MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Úprava a rozšíření interiérů radnice

MENDLOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

Úprava a rozšíření interiérů radnice Diplomová práce

Brno 2011

Vedoucí práce: akad. arch. František Vrána

Autor práce: Bc. Jan Buchta

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Úprava a rozšíření interiérů radnice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne 10. dubna 2011 ………………………………. Podpis

2

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu akad. arch. Františku Vránovi za cenné rady a vedení při tvorbě této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat architektonické kanceláři Tihelka-Starycha s.r.o. a geodetické kanceláři Ing. Rovný, Ing. Merta za poskytnutí materiálů pro praktickou část. Nemenší poděkování pak patří bývalé paní starostce a zaměstnankyním úřadu za poskytnutí rozhovorů a věcné připomínky při zpracovávání návrhů.

3

Abstrakt Autor: Jan Buchta Česky: Název bakalářské práce: Úprava a rozšíření interiérů radnice Diplomová práce se zabývá veřejným interiérem radnice. Na základě studie ergonomie, norem pro veřejný interiér, dispozičních závislostí a funkcí interiéru vypracovává návrh na rekonstrukci budovy radnice. S ohledem na požadavky jednotlivých typů interiéru zpracovává půdorysné řešení objektu. Dále se podrobněji věnuje interiéru kanceláře v rozsahu jednotlivých nábytkových prvků. Klíčová slova: interiér radnice, veřejný interiér, rekonstrukce, dispozice, funkce, ergonomie, kancelář, nábytek. English: Title of thesis: Modification and expansion of city hall interior This thesis deals with the public hall interior. Based on the study of ergonomics standards for public interior, layout dependencies and features interior draft proposals for the reconstruction of city hall. With regard to the requirements of each type of interior layout solution building process. Discussed in detail in the interior office furniture range of elements. Key words: interior hall, public spaces, reconstruction, layout, functionality, ergonomics, office, furniture

4

Obsah 1

ÚVOD.......................................................................................................... 6

2

CÍL PRÁCE ................................................................................................. 8

3

MATERIÁLY A METODIKA......................................................................... 8

4

VÝCHOZÍ TEORETICKÉ PODKLADY........................................................ 9

4.1 Historie radnic ...................................................................................... 9 4.2 Ergonomie ......................................................................................... 23 4.2.1 Ergonomie pracovního místa ...................................................... 26 4.3 Podstatné prvky interiéru ................................................................... 29 4.3.1 Materiály ..................................................................................... 29 4.3.2 Působení světla na barvu ........................................................... 30 4.3.3 Barva .......................................................................................... 32 4.3.4 Světlo.......................................................................................... 35 4.3.5 Přirozené světlo .......................................................................... 36 4.3.6 Umělé osvětlení .......................................................................... 36 4.4 Fenng Shui v pracovním prostředí ..................................................... 38 4.4.1 Co je fenng shui.......................................................................... 38 4.4.2 Fenng Shui v kanceláři ............................................................... 39 5 VLASTNÍ VÝZKUM ................................................................................... 41 5.1 Historie zámku ................................................................................... 41 5.2 Popis současného stavu .................................................................... 46 5.3 Funkce prostoru a požadavky na vybavení........................................ 48 5.3.1 Kancelář sekretářky .................................................................... 49 5.3.2 Kancelář účetní........................................................................... 50 5.3.3 Kancelář starosty ........................................................................ 51 5.3.4 Kancelář místostarosty ............................................................... 52 5.3.5 Zázemí zaměstnanců ................................................................. 53 5.3.6 Pošta .......................................................................................... 53 5.3.7 Galerie ........................................................................................ 54 5.3.8 Dvůr ............................................................................................ 54 5.4 Obrazová rešerše .............................................................................. 55 5.5 Projekt................................................................................................ 57 5.5.1 Dispozice .................................................................................... 57 5.5.2 Interiér kanceláře ........................................................................ 60 5.5.3 Prvky interiéru............................................................................. 65 DISKUSE ......................................................................................................... 72 ZÁVĚR ............................................................................................................. 75 RESUME.......................................................................................................... 76 POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................. 77 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................ 81 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................ 83

5

1 ÚVOD Diplomovou práci na téma úpravy interiérů radnice v obci Podolí jsem si vybral z několika důvodů. Prvním je, že se jedná o vesnici, ve které žiji skoro 27 let. Je mi tedy dosti blízká a znám velmi dobře prostředí i lidi, kteří na radnici pracují. Druhým důvodem k tomuto tématu je můj osobní zájem v navrhování a úpravách nejen nábytkových prvků, ale především dispozicích celých interiérů. A zde se mi naskytla velká příležitost vytvořit vlastní návrh pro prostory, kolem kterých se pohybuji od narození. Třetím impulzem pro výběr tématu byl zájem radnice o rekonstrukci budovy, který byl podtržen návrhem architektonické kanceláře Tihelka-Starycha z roku 2007. Tento návrh však neřešil vybavení jednotlivých kanceláří a tudíž se naskytla příležitost tuto studii dále rozpracovat. Architektonický návrh však díky jiným nečekaným investicím zatím „ležel v šuplíku“. V době, kdy jsem tuto práci začínal řešit, a konzultoval momentální stav interiérů s paní starostkou a zaměstnanci, bylo těsně před volbami do zastupitelstva obce. Tím byly v podstatě vyloučeny jakékoli diskuze o možné realizaci případného návrhu. Dnes je na obci nové vedení a momentálně řeší jiné investice. Znovu je tedy, ale snad pouze dočasně, tato práce odsouzena opět „do šuplíku“. Realizace stavebních úprav je především otázkou financí. Ty se dnes dají sehnat z různých zdrojů, fondů a grantů a je tedy možné, že tento návrh poslouží ke změně interiérů v době, kdy radnice zhodnotí přestavbu interiéru za potřebnou. Veřejný interiér se v mnohém podstatně liší od interiéru soukromého. V prostorách radnice se navíc spojují různé funkce. Především zde jsou zaměstnanci, kteří udržují chod obce. Ti potřebují k práci kanceláře a patřičné zázemí. Obec dále potřebuje skladovací prostory a garáže pro techniku upravující zeleň a další práce. Část prostor radnice má pronajato Česká pošta, která má též specifické uspořádání interiéru. Další součástí radnice je galerie místního sochaře. Obec má také bohatou historii a je zde touha vytvořit v prostorách radnice odpovídají místo pro prezentaci vlastní identity. Zasedací místnost a obřadní síň jsou též součástí a další kategorií uspořádání prostoru. Na parcele mírně zkoseného obdélníku vzniká díky tvaru budovy (písmeno L) prostor pro parkovou úpravu.

6

Tento výčet ukazuje poměrně rozmanitou škálu tvorby. Pro účely diplomové práce jsem byl tudíž nucen vybrat si pouze část těchto prostor. Dále tedy budu řešit problematiku celkové dispozice v intencích skladby jednotlivých místností a jejich vzájemných interakcí a návazností. Podrobně pak budu řešit momentálně nejpalčivější problém kanceláře sekretářky. Ta je vzhledem k vykonávaným činnostem a rozmanitostí pracovní náplně nejvytíženější osobou. Její kancelář, jak ukázáno v praktické části práce, je nevyhovující a vyžaduje podrobnou pozornost. Tato práce má přinést návrh pro zlepšení funkcí prostor radnice, zvýšení jejich reprezentativnosti a komfortu pro snadnější práci a komunikaci s občany.

7

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě předchozí studie dané problematiky navrhnout úpravu a rozšíření interiérů radnice. Práce představí dispoziční řešení radnice a detailní řešení jedné z kanceláří. Bude se jednat především o změnu funkcí místností dnes využívaných pro chod obce a jejich rozšíření do prostor půdy daného objektu a další rozšíření do přiléhajícího hospodářského objektu. S ohledem

na

historii

daného

místa,

ergonomii

pracovního

prostředí

a požadavky na jednotlivé prostory bude vypracován projekt přestavby interiérů. Poznatky o problematice budou rozebrány a diskutovány v několika kapitolách. Výsledkem bude studie dispozičního řešení celého objektu a podrobný návrh kanceláře sekretářky sloužící pro případnou přestavbu těchto prostor.

3 MATERIÁLY A METODIKA K vypracování diplomové práce byla využita zejména metoda analýzy odborné literatury a jiných zdrojů (např. internet). V první fázi byly vytvořeny konspekty a vymezen obsah práce, včetně jejího přínosu. Tento základ byl dále rozpracován pomocí odborné literatury a přehledně rozčleněn do jednotlivých kapitol. Na základě výchozích teoretických podkladů se mohlo přistoupit k praktické části práce – k vlastnímu návrhu dispozičního řešení radnice a k návrhu

kanceláře

pro

sekretářku.

Za

použití

odborné

literatury,

internetových zdrojů, rozhovorů a konzultací s vedením radnice i architekty, provádějícími celkový návrh rekonstrukce radnice a především na podkladě vlastního studia radnice byl vypracován výsledný návrh dispozice a jedné z kanceláří. Dispozice je vypracována v 2D programu a náležitosti týkající se statiky jsou konzultovány se stavebním inženýrem. Kancelář je vyhotovena v půdorysném řešení opět v 2D programu a vybraný nábytkový prvek je zpracován pro vlastní výrobu v podrobných rysech a 3D zobrazení.

8

4 VÝCHOZÍ TEORETICKÉ PODKLADY

4.1 Historie radnic Vývoj radnic Vývoj budov městské samosprávy je velmi úzce spjat s vývojem měst. Pouze větší města měla právo samosprávy, a tím i budovu sloužící tomuto účelu. Název samosprávní budovy prošel od Řecka po dnešek řadou změn, její účel však zůstal beze změny. Řecko i Řím prošli vývojem od království k republice a císařství a zase zpět. V jejich městech jako pak i nadále byly budovy radnic umísťovány na hlavní náměstí a byly centrem správy, soudu a někdy i vězení. Rozpadem západořímské říše však nastává úpadek měst a tím i jejich správy. Ta se udržela pouze v městech biskupských. Sílící moc církve vyvolává řevnivost panovníků, kteří pak začínají zakládat města a udělovat jim různá práva. Postupně pak předávají panovníci, církev i šlechta správu do rukou měšťanstva. „V okolních zemích a také u nás byla radnice nejvýznamnější světskou budovou města. Její názvy se časem měnily. Zprvu to byly – ve shodě s tehdy užívaným jazykem – názvy latinské: curia, praetorium, domus civium, domus praetori, pak německé, z němčiny počeštěné a nakonec české: rathaus, radhaus, rathúz i radhus, ratúz, dům radní, městský i obecní (ten musel být vždy radnicí), od 19. století radnice, v nedávné době budova MěNV (Městského národního výboru), dnes městského úřadu.“ (Kibic, 2009) Radnice jak již bylo řečeno byly nejvýznamnější světskou budovou města. A tak jako nejvýznamnější církevní stavby procházely architektonickými přestavbami, přemisťováním, bouráním a znovupostavením. Byly postihovány požáry, válkami a jinými pohromami. Díky tomu byly stavěny v různých stylech či jejich kombinacích. Většinou převládá jeden styl a další jsou jen úpravami či přístavbami dalších menších celků. Každé město mělo jen jednu radnici. Mnohdy však vznikala navzdory mílovému právu města ve velmi těsné blízkosti. Důvodem byla například přítomnost větší řeky. Zářným příkladem je město 9

Praha, které vznikalo ze dvou měst na každé straně Vltavy. Postupně se přidala další města (opět v rozporu s mílovým právem) s vlastní samosprávou a tím i vlastní radnicí. Z nich se staly časem městské části jedné tzv. Velké Prahy. Samostatnou kapitolou je pak umisťování radnic do prostoru města. Až na několik výjimek (např. Brno) stála radnice vždy na náměstí. Poté se skýtalo několik situačních variant. Radnice stála v centru náměstí někdy s návazností na kupecký dům. Druhou význačnější pozicí bylo nároží náměstí. Ne vždy však bylo možné si tuto pozici zvolit. „V radničních budovách promítali měšťané svá práva, moc, reprezentaci, bohatství, smysl pro spravedlnost i vztah k umění. Vědomí nesnadného nabytí městských práv se projevovalo ve snahách vystavět radnici jako budovu co nejvýstavnější a nejkrásnější, dokládající bohatství a postavení města.“ (Kibic, 2009)

Starověk V době vzniku řeckých městských států (8.-6. století př.n.l.) dochází také ke kolonizaci pobřeží Středozemního moře. Zde pak také vznikají sídla charakteru měst, ve kterých uplatňují Řekové principy demokratické správy. Tuto správu vedli takzvaní búleuti. „Búleuti (členové rady) byli prostředníky mezi sněmem a úředníky, spravovali

veřejné

budovy,

dozírali na finance včetně ražby mincí, na míry a váhy, ale

také

soudili.

Úřadující

búleuti byli nazývání prytanové, kteří na konci své vlády skládali účty ze své činnosti.“ (Kibic, 2009) Tato

správa

byla

vedena z radnice nazývané búleuterium.

Radnice

stála

Obrázek 1.: Radnice Miletus, Turecko (Bouleuterion (Council House), Miletus, c. 170 BC [online])

10

na náměstí (agorá), většinou pravoúhlého půdorysu, spolu s dalšími veřejnými budovami. Dominantou náměstí byl většinou chrám. Obytné stavby se na náměstí nebudovaly. „Mladší dispozičně rozvinutější a zachovalejší jsou radnice ve městech vzniklých starořeckou kolonizací na pobřeží dnešního Turecka. V Prieně, městě s hippodámským (šachovnicovým) rozvrhem, se při stavbě radnice využilo svažitého terénu. Její rozlehlá síň má stupňovité hlediště se třemi řadami kamenných sedadel pro 640 účastníků na půdorysu písmene U, se schodišti ve stycích k sobě kolmých řad. Uprostřed dole byl oltář, v patře oddělovaly hranolové pilíře na bočních stranách chodby, které končily dalšími schody do vyšších řad sedadel.“ (Kibic, 2009) Podobně jako v Řecku vznikaly radnice i v dobách Říma. Zde se radnice nazývala curium a stála na náměstí (forum) spolu s veřejnými budovami, bazilikou a od dob císařství i s vítěznými oblouky. „Polohu radnice a její dispozici známe také díky archeologickému

výzkumu

Pompejí nedaleko od Neapole, zničených známým výbuchem Vesuvu v roce 79 po Kr. Jejich obdélné forum se nacházelo v západní části města, na kratších stranách stály proti sobě Jupiterův chrám Obrázek 2.: Náměstí s radnicí (curiem), Pompeje (Curia di Pompeo ; Tempio di Ercole ; Delubro di Minerva [online])

na severu a na jihu radnice se zajímavou dispozicí. Šlo

o tři podélné stavby, k sobě přilehlé a na jihu apsidálně ukončené. Střední stavba tvořila vlastní radnici se zasedací síní pro jednání senátu tvořeného decuriony, východní objekt obsahoval sál aedilů, západní sál duumvirů. Po zemětřesení roku 72 po Kr. byl radniční areál upraven. Město ale mělo ještě čtvrtou správní budovu, sněmovnu (comitium), v níž se volili městští úředníci – duumvirové a sedulové. Stála na jihu východní strany fora a obsahovala síň

11

pro volby. Budova skoro čtvercového půdorysu nebyla zastřešena.“ (Kibic, 2009)

Středověk Ne všechna města antického Říma v počátcích středověku zanikají. Jejich hospodářská funkce však stagnuje nebo upadá. Proto se stávají především středisky církevními. V Itálii, Francii a Německu však od 11. století nastává změna. Obchod a výroba se začínají znovu rozšiřovat a tím získávají měšťané více práv. Mezi ně patřilo i právo městské samosprávy a domu radního. Se získáním samosprávy však souvisela otázka: Kde budou konšelé zasedat? Zprvu se nepočetná rada scházela pravděpodobně v paláci biskupa či jeho zástupce. Další možnosti se naskytly v podobě schůzování v bytech jednotlivých konšelů. Postupem času byly úřady umisťovány v místnostech kupeckých domů a to buď formou přistavění budovy ke kupeckému domu a nebo využívanější metodou nastavěného patra na kupecký dům a jeho zpřístupnění venkovním schodištěm. S narůstajícím bohatstvím velkých měst pak přichází i výstavba samostatných radnic. Ty jsou však povětšinou již v gotickém stylu s širokým průčelím a dominujícím cimbuřím. Někdy je k radnici přistavěna i vysoká věž

jako

či Florencii.

např.

v

Sieně Obrázek 3.: Radnice, Florencie (Piazza della Signoria & Palazzo Vecchio, Florence [online]

Počátky samosprávy v českých zemích Ve středověku nebylo město městem jen díky počtu obyvatel. Statut města byl postupně získáván a nikdy nebyl udělen hned při založení. To co oddělovalo město od vesnice byla městská práva. Hlavními bylo právo řemeslné výroby a právo obchodní. Obě se postupně rozvíjela o další práva 12

a utvářela statut jednotlivých měst. Důležitým právem, o jehož porušování již byla zmínka, bylo právo mílové, dle něhož se v okruhu jedné míle nesměl usadit jiný řemeslník (česká míle 10km, německá 7km). „K vrcholům městských práv patřilo právo soudní, trestní, hrdelní, městské samosprávy a radního domu. Města také někdy získala okolní území včetně vsí a městeček (např. i Tábor v 15. a 16. století), ale nelze u nich mluvit o právu pozemkovém.“ (Kibic, 2009) Zakladatelé

měst

začali

postupně

ve

svých

městech

zřizovat

samosprávu. Tu vedl rychtář. Titul byl dědičný či doživotní. Sídlil v rychtě, ke které přináležely statky a práva. Postupem času se z jeho poradců – konšelů stává samostatný orgán – městská rada. Neméně důležitým orgánem skládajícím se z bohatších a vlivných občanů bylo tzv. shromáždění celé obce. Tato města patřila mezi města poddanská a byla zakládána a patřila šlechticům nebo církevním představitelům. Města královská byla podřízena králi či jeho zástupcům. Správa města patřila do rukou městské rady, která spolupracovala s církví. Rada se starala o veškerý chod města od řízení výstavby, údržbu čistoty, výběr daní po platbu nákladů na chod města. Na náklady získávala peníze z mýtného a různých daní.

Gotika Hospodářsky u nás existovala města již v období románském. Zde však ještě neměla města právo samosprávy a s ní náležející právo radního domu. Tato práva nabývají až v gotice a proto jsou radniční domy datovány od této dějinné etapy. Poloha, dispozice a kompoziční typy Dispozice radnic vycházela z využití jejich prostoru. V gotice nebyly budovány radnice jako novostavba. Využilo se měšťanského, kupeckého, panského domu či rychty. Ty byly dispozičně vyhovující. Přízemí sloužilo k hospodářské činnosti města, patro k městské samosprávě. Měšťanské domy, tak byly využívány bez větších změn, ke kupeckým domům se stavělo patro s předloženým schodištěm. Radnice bývaly podsklepeny. Tento prostor sloužil 13

většinou jako vězení. Některé prostory přízemí mohly sloužit jako zbrojnice. V patře se nacházela radní síň, kde zasedala městská rada a obecní síň, ve které se scházelo tzv. shromáždění celé obce. Síně byly bohatě zdobeny obklady, sochami i provedením vlastního mobiliáře. Velké radnice měly v prvním patře i kapli, kde se k bohoslužbě scházeli radní před každým jednáním. V patře se nacházela také místnost písaře. Dokumenty se uchovávali v témže patře, či v některém z pater radniční věže. Soudnictví, patřící do pravomocí radnice, sloužily k výslechům radní síně a v závažnějších případech bylo užito „práva útrpného“ v žaláři či mučírně. Tři kompoziční typy: „1. typ štítový: který vychází z řešení na náměstí hloubkově řazených měšťanských domů, s hřebenem střechy kolmým k hlavnímu průčelí. K odlišení od domů měšťanských a ke zvýraznění, že jde o budovy veřejné, se ve vrcholech štítů umisťovaly věžičky se zvoncem ke zvonění při různých příležitostech.“ „Příkladem je druhá radnice v Chebu.“ „2. typ s nárožní věží: který se uplatňoval při poloze v nároží náměstní strany (jak u velkých radnic, tak u radnic stojících v řadové zástavbě), a to spíše ve středně velkých nebo menších městech, kde věž mohli dostatečně představit do náměstí. Příkladem velkých radnic jsou radnice ve Starém a Novém Městě v Praze, Kadani, Znojmě, Litomyšli, radnice stojící v řadové zástavbě jsou ve Slaném a Hostinném. 3. typ centrální: kdy radnice stojí uprostřed náměstí; někdy jsou radnice vzniklé nástavbou na kupecký dům, ale i novostavby s kupeckou halou v přízemí. Např. radnice v Olomouci a Uničově, řada radnic tohoto typu vznikla v renesanci,

bohužel

mnohé

byly

v 19.

století

zbořeny

a

nahrazeny

novostavbami.“ (Kibic, 2009) Radnice gotické a gotické renesančně přestavěné Hranice, Olomouc, Uherské Hradiště, Uničov, Moravská Třebová, Brno, Znojmo, Polná, Litomyšl, Hostinné, Slavonice, Litoměřice, Roudnice, PrahaNové Město, Praha-Staré Město, Tábor, Český Krumlov, Most, Praha-Malá Strana, Kadaň, Ostrov, Krásno, Tachov, Cheb.

14

Obrázek 4.: Gotická radnice, Olomouc; půdorys přízemí, půdorys 1. patra, vstupní portál v lodžii, vnitřní portál, průčelí (Kibic, 2009)

15

Obrázek 5.: Kompoziční typy radnic: a – s nárožní věží (Mladá Boleslav), b – se střední věží (Litoměřice), c – šířkový (Plzeň), d – atikový (Prostějov), e – asymetrický (Kyjov), f – centrální (Odry), g – štítový (Ústí n. L.), h – arkýřový (Opava), i – s postranními věžemi (Písek) (Kibic, 2009, upraveno)

16

Renesance Renesance byla obdobím všeobecného rozkvětu. Je však nutno říci, že postupující reformace a protireformace, boje s Turky a Habsburky a vnitřní boj mezi městy a šlechtou vyústily ve třicetiletou válku a bitvu na Bílé Hoře, kterou končí renesance v českých zemích. Její počátky se datují nástupem Habsburků na český trůn roku 1526, ale slohové prvky renesance k nám pronikají již před rokem 1492. Kompoziční typy, poloha, dispozice a vybavení Ke třem gotickým kompozičním typům přibylo v renesanci díky italským architektům dalších pět typů: 1. typ se střední věží; 2. typ atikový; 3. typ šířkový; 4. typ arkýřový; 5. typ asymetrický. Dispozičně navázaly renesanční radnice na slohově starší gotické. Samospráva byla však rozvinutější a vyžadovala větší prostory. Radnice byly ve větší míře podsklepovány s využitím pro sklady či vězení. Centrem přízemí se stala tzv. dolní síň, která byla průjezdná či průchozí. Ostatní prostory přízemí sloužily k prodejním účelům a to buď samotného města, nebo byly pronajímány. Nemálo radnic mělo v přízemí radniční šenk, ze kterého plynuly finance do obecní pokladny. Ty byly třeba i pro řadu služebníků, které město zaměstnávalo. Tito sloužící (např. kantor, kat, hlásný aj.) mohli mít v prostorách radnice vlastní místnost. Městské vězení se mohlo nacházet kromě sklepení i v přízemí radnice nebo ve dvorním křídle. Zde se také někdy nacházel pivovar. Do 1. patra vedlo schodiště z dolní síně. To bylo buď točité, jednoramenné nebo dvouramenné. Schodiště však mohlo být i ve věži nebo vně předsazené. Schodiště ústilo do tzv. horní síně. Tato sloužila jako obecní síň nebo jako chodba s přístupem do dalších místností. Druhou nejvýznamnější místností po obecní síni byla radní síň. Radní síň sloužila soudnictví a její výzdobě a architektuře byl přikládán velký význam. Její barevnost se řešila,

17

tak jako na zámcích, jednou dominantní barvou a mnohdy pak dávala samotné místnosti její název. „K radní síni byla ve velkých radnicích připojena místnost písaře a městský archiv, většinou nevelká klenutá síň pevně uzavíratelná, v níž byly umístěny skříně a truhlice pro městská privilegia, cennosti i peníze.“ (Kibic, 2009) V renesanci již není součástí radnice kaple. Budova je převážně jednopatrová, výjimečně dvoupatrová. V mnoha případech mají radnice radniční věže sloužící jako hlásky v případě požáru, příchodu vojska apod. V tomto případě bydlel ve věži hlásný a byly zde umístěny zvony. Na věžích se také začaly uplatňovat různé typy orlojů. Symboly městských práv se staly sochy rytířů s městským erbem, ale i pranýře a potupné klece. Radnice renesanční Karviná, Odry, Kroměříž, Opava, Staré Město, Litovel, Prostějov (stará radnice), Vyškov, Kyjov, Olbramovice, Boskovice, Lanškroun, Dobruška, Nové Město nad Metují, Pardubice, Třebíč, Telč, Havlíčkův Brod, Přelouč, Turnov, Brtnice, Dačice, Mladá Boleslav, Bobrovice, Česká Kamenice, Ústí nad Labem, Bělá pod Bezdězem, Praha-Hradčany, Veselí nad Lužnicí, Prachatice, Jirkov, Louny, Plzeň, Volyně, Jáchymov, Horní Slavkov, Klatovy, Stříbro, Sokolov. Baroko Bitvou na Bílé hoře začíná barokní období. Bílá hora však přináší pro česká města spíše úpadek než další rozvoj. Byl oslaben vliv městského stavu, který byl mimo jiné. stavebníkem radnic. Ze země odchází nekatolíci. Poddaní musí přijmout katolickou víru, nekatolická šlechta a měšťané se smí vystěhovat. To je spolu s vysilující válkou, která přinesla spoustu obětí důvodem vylidnění českých měst. Městská samospráva postupně zaniká a tím i výstavba městských radnic a domů. Po delší době přestaveb se stavební činnost obnovuje až na počátku 18. století na popud šlechty a církve. Kompoziční typy, dispozice a vybavení Období baroka je téměř dvojnásobně dlouhé jako renesance. Vlivem válek se však součtem celých 50 let radnice nestavěly. Barokní výstavbu 18

je nutné rozdělit do dvou kategorií. První je měšťanská výstavba. Ta se vlivem malých finančních prostředků zpočátku omezovala na přestavby a dále na menší novostavby. Druhou kategorií je stavební činnost šlechty a církve. Ta disponovala dostatečným majetkem, aby mohla stavět ve velkém. Poměr těchto sil ukazuje i fakt, že na místech mnohých měšťanských radnic poničených válkou či časem jsou budovány kostely či zámky. Budovala-li pak šlechta či církev radnici, byla většinou dílem zahraničních architektů. Vrcholné baroko však znovu přináší snahu měšťanů vyrovnat se šlechtě. „Z palácové architektury se u radnic převzalo vertikální členění průčelí na trojdělené, pětidělené i sedmidělené a u stěny její pojednání pilastry a lisenami. Zámky a paláce ovlivnily také radniční dispozici, v níž významné místo mělo reprezentační schodiště, vedoucí z přízemí k hlavním prostorům v prvním a případně i druhém patře.“ (Kibic, 2009) Obecní síně se v baroku již nestaví a slouží pouze jako komunikační prostor. Velká pozornost je opět kladena na radní síň. Znovu se vrací výstavba radničních kaplí případně obnova a znovu vybavení kaplí gotických. Ostatní dispoziční řešení je obdobné jako v renesanci. Do vnitřního vzhledu se dostává fresková výzdoba a interiér i fasádu často modelují motivy zde vykonávané soudní moci. „Z vnitřního vybavení radnic se z doby barokní dochovaly četné ukázky nábytku: skříně na městské knihy, truhly a pokladnice, křesla a lavice, knihovny aj.“ (Kibic, 2009) Kompoziční řešení navazuje na renesanci a převládají zde typy se střední věží a štítový (viz. obr. 5). Vzniká však u nás také nový radniční typ: typ se dvěma postranními věžemi (viz. obr. 5). Opět jako v renesanci i v baroku se soudní moc prezentuje na náměstích ve formě pranýřů. Radnice barokní Šumperk, Šternberk, Uherský Brod, Lomnice, Svitavy, Bystré, Polička, Úpice, Chrudim, Hradec Králové, Vrchlabí, Bohdaneč, Jihlava, Semily, Čáslav, Třeboň, Mělník, Jílové, Týn nad Vltavou, České Budějovice, Praha-Židovské Město, Nový Knín, Písek, Velvary, Rokycany, Planná, Kašperské Hory, Loket, Horšovský Týn, Cheb, Bor u Tachova.

19

Obrázek 6.: Barokní radnice, České Budějovice; půdorys přízemí, půdorys 1. patra, průčelní portál, průčelí (Kibic, 2009)

20

19. a počátek 20. století Konec 18. století přináší významné společenské změny. Ty se pak projevují ve stavebnictví obecně a samozřejmě i v radniční architektuře. Posledním větším slohem, který má u nás delší trvání je klasicismus. Pak následuje překotné střídání období, ve kterých se stavělo novorománsky, novogoticky, novorenesančně. Následně se objevuje secese a kubismus a s příchodem 20. století moderna. Nejvýznamněji ovlivnily radniční architekturu josefínské reformy, které zásadně pozměnily soudnictví. To již nebylo řízeno samosprávou, která opět příchodem monarchie upadá, ale řídí jej dosazovaní úředníci a postupně soudní funkce z radniční architektury mizí. Kompoziční typy, dispozice a vybavení Počátek 19. století je ještě ovlivněn barokem postupně se mísícím s klasicismem. Zmíněnou změnou soudnictví se během 19. století odděluje jurisdikce od obecní správy a budova radnice se tak stává jen budovou správní. V řadě případů však nastala i situace, kdy město věnovalo radnici pro funkci okresního soudu. Tímto oddělením se mění i vnitřní prostory radnic. „Radní síň se změnila v síň zasedací, místnost purkmistra se stala místností starosty, nově se objevil požadavek na místnost tajemníka atd. Na hlavní prostory navazovaly další místnosti obecního úřadování, početné podle velikosti města. Dispozice radnic později ovlivnily snahy o reprezentační přístup k hlavním prostorům v horním patře, zatímco dřívější hospodářské i soudní provozy, projevující se v přízemí radnic (prodejní kotce, vězení, městská váha aj.), nyní padly.“ (Kibic, 2009) V menších městech se objevuje úspěšná a prospěšná tendence spojení radnice s muzeem, knihovnou školu aj. V nových radnicích byl kladen důraz na vstupní prostory, schodiště, zasedací síň a místnost starosty. Tvorbu radnic v tomto období již utvářejí významní čeští architekti sochaři a malíři. Kompozičně nevznikají žádné nové typy. Používají se typy z období baroka, avšak každý styl 19. století upřednostňoval jiný kompoziční typ.

21

Radnice 1800 - 1920 Prostějov (nová radnice), Kostelec na Hané, Solnice, Kostelec, Vysoké Mýto, Pardubice, Hlinsko, Liberec, Praha-Nusle, Jindřichův Hradec, Ústí nad Labem, Louny, Praha-Staré Město, Tábor, Veselí nad Lužnicí-Mezimostí, Kaplice, Teplice, Postoloprty, Dobříš, Prachatice (nová radnice), Jirkov, Březno, Sušice, Krásno.

Obrázek 7.: Stará radnice, Frýdlant; řez, průčelí (Kibic, 2009)

22

4.2 Ergonomie Slovo ergonomie vychází spojením dvou výrazů z řečtiny. Ergo znamená práce, nomoi jsou přírodní zákony. Tato věda se tedy zabývá vztahem člověka a jeho prostředí. Ať již jde o pracovní prostředí, životní prostředí, nebo o stroje a nástroje, se kterými člověk pracuje, nebo mu pomáhají při jeho činnosti. Hlavním principem tohoto oboru by mělo být krédo: Měřítkem všeho je člověk. Člověk ve smyslu individuality tedy jednotlivec. Ergonomie se zabývá vztahem mezi rozměrem, váhou, věkem, ale také smyslovým vnímáním a cítěním. Jde tedy o vytvoření co neoptimálnějších podmínek pro člověka, ať jde o práci, rekreaci, sport, kulturu či bydlení (Hájek, 2004). „Cílem

ergonomie

je

optimální

spojení

funkce,

ekonomičnosti,

estetičnosti a zdravotní pohody.“ (Hájek, 2004). Práce a její energetická náročnost (dále dle Marek, Skřehot, 2009) Pří výkonu činnosti vydává jedinec určitou energii a ta je přeměněna na výsledek zvaný práce. Náročnost práce je spjata s fyzickou a psychickou obtížností daných úkolů. Pro optimální výkonnost je třeba nastavit určité pracovní podmínky. Práce v kanceláři s minimální fyzickou zátěží a práce u počítače patří do I. třídy práce s energetickým výdejem M (W.m-2) ≤ 80. V poslední V. kategorii je práce v dolech, přenášení těžkých břemen, výkopové práce, kde je a M (W.m-2) 301 a více. Tabulka 1.: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro kalendářní rok (Marek, Skřehot, 2009, upraveno)

Třída práce

M (W.m-2)

I

≤80

Operativní teplota to (oC) to min to opt to max 20

22±2

28

23

va (m.s-1)

Rh (%)

0,1-0,2

30 až 70

SRto max+++ (g/h-1) (g/sm-1) 107 856

„to min – platná pro tepelný odpor oděvu 1 clo to opt

– je platná pro tepelný odpor oděvu 0,75 clo

to max – platná pro tepelný odpor oděvu 0,5 clo va

– rychlost proudění vzduchu

SR

– je intenzita pocení

Rh

– relativní vlhkost vzduchu

+++

– platí pro osobu o ploše 1,8 m2

to

– stanovena pro 60% relativní vlhkost vzduchu“ (Marek, Skřehot,

2009) Pracovní výkon omezují různé druhy faktorů. Některé můžeme ovlivnit, některé pouze eliminovat. Je však nutné dbát na omezování těch, které mohou vést k dočasným či trvalým zdravotním problémům. Rizikové faktory dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb.: -

„Nepříznivé mikroklimatické podmínky (zátěž teplem a chladem);

-

Chemické faktory (chemické karcinogeny, mutageny, olovo, azbest aj.);

-

Biologické činitele;

-

Fyzická zátěž, tj: o celkovou fyzickou zátěž (nadměrné zatěžování – zvýšené fyzické úsilí, námaha), o lokální svalovou zátěž (jednostranná a opakovaná zátěž – opakované používání stejné svalové skupiny (statické a dynamické činnosti), o pracovní polohy (nevhodná pracovní pozice těla nebo některé jeho části během pracovních činností) o ruční manipulace s břemeny (překračování hygienických limitů kladených na hmotnosti přenášených břemen)

-

fyzikální faktory, tj.: o hluk o vibrace o neionizující a ionizující záření“. (Marek, Skřehot, 2009)

24

Dále dle vyhlášky č. 432/2003 Sb.: -

„Prach (s převážně fibrogenním účinkem, s možným fibrogenním účinkem, s převážně nespecifickým účinkem, s převážně dráždivým účinkem, minerální vláknité prachy);

-

Psychická zátěž (stres, napětí a jiné okolnosti narušující pracovní pohodu pracovníka);

-

Zraková zátěž (používání zvětšovacích přístrojů, práce vykonávaná za zvláštních pracovních podmínek, spojená s neodstranitelným oslňováním, spojená s náročností na rozlišení detailů);

-

Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.“ (Marek, Skřehot, 2009)

Faktory ovlivňující kvalitu práce však nikdy nepůsobí jednotlivě a samostatně. Těchto ruchů bývá zároveň několik a jejich účinnost se může násobit. Následující tabulka uvádí jak nás dané faktory negativně nebo pozitivně ovlivňují (korelují) či neovlivňují (nekorelují) z hlediska možných následků. Tabulka 2.: Reakce na faktory prostředí (Marek, Skřehot, 2009, upraveno)

Osvětlení Barevné řešení pracoviště Klima Teplota Kvalita vzduchu Hluk Vibrace Fyzická zátěž Vlhkost Nepořádek

● ● ○ ○

● ● ● ● ● ○ ○

25

● ○ ● ● ● ● ● ● ● ●

● ● ○

Úraz / zranění

Chronická újma na zdraví

Potenciální negativní (nežádoucí) následky

Nepohodlí / stres

Pracovní pohoda

Zlepšení prac. výkonu

Faktory prostředí

Potenciální pozitivní (žádoucí) následky

Selhání / vznik chyb

Vysvětlivky: ● koreluje ○ nekoreluje

○ ● ●

○ ● ● ● ● ○

● ● ● ● ○

● ● ●

4.2.1 Ergonomie pracovního místa Zorné podmínky při práci s Pc – správná poloha vsedě na židli. Základní způsoby sezení – nastavení židle. Optimální polohy trupu. Sklon hlavy. Poloha horních končetin. Dosahy horních končetin. Zaujímání úhlů v zápěstí při používání klávesnice. Židle – nastavitelnost. „Prostorové požadavky na pracoviště Podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., je nutné, aby světlá výška prostor určených pro práci byla pro podlahovou plochu: a)

do 20 m2 nejméně 2,50 m,

b)

do 50 m2 nejméně 2,60 m,

c)

od 51 do 100 m2 nejméně 2,70 m,

d)

od 101 do 2000 m2 nejméně 3,00 m

e)

více než 2000 m2 nejméně 3,25 m“ (Marek, Skřehot, 2009)

Objemový prostor pro práci v kanceláři musí být minimálně 12 m3 na jednoho zaměstnance.

Obrázek 8.: Ergonomie počítačového pracoviště (Traitement de l'Information [online)]

26

Obrázek 11.: Srovnání práce ve stoje a v sedě (Computer Workstation Ergonomics Picture [online], upraveno)

Obrázek 9.: Půdorysné uspořádání počítačového pracoviště (Správná ergonomie [online)]

Obrázek 10.: Zóny pracoviště (The Benefits of Ergonomics [online], upraveno)

27

Obrázek 12.: Pracovní modul pro různé druhy sezení (Working Comfortably [online], upraveno

Obrázek 13.: počítačové pracoviště Nethrone (Creative Office Furniture [online]

Obrázek 14.: Kancelářské pracoviště (Ergonomic [online]

Obrázek 15.: Ergonomická židle (Top 10 computer chairs [online]

28

4.3 Podstatné prvky interiéru Do této kapitoly jsem zahrnul prvky interiéru, které jsou základními znaky vizuálního působení v prostoru. Jedná se o materiál, světlo a barvu. Tyto prvky sami o sobě hrají významnou roli. Materiál má svou barevnost a strukturu, díky které bude každý jinak odrážet světlo. Různé typy světla budou působit v různě barevném interiéru. Proto má každý z těchto prvků velkou váhu pro utváření prostoru, ve kterém pracujeme i relaxujeme. Jejich společná koexistence však rozdělí příjemný prostor od prostoru, kde nebudeme chtít trávit čas. To je obzvláště v pracovním prostředí velmi důležité. „Ještě před tím, než poznáme celkové uspořádání a poměrně dlouho před tím, než si všimneme nábytku, je náš názor na pokoj hotový – je buď kladný, nebo záporný.“ (Holub, 1964)

4.3.1 Materiály Materiály pro rekonstrukci tohoto typu prostoru budou opravdu rozličné. Veřejný interiér obecního úřadu zahrnuje kancelářské prostory, zasedací místnost, obřadní síň, galerii, poštovní úřad, hospodářské prostory pro správu obce aj. Vzhledem k tak různorodým funkcím interiéru nelze vyloučit téměř žádný materiál. Lze použít různé druhy dřeva, plastů, kovu a skla. Půjde však také o různé úpravy členění místností, kde narazíme na různé druhy stavebních materiálů. Jejich použití bude záviset na funkci, které budou sloužit a jejich povrchy budou, jak bylo předesláno, spoluvytvářet vzhled daného prostoru. Nelze však nezmínit, že výběr materiálu může být významně ovlivněn ekonomickými požadavky investora.

29

4.3.2 Působení světla na barvu Tak jako je na divadelním jevišti užíváno barev a světel k vyvolání atmosféry je možné stejného účinku dosáhnout i v interiéru. První na co reaguje náš zrak při vstupu do místnosti jsou zdroje světla. Ať přímého z oken, tak umělého z různých zdrojů. Následně začneme vnímat barevnost a teprve potom detaily jednotlivých prvků, které jsou ovlivněny jejich barevností a světlem na ně dopadajícím. Barvy a světlo se mění v průběhu dne vlivem pohybu slunce od východu k západu. Výraznou změnou je i druh počasí. Nejvýrazněji se však změní barevnost při přechodu k umělému osvětlení. Bylo by krajně neprozíravé používat světlo pouze k odstranění temnoty a nevyužít jej pro vytvoření atmosféry a dramatizaci barev. (Holub, 1964) Tabulka 3.: Změny barev při různém osvětlení (Holub, 1964)

Jméno barvy

při denním světle

při žárovkové světle

citrónová

žlutá - slabě zelené zabarvení

žlutá - teplá, mdlá

růžová

růžová – slabě namodralá

žlutorůžová – teplá

pleťová

růžová - chladná

růžová – chladná

šťávní zeleň

zelenožlutá

žlutozelená – kalná

pergamenová

šedožlutá

žlutošedá

hořčičná

žlutá – slabě oranžové zbarvení

oranžovožlutá – zelená

vřesová

červenofialová

růžová – trochu kalná

modrá – bez jakéhokoli zbarvení

modrá – teplá

cínová

šedá, modré zabarvení, chladná

teple šedá

měděná

hnědooranžová

oranžovočervená

nachová

rudá - chladná

rudá – oranžové zabarvení

čokoládová

červenohnědá

žlutočervenohnědá

lesní zeleň

modrozelená – tmavá

žlutozelená – tmavá

francouzská modř

30

Odraznost barev na stěnách místnosti (Holub, 1964) Bílá

76 – 89%

Žlutá světlá

65 – 78%

Žlutá tmavá

44 – 65%

Zelená světlá

38 – 72%

Zelená tmavá

11 – 38%

Červená světlá

35 – 58%

Červená tmavá

14 – 35%

Modrá světlá

28 – 62%

Modrá tmavá

6 – 32%

Šedá světlá

35 – 67%

Šedá tmavá

15 – 35%

Černá

2 – 10%

Odraznost částí místnosti (Holub, 1964) Stropy

60 – 90%

Stěny

35 – 60%

Podlahy

15 – 35%

V praxi to znamená volit pro jednotlivé části místnosti barvy pohybující se ve stejném spektru hodnot odrazivosti.

31

4.3.3 Barva Jak je možné, že mají muži a ženy jiný barvocit? Jak si vysvětlit, že při různých druzích osvětlení bude jedna a ta samá stěna místnosti jinak barevná? Odpověď je zarážející a přitom velmi jednoduchá. Barva neexistuje. Můžeme namítnout, že každá barva má svou vlnovou délku a je tudíž fyzikálně definovatelná. Zkusme však zhasnout a ať má barva jakoukoli definici nerozeznáme červené jablko od zeleného pichlavého kaktusu. Barva tedy existuje jen v přítomnosti světla. Je tedy ryze psychický vjem. A je-li barva záležitostí psychiky, citu a vnímání, pak je velmi subjektivním jevem. Potom je jednoduché vysvětlit, proč se někteří lidé neshodnou na barvách. Náš barvocit ovlivňuje nejen stav zraku, ale i psychický stav a podmínky, ve kterých danou barvu pozorujeme. Proto jezdí malíři na francouzskou Riviéru či do Afriky, aby poznali tu proslulou barevnost, která se liší od té středoevropské či skandinávské. Rozdíl není v tom, že v jiných krajích uměli vyrábět jiné barvy. To vše je důsledkem intenzity slunečního záření. Barva je jedním ze základních rozlišovacích znaků v naší společnosti. Vnímání barev a citlivost na jejich působení je sice záležitostí ryze individuální, nikoli však diametrálně odlišnou. Barvou v interiéru můžeme ovlivnit působení daného prostoru na nás jako uživatele. Barevností působíme na pocitové vnímání prostoru a můžeme ho tímto způsobem proměňovat. Působit můžeme nejen na vzhled, ale i na velikost prostoru a jeho „náladu“. Působení barev může být ovlivněno naším temperamentem. Barevnost musíme dát do kontextu s velikostí daného prvku, na kterém bude použita a s velikostí celého prostoru. Obecně platí, že věcem, na které nechceme dávat důraz, nedáváme výraznou barevnost. Jestliže si zvolíme barvu, která bude dominantní, nebo hlavní barvou v interiéru, je důležité zvolit k ní správnou kombinaci ostatních barev. Výběr barevnosti může být dvojího druhu. Buď rekonstruujeme stávající prostory a řídíme se barevností, která je již v interiéru a snažíme se nové prvky sladit se stávajícími. Nebo zařizujeme celý nový interiér a pak stačí, když rozhodneme, jak má daný prostor působit (chladněji, tepleji) a ladíme doplňkové barvy. S vlastní barevností můžeme buď experimentovat, nebo si pomoci jednou z následujících zásad. 32

Zásady používání barev Kombinace barev podle barevného kruhu, [online]: -

„Odstupňování jedné barvy od světlejších k tmavým odstínům (tón v tónu) - např. červená ve stupnici od načervenalé béžové přes lososovou a barvu mědi až k červenohnědé. Monotónnost můžeme odstranit listovou zelení nebo několika kontrastními skvrnami například v modré.

-

Používání barev stejné jasnosti - důležité je, aby se všechny použité barvy vyznačovaly stejnou decentností. Příkladem je kombinace jemných nebo lehce našedlých pastelů. Odstíny však mohou být i syté, zemité nebo šedě zastřené. Dobře působí kombinace červené barvy mědi, tmavé jedlové zeleně, ostružinové a rezavohnědé.

-

Používání barev ze stejné oblasti - zde bude pro barevné odstíny určující jedna ze základních barev (žlutá, modrá, červená, zelená). Základní barvu pak kombinujeme s odstíny, v nichž tato barva zřetelně prosvítá.“

-

Použití barevné dvojkombinace barev stojících proti sobě na barevném kruhu. Nevhodné je použití čistých barev, které budou příliš zářivé a dráždivé. Použijeme-li však jejich tlumené tóny, dosáhneme krásných barevných kombinací.

Obrázek 16.: Vzorník barevných odstínů [online]

33

Při volbě barev nesmíme zapomenout, že barvy budou vypadat jinak v průběhu dne, při rozlišné intenzitě přirozeného osvětlení interiéru a hlavně při umělém osvětlení. Použitím správné barvy na stropech, podlahách a stěnách můžeme upravit architektonické nedostatky, disproporce, křivost stěn, rozvody elektroinstalace aj. Volba správné barvy pro stropy, stěny i podlahy, [online]: -

Tmavé barvy prostory zmenšují a strop snižují.

-

Světlé barvy rozšiřují - místnosti se zdají být větší, stropy vyšší.

-

Chladné odstíny modré prodlužují - stěny a stropy opticky ustupují do pozadí.

-

Teplé barvy se zřetelným podílem červené mají opačný efekt v sytějších odstínech vyrážejí z prostoru.

-

Teplé odstíny žluté jsou méně agresivní než červené, tmavší přicházejí vstříc, světlejší rozšiřují prostor.

Obrázek 17.: Barevný kruh [online]

34

4.3.4 Světlo „Dobré osvětlení je nezbytnou podmínkou při práci. Je zřejmé, že při špatném osvětlení člověk vykoná méně práce, dopouští se více chyb a navíc se rychleji unaví, často ho rozbolí i hlava. Chyby při různých činnostech mohou mít někdy i závažné následky, např. záměnu nebo nerozeznání zkažených potravin při přípravě jídla, záměnu léků atd. Nedostatečné osvětlení je často příčinou poranění při práci s nářadím nebo při nejrůznějších opravách.“ (Matoušek, 1984) Přirozené světlo, tedy sluneční svit, bez kterého by na naší zemi nebyl žádný život, zabezpečuje nejen naši fyzickou existenci, ale jeho přítomnost má důsledky i na naši psychiku. Jelikož člověk tráví 90% svého času v uzavřených prostorách, je důležité správné a dostatečné proslunění těchto míst. Tento problém vyřešíme správnou dispozicí. Můžeme využít slunce tam, kde jej potřebujeme ve chvíli, kdy tento prostor nejvíce využíváme. Tento komfort samozřejmě máme většinou jen ve chvíli, kdy stavíme na volné louce, ale i při rekonstrukcích musíme využít některých základních pravidel. Ve chvíli kdy přirozeného světla není dostatečné množství, řešíme tento problém umělým osvětlení. Může se jednat o osvětlení míst s nedostatkem přirozeného světla v průběhu dne. Zde je nutné přisvítit umělým osvětlením. V průběhu noci pak používáme pouze umělé osvětlení, které nabízí širokou škálu osvětlovacích prvků. Některé z vlastností světla (jak uvádí Holub, 1964) Světelný tok – množství světla vyzářeného za 1 vteřinu. Tato veličina měřená v lumenech je nezbytná pro navrhování osvětlení. Osvětlení – rovná se hustotě světelného toku dopadajícího na jednotku plochy. 1 lumen dopadající na 1 m2 dává osvětlení 1 lux. V luxech jsou udávány doporučené hodnoty osvětlení v místnostech. Oslnění – rozlišujeme oslnění kontrastem, odrazem a jasem. Jedná se o nežádoucí jev způsobený špatným osvětlení.

35

4.3.5 Přirozené světlo Přirozené světlo je tím nejlepším zdrojem světla pro práci. Žádný z druhů umělého osvětlení není schopen nahradit svou barevnou teplotou a spektrem přirozený svit. Do interiérů dostáváme světlo okny, ale lze využít i různých světlíků, průchodů světla úzkým tunelem či odrazem od lesklých povrchů. Tam, kde už to nestačí, by se teprve jako poslední možnosti mělo využívat umělé osvětlení.

4.3.6 Umělé osvětlení Světelné zdroje (jak uvádí Tangaz, 2006) Žárovka Žárovka díky příkonu energie žhaví vlákno a tím září. Vydává teplé světlo barevně nejbližší dennímu osvětlení. Nevýhodou je malá výkonnost a krátká životnost. Zářivka Zářivka svítí díky reakci dodané elektrické energie s luminoforem. Tento fosforový nátěr, jeho druh a množství, ovlivňuje barevnost a teplotu světla. Výhodou je vyšší výkonnost oproti žárovkám. Halogenová žárovka Oproti běžným žárovkám je v halogenových do vakua kolem vlákna přidáván místo inertního plynu jód nebo brom. Tím se zvyšuje intenzita světla a životnost vlákna. Vlákno však zvyšuje svou teplotu, vlivem proudu, postupně, což může být malou nevýhodou. Výbojka Výbojky fungují na bázi plynové náplně. Nevyskytuje se v nich žádné vlákno díky čemuž mají delší životnost. Svítí díky elektrické energii a molekulám plynové náplně a spotřebují na stejný světelný výkon méně energie oproti zdrojům s vlákny. Rozlišujeme nízkotlaké a vysokotlaké výbojky. Množství a druh tlaku pak určují barevnost a teplotu světla.

36

Ostatní Luminofory a indukční lampy patří mezi osvětlení s velkou výkonností a dlouhou životností. Oba druhy se používají převážně u veřejného osvětlení. Luminofory svítí díky reakci elektrického proudu s plyny uvnitř skleněného obalu. Indukční lampy vytváří světlo díky magnetickému proudu. Dalším druhem

světla

jsou

na

dotek

chladné

zdroje,

mezi

které

patří

elektroluminiscenční diody a optická vlákna. Základní typy svítidel (jak uvádí Dašek, 2002) Samotný světelný zdroj svítí přirozeně všemi směry. Funkcí svítidla je korekce toku světla do žádoucího směru. Při této korekci světelného zdroje je nezbytné počítat s tím, že daný povrch, od kterého se světlo odráží, pohltí více či méně určitou část světla. Rozlišujeme tedy tři základní typy osvětlení – přímé, smíšené a nepřímé. Tabulka 4.: Porovnání vlastností osvětlovacích soustav se základními typy svítidel

Vlastnost Účinnost osvětlení Náklady na osvětlení Rovnoměrnost osvětlení Oslnění

Přímá svítidla vysoká nízké nízká, ostré stíny hrozí (především odrazem na lesklých stolech)

Obrázek 18.: Typy osvětlení

37

Nepřímá svítidla nízká vysoké vysoká vyloučeno

4.4 Fenng Shui v pracovním prostředí 4.4.1 Co je fenng shui „Feng Shui (Feng Šuej – doslova „vítr a voda“) je tradiční čínské učení, které se zabývá vztahem člověka a jeho životního prostoru v čase. Pokouší se nastolit harmonii v prostoru a umožnit nerušené plynutí energie čchi. Takovým prostorem může být například byt, dům, pracoviště, zahrada nebo město.“ (Feng-šuej [online]) „Nejjednodušší způsob, jak porozumět feng shui, je chápat jej jako intuitivní reakci na prostor. Asi to celé nejlépe pochopíme, jestliže budeme všechno pojímat v souladu s teorií kvantové fyziky o energii: Vše ve vesmíru je jen energie kmitající na různých frekvencích – některou lze spatřit a některou ne. Energie neboli qi (čchi) plyne domovy jako neviditelný život a to, o co se feng shui snaží, je zajistit, aby se tato energie stále udržovala na vysoké úrovni a proudila tempem prospěšným vašemu zdraví.“ (Lazenby, 2005) Toto prastaré východní učení je založeno na metafoře prostředí každého člověka a všeho, co se v jeho životě stane. Základem je pochopení funkce pěti prvků, které jsou obrazem všeho na naší planetě. Jsou to Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda. Pochopíme-li systém a vzájemné působení těchto prvků, dokážeme pro sebe vytvořit harmonické prostředí. Mnohdy klademe důraz na změny okolo nás, měnící se prostředí, vlivy nových technologií a negativní postoje našeho okolí. Ale jak jsme na tom se svým vztahem k našemu vlastnímu prostoru, k prostředí, ve kterém pracujeme, ve kterém žijeme? Člověk je za jistých okolností velmi přizpůsobivý. Jeho vlastní prostředí domu či kanceláře však nemá být výrazem něčeho, na co si prostě časem zvykl. Velmi často již při prvním pohledu na interiér domu vycítíme, jestli je to místo pro nás či není. Vnitřní uspořádání a design mohou bezprostředně ovlivnit náš život a zbavit nás napětí. Jen odstraněním některých nepotřebných věcí z našeho okolí či uspořádáním pracovního stolu, můžeme najít rovnováhu a klid pro úspěšnou práci či život.

38

4.4.2 Fenng Shui v kanceláři Barvy – Každá barva by měla korespondovat s velikostí plochy, na které se nachází. Jasným a výrazným barvám stačí malá plocha, aby upoutala více než neutrální barva na velké ploše. Volíme spíše tlumené přírodní odstíny. Je ale možné pokud jde o reprezentativní místnost, kancelář vedoucího, zasedací místnost, zvolit výrazný doplněk či barvu mobiliáře pro podpoření významu místnosti. Tvary – Pokud je to možné vyvarovat se ostrým rohům. Vše by mělo být zakulaceno. Pokud se vyskytnou ostré rohy neměly by mířit přímo na pracovníka. Materiály a povrchy – Velmi důležité jsou kvalita, provedení i volba materiálu.

Nejvhodnější

je

dřevo.

Vhodnější

je

dřevo

masivní,

než

aglomerované materiály. Světlejší dřevo budí méně formální dojem a hodí se více do větších společných kanceláří. Tvrdé tmavé dřevo budí dojem serióznosti, autority, tradice či prestiže a více se hodí do zasedacích místností a přijímacích hal. Důraz by měl být kladen spíše na židle, stoly či pracovní desky než na poličky a skříňky. Lesklé materiály jako sklo či kov nebo lesklé povrchy jsou více stresující, urychlují pohyb a hodí se více do míst, kde chceme řešit věci rychle a svižně. Vybavení kanceláře – Velikost stolu určuje význam práce. Je-li stůl příliš malý pro množství práce na něm vykonávané, budí dojem stísněnosti nejen po stránce praktické, ale i duševně vyvolává pocity neschopnosti vlastního rozvoje. Lehce čalouněné židle se hodí pro kancelářskou práci, ale v dynamických provozech je vhodnější lesklé dřevo. V kanceláři je důležité zachovávat pořádek a čistotu. Tomu je potřeba podřídit množství úložného prostoru. Toho by však nemělo být příliš a měl by být správný poměr mezi otevřenými a uzavřenými prostory. Osvětlení – Ideální pro prostor kanceláře je co největší přísun přirozeného světla, a tím co největší omezení umělého osvětlení. V případě, kdy je nutné ochránit počítačové prostory před jasem, lze využít různých clon propouštějících jen žádoucí světlo. Uspořádání prostoru – Ideální rozestavění nábytku vytváří mírně klikaté uličky. Přímý průchod je příliš dynamický. Důležité je nesedět na svém 39

pracovišti zády k ostatním a k místům, kde jsou komunikační prostory, velký hluk a pohyb. Způsobuje to pocity izolovanosti, nejistoty a vyvolává nutnost se otáčet za zdroji neidentifikovatelných hluků. Květiny v kanceláři – Rostliny, ať jde o čerstvě řezané či rostliny v květináčích, vytváří příjemnou atmosféru. Jejich funkce se však vzhledem ke zvyšujícímu se elektrickému záření kolem nás zvyšuje. „Vědci z NASA nedávno zveřejnili výsledky dvouletého výzkumu, jenž se zaměřil na schopnost rostlin pohlcovat v uzavřených podmínkách škodlivé látky z okolí. Jejich účinnost se ukázala být natolik vysoká, že se budou moci využívat i k čištění vzduchu v umělých prostorech ve vesmírných podmínkách.“ (Brown, 2005)

Obrázek 19.: Uspořádaná kancelář dle fenng shui (Tips For A Feng Shui Office [online]

40

5 VLASTNÍ VÝZKUM 5.1 Historie zámku První zmínky o obci Podolí jsou zaznamenány v bule papeže Řehoře IX., vydané v italském Viterbu 24. září 1237. Obec si jako většina obcí v okolí prošla invazí napoleonských vojsk při bitvě u Slavkova. Další zničující ránu dostala při bombardování za druhé světové války. Jednou z nejvýraznějších dominant obce je návrší Žuráň ležící na jihovýchodním okraji katastru obce. Z toho návrší řídil Napoleon svá vojska, ale ještě významněji se toto návrší zapsalo do historie obce po archeologických vykopávkách, které měly počátek v roce 1850. Nálezy mohyl, hrobových komor s kosterními pozůstatky a keramiky z tohoto návrší i z jiných míst na katastru obce daly vzniknout, díky svému rozsahu, názvu podolská halštatská kultura, která označuje nálezy lidu popelnicových polí. Obec patřila pod brněnskou kapitulu. O majetek a statky se staral kapitulou dosazovaný správce. Z jeho popudu byl vybudován i obecní zámek. Zámeček Podolí náležející petrovským kanovníkům, tak jej nazval stavitel Zeyssl. Místo pro stavbu bylo vybráno na břehu svahu, ze kterého bylo snadno přehlédnout celou vesnici s komplexem budov statku, pivovaru a chmelnice. Dvě stě metrů východním směrem pak probíhala stará kupecká cesta spojující polské město Krakov s rakouskými zeměmi. Zámeček nebyl postaven na volné parcele. Budova dnešního obecního úřadu byla vystavěna jako hostinec, který se následně stal letohrádkem pro kanovníky a nájemce panství. Tento děj proběhl mezi lety 1732 – 1788. V roce 1788 dal tehdejší správce podnět pro stavbu zámku dopisem císařskokrálovské správě, ve které žádal o poskytnutí investic na rekonstrukci budov statku. Samotné přestavbě vedla brněnskou kapitulu potřeba spravovat svůj majetek, který zahrnoval roztroušené území od Ořechova až téměř k Vyškovu. Po podrobném přezkoumání a vypracování posudků byla původní budova za 5 645 zlatých, nepočítaje materiál, v letech 1792-1795 přestavěna na zámek. (viz. obr. 20 a 21). (Čalkovský, 2007)

41

Obrázek 20.: Plán přestavby zámku (Čalkovský, 2007)

Mistr Zeyssl – plán přestavby zámku (Čalkovský, 2007) vjezd

kůlna pro vozy

kancelář

kvelb (klenutá spižírna)

byt důchodního

místnost na krmivo

prádelna

stáj

mandlovna

jáma na hnůj

úřední místnost důchodního

42

Obrázek 21.: Plán přestavby zámku, patro (Čalkovský, 2007)

43

Obrázek 22.: Obraz zámku v Podolí (Čalkovský, 2007)

„V roce 1795, tedy v době, kdy byla stavba dokončena, mělo Podolí 447 obyvatel, 74 domů, mlýn na střelný prach, hospodu, pivovar, dvůr, kovárnu, drábův domek, palírnu, pastoušku, Vaňkův mlýn, kovárnu na císařské silnici (tj. na Pindulce) a novou místní školu, v níž žáčci ukončili svůj první rok.“ (Čalkovský, 2007) Popis zámku po přestavbě ze zápisků Emanuela Vlčka (sec. cit. in Čalkovský, 2007): „…zámek tvaru obráceného ‚L‘ s průčelím do obce Křičeň spojené s Podolím stál na svahu a za ním zahrada. Dvůr byl mezi zahradou a průčelní budovou přístupný vraty od cesty k lesu. V zámku bylo umístěno 12 pokojů. Roh budovy vpravo byl vyztužen pilířovou zdí, na níž stála věž s cibulovitým nástavcem, který byl roku 1894 (pozn.: tento letopočet pravděpodobně není přesný) převezen do Šlapanic na kostelní věž. Při pohledu ze zámku vpravo byl panský statek, od jehož rohu vedla cesta k zámku nad sklepem a dále pak na pindulský kopec. Před průčelní zdí v zemi byl kruhovitý sklep klenutý o výšce 5 metrů s dvěma horními průduchy, přístupný

44

po bočních schodech, a po stranách schodiště byly dvě prázdné studnyhladomorny. Naproti schodům byla rovná zadní zeď s kobkami pro vězně, kde po zazdění umírali. Souzeni byli v místnosti před průčelím sklepa, která byla přízemní, avšak sklep za ní byl uzemněn ve výše položeném svahu. Kol zadní rovné stěny vedl úvoz, který ústil do cesty k pindulskému kopci a za křižovatkou prý stával cyrilometodějský kámen (pozn.: jedná se o smírčí kámen s reliéfem kříže, který stojí před domem č. 360 v ulici Nad Obecním úřadem). Podolí patřilo k brněnské kapitule. K podzimu jezdívali na zámek kanovníci. Na zámku býval purkrabí; kolem roku 1900 byl správcem panství Karel Štěpánek. Zahradník Jan Smolík, který je tehdy obsluhoval jako číšník, byl sám abstinent. Ale kanovníci měli radost, když se dal přinutit k pití, až mu bylo z něho špatně.“ Po zrušení poddanství v roce 1849 se mění název kapitulní velkostatek sv. Petra na Velkostatek Podolí. V roce 1869 byla v důsledku pozorovaných výkyvů při vichřici a obavě o její pád snesena zámecká věž. O jejím uvažovaném navrácení v menší podobě již nejsou zmínky. Velkostatek prošel uvalením nucené správy za druhé světové války, následně byl kapitule vrácen, aby byl v roce 1947 předán zemědělcům. (Čalkovský, 2007) Dalšími změnami prochází, teď již obecní úřad, až po revoluci. V roce 1991 je budova sanována, opravena fasáda a je zde zřízen poštovní úřad. Další dílčí opravy, které již nemění zásadním způsobem ani funkci ani vzhled, následují po roce 2000 v tomto pořadí: 2002 rekonstrukce vnitřních prostor (vsazení nových dveří); 2004 výměna oken; 2005 nová fasáda; 2007 úprava prostranství před obecním úřadem.

45

5.2 Popis současného stavu V současné době po zmíněných opravách a sanacích je exteriér využívaný pro obecní úřad, poštu a galerii ve velmi dobrém stavu. Pro účely obecního úřadu jsou využívány čtyři místnosti. V největší je kancelář starosty a zároveň zasedací místnost sloužící rovněž jako obřadní místnost. V dalších místnostech sídlí sekretářka, dva místostarostové a účetní i s většinovou částí archivu. Na místnosti úřadu navazuje poštovní úřad. Ten má od obce v nájmu jednu místnost, na níž navazuje chodba a záchod. Pošta má vlastní vstup. V posledních třech místnostech, opět s vlastním vstupem, se nachází prostory galerie místního sochaře Rudolfa Březy. Těmito prostorami končí krátké křídlo hlavní budovy. K němu přiléhá původně hospodářská část. Ta je ve značně havarijním stavu, který vyžaduje dle mého názoru úplnou demolici. Dvůr je využíván jako parkoviště pro služební vůz a slouží jako skladiště stavebního materiálu. Objekt je podsklepen, ale klenuté sklepy nejsou udržované a tudíž nevyužívané. Nad hlavním objektem je prostorná půda, kde bylo dříve dvanáct pokojů. Dnes slouží jako skladiště. Podrobný popis jednotlivých prostor uvádím v následující kapitole. Přiložená tabulka společně s půdorysem prvního nadzemního podlaží ukazuje popis současně využívaných prostor, jejich funkci a plošnou výměru.

Obrázek 23.: Pohled na radnici

46

Tabulka 5.: Popis místností

a b c d e f g h i j k l m n o

současné využití kancelář účetní, zasedací místnost stavební komise, archiv, trezor kancelář místostarosty, kancelář tajemníka kancelář sekretářky vstupní chodba zasedací místnost zastupitelstva, kancelář starosty, obřadní místnost pošta vstup do galerie galerie server, sklad pošta – chodba, sklad pošta – chodba, sklad wc wc wc - umyvadlo kuchyňka, sklad, vstup do dvora

Obrázek 24.: Půdorys 1. NP

47

m2 23,8 13,1 14,7 8,5 70 42 6,8 38,6 8,1 3,6 4,1 2,3 1,8 3,1 16,6

5.3 Funkce prostoru a požadavky na vybavení Obecní úřad je budova sloužící jejím zaměstnancům k vedení obce a správě jejího majetku. Najdeme zde několik druhů prostor, které mají rozdílnou funkci a samozřejmě i jiné požadavky na vybavení. Úřad jako každý jiný je místem, kam přicházejí lidé se svými stížnostmi a problémy. Chodí se sem také přihlašovat noví obyvatelé, platí se zde různé poplatky, vedou evidence. Pravidelně se schází zastupitelstvo obce, ale i různé rady a komise. Konají se zde svatby a vítání občánků. Každý ze stálých zaměstnanců úřadu je značně vytížen a potřebuje pro efektivní práci dobře vybudovaný vlastní prostor. Je zde ovšem nutné vybudovat i prostor pro odpočinek a relaxaci během pracovního dne. Psychická zátěž, která je navalena na vedení obce je mnohdy horší než úkoly, které se mají plnit. Už jen to, že si lidé stěžují, že jim pošlapala zahrádku kuna, svědčí o tom do jakých extrémů zachází naše požadavky na zaměstnance obce. Katastr obce zahrnuje 625 ha. K 1. 1. 2010 měla obec 1226 občanů a 453 domů. Krom jiného má ve vlastnictví sportovní halu a dům s pečovatelskou službou. To nesouvisí pouze s množstvím práce a počtem zaměstnanců, ale i s administrativou a nutností úložných prostor pro rozsáhlou dokumentaci. Abych získal podrobné informace o fungování úřadu a jeho potřebách, hovořil jsem se zaměstnanci, kteří na obecním úřadě denně pracují. Jednalo se o rozhovor s paní starostkou Vlastou Pavlíkovou, sekretářkou paní Marií Čandrlovou, účetní paní Petrou Hanákovou a mzdovou účetní paní Květoslavou Buchtovou. Všechny tyto ženy pracují na úřadě v průměru 10 let a mají tedy značné zkušenosti o chodu úřadu a samozřejmě i jasné představy o vybavení jejich kanceláří a potřebách nových prostor. V následující podkapitole nebudu uvádět přepis rozhovorů. Pokusím se zde uvést výčet požadavků na jednotlivé kanceláře a ostatní prostory úřadu ve srovnání s fotodokumentací stávajícího stavu a soupisem nevyhovujících náležitostí.

48

5.3.1 Kancelář sekretářky Sekretářka je současně i úředníkem obce a pokladníkem, vede evidenci obyvatel, czech point, vybírá poplatky za popelnice, psy, ověřuje podpisy a různé listiny, zajišťuje podatelnu včetně datových schránek atd. V průběhu úředního dne se u ní v kanceláři v některých měsících objeví 40-50 lidí, jindy kolem 15 osob denně. Požadavky na kancelář: − stůl pro práci s pc a komunikaci s občany; − malý trezor (pokladna); − uzamykatelná skříň (evidence obyvatel) – dle zákona k ní má přístup pouze osoba vedoucí evidenci; − otevřené a uzavřené skříně a police; − prostor pro usednutí až 4. osob; − prostor pro tisk a kopírování dokumentů pro zaměstnance i občany. Je nutné zajistit izolaci pracoviště sekretářky od nahlížení osobami, se kterými tářka

jedná. vyřizuje

Sekrespoustu

ostatních věcí, nejen komunikaci s občany. Potřebuje mít rozdělanou práci a monitor počítače uloženy

tak,

aby

jí

nemohl nikdo do práce nahlížet. To je největší nedostatek současného uspořádání.

Obrázek 25.: Kancelář sekretářky

49

5.3.2 Kancelář účetní Účetní vede účetnictví celé obce. S občany v podstatě nepřichází do styku. Komunikuje hlavně se zaměstnanci obce a členy zastupitelstva, převážně s finanční a kontrolní komisí. Připravuje rozpočty obce, účetní vyhlášky atd. Obecní správa prochází pravidelným auditem, který spočívá v podrobné kontrole účetních dokladů. Požadavky na kancelář: − stůl pro práci s pc; − otevřené a uzavřené skříně a police; − úložný prostor pro rozsáhlou dokumentaci; − prostor pro jednání s auditory a komisemi. Ve stávající kanceláři se nachází v podstatě veškerý archiv obce. Mimo jiné v této místnosti zasedá pětičlenná stavební komise, za kterou chodí pro radu i občané. Opět zde nastává problém s kolizí dat, které by nikdo kromě účetní neměl mít k dispozici. Na obrázku je uprostřed místnosti vidět stůl,(na kterém jsou připraveny dokumenty pro audit), u kterého komise zasedá.

Obrázek 26.: Kancelář účetní

50

5.3.3 Kancelář starosty Kancelář starosty je místem, kde probíhá celá řada jednání, připravují se projekty, výběrová řízení, projednávají dohody, organizují akce a odkud se rozdělují úkoly. Starosta jako nejvyšší zástupce obce je vrchní instancí, projednává a schvaluje v podstatě vše, co se na menší obci děje. Je na něj tím pádem vyvíjen největší tlak. Požadavky na kancelář: − stůl pro práci s pc; − místo pro jednání s občany, organizacemi, firmami atd.; − úložný prostor; − trezor. Současný stav, jak již bylo předesláno je značně nevyhovující. Starosta má kancelář v zasedací místnosti. Ve chvíli, kdy se koná zastupitelstvo obce, je nutné do této místnosti nanosit větší množství židlí pro občany. To znamená , že starosta musí mít uklizen prostor kanceláře i pracovního stolu. V místnosti se dvakrát ročně koná vítání občánků, což nepřináší větší obtíže. Problémem je však, když se zde koná svatba. Pro tuto slavnostní příležitost je nutné rozložit, odnést a následně přinést a složit velký stůl, který slouží k jednání zastupitelstva.

Obrázek 27.: Kancelář starostky v zasedací místnosti

51

5.3.4 Kancelář místostarosty V době před volbami v září 2010 sloužila tato kancelář pro dva místostarosty obce a mzdovou účetní. Tito byli zaměstnáni pouze na částečný úvazek a tudíž se v této místnosti vystřídali. Dnes už má obec jen jednoho místostarostu, ovšem na plný úvazek a mzdové záležitosti řeší externí firma. Tyto dvě varianty nejsou jedinými, jaké mohou vzniknout a vzhledem k tomu, že v každém volebním období mohou být úplně jiné nároky na tuto část zaměstnanců, je nutné zvolit kompromis pro uspořádání interiéru. Požadavky na kancelář: − stůl pro práci s pc; − místo pro jednání s občany, organizacemi, firmami atd.; − úložný prostor. Dnešní situace, jak ukazuje obrázek, je značně stísněná. Dva velmi malé stoly s počítači, nedostačující prostor na stole, malý prostor pro ukládání dokumentů. Navíc se v této místnosti nachází zařízení obecního rozhlasu. Vzniká zde hned několik problémů. Místnost je nezvukotěsná, to znamená, že v době hlášení musí být ticho jak v této, tak v přiléhajících místnostech. A pokud zde má místostarosta obce jednání, dochází ke složitým přesunům osob.

Obrázek 28.: Kancelář místostarosty

52

5.3.5 Zázemí zaměstnanců Zázemí pro zaměstnance se v dnešní podobě skládá ze skříňky, na níž je k dispozici varná konvice a mikrovlnná trouba. Je umístěno v chodbě z níž je přístup na dvůr, na wc, ke schodům na půdu a do sklepa. Je zde místo jen k projití. Místnost je osvětlena světlíkem nad dveřmi na dvůr. Tento prostor je naprosto nevhodný. Není kde si v klidu sednout ke kávě či čaji, nemluvě o konzumaci jídla. Požadavky: − kuchyňský kout; − prostor pro usednutí, konzumaci a relaxaci; − oddělené wc pro zaměstnance a návštěvníky.

5.3.6 Pošta Poštovní úřad má místnosti, které využívá pro svůj provoz v nájmu od obce. Jedná se o jednu místnost, chodbu a wc. Hlavní místnost je při vstupu oddělena vestavěným zádveřím. Přepážka pak dělí místo pro občany a zaměstnaneckou část. V té se nachází vše co pošta využívá. Pošta má jednoho stabilního zaměstnance za přepážkou, dvě pošťačky starající se o roznos pošty po obci a jednoho zaměstnance na částečný úvazek. Tito se momentálně se vším co k práci potřebují (počítaje skladování balíků k odeslání a odevzdání) vměstnávají do zhruba 25m2. Požadavky: − samostatná skladovací místnost; − oddělené zázemí s wc a sprchou.

53

5.3.7 Galerie V galerii je stálá expozice sochaře Rudolfa Březy. Jedná se o jednu místnost, ve které jsou vystaveny sochy, busty a reliéfy. Vstupuje se do ní vlastním vstupem přes chodbu, která dále ústí do místnůstky pro server. Poměrně bohatá historie obce, která je díky nadšení některých občanů velmi dobře mapována spolu s touto více méně zastrčenou, ne však nezajímavou sbírkou soch, by si zasloužila větší pozornost a prostory, které by k ní přivedly více pozornosti jak místních obyvatel, tak návštěvníků obce.

5.3.8 Dvůr Budova úřadu ve tvaru písmene L je pro uzavření obehnána dvoumetrovou zdí. Uprostřed tohoto prostoru se nachází dvůr. Ten je dnes v naprosto neudržovaném stavu a to také díky tomu, že nemá žádnou významnou funkci. Parkuje zde pouze služební automobil a jsou zde skladovány zbytky stavebního materiálu z obecních staveb. Jinak je dvůr silně zaplevelen. V jeho zadní části čelně k hlavní budově se nachází menší stavba sloužící telekomunikačním účelům.

Obrázek 29.: Letecký pohled na objekt úřadu

54

5.4 Obrazová rešerše

Obrázek 30.: Kanceláře, radnice [online]

55

Obrázek 31.: Kanceláře, radnice [online]

56

5.5 Projekt V předchozí kapitole bylo nastíněno jaký je současný stav zařízení a dispozice obecního úřadu. V průběhu průzkumu jsem narazil na již zpracovaný projekt rekonstrukce od již zmíněné architektonické kanceláře Tihelka a Starycha. Dále jsem měl k dispozici geodetické zaměření zpracované kanceláří Ing. Rovný Ing. Merta, které bylo zhotoveno pro účely zmiňovaného návrhu. Tento návrh jsem měl v první fázi v úmyslu použít jako podklad a dopracovávat vybavení jednotlivých kanceláří. Po podrobném prostudování návrhu a rozhovorech se zaměstnanci úřadu jsem však zvolil jinou cestu. V průběhu konzultací jsem narazil na informace, které začaly formovat vlastní dispoziční návrh objektu. Návrh architektonické kanceláře je součástí příloh. Dispoziční řešení po stránce statické, jsem konzultoval se stavebním inženýrem. Šlo především o možnost uvolnění některých prostor bouráním stěn. To se ukázalo díky orientaci nosných částí stropu jako možné hned v několika případech. Celý projekt je rozdělen do dvou částí. První částí je návrh dispozičního řešení 1. a 2. NP (nadzemního podlaží). Druhou částí je podrobný návrh kanceláře sekretářky skládající se z dispozice místnosti, 3D vizualizace prostoru s vlastními prvky do interiéru navrženými. Jednotlivé prvky, které budou dále popsány jsou modulové. Mohou být tedy využity nejen pro kancelář sekretářky, ale lze je použít i v jiných kancelářích radnice a samozřejmě i v jiných budovách. Jako takové jsou takto od počátku navrhovány.

5.5.1 Dispozice 1. NP Hlavní vstup do budovy je ze západní strany. K tomuto vchodu také vede nově rekonstruovaná cesta a je zde prostor pro parkování. Po vstupu do budovy se před námi objeví chodba ústící k vchodu z východní strany neboli ze dvora. Tato chodba se dále rozvětvuje do tvaru písmene T. Východní průčelí stavby je uvolněno do dvora nosnými sloupy místo stěny a je téměř celé ještě rozšířeno do dvora prosklenou stěnou. Míru tohoto prohloubení určuje výtah, do 2. NP, který zajistí bezbariérový přístup do objektu. Z této hlavní chodby jsou tedy kromě výtahu a vstupu na dvůr přístupny ještě oddělené pánské a dámské

57

záchody pro veřejnost a technická místnost sloužící pro účely kabelové televize, serveru a skladování židlí ze zasedací místnosti aj. Dále je z chodby přístup po schodech do 2. NP, vstup do sklepa, dva vstupy do galerie a vstup do zasedací místnosti. Galerie se nachází vlevo při vstupu. Vznikla ze tří místností, dnes využívaných jako kanceláře. První dvě místnosti byly odstraněním stěny spojeny. Propojení s třetí místností je přes volný průchod po odstranění dveří. Bylo by možné propojit všechny tři místnosti probouráním širší nosné stěny, ale díky změně orientace stropu by zde musela být stěna nahrazena sloupy a průvlakem. Vzhledem k charakteru vystavovaných věcí je tento zásah zbytečný. Druhá část galerie je také zvětšena probouráním stěny a ústí prosklenou stěnou do dvora. Tak je zde zabezpečen dostatek přirozeného světla. Zasedací místnost se nachází vpravo od vstupu. Její umístění je stejné jako v současném stavu. Jedinými změnami v tomto interiéru je úplné odbourání stěny, která rozdělovala místnost na dva menší celky. Druhou změnou je obnovení dveří v zadní části místnosti, ze kterých je přístup do skladu. Vlastním vstupem z jižní části se dostaneme jako dnes do prostor poštovního úřadu. Zde dochází k několika změnám. Probouráním stěny do bývalé chodby vedoucí do galerie získáváme prostor pro sklad a zároveň přístup do další navazující místnosti. Ta slouží jako zázemí zaměstnanců pošty s malou kuchyňkou a nachází se zde wc se sprchou. Hospodářské křídlo objektu je po demolici přestavěno na obřadní síň se vstupní halou a zázemím a zadní část traktu slouží jako hospodářský objekt a garáž. Tuto část radnice jsem již ponechal ve stavu jak jej navrhla architektonická kancelář. Malou změnou je pouze wc ve vstupní hale, které je změněno tak, aby mohlo sloužit jako bezbariérové sociální zařízení.

58

2. NP Druhé patro je rekonstruováno z půdního prostoru. Výška obvodových stěn v současném stavu se pohybuje kolem 2 m. Dále na věnec navazuje trámová střešní konstrukce. Podlaha v patře není stejná a stav trámů stropu není

blíže

znám.

Stavební

úpravy

budou

proto

poměrně

rozsáhlé.

V obvodových stěnách se nacházejí světlíky na průčelní straně budovy. Ty budou vzhledem k tomu, že obec patří do památkové zóny Slavkovského bojiště a díky vlastní historii budovy ponechány. Nelze je nahradit okny a nepřipadají v úvahu ani střešní okna z této strany budovy. Tento fakt poměrně jasně předurčuje frontu budovy při světlících pro účely chodby. Prosvětlení budovy a kanceláří je tedy ze severní, východní a jižní strany a tomu také odpovídá uspořádání kanceláří. Ať vystoupáme po schodech nebo vyjedeme výtahem, dostaneme se v druhém patře do stejného místa. Z chodby je zde přístup do kanceláře a skladu. Kancelář slouží pro účely zasedání různých komisí. Od skladu ji dělí pouze příčka, se kterou je počítáno jako s pohyblivou částí prostoru. Stavební nenáročnost úzké příčky umožňuje tyto dva prostory modifikovat dle potřeby. Obě místnosti mají okna na sever. Chodba se dále zahýbá a pokračuje podél celé délky budovy až k jižnímu konci budovy. V místě lomení chodby jsou umístěny židle sloužící pro čekající návštěvníky. Chodba zpřístupňuje jednotlivé kanceláře a končí posezením pro zaměstnance úřadu. Pro větší soukromí a oddělení volně přístupného prostoru pro návštěvníky a prostoru pro zaměstnance je přerušena v místě mezi kanceláří sekretářky a starosty. Tak se nemůže stát, že by kdokoli bez ohlášení vstupoval do kanceláří úředníků nepočítaje však kancelář sekretářky. Zázemí pro zaměstnance je rozděleno na dvě části. Jednou je již zmiňované posezení na konci hlavní chodby, díky kterému je poměrně temný prostor přisvětlen jižním sluncem. Druhá je část skládající se z kuchyňky a sociálního zařízení je umístěna do krátkého ramene budovy směrem na východ.

59

Celá dispozice budovy je rozdělena do dvou částí. V 1. NP se nacházejí místnosti, které jsou využívány nárazově či pravidelně v delších intervalech. Galerie může být volně přístupná v úředních hodinách, nebo bude otvírána na požádání. Zasedací místnost je využívána pravidelně, ale zhruba jen jednou měsíčně na zasedání zastupitelstva. Větší množství lidí, které se sem nárazově dostaví, tak vchází do zasedací síně.co nejkratší cestou. Poštovní úřad je samostatnou institucí a není ideální ho jakkoli spojovat se státní správou. Proto je pošta striktně oddělena od části budovy obecního úřadu a má samostatné zázemí. V 2. NP se nacházejí již jen kanceláře využívané k denní pracovní činnosti. Půdní prostor, který není tak omezen skladbou zdí spodního patra se jevil pro tyto účely mnohem vhodnější. Pokud srovnám výsledný návrh s návrhem architektonické kanceláře, tím hlavním co oba návrhy rozděluje je umístění zasedací místnosti. Ta je v projektu architektů umístěna v horním patře a vznikla proto potřeba vytvořit k této síni přístup druhým schodištěm. Kanceláře ve spodním patře jsou sice více po ruce pro občany, ale vzhledem k potřebě komunikace mezi zaměstnanci mi přijde vhodnější umístění všech kanceláří i archivů v jednom podlaží. Naproti tomu přeměna hospodářského křídla mi přišla naprosto bezchybná a proto jsem se jí jíž dále nezabýval. V horním patře je čitelné také posunutí výtahu směrem k severní straně budovy. To vyplynulo z potřeby umístění kanceláří sekretářky, starosty a účetní v jedné řadě. Veškerá dokumentace k této kapitole viz. přílohy.

5.5.2 Interiér kanceláře Návrh kanceláře pro sekretářku je druhou částí projektu. Sekretářka, jak je uvedeno v kapitole 5.3.1 má poměrně rozsáhlou pracovní náplň. Tyto činnosti vzhledem k ostatním zaměstnancům vyžadují jiný přístup k navrhování a uspořádání kanceláře. Důležitým bodem je rozdělení kanceláře do dvou částí a přitom ponechání jednoduchého přístupu k materiálům při jednání s občany. Dalšími požadavky byl prostor pro větší kopírku, možnost usednutí až 4 osob, uložení trezoru a kartotéky. Kancelář byla navržena tak, aby měla sekretářka dostatečnou plochu stolu jak pro různé „papírování“, tak pro práci s počítačem. 60

Pro tuto kancelář vznikly dvě varianty. Obě jsou postaveny na nenásilném rozdělení prostoru pro zaměstnance a návštěvníka. Úřední hodiny jsou dvakrát týdně po sedmi hodinách. To znamená, že lidé se v této kanceláři vyskytují zhruba třetinu pracovní doby sekretářky. Z toho důvodu jsem nevolil rozdělení prostoru prosklenou stěnou, ale pouze vysunutím stolu a pomocí nízké přepážky. Skříně jsou navrženy tak, aby je bylo možné mít otevřené pro jednoduchý přístup k uskladněným materiálům a přitom v prostoru nezavazela dvířka. Navíc je lze rychle zavřít a mít tak „uklizeno“. Kontejnery na kolečkách jsou mobilní skříňkou a zásuvkou v jednom. Díky kolečkům je možné s nimi volně manipulovat po kanceláři i budově. Varianta A Kancelář obdélníkového tvaru má vnitřní rozměry 5,8 x 4 m. Vstup do kanceláře je v pravé části místnosti. Proti dveřím je zalomené střešní okno. V levé stěně jsou dveře vedoucí do archivu. Hned vedle vstupních dveří vlevo se nacházejí dvě židle pro návštěvníky. Dále v rohu vzniká prostor pro velkou kopírku. Přímo proti dveřím stojí stůl a dvě židle pro návštěvníky. K němu přiléhá sestava ze stejných stolů tvořící pracoviště sekretářky. Její pracoviště je odděleno přepážkou, chránící před nahlížením od návštěvníků. Od levého zadního rohu směrem ke dveřím do archivu jsou umístěny skříně. Mezi základní vybavení patří také mobilní kontejner. Další vybavení kanceláře je uvedeno v následující kapitole. Varianta B Oproti variantě A je celá sestava stolů umístěna blíže vchodu do kanceláře. Díky tomu je nutné posunout další dvě místa pro usednutí do levého rohu. Prostor pro tiskárnu navazuje na pracovní stůl sekretářky. V této variantě je o jednu skříň více a tudíž je i pozice dveří do archivu jinde. Tato varianta se zdá vzhledem ke zvyšující se potřebě ukládat dokumentaci jako vhodnější.

61

Obrázek 32.: Půdorys kanceláře - varianta A

Obrázek 33.: Půdorys kanceláře - varianta B

62

Obrázek 34.: Vizualizace kanceláře - sokolí oko

Obrázek 35.: Vizualizace kanceláře - pohled od dveří

63

Obrázek 36.: Vizualizace kanceláře - pohled z rohu

Obrázek 37.: Vizualizace kanceláře - pohled od okna

64

Obrázek 38.: Vizualizace kanceláře - pohled ke dveřím

5.5.3 Prvky interiéru Stůl Všechny tři navrhované prvky interiéru mají jeden společný motiv. Tím je prvek ozubu (cinku či rybiny). Tento velmi pevný spoj, používaný již ve starém Egyptě jsem vybral z několika důvodů. Prvním je pevnost tohoto spoje. Druhým je jeho vzhled. A dalším důvodem je historie, která koresponduje s prostředím radnice. Stůl se skládá ze čtyř prvků. Těmi jsou stolová deska, pravý a levý bok plnící funkci nohou a jeden středový lub. Stolová deska má tvar kosodélníku. Její tvar vychází z klasického obdélníku 600 x 1800 mm, tloušťky 40 mm. Přední strana se však rozšiřuje od 600 mm do 850 mm. Rozměr stolové desky vychází ze vztahů plochy stolu a normalizovaného rozměru papíru. Boky či noho stolu vycházejí z plošného dílce odlehčeného vyříznutím prvku, ve kterém se opět uplatňuje tvar ozubu. Tloušťka je opět 40mm. Pravý a levý bok však mají každý jiný tvar. Důvodem je především snaha umožnit volnější pohyb

65

a manipulaci

osoby

pohybující

se

v kanceláři. Tento stůl slouží

jako

modulový

prvek. Je možné tedy několik

stejných

seskládat vytvořit

stolů

k sobě tím

a

například

sestavu pracovního stolu

Obrázek 39.: Vizualizace stolu - podhled

se stolem pro komunikaci s lidmi, jak je předvedeno v kanceláři pro sekretářku. Lub stolu procházející středem konstrukce má průřez 40 x 100 mm, slouží ke zpevnění celé konstrukce stolu. Ta je založena především na polokrytém ozubu a spoji na kolík či lamelku. Vše je spojeno lepením. Stůl je vyroben z masivního jasanu, který je buď pouze lakován nebo mořen do tmavých odstínů. Pro vyniknutí ozubů na bocích stolu je možná i kombinace dvou odstínů povrchové úpravy pro jeden stůl.

Obrázek 40.: Vizualizace stolu - světlá deska, tmavé boky

66

Obrázek 41.: Vizualizace stolu - varianta mořený jasan

Obrázek 42.: Vizualizace stolu - varianta masivní jasan

67

Skříň Další navrhovanou součástí kanceláře je modulová skříň jejíž rozměry vycházejí z parametrů pořadačů a archivačních boxů. Jedná se o klasickou skříň s posuvnými dveřmi. Skládá se ze dvou boků, meziboku, vrchu, dna, soklu a dvou posuvných dveří. Uvnitř je pak rozdělena osmi policemi na deset stejných oddílů. Šířka polic (550 mm) odpovídá únosnosti pro skladování kancelářského materiálu při síle police 18 mm a použití aglomerovaných desek. Konstrukce je vyrobena z dýhované DTD o výsledné síle 18 mm. Na povrchu dveří se objevuje motiv ozubu. Ten je zde proveden ve dvou variantách buď jako plocha nebo pouze jako pásek. Dýha je z čistého nebo mořeného jasanu. Skříně budou sloužit především pro uskladnění písemností v pořadačích či šanonech. Police ve skříni jsou usazeny na nosiče a je tedy možné změnit jejich základní sestavení. Je zde počítáno s místem pro uložení menšího trezoru a do vnitřního prostoru lze také umístit po vyjmutí několika polic uzamykatelnou kartotéku tak, aby nebyla na očích a přitom díky posuvným dveřím jednoduše přístupná.

Obrázek 43.: Vizualizace skříně s ozubem v linii

68

Obrázek 44.: Vizualizace skříně s ozubem z ploše - světlé dveře

Obrázek 45.: Vizualizace skříně s ozubem v ploše - tmavá dvířka

69

Kontejner Jedná se o funkční doplněk pro jakoukoli kancelář. V základní sestavě jde o tři na sebe volně položené krabice. Spodní krabice má na sobě kolečka, aby bylo možné s celým blokem jednoduše manipulovat. Další dvě krabice lze volně

odebrat

a

zase

vrátit.

Samotná

krabice

vychází

z rozměrů

normalizovaného papíru. Její tvar určil opět motiv ozubu. V přední části má krabice nižší čelo, které zajišťuje jednodušší přístup k uloženým věcem. Kontejner slouží pro uložení písemností či kancelářských potřeb. S třemi krabicemi na sobě ho lze pohodlně zasunout pod navrhovaný stůl. Jeho mobilita může být využita i při jednáních v jiných kancelářích či patrech budovy.

Obrázek 46.: Vizualizace kontejneru

70

Obrázek 47.: Vizualizace rozloženého kontejneru

Ostatní Kancelář je samozřejmě nutné vybavit ještě dalšími nábytkovými prvky. Ty však již v této práci nejsou řešeny. Může se jednat o police na stěnu, nástěnky, různé podnože pod tiskárnu či odkladní stolek k tiskárně. Funkce a vybavení prostor kanceláře sekretářky se mění vzhledem ke zvyšující se administrativě a ta může přinést zase zvýšení počtu zaměstnanců úřadu a přesun kompetencí a tím i změnu vybavení kanceláří. Technická dokumentace k této kapitole viz. přílohy.

71

DISKUSE Historie radnic od počátků prvních demokratických zřízení do dnešních dob je velmi obsáhlá. Jejich budovy byly stavěny, bourány, přestavovány v různých stylech. Měly různé pány, správce, či nájemce. Co je pro ně však společným znakem? Našlo by se jich hned několik. Od počátků až po dnešní dobu byla snaha, aby budovy radnic zaujímaly čelní místo na hlavních náměstích, tedy aby byly všem na očích jako symboly moci, ale aby také vzbuzovaly občanskou hrdost a příslušnost. Dalším společným znakem je funkce. Přestože v dávné minulosti přináležely pod pravomoc radnice i instituce soudní aj. je několik prostor interiéru, které pro svou funkci zůstávají od minulosti po dnešek nezměněny. Jde především o místnost zasedací, kde se schází obecní rada, aby obhajovala své hospodaření před ostatními občany. Dalším prostorem je kancelář starosty, neboli nejvyššího radního, který se zodpovídá z činnosti státní správě. Dalšími společnými prostorami jsou kanceláře tajemníků zodpovědných za finanční chod obcí a měst. Dnes se v radnicích již nenachází byty správců těchto budov či statků, ale především na vesnicích zde najdeme hospodářské prostory pro uskladnění materiálu sloužícímu k chodu a zkrášlování obecních movitých či nemovitých statků a krajiny, která má zpříjemňovat bydlení a život. Rekonstrukce jako druh stavební úpravy je sama o osobě náročnější než novostavba. Většinou s postupem prací na stavbě se u ní přichází na nové a nové problémy a rekonstrukce se může oproti původním představám nejen časově prodloužit, ale může být i finančně náročnější. Odpadá sice hledání pozemku, zavádění sítí, stavba základů a cest, na druhou stranu rekonstrukce objektu v památkové zóně může nést poměrně velká omezení. Obecní úřad v Podolí prošel rekonstrukcí exteriéru, sanací, výměnou oken a všech dveří. Interiéry dnešních kanceláří jsou nevyhovující jen po stránce vybavení a uspořádání prostoru. Rozsah plánovaných přestaveb je poměrně rozsáhlý a je nutné poznamenat, že jsou zde kolizní místa, která mohou přinést problémy. Bourání hospodářského objektu by mělo být dle mého názoru provedeno co nejdříve a to bez ohledu zda bude rekonstrukce prováděna dříve či později. Stav této části objektu je zdokumentován na fotografiích a je vidět, že 72

je již svému okolí nebezpečný. Myslím si, že některé části objektu bez nadsázky drží od pádu pouze silný porost břečťanu, který pokrývá velkou část dvorního traktu. Dalším kolizním místem by mohl být strop hlavní budovy. Nikdo si dnes v podstatě není jistý jak staré jsou stropní trámy. Bude to znamenat podrobnou sondu celého stropu a kontrolu každého trámu. Je možné, že nastane i varianta, kdy bude muset být vyměněna celá stropní konstrukce. To přinese samozřejmě podstatné omezení řízení správy obce z tohoto objektu. Objekt, jak již bylo řečeno, spadá do chráněné zóny Slavkovské bojiště. To nese některá omezení. Při předchozích rekonstrukcích to znamenalo dodržet velikosti okenních otvorů a okna musela být dřevěná, ne plastová. Pro tuto rekonstrukci by to pravděpodobně znamenalo opět dodržení rozměrů oken v 2. NP v hlavní frontě budovy směřující do obce. Ostatní části prošly dle dochovaných dokladů více úpravami a na jejich změny by neměly být kladeny takové nároky. Navrhovaná dispoziční úprava 1. NP počítá s bouráním některých stěn. Tyto změny obsahují ve srovnání s navrhovaným prosklením východní stěny, a příslušnými změnami jen malou částí nákladu. Přínosem obou těchto rozsáhlejších stavebních zásahů je především přivedení světla do spodního patra budovy, a uvolnění prostoru, který je tím pro dané účely vhodnější. V prvním patře se také nachází prostor poštovního úřadu. Vazby na obecní úřad jsem již uvedl dříve. V nedávné době proběhlo rozsáhlejší rušení poštovních úřadů v menších obcích. V Podolí pošta nadále zůstává. Je-li to dáno zvyšujícím se počtem obyvatel, nebo jiným faktorem mi není známo. Nastala-li by však někdy v budoucnu situace, kdy by tato část budovy zůstala nevyužita, je možné ji celkem jednoduchým ubouráním příček propojit k prostorám úřadu. Dispozici 2. NP podstatně určila nutnost ponechat v západní stěně pouze malá okénka a nemožnost zabudování střešních oken. Jinak by bylo dle mého názoru pohodlnější mít komunikační chodbu při východní straně. To by ve výsledku znamenalo, že by podél celé východní stěny vedla chodba, která by v rozšířené jižní části ústila zázemím zaměstnanců. Kanceláře by pak byly jedna vedle druhé navěšeny na chodbu a měly by okny velmi pěkný výhled do obce. V navrhované podobě jsem se snažil uspořádat prostor tak, aby měl každý ze zaměstnanců oddělené neprůchozí pracoviště, což je jedním z úskalí 73

dnešní podoby. Dále jsem navrhl dostatečný prostor pro zázemí, ve kterém mohou pracovníci úřadu pohodlně odpočinout. Vlastní podrobný návrh kanceláře pro sekretářku je s navrhovaným nábytkem a v 3D podobě vyústěním celého projektu. Prostor pro práci je dostatečně velký a nechybí ani množství úložného prostoru. Ten je vzhledem k množství ukládaných dat velmi důležitou součástí. Proto jsem také využil vzniklého prostoru, příliš malého pro kancelář, pro archiv navazující přímo na kancelář sekretářky. Pro tuto místnost jsem navrhl tři nábytkové prvky. Toto vybavení, po konzultaci s vedoucím práce, mělo dostat podobu univerzálního (modulového) nábytku. Všechny tři jsou tak použitelné kdekoli v kancelářích úřadu a samozřejmě i mimo něj. Jejich rozměry vyplynuly z ergonomických požadavků. Technické provedení není nikterak náročné a tudíž ani drahé. Jejich společným motivem je ozub neboli cink, který je v nábytkářské výrobě užíván přes 2000 let. Vzhled je jednoduchý. Důraz je zde kladen na poctivé materiálové provedení. Motiv ozubu díky své historii má poukázat na historii místa. Jeho provedení v jednoduchých variantách dekoru má přitom působit moderně a svěže. Celý projekt rekonstrukce a úpravy Obecního úřadu v Podolí, kde žiji celý svůj život byl pro mne od počátku velmi lákavý. Zdálo se mi, že znalost prostředí, lidí a přístupnost k materiálům i ke stavbě budou velkou výhodou a ulehčením celé práce. Na konci této práce musím připustit, že většina předpokladů opravdu výhodou byla. Na druhé straně některých informací bylo až příliš a spíše práci zpomalovaly. A také určitý nadhled a jistá neobjektivnost přinášejí do návrhů myšlenky, které příliš zainteresovanému pozorovateli zužují pohled na danou věc. Celkově byl projekt pro mě přínosný především v uvědomění si časové náročnosti, takto rozsáhlé přestavby a v poznání, že nejlepší myšlenky vznikají v časovém presu.

74

ZÁVĚR Výsledkem diplomové práce je návrh řešení rekonstrukce radnice. Výsledek je založen na studiu literatury daného tématu, ale především na podrobné analýze místa a konzultacích se zaměstnanci úřadu. Na podkladě studia ergonomie, antropometrie, funkcí a vzájemných souvislostí veřejného interiéru a na základě požadavků na jednotlivé prostory, jsem vypracoval dispoziční řešení budovy radnice. V 1. NP vznikl prostor pro galerii, ve které bude prezentována místní kultura a umění. Bude se zde také nacházet zasedací místnost a v oddělených prostorách bude svou činnost provozovat poštovní úřad. Do patra, které je upraveno z půdního prostoru jsem navrhl umístění kanceláří všech zaměstnanců včetně skladů a archivů. Snažil jsem se zde podchytit nedostatky současného stavu a vytvořit pohodlné, logické a příjemné pracovní prostředí s dostatečným zázemím pro zaměstnance. Podrobně jsem se věnoval návrhu kanceláře pro sekretářku. Výsledkem je dispoziční řešení kanceláře ve dvou variantách. Vhodnější variantu jsem následně zpracoval v 3D programu. Posledním výstupem této práce jsou tři navržené prvky kanceláře. Stůl, skříň a kontejner jsou navrženy tak, že je lze použít v jakýchkoli kancelářských prostorách.

75

RESUME The result is a thesis proposal for City Hall retrofit. The result is based on the study of literature of the subject, but mainly on a detailed site analysis and consultation with staff of the Authority. Based on their study of ergonomics, anthropometry, function and interrelationship of public premises and the requirements for individual spaces, I made layout of the town hall. In 1 NP there is room for the gallery, which will be presented to the local culture and arts. It will also contain a meeting room and separate their work space will run the post office. The floor, which is adapted from the attic space I designed office accommodation for all employees, including warehouses and archives. I tried to capture here the shortcomings of the current situation and create a comfortable, logical and pleasant working environment with adequate facilities for staff. I dealt in detail the proposal for the office secretary. The result is a layout of offices in two versions. A better variant I then worked in a 3D program. The final outcome of this work are the three elements of the proposed office. Table, wardrobe and container are designed so that it can be used in any office space.

76

POUŽITÁ LITERATURA BROWN, S.: Feng-šuej na pracovišti. 1. vyd. Praha: Reader's Digest Výběr, 2005. 127 s. ISBN 80-86196-89-5. ČALKOVSKÝ, J.: Podolí u Brna 1237-2007: Vybrané kapitoly z historie obce. Podolí: Protis, spol. s r.o., 199 s. ISBN 987-80-903674-2-5. DAŠEK, M. a kol.: Osvětlování vnitřních prostorů : praktické rady nejen pro elektrikáře. Praha: SEVEn- Středisko pro efektivní využívání energie, 2002. 95 s. ISBN 80-238-9285-1 HÁJEK, V.: Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. 1. vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 125 s. ISBN 80-86817-00-8. HOLUB, Z.: Barva a osvětlení v interiéru. Praha: Vydavatelství obchodu, 1964. 84 s. KIBIC, K.: Historické radnice Čech, Moravy a Slezka – 1. díl. 1. vyd. Praha: Libri, 2009. 383 s. ISBN 978-80-7277-399-2. LAZENBY, G.: Feng shui doma. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 96 s. ISBN 80-7360-251-2. MAREK, J.: Základy aplikované ergonomie. 1. vyd. Praha: VÚBP, 2009. 118 s. ISBN 978-80-86973-58-6. MATOUŠEK. J.: Osvětlení bytů. 1. vyd. Praha: SNTL-Polytechnická knižnice, 1984. 131 s. NEUFERT,

E.:

Navrhování

staveb:

Příručka

pro

stavební

odborníky,

stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. xiv, 618 s. ISBN 80-901486-6-2.

77

TANGAZ, T.: Škola interiérového designu. Praha: Slováry, 2006. 144 s. ISBN 80-7209-856-X. Internetové zdroje Bouleuterion (Council House), Miletus, c. 170 BC [online]. UM - Architecture Intranet:, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Computer Workstation Ergonomics Picture [online]. Computer Workstation, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Creative Office Furniture [online]. Just Wow, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Curia di Pompeo ; Tempio di Ercole ; Delubro di Minerva [online]. American Academy in Rome, digital colelection, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Ergonomic [online]. Mirra Chairs Build and Design Everything for Your Body Gallery Mirra Chairs, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Feng-šuej [online]. Wikipedie, otevřená encyklopedie, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Kombinace barev podle barevného kruhu [online]. Keepline, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web:

78

Piazza della Signoria & Palazzo Vecchio, Florence [online]. Travel Guides, Hotel Reviews, Vacation Ideas, and Trip-Planning Tools at Concierge.com, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Správná ergonomie [online]. Technet.cz – Technika kolem nás, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: The

Benefits

of

Ergonomice

[online].

Retail

Associates

-

Checkout

Refurbishment, Checkout Design and Manufacture, Checkout Service and Maintenance, General Maintenance & Retail Accesories and Pares, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Tips For A Feng Shui Office [online]. Home decorating trends- Interior design & home design, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Top 10 computer chairs [online]. Gadget blog - cool gadgets for men - Mike's Quarter technology, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Traitement de l'Information [online]. Vice-Rectorat de Nouvelle-Calédonie, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web: Volba správné barvy pro stropy, stěny i podlahy [online]. Keepline, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web:

79

Working Comfortably [online]. rain design inc homepage, [cit. 5. dubna 2011]. Dostupné z World Wide Web:

80

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1.: Radnice Miletus, Turecko (Bouleuterion (Council House), Miletus, c. 170 BC [online]) ......................................................................... 10 Obrázek 2.: Náměstí s radnicí (curiem), Pompeje (Curia di Pompeo ; Tempio di Ercole ; Delubro di Minerva [online]).............................................. 11 Obrázek 3.: Radnice, Florencie (Piazza della Signoria & Palazzo Vecchio, Florence [online])........................................................................... 12 Obrázek 4.: Gotická radnice, Olomouc; půdorys přízemí, půdorys 1. patra, vstupní portál v lodžii, vnitřní portál, průčelí (Kibic, 2009).............. 15 Obrázek 5.: Kompoziční typy radnic: a – s nárožní věží (Mladá Boleslav), b – se střední věží (Litoměřice), c – šířkový (Plzeň), d – atikový (Prostějov), e – asymetrický (Kyjov), f – centrální (Odry), g – štítový (Ústí n. L.), h – arkýřový (Opava), i – s postranními věžemi (Písek) (Kibic, 2009, upraveno) ................................................................. 16 Obrázek 6.: Barokní radnice, České Budějovice; půdorys přízemí, půdorys 1. patra, průčelní portál, průčelí (Kibic, 2009).................................... 20 Obrázek 7.: Stará radnice, Frýdlant; řez, průčelí (Kibic, 2009)......................... 22 Obrázek 8.: Ergonomie počítačového pracoviště (Traitement de l'Information [online]).......................................................................................... 26 Obrázek 9.: Půdorysné uspořádání počítačového pracoviště (Správná ergonomie [online])........................................................................ 27 Obrázek 10.: Zóny pracoviště (The Benefits of Ergonomics [online], upraveno) ...................................................................................................... 27 Obrázek 11.: Srovnání práce ve stoje a v sedě (Computer Workstation Ergonomics Picture [online], upraveno)......................................... 27 Obrázek 12.: Pracovní modul pro různé druhy sezení (Working Comfortably [online], upraveno)......................................................................... 28 Obrázek 13.: Počítačové pracoviště Nethrone (Creative Office Furniture [online]).......................................................................................... 28 Obrázek 14.: Kancelářské pracoviště (Ergonomic [online]).............................. 28 Obrázek 15.: Ergonomická židle (Top 10 computer chairs [online]) ................. 28 Obrázek 16.: Vzorník barevných odstínů (Dulux [online]) ................................ 33 Obrázek 17.: Barevný kruh (Barvy v interiéru [online]) ..................................... 34 81

Obrázek 18.: Typy osvětlení............................................................................. 37 Obrázek 19.: Uspořádaná kancelář dle fenng shui (Tips For A Feng Shui Office [online]).......................................................................................... 40 Obrázek 20.: Plán přestavby zámku (Čalkovský, 2007) ................................... 42 Obrázek 21.: Plán přestavby zámku, patro (Čalkovský, 2007)......................... 43 Obrázek 22.: Obraz zámku v Podolí (Čalkovský, 2007) ................................... 44 Obrázek 23.: Pohled na radnici ........................................................................ 46 Obrázek 24.: Půdorys 1. NP............................................................................. 47 Obrázek 25.: Kancelář sekretářky .................................................................... 49 Obrázek 26.: Kancelář účetní........................................................................... 50 Obrázek 27.: Kancelář starostky v zasedací místnosti..................................... 51 Obrázek 28.: Kancelář místostarosty ............................................................... 52 Obrázek 29.: Letecký pohled na objekt úřadu .................................................. 54 Obrázek 30.: Kanceláře, radnice [online] ......................................................... 55 Obrázek 31.: Kanceláře, radnice [online] ......................................................... 56 Obrázek 32.: Půdorys kanceláře - varianta A................................................... 62 Obrázek 33.: Půdorys kanceláře - varianta B................................................... 62 Obrázek 34.: Vizualizace kanceláře - sokolí oko.............................................. 63 Obrázek 35.: Vizualizace kanceláře - pohled od dveří ..................................... 63 Obrázek 36.: Vizualizace kanceláře - pohled z rohu ........................................ 64 Obrázek 37.: Vizualizace kanceláře - pohled od okna ..................................... 64 Obrázek 38.: Vizualizace kanceláře - pohled ke dveřím .................................. 65 Obrázek 39.: Vizualizace stolu – podhled ........................................................ 66 Obrázek 40.: Vizualizace stolu - světlá deska, tmavé boky.............................. 66 Obrázek 41.: Vizualizace stolu - varianta mořený jasan................................... 67 Obrázek 42.: Vizualizace stolu - varianta masivní jasan .................................. 67 Obrázek 43.: Vizualizace skříně s ozubem v linii ............................................. 68 Obrázek 44.: Vizualizace skříně s ozubem z ploše - světlé dveře.................... 69 Obrázek 45.: Vizualizace skříně s ozubem v ploše - tmavá dvířka .................. 69 Obrázek 46.: Vizualizace kontejneru................................................................ 70 Obrázek 47.: Vizualizace rozloženého kontejneru ........................................... 71

82

SEZNAM TABULEK Tabulka 1.: Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek pro kalendářní rok (Marek, Skřehot, 2009, upraveno)

23

Tabulka 2.: Reakce na faktory prostředí (Marek, Skřehot, 2009, upraveno)

25

Tabulka 3.: Změny barev při různém osvětlení (Holub, 1964)

30

Tabulka 4.: Porovnání vlastností osvětlovacích soustav se základními typy svítidel

37

Tabulka 5.: Popis místností

47

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Zaměření prostoru budovy OÚ - 1. NP Příloha č. 2: Zaměření prostoru budovy OÚ - 2. NP Příloha č. 3: Zaměření prostoru budovy OÚ - pohled Příloha č. 4: Zaměření prostoru budovy OÚ – geodetické zaměření, podklady pro projekt Příloha č. 5: Návrh – půdorys 1. NP (1:200) Příloha č. 6: Návrh – půdorys 1. NP (1:100) Příloha č. 7: Návrh – půdorys 2. NP Příloha č. 8: Foto dokumentace objektu radnice Příloha č. 9: Architektonický projekt Tihelka/Starycha Příloha č. 10: Kování pro skříně Příloha č. 11: Návrh – stůl Příloha č. 12: Návrh - skříň Příloha č. 13: Návrh - kontejner

83