Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Poruchy příjmu potravy u adolescentů Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:

Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Poruchy příjmu potravy u adolescentů Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D.

Vypracovala: Kristýna Komendová

Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Poruchy příjmu potravy u adolescentů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. V Brně, dne: ……………………… Podpis studenta: ……………………

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu práce PhDr. Petru Hlaďovi, Ph. D., za odbornou pomoc, cenné rady a ochotu při zpracování mé bakalářské práce.

ABSTRAKT Ve své bakalářské práci zpracovávám téma poruch příjmu potravy u adolescentů, neboť patří mezi nejčastější a ve svých důsledcích a dlouhodobému průběhu i nejzávažnější onemocnění dospívajících děvčat a mladých žen, ale výjimkou mohou být i chlapci nebo muži. Teoretická část se věnuje vymezení jednotlivých poruch příjmu potravy, dále se zabývá jejími projevy, etiologií (biologické faktory, psychologické faktory a sociokulturní faktory), zdravotními komplikacemi, možnostmi prevence, léčbou aj. V praktické části prezentuji preventivní program týkající se poruch příjmu potravy, který má sloužit jako prevence vzniku poruch přijmu potravy u adolescentů.

KLÍČOVÁ SLOVA poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, primární prevence, tvorba preventivního programu

ABSTRACT In this bachelor’s thesis I am dealing with the topic of eating disorders of adolescents because these belong among the most common and due to their consequences and long-term duration even among the most serious diseases of adolescent girls and young women, the exception being even boys or men. The theoretical part pursues dividing individual eating disorders, their symptoms, etiology (biological factors, psychological factors and

sociocultural factors), medical

complications, possibilities of prevention, treatment etc. In the practical part I am presenting an eating disorders prevention program which should work as a precaution of formation of eating disorders of adolescents.

KEY WORDS eating disorders, anorexia nervosa, bulimia nervosa, primary prevention, creation of prevention program

OBSAH Úvod .............................................................................................................................7 1

Cíle bakalářské práce .............................................................................................9

2

Materiál a metodika zpracování ...........................................................................10

3

Poruchy příjmu potravy ....................................................................................... 11 3.1

Mentální anorexie.......................................................................................... 12

3.2

Mentální bulimie ........................................................................................... 15

4

Poruchy příjmu potravy z pohledu historie ........................................................... 17

5

Dospívání jako rizikové období k rozvoji poruch příjmu potravy ......................... 19 5.1

Poruchy příjmu potravy u dospívajících......................................................... 19

5.2

Faktory přispívající k poruchám příjmu potravy u adolescentů ...................... 20

6

Důsledky poruchy příjmu potravy ........................................................................ 22

7

Léčba poruch příjmu potravy ............................................................................... 24

8

Prevence poruch příjmu potravy ..........................................................................26

9

10

8.1

Cíle primární prevence poruch příjmu potravy............................................... 26

8.2

Minimální preventivní program ..................................................................... 27

Praktická část....................................................................................................... 29 9.1

Základní charakteristika preventivního programu ..........................................29

9.2

Organizace a struktura preventivního programu ............................................. 30

9.3

Metodika programu ....................................................................................... 32

9.4

Aktivity preventivního programu................................................................... 33

Diskuse ................................................................................................................ 43

Závěr ........................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ............................................................................................ 46 Internetové zdroje ........................................................................................................ 48 Seznam tabulek ...........................................................................................................49 Seznam obrázků ..........................................................................................................50 Seznam příloh ............................................................................................................. 51 Přílohy ........................................................................................................................ 52

6

ÚVOD V období dospívání jsou jedinci vystavování psychickému a sociálnímu nátlaku ze strany současné moderní doby, která je ovlivňována médii a názory laické veřejnosti. Na dospívající je neustále kladeno spoustu nároků, které zvyšují tlak na jedince. Neustálá snaha uspět a dosáhnout vytýčeného cíle vhání jedince do kritických mezí a může vyvolat psychické problémy, které se mohou vyvinout v psychosomatické onemocnění. Je to problém, který postihuje především dospívající dívky, ale i dospívající chlapce, tedy v období, ve kterém se vše vyvíjí a mění, jak v psychické tak i v somatické oblasti. Adolescenti v tomto období díky médiím chtějí, aby jejich tělo vypadalo dokonale pomocí diet. Jenže si neuvědomují, že díky těmto praktikám si ubližují a ničí zdravé tělo, které je připraveno na důležité změny v jeho vývoji. Proto je důležité zamezit těmto problémům a předejít vzniku těchto poruch. Vhodným prostředím pro preventivní působení v oblasti poruch příjmu potravy je škola, která by měla realizovat v rámci vyučovacích hodin aktivity, ve kterých by měla být zařazena témata zdravého stravování či problematika poruch příjmu potravy do učebních osnov jednotlivých ročníků. Významnou roli zastává školní metodik prevence, který řídí preventivní aktivity ve škole, ale i další poradenští pracovníci, kteří mohou dospívajícím v této oblasti pomoci (např. školní psycholog, výchovný poradce). Hlavním kritériem při výběru tématu bakalářské práce byla snaha zmapovat problematiku poruch příjmu potravy a přinést o ní nové informace. Ze svých poznatků pak sdělit doporučení pro zlepšení pedagogické činnosti. Cílem této bakalářské práce je poskytnout informace o problematice poruch příjmu potravy, které jsou primárně zaměřeny na jedince v období dospívání. Informace se týkají mentální anorexie a mentální bulimie, jejich příčin, průběhu onemocnění, možností léčby a především prevence. Hlavním cílem praktické části práce je návrh na vytvoření preventivního programu. Program se skládá z jednotlivých aktivit, které by měly zamezit vzniku poruch příjmu potravy.

7

Bakalářská práce se soustředí na často podceňované a společností vytěsňované problémy poruchy příjmu potravy u adolescentů, mezi které patří mentální anorexie a mentální bulimie. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku poruchy příjmu potravy, vymezení pojmů mentální anorexie a mentální bulimie, se zabývá jejími projevy, etiologií (biologické faktory, psychologické faktory a sociokulturní projevy), tělesnými a psychickými důsledky, možnostmi prevence a léčbou. V práci je také popsána historie poruch příjmu potravy, která je specifická ve svém vývoji a pojetí pojmů mentální anorexie, mentální bulimie. V praktické části bude prezentován mnou vytvořený preventivní program, který by měl sloužit k zamezení vzniku poruch příjmu potravy u adolescentů. V tomto preventivním programu jsou vytvořeny aktivy zaměřené na problematiku poruch příjmu potravy, které budou realizovány v rámci vyučovacích hodin.

8

1 CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Cílem teoretické části bakalářské práce, která je zaměřena na charakteristiku poruchy příjmu potravy, je vymezení pojmů mentální anorexie a mentální bulimie, jejich projevů, etiologie (biologické faktory, psychologické faktory a sociokulturní projevy), tělesných a psychických důsledků, možností prevence a léčby. Cílem práce je také popsat historii poruch příjmu potravy, která je specifická ve svém vývoji a pojetí pojmů mentální anorexie a mentální bulimie. Cílem praktické části bakalářské práce je vytvořit preventivní program, který bude sloužit jako prevence vzniku poruch příjmu potravy. Cílem preventivního programu je v rámci vyučovacích hodin informovat žáky o pojmech poruch příjmu potravy, upozornit na zdravotní rizika související s poruchami příjmu potravy, rozvíjet u žáků zdravý životní styl, kladný postoj ke svému tělu a předcházet negativním vlivům medií a reklamy.

9

2 MATERIÁL A METODIKA ZPRACOVÁNÍ Teoretická část bakalářské práce se zabývá poruchami příjmu potravy u adolescentů. K vymezení jednotlivých poruch slouží pohled do odborné literatury a hledání dalších zdrojů informací zaměřených na problematiku mentální anorexie a mentální bulimie. Metodikou při tvorbě teoretické části je analýza, syntéza a komparace odborných poznatků o poruchách příjmu potravy. V praktické části bude vytvořen preventivní program s podrobnou metodikou pro učitele. Při zpracování preventivního programu je potřeba analyzovat dostupnou literaturu a setřídit veškeré informace, které se týkají odborných kompetencí, vyučovacích metod a didaktických zásad. Metodikou při tvorbě praktické části bude analýza, syntéza, srovnávání a studium dokumentů. Při realizaci aktivit budou využity vyučovací metody, které pomohou dosáhnout stanovených cílů, vymezených v jednotlivých aktivitách. Zastoupeny budou metody diskusní, které napomáhají žákům diskutovat o daném problému formou besedy či diskuze, dále metody situační, kdy si žáci vyzkouší na vlastní kůži, jak v některých situacích reagovat, a rovněž metody inscenační, které zahrnují hraní rolí a didaktické hry.

10

3 PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY Poruchy příjmu potravy jsou celosvětovým problémem. Nejsmutnější na tom je, že díky veškerým mediím a reklamám na diety tento problém postihuje dospívající děti, které jsou v období, kdy touží po všem, co je dokonalé. Dívky nebo chlapci chtějí mít skvělou postavu, zalíbit se, ale neuvědomují si, že mohou trpět poruchami příjmu potravy. Pojem poruchy příjmu potravy lze definovat jako „kontinuum patologického jídelního chování od nejzávažnější jednotky anorexia nervosa (AN) a bulimia nervosa (BN) po psychogenní přejídání a s ním spojenou obezitu. Jedná se o multifaktoriálně podmíněné onemocnění, které je nutno posuzovat i léčit v širším bio-psycho-sociálním kontextu“ (Papežová, 2010, s. 126). Poruchy příjmu potravy představují závažné duševní onemocnění, které zahrnuje změny jak v psychické, tak somatické oblasti. Jde o nemoc, patřící do období posledního půlstoletí, která je některými autory nazývána civilizační chorobou, což znamená, že se jedná o chorobu způsobenou důsledkem moderního městského životního stylu (Hort a kol., 2000). „Charakteristickým rysem poruch příjmu potravy (PPP) jsou poruchy myšlení a jednání ve vztahu k jídlu a k vlastnímu vzhledu. Jedná se o neustálé zabývání se jídlem na úkor jiných sociálních aktivit a naléhavé kontrolování výživy. Onemocnění se často vyskytuje hlavně u dospívajících dívek. Na jeho rozvoji se spolupodílejí mechanismy biologické, psychologické a sociokulturní“ (Venglářová, Babiaková, 2006, s. 287). Podle Horta a kol. (2000) se však mentální anorexie a mentální bulimie mohou vyskytnout i v raném dětském věku nebo na počátku dospívání. Mentální anorexie a mentální bulimie jsou odlišné stavy, ale tyto poruchy mají spoustu věcí společných a u jedince se mohou vyskytnout společně. Obě poruchy mají společný znak a to ten, že je spojuje strach z tloušťky, přílišná pozornost, kterou jedinec věnuje kontrole své hmotnosti a vzhledu (Nývltová, 2010). Podle Nývltové (2010) je častější průběh, kdy se u jedince nejprve vyskytne mentální anorexie a za určitou dobu přejde v mentální bulimii a pak dojde k cyklu, kdy se střídá období mentální anorexie a mentální bulimie. 11

„Zásadním omylem, se kterým se setkáváme u jedinců trpících poruchami příjmu potravy je, že se mylně domnívají, že přijímaní event. nepřijímání potravy budou mít vždy pod kontrolou. Domnívají se, že fázi hladovění a držení diety (nebo fázi přejídaní a následného zvracení) budou moci kdykoliv svoji vůlí ukončit. Pokud se u daného jedince rozjede patologický a fyziologický mechanismus, pak celý proces již nelze vůlí zastavit a ovlivnit“ (Nývltová, 2010, s. 168). Nývltová (2010) vyjmenovává následující rizikové postoje a chování, které se u jedince objevují před výskytem mentální anorexie a bulimie: 

držení nerozumných redukčních diet,



snížení sebevědomí odvozované hlavně od vnějšího vzhledu,



zkreslené vnímání obrazu vlastního těla, přílišná kritičnost,



nespokojenost se sebou, skrytá nenávist vůči sobě,



touha po dokonalosti, sklon k perfekcionismu,



negativní hodnocení tělesného vzhledu daného jedince ze strany sociálního prostředí.

3.1 Mentální anorexie Mentální anorexie patří pod psychické onemocnění. Jedinci nehladoví proto, že by neměli chuť k jídlu, ale důvodem je to, že chtějí snížit svoji tělesnou hmotnost na takovou, aby byla podle jejich představ (Krch a kol., 2005). „Mentální anorexie je porucha charakterizovaná zejména úmyslným snižováním tělesné hmotnosti. Termín anorexie však může být zavádějící, protože nechutenství nebo oslabení chutě k jídlu je spíše až sekundárním důsledkem dlouhodobého hladovění, který se nemusí vyskytovat u všech nemocných“ (Hainer a kol., 2004, s. 305). Jak uvádí Nývltová (2010) slovo „anorexie“ znamená nechutenství, ztráta chutě k jídlu nebo odpor k jídlu. Jedinec se úmyslně vyhýbá některým druhům jídla nebo radikálně omezuje přísun veškeré potravy, nadměrně cvičí, užívá léky na odvodnění nebo různá projímadla. Jedinec si nastartuje patologický proces, ve kterém dochází ke stavu, kdy nejde tento proces vůlí zastavit (viz obrázek 1). 12

Obrázek 1: Důsledky anorexie Zdroj: Ostrov radosti (1999) „Mentální anorexie je onemocnění, které postihuje zejména dívky a ženy. Poměr mezi postiženými chlapci a dívkami je udáván nejčastěji 1:10 ve prospěch ženského pohlaví. V mladším věku je pravděpodobně výskyt mentální anorexie u chlapců relativně vyšší. Nejčastější začátek onemocnění bývá mezi 14.–15. rokem a mezi 17.– 18. rokem věku. Prevalence mentální anorexie bývá uváděna mezi 0,5–1% mladých dívek“ (Hort a kol., 2000, s. 264). Hainer a kol. (2004) ve své knize vymezují diagnostická kritéria mentální anorexie podle mezinárodní klasifikace nemocí (viz tabulka 1).

13

Tabulka 1: Diagnostická kritéria mentální anorexie podle MKN-10 (F 50.0) A.

Tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní (ať už byla snížená nebo nebyla nikdy dosažena), nebo BMI 17,5 a nižší. Prepubertální pacienti nesplňují během růstu očekávaný hmotnostní přírůstek.

B.

Snížení hmotnosti si způsobuje nemocný sám tím, že se vyhýbá jídlům, po kterých se tloustne, nebo že nadměrně cvičí, zvrací, užívá laxativa, anorektika a diuretika.

C.

Přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako neodbytná, vtíravá obava z dalšího tloustnutí, která vede jedince ke stanovení si velmi nízkého hmotnostního prahu.

D.

Sekundární endokrinní porucha, zahrnující hypotalamo-hypofýza-gonádální osu, se projevuje u žen jako amenorea, u mužů jako ztráta sexuálního zájmu a potence.

E.

Jestliže je začátek onemocnění před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo zastaveny (zastavuje se růst, u dívek se nevyvíjejí prsa a dochází k primární amenoreee, u chlapců zůstává dětský genitál.

Zdroj: Hainer a kol. (2004, s. 306) Mentální anorexie postihuje častěji dívky v období puberty. V tomto období se tělo těchto dospívajících mění, jsou na ně kladeny nároky ze strany rodičů, školy a o jediném co si myslí, že mohou přetvořit a změnit, je jejich vzhled (Maloney, Kranzová, 1997). Kubátová, Machová (2009), Kocourková a kol. (1997) uvádějí, že jde nejčastěji o dívky, které jsou před onemocněním hodnoceny jako perfekcionistky, spolehlivé, přizpůsobivé a úspěšné ve škole či v zaměstnání. Jak uvádí Venglářová a Babiaková (2006) v popředí klinického obrazu je záměrné snižování tělesné hmotnosti. Základními symptomy jsou chorobný strach z tloušťky, odmítání jídla, které směřuje až k úplné ztrátě chutě k jídlu a samotného pocitu hladu. Mentální anorexie se objevuje nejčastěji u dospívajících dívek, ale výjimkou nejsou ani chlapci, v období, kdy se vyvíjí sekundární pohlavní znaky, dochází k nárůstu tělesného tuku a ke změně hormonálních poměrů v těle. Průběh tohoto onemocnění probíhá tak, že nemocní jedinci omezí nejdříve sladké jídlo a tučné jídlo, poté dochází k postupnému snížení jejich tělesné hmotnosti, které může vést až k extrémnímu vyhubnutí. Díky tomuto je narušeno celé tělové schéma. Aby si tuto tělesnou váhu až vyhublost udrželi, užívají různá anorektika, laxativa, diuretika a nadměrně cvičí.

14

3.2 Mentální bulimie „Mentální bulimie je porucha charakterizovaná zejména opakujícími se záchvaty přejídání, spojenými s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti“ (Hainer a kol., 2004, s. 307). Jak uvádí Hort a kol. (2000) mentální bulimie se může vyskytnout samostatně nebo v kombinaci s mentální anorexií. Mentální bulimie je takové onemocnění, kde dochází k záchvatovitému přejídání minimálně dvakrát týdně po dobu 3 měsíců. Tyto záchvaty přejídání jsou utajované. Jedinci, kteří trpí touto poruchou, si uvědomují svůj narušený vztah k jídlu, ale puzení k přejídání nedokážou vůli ovládnout. Hort a kol. (2000) uvádějí, že mentální bulimie je syndrom charakterizovaný opakujícími se záchvaty přejídání a přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti. Jedinci, kteří se přejídají, mají přetrvávající touhu zůstat štíhlí, objevují se u nich pocity viny a dochází ke snaze zmírnit následky přejedení a to nejčastěji formou vyvolání zvracení. Hainer a kol. (2004) ve své knize vymezují diagnostická kritéria mentální bulimie podle mezinárodní klasifikace nemocí (viz tabulka 2). Tabulka 2: Diagnostická kritéria mentální bulimie podle MKN-10 (F 50.2) A.

Opakované epizody přejídání (nejméně dvakrát týdně po dobu 3 měsíců), při nichž je v krátkém čase konzumováno velké množství jídla

B.

Neustálé zabývání se jídlem a silná, neodolatelná touho po jídle.

C.

Snaha potlačit „výkrmný“ účinek jídla jedním nebo některých z následujících způsobů: vyprovokovaným zvracením, zneužíváním projímadel, střídavými obdobími hladovění, užíváním léků typu anorektik, tyreoidních preparátů nebo diuretik, diabetici se mohou snažit vynechávat léčbu inzulinem.

D.

Pocit přílišné tloušťky spojený s neodbytnou obavou z tloustnutí (pacient usiluje o nižší než premorbidní a často přiměřenou hmotnost), často (ne vždy) je v anamnéze epizoda anorexie nebo intenzivnějšího omezování v jídle.

Zdroj: Hainer a kol. (2004, s. 307) Krch (2008) zmiňuje, že mentální bulimie se dá označit jako vlčí hlad. Nemocní jedinci se nekontrolovatelně přejídají a to nejen nízkokalorickými výrobky, ale i potravinami, které jsou energeticky hodnotné. Nastane okamžik, kdy si toto přejedení začnou vyčítat a aby zahnali pocit viny, tak musí nějakým způsobem jídlo ze svého 15

žaludku dostat pryč. Použijí k tomu prostředky, jako jsou laxativa, diuretika nebo se musí vyzvracet. Při vyvolávání zvracení jedinci používají prst nebo předmět, tím může dojít k poškození jícnů. Při zvracení dochází k naleptání slinných žláz, což může způsobit zduření a pacientky mají často kulatý obličej (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Důsledky bulimie Zdroj: Ostrov radosti (1999) Jak píše Venglářová a Babiáková (2006), začátek onemocnění může propuknout v období pozdní adolescence. Nemocní jedinci netrpí anorexií a nemívají nízkou tělesnou hmotnost. Typická je rychlá konzumace velkého množství jídla v malém časovém úseku. „Výskyt mentální bulimie je poněkud vyšší oproti mentální anorexii. Nástup onemocnění přichází v pozdějším věku, nejčastěji v pozdní adolescenci nebo rané dospělosti. Prevalence mentální bulimie je uváděna mezi 1–3 % v populaci mladých žen a dívek. Stejně jakou u mentální anorexie významně převažují mezi postiženými ženy nad muži“ (Hort a kol., 2000, s. 272).

16

4 PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY Z POHLEDU HISTORIE Jak píše Papežová (2010, s. 20) „od starověku jsou popisovány nejrůznější formy porušeného příjmu potravy. V 5. století před naším letopočtem se Hippokrates zmiňuje o poruchách příjmu potravy a označuje se názvem asithia. Ve 2. století našeho letopočtu Galén jako první v historii vůbec použil termín anorexie.“ Jak uvádí Ladishová (2006) ve starém Egyptě se zmiňovalo o stadiích hladovění a přejídání se. Římané měli ve svých síních velké mísy na zvracení, které sloužili k tomu, aby mohli jíst a slavit co nejdéle. Jak píše Papežová (2010) v 17. století byly zaznamenány první klinické obrazy, které odpovídali diagnóze mentální anorexie. Anglický lékař Richard Morton nejdokonaleji popsal choroby ve svém díle Phthisiologia z roku 1689, kde popisuje nervové opotřebení (nervové úbytě, devastaci a skomírání způsobené fyzickými příčinami, ale i emocionálními vlivy). Nervová anorexie se objevuje ve francouzské literatuře. V 19. století Fleury Imbert, francouzský fyziolog a neurolog ve svém pojednání o ženských chorobách popsal dva druhy anorexie - gastrickou (anorexia gastrine), což je především porucha trávení a nervovou anorexii (anorexie nerveuse) při které, pacienti odmítali jíst, poněvadž mozek nevysílal signály k tomu, aby se jedinci najedli nebo měli pocit hladu. První zmínky mentální anorexie se začínají objevovat v literatuře ve druhé polovině 19. století od William Stout Chipley, který popsal tzv. sitiomanii. O rok později francouzský lékař Louis-Victor Marcé, který sledoval několik pubertálních dívek, které trpěly nechutenstvím k jídlu, některé z nich nejedly až měsíc a byly vyhublé na kost. Zjistil, že dívky, aby nemusely jíst, tak vymýšlely různé lsti nebo měly takový odpor k jídlu, že jejich napravovací režim byl neúspěšný. Marcého pozorování bylo přesné a přesvědčivě potvrzovali první případy mentální anorexie. Roku 1979 britský lékař Gerald Rusell uvádí pojem bulimia nervosa, kde vysvětluje, že choroba postihuje mladé ženy, dívky, ale výjimkou nejsou i chlapci nebo muži. Jde o neovladatelné nutkání se přejídat a následně vyzvracet či použít pročisťovací prostředky (Krch a kol., 2005). Jak definuje Papežová (2010, s. 23) „teprve v 50. letech začalo být záchvatovité jedlictví a zvracení uváděno jako součást mentální anorexie. Ještě ve 20. století

17

považovala většina internistů, zejména v Německu a ve Francii, bulimii především za formu určité gastrointestinální poruchy za poruchu trávení.“

18

5 DOSPÍVÁNÍ JAKO RIZIKOVÉ OBDOBÍ K ROZVOJI PORUCH PŘÍJMU POTRAVY Jiný pohled na problematiku dospívání předkládá Maradová (2007), která vysvětluje, že dospívání vnáší zásadní změny do přístupu k vlastnímu tělu a do stravovacího režimu školáků. V období dospívání dochází ke změnám v proporcích těla a orgánů. Chlapci přibývají na svalové hmotě, děvčata přibývají na tukové hmotě a tím se oddalují proporcím současného světa módy. Tělesné dospívání potřebuje pro svůj vývoj zvýšený příjem nutričně hodnotné stravy. Dospívající jedinci rozhodují o tom, kdy, kde a co budou konzumovat, tím se zvyšuje riziko rozvoje špatných stravovacích návyků. Může dojít k tomu, že jediným pravidelným, společenským i nutričně vyváženým denním jídlem, je jídlo ve školní jídelně. V současné době se dospívající stávají cílovou skupinou pro mediální kampaně módního, potravinářského a dietního průmyslu. Novák (2010, s. 16) uvádí, že „počátkem puberty (tj. mezi 11.–12. rokem) dochází u dívek k charakteristickým tělesným změnám (přibývání váhy, tvarování postavy, počátkům menstruačního krvácení). Existují mnohé doklady o tom, že bouřlivé prožívání fyziologických změn v období puberty a adolescence je rizikovým faktorem v rozvoji mentální anorexie. Přibývání váhy představuje nebezpečnou výzvu pro mladé ženy, které nejsou na změny připravené a obávají se, že nebudou moci svou váhu kontrolovat. Výsledkem pokusů o překonání strachu ze ztráty je např. podstupování diet a cvičení.“

5.1 Poruchy příjmu potravy u dospívajících Podle Papežové (2010, s. 134) „poruchy příjmu potravy (PPP) patří k závažným psychiatrickým onemocněním, která se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti. Prevalence mentální anorexie u mladých dívek bývá celosvětově uváděna 0,3–1 %, u mentální bulimie (BN) 1–3 %, některá kritéria mentální bulimie splňuje v ČR až 15% dospívajících. V období dospívání jde o třetí nejčastější psychiatrické onemocnění s úmrtností 2krát vyšší ve srovnání s ostatními psychiatrickými pacienty a 10krát vyšší v porovnání se zdravou populací. Nejčetnější výskyt je ve skupině adolescentů a mladých dospělých, ale nejsou výjimkou ani pacienti výrazně mladší či starší. Raný

19

začátek onemocnění definují různí autoři odlišně: premenarcheální dívky, pod 12 let, v rozmezí 8–14 let. Svačina a kol. (2010, s. 16) definují „jsou to psychosomatické poruchy postihující výrazně osoby ženského pohlaví (až 90 %) a vyznačují se celkově sníženým či narušeným příjmem potravy v důsledku neadekvátního hodnocení vlastní tělesné hmotnosti a vlastního těla (patologická obava z obezity). K promomanifestaci obou onemocnění dochází nejčastěji v adolescenci, nástup mentální anorexie bývá o něco dříve než u mentální bulimie. U adolescentních dívek bývá incidence mentální anorexie kolem 1 %, prevalence mentální bulimie u adolescentek a mladých dospělých studentek, je kolem 3 %. Onemocnění v důsledku časté chronifikace přetrvává z adolescence do dospělosti. Ani u jedné z obou skupin pacientek nejde o pravé nechutenství. Jde spíše o přemáhání a potlačení hladu a následně příjmu potravy ve snaze o redukci hmotnosti. Toto chování postupně přejde do obtížně ovladatelného patologického jídelního stereotypu.“

5.2 Faktory přispívající k poruchám příjmu potravy u adolescentů Rizikové faktory jsou významné pro vznik poruch příjmu potravy. Přispívající faktory mohou být společné pro všechny druhy poruch příjmu potravy. Příčiny poruch příjmu

potravy u

adolescentů

představují

vzájemné

působení

biologických,

psychologických, rodinných a sociokulturních faktorů.

5.2.1 Biologické Hlavní roli představuje dědičnost, která je výrazná v rodinách s výskytem depresivních poruch, závislostí či obezity. Riziko představují individuální tělesné charakteristiky jako je ženské pohlaví, rozložení tělesného tuku, jinak stavěná postava (Hubnutí4you, 2013).

5.2.2 Psychologické Psychologické faktory jsou považovány za rizikové pro vznik poruch příjmu potravy, které se hlavně týkají osobnostních rysů člověka, především vztahů a emocí.

20

Typické projevy se vyskytují v oblasti vývoje, kdy dítě je v chování velmi silné, závislé a jen těžce se od rodičů oddělují (O drogách, 2013).

5.2.3 Rodinné Hlavní roli má zde rodina, která jedince ovlivňuje, má vliv na to, co bude či nebude dělat. Špatným elementem jsou nevhodné stravovací návyky rodičů a sourozenců, kdy může dítě považovat diety za součást života jen proto, že tyto návyky vidí u svých blízkých. Setkáváme se s poruchami příjmu potravy v rodinách, kde matka v minulosti trpěla touto poruchou a je zaměřena na držení diet a dodržování zdravé stravy (Svačíme, 2012).

5.2.4 Sociokulturní Pro dnešní životní styl je charakteristický ideál krásy, štíhlosti, vzhled, atraktivita a úspěchem. Velkou roli hrají média, která stále zvýrazňuje ideál ženské krásy, prezentující se hubenou postavou. I v mnoha případech je člověk ovlivněn reklamní kampaní, různými kosmetickými přípravky nebo potravinovými doplňky, které nabádají ke štíhlé linii bez námahy. Najdeme je denně v časopisech, televizních reklamách, ale i na internetu. Není divu, že spousta dívek, žen, ale i mužů a chlapců se snaží napodobit to, co vidí kolem sebe (Ženy, 2013).

21

6 DŮSLEDKY PORUCHY PŘÍJMU POTRAVY Jako každá nemoc bere na sebe různé komplikace či důsledky psychického nebo tělesného rázu (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Boj za ženskost Zdroj: Mladá žena (2011) Dlouhodobé hladovění zapříčiní v organizmu velkou ztrátu základních látek. To může způsobit pozastavení růstu a tělesného vývoje. Postupem času dochází k selhávání důležitých funkcí v těle, v nejhorším případě může způsobit smrt (Ženy, 2013). Souhrn somatických změn u mentální anorexie a bulimie (Krch a kol., 2008; Vokurka a kol., 2004; Nývltová, 2010; Navrátilová a kol., 2000): 

při náhlém poklesu hmotnosti se může vyskytnout kardiomyopatie (tj. onemocnění svaloviny),



ledvinové komplikace (otoky nohou, močové kameny),



kosterní komplikace (řidnutí kostí),



endokrinní komplikace (zástava menstruace, vypadávání vlasů),



porucha srdečního rytmu,



tělo pokryto jemnými chloupky (lanugo),



při zvracení dochází ke zduření slinných žláz,



ztráta menstruace,



porucha termoregulace (vymizení tukové tkáně),

22



užíváním projímadel dochází ke zhoršení posouvání tráveniny střevy (zácpa, bolest břicha),



metabolické komplikace (zhoršení regulace tělesné teploty),



dermatologické komplikace (kožní vyrážky, suchá kůže),



hypotenze (tj. nízký krevní tlak),



kardiomyopatie (tj. onemocnění srdeční svaloviny),



zubní sklovina při zvracení je narušena žaludečními šťávami a tím dochází ke kazivosti zubů a zápachu z úst,



nadměrné působení žaludečních šťáv v žaludku způsobuje žaludeční vředy,



snížená obranyschopnost organismu,



nadměrné pití tekutin,



hladověním se snižuje sekrece inzulínu a tím se narušuje metabolismus krevního cukru,



hladovění způsobuje snížení obranyschopnosti organismu,



probíhající infekce mohou vyčerpat nemocné tělo,



nadměrné působení žaludečních šťáv v žaludku,



může docházet k patologickým zlomeninám,



vlivem nedostatku potravy může dojít k dvojitému vidění, mdlobám, poruchám vědomí,



špatně se hojí rány,



ztráta hořčíku, fosforu a draslíku může zapříčinit pokles dýchacích svalů,



mohou se objevit otoky těla – nefunkčnost ledvin,



nedostatek bílkovin zpomaluje růst a tělesný vývoj,



nedostatkem tukové tkání může dojít k poškození některých orgánů,



nedostatek energie,



k oslabení organismu může dojít malátnost, vyčerpanost, únava,



výkyvy krevního tlaku,



špatná činnost srdečního svalu.

23

7 LÉČBA PORUCH PŘÍJMU POTRAVY Poruchy příjmu potravy patří mezi dlouhodobá a závažná onemocnění, která lze úspěšně léčit. Základními podmínkami v léčbě je dobrá motivace pro nemocné, která by měla napomoct k řešení poruch příjmu potravy, ale i pomoc rodiny a přátel. Při léčbě poruch příjmu potravy je důležité, aby se nemocní jedinci se zaměřili na změnu postoje vůči vlastnímu vzhledu a tělesné hmotnosti. Je důležité, aby došlo k nápravě negativního sebepojetí nemocných. Léčit poruchy příjmu potravy je složitý proces na dlouhodobou trať. Léčba by měla být psychická i fyzická, kdy je důležitá spolupráce a odborná pomoc odborníků (psycholog, lékař, psycholog apod.). Jak uvádí Krch (2005), existují následující druhy léčby: 

hospitalizace a ambulantní péče,



svépomoc,



rodinná terapie, stacionáře,



kognitivně-behaviorální terapie,



farmakoterapie.

7.1.1 Hospitalizace Jak zmiňuje Krch (2005) je hospitalizace realizována u pacientů, kteří potřebují lékařskou pomoc. Nemocní dostávají infúze s výživnými roztoky. Nemocní jedinci musí zůstat v nemocnici do té doby, dokud jejich cílová váha není dosažena 90 %, což může trvat i několik měsíců. Pobyt v nemocnici je zaměřen, jak na fyzické tak i psychické problémy.

7.1.2 Ambulantní péče Krch (2005, s. 130) definuje „lékařská péče se nezaměřuje na překonání poruchy příjmu potravy, ale pouze na navrácení do stavu somatické a psychické stability. Pravidelně se kontroluje tělesná hmotnost, elektrolyty a vitální funkce. Tato péče může být skupinová nebo individuální“.

24

7.1.3 Svépomoc Jsou to skupiny nemocných lidí, ve kterých řeší svůj problém vyřešit a hledají různá řešení, jak předcházet těmto poruchám a navzájem se motivují. Tyto skupiny mohou vést různí odborníci, ale i vyléčení jedinci (Maloney, Kranzová, 1997).

7.1.4 Rodinná terapie Je prováděna u skupiny mladších pacientů, kteří žijí se svými rodinnými příslušníky. Tyto poruchy rozvrací rodiny stejným způsobem jako drogová závislost. Když rodiče zjistí, že jejich dítě podvádí v otázkách jídla, vyhazuje jídlo, lže ohledně jídla, přejídá se či zvrací jídlo. Na terapii by měla spolupracovat celá rodina (Zdraví, 2013).

7.1.5 Kognitivně-behaviorální terapie Je důležitou terapií pro mentální bulimii. Léčba je složena z technik určených ke snížení strachu z tloušťky a špatného svědomí poutané na příjem potravy, tělesného složení, změna nevhodných jídelních návyků. Tato terapie se zaměřuje na rizikové faktory, které poruchu udržují v přirozeném životním prostředí. Nemocným jedincům pomůže odpovědět na konkrétní problémy a vede k jejich řešení (Zdraví, 2013).

7.1.6 Farmakoterapie Podle Krcha (2005) slouží tato terapie k ovlivnění psychického stavu nemocného jedince. Slouží k léčbě různých depresí, odstranění somatických potíží vzniklých poruchami příjmu potravy. Farmakoterapie léčí pouze příznaky, nikoliv příčiny. Užívají se psychofarmaka, jako jsou antidepresiva.

25

8 PREVENCE PORUCH PŘÍJMU POTRAVY Prevence je nezbytnou složkou, která by měla pokrýt veškerá rizika hrozící dospívající mládeži. V dnešní době je mládež ovlivněna kulturou přinášející módní ideál krásy, negativním vlivem médií poukazující na vyhublé modelky jako vzor dokonalé postavy, které zapříčiní vznik poruchy příjmu potravy. Vhodným výchovným působením v období, kdy jedinci dospívají, je možné těmto poruchám příjmu potravy předcházet a to tak, že se naučí dobrým životním návykům, zdravému životnímu stylu. Pomoc mohou najít v rodině, ale i škole. Škola je základem primární prevence, kde pedagogové nebo odborníci připravují různé preventivní programy, které učí žáka přistupovat lépe ke svému tělu, správnému životnímu stylu, stravovacím návykům, rozvíjet sebevědomí, posilovat sebedůvěru a poskytující informace o výskytu, příčinách, důsledcích poruch příjmu potravy.

8.1 Cíle primární prevence poruch příjmu potravy Cílem primárního preventivního programu ve školách je informovat žáky ve vyučovacích hodinách nebo formou besedy či semináře, nejen o zdravotních komplikacích, které souvisejí s poruchami příjmu potravy, ale poskytnout žákům formou hry možnost lepšího sebepoznání a zamýšlení nad svými hodnotami, které si během dospívání utvářejí a mohou být společností ovlivňovány.

Je důležité, aby

pedagogové mluvili ve školách se svými dospívajícími žáky o výživě a jejich stravovacích zvyklostech i chorobách, které u nich mohou propuknout. Semináře zaměřující se na prevenci zařizují školní metodici prevence nebo výchovní poradci. Jednotlivé primární programy poruch příjmu potravy pro středoškoláky provádí občanské sdružení Anabell. Jde o přednášku, kdy preventista mluví o poruchách příjmu potravy, o jejich projevech a komplikacích, o výživové pyramidě a správných stravovacích návycích. Po přednášce mají posluchači prostor pro dotazy, popřípadě připomínky (Anabell, 2010). Jak zmiňuje Hall (2003), že pro tyto poruchy byla vytvořena celá řada úspěšných léčebných a primárních programů, které dokázaly zabránit vzniku poruch. Důležité je, aby se v prevenci vzdělávali rodiče, stávající a budoucí učitelé, lékaři, pracovníci ve zdravotnictví, trenéři, média a nepochybně široká veřejnost. Všichni by měli být 26

seznámeni se symptomy, příčinami, následky poruch příjmu potravy a také tím, jak včas tuto nemoc odhalit, rozpoznat a co nejrychleji zasáhnout.

8.2 Minimální preventivní program Minimální preventivní program je tvořen preventivním týmem školy na období jednoho školního roku. O tvorbu a realizaci se stará školní metodik prevence, který si sám stanoví délku, formy, téma atd. Realizátoři MPP (minimální preventivní program) vychází při tvorbě ze základních dokumentů školy. Podle Skácelové (2010, s. 101) lze minimální preventivní program definovat jako „konkrétní dokument školy zaměřený na výchovu žáků ke zdravému životnímu stylu, na jejich osobnostní a sociální rozvoj a rozvoj jejich sociálně komunikativních dovedností. Minimální preventivní program je založen na podpoře vlastní aktivity žáků, pestrosti forem preventivní práce se žáky, zapojení celého pedagogického sboru školy a spolupráci se zákonnými zástupci školy.“

8.2.1 Zpracování minimálního preventivního programu Při tvorbě minimálního preventivního programu jsou důležité vnitřní a vnější zdroje školy, což jsou školská zařízení. Mezi vnitřní zdroje patří součastný stav školy, ale i informační systém (webové stránky školy, školní časopis, školní rozhlas, nástěnky, odborná literatura atd.), který vyhodnocuje zvláštnosti a charakter školy, její riziková místa a klima v jednotlivých třídách nebo skupina žáků, kteří mohou být náchylní k rozvoji rizikového sociálního prostředí. Vnější zdroje jsou instituce a odborníci, kteří se podílejí na přípravě minimálního preventivního programu. Tyto vnější zdroje by měly fungovat v každé škole, aby sloužily všem pedagogickým pracovníkům jako pomůcka k získávání informací o minimálním preventivním programu (Miovský, Bartík, 2010). Důležitým krokem tvorby minimálního preventivního programu je stanovení vytýčených cílů pro příslušný školní rok. Minimální preventivní program musí obsahovat skladbu aktivit, které musí odpovídat cílové skupině, tedy žákům školy. Do struktury programu patří stručná 27

charakteristika programu, kdo je jeho realizátor, doba konání aktivity a kontakt na osobu zodpovědnou za realizaci. Závěrečnou částí je evaluace, neboli zpětná vazba, která slouží jako zhodnocení preventivního programu. Výsledky zpětné vazby poslouží realizátorovi k posouzení, jak byl minimální preventivní program úspěšný, jaké vědomosti si žáci odnesli a jaké jsou kladné nebo záporné stránky preventivního programu (Miovský, Bartík, 2010).

28

9 PRAKTICKÁ ČÁST 9.1 Základní charakteristika preventivního programu Cílem preventivního programu je v rámci vyučovacích hodin informovat žáky o poruchách příjmu potravy, upozornit na zdravotní rizika související s poruchami příjmu potravy, rozvíjet u žáků zdravý životní styl a kladný postoj ke svému tělu, naučit žáky bránit se negativním vlivům medií a reklamy. Preventivní program (didaktický materiál) je tvořen aktivitami, které jsou zaměřené na téma poruchy příjmu potravy. Aktivity jsou realizované s cílem předejít problémům a následkům spojenými s poruchami příjmu potravy, případně minimalizovat jejich dopad a zamezit jejich řešení. Tento preventivní program bude směřován k utváření a rozvíjení odborných kompetencí, vycházejících z rámcového vzdělávacího programu pro obory středního vzdělávání, aby žák: 

poznával tělesné, duševní a sociální potřeby i důsledky jejich naplňování či neuspokojování,



poznával životní hodnoty a formoval odpovídající postoje související se zdravím a mezilidskými vztahy,



přebíral odpovědnost za zdraví, bezpečnost a kvalitu životního prostředí.

Didaktický materiál je určen pro žáky prvního ročníku střední školy, kdy žáci v období dospívání hledají sami sebe, utváří si své hodnoty, mohou být ovlivňováni okolím, které může v nich vzbudit náchylnost k poruchám příjmu potravy, jako je mentální anorexie nebo mentální bulimie. Tento didaktický materiál obsahuje návrhy k realizaci jednotlivých aktivit. Při realizaci jsou využity vyučovací metody, které nám pomohou dosáhnout stanovených cílů, které jsou vymezené v jednotlivých aktivitách. Nejvíce jsou zastoupeny metody diskusní, které napomáhají žákům diskutovat o daném problému formou besedy či diskuze, dále metody situační, kdy si žáci vyzkouší na vlastní kůži, jak v některých situacích reagovat, dále metody inscenační, které zahrnují hraní rolí a didaktické hry.

29

9.2 Organizace a struktura preventivního programu Při tvorbě preventivního programu je brán ohled na to, aby byl obsah laděn pozitivně, a aby nedocházelo k navození negativních pocitů, které by mohly nabourat realizaci programu. Jde o to, aby docházelo u žáků k uvědomění si vlastních hodnot, předností, které v sobě má každý jedinec. Program je určen pro použití v hodinách výchovy ke zdraví, ale může být využit i v jiných předmětech, kde je možné se věnovat prevenci poruchy příjmu potravy. Program realizuje ve třídě učitel nebo odborník, který je dobře seznámen s problematikou poruch příjmu potravy. Program je tvořen aktivitami, ke kterým jsou zpracované pracovními listy s úkoly (viz přílohy). Tyto aktivity musí být realizovány v určitém pořadí, jelikož na sebe navzájem navazují. Preventivní program je rozvržen do jednoho výukového dne neboli blokové výuky. Jednotlivé aktivity jsou rozvrženy tak, aby na sebe navzájem navazovaly a žáci postupně prohlubovali své znalosti v této problematice. Je vhodné, aby byl zajištěn vhodný prostor, kde by se tento preventivní program měl uskutečnit jako je například společenská místnost, velké prostorné třídy nebo za příznivého počasí mohou být aktivity realizované venku. Podmínkou je, aby žáci nebyli ničím rušeni a měli dostatečný klid na řešení úkolů. Podstatné je, aby učitel měl jasnou představu o vývoji celého vyučovacího dne. Tato tabulka (viz tabulka 3) slouží k lepšímu přehledu jednotlivých aktivit na vyučovací den. Zahrnuje názvy aktivity, časový rozsah, využité metody, potřebné pomůcky a organizační formy. Každá aktivita má podrobný popis rozebraný zvlášť.

30

Tabulka 3: Aktivity NÁZEV

ČAS

METODY

POMŮCKY

FORMY

Seznamování

60 minut

výklad, didaktická hra

prezentace

hromadná výuka

Křížovka

20 minut

didaktická hra

pracovní list Křížovka, tužky

individuální výuka

Nedokončený příběh

45 minut

pracovní list Příběh, tužky, papír


Máš mě rád, nemáš mě rád

40 minut

didaktická hra, diskuze

pracovní list Květina, tužky, pastelky

hromadná výuka

diskuze, situační

Pyramida zdravé výživy

40 minut


pracovní list Pyramida, Kartičky s potr. a počty porcí


Ideál krásy

60 minut

inscenační, diskuze

pastelky, fixy, lepidlo, obrázky

hromadná výuka

časopisy, noviny, internetové zdroje, pastelky, lepidlo, papír, fixy

skupinová výuka

Odborná pomoc

60 minut


Je to správně?

20 minut

diskuze, inscenační

papír, kalkulačka, pracovní list Tabulka s BMI

skupinová výuka

Kamarád, kamarádka

40 minut


pracovní list Dívka, Chlapec, pastelky

skupinová výuka

Pavučina

20 minut


provázek

skupinová výuka

31

9.3 Metodika programu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Tematické celky: Zdravý způsob života a péče o zdraví – výživa a zdraví Program je určen pro žáky střední školy. Předpokladem pro aktivní použití preventivního programu jsou základní znalosti žáku v oblasti zdraví, životního stylu, vtahů mezi lidmi. Cíle programu: Program si klade za cíl dosáhnout toho, aby se žák nezačal problematikou poruch příjmu potravy zabývat a byl si vědom všech rizik, která jsou spojená s mentální anorexií a mentální bulimií, aby chápal význam výživy pro zdravý život člověka. Během programu by měl žák získat dovednosti, které ovlivní postoj ke zdravému způsobu života. Metody: výklad, diskuze, práce s textem, samostatná práce, křížovka, didaktická hra, práce s obrazovým materiálem Formy: hromadná výuka, skupinová výuka, individuální výuka Prostředky: pracovní listy s danými úkoly, dataprojektor, psací potřeby, prezentace, výtvarné potřeby – pastelky Časová dotace: Aktivity jsou časově rozloženy na sedm vyučovacích hodin, tak aby žáci měli čas na jejich vykonání a proběhla dostatečná diskuze k dané problematice. Výchovně vzdělávací cíle: Žák chápe význam zdravé výživy. Žák si uvědomuje rizika spojená s nezdravým životním stylem a snaží se jim preventivně předcházet. Žák rozumí pojmům mentální anorexie a mentální bulimie. Žák chápe příčiny poruch příjmu potravy. Žák má znalost v léčbě mentální anorexie a mentální bulimie. Žák je schopen vyjmenovat své silné a slabé stánky. Žák pracuje v kolektivu a v komunikaci respektuje své spolužáky.

32

9.4 Aktivity preventivního programu Aktivita 1 – Seznamování ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY

60 minut

prezentace

výklad, didaktická hra

hromadná výuka



Charakteristika aktivity

Učitel seznámí žáky s celým průběhem a cílem primárního programu. Formou prezentace, kterou si učitel připravil, seznámí žáky s důležitými tématy a pojmy, které budou cílem programu. Velmi důležité je, aby učitel zdůraznil odborné kompetence, které by žáci měli ovládat po absolvování programu. Poté následuje seznámení, jak s učitelem, tak s celým kolektivem žáků. Žáci budou mít za úkol se představit svými vlastnostmi nebo silnými stránkami. 

Cíle

Žák se seznámí s průběhem preventivního programu. Žák bude umět vyjmenovat své silné a dobré vlastnosti. Žák prohloubí své kolektivní vědomí a spolupracuje se spolužáky ve třídě. 

Postup

Učitel nejprve začne aktivitou Seznámení, která má za cíl představit všechny žáky ve třídě. Žáci se přesunou na koberec, kde vytvoří komunitní kruh. Po řadě se představují, vždy jménem a nějakou dobrou vlastností či silnou stránkou (např. „Já jsem Richard a rád pomáhám lidem“). Každý žák musí před vlastním jménem zopakovat všechna jména a vlastnosti, která již zazněla a poté přidat svoje jméno. Poslední žák zopakuje všechna jména a vlastnosti (stránky) celé třídy. Po aktivitě následuje výklad s připravenou prezentací (viz příloha 1) s důležitými pojmy a tématy. Během výkladu se učitel táže žáků, zda všemu rozumí a nepotřebují nějaké informace vysvětlit.

33

Aktivita 2 – Křížovka ČAS

POMŮCKY

pracovní list

20 minut

Křížovka



METODY

FORMY

didaktická hra

hromadná výuka


Tato aktivita je zaměřena na odbornou terminologii o poruchách příjmu potravy. Křížovka je sestavena z osmi otázek, které souvisejí s poruchami příjmu potravy. Při řešení křížovky žáci uplatňují odbornou terminologii daného tématu a psychologie. 

Cíle

Žák si zopakuje odborné termíny k poruchám příjmu potravy. Žák bude umět pracovat samostatně. Žák získá další vědomosti k problematice poruch příjmu potravy. Žák si zopakuje pojmy, jako jsou redukce, prevence, amenorea, realimentace, malnutrice, hospitalizace a diuretikum. 

Postup

Učitel představí aktivitu a vysvětlí pravidla. Každý žák dostane pracovní list Křížovka (viz příloha 2). Úkolem žáků je, aby do prázdných políček napsali správnou odpověď na danou otázku. 

Vyhodnocení správnosti

Po vyluštění křížovky požádá učitel žáka, aby předkreslil křížovku na tabuli. Učitel si tímto ověří správnost odpovědí na otázky. Požádá, aby se žáci jednotlivě se hlásili k dané otázce a odpověděli na ni. Žák u tabule vše píše do předem předkreslené křížovky. Učitel si nezapomene poznamenat, kdo jako první křížovku vyluštil, poté nezapomene všechny žáky pochválit.

34

Aktivita 3 – Nedokončený příběh ČAS

POMŮCKY

pracovní list Příběh, tužky,

45 minut

METODY

situační, diskuze, práce s textem

papír



FORMY

hromadná výuka


Tato aktivita je tvořena pravdivými ukázkovými případy, se kterými se mohou žáci během svého života setkat. Aktivita vede žáky k tomu, aby si uvědomovali, co může jednotlivá situace přinést a úkolem bude na ně reagovat. 

Cíle

Žák bude umět řešit problémy týkajících se poruch příjmu potravy na příkladech a upevní si postoje k řešení pro případ, že by se ocitl v situaci, kdyby jeho příbuzní nebo přátelé trpěli poruchami příjmu potravy. 

Postup

Učitel připraví pracovní list s příběhem, který nemá konec (viz příloha 3). Jedná se o příběh dívky, která trpěla poruchou příjmu potravy a učitel tento příběh přečte před celou třídou. Úkolem žáků je, aby tento příběh dokončili. Učitel rozdá každému žákovi pracovní list s příběhem, aby si jej přečetl každý samostatně a mohl popřemýšlet, jak by takový příběh mohl skončit. Je důležité, aby učitel nechal žákům dostatečný čas k jejich volnému běhu myšlenek, které potom použijí k realizaci, tedy k dokončení příběhu. Až žáci příběh dokončí, následuje diskuze, kde každý žák přečte svůj příběh i s tím, jak jej dokončil a ostatní žáci na tuto situaci reagují, buď svými názory, nebo i jinými příklady.

35

Aktivita 4 – Máš mě rád, nemáš mě rád ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY


hromadná výuka

pracovní list Květina, tužky,

40 minut

pastelky




Aktivita je zaměřená na to, aby podnítila v žácích schopnost se vyjádřit o svých spolužácích, jak v pozitivním, tak i negativním smyslu. Podněcuje žáky se zamyslet nad kladnými a zápornými stránkami spolužáků, popřípadě i umět pochválit, že to někomu sluší. 

Cíle

Žák si uvědomí, jak na něj reagují druzí a jak hodnotí on sám sebe. 

Postup

Učitel si připraví pro žáky pracovní list Květina (viz příloha 4). Do středu květu žáci napíší své jméno a list papíru s květinou pošlou ostatním spolužákům, aby se o nich vyjádřili a napsali své vyjádření do okvětního lístku. Úkolem bude, aby žáci napsali vždy (do jednoho okvětního lístku) svému spolužákovi jeden pozitivní vzkaz (např. čeho si na spolužákovi váží, co na něm obdivují nebo co mají na něm rádi) a jeden negativní (např. jakou špatnou vlastnost má, co dělá špatně, co na spolužákovi nemají rádi, co přímo nesnáší), který napíší do stonku květiny. Po rozdání poslední květiny následuje diskuze, kde se rozebírá každá květina zvlášť. V diskuzi bude rozebíráno, co kdo si na spolužákovi cení, co má na něm rád a čeho si na něm váží.

36

Aktivita 5 – Pyramida zdravé výživy ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY


skupinová výuka

pracovní list Pyramidy, tužky,

40 minut

pastelky




Tato aktivita motivuje žáky k zamýšlení nad tím, co je zdravá výživa. Názorně zprostředkovává informace o výživě a poskytuje jim prostor zábavnou formou sestavit zdravou pyramidu výživy. Žáci se seznámí se základními složkami potravy a jejich správném poměru ve zdravém jídelníčku, s potravní pyramidou. V aktivitě zařadí jednotlivé složky potravy do příslušné části potravní pyramidy a upevní si znalost ideálního množství jednotlivých porcí ve zdravé výživě. 

Cíle

Žák se seznámí s pojmem potravní pyramida a dovede ji správně sestavit. Uvědomí si význam zdravé výživy pro zdraví člověka. 

Postup

Učitel si připraví pracovní list Kartičky s potravinami (viz příloha 6), které rozstříhá a k tomu si vytvoří pracovní list Pyramida (viz příloha 7), která bude sloužit k tomu, aby žáci správně zařadili kartičky s potravinami do jednotlivých pilířů v potravinové pyramidě. Poté žáci by měli rozlišit, kolik porcí denně mohou snít těchto potravin a vše k sobě musí přiradit (viz příloha 8).

37

Aktivita 6 – Ideál krásy ČAS

POMŮCKY

tužky, pastelky,

60 minut

lepidlo, obrázky



METODY

FORMY


skupinová výuka


Aktivita je důležitá pro komunikaci v blízkém kruhu lidí a soudružnost týmu. V aktivitě je kladen důraz na spolupráci žáků. Jde o aktivitu, která se zaměřuje na to, jak by měl podle žáků vypadat ideál krásy. Aktivita zjišťuje, jak v dnešní době jsme obklopování fotografiemi žen, které jsou nyní symbolem krásy. 

Cíle

Žáci si uvědomí, že neexistuje ideál krásy, ale každý může být něčím přitažlivý, že nezáleží pouze na vzhledu, ale i na osobnosti. 

Postup

Učitel rozdá žákům různé obrazové materiály, které poslouží žákům ke splnění aktivity. Je nutné, aby žáci utvořili skupinky. Úkolem žáků je vymyslet, prodiskutovat a nakonec vytvořit plakát podle jejich vlastních nápadů, jak si představují ideál krásy. Je jenom na žácích, jakou formou chtějí prezentovat svůj plakát, ať už budou kreslit nebo nalepovat obrázkový materiál. Po dokončení prací následuje diskuze, kde každá skupinka žáků bude prezentovat svoje dílo. Ostatní spolužáci se mohou k výtvoru vyjádřit.

38

Aktivita 7 – Odborná pomoc ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY


skupinová výuka

časopisy, noviny, internetové zdroje,

60 minut

pastelky, fixy, lepidlo, papír




Tato aktivita je důležitá pro poskytnutí pomoci nemocným, kteří trpí poruchami příjmu potravy. Jde o aktivitu, která se zaměřuje na reklamní leták, kde pomocí obrazových materiálů a jiných zdrojů budou vytvářet reklamu na odbornou pomoc, jako jsou organizace nebo instituce, které zprostředkovávají pomoc. 

Cíle

Žák bude umět vyhledat odborná zařízení, která napomáhají jedincům, kteří trpí poruchami příjmu potravy. Žák bude umět vytvářet reklamní leták. Žák bude mít přehled o zařízeních, která zprostředkovávají pomoc jedincům trpící mentální anorexii nebo mentální bulimií. 

Postup

Učitel seznámí žáky s aktivitou. Rozdá žákům potřebné pomůcky, které poslouží žákům k vytvoření reklamního letáku na odbornou pomoc jedincům, kteří trpí poruchami příjmu potravy. Jde o to, aby byl reklamní leták poutavý, aby zaujal a aby si žáci našli dostupné informace o zařízeních, které řeší problematiku poruch příjmu potravy. Žáci budou muset utvořit skupinky, aby se jim reklamní letáky dobře vypracovávaly, když je více hlav, je více nápadů. Po dokončení aktivity následuje prezentace tvoreb a následná diskuze o tom, kde tyto informace vyhledali a proč, jakou formou reklamní leták vytvářeli.

39

Aktivita 8 – Je to správně? ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY

diskuze, inscenační

skupinová výuka

papír, kalkulačka, váha, metr,

20 minut

pracovní list Je to správně?




Aktivita je zaměřena k udržení přiměřené tělesné hmotnosti a zhodnocení tělesné hmotnosti pomoci BMI (Body mass index). 

Cíle

Žáci budou umět zhodnotit svoji tělesnou hmotnost pomocí BMI a vypočítat svoji ideální váhu. 

Postup

Učitel rozdá žákům pracovní list s tabulkou BMI (viz příloha 8), kde budou žáci muset zhodnotit pomocí vzorce svoje BMI. Žáci k výpočtu potřebují osobní váhu, metr a psací potřeby. Žáci se rozdělí do skupinek a budou si pomáhat s měřením jejich výšky, ale i váhy. Po dokončení měření a výpočtu dojde k diskuzi, kde každá skupinka bude s učitelem diskutovat o tom, k jakému výpočtu došli. Učitel má k dispozici tabulku s výsledky BMI, kde je popsána podvýživa, podváha, normální váha, nadváha, obezita. Učitel tímto zjistí, kdo překračuje výše uvedené BMI. Pokud zjistí, že někdo trpí podváhou či podvýživou bude se mu snažit poradit nebo může diskutovat o odborné pomoci či nebo příčinách.

40

Aktivita 9 – Kamarád, kamarádka ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY


skupinová výuka

Pracovní list Panenka, tužky,

40 minut

pastelky




Tato aktivita je zaměřená na zjištění příčin a důsledků poruch příjmu potravy. Jde o to, že pokud žáci zjistí, že jejich kamarád či kamarádka mají důsledky nebo příčiny poruch příjmu potravy, aby věděli, jak se k nim zachovat, nebo jak řešit jejich problém s jídlem. 

Cíle

Žák se naučí působit jako opora pro své kamarády. Žák bude umět podat informace o poruchách příjmu potravy svým blízkým. Žák bude umět řešit problémy s jídlem. 

Postup

Učitel seznámí žáky s aktivitou a rozdá žákům pracovní list Panenka (viz příloha 9), která má ztvárnit kamarádku či kamaráda. Žáci budou mít za úkol, aby k panence napsali možná rizika nebo důsledky, které mohou nastat poruchami příjmu potravy. Jejich úkolem budeme, aby se žáci rozdělili do skupinek a domluvili se, jakou formou poruchy příjmu potravy bude „Panenka“ trpět, buď mentální anorexií, nebo mentální bulimií. Do pracovního listu budou muset vypsat všechny příčiny a důsledky, nesmí se zmínit, jakou nemocí trpí. To bude muset uhádnout jiná skupinka až v rámci diskuze. Na druhou stranu pracovního listu napíší, jak by této „kamarádce“ pomohli, co by pro ni udělali a jak by s ní tento problém řešili.

41

Aktivita 10 – Pavučina ČAS

POMŮCKY

METODY

FORMY

20 minut

provázek


hromadná výuka




Tato aktivita je zaměřená na zpětnou vazbu preventivního programu. Žáci mohou vyjádřit své pocity a dojmy nebo pronést nějaké výtky, co se jim na programu nelíbilo nebo co by změnili. 

Cíle

Žáci vyjádří svůj názor a ucelí kolektiv se svými spolužáky. 

Postup

Učitel požádá žáky, aby žáci utvořili kroužek. Poté postupně nebo na přeskáčku žákům hází provázkem, který je smotán do klubka a žák má za úkol říci, co se mu na výuce líbilo, co se nového dozvěděl (nebo co nebylo zmíněno a rád by se dozvěděl nebo co by chtěl do příště zlepšit) a hodí provázek některému ze svých spolužáků. Žák však musí udržet vlnu a hodit provázek, tak aby se odmotával, tím mezi žáky vzniká pavučina. Učitel díky této pavučině získá zpětnou vazbu, ale také posílí celý kolektiv žáků.

42

10 DISKUSE Bakalářská práce s názvem Poruchy příjmu potravy u adolescentů se zabývá v teoretické části vymezením jednotlivých poruch příjmu potravy a v praktické části tvorbou preventivního programu ve školním prostředí. Důležité je, aby se i pedagogové, kteří vykonávají funkci školního metodika prevence se stále vzdělávali v preventivním působení. Nejdůležitější úkol leží především na pedagogovi. Je samozřejmostí, že pokud učitel má dostatek informací k problematice poruch příjmu potravy a vhodným způsobem je žákům předá, bude mít preventivní program význam. V rámci diskuse se budu věnovat úskalí vytváření preventivního programu s tématem poruchy příjmu potravy u adolescentů. Na počátku vytváření jsem měla jasnou představu o cílech, kterých bych chtěla dosáhnout. Bylo potřeba analyzovat dostupnou literaturu a setřídit veškeré informace, které se týkaly odborných kompetencí, vyučovacích metod a didaktických zásad. Za nejsložitější část bych považovala podrobný popis didaktického materiálu. Hned v úvodu jsem se střetla s problémem, kdy jsem musela navrhnout náplň jednotlivých aktivit. Sjednotit aktivity časově a uspořádat je tak, aby na sebe navzájem navazovaly, byl nelehký úkol. Důležitým krokem při vytváření preventivního programu bylo navrhnout metody, které budou použity při realizaci didaktického materiálu. Nejčastěji z nich byly využity diskusní, které napomáhají žákům diskutovat o daném problému formou besedy či diskuse, dále metody situační, kdy si žáci vyzkouší na vlastní kůži, jak v některých situacích reagovat, dále metody inscenační, které zahrnují hraní rolí a didaktické hry. Po návrhu metod následovala metodika programu, která obsahuje vzdělávací oblast, tematické celky, cíle programu, metody, organizační formy výuky, časovou dotaci a výchovně vzdělávací cíle žáků. Program obsahuje přehledný popis a příklady didaktických materiálů a pracovních listů pro žáky a učitele. U navrženého programu je důležité ověřit jeho přínosy a úskalí. Jedním z hlavních přínosů programu je, že si žáci budou moci vyzkoušet jednotlivé aktivity v praxi, získají

43

teoretické vědomosti o poruchách příjmu potravy, vyzkouší si pracovat ve skupinkách nebo samostatně, což souvisí s tolerancí názorů druhých a prosazováním se. Největším úskalím navrženého preventivního programu považuji to, že není vyzkoušený ve školní praxi, protože naplánovat jednotlivé aktivity je něco jiného, než samostatný program realizovat. Velmi těžko se dá předpovídat reakce žáků, jak budou na daný projekt reagovat, jestli se ho budou žáci chtít zúčastnit a zdali se podaří skrze plánované aktivity dosáhnout stanovených cílů výuky.

44

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá poruchami příjmu potravy u adolescentů. V úvodu jsou zmíněné pojmy týkajících se poruch příjmu potravy. Nejvíce pozornosti je věnováno nejčastějším z nich – mentální anorexii a mentální bulimii. Cílem praktické části bakalářské práce bylo vytvořit preventivní program poruch příjmu potravy určený pro žáky středních škol, tedy adolescenty. Program tvoří deset aktivit, které jsou doprovázeny pracovními listy s úkoly, které se dotýkají problematiky poruch příjmu potravy, přesněji mentální anorexii a mentální bulimii. Do preventivního programu jsem se snažila zařadit několik didaktických metod, kde považuji za nejdůležitější diskusi, aby žáci měli prostor k vyjádření nad uvedenými tématy. Program je realizován na jeden vyučovací den. Žáci si díky tomuto programu osvojí základní vědomosti z oblasti poruch příjmu potravy. Budou schopni vysvětlit, co je to mentální anorexie a mentální bulimie, jaké důsledky mohou mít tyto poruchy a jak je léčit. Primární prevenci je důležité působit na posilování zdravého sebevědomí, kladného vnímání vlastního těla (přijmout jací jsme), kladný postoj ke stravování. Výběr aktivit v bakalářské práci by měl k těmto cílům směřovat a pomáhat tak učitelům zařazovat je do své výuky. Prevence by měla spočívat hlavně v kvalitních informacích a pomoci v posílení a formování sebeúcty, zdravých postojů žáků. Doufám, že bakalářská práce bude užitečná pro střední školy ve vytváření takové prevence poruch příjmu potravy, která by citlivě doplnila teoretické nedostatky ve vlastním pojetí žáků o těchto onemocnění a jeho předcházení.

45

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HAINER, V., a kol. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2004. 356 s. ISBN 80-247-0233-9. HALL, L. Rozlučte se s bulimií. Brno: ERA Group, 2003. 256 s. ISBN 80-86517-60-8. HORT, V. a kol. Dětstká a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál, 2000. 492 s. ISBN 80-7178-472-9. KOCOURKOVÁ, J. a kol. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galén, 1997. 156 s. ISBN 80-85824-51-5. KRCH, D. F. a kol. Poruchy přijmu potravy. 2. vyd. Praha: Grada, 2005. 256 s. ISBN 80-247-0840-X. KRCH, D. F. Bulimie: Jak bojovat s přejídáním. 3. vyd. Praha: Grada, 2008. 200 s. ISBN 978-80-247-2130-9. LADISHOVÁ, L. C. Strach z jídla. 2. vyd. Praha: Grada, 2005. 159 s. ISBN 80-8919153-3. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, J. Výchova ke zdraví. Praha: Grada, 2009. 291 s. ISBN 978-80-247-2715-8. MALONEY, M., KRANZOVÁ, R. O poruchách příjmu potravy. Praha: Lidové noviny, 1997. 153 s. ISBN 80-7106-248-0. MARADOVÁ, E. Poruchy příjmu potravy. Praha: Vzdělávací institut ochrana dětí, 2007. 32 s. ISBN 978-80-86991-09-2. MIOVSKÝ, M., BÁRTÍK, P. Primární prevence rizikového chování ve školství. Praha: Sdružení SCAN, 2010, 253 s. ISBN 978-80-87258-47-7. NAVRÁTILOVÁ, M. a kol. Klinická výživa v psychiatrii. Olomouc: Mansdorf, 2000. str. 270. ISBN 80-85912-33-3. NOVÁK, M. Společnost, kultura a poruchy příjmu potravy. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. 104 s. ISBN 978-80-7204-657-7. NÝVLTOVÁ, V. Psychopatologie pro speciální pedagogy. 2. vyd. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského, 2010. 240 s. ISBN 978-80-86723-85-3. PAPEŽOVÁ, H. Spektrum poruch příjmu potravy. Praha: Grada, 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-2425-6. SVAČINA, Š. a kol. Poruchy metabolismu a výživy. Praha: Galén, 2010. 505 s. ISBN 978-80-7262-676-2.

46

VEGLÁŘOVÁ, M., BABIÁKOVÁ, M. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada, 2006. 352 s. ISBN 80-247-1151-6. VOKURKA, M. a kol. Velký lékařský slovník. 4. vyd. Praha: Mansdorf, 2004. 966 s. ISBN 80-7345-037-2.

47

INTERNETOVÉ ZDROJE Ženy: zdraví [online]. c2013, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: < http://zeny.e15.cz/magazin/zdravi/poruchy-prijmu-potravy-.aspx>. Svačíme: poruchy příjmu potravy [online]. c2012, poslední revize neuvedena [cit. 201305-05].

Dostupné

z

WWW:
potravy.html>. Hubnutí4you: poruchy příjmu potravy [online]. c2013, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-05].

Dostupné

z

WWW:

faktory.html>. O drogách: rizikové faktory vzniku [online]. c2003, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: . Ostrov radosti: poruchy příjmu potravy [online]. c1999, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: . Mladá žena: rodina [online]. c2005, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-05]. Dostupné z WWW: . Wikipedie: index tělesné hmotnosti [online]. c2013, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-27].

Dostupné

z WWW:

. Omalovánky: panenka [online]. c2012, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-27]. Dostupné

z WWW:

omalovanky.html>. Dětský blog: rytíř – vystřihovánky [online]. c2006, poslední revize neuvedena [cit. 2013-05-27]. Dostupné z WWW: < http://detsky.blog.cz/0603/rytir-vystrihovanka>.

48

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Diagnostická kritéria mentální anorexie podle MKN-10 (F 50.0) Tabulka 2: Diagnostická kritéria mentální bulimie podle MKN-10 (F 50.2) Tabulka 3: Aktivity

49

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Důsledky anorexie Obrázek 2: Důsledky bulimie Obrázek 3: Boj za ženskost

50

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Prezentace Příloha 2 – Pracovní list Křížovka Příloha 3 – Pracovní list Příběh Příloha 4 – Pracovní list Květina Příloha 5 – Pracovní list Kartičky s potravinami Příloha 6 – Pracovní list Pyramidy Příloha 7 – Pracovní list Počty porcí Příloha 8 – Pracovní list Tabulka s BMI Příloha 9 – Pracovní list Panenka, Chlapec

51

PŘÍLOHY Příloha 1

.

Příloha 2

Doplňte do prázdných políček správně odpovědi na dané otázky. 1. Zkratka pro poruchy příjmu potravy. 2. Léčivo navozující zvýšené vylučování vody. 3. Označení pro delší vícedenní léčbu osob v lůžkovém zdravotnickém zařízení. 4. Označení pro příliš nízkou hmotnost jedince vzhledem k tělesné výšce. 5. Označení, kdy jedinec trpí nedostatkem živin. 6. Nedostavení menstruace. 7. Obnovení výživy. 8. Úbytek hmotnosti.

Pracovní list pro učitele

P

H O S

P

I

T A

L

I

P

P T

D

I

U R E

Z

A

C E

P

O D V Á H A

M A L N U T R

I

I

K U M

C E

A M E N O R E A R

E

A L

I

M E N

T

A C E R E D U K C E

1. Zkratka pro poruchy příjmu potravy. 2. Léčivo navozující zvýšené vylučování vody. 3. Označení pro delší vícedenní léčbu osob v lůžkovém zdravotnickém zařízení. 4. Označení pro příliš nízkou hmotnost jedince vzhledem k tělesné výšce. 5. Označení, kdy jedinec trpí nedostatkem živin. 6. Nedostavení menstruace. 7. Obnovení výživy. 8. Úbytek hmotnosti.

Příloha 3 Pečlivě si přečtěte tento příběh a Vaším úkolem bude příběh dokončit. Bude záležet jenom na Vás, zda bude mít dobrý či špatný konec. Jde o to, aby každý z Vás se zamyslel nad danou situací.

„Kolem šestnáctého roku jsem musela nechat aktivního tancování. Na tréninku jsem nešikovně skočila a poranila si meniskus a vazy v koleni. Domnívala jsem se, že lehká operace a dostatečný klid po určitou dobu pomohou. Bohužel bolesti přetrvávaly a nedovolovaly mi věnovat se pravidelným tanečním tréninkům. Musela jsem svého koníčku nechat. Náhlý pokles aktivního výdeje energie a stále stejný příjem kalorií se projevil zaoblením mého zevnějšku. Když to beru zpětně, tak rozhodně nešlo o žádnou tragédii, možná čtyři kila navíc, což při mé výšce bylo téměř zanedbatelné. Začala jsem korigovat dávky jídla, počítat kalorie. Představa byla, že zhubnu zase na svou váhu. Ale něco se zvrtlo. Začala tvrdá sebekontrola. A to nejenom v jídle. V hlavě jsem nosila kalorické tabulky, počítala každý gram jídla, začala tvrdě sportovat, potají nosila jídlo od večeře k sobě do pokoje, kde jsem je natlačila do sklenic a vyhazovala z okna. Lhala rodičům, že jsem už jedla u kamarádů nebo nemám hlad. Do té doby normální průměrná studentka se začala šprtat, aby nosila jedničky, maximálně dvojky. Uzavírala jsem se do sebe, stranila se přátel a rodiny. Všechnu energii jsem věnovala počítání kalorií a strachu, zda neztloustnu, když jsem si vzala rajče navíc…“

Příloha 4

Příloha 5 Kartičky je nutno jednotlivě rozstříhat, aby žáci roztřídili potraviny na zdravou a nezdravou stravu.


ZDRAVÁ STRAVA

NEZDRAVÁ STRAVA

Příloha 6

Příloha 7 Kartičky je nutno jednotlivě rozstříhat, aby je žáci správně přiřadili do potravinové pyramidy.

3–6 PORCÍ

3–5 PORCÍ

2–4 PORCE

STŘÍDMĚ

1–3 PORCE

2–3 PORCE


SŮL, TUKY, CUKRY (střídmě)

MLÉKO, MLÉČNÉ VÝROBKY (2–3 porce)

ZELENINA (3–5 porcí)

RYBY, MASO, VEJCE, LUŠTĚNINY (1–3 porce)

OVOCE (2–4 porce)

CEREÁLIE, PEČIVO, OBILOVINY, RÝŽE (3–6 porcí)

Příloha 8 Vypočítejte hodnostu Vašeho BMI a doplňte do příslušné tabulky.

BMI =

JMÉNO

tělesná hmotnost (v kg) ------------------------------(tělesná výška v metrech)2

VÝŠKA (m)

HMOTNOST (kg)

S pomocí údajů BMI si můžete vypočítat svoji ideální váhu.

ideální hmotnost (kg) = BMI . (tělesná výška v m)2

BMI

Pracovní list pro učitele: BMI (Body mass index) = je číslo používané jako indikátor podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy a obezity, umožňující statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou. Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky:

BMI =

tělesná hmotnost (v kg) ------------------------------(tělesná výška v metrech)2

Příloha 9

Mendlova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání. Poruchy příjmu potravy u adolescentů Bakalářská práce. Vedoucí bakalářské práce:

Recommend Documents