MERITUM AKTUALIZACE. ke dni 24. června Mzdy od A do Z 2014

MERITUM

AKTUALIZACE ke dni 24. června 2014

Mzdy od A do Z 2014 ÚVOD

Stručně o změnách Vážení čtenáři, Tato aktualizace je na základě zákona č. 101/2014 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jedná se o rozsáhlé změny v dílech 24 a 26. Uveřejňujeme je tedy celé znovu. Aktualizace nabývá účinnosti 24. 6. 2014

Vaše redakce Meritum Mzdy

Aktualizace Meritum Účetnictví podnikatelů je součástí tohoto Merita. Vychází jednou za čtvrt roku, měsíčně je možné sledovat legislativní změny na internetových stránkách www.aspimeritum.cz Merita. Informujeme Vás proto pouze doplňkové

Meritum Mzdy 2014 / Aktualizace ke dni 24. června 2014

Díl 24 Zaměstnávání cizinců KAPITOLA 1 Z hlediska pracovního práva 1.1 Právní předpisy vztahující se k zaměstnávání cizinců na území České republiky Komunitární právo: -

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Směrnice Rady 2003/109/ES o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) Směrnice Rady 2009/50/ES o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci Směrnice 2009/52/ES Evropského parlamentu a Rady o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnícíchSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU – o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě

Právní předpisy ČR: - Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) - Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platu“) - Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) - Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „pobytový zákon“) - Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o uznávání odborné kvalifikace“), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) - Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (dále jen „školský zákon“), ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“) - Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů - Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník


-

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“)

-

Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách, Vyhláška č. 429/2010 Sb., stanovící výjimky z povinnosti cizince požádat o vízum nebo povolení k pobytu na místně příslušném zastupitelském úřadu, Nařízení vlády č. 64/2009, o stanovení druhu prací, které agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat Sdělení MŠMT č. 134/2010 Sb., o vyhlášení aktualizovaného seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí

-

1.2 Vymezení základních pojmů Zaměstnávání Zaměstnávání je forma závislého vztahu zaměstnance na zaměstnavateli, kdy zaměstnanec provádí činnost podle pokynů zaměstnavatele na místě a v době zaměstnavatelem k tomu určenými, za předem dohodnutou odměnu. Tuzemský zaměstnavatel Tuzemským zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává osoby v pracovněprávních vztazích. Z tohoto hlediska je nerozhodné, zda je zaměstnavatelem např. česká firma, česká firma se zahraniční majetkovou účastí nebo organizační složka zahraničního zaměstnavatele. Podmínkou pro rozvíjení této činnosti je zápis do obchodního rejstříku nebo do jiného zákonem určeného rejstříku, příslušného seznamu nebo vedení ve stanovené evidenci u příslušného orgánu ČR. Za tuzemského zaměstnavatele se považuje i fyzická osoba, která nepodniká, ale pro svoji osobní potřebu zaměstnává jinou fyzickou osobu. Za tuzemského zaměstnavatele lze považovat i zahraniční právnickou nebo fyzickou osobu, která v ČR dlouhodobě podniká, přičemž zápis této osoby do obchodního rejstříku je povinný. Povinnost zápisu do obchodního rejstříku se však netýká fyzických osob, které jsou státními příslušníky členských států Evropské unie (dále jen „EU“) nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“). Tyto osoby podléhají stejnému právnímu režimu jako české fyzické osoby. Zahraniční zaměstnavatel Zahraničním zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba s bydlištěm mimo území ČR, která v ČR trvale nepodniká, své zaměstnance do ČR vyšle za účelem realizace obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Vyslaní zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu k tomuto zahraničnímu zaměstnavateli a po provedení práce, na kterou jím byli do ČR vysláni, se vracejí zpět do sídla zaměstnavatele. Za náležitosti spojené s vysíláním zaměstnanců je odpovědná právnická nebo fyzická osoba, k níž bude cizinec vyslán zahraničním zaměstnavatelem. Cizinec Cizincem se z hlediska zákona o zaměstnanosti rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, občanem EU/EHP a Švýcarska, ani jeho rodinným příslušníkem. Cizincem je i osoba bez státní příslušnosti. Cizinci, kteří mají na území ČR trvalý pobyt, mají z hlediska zaměstnávání stejné právní postavení jako státní příslušníci České republiky, tzn. že nejsou při výběru zaměstnání omezováni s výjimkou některých povolání, kde se podle právních předpisů platných na území ČR vyžaduje státní občanství. Stejně se pohlíží i na cizince, kteří požívají dočasné nebo doplňkové ochrany podle zvláštního zákona. Identifikační údaje Identifikačními údaji pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí a) u fyzické osoby – jméno, případně jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště, b) u právnické osoby – obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, c) u fyzické osoby, která je podnikatelem – obchodní firma nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, d) u zahraniční osoby údaje uvedené pod písm. b) nebo c) a umístění organizační složky v ČR. Bydliště Bydlištěm se pro účely zákona o zaměstnanosti rozumí a) u cizince, který není občanem EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa místa jeho trvalého pobytu na území ČR, b) u cizince, který je občanem EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinným příslušníkem anebo rodinným příslušníkem občana České republiky, adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje,


c) u cizince, který není občanem EU/EHP ani jeho rodinným příslušníkem ani rodinným příslušníkem občana České republiky a který je držitelem modré karty, adresa uvedená jako místo pobytu v agendovém informačním systému cizinců. Nelegální práce cizince Nelegální práce cizince je z hlediska zákona o zaměstnanosti výkon závislé práce, kterou cizinec nevykonává pro právnickou nebo fyzickou osobu na základě pracovněprávního vztahu nebo jiné smlouvy nebo ji vykonává v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, případně bez tohoto povolení, je-li toto povolení podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, nebo v rozporu se zaměstnaneckou kartou vydanou podle zákona o pobytu cizinců na území ČR nebo v rozporu s modrou kartou, případně bez zaměstnanecké nebo modré karty, je-li tato vyžadována. Za nelegální práci se považuje i výkon práce pro právnickou nebo fyzickou osobu bez platného povolení k pobytu na území České republiky, jeli podle pobytového zákona vyžadováno. Místní působnost krajské pobočky Úřadu práce Řídí se místem, ve kterém je nebo má být zaměstnávání vykonáváno, pokud zákon o zaměstnanosti nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak. Rodinní příslušníci Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na svou státní příslušnost rozumí jeho a. manžel nebo manželka; b. partner, se kterým občan Unie uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu; c. potomci v přímé linii, kteří jsou mladší 21 let nebo jsou vyživovanými osobami, a takoví potomci manžela či manželky nebo partnera či partnerky stanovené v písm. b); d. předci v přímé linii, kteří jsou vyživovanými osobami, a takoví předci manžela nebo manželky nebo partnera či partnerky stanovení v písm. b); e. trvalý vztah s občanem EU obdobný vztahu rodinnému, kdy s ním žije ve společné domácnosti. 1.3 Obecné informace Podmínky zaměstnávání cizinců v České republice jsou stanoveny zákonem o zaměstnanosti, podle kterého cizinci nebo osoby bez státní příslušnosti mohou být zaměstnáni na území ČR na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty za předpokladu, že budoucí zaměstnavatel krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž obvodu má být zaměstnávání vykonáváno, oznámí volné pracovní místo a jeho charakteristiku. Obdobně jako k přijetí do zaměstnání se povolení k zaměstnání vyžaduje i tehdy, má-li cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti vykonávat práci na území ČR v pracovním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vyslal na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. O povolení k zaměstnání cizince rozhoduje ve správním řízení krajská pobočka Úřadu práce, v jehož územní působnosti bude zaměstnávání vykonáváno. Podání žádosti cizince o vydání povolení k zaměstnání nebo vydání povolení k prodloužení zaměstnání podléhají správnímu poplatku. Zaměstnanecká karta a modrá karta jsou duální doklady, které vydává Ministerstvo vnitra cizincům na pracovní místa vedená v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty. Cizinec, který získal povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou nebo modrou kartu, nesmí být dočasně přidělován agenturou práce k výkonu práce u uživatele. Občané členských států EU a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Totéž platí i pro občany dalších států EHP a Švýcarska a jejich rodinné příslušníky. Status rodinného příslušníka občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, lze pro účel vstupu na trh práce přiznat až poté, co mu bylo Ministerstvem vnitra ČR vydáno povolení k přechodnému pobytu formou pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie. Rovněž je možné pro účely vstupu na trh práce dokládat status rodinného příslušníka občana Evropské unie záznamem v cestovním dokladu, nebo jiným dokladem (potvrzením), který prokazuje, že daná osoba zažádala o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie. Ke státům EU patří Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko, Slovensko, Spojené království, Španělsko, Švédsko, ke státům EHP vedle států EU též Norsko, Lichtenštejnsko a Island.


1.4 Základní podmínky pro zaměstnávání cizinců 1.4.1 Zaměstnavatel Zaměstnavatel, který zamýšlí zaměstnávat na volném pracovním místě cizince na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, je povinen oznámit takové volné pracovní místo, na kterém může být cizinec zaměstnán, příslušné krajské pobočce Úřadu práce, a to včetně základní charakteristiky tohoto pracovního místa (druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a dále informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku). Zaměstnavatel může podat i informace o možnostech ubytování nebo dojíždění, pokud požaduje tyto informace zveřejnit. Zaměstnavatel je povinen nabídnout cizinci tytéž pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení podle platných právních předpisů, případně v souladu s kolektivními smlouvami nebo pracovními smlouvami, s tím, že cizinec bude sociálně a zdravotně pojištěn. Cizince může zaměstnavatel zaměstnávat pouze tehdy, pokud tento cizinec má a) platné povolení k zaměstnání včetně platného povolení k pobytu, zaměstnaneckou nebo modrou kartu b) písemně uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, c) je přihlášen k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatel, který přijal do zaměstnání - občana EU/EHP nebo jeho rodinného příslušníka, cizince, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, - cizince, u kterého se povolení k zaměstnání vyžaduje, nebo cizince se zaměstnaneckou kartou nebo modrou kartou, nebo právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byli cizí státní příslušníci vysláni na území ČR k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, jsou povinni o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce a to nejpozději v den nástupu všech cizích státních příslušníků k výkonu práce. Tyto osoby jsou taktéž povinny podat informaci příslušné krajské pobočce Úřadu práce o ukončení zaměstnání cizích státních příslušníků nebo jejich vyslání a to nejpozději do 10 kalendářních dnů. Zaměstnavatel je dále povinen písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů o tom, že cizinec, kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta  nenastoupil do práce,  ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, a v případě, že zaměstnání bylo ukončeno výpovědí z některých důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce nebo dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce, a důvod ukončení. Informační povinnost o nenastoupení cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta nebo modrá karta, do práce, musí zaměstnavatel splnit nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo vyhověno žádosti cizince o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty. Poznámka Podle § 52 může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů: a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část, c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách, d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice, e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo podle rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilosti konat dále dosavadní práci. Podle § 56 může zaměstnanec pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo podle rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo


b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti (§ 141 odst. 1). Vzor tiskopisu o nenastoupení nebo http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy.

předčasném

ukončení

je

k dispozici

na

internetové

stránce

1.4.2 Cizinec Cizinec může být přijat do zaměstnání a zaměstnáván, je-li držitelem platného povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty, pokud zákon o zaměstnanosti nestanoví jinak. Povolení k zaměstnání vydává krajská pobočka Úřadu práce. Zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu vydává Ministerstvo vnitra. O povolení k zaměstnání (http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy) žádá cizinec, a) který chce být zaměstnán na území ČR v pracovněprávním vztahu k tuzemské právnické nebo fyzické osobě, pokud se jedná o sezónní práce (§ 96 zákona o zaměstnanosti) nebo pracovní činnosti uvedené v § 89 odst. 2 a odst. 4 nebo v § 97 zákona o zaměstnanosti, nebo se jedná o výkon zaměstnání do 90 dnů (§ 92 ZoZ) b) kterého zahraniční zaměstnavatel vysílá na území ČR na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy (§ 95 zákona o zaměstnanosti). K žádosti cizinec obvykle předkládá: a) fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje cizince, b) vyjádření zaměstnavatele, že cizince zaměstná (http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy) c) úředně ověřenou kopii dokladu o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude na území ČR pracovat (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia apod.), c) další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána. Přílohy v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka. Doklady o odborné kvalifikaci získané v zahraničí musí být nostrifikované v případě, že se jedná o regulované povolání. U neregulovaných povolání se nostrifikace dokladů o kvalifikaci vyžaduje pouze v důvodných případech. Více o nostrifikaci na http://www.msmt.cz/search.php?action=results&query=nostrifikace a http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/uznavani-vzdelani Seznam regulovaných povolání s podrobným popisem jejich charakteristik je uveden na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/databaze-regulovanych-povolani Nostrifikaci dokladů na území ČR osvědčují u - středního a vyššího odborného vzdělání odbory školství krajských úřadů - vysokoškolského vzdělání  veřejné školy nebo  Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, pokud bylo vzdělání získáno ve státě, s nímž je uzavřena mezinárodní smlouva o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o dosaženém vzdělání a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno nebo existují-li pochybnosti o tom, která veřejná škola uskutečňuje obsahově obdobný studijní program a je tedy příslušná rozhodnout o uznání  Ministerstvo vnitra (v oblasti činnosti policie a požární ochrany)  Ministerstvo obrany (v oblasti vojenství) Veřejné listiny vydané v zahraničí musí být buď superlegalizovány, nebo opatřeny apostilou, pokud tak Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin stanovuje (viz ověřování listin vydaných či ověřených orgány cizích států na internetových stránkách: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=5096&d=9064) Vzor žádosti cizince o povolení k zaměstnání a vzor tiskopisu pro vyjádření zaměstnavatele jsou k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy. Účastníkem správního řízení je cizinec, který může být v řízení zastoupen zaměstnavatelem nebo i jiným jím zplnomocněným zástupcem, a to na základě a v rozsahu písemné plné moci. Povolení k zaměstnání a) může vydat krajská pobočka Úřadu práce za podmínek, že se jedná o


- oznámené volné pracovní místo (§ 86 zákona o zaměstnanosti) a - volné pracovní místo nelze s ohledem na požadovanou kvalifikaci nebo nedostatek volných pracovních sil obsadit jinak (§ 96 a § 89 odst. 2 a odst. 4). Splnění této podmínky se nevyžaduje při vydávání povolení k zaměstnání podle § 95 a § 97 zákona o zaměstnanosti, b) c) d)

e)

f))

se vydává na dobu určitou, maximálně však na dobu dvou let; cizinec může požádat o prodloužení povolení k zaměstnání, a to i opakovaně, obsahuje identifikační údaje cizince, místo výkonu práce, druh práce, identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude cizinec vykonávat zaměstnání, dobu, na kterou se vydává a další údaje nezbytné pro výkon zaměstnání, je platné pouze pro zaměstnání u zaměstnavatele, který je uveden v rozhodnutí; týká se i druhu zaměstnání a místa výkonu práce. Má-li dojít v době před ukončením platnosti povolení k zaměstnání ke změně některých podmínek uvedených v tomto povolení, cizinec musí požádat místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o vydání nového povolení k zaměstnání, se vyžaduje pro všechny pracovněprávní vztahy ve smyslu zákoníku práce, vykonávané cizincem na území ČR, tj. pracovní poměr, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, a to i tehdy, dochází-li k souběhu těchto pracovněprávních vztahů. Pro více míst výkonu práce vydá povolení k zaměstnání příslušná krajská pobočka Úřadu práce až po vyjádření krajské pobočky Úřadu práce, v jehož správním obvodu má být zaměstnání vykonáváno, nelze vydat nebo prodloužit, pokud je cizinec povinen mít duální zaměstnaneckou kartu, nebo obdržel modrou kartu, nebo je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem než zaměstnání, vydaným podle pobytového zákona; to neplatí, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem k podnikání podle § 89 odst. 4 zákona o zaměstnanosti, nebo o cizince, který má být přijat a zaměstnáván podle § 89 odst 2, § 95 a § 97 zákona o zaměstnanosti.

Na cizince, který je zaměstnáván podle platných právních předpisů ČR, se vztahují po dobu jeho zaměstnání nejen pracovněprávní předpisy, zejména zákoník práce, ale i předpisy mzdové, předpisy o všeobecném zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY PŘI UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCI 1. Povolení k zaměstnání s ohledem na situaci na trhu práce se vydává též cizinci, který bude sezónním zaměstnancem na dobu šesti měsíců v kalendářním roce, pokud mezi jednotlivými zaměstnáními uplyne doba nejméně šesti měsíců. 2. Povolení k zaměstnání bez ohledu na situaci na trhu práce se vydává cizinci,  který bude zaměstnán na časově vymezené období za účelem zvyšování svých dovedností a kvalifikace ve zvoleném zaměstnání (stáž), avšak na dobu nejdéle 6 měsíců; toto období může být prodlouženo, nejdéle však na dobu potřebnou pro získání odborné kvalifikace podle předpisů platných v České republice,  do 26 let věku zaměstnaného příležitostnými a časově omezenými pracemi v rámci výměny mezi školami nebo v rámci programů pro mládež, jichž se Česká republika účastní,  o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána,  kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu podle pobytového zákona nebo mu za stejným účelem bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu,  který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, nejdříve však po uplynutí 12 měsíců ode dne podání žádosti o udělení azylu. V těchto případech se jedná o pracovní místa, kdy ÚP nezkoumá trh práce, nevyhledává na tato volná pracovní místa uchazeče ani zájemce o zaměstnání, a pokud jsou předloženy doklady, které potvrzují výše uvedená kritéria, vydává žadateli povolení k zaměstnání. 3. Za zaměstnání se pro účely povinnosti mít platné povolení k zaměstnání považuje i plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby zajišťovaných společníkem, statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jiného orgánu obchodní společnosti pro obchodní společnost nebo členem družstva nebo členem statutárního nebo jiného orgánu družstva pro družstvo. Žádost o povolení k zaměstnání předkládá společník nebo člen družstva na zvláštním tiskopise (Vzor žádosti společníka nebo člena družstva o povolení k zaměstnání je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy) Obchodní společnost nebo družstvo současně nahlásí krajské pobočce Úřadu práce charakteristiku běžných úkolů, které bude společník nebo člen družstva zajišťovat. Vzor tiskopisu pro vyjádření společnosti nebo družstva je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy)


Povolení k zaměstnání bude vydáváno na plnění úkolů vyplývajících z předmětu činnosti právnické osoby, nikoli na výkon činností spojených s vedením společnosti nebo družstva. POSTUP PŘI VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ CIZINCI V RÁMCI SMLUV O povolení k zaměstnání musí žádat i cizinec, který bude vykonávat práce na území ČR v pracovněprávním vztahu k zahraničnímu zaměstnavateli, který ho k výkonu této práce vysílá na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou (viz § 95 zákona o zaměstnanosti). Cizinec zaměstnaný zahraničním zaměstnavatelem a vyslaný k výkonu práce do ČR je odměňován v souladu s pracovní smlouvou, kterou má uzavřenou se svým zaměstnavatelem. Uzavřená pracovní smlouva, jakož i zdravotní pojištění a sociální zabezpečení se řídí zpravidla předpisy platnými v zemi zaměstnavatele. Před uzavřením smlouvy, na jejímž základě dojde k vyslání cizinců na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je tuzemská právnická nebo fyzická osoba, ke které bude cizinec vyslán k výkonu práce, povinna projednat s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání. Tuzemská právnická nebo fyzická osoba předkládá informaci krajské pobočce Úřadu práce na zvláštním tiskopisu Vzor tiskopisu „Informace právnické nebo fyzické osoby v ČR k projednání smlouvy“ je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy Právnická nebo fyzická osoba současně krajské pobočce úřadu práce předkládá  doklad zahraničního zaměstnavatele o právu podnikat v mateřské zemi,  doklad tuzemské právnické nebo fyzické osoby o právu podnikat v ČR,  návrh smlouvy mezi zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou a tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou. Doklady se předkládají v originálech nebo úředně ověřených kopiích, a pokud se jedná o doklady v cizím jazyce, i v jejich úředním překladu do českého jazyka. Právnická nebo fyzická osoba, ke které bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky, je odpovědná za to, že cizinec má po celou dobu jeho vyslání zahraničním zaměstnavatelem platné povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Je-li obsahem smlouvy pronájem pracovní síly, krajská pobočka Úřadu práce povolení k zaměstnání nevydá z důvodů, že agentury práce nemohou na území České republiky dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterým bylo vydána zaměstnanecká karta, modrá karta nebo povolení k zaměstnání (§ 66 zákona o zaměstnanosti). Projekty „Fast track“ a „Welcome Package pro investory. Dochází-li na základě uzavřených smluv k vnitropodnikovému převádění zaměstnanců zahraničních investorů na pozicích „manažer“, „specialista“ nebo „statutární orgán“, lze při jeho realizaci využívat projekty „Fast Track“ ( = zrychlená procedura pro vnitropodnikově převáděné a lokalizované zaměstnance a statutární orgány zahraničních investorů - cílem projektu je zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání cizinců – manažerů, specialistů a statutárních orgánů ze třetích zemí do České republiky) nebo „Welcome Package pro investory“ (cílem projektu je zefektivnit proceduru vstupu a zaměstnávání vnitropodnikově převáděných a lokalizovaných zaměstnanců ze třetích zemí, kteří jsou vysíláni svými zaměstnavateli v rámci příchozích investic do České republiky). Oba projekty jsou řízené Ministerstvem průmyslu a obchodu. Obchodní společnost na území ČR, ke které zahraniční investor vysílá cizince v rámci vnitropodnikového převodu nebo lokalizace - ohlašuje Úřadu práce ČR volné pracovní místo, které chce obsadit cizincem (v případě lokalizace zaměstnance nebo statutárního orgánu) nebo s ním projedná podmínky vyslání cizince do ČR (v případě vnitropodnikového převodu zaměstnance); - podává na Úřadu práce ČR žádost o povolení k zaměstnání na základě plné moci cizince (v případě vnitropodnikového převodu zaměstnance nebo lokalizace statutárního orgánu); - podává žádost o zařazení pracovního místa nebo pozice statutárního orgánu do projektu spolu se všemi požadovanými náležitostmi. Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě splnění podmínek pro účast v projektu rozhodne, zda má být žádost cizince o vydání povolení k zaměstnání a žádost k vydání pobytového oprávnění vyřízena ve zkrácené lhůtě. Ministerstvo práce a sociálních věcí prověří, zda společnosti nebyla uložena pokuta za porušení povinností vyplývajících z pracovněprávních předpisů kontrolovaných Státním úřadem inspekce práce nebo oblastními inspektoráty práce, což je jedna z podmínek účasti společnosti v projektu.


Vnitropodnikově převáděný nebo lokalizovaný cizinec - podává na místně příslušném zastupitelském úřadu ČR v zahraničí žádost o vydání zaměstnanecké karty nebo víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání, a to včetně zákonem požadovaných náležitostí - v případě vydání víza k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí zaměstnanecké karty se do 3 pracovních dnů po příjezdu nadzemí ČR dostaví na pracoviště Ministerstva vnitra k sejmutí biometrických údajů nezbytných pro zhotovení zaměstnanecké karty, v případně víza k pobytu nad 90 dnů se do 3 pracovních dnů dostaví na policii ke splnění ohlašovací povinnosti. Další informace o obou projektech jsou uveden, na stránkách Czechinvestu http://www.czechinvest.org/vizovaproblematika Postup při rozhodování o žádosti cizince ve věci povolení k zaměstnání je obdobný jako u cizince, který bude zaměstnáván v pracovněprávním vztahu k tuzemské právnické nebo fyzické osobě. ZAMĚSTNÁVÁNÍ CIZINCŮ V RÁMCI UZAVŘENÝCH MEZINÁRODNÍCH SMLUV Zaměstnávání cizinců na základě mezinárodních smluv se řídí platnými právními předpisy, pokud není v těchto dohodách stanoveno jinak. I když některé smlouvy o vzájemném zaměstnávání zůstávají v platnosti (Německo, Švýcarsko, Rakousko Slovensko, Polsko, Bulharsko), ustanovení těchto smluvních dokumentů nahrazují ustanovení komunitárního práva (acquis communautaire). U dalších smluv uzavřených v letech 1998–2001 nebyly podepsány dohodou stanovené administrativní postupy ani stanoveny limity, zaměstnání proto probíhá v souladu s platnými právními předpisy příslušné země (Ruská federace, Mongolsko, Lucembursko). Od roku 2005 se uzavírají smlouvy nového typu (Nový Zéland – „Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Nového Zélandu“, publikovaná ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 93/2005 Sb. m. s.; Kanada – „Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o usnadňování dočasných pracovních pobytů mládeže“, publikovaná ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 74/2007 Sb. m. s., Korejská republika – „Dohoda o programu pracovní dovolené mezi vládou České republiky a vládou Korejské republiky“ publikovaná ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 55/2012 Sb. m. s.). Cizinci, kteří přicházejí na území ČR v rámci těchto uzavřených mezinárodních smluv nového typu, mají volný přístup na trh práce a jejich vstupní vízum má jednotný kód D/VC/27/WH . PRODLOUŽENÍ POVOLENÍ K ZAMĚSTNÁNÍ A POVOLENÍ K POBYTU Cizinec může požádat příslušnou pobočku Úřadu práce nejdříve 3 měsíce a nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného povolení k zaměstnání o jeho prodloužení. Podmínkou prodloužení povolení k zaměstnání je, že zaměstnání bude vykonáváno u téhož zaměstnavatele. Žádost o prodloužení povolení k zaměstnání obsahuje stejné náležitosti jako žádost o povolení k zaměstnání. K žádosti se přikládá pouze vyjádření zaměstnavatele, že cizince i nadále zaměstná. Při prodloužení platnosti povolení k zaměstnání podle § 89 odst. 2 a odst. 4 zákona o zaměstnanosti krajská pobočka Úřadu práce přihlíží k situaci na trhu práce. V případech prodlužování povolení k zaměstnání podle § 97 zákona o zaměstnanosti krajská pobočka Úřadu práce k situaci na trhu práce nepřihlíží. U prodloužení povolení k zaměstnání cizinců, kteří byli vysláni k výkonu práce na území České republiky k plnění úkolů vyplývající z uzavřené smlouvy mezi zahraničním zaměstnavatelem a tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou (§ 95 zákona o zaměstnanosti), krajská pobočka Úřadu práce k situaci na trhu práce nepřihlíží, ale délka prodloužení k zaměstnání je odvislá od doby, na kterou byla smlouva uzavřena. . Předpokladem pro realizaci prodloužení zaměstnávání cizince u téhož zaměstnavatele je, že cizinec obdrží od krajské pobočky Úřadu práce povolení k zaměstnání a od příslušného orgánu Ministerstva vnitra povolení k dalšímu pobytu na území ČR (=zaměstnanecká karta, která nemá tzv. duální charakter, ale nahrazuje dosavadní udělování povolení k dlouhodobému pobytu). Podmínkou pro prodloužení tzv. duální zaměstnanecké karty je souhlasné závazné stanovisko krajské pobočky Úřadu práce, vydané na základě žádosti Ministerstva vnitra. Krajská pobočka Úřadu práce při vydání závazného stanoviska přihlíží k situaci na trhu práce. SPRÁVNÍ POPLATKY V souladu se zákonem o správních poplatcích, jehož přílohou je Sazebník správních poplatků, podléhá správnímu poplatku a) podání žádosti - cizince o vydání povolení k zaměstnání ve výši 500 Kč [viz položka 9 písm. b) Sazebníku správních poplatků ], - cizince o prodloužení povolení k zaměstnání ve výši 250 Kč [viz položka 9 písm. c) Sazebníku správních poplatků], b) přijetí žádosti o vydání - povolení k pobytu ve výši 500 Kč [viz položka 162 písm. a) Sazebníku správních poplatků],


-

o vydání povolení k pobytu zaměstnanecké karty nebo modré karty ve výši 1 000 Kč [viz položka 162 písm. b) Sazebníku správních poplatků],

PRACOVNÍ CESTY Cizinec, držitel povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo modré karty může být vyslán na pracovní cestu mimo místo výkonu práce za předpokladu, že vyslání na pracovní cestu bude na dobu nezbytné potřeby a bude v souladu s povoleným druhem práce. Vyslání na pracovní cestu nesmí znamenat faktickou změnu místa výkonu práce. Před zahájením pracovní cesty je zaměstnavatel povinen cizinci vystavit cestovní příkaz. Příslušné kontrolní orgány jsou oprávněny prověřit, zda byly cizinci za pracovní cestu poskytnuty cestovní náhrady v souladu se zákoníkem práce. O vyslání cizince na pracovní cestu zaměstnavatel nepodává krajské pobočce Úřadu práce žádnou informaci. 1.4.3 Ukončení platnosti povolení k zaměstnání – sankce Platnost povolení k zaměstnání zaniká a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, b) skončením zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k pobytu, d) neudělením, nevydáním, zrušením nebo zánikem oprávnění povolení k pobytu za účelem zaměstnání z jiných důvodů – o této skutečnosti bude krajská pobočka Úřadu práce informována příslušným orgánem Policie ČR nebo Ministerstvem vnitra. Povolení k zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce cizinci odejmout, jestliže je zaměstnání vykonáváno v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo jestliže bylo povolení k zaměstnání vydáno na základě nepravdivých údajů. Cizinci, který je zaměstnán bez povolení k zaměstnání, pokud je takovéto povolení třeba, nebo vykonává práci v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání, může být udělena správním orgánem pokuta do výše 100 000 Kč. Fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští přestupku, za který lze podle zákona o zaměstnanosti udělit pokutu až do výše 5 000 000 Kč. Pokud fyzická osoba nesplní oznamovací povinnost podle zákona o zaměstnanosti, nevede evidence v tomto zákoně stanovené nebo nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu, dopouští se přestupku, za který lze udělit pokutu až do výše 100 000 Kč. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která umožní cizinci výkon nelegální práce, se dopouští správního deliktu, za který se podle zákona o zaměstnanosti uloží pokuta až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 50 000 Kč. Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu. Pokud právnická osoba nesplní oznamovací povinnost dle zákona o zaměstnanosti, nevede evidenci v tomto zákoně stanovené, nebo nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu, se dopouští správního deliktu, za který se uloží pokuta až do výše 100 000 Kč. Správní delikty podle zákona o zaměstnanosti projednávají v prvním stupni Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce. Za úhradu pokuty uložené za umožnění výkonu nelegální práce ručí právnická nebo fyzická osoba, které právnická nebo fyzická osoba, jež umožnila cizinci výkon nelegální práce, poskytla v rámci obchodního vztahu plnění jako subdodavatel přímo nebo prostřednictvím jiné osoby; stejně ručí i prostředník. Ručení vzniká pouze v případě, pokud o nelegální práci tyto osoby věděly, nebo při vynaložení náležité péče vědět měly nebo mohly. Za umožnění nelegální práce je právnická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt, nebo fyzická osoba, které byla pravomocně uložena pokuta za přestupek, povinna uhradit: a) cizinci, který vykonával práci, dlužnou odměnu, b) částku rovnající se součtu částku odpovídající výši - pojistného na všeobecné zdravotní pojištění včetně penále, - pojistného na sociálním zabezpečení včetně penále, které by jinak byla povinna odvést podle jiných právních předpisů; c) náklady související s doručením dlužné odměny cizinci a to i do státu, jehož je cizinec občanem, nebo v případě, že se jedná o osobu bez státní příslušnosti, do státu jeho posledního trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolený pobyt. Má se za to, dlužná odměna cizinci přísluší ve výši základní měsíční sazby minimální mzdy za každý měsíc trvání výkonu nelegální práce a dále se má za to, že cizinec vykonával práci 3 měsíce. 1.4.4 Postupy zaměstnávání cizinců v bodech


I. Jak má postupovat zaměstnavatel, který chce zaměstnávat cizince?  Zaměstnavatel  musí mít u příslušné krajské pobočky Úřadu práce nahlášené volné pracovní místo, tj. nově vytvořené nebo uvolněné, na které hodlá získat zaměstnance,  je povinen krajské pobočce Úřadu práce sdělit charakteristiku volného pracovního místa (druh práce, místo výkonu práce, předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa, základní informace o pracovních a mzdových podmínkách a dále informace, zda jde o zaměstnání na dobu určitou nebo neurčitou a jeho předpokládanou délku),  může podat i informace o možnostech ubytování nebo dojíždění, pokud požaduje tyto informace zveřejnit,  musí dát souhlas se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty nebo modré karty, bude-li cizinec žádat o zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu,  je povinen nabídnout cizinci tytéž pracovní a mzdové podmínky obvyklé u občana ČR ve stejném pracovním zařazení (u modré karty musí zaručit hrubou měsíční nebo roční mzdu alespoň ve výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy v souladu s vyhlášeným Sdělením MPSV, u zaměstnanecké karty musí činit týdenní pracovní doba nejméně 15 hodin a mzda bez ohledu na rozsah práce nesmí být nižší než základní sazba měsíční minimální mzdy)  může cizince zaměstnávat pouze za předpokladu, že tento cizinec má  platné povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, pokud to zákon o zaměstnanosti vyžaduje  platné vízum nebo krátkodobé nebo dlouhodobé povolení k pobytu za účelem zaměstnání,  písemně uzavřenou pracovní smlouvu, případně dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, a je  přihlášen k platbě dávek sociálního a zdravotního pojištění.  Nastoupí-li do zaměstnání cizinec, který obdržel povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, je zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat krajskou pobočku Úřadu práce a to nejpozději v den nástupu tohoto cizince k výkonu práce  V případě, že cizinec nenastoupil do práce nebo ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou bylo povolení vydáno, je zaměstnavatel povinen do 10 kalendářních dnů od vzniklé události písemně informovat o této skutečnosti příslušný ÚP. Pokud do zaměstnání nenastoupil cizinec, kterému byla vydána zaměstnanecká karta nebo modrá karta, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 45 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo žádosti cizince o vydání zaměstnanecké karty nebo modré karty vyhověno. II. Jak postupuje cizinec, který chce být zaměstnán na území ČR v pracovněprávním vztahu k tuzemské právnické nebo fyzické osobě podle § 89 odst. 2a odst. 4, § 96 nebo § 97 zákonu o zaměstnanosti?  Cizinec předkládá žádost o povolení k zaměstnání krajské pobočce Úřadu práce podle budoucího místa výkonu práce.  K žádosti cizinec obvykle předkládá  vyjádření tuzemského zaměstnavatele, že cizince zaměstná,  fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje,  doklad o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude na území ČR zaměstnán (výuční list, maturitní vysvědčení, diplom o ukončení vysokoškolského studia apod.),  další doklady, jestliže to vyplývá z charakteru zaměstnání nebo jestliže to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána.  Přílohy v cizích jazycích se předkládají v originálním znění nebo jejich úředně ověřených kopiích spolu s jejich úředním překladem do českého jazyka (doklady o odborné kvalifikaci získané v zahraničí musí být nostrifikované, jedná-li se o regulované povolání). Veřejné listiny vydané v zahraničí musí být buď superlegalizovány, nebo opatřeny apostilou, pokud tak Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin stanovuje. Účastníkem správního řízení ve věci žádosti o udělení povolení k zaměstnání je vždy cizinec, který může být v tomto řízení zastoupen zaměstnavatelem nebo jiným jím zplnomocněným zástupcem, a to na základě a v rozsahu písemné plné moci.  Při podání žádosti o povolení k zaměstnání zaplatí cizinec nebo jím zplnomocněná osoba krajské pobočce Úřadu práce správní poplatek ve výši 500 Kč.  K žádosti o povolení k pobytu (neduální zaměstnaneckou kartu) za účelem zaměstnání, kterou cizinec podává na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí, pokud pobytový zákon nestanovuje jinak, je cizinec mimo jiné povinen předložit povolení k zaměstnání.  Požádá-li cizinec o prodloužení povolení k zaměstnání, zaplatí při podání žádosti správní poplatek ve výši 250 Kč.


 Cizinec může na území ČR vykonávat práce za předpokladu, že má platné povolení k zaměstnání a platné povolení k pobytu (neduální zaměstnaneckou kartu). III. Jak se postupuje v případě, že cizinec je vyslán zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území ČR na základě smlouvy uzavřené s tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou?  Před uzavřením smlouvy je tuzemská právnická nebo fyzická osoba, ke které bude cizinec vyslán k výkonu práce, povinna projednat s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce zejména počty a profese vysílaných zaměstnanců a dobu jejich vyslání.  Žádost o vydání povolení k zaměstnání cizinci včetně příloh (fotokopii stránky cestovního dokladu obsahující základní identifikační údaje; doklad o profesní způsobilosti pro obor, ve kterém bude pracovat na území ČR; pracovní smlouvu uzavřenou mezi cizincem a zahraničním zaměstnavatelem) předkládá právnická nebo fyzická osoba, ke které bude cizinec vyslán k výkonu práce na území České republiky. 

Právnická nebo fyzická osoba současně krajské pobočce Úřadu práce předkládá  doklad zahraničního zaměstnavatele o právu podnikat v mateřské zemi,  doklad tuzemské právnické nebo fyzické osoby o právu podnikat v ČR (krajská pobočka Úřadu práce si může vyžádat za tímto účelem výpis s evidence Rejstříku trestů),  návrh smlouvy mezi zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou a tuzemskou právnickou nebo fyzickou osobou.

Je-li obsahem smlouvy pronájem pracovní síly, krajská pobočka Úřadu práce povolení k zaměstnání nevydá z důvodů, že agentury práce nemohou na území České republiky dočasně přidělovat cizince k výkonu práce u uživatele.  Postup krajské pobočky Úřadu práce při rozhodování o žádosti cizince ve věci povolení k zaměstnání je obdobný jako u cizince, který bude zaměstnáván v pracovněprávním vztahu k tuzemské právnické nebo fyzické osobě. 1.5 Zaměstnávání občanů EU/EHP, Švýcarska a jejich rodinných příslušníků Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených zákonem o zaměstnanosti jako občané České republiky. Stejné právní postavení jako občané České republiky mají též občané Norska, Lichtenštejnska a Islandu a jejich rodinní příslušníci patřící do EHP a dále občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci. Rodinným příslušníkem občana EU/EHP a Švýcarska se bez ohledu na státní příslušnost rozumí jeho manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, se kterým občan EU uzavřel registrované partnerství na základě právních předpisů členského státu, jejich potomci, jsou-li mladší 21 let nebo jsou-li na něm závislí, dále pak vyživovaní (závislí) příbuzní ve vzestupné řadě občana EU/EHP a Švýcarska a jeho manžela/manželky nebo registrovaného partnera/partnerky. Za rodinného příslušníka se považuje i cizinec, která má s občanem EU trvalý vztah obdobný vztahu rodinnému a žije s ním ve společné domácnosti. Občan EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinný příslušník nepotřebuje pro účely zaměstnání na území ČR povolení k zaměstnání. Zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které jsou tyto fyzické osoby svým zaměstnavatelem vysláni, jsou povinni nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce písemně informovat o této skutečnosti krajskou pobočku Úřadu práce příslušnou podle místa výkonu práce Vzor tiskopisu „Informace o nástupu zaměstnání občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka nebo jeho vyslání k výkonu práce“ je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy. Obdobná povinnost se vztahuje i na případy, kdy za trvání zaměstnání nastane skutečnost, na jejímž základě již tyto osoby povolení k zaměstnání nepotřebují, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání nevyžaduje. V informaci pro krajskou pobočku Úřadu práce zaměstnavatel uvádí  identifikační údaje občana EU nebo jeho rodinného příslušníka,  adresu v zemi trvalého pobytu,  adresu pro doručování zásilek,  nejvyšší dosažené vzdělání,  místo výkonu práce,  druh práce,  zařazení podle klasifikace ekonomických činností,  vzdělání požadované pro výkon povolání,  identifikační údaje zaměstnavatele, u něhož bude občan EU nebo jeho rodinný příslušník vykonávat zaměstnání, Statut rodinného příslušníka občana EU, který sám není občanem EU, lze pro účely trhu práce prokázat


  

povolením k přechodnému pobytu, které vydalo Ministerstvo vnitra formou pobytové karty rodinného příslušníka občana EU nebo záznamem v cestovním dokladu, který se dokladuje, že cizinec zažádal o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU nebo jiným dokladem (potvrzením) o podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana EU na území ČR

Při ukončení zaměstnání jsou zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba povinni tuto skutečnost oznámit příslušnému ÚP nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání nebo vyslání Vzor tiskopisu „Informace o ukončení zaměstnání občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka nebo ukončení jeho vyslání k výkonu práce “ je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy 1.6 Zaměstnávání cizinců, kteří nepotřebují povolení k zaměstnání nebo zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu I. Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se nevyžaduje u cizince, který a) obdržel azyl nebo status doplňkové ochrany na území ČR, b) má povolení k trvalému pobytu na území ČR, c) je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území ČR, pokud je mezinárodní smlouvou sjednanou jménem vlády ČR zaručena vzájemnost, d) je  výkonným umělcem  pedagogickým pracovníkem  akademickým pracovníkem vysoké školy  vědeckým pracovníkem, který je účastníkem vědeckého setkání  žákem nebo studentem do 26 let věku  sportovcem  osobou, která v ČR zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává, nebo osobou, která provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce a jejichž pobyt na území ČR nepřesáhne sedm po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem 30 dnů v kalendářním roce, e) je zaměstnán na území ČR podle mezinárodní smlouvy, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je ČR vázána, f) je členem záchranné jednotky a poskytuje pomoc na základě mezistátní dohody o vzájemné pomoci při odstraňování následků havárií a živelných pohrom a v případě humanitární pomoci g) je zaměstnán v mezinárodní dopravě, pokud je k výkonu práce na území ČR vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem, h) je akreditován v oblasti sdělovacích prostředků, i) je vojenským nebo civilním personálem ozbrojených sil vysílajícího státu podle zvláštního zákona, j) soustavně se připravuje na území České republiky na budoucí povolání (soustavnou přípravou na budoucí povolání se rozumí doba denního studia na střední škole, konzervatoři, vyšší odborné škole a jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a doba prezenčního studia na vysoké škole), k) je vyslán na území České republiky v rámci poskytovaných služeb zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, l) pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, jde-li o společné soužití rodiny s cizincem podle písmene a) nebo b), nebo s cizincem, který na území ČR pobývá na základě platného povolení k dlouhodobému pobytu, m) pobývá na území České republiky na základě povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie n) vykonává v České republice soustavnou vzdělávací nebo vědeckou činnost jako pedagogický pracovník nebo akademický pracovník vysoké školy nebo vědecký, výzkumný nebo vývojový pracovník ve veřejné výzkumné instituci nebo jiné výzkumné organizaci podle zvláštního právního předpisu, o) získal střední nebo vyšší odborné vzdělání v konzervatoři podle školského zákona nebo vysokoškolské vzdělání podle zákona o vysokých školách, p) pobývá na území ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území podle pobytového zákona, nebo r) je duchovním církve registrované v ČR nebo náboženské společnosti registrované v ČR. V případě zaměstnání cizince podle bodu a) až e) a bodu j) až r) je však zaměstnavatel nebo právnická nebo fyzická osoba, ke které byl cizinec svým zaměstnavatelem vyslán na základě smlouvy k výkonu práce, povinen písemně informovat o této skutečnosti příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce nejpozději v den nástupu tohoto cizince k výkonu práce.


II. Povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo modrá karta se nevyžaduje v případě, je-li cizinec vyslán na území České republiky svým zahraničním zaměstnavatelem na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou, výlučně za účelem zvyšování dovedností a kvalifikace tohoto cizince potřebných k výkonu jeho práce u tohoto zahraničního zaměstnavatele mimo území České republiky. V těchto případech rozhodne vláda, kdy může být cizinec vyslán do české právnické nebo fyzické osoby. Doba pobytu nesmí přesáhnout 6 měsíců. Informaci o vyslání cizince předkládá příslušné krajské pobočce Úřadu práce právnická nebo fyzická osoba, ke které je cizinec vyslán. Vzor tiskopisu „Informace o nástupu cizince do zaměstnání“ je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy Při ukončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 10 kalendářních dnů od skončení zaměstnání Vzor tiskopisu „Informace o ukončení zaměstnání cizince“ je k dispozici na internetové stránce http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/tiskopisy III. a) b)

Pod režimem zákona o zaměstnanosti nepatří cizinec, který provozuje pracovní činnost na základě živnostenského oprávnění, vykonává na území ČR činnost v rámci výměnných stáží studentů a mladých absolventů vysokých škol, pokud probíhá za těchto podmínek: 1. účelem výměnné stáže je vzdělávání, včetně tzv. celoživotního, 2. případný výkon pracovní činnosti je součástí tohoto vzdělávání, 3. příjem cizince na území ČR není odvozen od jeho pracovního výkonu a podmínky poskytování tohoto příjmu jsou založeny smlouvou se zahraniční vysílající organizací (zpravidla formou stipendia nebo příspěvku nadace), nikoli pracovní smlouvou nebo jinou individuálně sjednanou pracovněprávní dohodou s právnickou nebo fyzickou osobou se sídlem v ČR. Uvedené podmínky lze prokázat smlouvou (zpravidla o mezinárodní studijní spolupráci), na základě které byl cizinec na území ČR vyslán.

1.7 Evidence Zaměstnavatel je povinen vést evidenci občanů EU/EHP a Švýcarska a jejich rodinných příslušníků, jakož i všech cizinců, které zaměstnává Evidence obsahuje:  identifikační údaje zaměstnance (jméno, případně jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum narození a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště – tím se rozumí: - u občana EU/EHP a Švýcarska nebo jeho rodinného příslušníka adresa trvalého nebo přechodného pobytu na území ČR, a pokud takový pobyt nemá, adresa místa, kde se na území ČR obvykle zdržuje, - u cizince adresa místa trvalého pobytu na území ČR),  adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek,  číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal,  druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno,  dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání k výkonu práce zahraničním zaměstnavatelem. Stejnou evidenční povinnost má právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byli cizí státní příslušníci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy. Zaměstnavatel je dále povinen v rámci evidence cizinců uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky, a to po dobu trvání zaměstnání a dobu 3 let od skončení zaměstnání tohoto cizince. Dosavadní povolení k zaměstnání vydávané jako zelená karta je zrušeno. Vydané zelené karty zůstávají v platnosti do data ukončení, které je na kartě uvedeno. Před uplynutím doby platnosti zelené karty lze požádat Ministerstvo vnitra o zaměstnaneckou kartu a to ve lhůtě nejdříve 90 dnů a nejpozději 14 dnů před uplynutím doby platnosti zelené karty. 1.8 Zaměstnanecké karty Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti s novelou zákona o pobytu cizinců na území České republiky, resp. s transpozicí Směrnice Evropského parlamentu 2011/98/EU .


1.8.1 Obecné informace Zaměstnanecká karta (dále jen „ZK“) má tzv. duální charakter, tzn. že se jedná zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu, a je vydávaná na konkrétní pracovní místo, které je vedené v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných v režimu ZK (dále jen „centrální evidence“). Vydávání ZK je v kompetenci Ministerstva vnitra. Volným pracovním místem obsaditelným v režimu ZK se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení krajské pobočce Úřadu práce, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu, Podmínkou pro zveřejnění volného pracovního místa v centrální evidenci je, že zaměstnavatel ke zveřejnění volného pracovního místa v centrální evidenci udělí souhlas. Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli ZK vede Ministerstvo práce a sociálních věcí a obsahuje - základní charakteristiku pracovního místa, tj.  druh práce  místo výkonu práce  předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa  základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, - informaci o tom, zda je zaměstnání na dobu neurčitou, nebo určitou, a jeho předpokládanou délku, - informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání, - případně další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit. Centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli ZK je volně přístupná pro veřejnost na internetových stránkách MPSV http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zamka/vm a cizinec si v ní může vyhledat pracovní místo, na které by chtěl nastoupit. Tiskopis žádosti o ZK je k dispozici ke stažení na internetové adrese http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/zamka. K podané žádosti je cizinec povinen přiložit kromě náležitostí vyplývajících obecně ze zákona o pobytu cizinců i doklady osvědčující zaměstnavatelem požadovanou kvalifikaci. 1.8.2 Kompetence jednotlivých úřadů státní správy Vstupovat do centrální evidence a provádět v ní právními předpisy stanovené úpravy je v kompetenci pověřených pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničního obchodu a Ministerstva vnitra. Ministerstvo práce a sociálních věcí je zodpovědné za vedení centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli ZK. Zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který přijme žádost cizince o ZK na volné pracovní místo uvedené v centrální evidenci, vyznačí v této evidenci podání žádosti o vydání ZK, případně vyznačí i zpětvzetí této žádosti. Konkrétní pracovní místo se tím v centrální evidenci zablokuje. Při podání žádosti platí žadatel o ZK správní poplatek ve výši 1 000 Kč v příslušném ekvivalentu v cizí měně. Žádost cizince se následně odešle Ministerstvu vnitra k dalšímu řízení. Ministerstvo vnitra vyznačí v centrální evidenci taktéž podání žádosti o vydání ZK, pokud tato žádost byla podána na území ČR, případně vyznačí i zpětvzetí této žádosti. Do 60 dnů ode dne podání žádosti o vydání ZK, případně do 90 dnů ve zvlášť složitých případech, rozhodne, zda cizinci vyhoví, či nevyhoví. V centrální evidenci vyznačí den, kdy bylo rozhodnuto o žádosti, den převzetí potvrzení o splnění podmínek pro vydání ZK, nebo den, kdy bylo řízení o žádosti vydání ZK zastaveno. Zastupitelský úřad ČR v zahraničí na základě informace podané Ministerstvem vnitra vyzve cizince k převzetí vstupního víza za účelem převzetí ZK. Cizinec do 3 dnů ode dne vstupu na území ČR je povinen se osobně dostavit na předem stanovené pracoviště Ministerstva vnitra ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a to včetně biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování. Ministerstvo vnitra po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání ZK, na jehož základě může cizinec nastoupit do zaměstnání. Další povinnost cizince je dostavit se ve lhůtě stanovené Ministerstvem vnitra, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Ministerstvo vnitra neprodleně po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání ZK elektronicky sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí identifikační údaje cizince, kterému bude ZK vydána, a pracovní místo, pro které bude ZK udělena. Tutéž informační povinnost má Ministerstvo vnitra i při prodloužení ZK, případně zrušení nebo zániku ZK. Ministerstvo práce a sociálních věcí má právo v centrální evidenci nezveřejnit volné pracovní místo nebo toto pracovní místo vyřadit, pokud by jeho obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce.


1.8.3 Ohlašovací povinnosti Pokud cizinec do 45 dnů ode dne, kdy Ministerstvo vnitra rozhodne o vyhovění žádosti, do zaměstnání nenastoupí, má zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost oznámit příslušné krajské pobočce Úřad práce. Zaměstnavatel je povinen informovat krajskou pobočku Úřadu práce i v případě, že cizinec ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou byla ZK vydána, a to do 10 kalendářních dnů od vzniklé události. Krajská pobočka Úřadu práce o nenastoupení cizince do zaměstnání nebo o předčasném ukončení zaměstnání informuje příslušné orgány Ministerstvo vnitra. Nahlášené volné pracovní místo se v centrální databázi odblokuje a bude znovu k dispozici pro zprostředkování zaměstnání v režimu ZK, pokud zaměstnavatel volné pracovní místo nezruší. 1.8.4 Důležité poznámky k ZK Vedle ZK zůstává souběžně zachován i režim povolení k zaměstnání cizince vydávaných krajskými pobočkami Úřadu práce podle § 89 odst. 2a odst. 4, § 95, § 96 a § 97 zákona o zaměstnanosti. Cizince-držitele ZK nelze dočasně přidělovat agenturami práce k výkonu práce u uživatele. Ministerstvo vnitra právním předpisem stanovil seznam zemí (vyhláška č. 429/2010 Sb.), jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu i na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jež vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Je třeba sledovat internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je na adrese http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam zveřejněna centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli ZK a další aktuální informace týkající se nejen ZK, ale i zaměstnávání cizinců v jiných režimech (povolení k zaměstnání, modrá karta, informační karta atd.). Na těchto stránkách jsou k dispozici i tiskopisy pro zaměstnávání všech zahraničních pracovníků. 1.9. Modré karty EU Na základě transpozice směrnice Rady 2009/50/ES do české legislativy byly vytvořeny podmínky pro vznik dalšího typu povolování zaměstnání a pobytu cizinců na území ČR za účelem výkonu vysoce kvalifikovaného zaměstnání – tzv. modrá karta EU (dále jen „MK EU“). 1.9.1 Obecné informace MK EU má tzv. duální charakter, tzn. že se jedná zároveň o povolení k zaměstnání i o povolení k pobytu, a je vydávaná na konkrétní pracovní místo, které je vedené v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných v režimu MK EU (dále jen „centrální evidence“). Vydávání MK EU je v kompetenci Ministerstva vnitra. Volným pracovním místem obsaditelným v režimu MK EU se rozumí pracovní místo, které nebylo obsazeno do 30 dnů od jeho oznámení ÚP, s výjimkou pracovních míst úředníků územních samosprávných celků a pracovních míst zaměstnanců, kteří ve správních úřadech vykonávají státní správu, a současně jde o místo, pro jehož výkon se vyžaduje vysoká kvalifikace podle zvláštního právního předpisu. Se zařazením pracovního místa do centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK EU musí zaměstnavatel udělit souhlas. Jednotlivá volná pracovní místa obsaditelná držiteli MK EU jsou vedená v centrální evidenci a volně přístupná pro veřejnost na internetových stránkách MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/vm) pokud zaměstnavatel se zveřejněním nabízeného pracovního místa souhlasil. Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK EU vede Ministerstvo práce a sociálních věcí a obsahuje - základní charakteristiku pracovního místa, tj.  druh práce  místo výkonu práce  předpoklady a požadavky stanovené pro zastávání pracovního místa  základní informace o pracovních a mzdových podmínkách, - informaci o tom, zda je zaměstnání na dobu neurčitou, nebo určitou, a jeho předpokládanou délku, - informace o možnostech ubytování, dojíždění do zaměstnání, - případně další informace, které zaměstnavatel požaduje zveřejnit.


Tiskopis žádosti o MK EU je k dispozici na internetové adrese (http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam/modka/form). K podané žádosti je cizinec povinen přiložit kromě náležitostí vyplývajících obecně ze zákona o pobytu cizinců, pracovní smlouvu a doklady osvědčující požadovanou kvalifikaci. Pracovní smlouva pro výkon zaměstnání vyžadující vysokou kvalifikaci musí být uzavřena na dobu nejméně jednoho roku na zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo náležitosti stanovené zákoníkem práce musí obsahovat výši sjednané hrubé měsíční nebo roční mzdy odpovídající alespoň výši 1,5násobku průměrné hrubé roční mzdy vyhlášené sdělením Ministerstva práce a sociálních věcí. Za odpovídající kvalifikaci lze uznat pouze ukončené vysokoškolské vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání, pokud studium trvalo alespoň tři roky. Jedná-li se o regulované povolání, je třeba předložit doklad o splnění podmínek pro výkon takového povolání. Změna zaměstnavatele nebo pracovního zařazení držitele MK EU podléhá během prvních dvou let pobytu na území ČR předchozímu souhlasu Ministerstva vnitra, za předpokladu, že držitel MK EU splňuje stanovené podmínky (pracovní pozice vyžadující vysokou kvalifikaci, je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK) Po uplynutí dvou let pobytu na území ČR je držitel MK EU tyto změny povinen oznámit Ministerstvu vnitra ve lhůtě do 3 pracovních dnů. 1.9.2 Kompetence jednotlivých úřadů státní správy Vstupovat do centrální evidence a provádět v ní právními předpisy stanovené úpravy je v kompetenci pověřených pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zahraničního obchodu a Ministerstva vnitra. Ministerstvo práce a sociálních věcí je zodpovědné za vedení centrální evidence. Zastupitelský úřad ČR v zahraničí, který přijme žádost cizince o MK EU na volné pracovní místo uvedené v centrální evidenci, vyznačí v této evidenci podání žádosti o vydání MK EU, případně vyznačí i zpětvzetí této žádosti. Konkrétní pracovní místo se tím zablokuje jak v centrální evidenci, tak v evidenci volných pracovních míst na ÚP. Při podání žádosti platí žadatel o MK EU správní poplatek ve výši 1 000 Kč v příslušném ekvivalentu v cizí měně. Žádost cizince se následně odešle Ministerstvu vnitra k dalšímu řízení. Ministerstvo vnitra vyznačí v centrální evidenci taktéž podání žádosti o vydání MK EU, pokud tato žádost byla podána na území ČR, případně vyznačí i zpětvzetí této žádosti, dále den, kdy bylo o žádosti rozhodnuto, den vydání MK EU nebo den, kdy řízení o žádosti o vydání MK EU bylo zastaveno. Ve lhůtě do 90 dnů ode dne podání žádosti o vydání ZK, rozhodne, zda cizinci vyhoví. Pokud cizinec podal žádost o MK EU na zastupitelském úřadu ČR v zahraničí, tento na základě informace podané Ministerstvem vnitra vyzve cizince k převzetí vstupního víza za účelem převzetí MK EU. Cizinec do 3 dnů ode dne vstupu na území ČR je povinen se osobně dostavit na předem stanovené pracoviště Ministerstva vnitra ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a to včetně biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování. Ministerstvo vnitra po pořízení biometrických údajů vydá potvrzení o splnění podmínek pro vydání povolení k dlouhodobému pobytu, na jehož základě může cizinec nastoupit k výkonu práce. Další povinnost cizince je dostavit se ve lhůtě stanovené Ministerstvem vnitra, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, k převzetí průkazu o povolení k pobytu. Ministerstvo vnitra podává písemnou informaci i zaměstnavateli o tom, že cizinec splnil podmínky pro vydání MK EU; v informaci uvede jméno, případně jména, příjmení, případně příjmení a státní příslušnost cizince, datum, odkdy splňuje podmínky pro vydání MK EU s označením pracovní pozice, pro kterou bude MK EU vydána. Současně zaměstnavatele informuje i o čísle MK EU vydané cizinci a o datu jejího převzetí. V případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, vyznačí Ministerstvo vnitra v centrální evidenci podání žádosti o souhlas se změnou zaměstnavatele, pracovní místo, pro které je souhlas vyžadován, a den udělení souhlasu. Ministerstvo vnitra neprodleně po vydání potvrzení o splnění podmínek pro vydání MK EU sdělí Ministerstvu práce a sociálních věcí identifikační údaje cizince, kterému bude MK EU vydána, a pracovní místo, pro které MK EU bude vydána, taktéž sdělí i informace o prodloužení její platnosti nebo o jejím zrušení. Ministerstvo práce a sociálních věcí má právo nezařadit do centrální evidence volné pracovní místo u zaměstnavatele, kterému bylo v období posledních 12 měsíců před podáním žádosti o MK EU pravomocně uložena pokuta za umožnění nelegální práce, nebo toto pracovní místo vyřadit, pokud by jeho obsazení cizincem ohrozilo situaci na trhu práce. 1.9.3 Získávání MK EU na území ČR


Ministerstvu vnitra může podat žádost o MK EU cizinec, který pobývá na území ČR a) na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu, b) je držitelem MK EU vydané jiným členským státem EU, pokud na jeho území pobýval jako držitel MK EU po dobu nejméně 18 měsíců a žádost podá ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území ČR, a který prokáže, že získal zaměstnání na pracovní pozici uvedenou v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK EU. 1.9.4 Vydávání MK EU MK EU se vydává s dobou platnosti o 3 měsíce delší, než je doba, na niž byla uzavřena pracovní smlouva, nejdéle však na 2 roky. MK EU se považuje za platnou a) do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení doby její platnosti, b) do doby, než jiný členský stát EU rozhodne o žádosti o vydání MK EU, pokud byla žádost podána v době platnosti MK EU, c) do doby vycestování cizince z území, pokud mu jiný členský stát EU vydal MK EU, d) po dobu 3 měsíců ode dne, kdy jiný členský stát EU nevyhověl žádosti cizince o vydání MK EU. 1.9.5 Ohlašovací povinnosti Pokud cizinec do 45 dnů ode dne, kdy Ministerstvo vnitra rozhodne o vyhovění žádosti, do zaměstnání nenastoupí, má zaměstnavatel povinnost tuto skutečnost oznámit ÚP. Zaměstnavatel je povinen informovat ÚP i v případě, že cizinec ukončil zaměstnání před uplynutím doby, na kterou byla MK EU vydána, a to do 10 kalendářních dnů od vzniklé události. Skončí-li držiteli MK EU pracovní poměr v době platnosti modré karty, je držitel MK EU tuto skutečnost povinen oznámit Ministerstvu vnitra ve lhůtě do 3 kalendářních dnů. 1.9.6 Důležité poznámky k MK EU Vedle MK EU zůstává souběžně zachován i režim povolení k zaměstnání cizince vydávaných krajskými pobočkami Úřadu práce a nově je zaveden režim ZK vydávaných Ministerstvem vnitra. Na vydání MK EU není právní nárok. Cizince-držitele MK EU nelze dočasně přidělovat agenturami práce k výkonu práce u uživatele. Ministerstvo vnitra právním předpisem stanovil seznam zemí (vyhláška č. 429/2010 Sb.), jejichž státní příslušníci jsou oprávněni požádat o udělení víza, vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu i na jiném zastupitelském úřadu než ve státě, jehož je cizinec občanem, popřípadě jež vydal cestovní doklad, jehož je cizinec držitelem, nebo ve státě, ve kterém má cizinec povolen dlouhodobý nebo trvalý pobyt. Týká se to i žadatelů o MK EU. Je třeba sledovat internetové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, kde je na adrese (http://portal.mpsv.cz/sz/zahr_zam) zveřejněna centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli MK EU a další aktuální informace týkající se nejen MK EU, ale i zaměstnávání cizinců v jiných režimech (povolení k zaměstnání, ZK, informační karta atd.). Na těchto stránkách jsou k dispozici i tiskopisy pro zaměstnávání všech zahraničních pracovníků. 1.10 Zvláštní případy v pobytovém režimu O zaměstnaneckou kartu může požádat cizinec, který hodlá dlouhodobě pobývat na území ČR za účelem zaměstnání a má buď volný přístup na trh práce (§ 98 zákona o zaměstnanosti), nebo ke svému zaměstnání potřebuje i nadále povolení k zaměstnání (§ 89, § 95, §96 a § 97 zákona o zaměstnanosti). Zaměstnanecká karta v těchto případech slouží pouze jako povolení k dlouhodobému pobytu, nikoli jako druh jednotného povolení k pobytu i zaměstnání.


Díl 26 Zprostředkování zaměstnání KAPITOLA 1 Z hlediska pracovního práva 1.1 Základní podmínky pro možnost zprostředkovat zaměstnání Zprostředkování zaměstnání je činnost zaměřená na vyhledávání vhodného zaměstnání pro fyzickou osobu, která se uchází o práci, nebo na vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly. Bezprostřední součástí zprostředkování zaměstnání je také činnost informační a poradenská. Zaměstnání na území ČR zprostředkovávají krajské pobočky Úřadu práce bezplatně. Krajské pobočky Úřadu práce mohou zprostředkovávat zaměstnání též z území ČR do zahraničí a ze zahraničí do ČR, to však pouze za předpokladu, že to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána. Zaměstnání mohou zprostředkovávat v souladu se zákonem o zaměstnanosti též právnické nebo fyzické osoby, tzv. agentury práce, pokud mají k příslušné formě zprostředkování zaměstnání povolení od generálního ředitelství Úřadu práce. Agentury práce zprostředkovávají zaměstnání bezplatně nebo za úhradu, včetně úhrady, při které je dosahován zisk. Pokud se jedná o zprostředkování zaměstnání za úhradu, nesmí být tato úhrada požadována od fyzické osoby, které je zaměstnávání zprostředkováno. . Agentury práce mohou zprostředkování zaměstnání (zapůjčování k uživateli) provádět jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ svého úpadku a pro případ úpadku uživatele, a to ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku všech dočasně přidělených zaměstnanců. Doklad o sjednání tohoto pojištění je agentura práce povinna doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Agentury práce mohou spolupracovat s krajskými pobočkami Úřadu práce na úseku vyhledávání zaměstnání pro fyzické osoby nebo vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, včetně poradenské a informační činnosti pouze na základě písemně uzavřené dohody s Úřadem práce (tak zvané Sdílené zprostředkování zaměstnání). Právnické nebo fyzické osoby mohou žádat o  povolení ke zprostředkování zaměstnání na území ČR,  povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území ČR,  povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí. Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě je  dosažení věku 18 let,  způsobilost k právním úkonům,  bezúhonnost,  odborná způsobilost,  bydliště na území ČR. Podmínkou udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání fyzické osobě vymezené zákonem o volném pohybu služeb je  dosažení věku 18 let,  způsobilost k právním úkonům,  bezúhonnost,  odborná způsobilost,  bydliště na území ČR, a pokud takové bydliště nemá, uvedení doručovací adresy na území ČR. Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba a právnická osoba, které nebyly pravomocně odsouzeny pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin majetkové povahy. Bezúhonnost se dokládá  výpisem z rejstříku trestů (generální ředitelství Úřadu práce si vyžádá za tímto účelem výpis s evidence Rejstříku trestů),  odpovídajícím dokladem vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem,  odpovídajícím dokladem vydaným státem, kde se fyzická osoba zdržovala v posledních třech letech nepřetržitě po dobu delší než šest měsíců,  čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem státu, jestliže příslušný stát takový doklad nevydává;


právnická osoba se sídlem mimo ČR též odpovídajícími doklady vydanými státem, ve kterém má sídlo, jakož i státy, ve kterých v posledních třech letech působila alespoň 6 měsíců. Příslušný doklad nesmí být starší tří měsíců. 

Za odborně způsobilou se pro účely zprostředkování považuje fyzická osoba, která má  ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně dvouletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, a nebo  ukončené středoškolské vzdělání a nejméně pětiletou praxi v oblasti zprostředkování zaměstnání nebo v oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno. U právnických osob musí tyto podmínky splňovat fyzická osoba, která plní funkci odpovědného zástupce pro účely zprostředkování zaměstnání. Fyzická osoba může zastávat funkci odpovědného zástupce pouze u jedné právnické osoby a nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba. Další podmínkou pro udělení povolení ke zprostředkování právnické nebo fyzické osobě je souhlas Ministerstva vnitra. O tento souhlas žádá generální ředitelství Úřadu práce. Ministerstvo vnitra je povinno své závazné stanovisko k udělení povolení ke zprostředkování zaměstnání doručit generálnímu ředitelství Úřadu práce nejpozději do 15 pracovních dnů. Žádost o povolení ke zprostředkování zaměstnání se podává na generálním ředitelství Úřadu práce. Závazný vzor žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání bezplatně i za úhradu najdou zájemci o tuto činnost na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace/zadostzpr Právnická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna v žádosti uvést  identifikační údaje právnické osoby (tj. obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo),  předmět podnikání,  formu zprostředkování, pro kterou je povolení žádáno (to znamená, zda se jedná o vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, případně vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, pronájem pracovní síly, nebo zda se jedná o poskytování poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí),  druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno,  identifikační údaje odpovědného zástupce (tj. jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, bydliště). K žádosti je třeba přiložit  potvrzení o bezúhonnosti a doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce,  prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,  adresu pracovišť, která budou zprostředkování provádět. Fyzická osoba žádající o povolení ke zprostředkování zaměstnání je povinna v žádosti uvést  identifikační údaje (tj. obchodní firmu nebo jméno, příjmení, rodné číslo, místo podnikání, identifikační číslo, bylo-li přiděleno),  místo a předmět podnikání,  formu zprostředkování, pro kterou je povolení žádáno (tzn. zda se jedná o vyhledávání zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, případně vyhledávání zaměstnanců pro zaměstnavatele, který hledá nové pracovní síly, pronájem pracovní síly, nebo zda se jedná o poskytování poradenské a informační činnosti v oblasti pracovních příležitostí),  druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno, K žádosti je třeba přiložit  potvrzení o bezúhonnosti zahraniční fyzické osoby,  doklad o odborné způsobilosti,  adresu svých pracovišť, která budou zprostředkování provádět. Doklady o splnění podmínek (bezúhonnost, odborná způsobilost, bydliště na území ČR, příp. věk a způsobilost k právním úkonům) předkládají žadatelé v ověřeném opise nebo ověřené kopii, pokud zákon o volném pohybu služeb nestanoví jinak. U cizojazyčných dokladů se předkládá též jejich ověřený překlad do českého jazyka, pokud zákon o volném pohybu služeb nebo vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Povolení ke zprostředkování zaměstnání se vydává maximálně na tři roky a lze je vydávat opakovaně. Výjimkou je případ, kdy právnické nebo fyzické osoby, na něž se vztahuje zákon o volném pohybu osob a které budou vyhledávat zaměstnání pro fyzickou osobu, která se o práci uchází, nebo budou vyhledávat zaměstnance pro zaměstnavatele, který hledá pracovní síly, případně budou zajišťovat poradenskou a informační činnost v oblasti pracovních příležitostí. V těchto případech bude povolení ke zprostředkování vydáváno na dobu neurčitou.


Při vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání zaplatí žadatel v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož přílohou je Sazebník poplatků, správní poplatek ve výši  10 000 Kč, jedná-li se o zprostředkování zaměstnání cizincům na území ČR, [viz položka 9 písm. d) Sazebníku poplatků],  10 000 Kč, jedná-li se o zprostředkování zaměstnání do zahraničí [viz položka 9 písm. e) Sazebníku poplatků],  5 000 Kč, jedná-li se o zprostředkování zaměstnání na území ČR [viz položka 9 písm. f) Sazebníku poplatků]. Povolení ke zprostředkování zaniká  smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby,  výmazem podniku zahraniční osoby nebo organizační složky podniku zahraniční osoby z obchodního rejstříku,  uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,  rozhodnutím generálního ředitelství Úřadu práce o odejmutí povolení. Povolení ke zprostředkování zaměstnání Generální ředitelství Úřadu práce odejme v případě, že právnická osoba nebo fyzická osoba a) přestane splňovat podmínky pro udělení povolení zprostředkovávat zaměstnání, b) zprostředkovává zaměstnání v rozporu s vydaným povolením ke zprostředkování zaměstnání, nebo s dobrými mravy, nebo jinak poruší povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti, c) zprostředkovává zaměstnání bez sjednaného pojištění (v případě zapůjčování k uživateli) nebo nedoloží generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání doklad o sjednání pojištění, d) poruší povinnost, kterou agenturám práce ukládá § 308 a § 309 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, e) opakovaně neplní oznamovací povinnost vůči generálnímu ředitelství Úřadu práce, f) o to požádá nebo že právnická osoba g) zprostředkovává zaměstnání v době pozastavení výkonu činnosti podle zák. č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR a o změně souvisejících zákonů nebo h) jí byl uložen trest zákazu činnosti, který spočívá ve zprostředkování zaměstnání V případech uvedených v bodech a) až e) a g) až h) může právnická nebo fyzická osoba požádat o nové vydání povolení ke zprostředkování zaměstnání nejdříve po uplynutí 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, Povolení ke zprostředkování zaměstnání generální ředitelství Úřadu práce odejme rovněž v případě, že Ministerstvo vnitra odvolá souhlas s vydáním povolení ke zprostředkování zaměstnání. Generální ředitelství Úřadu práce v rozhodnutí o odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání stanoví den, ke kterému je právnická nebo fyzická osoba povinna zprostředkovatelskou činnost ukončit. Vláda může nařízením stanovit druhy prací, které agentura nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat. V případě, že právnické nebo fyzické osoby usazené za účelem zprostředkování zaměstnání v jiném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy, budou poskytovat služby v oblasti zprostředkování zaměstnání na území ČR dočasně a ojediněle, jsou povinny nejpozději v den zahájení této činnosti písemné oznámit generálnímu ředitelství Úřadu práce údaje, které uvádí v žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání právnická osoba (identifikační údaje právnické osoby, předmět podnikání, formu zprostředkování, pro kterou je povolení žádáno, druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno, identifikační údaje odpovědného zástupce) nebo fyzická osoba (identifikační údaje, místo a předmět podnikání, formu zprostředkování, pro kterou je povolení žádáno, druhy prací, pro které je povolení ke zprostředkování zaměstnání žádáno,) a dobu, po kterou bude tato činnost vykonávaná. 1.2 Zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu Agentury práce mohou na základě povolení ke zprostředkování k zaměstnání též zaměstnávat fyzické osoby za účelem jejich dočasného přidělení k jinému zaměstnavateli (tzv. uživateli), se kterým uzavřely písemnou dohodu o dočasném přidělení. Podkladem pro dočasné přidělení je písemné ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o provedení práce, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce u uživatele a zaměstnanec se zaváže tuto práci vykonávat podle pokynů uživatele. Po dobu přidělení uživatel ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Uživatel však nemůže vůči tomuto zaměstnanci činit právní úkony jménem agentury práce.


Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury musí být písemná a musí obsahovat:  jméno, příjmení, případně rodné příjmení, státní občanství, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li číslo přiděleno, a bydliště dočasně přiděleného zaměstnance,  druh práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat včetně požadavků na odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou pro tento druh práce,  určení doby, po kterou bude dočasně přidělený zaměstnance vykonávat práci u uživatele,  místo výkonu práce,  den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance k výkonu práce u uživatele,  informace o pracovních a mzdových nebo platových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec, s přihlédnutím ke kvalifikaci a délce odborné praxe (dále jen „srovnatelný zaměstnanec“),  podmínky, za nichž může být dočasné přidělení zaměstnancem nebo uživatelem ukončeno před uplynutím doby, na kterou bylo dočasné přidělení sjednáno; není však možné sjednat podmínky pro ukončení dočasného přidělení před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno pouze ve prospěch uživatele,  číslo a datum vydání rozhodnutí, kterým bylo agentuře práce vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání. Písemný pokyn, kterým agentura práce přiděluje zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele, obsahuje zejména:  název a sídlo uživatele,  místo výkonu práce u uživatele,  doba trvání dočasného přidělení,  určení vedoucího zaměstnance oprávněného přidělovat zaměstnanci práci a kontrolovat ji,  podmínky jednostranného prohlášení o ukončení výkonu práce před uplynutím doby dočasného přidělení, byly-li sjednány v dohodě o dočasném přidělení,  informaci o pracovních a mzdových podmínkách srovnatelného zaměstnance uživatele. Agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce k témuž uživateli na dobu delší než 12 měsíců po sobě jdoucích s výjimkou, kdy o to agenturu požádá sám zaměstnanec, nebo jde-li o výkon práce na dobu zastupování za zaměstnankyni uživatele, která čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nebo za zaměstnance uživatele, který čerpá rodičovskou dovolenou. Ve prospěch agentury práce nebo uživatele jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněž zakázány jakékoli srážky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, vytváří příznivé pracovní podmínky a zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví při práci uživatel. Uživatel však nesmí vůči zaměstnanci agentury práce činit právní úkony jménem agentury práce. Agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud by mzdové nebo pracovní podmínky dočasně přiděleného zaměstnance byly horší, je agentura práce povinna zajistit rovné zacházení, případně zaměstnanec má právo se u agentury práce domáhat sjednání nápravy. Jestliže agentura práce, která zaměstnance dočasně přidělila k výkonu práce u uživatele, uhradila zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi u uživatele, má právo na náhradu této škody vůči tomuto uživateli, pokud se s uživatelem nedohodne jinak. Rozsah agenturního zaměstnávání je možné omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele. Dočasné přidělení končí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Před uplynutím této doby je možné ukončit dočasné přidělení na základě dohody agentury práce s dočasně přiděleným zaměstnancem nebo jednostranným prohlášením uživatele nebo dočasně přiděleného zaměstnance v souladu s podmínkami sjednanými v dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce. Agentury práce mohou tento způsob zprostředkování zaměstnání (zapůjčování k uživateli) provádět jen za podmínky, že mají sjednáno pojištění pro případ svého úpadku, na základě něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. Pojištění musí být sjednáno ve výši zajišťující výplatu mzdy nejméně do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku všech svých zaměstnanců, které dočasně přiděluje nebo které bude dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele. Sjednané pojištění je agentura práce povinna doložit generálnímu ředitelství Úřadu práce do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Pojištění lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zákona o pojišťovnictví oprávněna provozovat pojištění záruky (zák. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.). Povinné pojištění záruky se řídí zákonem o pojistné smlouvě (zák. č. 37/2004 Sb.). Úpadek agentury práce musí být osvědčen nebo zjištěn dokazováním podle § 136 zák. č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Agentura práce je povinna


před uzavřením smlouvy a kdykoli v průběhu trvání pojištění umožnit pojišťovně na její žádost přístup ke všem dokladům, které souvisí s pojištěním; - neprodleně informovat generální ředitelství Úřadu práce o poskytnutém pojistném plnění a o zániku pojištění. Nároky, dočasně přiděleného zaměstnance, které vznikly vůči agentuře v případě úpadku agentury práce, přecházejí pak na pojišťovnu, a to až do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého příjmu. -

Agentury práce nemohou dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterým byla vydána zelená karta, modrá karta nebo kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání. 1.3. Povinnosti agentur práce Agentury práce jsou povinny vést evidenci - počtu volných pracovních míst, na které je požadováno zprostředkování zaměstnání, - fyzických osob, kterým zprostředkovaly zaměstnání, - svých zaměstnanců, které dočasně přidělují k výkonu práce u uživatelů. Agentury práce jsou povinny do 31. ledna běžného roku sdělovat písemně MPSV údaje za předchozí kalendářní rok: - počet volných míst, na která bylo požadováno zprostředkování zaměstnání do přímého pracovněprávního vztahu, - počet jimi umístěných fyzických osob, z toho počet uchazečů o zaměstnání umístěných na základě dohody s Úřadem práce (tzv. sdílené zprostředkování zaměstnání) - počet jejich zaměstnanců, kteří byli dočasně přiděleni k výkonu práce u uživatele, přičemž se uvádí zvlášť počet občanů České republiky, počet občanů Evropské unie, počet ostatních členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska a počet ostatních cizinců podle státní příslušnosti. Tiskopis k vyplnění přehledu činnosti http://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zpr_prace/zadostzpr.

je

k dispozici

na

internetové

stránce

MERITUM AKTUALIZACE. ke dni 24. června Mzdy od A do Z 2014

Recommend Documents