Měření a řízení výkonnosti firmy s cílem zvýšení konkurenceschopnosti

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Měření a řízení výkonnosti firmy s cílem zvýšení konkurenceschopnosti Diplomová práce

Autor:

Bc. Petr Katrev finance

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Pavol Pešek, CSc.

duben 2014

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Chomutově dne 20. 3. 2015

Petr Katrev

2

Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu práce Ing. Pavolu Peškovi, CSc. za velmi ochotný přístup, cenné připomínky a rady, kterými přispěl k vypracování této práce.

3

Anotace Diplomová práce se zaměřuje na měření a řízení výkonnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. s cílem zhodnotit a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Koncepce předkládané práce je založena na literární rešerši, která má poskytnout teoretický poklad pro zpracování aplikační části, v důsledku čehož obsahuje vysvětlení pojmu výkonnost podniku a uvedení metod a nástrojů, kterými je daná výkonnost měří, přičemž mezi ty hlavní patří SWOT analýza a finanční analýza, které jsou také uplatněny na hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. v aplikační části.

Klíčová slova: výkonnost podniku, SWOT analýza, finanční analýza, tradiční ukazatelé, ukazatel EVA

Annonation The master thesis focuses on the corporate performance measurement and management Stavebniny Bricostav in order to assess and improve its competitiveness. The concept of this work is based on a literary research, which is intended to provide the theoretical treasure for the processing of the application section, with the result that contains an explanation of the concept of business performance and marketing methods and tools by which the performance measured, and between the main ones include a SWOT analysis and financial analysis, which are also applied to the management of the company Stavebniny Bricostav in the application section.

Keywords: the performance of the company, SWOT analysis, financial analysis, traditional indicators, indicator EVA

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST ......................................................................... 8 1

2

Pojetí výkonnosti podniku .................................................................................................. 8 1.1

Měření výkonnosti podniku ......................................................................................... 8

1.2

Uživatelé výsledků měření výkonnosti ........................................................................ 9

1.3

Metody a nástroje měření výkonnosti ........................................................................ 10

1.3.1

SWOT analýza.................................................................................................... 10

1.3.2

Finanční analýza ................................................................................................. 13

1.3.3

Benchmarking..................................................................................................... 15

Měření finanční výkonnosti podniku................................................................................ 17 2.1

Tradiční ukazatele ...................................................................................................... 17

2.1.1

Ukazatele aktivity ............................................................................................... 18

2.1.2

Ukazatele likvidity.............................................................................................. 19

2.1.3

Ukazatele zadluženosti ....................................................................................... 21

2.1.4

Ukazatele rentability ........................................................................................... 23

2.2

Souhrnné ukazatele .................................................................................................... 25

2.2.1

Index IN05 .......................................................................................................... 26

2.2.2

Altmanův model ................................................................................................. 27

2.3

Moderní ukazatele – Ekonomicky přidaná hodnota .................................................. 27

2.3.1

Základní struktura ukazatele EVA ..................................................................... 28

2.3.2

Propočet NOA .................................................................................................... 29

2.3.3

Propočet C .......................................................................................................... 30

2.3.4

Propočet NOPAT................................................................................................ 30

2.3.5

Propočet WACC ................................................................................................. 31

2.3.6

Propočet nákladů na cizí kapitál ......................................................................... 32

5

2.3.7

Propočet nákladů na vlastní kapitál .................................................................... 34

APLIKAČNÍ ČÁST ................................................................................................................. 35 3

Představení společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. ........................................................ 35 3.1

Prodejní sortiment ...................................................................................................... 35

3.2

Dodavatelé zboží........................................................................................................ 37

3.3

Marketingová činnost................................................................................................. 37

4

SWOT analýza společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. .................................................. 38

5

Finanční analýza společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. ................................................ 40

6

7

5.1

Vertikální a horizontální analýza rozvahových položek ............................................ 41

5.2

Vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů .................................................. 43

5.3

Ukazatelé aktivity ...................................................................................................... 45

5.4

Ukazatelé likvidity ..................................................................................................... 46

5.5

Ukazatelé zadluženosti............................................................................................... 47

5.6

Ukazatelé rentability .................................................................................................. 47

5.7

Souhrnné ukazatelé .................................................................................................... 48

Ekonomicky přidaná hodnota ........................................................................................... 50 6.1

Výpočet NOA ............................................................................................................ 50

6.2

Výpočet C .................................................................................................................. 52

6.3

Výpočet NOPAT........................................................................................................ 52

6.4

Výpočet WACC ......................................................................................................... 54

6.5

Výpočet ukazatele EVA............................................................................................. 56

Zhodnocení konkurenceschopnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. ................... 57

Závěr ......................................................................................................................................... 60 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 61 Seznam grafů a schémat ........................................................................................................... 65 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 66

6

Úvod Diplomová práce se věnuje měření a řízení výkonnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. s cílem zhodnotit a zvýšit jeho konkurenceschopnost na maloobchodním a velkoobchodním trhu stavebního materiálu, přičemž koncepce předkládané práce je založena na teoreticko-metodologické části a aplikační části.

Teoreticko-metodologická část je zpracována formou literární rešerše, jejímž cílem je poukázat na danou problematiku z teoretického hlediska, kdy je vysvětlen pojem výkonnost podniku a uvedeni uživatelé výsledků měření výkonnosti. Samozřejmě jsou zmíněny také metody a nástroje, za pomocí kterých lze výkonnost podniku změřit, přičemž se jedná o SWOT analýzu, finanční analýzu a benchmarking. Jelikož je finanční analýza stěžejním aplikačním nástrojem praktické části diplomové práce, je ji v teoretické části věnována samostatná kapitola, jejímž cílem je seznámit uživatele výsledků diplomové práce s hlavními nástroji finanční analýzy a jejich metodikou výpočtu. Konkrétně se jedná o tradiční ukazatele, jako jsou ukazatele aktivity, likvidity, zadluženosti a rentability, ale i souhrnné ukazatele v podobě Altmanova modelu a Indexu IN05. Samostatná kapitola je pak věnována modernímu ukazateli EVA, jelikož v jejím rámci je opět podrobně popsán výpočet jednotlivých složek jejího vzorce.

Takto zjištěné poznatky jsou následně aplikovány v aplikační části diplomové práce, a to na hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o., jehož představení je věnována úvodní

kapitola.

Na

ni

navazuje

SWOT

analýza,

jejímž

cílem

je

zhodnotit

konkurenceschopnost podniku z hlediska jeho silných a slabých stránek, ale i příležitostí a hrozeb s primárním zacílením na jeho marketingovou činnost. Analýze hospodaření je pak věnována samostatná kapitola, v rámci které je zpracována horizontální a vertikální analýza položek účetních výkazů, vypočteny tradiční i souhrnné ukazatele a v neposlední řadě také vypočten ukazatel EVA, přičemž je podrobně zachycen výpočet jeho jednotlivých složek.

Závěr diplomové práce je pak věnován zhodnocení konkurenceschopnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. za současného navržení doporučení, která by měla vést k zabránění prohloubení negativních jevů v hospodaření podniku, případně k jejich úplnému odstranění. 7

TEORETICKO - METODOLOGICKÁ ČÁST 1 Pojetí výkonnosti podniku Výkonností podniku se rozumí schopnost podniku co nejlépe zhodnotit zdroje vložené do podnikání, vykazovat dlouhodobou prosperitu a udržet si stabilní podíl na trhu i loajální zákazníky. Za výkonný podnik lze však považovat také takový subjekt, který je schopný předvídat potřeby zákazníků a ty následně co nejlépe uspokojovat kvalitními produkty za zákazníkem akceptovatelné ceny.

Z toho vyplývá, že aby byl podnik výkonný, musí efektivně rozvíjet svoji marketingovou činnost a disponovat produktovým portfoliem srovnatelným s nabídkou konkurenčních podniků. Avšak ne méně důležitým činitelem ovlivňujícím výkonnost podniku je také vytváření konkurenčních výhod, které mu napomohou udržet si svůj podíl na trhu, a zajištění finanční stability neboli finančního zdraví.1

1.1 Měření výkonnosti podniku Aby bylo měření výkonnosti podniku efektivní, je nutné vytvořit koncepční rámec, na základě kterého bude měření probíhat, přičemž by se jeho koncepce měla odvíjet od odpovědí na níže uvedené otázky: •

„Jak měřit vstupy do podnikatelského procesu na straně jedné, jak měřit výstupy na straně druhé a jakým způsobem je porovnávat?

•

Pro koho měřit výkonnost podniku? Kdo a proč informaci o úspěšnosti podniku požaduje; konkrétněji, kdo je s existencí podniku zájmově propojen a jaké má cíle?“2

•

Co je motivem pro měření výkonnosti?

•

Je dobře nastaven systém měření výkonnosti? Pokryje všechny důležité oblasti měření?

1

ŠULÁK, Milan a Emil VACÍK. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2003, s. 9-10. ISBN 80-7043-258-6. 2 FIBÍROVÁ, Jana a Libuše ŠOLJAKOVÁ. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 14. ISBN 80-7357-084-X.

8

•

Jakým způsobem jsou nastaveny prvky vyhodnocování výsledků měření?

•

„Jakým způsobem se při měření výkonnosti zohledňuje faktor času?

•

Jaký typ informací je upřednostňován pro popis výkonnosti a její interpretaci uživatelům?“

•

Kdo nese zodpovědnost za proces měření výkonnosti?

•

Je ověřována koncepce měření výkonnosti a její efektivnost?

•

Je zjišťována zpětná vazba uživatelů výsledků měření? A pokud ano, jsou s ní obeznámeny osoby zodpovědné za proces měření výkonnosti?3

1.2 Uživatelé výsledků měření výkonnosti Výsledky měření výkonnosti podniku jsou určeny pro všechny osoby a subjekty, které jsou s daným podnikem nějakým způsobem spjaty, přičemž tyto uživatele můžeme rozdělit na vnitřní a vnější.

Mezi vnitřní uživatele patří zejména vlastníci podniku a manažeři, jejichž předmětem zájmu je skutečnost, zda podnik prosperuje a zda efektivně využívá vložené prostředky do podnikání. Nicméně také zaměstnance zajímá, jak si podnik vede, jelikož se od toho odvíjí jejich výše platu, kvalita pracovních a sociálních podmínek, možnost odborného růstu, ale zejména to, zda budou zaměstnáni či nikoliv.

Do externích uživatelů výsledků měření výkonnosti podniku pak můžeme zařadit obchodní partnery, ať už se jedná o odběratele či dodavatele, které zajímá především platební schopnost podniku a jeho prosperita, od níž se odvíjí objem nakupovaných vstupů do podnikatelského procesu. Avšak mezi významné externí uživatele patří stát, který se zajímá o plnění daňové povinnosti podniku ve vztahu k jeho hospodářským výsledkům, a finanční instituce, které se na základě zjištěných dat rozhodují o poskytnutí úvěru a podmínkách, na základě kterých bude úvěrová smlouva uzavírána.4

3

WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti: jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, s. 32-33. ISBN 978-80-247-2924-4. 4 FIBÍROVÁ, Jana a Libuše ŠOLJAKOVÁ. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, s. 16-17. ISBN 80-7357-084-X.

9

1.3 Metody a nástroje měření výkonnosti Výkonnost podniku a potažmo i jeho konkurenceschopnost lze změřit několika metodami a nástroji, přičemž mezi ně můžeme zařadit SWOT analýzu, finanční analýzu, Benchmarking, „Bostonskou“ matici BCG či metodu Balaced scorecard aj.5

1.3.1 SWOT analýza

Název analýzy vychází z prvních třech písmen anglických slov – Strenghts (síla), Weaknesses (slabost), Opportunities (příležitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza tak představuje rozbor silných a slabých stránek podniku a jeho příležitostí a hrozeb s cílem získat základní identifikaci současného stavu podniku, přičemž předmětem jejího zájmu je především analýza efektivnosti marketingové strategie daného subjektu, která má přímý vliv na plnění stanovených podnikových cílů.6 Výsledky analýzy pak slouží k vytvoření několika variant marketingové strategie podniku, která určuje budoucí vývoj podnikatelské činnosti zejména v oblasti marketingu a managementu.7

Silné a slabé stránky se vztahují k vnitřní situaci podniku, kdy na základě jejich rozboru je možné určit faktory, které mohou být významné pro budoucí vývoj podnikatelské činnosti daného subjektu. Silné stránky tak představují pozitivní faktory, které přispívají ke zvyšování konkurenceschopnosti podniku a k jeho prosperitě, zatímco slabé stránky naopak představují jistá omezení či nedostatky, které snižují konkurenceschopnost daného podniku a jeho ziskovost.8

5

MIKOLÁŠ, Zdeněk. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 78. ISBN 80-2471277-6. 6 HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, s. 45-46. ISBN 80247-0447-1. 7 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, s. 534. ISBN 978-80-7261-200-0. 8 HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, s. 42-43. ISBN 80247-0447-1.

10

Obrázek 1: Grafické znázornění SWOT analýzy9

Předmětem tem analýzy silných a slabých stránek je: •

finanční postavení podniku, podniku

•

úroveň vědy, výzkumu a vývoje, vývoje

•

výrobková politika, politika,

•

úroveň managementu, managementu

•

dopravní dostupnost, dostupnost

•

image firmy, firmy

•

kvalita výrobků apod.10

9

Wikipedie – otevřená encyklopedie [online].. 2013 [cit. 2013 2013-05--30]. ]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT#/media/File:SWOT_cs.svg. http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT#/media/File:SWOT_cs.svg 10 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, s. 534. ISBN 978-80978 -7261-200-0.

11

Oproti silným a slabým stránkám podniku, které vycházely z jeho vnitřního prostředí, analýza příležitostí a hrozeb se týká jeho vnějšího prostředí, přičemž míra a intenzita jejich vlivu na podnikatelskou činnost daného subjektu závisí na odvětví, ve kterém podnik podniká. To znamená na množství konkurence v odvětví, složitosti vstupu na trhy, na existenci a postavení substitutů na trzích a v neposlední řadě také na síle a koncentraci kupujících a prodávajících.

Pro příležitosti a hrozby je přitom charakteristické, že je podnik nemůže, případně jen zcela výjimečně, ovlivnit. Na druhou stranu je však schopen je do určité míry předvídat a zabránit jejich plnému negativnímu dopadu na činnost podniku (v případě hrozeb) nebo je naopak využít ke svému prospěchu (v případě příležitostí).

Mezi příležitosti lze zahrnout: •

neexistenci domácí či zahraniční konkurence,

•

zrušení ochranných opatření pro určité výrobky,

•

snadný vstup na nové trhy,

•

moderní trendy v technologiích dané země,

•

nově využitelné příležitosti na mezinárodních trzích.11

V případě analýzy hrozeb lze využít hrozeb vycházejících z koncepce Porterových pěti sil, mezi něž patří: •

vysoká diferenciace odvětví,

•

státní regulace,

•

know-how odvětví,

•

vysoký počet konkurentů,

•

pomalý růst odvětví,

•

hrozba substitučních výrobků,

•

snadný vstup konkurentů do odvětví.12

11

HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, s. 44. ISBN 80247-0447-1. 12 VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, s. 533. ISBN 978-80-7261-200-0.

12

1.3.2 Finanční analýza

Finanční analýza je formalizovanou metodou, která poměřuje získaná data mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost, čímž umožňuje zhodnotit minulý, současný i budoucí vývoj daného podniku. Hlavním cílem finanční analýzy však je posoudit finanční zdraví analyzovaného podniku, a to prostřednictvím rozboru jeho hospodaření a majetkové a finanční situace.

Její význam je pro podniky stále větší. Hlavním důvodem je nepředvídatelné prostředí, ve kterém podniky působí. Zásadní rozhodnutí vrcholového managementu vychází z informací, které mají k dispozici, na jejich vypovídací schopnosti, ale obzvláště na jejich vhodné analýze a závěrech.

Neúplné, z kontextu vytržené, nepravdivé informace mají téměř nulovou vypovídací schopnost a mohou být pro podnik zcela bezcenné nebo dokonce zavádějící, s negativními následky pro další fungování podniku.

Informace pro zpracování finanční analýzy lze čerpat z několika zdrojů:

1. Zdroje finančních informací – účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisků a ztráty, příloha, cash flow) a výroční zprávy podniku, informace finančních analytiků a manažerů podniku, burzovní zpravodajství, prospekty cenných papírů apod.

2. Zdroje nefinančních informací – oficiální ekonomická statistika, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace a další podniková evidence (poptávka, odbyt, produkce, zaměstnanost).

3. „Nekvantifikované informace – zprávy vedoucích pracovníků, auditorů, komentáře manažerů, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy.“13

13

GRŰNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, s. 4-7. ISBN 80-245-0684-X.

13

Uživatelé výsledků finanční analýzy jsou totožní s uživateli výsledků měření výkonnosti podniku, přičemž je opět můžeme rozdělit na interní a externí. Mezi interní uživatele patří manažeři podniku, jeho zaměstnanci a odboráři. Do externích uživatelů pak řadíme stát a jeho orgány, investory, banky a jiné věřitele, obchodní partnery a konkurenci.14

Ve finanční analýze se používají dvě základní techniky analýzy, a to procentuální rozbor dat a poměrová analýza, přičemž základem obou technik jsou absolutní ukazatele, které se dále člení na stavové a tokové a jsou obsaženy v účetních výkazech. „Pomocí absolutních ukazatelů lze také vypočítat některé další tzv. rozdílové ukazatele.“

Procentuální rozbor dat je založen na výpočtu procentuálního podílu jednotlivých položek účetních výkazů, což označujeme za vertikální analýzu, k čemuž je používán následující vzorec:

Pi =

Bi x100 , kde B ∑ i

Pi ….. položka Bi ….. hodnota položky

ΣBi ….. suma hodnot položky v rámci určitého celku Poměřování dat v čase pak nazýváme horizontální analýzou,15 která je založena na vzorci:

Pi =

Bi (t ) − Bi (t − 1) x100 , kde Bi (t )

Pi ….. položka Bi (t)….. hodnota položky v čase t Bi (t-1)….. hodnota položky v čase t-116

14

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 33. ISBN 978-80-7179-903-0. 15 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 1920. ISBN 978-80-247-3647-1.

14

1.3.3 Benchmarking

Benchmarking představuje proces, ve kterém se vzájemně porovná a měří výkon dvou či více podniků s cílem určit, který z nich je konkurenčně silný a který naopak slabý. Zároveň dochází k určení faktorů, které pozitivně či negativně ovlivňují výkonnost jednotlivých podniků, a tím i jeho konkurenceschopnost.17 Tyto „externí informace pomáhají manažerům zásadním způsobem zlepšit proces plánování, přijímat kvalitnější rozhodnutí a také lépe kontrolovat.“ Aby bylo srovnání efektivní, je nutné pracovat s kvantitativními daty, jelikož se lépe porovnávají než data kvalitativní.18

V rámci benchmarkingu se můžeme setkat s několika jeho formami, a to: •

Interním benchmarkingem, který slouží k identifikování silných a slabých středisek podniku s cílem definovat faktory, které vedou k slabému výkonu daného střediska, a nalézt řešení k jejich odstranění.

•

Externím benchmarkingem, který slouží k identifikování silných a slabých stránek podniku ve vztahu k jeho konkurentům.

•

Benchmarkingem obchodních procesů založeným na vzájemném navštěvování manažerů podniků po určitou dobu za účelem pozorování a pochopení jejich obchodních procesů do hloubky. Kdy jsou takto získané poznatky aplikovány do obchodních procesů podniku, jehož manažer absolvoval návštěvu u podniku „vzorového“.19

•

Strategický benchmarking, jehož cílem je porovnat strategické procesy a cíle podniku s vybranými konkurenty, případně jejich organizační změny. V podstatě je strategický

16

Pozn.: vlastní zpracování autora JAIN, Chaman L. and Jack MALEHORN. Benchmarking forecasting practices: a guide to improving forecasting performance. 3rd ed. New York: Graceway Publishing Company, 2006, s. 16-17. ISBN 0-93212687-1. 18 SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, s. 202. ISBN 978-80-7400-154-3. 19 JAIN, Chaman L. and Jack MALEHORN. Benchmarking forecasting practices: a guide to improving forecasting performance. 3rd ed. New York: Graceway Publishing Company, 2006, s. 17. ISBN 0-932126-87-1. 17

15

benchmarking podmnožinou konkurenčního benchmarkingu, který je zaměřený na informace o konkurenčních podnicích.20

20

SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2009, s. 203. ISBN 978-80-7400-154-3.

16

2 Měření finanční výkonnosti podniku V kapitole 1.3.2 Finanční analýza jsem definoval pojem „finanční analýza“, její cíle a zdroje informací, ze kterých se čerpají analyzovaná data, společně s uživateli výsledků finanční analýzy. Rovněž byly zmíněny základní techniky, které jsou při zpracování finanční analýzy používány, konkrétně vertikální a horizontální analýza a absolutní a relativní ukazatele. K měření výkonnosti podniku se však používají zejména tradiční a moderní ukazatele, jejichž představení je předmětem této kapitoly.

2.1 Tradiční ukazatele Mezi tradiční ukazatele se řadí poměrové ukazatele, při nichž jsou (jak samotný název napovídá) poměřovány absolutní hodnoty, na základě nichž je analyzována aktivita podniku, jeho likvidita, zadluženost, rentabilita a u některých podniků také očekávání investorů.21 Do tradičních ukazatelů však můžeme zařadit také souhrnné ukazatele, které se dělí na bonitní a bankrotní modely, jimž bude věnována samostatná kapitola.

Jak poměrové ukazatele, tak i (v mnoha případech) souhrnné ukazatele umožňují mezipodnikové srovnání nebo srovnání s odvětvovým průměrem, což umožňuje stanovit odchylky zjištěných dat analyzované společnosti od dat konkurenčních podniků.22

Jejich výhodou je jednoduchost a tím pádem také srozumitelnost zpracování, díky čemuž se značně rozšířily do praxe, na základě čehož je možné porovnat získaná data s daty jinými podniky v oboru či v odvětví. Avšak poměrové ukazatele mají také řadu nevýhod, do kterých patří statičnost dat, která jsou platná pouze k okamžiku výpočtu, dále těžké teoretické zdůvodnění jejich určité výše, ale i jejich závislost na způsobu ocenění aktiv, pasiv apod.

21

SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 175. ISBN 978-80-247-2424-9. 22 SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, s. 355. ISBN 80247-0515-X.

17

2.1.1 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity mají odpovědět na otázku, jak podnik hospodaří s aktivy a jejich jednotlivými složkami a jak toto hospodaření ovlivňuje jeho výnosnost a likviditu. Za tímto účelem jsou používáni následující dílčí ukazatelé.

Obrat aktiv =

Tržby Aktiva celkem

„Ukazatel vypovídá o rychlosti obratu aktiv a jejich přiměřenosti vzhledem k velikosti celkových výstupů podniku.“23

Doba obratu zásob =

Zásoby x365 Tržby

Doba obratu zásob vyjadřuje dobu, po kterou jsou zásoby vázány v materiální formě, přičemž je počítáno s průměrnou hodnotou zásob. Obecně platí, že čímž nižší doba obratu zásob, tím lépe.

Doba obratu pohledávek =

Pohledávky x365 Tržby

„Ukazatel vypovídá o platební disciplíně odběratelů, slouží k vyhodnocení inkasní politiky podniku.“24 Udává tedy počet dnů, které uplynou od vystavení faktury za prodej zboží, výrobků či poskytnutí služby a jejího zaplacení. Přitom platí, že čím je vypočítaná hodnota vyšší, tím déle poskytuje podnik svým obchodním partnerům bezúročný obchodní úvěr.25

23

MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 104-106. ISBN 978-80-86929-32-3. 24 GRŰNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, s. 49-50. ISBN 80-245-0684-X. 25 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 25. ISBN 978-80-247-3647-1.

18

Doba obratu závazků =

Závazky x365 Tržby

Doba obratu závazků pro změnu vypovídá o platební disciplíně samotného podniku, kdy udává dobu, která uplyne od vzniku závazků do jejich zaplacení, tj. dobu po kterou podnik zadržené finanční prostředky využívá pro svoji potřebu. Vypočtená hodnota ukazatele by se měla porovnávat s vypočtenou hodnotou ukazatele doby obratu pohledávek.

2.1.2 Ukazatele likvidity

Ukazatele likvidity neboli platební schopnosti vyjadřují potencionální schopnost podniku hradit včas své závazky, přičemž základním problémem je zajištění dostatku finančních prostředků na nepředvídatelné situace bez nadměrného umrtvování kapitálu. Solventnost podniku se vypočítává prostřednictvím ukazatele běžné likvidity, pohotové likvidity a ukazatele okamžité likvidity.26 Obrázek 2: Ukazatele likvidity27 Hotovost a běžné

1

Krátkodobé závazky

é účty

účty

z obchodního styku

2

Pohledávky

4 Ostatní krátkodobé

3

závazky Dlouhodobé

Zásoby

závazky

Vlastní jmění

Stálá aktiva

1

likvidní prostředky 1. stupně

2

likvidní prostředky 2. stupně

3

likvidní prostředky 3. stupně

4

krátkodobé závazky

26

GRŰNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, s. 51, 27. ISBN 80-245-0684-X. 27 SŮVOVÁ, H. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Bankovní institut a.s., 1999, s. 98. ISBN 80-7265-027-0

19

Běžná likvidita =

Oběžná aktiva Krátkodobé závazky

„Ukazatel měří, kolikrát oběžná aktiva pokryjí krátkodobé závazky podniku. Z praktického hlediska to znamená, kolikrát by byl podnik schopen uspokojit věřitele, kdyby veškerá oběžná aktiva proměnil na hotovost. … Podle průměrné strategie pro řízení pracovního kapitálu by se běžná likvidita měla pohybovat v intervalu 1,6 – 2,5. Nikdy by neměla klesnout pod hodnotu 1.“

Pohotová likvidita =

Oběžná aktiva - zásoby

Krátkodobé závazky

Ukazatel pohotové likvidity přesněji vyjadřuje platebních schopnost podniku, jelikož neobsahuje nejméně likvidní aktiva, jimiž jsou zásoby. I zde jsou stanoveny doporučené hodnoty, jimiž je interval 0,7 – 1,0. Pokud je vypočtená hodnota ukazatele rovna 1, pak to znamená, že podnik by byl schopen dostát svým závazkům, aniž by musel prodat zásoby. Jestliže je vypočtená hodnota naopak vysoká, pak to svědčí o vázání nadměrného množství aktiv ve formě pohotových prostředků, které přinášejí minimální úrok.

Okamžitá likvidita =

Krátkodobý finanční majetek

Krátkodobé závazky

Ukazatel okamžité likvidity nejpřesněji vyjadřuje platební schopnost podniku, jelikož počítá s nejlikvidnějšími aktivy, kterými jsou hotovostní a bezhotovostní prostředky, krátkodobé cenné papíry, šeky apod. „Doporučovaná hodnota ukazatele se má pohybovat okolo 0,2.“28

28

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 27. ISBN 978-80-247-3647-1.

20

2.1.3 Ukazatele zadluženosti

Ukazatele zadluženosti kromě měření míry zadluženosti podniku vyjadřují také jeho finanční stabilitu prostřednictvím poměřování vlastních a cizích zdrojů, které určují finanční strukturu podniku.29 „Analýza zadluženosti ukazuje, v jakém rozsahu a pomocí jakých zdrojů jsou financována podniková aktiva.“

Ukazatele zadluženosti bývají prohlašovány za ukazatele dlouhodobé solventnosti neboli stability podniku.

Aktiva podniku jsou kryta z vlastních nebo cizích zdrojů. Při výběru zdrojů financování aktiv ovlivňujeme budoucí výnosnost vloženého kapitálu a výnosnost vlastního jmění. „Cizí kapitál vytváří pákový efekt, který působí jako finanční páka.“30

Náklady na cizí zdroje financování by měly být nižší než výnos z těchto zdrojů.

Finanční páka, resp. rostoucí zadluženost podniku, definuje, kolikrát je vlastní kapitál převýšen kapitálem celkovým a pro každý podnik je kritická výše na jiné úrovni. Tohoto převýšení a jeho „škodlivost“ na podnik nelze paušalizovat pro všechny podniky. V případě stabilního podniku může posloužit i ke zvýšení jeho tržní hodnoty.

Celková aktiva Vlastní jměmě

Finanční páka =

Při výpočtu zadluženosti podniku je třeba mít na paměti, že pokud podnik v hojné míře využívá leasingovou formu financování, musí být provedena korekce vstupních údajů, protože leasing sám o sobě není zahrnut v rozvaze, přestože představuje stejný dluh jako bankovní úvěr. Je tedy nutné přičíst k cizím zdrojům hodnotu leasingového závazku. Zároveň je nutné navýšit stranu aktiv o hodnotu majetku, který byl na leasing pořízen.

29

NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, s. 168. ISBN 978-80-247-3158-2. 30 KOVANICOVÁ, Dana. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 1. vyd. Praha: Polygon, 1997, s. 331. ISBN 80-85967-51-0.

21

Nejčastěji jsou však používány tři základní ukazatele.

Celková zadluženost =

Cizí zdroje Aktiva celkem

Ukazatel celkové zadluženosti poměřuje, do jaké míry jsou celková aktiva financována cizími zdroji, přičemž vypočtená hodnota by se měla pohybovat mezi 30 – 60 %.31

Míra zadluženosti =

Cizí zdroje Vlastní kapitál

Ukazatel zadluženosti zachycuje proporce mezi cizími zdroji a vlastním kapitálem, kdy je při zohlednění finančního rizika za bezpečnou míru zadluženosti doporučována hodnota 40 %.

Úrokové krytí =

EBIT Nákladové úroky

„Ukazatel úrokového krytí vyjadřuje, kolikrát může klesnout hodnota zisku, aby byl podnik stále ještě schopen udržet cizí zdroje na stávající úrovni.“ Pokud vypočtená hodnota činí 1, pak to znamená, že celý čistý zisk podniku bude použit k úhradě nákladových úroků.32

Zadluženost jako takovou lze doplnit podílem vlastního jmění a celkových aktiv. Pravdou je, že nám oba dva ukazatele sdělují, jaká je finanční struktura podniku. Poměr vlastního jmění a celkových pasiv definuje, jak velká část pasiv je tvořena vlastním jměním podniku.

Součet poměru vlastního jmění a celkových pasiv a celkové zadluženosti tvoří 100%, resp. 1,00. Obrácená hodnota tohoto ukazatele představuje finanční páku.

31

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 27. ISBN 80-86131-63-7. 32 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 26. ISBN 978-80-247-3647-1.

22

Ceny zdrojů financování představují úroky (v případě cizího kapitálu) a jejich výši ovlivňuje nejen doba návratnosti, ale i úroveň rizika samotné investice. Platí zde přímá úměra mezi výší rizikovosti a výšší cenou cizího kapitálu, kterou investoři požadují.

V případě vlastních zdrojů je cena závislá na právní formě podnikání (dividendy – akciová společnost, podíly na zisku – ostatní právní formy podnikání) a velkou úlohu zde hraje i dvojí zdanění – zdanění výsledku hospodaření v dané právní formě a následně zdanění podílů / dividend u samotného investora. Vlastní kapitál je nejen z tohoto důvodu dražší. Např. v případě akciové společnosti nelze požadovat vrácení své investice je tím vyšší riziko ztráty investovaného kapitálu. V případě krachu podniku se může domáhat pouze podílu na likvidačním zůstatku.

2.1.4 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability měří výnosnost podniku, tj. schopnost podniku dosahovat zisku za pomocí vloženého kapitálu. Poměřují tedy výsledek efektu dosaženého podnikatelskou činností ke zvolené základně, kterou jsou aktiva, vlastní kapitál či tržby.

Rentabilita aktiv =

EBIT Aktiva

Ukazatel rentability aktiv poměřuje výsledek hospodaření před úroky a zdaněním a celková aktiva bez ohledu na to, z jakých zdrojů byla tato aktiva financována, tj. zda z vlastních či cizích.

Rentabilita vlastního kapitálu =

EAT Vlastní kapitál

Oproti tomu ukazatel rentability vlastního kapitálu poměřuje čistý zisk a vlastní kapitál, čímž poměřuje schopnost podniku zhodnotit prostředky vložené vlastníky podniku do podnikání. To znamená, že „sleduje, kolik čistého zisku připadá na jednu korunu investovanou vlastníky společnosti.“

23

Rentabilita tržeb =

EAT Tržby

Ukazatel rentability tržeb ukazuje, kolik korun čistého zisku vyprodukuje 1,- Kč tržeb, přičemž se do tržeb započítávají tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb a tržby z prodeje zboží.33

Pro výpočet rentability lze použít kromě výše zmíněných ukazatelů také Du Pont diagram, tedy pyramidový rozklad rentability. Pro jeho sestavení lze použít dvě základní metody: •

aditivní metoda, při které se dochází k určení hlavního ukazatele součty nebo rozdíly dvou a více ukazatelů;

•

multiplikativní metoda, u které se používá součin nebo podíl dvou a více ukazatelů.

Obrázek 3: Du Pont diagram

čistý zisk Rentabilita = vlastní kapitál

tržby

čistý zisk =

x

celková aktiva x

celková aktiva

tržby

rentabilita celkových vložených prostředků

vlastní kapitál

pákový ukazatel

Rozpětí zisku poskytuje informace o schopnosti podniku dosahovat zisku při určitém objemu tržeb. Pokud dochází ke snížení ziskové marže v dlouhodobém horizontu, je potřeba se zaměřit na rozklad nákladů a jejich jednotlivých druhů. Řízením jejich výše dochází k ovlivňování absolutní hodnoty zisku a je tím možné zlepšit ukazatel rentability tržeb.

Vztah nákladovosti a ziskovosti tržeb je možné vyjádřit jako rovnost podílu nákladů k tržbám a rozdílu hodnoty 1 snížené o podíl zisku k tržbám. 33

SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 175-176. ISBN 978-80-247-2424-9.

24

Skutečnost, že je podnik zadlužený, neznamená nezbytně informaci o ohrožení je další působnosti. Du Pontovým rozkladem ukazatele rentability se dají zjistit slabé stránky podniku a zamířit tak úsilí o zlepšení ukazatele rentability. Vyjádření samotného ukazatele vlastního kapitálu není dostačující a vypovídací vyčíslení. Pro klíčová rozhodnutí je nezbytné využít i ostatní poměrové ukazatele z pyramidové soustavy, které tento nejvyšší ukazatele ovlivňují.

S přihlédnutím k odvětví podniku, jeho organizační struktuře a také v závislosti na potřebách analytika je vhodné, aby si každý podnik vytvořil takovou strukturu pyramidových ukazatelů, která bude nejvíce vyhovovat podmínkám daného podniku, ale také jeho vedení.

2.2 Souhrnné ukazatele Souhrnné ukazatele zahrnují bonitní a bankrotní modely, jejichž výsledky jsou stěžejní především pro bankovní sektor, který se na základě nich rozhodují o poskytnutí bankovního úvěru.34

Bonitní modely se zabývají schopností podniku splácet své závazky, kdy se snaží prostřednictvím bodového ohodnocení stanovit bonitu celého podniku. Mezi tyto modely patří například Tamariho model a Kralickův Quicktest.

„Bankrotní modely mají informovat uživatele o tom, zda je v dohledné době firma ohrožena bankrotem. Vychází totiž z faktu, že každá firma, která je ohrožena bankrotem, již určitý čas před touto událostí, vykazuje symptomy, které jsou pro bankrot typické.“ Jedná se především o problémy s běžnou likviditou, výší čistého pracovního kapitálu či problémy s rentabilitou vlastního kapitálu. Mezi významné bankrotní modely patří Altmanův model, Index důvěryhodnosti a Tafflerův model.35

34

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 75. ISBN 978-80-247-3647-1. 35 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 131. ISBN 978-80-247-3349-4.

25

2.2.1 Index IN05

Index IN05 je vícerozměrný model, který prostřednictvím jediného čísla zhodnotí finanční situaci podniku, avšak jeho výhodou je také koncepce přizpůsobená podmínkám českého podnikatelského trhu, čímž se zvyšuje jeho vypovídací schopnost ve srovnání s ostatními bankrotními, ale i bonitními modely. Naopak jeho nevýhodou je čerpání dat z účetních výkazů, které neberou v potaz ostatní vlivy působící na podnik, jako je například situace na trhu, dodavatelé, konkurence apod.36 Jeho výpočet je pak následující:

IN05 = 0,13*X1 + 0,04*X2 + 3,97*X3 + 0,21*X4 + 0,09*X5, kdy

X1 = aktiva/cizí zdroje X2 = EBIT/nákladové úroky X3 = EBIT/aktiva X4 = výnosy/aktiva X5 = oběžná aktiva/krátkodobé závazky Pokud je vypočtená hodnota vyšší než 1,6, pak je podnik „finančně zdravý“ a tvoří hodnotu, pokud se však pohybuje v rozmezí 0,9 – 1,6 jedná se o nevyhraněnou finanční situaci, kdy nelze jednoznačně říci, zda je podnik finančně stabilní nebo spěje k bankrotu. Naopak pokud je vypočítaná hodnota nižší než 0,9, má daný podnik takové finanční potíže, že je již ohrožen bankrotem.37

36

KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 780. ISBN 978-80-7179-903-0. 37 SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, s. 190. ISBN 978-80-247-2424-9.

26

2.2.2 Altmanův model

Altmanův model neboli Z-skóre vychází z propočtu indexů, které jsou založeny na součtu hodnot pěti poměrových ukazatelů, kterým je přiřazena určitá váha. Pro podniky, které nejsou veřejně obchodovatelné na burze, má Altmanův index následující podobu:38

Z-skóre = 0,717*X1 + 0,847*X2 + 3,107*X3 + 0,42*X4 + 0,998*X5, kde X1 ….. pracovní kapitál/aktiva X2 ….. nerozdělené zisky/aktiva X3 ….. EBIT/aktiva X4 ….. vlastní kapitál/cizí zdroje X5 ….. tržby/aktiva Na základě vypočtené hodnoty se provede zhodnocení finanční situace podniku, kdy platí, že pokud je vypočtená hodnota vyšší než 2,99 má podnik uspokojivou finanční situaci. Pokud se výsledná hodnota nachází v intervalu 1,81 – 2,99, pak má podnik nevyhraněnou finanční situaci, to znamená, že se nachází v šedé zóně, při hodnotě nižší než 1,81 má již vážné finanční potíže.39

2.3 Moderní ukazatele – Ekonomicky přidaná hodnota Tradiční ukazatelé jsou kvůli koncepční bariéře mezi tržním oceněním podniku a výkonností měřenou na základě účetních dat často terčem kritiky, jelikož účetní metody a postupy neodpovídají ekonomickému pohledu na výkonnost. Nicméně i přes tento nedostatek jsou tradiční ukazatele stále oblíbené při hodnocení finanční výkonnosti podniku, avšak bývají doplňovány moderními ukazateli, které musí splňovat následující kritéria:

38

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008, s. 73. ISBN 978-80-247-2481-2. 39 KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 132. ISBN 978-80-247-3349-4.

27

•

vykazovat co nejužší vazbu na hodnotu akcií, přičemž je daná vazba číselně prokazatelná,

•

využívat co nejvíce účetních informací a údajů,

•

zahrnovat míru rizika a brát v úvahu rozsah vázaného kapitálu,

•

umožňovat hodnocení výkonnosti a ocenění podniku,

•

umožňovat jasnou a přehlednou identifikaci vazby na všechny úrovně řízení,

•

podporovat řízení hodnoty.

Mezi moderní ukazatele měření výkonnosti patří Diskontované cash flow, Tržní přidaná hodnota, Excess Return, Total Shareholder Return a Ekonomicky přidaná hodnota (EVA), jíž se budu podrobněji zabývat.40

„Ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení či snížení hodnoty pro své vlastníky.“41 Přičemž vychází z předpokladu, že hlavním cílem podniku je maximalizace ekonomického, nikoliv účetního, zisku. Ekonomický zisk se od účetního zisku liší tím, že do nákladů zahrnuje také výši oportunitních nákladů, které představují „finanční prostředky, o které podnik přijde nesprávným alternativním využitím zdrojů (kapitálu, práce).“42 Z tohoto důvodu je nutné před samotným výpočtem ukazatele upravit vstupní účetní data tak, aby co nejvíce odpovídala ekonomické realitě podniku.43 Nejdříve se však zaměřím na základní strukturu ukazatele a výpočet jeho jednotlivých složek.

2.3.1 Základní struktura ukazatele EVA

„Ukazatel EVA (economic value added) je chápán jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu (vlastního i cizího).“ Z toho také vychází koncepce jeho výpočtu, pro který se použije následující vzorec:

40

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 39. ISBN 80-86131-63-7. 41 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 48. ISBN 80-86131-63-7. 42 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 120. ISBN 978-80-247-3647-1. 43 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 52. ISBN 80-86131-63-7.

28

EVA = NOPAT – WACC*C (NOA),

kde NOPAT ….. zisk operační (hlavní) činnosti podniku po zdanění WACC ….. průměrné vážené náklady kapitálu C ….. kapitál vázaný v pasivech, které slouží hlavní činnosti podniku NOA ….. kapitál vázaný v aktivech, které slouží hlavní činnosti podniku44

2.3.2 Propočet NOA

Pro výpočet NOA je zapotřebí upravit aktivní stranu rozvahy, a to následovně: •

Vyloučit neoperativní aktiva, tj. aktiva, která neslouží k zajištění hlavní činnosti podniku. Patří mezi ně dlouhodobý finanční majetek v podobě dlouhodobých cenných papírů a portfoliových investic, nedokončené investice, které sice v budoucnu budou sloužit k zajištění hlavní činnosti podniku, avšak v současnosti tomu tak není. Dále část krátkodobého finančního majetku, která není pro zajištění současného provozu podniku nezbytně nutná, ale i krátkodobé cenné papíry, které nesouvisí s hlavní činností podniku. Z aktiv vyloučíme také nevyužité pozemky, budovy, pohledávky nesouvisející s hlavní činností podniku a majetek, který je provozně málo využitelný (např. nedobytné pohledávky, nepotřebné zásoby apod.).45

•

Aktivovat všechna aktiva, která podnik v rámci své hlavní činnosti využívá, ale nemá je zachyceny v účetnictví. Jedná se například o goodwill, majetek pořízený na leasing bez ohledu na to, zda se jedná o leasing operativní či finanční. Dále náklady s dlouhodobými předpokládanými účinky, jako jsou náklady vynaložené na vstup na nové trhy, na vzdělávání a školení pracovníků, ale i náklady vynaložené na restrukturalizaci podniku a na marketingovou činnost.

44

MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 284. ISBN 978-80-86929-32-3. 45 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 55-56. ISBN 80-86131-63-7.

29

•

Přecenit majetek. „Dalším typem úprav, jejichž cílem je transformovat účetní aktiva na aktiva skutečná, je zreálnění hodnoty aktiv sice v účetnictví vykazovaných, ale v hodnotách, které neodpovídají realitě.“ U hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku by měla být jejich hodnota vykázána v reprodukčních cenách. Cenné papíry sloužící k zajištění hlavní činnosti podniku v cenách tržních. Přecenění aktiv by se mělo týkat také oběžného majetku, pokud jejich hodnota neodpovídá reálným cenám například v důsledku použití opravných položek,46 tvorby nadbytečných rezerv či v důsledku použité metody odpisování.

2.3.3 Propočet C

Protože je upravována aktivní strana rozvahy, je nutné pro zachování bilanční kontinuity upravit také stranu pasiv, a to o pasiva, která nenesou náklad. Patří mezi ně například krátkodobé závazky, pasivní položky časového rozlišení, nezpoplatněné dlouhodobé závazky, rezervy47 a změna vlastního kapitálu nazývaná také jako ekvivalent vlastního kapitálu, který vzniká v důsledku přecenění majetku v rámci propočtu NOA.

2.3.4 Propočet NOPAT

Hlavní zásadou pro výpočet NOPAT je zajistit symetrii mezi NOA a NOPAT. Pokud jsou tedy určitá aktiva zahrnuta do NOA, pak musí být výnosy a náklady z nich plynoucí pro změnu zahrnuty v NOPAT. Dalším krokem je rozhodnutí, z jakého výsledku hospodaření bude výpočet NOPAT vycházet, zda z výsledku hospodaření za běžnou činnost nebo z výsledku hospodaření z provozní činnosti. Nicméně ať už se pro výpočet zvolí první či druhá možnost, konečný výsledek by měl být vždy stejný.

Od daného výsledku hospodaření tedy provedeme následující úpravy:

46

MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 287-288. ISBN 978-80-86929-32-3. 47 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 56. ISBN 80-86131-63-7.

30

•

Vyloučíme placené úroky včetně úroků placených v rámci leasingových plateb, a to jejich přičtením k výsledku hospodaření.

•

Vyloučíme mimořádné položky, které se již nebudou opakovat. Jedná se například o náklady na restrukturalizaci podniku, výnosy z prodeje dlouhodobého majetku a jiného nepotřebného majetku, rozpuštěné nevyužité rezervy a z toho plynoucí výnosy či mimořádné odpisy majetku.48 Také sem patří náklady vynaložené na vzdělávání zaměstnanců a na reklamu.49

•

Započítáme vliv změny vlastního kapitálu, a to o vliv aktivace nákladů investiční povahy (např. náklady na výzkum a vývoj) a odpisů aktivovaného dlouhodobého majetku (např. goodwillu), které k výsledku hospodaření přičteme. Dále je nutné do výsledku hospodaření započítat případné zvýšení či snížení opravných položek k zásobám či pohledávkám. Naopak je nutné z výsledku hospodaření vyloučit tvorbu a čerpání tichých rezerv.50

•

Upravíme výši daně, a to tak, že budeme vycházet ze splatné daně daného roku, kterou snížíme nebo zvýšíme o daňovou povinnost vyplývající z upraveného hospodářského výsledku.

2.3.5 Propočet WACC

„Pro výpočet ekonomické přidané hodnoty je nutné definovat náklady na kapitál. Při kalkulaci EVA se vychází z vážených průměrných nákladů na kapitál (WACC).“ Ty vypočítáme jako vážený průměr nákladů vlastního kapitálu a nákladů cizího kapitálu.

WACC = N CK x

CK VK + N VK x , C C

48

MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 287, 289. ISBN 978-80-86929-32-3. 49 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 57. ISBN 80-86131-63-7. 50 MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, s. 290. ISBN 978-80-86929-32-3.

31

kde NCK ….. náklady na cizí kapitál, kdy NCK = i*(1-T), kde i … úroková míra, T … daňová sazba CK …..hodnota cizího kapitálu NVK ….. náklady na vlastní kapitál VK ….. hodnota vlastního kapitálu C ….. hodnota celkového kapitálu, tj. VK + CK51

2.3.6 Propočet nákladů na cizí kapitál

Náklady na cizí kapitál můžeme vypočítat několika způsoby, přičemž pro bankovní úvěr se jedná o následující alternativy:

1. alternativa: Pokud známe úrokovou sazbu jednotlivých bankovních úvěrů podniku, použijeme ji.

2. alternativa: Pokud úrokovou sazbu jednotlivých bankovních úvěrů podniku neznáme, pak ji odvodíme od úrokové sazby PRIBOR, ke které přičteme rizikovou přirážku52, kterou stanovíme na základě vypočtených hodnot souhrnných ukazatelů. To znamená, že pokud jsme prostřednictvím bankrotního či bonitního modelu zjistili, že daný podnik disponuje uspokojivou finanční situací, bude riziková přirážka 1 %. Naopak pokud bude ukazatel poukazovat na hrozící bankrot, stanovíme rizikovou přirážku i 10%. NCK = PRIOBOR + riziková přirážka53

3. alternativa: Další možností, jak stanovit náklady na bankovní úvěr je, že vydělíme průměrný stav bankovních úvěrů nákladovými úroky. Zde však může dojít k problému, pokud v průběhu

51

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 57-58. ISBN 80-86131-63-7. 52 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 262. ISBN 80-86131-63-7. 53 Pozn.: vlastní zpracování

32

roku došlo ke splacení bankovního úvěru, kdy je jeho hodnota v účetním výkaze nulová, avšak v nákladech jsou zachyceny nákladové úroky.54

( PS BÚ + KS BÚ ) 2 NCK = , nákladové úroky

kde PS ….. počáteční stav KS ….. konečný stav BÚ ….. bankovní úvěr55

5. alternativa: Dalším možným způsobem, jak stanovit náklady na bankovní úvěr, je vydělení nákladových úroků sumou bankovních úvěrů nebo použití aktuální úrokové míry bank poskytujících úvěry.

NCK =

Nákladové úroky 56 Bankovní úvěry

V případě, že neznáme náklady na leasing, pak při jejich výpočtu postupujeme následovně. Zjistíme si na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu výši bezrizikové úrokové míry, ke které přičteme bezrizikovou přirážku, kterou zjistíme na základě ratingu společnosti na internetových stránkách Damodoram.com. Přičemž tuto metodu můžeme použít také jako šestou alternativu k výpočtu nákladů na bankovní úvěr.

Takto vypočítané náklady na cizí kapitál očistíme o daňový štít a vypočteme průměrné náklady dluhu.57

54

PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 262. ISBN 80-86131-63-7. 55 Pozn.: vlastní zpracování 56 VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 123. ISBN 978-80-247-3647-1. 57 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 263. ISBN 80-86131-63-7.

33

NCK = NáBÚ x

BÚ Lea sin g + Nálea sin g x BÚ + Lea sin g BÚ + Lea sin g

2.3.7 Propočet nákladů na vlastní kapitál

Také v případě výpočtu nákladů na vlastní kapitál můžeme vybírat z několika možností jejich propočtu.

1. alternativa: První možností je výpočet nákladů na vlastní kapitál prostřednictvím metody CAPM, která je založena na informacích kapitálového trhu a která při výpočtu nákladů na vlastní kapitál vychází z očekávané výnosové míry, diskontní sazby představující odměnu za riziko investice a jejím součtem s bezrizikovou investicí. re = rf + β*(rm – rf), kde re ….. očekávaný výnos (náklady na vlastní kapitál) rf …..bezriziková úroková sazba (lze určit jako sazbu vládních pokladničních poukázek)

β ….. koeficient míry tržního rizika vyjádřený prostřednictvím citlivosti cenného papíru na tržní změny rm ….. očekávaný výnos tržního portfolia vyjádřený tržním indexem58

2. alternativa: Náklady na vlastní kapitál však můžeme stanovit jednodušším způsobem, a to například jejich odvozením od průměrné rentability vlastního kapitálu v odvětví, která se nachází na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu, nebo jejich odvozením od nákladů na cizí kapitál daného podniku. Kdy k nákladům na vlastní kapitál přičteme rizikovou přirážku ve výši 2 – 3 %.59

58

PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, s. 170-171. ISBN 80-247-1046-3. 59 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, s. 265. ISBN 80-86131-63-7.

34

APLIKAČNÍ ČÁST 3 Představení společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. Společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. byla založena v roce 2005 jako soukromý podnik podnikajících fyzických osob, jejíž celý obchodní název zní „Stavebniny Bricostav s.r.o.“. Sídlo podnikání se nachází v Chomutově, kde se nachází dvě její prodejny. Další prodejny se nacházejí v Kadani a Vejprtech.

Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2009 – 2012 znázorňuje tabulka vycházející z příloh k účetním závěrkám společnosti ve zmíněných letech:

Rok Počet zaměstnanců

2009

2010

2011

2012

3

5

7

10

Předmětem podnikání podniku je maloobchodní i velkoobchodní prodej stavebního materiálu včetně zajištění dopravy objednaného zboží na místo určení, technického poradenství, kalkulace stavebního materiálu, 3D vizualizace grafických návrhů koupelen a míchání barev. Kromě přímého prodeje podnik svým zákazníkům nabízí také nákup stavebního materiálu prostřednictvím svého e-shopu.

3.1 Prodejní sortiment Nabídka stavebního materiálu společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. je poměrně široká, zákazníci si mohou vybírat z nepřeberného množství zboží následujícího sortimentu: •

stavební materiál

•

sanitární keramika

•

stavební nářadí

•

koupelnové doplňky

•

obklady a dlažby

•

železářství

•

komíny, asfaltové výrobky

•

dveře, okna

•

hydroizolace

•

přírodní kámen, valouny, drtě

•

plošné a zámkové dlažby

35

Výhodou nabízeného zboží, zejména co se týče obkladů a dlažeb, sanitární keramiky a koupelnových doplňků, je jeho designové pojetí odpovídající dnešním módním trendům, které jsou však nadčasové, takže daný sortiment uspokojí požadavky i toho nejnáročnějšího zákazníka.

36

3.2 Dodavatelé zboží Kvalita nabízeného zboží je zaručena značkami lety ověřených výrobců, mezi které patří například: •

stavební materiál – CB Cemix, s.r.o., HENKEL ČR spol. s r.o., Cement Hranice …

•

stavební nářadí a železářství – MAKITA, BOSCH, DOMAX …

•

obklady a dlažby – Rako, Marazzi, Cerrol …

•

komíny, asfaltové výrobky – Bramac, Tondach, Ekokomíny …

•

plošné a zámkové dlažby – CS Beton, Best, a.s. …

•

sanitární keramika – KRAJCAR, s.r.o., RAVAK, a.s., AQUA TRADE s.r.o. …

•

plovoucí podlahy – EGGER CZ, s.r.o., BAMBUS, KRONOPOL …

•

dveře a okna – Velux, VASCO, Carman a.s. …60

3.3 Marketingová činnost Společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. v rámci své marketingové činnosti používá především internetové zdroje, jimiž jsou propracované a přehledné firemní internetové stránky a e-shop, sociální síť Facebook sloužící jako „plocha“ pro nástroje podpory prodeje a firemní databáze, mezi které patří například: •

www.stavbomat.cz

•

www.najisto.cz

•

www.ceskestavby.cz

•

www.zlatestranky.cz

•

www.stavebninet.cz

•

www.katalogremesel.cz61

•

www.firmy.cz

Pokud se vrátím k nástrojům podpory prodeje, pak společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. využívá pravidelné slevové akce na vybraný sortiment, ale i soutěže a v omezené míře také slevové portály. 60

Stavebniny Bricostav [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.stavebninybricostav.cz/. Stavebniny Bricostav. Seznam.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. ]. Dostupné http://www.stavebninybricostav.cz/. 61

37

z:

4 SWOT analýza společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. Při zpracování SWOT analýzy jsem zjistil, že společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. má pouze jednu slabou stránku, a tou je vysoký počet konkurenčních podniků sídlících v Chomutově. Konkrétně se jedná o 45 podniků62, jejichž předmět podnikání je určitým způsobem spjat s prodejem stavebního materiálu, přičemž pouze dva podniky se zabývají jeho velkoobchodním prodejem. Na druhou stranu mohou další slabé stránky vyvstat po zpracování finanční analýzy podniku. Nicméně počet silných stránek a jejich charakteristika zcela jasně poukazuje na vysokou konkurenceschopnost společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o., jelikož zahrnují několikaletou historii podniku, během níž si vybudoval dobrou image, získal stálé zákazníky a rozšířil svůj podíl na trhu v Ústeckém kraji.

Mezi další silné stránky podniku patří kvalifikovaný personál a široká nabídka kvalitního zboží, které pochází od známých a mnohdy i roky prověřených výrobců. Určitý sortiment (sanitární keramika, koupelnové doplňky apod.) je navíc moderního designu, který je u dnešních zákazníků oblíbený.

Konkurenceschopnost podniku zvyšuje také kvalitní marketingová činnost založena na přehledných a propracovaných firemních internetových stránkách, které zákazníkovi poskytují všechny potřebné informace, přičemž stejně je tomu také u e-shopu. Dalším propagačním prostředkem společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. je sociální síť Facebook, na které jsou umísťovány aktuální akce a soutěže, tedy nástroje podpory prodeje, ale i internetové firemní databáze.

Za silnou stránku lze také považovat formu prodeje, která je založena na přímém i nepřímém prodeji, kdy v případě přímého prodeje se jedná o prodej na několika pobočkách v kraji, čímž jsou služby společnosti dostupné širokému okruhu potencionálních zákazníků. Nepřímým prodejem je pak vyhověno těm zákazníkům, kteří dávají přednost on-line nakupování nebo si chtějí sortiment před samotným nákupem v klidu projít a případně dopředu zabookovat.

62

Prodej stavebního materiálu Chomutov. Firmy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-stavebnin/Prodejci-stavebniho-materialu/usteckykraj.

38

Vzhledem k vysokému počtu silných stránek, které pokrývají širokou škálu nástrojů konkurenceschopnosti, je také značně omezen počet příležitostí, které společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. může využít. Nicméně i ty se mohou po zpracování finanční analýzy rozšířit, stejně jako výše zmiňované slabé stránky. Jedná se především o rozšíření tržního podílu na českém trhu maloobchodního a velkoobchodního prodeje stavebního materiálu do jiných krajů. Nicméně i zde je nutné počítač s vysokým počtem konkurentů s vybudovanou historií. Další možností je využití slevových portálů, prostřednictvím kterých může podnik rozšířit jednak svoji propagaci, ale i povědomí o slevových akcích, které se tak dostanou do širšího okruhu potenciálních zákazníků než těch, které sledují firemní internetové stránky či Facebook.

Co se týče hrozeb, se kterými se může společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. potýkat, patří mezi ně zejména hospodářská recese, která si vyžádala ukončení činnosti řady podniků podnikajících ve stavebnictví zejména pak těch stavebních zaměřených na výstavbu domů a bytů.63 Ke zlepšení hospodářské situace nepřispívá ani vysoká nezaměstnanost na Chomutovsku, která v dubnu činila téměř 11,2 %.64 Také neustále se měnící legislativa zhoršuje konkurenceschopnost společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o., jelikož zvyšuje její administrativní náklady spojené s časovou náročností realizace legislativních změn do praxe nehledě na zvyšující se daně, které finančně zatěžují rozpočet podniku a ohrožují jeho finanční stabilitu.

Silné stránky •

historie firmy

•

široký sortiment

•

kvalitní produkty

•

přímý i internetový prodej

•

kvalifikovaný personál

•

kvalitní firemní internetové stránky

•

propagace na sociální síti

•

vysoké využití internetové propagace

•

pravidelné slevové akce

Slabé stránky •

63

vysoký počet konkurentů

Stavební firmy čekají letos další krachy. Hypoindex.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/stavebni-firmy-cekaji-letos-dalsi-krachy/. 64 Chomutov - základní informace. Ústecký kraj [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.ustecky-kraj.cz/chomutov.

39

•

soutěže Příležitosti

Hrozby

•

rozšíření poboček do dalších krajů

•

hospodářská recese

•

využití slevových portálů

•

vysoká nezaměstnanost

•

legislativní změny

Schéma 1: SWOT analýza společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. [Zdroj: autor]

5 Finanční analýza společnost Stavebniny Bricostav s.r.o.

40

Předmětem následujících kapitol je zhodnotit hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. v letech 2007 - 2011, a to prostřednictvím tradičních ukazatelů, kterými je vertikální a horizontální analýza účetních výkazů a finanční ukazatelé, jako jsou ukazatele aktivity, likvidity, zadluženosti a rentability a v neposlední řadě také souhrnné ukazatele – Altmanův model a Index IN05.

5.1 Vertikální a horizontální analýza rozvahových položek Aktiva společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. jsou z 52 % složena z dlouhodobého hmotného majetku, což je dáno předmětem podnikatelské činnosti, jíž je prodej stavebního materiálu, který vyžaduje vysokou majetkovou vybavenost, která poměrně významným způsobem vzrostla v roce 2008 (56 mil. Kč, tj. 44% navýšení) v důsledku nákupu nemovitostí za účelem rozšíření svých stávajících poboček. Což se odrazilo i na vývoji této položky, která za sledované období vzrostla o 46 % (59 mil. Kč). Dlouhodobý finanční majetek společnost neeviduje a nehmotný majetek byl v průběhu daného období plně odepsán.

V důsledku prodeje stavebního materiálu se významným způsobem na sumě aktiv podílí také oběžný majetek (48 %, 171 mil. Kč), jehož růstový trend je pouze 6% (10 mil. Kč), přičemž významnou položkou jsou právě zásoby evidující stavební materiál určený k prodeji, který se od roku 2007 navýšil o téměř 24 mil. Kč. Významnou položkou jsou také krátkodobé pohledávky, které se na sumě aktiv podílejí 61 mil. Kč (17 %) a které vykazují 12% (-8 mil. Kč) klesající trend v důsledku snížení tržeb z prodeje zboží, které však v posledním sledovaném roce přecházejí do růstového trendu (39 %, 17 mil. Kč). Snižující se tržby se také odrazily na finančním majetku, u něhož je zachycen 19% pokles (-5 mil. Kč).

Co se týče vývoje aktiv jako celku, pak od roku 2007 vykazují 23% růst, který v hodnotovém vyjádření činí téměř 67 mil. Kč, což znamená, že společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. navyšuje majetek investovaný do podnikání.

41

tis. Kč 400,000 300,000 200,000 100,000 0 2007

2008

2009

2010 2011

Dlouhodobý majetek

Oběžná aktiva

Časové rozlišení

Graf 1: Vývoj majetkových položek společnosti společnost Stavebniny Bricostav [Zdroj: Zdroj: autor] autor

Majetek společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. jee z 91 % krytý vlastními zdroji, na kterých se podílí zejména základní kapitál (82 %), který se v průběhu sledovaných let navýšil o 112 mil. Kč (62 %) a výsledek hospodaření běžného účetního období (9% podíl na sumě sumě pasiv), který od roku 2007 vzrostl o 19 mil. Kč. Zajímavá je skutečnost, že společnost neeviduje výsledek hospodaření minulého účetního období, který zřejmě ponechává v evidenci výsledku hospodaření za běžné účetní období.

Cizí zdroje se na celkové hodnotě hodnotě pasiv podílí pouhými 9 % (téměř 33 mil. Kč), které od roku 2007 vykazují 65 mil. Kč pokles (-66 ( 66 %) zejména v důsledku rozpouštění rezerv (-53 53 mil. Kč), ale i snížení krátkodobých neúročených cizích zdrojů (-12 ( 12 mil. Kč), které se na celkových pasivech podílejí necelými 4 % (13 mil. Kč). Podíl úročených cizích zdrojů na sumě pasiv je pak 6 %, přičemž v posledních sledovaných letech se jedná o dlouhodobé zdroje, které se v letech 2007 – 2011 navýšily o 20 mil. Kč.65

65

Pozn.: Tabulkové zpracování je uvedeno v Příloze 1 a 2.

42

tis. Kč 400,000 300,000 200,000 100,000 0 2007

Vlastní kapitál

2008 Cizí zdroje

2009

2010

Časové rozlišení

2011

Graf 2: Vývoj oj zdrojů krytí společnosti Stavebniny Bricostav [Zdroj: Zdroj: autor autor]

5.2 Vertikální a horizontální analýza nákladů a výnosů Výnosy společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. jsou z 94 % tvořeny tržbami za prodané zboží, které se ve sledovaných letech snížily o 148 mil. Kč ((-18 18 %) v důsledku poklesu poptávky polských odběratelů. Naopak výkony vykazují růst ve výši 3 mil. Kč (19 %), zejména díky navýšení tržeb z prodeje vlastních výrobků a služeb. Naopak ostatní výnosy vykazují klesající trend ve výši 24 mil. Kč, tj. -48 48 %, a to prostřednictvím snižující se hodnoty blíže nespecifikovaných ostatních provozních výnosů, které se na sumě ostatních výnosů podílejí 98 %.

Celková hodnota výnosů tak v letech 2007 – 2011 vykazuje 169 mil. Kč pokles (-19 19 %), který však v posledním edním sledovaném roce přechází do mírného růstového trendu (3 %, 20 mil. Kč).

43

tis. Kč 1,000,000 800,000 600,000 400,000 200,000 0 2007

2008

Tržby za prodej zboží

2009 Výkony

2010

Ostatní výnosy

2011

Graf 3:: Vývoj výnosových položek společnosti Stavebniny Bricostav [Zdroj: Zdroj: autor] autor

Předmět podnikatelské činnosti se také projevil v nákladové struktuř struktuřee podniku, kdy je suma nákladů z 87 % tvořena náklady na prodané zboží, které v souvislosti s poklesem tržeb za prodané zboží také vykazují klesající trend, a to ve výši 19 % ((-146 146 mil. Kč). Ostatní nákladové položky se na hodnotě celkových nákladů podílejí podílej ve výši od 0 % až 5 %, přičemž podíl výkonové spotřeby je pouze 5% (32 mil. Kč). Z hlediska jejího vývoje došlo od roku 2007 k 7,7 mil. Kč (53 %) navýšení spotřeby materiálu a energie, a to z důvodu budování nových poboček, avšak zároveň i k 8 mil. Kč (-38 38 %) snížení nákladových služeb, což může být dáno přechodem z pronajatých prostor do vlastních.

Rozšíření tržního podílu se také odrazilo na růstu osobních nákladů o 10 mil. Kč, jelikož s rozšiřováním poboček došlo k navýšení počtu zaměstnanců. Největší tší vliv na celkovou hodnotu nákladů mělo rozpouštění rezerv především průběhu let 2009 a 2010, kdy byly vytvořené rezervy čerpány čerpán na rozšíření dosavadního odběratelského trhu trhu,, přičemž za sledované období klesly o 43 mil. Kč (-100 ( %).

Klesající trend téměř téměř všech nákladových položek pak vedl k poklesu celkových nákladů o 143 mil. Kč (-17 ( 17 %), přičemž ve srovnání s klesajícím trendem výnosů se jedná o téměř 2% rozdíl. To znamená, že výnosy klesají rychleji než náklady, a to o 26 mil. Kč.

44

tis. Kč

Ostatní náklady

1,000,000 Změna stavu rezerv a opravné položky

800,000

Osobní náklady

600,000 400,000

Odpisy

200,000

Nákladové úroky

0 2007

Výkonová spotřeba 2008

2009

2010

2011

Náklady na zboží

Graf 4:: Vývoj nákladových položek společnosti Stavebniny Bricostav [Zdroj: Zdroj: autor autor]

5.3 Ukazatelé Ukazatel aktivity Ukazatel obratu aktiv zachycuje klesající schopnost společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. využívat majetek vložený do podnikání při tvorbě tržeb, kdy 1,1, Kč aktiv přinese o 1,1,Kč méně tržeb, než tomu bylo v roce 2007. 2007 Příčinou jsou klesající tržby z prodeje zboží, které se také odrazily na době obratu zásob i pohledávek, které naopak vykazují růstový trend, což znamená, že se podniku vrací finanční prostředky vložené do nákupu zásob později ve srovnání s rokem 2007, a to o 18 dnů. Doba splatnosti pohledávek se pak navýšila o 2 dny. Kromě klesajících tržeb je příčinou také navyšování skladových zásob zboží a snižující se hodnota pohledávek. Naopak snižující se doba úhrady závazků o 12 dnů vypovídá o dobré platební schopnosti podniku i při klesajících tržbách. Důvodem je snížení krátkodobých cizích zdrojů, kdy však byly krátkodobé úročené cizí zdroje zdroje nahrazeny úročenými zdroji dlouhodobými.

Tabulka 1:: Vývoj ukazatele obratu aktiv

Obrat aktiv

2007 2,94

2008 1,94

45

2009 2,01

2010 2,03

2011 1,95 Zdroj: autor

dny 50 40 30 20 10 0 2007

2008

Doba obratu zásob

2009

2010

Doba obratu pohledávek

2011 Doba obratu závazků

Graf 5:: Vývoj ukazatelů doby obratu [Zdroj: Zdroj: autor] autor

5.4 Ukazatelé Ukazatel likvidity Na základě níže uvedeného Grafu 5 je patrné, že se společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. daří zvyšovat svoji schopnost hradit své závazky, zejména pak v roce 2010 a 2011, kde bylo příčinou téměř dvojnásobného navýšení běžné a pohotové likvidity snížení krátkodobých úročených cizích zdrojů na nulu za současného navýšení oběžného majetku. Naopak okamžitá likvidita se za sledované období navýšila pouze nepatrně, jelikož hodnota kkrátkodobého rátkodobého finančního majetku nepatrně klesala, zatímco u krátkodobých cizích zdrojů byl pokles až šestinásobný.

Nicméně je na první pohled patrné, že oběžný majetek několikanásobně převyšuje krátkodobé cizí zdroje, což znamená, že v případě platební neschopnosti neschopnosti bude společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. schopen uhradit z oběžného majetku krátkodobé cizí zdroje až 13x, ze zásob a pohledávek 11x a pouze z krátkodobého finančního majetku téměř 2x.

46

16.00 14.00 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 2007 Běžná likvidita

2008

2009 Pohotová likvidita

2010

2011

Okamžitá likvidita

Graf 6: Vývoj ukazatelů likvidity [Zdroj: autor]

5.5 Ukazatelé zadluženosti Co se týče zadluženosti, vede si společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. velmi dobře. V období roku 2007 – 2011 se mu podařilo snížit svoji celkovou zadluženost o 24 % a míru zadluženosti dokonce o 40 %. Důvodem je snižování cizích zdrojů a navyšování zdrojů vlastních, které jsou však na druhou stranu dražší. Společnost si také vede dobře u ukazatele úrokového krytí, který se od roku 2007 navýšil 42x na hodnotu 63. To znamená, že podnik je schopen uhradit nákladové úroky z dosaženého zisku před úroky a zdaněním 63x.

Tabulka 2: Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2007 - 2011

Celková zadluženost Míra zadluženosti Ukazatel úrokového krytí

2007 33% 50% 21,76

2008 35% 54% 23,71

2009 21% 26% 42,66

2010 2011 9% 9% 10% 10% 63,33 63,32 Zdroj: autor

5.6 Ukazatelé rentability Vývoj ukazatelů rentability do značné míry ovlivnil kolísavý vývoj hospodářského výsledku, který se ve srovnání s rokem 2007 zvýšil o 146 % (čistý zisk), což také dokazuje schopnost podniku zhodnocovat majetek vložený do podnikání. V případě rentability aktiv se 47

dá říci, že se 1,- Kč aktiv podílí na zisku před úroky a zdaněním téměř 11 % a obdobně je tomu také v případě rentability vlastního kapitálu, který přináší 10 % čistého zisku. Poněkud menšího zhodnocení dochází u tržeb, kde činí pouze 5 %.

Na vývoji ukazatelů se kromě kolísavého trendu tržeb podílelo navyšování hodnoty aktiv v důsledku nákupu dlouhodobého hmotného majetku, navyšování vlastního kapitálu především z důvodu rostoucího výsledku hospodaření za běžné účetní období a v případě tržeb byla rostoucí rentabilita oslabena klesajícím trendem tržeb v důsledku snižující se hodnoty tržby za prodané zboží.

25.00% 20.00% 15.00% 10.00% 5.00% 0.00% 2007 Rentabilita aktiv

2008

2009

2010

Rentabilita vlastního kapitálu

2011 Rentabilita tržeb

Graf 7: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2007 – 2011 [Zdroj: autor]

5.7 Souhrnné ukazatelé Jak Altmanův model Z-skóre, tak i Index IN05 poukazují na velmi dobrou finanční situaci společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o., která se od roku 2007 zlepšila až třínásobně. V případě Altmanova modelu je důvodem především zvýšení podílu aktiv na čistém pracovním kapitálu, který vykazuje 5násobné zvýšení, k čemuž přispělo především snížení krátkodobých cizích zdrojů. Neméně významný je také růst podílu cizích zdrojů na vlastním kapitálu, který se zvýšil téměř 6násobně, přičemž důvodem je snižování cizích zdrojů při současném navyšování zdrojů vlastních. Svůj vliv na hodnotě ukazatele měl také obrat aktiv, který však v důsledku klesajícího trendu tržeb vykazuje mírný pokles. 48

V případě Indexu IN05 mělo na výslednou hodnotu vliv podíl cizích zdrojů na sumě aktiv, který vykazuje rostoucí trend v důsledku snižující se hodnoty cizích zdrojů při současném růstu aktiv. Avšak největší vliv na hodnotu ukazatele měl ukazatel úrokového krytí, který se vyznačuje růstovým trendem v důsledku zvyšování výsledku hospodaření. Také obrat aktiv přispívá k vysoké hodnotě ukazatele, avšak i v tomto případě vykazuje mírný pokles, přestože je počítán z výnosů a ne z tržeb, jako je tomu u Altmanova modelu.66

Tabulka 3: Vývoj souhrnných ukazatelů v letech 2007 - 2011 Z-skóre

Index IN05

66

2007 7,61 2,51

2008 7,94 2,67

Pozn.: Tabulkové zpracování výpočtů je uvedeno v Příloze 5.

49

2009 13,26 4,25

2010 25,36 6,48

2011 23,51 6,03 Zdroj: autor

6 Ekonomicky přidaná hodnota Následující kapitoly se věnují výpočtu jednotlivých složek ukazatele Ekonomicky přidané hodnoty, jejímuž vývoji a vztahu k hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. je věnována samostatná kapitola.

6.1 Výpočet NOA Pro výpočet čistých operativních aktiv neboli NOA je nutné určit, která aktiva a neúročené cizí zdroje nejsou zapotřebí pro zajištění běžného provozu společnosti. Z aktiv jsem vyloučil nedokončený majetek, který v současnosti nepřispívá k hospodářskému rozvoji podniku, a část krátkodobého finančního majetku, jehož výši jsem dle ukazatele okamžité likvidity pro tento účel označil za nadbytečnou, přičemž jsem na základě doporučených hodnot stanovených Ministerstvem průmyslu a obchodu vyloučil takovou výši krátkodobého finančního majetku, aby po jejím odečtení od celkové sumy, byly znovu vypočtené hodnoty ukazatele okamžité likvidity v rozmezí stanoveném ministerstvem, tj. 0,2 – 0,5 (viz Tabulka 4).

Tabulka 4: Vyloučení části krátkodobého finančního majetku

Procentuální snížení Hodnotové snížení Snížený KFM Okamžitá likvidita

2007 15% 4 347 24 630 0,55

2008

50% 19 547 19 547 0,50

2009 13% 1 696 11 348 0,55

2011 75% 70% 16 073 16 442 5 358 7 046 0,54 0,56 Zdroj: autor 2010

Tabulka 5: Vyčlenění neoperativních aktiv (v tis. Kč)

Kr. finanční majetek Nedokončené investice Celkem

2007 4 347 19 719 24 066

2008 19 547 14 355 33 902

50

2009 1 696 13 054 14 750

2010 2011 16 073 16 442 12 956 12 996 29 029 29 438 Zdroj: autor

Z neúročených cizích zdrojů jsem pak vyloučil rezervy, krátkodobé cizí zdroje a pasivní položky časového rozlišení.

Tabulka 6: Vyloučení neúročených cizích zdrojů (v tis. Kč)

Rezervy Krátkodobé závazky Časové rozlišení pasiv Celkem

2007 52 895 24 431 32 77 358

2008 48 925 19 033 12 67 970

2009 24 438 12 630 0 37 068

2010

2011

0 0 9 916 12 615 17 0 9 933 12 615 Zdroj: autor

Na základě výše uvedených tabulek jsem upravil rozvahu o vyloučená neoperativní aktiva a neúročené cizí zdroje, kdy jsem z dlouhodobého hmotného majetku vyloučil hodnotu nedokončených investic a z krátkodobého finančního majetku část neoperativních finančních zdrojů. Následně jsem v samostatném řádku snížil celkovou hodnotu aktiv o neúročené cizí zdroje.

Na základě údajů uvedených v Tabulce 7 je patrné, že společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. v letech 2007 – 2011 zvyšoval svoji hodnotu aktiv, a to jak prostřednictvím nákupu dlouhodobého hmotného majetku, tak i prostřednictvím navyšování oběžných aktiv, zejména pak zásob.

Tabulka 7: Výpočet a vývoj NOA (v tis. Kč)

Dlouhodobý majetek DNM DHM DFM Čistý pracovní kapitál Zásoby Pohledávky Kr. finanční majetek Časové rozlišení aktiv (-) Neúročené cizí zdroje NOA

2007 109 598 1 545 108 053 0 80 231 63 082 69 178 24 630 699 -77 358 189 829

51

2008 170 718 1 040 169 678 0 90 202 85 423 52 729 19 547 473 -67 970 260 920

2009 178 998 122 178 876 0 119 790 86 635 58 640 11 348 235 -37 068 298 788

2010 2011 176 545 173 804 0 0 176 545 173 804 0 0 119 149 142 329 79 766 86 872 43 790 60 794 5 358 7 046 168 232 -9 933 -12 615 295 694 316 133 Zdroj: autor

6.2 Výpočet C Stejně jako jsem upravil aktivní část rozvahy, je potřeba pro zachování bilanční kontinuity upravit i její pasivní část, v tomto případě kapitál, kdy byly z vlastního kapitálu pouze vyloučeny jeho ekvivalenty, tedy neoperativní aktiva, tj. nedokončené investice a nadbytečná část krátkodobého finančního majetku. Na základě Tabulky 8 je pak patrné, že i u kapitálu došlo v letech 2007 – 2011 k jeho navýšení, zejména v případě základního kapitálu a výsledku hospodaření za běžné účetní období.

Tabulka 8: Vývoj a výpočet C (v tis. Kč)

Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fond VH minulých let VH běžného úč. období Ekvivalenty VK Cizí zdroje Bankovní úvěry Kapitál celkem

2007 169 742 179 858 662 0 13 288 -24 066 20 087 20 087 189 829

2008 201 800 195 781 662 0 39 259 -33 902 59 120 59 120 260 920

2009 262 689 218 750 662 0 58 027 -14 750 36 099 36 099 298 788

2010 2011 275 496 295 935 251 313 292 022 662 662 0 0 52 549 32 689 -29 029 -29 438 20 198 20 198 20 198 20 198 295 694 316 133 Zdroj: autor

6.3 Výpočet NOPAT Dalším krokem je zjištění čistého operativního výsledku hospodaření, který vychází z upraveného výsledku hospodaření za běžnou činnost navýšeného o nákladové úroky, rozpuštěné rezervy a o opravné položky a zároveň i sníženého o výsledek hospodaření z prodeje dlouhodobého majetku (viz Tabulka 9 – 11).

Z Tabulky 9 je patrné, že zadluženost společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. se od roku 2007 snížila i přes její navýšení v roce 2008, což se ve výsledku odrazilo na klesajících nákladových úrocích.

52

Tabulka 9: Nákladové úroky k vyloučení z finančních nákladů (v tis. Kč)

Nákladové úroky - úvěr

2007 936

2008 1 992

2009 1 631

2010 985

2011 614 Zdroj: autor

Tabulka 10 zase vypovídá o zisku, který podniku z prodeje nepotřebného dlouhodobého majetku v daných letech plynul, ale i o jeho aktivitě zbavovat se nepotřebného majetku a získávat tak finanční prostředky pro svoji provozní činnost.

Tabulka 10: Vývoj VH z prodeje dlouhodobého majetku (v tis. Kč)

Tržby z prodeje DM Náklady z prodeje DM VH - prodej dl. majetku

2007 13 750 6 565 7 185

2008

2009 1 300 2 053 -753

0 0 0

2010 2011 7 347 400 5 292 136 2 055 264 Zdroj: autor

Zajímavá je také Tabulka 11, která vypovídá o „umělém“ snižování výsledku hospodaření prostřednictvím rozpouštění přebytečných rezerv, zejména pak v roce 2007, 2009 a 2010. Rovněž je z ní patrné, že podnik musel odepisovat nevymožené pohledávky, jejichž hodnota se více méně v daném období navyšovala.

Tabulka 11: Vylučované rozpuštěné rezervy a opravné položky (v tis. Kč)

Rozpuštěné rezervy Opravné položky Celkem

2007 43 860 -551 43 309

2008 -2 749 -814 -3 563

2009 -23 717 -683 -24 400

2010 2011 -22 999 840 -1 000 -920 -23 999 -80 Zdroj: autor

Na základě vyloučení nákladových úroků, rozpuštěných rezerv a opravných položek k pohledávkám a naopak aktivováním výsledku hospodaření z prodeje nepotřebného dlouhodobého majetku je vypočten výsledek hospodaření před zdaněním po úpravách. Z něho je následně vypočtená dodatečná daň, která je společně s původně zaplacenou daní odečtena od výsledku hospodaření za běžnou činnost po úpravách.

53

K výpočtu dodatečně vypočtené daně pak byly použity sazby daně z příjmů právnických osob platných v daném roce (viz. Tabulka 12).

Tabulka 12: Sazba daně z příjmů právnických osob

Sazba daně z příjmů

2007 24%

2008 21%

2009 20%

2010 2011 19% 19% Zdroj: danarionline.cz

Prostřednictvím Tabulky 13 je patrné, že se v letech 2007 – 2011 společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. zvyšoval výsledek hospodaření za běžnou činnost, zatímco výsledek hospodaření po úpravách naopak vykazuje klesající trend. Důvodem je vyloučení zisku z prodeje nepotřebného dlouhodobého majetku z výsledku hospodaření, který není součástí běžné provozní činnosti podniku. Snížení výsledku hospodaření po úpravách vedl také ke snížení daňové povinnosti, jak vypovídá dodatečně vypočítaná daň. Nicméně ani tak nezabránila ke snížení operativního výsledku hospodaření, jak dokazují vypočtené hodnoty NOPAT.

Tabulka 13: Výpočet a vývoj NOPAT (v tis. Kč)

VH z b. č. před zdaněním - původní VH z b. č. před zdaněním - po úpravách Rozdíl Původně placená daň Dodatečně vypočítaná daň NOPAT

2007 19 428 56 488 37 060 6 142 8 894 41 452

2008 45 236 43 665 -1 571 5 977 -330 38 018

2009 67 955 45 939 -22 016 9 929 -4 403 40 413

2010 2011 61 392 38 265 36 323 38 535 -25 069 270 8 841 5 575 -4 763 51 32 245 32 909 Zdroj: autor

6.4 Výpočet WACC Pro výpočet průměrných nákladů na kapitál je nutné nejdříve zjistit náklady na cizí a vlastní zdroje. Jelikož neznám úrokové sazby bankovních úvěrů využitých podnikem, 54

vypočítal jsem úrokovou sazbu vydělením nákladových úroků a průměrnou hodnotou stavu bankovního úvěru v daném roce. Vypočtenou úrokovou sazbu jsem následně ponížil o daňový efekt, k čemuž byla využita sazba daně z příjmů právnických osob platná pro daný rok.

Z Tabulky 14 je tak patrné, že v průběhu let 2007 – 2011 se náklady na cizí zdroje snižovaly.

Tabulka 14: Výpočet nákladů na cizí kapitál (v tis. Kč)

Stav bankovního úvěru na začátku roku Stav bankovního úvěru na konci roku Nákladové úroky Úroková sazba úvěru Daňový efekt (1-T) Náklady na cizí kapitál

2007 22 204 20 087 936 4,43% 0,76 3,36%

2008 20 087 59 120 1 992 5,03% 0,79 3,97%

2009 59 120 36 099 1 631 3,43% 0,80 2,74%

2010 2011 36 099 20 198 20 198 20 198 985 614 3,50% 3,04% 0,81 0,81 2,83% 2,46% Zdroj: autor

Náklady na vlastní kapitál jsem pak odvodil od nákladů na cizí zdroje, přičemž jsem vycházel ze skutečnosti, že náklady na vlastní zdroje jsou dražší než náklady na zdroje cizí, v důsledku čehož jsem k nákladům na cizí kapitál přičetl rizikovou přirážku odpovídající dosud zjištěným skutečnostem ohledně hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. Jelikož všechny vypočtené finanční ukazatele včetně souhrnných ukazatelů poukazují na velmi dobrou finanční situaci podniku, stanovil jsem rizikovou přirážku ve výši pouhých 0,5%.

Protože náklady na vlastní kapitál v podstatě kopírují vývoj nákladů na cizí kapitál, tak je z Tabulky 15 patrné, že i náklady na vlastní zdroje v daném období klesaly.

Tabulka 15: Výpočet nákladů na vlastní kapitál

Náklady na cizí kapitál Riziková přirážka Náklady na vlastní kapitál

2007 3,36% 0,50% 3,86%

2008 3,97% 0,50% 4,47%

55

2009 2,74% 0,50% 3,24%

2010 2011 2,83% 2,46% 0,50% 0,50% 3,33% 2,96% Zdroj: autor

Prostřednictvím vypočtených nákladů na vlastní a cizí zdroje jsem vypočetl průměrné náklady na kapitál, které v letech 2007 – 2011 vykazují klesající trend, což poukazuje na klesající zadluženost. V Tabulce 16 je také zcela jasně vidět, jak byl v průběhu daného období postupně nahrazován cizí kapitál vlastním kapitálem, což poukazuje na skutečnost, že se podnik rozhodl financovat svoji činnost především vlastními zdroji, jejichž nákladovost je poměrně totožná s nákladovostí cizích zdrojů, které však podnik zadlužují.

Tabulka 16: Výpočet a vývoj WACC

NCK CZ/VK + CZ NVK VK/VK + CZ WACC

2007 3,36% 33,45% 3,86% 66,55% 3,70%

2008 3,97% 35,03% 4,47% 64,97% 4,30%

2009 2,74% 20,87% 3,24% 79,13% 3,14%

2010 2011 2,83% 2,46% 9,00% 9,16% 3,33% 2,96% 91,00% 90,84% 3,29% 2,92% Zdroj: autor

6.5 Výpočet ukazatele EVA Na základě vypočtených jednotlivých složek ukazatele EVA jsem vypočetl samotný ukazatel, který vypovídá o vytváření poměrně vysoké ekonomické hodnoty, která však vykazuje klesající trend, a to především díky klesajícímu čistému provoznímu výsledku hospodaření. To znamená, že společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. vytváří pro své majitele hodnotu, čímž dochází k podpoře samotné podnikatelské činnosti podniku a k jejímu rozšiřování. Na druhou stranu poměrně vysoké náklady, snižující se tržby i rentabilita tuto efektivnost podstatným způsobem snižují.

Tabulka 17: Výpočet a vývoj ukazatele EVA (v tis. Kč)

NOA NOPAT WACC Celkem

2007 189 829 41 452 3,70% 34 434

2008 260 920 38 018 4,30% 26 802

56

2009 298 788 40 413 3,14% 31 042

2010 2011 295 694 316 133 32 245 32 909 3,29% 2,92% 22 518 23 689 Zdroj: autor

7 Zhodnocení konkurenceschopnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. Konkurenceschopnost společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. z pohledu marketingu je na velmi dobré úrovni, jelikož se může „pochlubit“ několikaletou pozitivní pověstí a historií firmy, kvalitními produkty známých a prověřených výrobců, ale i kvalifikovaným personálem a širokou nabídkou sortimentu. Velmi dobře má také nastavenou propagační politiku, kdy svým zákazníkům nabízí přímý i nepřímý prodej, propracované a přehledné firemní internetové stránky a nástroje podpory prodeje, jako jsou slevové akce a soutěže. Nicméně by podnik mohl více využívat služeb slevových portálů, čímž by rozšířil svůj současný okruh zákazníků či korporátních odběratelů, případně rozšířit svůj podíl na trhu maloobchodního a velkoobchodního prodeje stavebního materiálu do ostatních krajů nebo dalších států.

Také jeho konkurenceschopnost z pohledu hospodaření je na poměrně velmi dobré úrovni, jelikož se podniku daří zvyšovat svoji majetkovou vybavenost, především v důsledku navyšování dlouhodobého majetku a skladových zásob zboží. Naopak se v důsledku snižování tržeb potýká s poklesem pohledávek, na němž má vliv také odepisování nevymahatelných pohledávek, ale i krátkodobého finančního majetku, jehož výši lze však na základě ukazatele okamžité likvidity označit stále za nadbytečnou. To znamená, že podnik zadržuje značnou část finančních prostředků na běžném účtu či v hotovosti, které přitom může využít buď k jejich zhodnocení prostřednictvím investování na peněžním či kapitálovém

trhu,

nebo

použít

k rozšíření

tržního podílu

na

maloobchodním a

velkoobchodním trhu stavebního materiálu, ať už tuzemského, tak i zahraničního.

Stejně jako aktiva, tak i pasiva vykazují růstový trend, a to v důsledku navyšování vlastního kapitálu jako reakce na navyšování základního kapitálu a výsledku hospodaření za běžnou činnost. Ve struktuře pasiv je zajímavá skutečnost, že společnost Stavebniny Bricostav přechází k financování z cizích zdrojů na zdroje vlastní, přestože se jedná o dražší zdroj financování. Toho dosahuje snižováním cizích zdrojů, na jejichž poklesu mělo vliv především rozpouštění rezerv a krátkodobých neúročených cizích zdrojů. Naopak v průběhu sledovaného období došlo k přechodu od krátkodobých úročených zdrojů k dlouhodobým. Změna kapitálové struktury se následně projevila v ukazatelích zadluženosti, které vykazují klesající trendy, kdy míra zadluženosti podniku v letech 2007 až 2011 poklesla o 40 % a 57

celková zadluženost o 24 %. Zajímavý je také ukazatel úrokového krytí, který říká, že je společnost schopna pokrýt nákladové úroky z výsledku hospodaření před úroky a zdaněním až 63x. Pozitivní dopad mělo snížení krátkodobých cizích zdrojů také na likviditu společnosti, která se zvyšuje.

Konkurenceschopnost společnosti Stavebniny Bricostav poněkud oslabují klesající výnosy, které se od roku 2007 snížily o 169 mil. Kč, tj. o 19 %, přestože v roce 2011 vykazují mírný nárůst (3 %, 20 mil. Kč). Důvodem je 18% (-148 mil. Kč) pokles tržeb za prodané zboží, které se na sumě výnosů podílejí 94 %, jako reakce na klesající poptávku po stavebním materiálu ze strany německých odběratelů. Na druhou stranu se podniku podařilo zvýšit tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, a to o 19 % (3 mil. Kč), čímž tento nedostatek částečně, byť nedostatečně vykompenzoval. Nicméně také náklady v daném období klesaly, i když o 2 % pomaleji (-17 %, -143 mil. Kč), což vypovídá o skutečnosti, že při zachování tohoto trendu může v dlouhodobém časovém horizontu dojít ke vzniku záporného výsledku hospodaření. Proto by se společnost měla zaměřit na sledování vývoje jak výnosových, tak i nákladových položek a jejich rozboru, aby vzniku ztráty zabránil.

Na druhou stranu se společnost Stavebniny Bricostav s.r.o. daří náklady snižovat, přestože v daném období otevřel několik svých poboček, což se odrazilo na 53% (7,7 mil. Kč) navýšení spotřeby materiálu a energií i 10 mil. Kč růstu osobních nákladů. I když je nutné dodat, že ke snížení nákladů došlo především v důsledku výše zmíněnému poklesu odbytu na německém trhu, což se odrazilo na nákladech na prodané zboží, které se od roku 2007 snížily o 146 mil. Kč, přičemž se jedná o položku, která se na sumě nákladů podílí 87 %. Nicméně jakmile ze strany německých odběratelů dojde k opětovnému zájmu o zboží podniku, dojde k opačnému trendu, přičemž lze očekávat, že tržby z prodeje zboží budou opět převažovat nad náklady s nimi spojenými. Každopádně bude nutné změnit cenovou politiku, jelikož porovnáním sumy poklesu výnosů a sumy poklesu nákladů je patrné, že je mezi nimi pouze 2 mil. Kč rozdíl, což může poukazovat na nízkou marži z prodeje, která časem nemusí pokrýt náklady spojené s prodejem zboží. Proto by bylo vhodné analyzovat náklady, které mají být danou marží pokryty a zamyslet se nad tím, zda je lze do určité míry snížit nebo bude nutné zvýšit marži.

Pokud se zaměřím na schopnost společnosti využívat majetek vložený do podnikání, pak lze konstatovat, že se jeho efektivita v tomto směru snižuje, což dokládá snížení 58

schopnosti aktiv přinášet zisk, kdy 1,- Kč aktiv v roce 2011 přinesla o 1,- Kč méně zisku než v roce 2007, na čemž se podílely především klesající tržby. Zároveň se zvýšila doba návratu finančních prostředků investovaných do nákupu zboží, která se zvýšila o 18 dnů, ale i doba úhrady pohledávek, která vzrostla o 2 dny, a to především díky odepsání pohledávek, které již nelze vymoci. V obou případech je důvodem pokles tržeb za prodané zboží, proto je potřeba se v následujících letech zaměřit na růst tržeb. Na druhou stranu se v důsledku snižující zadluženosti a rostoucí likviditě snižuje doba, za kterou společnost uhradí své závazky, a to o 12 dnů za období 2007 – 2011. Na druhou stranu to také vypovídá o tom, že společnost hradí své závazky dříve, než mu jsou uhrazeny pohledávky a navráceny finanční prostředky vložené do nákupu zásob.

Naopak zhodnocování majetku vloženého do podnikání se zvyšuje, což je dáno rostoucím výsledkem hospodaření při současném navyšování aktiv a vlastního kapitálu, kdy se 1,- Kč aktiv podílí na výsledku hospodaření před úroky a zdaněním 11 % a 1,- Kč vlastního kapitálu se na čistém zisku podílí 10 %. Podíl 1,- Kč tržeb na čistém zisku je pak pouze 5%, což je dáno již výše zmiňovaným poklesem tržeb, který růst rentability v tomto případě zbrzdilo.

O poměrně vysoké konkurenceschopnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. vypovídají také vypočtené hodnoty souhrnných ukazatelů (Altmanův model, Index IN05), které podnik označují za subjekt s velmi dobrou finanční situací, která se v letech 2007 až 2011 zlepšila 3násobně. Což znamená, že i přes stávající hospodářskou recesi a vysoký počet konkurentů na trhu prodeje stavebního materiálu, má podnik velký potenciál udržet si svoji stávající pozici na trhu maloobchodního a velkoobchodního prodeje stavebního materiálu.

Pozitivní je také zjištění, že podnik vytváří pro své vlastníky hodnotu, kdy vypočtené hodnoty ukazatele EVA dosahují desetimilionové hodnoty, která se však v průběhu času snižuje, a to v důsledku snižujícího se čistého operativního výsledku hospodaření. Na druhou stranu se snižují také průměrné náklady kapitálu, což znamená, že podnik pořizuje kapitál levněji, než tomu bylo v roce 2007.

59

Závěr Diplomová práce se zabývala měřením a řízením výkonnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. s cílem zvýšit jeho konkurenceschopnost, přičemž její koncepce byla založena na teoreticko-metodologické části a aplikační části.

V rámci teoreticko-metodologické části byla zpracována literární rešerše, která se zabývala vysvětlením pojmu výkonnost podniku, uživateli výsledků měření výkonnosti a metodami i nástroji, jimž lze výkonnost podniku změřit, přičemž se konkrétně jednalo o SWOT analýzu, finanční analýzu a benchmarking. Samostatné kapitoly pak byly věnovány měření finanční výkonnosti podniku, která byla hlavním předmětem aplikační části diplomové práce, kdy byli uvedeni tradiční ukazatelé, souhrnné ukazatelé, ale i moderní ukazatel EVA, v rámci něhož byl podrobně popsán postup výpočtu dílčích složek vzorce.

Takto zjištěné teoretické poznatky byly následně uplatněny v aplikační části diplomové práce, a to na hospodaření společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o., jehož představení byla věnována úvodní kapitola, na kterou navázala SWOT analýza, jejímž cílem bylo zhodnotit marketingovou činnost podniku. Na ni navázala kapitola věnovaná finanční analýze, v rámci které byla zkoumána hospodářská situace podniku, a to prostřednictvím vertikální a horizontální analýzy položek účetních výkazů, výpočtů tradičních a souhrnných ukazatelů a v neposlední řadě také prostřednictvím moderního ukazatele EVA, kterému byla věnována samostatná kapitola.

Závěr diplomové práce byl pak věnován zhodnocení konkurenceschopnosti společnosti Stavebniny Bricostav s.r.o. za současného navržení doporučení, jejichž realizací by podnik zlepšil svoji již tak velmi dobrou konkurenční pozici na maloobchodním a velkoobchodním trhu stavebního materiálu.

60

Seznam použitých zdrojů Monografie [1] FIBÍROVÁ, Jana a Libuše ŠOLJAKOVÁ. Hodnotové nástroje řízení a měření výkonnosti podniku. 1. vyd. Praha: ASPI, 2005, 264 s. ISBN 80-7357-084-X. [2] GRŰNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2004, 182 s. ISBN 80-245-0684-X. [3] HORÁKOVÁ, Helena. Strategický marketing. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2003, 204 s. ISBN 80-247-0447-1. [4] JAIN, Chaman L. and Jack MALEHORN. Benchmarking forecasting practices: a guide to improving forecasting performance. 3rd ed. New York: Graceway Publishing Company, 2006, x, 116 s. ISBN 09-321-2687-1. [5] KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, 745 s. ISBN 978-80-7179-903-0. [6] KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4. [7] MAŘÍK, Miloš et al. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 492 s. ISBN 978-80-86929-32-3. [8] MIKOLÁŠ, Zdeněk. Jak zvýšit konkurenceschopnost podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 200 s. ISBN 80-247-1277-6. [9] NÝVLTOVÁ, Romana a Pavel MARINIČ. Finanční řízení podniku: moderní metody a trendy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 204 s. ISBN 978-80-247-3158-2.

61

[10] PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. Praha: Linde nakladatelství, 2005, 302 s. ISBN 80-86131-63-7. [11] PETŘÍK, Tomáš. Ekonomické a finanční řízení firmy: manažerské účetnictví v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 372 s. ISBN 80-247-1046-3. [12] RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualizované vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008, 120 s. ISBN 978-80-247-24812. [13] SCHOLLEOVÁ, Hana. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2424-9. [14] SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003, 472 s. ISBN 80-247-0515-X. [15] SYNEK, Miloslav, Heřman KOPKÁNĚ a Markéta KUBÁLKOVÁ. Manažerské výpočty a ekonomická analýza. Vyd. 1. V Praze: C. H. Beck, 2009, 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3. [16] ŠULÁK, Milan a Emil VACÍK. Měření výkonnosti firem. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 2003, 138 s. ISBN 80-7043-258-6. [17] VEBER, Jaromír. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2009, 734 s. ISBN 978-80-7261-2000. [18] VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 248 s. ISBN 978-80-247-3647-1. [19] WAGNER, Jaroslav. Měření výkonnosti: jak měřit, vyhodnocovat a využívat informace o podnikové výkonnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 256 s. ISBN 978-80-247-2924-4.

62

Internetové zdroje [20] Chomutov - základní informace. Ústecký kraj [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.ustecky-kraj.cz/chomutov. [21] Prodej stavebního materiálu Chomutov. Firmy.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné

z:

http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Prodejci-stavebnin/Prodejci-

stavebniho-materialu/ustecky-kraj/chomutov. [22]

Stavebniny

Bricostav

[online].

2013

[cit.

2013-05-30].

Dostupné

z:

http://www.stavebniny-bricostav.cz/. [23] Stavebniny Bricostav. Seznam.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://search.seznam.cz/?q=stavebniny+bricostav. [24] Stavební firmy čekají letos další krachy. Hypoindex.cz [online]. 2013 [cit. 2013-05-30]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/stavebni-firmy-cekaji-letos-dalsi-krachy/. [25] Účetní závěrka r. 2008. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2009 [cit. 2013-06-10]. Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

sl.pdf?subjektId=isor%3a467148&dokumentId=A+1236%2fSL8%40KSOS&partnum=0&var iant=1&klic=5g0kz. [26] Účetní závěrka r. 2010. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2011 [cit. 2013-06-10]. Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

sl.pdf?subjektId=isor%3a466148&dokumentId=A+1236%2fSL10%40KSOS&partnum=0&v ariant=1&klic=5g0kz. [27] Účetní závěrka r. 2011. Obchodní rejstřík a Sbírka listin [online]. 2012 [cit. 2013-06-10]. Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-

sl.pdf?subjektId=isor%3a46148&dokumentId=A+1236%2fSL11%40KSOS&partnum=0&var iant=1&klic=5g0kz.

63

[28] Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob. Daňaři online [online]. 2013 [cit. 201306-29].

Dostupné

z:

http://www.danarionline.cz/sazby--vzory--tabulky/uzitecne-

tabulky/vyvoj-sazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/.

64

Seznam grafů a schémat Schéma 1: SWOT analýza společnosti Stavebniny Bricostav.................................................. 40 Graf 1: Vývoj majetkových položek společnosti Stavebnniny Bricostav ................................ 42 Graf 2: Vývoj zdrojů krytí společnosti Stavebnniny Bricostav ................................................ 43 Graf 3: Vývoj výnosových položek společnosti Stavebnniny Bricostav ................................. 44 Graf 4: Vývoj nákladových položek společnosti Stavebnniny Bricostav ................................ 45 Graf 5: Vývoj ukazatelů doby obratu ....................................................................................... 46 Graf 6: Vývoj ukazatelů likvidity ............................................................................................. 47 Graf 7: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2007 – 2011 ....................................................... 48

65

Seznam tabulek Tabulka 1: Vývoj ukazatele obratu aktiv.................................................................................. 45 Tabulka 2: Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2007 - 2011 ............................................... 47 Tabulka 3: Vývoj souhrnných ukazatelů v letech 2007 - 2011 ................................................ 49 Tabulka 4: Vyloučení části krátkodobého finančního majetku ................................................ 50 Tabulka 5: Vyčlenění neoperativních aktiv (v tis. Kč) ............................................................. 50 Tabulka 6: Vyloučení neúročených cizích zdrojů (v tis. Kč) ................................................... 51 Tabulka 7: Výpočet a vývoj NOA (v tis. Kč) ........................................................................... 51 Tabulka 8: Vývoj a výpočet C (v tis. Kč) ................................................................................. 52 Tabulka 9: Nákladové úroky k vyloučení z finančních nákladů (v tis. Kč) ............................. 53 Tabulka 10: Vývoj VH z prodeje dlouhodobého majetku (v tis. Kč) ...................................... 53 Tabulka 11: Vylučované rozpuštěné rezervy a opravné položky (v tis. Kč) ............................ 53 Tabulka 12: Sazba daně z příjmů právnických osob ................................................................ 54 Tabulka 13: Výpočet a vývoj NOPAT (v tis. Kč) .................................................................... 54 Tabulka 14: Výpočet nákladů na cizí kapitál (v tis. Kč) .......................................................... 55 Tabulka 15: Výpočet nákladů na vlastní kapitál ...................................................................... 55 Tabulka 16: Výpočet a vývoj WACC ...................................................................................... 56 Tabulka 17: Výpočet a vývoj ukazatele EVA (v tis. Kč) ......................................................... 56 Tabulka 18: Procentuální rozbor rozvahových položek (v tis. Kč) .......................................... 68 Tabulka 19: Vývojové trendy rozvahových položek (v tis. Kč) .............................................. 69 Tabulka 20: Procentuální rozbor nákladů a výnosů (v tis. Kč) ................................................ 70 Tabulka 21: Vývojové trendy výnosů a nákladů (v tis. Kč) ..................................................... 71 Tabulka 22: Výpočet a vývoj Altmanova modelu .................................................................... 72 Tabulka 23: Výpočet a vývoj Indexu IN05 .............................................................................. 72

66

PŘÍLOHY

67

Příloha 1: Vertikální analýza rozvahových položek

Tabulka 18: Procentuální rozbor rozvahových položek (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

AKTIVA CELKEM

291 253 100,00%

362 792 100,00%

350 606 100,00%

334 655 100,00%

358 186 100,00%

Dlouhodobý majetek

129 317

44,40%

185 073

51,01%

192 052

54,78%

189 501

56,63%

186 800

52,15%

DNM

1 545

0,53%

1 040

0,29%

122

0,03%

0

0,00%

0

0,00%

DHM

127 772

43,87%

184 033

50,73%

191 930

54,74%

189 501

56,63%

186 800

52,15%

DFM

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

0

0,00%

161 237

55,36%

177 246

48,86%

158 319

45,16%

144 986

43,32%

171 154

47,78%

Zásoby

63 082

21,66%

85 423

23,55%

86 635

24,71%

79 766

23,84%

86 872

24,25%

Krátkodobé pohledávky

69 178

23,75%

52 729

14,53%

58 640

16,73%

43 790

13,09%

60 794

16,97%

Finanční majetek

28 977

9,95%

39 094

10,78%

13 044

3,72%

21 430

6,40%

23 488

6,56%

699

0,24%

473

0,13%

235

0,07%

168

0,05%

232

0,06%

Oběžná aktiva

Časové rozlišení PASIVA CELKEM

291 253 100,00%

362 792 100,00%

350 606 100,00%

334 655 100,00%

358 186 100,00%

Vlastní kapitál

193 808

66,54%

235 702

64,97%

277 439

79,13%

304 524

91,00%

325 373

90,84%

Základní kapitál

179 858

61,75%

195 781

53,97%

218 750

62,39%

251 313

75,10%

292 022

81,53%

662

0,23%

662

0,18%

662

0,19%

662

0,20%

662

0,18%

HV b. o.

13 288

4,56%

39 259

10,82%

58 027

16,55%

52 549

15,70%

32 689

9,13%

Cizí zdroje

97 413

33,45%

127 078

35,03%

73 167

20,87%

30 114

9,00%

32 813

9,16%

Rezervy

52 895

18,16%

48 925

13,49%

24 438

6,97%

0

0,00%

0

0,00%

Krátkodobé závazky

24 431

8,39%

19 033

5,25%

12 630

3,60%

9 916

2,96%

12 615

3,52%

Bankovní úvěry

20 087

6,90%

59 120

16,30%

36 099

10,30%

20 198

6,04%

20 198

5,64%

- dlouhodobé

87

0,03%

39 120

10,78%

28 099

8,01%

20 198

6,04%

20 198

5,64%

- krátkodobé

20 000

6,87%

20 000

5,51%

8 000

2,28%

0

0,00%

0

0,00%

32

0,01%

12

0,003%

0

0,00%

17

0,01%

0

0,00%

Rezervní a kapitálový fond

Časové rozlišení

Zdroj: autor

68

Příloha 2: Horizontální analýza rozvahových položek

Tabulka 19: Vývojové trendy rozvahových položek (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

11/10

11/07

AKTIVA CELKEM

291 253

362 792

350 606

334 655

358 186

7,03%

22,98%

Dlouhodobý majetek

129 317

185 073

192 052

189 501

186 800

-1,43%

44,45%

DNM

1 545

1 040

122

0

0

0,00%

-100,00%

DHM

127 772

184 033

191 930

189 501

186 800

-1,43%

46,20%

DFM

0

0

0

0

0

0,00%

0,00%

Oběžná aktiva

161 237

177 246

158 319

144 986

171 154

18,05%

6,15%

Zásoby

63 082

85 423

86 635

79 766

86 872

8,91%

37,71%

Krátkodobé pohledávky

69 178

52 729

58 640

43 790

60 794

38,83%

-12,12%

Finanční majetek

28 977

39 094

13 044

21 430

23 488

9,60%

-18,94%

Časové rozlišení

699

473

235

168

232

38,10%

-66,81%

PASIVA CELKEM

291 253

362 792

350 606

334 655

358 186

7,03%

22,98%

Vlastní kapitál

193 808

235 702

277 439

304 524

325 373

6,85%

67,88%

Základní kapitál

179 858

195 781

218 750

251 313

292 022

16,20%

62,36%

Rezervní fond

662

662

662

662

662

0,00%

0,00%

HV b. o.

13 288

39 259

58 027

52 549

32 689

37,79%

146,00%

Cizí zdroje

97 413

127 078

73 167

30 114

32 813

8,96%

-66,32%

Rezervy

52 895

48 925

24 438

0

0

0,00%

-100,00%

Krátkodobé závazky

24 431

19 033

12 630

9 916

12 615

27,22%

-48,36%

Bankovní úvěry

20 087

59 120

36 099

20 198

20 198

0,00%

0,55%

- dlouhodobé

87

39 120

28 099

20 198

20 198

0,00%

23116,09%

- krátkodobé

20 000

20 000

8 000

0

0

0,00%

-100,00%

32

12

0

17

0

-100,00%

Časové rozlišení

-100,00%

Zdroj: autor

69

Příloha 3: Vertikální analýza nákladů a výnosů

Tabulka 20: Procentuální rozbor nákladů a výnosů (v tis. Kč) 2007 Tržby za prodej zboží Výkony

Tržby za prodej vlst. výrobků a služeb Aktivace Ostatní výnosy

2008

828 679 92,66% 15 371 1,72% 14 303 1,60% 1 068 0,12% 50 237

5,62%

2009

692 081 94,30% 14 521 1,98% 13 424 1,83% 1 097 0,15% 27 297

3,72%

685 098 18 927 17 877 1 050 26 013

93,84% 2,59% 2,45% 0,14% 3,56%

2010 655 481 18 640 18 010 630 30 945

92,97% 2,64% 2,55% 0,09% 4,39%

2011 680 712 18 337 17 713 624 26 027

93,88% 2,53% 2,44% 0,09% 3,59%

VÝNOSY

894 287 100,00%

733 899 100,00%

730 038 100,00%

705 066 100,00%

725 076 100,00%

Náklady na zboží Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Nákladové úroky Odpisy Osobní náklady Změna stavu rezerv a opravné položky Ostatní náklady

750 953

623 674

606 470

585 306

605 202

NÁKLADY

835 688

35 470 14 546 20 924 936 10 006 23 081 43 309 15 242

89,86% 4,24% 1,74% 2,50% 0,11% 1,20% 2,76% 5,18% 1,82% 100,00%

27 864 17 489 10 375 1 992 8 454 26 005 -3 563 11 493

89,16% 3,98% 2,50% 1,48% 0,28% 1,21% 3,72% -0,51% 1,64%

699 482 100,00%

32 686 20 092 12 594 1 631 9 512 28 790 -24 400 17 323

87,08% 4,69% 2,89% 1,81% 0,23% 1,37% 4,13% -3,50% 2,49%

696 412 100,00%

34 849 21 058 13 791 985 8 213 29 604 -23 999 17 557

86,52% 5,15% 3,11% 2,04% 0,15% 1,21% 4,38% -3,55% 2,60%

676 514 100,00%

35 235 22 305 12 930 614 8 205 33 036 -80 10 168

87,40% 5,09% 3,22% 1,87% 0,09% 1,18% 4,77% -0,01% 1,47%

692 460 100,00%

Zdroj: autor

70

Příloha 4: Horizontální analýza nákladů a výnosů

Tabulka 21: Vývojové trendy výnosů a nákladů (v tis. Kč) 2007

2008

2009

2010

2011

828 679

692 081

685 098

655 481

680 712

Výkony

15 371

14 521

18 927

18 640

18 337

Tržby za prodej vlst. výrobků a služeb Aktivace

14 303

13 424

17 877

18 010

17 713

1 068

1 097

1 050

630

624

Ostatní výnosy

50 237

27 297

26 013

30 945

26 027

VÝNOSY

894 287

733 899

730 038

705 066

725 076

Náklady na zboží Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Nákladové úroky Odpisy Osobní náklady Změna stavu rezerv a opravné položky Ostatní náklady

750 953

623 674

606 470

585 306

605 202

35 470

27 864

32 686

34 849

35 235

14 546

17 489

20 092

21 058

22 305

20 924

10 375

12 594

13 791

12 930

936

1 992

1 631

985

614

10 006

8 454

9 512

8 213

8 205

23 081

26 005

28 790

29 604

33 036

43 309

-3 563

-24 400

-23 999

-80

15 242

11 493

17 323

17 557

10 168

NÁKLADY

835 688

699 482

696 412

676 514

692 460

Tržby za prodej zboží

71

11/10 3,85% -1,63% -1,65% -0,95% -15,89% 2,84% 3,40% 1,11% 5,92% -6,24% -37,66% -0,10% 11,59% -99,67% -42,09% 2,36%

11/07 -17,86% 19,30% 23,84% -41,57% -48,19% -18,92% -19,41% -0,66% 53,34% -38,20% -34,40% -18,00% 43,13% -100,18% -33,29% -17,14% Zdroj: autor

Příloha 5: Výpočet souhrnných ukazatelů

Tabulka 22: Výpočet a vývoj Altmanova modelu 1,2 x ČPK/A

1,4 x ČZ/A 3,7 x EBIT/A 0,6 x VK/CZ 1 x T/A 1 x CZ po splatnosti/V Z-skóre

2007 3,15 0,06 0,26 1,19 2,94 0,001 7,61

2008 4,25 0,15 0,48 1,11 1,94 0,002 7,94

2009 8,01 0,23 0,73 2,28 2,01 0,003 13,26

2010 16,35 0,22 0,69 6,07 2,03 0,003 25,36

2011 15,08 0,13 0,40 5,95 1,95 0,002 23,51 Zdroj: autor

Tabulka 23: Výpočet a vývoj Indexu IN05 0,13 x A/CZ

0,04 x EBIT/U 3,97 x EBIT/A 0,21 x V/A 0,09 x OA/(KCZ+KBU) IN05

2007 0,39 0,87 0,28 0,64 0,33 2,51

2008 0,37 0,95 0,52 0,42 0,41 2,67

72

2009 0,62 1,71 0,79 0,44 0,69 4,25

2010 1,44 2,53 0,74 0,44 1,32 6,48

2011 1,42 2,53 0,43 0,43 1,22 6,03 Zdroj: autor