Tento projekt je financován Evropskou unií a státním rozpočtem ČR
Flexibilní pracoviště
METODIKA NÁSLEDNÉ PODPORY
Autor Ing. Martin Prachař
Liberec, září 2004
Poděkování Metodika byla vytvořena ve spolupráci s vedoucí odboru poradenství ÚP Liberec Ing. Márií Seifertovou, které děkuji za její podnětné připomínky a korektury.
1
1. Cíl a struktura metodiky Cílem metodiky následné podpory je nastínit směr dalšího vedení uchazečů o zaměstnání (náhradníků), kteří se vracejí po řízené praxi na flexibilním pracovišti zpět do evidence úřadu práce. U těchto náhradníků nedošlo k uzavření pracovního poměru se zaměstnavatelem (poskytovatelem odborné praxe). Organizátor řízené praxe (agentura, která praxi zajišťuje) provádí monitoring náhradníků na flexibilním pracovišti a vyhodnocuje výstupy z praxe, které jsou podkladem pro další práci s klienty v rámci následné podpory. Je důležité analyzovat problémy, které se vyskytly během praxe a identifikovat příčiny nepokračování pracovního poměru. Navrhované činnosti, postupy a metody práce s klienty jsou zaměřeny na podchycení a udržení jejich aktivity, pomoc a zvýšení šancí při pohybu na trhu práce a hledání vhodného pracovního uplatnění. Metodika je strukturována do těchto základních kapitol: 1) hodnocení výstupů řízené praxe 2) subjekty pro realizaci následné podpory 3) způsoby a programy dalšího vedení klientů 4) realizace následné podpory 5) závěr
2
2. Hodnocení výstupů řízené praxe V rámci užití metody Job Rotation vznikají flexibilní pracoviště na dočasnou dobu, jsou uvolněna stálými zaměstnanci z důvodů jejich účasti v programech firemního vzdělávání, dlouhodobých služebních cest, pracovních neschopností a při řešení mimopracovních problémů. Náhradník ve stanovený den praxi ukončí, jsou vyřízeny související formality (např. předání pracoviště) a klient se vrací zpět do evidence ÚP1 jako po ukončení rekvalifikačního kurzu. Další flexibilní pracoviště vznikají ve firmách díky interpersonálním přesunům. Zde existuje vysoká pravděpodobnost vzniku trvalého pracovního poměru. Na těchto pracovních pozicích již závisí na náhradníkovi, zda se osvědčí a bude na vytvořené pracovní místo přijat. Organizátor monitoruje průběh odborné praxe a výsledky zapisuje do karty náhradníka. Tyto záznamy jsou podkladem pro práci s klientem, který se vrací do evidence na ÚP. Těžiště činností v úvodu následné podpory se soustředí na rozbor problémů zaznamenaných v rámci monitoringu. Provedená analýza je základem pro navržení a vytvoření individuálního plánu klienta. Pomineme-li základní schéma metody Job Rotation, kdy se uzavření pracovní smlouvy
nepředpokládá,
lze
důvody
neuzavření
pracovního
náhradníkem a poskytovatelem odborné praxe rozdělit do dvou linií:
1
-
důvody ze strany zaměstnavatele
-
důvody ze strany náhradníka
ÚP – úřad práce 3
poměru
mezi
2.1 Pracovní poměr nevznikne z důvodů překážek na straně zaměstnavatele Typickou situací je, že klient vyhovuje zaměstnavateli svým osobnostním i kvalifikačním profilem, dobře vykonává pracovní činnosti v rámci flexibilního pracoviště, ale vedení firmy se nepodaří vytvořit předpokládané pracovní místo (např. neuzavření zakázky s dlouhodobějším výrobním programem). Náhradník se vrací zpět do evidence úřadu práce. Může nastat i situace, že mezi náhradníkem a vedením organizace nebo stálými zaměstnanci firmy vzniknou určité osobnostní, komunikační či jiné překážky, které způsobí, že nedojde k uzavření pracovního poměru (např. kolektiv nepřijal náhradníka, který vykazoval vyšší odborné i sociální kompetence, stálí pracovníci se cítili sami ohroženi ve svých pracovních pozicích a vytvářeli na pracovišti nepřátelskou atmosféru).
4
náhradník na řízené praxi
Pracovní poměr
v této nebo jiné firmě
ANO
NE
DŮVODY ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE
Ve firmě není místo
Problémy ve firmě
KLIENT
KLIENT
Individuální plán
Analýza neúspěchu Individuální plán
Řízený terén
Řízený terén
Obrázek 1 Důvody neuzavření pracovního poměru ze strany zaměstnavatele
5
2.2 Pracovní poměr nevznikne z důvodů překážek na straně náhradníka Během řízené praxe mohou vzniknout problémy, které způsobí, že náhradník nechce nebo nemůže s poskytovatelem uzavřít pracovní poměr. Překážky vzniku pracovního poměru zjištěné monitoringem lze rozdělit zhruba do tří kategorií: -
nedostatečná kvalifikace náhradníka pro výkon požadovaných činností
-
osobní nespokojenost náhradníka v průběhu řízené praxe
-
osobnostní selhání náhradníka
Jednotlivé důvody jsou schematicky znázorněny v obrázku č. 2 a podrobněji rozebrány v následujících podkapitolách.
6
náhradník na řízené praxi
v této nebo jiné firmě
ANO
Pracovní poměr NE
DŮVODY ZE STRANY NÁHRADNÍKA
Nedostatečná kvalifikace Analýza dalších vzdělávacích potřeb klienta
Individuální plán
Další vzdělávání
Řízený terén Možnost umístění na jiném flexibilním pracovišti
Osobní nespokojenost
Osobnostní selhání
Analýza nespokojenosti
Analýza neúspěchu
Individuální plán
Řízený terén
Možnost umístění na jiném flexibilním pracovišti
Obrázek 2 Důvody neuzavření pracovního poměru ze strany náhradníka
7
Individuální plán
Poradenství event. terapie Řízený terén
Možnost umístění na jiném flexibilním
2.2.1 Náhradník nesplňuje všechny kvalifikační požadavky zaměstnavatele V průběhu řízené praxe může dojít k další specifikaci požadavků zaměstnavatele na kvalifikaci náhradníka, které klient již nesplňuje. Pro výkon činností na dané pracovní pozici jsou však podmínkou. Zaměstnavatel řeší situaci přijetím pracovníka s vyhovující kvalifikací a náhradník se po absolvování řízené praxe vrací zpět do evidence ÚP. Následná podpora těchto klientů probíhá dle následujícího plánu:
Řízený terén Hledání vhodného zaměstnání
Náhradník zpět v evidenci ÚP
Analýza dalších vzdělávacích potřeb klienta
Pracovní poměr v původní nebo v jiné firmě
Individuální plán
Možnost umístění na jiném flexibilním pracovišti
Vytypování a absolvování dalšího vhodného vzdělání
Obrázek 3 Náhradník nemá vyhovující kvalifikaci
8
2.2.2 Náhradník nebyl na dané pracovní pozici spokojený V průběhu řízené praxe je jedním z úkolů organizátora monitorovat spokojenost náhradníka na flexibilním pracovišti. Pokud náhradník není na pracovním místě spokojen, popř. sám odmítá možné pokračování pracovního poměru, měl by zodpovědný pracovník organizátora spolu s klientem analyzovat vzniklé problémy a důvody jeho rozhodnutí. Náhradník nemusí být například spokojený s pracovní náplní odborné praxe, která plně neodpovídá jeho předchozí získané kvalifikaci. V případě oprávněných připomínek a závažných argumentů lze náhradníka v průběhu praxe přeřadit na vhodnější flexibilní pracoviště k jinému zaměstnavateli. Důvody odmítnutí pracovního poměru ze strany náhradníka lze rozdělit do tří kategorií:
Ze zdravotních důvodů – nevyhovující pracovní prostředí pro klienta Nezájem o pracovní poměr ze strany náhradníka
Osobní nespokojenost
Selhání firmy
Obrázek 4 Důvody odmítnutí pracovního poměru ze strany náhradníka
9
2.2.3 U náhradníka došlo k selhání v důsledku jeho osobnostních charakteristik Role náhradníka s sebou přináší zvýšenou zátěž na psychiku klienta. Během působení na flexibilním pracovišti může dojít k situaci, že náhradník osobnostně nezvládá nové situace a u této zkoušky „propadne“. Ze záznamů získaných během monitoringu řízené praxe je nutné jednoznačně identifikovat příčinu neúspěchu a při sestavování
individuálního
plánu
nabídnout
klientovi
možnost
externích
poradenských služeb, např. psychologického poradenství. Následná podpora by měla být zaměřena na odstranění identifikovaných nedostatků, posilování složek sebeřízení a na rozvoj osobnosti pro další úspěšné hledání zaměstnání.
10
3. Subjekty pro realizaci následné podpory Vytvoření integrovaného systému následné podpory je základem pro práci s absolventy odborné praxe na flexibilním pracovišti. Obsah činností by měl být zaměřen na další zlepšování schopností a posilování sebevědomí nezaměstnaných, na zvyšování motivace pro hledání zaměstnání, popř. další zvyšování pracovní kvalifikace, zlepšení přístupu k informacím a využití informačních technologií. Se stanoveným cílem souvisí i řešení otázek
personálního a materiálového
zabezpečení a technické podpory navrhovaných činností, které lze v systému následné podpory realizovat. V kontextu s reálnými možnostmi současné struktury státní správy se nabízí myšlenka vytvoření „Centra následné podpory (CNP)“ přímo v rámci činností a oddělení úřadu práce, např. v organizační struktuře zařazené stejně jako Informační poradenské středisko pro volbu povolání – IPS ÚP. Dalším řešením by bylo vytvoření pracoviště externí agenturou mimo úřad práce, která by byla v úzkém kontaktu s pracovníky úřadu práce pro zajištění vhodné následné podpory klientům.
3.1 Databáze „Banka práce“ „Bankou práce“ jsme nazvali databázi všech absolventů metody Job Rotation, která by byla vytvořena buď jako součást OKpráce na ÚP nebo jako samostatná databáze. Vstup klientů do „Banky práce“ by nastal vstupem do projektu Job Rotation, i když po ukončení řízené praxe dojde se zaměstnavatelem k dohodě o trvalém pracovním poměru. Pokud by se po nějakém čase klient vrátil zpět do evidence nezaměstnaných (ať už z vlastního zavinění či ze strany zaměstnavatele, např. krach firmy), jeho záznam by byl již veden v databázi s přesnými údaji o absolvovaných aktivitách. Dle zjištění na partnerském úřadu práce není v současné době v OKpráci absolvování řízené praxe nijak rozlišeno (tato aktivita není dána zákonem). Klient má ve svých materiálech stejný záznam jako po návratu z rekvalifikačního kurzu.
11
Prvotní podmínkou pro snadnou obsluhu dat je tedy vytvoření dalšího záznamového políčka v kartě klienta o účasti na flexibilním pracovišti, popř. pro zápis dalších identifikačních údajů vztahujících se k průběhu praxe. Tento údaj by značně usnadnil výběr klientů pro další poradenské aktivity.
3.2 Následná podpora realizovaná pracovníky úřadů práce Následná podpora absolventů metody Job Rotation musí začínat na úřadu práce, kam se klienti navrací po ukončení řízené praxe. Těžiště následné podpory se jeví v oblasti poradenství. Při aktivitách je nutné užívat především poradenských metod zaměřených na řešení individuálních problémů a na rozvoj osobnosti nezaměstnaných. Poradenství poskytované v rámci úřadu práce má svá specifika:
Poradenství na úřadu práce se odlišuje od jiných druhů poradenství tímto:
•
obsahuje nabídku řešení při užití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
•
je vymezeno právní formou (je dáno zákonem)
•
je omezeno časem
•
je bezplatné
•
je vedeno standardizovanou metodou
•
cílem je řešení problému nezaměstnané osoby
•
klient je poradcem veden k zodpovědnosti za rozhodnutí, tzv. pomoc ke svépomoci
12
Obrázek 5 Poradenství ÚP
Ze základního schématu organizační struktury úřadu práce je možno do systému následné podpory zapojit následující pracovníky ÚP:
Klient
Zprostředkovatel
Poradce pro změnu povolání - rekvalifikace
Psycholog – specializační poradenství
Poradce pro osoby se zdravotním postižením Poradce pro volbu povolání
Obrázek 6 Pracovníci ÚP zapojení do následné podpory
Zprostředkovatel Úloha zprostředkovatele v kontaktu s klientem byla popisována již v metodice Flexibilní pracoviště. V systému následné podpory absolventů projektu JR2 by se měl zprostředkovatel zaměřit na důkladnější přípravu podkladů, nabídek a variant pro
2
JR – Job Rotation 13
řešení problémů jednotlivých klientů. Při individuálních pohovorech by měl tento pracovník tzv. první linie využívat především poradenských metod práce. Z diskusí
s nezaměstnanými
uchazeči
vyplývá,
že
často
jsou
aktivity
zprostředkovatelů zaměřeny především na povinnosti klientů, je kladen malý důraz na řešení konkrétních problémů. V jejich práci převládá rutinní - administrativní způsob práce, který je formálnější a bez zainteresování na výsledku. Klienti jsou na schůzky zváni pravidelně, i když pro ně zprostředkovatel nemá vhodnou nabídku pracovních míst či jiných způsobů řešení nezaměstnanosti. To souvisí zejména se stávajícím vysokým počtem klientů u každého zprostředkovatele, je časově náročné věnovat se každému klientovi individuálně. Určitým posunem v přístupu k práci s nezaměstnanými uchazeči je vytvoření specializovaných pracovních míst „zprostředkovatel – poradce“. Ve zmíněném projektu byli na několika úřadech práce vytypováni vhodní pracovníci, kteří absolvovali příslušná školení v rámci vzdělávacího systému SSZ MPSV3. U těchto zprostředkovatelů – poradců je kladen důraz na poradenský přístup. Mají vytvořen větší časový prostor pro individuální práci a jsou proškoleni v metodách práce pro uskutečňování skupinových aktivit s evidovanými klienty. Poradce pro změnu povolání - rekvalifikace Pracovník
rekvalifikací
je
zaměřen
na
metodickou
a
obsahovou
přípravu
rekvalifikačních kurzů (vzhledem k profesní struktuře klientů v evidenci ÚP a požadavkům ze strany zaměstnavatelů), plánuje a organizuje kurzy, vybírá výchovně vzdělávací agentury, kontroluje kvalitu a efektivnost rekvalifikace a zprostředkovává vhodné rekvalifikace klientům úřadu práce. Dle výsledků diagnostiky, výstupů z monitoringu a hodnocení řízené praxe mohou klienti v rámci následné podpory využít dalšího vzdělávání z nabídky rekvalifikačních kurzů pro doplnění a zvyšování své kvalifikace. Psycholog
3
SSZ MPSV – Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 14
V systému následné podpory by měl psycholog spolu s klientem jednoznačně identifikovat problémy, které se během odborné praxe vyskytly a provést analýzu důvodů, proč nedošlo po absolvování řízené praxe k uzavření pracovního poměru. V případě potřeby by měl spolupracovat se zprostředkovatelem při vytváření individuálního plánu klienta a uskutečňování jednotlivých kroků. Psycholog úřadu práce má příslušné kompetence v rámci poskytování specializačních poradenských služeb, které jsou užívány zejména při: -
posouzení způsobilosti klienta pro výkon určitého povolání z hlediska jeho potřeb, cílů a životní orientace
-
posouzení způsobilosti klienta pro další vzdělávání a rekvalifikaci
-
řešení osobnostních a sociálních problémů klienta, které souvisí se ztrátou zaměstnání
Na některých úřadech práce provádějí psychologové i skupinové aktivity s obtížně umístitelnými klienty, především kluby práce. Poradce pro osoby se zdravotním postižením Absolventy následné podpory mohou být i občané se zdravotním postižením, kteří mají ztížené postavení na trhu práce, pokud jde o přístup k zaměstnání, rekvalifikaci a přípravu k práci. Tito občané mají nárok na pracovní uplatnění, které je přiměřené jejich zdravotnímu stavu a pracovním schopnostem. Poradce pro osoby se zdravotním postižením poskytuje poradenství o možnostech daných zákonem pro jejich pracovní uplatnění. Poradce může na základě výstupů z pohovoru doporučit klienta k vyšetření v ergodiagnostickém centru, kde jsou prováděny diagnostiky klientů z hlediska zjištění zbytkového pracovního potenciálu pro výkon vhodné profese. V praxi to znamená, že lékař ve výstupní zprávě stanovuje „pozitivní pracovní rekomandaci“, tzn. jaká povolání může klient s ohledem na své zdravotní omezení vykonávat. Poradce pro volbu povolání
15
Základním úkolem poradce pro volbu povolání je poskytnout klientům se zájmem o další vzdělávání dostatek relevantních informací o vhodném odborném vzdělávání a získané kvalifikaci po absolvování. Poskytované informace by měly respektovat všechna specifika klienta v návaznosti na současné požadavky i perspektivu pracovního uplatnění po úspěšném ukončení studia. Při skupinových akcích i individuálních pohovorech předávají informace žákům základních škol, studentům středních škol, rodičům i ostatním zájemcům o současném i předpokládaném vývoji poptávky po pracovních silách v regionu. V současné době probíhá na vybraných Informačních a poradenských střediscích ÚP projekt „Distanční poradenství“, v rámci kterého jsou poradci proškoleni pro poskytování informací a poradenských služeb po telefonu. Pokud by se zkušební provoz osvědčil a tento typ poradenství by byl standardizován jako servis na všech úřadech práce, mohlo by se distanční poradenství rozšířit o poskytování informací i pro klienty v rámci následné podpory. Díky širokému spektru činností poradci pro volbu povolání na některých ÚP organizují kluby práce pro nezaměstnané osoby. Zkušenosti poradců s individuální i skupinovou prací by byly v dobře nastaveném systému následné podpory vhodně využitelné.
3.3 Agentura v regionu příslušného úřadu práce - Centrum následné podpory Druhým subjektem, který by mohl být do systému následné podpory zapojen, je externí agentura, která by vytvořila samostatné Centrum následné podpory mimo úřad práce. Při splnění výběrových podmínek pro uskutečňování navržených činností, jejich zabezpečení a provádění by úřad práce vhodné služby nakupoval. Například by toto Centrum následné podpory mohla zřídit agentura, která se podílela na teoretické přípravě náhradníků a zabezpečovala řízenou praxi, tzn. organizátor. Při vytvoření samostatného Centra následné podpory realizovaného mimo úřad práce je nutné definovat podmínky spolupráce obou subjektů a povinnosti klientů
16
vůči úřadu práce příslušnými úpravami legislativy. Týká se to především evidence klientů a podmínek jejich účasti v programech a aktivitách následné podpory.
3.4 Prostorové zázemí, technické vybavení a personální obsazení Navrhovaná varianta prostorového uspořádání pracovišť vychází z předpokladu poskytování poradenských služeb ve skupinových i individuálních aktivitách.
Pro
kvalitní zabezpečení činností v systému následné podpory se jeví jako optimální vytvoření dvou samostatných pracovišť a to v obou navrhovaných variantách, tzn. buď v rámci ÚP, anebo mimo ÚP u externí agentury jako úřadem práce hrazená služba v rámci poskytování poradenství nezaměstnaným. Takto projektované a vybavené Centrum následné podpory by pomáhalo řešit jeden z častých problémů, se kterými se nezaměstnané osoby setkávají při hledání zaměstnání. V současné době je velkou komplikací, že standardně neexistuje možnost přístupu veřejnosti k výpočetní technice, např. pro užití textového editoru k sepsání osobní dokumentace a k Internetu s nabídkou pracovních míst. V případě nezaměstnaných si lze osobní dokumentaci napsat při absolvování rekvalifikačního kurzu, pokud vzdělávací agentura umožní frekventantům přístup k výpočetní technice. V případě, že klient, který si hledá zaměstnání, nemá vlastní PC, je ojediněle v nabídce veřejných institucí přístup soukromým zájemcům k počítači s připojením k Internetu. Tato zkušenost je i z větších měst, kde přístup k Internetu nabízí např. knihovna, ale nemá již nabídku textového editoru s možností tisku dokumentu. Nezaměstnaný je proto odkázaný na pomoc přátel s výpočetní technikou, popř. užití klasických způsobů písemné prezentace, tzn. tužka a papír.
17
CENTRUM NÁSLEDNÉ PODPORY
Pracovna pro skupinové
Pracovna poradce - individuální poradenství - individuální formy rozhovoru a konzultace pro posouzení schopností a možností klienta
•
pracovní stůl
•
stůl pro PC a příslušenství
•
rozmnožovací technika
•
telefon
•
úložné prostory pro materiály a dokumentaci
•
sezení pro individuální práci s klientem
poradenství - pro skupinové akce, kde je předpoklad sestavování skupin okolo 15 klientů - důraz na mobilitu zařízení vzhledem k různorodosti navrhovaných činností
•
stůl pro informátora – poradce s PC s příslušenstvím, kopírka, telefon
•
několik pracovišť s PC (síťově zapojených na tiskárnu poradce) s přístupem na Internet a textovým editorem
•
pracovní stoly a sezení pro klienty účastnících se skupinových akcí
•
mobilní flip chart
•
televizor s videorekordérem pro přehrávání videoklipů s danou tématikou
•
videokamera pro skupinové akce, pro užití zpětné vazby
•
projektor a promítací plátno
•
odkládací prostory pro klienty
Obrázek 7 Centrum následné podpory
18
3.5 Komunikace se sociálními partnery Pro získávání reálných informací z trhu práce jsou důležité dobře nastavené a fungující vztahy a stálá komunikace se sociálními partnery. Při vytváření podmínek pro vznik flexibilních pracovišť, monitoringu řízené praxe náhradníků a v rámci následné podpory je nutné budovat atmosféru spolupráce mezi zúčastněnými subjekty. V rámci vytvoření uceleného informačního systému musí spolupráce sociálních partnerů prolínat do těchto základních činností : -
monitoring trhu práce
-
analýza trhu práce, vytváření a udržování celkového přehledu o vývoji potřeb nabídky a poptávky
-
tvorba profesních profilů
-
zajištění odborných praxí, stáží
-
prosazování a propagace netradičních forem pracovního uplatnění
-
metodiky, materiály, učební texty, modely pro širší použití, odzkoušení pilotních projektů
Vznik, obsah a způsoby fungování takovéto spolupráce nejsou upraveny žádným zákonem, vycházejí z principu dobré vůle a dohody sociálních partnerů.
19
4. Způsoby a programy dalšího vedení klienta Cílem činností v rámci následné podpory je identifikace a rozbor problémů, které se vyskytly během řízené praxe a analýza příčin, proč nevznikl u zaměstnavatele pracovní poměr. Na okolnosti, kdy účast na řízené praxi není sama o sobě zárukou získání pracovního poměru, musí být „náhradníci“ dobře připraveni, aby nedošlo k prohloubení negativních psychických důsledků ze vzniklé situace. Nezískání pracovního poměru si nezaměstnaní mohou vysvětlit jako novou ztrátu zaměstnání. Opětovná „ztráta zaměstnání“ je velkým zásahem do života, někdy velmi traumatizujícím, má průkazné negativní sociální, psychologické a někdy i zdravotní důsledky. Nezaměstnaný člověk omezuje sociální kontakty, narůstá u něj strach z budoucnosti, pochybuje o vlastních schopnostech a pociťuje osobní selhání. U těchto případů je velmi účinné poskytnout individuální poradenství s cílem posílit psychiku nezaměstnaného. Další poradenské vedení je zaměřeno na posilování složek sebeřízení a rozvoje kladných stránek osobnosti. Úkolem je zvýšit odpovědnost klientů za svou pracovní kariéru a za rozhodnutí, která v souvislosti s hledáním zaměstnání učiní. Každý, kdo chce na trhu práce uspět a chce pracovat, musí být dostatečně
atraktivní pro
potencionálního zaměstnavatele. V systému následné podpory by klienti měli mít k dispozici dostatek informací, které jim pomohou orientovat se na trhu práce. Aktivity v rámci následné podpory se musí vzájemně prolínat, kombinovat a doplňovat, musí tvořit ucelený a kompaktní systém poskytovaných služeb. Při skupinových aktivitách si klienti nejprve trénují nové dovednosti a poté sami zkouší v praxi v terénu. Skupinově poskytnuté informace musí být doplňovány individuálními konzultacemi k řešení konkrétního problému klienta. Pokud nedojde k rozboru problémů a příčin neúspěchu klienta na řízené praxi a nezaměstnaný se vrátí do klasického systému práce s klientem na úřadu práce, hrozí zde nebezpečí vzniku závažnějších problémů, stagnace a útlumu.
20
Skupinové i individuální aktivity jsou zaměřeny na posilování složek sebeřízení:
nedoufat v náhodné šance bojovat proti promarnění času, plánovat čas
vyhledávat šance
Posilování složek sebeřízení
vytyčovat cíle
stanovit priority
sebekontrola
organizovat – osobní pořádací systémy, osobní technika práce
Obrázek 8 Posilování složek sebeřízení
21
Při vytváření plánu postupových kroků pro řešení individuálních problémů klienta je potřebné do návrhu zahrnout i možnosti dalšího rozvoje osobnosti klienta:
další vzdělávání
trénink tvořivosti
uvolnění a soustředění
Rozvoj osobnosti soustředit na:
přemáhaní úzkosti a stresu
tělesnou kondici
sebemotivaci
Obrázek 9 Oblasti rozvoje osobnosti
22
Absolvent projektu Job Rotation má oproti ostatním klientům v evidenci ÚP určité „přednosti“, které je nutné v systému následné podpory využít pro nalezení nového pracovního uplatnění:
Výhody absolventa projektu Job Rotation
•
absolvoval osobnostní a profesní diagnostiku v rámci projektu JR
•
absolvoval potřebné vzdělání v rámci projektu
•
zvyšoval si kvalifikaci
•
dostatečně motivovaný člověk
•
má další praxi přímo na pracovišti zaměstnavatele na reálně existujícím místě
•
účastnil se projektu netradičních forem zaměstnávání, je seznámen se souvisejícími aspekty
Obrázek 10 Výhody absolventa metody Job Rotation
23
4.1 Individuální poradenství Poskytování individuálních poradenských služeb orientovaných na klienta jednotlivce pomáhá řešit specifickou situaci, ve které se klient nachází, dává mu prostor pro ventilaci obtíží souvisejících s nezaměstnaností a s hledáním zaměstnání. U absolventů řízené praxe, kteří se vrátili zpět do evidence ÚP, je individuální poradenství zaměřeno na rozbor složitějších problémů a analýzu příčin, proč nevznikl mezi náhradníkem a poskytovatelem pracovní poměr. Z výstupů monitoringu řízené praxe a závěrů individuálních pohovorů by měl být sestaven individuální plán klienta. Individuální poradenství je orientováno na specifika klientovy situace, doporučení vychází z jeho profesních a osobnostních charakteristik. Jedná se například o zprostředkování jiného potřebného druhu poradenství (psychologického, profesního, právního, k zahájení podnikání apod.), poskytnutí informací z trhu práce, doporučení vhodných možností s ohledem na situaci v regionu, využití jiných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, pomoc při přípravě na jednání u zaměstnavatele apod.
4.1.1 Individuální plán V rámci individuálního poradenství je cílem i prostředkem vytvoření individuálního plánu s úmyslem směřovat uchazeče k samostatnému rozhodování, které by vedlo k řešení vlastní situace při hledání zaměstnání. V individuálním plánu si každý zájemce vypracuje sám, popř. s pomocí poradce, svůj osobní plán dalšího postupu. Na základě shromážděných informací si klient vydefinuje jednotlivé kroky, jak se bude pohybovat na trhu práce, jak bude pokračovat při řešení konkrétních problémů a co musí udělat pro dosažení stanovených cílů. Individuální plán v systému následné podpory má stejné cíle jako sestavování individuálního akčního plánu v rámci informačního systému OKpráce, který je ale dle zkušeností sestavován jen s určitými skupinami klientů úřadu práce. Účast v projektu Job Rotation je důležitým signálem o aktivitě klienta. V případě, že klient nemá vytvořen individuální akční plán se svým zprostředkovatelem, bylo by vhodné ho nyní sestavit. 24
Při vytváření individuálního plánu v systému následné podpory je předpokladem, že klient: -
získal dovednost rozhodnout se
-
nabyl vědomí o svých možnostech
-
zvládá změny situací, které se ho týkají
-
získal sebeuvědomění v oblastech o v čem je dobrý o jak jej vidí ostatní o jakou má roli v týmu o co očekává od života o na čem mu nejvíce záleží
Proces sestavování individuálního plánu musí vždy směřovat k tomu: -
co může uchazeč sám nabídnout zaměstnavateli
-
co může sám udělat pro řešení své situace
-
jakou pomoc žádá od úřadu práce
-
jakou pomoc mu může úřad práce nabídnout
-
jakou spolupráci s ostatními pracovníky úřadu práce vyžaduje řešení jeho situace
25
Sestavení individuálního plánu Termíny kroků kdy co udělám • kdy je přijímací řízení • kdy se rozbíhá rekvalifikace • kdy je burza práce, konkurz Identifikace cíle co vlastně očekávám, jakou práci chci vykonávat • dokončím vzdělání • půjdu do rekvalifikačního kurzu • najdu si zaměstnání
první tři kroky
Co udělám, když toho kroku nedosáhnu? • zopakuji celý proces • zvolím další variantu • přehodnotím svá rozhodnutí
Klient
Co budu dělat, abych místo dostal? • zjistím si firmy v oblasti mých zájmů pro mé pracovní uplatnění • vypracuji 10 žádostí • připravím si osobní dokumentaci
• • • •
druhé tři kroky
Vezmu si poučení z případného neúspěchu natrénuji diplomatické odpovědi uvědomím si řeč těla určitě jsem zkušenější příště budu lepší
Obrázek 11 Kroky vytvoření individuálního plánu
26
Co budu dělat, abych se lépe připravil? • zlepším komunikační strategii • zjistím si více informací o firmách • budu zdravě sebevědomý • budu fit
4.2 Skupinové poradenství Aktivity v rámci skupinového poradenství v navrhovaném systému následné podpory využívají výhod práce se skupinou. Klienti mají prostor vyjadřovat své pocity, názory, překážky, se kterými se setkávají a mohou sdílet zkušenosti ostatních. Zážitky a empirie ostatních klientů jsou podporou a pomocí v dané situaci. Podobnost osobní zkušenosti se zkušenostmi dalších členů skupiny mohou pomoci klientovi lépe se orientovat ve vlastní situaci a hledat možná řešení svého problému.
27
5. Realizace následné podpory 5.1 Aktivizační programy Aktivizačními programy jsou nazvány cílevědomé činnosti, které vedou k aktivizaci a motivaci klientů. Výstupem těchto činností je pracovní uplatnění či nástup do dalších poradenských
programů,
vzdělávacích
kurzů
a
programů
podporujících
zaměstnanost.
5.1.1 Kluby práce V současné době probíhají Kluby práce (synonymicky užívaný termín je i Job kluby) v rámci některých ÚP. Tyto skupinové aktivity mají dobré výsledky, využívají podpůrného efektu skupinové atmosféry, a proto je doporučujeme i pro zařazení do systému následné podpory. Cílem klubů práce je poskytnout uchazeči co nejvhodnější podmínky pro získání zaměstnání v co nejkratší době: -
aktivizace pozitivního myšlení, vytvoření předpokladu pro uvědomění si kladných vlastností a získání sebevědomí
-
rozvoj schopnosti pojmenovat své klady (dovednosti, znalosti a schopnosti) pro získání sebedůvěry
-
rozvoj schopnosti využívat informačních zdrojů nabídek volných míst, praktickou orientaci ve zdrojích pracovních příležitostí (inzerce, internet apod.)
-
zvážení možnosti získání další, popř. vyšší kvalifikace rekvalifikací (dalším studiem)
-
vyjasnění okruhu pracovního uplatnění při praktickém zařazení do pracovního procesu
28
-
nácvik standardních situací při osobním kontaktu a komunikaci se zaměstnavatelem při ucházení se o zaměstnání
Základní charakteristika programu: -
informační poradenský program (přednášky, besedy)
-
tréninkový program doplněný instruktáží
-
tréninkový program spojený s výcvikem sociálních dovedností
Užívané metody: Informační: nabídky volných míst trhu práce, zaměstnavatelské subjekty a možné pracovní příležitosti v regionu a spádových oblastech, informační materiály a handouty k probíraným tématům Poradenské: sestavení osobní dokumentace, komunikační techniky (verbální i neverbální komunikace), využívání motivační a formativní funkce zpětné vazby Tréninkové: trénink ucházení se o zaměstnání, zvládání situací, nácvik vhodných odpovědí při ucházení se o zaměstnání - průvodce otázkami přijímacích pohovorů, hraní rolí Vzdělávací: videoprojekce k probíraným tématům, pracovně právní problematika, využití nástrojů APZ4 Plánovací:
formou individuálního plánování je klient veden k rozhodování a převzetí vlastní zodpovědnosti při hledání svého uplatnění
4
Aktivní politika zaměstnanosti 29
Užívané pracovní pomůcky: •
Standardní
vybavení
pro
školící
a
tréninkovou
činnost,
televizor
a
videopřehrávač, flipcharty s příslušenstvím •
Videopořady k jednotlivým tématům
•
Seznamy firem, Zlaté stránky, regionální tisk, tisk s nabídkami volných pracovních míst
•
Počítač - nabídky volných míst na Internetu a pro zpracování osobní dokumentace
•
Kopírka
•
Handouty a pomůcky pro individuální a skupinovou práci, vzory osobní dokumentace, informační materiály, letáky
Kromě základních zásad, platných pro vedení skupiny, je nutné vytvářet následující atmosféru: 1. Účastnící klubu práce berou svou přítomnost jako šanci
a ne jako
povinnost. 2. Přesto, že se v klubu pracuje, mají mít spíš pocit hry než práce. 3. V kolektivu svých kolegů pociťují pospolitost a ne samotu. 4. Atmosféra průběhu všech schůzek může být veselá i vážnější, vždy ale klidná a ne nervózní 5. Člen klubu by se měl cítit jako hráč na jevišti a ne být pasivním posluchačem v hledišti 6. Lektor je spolupracující článek skupiny a ne úředník 7. Všichni pociťují vzájemnou důvěru a ne nedůvěru
30
8. Lektor je trenér a ne rozhodčí 9. Vzájemné vztahy ve skupině a vztah lektora ke skupině jsou vstřícné a ne chladné 10. Lektor je pro celou skupinu spoluhráč a ne soupeř
Při skupinových programech tohoto druhu hraje osobnost lektora – moderátora velikou roli. Několik základních zásad, které by měl vždy dodržet: 1. Vyhýbat se hlavní vedoucí roli, vytvářet prostor pro rozvoj skupiny 2. Účastníkům se ani nevnucovat, ani se od nich vědomě distancovat 3. Snažit se o neformální atmosféru, která může ulehčit komunikaci ve skupině 4. Být příkladem pozitivního myšlení, aby si i účastníci vzájemně poskytovali pozitivní zpětnou vazbu 5. Snažit se vhodným způsobem zapojovat méně aktivní účastníky 6. Neutralizovat vzrůst bojových nálad ve skupině, popř. růst pesimismu nad osudem 7. Klást vysoký důraz na uzavření kvalitního kontraktu při první schůzce klubu, včetně dohodnutých „pravidel hry“ a dbát na jejich dodržování 8. Uvědomit si, že vytvoření kvalitního kontraktu je předpokladem kvalitního vyhodnocení celé práce v závěru konání klubu práce
31
Návrh programu Klubu práce: Základní kapitoly: 1. Zahájení 2. Nezaměstnanost v současné společnosti 3. Aktivizace uchazeče o zaměstnání 4. Motivace uchazeče o zaměstnání 5. Komunikační dovednosti 6. Strategie vedení rozhovoru 7. Člověk v sociálních vztazích 8. Stres a jeho projevy 9. Příprava k pohovoru u zaměstnavatele
1. Zahájení -
Seznámení s obsahem jednotlivých schůzek klubu práce
-
Organizační dohody, stanovení podmínek účasti
-
Práva a povinnosti v průběhu klubu práce
-
Uzavření kontraktu, očekávání
-
Vzájemné představení
2. Nezaměstnanost v současné společnosti -
Nezaměstnanost jako společenský jev, druhy nezaměstnanosti, vliv na společnost 32
-
Networking - systém pomoci v nezaměstnanosti – sám, rodina, přátelé, zájmové skupiny, státní instituce
-
Informační servis o možnostech klienta ÚP
-
Mapa současnosti, nabídka a poptávka pracovních míst v regionu a dostupném okolí
-
Přechod jedince z aktivity do nucené pasivity, prožívání pocitu ztráty
-
Klasický model prožívání nezaměstnanosti - Richard Harrison
-
Psychosomatické následky nezaměstnanosti, duševní a fyzické zdraví, problémy v komunikaci s okolím
-
Klady a zápory nezaměstnanosti
3. Aktivizace uchazeče o zaměstnání -
Nezaměstnanost jako možnost nového startu
-
Mobilizace pracovního a duševního potenciálu
-
Stanovení priorit, životní a pracovní hodnoty
-
Postavení nezaměstnaného v jeho rodině, okolí, společnosti ve spojitosti s motivací do budoucna
-
Žebříček životních hodnot
-
Složky osobnosti, schopnosti, vlohy, dovednosti a rozvinuté dovednosti, zájmy, city, prožívání, temperament, vůle, chování
-
Maslowova hierarchie životních potřeb
-
Herzbergova teorie životních potřeb
33
4. Motivace uchazeče o zaměstnání -
Sebeuvědomění, metoda inventury schopností a dovedností
-
Uvědomění si svých možností, změna úhlu pohledu na stávající situaci
-
Klíčové kompetence, občanská gramotnost, flexibilita, mobilita pracovních sil, využití klíčových kompetencí z minulých zaměstnání
-
Schopnost rozhodnout se, vypracování žebříčku životních hodnot, životní postoje
-
Zvládání přechodu z jednoho zaměstnání do druhého
-
Testy zájmů
5. Komunikační dovednosti -
Rozdíl mezi mluvením a komunikací
-
Formy komunikace
-
Důležité aspekty verbální komunikace
-
Formy neverbální komunikace, mimika, haptika, posturika, proxemika
-
Formy paralingvistiky, image a rekvizity
-
Interpersonální zóny
-
Čeho se vyvarovat při komunikaci
-
Umění naslouchat, komunikační zlozvyky při naslouchání, sdělování
-
Strategie vedení rozhovoru, klíčové body
-
Vyjednávání
-
Role v týmu
34
6. Strategie vedení rozhovoru -
Základní pravidla jednání s lidmi
-
Jak přesvědčit lidi
-
Asertivita – zdravé sebeprosazování, asertivní práva
-
Základní asertivní techniky
-
Řešení konfliktů
7. Člověk v sociálních vztazích -
Socializace, začlenění člověka do společnosti
-
Galenova typologie temperamentu, kladné a záporné stránky projevů
-
Moje klíčové kompetence a jak s nimi zacházet
-
Druhy chování, verbální a neverbální projevy
-
Sebeúcta a respekt k jiným
-
Nízké sebehodnocení – nejlepší způsob, jak se stát obětí
-
Typy životních scénářů
-
Kariérová orientace podle typu potřeb
8. Stres a jeho vliv na člověka -
Stres jako opakovaná zátěžová situace, která není řešena
-
Frustrace – neuspokojení potřeb a očekávání
-
Obrana proti frustraci, frustrační tolerance, hladina tolerance
35
-
Druhy stresu, fyziologické a psychické příznaky škodlivého stresu
-
Vliv prostředí a pracovních podmínek
-
Psychické a fyzické stresové symptomy
-
Krizové životní situace
-
Duševní hygiena, zásady zdravé výživy
-
Stres a syndrom vyhoření
9. Příprava na ucházení se o zaměstnání -
Organizace dne nezaměstnaného
-
Příprava na konkurz, přijímací řízení
-
Sestavení osobní dokumentace
-
Vyhledávání volných pracovních míst
-
Hraní rolí, trénink odpovědí u přijímacího pohovoru
-
Využití zpětné vazby jako metody učení
-
Vyhodnocení kontraktu
5.1.2 Sebezaměstnání – podnikání Jednou z variant pro klienty v evidenci úřadu práce (tedy nejen pro absolventy projektu Job Rotation), jak si najít vhodné zaměstnání, je začít sám podnikat. Poradenství v této oblasti je zaměřeno na základní zhodnocení podnikatelské myšlenky, jak sestavit podnikatelský plán, co je potřeba dále udělat a naplánovat ke splnění stanovených cílů, jaké formy podnikání lze zvolit. Současně jsou klientům předávány informace pro orientaci v činnostech a kompetencích různých úřadů, se kterými je nutné jednat před zahájením i v průběhu podnikatelské činnosti. Cílem je 36
předat uchazečům praktické informace pro usnadnění jejich rozhodování, poskytnout další podněty, které je nasměrují na další zdroje informací a pomohou při zahájení soukromého podnikání. Potřebné informace mohou být klientům předávány buď v rámci skupinových akcí (např. klubů práce), anebo v tématicky zaměřených řečnických klubech, kterých se účastní přímo kompetentní pracovníci z odpovídajících institucí – živnostenský úřad, finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, hospodářská komora, agentury pro rozvoj podnikání atp.
5.1.3 Řečnické kluby Sociální partnerství a spolupráce se zaměstnavateli by měly být základem pro nastartování aktivity „Řečnické kluby“ v rámci následné podpory. Hlavní myšlenkou je organizace besed pro nezaměstnané klienty, kde by místa řečníků zaujímali: -
odborníci ze spolupracujících firem
-
personalisté
-
odborní pracovníci úřadu práce,
-
odborní pracovníci úřadů s informacemi pro zahájení podnikání
-
zaměstnanci firem
-
bývalí, již zaměstnaní klienti, kteří se účastnili projektu Job Rotation a podařilo se jim uzavřít pracovní poměr.
Organizace řečnických klubů by mohla být následující: A. Informace o jedné firmě -
představení určité firmy personalistou či některým z vedoucích pracovníků
-
informace o organizaci, pracovním prostředí a vybavenosti pracovišť
-
způsob řízení v organizaci 37
-
velikost a věková struktura pracovního kolektivu atp.
B. Informace o požadavcích zaměstnavatelů -
na kvalifikační profil zaměstnanců pro vytypované profese
-
na osobnostní profil zaměstnanců
Při dobré organizaci „řečnických klubů“ by prezentace firem mohly být využívány jako možnost pro nábor nových pracovníků.
5.1.4 Mentoring nezaměstnaných Návrh na mentoring v řadách nezaměstnaných vychází ze zkušeností, kdy se při organizování rekvalifikačních kurzů a skupinových akcí sami vyprofilovali leadeři z řad frekventantů. Ti se v průběhu kurzu stali mluvčími a organizátory aktivit ostatních kolegů. Po skončení společného programu neustále udržují kontakt s ostatními členy, organizují setkání, sledují úspěšnost svých kolegů a povzbuzují je v dalších činnostech vedoucích k získání zaměstnání. Pokud by se aktivita těchto „mentorů“ vhodným způsobem podchytila, tzn. byli by cíleně proškoleni a zaučení pro některé činnosti prováděné v rámci následné podpory pro klienty, mohli by se stát dobrovolnými mentory pro další nezaměstnané. Možnost scházet se ve specificky připraveném prostředí by bylo motivující pro všechny zúčastněné.
5.1.5 Networking Základní myšlenkou networkingu je vytváření, udržování a užívání osobních a pracovních vztahů s druhými lidmi. Cílem je získávat rady, informace, osobní doporučení, psychickou podporu a energii tak, aby vytvořené vztahy byly navzájem prospěšné všem členům. Při hledání zaměstnání je networking, tzv. síť kontaktů, velkým zdrojem informací o volných pracovních místech. Aktivity v rámci následné podpory by měly být zaměřeny na systematické vytváření a užívaní této neformální sítě kontaktů. U 38
nezaměstnaných lidí dochází v důsledku jejich situace nejen v pracovním, ale i v soukromém životě k sociální izolaci, čímž se ochuzují o cenný zdroj informací o volných pracovních místech. V literatuře s touto problematikou se objevují odhady, že více než 70% lidí najde díky doporučení svých příbuzných, přátel či známých nové zaměstnání. Proto je důležité učit nezaměstnané dovednostem v oblasti networkingu, tzn. jak kontakty navazovat, jak je využívat a jak pracovat se získanými informacemi pro dosažení stanoveného cíle. Převážná většina lidí se soustředí na nabídku volných míst úřadu práce či zprostředkovatelských personálních agentur a na pročítání inzerátů. Použijí-li kontakty ze své sítě kontaktů, výrazně zvýší své možnosti a s vyšším počtem kontaktů stoupá pravděpodobnost úspěchu.
5.2 Další možné aktivity Psychologické poradenství: poskytuje velmi dobré možnosti, jak podchytit další podpůrné vedení klienta. Navázáním kontaktu a vytvořením vztahu s psychologem v průběhu a po ukončení účasti v projektu Job Rotation vzniká podpůrná zpětná vazba pro profesní rozhodování klienta, který má prostor průběžně zkoumat své možnosti. V rámci psychologického poradenství může klient absolvovat profesní diagnostiku, monitorovat své zdroje, schopnosti a dovednosti a prozkoumávat možnosti svého dalšího rozvoje. Zájemci mohou využít možnosti konzultovat případné osobní obtíže, které se prolínají s profesními, a tak ventilovat nepříjemné pocity, které způsobují stres. Další vzdělávání: z podrobného monitoringu osobnostního a profesního profilu, tzn. znalostí, dovedností a schopností klienta může v rámci následné podpory vyplynout nutnost dalšího vzdělávání. S ohledem na jeho osobnostní předpoklady, profesní zkušenosti, osobní možnosti a v souvislosti se situaci na regionálním trhu práce je doporučena cesta dalšího vzdělávání. Využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti: nezaměstnaní, kterým by byla věnována zvýšená péče v rámci následné podpory, mohou využívat i dalších nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti ÚP jako je například umístění na pracovní 39
pozici v rámci společensky účelných pracovních míst (SÚPM) nebo veřejně prospěšných prací (VVP) atp.
5.3 Koučování - řízený terén V praxi se osvědčilo zařadit do motivačních kurzů (kurzy nespecifické rekvalifikace) i několik dní tzv. řízeného terénu, proto tuto aktivitu doporučujeme v systému následné podpory. Frekventanti kurzu jsou připraveni na řešení reálných situací při hledání zaměstnání, postupují dle svého individuálního plánu a přímo v terénu uplatňují informace a dovednosti získané v rámci teorie během skupinových aktivit. Pro pohyb v „terénu“ mají připravené podklady pro prezentaci u zaměstnavatelů, tzn. osobní dokumentaci i informace o aktuální situaci na trhu práce. V průběhu kurzů si s poradcem vybírají vhodná volná pracovní místa (inzerce, volná místa z nabídky úřadu práce, internetu, personálních agentur, popř. doporučení od ostatních frekventantů, známých a přátel) a sestavují seznam firem, do kterých se půjdou představit jako zájemci o zaměstnání. V rámci řízeného terénu se doporučuje uskutečnit 2 – 5 kontaktů denně (závislé na formě kontaktu, tzn. telefonický, osobní nebo písemný). O všech kontaktech si klienti vedou strukturované záznamy, které jsou podkladem pro další jednání se zaměstnavatelem nebo pro zpětnou vazbu s poradcem. Záznamy obsahují informace o firmě, kde sídlí, typ produkovaných výrobků či poskytovaných služeb, s kým zájemce jednal, o jakém místě bylo jednáno atd. Nezaměstnaní
mohou
s poradcem
–
koučem
v průběhu
„řízeného
terénu“
individuálně konzultovat své zkušenosti z jednání se zaměstnavateli, většinou se však schází celá skupina ve stanoveném termínu a navzájem si předávají zkušenosti, které během pohybu v terénu získali.
40
Záznam z řízeného terénu: Datum
Místo, o kterém bylo Název a sídlo Jméno osoby, Způsob kontaktu jednáno společnosti se kterou jsem Telefonní číslo Výsledek jednání jednal/a Datum příštího kontaktu
Obrázek 12 Formulář pro záznamy z řízeného terénu
5.4 Agenturní zprostředkování V novém Zákonu o zaměstnanosti je s možností agenturního zprostředkování klientů počítáno v § 66 jako: Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Je zde definován vztah mezi zprostředkovatelskou agenturou, zaměstnancem a uživatelem (tzn.
zaměstnavatelem).
V principu
jsou
vztahy
mezi
jednotlivými
subjekty
srovnatelné s dosavadním principem fungování smluvních vztahů v rámci metody Job Rotation. Nezaměstnaný by ukončil evidenci na úřadu práce a stal by se zaměstnancem agentury, která by ho zapůjčovala za úhradu na základě písemné smlouvy zaměstnavateli – uživateli.
41
5.5 Monitoring aktivit klientů v rámci následné podpory Aktivita klientů v rámci následné podpory by měla být průběžně monitorována, včetně plnění jednotlivých postupových kroků jeho individuálního plánu. Pro dobrou orientaci při práci poradce s klientem by bylo vhodné vést záznamy o účasti nezaměstnaného v jednotlivých aktivitách. Zkušenosti a nadhled poradce mohou včas korigovat činnosti klientů, které by se ubíraly nežádoucím směrem.
42
6. Závěr Základní myšlenkou autorů metodiky je vytvoření integrovaného systému následné podpory. Obsah činností by měl být v poskytování různých forem poradenských služeb. Základem je rozbor problémů, se kterými se klienti při odborné praxi setkávají a pomoc při hledání cest k řešení nezaměstnanosti po jejich návratu zpět do evidence ÚP. Následná podpora by měla být orientována na podchycení aktivity klientů a jejich podporu při řešení nesnadného úkolu, tj. najít si zaměstnání. V současné době je těmto klientům věnována stejná péče jako ostatním klientům úřadu práce. Důležitým aspektem při poskytování následné podpory je zvýšit dostupnost výpočetní techniky a umožnit lepší přístup k širšímu okruhu informací. Navrhované
aktivity
vycházejí
z vlastních
praktických
zkušeností
z práce
s nezaměstnanými uchazeči a ze zkušeností pracovníků poradenství úřadu práce.
43
7. Seznam obrázků Obrázek 1 Důvody neuzavření pracovního poměru ze strany zaměstnavatele _____________ 5 Obrázek 2 Důvody neuzavření pracovního poměru ze strany náhradníka ________________ 7 Obrázek 3 Náhradník nemá vyhovující kvalifikaci__________________________________ 8 Obrázek 4 Důvody odmítnutí pracovního poměru ze strany náhradníka _________________ 9 Obrázek 5 Poradenství ÚP ___________________________________________________ 13 Obrázek 6 Pracovníci ÚP zapojení do následné podpory ____________________________ 13 Obrázek 7 Centrum následné podpory __________________________________________ 18 Obrázek 8 Posilování složek sebeřízení _________________________________________ 21 Obrázek 9 Oblasti rozvoje osobnosti ___________________________________________ 22 Obrázek 10 Výhody absolventa metody Job Rotation ______________________________ 23 Obrázek 11 Kroky vytvoření individuálního plánu_________________________________ 26 Obrázek 12 Formulář pro záznamy z řízeného terénu ______________________________ 41
44
8. Obsah 1.
Cíl a struktura metodiky ................................................................................................. 2
2.
Hodnocení výstupů řízené praxe..................................................................................... 3
3.
4.
2.1
Pracovní poměr nevznikne z důvodů překážek na straně zaměstnavatele ................. 4
2.2
Pracovní poměr nevznikne z důvodů překážek na straně náhradníka........................ 6
2.2.1
Náhradník nesplňuje všechny kvalifikační požadavky zaměstnavatele.................. 8
2.2.2
Náhradník nebyl na dané pracovní pozici spokojený............................................. 9
2.2.3
U náhradníka došlo k selhání v důsledku jeho osobnostních charakteristik ....... 10
Subjekty pro realizaci následné podpory..................................................................... 11 3.1
Databáze „Banka práce“........................................................................................... 11
3.2
Následná podpora realizovaná pracovníky úřadů práce........................................... 12
3.3
Agentura v regionu příslušného úřadu práce - Centrum následné podpory............ 16
3.4
Prostorové zázemí, technické vybavení a personální obsazení................................ 17
3.5
Komunikace se sociálními partnery ......................................................................... 19
Způsoby a programy dalšího vedení klienta................................................................ 20 Individuální poradenství........................................................................................... 24
4.1 4.1.1 4.2
Individuální plán .................................................................................................. 24
5.
Skupinové poradenství ............................................................................................. 27
Realizace následné podpory .......................................................................................... 28 5.1
Aktivizační programy............................................................................................... 28
5.1.1
Kluby práce .......................................................................................................... 28
5.1.2
Sebezaměstnání – podnikání ................................................................................ 36
5.1.3
Řečnické kluby...................................................................................................... 37
5.1.4
Mentoring nezaměstnaných.................................................................................. 38
5.1.5
Networking ........................................................................................................... 38
5.2
Další možné aktivity................................................................................................. 39
5.3
Koučování - řízený terén ......................................................................................... 40 45
5.4
Agenturní zprostředkování....................................................................................... 41
5.5
Monitoring aktivit klientů v rámci následné podpory.............................................. 42
6.
Závěr................................................................................................................................ 43
7.
Seznam obrázků ............................................................................................................. 44
8.
Obsah............................................................................................................................... 45
46
