Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Vývoj skladby směsného komunálního odpadu v městské aglomeraci Prostějov Diplomová práce
Vedoucí bakalářské práce: Doc. Ing. Rudolf RYBÁŘ, CSc.
Vypracovala: Bc. Veronika DOKOUPILOVÁ
Brno 2011
Vložený list zadání diplomové práce
2
ABSTRAKT Pro téma mé diplomové práce jsem si zvolila Vývoj skladby komunálního odpadu v městské aglomeraci Prostějov. Věnovala jsem se platné legislativě v České republice, dále jsem pokračovala definicí komunálního odpadu. Dotkla jsem se i tématu třídění odpadu. Neváhala jsem navštívit sběrné dvory v Prostějově a stručně popsat, jak fungují a díky fotografiím a nákresu i ukázat, jak vypadají. Okrajově jsem nastínila způsoby sběru komunálního odpadu. Dále jsem doložila vývoj a současný stav skladby a množství jednotlivých složek komunálního odpadu ve městě Prostějov. Představila jsem firmu A.S.A. TS Prostějov, s.r.o., která v Prostějově zajišťuje komunální služby. Na závěr jsem přidala několik rad, jak šetřit životní prostředí.
Klíčová slova: komunální odpad, třídění odpadu, sběrný dvůr, odpadové hospodářství
ABSTRACT The development in the composition of the municipal waste within the Prostějov region is the topic that I have chosen for my diploma papers. It surveys the existing Czech Republic legislation and adds the municipal waste definition. The work touches the waste recycling to certain extent as well. By visiting of the waste collecting yards in the city of Prostějov. I have received a material that allowed me to both describe the way these yards work and provide the readers with pictures and schemes showing what they look like in real. The theses partly outline the ways and option of municipal waste collection. The look on the development and current status of the composition and quantity of individual items forming the municipal waste within the city of Prostejov constitutes the main part of the papers. I am presenting the A.S.A.TS Prostejov Company as one of the providers of waste disposal within region of Prostějov. The work concludes with practical recommendations on how to save the environment.
Keywords: municipal waste, recycling, collecting yard, waste management
3
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vývoj skladby směsnéhokomunálního odpadu v městské aglomeraci Prostějov vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MU v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. dne………………………………………. podpis …………..……………………….
4
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala doc. Ing. Rudolfu RYBÁŘOVI, CSc. za odborné rady a za pomoc při řešení mé diplomové práce.
5
1. ÚVOD…………………………………………………………………..……….8 2. CÍL PRÁCE…………………………………………………………………..…9 3. PLATNÁ LEGISLATIVA..…………………………………………………....10 3.1. Působnost zákona Zákon 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů………………………………………………………………………....10 3.2. Hierarchie způsobu nakládání s odpadem………………………………..12 3.3. Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství……………..12 3.4. Poplatky…………………………………………………………………..13 3.4.1. Výše poplatku v Prostějově………………………..…………………...14 4. CHARAKTERISTIKA KOMUNÁLNÍHO ODPADU…..……………….…..15 4.1.Třiďte odpad! Má to smysl!......................................................................18 5. ZPŮSOBY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO ODPADU..………………………….20 5.1. Odvozný způsob…………………………………………………………..21 5.2. Donáškový způsob………………………………………………………..21 5.3. Sběrný a recyklační dvůr……………………………………………….....21 5.4. Sítě sběren………………………………………………………….……..22 5.5. Pytlový sběr…………………………………………………….………....22 5.6. Zastávkový odvozný způsob…………………………………………...…22 5.7. Balíkový způsob………………………………………………………......22 6. CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU SBĚRU V PROSTĚJOVĚ.……………...23 6.1. Fakta a čísla……………………………………………………………….25 6.1.1 Česká republika………………………………………………………….25 6.1.2 Prostějov………………………………………………………………....29 6.1.2.1 Plast………………………………………………………………...….30 6.1.2.2. Papír…………………………………………………………………...31 6.1.2.3. Sklo…………………………………………………………………....31 6.1.2.4. Elektroodpad…………………………………………………………..32 6.1.2.5. Biologicky rozložitelný odpad………………………………………..32 6.1.2.6. Textil…………………………………………………………………..32 7. K ČEMU SLOUŽÍ SBĚRNÝ DVŮR………………………………………….33 7.1. Sběrný dvůr Průmyslová…………………………………………………..35 7.2. Vybavení sběrných dvorů……………………………………………........37 7.3. Vize budoucnosti – sběrný dvůr – bazar?...................................................37 6
7.4. Zpětný odběr……………………………………………………………….37 8. ODBOR KOMUNÁLNÍCH SLUŽEB..………………………………………..38 9. A.S.A. TS PROSTĚJOV, s.r.o………….……………………………………....39 10. VYHODNOCENÍ SYSTÉMU SBĚRU V PROSTĚJOVĚ……………..…...….41 11. JAK ŠETŘIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ................................................................42 12. SLOVNÍČEK POJMŮ…………………………………………...……………...45 13. ZÁVĚR………………………………………………………….…………...….48 14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………..……………49 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ……………………………………………….....51 SEAZNAM TABULEK………………………………………………………….....52 PŘÍLOHY……………………………………………………………………………I SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………………………….II
7
1.
ÚVOD
Odvětví odpadového hospodářství se stává stále tíživějším problémem lidské populace v celosvětovém měřítku. Téměř každý den se ve sdělovacích prostředcích setkáváme se zprávami z celého světa o nových nebo přetrvávajících problémech s odpadem. Objevují se zprávy o černých skládkách na okrajích lesa či ve starých továrnách, o pochybných obchodech s odpadem nebo o tunách odpadu ve světových mořích apod. Žijeme konzumním životem, jako příklad použiji nákup ve kterémkoliv supermarketu. Už při nákupu běžných potravin si můžeme všimnout množství obalových hmot, papírová krabička obalená celofánem skrývá obsah většinou dále zabalen, při nákupu ovoce či zeleniny, je zákazník opět nucen použít igelitové sáčky na zvážení každého druhu zvlášť. U pokladny dostaneme ještě igelitovou tašku zdarma a můžeme se vydat na cestu domů. V podstatě polovina nakoupeného zboží je odpad. Pro někoho značka kvality pro někoho, kdo myslí na budoucnost planety Země naprostý nesmyl a plýtvání. Je nutno si uvědomit, že není možné dál zahlcovat planetu zbytečným odpadem. V přírodě vznikající odpad má vždy své využití a svůj smysl. To se o odpadu produkovaném člověkem už říci nedá. V minulosti si s nakládání s odpady nikdo hlavu moc nelámal, většina odpadu se odvezla někam na skládku daleko za město. Takové skládky jsou ekologickou zátěží ještě dnes a musí se vynakládat vysoké finanční prostředky na odstranění následků znečištění. Naštěstí se snad blýská na lepší časy a svět si začíná tíživou situaci naplno uvědomovat.
8
2.
CÍL PRÁCE
Cílem mojí diplomové práce je poskytnout informace o vývoji skladby komunálního odpadu v městské aglomeraci Prostějov a objasnit legislativu v oblasti komunálních služeb. Popsat současný stav a zkusit navrhnout řešení ne zlepšení stávající situace.
9
3.
PLATNÁ LEGISLATIVA
Alfou a omegou odpadového hospodářství je Zákon 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů. Související zákony a vyhlášky jsou Zákon č. 477/2001 Sb. O obalech a o změně některých dalších zákonů, Zákon č. 334/1992 Sb. v úplném znění č. 231/1999 Sb. a č 132/2000 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Zákon 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využívání, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství.
3.1.
Působnost zákona Zákona 185/2001 Sb. O odpadech a o
změně některých dalších zákonů Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou a) odpadních vod, b) odpadů drahých kovů, c) radioaktivních odpadů,
10
d) mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem, e) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu, slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví, f) emisí látek znečišťujících ovzduší, g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice, h) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečištění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů, i) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností, j) zemin a jiných přírodních materiálů vytěžených během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví. Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání a) s těžebním odpadem, b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami, c) s vedlejšími produkty živočišného původu.
11
3.2.
Hierarchie způsobů nakládání s odpady
V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a) předcházení vzniku odpadů, b) příprava k opětovnému použití, c) recyklace odpadů, d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e) odstranění odpadů.
3.3.
Orgány veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství
Veřejnou správu v oblasti odpadového hospodářství vykonávají: a) ministerstvo, b) Ministerstvo zdravotnictví, c) Ministerstvo zemědělství, d) inspekce, e) Česká obchodní inspekce, f) Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, g) celní úřady, h) Policie České republiky, i) orgány ochrany veřejného zdraví, j) krajské úřady, k) obecní úřady obcí s rozšířenou působností, l) obecní úřady a újezdní úřady.
12
3. 4.
Poplatky
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Sazbu poplatku tvoří: a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok, b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu. V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce (Zákon 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů).
13
3.4.1.
Výše poplatku v Prostějově
Od 1. 1. 2011 platí na území města Prostějova obecně závazná vyhláška č. 7/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, dále jen (“poplatek za komunální odpad“). Podle této obecně závazné vyhlášky musí každá fyzická osoba s trvalým pobytem ve městě Prostějově nebo která má ve vlastnictví stavbu (na území města Prostějova) určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba, zaplatit místní poplatek ve výši Kč 492,- na kalendářní rok 2011, splatnost poplatku je 30. 6. 2011.
Sazba poplatku činí celkem 492 Kč za poplatníka a kalendářní rok a skládá se z:
a) pevné částky ve výši 242 Kč za osobu poplatníka a kalendářní rok,
b) částky stanovené na základě skutečných nákladů města Prostějov na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok ve výši 250 Kč za poplatníka a kalendářní rok.
Rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu je stanoveno takto:
a) celkové skutečné náklady města Prostějov na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu od občanů města činily za předcházející kalendářní rok, tj. za rok 2009 částku 41 846 809 Kč,
b) počet poplatníků k 31. 12. 2009 je 45 658 (45 460 fyzické osoby s trvalým pobytem na území města Prostějov + 198 fyzických osob, které mají ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba),
14
c) skutečné náklady města Prostějov na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za předchozí kalendářní rok, tj. za rok 2009 činily 916 Kč za poplatníka a kalendářní rok. Z této částky je stanovena sazba poplatku dle čl. 6 odst. 1 písm. b) vyhlášky ve výši 250 Kč.
4. CHARAKTERISTIKA KOMUNÁLNÍHO ODPADU Komunálním odpadem se všeobecně i podle legislativy rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob (občanů) a při čištění veřejných komunikací a prostranství (Filip a kol., 2003). Pod pojem komunální odpad zařazujeme domovní odpad, který je tvořen odpadem z domácností – zbytky z kuchyně, obaly. Další složkou je objemný odpad – starý nábytek, vysloužilé spotřebiče. Obalový odpad je tvořen pouze obaly. Odpad vznikající v nebytových prostorech je označován jako odpad podobný komunálnímu odpadu.
Produkce odpadů neustále každým rokem narůstá, ve vyspělých zemích se jedná o 1 – 2% nárůst v zemích rozvojových je pak procento ještě vyšší a to 4 – 5%. Změnilo se i složení odpadů, které souvisí s přesunem obyvatelstva z vesnice do města.
Pro účelné využívání i pro odstraňování komunálního odpadu je důležité znát nejen současný stav, ale i výhledový, a to jak z hlediska celkového množství a skladby KO, tak i z hlediska časového a plošného rozložení KO v dané lokalitě. Důležité jsou též fyzikální, chemické a biologické vlastnosti odpadů, tedy jejich technologické vlastnosti (spalitelnost, kompostovatelnost, recyklovatelnost apod) (Filip a kol., 2003). Nesmí se opomenout ani stránky ekonomické, to znamená poptávka a rozmístění odběratelů využitelných složek. Základní charakteristikou KO je množství odpadu. To rozdělujeme na celkové množství (t/rok) a měrné množství (kg/obyvatel/týden).
15
Fyzikálně – chemické charakteristiky:
-
Objemová hmotnost KO (hustota) – určuje se vážením boxu o měřitelném objemu
-
Vlhkost odpadu – porovnání hmotností odebraných vzorků KO v přirozeném stavu a po vysušení na 105°C
-
Obsah spalitelných látek – hmotnost, o kterou se zmenší hmotnost jednotky sušiny odpadu jejím spálením za stanovených podmínek
-
Spalné teplo odpadu – množství tepla, které se vyvine dokonalým spálením jednotkového množství odpadu v kalorimetrické tlakové nádobě v prostředí stlačeného kyslíku při teplotě 25°C a jestliže se spaliny ochladí na původní teplotu spalovaného odpadu a voda zůstane po spálení v kapalném stavu
-
Výhřevnost odpadu – spalné teplo odpadu zmenšené o výparné teplo vody, která vznikne z odpadu během hoření a uvolní se, takže voda zůstává po spálení v plynném stavu
-
Obsah uhlíku, dusíku a jejich poměr, fosforu a vodíku
-
Obsah vybraných prvků se zaměřením se na toxické látky
Množství a skladba KO se zjišťuje buď z evidenčních hlášení státních orgánů nebo z přímého zjišťování. Sleduje se i množství vytříděných komodit, množství nebezpečného odpadu apod. Přímé zjišťování je ovlivněno několika elementy. Zejména se jedná o typ zástavby, systém sběru, počet a druh sběrných nádob apod. Za důležité se považuje získat reprezentativní vzorek určený k analýze dle stanovené metodiky zjišťování skladby KO. Takových metodik je několik a liší se podle stanoveného cíle. U nás se zejména používá jednotná metodika zjišťování množství a skladby DO, která vyšetřuje jak množství, tak látkovou skladbu veškerého odpadu. Tato metodika využívá modelu čtyř různých zástaveb (Tab. č. 1, 2, 3). Zahrnuje rozdíly mezi různými způsoby vytápění nebo povinností třídit odpad. 16
Tab. č. 1 Typy bytové zástavby Typy bytové zástavby Počet obyvatel Symbol, typ Typ zástavby a způsob vytápění Více než 80 000 Sídlištní zástavba velkých měst s C1 centrálním zdrojem tepla Sídlištní zástavba menších měst s 20 000 - 80 000 C2 centrálním zdrojem tepla S
Smíšená zástavba měst, tj. bytová i rodinné domky se smíšeným centrálním i lokálním vytápěním
V
Venkovská zástavba, rodinné domy s lokálním vytápěním převážně tuhými palivy
Tab. č. 2 Měrné množství odpadu Typ zástavby C1 C2 S V
Měrné množství odpadu Max. hodnota Min. hodnota
Průměr
kg/obyv./týden 3,9 3,2 3,4 4,7
3 2,5 3 3,8
Průměr kg/obyv./týden 156 130 156 198
1,4 2,3 2,5 3
Tab. č. 3 Skladba domovního odpadu Typ zástavby Látková skupina
C1
C2 S V % % % % kg/obyv./týden hm. kg/obyv./týden hm. kg/obyv./týden hm. kg/obyv./týden hm.
Papír, lepenka
35
22,7
29
22,2
40
25,6
15
7,6
Plasty
22
13,8
22
16,8
28
18
18
9
Sklo
14
8,7
9
6,7
12
7,6
18
8,9
Kovy
5
3,4
4
3
5
3,1
9
4,5
Bioodpad
28
18,2
25
19,6
27
17,3
12
6,3
Textil Minerální odpad Nebezpečný odpad Spalitelný odpad
9
5,6
8
6,6
8
5,1
4
2,2
3
1,9
1
0,8
3,5
2,3
8
4
1
0,5
1
1,1
0,5
0,4
1
0,5
19
12,4
9
6,7
11
7
12
6,2
Frakce< 40mm
20
12,8
22
16,5
21
13,6
101
50,8
Celkem
156
100
130
100
156
100
198
100
17
4.1.
Třiďte odpad! Má to smysl!
Třídění odpadu je sběr jednotlivých druhů odpadů (papír, sklo, plasty, bioodpad,…) odděleně od ostatních. Tím se tedy rozumí správně roztříděný komunální odpad podle své materiální podstaty, který lze posléze opětovně recyklovat a znovu začlenit do výroby (Wikipedie, otevřená knihovna, 2011). Velkou část odpadků, které končí na skládkách nebo se pálí, by šlo znovu použít. V recyklaci kulháme daleko za některými evropskými sousedy (Graf č. 1). Důvod: špatné recyklační služby, které stát a radnice poskytují lidem a nevhodné zákony (Hnutí duha, 2011).
Graf. č. 1 Mezinárodní srovnání úrovně recyklace (Beneš 1999)
Třídění odpadu je u nás i v zemích Evropské unie povinné, jelikož během třídění se získávají druhotné suroviny a je nutné snížit obsah složek, které je nutné odstranit. Třídění odpadu je výhodné nejen z ekologické, ale také z ekonomické stránky. Menší objem směsného odpadu totiž snižuje měsíční poplatky, které musí obec platit za jeho uložení na skládce, ušetřené peníze pak mohou být použity např. na výstavbu dětských hřišť. Recyklací odpadů také šetříme primární přírodní zdroje. Ohleduplnost k životnímu prostředí může ukázat každý z nás, vždyť třídění odpadu zabere maximálně 3 minuty denně (Nalezeno, 2011).
18
Šipky s číslem nebo zkratkou nás informují o materiálu, z něhož je obal vyroben. Podle nich poznáme, do kterého kontejneru máme obal později vyhodit (Tab č. 4).
Panáček s košem znamená, že použitý obal máme hodit do příslušné nádoby na odpad. Pokud se jedná o obaly od chemických výrobků, přečtěte si informace od výrobce, zda obal nevyžaduje specifický způsob nakládání. Pokud obsahuje nějaké nebezpečné látky, odnáší se do sběrny nebezpečných odpadů nebo na sběrné dvory. Bližší informace se dozvíte na vašem obecním nebo městském úřadu. Tab. č. 4 Nejčastější kódy tříděného materiálu Materiál Papír Vlnitá lepenka Hladká lepenka Bílé sklo Zelené sklo Hnědé sklo Ocel Hliník Dřevo Polyethylentereftalát Polypropylén Polystyrén Polyetylén (rozvětvený) Polyetylén (lineární)
Písmenný kód PAP PAP PAP GL GL GL FE ALU FOR PET PP PS LDPE HDPE
Kombinovaný obal
C/
Nápojový karton
C/PAP
Číselný kód 22 20 21 70 71 72 40 41 50 1 5 6 4 2 obal je vyroben z více materiálů a ten za lomítkem převládá 81 a 84 kombinovaný obal, kde převládá papír
19
Zelený bod znamená, že je za obal zaplaceno do systému EKO-KOM, jenž zajišťuje sběr a využití obalových odpadů. Pokud si koupíte obal, na kterém je značka ZELENÝ BOD znamená to, že výrobce zaplatil za jeho recyklaci. Takže, až vypijete limonádu nebo dojíte sušenky, odhoďte jejich obaly do barevného kontejneru (Ekokom, 2011).
5.
ZPŮSOBY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO ODPADU
Při organizaci sběru KO se řeší jeho shromažďování v místě vzniku, třídění a svoz, a to s cílem ho využít nebo bezpečným způsobem odstranit, přitom dodržet všechny hygienické požadavky a zároveň minimalizovat náklady. Shromažďování odpadů zahrnuje činnosti spojené s krátkodobým soustřeďováním odpadů do shromažďovacích prostředků v místě vzniku před dalším nakládáním s nimi, především s ohledem na jejich sběr (Filip a kol., 2003). Před stanovením systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů v obci je vhodné provést jednoduchou bilanci produkce odpadů a jejich využitelných či nebezpečných složek. Odhadované množství umožňuje úpravu sběrných nádob nebo používané techniky při plánované výtěžnosti sběru. Dále také umožňuje získat představu o celkovém objemu odpadů, které v obci vznikají a odhad finančních prostředků, které jsou potřebné k zajištění nakládání s těmito odpady. Jednoduché bilance je možné provést s pomocí standardních ukazatelů o měrné produkci (kg/obyvatel/rok) a o složení domovních a komunálních odpadů. Separovat odpad lze v místě jeho vzniku, to znamená v domácnosti nebo v ústřední třídírně.
20
5.1.
Odvozný způsob
Jedná se způsob třídění odpadů v domácnosti do sběrných nádob v donáškové vzdálenosti 30 – 50m od bydliště. Tento způsob sběru vyžaduje sice více nádob, častější svoz, větší pracnost, ale je efektivnější než donáškový sběr a pro občana pohodlnější. Velikost nádob se pohybuje v rozmezí 80 – 240l, na sídlištích 1100l. U nás se tento způsob pro třídění DO prakticky nepoužívá, ale naopak je převažující pro odvoz směsného DO (Filip a kol., 2003). Zavedení systému i následné provozní náklady jsou obsáhlé, ikdyž jsou tu jisté možnosti, jak ušetřit.
5.2.
Donáškový způsob
Pro donáškový sběr jsou charakteristická sběrná místa tzv. hnízda. Hnízdo obsahuje několik nádob pro tříděný odpad a je v donáškové vzdálenosti 100 až 150m. Většinou tato sběrná místa najdeme na sídlištích, v blízkosti obchodů, zastávek hromadné dopravy, parkovišť či škol. Tato místa musí být dobře dostupná jak pro obyvatele, tak pro svozové automobily a zároveň by neměli rušit běžný život okolních obyvatel. Sběrné nádoby jsou barevně odlišeny dle sbírané komodity. Používají se kontejnery s horním nebo spodním výsypem o objemu 1,1 – 3,5 m3. Zkušenosti z praxe ukazují, že pro papír a plasty by měly být nádoby asi stejného objemu, pro sklo asi poloviční velikosti. Protože nádoby nejsou stejnoměrně naplňovány, odváží se tříděný odpad v různých termínech, též v závislosti na objemu kontejneru (Filip a kol., 2003).
5.3.
Sběrný a recyklační dvůr
Viz kapitola K čemu slouží sběrné dvory
21
5.4.
Sítě sběren
V podstatě tento způsob můžeme označit jako donáškový do sběrny, kde se vykupuje určitý druh suroviny – papír, kovy atd. Mezi sběrny řadíme i lékárny, kde můžeme vrátit nepoužitelné léčivo, obchody, kde je možné odložit drobný nebezpečný odpad – různé druhy baterií.
5.5.
Pytlový sběr
Sběrné nádoby v tomto případě nahrazují pytle o velikosti 40 – 120 l. Pytle slouží ke sběru papíru, plastu a jiných komodit. Způsob sběru je buď odvozný nebo donáškový. U nás tento způsob není moc rozšířen na rozdíl od našich západních sousedů. Efektivita je vzhledem k adresnému označení pytlů čárovým kódem velice vysoká. Nevýhodou je hned několik nedostatků – možné protržení a tím znečištění daného místa, fyzická náročnost při sběru, možnost odvanutí větrem a taky samozřejmě použití materiálu na jedno použití. Naopak klad je možné vidět v jednoduché kontrole obsahu za použití průhledného pytle, odpadá potřeba speciálních zvedacích a vyklápěcích zařízení na svozovém autě.
5.6.
Zastávkový odvozný způsob
Označuje odvoz mobilní sběrnou drobného nebezpečného odpadu z domácností. Jedná se především o zbytky barev, laků, pesticidy, baterie, zářivky, nepoužitelné léčivo. Mobilní sběrna je speciálně upravené nákladní vozidlo s kontejnery na nebezpečný odpad. Mobilní sběrna přijíždí v předem stanovený termín na určené místo. Modifikací je sběr dům od domu.
5.7.
Balíkový sběr
Tento způsob sběru se uplatňuje především v hustě zastavěných městských částech, kde není už dostatek místa pro další sběrné nádoby. Občané nechají svázaný starý papír u stanoviště. Jedná se tedy o doplňkový způsob.
22
Rovněž je možné způsoby sběru rozlišit na metody shromažďování a sběru podle technického vybavení: -
nádobový sběr,
-
pytlový sběr.
Nebo podle dostupnosti sběrného místa: -
donáškový sběr,
-
odvozný sběr.
A na závěr podle organizace sběru: -
stacionární,
-
mobilní (Filip a kol., 2003).
6.
CHARAKTERISTIKA SYSTÉMU SBĚRU V PROSTĚJOVĚ
V Prostějově je využívána kombinace téměř všech typů způsobů. Odvozný systém je uplatňován při odvozu směsného komunálního odpadu, kdy svozová nákladní auta ve stanovených termínech odváží komunální odpad dle svozových oblastí (Příloha č.2). Trasy jsou rozděleny do 8 okruhů a rozděleny na ranní a odpolední provoz. Dále mohou občané města využívat donáškový systém, kdy mohou vytříděný materiál odložit na sběrném stanovišti tzv. hnízdě. Navíc je možné odpad odložit ve sběrných dvorech nebo ve sběrnách. Město uskutečňuje každý rok i tzv. jarní úklid, kdy je na mnoha místech v Prostějově rozmístěno několik velkoobjemových van. Úklid je vždy pořádán v měsíci dubnu. Stejně jako každý rok se odpad třídí na velkoobjemový: -
odpad z domácností, který je rozměrný a není možno ho umístit do popelnic např. staré koberce, linolea, starý nábytek, vyřazené oblečení, textil a obuv,
-
biologický (odpad ze zahrad), který se odkládá do speciálních pytlů.
23
Kontejnery – vany jsou na místě vždy v určený den od 15.00 hod do naplnění, nejdéle však do 17.00 hod. Naplňování každé vany odpadem je sledováno a třídění odpadu kontrolováno pověřeným pracovníkem svozové firmy .A.S.A.TS Prostějov, s.r.o., jelikož jsou určeny pouze pro velkoobjemový a zahradní odpad. Do těchto van není možné odkládat odpad nebezpečný (barvy, ředidla, akumulátorové baterie, pneumatiky) a žádný průmyslový nebo živnostenský odpad. Dále není povoleno dávat do van větší množství inertního odpadu (rumisko, hlína). Další službu, kterou město obyvatelům poskytuje je mobilní svoz. Termín svozu se občané mohou dozvědět na internetových stránkách města nebo z Prostějovského zpravodaje. Během svozu je možné odložit tento odpad: - nebezpečný odpad – jedná se o odpad jedovatý, výbušný nebo jinak nebezpečný např. oleje, tuky, barvy, fotochemikálie, léky, agrochemický odpad včetně obalů. - pneumatiky – jedná se o pneumatiky z osobních vozidel, větší pneumatiky z traktorů, nákladních vozidel a strojů za úplatu. - objemný odpad – jedná se o odpad z domácností, který je rozměrný a není možno ho umístit do popelnic. Jsou to např. staré koberce, linolea, starý nábytek, vyřazené oblečení apod. - vyřazené elektrozařízení – jedná se o elektrozařízení používané v domácnostech. Jsou to např. ledničky, televize, rádia, počítače, DVD přehrávače, mikrovlnné trouby, rychlovarné konvice, baterie, zářivky, výbojky apod.
24
6.1.
Fakta a čísla
6.1.1
Česká republika
Český statistický úřad provádí každoročně zjišťování o produkci odpadů a nakládání s odpady. Dle tohoto šetření bylo v roce 2009 v ČR vyprodukováno celkem 24,2 mil. tun odpadu (Tab č. 5). Oproti roku 2008, kdy produkce dosáhla 25,9 mil. tun, se jedná o mírný pokles. Obce dle statistického šetření ve sledovaném roce vykázaly produkci 3 722 tis. tun odpadů. Vůči roku 2008 se jedná o nárůst o 2,7 %. Z pohledu zařazení těchto odpadů do Katalogu odpadů se jednalo téměř výhradně o skupinu 20 – komunální odpady, které tvořily 88,9 % (v roce 2008 to bylo 87,6 %) (Český statistický úřad, 2011).
Tab .č. 5 Produkce odpadů v roce 2009 v tis. t v tom odpady
Index 2009/2008
Celkem nebezpečné Produkce odpadů celkem
ostatní
24 236
1 511
22 725
93,7
20 514
1 495
19 019
92,2
176
6
170
69,3
18 533
114
79,0
3 699
80,0
v tom: z podniků z toho:
CZ-NACE
zemědělství, lesnictví a rybářství
01-03
těžba a dobývání
05-09
132
zpracovatelský průmysl
10-33
4 232
výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
35
1 721
25
1 696
89,6
stavebnictví
41-43
10 016
175
9 842
94,0
doprava a skladování
49-53
243
41
203
82,7
činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi
37-39
1 975
616
1 359
103,3
3 722
16
3 706
102,7
3 310
7
3 303
104,2
z obcí z toho komunální odpad
25
Trend nárůstu produkce komunálního odpadu se bohužel nezměnil. V přepočtu na jednoho obyvatele tento indikátor vykazuje nárůst o 3,3 %, z původních 305 kg v roce 2008 na 315 kg v roce 2009. (Graf č. 2)
30 000
320
25 000
310 300
20 000
290 kg/ob.
tis. t 15 000
280 10 000
270
5 000
260
0
250 2002
2003
2004
2005
2006
Podnikový odpad Komunální odpad v kg/ob.
2007
2008
2009
Komunální odpad
Graf č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR
V roce 2009 bylo vyprodukováno 3 310 tis. tun komunálního odpadu, z toho největší část 71,7 % tvořil běžný svoz (odpad z popelnic, z kontejnerů nebo svozových pytlů), 12,2 % činil tříděný odpad (sklo, papír, plasty) a 13,9 % tvořil objemný odpad (koberce, nábytek). (Český statistický úřad).(Tab. č. 6)
Tab. č. 6 Produkce komunálních odpadů vt 2002 Komunální odpad celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2 845 077
2 856 690
2 841 428
2 953 679
3 038 702
3 024 781
3 175 934
3 309 667
2 121 953
2 201 828
2 206 214
2 260 222
2 305 070
2 273 836
2 282 866
2 374 027
svoz objemného odpadu
290 186
247 709
245 273
282 158
283 971
303 014
362 054
402 899
odděleně sbírané složky
166 456
277 820
268 414
300 435
327 023
386 479
454 210
460 302
z toho: běžný svoz
26
Z dlouhodobého hlediska výše vyprodukovaného komunálního odpadu nezaznamenává výraznější výkyvy. Avšak při detailním pohledu je možné sledovat mírně vzrůstající tendenci. Na druhou stranu pozitivní obrat je možno vidět ve způsobu sběru komunálního odpadu. U obyvatel je znát trend třídění odpadů. Naopak běžný svoz v poměru k produkovanému komunálnímu odpadu vykazuje mírně klesající trend. Zatímco v roce 2002 tvořil oddělený sběr 5,9 % produkce komunálního odpadu, v roce 2009 již bylo vytříděno 13,9 %, což v absolutním vyjádření znamená 44 kg na obyvatele (16 kg/ob. v roce 2002). Vzhledem k roku 2002 vzrostlo množství vytříděného odpadu téměř třikrát, svoz objemného odpadu stoupl o více než jednu třetinu (Graf č. 3).
350 300 250 v kg/ob. 200 150
252
259
264
256
272
253
261
263
16
27
26
29
32
37
44
44
100 50 0
2002
2003 2004 2005 2006 2007 2008 Ostatní komunální odpad (bez odděleně sbíraných složek) Odděleně sbírané složky na obyvatele
2009
Graf č. 3 Produkce komunálních odpadů v ČR
Legislativa České republiky rozlišuje tři způsoby nakládání s odpady: -
využití (R kódy) - 5,6 mil odpadu v roce 2009
-
odstranění (D kódy) - 13,8 mil odpadu v roce 2009
-
a ostatní způsoby nakládání (N kódy) - 13,8 mil odpadu v roce 2009 (Tab č. 7)
27
Tab. č. 7 Způsoby nakládání s odpady v roce 2009 v t v tom odpady Kód
Ukazatel
Celkem nebezpečné
Nakládání s odpady celkem v tom: využívání celkem
R R1 R2–R6 D D1–D5
D10 N
z toho: využití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
27 658 315
2 259 969
25 398 346
8 344 875
499 735
7 845 140
578 189
66 554
511 635
5 265 016
149 302
5 115 713
odstraňování celkem
5 562 671
788 683
4 773 988
z toho: skládkování a ostatní způsoby ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu
4 271 089
45 102
4 225 988
74 975
62 325
12 650
13 750 770
971 552
12 779 218
5 845 867
213 830
5 632 036
77 375
57 421
19 955
recyklace, regenerace
spalování ostatní způsoby celkem
N1
ostatní
z toho: využití odpadů na terénní úpravy
N9
zpracování autovraků
N10 N11
prodej odpadu jako suroviny
697 816
11 632
686 185
využití odpadu na rekultivace skládek
550 402
17 623
532 779
N12
ukládání odpadů jako technologický materiál na zajištění skládky
942 316
115 103
827 213
N13
kompostování
232 137
i.d.
i.d.
N18
zpracování elektroodpadů
32 430
23 298
9 132
28
6.1.2
Prostějov
Město Prostějov se nachází v samém srdci úrodné Hané. Je okresním městem v Olomouckém kraji. Město se rozkládá ve výšce 225m nad mořem, na jeho okraji protékají říčky Hloučela a Romže (Wikipedie, otevřená encyklopedie, 2011). Počet obyvatel byl ke dni 11.3. 2011 45 780. V minulých letech se počet obyvatel nějak významně nezměnil, v roce 2008 to bylo 45 378 a o dva roky dříve v roce 2006 to bylo 46 436. Průměrný občan Olomouckého kraje vyprodukuje ročně až 250kg komunálního odpadu. Na Prostějovsku to v roce 2007 bylo dokonce 280kg, nicméně v roce 2009 to bylo téměř o třetinu méně a to 197,42kg (Příloha č. 1). Toto číslo v průběhu let 2002 až 2010 kolísalo mezi 166,47 kg/osoba/rok, to byl konkrétně rok 2003, a 224,75 kg/osoba/rok, to byl zase rok 2006 (Příloha č. 3). Teoreticky jde z komunálního odpadu vytřídit až 50% podílu, ve skutečnosti je toto číslo mnohem nižší, a to někde na hranici 20%. Podle výzkumů odpad netřídí více než 35% obyvatel. Což je ohromná škoda, protože z recyklovaných materiálů se dá vyrobit spousta užitečných věcí. V roce 2009 připadlo na jednoho obyvatele Prostějova 29,91 kg vytříděného materiálu (Příloha č. 2). Komunální odpad z městské aglomerace Prostějov je odvážen na překladiště na ulici Určická, kde se přesype do kontejnerů a podle komodit rozváží. Separované složky putují do Respono Vyškov, A.S.A. Brno a do Moravia glass do Kyjova. Směsný komunální odpad pak putuje na skládku do Němčic na Hané nebo do Žabcic a nebo přímo do spalovny do Brna.
Tab. č. 8 Skladba popelnice Druh odpadu Bio - odpad Papír Plasty Sklo Textil, kovy, zbytkový odpad Nebezpečný odpad a elektrozařízení
Množství 27 - 49% 12 - 20% 8 - 16% 3 - 6% 31 - 57% 3 - 6%
Ve svozové oblasti firmy A.S.A. TS Prostějov je k dispozici: − 113 nádob na třídění směsných plastů − 127 nádob na třídění papíru − 113 nádob na třídění barevného skla − 113 nádob na třídění bílého skla − 11 nádob na třídění elektroodpadu odpadu − 16 nádob na použité oděvy
Obr. č. 4 Označení kontejnerů na plasty, papír, sklo
6.1.2.1
Plast
Pro plast jsou určeny žluté nádoby na tříděný odpad. Mezi plasty nepatří pouze PET lahve, ale zahrnuje i plastové folie, sáčky, krabičky, kelímky a mimo jiné i nápojové kartony, což je tzv. kompozitní obal tvořený z papíru, plastu a hliníkové folie. Takto vytříděné plasty by měli být čisté a sešlápnuté, abychom šetřili místo v kontejneru a nevyváželi poloprázdné nádoby. Z takto vytříděného materiálu lze vyrábět například umělá vlákna pro textilní průmysl, ze směsných plastů protihlukové zábrany, zatravňovací dlaždice atd. Z nápojových kartonů se vyrábí také stavební desky, které mohou sloužit jako izolační materiál. Co se týče zájmové oblasti Prostějov se dá říci, že rok od roka se podíl vytříděných složek plastu zvyšuje (Příloha č. 4). Každým rokem se množství zvyšuje zhruba o 15%. V roce 2008 to bylo 7,91kg/obyvatel, další rok už 9,1kg/obyvatel. Na jeden kontejner na plast vychází 405 obyvatel, což je z teoretického hlediska odpovídající, jelikož se uvádí 200 – 500 obyvatel na kontejner, optimálně 200 – 300. Svoz je prováděn jednou týdně, a to v pondělí, v případě potřeby na problematických stanovištích dvakrát týdně. Problematickými stanovišti se myslí 30
sídliště s velkou koncentrací občanů. Svoz se dá se hodnotit jako dostačující. Nicméně je nutné, aby se PET láhve sešláply, protože pak se výtěžnost uvádí pouze 20%. Takto vytříděné plasty putují do Respono Vyškov nebo A.S.A Brno k dalšímu zpracování.
6.1.2.2.
Papír
Papír můžeme ukládat do sběrných nádob barvy modré. Jako papír jsou označovány lepenkové a papírové krabice, časopisy, reklamní letáky, noviny atd. Takový papír by neměl být mokrý a mastný, dále by se v tomto kontejneru neměl objevit ani voskový nebo uhlový papír. Opět platí pravidlo krabice složit, aby nezabírali příliš místa. Z recyklovaného papíru se za pomoci vody a dalších přísad vyrábí například novinový nebo toaletní papír či obaly na vejce. U papíru je vidět asi nejvíc vzrůstající tendence občanů třídit. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2008, kdy na jednu osobu to bylo až 35,63kg vytříděného papíru, rok 2009 pak přinesl mírný propad na 30,63kg (Příloha č.). Dle výpočtů na jeden kontejner vychází 360 obyvatel, což je pořád velmi dobré. Svoz je prováděn opět jedenkrát týdně, podle potřeby na problematických stanovištích dvakrát za týden. Papír je z překladiště odvážen do A.S.A Brno k dalšímu zpracování.
6.1.2.3.
Sklo
Sklo sbíráme do zeleného (barevné sklo) a bílého (čiré sklo) kontejneru. V těchto nádobách by se neměl objevit porcelán, zrcadla či keramika. Sklo se jako jedna z mála surovin může recyklovat stále dokola. I u skla můžeme říct, že se kladně promítá třídění odpadu. V roce 2008 připadalo na jednoho občana Prostějova 9,63kg, ve srovnání s rokem 2003 se jedná bezmála o poloviční nárůst. Co se týče počtu osob na jeden kontejner určený pro třídění skla mluvíme stejně tak u bílého skla jak u barevného o čísle 405. Svoz je prováděn jednou týdně nebo až po naplnění sběrné nádoby. Sklo je odváženo do Kyjova do firmy na zpracování skleněných střepů s názvem Moravia glass.
31
6.1.2.4.
Elektroodpad
Nově můžou obyvatelé Prostějova využívat kontejnery červené barvy k odkládání drobného elektrozařízení, kam řadíme třeba vysloužilé mobilní telefony, použité počítačové klávesnice nebo elektronické hračky apod. Navíc je každý z 11 kontejnerů vybaven speciální kapsou určenou na baterie a monočlánky.
6.1.2.5.
Biologicky rozložitelný odpad
Město Prostějov v současné době zpracovává výsledky z ankety o třídění odpadů v domácnosti se zaměřením na biodpady (Příloha č.1). Město zpracovalo žádost na Podporu systému na separaci bioodpadu ve městě. Jedná se především o městské části, kde je zástavba rodinných domů předpokladem ke vzniku většího množství bioodpadu vzniklého z údržby zahrad. Cílem projektu je snížit podíl biologicky rozložitelných složek v komunálním odpadu, který se pak odveze na skládku a omezí se vytváření složek zhoršující životní prostředí. Na nákup sběrných nádob nebo kompostérů budou využity dotace. Za splnění daných podmínek budou tyto nádoby bezplatně zapůjčeny občanům města. Zatím z průzkumu vyplívá, že lidé mají zájem třídit BRKO. Do 25. 4. 2011 si zatím u města požádalo cca 700 osob o kompostér a zhruba stejný počet a sběrnou nádobu.
6.1.2.6.
Textil
Do 16 nádob můžou občané Prostějova nově odkládat i použité oděvy. Firma, která tyto kontejnery pravidelně vyváží, je také sama dodala. Město s tím nemělo žádné náklady. Jsou většinou na místech, kde již stojí sběrné nádoby na tříděný odpad. Nejvíce na sídlištích, ale město chce tyto kontejnery rozšířit i do okrajových částí obce. V minulosti už v Prostějově třídění starého šatstva fungovalo, ale systém nepokračoval, protože o použité oblečení tehdy neměl nikdo zájem. Podle odhadů každý člověk ročně vyprodukuje zhruba patnáct kilogramů starého šatstva, které doposud většinou končí jako normální odpad. Těžko se totiž pro něj hledá jakékoliv ekonomické využití. V České republice je v podstatě jediná firma, která se snaží staré oděvy sbírat, třídit a vracet lidem vesměs z jiných částí země k opětovnému využití. Jedné se o firmu Revenge se sídlem v Boskovicích.
32
Obr. č. 5 Sběrné nádoby
7.
K ČEMU SLOUŽÍ SBĚRNÝ DVŮR
Výstavbě každého sběrného dvora předchází územní rozhodnutí a stavební povolení, případně posouzení vlivu na životní prostředí. Výběr místa by měl korespondovat s dostupností pro potencionální zájemce a zároveň by provoz neměl narušovat běžný chod okolních obyvatel.
Plnohodnotný sběrný dvůr by se měl nacházet na vodohospodářsky zabezpečené ploše se zpevněnou přístupovou cestou. Je nutné přihlédnout i k velikosti lokality nebo spíše počtu obyvatel, který bude sběrné místo využívat a dále je taky nutné vzít v potaz kolik fungujících sběrných dvorů se již v dané lokalitě nachází a na kolik jsou využívány. V neposlední řadě je přinejmenším dobré znát trh s odběrateli a zpracovateli druhotných surovin, aby se nestalo to, že tyto firmy v daném místě nebudou či trh bude přesycen a tudíž by se provoz sběrného dvora mohl stát neefektivním. Náklady na výstavbu takového sběrného místa jdou do milionů. Musíme vzít v potaz koupi pozemku, tedy pokud už není ve vlastnictví města, projektovou dokumentaci, samotnou stavbu, různé přístavky, stroje a zařízení potřebné pro provoz. Hned na začátku je možné ušetřit na investičních nákladech, a to díky dotaci ze zdrojů Evropské unie. Konkrétně z Operačního programu pro životní prostředí, prioritní osy 4, pod názvem Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Dotace může být 33
čerpána až do výše 90% z celkových výdajů, za předpokladu spoluúčasti obce. Když už sběrný dvůr funguje je potřeba myslet na provozní náklady, mezi které patří mzdy zaměstnanců, pojištění, pracovní pomůcky a oděvy, kancelářské potřeby, účetnictví a samozřejmě nesmíme zapomenout na propagaci a reklamu. Informovanost obyvatel o výhodách využití sběrného dvora, jeho službách je velice důležitá, měli by být proto pravidelně informováni o výsledcích třídění odpadu. Lákavou formou lidem ukázat, co se může stát z jejich odpadem, pokud budou důsledně separovat. Naopak příjmy dvora představuje prodej vytříděných složek, platby živnostníků příspěvek autorizovaných společností a kolektivních systémů. Nepřímým příjmem jsou pak občanské poplatky dané zákonem a poplatků za odpad, který nekončí na skládce nebo ve spalovně. Vyšší příjmy můžeme získat vyšší kvalitou vytříděného materiálu.
V Prostějově existují dva sběrné dvory. Slouží k odběru objemného a nebezpečného odpadu. Vzhledem k počtu obyvatel města (kolem 45 000 obyvatel) jsou to vyhovující kapacity. První sběrný dvůr, o kterém se chci zmínit se nachází na ulici Anenská č.11 (Obr. 6). V Prostějově funguje již několik let. Dle množství odloženého odpadu je tento dvůr občany využíván více, v roce 2009 byl celkový objem odpadu 2528,7tun, v přepočtu na jednoho obyvatele to bylo 55,62kg. Největší využití dvora je registrováno v období od dubna do listopadu, souvisí to samozřejmě s počasím a možností sezonních prací atd.. Největší podíl na odpadu sběrného dvora má objemný odpad 41,68tun/rok, na druhém pomyslném místě stojí biologicky rozložitelný odpad 4,51tun/rok (příloha č.). V roce 2008 byl otevřen druhý sběrný dvůr. Vyrostl na ulici Průmyslová a měl by ulehčit dvoru na ulici Anenská. Zde bylo odevzdáno téměř o třetinu méně odpadu, a to 1501,75 tun, na jednoho člověka to pak dělalo 33,03kg (příloha č). Nižší objem odevzdaného odpadu, může být vysvětlován tím, že si lidé ještě nezvykli vozit odpad do jiného dvora. Zde opět vede objemný odpad 23,34tun/rok, druhé místo se však změnilo – dřevo 3,32tun/rok. Využívání dle měsíců se v podstatě nemění. Kapacitně má dvůr na Průmyslové ulici stále velké rezervy.
34
Obr. č. 6 Mapa Prostějova s označením sběrných dvorů Vysvětlivky: 1. Sběrný dvůr Průmyslová 2. Sběrný dvůr U sv. Anny
7.1. Sběrný dvůr Průmyslová Sběrný dvůr byl spolu financován Fondem soudržnosti (85%) a dotacemi SFŽP ČR (5%). Celkové náklady na výstavbu byly 12 582 556Kč. Pozemek je ohraničen ulicí Průmyslovou, ulicí Vrahovická, železniční vlečkou a železniční tratí č. 301 OlomoucProstějov. Z centra má tedy velice dobrou dostupnost. Ke dvoru vede nová asfaltová silnice, nevznikají tedy žádné problémy s příjezdem. Rozloha celého dvora je cca 1900m 2 , celý pozemek je vyasfaltován a pěkně upraven, obehnán plotem z vlněného plechu. Odpad je ukládán do jednotlivých sběrných kontejnerů (Příloha č. 3). Pro nebezpečný odpad je vyčleněn přístřešek a uzavřený objekt skladu. Dále zde najdeme přístřešek pro potřeby provozovatele (Obr. 7). Do sběrného dvora může zdarma odkládat odpad právoplatný občan města Prostějova – tzn. předloží občanský průkaz s trvalým bydlištěm v Prostějově. Provozovatelem obou sběrných dvorů je A.S.A TS Prostějov, s.r.o.. Kapacita zařízení činí 4 500 t odpadů za rok.
35
Provozní doba: Pondělí Úterý Středa čtvrtek Pátek Sobota Nedělě
9:00 – 13:00 Zavřeno Zavřeno 9:00 – 13:00 9:00 – 13:00 9:00 – 13:00 9:00 – 13:00
13:30 – 17:00
13:30 – 17:00 13:30 – 17:00 13:30 – 17:00 13:30 – 17:00
Slouží k odkládání: -
nebezpečného odpadu - monočlánky, výbojky, olověné akumulátory, zářivky, zbytky barev a rozpouštědel, pesticidy, upotřebené motorové a převodové oleje, chemicky znečištěné obaly, zbytky spotřební chemie, spotřební elektronika apod.
-
objemného odpadu - vyřazené kusy nábytku, matrace, umývadla, vany, pneumatiky, obaly větších rozměrů, různé přístroje a zařízení, koberce, tabulové sklo apod.
-
textilu
Katalogová čísla odpadu: 03, 05, 08, 13, 15, 16, 17, 20
Obr. č. 7 Nákres sběrný dvůr Průmyslová 36
7.2.
Vybavení sběrných dvorů
Důležitou součástí sběrného dvora je provozní budova se zázemím pro obsluhu. Nepostradatelnou součástí musí být toaleta s tekoucí vodou, u menších provozoven je možné toto zajistit ve vedlejším objektu. V provozní budově můžeme uschovat nářadí, osobní ochranné prostředky, hasící přístroje popřípadě prostředky pro likvidaci možné havárie. Pod střechou musí být i některé druhy odpadu, zejména nebezpečný. Dalším vybavením sběrného dvora jsou různé drtiče, lisy, štěpkovače. Samozřejmostí by mělo být zabezpečení proti vstupu nepovolaným osobám.
7.3.
Vize budoucnosti – sběrný dvůr – bazar?
Mnoho věcí, které končí ve sběrném dvoře může někomu dalšímu ještě posloužit nebo pomoci. Při úklidu sklepa či půdy odkládáme starý nábytek, mnohdy nepoužité pro nás nepoužitelné věci. Některé sběrné dvory plní funkci centra, kde se odpady dále dotřiďují. Můžou být i bazary nebo opravnami, kde můžeme najít náhradní či chybějící díly nebo také můžou být místem, kde objevíte poklady ve formě starožitností apod. Tím se snižují i náklady na odstraňování tohoto odpadu. V zahraničí běžná praxe. Pro některé domácnosti přínosná pomoc. Navíc by to byla možnost dalšího příjmu sběrného dvora, protože v současné době funkční a zajímavé výrobky končí tak akorát v domácnosti obsluhy.
7.4.
Zpětný odběr
Povinnost zpětného odběru se vztahuje na: a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků, b) výbojky a zářivky, c) pneumatiky,
37
d) elektrozařízení pocházející z domácností Zpětný odběr použitých výrobků výše uvedených musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele. Místa zpětného odběru musí být pro spotřebitele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotřebitele bez jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí. Provozovatel místa zpětného odběru použitých výrobků je povinen na požádání spotřebiteli vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem (Zákon 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů). Z Certifikátu Environmentálního vyúčtování společnosti ASEKOL vyplývá, že občané obce v loňském roce vytřídili 2 926 televizí a 1 646 monitorů. Tím se uspořilo 681 kWh elektřiny, 13 476 litrů ropy, 3 425 891 litrů vody a 30 759 tun primárních surovin. Navíc se snížili emise skleníkových plynů o 182 tun CO2 ekv. a produkci nebezpečných odpadů o 692 tun. Informace poskytla analýza neziskové společnosti ASEKOL, která zajišťuje sběr a recyklaci občany tříděných elektrozařízení (Město Prostějov, 2010).
8.
ODBOR KOMUNÁLNÍCH SLUŽEB
Výkon samostatné působnosti města Prostějova v oblasti smluvního zajišťování vlastnických práv k vymezenému movitému a nemovitému majetku města, jeho správy, provozu a údržby, čistoty města včetně komunálních služeb, zejména: − komplexně vykonává agendu smluvního zajišťování, věcné a finanční kontroly na úseku správy, provozu, údržby a výkonu dalších práv a povinností k části městského majetku, a to: místní komunikace, městský mobiliář, veřejné osvětlení a světelná signalizace, městské hřbitovy, veřejná zeleň, vodní zdroje, dále čistota města a nakládáni s komunálními a stavebními odpady,
38
− komplexně vykonává agendu smluvního zajišťování, věcné a finanční kontroly na úseku správy, provozu a údržby bytových domů a dalších nemovitostí s provozem bytových domů souvisejících, dále správy, údržby a provozu objektů sloužících sportovním, kulturním a vzdělávacím účelům, rozvodu tepla do nemovitostí ve vlastnictví města, − zajišťuje povinnosti města jako zřizovatele a provozovatele veřejných pohřebišť, − vykonává činnosti v rozsahu stanoveném právními předpisy města, zejména na úseku čistoty města, místních komunikací, veřejné zeleně a nakládání s komunálními a stavebními odpady, − zajišťuje odstranění vraků z pozemních komunikací, které jsou ve vlastnictví města Prostějova, − spravuje
kapitolu
90
–
Komunální
služby
rozpočtu
města
Prostějova
spravuje kapitolu 91 – Správa bytů a nebytových prostor rozpočtu města (Město Prostějov, 2010).
9. A.S.A. TS PROSTĚJOV, s.r.o. Firma .A.S.A. byla založena v roce 1988 v Rakousku a v relativně krátkém období se stala jednou z nejvýznamnějších evropských firem, zabývajících se nakládáním s odpady a poskytováním komunálních služeb. V České republice působí od roku 1992 a dnes je největší a nejperspektivnější firmou v odpadovém hospodářství. Firmy .A.S.A. v České republice obsluhují téměř 1,2 milionu obyvatel a nabízejí komplexní paletu služeb pro obce, podniky a živnostníky. Součástí nabídky služeb je zpracování druhotných surovin, provoz solidifikační jednotky a biodegradačních ploch. .A.S.A. zajišťuje sanaci starých ekologických zátěží, projektuje, staví a rekultivuje vlastní skládky. Všechny firmy .A.S.A. v České republice nabízejí zájemcům zajištění využití nebo odstranění odpadů v rozsahu Katalogu odpadů a souhlasů příslušných orgánů veřejné správy ( A.S.A. Group, 2010).
V lednu 2005 .A.S.A., spol. s r.o. odkoupila 49% společnosti Technické služby Prostějov s.r.o.. Stala se tak partnerem města Prostějov při řešení veškerých komunálních služeb na jeho území. Pro město Prostějov zajišťuje širokou paletu služeb (.A.S.A. Group, 39
2010). Jedná se zejména o svoz a odstranění komunálního a nebezpečného odpadu, svoz a odstranění průmyslového, velkoobjemového a živnostenského odpadu, stejně tak se i postará o sběr, odvoz, třídění či využití nebezpečného odpadu. Na starosti má údržbu a úklid chodníků a komunikací. V rejstříku poskytovaných služeb najdete i péči o zeleň, likvidace černých skládek, krajinářské úpravy nebo rizikové kácení stromů. Zaštiťuje služby v oblasti pohřebnictví a veřejného osvětlení. V neposlední řadě je nutné říci, že je poskytovatelem pronájmu reklamních ploch. A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. je provozovatelem dvou sběrných dvorů na území města Prostějova.
Obr. č. 8 Provozovny a dceřiné společnosti .A.S.A. v České republice 40
10.
VYHODNOCENÍ SYSTÉMU SBĚRU V PROSTĚJOVĚ
Při hodnocení systému sběru na území Prostějova jsem přihlížela k mnoha okolnostem. Celkově bych systém hodnotila velmi kladně. Docházková vzdálenost ke kontejnerům je přijatelná, občany to od třídění odpadu neodrazuje. Četnost svozů je optimální k množství odpadu vyprodukovaného v dané oblasti. V případě většího množství odpadu provozovatel počítá s dalším výjezdem svozových vozů. V Prostějově jsou dva sběrné dvory, kde je možné odkládat další odpad, díky své poloze na opačných koncích města vychází vstříc téměř všem občanům. Další opatření, které město Prostějov dělá proti vzniku černých skládek apod. je mobilní svoz a tzv. jarní úklidy, kdy bezplatně můžete odkládat již výše popsaný materiál. Navíc je to pod dozorem odborného zaměstnance firmy A.S.A Prostějov. Na území města se nachází celkem 118 sběrných stanovišť, kde je113 nádob na třídění směsných plastů, 127 nádob na třídění papíru, 113 nádob na třídění barevného skla, 113 nádob na třídění bílého skla, 11 nádob na třídění elektroodpadu odpadu a 16 nádob na použité oděvy.
Výpočet množství nádob potřebných pro město Prostějov: Počet obyvatel se dělí počtem obyvatel potřebných k naplnění jednoho kontejneru.
A – 45 780 obyvatel (k datu 11.3. 2011) B - 400 45 780 : 400 = 114,45 sběrných nádob
Z výpočtů je zřejmé, že počet sběrných nádob v zájmové oblasti je dostačující.
Jako velmi kladné dále hodnotím zařazení do programu třídění i nové komodity jako drobný elektroodpad a textil. Tím se opět významně zvyšuje procento vytříděného materiálu a tím omezení množství odpadu, které jde na skládku nebo do spalovny.
Co se týče problému biologicky rozložitelného odpadu město na konci roku 2010 uveřejnilo anketu o třídění odpadů v domácnosti se zaměřením na biodpady. Z výsledků vyplívá, že lidé o tento druh třídění mají zájem a do dnešního data 25. 4. 2011 se o kompostér přihlásilo cca 700 lidí a zhruba stejný počet i o sběrnou nádobu.
41
11.
JAK ŠETŘIT ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Na závěr tu mám několik rad a návrhů, jak omezit znečišťování životního prostředí zbytečnými odpady.
Nebalit! Nenechávejte si zbytečně balit zboží, u kterého to nepotřebujeme. Při nákupu použijme vlastní, nejlépe látkové, tašky. Často jsou k užitku i sáčky z předchozího nákupu. Nákup zeleniny a živočišných výrobků je dobré provádět přímo na farmách.
Malá vs. velká balení Velká balení jsou šetrnější i levnější. Ale pozor! Velké balení potravin často svádí k větší konzumaci, proto je vhodné obsah rozdělit do více opakovaně používaných nádob.
Svět na jedno použití Omezme spotřebu zboží na jedno použití – papírové ručníky, zapalovače, hodinky s nevyměnitelnou baterií, propisovací tužky apod. Vždy upřednostňujme výrobky z recyklovaných materiálů (sešity, obálky, výrobky z recyklovaného plastu apod.).
Jednoduché materiály Dávejme přednost výrobkům v obalech, které lze roztřídit do kontejnerů na separovaný odpad. Někdy je těžké rozhodnout, který obal je šetrnější k životnímu prostředí, ale určitě se vyhněme obalům, které jsou složeny z více druhů materiálů (kombinované obaly, značka C...), jako jsou například nápojové kartony (C/PAP, převažujícím materiálem je papír).
42
Kvalita Při nákupu obuvi či oblečení platí, že kvalitní materiály déle vydrží a nestanou se hned odpadem.
Burzy, bazary, antikvariáty Nepodléhejte módě nových věcí, stejně dobře a dlouho Vám může posloužit letitý výrobek. Nestyďme se využívat burzy, nakupovat bazarové oblečení a pořizovat knihy v antikvariátech. Stáří výrobku může být i přednost.
Děti jako v bavlnce Kdo má malé dítě, ví, jakou horu odpadu takový drobek vyprodukuje. Vedle klasických bavlněných plen jsou dnes na trhu také moderní látkové pleny ve tvaru kalhotek, u nichž odpadá žehlení skládání.
Homemade Domácí přípravou výrobků šetříme přírodu i peněženku. Doma navíc často vaříme bez škodlivých konzervantů a dalších přísad.
Fast food Vyhýbejme se stravovacím zařízením, která používají jednorázové příbory a nádobí. Případně si můžeme donést vlastní z domu.
Voda Voda z vodovodu je stejně kvalitní jako voda balená. Nevyhovující chuť můžeme vylepšit filtrem. Pomůže také nechat vodu chvíli odstát. Minerální vody a piva jsou stále k dostání ve vratných láhvích.
43
Náhradní náplně a koncentráty Upřednostňujme nákup koncentrovaných nápojů a drogistického zboží, ušetříme tím peníze i zdraví. Ze stejného důvodu použijme výrobky, které lze opakovaně naplnit (např. plnící pero místo propisovací tužky).
Pozor jed! Ruce pryč od výrobků s obsahem nebezpečných látek. Z plastových obalů je nebezpečný především polyvinylchlorid – PVC (hračky, novodur, podlahová krytina), při jehož výrobě se používá škodlivý chlór. PVC se nedá prakticky recyklovat a jeho spalováním vznikají velmi nebezpečné látky.
Náročný hliník Vyhýbejme se výrobkům v hliníkových obalech. Výroba hliníku je energeticky velmi náročná a při těžbě bauxitu vzniká nebezpečný toxický odpad. Použitý materiál třiďme a odevzdávejme na sběrná místa.
Energie Preferujte napájení elektrospotřebičů ze sítě. Musíme-li použít baterie, pak dobíjecí akumulátory. Staré baterie nepatří do komunálního odpadu, ale na sběrná místa.
Moderní technologie Zvažme, které informace potřebujeme nezbytně v ruce na papíře a které si stačí přečíst na počítači. Ne vždy je účelné ukládat data na jednorázové CD, můžeme použít flash disc či dokumenty vyvěsit na webu.
44
12.
SLOVNÍČEK POJMŮ
Odpad Je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Zákoně 185/2001 Sb. O odpadech a o změně některých dalších zákonů.
Odpadové hospodářství Činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.
Nakládání s odpady Je shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů.
Sběr odpadů Soustřeďování odpadů právnickou osobou oprávněnou k podnikání od obce, za účelem jejich předání k využití nebo odstranění.
Separace odpadů Oddělený sběr materiálových komodit odpadů. Činnost, při které dochází k oddělení vybraných složek odpadů za účelem jejich využití nebo odstranění. V praxi se tento pojem používá nejčastěji pro označení tříděného sběru využitelných složek komunálních odpadů, případně pro sběr nebezpečných odpadů.
45
Skládka Zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisema provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle písmene h).
Využití odpadů Činnost, při které dochází ke zhodnocení odpadů a využití některých z jejich fyzikálněchemických vlastností zpět ve výrobních procesech.
Energetické využití Použití odpadů zejména jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie.
Recyklace, materiálové využití Jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál.
Odstranění odpadů Činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie.
Komunální odpad Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.
46
Domovní odpad Je to tuhý odpad vznikající při běžném chodu domácnosti. Zahrnuje sklo, papír, plasty, zbytky potravin, kovy nebo také popel.
Směsný odpad Složka
komunálních
odpadů,
která
zůstává
po
separaci
využitelných
složek
a nebezpečného odpadu. Řadíme mezi něj i odpad z košů z veřejných prostranství.
Využitelné složky Druhy komunálních odpadů získané odděleným sběrem, které lze přímo nebo po úpravě využít. V praxi se jedná především o odpady z papíru, plastů, kovů, skla, nápojových kartonů. K dalším využitelným složkám patří odpad ze zeleně, autovlaky, textil či elektrošrot apod.
Živnostenský odpad Odpad podobný komunálnímu odpadu vznikající při činnosti fyzických osob oprávněných k podnikání nebo právnických osob s malým rozsahem výroby. Takto se většinou označuje odpad z malých provozoven a dílen na území obce. S odpadem je nakládáno jako se součástí komunálního odpadu.
Sběrné nádoby Nádoby určené ke shromažďování a sběru odpadů. V obcích se jedná nejčastěji o popelnice nebo kontejnery.
Sběrné místo Místo určené ke shromažďování a sběru vybraných složek a komunálních odpadů vybavené různými druhy shromažďovacích prostředků. Sběrné místo je i sběrný dvůr, kde je možné umístit různé druhy odpadu – starý nábytek, stavební suť, nebezpečný odpad atd.
47
13.
ZÁVĚR
Současný stav nakládání s odpady ve městě Prostějov je na velmi dobré úrovni. Nejsou zde, žádné akutní problémy, které by bylo potřeba řešit. Hnízd na tříděný odpad je k počtu obyvatel přiměřený. Město se snaží vycházet občanům vstříc a zlepšovat systém nakládání s odpady. Mluví za to rozmístění kontejnerů na drobný elektroodpad a textil, dále dalo podnět k řešení otázky biologicky rozložitelného odpadu v městských částech, kde je nejčastější zástavba rodinných domků. Co se týče informovanosti občanů tato je prováděna formou měsíčníku Prostějovský zpravodaj, kde je možné se dozvědět informace o otevírací době sběrných dvorů, o novinkách v nakládání s odpady v zájmové oblasti a další informace o nakládání s finančními prostředky města Prostějova. Podobné informace můžou nalézt i na internetových stránkách města, kde mimo jiné najdeme i číslo na informační bezplatnou linku. Dále tu jako zdroj informací slouží Ekocentrum Iris, kde je možné se zúčastnit vzdělávacích přednášek na téma nakládání s odpady a jiných vzdělávacích aktivit.
V samotném závěru mé diplomové práce bych ráda zmínila větu, která mě zaujala už dávno „Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen půjčujeme od našich dětí“ od Antoine Marie Roger de Saint - Exupéry. Tato věta mluví za všechno a měli bychom se jí řídit. Je nutné si uvědomit, že už není možné se chovat k přírodě a životnímu prostředí, tak jako doposud. Je potřeba snížit produkci odpadu a zajistit využití separovaných složek. Do této činnosti se musí zapojit všichni a nevymlouvat se na málo času, místa apod. Rovněž výmluvy typu jeden člověk nic nezmůže jsou neomluvitelné, jedná se o problém nás všech a nejde před ním zavírat oči do nekonečna! Je to globální problém spojený s čistotou přírody, ovzduší, vody, půdy a tím pádem se jedná i o tak primární věc jako jsou potraviny, pro život člověka naprosto nepostradatelné.
Každý kilogram skládkovaného nebo spáleného odpadu rovná se více pokácených stromů, více povrchových dolů, větší exhalace oxidu uhličitého – hlavní příčiny globálních změn klimatu – a více toxických látek. Z toho vyplývá, že odpadová politika v zásadě usiluje o menší čerpání přírodních zdrojů, respektive jejich nahrazení druhotnými surovinami. Aby byla úspěšná, musí zefektivnit tříděný sběr odpadů.
48
14.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
1. Doc. Ing. Jiří Filip, CSc., Prof. Ing. František Božek, CSc., RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D., Komunální odpad a skládkování, 1. Vydání, MZLU v Brně, 2003, ISBN 80 7157 - 712 – X
2. Pavel Mrázek, Zdeňka Kotoulová, Bohumil Černík, Systém nakládání s odpady v obci, Ministerstvo životního prostředí Praha, 1998, ISBN 80 – 7212 – 051 – 4
3. Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech a o změně některých zákonů
Elektronické zdroje
4. Český statistický úřad, [online], dostupné z www.czso.cz, [citováno dne 6. 4. 2011]
5. Ekokom, [online], dostupné z http://www.ekokom.cz/scripts/detail.php , [citováno dne 11. 4. 2011]
6. Město Prostějov, [online], dostupné z http://www.mestopv.cz/cz , [citováno dne 20. 3. 2011]
7. Město Prostějov, [online], dostupné z http://www.mestopv.cz/cz/obcan/mestskyurad/struktura-uradu/odbor-komunalnich-sluzeb/, [citováno dne 11. 10. 2010]
8. Město Prostějov, [online], dostupné z http://www.mestopv.cz/cz/aktuality/tridenielektroodpadu-nese-sve-ovoce.html, [citováno dne 26. 4. 2011]
9. Hnutí duha, [online], dostupné z http://hnutiduha.cz/nase-prace/odpady/ , [citováno dne 28. 3. 2011]
49
10. A.S.A.
Group,
[online],
dostupné
z
http://www.asa-group.com/cs/Ceska-
republika/Spolecnost.asa , [citováno dne 18. 10. 2010]
11. A.S.A.
Group,
[online],
dostupné
z
http://www.asa-group.com/cs/Ceska-
republika/Provozovny/A-S-A-TS-Prostejov-s-r-o.asa , [citováno dne 18. 10. 2010]
12. Nalezeno, [online], dostupné z http://www.nazeleno.cz/bydleni/odpady-1/trideniodpadu-jak-na-to.aspx, [citováno dne 11. 4. 2011]
13. Wikipedie
otevřená
encyklopedie,
[online],
dostupné
http://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99%C3%ADd%C4%9Bn%C3%AD_odpadu [citováno dne 11. 4. 2011]
50
z ,
SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Graf č. 1 Mezinárodní srovnání úrovně recyklace Graf č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR Graf č. 3 Produkce komunálních odpadů v ČR Obr. č. 4 Označení kontejnerů na plasty, papír, sklo Obr. č. 5 Sběrné nádoby Obr. č. 6 Mapa Prostějova s označením sběrných dvorů Obr. č. 7 Nákres sběrný dvůr Průmyslová Obr. č. 8 Provozny a dceřiné společnosti A.S.A. v České republice
51
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Typy bytové zástavby Tab. č. 2 Měrné množství odpadu Tab. č. 3 Skladba domovního odpadu Tab. č. 4 Nejčastější kódy tříděného materiálu Tab. č. 5 Produkce odpadů v roce 2009 Tab. č. 6 Produkce komunálních odpadů Tab. č. 7 Způsoby nakládání s odpady v roce 2009 Tab. č. 8 Skladby popelnice
52
