STRATEGIE PRO ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI FIRMY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT

STRATEGIE PRO ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI FIRMY STRATEGY FOR COMPETITIVENESS INCREASING OF A COMPANY

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

Bc. JAN MALEČEK

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2010

Ing. JAROSLAV ROMPOTL

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská

Akademický rok: 2009/2010 Ústav managementu

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Maleček Jan, Bc. Řízení a ekonomika podniku (6208T097) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává diplomovou práci s názvem: Strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy v anglickém jazyce: Strategy for Competitiveness Increasing of a Company Pokyny pro vypracování: Úvod Vymezení problému a cíle práce Teoretická východiska práce Analýza problému a současné situace Vlastní návrhy řešení, přínos návrhů řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy

Podle § 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně. Podmínkou externího využití této práce je uzavření "Licenční smlouvy" dle autorského zákona.

Seznam odborné literatury: FOTR, J., SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. 356s. ISBN 80-247-0939-2. KEŘKOVSKÝ, M., VYKYPĚL, O. Strategické řízení. Teorie pro praxi. 2. vydání. Praha: C.H.BECK. 2006. 206s. ISBN 80-7179-453-8. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press a.s. 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0. STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán. 1.vydání. Praha: Management Press. 1992. 120s. ISBN 80-85603-12-8.

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaroslav Rompotl Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2009/2010.

L.S.

_______________________________ PhDr. Martina Rašticová, Ph.D. Ředitel ústavu

_______________________________ doc. RNDr. Anna Putnová, Ph.D., MBA Děkan fakulty

V Brně, dne 29.03.2010

Abstrakt Diplomová práce se zabývá navržením strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti zemČdČlského družstva. Cílem této strategie je návrh projektu, který by mČl zajistit lepší pozici podniku na trhu. Abstract This diploma thesis deal with a strategy for increasing of a competitiveness at a co-operative farm. The goal of this strategy is to design a project, which should ensure a better position of the company at the market. Klíþová slova Konkurenceschopnost, strategie, zemČdČlské družstvo, projekt, silo Key words Competitiveness, strategy, co-operative farm, project, silo

4

Bibliografická citace MALEýEK, J. Strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy. Brno: Vysoké uþení technické v BrnČ, Fakulta podnikatelská, 2010. 80s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslav Rompotl.

5

ýestné prohlášení Prohlašuji, že pĜedložená diplomová práce je pĤvodní a zpracoval jsem ji samostatnČ. Prohlašuji, že citace použitých pramenĤ je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská práva (ve smyslu Zákona þ. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V BrnČ dne 31. kvČtna 2010

………………………………

6

PodČkování Rád bych na tČchto Ĝádcích podČkoval Ing. Jaroslavu Rompotlovi za odborný dohled a cenné rady, které mi poskytl pĜi zpracování diplomové práce, dále pak Marii Ptáþkové, vedoucí ekonomického oddČlení firmy ZERAS a.s., která mi poskytla klíþové informace o spoleþnosti.

7

Obsah

1. ÚVOD .……………………………………………………………………...…...… 11 2. CÍLE PRÁCE, METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ …………………..…. 13 3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE …………………………………..…... 15 3.1. Finanþní analýza …………………………………………………….……...…. 15 3.2. Charakteristika finanþní analýzy …………………………………………..…. 15 3.3. Uživatelé finanþní analýzy ……………………………………………....……. 16 3.4. Zdroje finanþní analýzy ………………………………………………..……… 18 3.5. Analýza pomČrových ukazatelĤ ……………………………………..………… 19 3.5.1. Analýza ukazatelĤ rentability ……………………………………...……. 19 3.5.2. Analýza ukazatelĤ likvidity ……………………………………..……..... 20 3.5.3. Analýza ukazatelĤ aktivity ……………………………………………… 21 3.5.4. Analýza ukazatelĤ zadluženosti ……………………………………….… 22 3.6. Soustavy pomČrových ukazatelĤ ……………………………………..……….. 24 3.6.1. Altmanova Z – rovnice ……………………………………….…………. 24 3.6.2. Index dĤvČryhodnosti IN ……………………………………..…………. 24 3.7. Strategický plán rozvoje venkova ýR na období 2007 – 2013 ……………….. 25 3.8. Formulace možné strategie ………………………………………………….… 28 3.9. Hodnocení vývoje konkurenþního prostĜedí …………………………………... 30 3.9.1. Obecné okolí ……………………………………………………..……… 30 3.9.2. Oborové okolí ……………………………………………….………...… 32 3.10. ZemČdČlství ……………………………………………………………….…. 34

8

4. ANALÝZA PROBLÉMU A SOUýASNÉ SITUACE FIRMY ……………...… 40 4.1. PĜedstavení firmy ……………………………………………………..……..… 40 4.2. Analýza souþasné situace firmy ………………………….…………………….48 4.2.1. SWOT analýza podniku …………………………………..……………... 48 4.2.2. Souþasná situace v podniku …………………………….……………….. 48 4.2.3. Analýza úþetních výkazĤ ………………………………………..………. 50 4.2.4. Analýza pomČrových ukazatelĤ ………………………………….……… 51 4.2.4.1. Analýza ukazatelĤ rentability ………………………………………… 51 4.2.4.2. Analýza ukazatelĤ likvidity …………………………..……………….. 52 4.2.4.3. Ukazatelé aktivity ………………………………………………………. 53 4.2.4.4. Analýza ukazatelĤ zadluženosti ………………………….…….…….. 54 4.2.5. Soustavy pomČrových ukazatelĤ ………………………………...……… 55 4.2.5.1. AltmanĤv index ……………………………………..………………….. 55 4.2.6. Zlatá bilanþní pravidla …………………………………………..………. 56 4.2.6.1. Zlaté bilanþní pravidlo financování …………………………..……... 56 4.2.6.2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ………………………………….…… 57 4.3. Analýza problému …………………………………………………………...… 58

5. VLASTNÍ ěEŠENÍ – PROJEKT REKONSTRUKCE SILA …………………. 60 5.1. Podstata projektu …………………………………………………………...…. 62 5.2. Cíle projektu ………………………………………………………….……….. 62 5.3. Popis realizace projektu ……………………………………………..………… 63 5.4. Popis hlavního zámČru projektu …………………………………………….… 64 5.4.1. Výchozí situace a zdĤvodnČní projektu ………………….……………… 64 5.4.2. Tržní potĜeba realizace projektu ……………………………..………….. 64 5.4.3. Jednotlivé aktivity projektu …………………………….…………….…. 65 5.5. Dopady projektu ……………………………………………………..……...… 65 5.6. Strategie po ukonþení projektu …………………………….………….………. 66 5.7. Propagace a publicita projektu ………………………………………………... 66 5.8. ýasový harmonogram investice ………………………….……………………. 66

9

5.9. Technické Ĝešení projektu …………………………………………...……..….. 68 5.10. Ekonomické informace ……………………………………………..……….. 69 5.11. Odhad celkových investiþních nákladĤ ……………………………..………. 70 5.12. PĜijatelné a nepĜijatelné výdaje ………………………………………..…….. 70 5.13. SWOT analýza projektu ………………………………………………...…… 72

6. PěÍNOSY PROJEKTU ………………………………………………………..… 73

7. ZÁVċR ………………………………………………………….………………... 75

8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ………………………………………..…. 76

9. PěÍLOHY …………………………………………………………………...……. 77

10

1. Úvod

Téma Diplomové práce „strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy“ jsem si vybral proto, že mČ zaujalo, hned od první chvíle jsem vČdČl, jaká bude náplĖ mé práce, mohl jsem þerpat ze svých zkušeností z praxe ve firmČ, které jsem získal bČhem uplynulých let vČtšinou ve formČ brigády. ZároveĖ jsem tu mohl uplatnit své znalosti ze studia na vysoké škole. Situace v zemČdČlství je v poslední dobČ nezávidČní hodná, pĜispČla k tomu velkou mČrou celosvČtová krize, která se citelnČ odrazila i na provozu firem se zemČdČlským zamČĜením. Možností, jak zvýšit konkurenceschopnost ve firmČ je více, proto vybrat a navrhnout projekt, který by firmČ mohl pomoci, vzhledem k aktuální situaci v podniku, pro mČ byla do jisté míry výzvou. Firma ZERAS a.s. mČ provázela pĜi mém studiu, zpracovával jsem na ni ne jednu semestrální práci a díky tomu jsem mČl mnoho informací, které jsem za roky studia nashromáždil a mohl jich použít pĜi práci na Diplomové práci. Díky kontaktĤm ve firmČ jsem mČl pĜístup ke všem materiálĤm, které jsem potĜeboval a právČ dostupnost informací byl jeden z hlavních dĤvodĤ, proþ jsem si zvolil tuto firmu. Sice jde o zemČdČlské družstvo a nČkomu mĤže pĜijít úsmČvné, že se zabývám firmou s tímto oborem podnikání, nicménČ ze zkušenosti vím, že právČ dostatek informací a ochota zamČstnancĤ v podniku vyjít mi vstĜíc je nakonec to nejdĤležitČjší a má velký vliv na celý prĤbČh pĜípravy a nakonec i napsání celé Diplomové práce. Když jsem zaþal s tvorbou Diplomové práce, vytvoĜil jsem si jasný plán, þasový harmonogram, kterého jsem se nadále držel. Vytyþil jsem si cíl a další dílþí cíle, kterých jsem hodlal v prĤbČhu þinnosti dosáhnout a vše ostatní jim podĜídil. Ve firmČ jsem si zajistil potĜebné materiály pro další þinnost a byl jsem neustále v kontaktu s ekonomickým oddČlením firmy vždy, když jsem musel vyĜešit jakýkoliv problém. Po vytvoĜení teoretické þásti, ze které jsem þerpal podnČty a inspiraci, jsem zaþal pracovat na analýze firmy, kde jsem popsal její aktuální situaci vzhledem k zamČĜení diplomové práce. Využij jsem dostupných zdrojĤ a následnČ jsem navrhl možnosti, jak firmČ pomoci. Z nich jsem vybral jeden projekt, který je realizovatelný a ve firmČ by se mČl

11

v nejbližší dobČ provést. Jde o rekonstrukci obilního sila, které je ve špatném technickém stavu, snižuje kvalitu uskladnČných komodit a více dalších problémĤ které jsou popsány v následujících þástech. Vedení firmy má v plánu v nejbližších letech realizovat nČkolik projektĤ a právČ jeden z nich jsem Ĝešil. VČĜím, že mohou využít mých dosažených výsledkĤ, jako základ pro vlastní plány, které budou jistČ rozsáhlejší, ale mohou vycházet z mých návrhĤ Ĝešení. Projekt jsem popsal podle vzoru, podle kterého ve firmČ zpracovávají vlastní projekty.

12

2. Cíle práce, metody a postupy zpracování

Hlavním cílem mé práce je navrhnout takový projekt, jehož realizace by zvýšila konkurenceschopnost firmy, její postavení na trhu, déle by mČl snížit náklady a zároveĖ zvýšit kvalitu procesĤ spojených s projektem. Tento projekt bude koncipován tak, aby z nČj mohla firma co nejvíce použít, proto bude vypracován podle vzoru pro vyhotovení návrhu projektu ve firmČ ve zkrácené verzi. Další þásti, které nebudou uvedeny v návrhové þasti, budou obsaženy v pĜílohách. Firma by mČla zvolit pro zlepšení své pozice na trhu strategii investic ne do jednoho, ale do více projektĤ, které by mČly pĜinést do budoucna vyšší pĜíjmy a snížení nákladĤ. Tím by se minimalizovalo pĜípadné riziko spojené s neúspČchem. Protože kvalitnČjší a levnČjší produkty jsou cestou, jak se na poli konkurence v zemČdČlské výrobČ v ýR udržet. Ve firemním plánu je ve hĜe nČkolik projektĤ, které by se mČly zrealizovat bČhem následujících let, zároveĖ jsou þásteþnČ i nutností, budou tedy muset být postupem þasu naplánován. Postup zpracování Diplomové práce by mČl být následující. NejdĜíve si setĜídím a rozeberu data, která mám k dispozici z dĜívČjší þinnosti spojené s firmou, poté spolu s vedoucí ekonomického oddČlení spoleþnosti ZERAS a.s. doplním a aktualizuji veškeré potĜebné informace, které budu v nadcházející þinnosti potĜebovat. Dále proberu projekty, které bych mohl Ĝešit a po konzultaci si zvolím projekt, který by mČl být vhodný. V dalším kroku bude následovat teoretická pĜíprava, která bude podkladem pro teoretickou þást Diplomové práce. Vyhledám si dostupné materiály pro rozšíĜení poznatkĤ k dané problematice, využiji k tomu odborných publikací, školních skript a internetu. Veškeré tyto zdroje uvedu v kapitole „Použitá literatura“.

13

V kapitole „Analýza souþasné situace firmy“ nejprve krátce firmu pĜedstavím, uvedu nČkolik dĤležitých dat o chodu ve firmČ a poté zanalyzuji souþasnou situaci ve firmČ, jejímž výstupem by mČl být popis zjištČných nedostatkĤ a nadnesení problému, který budu dále Ĝešit. Na základČ zjištČných nedostatkĤ navrhnu projekt, který by mČl danou situaci zlepšit. Jeho souþástí bude cíl projektu, popis a pĜedevším ekonomické výdaje. ZároveĖ jako klady uvedu oþekávané kvalitativní i kvantitativní pĜínosy projektu, kde bude i odhad návratnosti investice. ZávČrem bude zhodnocení celé Diplomové práce, pĜedevším však to, zda bylo dosaženo zvoleného cíle a zda je projekt pro firmu využitelný a realizovatelný.

14

3. Teoretická východiska práce

3.1. Finanþní analýza Finanþní analýza je základem každého finanþního Ĝízení a je podkladem pro jakékoliv finanþní rozhodování. Na výsledcích finanþní analýzy je založeno Ĝízení majetkové i finanþní struktury, investiþní a cenová politika, Ĝízení zásob a také poskytuje informace o finanþním zdraví podniku. Je-li oslabeno finanþní zdraví podniku, dostane se podnik do finanþní tísnČ, která mĤže pĜerĤst ve finanþní krizi a skonþit úpadkem. Finanþní analýzu, která je souþástí Ĝízení podniku, provádí finanþní manažeĜi a celé vrcholové vedení podniku a nazývá se interní analýza. Tato analýza vychází z údajĤ a ukazatelĤ bČžnČ dostupných z finanþního a manažerského úþetnictví, vnitropodnikové evidence, kalkulací, apod.. ZamČĜuje se na srovnávání skuteþnosti s plánem a se skuteþností minulých období, s podniky téhož odvČtví a konkurenþními podniky, srovnávání skuteþnosti se standardními hodnotami. Základní postup finanþní analýzy spoþívá v rozboru absolutních ukazatelĤ v rozvaze a výkazu ziskĤ a ztrát. Jedná se o analýzu absolutních hodnot jednotlivých položek, jejich zmČn a výpoþet indexĤ. Základem finanþní analýzy je také zhodnocení pravidel financování,

analýza

pomČrových

ukazatelĤ

(rentability,

likvidity,

aktivity,

zadluženosti), aplikace Altmanova indexu a indexu IN. Finanþní analýza je jakýmsi rozborem špatných a dobrých tahĤ v minulosti, na jejich základČ je spoleþnost schopna pĜijmout opatĜení potlaþující slabé stránky a navozující pozitivní výkon.

3.2. Charakteristika finanþní analýzy Finanþní analýza pĜedstavuje významnou souþást podnikového Ĝízení. PĜedstavuje ohodnocení minulosti, souþasnosti a pĜedpokládané budoucnosti. ZajišĢuje zpČtnou

15

vazbu mezi pĜedpokládaným efektem rozhodnutí a skuteþností, umožĖuje odhalit poruchy finanþního zdraví v okamžiku kdy je možno tyto poruchy napravit nČjakými opatĜeními. Hlavním úkolem finanþní analýzy, nástroje na Ĝízení spoleþnosti, je komplexní posouzení souþasné finanþní a ekonomické situace spoleþnosti za pomoci specifických postupĤ a metod. Finanþní analýza poukazuje nejen na silné stránky podniku, ale zároveĖ pomáhá odhalit pĜípadné poruchy ve finanþním hospodaĜení. Zdrojem informací pro její sestavení jsou úþetní výkazy, které umožĖují nastínit budoucí vývojové trendy.Výsledky a poznatky slouží pĜedevším pro tvorbu koncepce rozvoje, volbu strategie a její realizaci pro plánování samotné finanþní situace, tj. pro plánování penČžních pĜíjmĤ a výdajĤ (penČžních tokĤ) v rĤzných þasových horizontech.

3.3. Uživatelé finanþní analýzy ManažeĜi Informace získané z finanþní analýzy potĜebují pĜedevším pro

krátkodobé a zejména

dlouhodobé finanþní Ĝízení podniku. Znalost finanþní situace jejich firmy jim umožĖuje rozhodovat se správnČ pĜi získávání finanþních zdrojĤ, pĜi zajišĢování optimální majetkové struktury vþetnČ výbČru vhodných zpĤsobĤ jejího financování, pĜi alokaci volných penČžních prostĜedkĤ, pĜi rozdČlování disponibilního zisku. Finanþní analýza odhadující slabé a silnČjší stránky finanþního hospodaĜení firmy umožĖuje manažerĤm pĜijmout pro pĜíští období správný podnikatelský zámČr, který se mimo jiné rozpracovává do finanþního plánu.

InvestoĜi, akcionáĜi ChtČjí se ujistit, že jejich peníze jsou vhodnČ uloženy a že podnik je dobĜe Ĝízen. Zajímají se o stabilitu a likviditu podniku, disponibilní zisk a o to, zda podnikatelské zámČry manažerĤ zajišĢují trvání a rozvoj podniku.

16

Držitelé úvČrových cenných papírĤ Zajímají se zejména o likviditu podniku a o finanþní stabilitu – o to, zda jim bude jejich cenný papír splacen vþas a v dohodnuté výši. Potenciální investoĜi Zvažují možnost umístit svoje volné penČžní prostĜedky do daného podniku a potĜebují si ovČĜit, zda je takové rozhodnutí správné. Obchodní partneĜi, dodavatelé Na základČ znalostí finanþní situace potenciálních zákazníkĤ si vybírají své obchodní partnery, u nichž pak sledují zejména schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu, z níž usuzují na zajištČnost svého odbytu. OdbČratelé ObdobnČ jako dodavatelé si podle výsledkĤ finanþní analýzy vybírají své dodavatele. Zejména pĜi dlouhodobých kontraktech se potĜebují ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkĤm. Banky a jiní vČĜitelé Žádají potencionálního dlužníka o co nejvíce informací o jeho finanþním stavu, aby se na jejich základČ správnČ rozhodli, zda mu pĤjþí þi ne. OvČĜují rovnČž, zda podnik mĤže nabídnout odpovídající záruky za pĤjþky a zda bude schopen hradit splátky za stanovených podmínek. PenČžní ústavy váží þasto své úvČrové podmínky na vybrané finanþní ukazatele. Konkurenti Zajímají se o finanþní informace srovnatelné s jejich vlastními hospodáĜskými výsledky, zejména o ukazatele rentability, o ziskovou marži, velikost roþních tržeb, solventnost, o výši a hodnotu zásob a o jejich obrátky.

17

3.4. Zdroje finanþní analýzy Zdroje finanþních informací z úþetních výkazĤ finanþního a vnitropodnikové úþetnictví, výroþní zprávy vnČjší finanþní informace, roþní zprávy emitentĤ veĜejnČ obchodovatelné CP, prospekty CP, burzovní zpravodajství, apod. Kvantifikované nefinanþní informace ekonomická a podniková statistika, podnikové plány, cenové a nákladové kalkulace, další podnikové evidence (produkce, poptávka a odbyt, zamČstnanost...) Nekvantifikované informace zprávy vedoucích pracovníkĤ, auditorĤ, komentáĜe manažerĤ, odborný tisk, nezávislá hodnocení a prognózy Finanþní úþetní výkazy Rozvaha uvádí položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojĤ jeho krytí k urþitému datu, vČtšinou k poslednímu dni úþetního období (31.12.) Výkaz ziskĤ a ztrát konkretizuje, které náklady a výnosy za jednotlivé þinnosti se podílely na tvorbČ výsledku hospodaĜení Výkaz cash flow je skuteþný pohyb (tok) penČžních prostĜedkĤ podniku, je východiskem pro Ĝízení likvidity podniku, neboĢ: •

existuje rozdíl mezi pohybem hmotných prostĜedkĤ a jejich penČžním vyjádĜením (napĜ. nákup zásob na obchodní úvČr)

•

vzniká þasový nesoulad mezi hospodáĜskými operacemi vyvolávajícími náklady a jejich finanþním zachycením (vznik mzdových nákladĤ a vlastní výplata mezd)

18

•

vzniká rozdíl mezi náklady a výdaji a mezi výnosy a pĜíjmy (podvojné úþetnictví zachycuje hospodáĜské jevy a výsledek hospodaĜení podniku nezávisle na okamžiku uskuteþnČných plateb)

3.5. Analýza pomČrových ukazatelĤ 3.5.1. Analýza ukazatelĤ rentability

PomČĜují zisk dosažený podnikáním z vyšších zdrojĤ firmy, jichž bylo užito k jeho dosažení. Rentabilita celkových aktiv (ROA) - ukazatel pomČĜuje zisk s celkovými aktivy investovanými do podnikání bez ohledu na to, z jakých zdrojĤ jsou financována (vlastních, cizích, krátkodobých, dlouhodobých). ýím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím je situace sledovaného podniku pĜíznivČjší. ROA = þistý zisk / celková aktiva

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - míra ziskovosti z vlastního kapitálu je ukazatelem, jímž vlastníci (akcionáĜi, spoleþníci a další investoĜi) zjišĢují, zda jejich kapitál pĜináší dostateþný výnos, zda se využívá s intenzitou odpovídající velikosti jejich investiþního rizika. ROE = þistý zisk / vlastní kapitál

Rentabilita tržeb (ROS) - ukazatel mČĜí podíl þistého zisku pĜipadající na 1 Kþ tržeb. Velmi dobré pro podnikové srovnání. ROS = þistý zisk / celkové tržby

19

3.5.2. Analýza ukazatelĤ likvidity Charakterizují schopnost firmy dostát svým závazkĤm. Úzce navazují na ukazatele zadluženosti. PomČĜují to, þím je možno platit (þitatel), tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel).

Likvidita je souhrn všech potenciálnČ likvidních prostĜedkĤ, které má firma k dispozici pro úhradu svých splatných závazkĤ. Solventnost se definuje jako pĜipravenost hradit své dluhy, když nastala jejich splatnost a je tedy jednou ze základních podmínek existence firmy.

V rámci likvidnosti obČžného majetku se rozlišují tĜi stupnČ likvidity podniku: PenČžní likvidita - mČĜí schopnost podniku hradit právČ splatné závazky, mČl by mít hodnotu 0,5. Jedná se o nejpĜísnČjší ukazatel likvidity. Informuje o tom, jakou þást krátkodobých závazkĤ je podnik schopen okamžitČ uhradit. Vysoká hodnota ukazuje sice dobrou likviditu, zároveĖ však ukazuje držení pĜíliš velké hotovosti jakožto neproduktivního aktiva. okamžitá likvidita = penČžní prostĜedky/ okamžitČ splatné závazky

Pohotová likvidita - v tomto pĜípadČ nejsou zapoþítávány zásoby. Ty jsou totiž ménČ likvidní než ostatní obČžná aktiva a jejich pĜípadný prodej je obvykle ztrátový. Tento ukazatel nejlépe charakterizuje platební schopnost podniku, tj. schopnost podniku krýt svými penČžními prostĜedky své bČžné závazky. Standardní hodnoty rychlé likvidity se pohybují od 1 do 1,5. Rychlá likvidita s nižším koeficientem ukazuje, že v pomČru ke krátkodobému cizímu kapitálu je pĜísun penČz a pĜíjmĤ z tržeb nedostateþný. pohotová likvidita = (obČžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky

20

BČžná likvidita - udává platební schopnost podniku v delším období. ÚroveĖ bČžné likvidity závisí hodnČ na konkrétním odvČtví, na výrobním programu a dalších faktorech. Za pĜijatelnou hodnotu se považují hodnoty v intervalu 1,5 – 2,5. PĜi menším pomČru se podnik musí spoléhat na prodej zásob, což není pĜijatelné pro vČĜitele. PĜi vysoké hodnotČ koeficientu ukazuje na neproduktivní využití prostĜedkĤ. Ukazatel velmi þasto používají banky pro rozhodování o tom, zda podniku poskytnout krátkodobý úvČr þi nikoliv. bČžná likvidita = obČžná aktiva / krátkodobé závazky

3.5.3. Analýza ukazatelĤ aktivity Ukazatelé aktivity vyjadĜují tu skuteþnost, jak efektivnČ spoleþnost využívá svá aktiva. Pokud jich má více, vznikají zbyteþné náklady, pokud jich má ménČ, pak spoleþnost zbyteþnČ pĜichází o þást zisku. Ukazatelé se poþítají pro jednotlivé skupiny aktiv. Ukazatel udává poþet obrátek za sledované období pro konkrétní aktivum. ýím vetší poþet obrátek, tím je lépe využíváno vložených finanþních prostĜedkĤ a tím spoleþnost dosahuje lepších finanþních výsledkĤ. Hodnota tČchto ukazatelĤ se vyjadĜuje v jednotkách þasu. V pĜípadČ mezipodnikového srovnávání je nutné dát pozor na stáĜí stálých aktiv a na rozdíly v odepisování stálý aktiv. Rychlost obratu zásob - je definována jako pomČr tržeb a prĤmČrného stavu zásob výsledkem je absolutní þíslo, které znamená poþet obrátek, tj. kolikrát se pĜemČní zásoby v ostatní formy obČžného majetku a opČt v nákup zásob. Rychlost obratu zásob =tržby / zásoby

Doba obratu zásob - udává kolik dní jsou obČžná aktiva vázána ve formČ zásob. Do jmenovatele lze dosadit jenom ty náklady, které mají vztah ke sledovanému druhu zásob. U zásob výrobkĤ a zboží je tento ukazatel rovnČž indikátorem likvidity, protože udává poþet dnĤ, za nichž se zásoba pĜemČní v hotovost nebo pohledávku.

21

Posouzení je zase ryze individuální, u nČkterých podnikĤ se mohou zásoby zdržovat dlouhou dobu, pokud je výrobní proces zdlouhavý. doba obratu zásob = zásoba / denní spotĜeba

Rychlost obratu pohledávek - je vyjadĜována jako pomČr tržeb a prĤmČrného stavu pohledávek udává v podobČ poþtu obrátek jak rychle jsou pohledávky pĜemČĖovány v penČžní prostĜedky. rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky

Doba splatnosti krátkodobých závazkĤ - Ukazatel by mČl dosáhnout alespoĖ hodnoty doby obratu pohledávek, aby podnik neúvČroval své odbČratele. Ideální je, když jsou tyto dva ukazatele v rovnováze. Doba splatnosti krátkodobých závazkĤ = krátkodobé závazky /(tržby/360)

Obrat aktiv - Je jedním z klíþových ukazatelĤ efektivnosti. Je mČĜítkem využití majetku. V pĜípadČ, že podnik hospodaĜí efektivnČ, je potĜeba, aby výsledná hodnota ukazatele byla co nejnižší. Obrat aktiv = tržby / aktiva 3.5.4. Analýza ukazatelĤ zadluženosti MČĜí rozsah, v jakém podnik užívá k financování dluh. ýím je firma zadluženČjší, tím je finanþní páka a tudíž i ukazatele vyšší, avšak pĜíliš velká páka zvyšuje finanþní riziko akcionáĜĤ, protože podnik je pĜíliš zatížen splácením úrokĤ a snadno se dostane do nepĜíznivé finanþní situace. Ve zdravém, finanþnČ stabilním podniku mĤže její rĤst pĜispívat k celkové rentabilitČ a tím i k tržní hodnotČ firmy. Vyšší zadluženost nepĜivádí ovšem podnik automaticky do platebních potíži.

22

Optimální struktura: takové rozložení kapitálových zdrojĤ, které pĜedstavuje minimalizaci prĤmČrných nákladĤ spojených s obstaráním celkového kapitálu. PomČr mezi vlastním a cizím kapitálem se mezi jednotlivými odvČtvími a obory podnikání velmi rĤzní. V prĤmyslových podnicích pĜevládá spíše vlastní kapitál, u obchodních podnikĤ bývá vzájemný pomČr þasto vyrovnán a u penČžních ústavech pĜevládá cizí kapitál.

Kapitálová struktura závisí i na subjektivním postoji podnikatele þi manažerĤ, na velikosti a stabilitČ tržeb, na úrokové míĜe bank, na výnosnosti podniku aj. Ani u ukazatelĤ zadluženosti neexistuje žádné absolutní þíslo, které by vyjadĜovaly zaruþenČ správný pomČr.

Celková zadluženost - vypoþte se jako podíl cizího kapitálu k celkovým aktivĤm. celková zadluženost = cizí kapitál / aktiva tzv. ukazatel vČĜitelského rizika (þasto sledují investoĜi)

Koeficient samofinancování - je doplĖkem k ukazateli celkové zadluženosti. VyjadĜuje finanþní nezávislost firmy. Oba ukazatele informují o finanþní struktuĜe firmy (o skladbČ kapitálu). koeficient samofinancování = vlastní kapitál / cizí kapitál (sledují banky pĜi rozhodování o dalším úvČru) Strukturu dluhĤ hodnotí ukazatele krátkodobé a dlouhodobé zadluženosti. Pokud je dlouhodobá zadluženost vČtší než krátkodobá nemusí se podnik bát okamžitého požadavku vČĜitelĤ na splacení závazkĤ (ale neseme riziko, protože se neví jaká bude situace v budoucnu). krátkodobá zadluženost = krátkodobé závazky / aktiva

23

3.6. Soustavy pomČrových ukazatelĤ

3.6.1 Altmanova Z – rovnice Cílem této metody je stanovit urþitou hranici, která rozdČlí podniky na ty, které pravdČpodobnČ zbankrotují a které ne. Altmanova rovnice dĤvČryhodnosti, tzv. Z –skóre: Z = 1,2 * x1 + 1,4 * x2 + 3,3 * x3 + 0,6 * x4 + 1,0 * x5

kde

x1 = obČžná aktiva/ aktiva celkem x2 = hospodáĜský výsledek/ aktiva celkem x3 = zisk pĜed úroky a zdanČním (EBIT)/ aktiva celkem x4 = tržní hodnota vlastního jmČní/ úþetní hodnota celkových závazkĤ x5 = tržby/ aktiva celkem

Pokud je výsledné Z vČtší než 2,9 firma je finanþnČ stabilní, oproti tomu bankrot hrozí podnikĤm s výsledkem menším než 1,8.

3.6.2 Index dĤvČryhodnosti IN Index dĤvČryhodnosti byl vypracován manžely Inkou a Ivanem Neumaierovými pro posouzení finanþního rizika þeských podnikĤ. Index IN je vhodný pro roþní hodnocení zdraví firmy.

ȱƽȱŗȱȘȱǻȱȱȦȱȱǼȱƸȱŘȱȘȱǻȱȱȦȱȱǼȱƸȱřȱȘȱǻȱȱȦȱȱǼȱƸȱŚȱȘȱǻȱȱȦȱȱǼȱƸȱśȱȘȱǻȱȱȦȱ ȱƸȱ ȱǼ

24

kde

A = aktiva CZ = cizí zdroje EBIT = zisk pĜed úroky a zdanČním U = nákladové úroky T = výnosy OA = obČžná aktiva KZ = krátkodobé závazky KBU = krátkodobé bankovní úvČry

Symboly V1 až V5 jsou dĤležitou složkou indexu, neboĢ vyjadĜují váhy jednotlivých ukazatelĤ. Velikosti tČchto vah jsou stanoveny rozdílnČ podle jednotlivých odvČtví ekonomiky. Pro vyhodnocení tohoto indexu se stanovují následující kritéria: Podnik tvoĜí hodnotu………………1,77 – více Šedá zóna…………………………..0,75 – 1,77 Podnik spČje k bankrotu…………....0,75 – ménČ

3.7. Národní strategický plán rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007 – 2013

Strategie rozvoje venkova ýeské republiky deklaruje tuto rozvojovou vizi: Do roku 2013 se zmČní tváĜ venkova ýeské republiky a jeho hospodáĜská struktura v míĜe vedoucí k výraznému zlepšení životního prostĜedí, životní úrovnČ a životních podmínek jeho obyvatel, k posílení nosných oborĤ a diverzifikaci ekonomických aktivit zemČdČlství, lesního a vodního hospodáĜství, cestovního ruchu a dalších odvČtví zabezpeþujících hospodáĜskou a spoleþenskou stabilitu venkova a k dosažení úrovnČ srovnatelné s venkovskými regiony vyspČlých zemí Evropské unie. Komparativní výhody života na venkovČ zvýší atraktivitu venkova pro bydlení, práci a podnikání.

25

Pro naplnČní deklarované strategické vize rozvoje venkova do roku 2013 je stanoven globální cíl, jehož naplnČní má tĜi dimenze. Dimenzi životního prostĜedí, prosperující ekonomiky (konkurenceschopného hospodaĜení) a pracovního uplatnČní obyvatel venkova. Globální cíl strategie rozvoje venkova ýeské republiky do roku 2013: Rozvoj venkovského prostoru ýeské republiky založit na dodržování principĤ udržitelného rozvoje, systematickém zlepšování stavu životního prostĜedí, péþi o pĜírodu a krajinu a snižování negativních vlivĤ intenzivního zemČdČlského hospodaĜení. VytvoĜit

podmínky pro

konkurenceschopnost

ýeské republiky v základních

potravináĜských komoditách s pĜednostní orientací na kvalitní znaþkové potraviny, zvýšit podíl produkce uplatnitelné na zahraniþních trzích a zvýšit HDP na obyvatele venkova a pĜíjmy venkovského obyvatelstva. RozšiĜovat a diverzifikovat ekonomické aktivity ve venkovském prostoru ýeské republiky vedoucí k rozvoji podnikání, tvorbČ nových pracovních míst, hospodáĜskému rĤstu a ke snížení míry nezamČstnanosti na venkovČ. Posílit sounáležitost obyvatel na venkovČ a spoleþenskou strukturu.

Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemČdČlství a lesnictví Cíl osy I: VytvoĜit silné a dynamické zemČdČlsko-potravináĜské odvČtví Osa I je orientována na pĜenos znalostí a inovací v potravinovém ĜetČzci, které ve spojení s efektivními investicemi do fyzického kapitálu a lidských zdrojĤ pĜispČjí ke zvyšování konkurenceschopnosti zemČdČlského a lesnického sektoru. Prioritní oblastí je modernizace zemČdČlských podnikĤ a produkce kvalitních, konkurenceschopných zemČdČlských produktĤ. Proto je na tyto úþely soustĜedČno

26

nejvČtší množství finanþních prostĜedkĤ. Vzhledem k pĜetrvávajícímu vysokému prĤmČrnému stáĜí zemČdČlské techniky evidované v ýR, které pĜes všechna dosavadní opatĜení k podpoĜe modernizace neklesá, je nutno v podpoĜe modernizace pokraþovat. Totéž platí pro techniku používanou v lesnictví. Podpora lesního hospodáĜství bude smČĜovat k technickému vybavení pro finalizaci a pro tržní zhodnocení produktu, dále ke zvyšování hospodáĜské hodnoty lesĤ, podporu lesnické techniky a infrastruktury. Dalšími oblastmi, v nichž pĜetrvává stagnace, je zavádČní inovací v zemČdČlské výrobČ a zpracování potravin (dĤraz je kladen na podporu zlepšování kvality a pĜidávání hodnoty zemČdČlských a potravináĜských produktĤ), podpora udržitelného rozvoje prostĜednictvím využití biomasy jako obnovitelného zdroje pro materiálové a energetické využití. DĤležitou prioritou je také zajistit vstup mladých podnikatelĤ do zemČdČlství (snížení prĤmČrného vČku podnikatelĤ v zemČdČlství). Z analýz vyplývá potĜeba zajištČní a podpory pozemkových úprav, Ĝízení a zajištČní funkþnosti vodních zdrojĤ, revitalizace vodních tokĤ a zpĜístupnČní pozemkĤ. Investice do lidského kapitálu jsou nedílnou souþástí podpory rozvoje venkova v ose I, a to v podobČ odborného vzdČlávání a poradenství. Priority, cíle a opatĜení osy I Priorita I.1. Modernizace, inovace a kvalita Cíl: VytvoĜit silné zemČdČlsko-potravináĜské odvČtví, modernizovat zemČdČlské podniky, zavádČt inovace a zvýšit kvalitu produktĤ. OpatĜení •

Modernizace zemČdČlských podnikĤ

•

Investice do lesĤ

•

PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm

27

•

Pozemkové úpravy

•

ěízení a zajištČní funkþnosti vodních zdrojĤ

•

Seskupení producentĤ

Priorita I.2 PĜenos znalostí Cíl: VytvoĜit dynamické zemČdČlsko-potravináĜské prostĜedí, rozšíĜit vzdČlávání a poradenství a snížit vČkový prĤmČr pracovníkĤ v zemČdČlství. OpatĜení •

Další odborné vzdČlávání a informaþní þinnost

•

Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ

•

PĜedþasný odchod do dĤchodu

•

Využívání poradenských služeb

3.8. Formulace možné strategie OdpovČdi na 3 možné otázky: 1) na jakém základČ hodlám konkurovat •

formulování generické strategie (základní konkurenþní strategie – na jakém základČ hodlám konkurovat) o vedoucí postavení v nákladech napĜ. pivo PRIMUS o strategie diferenciace napĜ. pivo Pilsner Urquell o strategie úzkého zamČĜení na nízké náklady (cost focus) napĜ. pivo Krakonoš o strategie úzkého zamČĜení na diferenciaci (dif. focus) napĜ. medové pivo BrnČnský drak

28

2) jak se chci vyvíjet

•

strategické varianty o expanze (kvantitativní, kvalitativní) ƒpenetrace trhu (kvantitativní) ƒrozvoj trhu (kvalitativní) ƒrozvoj produktu (kvalitativní) ƒdifersifikace (kvalitativní) ‰

vertikální (rozšiĜování funkce)

‰

horizontální (nový produkt a trh) ¾pĜíbuzná (stejná klientela a distribuþní kanály) ¾nepĜíbuzná

o omezení ƒkvantitativní (objemy výroby) ƒkvalitativní (opouštČní trhĤ, produktĤ a funkcí) o stabilita (stálý objem výroby a nemČnné komponenty, zamČĜení napĜ. na snižování nákladĤ) o kombinování ƒsimultánní (soubČžné) ƒsekvenþní (postupné) 3) jakým zpĤsobem uskuteþním zvolený vývoj •

interní zpĤsob

•

akvizice

•

smíšený zpĤsob (pouze þásteþný vlastník) o franchizing o konsorcia o licence o joint venture

29

3.9. Hodnocení vývoje konkurenþního prostĜedí

3.9.1. Obecné okolí Ekonomické faktory • Jaký je pravdČpodobný smČr vývoje ekonomik na regionálních, národních a mezinárodních trzích firmy? • Jaké zmČny v ekonomickém rĤstu, inflaci, úrocích z úvČrĤ, kapitálové dostupnosti, úvČrové dostupnosti, kupní síle zákazníkĤ lze oþekávat? • Jaké pĜíjmové rozdíly mezi nejnižší, stĜední a nejvyšší tĜídou jsou v rĤzných regionech? • Jaké posuny v poptávce po rĤzných kategoriích zboží a služeb lze oþekávat? Spoleþnost a demografické faktory • Jak ovlivní firmu zmČny v oblasti sociálních hodnot a pĜístupĤ, týkajících se populaþní politiky, manželství, životního stylu, práce, etiky, role pohlaví, rasové rovnosti, vzdČlání, dĤchodĤ, zneþištČní a energií? • Jak ovlivní zmČny v populaci sociální a politická oþekávání doma i v zahraniþí? • Jaké pĜíležitosti a problémy se objeví? • Jaké nátlakové skupiny zvýší svoji moc? Spoleþnost a demografické faktory - trh práce • Jsou v geografické oblasti, kde budou umístČna naše výrobní zaĜízení, k dispozici potenciální zamČstnanci s požadovanými schopnostmi a dovednostmi? • Jsou v blízkosti naší výrobní kapacity nebo obchodĤ situovány vysoké školy a odborné technické školy, které mohou pomoci pĜi plnČní našich školících potĜeb? • PĜispívají pracovní vztahy v našem prĤmyslu ke splnČní našich vzrĤstajících potĜeb zamČstnancĤ?

30

• SmČĜují pracovníci, jejichž dovednosti potĜebujeme, do geografické oblasti nebo z geografické oblasti umístČní našeho výrobního závodu? Ekologické faktory • Jaké pĜírodní vlivy a vlivy zneþištČní ohrožují zamČstnance, zákazníky a vybavení? • Jak pĜísnČ jsou uplatĖovány existující legislativní normy týkající se životního prostĜedí? • Jaké nové zákony lze oþekávat? Politické faktory • Jaké zmČny ve vládní politice lze oþekávat s ohledem na prĤmyslovou spolupráci, antitrustové aktivity, zahraniþní obchod, zdanČní, znehodnocování, ochranu životního prostĜedí, deregulaci, bariéry zahraniþního obchodu a dalších parametrĤ? • Jak úspČšná je administrativa v dosahování stanovených cílĤ? • Jak ovlivní úspČšnost administrativy firmu? • Je mezinárodní klima pĜátelské nebo ne? • Je zde tendence k nestabilitČ, korupci nebo kriminalitČ? • Jaká je úroveĖ politického rizika? • Jaké další politické a právní vlivy lze oþekávat – obchodní bariéry, požadavky na rovnoprávnost, nacionalismus, patentová ochrana? Technologické faktory • Jaká je souþasná úroveĖ techniky? • Jak se mČní? • Jaké pĜípadné nové produkty þi služby lze pravdČpodobnČ oþekávat vzhledem k technologickému rozvoji? • Jaký budoucí vliv mohou mít pĜevratné technologické novinky v daných odvČtvích? • Jak se tyto zmČny projeví v dalších oblastech - sociální, legislativní, veĜejná bezpeþnost, regulace, interpretace zákonĤ....

31

3.9.2. Oborové okolí NovČ pĜíchozí • Umožní vývoj technologií a tržní poptávky minimalizovat tradiþní vliv ekonomiky velkého rozsahu? • Akceptují zákazníci naše prohlášení o jedineþnosti našeho produktu? • Zvládnou potenciální noví konkurenti kapitálové požadavky? • Jak trvalá je nákladová nevýhoda v daném oboru? • MČní se podmínky tak, že všechny firmy mají stejný pĜístup k marketingovým kanálĤm? • Je pravdČpodobná zmČna politiky vlády vĤþi pravidlĤm konkurence? Síla dodavatelĤ • Jak stabilní je velikost a složení vašich dodavatelĤ? • Má nČkterý z dodavatelĤ snahu integrovat se do naší obchodní strategie? • Jak závislí budou dodavatelé v budoucnosti? • Je pravdČpodobné, že budou dostupní substituþní dodavatelé? • MĤžeme si sami nahradit dodavatelské firmy? • Jaká je pravdČpodobnost velkého zvýšení nákladĤ z dĤvodu zmenšených zásob potĜebných pĜírodních zdrojĤ? • Budou zdroje zásob, zejména energetické, spolehlivé? • Existují dĤvody, oþekávat zmČny v nákladech nebo dostupnosti vstupĤ v dĤsledku problémĤ finanþních, lidských a subdodavatelských? Substituty • Jsou nové substituty pravdČpodobné? • Budou mít konkurenþní cenu? • MĤžeme s nimi soutČžit cenou, reklamou þi diferenciací? • Jak mĤžeme eliminovat potenciální vznik substitutĤ?

32

Zákazníci • MĤžeme pĜekonat naši závislost na nČkolika málo velkých zákaznících? • Jak budou reagovat zákazníci na snahu diferencovat produkt? • Jaké jsou možnosti zpČtné vertikální integrace zákazníkĤ? • Máme se snažit o integraci? • Jak lze zvýšit hodnotu našich komponent pro zákazníka? • Co bude náš zákazník považovat za potĜebnou hodnotu? • Provádí se výzkum trhu anebo hovoĜí manažeĜi mezi sebou, aby zjistili, co zákazník chce? Zákazníci • Které potĜeby zákazníka nejsou stávajícími výrobky splnČny a proþ ? • Snaží se aktivity v oblasti R a D vytvoĜit prostĜedky pro splnČní tČchto potĜeb? • Jaký je stav tČchto aktivit? • Jaké marketingové a distribuþní kanály bychom mČli použít? • ýeho pĜedzvČstí jsou demografické a populaþní zmČny co se týþe velikosti a prodejního potenciálu našeho trhu? • Které nové segmenty trhu nebo výrobkĤ se mohou vyvinout v dĤsledku tČchto zmČn? • Jaká bude kupní síla skupin našich zákazníkĤ? Konkurenti • Je pravdČpodobná rovnováha sil mezi konkurenty? • Klesá rĤst odvČtví natolik, aby to povzbudilo konkurenty k aktivitČ? • Jsou v odvČtví nadmČrné kapacity? • Jsou naši konkurenti schopni výraznČ konkurovat cenou? • Jak jedineþnou strategii volí naši konkurenti? • Jaké pohyby ve strategii stávajících soupeĜĤ je možné oþekávat - doma i v zahraniþí? • Jaká konkurenþní výhoda je potĜebná pro vybrané zahraniþní trhy? • Jaké budou priority našich konkurentĤ a schopnosti zmČny?

33

3.10. ZemČdČlství

ZemČdČlská výroba ZemČdČlská výroba je i s navazující výrobou potravináĜskou jedním z tradiþních odvČtví národního hospodáĜství. Podíl zemČdČlství (spolu s lesnictvím) na hrubé pĜidané hodnotČ v národním hospodáĜství se pĜibližuje prĤmČru zemí bývalé evropské patnáctky. ýeské zemČdČlství má za sebou stoletími provČĜenou tradici, která nejenže zaruþovala kýženou sobČstaþnost národa v základních potravinách, ale i tento stĜedoevropský kout svČta proslavila v zahraniþí. V agrárním exportu se dlouhodobČ uplatĖují pĜedevším komodity mléko, živá zvíĜata, obiloviny, cukr a slad. ZemČdČlští podnikatelé dnes v ýR hospodaĜí na pĜibližnČ 4 264 tis. ha zemČdČlské pĤdy, která tak tvoĜí pĜibližnČ polovinu (54 %) celkové rozlohy státu. Na jednoho obyvatele republiky pĜipadá 0,42 ha zemČdČlské pĤdy, z toho 0,30 ha pĤdy orné, což je pĜibližnČ evropský prĤmČr. Více než tĜetinu pĤdního fondu ýR tvoĜí lesní pozemky. Od roku 1995 ubylo 15 tis. ha zemČdČlské pĤdy, oproti tomu výmČra lesní pĤdy vzrostla o 16 tis.ha. Zatímco výmČra orné pĤdy v posledních deseti letech trvale klesá, výmČra pozemkĤ evidovaných v katastru nemovitostí jako trvalé travní porosty se naopak o 71 tis. ha zvýšila. Polovina zemČdČlského pĤdního fondu se nachází v oblastech ménČ pĜíznivých pro hospodaĜení (tzv. LFA oblasti) a to jsou právČ oblasti, kde se zakládání a udržování luk a pastvin podporuje. VČtšina zemČdČlské pĤdy je nyní ve vlastnictví fyzických a právnických osob. K 31. 12. 2004

bylo ve vlastnictví státu 599,7 tis. ha zemČdČlské pĤdy kterou pronajímá

Pozemkový fond ýR. ýeské a moravské zemČdČlství lze charakterizovat velkou roztĜíštČností vlastnictví pĤdy a velkým podílem najaté pĤdy (90 %) od velkého poþtu pronajimatelĤ. Velikostní struktura podnikĤ se výraznČ liší od struktury podnikĤ ve 25

34

þlenských zemích Evropské unie. Podniky s více než 50 ha zemČdČlské pĤdy totiž zaujímají 92,2 % z celkové výmČry obhospodaĜované zemČdČlské pĤdy. ZemČdČlská výroba zamČstnávala v roce 2004 pĜibližnČ 141 tis. osob a tento poþet od zaþátku 90. let neustále klesá. Podíl pracovníkĤ v zemČdČlství ve struktuĜe zamČstnanosti národního hospodáĜství tak þiní na 2,9 %. ZemČdČlství dnes již neslouží pouze výrobČ potravin, ale pĜebírá na sebe i dĤležité spoleþenské a ekologické funkce. ZemČdČlská þinnost je nedílnou, ne-li esenciální složkou venkovského prostoru, který si zaslouží péþi a podporu. ZemČdČlci jsou k tČmto podobným pro veĜejnost i životní prostĜedí prospČšným þinnostem vedeni i celou škálou dotaþních nástrojĤ, aĢ již národních þi evropských. Ekologické zemČdČlství Ekologické zemČdČlství je moderní formou obhospodaĜování pĤdy bez používání chemických vstupĤ s nepĜíznivými dopady na životní prostĜedí, zdraví lidí a zdraví hospodáĜských zvíĜat. Tento zemČdČlský produkþní systém, který umožĖuje produkovat vysoce kvalitní potraviny, je nedílnou souþástí agrární politiky ýR. KromČ produkce biopotravin pĜispívá ekologické zemČdČlství

k lepším životním

podmínkám chovaných zvíĜat, k ochranČ životního prostĜedí a ke zvýšení biodiverzity prostĜedí. Ministerstvo zemČdČlství je garantem dodržování pravidel pro ekologické zemČdČlství, a to jak národní, tak evropské legislativy. Ministerstvo zemČdČlství dále administruje státní podporu pro ekologické zemČdČlce v rámci národních dotací a Programu rozvoje venkova a má v gesci realizaci strategických dokumentĤ rozvoje ekologického zemČdČlství. Formou finanþních podpor se aktivnČ se podílí na podpoĜe marketingu, osvČty a vzdČlávání.

35

Rostlinné komodity Rostlinnými komoditami se rozumí polní a speciální plodiny pČstované pro své hlavní i vedlejší produkty k lidské výživČ a konzumaci, k výživČ hospodáĜských zvíĜat i k technickému a farmaceutickému užití, jako jsou obiloviny, luskoviny, okopaniny, pícniny a technické a speciální plodiny, mezi které patĜí vinná réva, cukrová Ĝepa, olejniny, chmel, ovoce, zelenina a léþivé a koĜeninové rostliny. VýmČra zemČdČlské pĤdy v ýR aktuálnČ þiní 4,2 mil. ha. Rozhodující þást této plochy 3 mil. ha (71 %) pĜedstavuje orná pĤda, na které jsou v rámci osevních postupĤ stĜídány jednotlivé plodiny podle pČstitelských oblastí a vlastního zamČĜení. Trvalé kultury tvoĜí trvalé travní porosty (978 tis. ha), zahrady a ovocné sady (209 tis. ha), vinice (19 tis. ha) a chmelnice (10 tis. ha). Odbor rostlinných komodit zajišĢuje zpracování informací ze zemČdČlské prvovýroby, pĜípravu analýz a podkladĤ pro vedení ministerstva zemČdČlství a pro pracovní orgány EU i zpracování souhrnných zpráv a publikací pro odbornou veĜejnost. Dále pĜipravuje podklady pro zákonné a podzákonné pĜedpisy, podklady pro schvalování dotaþních nástrojĤ rezortu a zprostĜedkovává jejich aplikaci pro zemČdČlské podnikatelské subjekty. PĜi této þinnosti spolupracuje se Státním zemČdČlským intervenþním fondem, který jako platební agentura mimo jiné zajišĢuje platby prostĜedkĤ z evropských a národních zdrojĤ podle pravidel spoleþné zemČdČlské politiky. Dále se na pĤdČ odboru navrhuje a posuzuje koncepce výživy zemČdČlských plodin, množství použitých hnojiv, statkových hnojiv a vápenných hmot v zemČdČlství. Podílí se na tvorbČ opatĜení v úseku rostlinolékaĜství, hnojiv, chemických látek v zemČdČlství a ochrany pĜed jejich negativním pĤsobením na složky životního prostĜedí. Do rostlinných komodit patĜí obiloviny, olejniny, luskoviny, pícniny a souþasnČ i oblast produkce osiv, výživa pĤdy a ochrana rostlin, jsou základní a z hlediska plochy a produkce nejdĤležitČjší þástí rostlinných komodit. Klasická struktura osevních postupĤ v zemČdČlství s propojením rostlinné a živoþišné výroby se stala v posledních 20 letech minulostí. NejrozšíĜenČjší skupinou pČstovaných plodin zĤstaly obiloviny, které v

36

souþasnosti zaujímají zhruba 1,6 mil. ha, z þehož 1,3 mil. ha þiní každoroþní výmČra pšenice a jeþmene. Od zaþlenČní ýR do EU v roce 2004 je zabezpeþována regulace trhu s obilovinami prostĜednictvím spoleþné organizace trhu (SOT). V oblasti odrĤd, osiva a sadby s výjimkou trvalých kultur se metodicky Ĝídí a usmČrĖuje rozvoj šlechtitelské þinnosti, odrĤdového zkušebnictví a zkoušení osiva a sadby v souþinnosti s ÚstĜedním kontrolním a zkušebním ústavem zemČdČlským (ÚKZÚZ). Nedílnou souþástí je i spolupráce se Státní rostlinolékaĜskou správou (SRS). Živoþišné komodity Živoþišná výroba je velmi významnou souþástí zemČdČlské výroby, zejména kvĤli efektivnímu využívání rostlinné výroby coby zdroje všech druhĤ krmiv a na druhé stranČ také velký podíl tohoto odvČtví pĜi údržbČ krajiny. Jedná se pĜedevším o podhorské a horské oblasti, kde pĜevládá pastevní chov skotu a ovcí. Hlavním cílem živoþišné výroby je vyrábČt maso, mléko, vejce nejenom na tuzemský trh, ale i pro efektivní vývoz. V ýeské republice jsou pro chov jednotlivých kategorií hospodáĜských zvíĜat používané technologie, které jsou srovnatelné s okolními zemČmi EU. Živoþišná výroba tedy kromČ produkce potravin pĜispívá i k udržení kulturní krajiny bez jejího neekologického pĜetČžování pĜi využití optimálních technologií, které vyhovují jak zvíĜatĤm, tak i lidem, kteĜí se o nČ starají. Cross compliance V ýeské republice platí od 1. 1. 2009 Cross compliance neboli kontrola podmínČnosti. Jedním z hlavních témat souþasné zemČdČlské politiky je Ĝešení negativních dopadĤ zemČdČlství na krajinu a životní prostĜedí. Systém kontroly podmínČnosti byl v roce 2003 iniciován reformou Spoleþné zemČdČlské politiky a stal se klíþovým prvkem k vyjednávání o zachování evropských dotací do zemČdČlství i v budoucnu.

37

Od 1. 1. 2009 je v ýeské republice vyplácení pĜímých podpor a dalších vybraných dotací "podmínČno" plnČním standardĤ udržování pĤdy v dobrém zemČdČlském a environmentálním stavu, dodržováním povinných požadavkĤ v oblasti životního prostĜedí, veĜejného zdraví, zdraví zvíĜat a rostlin, dobrých životních podmínek zvíĜat a minimálních požadavkĤ v rámci agroenvironmentálních opatĜení. V pĜípadČ, že žadatel o dotace tyto podmínky nedodrží, mĤže mu být snížena nebo, v nejkrajnČjším pĜípadČ, neposkytnuta výplata vybraných využívaných dotací. PlnČní standardĤ a požadavkĤ je ovČĜováno kontrolou plnČní tzv. kontrolovaných požadavkĤ. Jejich formu a metodu kontroly si každá zemČ EU stanovuje sama, dle národních specifik. GMO - Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl zmČnČn dČdiþný materiál (DNA) pomocí genových technologií. Jedná se o moderní šlechtitelské metody (genové inženýrství) z oblasti biotechnologií, které používají v pĜírodČ probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení umČle vytvoĜených genĤ. GM plodiny se vyznaþují rĤznými specifickými vlastnostmi, mezi které patĜí zejména odolnost vĤþi škodlivým þinitelĤm – škĤdcĤm, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vĤþi postĜiku neselektivním herbicidem, který niþí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele). GM plodiny s uvedenými vlastnostmi pĜinášejí výhody pĜedevším pČstitelĤm. Další generace GM plodin mají pĜímý pĜínos také pro spotĜebitele – napĜ. GM plodiny s vyšším obsahem þi lepší skladbou nutriþních látek nebo GM plodiny s antikarcinogenními úþinky; pĜíp. pro jiné než zemČdČlské obory – napĜ. jedlé vakcíny, biodegradovatelné plasty, náhrada fosilních paliv, odstraĖování zneþištČní aj. Poprvé se GM plodiny ve svČtových statistikách objevily v roce 1996 s cca 1,7 mil. ha; v roce 2008 dosáhla celosvČtovČ plocha s GM plodinami 125 mil. ha. GM plodiny se tak staly doposud nejrychleji akceptovanou pČstitelskou technologií ve svČtČ. V roce

38

2008 tuto technologii využívalo 13,3 mil. pČstitelĤ v 25 zemích svČta. NejþastČji se pČstují GM odrĤdy sóji, kukuĜice, bavlníku a Ĝepky, dále pak GM rýže, cukrovka, papája, tykev, vojtČška, rajþe, paprika, topol, petúnie a karafiáty. V ýR se mohou produkþnČ pČstovat pouze takové GM plodiny, které prošly pĜísným schvalovacím procesem na úrovni EU, zahrnující mj. posouzení pĜípadných rizik GM plodin pro zdraví lidí a zvíĜat i životní prostĜedí, a jejichž odrĤdy byly zapsány do Státní odrĤdové knihy v ýR pĜíp. do Spoleþného katalogu odrĤd druhĤ zemČdČlských rostlin v EU. Pro pČstování v ýR, resp. EU, je i nadále povolena pouze GM kukuĜice typu MON810, tzv. Bt kukuĜice. V evropském kontextu se ýR Ĝadí k dalším 7 státĤm EU, které mají praktické zkušenosti s pČstováním Bt kukuĜici; tČmi jsou: ŠpanČlsko, Rumunsko, Francie, Portugalsko, NČmecko, Polsko a Slovensko. V ýR se Bt kukuĜice pČstuje pro produkþní úþely od roku 2005, jedná se tedy prozatím o limitované zkušenosti, a to jak z þasového pohledu, tak i z pohledu jejich minoritního podílu na celkové ploše zemČdČlské produkce.

39

4. Analýza problému a souþasné situace firmy

V této kapitole Diplomové práce nejdĜíve pĜedstavím firmu ZERAS a.s., v þásti „Analýzy souþasné situace firmy“ uvedu informace o firmČ, ze kterých jsem vycházel pĜi návrhu Ĝešení a nakonec shrnu a popíši zjištČný problém, který Ĝeším dále v návrhové þásti.

4.1. PĜedstavení firmy ZERAS a.s. Adresa spoleþnosti Název : ZERAS a.s. Sídlo : Radostín nad Oslavou þp. 224 Okres : Žćár nad Sázavou PSý : 594 44 IýO : 25546040 Tel : 566670117 Fax : 566670117 E-mail : [email protected] Právní norma : akciová spoleþnost Lokalita : obec Radostín nad Oslavou, okres Žćár nad Sázavou, kraj Vysoþina

Obor podnikání Hlavní obor podnikání je zemČdČlská výroba vþetnČ prodeje nezpracovaných zemČdČlských výrobkĤ za úþelem zpracování nebo dalšího prodeje.

40

PĜedmČt podnikání - zemČdČlská výroba - koupČ zboží za úþelem jeho dalšího prodeje a prodej, vyjma prodeje zboží uvedeného v pĜílohách živnostenského zákona - silniþní motorová doprava nákladní - silniþní motorová doprava osobní - opravy zemČdČlských strojĤ - poĜez a zpracování dĜeva - hostinská þinnost - provádČní staveb vþetnČ jejich zmČn, udržovacích prací na nich a jejich odstraĖování - ubytovací služby - pronájem nebytových prostor - výroba a prodej výrobkĤ z brambor - práce mechanizaþními prostĜedky - vedení úþetnictví a administrativní práce

Trhy, na kterých se firma pohybuje a vývoj tržeb ZERAS a. s. provozuje klasickou zemČdČlskou výrobu a v menším rozsahu pĜidruženou výrobu - poĜez dĜeva výroba palet, stavební þinnost, závodní stravování a stavební práce. V živoþišné výrobČ se a. s. zamČĜuje na chov dojnic s produkcí mléka (holštýnský skot), dále i v menším mČĜítku prodej masa. Celková výše individuální produkþní kvóty mléka napĜ. pro kvótový rok 2003 – 2004 þinila 8 780 782 lt. mléka. Smlouva na odbČr mléka s Pribinou spol. s r. o. PĜibyslav þiní 8 750 000 lt. Mléko je hlavním produktem po celý rok. Výjimeþným obdobím jsou mimo jiné žnČ, které probíhají vČtšinou v mČsících þervenec a srpen, popĜípadČ záĜí podle poþasí. Do tržeb se tak zapoþítávají i prodej obilovin, brambor a dalších produktĤ.

41

ZajišĢování výrobních zdrojĤ a majetku firmy Dodavatelé: Agroslužby a. s. Žćár nad Sázavou VFS Trading Žćár nad Sázavou Alena Zariþová spol. s r. o. Mezi základní provozní vstupy podniku patĜí agrochemikálie jako jsou postĜiky a umČlá hnojiva, dále osiva a komponenty do krmiv a pĜedevším nafta. Firma vlastní v rámci areálu velké množství budov urþených k uskladnČní produktĤ nebo ustájení dobytka, k úschovČ strojĤ a dalších zaĜízení. Firma pozvolna skupuje od vlastníkĤ pĤdy jejich pozemky, þímž zvČtšuje svoji plochu, kterou má ve vlastnictví. Od roku 1993 vykoupili pozemky za 8 360 tis. Kþ – cca 100 ha. Mezi hlavní zdroje financování patĜí : Vlastní prostĜedky Dotace ÚvČry

Výpis hlavních vlastních výrobkĤ a jejich ocenČní Spoleþnost vyprodukuje velké množství vlastních výrobkĤ. V následující tabulce uvádím ty nejdĤležitČjší z nich a zároveĖ jejich výkupní ceny za 1 jednotku. OcenČní hlavních vlastních výrobkĤ Pšenice………………. 2 000 Kþ/t Jeþmen………………. 2 000 Kþ/t triticale ……………… 2 000 Kþ/t oves ………………… 2 000 Kþ/t kmín ……………….... 18 000 Kþ/t kmín odpad ……….… 4 500 Kþ/t kukuĜice …………….. 280 Kþ/t

42

pícniny víceleté ………260 Kþ/t brambory konzum ……2 000 Kþ/t brambory odpad …….. 600 Kþ/t brambory sadba ………2 500 Kþ/t brambory z pole ……...1 200 Kþ/t hrách ………………… 3 400 Kþ/t Ĝepka ………………… 4 500 Kþ/t mléko………………… 7,00 Kþ/1t ryby………………….. 35 Kþ/kg brambory krmné …….. 8 000 Kþ/t brambory sušené I…… 23 000 Kþ/t brambory sušené II……14 000 Kþ/t sláma stelivová ………170 Kþ/t Výrobky, produkce Rozhodujícími obchodními komoditami akciové spoleþnosti jsou zemČdČlské produkty a to pĜedevším krmná pšenice a jeþmen, semeno Ĝepky olejné a brambory a ze živoþišných produktĤ mléko a v menší míĜe i maso z vyĜazených kusĤ. Tyto produkty jsou bez výjimky urþeny k dalšímu zpracování. Brambory jsou dodávány do vlastní bramborárny, kde dochází i k jejich úpravČ a k tržnímu zhodnocení.

Zákazníci Trh pro produkty rostlinné výroby vyprodukované ve spoleþnosti ZERAS a.s. je utváĜen poptávkou po tČchto komoditách v regionu, který zásobuje svými výrobky odbČratelé spoleþnosti, a také poptávkou v celé republice od þehož se odvíjí i ceny vykupovaných produktĤ, podíl na trhu nelze vyjádĜit, protože trh s tČmito komoditami v republice je velmi rozsáhlý. Podíl na trhu nelze urþit vzhledem k tomu, že trh s obílím a ostatními plodinami v rámci ýR je tak rozsáhlý, že podíl produkce spoleþnosti ZERAS a.s. na nČm je velmi malý a nelze ani dost dobĜe pĜesnČ urþit. Cenová politika se odvíjí od cen obilovin a ostatních tržních plodin v republice a ménČ také v našem regionu.

43

Odbytová taktika spoleþnosti se zamČĜuje na stálé zákazníky prostĜednictvím regionálních odbytových spoleþností. Rozhodující þást produkce družstva je realizována prostĜednictvím stálých obchodních partnerĤ. NejvýznamnČjšími obchodním partnerem je Pribina PĜibyslav .

Konkurence a její omezení Konkurence nejde v celé republice vyjádĜit z dĤvodĤ, že trh s produkty zemČdČlské výroby je v celé ýR pĜíliš veliký a podnikĤ, které se zabývají produkcí mléka, masa, obilovin a olejnin je pĜíliš mnoho. Ani v lokálním mČĜítku nelze dosti dobĜe vyjmenovat nebo vyþíslit konkurenci, kterou tvoĜí všechny okolní zemČdČlské podniky, které jsou srovnatelné velikosti. Proto jednou z možností, jak obstát na tak rozsáhlém a rozšíĜeném trhu, je co nejvíce snížit náklady, za souþasného zvýšení ochrany okolního životního prostĜedí a údržby krajiny. Odbyt pro veškerou produkci má spoleþnost dlouhodobČ zajištČn. ZERAS a.s. je vlastníkem produkþní kvóty na mléko ve výši 11 611 tis. litrĤ. S mlékárnou Pribina PĜibyslav má uzavĜenou dlouhodobou smlouvu na odbČr mléka. SamozĜejmČ, že výkupní ceny mléka kolísají jak v prĤbČhu roku tak i meziroþnČ v závislost na poptávce po nČm a na cenách krmiv. Projekce odbytových nákladĤ pĜi prodeji zemČdČlských komodit nevznikají žádné marketingové náklady. Odbytová taktika spoleþnosti se zamČĜuje na stálé odbČratele. Cenová politika se odvíjí od cen zemČdČlských komodit v republice a ménČ také v našem regionu. Servis nakoupených strojĤ bude v plném rozsahu zajišĢovat firma, která bude vybrána ve výbČrovém Ĝízení, kde bude rovnČž jako k jednomu z kritérií pĜihlédnuto k dostupnosti a kvalitČ záruþního i pozáruþního servisu. Navíc budou osloveny pĜedevším ty firmy, které mají zkušenosti s podobnou þinností a mohou pĜedložit reference.

44

O inzerci a reklamu se starají nejvČtší a rozhodující odbČratelé mléka a hovČzího masa od ZERAS a.s. Radostín nad Oslavou.

Ekologické aspekty podnikání V dnešní dobČ se velice hledí na životní prostĜedí, vstup do EU ještČ zpĜísnil podmínky používání rĤzných pĜípravkĤ a chemikálií, hlídá se odpadové hospodáĜství a provádČjí se pravidelné kontroly ve firmČ.

Odpadové hospodáĜství Odpady vzniklé pĜi pracovní þinnosti se dČlí na nebezpeþné a ostatní. Nebezpeþné odpady se dále soustĜećují na jedno místo, kde se dále tĜídí podle katalogu odpadĤ. Na likvidaci tČchto odpadĤ se objednává autorizovaná firma, která je odveze a nechá ekologicky zlikvidovat. O tČchto odpadech si Zeras a. s. vede evidenci.

Ochrana ovzduší Nebezpeþné látky, které se pĜi provozu dostávají do ovzduší, se nazývají emise. Protože se firma specializuje pĜedevším na živoþišnou výrobu, uniká pĜi tom do ovzduší velké množství þpavku. Firma musí podávat na pĜíslušný MČstský úĜad nebo Inspekci životního prostĜedí zprávy. Dále pĜi míchání krmných smČsí rovnČž vznikají nebezpeþné látky.

Informaþní technologie ve firmČ Dne 11.9. 2006 byly veškeré poþítaþe v podniku zmodernizovány, zakoupili i nové CD monitory a pĜešli na novČjší verze do té doby používaného software. Úþetnictví se zpracovává v programu Win FAS, dále na pomocné práce Microsoft

45

Office 2003, a to zejména textový editor Word a tabulkový procesor Excel. Word a Excel zná asi každý, ale Win FAS už ménČ, a proto jsem uvedl v následující kapitole nČkolik informací o tomto programu: FAS – ekonomický systém Firemní Agendový Systém FAS je ekonomický informaþní systém pro malé a stĜední firmy. Systémové požadavky: Pracuje v systému DOS, lze spustit z Windows. Obecné funkce: ƒ

Sestavy þi data lze exportovat do Windows (Excel, Word, Outlook)

ƒ

Zachovává historii, což znamená, že i data z minulých let lze zpracovávat (jedná se hlavnČ o sestavy, ...) dle tehdy platné legislativy. To je Ĝešeno jak nastavením þíselníkĤ ve starších datech, tak tím, že program svoji funkþnost pĜizpĤsobuje þasovČ platné legislativČ.

ƒ

Modulární systém s jednotným ovládáním - ušetĜíte þas na nauþení se systému.

ƒ

Maximální podpora rutinní práce pomocí používání "katalogĤ poĜízení", což jsou šablony, ve kterých lze pĜednastavit poĜizované hodnoty.



Zpracovávané agendy Oblast zpracovávaná systémem FAS je široká. Systém používají výrobní podniky, obchodníci, lékaĜi, obce, školy, neziskové organizace a další. ƒ

Úþetnictví, danČ ƒ

PÚ i JÚ: výhodné pro firmy, které zpracovávají úþetnictví.

ƒ

Závazky, pohledávky, pokladna, banka, zúþtování, úþetní sestavy, kontroly, zákonné výkazy.

ƒ

DanČ.

46

ƒ

Kontroly podvojného úþetnictví (podklady pro daĖové poradce þi auditory, dohledání chyb, ...)

Personalistika firmy a kvalifikaþní požadavky na zamČstnance v rĤzných funkcích Tab. 1: Vedení podniku PĜíjmení a jméno Ing. Jan ěíha Marie Ptáþková Ing.František Toman Ing.Jaroslav DvoĜák Milan Havlíþek

Funkce pĜedseda ekonomka agronom zootechnik stavební technik

VzdČlání VŠ ÚSO VŠ VŠ ÚSO

Délka odborné praxe 29 35 22 25 27

Tab. 2: Vývoj prĤmČrného stavu pracovníkĤ v létech 2000 – 2009 Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Muži 88 81 84 82 83 91 89 90 93 90

Ženy 36 36 35 36 39 32 23 11 13 14

Celkem 124 117 119 118 122 123 112 111 106 104

47

4.2. Analýza souþasné situace firmy

4.2.1. SWOT analýza podniku Silné stránky -

ekonomicky stabilizovaný

-

uvážlivé investice (do nových technologií - snížení provozních nákladĤ)

-

celková výmČra zemČdČlské pĤdy

-

struktura živoþišné výroby

Slabé stránky -

špatná situace v zemČdČlství z hlediska výkupních cen

PĜíležitosti -

po realizaci projektu „Rekonstrukce obilního sila“ by mohlo dojít ke zlepšení v rozhodujících komoditách

Ohrožení -

nemusí dojít potĜebnému vyrovnání dotací

-

pĜírodních vlivech, poþasí pĜi sklizni

4.2.2. Souþasná situace v podniku Akciová spoleþnost ZERAS a. s. hospodaĜí celkem na 2 030 ha pozemkĤ, z nichž je 62 ha vlastní pĤdy a 1 970 ha je pronajato od 569 vlastníkĤ. ObhospodaĜované pozemky se nacházejí na 12ti katastrálních územích. Z celkové pĤdy je 1 582 ha orné pĤdy a 450 ha trvalých travních porostĤ. Na orné pĤdČ jsou pČstovány obiloviny na 610 ha, kmín na 40 ha, brambory na 113 ha, Ĝepka na 126 ha a na 693 ha krmné plodiny (kukuĜice a jetel). Na kvalitČ skliznČ pícnin jsou závislé výsledky v živoþišné výrobČ. Asi tĜetina pozemkĤ se nachází v pásmu hygienické ochrany II. stupnČ vodního zdroje

48

MostištČ. Zbylé dvČ tĜetiny se nacházejí v pásmu hygienické ochrany III. stupnČ. Z toho plynou pro akciovou spoleþnost specifické podmínky pro hospodaĜení. Akciová spoleþnost je spoluvlastníkem bramborárny ve VatínČ. V této bramborárnČ je zpracovávána veškerá produkce brambor. Tyto jsou expedovány jako sadbové brambory, sáþkované a pytlované konzumní brambory a sušená bramborová kaše. V živoþišné výrobČ je hlavní pozornost vČnována chovu skotu, zejména chovu dojnic, kde se roþní užitkovost (rok 2003) blíží již 10 000 litrĤm. V souþasné dobČ firma chová 1 006 kusĤ dojnic holštýnského plemene. S tČmito zvíĜaty se spoleþnost zúþastĖuje chovatelských výstav, ve kterých se umisĢují na pĜedních místech (1., 2., 3. a 9. místo). V menší míĜe, v objemu cca 2 mil. Kþ firma provozuje pĜidruženou výrobu (poĜez dĜeva a výroba palet). Firma zamČstnává vlastní stavební skupinu, kterou využívá pĜi opravách stávajících objektĤ i pĜi nové investiþní výstavbČ. Dále firma provozuje závodní jídelnu, kde dennČ vaĜí cca 200 obČdĤ. V tomto zaĜízení jsou podle zájmu zamČstnancĤ i ostatních obþanĤ zajišĢovány rĤzné spoleþenské akce (svatby, „srazy“, narozeninové oslavy, pohĜební hostiny, schĤze aj.). Svými mechanizaþními prostĜedky firma provádí rĤzné druhy doprav, dále dopravu podnikovým autobusem, práce jeĜábem a prodej písku. V souþasné dobČ se management firmy ZERAS a. s. rozhodl vybudovat ve spoleþnosti systém Ĝízení jakosti podle mezinárodních norem ISO 9000:2000. Souþasná situace bez rozdílu formy hospodaĜení je pro zemČdČlce nezávidČníhodná. Jednou z pĜíþin je tempo rĤstu cen vstupĤ do zemČdČlství (nafta, elektĜina, voda, hnojiva, chemikálie, náhradní díly, stavební materiál) v pomČru k výkupním cenám zemČdČlských produktĤ (výkupní ceny obilovin a brambor v posledních létech nedosahovaly úrovnČ pĜed rokem 1990, od poloviny roku 2007 se ceny obilí a Ĝepky razantnČ zvýšily). Podstatnou roli v zamČĜení výroby, zejména výroby mléka hraje pĜidČlená kvóta na mléko. Pro možnosti naší firmy je kvóta nízká. Z tohoto dĤvodu za rok 2008 zaplatili 1200 tis. Kþ pokuty za pĜekroþení dodávky. Po vstupu ýR do EU se otevĜela možnost využívání finanþních prostĜedkĤ z fondĤ EU.

49

4.2.3. Analýza úþetních výkazĤ ýástky jsou uvedeny v tis. Kþ. Tab. 3: Aktiva Aktiva Celková aktiva Dlouhodobý fin. majetek Dlouhodobý majetek ObČžná aktiva Finanþní majetek Krátko. fin. majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Celkové zásoby

trend 07/08 + + -

trend 08/09 + + -

+

-

+

-

2009 224 396 152 456 71 941 11 241 12 256 13 446 34 998 13 387 91 408 80 210 432

trend 07/08 + + + + + -

Trend 08/09 + + + + + + + -

2009 113 064 41 079 39 061 23 751 112 854 1 990

Trend 07/08 + + + -

2005 192 812 46 125 675 67 137 3 012 0 34 177 0 29 948

2006 197 804 246 132 950 64 838 19 434 0 22 193 0 23 211

2007 218 282 246 137 657 80 615 28 591 0 21 148 0 30 876

2008 220 080 246 136 983 83 091 20 944 0 26 279 0 35 868

2009 224 396 245 153 074 70 999 19 677 0 18 858 0 32 464

2005 192 812 93 176 99 636 18 170 28 458 23 891 29 117 11 878 15 605 25 561 21 759 18 464

2006 197 804 110 578 87 226 19 742 16 232 21 883 29 369 12 183 33 369 24 248 21 825 17 798

2007 218 282 138 289 79 993 16 175 20 140 17 658 26 020 12 497 33 369 39 156 35 073 28 097

2008 220 080 152 547 67 533 15 763 20 505 13 429 17 836 12 911 77 662 20 639 17 327 14 746

2005 125 552 55 803 35 017 15 954 103 793 2 301

2006 144 666 61 675 36 595 16 349 122 841 2 044

2007 144 624 74 772 38 450 19 576 109 551 2 144

2008 141 482 63 582 40 053 20 786 124 155 1 921

Tab. 4: Pasiva Pasíva Celková pasíva Vlastní kapitál Cizí zdroje Rezervy Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky ÚvČry a výpomoci Fondy ze zisku NerozdČlený zisk Provozní zisk Zisk pĜed zdanČním Zisk po zdanČní

Tab. 5: Výsledovka Výsledovka Tržby PĜidaná hodnota Mzdy Odpisy dl. majetku Celkové náklady Nákladové úroky

50

trend 08/09 + +

4.2.4. —Š•Ć£Šȱ™˜–»›˜ŸĆŒ‘ȱž”Š£ŠŽ•þȱ 4.2.4.1. Analýza ukazatelĤ rentability Dosahovaná rentabilita podniku je jednou ze základních ekonomických veliþin charakterizujících úspČšnost daného podniku. Vzniká spolupĤsobením mnoha faktorĤ. Hodnoty vybraných ukazatelĤ dosahované podnikem jsou uvedeny v následující tabulce:

Tab. 5: Ukazatelé rentability

•

Ukazatelé rentability

2005

2006

2007

2008

2009 trend 07/08

Ren. cel. aktiv ROA

11,29

11,03

16,07

7,87

0,09

-

-

Ren. vlast. kap. ROE

19,82

16,1

20,32

9,67

0,28

-

-

Ren. tržeb ROS

14,71

12,3

19,43

10,42

0,31

-

-

trend 08/09

Rentabilita celkových aktiv jako základní ukazatel rentability byla nejvyšší v roce 2007 (16,07 %) což je na velmi dobré úrovni. V roce 2008 rentabilita celkových aktiv znaþnČ poklesla na 7,87 % oproti roku 2007 (16,07%) a v roce 2009 byla rentabilita celkových aktiv nejnižší (0,09%).

•

Rentabilita vlastního kapitálu ve sledovaném období

znaþnČ kolísá. Nejvyšší

rentabilita vlastního kapitálu byla v roce 2007 (20,32%) a nejnižší v roce 2005. •

Rentabilita tržeb ve sledovaném období kolísá. Nejvyšší byla v roce 2007 (19,43%) a Ĝadí podnik mezi pĜední zemČdČlské podniky v ýeské republice. V roce 2008 klesla na (10,42%)a v roce 2009 dokonce na (14,71%). Vývoj ukazatelĤ rentability 25

procenta

20 ROA

15

ROE 10

ROS

5 0 2005

2006

2007

2008

roky

Graf 1: Vývoj ukazatelĤ rentability

51

2009

4.2.4.2. Analýza ukazatelĤ likvidity Schopnost podniku splácet své závazky, její solventnost, popisují ukazatele likvidity. V období 2005 - 2009 je solventnost mČĜena ukazateli pohotová, bČžné a penČžní likvidity. Tab. 6: Ukazatelé likvidity Ukazatelé likvidity PenČžní likvidita Pohotová likvidita BČžná likvidita

•

2005 0,11 1,31 2,36

2006 1,2 2,57 3,99

2007 1,42 2,47 4

2008 1,02 2,3 4,05

2009 1,61 3,14 5,8

trend 07/08 trend 08/09 + +

+ +

PenČžní likvidita má ve sledovaném období zrĤstající tendenci, v roce 2008 oproti roku 2007 mírnČ poklesla. Jedná se o nejpĜísnČjšího ukazatele a doporuþená hodnota je 0,5. Z grafu mĤžeme vyþíst. Hodnoty od roku 2006 se pohybují nad hranicí 0,5. Vysoké hodnoty ukazují dobrou likviditu, ale také ukazují držení pĜíliš velké hotovosti jakožto neproduktivního aktiva.

•

Pohotová likvidita má ve sledovaném období kolísající tendenci. Standardní hodnoty pohotové likvidity se pohybují od 1 do 1,5. V roce 2005 má likvidita standardní hodnoty, od roku 2006 do roku 2009 dosahuje nadstandardních hodnot, což svČdþí o dobré úrovni.

•

BČžná likvidita což je likvidita 3. stupnČ považuje za pĜijatelné hodnoty v intervalu 1,5 – 2,5. Z grafu mĤžeme vyþíst, že hodnoty v roce 2004 a v roce 2005 splĖují interval. Od roku 2006 do roku 2007 mají hodnoty vysoký koeficient, který ukazuje na neproduktivní využití prostĜedkĤ. Ukazatelé likvidity 7 6 hodnoty

5

PenČžní likvidita

4

Pohotová likvidita

3

BČžná likvidita

2 1 0 2005

2006

2007

2008

roky

Graf 2: Vývoj ukazatelĤ likvidity

52

2009

4.2.4.3. Ukazatelé aktivity Ukazatele aktivity odpovídají na otázku, jak je sledovaný podnik efektivní pĜi využití svých zdrojĤ. Jsou definovány jako doby obratu vybraných položek rozvahy. Tab. 7: Ukazatelé aktivity Ukazatelé aktivity Rychlost obratu zásob Rychlost obratu pohledávek Obrat aktiv Doba obratu zásob Doba obratu krát. závazkĤ

•

2005 4 3,67 0,65 87,06 82,73

2006 6 6,52 0,73 58,56 40,95

2007 5 6,84 0,66 77,92 50,83

2008 4 5,38 0,64 92,53 82,9

2009 4 6 0,51 104,8 39,57

trend 07/08 trend 08/09 + +

Rychlost obratu zásob znamená poþet obrátek a výsledkem je absolutní þíslo. Ukazatel ve sledovaném období kolísá, hodnoty se pohybují od 4 do 6.

•

Rychlost obratu pohledávek udává jak rychle jsou pohledávky pĜemČĖovány v penČžní prostĜedky.

•

Obrat aktiv je ve sledovaném období zhruba na stejné pozici. Z grafu mĤžeme vyþíst, že podnik hospodaĜí efektivnČ, neboĢ výsledné hodnoty jsou nízké.

•

Jedná se o zemČdČlský podnik, kde doba obratu zásob je u nČkterých výrobkĤ delší, protože výrobní proces se nČkdy pohybuje až nad 1 rok.

poþet obrátek za rok

Ukazatelé aktivity 8 7 6 5 4 3 2

Rychlost obratu zásob Rych. obratu pohledávek Obrat aktiv

1 0 2005

2006

2007

2008

2009

roky

Graf 3: Vývoj ukazatelĤ aktivity Ukazatelé aktivity

120

poþet dní

100 80

Doba obratu zásob

60

Doba ob. krát. závazkĤ

40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009

roky

Graf 4: Vývoj ukazatelĤ aktivity

53

4.2.4.4. Analýza ukazatelĤ zadluženosti Zadluženost je pomČr mezi cizími zdroji a celkovými pasivy. Tab. 8: Ukazatelé aktivity Ukazatelé zadluženosti Celková zadluženost Finanþní samostatnost

•

2005 0,52 0,94

2006 0,44 1,27

2007 0,37 1,73

2008 0,31 2,26

2009 0,32 2,2

trend 07/08 + +

trend 08/09 -

Celková zadluženost má ve sledovaném období klesající tendenci. Pro podnik je to velmi pĜíznivé. Pro poĜízení kapitálu používá podnik více vlastní finanþní prostĜedky než cizí finanþní prostĜedky. Jen v roce 2009 se lehce zvýšila.

•

Naopak finanþní samostatnost má ve sledovaném období vzrĤstající tendenci, je to velmi dobĜe vidČt na grafu. StejnČ jako v pĜedchozím ukazateli se v roce 2009 finanþní samostatnost snížila.

Vývoj zadluženosti 2,5

procenta

2 1,5

Celková zadluženost Finanþní samostatnost

1 0,5 0 2005

2006

2007

2008

2009

roky

Graf 5: Vývoj ukazatelĤ aktivity

54

4.2.5. Soustavy pomČrových ukazatelĤ

Pro zhodnocení celkové finanþní situace podniku.

4.2.5.1. AltmanĤv index Pokud je výsledné Z vČtší než 2,9 firma, je finanþnČ stabilní, oproti tomu bankrot hrozí podnikĤm s výsledkem menším než 1,8. Tab. 9: AltmanĤv index AltmanĤv index Z-skore

•

2005 1,87

2006 2,27

2007 2,6

2008 2,85

2009 2,44

trend 07/08 +

trend 08/09 -

Podnik se podle výsledného Z-skóre v období 2005 až 2009 nachází v tzv. šedé zónČ. To znamená, že nelze jednoznaþnČ Ĝíci, že podnik je v pĜíznivé situaci, i když zde nejsou pĜíznaky bankrotu.

Z - skore 3

hodnota

2,5 2 1,5

Z-skore

1 0,5 0 2005

2006

2007

2008

roky

Graf 6: Z- skóre

55

2009

4.2.6. Zlatá bilanþní pravidla

Jsou opravdu základem finanþní situace podniku a mČla by být dodržena za všech okolností. Vycházejí z dané kapitálové potĜeby a stanovují základní zásady, které prostĜedky financování je potĜeba použít za urþitých pĜedpokladĤ ke krytí kapitálové potĜeby. Pravidla neĜeší výši této potĜeby, ale její vnitĜní skladbu, která mĤže být podstatnČ ovlivnČna technickou podmínČností majetkové struktury dle zamČĜení podniku.

4.2.6.1. Zlaté bilanþní pravidlo financování Tab. 10: Zlaté bilanþní pravidlo financování Zlaté bilanþní pravidlo financování Dlouhodobý majetek Dlouhodobé zdroje Dlouh. zdroje / dlouh. maj. PĜevaha zdrojĤ PĜevaha zdrojĤ ( % )

•

2005 125 675 164 354 1,31 38 679 30,78

2006 132 950 181 572 1,37 48 622 36,57

2007 137 657 198 142 1,44 60 485 43,94

2008 136 983 199 575 1,46 62 592 45,69

2009 153 074 201 232 1,31 48 158 31,46

Zlaté pravidlo financování doporuþuje slaćovat þasový horizont trvání majetkových þástí a zdrojĤ, ze kterých jsou financovány. Sleduje vztah dlouhodobých zdrojĤ (vlastní kapitál + rezervy + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvČry) a dlouhodobého majetku.

•

Ve sledovaném období podnik dlouhodobými zdroji financuje dlouhodobý majetek. V roce 2008 podnik vykazuje nejvyšší hodnotu ( 45,69%), kdy nejvíce podnik financuje dlouhodobými zdroji a nejménČ financoval dlouhodobými zdroji v roce 2005 ( 30,78% ).

56

4.2.6.2. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

Týká se pouze skladby kapitálu a tak pĜedstavuje pravidlo financování, které nemá žádný vztah k majetku, tedy k použití finanþních prostĜedkĤ. Tab. 11: Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Vlastní zdroje Cizí zdroje Vl. kapitál / cizí zdroje PĜevaha vlastních zdrojĤ PĜevaha vlastních zdrojĤ ( % )

•

2005 93 176 99 636 0,94 -6 460 6,48

2006 110 578 87 226 1,27 23 352 26,77

2007 138 289 79 993 1,73 58 296 72,88

2008 152 547 67 533 2,26 85 014 125,86

2009 152 456 71 941 2,12 80 515 112

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Ĝíká, že vlastní zdroje by mČly pĜevyšovat zdroje cizí, v krajním pĜípadČ se mají rovnat.

•

Z tabulky je vidČt, že cizí zdroje mČly pĜevahu v roce 2005. Od roku 2006 do roku 2008 jasnČ pĜevažovaly vlastní zdroje. Zejména v roce 2007 (72,88%) a nejvíce v roce 2008 kdy hodnota dosáhla až na 125,86%.

•

Tento ukazatel je z hlediska stability podniku na dobré úrovni.

57

4.3. Analýza problému

V kraji Vysoþina, kde hospodaĜí spoleþnost ZERAS a.s., je velké množství konkurenþních firem. NapĜ. hned ve vedlejší vesnici, v OstrovČ nad Oslavou, je v rámci lokálního pĤsobení firmy její nejvČtší konkurent. Celková situace v zemČdČlství nikdy v posledních letech nebyla obzvlášĢ dobrá. Jedním z dĤvodĤ je fakt, že úroda, potažmo sklizeĖ respektive žnČ jsou zcela závislé na poþasí. Extrémy, jako pĜíliš velké sucho nebo naopak tak þasté záplavy na jaĜe, mají neblahý vliv na výsledek skliznČ. Dále vstup do EU s sebou pĜinesl, kromČ pozitivních dotací pro zemČdČlský sektor, velké množství omezeních pro zemČdČlce, zmíním kvoty na produkci mléka þi zvýšené požadavky na ekologické aspekty podnikání. NicménČ i pĜes všechny problémy byla situace ve firmČ pomČrnČ stabilní, s každým rokem docházelo k rĤstu a spoleþnost se držela na pĜedních místech na trhu. Pak ale postihla celý svČt ekonomická krize a v zemČdČlství se odrazila zejména tvrdČ. Už tak špatná situace se ještČ víc zhoršila. Mnoho zemČdČlských firem, aĢ už velkých þi malých, které se doposavad držely na hranici „pĜežití“, teć dostalo poslední ránu a musely ukonþit þinnost. NapĜ. klesly výkupní ceny za mléko, které je hlavní vývozní komoditou v prĤbČhu celého roku, na takovou úroveĖ, že náklady na produkci jednoho litru mléka pĜevyšují výnosy, prodej je tedy ztrátový. Avšak není možné pĜestat mléko produkovat, protože „krávy se musí podojit“. Spolu s dalšími problémy se tak zemČdČlské podniky dostaly do nezávidČní hodné situace. Z výsledkĤ Finanþní analýzy a celkové situace ve firmČ je patrné, že ještČ do roku 2007 zaznamenávala spoleþnost rĤst ve vČtšinČ ukazatelĤ, její situace byla ještČ poĜád vyhovující. Zlomovými se staly roky 2008 a 2009. Je to doba, kdy tvrdČ zasáhla ekonomická krize. NejvČtší pokles ve všech sledovaných ukazatelích byl pĜi porovnání mezi roky 2007/2008 a v dalším období 2008/2009 se ještČ více prohloubil. NicménČ se dá Ĝíct, že to nejhorší už pominulo. Finanþní krize se na þeském zemČdČlství, a nejen v nČm, podepíše i do té míry, že se „vyþistí“ trh, slabé firmy

58

zkrachují a ty, které se udrží, budou mít nové možnosti pĤsobnosti. A právČ v této pozici se nachází spoleþnost ZERAS a.s. Krizi pĜestojí, to je už jisté, nyní je tĜeba se zamČĜit na to, co pĜijde poté a už dopĜedu plánovat a rozmýšlet. Zvolit vhodnou strategii pro další rozvoj, která by se mČla dát cestou postupných investicí do projektĤ, které by mČly zvýšit produkci, zlepšit kvalitu výstupních produktĤ a snižovat náklady na chod podniku. Vzpamatování se z finanþních nesnází sice ještČ chvíli potrvá, ale jak už jsem uvedl, je nutné myslet dopĜedu. Po konzultacích ve firmČ se zamČstnankyní ekonomického oddČlení jsem vyzjistil, že se zaþíná s pĜípravami prvních plánĤ a peþlivČ se zvažuje, do jakých projektĤ se bude investovat.

59

5. Vlastní návrhy Ĝešení – Projekt rekonstrukce sila

V pĜedcházející kapitole jsem analyzoval souþasnou situaci ve firmČ. Má v plánu v dalších letech investovat peníze do svého rozvoje za úþelem zlepšení své pozice na trhu. Za tímto úþelem bude tĜeba vypracovat a navrhnout takové projekty, které by tyto požadavky splnily. Následující popis projektu je vyhotoven podle vzoru, podle kterého se podobné projekty ve firmČ ZERAS a.s. zpracovávají, kapitolu po kapitole, je z ní vynecháno pĜedstavení firmy, které je souþástí kapitoly „Analýza souþasné situace firmy“ v diplomové práci. Tento pĜístup je praktický pro firmu, má pro ni význam v této podobČ, informace a popis projektu následují za sebou podle firemní struktury pro vyhotovení popisu projektu. Tento projekt se drží strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti firmy, kterou je právČ investice do podobných projektĤ. V celé firmČ je více projektĤ, které by se daly Ĝešit, v prĤbČhu dalších let na nČ pravdČpodobnČ dojde, jde napĜ. o rekonstrukci stáje, stavba nové stáje – což je zatím nejvČtší projekt, který by vyžadoval investici asi 50 milionĤ Kþ. Tyto projekty jsou velice nároþné a obsáhlé. Zvolil jsem si pro svoji práci projekt rekonstrukce sila, protože je nejakutnČjší, a mČl by být proveden co nejdĜíve. ZároveĖ z finanþního hlediska nebude zase tak rozsáhlý, aby oslabenou firmu po ekonomické krizi pĜíliš vyþerpal. Cílem této kapitoly je popsat projekt, který by byl reálný, vycházel by z firemních podkladĤ, a v pĜípadČ, že by se spoleþnost rozhodla daný projekt realizovat, mČl by postup dále uvedený posloužit jako výchozí bod pro další práci. Celý návrh se bude skládat z jednotlivých dílþích þástí. Nejprve uvedu podstatu projektu, kde bude krátce uvedeno, o co se jedná a jakou prioritu celý projekt má. Dále následují specifické cíle a cíle žadatele, kde je stanoveno, þeho by se mČlo projektem dosáhnout. Následuje popis projektu, který je uveden lokalizací projektu, kde jsou

60

informace o lokalitČ, kde bude projekt situován, vþetnČ popisu dalších dat o místČ. V dalším kroku následuje popis výchozí situace a zdĤvodnČní projektu, tržní potĜeba realizace projektu a jednotlivé aktivity projektu. DĤležitou þástí jsou dopady projektu a to zejména na životní prostĜedí a na poþty pracovních míst. Po uvedení strategie po ukonþení projektu pĜijde propagace a publicita projektu. Dalším prvkem bude odhad þasového plánu uskuteþĖování projektu a rozdČlení projektu na jednotlivé fáze podle potĜebné délky þasu pro tu kterou þást. V podkapitole „technické Ĝešení projektu“ bude popsáno, co by bylo nutné fyzicky udČlat, nainstalovat, opravit a celkové inovovat. Jde pĜedevším o technickou otázku. Asi nejdĤležitČjší þástí bude ekonomické zhodnocení projektu, kde na základČ dostupných informací sestavím rozložení celkových nákladĤ a v následující tabulce zpĤsoby krytí tČchto nákladĤ. Samostatnou kapitolu tvoĜí pĜínosy projektu, kde ještČ jednou uved pro srovnání náklady a poté odhadnu návratnost investice a zmíním další pĜínosy. Které projekt mít bezpochyby bude.

61

5.1. Podstata projektu Jedná se o modernizaci pĜíjmu, sušení, posklizĖové úpravy a skladování zrnin ve spoleþnosti Zeras a.s. v RadostínČ nad Oslavou. Projekt

odpovídá

prioritČ

1.

Operaþního

programu

–

„Zlepšení

konkurenceschopnosti zemČdČlství“, opatĜení „Investice do zemČdČlského majetku“ a podopatĜení „Investice do zemČdČlského majetku a podpora mladých zaþínajících zemČdČlcĤ“, investiþní zámČr „Investice do rekonstrukce/ výstavby skladovacích kapacit pro obiloviny a olejniny“, „investice do technologií posklizĖových úprav, hodnocení a skladování obilovin a olejnin“.

5.2. Cíle projektu Specifické cíle Cílem je zlepšit pĜíjem, sušení, posklizĖovou úpravu a uskladnČní obilovin a olejnin z vlastní produkce pĜímo u prvovýrobcĤ, kterým se sníží poplatky za skladování produkce a to jak pro vlastní spotĜebu tak pro prodej. Zlepší se i prodejnost díky vyþištČní a usušení rostlinné produkce ve vlastní režii.

Cíle žadatele Cílem žadatele je zlepšit

ekonomiku rostlinné výroby a to zejména díky

úsporám a zlepšení kvality pomocí lepší pĜípravy plodin pro skladování, zlepšením jejich vyþištČní a usušení ve vlastním zaĜízení a dojde také ke skladování plodin ve vlastních silech. Dojde i k úsporám energie po montáži nového moderního zaĜízení.

62

5.3. Popis realizace projektu

Lokalizace projektu Lokalita – obec Radostín nad Oslavou , okres Žćár nad Sázavou, kraj Vysoþina

Budova, ve které se bude nacházet nová technologie a prostor v jejím okolí, kde bude tato technologie také instalována, se nachází v oploceném areálu, kde jsou vybudovány veškeré inženýrské sítČ.

•

Energie - stĜedisko je napojeno na trafostanici, po dokonþení rekonstrukce nedojde k nárĤstu spotĜeby elektrické energie. Elektrická energie bude v projektu používána pouze na osvČtlení a k pohonu dopravníkĤ. Vodovodní pĜípojka nebude potĜeba - vlastní zdroj vody.

•

Celý projekt bude provádČn dodavatelsky na základČ smlouvy s vybranou dodavatelskou firmou.

•

Ukládání odpadĤ - pĜi provozu nebudou vznikat nebezpeþné odpady.

•

Vliv na životní prostĜedí - projekt nebude mít žádný vliv na okolní životní prostĜedí, celá technologie bude odhluþnČna.

•

Nebude potĜeba nových lidských zdrojĤ, pĜi obsluze budou využiti stávající pracovníci.

Klimatické podmínky - katastr spoleþnosti ZERAS a.s. se nachází v centru ýeskomoravské vrchoviny s prĤmČrnou nadmoĜskou výškou 550 m nad moĜem, prĤmČrná roþní teplota dosahuje 7,2 O C a srážky za rok 650 mm. Ekologické požadavky - realizací projektu nebude narušeno v žádném pĜípadČ okolní životní prostĜedí.

63

5.4. Popis hlavního zámČru projektu 5.4.1. Výchozí situace a zdĤvodnČní projektu PĜedmČtem projektu je celková rekonstrukce pĜíjmu, technologie þištČní, sušení a dopravních cest zrnin a olejnin v prostorách stĜediska zemČdČlské výroby v RadostínČ nad Oslavou vþetnČ vybudování nezbytného zázemí pro tuto technologii. V souþasnosti jsou obiloviny a olejniny skladovány v halách ve starém sile. Úprava obilovin a olejnin se dČje na starých strojích ještČ z produkce bývalé NDR. Proto kvalita posklizĖové úpravy není optimální a dochází zde k velkým finanþním ztrátám. V první fázi rekonstrukce by šlo o technologii pĜíjmu, þištČní, sušení a skladování zrnin a to nákupem a instalací nových technologií pĜípravy zrnin ke skladování spojených s dopravními cestami. 5.4.2. Tržní potĜeba realizace projektu Hlavní þinností spoleþnosti ZERAS a.s. je zemČdČlská výroba a to jak rostlinná tak živoþišná. Hlavní tržní komoditou jsou obiloviny a olejniny a dále mléko, které jsou rovnČž závislé na produkci a na kvalitním uskladnČní a pĜípravČ k uskladnČní obilovin a þásteþnČ i olejnin, které jsou využívány v krmné dávce. Z tržního hlediska je proto velmi dĤležité mít vyĜešeno skladování, sušení a þištČní obilovin a olejnin. Z hlediska tržního proto patĜí investice do skladování a technologií pĜípravy zrnin a olejnin ke skladování k nejlépe návratným investicím, které také snižují závislost prvovýrobcĤ na cizích skladech a zlepšují tím následnČ i výkupní ceny tČchto komodit. Dále dlouhodobé kvalitní uskladnČní plodin pro krmení zvíĜat ve vlastních kapacitách zlepšuje i následnČ ekonomiku živoþišné výroby. Prvním krokem pro kvalitní uskladnČní tČchto komodit je jejich šetrné vyþištČní a usušení pĜi souþasných úsporách drahé energie.

64

5.4.3. Jednotlivé aktivity projektu Hlavní aktivitou bude vybudování odpovídající technologie pĜíjmu, þištČní, sušení a skladování zrnin v podniku a tím zlepšení celkové kvality uskladnČných komodit. Celý projekt se skládá z projektové dokumentace pro stavební Ĝízení, z vyĜízení formalit podle stavebního zákona, sepsání projektu pro OP, dále z výbČrového Ĝízení a z vlastní realizace technologie pro pĜíjem, þištČní a sušení zrnin a olejnin.

5.5. Dopady projektu Dopad realizace projektu na životní prostĜedí Projekt nebude mít negativní vliv na životní prostĜedí, zejména proto, že se bude jednat o výmČnu technologie pĜíjmu, sušení, þištČní a dopravy obilovin a olejnin. Veškeré použité technologie budou odpovídat všem požadavkĤm na ochranu okolního prostĜedí. Celý projekt bude neutrální z hlediska životního prostĜedí. V dĤsledku realizace projektu nedojde ani ke zniþení žádných stromĤ þi ostatních pĤvodních pĜírodních nebo kulturních lokalit. V blízkosti lokality ve které bude realizován tento projekt není ani žádné území lokality NATURA 2000. Pracovní místa V projektu pĤjde o udržení stávajících pracovních míst v rostlinné a živoþišné výrobČ. PĜi rekonstrukci technologie pĜíjmu, sušení, þištČní a transportu obilovin a olejnin dojde ke zlepšení podmínek pro obsluhující pracovníky. Dojde ke snížení prašnosti a hluþnosti u novČ použitých technologií.

65

5.6. Strategie po ukonþení projektu Po ukonþení financování projektu z Operaþního programu bude aktivita pokraþovat i nadále, tzn. že i nadále se bude ZERAS a.s. zabývat produkcí obilovin a olejnin jako hlavních tržních komodit rostlinné výroby a to pĜi co nejlepší ekonomice této výroby, k þemuž má tento projekt pĜispČt nemalou mČrou, protože dobrá ekonomika

této

výroby

se

odvíjí

pĜedevším

od

co

možná

nejlepšího

a

nejekonomiþtČjšího uskladnČní a pĜípravy na skladování. Po skonþení financování projektu z Operaþního programu se samozĜejmČ tento projektu bude prĤbČžnČ a podle potĜeby modernizovat tak, aby byly stále zajištČny optimální podmínky pro pĜíjem, sušení, þištČní a skladování obilovin a olejnin a aby celý projekt odpovídal také možným dalším zmČnám v pĜedpisech. Spoleþnost ZERAS a.s. neplánuje žádné zmČny v podnikání a stále se hodlá vČnovat pĜedevším zemČdČlské výrobČ a výrobČ obilovin a olejnin pĜedevším pro svoje stálé odbČratele a pro svoji živoþišnou výrobu.

5.7. Propagace a publicita projektu Celý projekt a zvláštČ skuteþnost, že bude spolufinancován ze strany EU bude propagován po realizaci pomocí plakátĤ, které budou umístČny pĜímo na objektech a na oplocení farmy a na kterých bude kromČ názvu spoleþnosti uvedeno také úþel projektu a skuteþnost, že celý projekt byl spolufinancován z Operaþního programu EU.

5.8. ýasový harmonogram investice ýasový plán uskuteþĖování projektu Dokonþení projektové dokumentace by trvalo asi 2 mČsíce. Žádost o finanþní pomoc na SZIF bude podána v dalším mČsíci. Práce by byly zahájeny zaþátkem osmého mČsíce, celý projekt by byl dokonþen v prĤbČhu jedenáctého mČsíce.

66

Fáze projektu

Tab. 12: Fáze projektu v rámci jednoho roku 201X II

V

VI

VII

VIII

IX

A

B C D

A : Projektová dokumentace B : Projekt OP C: VýbČrové Ĝízení D: Vlastní montáž a výmČna

67

XI

5.9. Technické Ĝešení projektu

První technologickou þástí bude sušárna zrnin, která bude jako samostatné strojní zaĜízení propojená dopravníky s obilními nadzemními sily. Sušárna bude opláštČná ocelová konstrukce ve tvaru hranolu o celkové výšce 11 m, délce 5,8 m a šíĜce 3,1 m. OpláštČní bude provedeno z pozinkovaných plechĤ a bude usazena na armované betonové patky a bude dodána dohromady z energetickou jednotkou pro ohĜev vzduchu k sušení. Vlastní sušárna je strojnČ technologické zaĜízení pro sušení obilí nepĜímým ohĜevem, chlazení na výstupu bude venkovním vzduchem. Sušárna bude kontinuální s jednorázovým prĤchodem obilí pĜes sušárnu, umožĖuje ale i opakovaný prĤchod materiálu pĜes sušárnu. Výkon sušárny je 24,8 t pšenice za hodinu. Topným mediem bude zemní plyn a sušárna bude mít instalovaný hoĜák s výkonem 2600 kW. Speciální elektronický systém sušárny umožĖuje práci v plnČ automatickém režimu. Další þástí je pĜístĜešek s pĜíjmovým košem, pĜíjmový koš je sešikmená násypka, krytá roštem z ocelových trubek, která je pĜejezdná. Vysypané obilí z dopravních prostĜedkĤ je soustavou dopravníkĤ pĜesouváno do þistiþky a do skladovacích sil. PĤdorysná velikost je 8 x 16 m výška 10 m po okap. Krytinou bude ocelový plech plastovaný. Další þástí je šachta elevátorĤ a redlerĤ, zde se jedná o podpodlažní železobetonovou konstrukci. StČny i dno budou železobetonové, zastropení bude z trapézových plechĤ s pĜebetonováním a armováním tak, aby byl umožnČn pĜejezd automobilĤ. Ve stávajícím objektu posklizĖové linky na obilí se skladovacími buĖkami bude provedena rekonstrukce celé technologie. Budou vymČnČny dopravní cesty a bude zde instalována nová þistiþka obilí. ýistiþka obilí bude mít motory o výkonu 2,2 kW a 7,5 kW. Celkové množství vzduchu k þištČní bude 11 000 m3 za hodinu. Sila

budou

propojena

novými

krytými

redlery

a

elevátory,

vzduchotechnika potrubního odsávání bude pĜes cyklony osazené v plevníku.

68

veškerá

5.10. Ekonomické informace

Rozpoþet projektu Tabulka rozpoþet projektu

Náklady a výdaje

celkové náklady bez DPH s DPH

dodávka

1. Projektové práce Technická dokumentace Projekt OP

60 000 25 000

70 000 30 000

60 000 25 000

Celk. náklady bodu 1

85 000

100 000

85000

montáž

stavba

0

0

2. Technologie a stavba Stavební rekonstrukce Technologie skladování Sys. pro hodnocení kvality Celk. náklady 2.bodu

5 400 000 6 400 000 7 600 000 9 100 000 7 000 000 600 000 30 000 36 000 30 000 13 030 000 15 536 000

Celk. náklady všech bodĤ

13 115 000 15 636 000

5 400 000

Tab. 13: Rozpoþet projektu

Finanþní krytí projektu

Položky

celkem investor úvČr vlastní zdroje 60 000 10 000 70 000 25 000 5 000 30 000 5 400 000 1 000 000 6 400 000 7 600 000 1 500 000 9 100 000 30 000 6 000 36 000 13 115 000 2 521 000 15 636 000

Technická dokumentace Projekt OP Stavební rekonstrukce Technologie skladování (sila) Systémy pro hodnocení kvality Celkem

Tab. 14: Finanþní krytí projektu

69

5.11. Odhad celkových investiþních nákladĤ Odhad investiþních nákladĤ na stroje, zaĜízení a technologie Tyto náklady jsou tvoĜeny náklady na vlastní technologii skladování, na dopravní cesty, na þištČní a sušení a na systémy pro hodnocení kvality v celkové výši 7 000 000 Kþ bez DPH. Odhad investiþních nákladĤ na stavební a montážní práce Montážní práce budou v celkové výši 600 000 Kþ bez DPH, stavební práce budou ve výši 5 400 000 Kþ bez DPH.

5.12. PĜijatelné a nepĜijatelné výdaje PĜijatelné výdaje pro Operaþní program ZemČdČlství

Technologie Montáž Technologie skladování Systémy pro hod. kvality Technická dokumentace Projekt OP

7 000 000 30 000 60 000 25 000

Stavba

Celkem

bez DPH 600 000 5 400 000 13 000 000 30 000 60 000 25 000

s DPH 15 500 000 36 000 70 000 30 000

13 115 000

15 636 000

Cel. pĜijatelné náklady

Tab. 15: PĜijatelné výdaje pro Operaþní program ZemČdČlství

NepĜijatelné výdaje pro Operaþní program ZemČdČlství

Celkové náklady I.etapy

2 521 000

Tab. 16: NepĜijatelné výdaje pro Operaþní program ZemČdČlství

70

Tabulka výpoþtĤ

Technologie skladování (sila)

Poþet tun

Kþ

5214

13 000 000

Celkem pĜijatelné náklady

PĜijatelné výdaje celkem na tunu 13 000 000 2493 13 000 000

2493

Tab. 17: Výpoþty

Maximální skladovací kapacity jsou vypoþteny podle vzorce pro obiloviny 1511,24 x 0,6 x 5,1 což je 4624,39 tun a pro olejniny 1511,24 x 0,15 x 2,6 což je 589,38 tun. Celková maximální kapacita pro podnik je 5213,78 t, dále je zde 30 000 Kþ bez DPH na systémy pro zjišĢování kvality.

Kþ Systémy a vybavení pro zjišĢování a hodnocení kvalitativních parametrĤ obilovin a olejnin (laboratorní a mČĜící technika pro parametrické hodnocení) Celkem pĜijatelné náklady Tab. 18: Výdaje na zajištČní kvality

71

30000

30000

5.13. SWOT analýza projektu

Silné stránky: -

doba trvání projektu

-

zlepšení ekonomiky celého podniku

-

úspory

-

zlepšení kvality skladování

-

nutnost rekonstrukce

Slabé stránky: -

nedostatek finanþních prostĜedkĤ

-

špatný odhad investice

-

jde o návrh

PĜíležitosti: -

lepší kvalita produkce

-

zlepšení situace v podniku

-

inovace v podniku

Ohrožení: -

nerealizováním projektu bude zcela urþitČ ohrožena výroba a prosperita podniku

-

nedostatek finanþních prostĜedkĤ

-

neudČlení úvČru

72

6. PĜínosy projektu

Výsledky projektu Výsledkem projektu bude zlepšení pĜípravy obilovin a olejnin pro skladování a využití stávajících skladĤ. Plodiny budou, nadále skladovány ve stávajících silech, které navazují na þistiþku a sušiþku obilovin a olejnin. Ke zlepšení skladování dojde díky tomu, že stávající technologie bude nahrazena novou technologií, která umožní levnČjší þištČní, sušení a skladování v lepší kvalitČ s nižší potĜebou energie a náhradních dílĤ.

Ekonomický pĜínos projektu NejdĤležitČjším ekonomickým pĜínosem projektu bude zlepšení kvality naskladĖovaného obilí a olejnin(Ĝepky) a to pomocí lepší technologie pĜíjmu, þištČní a sušení. ZvČtšení kapacity pĜíjmu, þištČní a sušení obilí a Ĝepky bude mít také vliv lepší využití sklizĖové techniky. Toto se následovnČ projeví na lepším zatĜídČní prodávaných komodit. Dalším pĜínosem budou úspory v dĤsledku toho, že nebude potĜeba využívat služeb pĜi sušení, þištČní a skladování. Možnost okamžitého sušení a þištČní se projeví také v lepší kvalitČ krmného obilí pro vlastní potĜebu pro rozsáhlou živoþišnou výrobu. Zlepšení kvality uskladnČného obilí a Ĝepky se projeví v možnosti prodávat komodity v nejvhodnČjší okamžik, kdy je optimální cena.

Porovnání nákladĤ a odhad návratnosti investice Po propoþtech, konzultacích s pĜíslušnými pracovníky a odhadech jsem dospČl ke koneþné þástce na náklady celého projektu, která je více rozepsána v pĜedcházející kapitole, a to 15 636 tis. Kþ.

73

Celý projekt, pokud by se s ním zaþalo hned na poþátku roku by od první až po koneþnou fázi zabral asi 11 mČsícĤ. NejvýhodnČjší pro podnik by bylo, kdyby se s projektem zaþalo už dĜíve tak, aby byl dokonþený v létČ ještČ pĜed tím, než zaþnou žnČ. Po zapoþtení všech pĜínosĤ a dopadĤ, které bude mít dokonþení projektu na rĤzné þinnosti ve firmČ, bude návratnost investice do projektu následující. Jde o odhad. Návratnost celé investice by byla asi 8 let.

návratnost investice

16 14 12 10 pĜínosy náklady

8 6 4 2 mil. Kþ

0 1

2

3

4 roky

5

6

pĜínosy 7

8

Graf 7: Návratnost investice Na obrázku je znázornČna návratnost investice, kde zadní Ĝada sloupcĤ ukazuje celkové náklady na projekt pro porovnání s postupnými pĜínosy za prvních 8 let. V osmém roce tedy dochází k návratnosti investice.

74

7. ZávČr

Podle zvolené strategie investic do více projektĤ jsem vybral návrh rekonstrukce sila, jakožto momentálnČ asi nejakutnČjší potĜebu. Pokud jde o pĜínosy, budou zejména v lepší kvalitČ uskladnČných produktĤ, tím šetĜí náklady za dovoz cizích surovin a dále více možností nabídek. Projekt je reálný, zpracovaný po konzultacích s pĜíslušnými zamČstnanci a vychází ze zkušeností a podobných projektĤ. Hlavního cíle, který jsem uvedl ve druhé kapitole „Cíle práce, metody a postupy zpracování“ bylo dosaženo. Navrhnul jsem projekt, v reakci na souþasnou situaci ve firmČ, který je reálný a v pĜípadČ jeho skuteþné realizace mĤže posloužit jako základ pro zpracování. Jeho návratnost je za 8 let. T o vzhledem k dané situaci je pĜijatelné.

75

8. Seznam použité literatury

1. FOTR, J., SOUýEK, I. Podnikatelský zámČr a investiþní rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2007. 356s. ISBN 80-247-0939-2. 2. KEěKOVSKÝ, M., VYKYPċL, O. Strategické Ĝízení. Teorie pro praxi. 2. vydání. Praha: C.H.BECK. 2006. 206s. ISBN 80-7179-453-8. 3. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽĕÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press a.s. 2007. 216s. ISBN 978-80-251-1605-0. 4. STRUCK, U. PĜesvČdþivý podnikatelský plán. 1.vydání. Praha: Management Press. 1992. 120s. ISBN 80-85603-12-8. 5. KDEěÁBKOVÁ, A. RĤst, stabilita a konkurenceschopnost. 1.vydání. Praha: Linde 2007. 135s. ISBN 80-86131-71-8. 6. ýICHOVSKÝ, L. Marketing konkurenceschopnosti. 1.vydání. Praha: Radix 2009. 270s. ISBN 80-86031-35-7. 7. JIRÁSEK, J. Souboj mozkĤ v Ĝízení. 1.vydání. Praha: Alfa 2010. 169s. ISBN 8086851-01-9 8. ŠIMEýKOVÁ, E. Konkurenþní jednání zamČstnance. 1.vydání. Praha: Linde 2008. 203s. ISBN 978-80-7201-738-6.

76

9. PĜílohy

PĜíloha 1 - Oþekávané finanþní prostĜedky z EU v letech 2007 – 2010 pro ýR PĜíloha 2 - Majetkoprávní vztahy v rámci podniku PĜíloha 3 - Internetové adresy

77

PĜíloha 1 - Oþekávané finanþní prostĜedky z EU v letech 2007 - 2010 pro ýR Indikativní rozdČlení prostĜedkĤ mezi OP podle 1. návrhu NRP mil €, bČžné ceny OP Podnikání a inovace OP Výzkum vývoj a inovace OP ZamČstnanost OP VzdČlávání OP Životní prostĜedí OP Doprava Integrovaný operaþní program Regionální operaþní programy OP Technická pomoc Celkem cíl Konvergence mil Kþ, bČžné ceny

podíly 12% 6%

ProstĜedky EU CF Celkem 3 105,9 1 552,9

3 654,0 1 827,0 3 045,0 3 045,0 6 090,0 6 090,0 2 436,0

767,2 767,2 2 070,6

456,7 456,7 913,5 913,5 365,4

12%

3 105,9

3 105,9

548,1

3 654,0

517,6 517,6 25 882,3 8 818,5 11 887,4

91,3

609,0

2% 100% podíly 12% 6% 10% 10% 20%

75 058,8 75 058,8 150 117,5

OP Doprava

20%

150 117,5

8%

60 047,0

12%

90 070,5

2% 100%

15 011,8 750 587,6

2 588,2 2 588,2

548,1 274,0

2 588,2 2 588,2 5 176,5 4 409,2 5 176,5 4 409,2 2 070,6

OP Podnikání a inovace OP Výzkum vývoj a inovace OP ZamČstnanost OP VzdČlávání OP Životní prostĜedí

Kurz Kþ/€

Celkem

ESF

10% 10% 20% 20% 8%

ProstĜedky EU CF Celkem 90 070,5 45 035,3

Integrovaný operaþní program Regionální operaþní programy OP Technická pomoc Celkem cíl Konvergence

Národní ERDF 3 105,9 1 552,9

5 176,5

4 567,5 30 449,8 Národní

ERDF 90 070,5 45 035,3

Celkem

ESF 15 894,8 105 965,3 7 947,4 52 982,7

75 058,8 13 245,7 88 304,4 75 058,8 13 245,7 88 304,4 127 22 249,6 26 491,3 176 608,9 868,0 26 491,3 176 608,9 127 22 249,6 868,0 60 047,0 10 596,5 70 643,5 90 070,5

15 894,8 105 965,3

15 011,8 2 649,1 17 660,9 255 344 734,2 150 117,5 132 456,6 883 044,3 735,9

29

78

PĜíloha 2 - Majetkoprávní vztahy v rámci podniku

Akcie: 239 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 100 000,- Kþ v listinné podobČ 173 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 50 000,- Kþ v listinné podobČ 385 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 20 000,- Kþ v listinné podobČ 350 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 10 000,- Kþ v listinné podobČ 402 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 5 000,- Kþ v listinné podobČ 1 386 ks kmenové akcie na jméno ve jmenovité hodnotČ 1 000,- Kþ v listinné podobČ Základní kapitál:

47 146 000,- Kþ Splaceno: 100 %

79

PĜíloha 3 – Internetové adresy www.3zemi.cz www.eagri.cz/public/eagri/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi www.interval.cz www.businessinfo.cz www.czechinvest.org www.strukturalni-fondy.cz www.esfcr.cz www.consilium.europa.eu www.ipodnikatel.cz www.komora.cz www.tyinternety.cz www.bcgr.eu/cz

80