Metoda videotrénink interakcí (VTI) jako podpora interakce mezi pomáhajícím a klientem se získaným poškozením mozku přednášející: © Mgr. Kateřina Šilhánová, www.spin-vti.cz předneseno na konferenci “Vybrané metody a přístupy v rehabilitaci osob se získaným poškozením mozku”, pořádané organizací Erudis, o.p.s. ve dnech 28.2. – 1.3. 2014 v Praze
Upozornění: Videa, která byla součástí přednášky Mgr. Kateřina Šilhánové, nebyla určena pro zveřejnění na webu a proto byla z této prezentace vymazána. Lektorka děkuje za pochopení
Komunikace a naše Já § Kvalita a způsob komunikace přináleží každému z nás, jsou pevnou součástí našeho JÁ § Zároveň ale naše schopnost komunikace patří k tomu nejobtížnějšímu, čemu jsme se jako jedinci naučili. § Komunikace je součástí naší nejranější zkušenosti, komunikovat s druhým (primární pečující osobou) je naše první učení se, které začíná Dnem 1, Hodinou 1,
Minutou 1.
Výzkumy rané interakce matka - dítě § Výzkumy v oblasti lidské interakce (zejména rané interakce matka - dítě), poukázaly na zásadní význam kvality lidské interakce pro rozvoj jednotlivce na všech úrovních vývoje - kognitivního, emocionálního a sociálního § V poslední době výzkumy potvrdily uzké propojení úspěšné komunikace a kvality lidského bytí (včetně vlivu interakce na motorickou oblast a celkové fyzické blaho) (Gergely, 2009; Beebe, 1992, Hewett, 2007...)
Výzkumy rané interakce matka - dítě § Tyto výzkumy (a objevy) vedly k rozvoji metod, jejichž cílem bylo podpořit efektivitu (úspěšnost) lidské komunikace, se záměrem podpořit to, co daná osoba využívá efektivně a trénovat to, co dostatečně nevyužívá nebo co zatím není v její komunikační výbavě. § U většiny těchto metod nemluvíme o terapii, ale o trénování interakce s výrazným terapeutickým efektem v oblasti vztahů a individuálního zdraví.
Co nám říkají nové poznatky z psycho-bio-neurologie V psycho-bio-neurologických vědách došlo během posledních 2 dekádách k zásadním objevům, které souvisí s lidskou interakcí a s jejím přímým vlivem na vývoj lidského jedince § Dnes existují důkazy z oblasti neuropsychologie, že mozek a mysl operují a vyvíjejí se nejlépe ve vztahu jedince s druhými osobami (Hasson, U., 2011; Hughes, D., 2011). § Mluvíme o “dyadickém” neboli “sociálním” mozku. Ten se nejlépe vyvíjí v závislosti na druhém a ve vztahu s osobou, se kterou jsme v bezpečí a která nám umožňuje společné prozkoumávání objektů, událostí a prožívání okolního světa.
Co nám říkají nové poznatky z psycho-bio-neurologie § Novorozenec přichází na svět vybaven schopnostmi a motivy k sociálnímu kontaktu s druhými osobami (Trevarthen, 2006, 2008; Nagyová, 2006,2008; Zeedyková, 2008, 2009...). Novorozenec není pasivním objektem, "který pouze zažívá věci, které se mu dějí”. Prokázalo se, že dítě je ihned po narození také tím, kdo vyvolává interakci (iniciuje) a zároveň reguluje její intenzitu. § Architektura mozku (zejména tvorba nových synapsí) je do značné míry modelována responzemi v sociálním kontaktu s blízkými osobami, zejména těmi pozitivními responzemi (Gerhardt, 2005)
Dítě je od počátků aktivní sociální bytostí
§ Video z konference bylo vymazáno § Odkaz na přednášku prof. Trevarthena na http://www.youtube.com/watch?v=iwc4iwRmA3U
Interakce a architektura našeho mozku
§ http://www.youtube.com/watch?v=VNNsN9IJkws § http://www.youtube.com/watch?v=HguwWGoQ-rQ
Zpomalení vývoje mozku v důsledku vážného zanedbávání péče
Mirror–neurons, tzv. zrcadlové neurony § Zrcadlové neurony byly poprvé popsány v roce 1992. Někteří vědci tento objev považují za jeden z nejvýznamnějších nedávných objevů v oblasti neurovědy, vědci jim přikládají velký význam zejména při imitaci a osvojování jazyka (Rizzolati, G.: The mirror neuron systems - 2004) § Zrcadlový neuron je aktivován nejen tehdy, když člověk vykonává nějaký úkon, ale i když tento subjekt pozoruje stejný úkon u jiného člověka. Neuron “zrcadlí” reakci jiného neuronu, neboli chová se tak, jakoby sám pozorovatel daný úkon prováděl. § viz:http://www.youtube.com/watch?v=Tq1-ZxV9Dc4
Hormonální reakce § Není to však pouze rozvoj synaptické architektury mozku, který je komunikačními procesy v raném vývoji jedince významně ovlivněn. § Kvalita interakce hraje roli i v produkci tak důležitých hormonů a neurotransmiterů, jako je Ø cortisol (stresový hormon) Ø oxytocin (hormon umožňující relaxaci) Ø serotonin (hormon “ štěstí”) Ø dopamin (hormon motivace)
Úloha hry a kreativity § Dynamické sytémové teorie (Thelen, 2000) upozorňují na propojení systémů těla a mysli. § Interakce mezi jednotlivými sytémy (fyzickými a psychickými) vyvolávají organizační změny celku. § Každá nová zkušenost podporuje tvorbu neurálních synapsí, přičemž volná kreativní hra se zdá být z pohledu rozvoje mozku významnější, nežli strukturovaná (řízená) hra či interakce. § Je paradoxem, že moderní společnost (včetně výchovy a vzdělání) poskytuje stále méně a méně příležitostí k volné hře. § Jak jsme na tom při práci s lidmi s kognitivními poruchami?
Komunikace a naše nevědomé JÁ § Komunikace se v průběhu našeho “učení se” stala automatickou, z větší části neuvědomovanou součástí našeho bytí. Odborně mluvíme o “neuvědomovaném kognitivním procesu” (Jessica Lakinová, 2006). § Významnou částí tohoto procesu, (který rozhoduje o kvalitě komunikace), je schopnost přijímat a reagovat na toho druhého. § Mluvíme o senzitivitě a responzivitě, jako významné schopnosti / dovednosti, která je charakteristická pro každého jednotlivce.
Komunikace jako neuvědomovaný proces § Jak lze tyto neuvědomované procesy zpřístupnit našemu uvědomování si? Není to snadné. § Lakinová (2006) mluví např. o tom, že lidský jedinec nemá dostatečnou velikost RAM (random access memory = úložiště dočasné paměti počítače), a to zejména pro informace, doručené bez určité kvality neverbální komunikace. § U neverbální komunikace (v celé její komplexitě) se ale také jedná o doručení a zpracování informace ve velké rychlosti, ta je následně zpětnovazebním mechanismem vracena do vědomí (myšlení), které nezbytně asistuje při pochopení smyslu a spojení s druhou osobou.
Komunikace a její trénování § Cílem této přednášky ale není trénovat komunikaci, nýbrž seznámit vás s metodou, která pomáhá právě na těchto základech si komunikaci uvědomit, posílit to, co dobře funguje a někdy také poopravit to, co je neefektivní nebo přímo úspěšnou interakci blokuje. § Abychom se ale k naší komunikaci “dostali” (a mohli ji např. analyzovat), musíme mít přístup k důležitému zpětnovazebnému mechanismu: intuitivní proces è vědomý proces. § Musíme komunikaci nejprve umět zaznamenat, analyzovat (a to v běžné situaci nelze), a zpětnovazebným mechanismem vracet k jejím aktérům.
Komunikace o komunikaci § Nejefektivnějším mediem pro přiblížení (a uvědomění si) vlastní komunikace je vizuální záznam s pamětí – videozáznam. § Videozáznam interakce byl nejdříve využíván ke zkoumání primárního lidského kontaktu matka – dítě (80.-90. léta 20.století), tedy toho, jak se lidská interakce v dyádě matka – dítě rodí, jak se rozvíjí a jak ovlivňuje vývoj dítěte. § Při zkoumání zákonitostí lidské komunikace se zaměřujeme vždy na obě komunikující strany, zaznamenáváme vždy interakci v akci.
Co potřebujeme vědět, abychom mohli porozumět (a následně analyzovat) naši komunikaci ?
Primární interakční systém člověka “attachment”
Dynamika attachmentu Cílem je dosažení “BLAHA” aktivovaný “systém hledající pomoc”
aktivovaný “systém nabízející pomoc”
Pokud je dosaženo cíle (potřeby attachmentu), systém se dostane do klidové fáze.
Základní funkce primárního interakčního systému matka - dítě § Základní funkcí primárního interakčního systému člověka (attachmentu) je udržet blízkost (proximitu) blízké a spolehlivé pečující osoby vždy, když dítě potřebuje zajistit nebo udržet svůj komfort a bezpečí. § Attachment charakterizuje tedy kvalitu vztahu mezi jedincem hledajícím pomoc a jedincem, který pomoc nabízí (poskytuje). § Dítě hledající pomoc a osoba pomoc nabízející si takto “dojednávají své bytí” učí se efektivně komunikovat. § Dítě se tímto učí, kým je ve vztahu k sobě, k druhým a ke světu kolem sebe.
Teorie intersubjektivity § Teorie intersubjektivity byla rozvinuta na základě pozorování rané interakce mezi rodičem a dítětem, pozorované a analyzované “moment by moment” z videozáznamů. § Na základě tohoto pozorování byly identifikovány interakční cykly, které utvářejí vztah mezi dítětem a jeho pečující osobou (vetšinou rodičem). § Teorie intersubjektivity rozšířila dosavadní poznatky o attachmentu (Trevarthen, Brazelton, Stern, Murayová a další). § B. Beebeová charakterizuje intersubjektivitu jako intuitivní rozpoznání iniciativ a záměrů toho druhého, “okamžité, iracionální, neverbalizované a velmi efektivní” (Beebeová 2005).
Intersubjektivní komunikace § Intersubjektivní komunikace znamená sdílení zkušeností, kdy každý účastník interakce je otevřený ovlivňovat a být ovlivňován zkušeností druhého. § Doručení informací (jakkoli důležitých) není cílem takové komunikace. § Intersubjektivní komunikace se děje skrze sdílení vnitřních světů každého z účastníků komunikace. § Když komunikujeme intersubjektivně, jsme schopni podpořit jedinečnost vývoje každého (závislého) jedince a zároveň zajistit jeho bezpečí, užívat si radost ze vzájemnosti a naplňovat jeho potřeby.
Attachment a intersubjektivita § Daniel Stern (2004) potvrzuje obousměrný vztah mezi attachmentem a intersubjektivitou.
“Attachment udržuje lidi blízko, intersubjektivita blízkost rozvíjí a prohlubuje, vytváří podmínky, které jsou určující pro harmonický rozvoj každého jednotlivce”.
Videotrénink interakcí - VTI
Jako přístup a výcvikový program existuje v 21 zemích světa V 18 zemích existují národní vzdělávací instituty (které prosazují jednotné standardy ve vzdělávání) více než 1 900 kvalifikovaných VTI trenérů (r. 2013), kteří pracují touto metodou
VTI jako nástroj podpory a změny § Metoda VTI byla původně zaměřena na pomoc rodičům při výchově a vedení svých dětí (80. léta 20. století). § Záhy se její využití rozšířilo na pomoc učitelům při výchově a vzdělávání (jako pomoc a podpora při řešení problémů i jako prevence – trénování komunikačních dovedností – 90. léta 20.století) § Posledních 10 let slouží VTI velmi efektivně jako nástroj sebereflexe při rozvoji profesionálních kompetencí , zejména tam, kde vztah pracovník – klient je základem procesu změny nebo terapeutické efektivity.
Dyadický model interakce § Ve VTI klademe důraz ne "pouze" na to, co pozorovaná osoba dělá důležitého, ale na to, co tato osoba dělá v reakci na druhou osobu nebo jako odpověď (angl. response) na signál nebo iniciativu druhé osoby a jak jsou tyto dvě osoby ovlivněny přirozenými přerušeními interakce (angl. rupture and repair). § V této souvislosti mluvíme i interaktivní regulaci a seberegulaci, kdy každá osoba je ovlivněna a zároveň ovlivňuje tu druhou.
Jak VTI přispívá ke změně § VTI je přístup, který poskytuje lidem zážitek úspěchu v lidské interakci, zážitek být sociálně a emočně propojen s druhými. § VTI poskytuje opakovanou příležitost trénovat interakční výměny, rozvíjet je a dosáhnout takových dovedností v komunikaci, které umožní lidem utvářet a udržet kvalitní vztahy. § Tyto dovednosti nazýváme základní lidskou komunikací § Pokud jako jedinci z různých důvodů nejsme úspěšní na úrovni základní komunikace, můžeme mít obtíže v dalších oblastech našeho vývoje, ale zejména ve vztazích s blízkými osobami.
VTI a pozitivní změna § Ve VTI se zaměřujeme na to, co se klientovi/pracovníkovi daří nebo co vytváří významný rozdíl mezi zažívaným problémem a tím, co můžeme zachytit na videozáznam. § Vizuální složka (zaměření na neverbální komunikaci) předchází složce řeči (kojenec také rozpoznává sdělení matky i když neumí používat řeč). § VTI trenér podporuje nejdříve pozitivní vnímání klienta/ pracovníka, teprve poté rozvíjí v dialogickém procesu kognitivní proces (konstruování nové reality, popř. změny).
Interaktivní regulace systému pracovník (P) a klient (K)
Sebe-regulace
K
Interaktivní regulace
Sebe-regulace
P
předvídatelnosti (koordinace, regulace, ovlivnění) mezi dvěma partnery historie procesu regulace a historie interakčního vzorce (váže se na předvídatelnost)
VTI a attachment § Videotrénink interakcí (VTI) chápeme jako intervenci, která pomáhá zvýšit intersubjektivní kapacitu jednotlivce a schopnost reagovat na potřeby “toho druhého” zejména ve chvílích, kdy je aktivován jeho attachment systém (vyhledávání pomoci). § Je prokázáno mnoha studiemi, že video je efektivním nástrojem, který umožňuje jednotlivcům zvýšit jejich intersubjektivitu a schopnost vyladit se na druhou osobu (interakčního partnera). § VTI má speciálně vytvořené strategie (postupy), nikoli pouze poukazování na vhodné prvky a vzorce chování, jak zvýšit senzitivitu a responzivitu při kontaktu s druhou osobou.
Efektivita VTI - senzitivita a responzivita, (studie M. Klein Veldermanová, 2005) 0,7 0,6 0,5 0,4
bez intervence
0,3
rozhovor a brožura
0,2
VTI (4 cykly)
0,1 0 senzitivita
responzivita
n = 81 rodin (1. dítě) – s narušeným attachmentem > 0,50 = střední až vysoký efekt; ≤ 0,31 – 0,50 = střední efekt; < 0,30 = nízký efekt
Efektivita VTI (studie Fukkink, R. (2008) 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
Video Feedback VTI (VIG)
rodičovské dovednosti
pozitivní pozitivní vývoj přístup rodičů dítěte
metaanalýza 29 studií (programů s VF a VTI), rodiny s dítětem 0,2 - 8 let, vždy přítomné rizikové faktory > 0,50 = střední až vysoký efekt; ≤ 0,31 – 0,50 = střední efekt; < 0,30 = nízký efekt
Co je cílem intervence pomocí VTI § Cílem intervence je identifikovat, aktivovat a rozvíjet konstruktivní interakci, podpořit stávající zdroje a silné stránky a zároveň podnítit vývojové procesy všech zúčastněných v daném sociálním systému (např. v pomáhajícím systému, což je specifický interakční systém).
Metodologie VTI n
První kontakt s klientem - domlouvání spolupráce
n
První návštěva v prostředí klienta - stanovení plánu intervence
Natáčení
Analýza a editace
Rozhovor
n
Ukončení a vyhodnocení spolupráce
n
„Follow up“ kontakt (sledování udržitelnosti změny) SPIN ČR
Základní atributy metody VTI § Trénink § Klíčové pojmy: aktivování, podpora
§ Přirozené prostředí § Klíčové pojmy: přirozené zdroje zúčastněných osob, běžné denní situace
§ Video § Klíčové pojmy: uvědomování si, aktivování, připisování významů, vytváření alternativ
SPIN ČR
VTI a dialogický proces § Ve VTI nespoléháme na “paměť”, ale pracujeme s “reflection on action”, tady podporujeme vizuální složku, reflektování pomocí videozáznamu. § Klient/pracovník je v rozhovoru nad videozáznamem konfrontován s vybranými momenty, které poukazují spíše na žádoucí interakci nežli na problémový kontakt. § Dialog s VTI trenérem je hlavním klíčem k porozumění dané situaci a k novému konstruování reality, což je vlastně cílem setkání.
Funkce VTI v Diagnostická • identifikace stávajících zdrojů/potenciálu a silných stránek členů daného systému • videozáznam interakcí je využívaný jako mikroskop a zrcadlo pro porozumění tomu, co se v interakci děje a proč se věci někdy nedaří.
v Terapeutická • porozumění vlastním emocím a emocím druhých, které jsou sdíleny v interakci, vylaďování se na potřeby druhých
v Rozvoj a podpora • získávání nových znalostí, dovedností a strategií, jak podpořit sociální, emoční a kognitivní vývoj klienta • podpora změny, která vede ke zplnomocňování a zlepšení fungování jednotlivců i daného systému (podpůrná funkce)
VTI jako prevence § Všude tam, kde je interakce mezi účastníky komunikace důležitá pro uspokojivé utváření a rozvíjení vztahů nebo z hlediska dosahování cílů § Tam, kde existuje zároveň určité riziko nebo ohrožení v utváření uspokojivé interakce a vztahů (např. jeden z aktérů komunikace trpí postižením, které omezuje jeho komunikační schopnosti), je možné využít VTI jako preventivní intervenci a podporu.
Co není videotrénink interakcí § Způsob, jak hledat a zkoumat problémy, nedostatky a selhání jednotlivců. § Nástroj ke kontrole (jednotlivých osob, rodiny, učitele, pomáhajícího apod.), jejich chování, jejich prostředí apod. § Pouhá kamera v místnosti na zaznamenání událostí
Principy úspěšné komunikace
Věnování pozornosti jako základ úspěšné interakce § Každý člověk může trénovat svou kapacitu pozorovat, číst” a prohloubit svoje vcítění se, tzn. "číst mysl toho druhého". § Moment po momentu můžeme číst a předpokládat stav bytí toho druhého, a tím podpořit naše emocionální a psychické spojení. § Nejvýznamnější komponentou komunikačních výměn (interakcí) není to, CO říkáme (řeč), ale neverbální součást komunikovaného, to JAK to sdělujeme, když jsme v kontaktu s tím druhým.
Jaké principy úspěšné interakce vidíte zde?
Jaké zde?
Jaké zde?
důležitost pozice těla
zrcadlení pocitů
Principy úspěšné interakce § Principy úspěšné komunikace jsou subtilní, nejmenší pozorovatelné prvky vzájemně ovlivňovaného chování, které utvářejí úspěšný kontakt a které můžeme na videozáznamu identifikovat (zastavováním, t.j. “moment by moment” analýzou). § Přítomnost těchto prvků pomáhá posunout a udržet komunikaci mezi jejími aktéry v naladěných výměnách (interakcích). § Přítomnost nebo absence těchto prvků nám umožňuje vyhodnotit celý komunikační vzorec v rámci daného vztahu a kontextu. § Pro VTI trenéry jsou „Principy úspěšné komunikace“ rámcem, mapou i vodítkem pro mikroanalýzu pozorované interakce, která je základem pro následný rozhovor.
Videoanalýza interakce se vždy zaměřuje na interakční dyádu § Ve VTI klademe důraz ne "pouze" na to, co pozorovaná osoba dělá důležitého, ale co tato osoba dělá v reakci na signál nebo iniciativu druhé osoby (angl. response) a jak jsou tyto dvě osoby ovlivněny přirozenými přerušeními interakce (angl. rupture and repair). § V této souvislosti mluvíme i interaktivní regulaci a seberegulaci, kdy každá osoba je ovlivněna a zároveň ovlivňuje tu druhou.
Naladění se na druhou osobu § V úspěšné interakci pozorujeme naladěné výměny, které jsou více nežli jen odpovědí (responzí) na inicia=vu druhé osoby. § Pomocí naladěných odpovědí na inicia=vy druhého se utváří celý vzorec naladěné interakce, která obsahuje současně emoční odpověď (především v neverbální rovině), stejně jako kogni=vní (verbální) odpověď. § V metaforickém smyslu mluvíme o stavbě úspěšné interakce
Základní stavební kameny komunikace z pohledu VTI
Pomáhající podporuje usměrňuje nebo vede
Dospělý jako “nabízející pomoc”
Možný důsledek na osobu “pomoc hledající” Zvládání obtížných situací, porozumění možnostem a omezením, učení se novému
USMĚRŇOVÁNÍ A VEDENÍ KOOPERACE - HRA DIALOG - DISKUZE
Těšit se z nabízené pomoci a vedení, učení se od druhého a sdílení
NALADĚNÉ INTERAKČNÍ VÝMĚNY
PŘIJETÍ INICIATIV “ANO” (NEVERBÁLNĚ A VERBÁLNĚ) POVZBUZOVÁNÍ NOVÝCH INICIATIV
VĚNOVÁNÍ POZORNOSTI
Těšit se ze vzájemných výměn, z toho “být” s druhou osobou a cítit se bezpečně Základní zkušenost přijetí druhou osobou, pojmenování pocitů, záměrů, objektů, činností, myšlenek, zkušenosti Jedinec si je vědom, že se o něj druzí zajímají, o to co dělá, myslí, prožívá...
Jedinec vnímá svoji důležitost, svůj význam pro druhého
3.
MEDIOVANÉ UČENÍ Rozvíjení naladěného vztahu
2.
INTERSUBJEKTIVITA Jádro naladěných interakčních výměn
1.
PŘEDPOKLAD INTERSUBJEKTIVITY Nezbytné pro utváření naladěných interakčních výměn
Principy nejsou pravidla § Ve videotréninku interakcí vám ale nikdy neříkáme přesně, co máte dělat. § To, co máte/můžete dělat v interakci s vaším komunikačním partnerem se rodí a rozvíjí ve spolupráci, ve společném sdílení, tzn. že oba rozhodujete o dalším kroku na základě „moment-by-moment“ interakce, schopnosti věnovat jeden druhému pozornost, naladit se na sebe. Další interakce vlastně "vychází" z té předcházející (viz stavba komunikace). § Věškeré procesy (myšlení a rozhodování) závisí na vašem vnímání, na schopnosti věnovat pozornost a naslouchat dané osobě a situaci v každém momentu.
Principy nejsou seznam § Vysvětlit a popsat principy úspěšné interakce slovy (a dát slova na papír) je poněkud obtížné a může se to zdát i komplikované. Ve skutečnosti to tak složité není. Záleží na naší schopnosti pozorovat, naslouchat, a naučit se "číst" lidskou komunikaci: § V našich trénincích se to učíme tím, že video-záznamy interakce znovu a znovu zastavujeme, pojmenováváme co vidíme (a teprve poté, co si myslíme). § Tehdy znovu objevujeme, ze kterých prvků je daná interakce poskládána, které principy jsou v tom kterém případě přítomny a využívány a také jak můžeme neúspěšnou interakci obohatit takovými prvky, které povedou k lepšímu kontaktu v rámci daného vztahu / kontextu.
Co k úspěšné komunikaci potřebujeme jako pomáhající? § Základním vybavením a zdrojem pro úspěšnou komunikaci jste VY –terapeut, lékař, pečující osoba, člen týmu, ... zejména, když využíváte jako zdroj Ø Ø Ø Ø Ø Ø Ø
tvář (zejména svou mimiku) hlas (tón, tempo, dynamiku) body language (pozice těla, rovina očního kontaktu, vzdálenost) váš přístup a vaši osobnost váš postoj ke klientovi vaše vnímání situace “tady a teď” vaši flexibilitu, schopnost pozitivního prožívání, kreativitu
§ Vše ostatní – pomůcky, objekty, vybavení - mohou pomoci vytvářet obsah komunikovaného
Co určuje kvalitu "one-to-one" interakce? § Věnování pozornosti a naslouchání: zaměření pozornosti na druhou osobu, soustředěné sledování jejích projevů, signálů, zvuků a jejich "čtení“, oční kontakt, dívání se stejným směrem,.... § Naladění se: citlivé vylaďování se na signály a stav bytí druhé osoby - hlasové, mimické, tělesné pohyby, gesta. § Tempo: jako pracovníci se učíme "následovat" iniciativy klienta spíše nežli přicházet se svými iniciativami. To nám umožní lépe sladit vzájemné tempo. § Responzivita: je schopnost sledovat a odpovídat přiměřeně a ustáleně na projevy druhého. Tím vlastně ovlivňujeme obsah a průběh interakce. § Připojení se: neverbální i verbální, zejména souhlasné pojmenování toho, co druhá osoba cítí, myslí, dělá. § Pauzy - čekání: ty umožňují promyslet a rozpracovat druhé osobě čitelně vlastní iniciativu, pracovník se pak napojuje snadněji v tempu, které druhá osoba dobře akceptuje. Opakem je pracovník, který "řídí" veškeré aktivity (má mnoho vlastních iniciativ, na které druhá osoba nestačí reagovat a rozpracovat je. Pozor, nenechávejte ovšem druhého dlouho bez pomoci a povzbuzení. § Vzájemné uspokojení: je hlavní motivací a odměnou za dělání věcí spolu. Důležité je vyhledat takové aktivity, které uspokojí obě strany.
Dva scénáře pro rozvíjení interakce – střídání se 1 Druhá osoba přichází s iniciativou (něco dělá, sděluje)
2 Vy přijímáte a reagujete na tuto iniciativu
3 Druhá osoba reaguje na 2
4 VY reagujete na 3 atd.
VY věnujete pozornost a čekáte 1 VY přicházíte s iniciativou (něco děláte, navrhujete)
2 Druhá osoba přijímá a reaguje na vaši iniciativu
3 VY reagujete na 2
4 Druhá osoba reaguje na 3 atd.
Praktická část: jak pracovat s videozáznamem interakce (rozbory videonahrávek) Prohlédněte si předložený záznam poprvé (bez zvuku) a sledujte, které prvky zde vytvářejí úspěšný kontakt? a) Zaměřte se pouze na to, co se daří, když je pečující osoba v kontaktu s klientem/kou. Jaké prvky kontaktu zde můžete pozorovat? Nebojte se záznam zastavit nebo vrátit vždy, když potřebujete vidět víc. b) Prohlédněte si záznam podruhé (se zvukem) a zaměřte se na to, jak pečující osoba využívá verbální komunikace, jaké je tempo, výška hlasu, jaké je střídání, co umožňuje /podporuje aktivní zapojování klienta/ky.. c)
Jak na to odpovídá klient/ka??? Rozvíjí se interakce?
d) Jaký význam má vámi objevená interakce pro danou aktivitu?
Diskuze na závěr: poj’dme si o tom, co jsme se dnes dověděli, povídat § Co jsme se dnes dověděli nového o lidské interakci ? § V čem se změnil náš pohled na lidskou komunikaci ? § Podle čeho poznají klienti, že jsem dnes byl/a na této konferenci? § Co z toho konkrétně může ovlivnit moji práci? § Co dalšího byste rádi diskutovali???
Děkuji vám velmi za vaši pozornost Mgr. Kateřina Šilhánová
[email protected] pokud vás VTI zaujal, sledujte naše webové stránky www.spin-vti.cz