Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve stravovacím zařízení Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Trávníček

Vypracovala: Alena Lacková

Brno 2012 1

2

3

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve stravovacím zařízením vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis ………….………………………..

4

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala zejména vedoucímu mé bakalářské práce, panu Ing. Petrovi Trávníčkovi za poskytnutí velmi cenných rad, vstřícné konzultace a za odborné vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji zaměstnancům firmy zabývající se stravovacím zařízením za poskytnutí bakalářské praxe a materiálů.

5

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se v úvodní části zabývá obecně národní politikou bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále pojednává o povinnostech zaměstnavatele a zaměstnance, tak jak jej stanoví legislativa a popisuje vyšetřování, evidence a hlášení pracovních úrazu. Poslední kapitola v teoretické části poskytuje informace z oblasti osobních ochranných pracovních prostředků a vysvětlení jejich funkce. Praktická část je věnována analýze bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve firmě zabývající se stravováním. Vysvětluje problematiku identifikace rizik a jejich následná bezpečnostní opatření a jakým způsobem probíhá kategorizace rizik u zaměstnanců. Závěrem je ekonomické zhodnocení navržených opatření, náklady na osobní ochranné pracovní prostředky a vynaložené investice na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Klíčová slova: Bezpečnost práce, identifikace rizik, kategorizace práce, legislativa BOZP, povinnosti, zaměstnavatel, zaměstnanec, pracovní úraz, ochranné pracovní prostředky,

ABSTRACT This bachelor thesis deals in its introduction with general aspects of the national occupational health and safety. Also deals with obligations of employers and employees, as determined by legislation and describes the investigation, recording and reporting of occupational accident. The last chapter in the theoretical part provides information on personal protective equipment and explain thein functions. The practical part is devoted to the analysis of safety and health at work in a company dealing with catering. It explains the issue of risk identification and subsequent security measures and how does the risk categorization of employees. Finally is the economic evalution of the proposed measures, the cost of personál protective equipment and the ivestment made health and safety at work

Keywords:

Safety, risk identification, categorization of work, occupational health

and safety legislation, duties, employer, employee, work-related infury, protective equipment

6

OBSAH 1 Úvod ................................................................................................................................... 9 2 Cíl práce........................................................................................................................... 11 I. TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................................ 12 3 Národní politika BOZP .................................................................................................. 12 3. 1 Význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci .................................................... 13 3. 2 Hodnocení současného stavu a trendy vývoje v oblasti BOZP v ČR .................... 14 3. 2. 1 Silné stránky českého systému BOZP ............................................................ 15 3. 2. 2 Slabé stránky českého systému BOZP ........................................................... 17 3. 3 Strategické cíle a nástroje Národní politiky BOZP ................................................ 17 3. 4 Financování systému BOZP................................................................................... 18 4 Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnanců ................................................................... 19 4. 1 Povinnosti zaměstnavatele ..................................................................................... 19 4. 1. 1 Povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce .......................................... 19 4. 1. 2 Povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik ................................................... 20 4. 2 Povinnosti a práva zaměstnance ............................................................................ 21 4. 2. 1 Práva zaměstnance ......................................................................................... 21 4. 2. 2 Povinnosti zaměstnanců ................................................................................. 22 5 Vyšetřování, evidence a hlášení pracovních úrazů, evidence nemocí z povolání ..... 24 5. 1 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech podle zákoníku práce ............ 25 5. 2 Hlášení pracovních úrazů ....................................................................................... 26 6 Osobní ochranné pracovní prostředky ......................................................................... 27 II. PRAKTICKÁ ČÁST ......................................................................................................... 29 7 Materiály a metodika ..................................................................................................... 29 7. 1 Metodika provádění kategorizaci práce ................................................................. 29 7. 2 Metoda JBM ........................................................................................................... 30 8 Výsledky .......................................................................................................................... 34 7

8. 1 BOZP ve firmě X, s. r. o. zabývající se stravováním ............................................. 34 8. 1. 1 Úvod ............................................................................................................... 34 8. 1. 2 Identifikace a hodnocení rizik ........................................................................ 34 8. 1. 3 Navržená bezpečnostní opatření ..................................................................... 36 8. 1. 4 Kategorizace prací .......................................................................................... 38 8. 1. 4. 1 Kategorizace práce na pozici kuchař ..................................................... 38 8. 1. 4. 2 Kategorizace práce na pozici pracovník myčky .................................... 39 8. 1. 5 Osobní ochranné pracovní pomůcky .............................................................. 40 8. 1. 5. 1 Ekonomika spojená s poskytováním OOPP .......................................... 42 8. 2 Ekonomické zhodnocení navržených opatření ...................................................... 43 9 Závěr ................................................................................................................................ 47 Seznam použité literatury ................................................................................................. 48 Přílohy................................................................................................................................. 51

8

1 ÚVOD Motto: ,,Bezpečnost a ochranu zdraví při práci nelze chápat jako prostředek ochrany zdraví při výkonu práce, ale jako systém chránící před negativními důsledky života v pracovním procesu.“

Tomáš Neugebauer

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci bývá často chápána příliš úzce, někdy jako problém mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, nebo i dokonce jako jejich soukromá záležitost. Avšak týká se nejen porušování povinností a předpisů o bezpečnosti práce, vedoucí ke vzniku pracovních úrazů a nemoci z povolání, které každoročně způsobují ztráty. Ale dopadají i do systému nemocenského, zdravotního i sociálního pojištění. Porušením předpisů o bezpečné práci bohužel vznikly vážné dopravní nehody, rozsáhlé požáry či dokonce ekologické katastrofy. Proto bezpečnost práce nesmíme chápat jen jako soukromou záležitostí kohokoliv, ale jako věcí veřejného zájmu. V současné době i v budoucnu by měla být samozřejmostí snaha všech, aby byla práce vykonávaná za podmínek neohrožující život a zdraví. Tento požadavek má několik aspektů. Nejvýznamnější z nich je aspekt morálně-etický, který tvrdí, že není větší hodnoty než lidský život a zdraví. Další je právní, kde se věnuje mimořádná pozornost této problematice, právních českých předpisů, ale také mezinárodních úmluv a norem evropského práva. Nesmíme opomenout také aspekt ekonomický, který poukazuje na náklady vynaloženy na bezpečnou práci a důsledky úspor na nepravém místě. K ekonomickým ztrátám dochází především kvůli pracovní úrazovosti z důvodu provedené lékařské péče, ale rovněž z důvodu, kdy zaměstnanec není na pracovišti a nevykonává svoji práci. V minulosti bylo vážným nedostatkem neexistence koncepčního dokumentu směřujícího vývoj v oblasti BOZP a celostátního koordinačního orgánu. Nyní již existuje nový dokument Národní politika BOZP, kterou vláda přijala v lednu 2003 a poté byla zřízena Rada vlády pro BOZP jako její stálý poradní orgán složený z řady zástupců ústředních orgánů státní správy, sociálních partnerů a odborníků z teorie i praxe, který projednává všechny důležité otázky v dané oblasti. Důraz klade na prevenci, tj. na předcházení vzniku pracovních úrazů, nemoci z povolání a materiálních škod. Jde především o motivování zaměstnavatelů a zaměstnanců ke zvýšení jejich pozornosti otázkám BOZP. Aby celý systém bezpečnosti práce fungoval, byl zřízen v roce 2005 Státní úřad bezpečnosti práce, který výrazně rozšiřuje kontrolu pracovněprávních vztahů.

9

Oblast BOZP je široký obor, jehož cílem je systém pravidel, které chrání zaměstnance nebo zaměstnavatele před negativními důsledky pracovního procesu. Současné pojetí BOZP usiluje v co největší míře o omezení negativních vlivů související s prací, včetně stresu, obtěžování, šikany, nerovného zacházení na pracovišti atd. Neslouží jen k ochraně zdraví zaměstnance, například před vznikem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ale především k ochraně zaměstnavatele, zejména před ekonomickými následky vyplývajícími ze snížení zdraví zaměstnanců, včetně snížení jejich pracovní pohody. Měla jsem tu možnost celou problematiku BOZP sledovat přímo v praxi ve firmě zabývající se stravováním, jejichž jméno si nepřeje zveřejňovat. Došla jsem k závěru, že je velmi důležité, aby každý zaměstnanec v podniku dbal předpisů bezpečnosti práce. Zejména dodržoval navržená opatření u již vzniklých rizik, které nejdou úplně odstranit, ale jen minimalizovat, protože náklady spojené především s pracovními úrazy a pracovní neschopností nejsou pro firmu zanedbatelné.

10

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je poukázat na současný stav a zvyšování úrovně BOZP a s tím souvisejícího snižování pracovních úrazů, nemocí z povolání, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody. První kapitola se zabývá fungováním Národní politiky BOZP a další část teoretická znalostí legislativy. Důležitost je kladena i na praxi a to ve společnosti zabývající se stravováním, která je zaměřena především na pracovní rizika vedoucí k pracovním úrazům a jejich následná bezpečností opatření. Nebylo opomenuto i provedení kategorizaci prací na pozici kuchaře a pracovníka obsluhy myčky, přičemž je cílem ekonomicky vyhodnotit navržená opatření. A především uvědomění si, že znalost problematiky BOZP začíná u vrcholového vedení a končí u řadových zaměstnanců.

11

I. TEORETICKÁ ČÁST 3 NÁRODNÍ POLITIKA BOZP Národní politika BOZP zajišťuje podmínky pro zachování maximální pracovní kapacity pracovní síly v rámci udržitelného ekonomického a sociálního rozvoje tak, aby byla zajištěna v daném vnitřním i vnějším prostředí co nejvyšší celková výkonnost ekonomiky a přitom bylo naplněno ústavní právo na uspokojivé pracovní podmínky. Dokument je v souladu se strategií EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2007 – 2013. Národní politika BOZP sleduje a reaguje na významné systémové změny i další vývoj společnosti z hlediska vnitřních i mezinárodních souvislostí, kdy jejím záměrem jsou strategické cíle Evropské unie. Prosazuje zejména globální koncepci zahrnující zlepšení kvality a produktivity práce. Česká republika tímto dokumentem splňuje usnesení Rady EU z 25. června 2007 o nové strategii Společenství pro BOZP, kterým se předpokládá, že členské státy budou spolupracovat se sociálními partnery a uskutečňovat jednotné vnitrostátní strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Její priority, které pochází z podnětů ministerstev, orgánů veřejné správy a sociálních partnerů jsou výsledkem vzájemné dohody všech zúčastněných stran. Budoucí cíle, ze kterých vzniknou výchozí parametry pro využívání regulačních nástrojů státem, stanovování a vyhlašování nových témat výzkumu a vývoje, podpůrných a realizačních projektů zadávaných z evropských vnitrostátních finančních zdrojů. Vysoké náklady plynoucí z pracovní úrazovosti, nenahraditelných ztrát na lidských životech a zdraví způsobených pracovními úrazy, nemocemi z povolání či jinými poškozeními zdraví z práce, jakož i následných nepříznivých dopadů na populaci, které představují i značné materiální ztráty pro celou společnost, je přijímána jako soubor systémových opatření vedoucí ke zlepšování současného stavu Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Národní politika BOZP“). (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008)

12

3. 1 Význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je bezpochyby mimo jiné součástí personálního řízení – ještě lépe vyjádřeno: řízení lidských zdrojů. Pojmově lze BOZP objektivně vymezit jako

souhrn

právních,

organizačních,

technických,

technologických,

zdravotních,

hygienických, výchovných a dalších opatření, jejichž cílem je dosažení takového stavu pracovišť, pracovního prostředí a výkonu práce, při němž nebude docházet k pracovním úrazům, nemocem z povolání a ani k jinému ohrožení zdraví a naopak bude dosahováno zkvalitnění pracovního života. Z hlediska subjektivního je pak BOZP souhrnem individuálních práv a povinností jednotlivých zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů, ve vztahu k výkonu konkrétní práce na konkrétním pracovišti. (JANÁKOVÁ, 2004) Požadavky kladené na BOZP reagují též na vývojové trendy na trhu práce a na změny hodnoty pracovní síly. Jde především o tyto faktory: 

ve struktuře pracovní síly se zvyšuje podíl starších zaměstnanců, což souvisí s prodlužováním pracovní aktivity populace,



větší uplatňování požadavků na flexibilitu pracovní síly, zejména z hlediska častějších změn profese a mobility zaměstnanců, přináší jejich větší zranitelnost,



zaměstnanci jsou stále lépe informováni o negativních vlivech práce, pracovního a životního prostředí, a to díky růstu vzdělanosti a širší veřejné pozornosti věnované těmto otázkám (KLEIBL A KOL., 2001)

Specifikou BOZP, jako součástí řídících procesů, je její obligatornost. Její zajištění je právní povinností zaměstnavatelů a všech zaměstnanců, jež je zakotvena poměrně velkým množstvím právních předpisů. Plnění těchto povinností je vynucováno: 1) státní mocí prostřednictvím kontrolních orgánů státu, a to: 

inspekcí práce, která od 1. července 2005 nahradila dřívější státní odborný dozor nad bezpečností práce (byla zřízena zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce), jejímiž orgány jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,



státním zdravotním dozorem, tj. orgány ochrany veřejného zdraví (hygienické služby), jimiž jsou Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice, v Praze Hygienická stanice Hl. m. Prahy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

13

2) zaměstnavateli v rámci vyžadování dodržování pracovních povinností, jednak všemi zaměstnanci a jednak vedoucími zaměstnanci - pokud jde o plnění zvláštních povinností vedoucích zaměstnanců. (ŠUBRT A KOL., 2007)

3. 2 Hodnocení současného stavu a trendy vývoje v oblasti BOZP v České republice Dne 19. května 2003 schválila Vláda České republiky usnesením č. 475 Národní politiku BOZP. V souladu s jejími ustanoveními byla usnesením vlády č. 858 ze dne 3. září 2003 zřízena Rada vlády po BOZP, jako stálý poradní orgán vlády České republiky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rada vlády na základě svých povinností rozpracovala cíle Národní politiky BOZP do konkrétních úkolů. Nová strategie směřována v oblasti BOZP pro období let 2008 až 2012 je zaměřena na poznání nynějšího stavu, tj. celkové úrovně BOZP, jíž bylo dosaženo zejména ve srovnání s rokem 2003, který byl rokem zahájení střednědobého, strategicky cíleného plánování společných aktivit v oblasti BOZP. Tato úroveň se stala současně startovacím místem pro plánování budoucího požadovaného stavu. Při stanovování nových priorit a cílů je její nutností znát současný stav trendů vývoje a identifikovat přetrvávající nedostatky. Pro hodnocení současného stavu vychází z analýzy plnění úkolů národních akčních programů BOZP připravených a projednaných Radou vlády pro BOZP. Kromě vlastního zapojení do pozitivních změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci cestou akčních programů je současný vývoj této oblasti veřejného zájmu ovlivněn novými společenskoekonomickými podmínkami a interakcemi s vědeckým pokrokem a novým technickým poznáním. Neustálý vývoj automatizace, úrovně techniky a změny ve struktuře národního hospodářství vedl zejména k postupnému poklesu hodnot základních ukazatelů pracovní úrazovosti, jimiž jsou absolutní i relativní výskyt pracovních úrazů, jakož i snižováním absolutního i relativního výskytu nemocí z polování, provozních nehod a havárií. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008) Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu (2007) je upozornění na to, že se rozšiřují některé druhy nemocí z povolání (poškození svalové a kosterní soustavy, infekce a nemocí související s psychologickým tlakem). Povaha pracovních rizik se mění ve spojitosti s urychlováním inovací, rozvojem nových rizikových faktorů jako např. násilí na pracovišti,

14

včetně sexuálního a psychického obtěžování. Problémy související se špatným duševním zdravím představují v současné době čtvrtou nejčastěji se vyskytující příčinu pracovní neschopnosti. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že do roku 2020 se deprese stane hlavní příčinou pracovní neschopnosti. (VÝZKUMNÝ ÚSTAV BEZPEČNOSTI PRÁCE, V. V. I., 2008) Druhá strana však zaznamenává růst nároků na pracovní tempo a kvalitu práce. Stejně jako se mění charakter práce, se prodlužují i věkové hranice pro odchod do důchodu a mění se věkové zastoupení pracovní síly. Pracovní síla z výrobní sféry se přesouvá do sféry služeb, stoupá význam malých a středních podniků na jedné straně a dochází k fúzím podniků ve větší celky na straně druhé. Na pracovním trhu je stále žádanější přizpůsobit se těmto proměnlivým podmínkám a dokázat rychle reagovat na nové změny. Na Českou republiku má výrazný vliv zejména stárnutí populace, migrace pracovních sil, potřeba vícenásobné rekvalifikace zaměstnanců během produktivního věku, působení nadnárodních společností a obchodních řetězců, což vše dopadá i do oblasti BOZP. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008)

3. 2. 1 Silné stránky českého systému BOZP Významným nástrojem, který zlepšuje úroveň BOZP je existence platformy pro zajištění sociálního dialogu v otázkách BOZP, a to jak prostřednictvím Rady vlády pro BOZP, která je poradním orgánem vlády České republiky, tak také prostřednictvím Rady hospodářské a sociální dohody. Česká republika se vyrovnává po celkové ekonomické a společenské transformaci s výraznými změnami. ČR se aktivně zapojila do tvorby politik EU, včetně reflexe, zpětných vazeb a vyhodnocování účinnosti konkrétních opatření na národní úrovni v oblasti BOZP, která je významnou součástí celé sociální politiky. Předpokládá kvalifikované řízení BOZP a pružné reagování na dynamické změny ve sféře práce a pracovních podmínek. Evropská unie především zdůrazňuje význam odborného národního výzkumu v oblasti BOZP. Vědecký výzkum zpracovává argumenty a důkazy, na nichž se musejí zakládat politická rozhodnutí. Priority v oblasti výzkumu musejí zejména zahrnovat psychosociální otázky, poškození svalové a kosterní soustavy, nebezpečné látky, znalost reprodukčních rizik, řízení bezpečnosti a ochrany zdraví. (VÝZKUMNÝ ÚSTAV BEZPEČNOSTI PRÁCE, V. V. I., 2008)

15

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice v roce 2010 významnou měrou ovlivnily změny v nemocenském pojištění uskutečněné od 1.1.2009. Od 1. ledna 2009 bylo nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nyní je změněn na zákon č. 470/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který je účinný od 1. ledna 2012. Vývoj pracovní neschopnosti je ovlivněna počtem nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců a průměrnou délkou trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Četnost nových případů pracovní neschopnosti neustále klesá, kdy v roce 1990 byl v průběhu roku téměř každý pojištěnec jednou nemocen, zatímco v loňském roce téměř 2/3 pojištěných neonemocnělo vůbec. (ČSÚ, 2011). Vývoj pracovní neschopnosti v roce 2010 zejména ovlivnilo výše dávek nemocenského pojištění, přičemž po dobu 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je zaměstnance zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel. Náhrady mzdy náleží za pracovní dny pracovní neschopnosti a to při dočasné pracovní neschopnosti až od 4. pracovního dne. Poté pojištěnec od 15 do 61 kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti pobírá 60%, 66%, 72% denního vyměřovacího základu. Od roku 1990 míra pracovní neschopnosti v % neustále rostla až do roku 2003. Od roku 2005 plynule klesala až do konce roku 2010, kdy byla o více jak 1% nižší než ve výchozím roce 1990. Podrobněji nám na vývoj poukazuje graf 1. 7,5 7,0 6,5 6,0 5,5 5,0 4,5 4,0 3,5

Graf 1 – Míra pracovní neschopnosti v %, Zdroj: ČSÚ

16

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

3,0

3. 2. 2 Slabé stránky českého systému BOZP Jednotlivé oblasti v naplňování cílů nové strategie pokročily, ale existuje řada úloh, které nebyly plně dokončené. Mnohé z nich jsou pro další rozvoj oblasti významné. Ze strany sociálních partnerů se stálé hovoří o zjednodušování právních úprav. Chybí výklady požadavků právních předpisů a příklady řešení, jako jsou např. ,,návody správné praxe“, požadované zejména uživateli právních předpisů. Především je postrádána role institutu pracovně - lékařské služby a úrazového pojištění, které je zdrojem pro financování prevence rizik, a to zvlášť u malých a středních podniků. Velmi úzké místo přestavuje úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci osob samostatně výdělečně činných, a to zejména v oblasti protiúrazové prevence. Závažným a přetrvávajícím nedostatkem v oblasti prevence je nedostatečný výchovný a vzdělávací proces k prevenci rizik u mládeže a mladých pracovníků. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008)

3. 3 Strategické cíle a nástroje Národní politiky BOZP V souladu s úkoly BOZP při vytváření konkurenceschopné ekonomiky založené na znalostech a podporující trvale udržitelný hospodářský růst, zaměstnanost a sociální soudržnost, jsou hlavními cíly Národní politiky BOZP pro následující období zejména: 

zabránit

vysokým

celospolečenským

a

hospodářským

ztrátám

způsobeným

pracovními úrazy a nemocemi z povolání, 

naplnit právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky a kulturu práce a přispět ke zvýšení pracovní schopnosti každého pracovníka a předcházení předčasnému odchodu z trhu práce



posílit konkurenceschopnost, produktivitu a zvýšení ekonomické výkonnosti zlepšováním podmínek práce a motivací zaměstnavatelů a zaměstnanců k podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008)

17

3. 4 Financování systému BOZP Státní rozpočet převážně financuje Národní systém BOZP. Aby byla naplněna nová strategie Společenství pro BOZP, které představuje významné snížení pracovních úrazů, je pro jejich realizaci potřeba zajistit další finanční prostředky na preventivní činnost. V současné době je proto potřebné vytvořit podmínky pro zavedení ekonomiky motivujícího nástroje a zdroje pro prevenci pracovních rizik opírajícího se o finanční prostředky ze systému úrazového pojištění zaměstnanců. Evropské programové financování je velmi důležitým zdrojem prostředků podporujících preventivní aktivity v oblasti BOZP vedle vlastních soukromých zdrojů malých a středních podniků. (MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, 2008)

18

4 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCŮ Zaměstnance i zaměstnavatel jsou povinni dle § 33 – 39 Zákoníku práce plnit všechny povinnosti z něho vyplývající ode dne vzniku pracovního poměru. Pro zaměstnavatele vyplývá povinnost především přidělovat zaměstnanci práce podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu (plat), vytvářet podmínky pro úspěšné plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat pracovní podmínky stanovené právními předpisy, kolektivní nebo pracovní smlouvu. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. Za tím účelem musí zaměstnavatel při nástupu do práce řádně seznámit zaměstnance s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4. 1 Povinnosti zaměstnavatele 4. 1. 1 Povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce V zákoníku práce – zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů byl zachován základní postulát právního rámce pro výkon závislé práce zaměstnancem pro zaměstnavatele, a to za odměnu, při záruce odpovídajícího právního postavení zaměstnance a podmínek pro výkon jeho práce. Koncepční změnou v novém zákoníku práce je, že zákoník práce v části páté – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci obsahuje jen základní právní úpravu práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců. Technické aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které vyplývají z práva evropských společenství, obsahuje zákon o BOZP, kterým se upravují

další

požadavky na zajištění

bezpečnosti

a ochrany zdraví

při

práci

v pracovněprávních vztazích i při činnosti vykonávané mimo pracovněprávní vztahy. Dle zákona č. 20/1966 Sb. § 40 o péči o zdraví lidu (dále též zkratka ZPZL) je povinností zaměstnavatele zajistit pro své zaměstnance závodní preventivní péči. Novější právní předpisy někdy hovoří o pracovně - lékařské péči, kdy zákon č. 20/1966 Sb. byl zrušen a nahrazen zákonem 372/2011 Sb., Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který nabývá účinnosti od 1. dubna 2012. Dle původních právních předpisů obsahem závodní preventivní péče a její zajištění v tomto rozsahu je nejen preventivní činnost s klinickým zaměřením, tj. předepsané lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců a poskytování první pomoci, ale zejména odborná poradenská činnost pro zaměstnavatele, zaměstnance a zástupce zaměstnanců, v otázkách 19

ochrany a podpory zdraví a sociální pohody zaměstnanců (výběr OOPP, technické vybavení, stanovení režimu a odpočinku, včetně rozvrhu pracovní doby). Další její náplní je pravidelný dohled na pracovištích, vyhodnocování rizikových faktorů pracovních podmínek, podílení se na kategorizaci prací a spolupráce s orgány státního zdravotního dozoru. Pokud jde o finanční úhradu lékařských preventivních prohlídek, platí, že nejde-li o případy, kdy lékařskou prohlídku hradí zdravotní pojišťovna, musí je uhradit zaměstnavatel. (KUKLOVÁ, ŠUBRT, 2002)

4. 1. 2 Povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik Zaměstnavatel má podle platné právní úpravy obsažené v jednotlivých ustanoveních zákoníku práce, např. v § 102 povinnost vytvářet podmínky pro nezávadné, bezpečné a zdraví neovlivňující pracovní prostředí a přijímat opatření k prevenci rizika ohrožujícího zdraví a život zaměstnanců při práci, a to včetně všech dalších osob, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

V rámci prevenci rizik je zaměstnavatel povinen plnit řadu povinností: 

zabránit rizikům a omezovat jejich vznik,



zhodnotit nevyhnutelná rizika, která nelze odstranit,



pravidelně kontrolovat úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, provádět jejich hodnocení, zjišťovat příčiny a zdroje a přijímat vhodná opatření k jejich odstranění (hodnocení některých rizik pracovních podmínek, které vyplývají z fyzikálních, biologických a chemických faktorů a mikroklimatických podmínek, je upraveno zejména v nařízení vlády č. 178/2001 Sb.),



dbát na bezpečnost technických zařízení,



seznamovat zaměstnance vhodnou formou s riziky, informovat je o jejich vyhodnocení a o výsledcích tohoto vyhodnocení



vést dokumentaci vyhodnocení rizik,



udílet vhodné pokyny zaměstnancům k zajištění BOZP



posoudit zajištění BOZP při vytváření nových pracovních míst, při jejich obsazování, při volbě pracovních prostředků neb při používání chemických látek

20



informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena (Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví)



zajistit vhodnými opatřeními, aby k oblastem s vážným nebo specifickým nebezpečím měli přístup jen zaměstnanci, kteří k tomu dostali odpovídající pokyny

4. 2 Povinnosti a práva zaměstnance 4. 2. 1 Práva zaměstnance Zákoník práce konstatuje právo zaměstnanců na zajištění BOZP (§ 106 odst. 1), které je právem nejobecnějším. Zásadní význam má právo zaměstnanců na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením (§106 odst. 1 zákoníku práce), které úzce souvisí s právem na účast na řešení otázek BOZP (§ 106 odst. 3, §108 zákoníku práce) a prolíná se s ním. Pokud jde o případy, v nichž zákon stanoví zaměstnavatelům povinnost informovat zaměstnance individuálně o určitých aspektech BOZP, jsou v zákoníku práce výslovně zmíněny tyto: 

informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena (§ 103 odst. 1 písm. b) zákoníku práce)



sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči – závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit (§103 odst. 1 písm. d) zákoníku práce)



jestliže při práci přichází v úvahu expozice rizikovým faktorům poškozujícím plod v těle matky, informovat o tom zaměstnankyně; těhotné a kojící ženy a matky do konce devátého měsíce po porodu je dále zaměstnavatel povinen seznámit s riziky a jejich možnými účinky na těhotenství nebo kojení nebo jejich zdraví, což v praxi není obvykle možné bez součinnosti s lékařem pracovnělékařské péče – závodní preventivní péče (§ 103 odst. 1 písm. h) zákoníku práce)



Informace a pokyny je podle zákona potřeba zajistit vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, při změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů (§ 103 odst. 1 věta poslední zákoníku práce). Zákon ukládá zaměstnavateli, aby o informacích a pokynech vedl dokumentaci (§ 106 odst. 1 věta poslední zákoníku práce). To platí i o provedeném školení. 21

4. 2. 2 Povinnosti zaměstnanců Nejkonkrétnější povinnosti mohou být formulovány v pokynech k zajištění BOZP, které je zaměstnavatel povinen zaměstnancům udílet k prevenci rizik (§ 102 odst. 5 písm. j), § 103 odst. 1 písm. f) a věta poslední zákoníku práce. Těmito pokyny je podle zákona nutno rozumět konkrétní pokyny dané zaměstnanci jeho nadřízenými. Mohou být sice dány i v ústní formě, avšak zákon požaduje o nich vést dokumentaci (§ 103 odst. 1 věta poslední zákoníku práce). Mohou k tomu být využity různé provozní deníky, deníky BOZP a podobně. Relativně větší míru obecnosti než pokyny mají vnitřní předpisy zaměstnavatele k BOZP, kde mezi nejvýznamnější se řadí pracovní řád (§ 306 zákoníku práce). Ten by měl řešit jen základní otázky, nikoliv podrobnosti technické či technologické povahy. V ustanovení § 106 odst. 4 zákoníku práce jsou v písmenech a) až i) obsaženy následující povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP, jimiž je konkretizováno jejich základní povinnost. Například se jedná: 

účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP včetně ověření svých znalostí (§ 106 odst. 4 písm. a))



podrobit se pracovně-lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštním předpisem (§ 106 odst. 4 písm. b))



dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, s nimiž byl zaměstnance řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele (§ 106 odst. 4 písm. c))



dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu (§ 106 odst. 4 písm. d))



Nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště a nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště, jakož i podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není zaměstnanec pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek (§ 106 odst. 4 písm. e) a i))



Nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci (§ 106 odst. 4 písm. e))



Oznamovat svému nadřízenému (vedoucímu zaměstnanci) nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména vznik mimořádné 22

události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených jejich zamezení (§ 106 odst. 4 písm. f)) 

Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasnění jeho příčin (§ 106 odst. 4 písm.h))

23

5 VYŠETŘOVÁNÍ, EVIDENCE A HLÁŠENÍ PRACOVNÍCH ÚRAZŮ, EVIDENCE NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Z právního hlediska je úraz charakterizován jako porucha zdraví (tělesného nebo duševního) vyvolaná nezávisle na vůli postiženého, zpravidla náhlou vnější příčinou. K úrazu dochází náhlým působením zevních sil (např. pádem břemena na zaměstnance) nebo působením vlastní tělesné síly (např. zakopnutí, upadnutí apod.). Jsou také známé případy úrazů, které vznikly působením chemických nebo jiných látek, s nimiž zaměstnanec přichází v pracovním prostředí do styku (např. vdechnutí škodliviny apod.) Za úraz je považován i úpal a úžeh, a výjimečně také infarkt nebo mozková příhoda. V těchto případech je ale vždy nutné vyjádření lékaře, potvrzující, že k úrazu došlo v důsledku nadměrného psychického nebo fyzického zatížení, na které organismus poškozeného není zvyklý. Při pracovním úrazu nemusí tedy jít výlučně o tělesné zranění, ale i o jiné poškození zdraví. Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánu a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze smrtelný pracovní úraz. Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. (JANÁKOVÁ, 2004). Graf č. 2 znázorňuje vývoj smrtelných pracovních úrazů v období let 2001 do 2010. 240 220

Počet

200 180 160 140 120 100 2001

2002

2003

2004

2005

2006

Rok

Graf 2 – Smrtelné pracovní úrazy, Zdroj: SUIP 24

2007

2008

2009

2010

5. 1 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech podle zákoníku práce Ustanovení § 105 zákoníku práce stanoví základní povinnosti zaměstnavatele při vzniku pracovního úrazu. Na první místo je zaměstnavateli kladena povinnost objasnit příčiny pracovního úrazu. Tato povinnost je v každém případě základní a prvořadá, protože jedině na základě řádného vyšetření lze zjistit proč k úrazu došlo. Pojem šetření zahrnuje řadu úkonů, ke kterým patří zejména to, že je povinen ohledat místo pracovního úrazu a pořízení jeho popisu, případně fotodokumentace nebo obrazového záznamu, zajistit svědky pracovního úrazu a vyslechnout jej, provést pohovor s postiženým zaměstnancem a dále zjistit, kdo a jak porušil bezpečnostní předpisy, pokyny, instrukce, návody nebo další zásady pro zajištění bezpečnosti práce. A teprve na základě těchto zjištěných skutečností může zaměstnavatel vyhotovit zápis o šetření pracovního úrazu a stanovit nápravná opatření. (DRÁSALOVÁ, 2009) Podle ustanovení § 105 odst. 3 zákoníku práce vyhotovuje zaměstnavatel záznamy a vede dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo: a) ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny nebo b) k úmrtí úrazem Ustanovení § 105 zákoníku práce dále v odstavci 3 ukládá, že zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující tři kalendářní dny. Podle § 105 odst. 4 zaměstnavatel povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. A jeho povinností je také přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů (§ 105 odst. 5 zákoníku práce). Pracovní úraz je signálem pro zaměstnavatele, aby zvážil a přehodnotil rizika, podmínky práce, pracovní prostředí a organizaci bezpečnosti práce na pracovišti, kde k úrazu došlo. Podle ustanovení § 105 odst. 6 zákoníku práce vede zaměstnavatel evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích zaměstnavatele, a uplatní taková opatření, aby odstranil rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání. (DANDOVÁ, 2011)

25

5. 2 Hlášení pracovních úrazů V ustanovení § 4 odst. 1 nařízení vlády se uvádí, že zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu: 

státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,



příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdrví při práci pouze v případě, že u něj působí



zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal



organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu,



příslušnému inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní.

Příznivý vývoj zavedením změn v nemocenském pojištění se projevil v trvale rostoucí průměrné délce trvání pracovní neschopnosti, která se od roku 1990 zvýšila, nejvíce však v roce 2009 a po dlouhé době meziročně poklesla v roce 2010, jak je patrné z grafu 3. 60 50 40 30 20 10

Graf 3 – Průměrná délka pracovní neschopnosti ve dnech, Zdroj: ČSÚ 26

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0

6 OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY Poskytování OOPP se odvíjí od ustanovení § 104 zákoníku práce. Zde je uložena zaměstnavateli povinnost vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k prevenci rizik. Aby zaměstnavatel mohl rizika odstranit nebo alespoň minimalizovat je známá a nejúčinnější je tzv. nepodmíněná technická ochrana. Je to způsob ochrany, kdy technika chrání člověka, a to i tehdy, když ona sám selhává. Například fotobuňky nebo ochranné kryty u strojního zařízení, které nelze vyřadit z provozu, pokud nebezpečí trvá. Dalším nástrojem ochrany zaměstnanců jsou prostředky kolektivní ochrany, což je většina technických, technologických a organizačních opatření a povinností, které vyplývají z bezpečnostních norem a předpisů nebo norem, kde jsou stanovena bezpečnostní minima. Mezi prostředky kolektivní ochrany patří zábradlí, poklopy atd. Vyskytují se však činnosti a pracovní místa, kde výše uvedená ochranná opatření nelze použít. Nelze zde použít i organizační opatření, která by riziko poškození snížila. Ve všech těchto případech se využívá individuální ochrana – OOPP. Jejich použití významně omezuje působení škodlivých činitelů pracovního procesu na zaměstnance. Typickým příkladem jsou ochranný oděv, rukavice a svářečská kukla pro svářeče elektrickým obloukem. Neexistuje žádný konkrétní právní předpis, který by stanovil jednoznačně druhy a typy OOPP odpovídající určité pracovní činnosti, dobu použitelnosti a případný ,,automatický“ nárok zaměstnance na něj. Zaměstnavatel má povinnost identifikovat a vyhodnocovat rizika, čím přesnější a výstižnější analýza je, tím snadnější je výběr OOPP odpovídajících potřebě ochrany zdraví zaměstnance. V ustanovení § 2 odst. 6 citovaného nařízení se v souvislosti s používáním OOPP uvádí, že dojde-li na pracovišti ke zhoršení viditelnosti nebo slyšitelnosti, například při použití OOPP, musí být přijata opatření k doplnění nebo použití jiných značek a signálů. Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákoníku práce v prostředí, v němž oděv a obuv podléhá při práci mimořádnému opotřebení, znečištění nebo plní ochrannou funkci, poskytne zaměstnavatel jako OOPP též pracovní oděv a obuv. Pojem mimořádné opotřebení se obecně rozumí případ, kdy po roce pravidelného používaní pracovní oděv nebo obuv ztrácejí svoje funkční vlastnosti. Podle ustanovení § 104 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky na základě zhodnocení rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždícími látkami a na 27

pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním předpisem též ochranné nápoje. Ustanovení § 104 odst. 5 zákoníku práce obsahuje pravidlo, že OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje poskytne zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce. Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finanční plánem. Podle § 104, odst. 4 ukládá zaměstnavateli, že je povinen udržovat OOPP v použitelném stavu a kontrolovat jejich používání. S ohledem na potřebu sledování přidělování a používání OOPP lze jen doporučit vedení osobní karty zaměstnance o přidělených prostředcích s písemným potvrzením zaměstnance o převzetí předmětu. Karta pak slouží k mnoha účelům a to k vlastní kontrole zaměstnavatele o druhu a době životnosti přiděleného OOPP, pro potřeby sledování kvality a vhodnosti vybraného OOPP, jako důkazní prostředek při zaviněné ztrátě nebo poškození přiděleného prostředku zaměstnancem, za ztrátu svěřených předmětů ve smyslu ustanovení § 255 zákoníku práce a jako důkazní prostředek o používání nakoupených OOPP pro kontrolní orgány. Praní, čištění a případné opravy zajišťuje zaměstnavatel. Je to, ale těžko naplnitelé pro malé a střední podniky. Má-li zaměstnavatel malý počet zaměstnanců, je nepraktické, aby tyto povinnosti zajišťoval sám. Zákon nezakazuje, aby zaměstnanci zajistili údržbu osobních ochranných prostředků sami a zaměstnavatelem jim byly uhrazeny prokazatelné náklady na údržbu (například po předložení účtenky za čistírnu) nebo poskytnuty paušální náhrady. Pro kontrolní orgány však musí zaměstnavatel prokázat, že výše paušálních náhrad vychází se skutečných výdajů. Po skončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen přidělený prostředek zaměstnavateli vrátit. Tento zůstává majetkem zaměstnavatele. Někdy se stává, že při rozvázání pracovního poměru zaměstnavatel požaduje od zaměstnance, aby si přidělený OOPP od zaměstnavatele za zůstatkovou cenu odkoupil. Dojde-li k dobrovolné dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem o odkupu použitého OOPP, zákon tomu nebrání. Není však povinností zaměstnance, aby tak učinil. (KUBÍČKOVÁ, KOTTNAUER, 2006)

28

II. PRAKTICKÁ ČÁST 7 MATERIÁLY A METODIKA Praktická část je věnována problematice BOZP ve firmě zabývající se stravováním, kde je zpracovaná jejich dokumentace i současně čerpaná z vnitropodnikových směrnic, které firma poskytla. Jejich konkrétní směrnice SM-3-01 je závazná pro všechny subjekty zaměstnance společnosti, kteří jsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru ke společnosti. Při vyhledávání a identifikace rizik je ve firmě běžně používaná metoda dle jejich vnitropodnikových směrnic. V mé BP je aplikovaná metoda JBM na pozici kuchaře a pracovníka myčky a současně navržené bezpečností opatření, které je v poslední kapitole v praktické části ekonomicky vyhodnoceno. Je v ní zejména posuzovaná náročnost investice a její návratnost.

7. 1 Metodika provádění kategorizaci práce Rozčlenit podnik na provozní jednotky 1. Posoudit zda vůbec a v jaké míře mohou být pracovníci ohroženi rizikovými faktory v níže uvedené. 2. Definování prací na provozovně. Jedná se tedy o hodnocení zaměstnání jednotlivých skupin pracovníků z hlediska pracovní zátěže a pracovních podmínek. 3. Vlastní hodnocení konkrétní zátěže či expozice faktorů při výkonu jednotlivých prací na základě znalosti pracovišť, časových snímků práce, měření faktorů pracovních podmínek (dle zákona č. 258/2000 Sb. provedené akreditovanou nebo autorizovanou laboratoří ne starší 1 roku) popř. emisních parametrů technologie atd. 4. Zařazení práce do výsledné kategorie, podle nejvyššího stupně zátěže Přičemž dle vyhlášky 432/2003 Sb. v ustanovení § 1 odst. 2 se následně vymezuje, že faktorem se rozumí fyzikální, chemické a biologické činitele, prach, fyzická zátěž, zátěž chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví. Ve smyslu ustanovení § 2 vyhlášky se za práce: a) kategorie první považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví

29

b) kategorie druhé považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců c) kategorie třetí považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat OOPP, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související z prací, d) kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření Přičemž podle § 37, odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. návrh na zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Návrh předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen ,,zaměstnavatel“), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c). Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první. (MOTYČKOVÁ, 2005)

7. 2 Metoda JBM Jednoduchou bodovou metodu (JBM) vytvořil v roce 2000 Tomáš Neugebauer na základě informací z návodu pro hodnocení rizik při práci, který v roce 1996 v Lucembursku vydalo Ředitelství pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci jako návod pro země Evropské unie k naplnění požadavků čl. 6 a 9 Směrnice Rady č. 89/391/EHS o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (na základě této informace je metoda v některé odborné literatuře omylem nazývána Lucemburskou metodou). Metoda

30

JBM byla vytvořena pro jednoduché použití a srozumitelná i osobám, které nejsou znalé této metody. (ÚTVAR BOZP A POŽÁRNÍ OCHRANY, 2009) Metoda slouží k snadnému vyhodnocení již vyhledaných rizik při práci pomocí následujících kritérií: 

pravděpodobnost nežádoucího následku, tedy, jak často se nežádoucí jev, jenž může způsobit škodu, vyskytuje,



expozice rizika, tedy doba, po kterou je zaměstnanec potencionálně riziku vystaven za rok (nachází se v poli rizika),



ochranná reakce při vzniku rizikové situace před ohrožením zdraví,



následky rizika.

JBM se v praxi osvědčila na různých typech pracovišť, například ve výrobě, v oblasti tvorby software a montáže PC, ve zdravotnictví. Též ji používají firmy poskytující služby v oblasti BOZP. Své místo si vydobyla i v teorii managementu, kde pronikla do odborné literatury i do diplomových prací. (NEUGEBAUER, 2008) Do vyhodnocovací tabulky této metody se k jednotlivým vyhledaným nebezpečných činitelům uvádějí vyhledané zdroje rizik a nejhorší předpokládané následky. K nim se přiřazují hodnoty bodového hodnocení jednotlivých kritérií, které jsou uvedeny následně takto: P – Pravděpodobnost nežádoucího následku - Častý výskyt

….

10,0

- Možný výskyt

….

6,0

- Není běžné, ale je pravděpodobné

….

3,0

- Někdy se vyskytne

….

1,0

- Ještě se nevyskytl, je však možný

….

0,5

- Prakticky nemožný

….

0,2

- Vyloučený

….

0,1

31

E – Expozice rizika: - Stále

….

10,0

- Často(denně)

….

6,0

- Příležitostně

….

3,0

- Občas ( měsíčně)

….

2,0

- Zřídka ( několikrát za rok)

….

1,0

- Velmi zřídka ( ročně)

….

0,5

- Není expozice

….

0,0

- Nemožná

….

1,00

- Velmi obtížná

…..

0,95

- Obtížná

…..

0,90

- Možná

….

0,85

- Snadná ( reflexní)

….

0,80

O – Ochranná reakce:

N – Následky rizika - Katastrofické (mnoho smrtelných úrazů nebo škoda nad 100 000 000 Kč)

…

100

….

40

….

15

….

7

- Velmi závažné ( několik smrtelných úrazů nebo škoda nad 10 000 000 Kč) - Závažné ( jeden smrtelný úraz nebo škoda nad 1 000 000 Kč) - Vážné (těžký úraz, nemoc z povolání nebo škoda nad 100 000 Kč) - Lehké

32

( úraz, škoda nad 10 000 Kč, trvalé zhoršení zdravotního stavu)

….

3

….

1

- Zanedbatelné ( drobné poranění, škoda, snížení pracovní pohody)

R – Míra rizika Větší než 400

velmi vysoké riziko, zastavit činnost

200 až 400

vysoké riziko, potřeba okamžité řešení

70 až 200

značné riziko, potřeba řešení

20 až 70

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

Menší než 20

přijatelné riziko

Dle výpočtu, čím je hodnota míry rizika vyšší, tím je nezbytnější provést opatření k vyloučení rizika nebo alespoň k omezení působení jeho vlivů.

33

8 VÝSLEDKY 8. 1 BOZP ve firmě X, s. r. o. zabývající se stravováním 8. 1. 1 Úvod Jedná se o společnost, jejímž hlavním předmětem podnikání je poskytování služeb v oblasti stavební výroby, správy a údržby nemovitostí a závodního stravování. Do obchodního rejstříku byla zapsána 3. března 1998. V listopadu 2004 byl slavnostně otevřen provoz Gastrocentra - zařízení sloužící nejen pro stravování zaměstnanců v průmyslové zóně. Společnost tak doplnila portfolio svých činností (stavební divize, divize facility managementu) o stravovací služby. Gastrocentrum nabízí: závodní stravování, studenou kuchyni, rozvoz jídel, catering a kantýnu.

8. 1. 2 Identifikace a hodnocení rizik Všichni zaměstnanci se podílí na trvalém vyhledávání, identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik. Jejich případné návrhy na doplnění nebezpečí jsou předkládány vedoucím útvarům popř. manažerovi BOZP nebo bezpečnostnímu technikovi, který je zodpovědný za odbornou spolupráci. Společně s vedoucími útvarů posuzuje a přijímá opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bylo minimalizováno. V rámci bakalářské praxe byly vyhodnoceny rizika a jejich nejhorší předpokládané následky na pracovišti kuchyně Gastrocentra a pro zhodnocení byla vybraná pozice kuchaře a pracovník myčky. Přitom byla zvolena jednoduchá bodová metoda JBM. Podrobné výsledky jsou zobrazeny v tabulce 1 a 2 na straně 35-36.

34

Tabulka 1 – Identifikace nebezpečných činitelů a hodnocení rizik – Kuchař Vyhodnocení míry rizika

Nebezpečný činitel (stroj, Zdroj rizika zařízení, látka, (vlastnost objekt, pracov. nebezpeč. prostor, činnost, Činitele) zvíře, člověk)

Nejhorší předpokládaný následek působení zdroje rizika

Kuchyňské kráječe, sekací a řezací strojky

vysoce ostré

Vyhodnocení míry rizika

P

E

O

N

R

rozdrcení, pořezání prstů a rukou při obsluze

7

3

0,85

7

124,9 5

značné riziko, potřeba řešení

Podlaha

Nečistoty, vlhkost

uklouznutí a pád na kluzké podlaze, potvrdnutí nohy, poranění

6

6

0,8

1

28,8

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

Elektrický proud

Vysoké Napětí

Úrazy následkem zasažení pracovníků el. Proudem

7

3

0,9

7

132,3

značné riziko, potřeba řešení

Při vaření horké pokrmy

Vysoká teplota

opaření horkými pokrmy nebo párou, pád nádoby s pokrmem na pracovníka (zlomení si nějaké části těla)

6

6

0,85

3

91,8

značné riziko, potřeba řešení

Šlehače, míchače

Vysoká rychlost

zachycení ruky rotující částí šlehače

3

3

0,85

5

38,25

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

Zařízení pro tepelnou úpravu pokrmů (fritézy, smažící pánve)

Vysoká teplota

opaření, popálení horkým olejem

6

6

0,9

7

226,8

vysoké riziko, potřeba okamžité řešení

35

Tabulka 2 – Identifikace nebezpečn. činitelů a hodnocení rizik – Obsluha myčky Nebezpečný činitel (stroj, Zdroj rizika zařízení, látka, (vlastnost objekt, pracov. nebezpeč. prostor, činnost, Činitele) zvíře, člověk)

Strojní myčka

Velká hmotnost, chemická náročnost

Ruční umývání nádobí

Ostré

Podlaha

Nečistoty, vlhkost

Nejhorší předpokládaný následek působení zdroje rizika

Vyhodnocení míry rizika

Vyhodnocení míry rizika

přiražení prstů, zranění ruky částmi na mytí a sušení nádobí, alergie na mycí prostředky, poleptání žíravinou pořezání o skleněné, prasklé nádobí, střepy při mytí a manipulaci Uklouznutí a pád na kluzké podlaze, potvrdnutí nohy, poranění

6

3

0,9

3

48,6

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

3

1,5

0,85

1

3,8

přijatelné riziko

6

6

0,8

1

28,8

riziko, potřeba zvýšené pozornosti

Při hodnocení rizik nebyly dosud zjištěny žádné závažnější případy. Jak je patrné z tabulky 1, mělo by se, ale okamžitě řešit a snížit vzniklé riziko u zařízení pro tepelnou úpravu pokrmů na pozici kuchaře, neboť hrozí úraz opařením nebo popálením horkým olejem. V tabulce 2, ve které jsou identifikováni nebezpeční činitelé na pozici pracovníka myčky je největší riziko vyhodnoceno u strojní myčky a to z důvodu poleptání chemickými prostředky. Zde musí být zvýšena pozornost a zavedeno vhodné bezpečnostní opatření .

8. 1. 3 Navržená bezpečnostní opatření Povinností vedoucích provozů, popř. ředitelů divizí, je tato opatření, většinou vyplývající z bezpečnostních předpisů a návodů k obsluze, zajišťovat a kontrolovat. Zaměstnavatel v rámci systému vnitřního řízení BOZP zajišťuje, aby bezpečnostní technik, popř. manažer EMS&BOZP nebo pracovník pověřený touto činností kontroloval a zabezpečoval, že stanovená i existující opatření jsou realizována. Kuchyňské kráječe, sekací a řezací strojky – je velmi důležité používat ochranná víka, obsluhou stroje pověřovat jen proškoleného pracovníka, pravidelná kontrola stroje

36

Podlaha - udržování pořádku na podlaze (včasný úklid, vytírání podlahy do sucha vhodnými odmašťovacími prostředky), dlaždice s protiskluzovým povrchem a v neporušeném stavu, vhodná obuv (protiskluzová) Elektrický proud - při manipulaci dbát na to, aby se do el. motorů, vypínačů, zásuvek apod. nedostala voda, nepoužívat poškozené el. zařízení (poškozená izolace), zabránit neodborným zásahům do el. instalace, v případě opravy pozvat znalého elektrikáře, pravidelné kontroly a revize Horké pokrmy - při manipulaci s horkými pokrmy používat ochranné chňapky, popř. utěrky proti popálení, hrnce a nádoby nenaplňovat až po okraj a neumísťovat je na okraje stolů, sporáků atd., dávat pozor na páru, tzn. při snímání pokliček z hrnců odvrátit obličej mimo směr unikající páry, omezit přenášení horkých pokrmů a nápojů (dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb. ohledně hmotnostních limitů, ručně přenášených břemen ženou je při občasném zvedání a přenášení 20 kg a při častém zvedání a přenášení 15 kg. Hmotnost břemen a podmínky ruční manipulace s břemeny těhotnými ženami, kojícími ženami, matkami do konce deváté měsíce po porodu jsou upraveny vyhláškou č. 288/2003 Sb, přičemž přeprava břemen spojená pomocí manipulace s jednoduchými bezmotorovými prostředky nesmí u těhotné ženy svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N). Šlehače, míchače - seznámení obsluhy s nebezpečím a s návodem k používání, uzavření stroje krytem, dodržovat správné pracovní postupy Zařízení pro tepelnou úpravu pokrmů (fritézy, smažící pánve) – chránit se nějakým oděvem, při používání fritéz dodržovat hladinu a teplotu oleje, při vkládání potravin do horkého oleje používat koše nebo jiné vhodné pomůcky a při rozehřívání tuku mít nádobu zavřenou víkem. Strojní myčka - zvedací kryty a dvířka správně zajišťovat v horní koncové poloze, u myčky nesmí chybět funkční blokovací zařízení, které zastaví pohyb dopravníku, jestliže není zajištěn včasný odběr nádoby, pravidelná kontrola stroje jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním předpisem, při používání chemikálií mít na sobě ochranný oděv, ochranné brýle, nepropustné rukavice a uzavřené boty. Ruční mytí nádobí – včasné vyřazení naprasklého a poškozeného nádobí z užívání, bodné a řezné nástroje nevkládat společně do umývací lázně a umývat je odděleně, při mytí používat vhodné ochranné rukavice

37

8. 1. 4 Kategorizace prací Podle zákona č. 258/2000 Sb. o zdraví lidu, vyhlášky č. 432/2003 Sb. a NV č. 361/2007 Sb. byli pracovníci společnosti X. s. r. o. v Gastrocentru zařazení do 1 a 2 kategorie prací. Zařazení pracovníků je stanoveno pracovním postupem PP-301-04. Manažer EMS a BOZP zajišťuje informování zaměstnanců o zařazení jejich prací do kategorií (v rámci vstupního školení BOZP) (VNITROPODNIKOVÁ SMĚRNICE SM-3-01, 2011) Pokud nemá zaměstnavatel možnost sám provádět hodnocení rizik, lze se od 1. ledna 2003 obracet např. na některý ze zdravotních ústavů, zřízených v každém kraji, aby požadovanou službu provedl. Firma zabývající se stravovacím zařízení má svého bezpečnostního poradce, který vykonává kategorizace prací.

8. 1. 4. 1 Kategorizace práce na pozici kuchař Popis pracovní pozice: Kuchař spolupracuje při zjišťování finančních nákladů na pokrmy, při kalkulacích a tvorbě cen pokrmů, při sestavování jídelního lístku a menu, při objednávání, přejímce, přezkušování a skladování potravinářských surovin. Podílí se na přípravě pokrmů podle receptur, úpravě pokrmů před podáváním, přípravě a úpravě pokrmů pro bankety, recepce, rauty, dietní stravování a spolupracuje při ošetřování kuchyňského náčiní a vybavení.

Tabulka 3 – Kategorizace práce -Kuchař Název a označení práce

Kuchař

Počet zaměstnanců

4

Muži

2

Ženy

2

Místo výkonu práce

GASTROCentrum – kuchyně

Délka směny

Seznam rizikových faktorů působících na zaměstnance

Jednosměnný pracovní provoz 8 hodiny + 0,5 hodiny přestávka Faktory Kategorie Zátěž teplem 1 Psychická zátěž 1 Pracovní poloha 2 Fyzická zátěž 2

Práci zařazuji do kategorie Zdroj:Vnitropodniková směrnice

2

38

Jak je uvedeno v tabulce 3 byl tento druh práce zařazen do kategorie 2. Podle §26 nařízení vlády 361/2007 Sb. se zdravotní riziko pracovní polohy hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem, zejména provádí-li opakující se pracovní úkony, při nichž si nemůže pracovní polohu volit sám, ale tato je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a pracoviště a charakteru prováděné práce. U kuchaře je nejvíce zatěžován trup, kvůli výraznému úklonu trupu do stran větší než 20 st. při frekvenci pohybu menší než 2min. Fyzická zátěž je také zařazena do kategorie 2 podle §23, odst. 4 n.v 361/2007 Sb. Navržená opatření: Práce v nepříznivé pracovní poloze musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce. Dodržování stanovených limitů pro ruční přenášení břemen. Velmi důležité je pravidelné školení zaměstnanců – 1x za rok, preventivní lékařská prohlídka u zaměstnanců do 50 let se provádí nejméně za pět roků, u zaměstnanců nad 50 let se provádí nejméně jednou za tři roky.

8. 1. 4. 2 Kategorizace práce na pozici pracovník myčky Popis pracovní pozice: Pracovník vypomáhá v kuchyni, podílí se na úklidu prostor, mytí nádobí a skladování potravin. Práci vykonává v základní poloze v sedě nebo vestoje (střídání poloh) a manipuluje s břemeny do 10 kg.

Tabulka 4 – Kategorizace práce – pracovník myčky Název a označení práce

Pracovník myčky

Počet zaměstnanců Muži Ženy Místo výkonu práce

2 0 2 GASTROCentrum – kuchyně Jednosměnný pracovní provoz 8 hodiny + 0,5 hodiny přestávka Faktory Kategorie pracovní poloha 2 psychická zátěž 1 chemické látky 2 fyzická zátěž 2

Délka směny

Seznam rizikových faktorů působících na zaměstnance

Práci zařazuji do kategorie Zdroj:Vnitropodniková směrnice

2

39

Tabulka 4 popisuje rizikové faktory působící na zaměstnance obsluhující myčku, přičemž na základě těchto faktorů je pracovník zařazen do 2. kategorie. Mimo uvedené rizikové faktory je známo dalších 9 faktorů pracovních podmínek, které na pracovníka myčky nepůsobí. Mezi ně patří prach, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetické pole, zátěž teplem, zátěž chladem, zraková zátěž, biologické činitele a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. Podle § 26 n.v. 361/2007 Sb. je pracovní poloha vyskytující se u zaměstnance zařazena do kategorie 2, kde je nejvíce zatěžován trup. Další rizikový faktor zařazený do kategorie 2 jsou chemické látky, které se vyskytují v technologickém procesu, tzn. při obsluze myčky, čištění a dezinfikování místností (dle n.v. 361/2007 Sb.). V provozu se vyskytují tyto chemické látky: Hydroxid draselný – látka žíravá, způsobuje těžké poleptání, hydroxid sodný – rozložitelný ve vodě a v půdě, leptá oči, sliznice a kůži a je žíravý. Navržená opatření: Při použití chemických látek zajistit dostatečné větrání prostor, pokud nelze, použít ochranu dýchacích cest s filtrem proti aerosolům. Používat ochranné brýle těsnící s bočnicemi nebo obličejový štítek. Používat ochranné nepropustné rukavice odolné vůči žíravinám – pryž, latex. Používat ochranný oděv a uzavřenou obuv. Práce v nepříznivé pracovní poloze musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut po každých 2 hodinách nepřetržité práce. Dodržování stanovených limitů pro ruční přenášení břemen.

8. 1. 5 Osobní ochranné pracovní pomůcky Pracovníci stravovacího zařízení jsou vybavováni OOPP podle: 

Seznamu poskytovaných OOPP na základě vyhodnocení rizik spojených s výkonem práce. Písmenný kód X označující příslušné riziko je uveden v tabulce 5 - hodnocení rizik u pracovníka myčky.



OOPP

doporučených

v provozní

dokumentaci

technických

zařízení

nebo

v bezpečnostních listech chemických látek a přípravků. Záznamem o přidělení OOPP je Karta OOPP, která je uložena u příslušného vedoucího provozu, popř. u skladníka

40

Tabulka 5 – Hodnocení rizik při výběru OOPP u pracovníka myčky Pracovník myčky/úklidový pracovník

Pády

Bodné, řezné rány, škrábance

Uklouznutí upadnutí

Chlad

Ponoření

Postříkání

Páry, plyny

2

3

4

5

6

7

Kód

X

1

Lebka

A

X

Uši

B

Oči

C

Dýchací orgány

D

Obličej

E

Celá hlava

F

Horní končetiny

Ruce

G

Paže

H

Dolní končetiny

Chodidla

I

Nohy

J

Pokožka

K

Trup/břic ho

L

Celé tělo

M

Hlava

Různé

X X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

Zdroj:Vnitropodniková směrnice Na základě tabulky 5 hodnocení rizik jsou pracovníkovi myčky přiděleny následující OOPP: Tabulka 6 – Seznam OOPP u pracovníka myčky Poř. Č.

Pracovní prostředek

Orientační doba životnosti

1

Pracovní oděv

24 měsíců

2

Pracovní obuv protiskluzová

12 měsíců

3

Pracovní rukavice

2 měsíce

Zdroj:Vnitropodniková směrnice

41

Seznam poskytovaných OOPP pro kuchaře jsou podobné jako u pracovníka myčky, přičemž největší riziko je vynaloženo na ruce při bodných a řezných ranách, a působením tepla a ohně. Tedy u kuchaře OOPP jsou následující: Tabulka 7 – Seznam OOPP u kuchaře Poř. Č.

Pracovní prostředek

Orientační doba životnosti

1

Pracovní oděv

24 měsíců

2

Pracovní obuv protiskluzová

12 měsíců

3

Pracovní rukavice

2 měsíce

4

Zástěra nepromokavá

Zdroj:Vnitropodniková směrnice

8. 1. 5. 1 Ekonomika spojená s poskytováním OOPP Nákup a poskytování OOPP má na starost provozní gastrocentra, která dohlíží na chod provozu a případná vzniklá rizika. Na pracovišti kuchyně pracuje dohromady 13 osob, kterým jsou přiděleny OOPP ihned při nástupu do práce.

Tabulka 8 - Roční náklady na OOPP vynaloženy na jednoho pracovníka Kalhoty 2x

444 Kč

Halenka 2x

444 Kč

Zástěra

200 Kč

Síťka 2x

142 Kč

Polokošile

221 Kč

Obuv

500 Kč

Celkem

1 951 Kč

Zdroj:Vnitropodniková směrnice Při počtu 13 osob je celkem vynaloženo na všechny pracovníky kuchyně 25 363 Kč/rok.

42

Každý pracovník si zajišťuje sám čištění běžných ochranných pracovních oděvů, a to prostřednictvím veřejných prádelen a čistíren nebo při praní v domácnosti. Úhrada nákladů za čištění ochranných pracovních oděvů bude poskytována všem pracovníkům, kteří mají nárok na přidělení těchto oděvů. Její výše je stanovena podle doby životnosti a druhu oděvu následovně : Tabulka 9 – Úhrada nákladů za čistění ochranných pracovních oděvů Skupina

Druh obleku

Úhrada Kč/období

A,B C

Ochranný oděv Ochranný oděv

300 Kč/ročně 150 Kč/ročně

V případech, kdy dojde k absenci pracovníků v délce minimálně 20 pracovních dnů, výše úhrady nákladů se sníží takto: Tabulka 10 – Úhrada nákladů v případě absence pracovníků Snížení celkové částky při absenci minimálně 20 pracovních dnů o Kč A,B 30 C 15 Zdroj:Vnitropodniková směrnice Skupina

Úhrada nákladů za čištění ochranných pracovních oděvů se provádí jedenkrát ročně při výplatách mezd. Za správné vykazování úhrad za čištění pracovních oděvů odpovídají jednotliví vedoucí provozu,

8. 2 Ekonomické zhodnocení navržených opatření V provozu kuchyně již zmiňovaného Gastrocentra nebyl zjištěn zásadní vliv na zdraví, který by snižoval výrazně bezpečnost zdraví zaměstnanců. Veškerá vzniklá rizika, která se na pozici kuchaře a pracovníka myčky vyskytují, jsou převážně sníženy poskytnutím osobních ochranných pracovních prostředků zaměstnancům a také zavedení bezpečnostních opatření. Vzhledem ke správnému dodržování bezpečnostních předpisů ze strany bezpečnostního manažera a také zaměstnanců, by se i přesto raději společnosti doporučovala některá opatření, která by měla více snížit riziko pracovních úrazů. Mycí zařízení, využívá bohužel při mytí nádobí chemických prostředků jako je hydroxid draselný a hydroxid sodný. Hydroxid draselný je látka žíravá a v případě polití způsobuje

43

těžké poleptání. Hydroxid sodný rozložitelný ve vodě a v půdě, leptá oči, sliznice a kůži a je také žíravý. Při denní manipulaci s nimi musí zaměstnanci používat ochranné nepropustné rukavice, ochranné brýle, oděv a uzavřenou obuv. Také se musí pravidelně větrat. V případě těchto vzniklých rizik a snížení pracovní pohody bylo společnosti navrženo zakoupit strojní granulovanou myčku značky Granuldisk. Tento originální mycí systém s velmi vysokou účinností a nízkými provozními náklady myje veškeré kuchyňské nádobí pomocí směsi vody, speciálních plastových granulí a minimální koncentrace chemickým přísad. Není třeba předmytí a namáčení nádobí. Mytí pomocí Granuldisku přináší až 50% úsporu nákladů proti klasickému strojnímu mytí. Mycí stroj je velmi kvalitní a vyniká vysokou provozní bezpečností a spolehlivostí. Tato speciální myčka šetří čas, peníze i životní prostředí. Současně snižuje riziko pracovních úrazů, které především vzniká poleptáním žíraviny u klasických strojních myček za použití chemikálií a také snížení úrazů je z důvodu nového systému ukládání nádobí a otvírání dveří myčky. Srovnání strojní klasické myčky a myčky granulované: Z hlediska nákladů na jejich pořízení jsou méně nákladné klasické myčky, přičemž cena klasické strojní myčky např. značky Meiko s použitím chemie se pohybuje kolem 100 000 Kč. Pořizovací cena granulované myčky Granuldisk je 350 000 Kč. Investice do ní je tedy velmi náročná, ale výrazně šetří provozní náklady. Klasické myčky mají zásadní problém v tom, že vyžadují ruční předmytí u silně zaschlého nebo zapečeného nádobí, což se v gastrocentru vyskytuje běžně. Musí se u nich tedy použít dlouhodobé působení proudu tlakové vody a trysek a to například 30-60 min a takový režim spotřebuje hodně energie. Při ručním předmytí je zase velká spotřeba teplé a studené vody a tedy celkově je mytí provozního nádobí pomocí těchto myček velmi nákladné. Strojní mytí granulovanou myčkou spočívá v tom, že účinek proudu vody výrazně zvyšují plastové granule, které jsou do tohoto proudu přimíchány. Dopad těchto granulí na zaschlou a nebo zapečenou vrstvu pokrmu tuto vrstvu pokrmu naruší a tak dojde k umytí jakkoliv zapečeného nádobí bez ručního předmytí. Navíc je tento proces velmi krátký a trvá nejčastěji 210 sekund, tj. 3,5 minuty. Tato švédská firma Granuldisk srovnala kalkulace provozních a investičních nákladů, které pro tuto myčku vychází velmi příznivě a to i přes vysoké náklady na pořízení. Výsledkem je, že při instalaci myčky Granuldisk činí úspora 804 000 Kč/rok oproti nasazení myčky klasické. Její měsíční úspora vychází na 67 000 Kč/měsíc a tedy návratnost investice je již za 5,5 měsíce.

44

Pokud by si firma granulovanou myčku zakoupila, ušetřila by za 10 let celkem 8 040 000 Kč při srovnání současně používané klasické myčky za použití chemie a ušetřené finance, které by tím získala, mohla použít do dalších oblastí BOZP. Tedy z hlediska nákladů a především z hlediska bezpečnosti by se doporučovalo Gastrocentru zakoupit granulovanou myčku značky Granuldisk. U zařízení pro tepelnou úpravu pokrmů (fritézy, smažící pánve) vzniká riziko častého popálení o rozehřátý olej. Riziko lze snížit při vkládání potravin do oleje používáním košů (které jsou součástí fritéz) nebo jiných vhodných pomůcek a dodržovat hladinu oleje. U tohoto konkrétního nebezpečného činitele lze navrhnout opatření, které spočívá v používání ochranného oděvu. Celková roční cena za pracovní oděv je 1388 Kč/1osobu. 

Kalhoty 444Kč



Halenka 444Kč



Obuv 500Kč

Fritézy a smažící pánve obsluhuje z kuchyně 5 osob, tedy náklady na oděv činí 6940 Kč Horké pokrmy se stávají častým rizikem popálení, při nichž je důležité kontrolovat množství pokrmu v nádobě, tzn. hrnce nenaplňovat až po okraj a při snímání pokliček dávat pozor na páru. Ale nejvhodnější navržené bezpečnostní opatření je používat pracovní ochranný oděv a ochranné chňapky při snímání hrnců, popřípadě utěrky. Cena profesionálních ochranných kuchyňských chňapek je 580 Kč/2ks. Mají výbornou termoizolaci, rukavice jsou vyrobeny s neklouzavým povrchem, které zabraňují vyklouznutí kastrolu, pekáče atd. Jsou vhodné do teploty 280°C. Gastrocentrum zaměstnává v kuchyni, kromě obsluhy myčky 11 osob, tedy celková investice představuje 6380 Kč Elektrický proud se nestává častým typem pracovního úrazu, ale pokud by nějaký nastal, mohou vést k trvalým následkům. Proto je povinností provádět pravidelné kontroly a revize a při manipulaci dbát na to, aby se do el. motorů, vypínačů, zásuvek apod. nedostala voda. Pro snížení rizika se za vhodné opatření považuje zakoupení zásuvek do vlhka s ochranným krytem. Jejich cena se pohybuje kolem 100 Kč/ks. V celém provozu je zapotřebí přibližně 30ks zásuvek včetně dalších 3 místností s myčkou, šlehačem a elektrickým grilem. Tedy celková cena do Gastrocentra je vyčíslena na 3000 Kč.

45

Podlaha musí být stále udržovaná v pořádku a v čistotě, což za velmi důležité se považuje vytírání podlahy do sucha vhodnými odmašťovacími prostředky. Velmi zásadní je mít v provozu dlaždice s protiskluzovým povrchem a nosit vhodnou protiskluzovou obuv. Provoz kuchyně je vybaven těmito nezbytnými protiskluzovými dlaždicemi, avšak by se doporučovalo nakoupit vhodný podlahový mycí stroj značky KARCHER v pořizovací ceně 60 000 Kč. Vyloučit nelze čistící prostředky v hodnotě 1853 Kč/ks.

Tabulka 11 – Vynaložené investice na snížení rizika pracovních úrazů Nebezpečný činitel

Navržené opatření pro snížení rizika

Vyčísleno v Kč

Mytí nádobí, chem. prostředky

Nákup granulované myčky značky Granuldisk

350 000

Fritézy, smažící pánve

Nákup pracovního oděvu

6 940

Horké pokrmy

Nákup chňapek

6 380

Elektrický proud

Nákup zásuvek do vlhka

3 000

Podlaha

Nákup podlahového mycího stroje + čistící prostředky

61 853

Celkem

428 173

Velké investiční náklady, které jsou navrženy vynaložit na snížení rizika v kuchyni se dle předchozích výpočtů vyplatí. Jak z důvodu granulované myčky, která šetří čas a vyznačuje se nízkými provozními náklady, tak z důvodu šetření financí na úrazy, které mohou být v tomto případě výrazně omezeny. Neboť pro firmu pracovní úrazy a neschopnosti s tím spojené představují nemalé finanční prostředky.

46

9 ZÁVĚR Bakalářské práce, zpracovaná v období od dubna 2011 do dubna 2012, byla věnovaná zejména výsledkům BOZP ve firmě zabývající se stravováním. Při identifikaci rizik na pozici kuchaře a pracovníka myčky bylo zjištěno největší riziko úrazů u zařízení pro tepelnou úpravu pokrmů a strojní myčky. U kuchaře je nejvhodnějším bezpečnostním opatřením použití osobních ochranných pracovních prostředků, které byly následně vyčísleny. Zaměstnanci obsluhující myčku jsou ohrožovány nejvíce chemickými látkami způsobující poleptání. Z toho důvodu bylo firmě do budoucna doporučeno zakoupit speciální granulovanou myčku, vyznačující se vysokou bezpečností a výrazně nižšími provozními náklady. Úspora financí plynoucí z tohoto opatření může být tedy poskytnutá do jiných složek BOZP na snížení úrazů. Metody zpracované v BP jsou podrobně popsány a poskytují návod při vyhledávání rizik a zařazení prací do příslušných kategorií. Obě již zmíněné pozice jsou ve firmě zařazeny do 2. kategorie, přičemž hlavní rizikové faktory na ně působící je fyzická zátěž, pracovní poloha a chemické látky. Touto prací je vytvořený ucelený přehled o BOZP v praxi a poskytnutí užitečných informací především pro zaměstnance a firmy, u nichž nebyla této problematice věnována pozornost. Nesmí být opomenuto, že stabilní pracovní kolektiv zaměstnanců, který je neustále vzděláván, školen a zlepšován, nemůže být nahrazován ani tou nejdokonalejší technikou. V tom případě musí být nejvíce investic vynaloženo do zaměstnanců, neboť spokojení zaměstnanci se najdou tam, kde jsou obklopeny kvalitními pomůcky, jak technickými, tak ochrannými vedoucí k bezpečné práci. Toho je dosahováno jen zajišťováním ochranných pracovních prostředků a investicemi do moderní technologie. Jakékoliv zlepšování stavu v oblasti BOZP je vyčísleno snadno, ale zpětná návratnost investic je vyhodnocena snad pouze ve snižování pracovní úrazovosti. Hlavním cílem všech podniků, by mělo být právě tohle optimum, neboť je odráženo v celkové ziskovosti firmy a tím i chápáno vynakládání prostředku na BOZP jako investice, nikoli jako náklad.

47

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Literatura DANDOVÁ E., Evidence pracovních úrazů - nařízení vlády č. 201/2010 Sb., Praha 2011, ISBN: 978-80-7357-654-7 DRÁSALOVÁ N., Jak bezpečně pěstovat rostliny a chovat zvířata, Bezpečnost práce v praxi, Praha: ASPI, 2009, ISBN 978-80-7357-438-3 JANÁKOVÁ A., Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci., Olomouc: ANAG, 2004, ISBN 80-7263-223-X KLEIBL J., DVOŘÁKOVÁ Z. A ŠUBRT B., Řízení lidských zdrojů. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-389-2 KUBÍČKOVÁ D., KOTTNAUER A., Zákon o inspekci práce: komentář s aktualizací při změně zákona, Praha: ASPI, 2006, ISBN 80-7357-181-1 KUKLOVÁ D., ŠUBRT B., Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní péče o zaměstnance, Olomouc: ANAG, 2002, ISBN 80-7263-127-6 MOTYČKOVÁ P. Kategorizace práce: podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb., a vyhlášky č. 432/2003, Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-051-3 NEUGEBAUER T., Vyhledání a vyhodnocení rizik v praxi, Praha: ASPI, 2008, ISBN 978-80-7357-356-0 ŠUBRT B. A KOL., Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Ostrava: ANAG, 2007, ISBN 978-80-7263-400-2 VÝZKUMNÝ ÚSTAV BEZPEČNOSTI PRÁCE, V. V. I., Výzkum BOZP v kostceinspirace pro praxi , Praha 2008, ISBN 978-80-86973-01-2 ZÁKON Č. 262 / 2006 Sb. ZÁKONÍK PRÁCE

Internetové zdroje MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ [online]. 2008, [cit. 2011-08-15]. Národní politika. Dostupné z: .

48

ÚTVAR BOZP A POŽÁRNÍ OCHRANY[online]. 2009, [cit. 2012-03-12]. Metoda JBM Dostupné z: http://bozppo.vfn.cz/metoda_JBM.htm

Jiné zdroje ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz za rok 2010, Dostupné z: www.czso.cz STÁTNÍ ÚŘAD INSPEKCE PRÁCE, Pracovní úrazovost v ČR za rok 2010, Dostupné z: www.suip.cz VNITROPODNIKOVÁ SMĚRNICE SM-3-01, 2011

Seznam tabulek Tabulka 1: Identifikace nebezpečných činitelů a hodnocení rizik – Kuchař ..................... str. 35 Tabulka 2: Identifikace nebezpečných činitelů a hodnocení rizik – Obsluha myčky ........ str. 36 Tabulka 3: Kategorizace práce – Kuchař. .......................................................................... str. 38 Tabulka 4: Kategorizace práce – Pracovník myčky. .......................................................... str. 39 Tabulka 5: Hodnocení rizik při výběru OOPP u pracovníka myčky ................................. str. 41 Tabulka 6: Seznam OOPP u pracovníka myčky ................................................................ str. 41 Tabulka 7: Seznam OOPP u kuchaře ................................................................................. str. 42 Tabulka 8: Roční náklady na OOPP vynaloženy na jednoho pracovníka .......................... str. 42 Tabulka 9: Úhrada nákladů za čištění ochranných pracovních oděvů .............................. str. 43 Tabulka 10: Úhrada nákladů v případě absence pracovníků .............................................. str. 43 Tabulka 11: Vynaložené investice na snížení rizika úrazů ................................................ str. 46

Seznam obrázků Graf 1: Míra pracovní neschopnost v % ............................................................................ str. 16 Graf 2: Smrtelné pracovní úrazy ....................................................................................... str. 24 Graf 3: Délka trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ........................................ str. 26

49

Seznam příloh Příloha 1: Kniha úrazů........................................................................................................ str. 51 Obrázek 1: Fritéza .............................................................................................................. str. 53 Obrázek 2: Šlehač............................................................................................................... str. 53 Obrázek 3: Elektrický gril .................................................................................................. str. 53 Obrázek 4: Myčka .............................................................................................................. str. 54 Obrázek 5: Fritézy .............................................................................................................. str. 54 Obrázek 6: Podlaha ............................................................................................................ str. 54 Obrázek 7: Čistící prostředky do myčky ............................................................................ str. 55 Obrázek 8: Osobní ochranné pracovní pomůcky ............................................................... str. 55

50

PŘÍLOHY Příloha 1 – Kniha úrazů

51

52

Obrázek 1: Fritéza

Obrázek 2: Plynový sporák

Obrázek 3: Šlehač 53

Obrázek 4: Elektrický gril

Obrázek 5: Myčka

Obrázek 6: Protiskluzová podlaha

54

Obrázek 7: Čistící prostředky do myčky

Obrázek 8: Osobní ochranné pracovní prostředky

55