Metoda adaptivních klouzavých průměrů v technické analýze

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: Katedra měnové teorie a politiky Studijní obor: Finance

Metoda adaptivních klouzavých průměrů v technické analýze

Autor bakalářské práce: Albert Ghazaryan Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Martin Mandel, CSc. Rok obhajoby: 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Metoda adaptivních klouzavých průměrů v technické analýze“ vypracoval samostatně. Veškeré podkladové materiály a použitou literaturu uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne _____________

_________________ Podpis

Poděkovaní Dovoluji si tímto poděkovat prof. Ing. Martinu Mandelovi, CSc. za jeho vstřícnost, odborné vedení a cenné připomínky při zpracování této práce. Zároveň bych chtěl poděkovat svým blízkým, především rodičům za morální a materiální podporu během mého studia.

Anotace Bakalářská práce na téma „Metoda adaptivních klouzavých průměrů v technické analýze“ se zaměřuje na zjištěné efektivity nového indikátoru. První kapitola rozebírá technickou analýzu s její historii, hlavními zásady, kritikou, podrobněji rozebírá vznik trendu a obchodování na devizovém trhu. Druhá kapitola popisuje metodu sestavení klouzavých průměrů a jejich druhů. Další kapitola se zabývá předpoklady vytváření adaptivních klouzavých průměrů a metodikou výpočtu. A nakonec v závěrečné kapitole názorně uvidíme praktické použití tohoto indikátoru při použití různých obchodních strategii. Klíčová slova: Adaptivní klouzavé průměry, technická analýza, strategie obchodování na devizovém trhu.

Annotation Bachelor thesis on "Adaptive method of moving averages in technical analysis" focuses on finding new effective indicator. The first chapter discusses the technical analysis with its

history, major principles, criticism, analyzes

the emergence

of the

trend

and trading in the foreign exchange market. The second chapter describes a method for compilation of moving averages and their species. The next chapter deals with the creation of the assumptions adaptive moving averages and method of calculation. In the concluding chapter we can clearly see the practical application of this indicator during usage of the different trading strategies. Keywords: Adaptive moving average, technical analysis, trading strategy in the foreign exchange market.

4

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1.

2.

3.

4.

Úvod do technické analýzy ....................................................................................... 8 1.1.

Historie ............................................................................................................... 8

1.2.

Teorie technické analýzy.................................................................................. 10

1.3.

3 předpoklady technické analýzy na devizovém trhu: ..................................... 12

1.4.

Vznik trendu ..................................................................................................... 13

1.5.

Obchodování objemy na devizovém trhu ........................................................ 15

1.6.

Kritika technické analýzy ................................................................................. 17

1.7.

Pro podporu technické analýzy ........................................................................ 18

Klouzavý průměr ..................................................................................................... 19 2.1.

Metoda sestavení .............................................................................................. 20

2.2.

Druhy................................................................................................................ 20

2.2.1.

Klasický klouzavý průměr (Simple Moving Average - SMA) ................. 21

2.2.2.

Vážený klouzavý průměr (Weighted moving average - WMA)............... 23

2.2.3.

Exponenciální klouzavý průměr (Exponential moving average - EMA) 24

Adaptivní klouzavý průměr ..................................................................................... 27 3.1.

Předpoklady vytváření indikátoru .................................................................... 27

3.2.

Metodika výpočtu............................................................................................. 28

3.2.1.

Základní vzorec......................................................................................... 28

3.2.2.

Koeficient efektivity ................................................................................. 28

3.2.3.

Vyrovnávací koeficient ............................................................................. 29

3.2.4.

Konečný vzorec ........................................................................................ 30

Praktické použití adaptivních klouzavých průměrů ................................................ 31 4.1.

Systém jednoho klouzavého průměru na trendovém trhu ................................ 32

4.2.

Systém dvou klouzavých průměrů na trendovém trhu ..................................... 34 5

4.3.

Systém třech klouzavých průměrů na trendovém trhu ..................................... 36

4.4.

Systém čtyř klouzavých průměrů na trendovém trhu ...................................... 40

4.5.

Systém jednoho klouzavého průměru na beztrendovém trhu .......................... 43

4.6.

Systém dvou klouzavých průměru na beztrendovém trhu ............................... 45

4.7.

Systém třech klouzavých průměrů na beztrendovém trhu ............................... 47

4.8.

Systém čtyř klouzavých průměrů na beztrendovém trhu ................................. 49

Závěr ............................................................................................................................... 52 Seznam použité literatury ............................................................................................... 53

6

Úvod Zájem o obchodování na devizovém trhu se u mě probudil již v dětství a to ještě dříve než mi bylo 15 let. V této době celý Svět začal zažívat první následky světové finanční krize roku 2008. V tomto věku jsem určitě nemohl v plné míře pochopit důvody a rozsah této krize, nicméně jsem si všiml, jak nepředvídatelně se chovaly měnové páry, jak prodělávali banky a velcí obchodníci. Přestože jsem byl věkové a znalostně omezen, začal jsem se učit základy obchodování na devizovém trhu. První pokusy o obchodování a z toho mít výdělek jsem uskutečnil až na univerzitě, kde jsem si prohloubil svoje znalosti v této oblasti. Různé obchodní strategie jsem si zkoušel na demo verzích obchodních programů u různých brokerů. Všechny tyto obchodní strategie byly založeny na klouzavých průměrech, i když jsem v posledních pokusech měl plusový zůstatek, cítil jsem nedokonalost tohoto indikátoru. Hlavně zvyk na obchodování pomoci klouzavých průměrů a snaha vylepšit svoje strategie, způsobilo výběr a zájem o toto téma. V dnešní době je obchodování mnohem těžší, než v době, kdy byly klouzavé průměry poprvé použity, proto si osobně myslím, že klasický klouzavý průměr, na který je zvyklý mnoho obchodníků, by měl být modernizován, resp. adaptován na současné trhy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je porovnat adaptivní klouzavý průměr s klasickým klouzavým průměrem a zjistit výhody a nevýhody tohoto systému. Pro kompletnější výsledek své analýzy budu používat dokonce čtyři obchodní strategie, kdy za účelem dosažení mnohem přesnějších výsledků, provedu veškerou svojí analýzu dvakrát a to jednou na trendovém trhu a jednou na beztrendovém trhu. Když se podíváme na obsah této bakalářské práce, tak první kapitola se zabývá technickou analýzou a její historii, hlavními zásadami a kritikou. V této první kapitole jsem podrobněji rozepsal vznik trendu a obchodování objemy na devizovém trhu. Druhá kapitola popisuje metodu sestavení klouzavých průměrů a jejich druhů. Třetí kapitola se zabývá předpoklady vytváření adaptivních klouzavých průměrů a metodikou výpočtu. Čtvrtá kapitola názorně ukazuje praktické použití tohoto indikátoru při použití různých obchodních strategii.

7

1. Úvod do technické analýzy V dnešní době se často potkáte s různými školeními na technickou analýzu, které jsou organizovány brokerskými společnosti. Otázkou však je, proč o ně lidi mají takový velký zájem? Technická analýza je možná nejjednodušším způsobem obchodování na devizovém trhu, a proto je tak populární u obchodníků. V podstatě technická analýza je způsob odhadu vývoje cen v budoucnosti na základě předchozího historického rozvoje.1 Při sestavení pečlivé a správné analýzy je její pravděpodobnost neuvěřitelná.

1.1. Historie První příklady technické analýzy se objevily v Japonsku, kde v 18. století obchodník s rýži Homma Munehisa přišel s teorií japonských svícových grafu. Unikátnost jeho grafu je v tom, že v jedné svíčce jsou jak otevírací a uzavírací ceny prodeje rýže, tak i maximální a minimální ceny prodeje rýže, za nějaké období. Munehisa také napsal knihu „Zlatá žíla – příběh třech opic o penězích“, kde uvedl pravidlo dynamiky cen: „Trh, který se zvýšil, musí nakonec spadnout, a trh, který spadl, se nakonec zvýší“.2 Za otce technické analýzy se zpravidla považuje Charlese Dow, který na konci 19. století publikoval články ve Wall Street Journal. Po jeho smrti William P. Hamilton, Robert Rhea, George Schaefer dopracovali jeho články do takzvané Dowové teorie, sám Dow nikdy tento termín nepoužíval.3 Šest zásad Dowové teorie: 

Existují 3 druhy trendu

Trend podle Dowa vypadá takhle: při rostoucím trendu každý další vrchol a každé dno je vyšší, než předchozí. U klesajícího trendu je to opačně. Podle Dowovo teorie

1

KIRKPATRICK, Charles D a Julie R DAHLQUIST. Technical analysis: the complete resource for financial market technicians. Upper Saddle River, N.J.: FT Press Financial Times, c2007, xxviii, 3 p. ISBN 978-013-1531-130 2

NISON, Steve. Beyond candlesticks: new Japanese charting techniques revealed. New York: Wiley, c1994, xiv, 280 p. ISBN 04-710-0720-X 3

GOETZMANN, William. The Dow Theory: William Peter Hamilton's Record Reconsidered. [online]. 1997 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://viking.som.yale.edu/will/dow/dowpaper.htm

8

existují 3 druhy trendu: prvotní (nebo dlouhodobý), druhotní (nebo dočasný) a malý (nebo krátkodobý). 

Každý prvotní trend má 3 fáze

Dowova teorie tvrdí, že každý prvotní trend má 3 fáze: fáze kumulace, fáze veřejné účasti a fáze realizace. Během první fáze jdou nejchytřejší investoři proti trhu a začínají kupovat nebo prodávat. Tato fáze neovlivňuje trend, protože takových investorů je relativně málo. Pak u druhé fáze v nějakém okamžik u části obchodníků při použití technické analýzy dojde k poznání, že trend by se měl změnit a až teď aktivní obchodníci se začínají chovat stejně jako chytří investoři. Během této fáze se silně mění cena. Během třetí fáze vidí nový trend už celý trh a začínají aktivně obchodovat. V tenhle okamžik chytří investoři realizují zisky a zavírají pozice. 

Trh bere v úvahu veškeré zprávy

Měnový kurz velmi rychle reaguje na veškeré nové informace. To se týká nejenom ekonomických a finančních zpráv, ale jakýchkoliv zpráv. Toto tvrzení Dowové teorie se hodně shoduje s teorii efektivních trhů. 

Burzovní indexy mají být v souladu

Tato zásada se tyká Dow Jonesova Industriálního indexu a Dow Jonsova dopravního indexu. Změna trendu se potvrzuje, pokud změnu trendu potvrzují oba indexy. Je možné určité časové zpoždění signálu u jednoho z indexu. 

Trendy se potvrzují objemy obchodů

Dow si myslel, že pro rozpoznání signálu máme brát v úvahu i obchodované objemy. Změna kurzu při malých objemech obchodování nemusí potvrzovat trend. Změna kurzu při velkých objemech obchodování signalizuje reálné myšlení obchodníků a charakterizuje i trend neboli ukazuje na jeho změnu.

9



Trend existuje do té doby, než se objeví jednoznačný signál o jeho přerušení

Trend má tendenci pokračovat, veškeré změny kurzu, které jsou mimo trend by měly být chápany jako dočasná korekce, nikoliv změna trendu. Takovým jednoznačným signálem pro změnu trendu můžou být jak ekonomické a politické zprávy, tak i mimoekonomické faktory, např. nedůvěra obchodníků v guvernéra národní banky, u konkrétního státu. Na těchto zásadách je vybudovaná celá technická analýza. I když se primárně Dow zaměřoval na kapitálový trh, dá se jeho teorie akceptovat i na devizovém trhu. Například zásada č. 4 se dá interpretovat tak, že burzovní indexy a kurzy měn jsou navzájem velmi závisle.

1.2. Teorie technické analýzy Technická analýza nezkoumá důvody změn kurzu, např. kvůli špatným makroekonomickým ukazatelům, ale bere v úvahu, že kurz už jde nějakým směrem. Z pohledu analytika se dá vydělat při jakékoliv situaci na trhu, stačí jen rozpoznat trend a správně otevřít pozici. Pozice by se měla otevřít tak, že v případě cena dosáhla hranici podpory, což je úroveň, od které by s největší pravděpodobností cena měla „odskočit“ nahoru, v tomto případě je nutné využit příležitosti a otevřít dlouhou pozici. V opačném případě, když dosáhne cena hranici rezistence, což je de facto protiklad úrovně podpory, tj. cena by měla „odskočit“ dolu, je vhodný čas pro otevření krátké pozice.

10

Graf 1. Úroveň podpory a úroveň rezistence

Zdroj: Patria Forex, vlastní zpracování

Nicméně, alespoň jednou by měl kurz někdy prolomit buď úroveň podpory, nebo úroveň rezistence. Jak je vidět z grafu, takový prolom ukazuje na velmi silný trend, protože bez opravdového významného důvodu by kurz neměl prolomovat tyto dvě úrovně. Kromě trendu technické analýzy se zkoumají a analyzují i tzv. obrazce, tj. vzory a figury, které se objevují na grafech. Nejznámějšími jsou „Hlava a Ramena“, „Vlajka“, „Trojúhelník“. Tyto a mnoho jiných obrazců pomáhají správně obchodovat na devizovém trhu.4 Výsledky technické analýzy se nemusí shodovat s výsledky fundamentální analýzy. Základem fundamentální analýzy je to, že tržní kurz měny se odlišuje od vnitřní hodnoty měny.5 Měna je skoro vždy buď nadhodnocena, nebo podhodnocena. Když je možné spočítat „správný“ kurz, dá se předpokládat, že trh „se opraví“ do této hodnoty, oprava, resp. korekce může být jak nahoru, tak i dolu. Fundamentální analýza nezkoumá

4

MURPHY, John J a John J MURPHY. Technical analysis of the financial markets: a comprehensive guide to trading methods and applications. New York: New York Institute of Finance, c1999, xxxi, 542 p. ISBN 07-352-0066-1 5

FUHRMANN, Rayn. Fundamental Investment Metrics For Buying Stocks And Bonds. [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/active-trading/051214/fundamentalinvestment-metrics-buying-stocks-and-bonds.asp

11

vliv trendu na vývoj měny, a proto doporučení fundamentální analýzy se může odlišovat od doporučení technické analýzy. Jak technická analýza, tak i fundamentální analýza nebere v úvahu použití insiderských informací, což na devizovém trhu nejenom že není zakázáno, ale je i velmi oblíbeno u obchodníků. Nicméně, na rozdíl od bank, většina obchodníků nemá možnost tak či jinak ovlivnit trend. Ve velkých bankách se proti tomu bojuje pomocí čínských zdí.

1.3. 3 předpoklady technické analýzy na devizovém trhu: 

Do kurzu měny jsou už zahrnuty veškeré zprávy

Podle tohoto předpokladu jsou veškeré informace, které by mohly ovlivnit kurz, už zahrnuty do kurzu. Nemá smysl zkoumat závislost kurzu na politické, ekonomické a jiné faktory. Stačí se soustředit na analýzu dynamiky cen a dostat informaci o nejvíce pravděpodobném rozvoji trhu. 

Kurz se pohybuje s určitou tendenci

Kurz se nemění náhodně, tj. nedělá náhodnou procházku, ale má vždy nějakou tendenci neboli trend, což znamená, že pohyb kurzu se dá rozložit na časové řady, kde převládá nějaký konkrétní trend. 

Historie se opakuje

Použití grafických obrazců změn kurzu, které byly rozpracovány na základě historických dat, má velký smysl, protože změny kurzu ukazují dost pevnou psychologii chování davu – na podobné situace obchodníci reagují podobně. Také se opakuje i charakter trendů. Je jasně, že kurz měny ve většině případů roste víceméně hladce, když

12

klesá, tak padá skoky (to se stává kvůli postupnému hromadění dlouhých pozic a pak jejich masovému uzavření).6

1.4. Vznik trendu I když technická analýza ve své čisté podobě nezkoumá důvody vniku trendu, našel jsem dvě vysvětlení tohoto jevu. První způsob, který podle mého osobního názoru je více teoretický, je vysvětlen teorií efektivních trhů. Tato hypotéza byla rozpracována nositelem Nobelové ceny za ekonomii v roce 2013 Eugenem Francisem Famou. Podle Famy je trh efektivní vůči jakékoliv zprávě, když se veškeré existující informace okamžitě a v plné míře projevují v kurzu měn. Což dělá tuto novou zprávu nevyužitelnou pro získání nadprůměrných výnosů. Jinými slovy, neumožňuje spekulaci pomoci zpráv.7 Existuje slabá, střední a silná forma efektivity trhu. 

Trh má slabou efektivitu, když aktuální kurz odráží jen minulé informace.



Trh má střední efektivitu, když aktuální kurz odráží jak minulé, tak i současné zveřejněné informace.



Trh má silnou efektivitu, když aktuální kurz odráží navíc i interní informace.

Takže podle teorie efektivních trhů je trend už v ceně a jeho změna na efektivním trhu nijak nemůže ovlivnit obchodníky. Druhý způsob vzniku trendu se dá vysvětlit behaviorální analýzou, kterou jsem aplikoval i na vlastní zkušenosti. Behaviorální analýza zkoumá vliv sociálních, kognitivních a emocionálních faktory na rozhodnutí fyzických a právnických osob a následky těchto vlivů na tržní změny.8 V teorii behaviorálních financi existují tři základní směry:

6

MURPHY, John J a John J MURPHY. Technical analysis of the financial markets: a comprehensive guide to trading methods and applications. New York: New York Institute of Finance, c1999, xxxi, 542 p. ISBN 07-352-0066-1 7

FAMA, Eugene F. The Behavior of Stock-Market Prices. The Journal of Business. 1965, vol. 38, issue 1, s. 34-. DOI: 10.1086/294743. Dostupné z:http://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/294743 8

DURLAUF, Steven N a Lawrence BLUME. The new Palgrave dictionary of economics. 2nd ed. New York: Palgrave Macmillan, 2008, 8 v. ISBN 02302264428

13



Heuristika

Lidé se často rozhodují z nějakých praktických důvodů, které nemusí mít logiku. To se stává kvůli obavám ze ztráty, rozčarování nebo i vlastnímu egoismu obchodníka. 

Fraiming

Smyslové rámce, které používá člověk pro pochopení něčeho a v rámci svého pochopení obchodování. Framing se dá vysvětlit omezeným přehledem obchodníků nebo i efektem přivázání. 

Tržní neefektivita

Je chybné rozhodnutí na trhu, které vzniká při stanovení chybného kurzu, neracionálním rozhodnutím, odchylkami v přepočtu příjmů, atd. Důvody neefektivnosti obchodníků můžou být, jak efekty vlastnictví, tak i chamtivosti impulzivním investováním. V dnešní době pro vstup na devizový trh neexistují skoro žádné bariéry a konkurence u brokerských společností způsobila vznik nových funkci, které velmi zjednodušily obchodování i pro začátečníky. Je známo, že většina velkých změn trendu bývá po zveřejnění nějaké podstatné zprávy, na čemž hodně ztrácí zejména začínající obchodníci. A protože brokerské společnosti si nemůžou dovolit takový odtok klientely a takové poškození reputace, vymyslely takzvané odložené pokyny na nákup či prodej. Např. aktuální kurz EUR/USD je 1,3500, a víme, že ve 12:00 Deutsche Bundesbank bude zveřejňovat nějaké velmi důležité makroekonomické ukazatele. K dispozici jsou nějaké odhady, ale jsou jenom velmi přibližné. Otevírat dlouhou či krátkou pozici před zveřejněním zprávy je velmi rizikové. Při otevření pozice po zveřejnění, přijdeme o podstatnou část výnosu a právě pro takové případy existují odložené pokyny. V 11:45 otevřeme odložený pokyn na nákup s plovoucím stop-lossem. Když kurz poroste do 1,3515, tak zároveň ve stejný čas otevřeme odložený pokyn na prodej a to též s plovoucím stop-lossem v momentě, když kurz klesne do 1,3485. Po zveřejnění zprávy program sám otevře naši pozici a nám zbývá jenom zrušit tu druhou, která byla chybnou. 14

U takové taktiky obchodování existuje jen jedno riziko, kdyby trh nezvládl okamžitě rozpoznat, jestli je zpráva dobrá nebo ne a zároveň kdyby obchodník nestihl zrušit ten druhý nepoužitý pokyn, tak se může dostat do takzvaného zámku. Což znamená, že zároveň otevře dlouhou a krátkou pozici. A právě pro zajištění takového rizika je doporučeno nastavovat plovoucí stop-lossy.

1.5. Obchodování objemy na devizovém trhu Běžně se píše, že na devizovém trhu neexistuje informace o objemech investování. Ale u mnoha brokerů jsem se potkal s možnosti použití objemů a různých indikátorů, které jsou založeny na objemech. Objemy na devizovém trhu jsou velmi důležité, protože při jejich analýze můžeme zjistit aktivitu takzvaných chytrých a profesionálních peněz, které mají podstatný vliv na trh, neboť vedou dav, vytvářejí pasti pro dav a také často začínají velké trendy. Nerovnováha nabídky a poptávky mění kurzy měn a VSA (Volume Spread Analysis) pomáhá pochopit současnou náladu na trhu a sledovat chování velkých hráčů. Jinými slovy, objem ukazuje činnosti významných obchodníků. Je logické, že jednat proti nim, nemá žádný smysl. Takže máme otevírat nebo uzavírat dlouhé a krátké pozice současně s nimi.9 Avšak při analýze objemů na devizovém trhu se dostáváme do určitých komplikací. Na rozdíl od newyorské nebo pražské burzy, devizový trh nemá nějaké konkrétní sídlo. Je to globální trh bez omezení, v kterém se účastní stovky velkých bank a miliony dalších obchodníků, proto se nedají zjistit přesné objemy obchodů. A proto se máme orientovat na vnější informaci o objemech, a na jejich základě dělat analýzu. Není potřeba mít přesná data, potřebujeme mít informace o objemech, jen v relativním porovnání, čili jeli velký, střední nebo malý obrat.

9

MOSTOVOY, Pavel. Объемы на форекс, где и как их смотреть. [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://tradelikeapro.ru/obemyi-na-foreks/

15

Existují dva základní způsoby výpočtu poměrného objemu na devizovém trhu: 1) Objemy na trhu futures Futures je dohodou o koupi nebo prodeji nějakého aktiva v určitém počtu, k určitému datu v budoucnosti, za dnes dohodnutou cenu. Měnové futures se obchodují na chicagské komoditní burze (Chicago Mercantile Exchange – CME). V podstatě objemy obchodů s měnovými futures mají podobné výsledky se spotovým trhem a můžou být použity pro analýzu stavu devizového trhu. 2) Tickový objem (Tick Value) Tickový objem je počet změn kurzu za nějaké určité období. V podstatě to není reálná změna objemu obchodů, ale jen počet změn měnového kurzu. Nicméně výsledky tickového objemu se dají použit pro výpočet poměrné velikosti objemu obchodování. Avšak aby se kurz změnil na jeden tick, je nutno prodat nebo koupit určitý počet kontraktů, což bez určitého objemu peněžních prostředku není možné. A proto se na základě tickového objemu dá usuzovat i o výši reálného objemu. Zakladatel dnešní metodiky VSA Tom Williams ve své knize „Master the markets“ píše: „V případě, že jiná objemová data nejsou k dispozici, dá se použit tickový objem“.10

10

WILLIAMS, Tom. Master the Markets. USA: TradeGuider Systems, 2000. Dostupné z: http://www.tradeguider.com/mtm_251058.pdf

16

Graf 2. Indikátor tichového objemu a indikátor objemu z burzy CME

Zdroj: TRADELIKEAPRO.RU. Объемы на форекс, где и как их смотреть [online]. 2013 [cit. 201406-01]. Dostupné z: http://tradelikeapro.ru/obemyi-na-foreks/

Jak je vidět z grafů, indikátor tickového objemu (nahoře) a indikátor objemu z burzy CME, ukazují přibližně stejné výsledky. A proto se dá pochopit i o výši relativního objemu (vysoký, střední nebo nízký) z obou indikátorů, a není podstatný, jaký z nich je použit.

1.6. Kritika technické analýzy I když techničtí analytici věří, že jejich přístup k obchodování jim dává výhody oproti jiným obchodníkům, zdaleka ne všichni analytici s tímto tvrzením souhlasí. Technická analýza cen v minulosti nedává možnost odhadnout „body zvratu“ cen v budoucnosti, a když se ceny rozvijí nějakým už známým směrem, technická analýza dává nejprimitivnější strategii – jdi s trhem. Mezi kritiky technické analýze je i dost velmi úspěšných obchodníků. Např. Warren Buffett říká: „Pochopil jsem, že technická analýza nefunguje, když jsem otočil graf

17

„nohami vzhůru“ a dostal jsem ten samý výsledek.“11 Ještě jeden známý trader Peter Lynch byl ještě více kritický: „Cenové grafy jsou naprosto šikovný, ale jen na prognózu do minulosti.“12

1.7. Pro podporu technické analýzy Cílem mnoha obchodníků je rozpoznat jakým směrem jde trh. George Lane (1921 – 2004) byl technickým analytikem, který se stal velmi známý svou rýmovanou frázi: „The trend is your friend!“ (Trend je tvůj přítel). Technické nástroje právě pomáhají rozpoznat trend. Stejně tak je potřeba mít něco, co pomůže pocítit změny v trendu. Technická analýza s tímto pomáhá, ale určitě nedává přesnou prognózu. Většina kritiky technické analýzy jde kvůli pokusům předpovědět - pohyb kurzu, kdy skutečným úkolem nástrojů technické analýzy je adekvátně pochopit současný stav na trhu. Po komputerizaci obchodování na devizovém trhu v polovině 90. let, technická analýza začala hrát velmi důležitou roli v prognózování, protože čím víc lidi věří v ukazatele indikátorů technické analýzy, tím přesnější jsou její výsledky. A pravě nejoblíbenějším indikátorem u obchodníků je tzv. klouzavý průměr.

11

GIBBONS, Richard. Avoid the Mistake That Cost Buffett 8 Years of Better Returns. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://www.fool.com/investing/value/avoid-the-mistake-that-cost-buffett-8years-of-bet.aspx 12

SALMON, Felix. More on Technical Analysis. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://upstart.bizjournals.com/views/blogs/market-movers/2008/06/24/more-on-technicalanalysis.html?page=all

18

2. Klouzavý průměr Asi dnes se nejvíce vydělávají reálné peníze pomoci klouzavých průměrů, než pomoci všech ostatních technických indikátorů celkem.13 Kvůli tomu, že klouzavé průměry mohou být použity pro jakékoliv cíle, jako pochopení dlouhodobého měsíčního trendu, stanovení vhodného okamžiku pro uzavření pozic a mnoha dalších cílů, byl tento indikátor častějším předmětem analýzy v odborné literatuře, než jakýkoliv jiný indikátor. Jeden z důvodů takové popularity je v tom, že když je trh v trendovém stavu, tak tyto jednoduché čáry dávají často i lepši výsledky, než složitější indikátory pro výpočet a interpretacích, pro který je potřeba mít nějaké zvláštní vzdělání. Klouzavé průměry jsou filtrem nízkých frekvenci, tj. ponechává jen nízkofrekvenční aktivity (dlouhodobé trendy) a odstraňuje náhodná kolísání.14 Jinými slovy, klouzavé průměry vyrovnávají fluktuaci trhu, čímž dávají obchodníkům možnost pochopit směr trhu. Dokud si je nenakreslíte na grafu, jako oscilátor, nedostanete od nich žádnou informaci o koupi nebo prodeji, protože zvlášť vypočítané průměrné hodnoty na papíru nenesou žádný přínos.15 Jsou nejčistějším indikátorem sledování trhu a vždy ukazují, jaký je trend, avšak neinformují jak silný nebo slabý je trend. V podstatě jejich primární funkce je pochopení směru trendu a pak vyrovnávání jeho volatility.16 Klouzavé průměry toto zvládají velmi jednoduše a kvalitně. Jako prvním s použitím klouzavého průměru při obchodování na burze s tím přišel Američan arménského původu Richard Donchian. Za velmi dobré výsledky při analýze

13

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6 14

D. KATS, D.D a David W LUCAS. Entsiklopediia torgovykh strategii. Moskva: Al'pina Publisher, 2002, xiii, 234 p. ISBN 59-459-9028-0 15

ACHELIS, Steven B. Technical analysis from A to Z. 2nd ed. New York: McGraw Hill, c2001, xviii, 380 p. ISBN 00-713-6348-3 16

ERLIKH, Anna. Tekhnicheskiĭ analiz tovarnykh i finansovykh rynkov: prikladnoe posobie = Technical analysis handbook for the commodity and financial markets. 2e izd. Moskva: Infra-M, 1996, xviii, 380 p. ISBN 58-622-5346-7

19

trhu a obchodování na burze byl pojmenován otcem obchodování - způsobem „sledování trendu“, na kterém je dnes založena převážná část systémů obchodování.17

2.1. Metoda sestavení Pro použití indikátoru je současně spojený cenový graf a klouzavý průměr. Druh klouzavého průměru a perioda jeho sestavení (počet časových řad, které zprůměruje, občas má název pořadí nebo délka) si vybírá obchodník podle svého rozhodnutí a to závisí na horizontu investice, volatility trhu a instrumentu. Přičemž v různých časových intervalech mohou být použity různé druhy klouzavých průměrů s různou periodou sestavení. Výběr daného parametru je tak těžký, že se stal samotným odvětvím technické analýzy. Jinak je obecně stanoveno, že čím delší je doba prognózování, tím delší by měla být délka klouzavého průměru. Pro sestavení a analýzy klouzavého průměru je možné použít jakoukoliv cenu (otevírací, uzavírací, maximální, minimální), ale většinou je používána uzavírací cena.

2.2. Druhy Existuje tolik nejrůznějších druhů klouzavých průměrů, že ani nemá smysl se snažit uvést všechny. Nejvíce druhů bylo vytvořeno během 70. let 20. století, kdy klouzavé průměry byly považovány za velmi komplikované a pokročilé nástroje technické analýzy. Mnoho talentovaných a vynalézavých technických analytiků věnovalo velkou část svého času na hledání nových způsobů použití a zlepšení klouzavých průměrů. Zájem o ně byl bohatě odměněn. Hlavně 70. léta byla dobou trhů, které byly vždy v trendovém stavu, a proto klouzavé průměry fungovaly naprosto skvěle. Většina více komplikovaných

druhů

klouzavých

průměru

zatím

zůstává

nevyužita

(jako

„modifikovaný hromadící“ nebo Maxvellův „středněmodifikovaný“). Tři základní druhy klouzavých průměrů ukázaly svou efektivitu v čase: klasické, vážené a exponenciální.18

17

DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance: prikladnoe posobie = Technical analysis handbook for the commodity and financial markets. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5 18

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6

20

2.2.1. Klasický klouzavý průměr (Simple Moving Average - SMA) Klasický klouzavý průměr se vypočítává sečtením a zprůměrováním řady čísel, které ukazují činnosti trhu v určitém časovém intervalu a jsou graficky znázorněny. n-

SMAt = n ∑i=

=

,

(1.)

kde SMAt je výsledkem klasického klouzavého průměru v bodě t; n je počet period pro výpočet klasického klouzavého průměru (vyrovnávací interval), čím větší je vyrovnávací interval, tím hladší je funkce; pt-i jsou data v bodě t-i.19 Teoreticky tento výsledek patří k střednímu bodu ve výpočtu klouzavého průměru, nicméně pro lepší ukázku se běžně na grafech zařazují do posledního bodu. Vypočet obvykle zahrnuje uzavírací ceny. Nejstarší bod je odstraněn z vypočtu se vznikem nového, takže průměr „klouzá“ a následuje za trhem. SMAt = SMAt-1 -

+ ,

(2.)

kde SMAt je výsledkem klasického klouzavého průměru v bodě t; SMAt-1 předchozí výsledek klasického klouzavého průměru; pt-n jsou data v bodě t-n (nejstarší bod ve výpočtu); pt jsou data v bodě t (poslední bod ve výpočtu). Tento vzorec je vhodný používat pro zrychlení výpočtu.20 Pro příklad si vezmeme klouzavý průměr s délkou 7, což znamená, že v každém bodě budeme mít průměrnou hodnotu za předchozích 7 svíček na grafu. Jestli zadáme periodu 35 místo 7, budeme vidět průměr za předchozích 35 svíček.

19

BULASHEV, Sergey. Статистика для трейдеров. Moskva: Sputnik, 2003. 245. ISBN 5-93406460-6. Dostupné z:http://financepro.ru/stock/11924-statistika-dlja-trejjderov.-bulashev-s.v..html 20

Tamtéž

21

Graf 3. SMA 7 a SMA 35

Zdroj. Patria Forex, vlastní zpracování

Tímto způsobem se dá pochopit celkový směr trhu, který vypadá na grafu určitě hladší a jasnější, než obyčejný graf. Obecně je považováno, že když se cena nachází nad klouzavým průměrem, je to býčí trend, a když se cena nachází pod klouzavým průměrem, tak už je to medvědí trend. A zároveň, čím větší je perioda klouzavého průměru, tím dlouhodobější je trend. Takže u klouzavého průměru s délkou 7 můžeme říci, že když je cena vyšší, je to docela krátkodobý býčí trend. A když bude délka klouzavého průměru mnohem delší, např. 35 a cena bude vyšší, je jasné, že vidíme dost podstatný a dlouhodobý býčí trend. Když se cena nachází níže u klouzavého průměru s délkou 35, vidíme dost podstatný a dlouhodobý medvědí trend. Také, když se trend dále rozvíjí, klouzavý průměr má větší sklon směrem k trendu, čímž potvrzuje jeho sílu.21 Více dlouhodobé klouzavé průměry vyrovnávají veškeré sekundární fluktuace a ukážou dlouhodobější trendy. Krátkodobé klouzavé průměry ukážou krátkodobější trendy na úkor dlouhodobějším. Kratší sestava dat, ukazující jenom čerstvější data, vytváří citlivější čáru.

21

MOSTOVOY, Pavel. Скользящие средние. [online]. 2012 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://tradelikeapro.ru/skolzyashhie-srednie/

22

Krátkodobé a dlouhodobé klouzavé průměry májí vlastní použití a vlastní nedostatky. I když 50 denní klouzavý průměr zůstává s trendem, vždycky je oddálen od reálných cen a mění svůj směr mnohem méně, než kurz. V praxi obchodní strategie, která je založena na takovém dlouhodobém klouzavém průměru, bude pomaleji vstupovat a vystupovat z trhu. Pomalý vstup na trh nezachytí zásadní část počátku trendu, když pomalý výstup obětuje velkou část výnosů. Na druhé straně, 5 denní klouzavý průměr rychle vstupuje a vystupuje, ale není vždy v souladu s hlavním trendem, a proto se vyskytuje na chybné stráně stejně často, jako na správné.22 Jiná zajímává vlastnost klasických klouzavých průměrů je v tom, že na ně májí vliv staré ceny, které se vyřazují z průměrování, stejně jako i nové ceny. Nepředvídané otočení klouzavého průměrů může znamenat, že se otočily čerstvé ceny. Toto rovněž může znamenat, že čerstvé ceny se chovají víceméně neutrálně, ale podstatné ceny byly vyřazeny. To nemusí znamenat nic špatného. Přece účelem klouzavých průměrů je vyrovnávání dat. Ale k takovému jevu je třeba být připravený. Tento fenomén může občas vysvětlit to, co vypadá jako nevysvětlitelná změna klouzavého průměru.23

2.2.2. Vážený klouzavý průměr (Weighted moving average - WMA) Klasický klouzavý průměr uděluje stejnou váhu každé ceně, která je použita v řadě dat. Někteří obchodníci věří, že čerstvé ceny jsou důležitější než staré a dávají přednost klouzavým průměrům, které rychle reagují na čerstvá data a pomaleji na starší. Vážený klouzavý průměr dává větší význam čerstvějším datům přidáním různé váhy cenám každého období. K tomu se většinou dostávají pomoci násobení posledního data na nějaké vybrané číslo, resp. jeho váhu (např. na počty období, které jsou použity v klouzavém průměru), pak násobíme předposlední data na menší a s každým dalším datem se jeho váha zmenšuje, pak tyto čísla sečteme a přidáme do vypočtu. Čára, kterou dostáváme po výpočtu, bude lépe reagovat na aktuální tržní aktivitu, než klasický klouzavý průměr.

22

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6 23

Tamtéž

23

(

WMAt =

WMAt =

)

( (

(

)

∑

)

)

(

(

,

)

)*pt-i,

(3.1.)

(3.2.)

kde, WMAt výsledek váženého klouzavého průměru v bodě t; n je počet period pro vypočet váženého klouzavého průměru; pt-i jsou data v bodě t-i.24 Graf 4. WMA 7 a WMA 35


2.2.3. Exponenciální klouzavý průměr (Exponential moving average - EMA) Klasické a vážené klouzavé průměry můžou reagovat jen na nějaké konkrétní časové rozpětí, které je vybráno pro výpočty. Exponenciální klouzavý průměr dává větší význam posledním tržním činnostem stejně jako vážený klouzavý průměr. EMAt = α * pt + (1 – α) * EMAt-1,

(4.)

kde EMAt je výsledek exponenciálního klouzavého průměru v bodě t; EMAt-1 je výsledek exponenciálního klouzavého průměru v bodě t-1; pt jsou data v bodě t; α (vyrovnávací konstanta) je koeficient, který charakterizuje rychlost snížení vah, může

24

BULASHEV, Sergey. Статистика для трейдеров. Moskva: Sputnik, 2003. 245. ISBN 5-93406460-6. Dostupné z:http://financepro.ru/stock/11924-statistika-dlja-trejjderov.-bulashev-s.v..html

24

mít hodnotu od 0 do 1, čím menší je jeho hodnota, tím větší význam mají starší data na výsledek klouzavého průměru.25 Jako první hodnotu exponenciálního klouzavého průměru obvykle používají hodnotu prvního prvku funkce: EMA0 = p0.

(5.)

Určení způsobu výpočtu velikosti vyrovnávacího koeficientu α je na obchodníkovi.26 Hlavně, aby tento koeficient měl hodnotu od 0 do 1. Jako přiklad můžeme použit tento vzorec: α=

.

(6.)

Exponenciální klouzavý průměr bere v úvahu veškeré data, nic neodrazuje. 5 denní exponenciální klouzavý průměr zpravidla zahrnuje více než data za 5 dnů a teoreticky může zahrnovat veškerá data od počátku obchodování. Fakticky tyto klouzavé průměry můžou být lépe identifikovány podle jejich skutečných „vyrovnávacích konstant“, protože počet období ve výpočtu může být stejné jak pro 5 denní, tak i pro 10 denní klouzavé průměry. Exponenciální výpočty můžou mít nechtěnou vlastnost, která se projevuje jako rozdíl mezi klouzavými průměry v závislosti na výběru počátečního bodu, takže 5 denní exponenciální klouzavý průměr obchodníka A se může lišit od stejného u obchodníka B, jestliže oni začali svoje výpočty od různých časových období. S největší pravděpodobnosti tyto dva klouzavé průměry budou velmi totožné a budou dávat signály pro obchodování ve stejný okamžik, ale můžou se i objevit trochu odlišné výsledky.27

25

Tamtéž

26

Tamtéž

27


25

Graf 5. EMA 7 a EMA 35


26

3. Adaptivní klouzavý průměr Rozvoj klouzavých průměru se nezastavil v 70. letech 20. Století, i když tato doba se nazývá dobou trendu, 80. leta ukázala, že když trend není tak zřejmý, klouzavé průměry dávají poměrně hodně chybných signálů. Proto se analytici snažili nějak zmodernizovat tento indikátor. Možná nejlépe se to podařilo americkému systematickému traderu a teoretiku finanční matematiky Perrymu Kaufmanovi, který rozpracoval adaptivní klouzavý průměr a poprvé to uvedl ve své knize „Chytrý trading: zvýšení efektivity na měnicím trhu“. AMA, KAMA, AMkA to vše jsou zkratky pro Kaufmanův adaptivní klouzavý průměr, který je technickým indikátorem, a který je sestaven na základě exponenciálního vyrovnávacího klouzavého průměru a originální metody zjištění a použití volatility, jako dynamicky měnicí se vyrovnávací konstanty.

3.1. Předpoklady vytváření indikátoru Při použití klasických klouzavých průměrů, jako indikátoru technické analýzy, obchodnici narazí na problém výběru optimální délky pro výpočty. Je to netriviální úkol, který vytvořil významné odvětví v technické analýze. Bylo nabídnuto automatizovat výběr tohoto parametru. V roce 1992 Tushar Chande rozpracoval adaptivní model klouzavého průměru (VIDYA), ve kterém je výběr délky závislý na volatilitě ceny.28 V roce 1995 Perry Kaufman přišel se svou verzí podobného technického indikátoru. Hlavním cílem Kaufmana byla snaha realizovat konzervativní sledování trendu, zároveň rychle dostávat signály na dynamickém trhu a včas uzavírat pozice, když už trh není zaměřen.

28

D. KATS, D.D. Entsiklopediia torgovykh strategii: improving performance in changing markets. Moskva: Al'pina Publisher, 2002, xiii, 252 p. ISBN 59-459-9028-0

27

3.2. Metodika výpočtu 3.2.1. Základní vzorec Kaufmanův adaptivní klouzavý průměr je odvozen od klasického exponenciálního klouzavého průměru s proměnným vyrovnávacím koeficientem. Takže je vždycky použit klasický vzorec: EMAt = α * closet + (1 – α) * EMAt-1,

(7.)

ve kterém vyrovnávací konstanta α se počítá jako dynamika a je jiná pro každou periodu.29

3.2.2. Koeficient efektivity Pro stanovení stavu trhu Perry Kaufman zavadí koeficient efektivity (ER - efficiency ratio), který je založen na poměru celkového pohybu trhu (direction) a sumy absolutních hodnot šumových pohybů trhu (volatility) za nějakou periodu (n): directiont,n = |closet – closet-n-1| n-

volatilityt,n = ∑i=

EfficiencyRatiot,n =

t

(8.)

– closet-i-1|

(9.)

,

(10.)

kde directiont,n, volatilityt,n, EfficiencyRatiot,n jsou celkové pohyby trhu, suma šumových pohybu a koeficient efektivity v okamžiku t za období n; closei je uzavírací cena za období i.30 Z těchto vzorců je vidět, že koeficient efektivity nabývá hodnoty od 0 do 1. Přičemž jeho význam se blíží nule, když na trhu není jednoznačný trend a zároveň se blíží

29

KAUFMAN, Perry J. Smarter trading: improving performance in changing markets. New York: McGraw-Hill, c1995, xiii, 252 p. ISBN 00-703-4002-1 30

Tamtéž

28

jedničce, když na trhu převládá nějaký trend. Když graf měnového kurzu bude vypadat jako přímka, koeficient efektivity se bude rovnat jedné.

3.2.3. Vyrovnávací koeficient V další fázi si vypočítáme měnicí vyrovnávací konstantu (SSC - scaled smoothing constant), která je vytvořena na základě předpokladu, že v závislosti na koeficientu efektivity si musí „pamatovat“ data za různá předchozí období. Takže na volatilním trhu je třeba používat rychlejší klouzavý průměr (vypočtený na kratší periodu sestavení) a na trendovém pomalejší klouzavý průměr (vypočtený na delší periodu sestavení). Přičemž konkrétní periodu sestavení dostaneme automatiky podle velikosti koeficientu efektivity: fastest =

(11.)

slowest =

(12.)

smootht,n,f,s = EfficiencyRatiot,n * (fastest – slowest)+ slowest,

(13.)

kde fastest, slowest jsou klasické vyrovnávací konstanty pro exponenciálně vyrovnaný klouzavý průměr, a smootht,n,f,s – měnicí vyrovnávací konstanta spočítaná na okamžik t, se používá pro výpočet koeficientu efektivity EffeciencyRatiot,n s šířkou n period, bere se jako z rychlého vyrovnávacího koeficientu – fastest, f period, a jako z pomalého vyrovnávacího koeficientu – slowest, s period.31 Pro efektivnější vliv měnicí vyrovnávací konstanty (SSC) na trhu s bílým šumem a se slabým trendem, Kaufman radí dvojnásobit dynamický koeficient SSC: 32 Ct,n,f,s = smooth2t,n,f,s = ( EfficiensyRatiot,n * (fastest – slowest) + slowest)2.

31

Tamtéž

32

Tamtéž

29

(14.)

3.2.4. Konečný vzorec Konečný vzorec adaptivního klouzavého průměru vypadá takto: AMAt,n,f,s = ct,n,f,s * closet + (1 – ct,n,f,s) * AMAt-1,

(15.)

kde AMAt,n,f,s a AMAt-1,n,f,s jsou výsledky adaptivního klouzavého průměru za období t a t-1 (současné a historické), ct,n,f,s – dvojnásobek měnicí vyrovnávací konstanty, closet – uzavírací cena za období t.33 Je jasné, že samotné vzorce nám nic neukážou o efektivitě nebo přesnosti tohoto indikátoru. I když určitě popis adaptivního klouzavého průměru zní velmi zajímavě a lákavě, bez praktického vyzkoušení tohoto indikátoru, nedokážu s jistotou doporučit jeho použití.

33

Tamtéž

30

4. Praktické použití adaptivních klouzavých průměrů Jak již bylo uvedeno výše, v praktické části bych rád našel konkrétní příklady výhod, které dávají adaptivní klouzavé průměry. Pro lepší ukázku budu porovnávat výsledky adaptivních klouzavých průměrů s výsledky klasických klouzavých průměrů. Nejdříve budu ukazovat tyto výsledky na úsecích grafů, kde je vidět převládající trend a pak na úsecích, kde převládající trend není vidět. Jediná komplikace spočívá v tom, že kromě velkého počtu různých druhů klouzavých průměru existuje i hodně různých obchodních strategii pro použití klouzavých průměrů. Kromě strategií, které používají jenom klouzavé průměry různých délek, existuje mnohem více strategií, které používají současně více druhů indikátorů. Obchodníci rádi dávají svým strategiím určité pamatovatelné názvy: okna MA (Windows MA – strategie použití jednoho exponenciálního klouzavého průměru s periodou sestavení 8), boj skupin (Battle of the bands – strategie použití dvou klasických klouzavých průměrů s periodou sestavení 32 na uzavírací a maximální ceny a dvou klasických klouzavých průměrů s periody sestavení 100 a 200 na uzavírací cenu), Vegas-Vlna (Vegas-Wave – strategie použití dvou exponenciálních klouzavých průměrů s periodami sestavení 144 a 169) a jiné.34 Pro zjednodušení výkladu výsledků budu používat konzervativnější a vyzkoušené strategie. Než bych začal ukazovat efektivitu adaptivních klouzavých průměru oproti klasickým klouzavým průměrům, chtěl bych stanovit investiční horizont, na kterém budu zkoumat výsledky. Investiční horizont člověk určuje podle sebe a své budoucí potřeby peněz (např. zajištění svého důchodu nebo spoření na nové auto). Jelikož jediné, co bych chtěl zajistit, jsou maximální příjmy a zároveň i mám rád intraday obchodování, moje investiční strategie vždy měly krátkodobý nebo střednědobý investiční horizont. S tím je spojeno i to, že veškerou svou analýzu budu provádět na hodinovém grafu. Na něm je vidět trend, máme prostor pro realizaci střednědobých investic a je tady odraženo minimální množství náhodných kolísaní kurzu měn.

34

Forex-invest. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://forex-invest.tv/strategii-foreks-naosnove-skolzyaschich-srednich/-2.html

31

Investiční strategii budu aplikovat na měnovém páru EUR/USD. Je to nejvíce obchodovaný měnový pár s mírnou volatilitou. S EUR/USD obchodují jak zkušení obchodnici, tak i začátečnici. Obchodníci, kteří obchodují s tímto měnovým párem, by měly znát veškeré ekonomické a mimoekonomické zprávy z USA a Eurozóny. Podle mého názoru právě na měnovém páru EUR/USD budou nejlépe vidět jak silné, tak i slabé stránky adaptivních klouzavých průměrů.

4.1. Systém jednoho klouzavého průměru na trendovém trhu Nejstarší a nejjednodušší způsob použití klouzavého průměru je obchodování s jedním klouzavým průměrem. Obecná pravidla obchodování jsou: otevírat dlouhou pozici, když uzavírací nebo minimální cena protkne klouzavý průměr zezdola nahoru, otevírat krátkou pozici, pokud otevírací nebo maximální cena protkne klouzavý průměr seshora dolů.35 V důsledku toho dostáváme jednoduchý systém, který vždy existuje na trhu. Avšak tento systém má primární cíl pochopení směru trendu a dává dost chybných signálů pro otevření pozic. Nicméně mě zajímá, jak se budou odlišovat výsledky klasického klouzavého průměru od výsledků adaptivního klouzavého průměrů. Periodu sestavení klouzavých průměrů jsem si zvolil podle vlastních zkušeností obchodování s adaptivním klouzavým průměrem.

35

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6.

32

Graf 6. SMA 14 a KAMA 14 na trendovém trhu


Na tomto grafu porovnáváme klasický klouzavý průměr s délkou 14, který je označen hnědou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 14, který je označen červenou barvou. Jak je vidět na grafu, správné signály na otevření pozic oba indikátory dávají skoro vždy s minimálním opožděním, adaptivní klouzavý průměr má malé pomalejší vstupy. Adaptivní klouzavý průměr dal jenom jednou chybný signál, který je označen zeleným kroužkem. Nicméně ve stejném bodě dal chybný signál i klasický klouzavý průměr, který dokonce měl i další čtyři chybné signály, které jsou označeny modrými kroužky. Přestože klasický klouzavý průměr rychleji dával signály na otevření pozic, adaptivní klouzavý průměr zanechal ve mě mnohem lepší dojem, a to nejen tím, že ukázal jenom jeden chybný signál. Jak je vidět z grafu, ukazuje směr trendu mnohem hladší, jednoznačně a má menší kolísání. Toto určitě zjednoduší analýzu pro obchodníky. Občas obchodníci porovnávají současný měnový kurz s hodnotou klouzavého průměru s délkou 200. Obchodníci věří, že takovým způsobem se mohou dozvědět primární a dlouhodobý trend, který momentálně dominuje na trhu. Určení druhu klouzavého průměru s takovou periodou sestavení není podstatné, rozdíly budou tak malé, že jsou zanedbatelné. Obecně mezi obchodníky existuje doporučení používat klasický klouzavý průměr, protože smyslem takového použití tohoto indikátoru je jen 33

zjištění směru trendu, a proto není potřeba počítat váhy nebo vyrovnávací koeficienty. Máme tady určit i další citlivější indikátor pro otevření pozic.

4.2. Systém dvou klouzavých průměrů na trendovém trhu Nejvíce rozšířený systémy obchodování s klouzavými průměry používají právě dva klouzavé průměry. Obvykle jeden z nich má větší periodu sestavení a sloužení pro zjištění trendu, když druhý klouzavý průměr má mnohem kratší periodu sestavení a dává obchodní signály. Pokud kratší klouzavý průměr překříží delší klouzavý průměr směrem vzhůru, jedná se o nákupní signál. Naopak, pokud kratší klouzavý průměr překříží ten delší směrem dolů, dostaneme prodejní signál.36 Nejznámější systém obchodováni s dvěma klouzavými průměry je systém Richarda Donchiana – požiti 5 denního klouzavého průměru a 20 denního klouzavého průměru.37 Pro tuto analýzu budu mít delší investiční horizont, než na který jsem zvyklý, protože chci nechat originalitu výpočtu Richarda Donchana. Jenom chci zjistit, jestli obchodní strategie, která byla vymyšlena před půlkou století, bude mít jiné výsledky při použití poměrně nového druhu klouzavého průměru.

36

Tamtéž

37

DONCHIAN, Richard. Futures: Donchian’s 5 and 2 day Moving Averages. Oster Communications, Inc., 1995. ISSN 0746-2468. Dostupné z:http://www.chrisperruna.com/2007/09/24/donchians-5-and-20day-moving-averages/

34

Graf 7. SMA 5 a SMA 20; KAMA 5 a KAMA 20 na trendovém trhu


Na horním grafu vidíme křížení 5 denního klasického klouzavého průměru, který je označen zelenou barvou, a 20 denního klasického klouzavého průměru, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení 5 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen červenou barvou a 20 denního klouzavého průměru, který je označen černou barvou. Na rozdíl od předchozího systému obchodování, kde oba klouzavé průměry ukázaly podobné výsledky, tady vidíme, že křížením adaptivních klouzavých průměrů dostáváme mnohem méně signálu na otevření pozic. Na horním grafu je celkem 12 signálů na otevření pozic, na dolním 6. Na straně druhé, za období necelých 8 měsíců adaptivní klouzavý průměr měl jenom jeden chybný signál, když klasický klouzavý průměr měl celkem 3 chyby. Na grafech jsou tyto chybné signály označený modrými kroužky. Když to spočítáme průměrně, vidíme, že každý 4. signál u klasického klouzavého průměru je chybný, když u adaptivního klouzavého průměru je chybným každý 6. signál. Pro přesné výsledky by musela proběhnout podrobnější statistická analýza delšího časového řádu. Nicméně je 35

vidět, že na trendovém trhu přesnost křížení adaptivních klouzavých průměrů je vyšší, než u klasických klouzavých průměrů. Určitě s jinou kombinací period sestavení klouzavých průměrů a s jiným investičním horizontem, budou jiné výsledky s jiným počtem chybných a správných signálu na otevření pozic. Nicméně pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil metodu obchodování, kterou používal sám Richard Donchian. Podle mého osobního názoru jeho metoda ukazuje originální způsob křížení dvou klouzavých průměrů. Jak jsem psal v předchozí subkapitole, obchodníci používají klouzavý průměr s delší periodou sestavení pro pochopení trendu. Jako citlivější indikátor tady můžeme určit klouzavý průměr s kratší periodou sestavení. Tady už nebudeme obchodovat na křížení klouzavých průměrů, ale na křížení klouzavého průměru a aktuálního kurzu. Existuje doporučení pro obchodování pomoci takových klouzavých průměrů: když je kurz vyšší, než dlouhodobý klouzavý průměr, máme obchodovat jen na dlouhé pozice, když je kurz nižší obchodujeme jen na krátké pozice.

4.3. Systém třech klouzavých průměrů na trendovém trhu Nejznámější systém obchodování třemi klouzavými průměry byl vymyšlen R. C. Allenom začátkem 70. let 20. století. V tomto systému jsou použity klouzavé průměry s periodami sestavení 4, 9 a 18 dnů.38 Stejně jako i u předchozího systému obchodování musím odstoupit od svého obvyklého investičního horizontu, protože chci zachovat autorskou originalitu. A zase mě zajímá, jestli výsledky této obchodní strategie budou mít stejné nebo jiné výsledky při použití novějšího klouzavého průměru. Třetí klouzavý průměr dává větší počet potenciálních obchodních příležitosti. Obecné platí, když už je trh na dně, hlavním potvrzením o změně trendu slouží křížení 4 denního klouzavého průměru s 18 denním klouzavým průměrem. Následné křížení 9 denního klouzavého průměru a 18 denního klouzavého průměru opakovaně potvrzuje předchozí signál. Když je cena na vrcholu, předběžným signálem pro změnu trendu slouží křížení 4 denního klouzavého průměru a 9 denního klouzavého průměru.

38

The R.C. Allen 4-9-18 Moving Average Crossover Discipline. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.stockdisciplines.com/alerts

36

Uzavíráním pozic a získáním výnosu v tomto bodě se můžeme vyhnout jevu, který je charakteristický pro většinu systémů, které využívají klouzavé průměry, tzv. vrácení výnosů. Řekl bych, že je to nástroj rychlejšího získání výnosů. Změna trendu se skončí, když 4 denní a 9 denní klouzavé průměry překříží 18 denní klouzavý průměr.39 Systém třech klouzavých průměrů dává přednost existenci neutrální zóny oproti neustálému obratovému obchodování, které je vytvářeno v systémech jednoho a dvou klouzavých průměrů. Například, v systému 4, 9 a 18 denních klouzavých průměru, když 4 denní klouzavý průměr překříží 9 denní klouzavý průměr, uzavíráme naší obchodní pozici, ale neotevíráme novou, dokud 9 denní klouzavý průměr nepřekříží 18 denní klouzavý průměr. Podle mého osobního názoru, v dobré obchodní strategii musejí výstupy vždycky být rychlejší, než vstupy. Vstup musí být pomalý a výběrový, možná i motivovaný nestandardní událostí, třeba zpráva o novém válečném konfliktu Spojených Států. Výstup musí být poměrně pomalý, aby neomezoval výnosy, ale přesto musí být dost rychlý, aby při uzavření pozice bylo možné zafixovat co největší podíl potenciálních výnosů.40

39

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6. 40

Tamtéž

37

Graf 8. SMA 4, SMA 9 a SMA18; KAMA 4, KAMA 9 a KAMA 18 na trendovém trhu


Na horním grafu vidíme křížení 4 denního klasického klouzavého průměru, který je označen oranžovou barvou, 9 denního klasického klouzavého průměru, který je označen růžovou barvou a 18 denního klasického klouzavého průměru, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení 4 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen zelenou barvou, 9 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen červenou barvou a 18 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen černou barvou. Na rozdíl od předchozích obchodních strategií, je tady vidět, že adaptivní klouzavé průměry totálně selhaly. Ukázaly za celé období jenom jeden správný nákupní signál, který je označen zeleným kroužkem na dolním grafu, ostatní signály byly chybné. Je to pro mě velké překvapení, protože v teorii klouzavých průměrů běžně píšou, že na trendovém

trhu

strategie,

které

používají

klouzavé

průměry,

mají

velkou

pravděpodobnost správného odhadu vývoje kurzu měny. Nicméně klasické klouzavé průměry ukázaly velmi dobré výsledky. Měly jenom jeden chybný signál, který je 38

označen modrým kroužkem na horním grafu. A tento chybný signál podle mého osobního názoru není až tak významný v porovnání s velikosti potenciálního výnosu, který by bylo možné získat za toto období při použití této obchodní strategii. Na grafu je vidět, jak malý je rozdíl mezi 4 denním adaptivním klouzavým průměrem a 9 denním adaptivním klouzavým průměrem, a proto výstupy jsou příliš rychlé. Je to ve velké míře ovlivněno vyrovnávacím koeficientem. Napadlo mě, že můžu ponechat originalitu výpočtu R. C. Allena a zároveň vyřešit problém s rychlými výstupy výměnou 4 denního adaptivního klouzavého průměru na 4 denní klasický klouzavý průměr. Graf 9. SMA 4, KAMA 9 a KAMA 18 na trendovém trhu


Na grafu vidíme křížení 4 denního klasického klouzavého průměrů, který je označen světle modrou barvou, 9 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen červenou barvou, a 18 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen fialovou barvou. Jak je vidět, už nemáme tak rychlé výstupy, a máme prostor pro realizaci výnosů. Avšak na stráně jiné dostáváme docela divný signál na otevření dlouhé pozice, než jsme dostaly signál na uzavření předchozí pozice. Tento nákupní signál je označen modrým kroužkem. Což znamená, že v téhle modifikaci obchodní strategie existuje problém se vstupem.

39

Jelikož další změny už budou příliš radikální pro zachování originality výpočtu R. C. Allena, musím přiznat, že periody sestavení jeho klouzavých průměrů nejsou akceptovatelné pro adaptivní model klouzavých průměrů na trendovém trhu.

4.4. Systém čtyř klouzavých průměrů na trendovém trhu Použití čtyř klouzavých průměrů není tak divné a tak složitě, jak to na první pohled vypadá. Při správném použití systému čtyř klouzavých průměrů, umožňuje vyhnout se určitým problémům, které jsou typické pro klouzavé průměry, a zároveň bez ztráty žádných výhod. Dva z nejdelších klouzavých průměrů jsou použity jenom pro identifikaci trendu. Jinými slovy slouží jenom jako nejjednodušší oscilátory a žádnou další funkci nemají. Dva zbývající klouzavé průměry mají kratší periodu sestavení, a proto jsou mnohem citlivější. Slouží pro zjištění správného okamžiku pro vstupy a výstupy, signálem je křížení těchto klouzavých průměrů. Obchodování se vede jenom směrem k trendu, který ukazuje dlouhodobý oscilátor.41 Obchodování proti trendu je zakázáno. Při rostoucím čili býčím trendu, který byl zjištěn dlouhodobým oscilátorem, podle signálu křížení krátkodobých klouzavých průměrů budou otevřeny jenom dlouhodobé pozice. A naopak budou otevřeny jenom krátké pozice při klesajícím čili medvědím trendu. Když oscilátor identifikuje změnu trendu po signálu na otevření pozice, který byl určen křížením kratších klouzavých průměrů, je to také správný okamžik pro otevření pozice.42 Periody sestavení klouzavých průměru jsem si zvolil podle vlastních zkušenosti obchodování se systémem čtyřmi klasickými klouzavými průměry. Také jsem si zvolil pro mě komfortní investiční horizont.

41

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6. 42

Tamtéž

40

Graf 10. SMA 5, SMA 12, SMA 20 a SMA 40; KAMA 5, KAMA 12, KAMA 20 a KAMA 40 na trendovém trhu


Na horním grafu vidíme křížení klasického klouzavého průměru s délkou 5, který je označen oranžovou barvou, s klasickým klouzavým průměrem s délkou 12, který je označen růžovou barvou, a křížení oscilátoru -

klasického klouzavého průměru

s délkou 20, který je označen modrou barvou, s klasickým klouzavým průměrem s délkou 40, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení adaptivního klouzavého průměru s délkou 5, který je označen zelenou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 12, který je označen červenou barvou a křížení oscilátoru – adaptivního klouzavého průměru s délkou 20, který je označen fialovou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 40, který je označen černou barvou. Je vidět, že výsledky u klasického klouzavého průměru jsou velmi zajímavé. Systém přináší stabilní výnosy a za celé zvolené období měl jenom jednu malou chybu, která je 41

označena modrým kroužkem na horním grafu. Jinými slovy, rozdíl mezi výnosy a ztráty je tak velký, že se dá s velkou mírou pravděpodobnosti říci, že systém čtyř klasických klouzavých průměrů na trendovém trhu je funkční. U adaptivních klouzavých průměrů je trošku jiná situace. Sice nemají žádné chybné signály, ale je tady vidět obrovský problém s příliš rychlými výstupy. Na jedné straně máme víceméně bezztrátovou strategii na trendovém trhu, na stráně druhé si myslím, že adaptivní klouzavé průměry mají mnohem větší potenciál pro realizaci výnosu, než který byl za zvolené období dosažen. Je to kvůli vyrovnávacímu koeficientu, který dělá adaptivní klouzavý průměr příliš hladkým. Další a podle mě mnohem významnější důvody ztráty výnosu je chybná volba periody sestavení klouzavých průměrů. Tyto periody sestavení vyhovovaly pro klasické klouzavé průměry, ale pro adaptivní klouzavé průměry jsou příliš krátké. Z grafu je vidět i další problém této strategie, křížení oscilátoru není stabilní. Jinými slovy, oscilátor nezvládá s jedinou svou funkci a nemůže určit trend. Zkoušel jsem i jinou kombinaci period sestavení adaptivních klouzavých průměrů, ale vždy jsem dostával buď zbytečné citlivý oscilátor, nebo příliš pomalý. Pro zvýšení efektivity oscilátoru, jsem zkusil použit křížení kratšího adaptivního klouzavého průměru a delšího klasického klouzavého průměru. Graf 11. KAMA 5, KAMA 20, KAMA 35 a SMA 45 na trendovém trhu


42

Na grafu vidíme křížení adaptivního klouzavého průměru s délkou 5, který je označen zelenou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 20, který je označen červenou barvou a křížení oscilátoru – adaptivního klouzavého průměru s délkou 35, který je označen fialovou barvou, s klasickým klouzavým průměrem s délkou 45, který je označen hnědou barvou. Jak je vidět, zbavil jsem se problému s nestabilitou trendového oscilátoru. Co se mi líbí více, než stabilita, v tomto způsobu sestavení oscilátoru, je jeho včasnost. Pro kratší adaptivní klouzavé průměry jsem použil poměr period sestavení Richarda Donchiana, který jsem už úspěšně otestoval v přechozí časti své bakalářské práce. Touto změnou jsem vyřešil problém s rychlými výstupními signály. Je tady také vidět, že při zkrácení investičního horizontu strategii Richarda Donchiana, jeho systém obchodování neztrácí svou efektivitu. Autor opravdu vymyslel velmi dobře fungující obchodní strategii.

4.5. Systém

jednoho

klouzavého

průměru

na

beztrendovém trhu Ukázal jsem celkem čtyři způsoby, jak se dá použit různá kombinace klasických a adaptivních klouzavých průměrů, a jejich efektivitu na trendovém trhu. Každý obchodník, i ten začátečník, rozumí, jak jednoduše obchodovat na trendovém trhu. Podle mého názoru výsledky, které jsem už získal, jenom toto potvrzují. Avšak na trhu, kde se nedá takhle jednoduše zjistit trend, hodně indikátorů technické analýzy přestávají správně fungovat. Někteří obchodníci dokonce doporučují na takovém trhu ani neobchodovat, lepší řešení podle jejich názoru je přejít na jiný trh. Poměrné dobré výsledky jak klasického klouzavého průměrů, tak i adaptivního klouzavého průměru byly ve velké míře ovlivněny převládajícím trendem. Zajímá mě, jak se bude chovat adaptivní klouzavý průměr na beztrendovém trhu, resp. na trhu s bočním trendem. Pro lepší ukázku, jako i v předchozích čtyřech subkapitolách, budu porovnávat

výsledky

adaptivního

klouzavého

průměru

klouzavého průměru na trhu, kde nepřevládá žádný trend.

43

s výsledky klasického

Stejně, jako v předchozí části své bakalářské práce, začnu tím nejprimitivnějším způsobem obchodování s klouzavými průměry. Pro jednodušší porovnání výsledku nechám stejný investiční horizont a stejnou periodu sestavení u obou klouzavých průměrů. Graf 12. SMA 14 a KAMA 14 na beztrendovém trhu


Na grafu vidíme klasický klouzavý průměr s délkou 14, který je označen hnědou barvou a adaptivní klouzavý průměr s délkou 14, který je označen červenou barvou. Na rozdíl od trendového trhu, kde adaptivní klouzavý průměr dal jenom jeden chybný signál, na beztrendovém trhu už jsou dva chybné signály, které jsou označeny zelenými kroužky. Jako i u analýzy na trendovém trhu, klasický klouzavý průměr měl více chyb. Dvě chyby jsou přibližně ve stejném místě, a proto jsou označeny stejnou barvou, další dvě chyby jsou označeny modrými kroužky. Nicméně, jak jsem už psal v předchozí subkapitole své bakalářské práce, primárním cílem této metody nejsou obchodní signály, ale zjištění trendu. Je jasné, že na trhu, kde nepřevládá žádný trend, takový primitivní indikátor není schopen explicitně určit neexistence trendu. Přesto si myslím, že adaptivní klouzavý průměr na beztrendovém trhu to zvládl jak s primárním cílem, tak i se sekundárním cílem. Určitě nemohli jsme dostat vodorovnou přímku, ukazující boční trend, ale na konkrétních intervalech adaptivní klouzavý průměr se k tomuto blížil. Podle mého osobního názoru, adaptivní 44

klouzavý průměr měl dobré výsledky i v obchodních signálech, zejména, že na trhu nepřevládal žádný trend.

4.6. Systém dvou klouzavých průměru na beztrendovém trhu V předchozí subkapitole, kde jsem používal křížení dvou klouzavých průměrů na trendovém trhu, ukázal jsem výhody adaptivního klouzavého průměru oproti klasickému klouzavému průměru. Stejně, jako v předchozí části své bakalářské práce budu používat systém a investiční horizont Richarda Donchiana, který měl velmi dobré výsledky. Obchodníci, kteří používali systém Donchiana během 70. leta 20. století, měli stabilní a významné výnosy, které byly odůvodněny silnými trendy, které převládaly v tuto dobu. Stejný systém měl obrovské ztráty v půlce a na konci 80. let 20. století. Zajímá mě, jestli adaptivní klouzavý průměr v tomto systému bude mít lepší výsledky.43

43

LEBEAU, Charles a David W LUCAS. Technical traders guide to computer analysis of the futures market. Homewood, Ill.: Business One Irwin, c1992, xiii, 234 p. ISBN 15-562-3468-6.

45

Graf 13. SMA 5 a SMA 20; KAMA 5 a KAMA 20 na beztrendovém trhu


Na horním grafu vidíme křížení 5 denního klasického klouzavého průměru, který je označen zelenou barvou a 20 denního klasického klouzavého průměru, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení 5 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen červenou barvoua a 20 denního klouzavého průměru, který je označen černou barvou. Stejně jako i v předchozí části, klasický klouzavý průměr se kříží častěji, než adaptivní klouzavý průměr. Nicméně oba indikátory ukázaly velmi slabé výsledky. Jenom první dva signály, které jsme dostali křížením klasických klouzavých průměrů byly včasné. Adaptivní klouzavé průměry měly správný signál dokonce jenom v bodě prvního křížení. Podle mého osobního názoru výsledky, které jsme dostali křížením obou klouzavých průměrů, totálně selhaly. Obrovský počet chyb v porovnání s takovým malým počtem správných signálu pro otevření pozic potvrzuje historickou zkušenost, že systém 46

Donchiana nefunguje na beztrendovém trhu. Ani použití adaptivního klouzavého průměru toto nespravilo. Nicméně na grafu je krásně vidět jak přesně 20 denní adaptivní klouzavý průměr zjistil boční trend. Přímka tohoto indikátoru je prakticky vodorovná. V podstatě jediný správný signál, který ukázal tento systém byl v bodě, kde delší adaptivní klouzavý průměr se ještě snažil identifikovat trend. Toto jenom potvrzuje doporučení obchodníků neobchodovat na beztrendovém trhu. Jenže s adaptivním klouzavým průměrem je jednodušší zjistit, jestli trh je trendový nebo beztrendový.

4.7. Systém třech klouzavých průměrů na beztrendovém trhu V předchozí části své bakalářské práce jsem už psal, že systém třech klouzavých průměrů R. C. Allena není akceptovatelný pro adaptivní klouzavé průměry na trendovém trhu. Přestože si myslím, že tento systém nebude fungovat ani na beztrendovém trhu, pro celkový výsledek analýzy tohoto systému je potřeba se o toto alespoň pokusit. V důsledku poměrné dobrých výsledku křížení třech klasických klouzavých průměrů na trendovém trhu, zajímá mě, jak křížení tohoto indikátoru bude fungovat na trhu s bočním trendem. Pro své výpočty nechávám investiční horizont R. C. Allena.

47

Graf 14. SMA 4, SMA 9 a SMA 18; KAMA 4, KAMA 9 a KAMA 19


Na horním grafu vidíme křížení 4 denního klasického klouzavého průměru, který je označen oranžovou barvou, 9 denního klasického klouzavého průměru, který je označen růžovou barvou a 18 denního klasického klouzavého průměru, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení 4 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen zelenou barvou, 9 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen červenou barvou a 18 denního adaptivního klouzavého průměru, který je označen černou barvou. Jak je vidět, horní graf je rozdělen na dvě části, které jsou odděleny zelenou přímkou. Vlevo od této přímky systém funguje naprosto bezchybně, když vpravo od ní neukázal ani jeden správný signál. Je vidět, že už třetí systém s použitím klasických klouzavých průměrů neumožňuje obchodování na beztrendovém trhu. Velmi nečekaně, pro mě adaptivní klouzavý průměr ukázal poměrně dobré výsledky, zejména, že se jedná o beztrendový trh. Měl jenom jednou chybný signál pro otevření a následné uzavření obchodní pozic. Tento chybný signál je označen modrým kroužkem. 48

Nicméně, jako i na trendovém trhu jsou tady vidět obrovské problémy s velmi rychlými výstupy. Už jsem se pokoušel vyřešit tento problém v předchozí části své bakalářské práce, ale neuspěl jsem v tom. Musím přiznat, že systém použití třech klouzavých průměrů R. C. Allena není akceptovatelný pro adaptivní klouzavé průměry, jak na trendovém, tak i na beztrendovém trhů. Určitě by měl existovat poměr třech adaptivních klouzavých průměrů, který bude mít lepší výsledky. Pro jeho zjištění by byla potřeba udělat hlubší analýzu statistických dat za mnohem delší období.

4.8. Systém čtyř klouzavých průměrů na beztrendovém trhu Teoreticky u tohoto obchodního systému neexistuje žádné období, kdy nepřevládá býčí nebo medvědí trend. Dlouhodobý oscilátor by měl vždy určit, jakým směrem jde trend. Jinými slovy při bočním trendu oscilátor bude často křížit a nacházet neexistující trendy. Což znamená, že tento systém při bočním trendu bude dávat chybné signály. Nicméně než to vyjádřit slovy, tak toto grafy ukážou mnohem lépe. Pro prvotní analýzu jsem si zvolil stejné parametry klouzavých průměrů a investiční horizont, jako i při trendové analýze.

49

Graf 14. SMA 5, SMA 12, SMA 20 a SMA 40; KAMA 5, KAMA 12, KAMA 20 a KAMA 40 na beztrendovém trhu


Na horním grafu vidíme křížení klasického klouzavého průměru s délkou 5, který je označen oranžovou barvou, s klasickým klouzavým průměrem s délkou 12, který je označen růžovou barvou a křížení oscilátoru - klasického klouzavého průměru s délkou 20, který je označen modrou barvou, s klasickým klouzavým průměrem s délkou 40, který je označen hnědou barvou. Na dolním grafu vidíme křížení adaptivního klouzavého průměru s délkou 5, který je označen zelenou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 12, který je označen červenou barvou a křížení oscilátoru – adaptivního klouzavého průměru s délkou 20, který je označen fialovou barvou, s adaptivním klouzavým průměrem s délkou 40, který je označen černou barvou.

50

Na horním grafu je vidět, že ani čtvrtý systém neumožňuje obchodování na beztrendovém trhu pomoci klasických klouzavých průměrů. Měl dva chybné signály, které jsou označeny modrými kroužky a na dalších dvou intervalech, které jsou označeny zelenými kroužky, křížení kratších klouzavých průměrů bylo tak časté, že bylo jednodušší označit celé intervaly, než počítat chyby. Toto opakovaně ukazuje totální neschopnost klasických klouzavých průměrů zvládnout to s beztrendovým trhem. Na rozdíl od trendového trhu, kde výsledky křížení adaptivních klouzavých průměrů nebyly tak jednoznačné, na beztrendovém trhu jsou velmi zajímavé. Tento systém měl jenom jednu chybu, která je označená modrým kroužkem. Taková přesnost výsledku ve velké míře je ovlivněna dobře fungujícím oscilátorem. Je zajímavé, že na trendovém trhu nebyla možnost dostat křížením klouzavých průměrů informaci o trendu, když na trhu s bočním trendem, trend byl jednoznačně určen.

51

Závěr V této bakalářské práci jsem porovnával adaptivní klouzavý průměr s klasickým klouzavým průměrem. V teoretické části jsem prezentoval vzorce obou indikátorů, už v této fázi bylo vidět jak zásadní je rozdíl mezi metodikou výpočtu. V praktické části své bakalářské práce jsem použil oba indikátory na čtyřech obchodních strategiích, na trendovém trhu a na beztrendovém trhu. Podle mého osobního názoru adaptivní klouzavé průměry jsou mnohem užitečnějším obchodním nástrojem, než klasické klouzavé průměry. Jak jsem už psal v předchozí části své bakalářské práce, primárním cílem těchto indikátorů je zjištění trendu. Adaptivní klouzavý průměr dokonce dokázal zjistit i boční trend, když klasický klouzavý průměr na stejném trhu ukázal svou nefunkčnost. Přestože adaptivní klouzavý průměr má pomalejší vstupy, přesnost obchodních signálů tohoto indikátoru je bezkonkurenční. Zejména je to vidět v systémech jednoho a dvou klouzavých průměrů. Výsledky složitějších obchodních strategií už nejsou tak jednoznačný. Právě pomalé vstupy znemožňují dosažení maximálních výnosů při použití systémů třech a čtyř klouzavých průměrů. Na stráně jiné, použití adaptivních klouzavých průměrů s jinými periody sestavení možná budou mít poměrné lepší výsledky. Bohužel rozsah bakalářské práce znemožňuje vyzkoušet efektivitu tohoto indikátoru na složitějších obchodních systémech, kde je použito více druhů indikátorů technické analýzy. Podle mého osobního názoru, adaptivní klouzavý průměr v takových systémech by mohl být použit právě jako přesnější nástroj pro zjištění trendu. V současné době se na devizovém trhu zvýšil počet začínajících obchodníků, kteří prodělávají obrovské množství svých peněz z důvodu vlastní nezkušenosti. Adaptivní klouzavý průměr může zjednodušit jejich život a zachránit jejich finanční prostředky, správným odhadem trendu. V podstatě, když budou obchodovat jen ve směru trendu (tj. doporučení - jdi s trendem), jejich šance prodělat peníze, na spekulaci mnohonásobně klesá.

52

Seznam použité literatury Publikace 

ACHELIS, Steven B. Technical analysis from A to Z. 2nd ed. New York: McGraw Hill, c2001, xviii, 380 p. ISBN 00-713-6348-3



BULASHEV, Sergey. Статистика для трейдеров. Moskva: Sputnik, 2003. 245. ISBN 5-93406-460-6. Dostupné z:http://financepro.ru/stock/11924statistika-dlja-trejjderov.-bulashev-s.v..html



DONCHIAN, Richard. Futures: Donchian’s 5 and 20 day Moving Averages. Oster Communications, Inc., 1995. ISSN 0746-2468. Dostupné z: http://www.chrisperruna.com/2007/09/24/donchians-5-and-20-day-movingaverages/



DURČÁKOVÁ, Jaroslava a Martin MANDEL. Mezinárodní finance: prikladnoe posobie = Technical analysis handbook for the commodity and financial markets. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2010, 494 s. ISBN 978-80-7261-221-5



DURLAUF, Steven N a Lawrence BLUME. The new Palgrave dictionary of economics. 2nd ed. New York: Palgrave Macmillan, 2008, 8 v. ISBN 02302264428



ERLIKH, Anna. Tekhnicheskiĭ analiz tovarnykh i finansovykh rynkov: prikladnoe posobie = Technical analysis handbook for the commodity and financial markets. 2e izd. Moskva: Infra-M, 1996, xviii, 380 p. ISBN 58-6225346-7



FAMA, Eugene F. The Behavior of Stock-Market Prices. The Journal of Business. 1965, vol. 38, issue 1, s. 34-. DOI: 10.1086/294743. Dostupné z:http://www.journals.uchicago.edu/doi/abs/10.1086/294743



GOETZMANN, William. The Dow Theory: William Peter Hamilton's Record Reconsidered. [online]. 1997 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://viking.som.yale.edu/will/dow/dowpaper.htm

53



D. KATS, D.D a David W LUCAS. Entsiklopediia torgovykh strategii. Moskva: Al'pina Publisher, 2002, xiii, 234 p. ISBN 59-459-9028-0



KAUFMAN, Perry J. Smarter trading: improving performance in changing markets. New York: McGraw-Hill, c1995, xiii, 252 p. ISBN 00-703-4002-1



KIRKPATRICK, Charles D a Julie R DAHLQUIST. Technical analysis: the complete resource for financial market technicians. Upper Saddle River, N.J.: FT Press Financial Times, c2007, xxviii, 3 p. ISBN 978-013-1531-130






MURPHY, John J a John J MURPHY. Technical analysis of the financial markets: a comprehensive guide to trading methods and applications. New



NISON, Steve. Beyond candlesticks: new Japanese charting techniques revealed. New York: Wiley, c1994, xiv, 280 p. ISBN 04-710-0720-X



WILLIAMS, Tom. Master the Markets. USA: TradeGuider Systems, 2000. Dostupné z: http://www.tradeguider.com/mtm_251058.pdf



York: New York Institute of Finance, c1999, xxxi, 542 p. ISBN 07-352-0066-1

Internetové zdroje 

FUHRMANN, Rayn. Fundamental Investment Metrics For Buying Stocks And Bonds. [online]. 2014 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.investopedia.com/articles/active-trading/051214/fundamentalinvestment-metrics-buying-stocks-and-bonds.asp



GIBBONS, Richard. Avoid the Mistake That Cost Buffett 8 Years of Better Returns. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z:http://www.fool.com/investing/value/avoid-the-mistake-that-cost-buffett-8years-of-bet.aspx



MOSTOVOY, Pavel. Объемы на форекс, где и как их смотреть. [online]. 2012 [cit. 2014-06-03]. Dostupné z: http://tradelikeapro.ru/obemyi-na-foreks/

54



MOSTOVOY, Pavel. Скользящие средние. [online]. 2012 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://tradelikeapro.ru/skolzyashhie-srednie/



SALMON, Felix. More on Technical Analysis. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://upstart.bizjournals.com/views/blogs/marketmovers/2008/06/24/more-on-technical-analysis.html?page=all



Forex-invest. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://forexinvest.tv/strategii-foreks-na-osnove-skolzyaschich-srednich/-2.html



The R.C. Allen 4-9-18 Moving Average Crossover Discipline. [online]. 2008 [cit. 2014-06-01]. Dostupné z: http://www.stockdisciplines.com/alerts

55

Metoda adaptivních klouzavých průměrů v technické analýze

Recommend Documents