Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Název bakalářské práce Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Jan Červinka, CSc.

Jan Šašek

Brno 2011 2

Název bakalářské práce Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin

3

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Sběrací vozy v pracovních postupech sklizně pícnin“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU v Brně.

dne................................... 28.4.2011 podpis řešitele................................... 4

PODĚKOVÁNÍ

Chtěl bych poděkovat za vynikající přístup, odborné vedení a poskytnutí cenných informací vedoucímu mojí bakalářské práce, panu doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. Dále bych rád poděkoval panu Ing. Otakarovi Syrovému, CSc., který mi i přes svou vytíženost věnoval svůj čas a nakonec i fakta potřebné k vypracování této práce. Velké poděkování patří i mým rodičům Ing. Ivaně Šaškové a Ing. Vladimíru Šaškovi, kteří mi vždy ochotně podporovali a jen díky jejich snaze a nesmírně náročné práci, mi umožnili cestu vzděláním, studováním na vysoké škole a v důsledku toho i psaní této práce.

5

Anotace Práce popisuje sběrací návěsy při sklizni pícnin, které mají v dnešním zemědělství významný podíl při sklizni a jsou hlavním konkurentem samojízdných sběracích řezaček. Jsou popsány pracovní postupy sklizně a základní konstrukční a funkční zařízení sběracích návěsů. V dnešním trendu se začínají pomalu ale jistě stávat sběrací návěsy hlavním konkurentem samojízdných sběracích řezaček, protože přináší poměrně vysoké úspory, jak už ekonomické, časové a na konec i ekologické, čemu je v dnešní době věnována vysoká pozornost. Z hlediska nákladů vynaložených na sklizeň a dopravu zavadlých pícnin se sběrací návěsy mohou uplatnit především při kratších přepravních vzdálenostech. Mezní přepravní vzdáleností, která určuje vhodnost použití sběracího návěsu nebo sklizňové linky za použití samojízdné sběrací řezačky. Z ekonomického hlediska jsou 2 až 4 km podle podmínek, ve kterých se sklizeň uskutečňuje.

Klíčová slova: návěs, zemědělství, řezačka, úspory, sklizeň

6

Abstract

Thesis describes forage pick-up trailers, which make an important part of harvesting in current agriculture and are the main competitor of self-propelled pick-up cutters. Workflows of harvest and basic structural and functional equipments of pick-up trailers are described. Current trend is that pick-up trailers are becoming the main competitor of self-propelled pickup cutters because of the economic and time savings which pick-up trailers bring. Today high attention is paid especially to the enviromental savings. Due to cost of harvest and transport of wilted fodder, pick-up trailers can be used especially for shorter distance. Limit of transport distance using pick-up trailer or line harvest with self-propelled pick-up cutter is economically 2-4 kilometres, according to conditions of harvesting.

Key words: pick-up trailer, agriculture, cutter, savings, harvest

7

OBSAH

1. Úvod .................................................................................................................................................. 10 2. Cíl práce ............................................................................................................................................. 11 3. Význam dopravy ve výrobním procesu............................................................................................. 12 3.1 Specifika dopravy v zemědělství................................................................................................. 12 4. Význam pícnin .................................................................................................................................. 13 4.1. Vhodnost sklízecí techniky......................................................................................................... 13 5. Pracovní postupy ............................................................................................................................... 15 5.1. Žací stroje................................................................................................................................... 16 5.2. Obraceče..................................................................................................................................... 18 5.3. Shrnovače ................................................................................................................................... 18 5.4. Sběrací lisy ................................................................................................................................. 19 5.5. Sběrací vozy ............................................................................................................................... 21 5.6. Samojízdné řezačky.................................................................................................................... 22 5.7. Dopravní a manipulační technika............................................................................................... 23 6. Počátek vývoje sběracích vozů.......................................................................................................... 24 7. Základní konstrukční prvky............................................................................................................... 25 7.1. Rám ............................................................................................................................................ 25 7.2. Nápravy, disky a pneumatiky ..................................................................................................... 25 7.3. Pérování...................................................................................................................................... 26 7.4. Brzdné ústrojí ............................................................................................................................. 27 7.5. Připojovací zařízení.................................................................................................................... 27 8. Základní funkční prvky ..................................................................................................................... 28 8.1. Sběrací zařízení .......................................................................................................................... 28 8.2 Plnící ústrojí ................................................................................................................................ 30 8.3 Řezací ústrojí............................................................................................................................... 31 8.4. Vyprazdňovací zařízení .............................................................................................................. 31 9. Moderní řešení sběracích návěsů....................................................................................................... 33 10. Technickoekonomické parametry sběracích návěsů ....................................................................... 36 11. Technickoekonomické parametry vybraných sběracích návěsů...................................................... 43 11.1. Kverneland TA 465 .................................................................................................................. 44 11.2. Pöttinger Jumbo 6000 D/L ....................................................................................................... 46 8

11.3. Porovnání Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L .................................................... 48 12. Senážní vozy proti samojízdným sběracím řezačkám..................................................................... 48 13. Závěr................................................................................................................................................ 51 14. Seznam použité literatury................................................................................................................ 52 15. Seznam obrázků a tabulek............................................................................................................... 54

9

1. Úvod Tato bakalářská práce je věnována sběracím vozům v pracovních postupech sklizně pícnin. Hned v úvodu je popsán význam dopravy, která je důležitou součástí všech hospodářských aktivit člověka ve výrobním procesu a specifika její dopravy v zemědělství. Výrobní procesy v zemědělství se odlišují od výrobních procesů ve většině odvětví národního hospodářství hlavně biologickou podstatou, závislostí na přírodních podmínkách, přetržitosti pracovního procesu a nepřetržitosti technologického procesu. Pro zemědělství jsou charakteristické jednosměrné materiálové toky, které nedovolují využít zpětných jízd dopravních prostředků. Práce je zaměřena na význam pícnin a jejich fyzikálně mechanické a technologické vlastnosti a dále na přehled pracovních postupů sklizně pícnin k produkci sena, senáže, siláže a balíků. Druhá část práce je věnována rozdělení sběracích návěsů, jejich konstrukčním a funkčním skupinám a technickoekonomickým parametrům vybraných sběracích vozů. V závěru je popsán význam sběracích návěsů pro sklizeň pícnin na senáž v České republice a ekonomickému srovnání se samojízdnými sběracími řezačkami, kterými jsou sběrací návěsy velkým konkurentem.

10

2. Cíl práce Náplň této práce popisuje pracovní postupy sklizně pícnin sběracími vozy v českém zemědělství a uvádí moderní řešení uplatnění nejen pro sběr pícnin, ale i víceúčelové využití těchto sběracích návěsů. Hlavním cílem je popsat sběrací vozy a jejich technickoekonomické parametry.

11

3. Význam dopravy ve výrobním procesu Vývoj společnosti je provázený výrobní činnosti. Spolu s výrobou se rozvíjela i doprava, která je důležitou součástí všech hospodářských aktivit člověka. V současnosti

je

doprava různou měrou provázána se všemi odvětvími hospodářství. Řízení dopravy, neboli obecněji manipulace s materiálem, v sobě zahrnuje řešení několika otázek. Technických, neboli vybavení podniku vhodnými dopravními prostředky a manipulačními technikou, ale i problémů spojených s jejich účelným využitím a řešením aspektů energetických, ekonomických i ekologických. Účelně organizovat dopravu znamená také správně plánovat dopravní práce a celý dopravní proces dobře organizovat a řídit (SYROVÝ et al., 2008).

3.1 Specifika dopravy v zemědělství Zemědělská produkce se vyznačuje složitým časovým a prostorovým uspořádáním pracovních operací ve výrobním procesu. Výrobní procesy v zemědělství se odlišují od výrobních procesů ve většině odvětví

národního

hospodářství

hlavně

biologickou

podstatou, závislostí na přírodních podmínkách, přetržitosti pracovního procesu a nepřetržitosti technologického procesu. Z toho vyplívají i odlišnosti zemědělské dopravy. Doprava v zemědělství se odlišuje od ostatní dopravy v mnoha ukazatelích, jako jsou například průměrné přepravní vzdálenosti, průměrná přepravní rychlost, směr materiálových toků, mechanicko-fyzikální, chemické a biologické vlastnosti přepravovaných materiálů, podíl jízd v terénu. Pro zemědělství jsou charakteristické jednosměrné materiálové toky, které nedovolují využít zpětných jízd dopravních prostředků. Zemědělství je odvětví, ve kterém se vliv dopravy na efektivitu výroby projevuje obzvláště významně. Je to podmíněno zvláštnostmi zemědělské výroby, jejím plošným charakterem, množstvím druhů materiálů ve výrobním procesu, sezónností, různými přepravními podmínkami. Zemědělství se přitom řadí k největším přepravcům v národním hospodářství, a proto se doprava v zemědělství významně podílí na výrobních nákladech (SYROVÝ et al., 2008).

12

4. Význam pícnin Pícniny na orné půdě, loukách a pastvinách jsou nejrozsáhlejší pěstovanou plodinou hned po obilninách. Ze zemědělského půdního fondu České republiky připadá na produkci objemných krmiv 1,34 mil. ha (rok 2007), což představuje 31,5% výměry ze zemědělské půdy. Produkce kvalitních objemných krmiv na trvalých travních porostech a orné půdě je základem pro výživu skotu. Pícniny jsou zdrojem bílkovinných a glycidových krmiv a mají vysoký obsah specificky účinných látek. Efektivnost výroby chovu skotu významnou měrou ovlivňuje kvalita objemných krmiv a vynaložené náklady na jejich výrobu. Snižuje se význam přímého krmení čerstvými pícninami, a zvláště v posledních letech se stávají hlavními objemnými krmivy konzervovaná krmiva. Žádné jiné plodiny kromě pícnin se nevyznačují tak

rozsáhlým

výběrem

pracovních

postupů

při

sklizni,

dopravě a skladování.

(SYROVÝ et al., 2008).

4.1. Vhodnost sklízecí techniky Použití různých operací v pracovních postupech a možností z výběru velkého množství druhů a typů techniky zajišťující tyto operace způsobuje, že stanovení optimálního pracovního postupu a jeho technického zabezpečení je bez znalostí konkrétních podmínek velice obtížné. Hlavním sklizňovým požadavkem je, aby pícniny byly sklízeny s minimálními ztrátami v dané agrotechnické lhůtě způsobem, zajišťujícím kvalitu objemných krmiv při co nejnižších nákladech. Sklizeň a doprava pícnin je energeticky a ekonomicky nejnáročnější proces v zemědělství. Pícniny jsou objemovými krmivy, kterých se ročně dopraví v zemědělských podnicích České republiky více než 28 mil. tun a na tuto dopravu se vynaloží 3,8 mld. Kč a spotřebuje 39,6 mil. litrů motorové nafty. Fyzikálně- mechanické vlastnosti dopravovaných pícnin jsou významně ovlivňovány způsoby řešení dopravních procesů. Pícniny jsou spolu se slámou objemnými krmivy, které mají nízkou objemovou hmotnost a s tím spojenými vysokými náklady na dopravu a skladování. Objemové hmotnosti pícnin v ložném prostoru dopravního prostředku ukazuje tabulka 1(SYROVÝ et al., 2008).

13

Tab. 1 Orientační hodnoty objemové hmotnosti pícnin v ložném prostoru dopravního prostředku při jejich dopravě při sklizni

Charakteristika pícnin podle obsahu sušiny

Čerstvé, volně ložené

Zavadlé, volně ložené

Objemová hmotnost (kg/m3)

délky řezanky neřezané

100 až 135

dlouze řezané středně řezané krátce řezané velmi krátce řezané

120 až 160 145 až 230 160 až 280 180 až 320

středně řezané

60 až 120

krátce řezané velmi krátce řezané

110 až 180 160 až 260

neřezané

220 až 360

dlouze řezané

245 až 380

neřezané

50 až 75

dlouze řezané

55 až 100

neřezané

40 až 65

dlouze řezané

55 až 90

neřezané

80 až 240

dlouze řezané

180 až 260

Zavadlé, lisované

Silně zavadlé, volně ložené Suché, volně ložené

Suché, lisované

Vedle malé objemové hmotnosti pícnin ovlivňují výši vynaložených nákladů na jejich sklizeň, dopravu a skladování i požadavky na stav a úpravu sklizené pícniny. Tyto požadavky musí odpovídat i nárokům hospodářských zvířat a při konzervaci a uskladnění ještě musí být umožněno dosažení optimálního průběhu konzervačních procesů a uchování požadované kvality objemných krmiv až do jejich doby zkrmování. Jde hlavně o dosažení požadované sušiny a o vhodnou délku materiálu uskutečněného pořezáními.

14

Varianty řešení materiálového toku při sklizni pícnin jsou omezeny determinujícími podmínkami, jako jsou: velikost zemědělského podniku, zejména druh a počet zvířat, pro které jsou objemná krmiva určena, uskladňovací prostory, výměra a skladba pícnin na orné půdě a trvalých travních porostech, přírodní podmínky, velikost, tvar a svažitost pozemků, přepravní vzdálenost a řada dalších. Počet operací spojených s procesem sklizně, dopravy, konzervace a skladování pícnin je značný. Zahrnuje sečení, úpravu posečeného porostu před nakládkou (obracení, shrnování, řezání, lisování, balení), nakládku, přepravu, vykládku a operace použité při uskladnění. Analýzou těchto operací zjistíme, že většina patří do oblasti manipulace s materiálem. Tato manipulace tvoří souhrn operací skládající se z nakládky, přepravy, vykládky popřípadě překládky, balení, vážení a skladování materiálu. Posečení žacími stroji, obracení a shrnování pícnin jsou činnosti, které jednoznačně nepatří mezi manipulační operace. Ostatní operace již odpovídají definici manipulace s materiálem. Toto členění operací pracovních postupů sklizně pícnin má značný význam pro volbu optimálního pracovního postupu, pro plánování, organizaci a řízení prací. Hlavním hlediskem určující způsob řešení sklizně pícnin, je jejich užití. V posledních letech se podíl pícnin používaných k přímému krmení značně snižuje. Naproti tomu se zvyšuje podíl pícnin určených ke konzervaci silážováním, senážováním a sušením. Na postupu dalšího použití pícnin je závislá volba vhodného sklízecího prostředku, který se stává hlavním článkem dopravní linky. Působením sklízecího prostředku jsou pozměněny fyzikálně-mechanické vlastnosti sklízených pícnin. Tyto vlastnosti mají hlavní podíl na skladbě dopravní a manipulační techniky v dopravní lince (SYROVÝ et al., 2008).

5. Pracovní postupy Objemná krmiva jsou základní a ničím nenahraditelnou součástí krmných dávek přežvýkavců v letním i zimním období. Jejich hlavními zdroji jsou pícniny pěstované na orné půdě i trvalých travních porostech ať již v čerstvém nebo konzervovaném stavu jako siláž, senáž, seno nebo úsušky. Každý způsob užití pícnin ke krmení má své přednosti i nedostatky a je jinak energeticky náročný. U čerstvě sklízené píce jsou předností nízké ztráty, příznivý dietetický účinek, zachovalý obsah vitaminů apod. Sklizeň, doprava a skladování pícnin se vyznačují, vzhledem k jejich fyzikálněmechanickým, biologickým a chemickým vlastnostem vysokými měrnými náklady, spotřebou energie a živé práce v závislosti na zvoleném způsobu konzervace. Velký objem sklízených pícnin způsobuje, že zvolené pracovní postupy výroby a užití pícnin významně ovlivňují 15

ekonomické výsledky zemědělského podniku. Hlavně sklizeň a skladování pícnin vyžadují velkou pozornost na dodržování správných technologických postupů, které zaručují dobrou kvalitu krmiva a minimalizují ztráty. Je nutné vědět, že dobré hospodářské výsledky chovu skotu jsou podmíněny nejen dostatečným množstvím objemných krmiv, ale i jejich kvalitou a že špatnou jakost nelze nahrazovat zvyšováním dávek nebo zvýšením dávky koncentrovaných směsí Mezi hlavní faktory, na které je třeba při sklizni pícnin brát zřetel jsou doba sklizně, zejména vhodná zralost porostu, příznivé klimatické podmínky, úprava a ošetřování pokosu, sušina a délka sklizeného materiálu. Vývoj a výroba strojů určených pro sklizeň, ošetření a úpravu pícnin, jejich dopravu včetně možné aplikace přípravků podporujících správný průběh fermentace a uskladnění umožňuje uživateli v současné době zvolit z velkého množství možností takovou, která je pro jeho podmínky nejvhodnější, jak pro chovanou kategorii skotu tak i z ekonomického hlediska. Jde o výběr technologie, která určuje pracovní postup, druh a typ použitých strojů (HOLUBOVÁ, 2001).

5.1. Žací stroje Žací stroje v soupravě s energetickým prostředkem zajišťují první operaci sklizně pícnin, neboli sečení porostu a jeho úpravu buď lámáním nebo mačkáním a rozprostření na široko, z důvodu lepšího vysychání materiálu. Podle principu pohybu pracovních orgánů můžeme žací stroje rozdělit na dvě skupin - žací lišty pro řez s oporou a pro řez bez opory (rotační). Žací lišty pro řez s oporou je v oblasti sklizně pícnin na ústupu a uplatňuje se především u sklízecích mlátiček. Rotační žací stroje zaznamenávali značný vzestup, i přes svoji mnohonásobně vyšší energetickou náročnost oproti prstovým žacím strojům. Tyto stroje mají velké obvodové rychlosti pohybujících se nožů (až 90 m.s-1) a velkou průchodnost žací lištou ať bubnovou či diskovou a tato skutečnost dovoluje zvýšit pojezdovou rychlost, čímž se zvýší i celková výkonnost stroje. Žací ústrojí je robustní, jednoduché a spolehlivé, bez vibrací a vyžaduje minimální údržbu. Musíme ale počítat s mnohem vyšší energetickou náročností než u žacích lišt prstových.

16

Obr. 1 Žací stroj Claas Cougar Agregováním několika žacích strojů k energetickému prostředku dosáhneme poměrně velkého záběru při celkem dobrém kopírování povrchu pole. U samojízdných strojů (Krone, Claas) je žací jednotka zavěšena čelně a další motýlkovitě, čímž stroj dosahuje velkého pracovního záběru. Jiní výrobci (Fendt) používají otočné řízení a s vzadu připojenou kombinací couvají. Zvětšování záběrů žacích strojů a snižování jejich energetické náročnosti je hlavním trendem v této oblasti. V dnešních podmínkách převažují rotační žací stroje se spodním pohonem tzv. kotoučové (diskové), které mají oproti bubnovým nižší hmotnost a energetickou náročnost. Vedle varianty nesených žacích strojů, které bývají se středovým uchycením lišty, se dnes rozšiřují stroje návěsné, které mají větší záběr a tím i větší výkonnost. V současnosti se používají na žacích strojích kondicionéry a to lamače a mačkače. Tyto zařízení píci lámou nebo mačkají současně při sečení píce a tím zkracují čas pro dosažení vyšší požadované sušiny. Mačkací válce jsou nejvhodnější při seči jetele a vojtěšky. Válce nejsou hladké, ale z důvodu plynulého průchodu posečené píce jsou rýhované. Otáčející se páry kotoučů s noži uříznou stébla a nadzdvihnou a jsou vtahovány mezi mačkací válce kondicionéru a pomačkaná píce padá za stroj na zem. Lamače jsou výhodné pro úpravu travnatých porostů. Při otáčení rotoru dochází jeho ventilačním účinkem ke zvednutí právě posečené píce, která je unášena cepy podél rotorového krytu s výstupky (lze měnit stupeň polámání), které spolu s cepy stébla lámou a stírají povrchovou voskovou vrstvu. Při sečení má zelená hmota obsah sušiny 15 – 30 %. Důležitým požadavkem kladeným na žací stroje je 17

to, aby neznečišťovaly píci zeminou, proto lze měnit výšku strniště buď výměnnými splazy případně naklopením celé lišty (MAŠEK, 2004).

5.2. Obraceče Nejběžnějšími typy jsou rotační obraceče. Jde o stroje s nuceným pohybem pracovních orgánů odvozeným od vývodového hřídele traktoru. Jsou konstruovány jako nesené, polonesené nebo tažené, většinou vícemotorové. S obracením se v současné době při sklizni senáží často nesetkáváme, neboť k omezování obracečů přispívá vybavení žacích strojů kondicionérů pro úpravu pokosu. Na obracení dojde řada v případě nepříznivého počasí, absenci kondicionéru či při senážování plodin s velkým výnosem a nerovnoměrným zavadáním. U porostů jetelovin lze obracení označit za značně nevýhodné, neboť přispívá k nadměrnému odrolu listové hmoty, pokud je již píce více zavadlá (HOLUBOVÁ, 2001).

5.3. Shrnovače Ve většině případů je nutností vytvořit pro techniku zajišťující sběr hmoty dostatečně hutné, rovnoměrné a kompaktní řady. Je výhodnější jet pomalu a zpracovávat velké množství materiálu, nežli naopak. Při senážování pícnin na orné půdě se zpravidla vylučuje shrnování píce shrnovači, neboť není žádoucí nahrnovat hlínu, kamení (poruchovost následné techniky) a kontaminovat tak hmotu zárodky patogenních mikroorganismů. V takovém případě se využívají shazovací pásy, které jsou součástí žacích strojů. Je nutno si uvědomit, že při velkém množství hmoty nedochází k rovnoměrnému zasychání píce. V zemědělství České republiky se nejčastěji používají rotorové shrnovače. Ty bývají nejčastěji vyráběny s jedním, dvěma, třemi nebo čtyřmi rotory. Jednorotorové modely se zpravidla vyrábějí jako nesené s pracovním záběrem 3,5 až 4,5 m, pro malé traktory nabízejí někteří výrobci i jednorotorové modely s vlastním podvozkem. Tyto shrnovače vytvářejí výhradně boční řádek. Dvourotorové shrnovače se vyrábějí jako převážně tažené s pracovními záběry 6 až 10 m a jsou konstruovány jako boční nebo středové, které nabízejí možnost variabilního nastavování pracovního záběru. Ukazuje se však, že i čtveřice rotorů může být v některých podmínkách málo, a proto existují rovněž středové modely se šesti rotory. Můžeme říci, že jednorotorové modely se zpravidla vyrábějí jako nesené s pracovním záběrem 3,5 až 4,5 m, pro malé traktory nabízejí někteří výrobci i jednorotorové modely s vlastním podvozkem. Tyto 18

shrnovače vytvářejí výhradně boční řádek. Dvourotorové shrnovače se vyrábějí jako převážně tažené s pracovními záběry 6 až 10 m a jsou konstruovány jako boční nebo středové, které nabízejí možnost variabilního nastavování pracovního záběru. Čím je větší rozteč rotorů, tím je větší záběr, ale také vzniká širší řádek nahrabané píce. Některé modely mohou pracovat jako středové i jako boční (Kuhn), avšak více jsou vyráběny s jednoúčelovou shrnovací funkcí – do boku, do středu (MAŠEK, 2004).

Obr. 2 Čtyřrotorový shrnovač píce firmy Pöttinger

5.4. Sběrací lisy Tradiční pracovní postupy užívané při sklizni suchých objemných hmot, založené na použití vysokotlakých lisů na malé hranolové balíky, jsou postupně nahrazovány pracovními postupy využívajícími lisy na velkoobjemové balíky hranolového a válcového tvaru. Lisy na velkoobjemové balíky výrazně pronikají i do sklizně zavadlých pícnin zejména u podniků s menší výměrou a absencí skladovacích žlabů. Lisy na malé hranolové balíky se používají především při sklizni slámy a sena. Rozměry lisovacího kanálu lisu jsou 0,35 x 0,45 m a nastavitelná délka balíků obvykle 0,8 až 1,1 m. Umožňují vytvářet balíky o objemu 0,125 až 0,175 m3 a hmotnosti obvykle 10 až 15 kg u slámy a 13 až 25 kg u sena. Objemová hmotnost slisované slámy je 60 až 100 kg.m -3, sena 80 až 150 kg.m -3. Minimální výkon traktoru je 40 kW. 19

Lisy na velkoobjemové válcové balíky se dělí podle konstrukce lisovací komory na lisy s variabilní komorou (vhodné pro lisování suché objemové hmoty) a na lisy s konstantní komorou (vhodné pro lisování zavadlé pícniny). V dnešní době převažují lisy na válcové balíky s komorou o průměru 0,8 až 1,8 m a šířce 1,2 m. Moderní konstrukce lisů používá vázání do sítě, které nahrazuje vázání balíků provázkem. Lisy bývají také vybavovány řezacím ústrojím. Lisy na válcové balíky vyžadují traktory o minimálním výkonu 62 kW podle konstrukce a výkonnosti lisu. Hmotnost válcových balíků ovlivňuje velikost balíků, vlhkosti materiálu, konstrukce lisovací komory a její seřízení. Průměrné hmotnosti balíků ze zavadlých pícnin je při 50% sušině a objemové hmotnosti 300 kg.m -3 460 kg. U balíků sena je pak při 87% sušině a objemové hmotnosti 135 kg.m -3 260kg. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky se podle způsobu lisování dělí na protlačovací a komorové a jejich šířka lisovacího protlačovacího kanálu se pohybuje mezi 0,8 až 1,2 m a výška je 0,4 až 1,25 m. Délku lisovaného balíku je možno volit obvykle mezi 0,7 až 3 m. U komorových lisů je lisovací komory konstantní. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky také používají řezací ústrojí. Lisy na velkoobjemové hranolové balíky jsou energeticky náročnější a požadují jmenovitý výkon traktoru od 100 kW, ale pracovní rychlost lisů je vyšší než u lisů na válcové balíky a tím dosahují vyšší výkonnosti (HOLUBOVÁ, 2001).

Obr. 3 Lis na velkoobjemové balíky Claas Quadrant

20

5.5. Sběrací vozy Sběrací vozy rozdělujeme na sběrací vozy pro sklizeň suché píce, na sběrací řezací a senážní vozy a na vozy víceúčelové. Jednotlivé modely se od sebe liší především robustností konstrukcí a provedením nástavby. U první kategorie sběracích vozů se jedná o snahu naložení maximálního objemu suchého materiálu, čemuž odpovídá také dimenzování rámu, zatímco konstruktéři dalších dvou skupin kladou důraz na precizní řezání a tím vhodnou řezanku. Moderním trendem jsou těžké vkládací spirálové rotory s minimální vzdáleností mezi vkládacími segmenty a řezacími noži. V posledních letech je velká pozornost věnována co největší nosnostem návěsů, neboť zejména víceúčelové sběrací vozy se využívají také jako dopravní prostředky při sklizni kukuřice, která má vysokou objemovou hmotnost.

Obr. 4 Sběrací návěs Jumbo firmy Pöttinger Sběrací vozy jsou opatřeny taženým nebo tlačeným sběracím ústrojím, kdy střední výkonová kategorie moderní konstrukce jsou disponovány sběrači o šířce sbírání zpravidla 1,7–1,8 m a modely vyšších výkonových kategorií jsou vybavovány sbíráním o šířce 1,8–2,1 m. Sběrací ústrojí je obdobně konstruováno jako u lisů a řezaček s vodícími kulisovými drahami nebo bez nich, kdy se otáčí pouze centrální hřídel a spolu s ním pevně spojené nosníky pružných sběracích prstů. O teoretické délce řezanky rozhoduje provedení rotoru a

21

počet řezacích nožů, které pak umožňují pořezat materiál na teoretickou délku řezanky 35–50 mm podle konstrukce. U moderních sběracích vozů jsou nože zpravidla jištěny pružinami a usazeny na výklopném nosníku pro snazší přístup při výměně nožů a ostření. Do oblasti sběracích vozů začíná pronikat automatické zařízení pro broušení nožů, které zaručují stálou ostrost nožů. Samotná nástavba je tvořena dřevěnou podlahou s různým počtem podlahových dopravníků. Nástavba je u většiny senážních vozů konstruována zpravidla jako celoplechová. Některé sběrací jsou vybaveny dělenou nástavbou, kdy jejich horní část je tvořena ocelovými latěmi a bývá zpravidla sklopná. Kromě kompaktních sběracích vozů pro horské podmínky jsou dnešní sběrací vozy vybaveny dvou nebo dokonce tříosým podvozkem s řiditelnými nápravami a odpruženými listovými péry nebo hydraulicky. Konstrukční rychlosti sběracích vozů odpovídají možnostem moderních zemědělské techniky s rychlostmi 40–80 km/h. Nástavba je pro vyprazdňování sesbíraného materiálu osazena zadními vraty a někdy bývají doplněny o dva až tři rozprostírací válce (MAŠEK, 2004).

5.6. Samojízdné řezačky Konečnou nabídkou každého specializovaného výrobce techniky pro sklizeň píce jsou samojízdné sklízecí řezačky. Na zámořských, ale i některých evropských trzích jsou velmi populární řezačky tažené, popřípadě nesené. Samojízdné řezačky jsou charakteristické zejména výkonnými agregáty, přičemž výrobci osazují své nejvýkonnější modely dokonce dvěma motory, kdy se pro sklizeň senáží slouží jeden motor a pro přepravu využívá pouze druhý motor z důvodu šetření pohonných hmot. Jiné konstrukční řešení nabízí elektronické řízení motorů, kdy jeden výkonný agregát může pracovat ve dvou výkonových hladinách, což v podstatě odpovídá práci s jedním nebo dvěma motory. V posledních letech se na trhu se můžeme setkat s nabídkou sklízecích řezaček osazených šesti, osmi a dvanáctiválcovými vznětovými přeplňovanými motory o výkonnosti 294–808 kW (400–1100 k). Těmto parametrům musí odpovídat i objem palivové nádrže pro celodenní práci bez tankování a s kapacitami nad 1000 l (MAŠEK, 2004). Pro sklizeň senáže se využívají řezačky vybavené sběracím ústrojím, podle požadavků daných trhů, o šířkách 3 až 4,5 m. Převážná většina modelů má dva páry vkládacích válců, i když se na trhu objevují výrobci, kteří nabízejí celkem šest vkládacích válců. Vkládací ústrojí samojízdných sběracích řezaček je zpravidla reverzovatelné a vybavené zastavením při detekci kovového tělesa. Řezací buben bývá široký zpravidla 700 až 900mm a je srdcem

22

každé řezačky, je opatřen spirálově usazenými noži o různém počtu v celé šíři bubnu, nebo noži uspořádanými do tvaru písmene V. Po řezacím systému pak pokračuje metač a metací nastavitelná koncovka, která je ovládána řidičem z kabiny. Samojízdné sběrací řezačky, stejně jako lisy a řezací vozy, mají různé typy aplikátorů pro dávkování biologických nebo chemických konzervačních přípravků.

Obr. 5 Samojízdná řezačka Claas Jaguar Podvozek moderních sklízecích řezaček umožňuje pojezdovou rychlost až 40 km.h-1, často s plynulým pohonem pojezdu. Vzhledem k tomu, že řezačka často pracuje ve ztížených podmínkách, bývají některé modely osazeny pohonem všech kol, a pro zvýšení komfortu se dodávají některé modely i s odpruženou zadní nápravou. Klimatizované kabiny jsou dnes konstruovány s ohledem na maximální prostor, viditelnost a ergonomii ovládacích prvků (HOLUBOVÁ, 2001).

5.7. Dopravní a manipulační technika Součástí technologických linek je při sklizni sena a senáže potřebná výkonná dopravní a manipulační technika, která odpovídá svou kapacitou výkonnosti sklizňových strojů a nesmí být limitujícím faktorem omezujícím jejich výkonnost. Pro odvoz lisovaných objemných krmiv jsou vyráběny různé přepravní podvozky a 23

pro odvoz hranolovitých balíků se dnes upřednosťují samonakládací vozy. Odvoz hmoty od samojízdných sklízecích řezaček je zajišťován již zmíněnými víceúčelovými sběracími vozy, ale také nákladními automobily, traktorovými soupravami s výměnnými systémy, velkoobjemové univerzální návěsy a univerzální zemědělské návěsy. Odpovídající výkonnost musí poskytovat i manipulační technika, kterou představují v případě manipulace s lisovanou pící traktorové čelní nakladače, teleskopické manipulátory a také kolové nakladače. Tato manipulační technika bývá osazená různými typy nářadí, které závisí na druhu balíku a jeho způsobu uzavření. Pro lisované seno jsou nejvýhodnější různé typy bodáků, pro ovinuté balíky jsou určené speciální kleště různé konstrukce, které nepoškodí ovíjecí fólii. Obdobná technika se užívá také pro naskladňování senážních žlabů či plat, kde se uplatňují zejména manipulátory a velké kolové nakladače, opatřené příslušnými adaptéry, jako jsou různé typy drapákových vidlí, velkoobjemové lopaty s přidržovačem nebo dusací válce (MAŠEK, 2004).

6. Počátek vývoje sběracích vozů Patentem NSR č. 1 126 229, který podal v roce 1960 vesnický kovář Ernst Weichel začínají dějiny sběracích vozů. Předmětem patentu je „použití sběrače objemných hmot na voze a na něj navazujícího nakládacího-podávacího zařízení pro přemístění sebrané hmoty vzhůru do ložného prostoru vozu, jehož podlaha je vybavena podlahovým dopravníkem, jehož pohyb je nezávislý na činnosti sběracího a nakládacího zařízení“(SYROVÝ, 2003). Za přímého předchůdce sběracího vozu je možno považovat pouze sběrací lis se zásobníkem balíků, který byl vyvinut firmou Class již v roce 1934. Tento stroj se sice setkal s velkým zájmem na zemědělské výstavě v Paříži, ale většího rozšíření nedoznal. Celé zařízení mělo v podstatě všechny prvky současného sběracího vozu: - vpředu nesené sběrací ústrojí - lisovací zařízení - zásobník (ložný prostor) - vyprazdňovací zařízení (výklopné dno). I systém práce byl v podstatě shodný se sběracím návěsem: sbírání, lisování, shromažďování v ložném prostoru, přeprava a vyložení zásobníku. Účelem tohoto stroje však bylo dopravit materiál pouze na kraj pole (SCHULZ, 1967).

24

7. Základní konstrukční prvky Základní částí přípojného vozidla, tvořící nosnou část pro nástavbu (karoserii), je podvozek. Základními částmi podvozku je rám, nápravy s koly, pérování, brzdné ústrojí, připojovacího zařízení a u přívěsů ještě řízení. Podvozek musí splňovat následující požadavky:

- snadné připojení k energetickému prostředku - bezpečná jízda s minimálními otřesy - nízký měrný tlak na půdu - snadné umístění nástavby (karoserie) (SYROVÝ et al., 2008).

7.1. Rám Rám je nejvíce namáhanou částí přípojného vozidla. Musí být stabilní a odolný proti kroucení. Moderní konstrukce používají lehké tvarované nosníky, které bývají pozinkovány a jejich povrchová úprava je obdobná, jako se používá v automobilovém průmyslu. Známý výrobci senážních vozů dávají obvykle dvacetiletou záruku na rám proti prorezavění a desetiletou záruku proti kroucení a tvorbě trhlin (SYROVÝ et al., 2008).

7.2. Nápravy, disky a pneumatiky Nápravy jsou nejčastěji ocelové s kruhovým nebo čtvercovým profilem a jsou zakončeny čepy umožňující uchycení nábojů kol. Požadavek na vyšší užitečné hmotnosti a vyšší přepravní rychlosti traktorových návěsů znamená přechod od jednonápravových k dvounápravovým a v posledních letech i třínápravovým podvozkům a od podvozků neodpružených k podvozkům s odpruženými nápravami. Tahový odpor, opotřebení pneumatik při jízdě v zatáčkách umožňuje snížit poškození porostu pomocí řiditelných náprav. U dvounápravových podvozků senážních vozů je zadní řiditelná náprava výhodou, kdežto u třínápravových podvozků jsou již řiditelné nápravy nutností.

25

Obr. 6 Tandemová náprava s odpružením U zemědělských přípojných souprav se používají nejčastěji disková kola, která jsou také nejrozšířenějším typem kol a vyznačují se nízkými výrobními náklady. Disk se vyrábí lisováním z nízkouhlíkaté oceli, někdy také bývá odlehčen otvory, které zároveň umožňují snazší přístup chladicího vzduchu k brzdám. Pneumatiky zemědělských přípojných vozidel musí vyhovovat jednak jízdě po zemědělském terénu nejčastěji s měkkým povrchem, ale i jízdě na zpevněném povrchu veřejných komunikací. Jízdě po měkkém povrchu polí a luk vyhovují nízkotlaké, široké pneumatiky s malým měrným tlakem na podložku. Pro jízdu po zpevněných komunikacích jsou vhodnější užší pneumatiky s vyšším tlakem huštění. Ke snížení tlaku na zemědělskou půdu přispívá umístění kol vedle sebe pod ložnou plochou. Každá dvojice hydraulicky odpérovaných kol je samostatně uchycená k pomocnému rámu a to umožňuje podvozku lépe se přizpůsobit nerovnostem povrchu (SYROVÝ et al., 2008).

7.3. Pérování Pérování přípojných vozidel slouží ke zvýšení jízdního komfortu a umožňuje zvyšení přepravní rychlosti. Odpružení přípojného vozidla také chrání před vzniklými škodami otřesy způsobenými nerovností vozovky, rovnoměrně zatěžovat pneumatiky, a tím šetrněji působit na půdu. Bylo prokázáno, že namáhání odpružených vozidel je až o 33 % nižší než u neodpružených a proto jsou neodpružené podvozky nahrazovány podvozky odpruženými.

26

Z mechanických pružin jsou nejužívanější a nejznámější listové pružiny, ale v poslední době jsou stále více nahrazovány pružinami parabolickými. U starších přívěsů, které měly výkyvné polonápravy, se používaly i pružiny vinuté. Dalším typem je vzduchové pérování a hlavním prvkem tohoto pérování je pružina, jejímž pružícím médiem je vzduch. V současnosti se používají vzduchové pružiny vlnovcové a vakové. Mechanické odpružení je nejúčinnější při největší hmotnosti vozidla, ale při jízdě bez nákladu a při vyšších rychlostech na nerovném povrchu nepracuje uspokojivě a toto tvrdší pérování se projevuje neklidnou jízdou. Na rozdíl od mechanického má pneumatické pérování při jízdě s nákladem i bez nákladu stejné vlastnosti a také lépe vyrovnává zatížení jednotlivých náprav, protože vzduchové pružiny jsou navzájem propojeny. Nejdokonalejším způsobem odpružení vozidla je použití hydropneumatického pérování, který používá olej jako vyrovnávací médium a dusíkový zásobník jako tlumící médium. Umožňuje největší propérování a má stále dynamické vyrovnávání zatížení náprav. Zajišťuje, aby vozidlo s rostoucí hmotností nákladu neklesalo a udržuje stále stejnou vzdálenost mezi pneumatikami a ložnou plochou. Výhodou při jízdě napříč svahem může být sklon vozidla do jisté míry vyrovnán, čímž dojde ke snížení nebezpečí převrácení (SYROVÝ et al., 2008).

7.4. Brzdné ústrojí Požadavky na brzdicí ústrojí přípojných vozidel jsou stanoveny vyhláškou MD č. 341/2002 Sb., která podle druhu vozidel, jeho celkové hmotnosti a rychlosti určuje intenzitu zpomalení soupravy a způsob jeho činnosti. Brzdové zařízení zajišťuje požadované zpomalení soupravy energetického prostředku s přípojným vozidlem a zabraňuje samovolnému rozjetí soupravy při stání. Souprava při brzdění se nesmí vychýlit z původního směru jízdy. Při brzdění dochází ke změně kinetická energie jedoucí soupravy v energii tepelnou, která vzniká třením rotujících částí brzdy o nepohyblivé části. Z možných brzdových systému se u přípojných vozidel používají brzdy nájezdové (kapalinové a vzduchové) a nejčastějším typem u zemědělských vozidel vzduchové brzdy bubnové nebo kotoučové (SYROVÝ et al., 2008).

7.5. Připojovací zařízení Připojovací zařízení traktorových přípojných vozidel je stavěno pro horní nebo spodní připojení k energetickému prostředku. Návěsy lze připojit jak do horního tak i do spodního 27

připojovacího zařízení. Horní zavěšení má výhodu v jeho širokém uplatnění, ale nedostatkem je, že může způsobovat odlehčování přední nápravy traktoru a tím snížení řiditelnosti soupravy. Spodní připojení umožňuje na rozdíl od horního vyšší přenos hmotnosti od návěsu na traktor a zvýšením zatížení hnacích kol traktoru, které se pak projevuje ve zlepšení trakčních vlastností traktoru. Nejznámějším a nejpoužívanějším zařízením pro horní připojení je výškově stavitelný závěs (etážový závěs). Nejznámějším zařízením pro spodní připojení návěsu je u nás používán agrozávěs (Hitchhaken), který se zvedán a spouštěn táhly hydraulického zařízení traktoru. Dalšími možnostmi spodního připojení návěsu k traktoru je systém Piton-Fix, u něhož se oko oje nasouvá na čep umístěný na traktoru. V současnosti je stálé více rozšiřován systém spojení pomocí závěsné kulové hlavy o průměru 80 mm umístěné na traktoru a kulové misky připojené k oji návěsu (systém Scharmüller)

(SYROVÝ et al.,

2008).

8. Základní funkční prvky Sběrací návěsy jsou významným sklízecím a dopravním prostředkem pro objemné materiály v čerstvém, zavadlém i suchém stavu.

Jsou vyráběny jako jedno, dvou a

třínápravové. Základními funkčními částmi sběracích návěsů jsou: - sběr stébelnatých materiálů z řádku (sběrací zařízení) - stlačení materiálu a jeho doprava do ložného prostoru (plnící ústrojí) - pořezání materiálu (řezací ústrojí) - regulace zaplňování ložného prostoru a ukončení nakládky - vyložení materiálu z ložného prostoru (podlahový dopravník) - dávkování materiálu (dávkovací válce) (SYROVÝ et al., 2008).

8.1. Sběrací zařízení Sběrací ústrojí se v současné době vyrábějí výhradně s pružnými prsty, které se na rozdíl od pevných lépe přizpůsobují nerovnostem pole a jsou odolnější při styku s cizími předměty. Sběrací ústrojí sběracích návěsů má řízený pohyb prstů, zesílené krycí plechy a menší rozteč prstů. Sběrací ústrojí musí mít dostatečný záběr, aby nedocházelo ke ztrátám 28

nesesbíráním, zejména na nerovných a širokých řádcích. Za dostačující lze považovat záběr 1,8 m a více. Podle způsobu upevnění sběracího ústrojí k rámu se dělí sběrací ústrojí na tlačené a tažené. Hlavním rozdílem obou typů je jejich konstrukční provedení a způsob jeho zavěšení. Leží-li osa uchycení, kolem které se sběrací ústrojí otáčí při spouštění do pracovní polohy, před osou otáčení bubnu, hovoříme o sběracím zařízení taženém. Tlačené sběrací ústrojí má osu uchycení umístěnou za osou otáčení bubnu (SYROVÝ et al., 2008).

Obr. 7 Schéma tlačeného sběracího ústrojí

Přednosti tažených sběračů: -

nakládaný materiál je bezprostředně uchopen prsty pnícího zařízení a sběrač jej pouze odděluje od povrchu pole a částečně přisunuje

-

sběrač je méně zatěžován, je menší nebezpečí poškození a má větší životnost

-

kameny a jiné těžší cizí předměty, i hlína, propadávají na povrch pole a neznečišťují materiál

-

umožňuje dosažení větší světlosti v dopravní poloze.

Nedostatky tažených sběračů: -

řidič nevidí dobře na práci sběrače

-

tělesa jsou při vyšším odporu materiálu nadzvednuta, materiál pod nimi podkluzuje a dochází tak ke ztrátám nesebráním

-

neumožňuje vyšší pracovní rychlost

29

Přednosti tlačených sběračů: -

nemá nevýhody tažených sběračů

-

šetrnější zacházení s materiálem, dochází k menším ztrátám

Nedostatky tlačených sběračů: -

sběrač je značně namáhán

- boční kopírovací kolečka se často dostanou do kolejí od kol traktoru a tím je jejich funkce zhoršena (SYROVÝ, 1999).

8.2 Plnící ústrojí Plnící ústrojí řadíme mezi jedno z nejdůležitějších pracovních ústrojí sběracího návěsu. Jeho hlavní funkcí je přebírat materiál od sběracího ústrojí a lisovacím kanálem ho protlačuje do ložného prostoru. Používají se čtyři základní typy; - výkyvné, bubnové, řetězové a posuvné, které se vyrábějí v nejrůznějších konstrukčních provedeních, ale v současné době se nejčastěji používají bubnové plnící ústrojí se čtyřmi až devíti řadami prstů vytvářející šroubovici a rotační ústrojí s řízeným pohybem prstů (SYROVÝ, 1999).

Obr. 8 Bubnové plnicí ústrojí

30

8.3 Řezací ústrojí Nejdůležitějším kritériem pro výběr sběracího návěsu je požadována délka řezanky, kterou určuje rozteč nožů v řezacím ústrojí. Nejmenší rozteč nožů 37 až 40 mm umožňuje získat teoretickou délku řezanky 60 až 75 mm. Obecně platí, že průměrná délka pořezaného materiálu je o 60 až 80 % větší, než je rozteč nožů. Návěsy vybavené velkým počtem nožů (33 až 53), jsou především vhodné pro sklizeň zavadlých pícnin určených k senážování ve žlabových silech nebo ve velkoobjemových vacích. Pro sklizeň sena jsou vhodné návěsy, které mají v řezacím ústrojí menší počet nožů (15 až 20) a pro slámu postačí 7 až 12 nožů v řezacím ústrojí. Předpokladem pro dosažení bezporuchového provozu a vysokých výkonností v nakládce sběracích vozů je nejdůležitější účinné jištění nožů. Pokud dojde k vniknutí cizího předmětu do plnícího kanálu, nůž se vychýlí z pracovní polohy a po jeho průchodu se vrací zpět. Nejvýhodnější řešení je, kdy je každý nůž jištěn samostatně (SYROVÝ, 1999). .

Obr. 9 Jištění nožů

8.4. Vyprazdňovací zařízení Hlavní funkcí vyprazdňovacího ústrojí je ve stanovené době, obvykle co nejkratší, vyprázdnit materiál z ložného prostoru sběracího návěsu a při nakládce jej posunout. Tento úkol splňuje podlahový dopravník, který se u dnešních sběracích návěsů výhradně používá. Je 31

tvořen dvěma až čtyřmi článkovými řetězy spojenými po určitých úsecích lištami z profilované oceli tvaru U nebo L. Pohon dopravníku je u starších sběracích vozů zajišťován mechanismem rohatky a západky nebo přímo zvláštní převodovkou a u nejnovějších typů hydromotorem (SYROVÝ, 1999).

Obr. 10 Ložný prostor s podlahovým dopravníkem

32

9. Moderní řešení sběracích návěsů V dnešní době se značně rozšiřuje používání kombinovaných sběracích vozů, které umožňují nejen sběr a pořezání píce, ale umožňují také například odvoz materiálu od samojízdných sběracích řezaček (PÖTTINGER, 2010).

Obr. 11 Kombinovaný senážní vůz

Broušení nožů přímo na senážním voze ”autocut“. Moderní zařízení, které umožňuje pohodlné broušení nožů přímo na senážním voze během údržby nebo při přepravní jízdě. V závislosti na opotřebení nožů se jednoduše předvolí cyklus broušení nožů na ovládacím terminálu. Tím se výrazně snižují náklady na údržbu a zároveň je neustále zaručena optimální kvalita řezanky při nižší spotřebě energie, popřípadě vyšším výkonu. Není proto zapotřebí demontovat nože kvůli broušení. Dosud se broušení většinou provádělo jen jednou denně, čímž trpěla kvalita řezu. Při intenzivním denním používáním klesá ostrost nožů a dochází ke zvýšení potřebného výkonu až o 15 % a na kamenitých terénech až o 20 %, což má za následek k zvyšování spotřeby pohonných hmot. Díky novému zařízení na broušení nožů se nože snadno udržují ostré po celý den (PÖTTINGER, 2010).

33

Obr. 12 Broušení nožů ”autocut“

Easy Move – Výklopný systém nosníků nožů je součásti sériové výbavy zařízení senážních vozů Pöttinger. Řezací ústrojí se pod tlakem vychyluje pomocí tlačítka pro sklopení nosníku nožů a nože se automaticky uvolní a lze vyjmout bez použití nástrojů ve stoje při vzpřímeném držení těla. Celý nosník nožů lze spolehlivě a pohodlně vyklopit do strany a ím je zaručena ejednoduchá manipulace. Přítlačné pružiny a překlápěcí páka systému zajištění jednotlivých nožů se nachází v chráněném prostoru a jsou chráněny před znečištěním. Vozy mají také čistící kryt, který při každém vyklopení nosníku nože automaticky očistí. Došlo i ke změně tvaru nožů. Jsou širší, mají vlnitý výbrus zajišťující maximální odolnost a dlouhou životnost (PÖTTINGER, 2010).

34

Obr. 13 Výklopný systém firmy Pöttinger

Stroje s velkou hmotností a vysokým tlakem způsobují utužení půdy. Týká se to zejména vlhkých a podmáčených půd, kde je malý podíl kyslíku s obsahem výživných látek a zvýšený podíl nežádoucích plynů, který působí negativně na tvorbu kořenového systému kulturního porostu. Firma Pöttinger spoluprací se švýcarskou firmou Kurmann vyvinula senážní vůz JUMBO s osmikolovým podvozkem (PÖTTINGER, 2010).

Obr. 14 Osmikolový podvozek 35

10. Technickoekonomické parametry sběracích návěsů Sběrací návěsy jsou vyráběny ve velkém rozpětí jak užitečných hmotností (1 000 až 17 000kg), tak i ložných objemů (10 až 100 m3). Návěsy o vyšší užitečné hmotnosti (nad 4500kg) jsou vyráběny s tandemovými nápravami. Třínápravové sběrací návěsy s užitečnou hmotnosti až 17 000 kg jsou konstruovány s přední a zadní řiditelnou nápravou. Sběrací návěsy mohou být také vybaveny výkyvnou a odpruženou ojí, centrálním mazáním, odpružením náprav, monitoringem činností pracovních zařízení. Řiditelné nápravy, obvykle mají již dvounápravové návěsy některých výrobců. Funkční části sběracích návěsů jsou ovládány z kabiny řidiče. Podvozky sběracích návěsů jsou konstruovány, aby bylo dosaženo vysokých přepravních rychlostí 40 km/h, výjimečně až 80 km/h a při těchto rychlostech je nutností použít podvozky s odpruženými nápravami. Pro sběrací návěsy o užitečné hmotnosti do 6 000 kg jsou doporučovány traktory o jmenovitém výkonu 40 až 70 kW a pro sběrací návěsy o užitečné hmotnosti nad 6000 do 8000 kg jsou vhodným energetickým prostředkem traktory o jmenovitém výkonu motoru 70 až 90 kW, přičemž je výhodnější výkon motoru, blížící se horní hranici. Pro sběrací návěsy s celkovou hmotností nad 8000 do 10 000 kg se doporučují traktory o jmenovitém výkonu motoru 100 až 130 kW a pro návěsy s užitečnou hmotností nad 12 000 kg jsou vhodnými energetickými prostředky traktory o jmenovitém výkonu motoru 120 až 160 kW. Při správně vytvořené soupravě energetického prostředku a sběracího návěsu se pracovní rychlosti sběracích návěsů při nakládání pohybují nejčastěji mezi 10 až 12 km/h. Dosahované výkonnosti sběracích návěsů v nakládce v závislosti na délkové hmotnosti řádku znázorňuje obrázek 15. Pomocné operace při nakládání jako je otáčením se na souvrati snižují výkonnost v nakládce o 10 až 35 % podle velikosti a tvaru pozemku (SYROVÝ et al., 2008).

36

Obr. 15 Výkonnosti sběracích návěsů v nakládce (Wn) v závislosti na délkové hmotnosti řádku (ψ)

Výkonnost sběracích návěsů ve vykládce záleží na objemové hmotnosti řezanky a způsobu uskladnění dopravovaného materiálu, ale také na výkonnosti technických prostředků použitých na místě uskladnění. Výkonnosti sběracích návěsů při vykládce uvádí tabulka 2.

37

Tab. 2 – Výkonnosti sběracích návěsů při vykládce

Výkonnost ve vykládce

stav pícnin

[t.h-1]

objemová 1) hmotnost

Ložný objem sběracího návěsu [kg.m ] -3

[m3] 35

40

50

60

Čerstvé

180 až 230

120 až 160

140 až 185

180 až 230

210 až 280

Zavadlé

100 až 190

60 až 100

80 až 145

100 až 180

120 až 220

velmi zavadlé

60 až 110

40 až 65

45 až 85

60 až 110

70 až 130

suché

40 až 70

30 až 45

35 až 60

40 až 70

50 až 80

Pozn.: 1) V ložném prostoru sběracího návěsu

Celkový příkon nutný ke krytí energetické potřeby soupravy traktoru se sběracím návěsem při nakládce je dán součtem příkonu potřebného na jízdu soupravy a příkonu odebíraného na vývodovém hřídeli traktoru. Příkon na vývodovém hřídeli je určen k pohonu sběracího, plnícího a řezacího ústrojí, popřípadě k pohonu podlahového dopravníku při posunu materiálu při nakládání. Plnící a řezací ústrojí návěsu je energeticky nejnáročnějším ústrojím. Příkon určený pro řezání materiálu ovlivňuje počet nožů, ale i jejich stav ostří. Při otupení nožů vzrůstá příkon o 10 až 30 %. Spotřebu nafty na naložení tuny pořezané píce výrazně ovlivňuje výkonnost při nakládce, jak znázorňuje obrázek 16. Z grafu lze zjistit, že při vzrůstající výkonností klesá jednotková spotřeba nafty. Sběrací návěsy s nižší užitečnou hmotností jsou při nakládce méně energeticky náročné. Potřebují, vzhledem ke své menší hmotnosti, nižší příkon na jízdu při nakládce a příkon odebíraný vývodovým hřídelem užitečná hmotnost návěsu neovlivňuje (SYROVÝ et al., 2008).

38

Obr. 16 Jednotková spotřeba nafty při nakládání (Qtn) v závislosti na výkonnosti v nakládce (Wn) u sběracích návěsů o užitkové hmotnosti a)5000kg b) 10 000kg c) 15 000kg

Výkonnost při nakládání, ovlivňuje i jednotkové přímé náklady na nakládku, jak je zřejmém obrázku 17. Také při vykládce je rozhodujícím ukazatelem výkonnost při vykládce, která má vliv jak na jednotkovou spotřebu při vykládce, tak i na jednotkové přímé náklady na vykládku, jak uvádějí obrázky 18, 19. Výkonnost sběracích návěsů o užitečné hmotnosti 5000 až 15 000 kg při dopravě sena a zavadlých pícnin v závislosti na přepravní vzdálenosti uvádí obrázek 20 (SYROVÝ et al., 2008). 39

Obr. 17 Jednotkové přímé náklady sběracích návěsů při nakládce (jPNt) v závislosti na výkonnost v nakládce (Wn) o užitečné hmotnosti: a) 5000kg, b) 10 000kg, c)15 000kg

40

Obr. 18 Jednotková spotřeba nafty (Qtv)při vykládce sběracích návěsů v závislosti na výkonnosti při vykládce (Wv)

41

Obr. 19 Jednotkové přímé náklady (jPNt) při vykládce sběracích návěsů v závislosti na výkonnosti při vykládce (Wv)

42

Obr. 20 Oblasti přepravních výkonností (Wp) dosahovaných sběracími návěsy o užitečné hmotnosti 5000 kg při jízdě po silnici v závislosti na přepravní vzdálenosti (L) a) seno, b) zavadlé pícniny

11. Technickoekonomické parametry vybraných sběracích návěsů Pro srovnání technickoekonomických parametrů sběracích návěsů byli zvoleny Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L.

43

11.1. Kverneland TA 465 Firma Kverneland uvádí v roce 1998 na trh nový sběrací návěs TA 465, který byl vyvinut s mnohaletými zkušenostmi firmy se sběracími návěsy. Velkoobjemový sběrací návěs je u zemědělců oblíben pro následující vlastnosti. Pěchovací mechanismus umožňuje zvýšit hmotnost nákladu až o 30%, disponují spolehlivou a pevnou konstrukcí vozu a řeže sbíraný materiál na řezanku délky 40 mm. Provozní vlastnosti sběracího návěsu TA 465 z něho dělali nejmodernější návěs jeho doby. Mezi tyto vlastnosti patří hydraulicky ovládaný systém zabraňující poškození nožů a užitečná hmotnost až 10 tun.

Obr. 21 Sběrací návěs Kverneland TA 465

Sběrací ústrojí a rotor pěchovacího mechanismu s hvězdicově uloženými lopatkami jsou jedinými součástmi návěsu stále se otáčejícími a tím se značně snižují nároky na potřebný výkon zařízení a návěs se může po poli pohybovat vyšší pojezdovou rychlostí. Rotor pěchovacího mechanismu je umístěn nízko nad zemí a tato malá vzdálenost potřebná k dopravě materiálu mezi rotorem a sběracím ústrojím, umožňuje zmenšit požadavky na výkon potřebný k pohonu. Před řezáním je materiál pěchován mezi sběracím ústrojím a rotorem a to je důvod, proč se u sběracího návěsu Kverneland buben otáčí při řezání. Rotor 44

návěsu se otáčí proti směru pohybu jízdy. V důsledku otáčení rotoru proti směru pohybu návěsu, dochází k vyššímu zhutnění materiálu a po průchodu dopravním kanálem ke kompaktnějšímu a účinnějšímu uložení na korbě. Sběrací návěs TA 465 řeže sbíraný materiál na délku řezanky 40 mm. Nejméně je 36 řezných nožů, které jsou uloženy v šesti oddělených sekcích a umožňují snadné vyklopení celé sekce při prohlídce směrem ven. Větší délku řezanky lze dosáhnout střídavým odebíráním nožů. Nože jsou umístěny v jedné řadě, která zabezpečuje rovnoměrné řezání materiálu a lepší zhutnění. Jednotlivé sekce s noži jsou tlakem hydraulické soustavy přitlačovány do pracovní polohy. Jestliže před sekci s noži vnikne kámen nebo jiný cizí předmět, dojde k vyklopení dané nožové sekce a tím se umožní průchod kamene. Odklopením sekce dojde k minimalizaci možnosti poškození nožů a po průchodu kamene se sekce tlakem hydraulické soustavy vrátí zpět do pracovní polohy. Přítlak na sekce nožů se nastavuje z kabiny řidiče traktoru. S porovnáním se sběracími návěsy, které mají sekce s noži přitlačovány do pracovní polohy pomocí pružin, je návěs s hydraulicky ovládanou ochranou méně hlučný a opotřebování je sníženo na minimum. V důsledku nerovnoměrnosti uložení materiálu na řádku může dojít k zablokování systému vyklápění. V tom případě lze velmi snadno, ze sedadla řidiče, snížit tlak v hydraulické soustavě ovládající sekce.

Obr. 22 Vyklopené sekce s noži Sběrací návěs Kverneland TA 465 má úložný objem 30 m3. Návěs je vybaven masivní dvounápravou, hydromotorem pohonu řetězového dopravníku a závěsným zařízením. To vše umožňuje přepravovat náklad o hmotnosti až 10 tun. Dvounáprava návěsu je vybavena flotačními pneumatikami dovolující značné zatížení. Vyprázdnění ložného prostoru se uskuteční během 2 až 2,5 minuty (KVERNELAND, 2001). 45

11.2. Pöttinger Jumbo 6000 D/L Pevný a odolný rám senážního vozu je vyroben z kvalitní oceli a jeho vnitřní šířka je 2300 mm. Jako spojovací prvek rámu s bočnicemi vozu jsou použity šrouby. Nadstavba ložného prostoru vozu Jumbo je uzavřená s hustě uspořádanými postranicemi. Na boku ložného prostoru vozu jsou boční dvířka se sklopnými nástupními schůdky pro snadný přístup. V ložném prostoru vozu je osvětlením umístěné na čelní stěně vozu.

Obr. 23 Sběrací návěs Jumbo 6000

Podvozek tvoří odpružená tandemová náprava, vybavená vzduchovými brzdami. Jsou dodávány i brzdy hydraulické nebo odpružení vzduchovými měchy. Oj sběracího vozu je přestavitelná, umožňující připojení jednak do horního nebo spodního závěsu traktoru. Pohon vozu je od vývodového hřídele traktoru je zajištěn pomocí kloubového hřídele. Kloubový hřídel je vybaven pojistkou proti přetížení a dále na něj navazuje robustní převodovka. Sběracího ústrojí je složené ze šesti řad oboustranně vedených sběracích prstů a je široké 2 metry. Sběrací ústrojí je výkyvné ve všech směrech, aby co nejlépe kopírovalo případné nerovnosti povrchu pozemku a z horní strany se nachází přítlačný plech s vkládacím válečkem. Celé sběrací ústrojí je poháněno pomocí uzavřené převodovky s ozubenými koly vybavena vypínací automatikou. Ze sběracího ústrojí se materiál dostává do řezacího ústrojí, díky kterému má výsledná řezanka optimální kritéria pro senážování nebo silážování. Plynulý přísun materiálu k řezacím 46

nožům zajišťuje vkládací válec Powermatic. Je tvořen z osmi spirálově uspořádanými řadami prstů vyrobených ze zušlechtěné oceli. Na nosníku nožů řezacího ústrojí je umístěno maximálně 45 řezacích nožů v jedné řadě. Rozteč nožů je 34 mm, a při oboustranném vedení píce přes nože při řezání hustě uspořádanými prsty vkládacího válce dochází ke kvalitnímu a preciznímu nařezání řezanky. Spirálové uspořádání vkládacích prstů a optimální tvar řezacích nožů umožňuje kluzného řezu s nízkou energetickou náročností. Nože jsou jištěny osvědčeným nonstop jistícím systémem, který zajišťuje tlumení rázů ve směru otáčení válce. Každý nůž je jištěn individuálně a v případě nutnosti samočinně vykývne. Na vkládacím válci jsou samostatně uložený stěrače proti zpětnému vtažení píce do válce. Prsty vkládacího válce přitom nejsou k tělesu válce přivařeny a v případě poruchy je lze snadno vyměnit. Výměna řezacích nožů je velice jednoduchá, kdy celý nosník nožů řezacího ústrojí je možno pomocí přímočarých hydromotorů sklopit a poté vyklopit do strany o 900. Nosník nožů je snadno přístupný, nachází se v optimální výšce, což přispívá k jednodušší montáži a demontáži libovolného počtu nožů.

Obr. 24 Schéma sběracího a řezacího ústrojí Pöttinger

K vyprazdňování vozu slouží podlahový dopravník umístěn na dně sběracího vozu za použití čtyř vodících řetězů. Pro přesné nastavení dávkování je možno plynule nastavit rychlost jeho pohybu, v případě nutnosti lze použít i jeho zpětný chod. Vykládka vozu je řešena ve dvou provedeních. Provedení D používá dvou vyprazdňovacích válců s 47

rozdružovacími hroty, které jsou poháněny úhlovou převodovkou. V případě nutnosti je možno celé válce demontovat. Druhé provedení L se vyznačuje zcela otevíratelnou zadní stěnou bez rozdružovacích válců a pro jemnější dávkování sklízené píce je možnost nastavení i otevření stěny. Sběrací vozy Jumbo od firmy Pöttinger jsou jedny z nejmodernějších vozů pro sklizeň píce určené k senážování nebo silážování (PÖTTINGER, 2010).

11.3. Porovnání Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L

Senážní sběrací návěsy Kverneland TA 465 a Pöttinger Jumbo 6000 D/L patří svými exploatačními parametry mezi špičkové senážní návěsy používáné v České republice. Dosahují vysokých výkonností v jednotlivých částech dopravního cyklu při nízké energetické náročnosti. Návěs Pöttinger Jumbo 6000 D/L má oproti návěsu Kverneland TA 465 tlačené sběrací ústrojí a má v řezacím ústrojí celkem 45 řezacích nožů, které umožňují pořezat materiál na teoretickou velikost řezanky 34 mm. Oproti Kverneland TA 465, který obsahuje pouze 36 nožů, což umožňuje řezanku o velikosti 40 mm. Dalším rozdílem u senážních návěsů je, že Taarup 465 má jištěnou každou vyklopnou sekci s noži, kdežto Jumbo 6000 D/L má jištění každý nůž samostatně. Další výhodou Pöttinger Jumbo 6000 D/L je možnost snadného sklopení nosníku nožů pomocí hydromotorů a dále jeho vyklopení pro jednodušší montáž a demontáž řezacích nožů. Některé návěsy Pöttinger, které se označují písmenem D, jsou také vybaveny vyprazdňovacími válci s rozdružovacími hroty.

12. Senážní vozy proti samojízdným sběracím řezačkám

V období, kdy bylo rozšířené skladování a konzervace pícnin ve věžích by požadována řezanka o průměrné délce menší než 30 mm, a proto byli samojízdné sběrací řezačky po dlouhou dobu hlavním článkem sklizně zavadlých pícnin. V současnosti se zavadlé pícniny převážně skladují v silážních žlabech nebo ve velkoobjemových vacích, kde nejsou tak vysoké požadavky na délku řezanky a postačuje o průměrné délce 20 až 60 mm. Velká nabídka strojů pro sklizeň uspokojí i náročného zemědělce a vybrat optimální pracovní postup sklizně pícnin a k tomu vhodný stroj je pro dané podmínky vždy velice obtížné. Tato skutečnost platí i při rozhodování, zda vybrat ke konzervaci zavadlých pícnin senážní návěs nebo samojízdnou sběrací řezačku. 48

Samojízdné řezačky mají při sklizni obvykle vyšší výkonnost především proto, že mohou při stejné pracovní rychlosti sbírat řádky vyšší i širší než senážní vozy. Rozměry řádků určené pro sběrací návěsy jsou omezeny světlostí a rozchodem kol traktoru. Organizace práce sklízecích linek za pomocí řezaček je obtížnější, protože prostoje jednotlivých členů linek z organizačních důvodů jsou vyšší, kdežto sběrací návěsy mají tyto prostoje minimální. Naproti tomu sběrací návěsy mají tyto prostoje minimální. Dopravní výkonnost souprav s velkoobjemovou nástavbou je oproti sběracím návěsům větší. Je to dáno vyšší nakládací výkonnosti sběracích řezaček a větší objemové hmotnosti pořezané pice sběrací řezačkou, ale často jsou sníženy prostoji na místě nakládky (HOLUBOVÁ, 2005).

Obr.25 Jednotkové přímé náklady na dopravu zavadlých pícnin (jPNt) při jejich uskladnění ve žlabovém silu v závislosti na přepravní vzdálenosti (L) v porovnání s dopravou lisovaných pícnin, hlavní článek dopravního systému: a) sběrací návěs, b) sběrací řezačka, c) lis na velkoobjemové hranolové balíky, d)lis na velkoobjemové válcové balíky 49

Sklizeň zavadlých pícnin samojízdnými sběracími řezačkami se uplatňují především při dopravě na větší přepravní vzdálenosti nad 2,5 km. Jsou výhodné u podniků s větší plochou pícnin, která umožňuje vyšší nasazení řezaček v průběhu roku a na pozemcích s větší výměrou. Samojízdné sběrací řezačky se také uplatní u podniků, které provozují služby. Sklizeň zavadlých pícnin senážními sběracími návěsy je výhodná především u menších podniků a při dopravě na kratší přepravní vzdálenosti do 2,5 km. Sběrací návěsy se také uplatňují na svahovitých oblastech a na menších a členitějších pozemcích (HOLUBOVÁ, 2005).

50

13. Závěr Stanoveným cílem této bakalářské práce je popsat a shrnout pracovní postupy sklizně pícnin sběracími vozy v českém zemědělství. Po prostudování získaných materiálů k tomuto tématu si myslím, že v dnešní době mají sběrací

vozy

v pracovních

postupech

sklizně

pícnin významné postavení a nadále se budou rozšiřovat. Určitě by jsme neměli očekávat jejich ústup, protože jsou významným sklízecím prostředkem při sklizni sena, slámy a senáže. V roce 1960 začínají dějiny sběracích vozů, kdy vesnický kovář Ernst Weichel zkonstruoval první sběrací vůz, a poté začali s výrobou těchto dopravních prostředků i další firmy. Moderní sběrací návěsy splňují požadavky na dosahovanou délku řezanky 30 až 40 mm určenou pro senážování pícnin v silážních žlabech a vacích, a proto se stávají vážnými konkurenty v této oblasti ještě nedávno dominujícím samojízdným sběracím řezačkám. Výhodou sběracích návěsů oproti samojízdným sběracím řezačkám je jejich nižší pořizovací cena a menší provozní náklady na kratší vzdálenosti, a proto je výhodné jejich použití zejména u menších podniků s kratší dopravní vzdáleností. Nabídka sběracích návěsů pro zemědělské podniky v České republice je v současné době tak rozsáhlá, že umožňuje uživateli zvolit typ a druh návěsu, který je pro jeho podmínky a způsob využití nejvhodnější. Je proto třeba věnovat výběru sběracího vozu velkou pozornost.

51

14. Seznam použité literatury

NEUBAUER, K. et al., 1989: Stroje pro rostlinnou výrobu. SZN, Praha, 720s. ČERVINKA, J., 2002: Stroje pro sklizeň pícnin na seno. ÚZPI, Praha,64s. SKALICKÝ, V., 2004: Zásady výroby kvalitní senáže. Online. [citováno 9.4.2011] Dostupné na: http://www.agroweb.cz/Zasady-vyroby-kvalitni-senaze__s46x16616.html Kverneland, 2001: Sběrací návěs Kverneland TA 465 JAVOREK, F., 2010: Co ovlivňuje sestavení senážní linky. Online. [citováno 11.4.2011] Dostupné na: http://www.rostlinolekar.cz/Co-ovlivnuje-sestaveni-senaznilinky__s572x45981.html JAVOREK, F., 2011: Technologické linky pro sklizeň pícnin. Online. [citováno 10.4.2011] Dostupné na: http://www.rostlinolekar.cz/Technologicke-linky-pro-sklizenpicnin__s1579x55425.html MAŠEK, J., 2011: Technologie sklizně a konzervace krmiv. Online. [citováno 10.4.2011] Dostupné na: http://www.rostlinolekar.cz/Technologie-sklizne-a-konzervacekrmiv__s1579x55424.html PÖTTINGER, 2010: Senážní vozy Jumbo. Online. [citováno 12.4.2011] Dostupné na: http://www.poettinger.at/cz/produkte_ladewagen-sw_modell/290/jumbo/ SYROVÝ, O. et al., 2008: Doprava v zemědělství. Profi Press, s.r.o., Praha, 248 s. SYROVÝ, O. Sběrací návěsy. 1999, , no. 5, KUMHÁLA, F, HEŘMÁNEK, P., MAŠEK, J., KVÍZ, Z., HONZÍK, I., 2007: Zemědělská technika. Stroje a technologie pro rostlinou výrobu. ČZU, Praha, 426s. MAŠEK, J. Sklizeň a skladování pícnin. 2004, , no. 2, p. 49–54. PODPĚRA, V. Dvě vývojové generace senážních sběracích návěsů. 2002, , no. 7, p. 12–16. HOLUBOVÁ, V. Senážní sběrací návěs versus samojízdná sběrací řezačka. 2005, , no. 3, p. 30–34.

52

HOLUBOVÁ, V. Pracovní postupy sklizně pícnin a jejich ekonomika. 2001, , no. 4, p. 6–12. Online. [citováno 10.4.2011] Dostupné na: http://www.mechanizaceweb.cz/@AGRO/informacni-servis/PRACOVNI-POSTUPYSKLIZNE-PICNIN-A-JEJICH-EKONOMIKA__s544x10029.html MLYNAŘÍK, V. Sběrací vozy - konkurence pro samojízdné řezačky. 2001, , no. 4, p. 48–51. HOLUBOVÁ, V. Senážní návěsy nebo sběrací samojízdné řezačky. 2003, , no. 3, SYROVÝ, O. Sběrací návěsy pro české zemědělství. 2002, , no. 6, p. 30–33. SYROVÝ, O. Pöttinger Europrofi 3 L versus Jumbo 8000 L. 2003, (10), 15–18. SCHULZ, H. 1967: Der Ladewagen, KTL, Frankfurt am Main

53

15. Seznam obrázků a tabulek

Obr. 1 Žací stroj Claas Cougar Obr. 2 Čtyřrotorový shrnovač píce firmy Pöttinger Obr. 3 Lis na velkoobjemové balíky Claas Quadrant Obr. 4 Sběrací návěs Jumbo firmy Pöttinger Obr. 5 Samojízdná řezačka Claas Jaguar Obr. 6 Tandemová náprava s odpružením Obr. 7 Schéma tlačeného sběracího ústrojí Obr. 8 Bubnové plnící ústrojí Obr. 9 Jištění nožů Obr. 10 Ložný prostor s podlahovým dopravníkem Obr. 11 Kombinovaný senážní vůz Obr. 12 Broušení nožů „autocut“ Obr. 13 Výklopný systém firmy Pöttinger Obr. 14 Osmikolový podvozek Obr. 15 Graf – Výkonnosti návěsu v nakládce v závislosti na délkové hmotnosti řádku Obr. 16 Graf – Jednotková spotřeba nafty při nakládání Obr. 17 Graf – Jednotkové přímé náklady při nakládce Obr. 18 Graf – Jednotková spotřeba nafty při vykládce Obr. 19 Graf – Jednotkové přímé náklady při vykládce 54

Obr. 20 Graf – Oblasti přepravních výkonností sběracích návěsů Obr. 21 Sběrací návěs Kverneland TA 465 Obr. 22 Výklopné sekce s noži Obr. 23 Sběrací návěs Jumbo 6000 Obr. 24 Schéma sběracího a řezacího ústrojí Pöttinger Obr. 25 Graf - Jednotkové přímé náklady na dopravu zavadlých pícnin

Tab. 1

Orientační hodnoty objemové hmotnosti pícnin v ložném prostoru dopravního prostředku při jejich dopravě při sklizni

Tab. 2

Obvyklé výkonnosti sběracích návěsů při vykládce

55