MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2011

BC. DAVID CHYTIL

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Nakládání s elektroodpady v Olomouckém kraji Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D.

Bc. David Chytil

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Nakládání s elektroodpady v Olomouckém kraji vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne …………………………………. podpis diplomanta ………………….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu mé diplomové práce Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za cenné rady, náměty a podnětné připomínky, které jsem uplatnil při psaní této práce.

Dále mé poděkování patří zaměstnancům firmy REMA Systém, a.s., zejména Mgr. Miloši Polákovi za poskytnutí odborných konzultací, materiálů, dat ke zpracování a především za možnost provedení analýzy projektu „Zelená obec“.

V neposlední řadě bych rád poděkoval svým rodičům za podporu, důvěru a zázemí, které mi poskytovali po celou dobu studia.

ANOTACE Diplomová

práce

se

zabývá

problematikou

nakládání

s elektroodpady

v Olomouckém kraji. Práce popisuje současný stav, legislativní podmínky a možnosti recyklace elektroodpadu. V praktické části byly sledovány vybrané charakteristiky jednotlivých druhů elektroodpadu ve sběrných boxech firmy Rema Systém a.s. ve vybraných obcích a zároveň bylo provedeno dotazníkové šetření s cílem získat informace o povědomí občanů týkající se problematiky elektroodpadu. Celých 68 % obsahu sběrného boxu tvořil elektroodpad, přičemž nejvíce zde byly zastoupeny malé domácí spotřebiče (33 %), IT a telekomunikační zařízení (16 %) a spotřebitelská zařízení (12 %). Dalších 12 % tvořily části elektrozařízení, které ovšem nebylo možné jednoznačně začlenit dle jednotlivých skupin. Ve sběrném boxu se nacházelo také poměrně velké množství přenosných baterií a akumulátorů, přibližně 17 %. Zbylé 3 % tvořily nečistoty a příměsi komunálního odpadu Dotazníkové šetření ukázalo, že polovina oslovených respondentů aktivně využívá sběrný

box

k odstranění

drobného

elektroodpadu

a

nejčastěji

skladovaným

elektrozařízením před samotnou recyklací je mobilní telefon.

Klíčová slova: elektroodpad, zpětný odběr, recyklace, sběrný box, kolektivní systém

ANNOTATION This thesis deals with the management of electronic equipment in the Olomouc region. The work describes the current situation, legislative conditions and possibilities of electronic waste recycling. The practical part is focused on selected characteristics of individual types of electronic waste in collecting boxes from the company Rema Systém a.s. in selected municipalities and a survey was also carried out to obtain information on awareness of the electronic waste issue. A total 68 % of collecting box content was an electronic waste, most were represented by small home appliances (33 %), IT and telecommunication equipments (16 %) and consumer equipments (12 %). Another 12 % were electrical and electronic equipment parts, which could not be clearly incorporated by the various groups. In the collection box there was also a relatively large amount of portable batteries and accumulators, approximately 17 %. The remaining 3 % consisted of dirt and adulterant of municipal waste. The questionnaire survey showed that half of respondents actively used collection box to remove small electrical waste and the mobile phones are the most often stored electronic equipment before recycling.

Key words: waste electrical and electronic equipment; take back system, recycling, collecting box, collective system

OBSAH 1

ÚVOD .............................................................................................................. 10

2

CÍL PRÁCE .................................................................................................... 11

3

ELEKTROODPAD ........................................................................................ 12 3.1

4

Materiálové charakteristiky elektroodpadu .............................................. 14 ELEKTROODPADY A JEJICH VÝVOJ ................................................... 15

4.1

Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu .................. 15

4.2

Místa zpětného odběru .............................................................................. 17

4.3

Zpětný odběr v okolních zemích .............................................................. 19

4.4

Analýza oficiálních výsledků sběru elektroodpadu .................................. 19

4.4.1

Efektivní kontrolní mechanismy: ...................................................... 22

4.4.2

Problémy zpětného odběru ................................................................ 23

4.4.3

Vzorkování elektroodpadu ................................................................ 23

4.5 5

Nový standard pro elektroodpady – WEELABEX ................................... 24 RECYKLACE ELEKTROODPADŮ .......................................................... 26

5.1

Možnosti zpětného získávání složek elektroodpadu ................................. 26

5.1.1

Mechanické metody........................................................................... 27

5.1.2

Pyrometalurgické metody .................................................................. 28

5.1.3

Hydrometalurgické metody ............................................................... 29

5.1.4

Elektrochemické metody ................................................................... 30

6

LEGISLATIVA V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ ........ 31 6.1

Legislativa EU .......................................................................................... 31

6.2

Legislativa v ČR ....................................................................................... 32

7

REMA Systém, a.s. ......................................................................................... 40

8

HODNOCENÍ NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROODPADEM VE VYBRANÉ LOKALITĚ ................................................................................ 41 8.1

9

10

Projekt „Zelená obec“ ............................................................................... 41 POSTUP MĚŘENÍ......................................................................................... 43

9.1

Problémy při stanovení množství obsahu sběrné nádoby ......................... 43

9.2

Analýza elektroodpadu ............................................................................. 43 VÝSLEDKY.................................................................................................... 45

10.1 11

Přehled elektroodpadu v obcích ................................................................ 45

CHARAKTERISTIKY SEBRANÉHO ELEKTROODPADU .................. 56

12

11.1

Složky obsažené ve sběrném boxu ........................................................... 56

11.2

Elektroodpad v obcích .............................................................................. 56

11.3

Elektroodpad dle kategorie, stáří a vizuálního stavu ................................ 57

11.4

Kategorie „ostatní“ ................................................................................... 60

DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM ..................................................................... 61 12.1

Vyhodnocení dotazníkového průzkumu ................................................... 61

12.1.1

Třídění odpadů................................................................................... 62

12.1.2

Tříděné složky ................................................................................... 62

12.1.3

Získávání informací o problematice elektroodpadu a jeho recyklace 63

12.1.4

Značení elektrozařízení ..................................................................... 63

12.1.5

Povědomí o umístění sběrného boxu ................................................. 64

12.1.6

Využívání sběrné nádoby v obcích.................................................... 64

12.1.7

Umístění nádoby ................................................................................ 64

12.1.8

Získávání informací o problematice sběrného boxu ......................... 65

12.1.9

Docházková vzdálenost ..................................................................... 66

12.1.10 Povědomí o fungování kolektivního systému ................................... 66 12.1.11 Výbava domácnosti ........................................................................... 67 12.1.12 Nejčastěji skladovaná elektrozařízení v domácnosti ......................... 67 12.1.13 Stáří elektrospotřebičů při vyřazení z domácnosti ............................ 68 12.1.14 Způsob vyřazení elektroodpadu z domácností .................................. 69 13

DISKUZE ........................................................................................................ 71

14

ZÁVĚR ............................................................................................................ 78

15

ZDROJE.......................................................................................................... 80

16

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................... 85

17

SEZNAM TABULEK .................................................................................... 86

18

SEZNAM ZKRATEK .................................................................................... 86

19

SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 87

1

ÚVOD Odpadové hospodářství představuje v celosvětovém měřítku komplex faktorů, které

odrážejí především úroveň využívání surovinových vstupů a péče o životní prostředí. Některé otázky, které byly dříve považovány pouze za lokální záležitost, jsou dnes otázkami mezinárodního a globálního charakteru. Odpadové hospodářství prochází neustále změnami, které jsou vyvolány zejména vývojem výrobních a spotřebních procesů. Tyto změny jsou přirozeně motivovány i stavem na trhu surovin a spotřebních předmětů. (Kuraš, 1994) Otázka omezení vzniku odpadů a způsobů jejich bezpečného, environmentálně přijatelného a ekonomicky výhodného využití čí odstranění patří dnes k nejpalčivějším hospodářským i politickým problémům. Přestože ve výrobní i spotřební sféře množství produkovaných odpadů stále narůstá, teprve v posledních 20 – 30 letech se začaly průmyslově vyspělé země intenzivně zabývat jejich zpracováním i možností omezit jejich vznik. V České republice byl teprve v roce 1991 přijat zákon o odpadech (č. 238/1991 Sb.), který dal této závažné a u nás dříve opomíjené problematice závazný právní podklad. (Slivka a kol., 2006) Ekonomicky výhodné a současně environmentálně přijatelné hospodaření s odpady vyžaduje totiž nové přístupy u všech producentů odpadů, tj. nejenom průmyslových výrobců, ale i široké veřejnosti. K tomu je nutná rozsáhle založená osvěta směřující k tomu, aby pochopení nebezpečí vyplývajícího z hromadění odpadů a jednak nezbytnosti správného nakládání s nimi a vhodných opatření pro jejich předcházení vstoupily v obecné povědomí všech občanů. (Slivka a kol., 2006) Hlavní cíle odpadového hospodářství, i když mohou být různě formulovány, jsou předcházení vzniku odpadů nebo je omezovat a pokud již odpady vzniknou, nakládat s nimi tak, aby mohly být maximálně využity jako druhotné suroviny v původní nebo upravené formě a zároveň minimálně narušovaly životní prostředí. (Slivka a kol., 2006)

10

2

CÍL PRÁCE Cílem

mé

práce

je

zhodnocení

problematiky

nakládání

s elektroodpady

v Olomouckém kraji. Vzhledem k rozsahu dané problematiky se práce zabývá sběrem drobného elektroodpadu v rámci projektu „Zelená obec“, firmy Rema Systém a. s., ve vybrané lokalitě kraje. V první části se zabývám obecnou charakteristikou elektroodpadu, jeho zpracováním a legislativou. Dále popisuji konkrétní analýzu sebraného elektroodpadu ve vybraných obcích a výsledky dotazníkového šetření týkající se problematiky elektroodpadu. V diskuzi jsem se zaměřil na srovnání výsledků s dostupnou literaturou, v závěru uvádím doporučení pro praxi a hodnotím předpokládaný budoucí vývoj.

11

3

ELEKTROODPAD V průmyslově vyspělých státech začala prudce růst spotřeba elektrických a

elektronických zařízení v domácnosti již v 70. letech minulého století. Týkala se zejména techniky pro volný čas (televizory, magnetofony), počítačů, telefonů a malých domácích spotřebičů. Rychlý technický vývoj zkracoval dobu životnosti, klesala pořizovací cena. Opravy a renovace spotřebičů přestaly být zajímavé, díly z vyřazených výrobků byly nepoužitelné pro nová zařízení. Spotřebiče končily v komunálním odpadu, na skládkách nebo ve spalovnách, pokud neobsahovaly komerčně zajímavé množství kovů, především drahých a neželezných kovů a ocelového šrotu, tedy pokud se nevyplatila demontáž výrobku a vytřídění jednotlivých materiálových frakcí k novému využití. (Kuraš, 2008) Ztrácely se tak využitelné suroviny, ale navíc nebezpečné látky obsažené ve výrobcích na skládkách představují nebezpečí pro zdraví člověka i ohrožení životního prostředí. Největší podíl na výskytu odpadů OEEZ v zemích EU mají velké domácí spotřebiče, kancelářské zařízení a počítače. Významný je podíl spotřební elektroniky. Rychle roste podíl malých domácích spotřebičů, které často končí v komunálním odpadu. Od poloviny 90. Let minulého století se podobná situace začala projevovat i v ČR. (Kuraš, 2008) Elektroodpadem se stávají vysloužilé elektrospotřebiče včetně komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení. Mezi elektrospotřebiče se řadí všechna zařízení, která fungují na elektrický proud nebo na baterie. Elektrotechnický a elektronický odpad můžeme definovat jako směs různých kovů, spojenou nebo pokrytou různými plasty a keramikou. (Krištofová, 2005) Elektroodpad můžeme také definovat jako směs kovů, jejich slitin a sloučenin, různých druhů plastů, keramiky a skla, znečištěnou prachem, otěry a obrusu. Jeho složení závisí na mnoha faktorech, zejména na stáří a druhu výrobku a zemi původu. OEEZ obsahují četné nebezpečné látky. Díky miniaturizaci se mohou v zařízeních vyskytovat opakovaně ve velmi malém množství ve formě sendviče tenkých vrstev, tloušťky řádově 10-4 až 10-5 mm. (Kuraš, 2008)

12

Tab. č. 1 Přehled vybraných definic OEEZ (Widmer a kol., 2005) Autoři

Definice

Basel Action Network (Puckett and Smith, 2002)

Zahrnuje širokou a stále rostoucí řadu elektronických zařízení od velkých domácích spotřebičů, jako jsou ledničky, klimatizace, kondicionéry, mobilní telefony, aj., které byly vyřazeny uživatelem.

OECD (2001) SINHA (2004)

Jakýkoliv spotřebič, který funguje na základě elektrického proudu a je na konci své životnosti. Elektricky poháněný spotřebič, který již nesplňuje současné požadavky jeho původního účelu.

V současné míře jsou z OEEZ v různé míře získávány: -ocel a slitina, - měď, hliník, někdy i cín, olovo, nikl, molybden, - zlato, stříbro, platina, palladium, rhodium, - homogenní plasty, -sklo. (Kuraš, 2008)

Nevyužitelné frakce se skládají zpravidla z plastů (směs polystyrenu, polyuretanové pěny), skla, izolačních materiálů a zbytků kovů. Technologie využití a odstranění těchto odpadů do značné míry závisí na složení odpadu, přičemž ekonomika těchto procesů je dána náklady na sběr, třídění, demontáž a je závislá na množství odpadu, obsahu získávaných složek a použité technologii. (Kuraš, 2008) Složení OEEZ je velmi rozmanité nejen jako celku, ale zaznamenává značné rozdíly i u týchž výrobků, a to v závislosti na výrobci, technické koncepci, designu aj. Významnou složkou elektronického šrotu, zejména hlediska jeho zpracování a recyklace, jsou různé škodliviny. Jeho nebezpečí spočívá v možnosti vyluhování škodlivin při uložení na skládkách (působením bakterií, kyselých srážek) nebo v tvorbě toxických emisí při spalování komunálního odpadu. (Kuraš, 2008) Elektroodpad je momentálně nejrychleji rostoucím druhem odpadu. Celosvětově nyní tvoří až 5 % hmotnosti pevného domácího odpadu, téměř jako plastové obaly. V zemích Evropské unie, kde se v domácnostech ročně vyprodukuje asi 8 milionů tun elektroodpadu, roste objem elektronického odpadu tempem 3 až 5 % ročně, skoro třikrát rychleji než celkový objem odpadu. Experti odhadují, že jen za rok 2020 se Evropská unie bude muset vyrovnat s téměř 11 miliony tun elektroodpadu. O deset let později

13

už roční ní produkce stoupne téměř tém na 14 milionů tun. K tomu je třeba řeba přičíst ještě další zhruba třii miliony tun elektroodpadu pocházejícího od organizací a firem. (Ansorgová, 2010)

3.1

Materiálové charakteristiky elektroodpadu

Elektronický odpad je složen především p z plastů (≈30 %), žáruvzdorných oxidů, oxid (≈30 %), a kovů (≈40 %). %) Plastická část je vyrobena z velké části (>25 %) z C-H-O polymerů jako je polyetylen, polypropylen, polyester apod. Zbytek plastů plast jsou halogenidové (<5 %) a nitrogenové (<1 %) polymery. Hlavní složkou žáruvzdorných oxidů je křemík (15 %), Al2O3 (6 %) a oxidy alkalických zemin (6 %). Obsahují také nepatrná množství jiných příměsí p (3%) jako je slída. (Krištofová, 2005) Kovy mohou být rozděleny rozd do dvou skupin- na základní a ušlechtilé kovy. Základní kovy, které představují edstavují 39 % odpadu, obsahují Cu (20 %), Fe (8 %), Ni (2 %), Sn (4 %), Pb (2 %), Al (2 %) a Zn (1 %). (Krištofová, 2005) Ušlechtilé kovy jsou zastoupeny: Au (0,1 %), Ag (0,2 %), a Pd (0,005 %). Fyzikální formy těchto kovů jsou různé, rů Au, mohou být plátovány na měděné ěné kontakty nebo CuCu desky, čisté Au je používáno v telekomunikačních ních sítích, telefonních ústřednách, úst plátované Ag, Au, na Ni nebo Fe, ohnivzdorné keramické směsi, sm si, směsné smě kovy (obsahují Pt-kovy) a čisté isté kovy nebo slitiny. (Krištofová, 2001)

Žáruvzdo rné oxidy; 30%

Ušlechtilé kovy; 1% Cu; 20% Al, Zn; 3% Pb, Sn; 6% Fe; 8% Ni; 2%

Plasty; 30%

Obr. č. č 1 Složení elektronického odpadu (Krištofová, 2005)

14

4

ELEKTROODPADY A JEJICH VÝVOJ

4.1

Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu

Cíl určený směrnicí 2002/96/ES, tj. dosáhnout průměrnou roční míru sběru elektrozařízení z domácností nad 4 kg na obyvatele do 31. 12. 2008, se v České republice podařilo splnit ve výši 4,2 kg. Základní údaje o úspěšnosti zpětného odběru přináší (obr. č. 2).

Obr. č. 2 Úspěšnost zpětně vybraných výrobků v období 2002 – 2008 (Špůr, 2010)

České republice se podařilo dosáhnout požadované míry využití (obr č. 3) téměř u všech skupin elektrozařízení, kromě elektrozařízení spadající do skupiny 7 (hračky a sport), kde požadovaná míra využití minimálně 70 % nebyla splněna. U elektrozařízení skupiny 8 nejsou dány požadavky recyklace a využití. Také míra recyklace je plněna, kromě skupiny 4 (spotřebitelská zařízení), kde se v roce 2008 podařilo dosáhnout opětovného

použití

materiálového

využití

minimálně 65 %) (obr. č. 4).

15

celkem

64,6

%

(požadováno

Obr. č. 3 Dosažená míra využití použitých elektrozařízení v ČR v roce 2008 (Špůr, 2010)

Obr. č. 4 Dosažená míra recyklace použitých elektrozařízení v ČR v roce 2008 (Špůr, 2010)

Zastoupení

jednotlivých

skupin

elektrozařízení

ve

zpětném

odběru

se ve sledovaných letech prakticky nemění a struktura se liší v pouhých jednotkách procent oproti předchozím rokům (obr. č. 5). Znázornění zastoupení elektrozařízení do deseti skupin (a jedné podskupiny) není v praxi nejvhodnější zejména proto,

16

že množství zpětně odebraných elektrozařízení ve skupinách 7 až 10 je minimální. (Špůr, 2010)

Obr. č. 5 Struktura zpětně odebraných elektrozařízení v ČR v roce 2008 (Špůr, 2010)

4.2

Místa zpětného odběru

Praktická realizace zpětného odběru se neobejde bez sdruženého plnění povinností nebo kolektivních systémů, které mohou efektivně řešit tento problém a další problémy s tím související, jako například nedostatek míst zpětného odběru, jejich efektivitu, dostupnost a zabezpečení. Individuální povinné osoby raději volí nejlevnější řešení a zřizují „svá“ místa zpětného odběru ve vlastních prodejnách nebo méně často u posledních prodejců (zabezpečují cca 7 % zpětného odběru elektroodpadu). Ve vlastní obchodní síti však často nelze splnit požadavky na dostupnost míst zpětného odběru a na jejich zabezpečení při společném skladování použitých a nových výrobků (prostorové, hygienické, požární a jiné důvody). Sběrné dvory jsou důležitými místy zpětného odběru elektrozařízení a zastřešují až 78 % zpětného odběru elektroodpadu. (Špůr, 2010) Zpětný odběr měl být významným nástrojem, který přenáší odpovědnost za použité výrobky na jejich „původce“ tak, aby po ukončení životnosti byly v ideálním případě plně recyklované a omezil se vznik odpadů. Dále jim byla dána zodpovědnost za složení (obsah nebezpečných látek) a vlastností výrobku, čímž se ovlivnily nebezpečné

17

vlastnosti i možnosti jeho opakovaného použití, resp. materiálového či energetického využití odpadu ze vzniklého výrobku nebo jeho odstranění. Česká republika ve sběru elektrozařízení z domácností jako jediná ze zemí, které vstoupily do Evropské unie dne 1. května 2004, splnila v roce 2008 svůj závazek a překročila roční míru zpětného odběru čtyři kilogramy na obyvatele (tab. č. 2). Odebráno bylo 4,2 kg elektrozařízení na obyvatele a rok. Cíl byl dosažen díky vysokému tempu meziročního růstu množství zpětně odebraných elektrozařízení, který dosahovali provozovatelé kolektivních systémů (i nad 40%). (Špůr, 2010)

Tab. č. 2 Množství odebraných vysloužilých spotřebičů rok 2006 2007 2008 2009

kg/osobu/rok 2,1 3,0 4,2 4,5

Do roku 2009 se v ČR zvyšovalo množství odebraných vysloužilých spotřebičů. Zlepšení bylo výsledkem neustále rostoucího povědomí o nutnosti třídění mezi lidmi a zvyšujícího se počtu sběrných míst. Největší podíl na výsledku měly velké domácí spotřebiče jako ledničky, mrazničky, pračky, myčky a sporáky a spotřebitelská zařízení, zejména televize a monitory. Za hlavní důvody úspěchu označili zástupci kolektivních systémů pokračující rozšiřování sběrné sítě a důraz na podporu sběru drobných elektrozařízení. Sběrná síť v naší republice je pětkrát hustší než například v ekologicky velmi vyspělém Rakousku. (Šťastná, 2010) Oficiální data za rok 2010 dosud nejsou k dispozici, ale je zřejmé, že zpětný odběr elektroodpadu v loňském roce klesl meziročně o osm procent. Může za to hospodářská krize, kvůli které české domácnosti a firmy nakupovaly méně elektrozařízení a naopak déle využívaly stávající spotřebiče. (Polák, 2011)

18

4.3

Zpětný odběr v okolních zemích

V Maďarsku a na Slovensku bylo zpětně odebráno o kilogram elektrozařízení méně než v ČR. V Polsku pouze 1,2 kg na občana, v Itálii 1 kg na občana. Naproti tomu v některých původních státech EU je zpětný odběr snadno splněn, např. ve Španělsku 6,2 kg, ve Velké Británii 7,2 kg a ve Švédsku dokonce téměř 17 kg. Jednotlivé země EU se vyznačují i různou koupěschopností obyvatelstva, což ovlivňuje i množství prodaných nových elektrozařízení. V některých státech je roční prodej na úrovni 35 – 45 kg na obyvatele, na druhé straně jsou státy, kde prodej dosahuje požadovanou úroveň sběru, tj. 4 kg na obyvatele. Na Slovensku se v těchto letech prodává přibližně 8,5 – 9,0 kg elektrických a elektronických výrobků kategorií 1 až 7 na obyvatele, v ČR minimálně 19 kg. (Špůr, 2010)

4.4

Analýza oficiálních výsledků sběru elektroodpadu

Úspěšnost sběru elektrozařízení jednotlivých kolektivních systémů (příloha č. 5) pro jednotlivé skupiny elektrozařízení uvádí (obr. č. 6) a zobrazuje poměr sebraného elektrozařízení k celkovému množství uvedenému na trh výrobci, které příslušný kolektivní systém zastupuje a zároveň v každé skupině uvádí na trh přes 99,7 % výrobků. (Vladík, 2010)

19

Skupina 1 40 30 % 20 10 0

Skupina 2

37,9

5

2,4

0

Skupina 5

13,8

20

%

%

5

4 2

Rema

Retela

Asekol

5,4

0

0

0

12,4

4,1

6 3,8

40 %

15,5

Skupina 6

7,1

10

45 47,3

23,9

25 20 15 % 10 5 0

6,5

10

%

Skupina 4 60

11,5

15

26,9

Skupina 3

Skupina 8

Skupina 7

Skupina 9 4,9

3,9

2

4 % 2 0

0,6

%

1,5

1

5 1,1

1,6 0,5

% 0

0

Retela Rema

Obr. č. 6 Úspěšnost sběru sb elektrozařízení ízení kolektivními systémy pro jednotlivé jedno skupiny elektrozařízení (Vladík, 2010)

Z výše uvedených dat lze vyvodit několik n závěrů: - přidělení lení „správy financí“ pro historický elektroodpad není v žádné korelaci s mírou „úspěšnosti“ šnosti“ správce financí v jemu svěřené skupině, - v žádné ze skupin se v ČR vůbec nepřibližujeme ibližujeme kritériu 65 % POM, které je navrhováno v novele směrnice EU, - výrazně horší výsledky jsou zřejmé z ve sběru ru malých elektrozařízení, což odpovídá obecnému trendu v EU. (Vladík, 2010) 20

Žádný z členských států EU nedosáhl podílu 85 % z celkově vyprodukovaného elektroodpadu, resp. 65 % z POM. To potvrzuje, že ani tradiční nejvyspělejší státy EU nedosahují výše uvedená kritéria. Česká republika přitom patří se svými cca 29 % POM do první třetiny pomyslného žebříčku. (tab. č. 3) (Vladík, 2010)

Tab. č. 3 Hodnocení sběru elektrozařízení v EU v roce 2009 (Vladík, 2010) Země

Švédsko Švýcarsko Dánsko Belgie Irsko Rakousko Maďarsko Spojené království Česká republika Řecko Portugalsko Slovensko Francie Nizozemsko Lucembursko Německo Polsko Slovinsko Španělsko Rumunsko Litva Itálie Estonsko Lotyšsko

Podíl z celkem vyprodukovaného OEEZ [%] 79,2 69,5 68,6 46,2 39,8 39,5 38,9 38,3 37,9 33,5 31,7 31,7 30,4 28,6 26,5 26,2 25,3 24,5 22,6 21,9 21 18,7 17,4 12,1

Podíl z POM [%] 60,6 53,1 52,2 35,1 30,3 30,1 29,3 29,1 28,6 25,4 23,9 23,8 23,1 21,8 20,9 19,9 19 18,5 17,1 16,4 15,8 14,2 13,1 9,1

21

Z hlediska skutečné ochrany životního prostředí pak vypadá rozumně návrh na zúžení skupin elektrických a elektronických zařízení na pět hlavních: 1. Chladící zařízení 2. Televizory a monitory 3. Světelné zdroje 4. Velká EEZ 5. Malá EEZ Je zřejmé, že pouze první tři skupiny představují reálné nebezpečí pro životní prostředí a jsou také nákladnější, pokud se týče ekologické likvidace. Poslední dvě skupiny pak představují hlavně zdroj druhotných surovin, který často nekontrolovatelně mizí. (Vladík, 2010)

Pro podporu dosažení náročných cílů jsou nutná tato opatření: 1. Zamezit nelegálním tokům EEZ, včetně nelegálního exportu do zemí třetího světa. 2. Přiblížit sběr malých EEZ spotřebitelům: - možnost odevzdat EEZ do 5 kg u prodejců bez nutnosti koupě nového EEZ, - rozumný přístup přímého odběru z domácností (nikoli „na zavolání“, což je ekonomicky neúnosné, ale formou „sběrných dnů“), - propagace „ekologického chování“ finančně pokrytá procentem tržeb kolektivních systémů, ale zaměřená na obecné aspekty a nikoliv na vlastní reklamu. (Vladík, 2010) 4.4.1

Efektivní kontrolní mechanismy:

- není podstatné prostřednictví jakého kolektivního systému plní výrobci své povinnosti, ale jakým způsobem, - zajištění finanční (či jiné) kompenzace pro ty, kteří sbírají nad rámec jejich podílu na trhu, - skutečná ochrana životního prostředí pro všechny fáze nakládání s nebezpečnými EEZ skupin 1 až 3, - důsledná kontrola nelegálních toků elektroodpadů. (Vladík, 2010)

22

4.4.2

Problémy zpětného odběru

Hlavním důvodem zavedení principu „znečišťovatel platí“ je minimalizace negativních dopadů na životní prostředí, bezpečnost lidí a přenesení finanční zodpovědnosti za sběr a recyklaci na výrobce. V oblasti elektrozařízení zodpovědní „znečišťovatelé“ již platí a díky těmto platbám jsou nastavena taková systémová řešení, která zaručují co nejmenší negativní dopady a naopak získané suroviny přinášejí výrazné úspory. Na řadě je však druhý krok – daný systém bezezbytku naplňovat a eliminovat úniky mimo něj. Jde především o kompletnost spotřebičů. Všeobecná tolerance k poškozování spotřebičů je skutečnost, se kterou se obtížně bojuje, i když náklady „znečišťovatelů“ na informovanost v tomto směru jsou nemalé. (Ulverová, 2010) Například v roce 2010 bylo kompletních 73 % zpětně odebraných chladniček, což je o 19 % více než v roce 2008. (Ulverová, 2011) 4.4.3

Vzorkování elektroodpadu

Evidence zpětně odebraných elektrozařízení představuje základní páteř celého systému sběru elektroodpadu. Pro potřebu legislativy i vlastní provoz kolektivního systému, který zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení zajišťuje, v praxi nelze rozlišovat každé zpětně odebrané elektrozařízení podle jeho druhu a stáří (tj. zda se jedná o tzv. nové nebo historické elektrozařízení). To by totiž znamenalo vynaložení nemalého úsilí a zejména nákladů na vedení rozsáhlé evidence, kontroly výsledků a vyškolení personálu sběrných míst. Pomocí vzorkování lze sledovat strukturu zpětně odebraných elektrozařízení pocházejících z domácností. Po implementaci jedinečného systému čárových kódů pro sledování toku zpětně odebraných počítačových monitorů a televizorů se jedná o další nástroj pro zvýšení kvality evidence zpětně odebraných elektrozařízení. Vzorkování, neboli "sampling", je osvědčenou metodou využívanou v zemích západní Evropy, jako jsou například Belgie či Nizozemí. Zatímco čárové kódy přinesly mimo jiné možnost přesnějšího a rychlejšího zjištění počtu a hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízení,

cílem

vzorkování

je

zjištění

zastoupení

konkrétních

druhů

elektrozařízení na celkovém množství zpětně odebraných elektrozařízení v rámci kolektivních

systémů,

zjištění

vzájemného

23

poměru

nových

a

historických

elektrozařízení, jejich průměrné hmotnosti a dalších parametrů. Výsledky vzorkování představují jeden z hlavních podkladů pro stanovení výše příspěvků jednotlivých druhů elektrozařízení hrazených výrobci ke krytí nákladů na sběr, přepravu a materiálové či energetické využití elektroodpadu. Stejně jako s implementací čárových kódů se i se vzorkováním zkušebně započalo už koncem roku 2006. U vybraných sběrných dvorů, které tvoří páteř sběrné sítě kolektivního systému, se dvakrát ročně provádí podrobný rozbor a analýza reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízení. Vzorky se odebírají náhodným výběrem sběrných prostředků. Ve speciálním zpracovatelském zařízení jsou podrobeny rozboru a analýze. Sleduje se celková hmotnost vzorků, počet kusů, průměrná hmotnost, podíl jednotlivých druhů EEZ na celkové hmotnosti a podíl na celkovém počtu kusů. Vzorkování a analýzy by měly být podrobeny přibližně 2 % z ročního množství sledovaných elektrozařízení zachycených v síti sběrných dvorů. Při stanovení množství vzorkovaných elektrozařízení je také nutné vzít v úvahu meziroční nárůst míry zpětného odběru elektroodpadu. (Šťastná, 2008)

4.5

Nový standard pro elektroodpady – WEELABEX

Asociace WEEE Forum je evropská nezisková asociace, založená v dubnu 2002 a sdružuje 39 kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrických a elektronických zařízení. Jejím úkolem je poskytnout platformu pro kolektivní systémy a sdílet osvědčené postupy při optimalizaci vlivu na životní prostředí prostřednictvím řádného nakládání s elektrickým a elektronickým odpadem. (Fišer, 2010) WEELABEX se zaměřuje na dosažení efektivity a účinnosti v celém řetězci zpětného

odběru,

tedy

sběrem

až

zpracováním

OEEZ.

Cílem

standardu

je minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí, bránit nevhodnému a škodlivému odstraňování OEEZ a jeho nelegálnímu vývozu do zemí Evropské unie. (Fišer, 2010)

WEELABEX je rozdělen do tří samostatných dokumentů: - kodex provozování sběrných míst, - standard logistiky, - standardní zpracování. (Fišer, 2010)

24

Členské organizace se zároveň zavázaly, že nebudou spolupracovat se zpracovateli, dodavateli či dopravci, kteří nebudou standardy dodržovat. Začátkem dubna budou standardy zřejmě přijaty a některé státy je od příštího roku začnou zavádět. Kromě toho budou podstoupeny Evropskému standardizačnímu institutu CENELEC a po jeho přijmutí,

budou

platit

ve

všech

státech

25

Evropy.

(Šťastná,

2011)

5

RECYKLACE ELEKTROODPADŮ Recyklace druhotných surovin s obsahem kovů je podmíněna jednak nedostatkem

primárních surovin, jednak nutnosti ochrany životního prostředí. Jedná se o celosvětový problém. Vyspělé ekonomiky mají v této oblasti před námi již obrovský náskok, jak z hlediska technologií s minimalizací odpadů, tak v oblasti legislativní a ekonomické. Největší rozdíl je rovněž v celkovém přístupu a výchově jednotlivce společnosti v otázkách vztahu odpad a životní prostředí. (Krištofová, 2001) Problematika zpětného získávání kovů z druhotných surovin a snižování ekologické zátěže cestou recyklace je problém značně složitý, který vyžaduje komplexní přístup a využívá většinou kombinace více metod a postupů při zpracování jednotlivých druhů odpadů (příloha č. 6). (Krištofová, 2001) Proces recyklace odpadů s obsahem ušlechtilých kovů je ve srovnání s možnostmi zpětného získání ostatních neželezných kovů nepoměrně ztížen, neboť pro největší podíl odpadů platí, že: - obsah ušlechtilých kovů tvoří stále nižší podíl výrobků, jedná se o trvalou tendenci, - výrobky mají vzhledem k miniaturizaci stále komplikovanější složení. Klasické způsoby recyklace již neodpovídají potřebám a je nutno je zdokonalovat a rozšiřovat o nové metody. (Krištofová, 2001)

5.1

Možnosti zpětného získávání složek elektroodpadu

Struktura elektronického odpadu se neustále mění. Stále více sílí požadavek na zdokonalení a účinnou stimulaci sběrové cesty a zejména na důsledné dělení jednotlivých frakcí. Jednotlivé metody zpracování elektroodpadu: - mechanické metody, - pyrometalurgické metody, - hydrometalurgické metody, - elektrochemické metody. (Krištofová, 2001)

26

5.1.1

Mechanické metody

Principem mechanických metod je zmenšení velikosti vstupního materiálu a jeho roztřídění s využitím fyzikálních vlastností jednotlivých složek. (Krištofová, 2001) První operací, která předchází mechanickému zpracování, bývá u elektronického odpadu většinou ruční nebo částečně mechanizovaná demontáž, zaměřená na součásti s obsahem cenných kovů, jako jsou transformátory, cívky, chladící tělesa aj. Rovněž musí být odstraněny součásti s obsahem nebezpečných látek, např.: baterie, kondenzátory s obsahem PCB. (Krištofová, 2001)

Mechanická úprava může být rozdělena do dvou kategorií: - selektivní demontáž na komponenty, - mechanické zpracování pro recyklaci materiálů. (Krištofová, 2005)

Demontáž jako první stupeň recyklace má dnes především tři úkoly: - z přístrojů odstranit ty části, které obsahují nebezpečné látky, - odstranění částí, které mohou být nadále použity, - získání znovupoužitelných částí jako náhradních dílů. (Krištofová, 2005) Drcení a mletí Elektroodpad přichází často na provoz ve formě větších kusů, které nejsou z hlediska technologie vhodné. Rozpojování tuhých materiálů při drcení a mletí se děje buď nárazem, tlakem, roztíráním, střihem nebo štípáním. O volbě vhodného způsobu rozhodují vlastnosti dané látky, kterou chceme drtit. Hrubé drcení (maximální velikost pomletých zrn je větší než 125 mm) se používá k předběžnému drcení surovin. V těchto případech se využívá čelisťový a kuželový drtič. Pro střední drcení (maximální velikost pomletých zrn je větší než 25 mm) se používají kladivové a válcové drtiče. Pro drobné drcení se požívají například válcové drtiče, kterým se taky říká desintegrátory a maximální velikost pomletých zrn je menší než 25 mm.

27

Mletím se zmenšují rozměry částic pod 1,25 mm. Tímto způsobem vzniká moučka nebo prach, zvláštním způsobem je mletí za mokra v koloidních mlýnech. (Hranoš, 1994) Třídění a rozdružování Tříděním rozumíme rozdělování materiálu podle velikosti zrna, k mechanickému třídění využíváme síta a rošty. (Hranoš, 1994) Separace jednotlivých složek Směs rozdrceného materiálu je dělena na jednotlivé frakce zařízeními v závislosti na konečném odběrateli nebo zpracovateli a požadované ceně. Plasty a kovy jsou separovány různými technologiemi: - kryogenní technologie používaná k rozdružování a separaci různých kovů, - ohřev pro získání nízkotavitelných kovů obsažených např. v pájce, - magnetická separace pro oddělení kovů od plastů, - separace vzduchem pro oddělení plastů od kovů, - těžkosuspenzní rozdružování, rozdělení různých kovů podle jejich měrné hmotnosti, - elektromagnetická separace různých neželezných kovů. (Krištofová, 2005) Rafinace Využití klasických rafinačních technologií pro odstranění nežádoucích nečistot z finálních produktů. (Krištofová, 2005) 5.1.2

Pyrometalurgické metody

Pyrometalurgické metody (příloha č. 7) využívají procesů pyrolýzy, tavení v plazmové, obloukové nebo šachtové peci, struskování, spékání s reakcí s plynnou fází za vysokých teplot. Klasické

způsoby

zpětného

získání

ušlechtilých

kovů

z elektroodpadu

pyrometalurgickými technologiemi jsou detailně známy a zásadně se neodlišují od procesů používaných při zpracování meziproduktů s obsahem ušlechtilých kovů z prvovýroby neželezných kovů. 28

Pokud materiál obsahuje plastické hmoty a jiné organické složky, pak nejběžnějším způsobem po jejich případném rozdrcení je spálení v peci nebo tavenině kovů. Spalování je běžná cesta zbavení se plastů a jiných organických materiálů. Znečištěné slitiny mohou být taveny a zkoncentrovány v surovém kovu. Následuje rafinace pyrometalurgická a elektrolytická. Hlavní výhodou tavících procesů je schopnost zpracovat všechny formy elektroodpadu. Metody zahrnující tepelný proces zpracování elektronického odpadu, mají tyto nevýhody: - plasty a jiné izolační materiály bývají zdrojem znečištění životního prostředí při jejich odstraňování, - keramické a skleněné složky zvětšují množství strusky v pecích, čímž zároveň rostou ztráty ušlechtilých i základních kovů, - vysoký obsah mědi v odpadu zvyšuje množství tuhých emisí, které snižují recyklaci kovu přímou cestou, - recyklace dalších kovů je buď nízká, nebo prakticky nemožná. (Krištofová, 2005) 5.1.3

Hydrometalurgické metody

Hydrometalurgické zpracování (příloha č. 8) spočívá ve vhodné úpravě vstupních odpadů a jejich následném loužení vhodným vyluhovacím činidlem. Po separaci lipidické a solnické fáze se nejčastěji zpracovává výluh bohatý na kov. Finální zpracování výluhu předchází jeho rafinace při využití obvykle metod chemického srážení, cementace, hydrolýzy atp. Čistý výluh lze zpracovat na kov třemi metodami: - tlakovou redukcí, - cementací, - elektrolýzou výluhu.

Další možnosti zpracování čistého výluhu na chemický koncentrát jsou: - chemické srážení, - krystalizace, - hydrolýza, - destilační srážení. (Krištofová, 2005)

29

Mezi výhody hydrometalurgických metod patří: - možnost zpracovávat chudé i bohaté materiály (s obsahem zájmových kovů řádově od g.t-1 až do 10 kg. t-1), - procesy probíhají při nízkých teplotách, - dosažení vyšší výtěžnosti než u pyrometalurgických metod zpracování a menší ztráty ušlechtilých kovů, - nižší provozní náklady a spotřeba energie, - lepší možnost ochrany životního prostředí. (Krištofová, 2001)

Nevýhodami těchto postupů jsou: - nízká životnost zařízení vzhledem k agresivitě používaných chemikálií, - používání různých a drahých konstrukčních materiálů, - vznik silně zasolených odpadních vod s obsahem Cl-, NO3-, SO4-, - exhalace s obsahem NOx, SO2, - neschopnost okamžitě reagovat na změnu složení zpracovávaného materiálu, - velké objemy loužících roztoků. (Krištofová, 2001) 5.1.4

Elektrochemické metody

Elektrolýza je proces oxidace a redukce látek na elektrodách vyvolaný elektrochemickou reakcí při průchodu stejnosměrného proudu elektrolytem. Jedním z typů elektrolýzních dějů je elektrolýza srážecí resp. extrakční, tento elektrochemický systém umožňuje získávání kovů z roztoků za použití nerozpustných elektrod. (Krištofová, 2001) Pokud se při procesu recyklace elektrošrotu získá frakce barevných kovů anebo výluh z některého podílu odpadu, může se zpracovat elektrolyticky. Roztok ale obvykle obsahuje velké množství kovů (Cu, Zn, Ni, Cd, Ag, Pd, Fe, aj.) a izolace všech složek není ekonomicky možná ani žádoucí. Většinou se elektrolýzou získá podíl mědi, případně niklu a drahé kovy z většiny zůstávají v kalech. Pro složitost odpadních roztoků a ekologickou náročnost odstraňování zbytků je elektrolýza používána ve světě pro přepracování elektroodpadu obvykle jen v návaznosti na jiné separační postupy. (Gruber, 2006)

30

6

LEGISLATIVA V OBLASTI ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

6.1

Legislativa EU

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních, v platném znění:

- definuje základní pojmy (elektrické a elektronické zařízení, odpadní elektrické a elektronické zařízení, prevenci, opětovné použití, atd.),

- cíle v oblasti životního prostředí jsou zejména udržování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví a obezřetné a racionální využívání přírodních zdrojů,

- zlepšené nakládání s OEEZ, nelze účinně dosáhnout, pokud budou členské státy jednat samostatně,

- do oblasti působnosti této směrnice by měla spadat veškerá elektrická a elektronická zařízení používaná spotřebiteli a elektrická a elektronická zařízení určená k profesionálnímu použití,

-

podpora návrhu a výroby elektrických a elektronických zařízení, které zohlední a

usnadní jejich demontáž a využití, zejména opětovné použití a recyklaci OEEZ,

- oddělený sběr je předpokladem pro zajištění specifického zpracování a pro recyklaci OEEZ a je nezbytný pro dosažení zvolené úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí ve Společenství,

- zajistit, aby členské státy usilovaly o zřízení účinných systémů sběru s dosažením vysoké úrovně sběru OEEZ z domácností a informovanosti,

31

- stanoví financování týkající se OEEZ z domácností a OEEZ od uživatelů jiných, než jsou domácnosti,

- stanovuje symbol pro označení elektrického a elektronického zařízení.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, v platném znění:

- účelem této směrnice je sblížit právní předpisy členských států o omezení používání nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a přispět k ochraně lidského zdraví a k využití a environmentálně šetrnému využití a zneškodnění odpadních elektrických a elektronických zařízení.

6.2

Legislativa v ČR

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění Pro účely zákona se rozumí: - elektrickým nebo elektronickým zařízením („elektrozařízení“) – zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které náleží do některé ze skupin uvedených v příloze č. 7 zákona a které je určeno pro

použití

při

napětí

nepřesahujícím

1000

V

pro

střídavý

proud

a

1500 V pro stejnosměrný proud, s výjimkou zařízení určených výlučně pro účely obrany státu,

32

Tab. č. 4 Rozdělení elektrozařízení dle skupin podle přílohy č. 7 zákona o odpadech, v platném znění 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Velké domácí spotřebiče Malé domácí spotřebiče Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Lékařské přístroje Přístroje pro monitorování a kontrolu Výdejní automaty

- elektroodpadem – elektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně komponentů, konstrukčních dílů a spotřebních dílů, které v tom okamžiku jsou součástí zařízení,

- opětovným použitím – použití zpětně odebraného nebo odděleně sebraného elektrozařízení nebo komponentů takového elektrozařízení bez jejich dalšího přepracování ke stejnému účelu, pro který byly původně určeny,

- zpracováním elektroodpadu – jakákoli operace prováděná po převzetí elektroodpadu do zařízení ke zpracování elektroodpadu za účelem jeho dekontaminace, demontáže, drcení, využití nebo přípravy na odstranění nebo jakákoli jiná činnost provedená s cílem využití nebo odstranění elektroodpadu,

-

výrobcem

–

fyzická

nebo

právnická

osoba

oprávněná

k

podnikání,

která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku 1. pod vlastní značkou vyrábí a prodává elektrozařízení, nebo 2. prodává pod vlastní značkou elektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na zařízení značka osoby podle bodu 1, nebo 3. v rámci své podnikatelské činnosti dováží elektrozařízení do České republiky, nebo tato elektrozařízení uvádí v České republice na trh,

33

- elektrozařízením pocházejícím z domácností – použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání

- zpětným odběrem elektrozařízení se rozumí odebírání použitých elektrozařízení pocházejících z domácností od spotřebitelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném, - odděleným sběrem elektroodpadu se rozumí odebírání použitých elektrozařízení nepocházejících z domácností od konečných uživatelů na místě k tomu výrobcem určeném.

Základní povinnosti výrobců elektrozařízení: - samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady, - společně s jiným výrobcem nebo výrobci na základě písemně uzavřené smlouvy; smluvní strany odpovídají za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona solidárně, - přenesením těchto povinností na jinou, právnickou osobu, zajišťující společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona; odpovědnost výrobců za plnění povinností stanovených v tomto dílu zákona, pokud tato právnická osoba povinnosti neplní, nezaniká.

Výrobce je povinen zpracovávat roční zprávu o plnění povinností za uplynulý kalendářní rok a každoročně ji zasílat ministerstvu do 31. března.

Výrobce elektrozařízení, na kterého se vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona, je povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobců elektrozařízení. Uvádění elektrozařízení na trh Výrobce elektrozařízení zajistí, aby elektrozařízení bylo navrženo a vyrobeno tak, aby se usnadnila demontáž a využití, zejména opětovné použití těchto elektrozařízení a materiálové využití elektroodpadu, jeho komponentů a materiálů v souladu s právními předpisy na ochranu životního prostředí a právními předpisy na ochranu veřejného zdraví. 34

Výrobce elektrozařízení uvedeného na trh po 13. srpnu 2005 zajistí, aby z označení elektrozařízení bylo patrné, že bylo na trh uvedeno po tomto datu, a bylo možné zjistit výrobce, na kterého se vztahují povinnosti podle tohoto dílu zákona. Výrobce elektrozařízení, které náleží do skupin 1 až 7 nebo 10 včetně elektrozařízení určených výlučně pro účely obrany státu a výrobce elektrických žárovek nebo svítidel určených k použití v domácnostech zajistí, aby elektrozařízení, je-li uvedeno na trh po 30. červnu 2006, neobsahovalo olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylétery (PBDE), nejedná-li se o: - použití látek podle seznamu uvedeného v prováděcím právním předpise nebo, - náhradní díly určené k opravě nebo opětovnému použití elektrozařízení uvedeného na trh před 1. červencem 2006. Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu Výrobce elektrozařízení zajistí zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností. Pro elektroodpad nepocházející z domácností výrobce elektrozařízení zajistí jeho oddělený sběr. Výrobce elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu označí elektrozařízení grafickým symbolem. Není-li možné elektrozařízení takto označit vzhledem k jeho velikosti nebo funkci, označí se grafickým symbolem obal nebo návod k použití nebo záruční list elektrozařízení. Výrobce prostřednictvím distributorů zajistí, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení odděleného sběru. Distributor informuje při prodeji elektrozařízení konečného uživatele o způsobu zajištění odděleného sběru. Poslední prodejce zajistí, aby spotřebitel měl při nákupu elektrozařízení možnost odevzdat ke zpětnému odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití.

35

Zpracování elektroodpadu Zpracovatel elektroodpadu je povinen - provozovat zařízení ke zpracování elektroodpadu v souladu s jeho provozním řádem a plnit další povinnosti oprávněné osoby, - přednostně odstranit z elektroodpadu všechny látky a součásti stanovené prováděcím právním předpisem, - skladovat a zpracovávat elektroodpad v souladu s technickými požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem, - zajistit využití elektroodpadu, které je uvedeno níže, - vést v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem evidenci o převzatém elektroodpadu a způsobu jeho zpracování a zasílat příslušnému správnímu úřadu údaje o zařízení. Využívání elektroodpadu Výrobce elektrozařízení vytvoří systém, podle kterého bude zajištěno využití elektroodpadu navazující na zpětný odběr elektrozařízení nebo oddělený sběr elektroodpadu. - u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 1 a 10 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 80 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 75 % jeho průměrné hmotnosti, - u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 3 a 4 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 75 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 65 % jeho průměrné hmotnosti, - u elektrozařízení uvedeného ve skupinách 2, 5, 6, 7 a 9 přílohy č. 7 k tomuto zákonu v rozsahu 70 % jeho průměrné hmotnosti a opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 50 % jeho průměrné hmotnosti, - u výbojek a zářivek opětovné použití a materiálové využití komponentů, materiálů a látek v rozsahu 80 % jejich hmotnosti.

36

Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností Je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, výrobce elektrozařízení je povinen financovat zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, jehož je výrobcem podle tohoto zákona. Bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění elektrozařízení pocházejícího z domácností, které bylo dle zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu, jsou výrobci povinni vytvořit systém, do kterého v odpovídajícím rozsahu,

zejména

podle

podílu

na

trhu,

přispívají

všechny

osoby,

které jsou podnikatelsky činné v okamžiku vzniku příslušných nákladů. Na dobu osmi let od účinnosti tohoto zákona a na dobu deseti let v případě elektrozařízení uvedeného ve skupině 1 od účinnosti tohoto zákona mohou tyto osoby při prodeji nových elektrozařízení odděleně uvádět náklady na zpětný odběr, zpracování a odstranění elektrozařízení uvedených na trh do dne 13. srpna 2005. Uvádí-li výrobce, ve smyslu tohoto ustanovení, náklady odděleně, je takto povinen je uvádět každý prodávající při prodeji v rámci své podnikatelské činnosti. Uvedené náklady nesmí překročit náklady skutečně vzniklé. Financování nakládání s elektroodpadem Výrobce elektrozařízení zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu takto: - je-li elektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, zajistí jeho financování sám, - bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování výrobce takového nového výrobku při jejich dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízení, - bylo-li elektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, není však nahrazováno výrobky stejného typu nebo výrobky, které plní stejnou funkci, zajistí financování koneční uživatelé, kteří nejsou spotřebiteli.

37

Vyhláška č.352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění

Tato vyhláška blíže upravuje podrobnosti nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. Základní pojmy: - historickým elektrozařízením – elektrozařízení pocházející z domácností, uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které je určeno ke zpětnému odběru, - historickým elektroodpadem – elektrozařízení nepocházející z domácností, uvedené na trh do dne 13. srpna 2005, které se stalo odpadem, - systémem – sít´zařízení ke sběru elektroodpadů, míst zpětného odběru elektrozařízení a zařízení ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadů a elektrozařízení a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobci elektrozařízení, jejichž cílem je zajištění zpracování a využití zpětně odebraných elektrozařízení a odděleně sebraných elektroodpadů, - kolektivním systémem – systém vytvořený výrobci nebo výrobci pověřenou právnickou osobou a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobce nebo výrobcem pověřené právnické osoby, - příspěvkem – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektrozařízení pocházejících z domácností a na zajištění nakládání s kusem nebo kilogramem elektroodpadů, - příspěvkem na historické elektrozařízení – finanční částka, kterou výrobce přispívá do kolektivního systému na zajištění zpětného odběru, zpracování, využití a odstranění kusu nebo kilogramu historického elektrozařízení. Způsoby označování elektrozařízení Elektrozařízení uvedená na trh po dni 13. srpna 2005 se označují symbolem výrobce a symbolem uvedení na trh. Označení symbolem výrobce elektrozařízení se provádí: - vyznačením jména a příjmení, nebo obchodní firmy,

38

- uvedením značky, pod kterou výrobce dováží nebo uvádí elektrozařízení na trh, a kterou uvede v návrhu na zápis, - evidenčním číslem výrobce v Seznamu Označení symbolem uvedení na trh po dni 13. srpna 2005 se provádí: - vyznačením data uvedení na trh, - vyznačením symbolu "8/05", - vyznačením grafického symbolu dle vyhlášky (příloha č. 1). Označení elektrozařízení se umístí na elektrozařízení tak, aby bylo viditelné, čitelné a nesmazatelné při jejich běžném používání. Pokud označení dle výše uvedeného není možné umístit přímo na elektrozařízení, uvádí se v průvodní dokumentaci. Technické požadavky na skladování elektroodpadů Skladování elektroodpadů musí splňovat obecné požadavky na shromažďování (soustřeďování) odpadů podle zvláštního právního předpisu – vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění. Sklady elektroodpadů musí být dále vybaveny v souladu s technickými požadavky stanovenými v příloze této vyhlášky a provozovány podle provozního řádu. Technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí z elektroodpadů a na zpracování elektroodpadů Zpracovatelé

elektroodpadů

vedou

průběžnou

evidenci

o

převzatých

elektroodpadech a o způsobech jejich zpracování v souladu s § 11, postupují podle provozního řádu a vedou provozní deník zařízení dle této vyhlášky. Při demontáži elektroodpadů se postupuje v souladu s provozním řádem a přednostně se z nich odstraní části a materiály dle této vyhlášky.

39

7

REMA Systém, a.s. REMA Systém je neziskově hospodařící akciová společnost, která vznikla

pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005, jako první kolektivní systém v České republice. Vznik REMA Systému iniciovali největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Impulsem k jeho založení byla novelizace zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech. Ta dává od 13. srpna 2005 za povinnost výrobcům a dovozcům elektrozařízení vytvořit systém, který je povinen zajistit a financovat zpětný odběr, zpracování a ekologicky šetrné odstranění elektrozařízení. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředízabezpečení efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení. Za tímto účelem REMA systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. Dále byla zřízena 15. 12. 2009 další neziskově hospodařící společnost- REMA Battery, s.r.o., která vznikla pro splnění povinností výrobců a dovozců baterií a akumulátorů daných zákonem č. 297/2009 (novela zákona 185/2001 Sb. o odpadech). Hlavním smyslem činnosti REMA Battery, s.r.o. je opět ochrana životního prostředízabezpečením efektivního systému zpětného odběru a recyklace baterií a akumulátorů. (Polák, 2011)

40

8

HODNOCENÍ NAKLÁDÁNÍ S ELEKTROODPADEM VE VYBRANÉ LOKALITĚ LOKALIT

8.1

Projekt „Zelená Zelená obec“ obec

Projekt Zelené obce ce byl spuštěn v březnu roku 2008 a zaměřuje ěřuje se na sběrr drobného elektroodpadu zejména v menších vesnicích a místech s větší tší vzdáleností od sběrných dvorů. Na konci roku 2010 Obr. č. 7 Logo bylo v projektu zapojeno 685 klientů (obr. č. 8), z řad ad obcí, Zelené obce městských částí a měst ěst a jejich počet po se stále zvyšuje. Sběrné rné nádoby s logem Zelená obec bývají nejčastěji umístěny ěny přímo p u obecních úřadů čii na jiných frekventovaných místech, kde nehrozí, že by se staly terčem ter útoku vandalů.. Jen touto cestou se v obcích vysbíralo přes p 27 Mg vysloužilého elektrozařízení. (Chytil, Polák, 2011)

150 113

112

100 63 50

37 18

31

42

49

58

46 31 13

48 24

0

kraj

Obr. č. 8 Počet et Zelených obcí v krajích na konci roku 2010 (Chytil, Polák, 2011)

Ve vybrané lokalitě Olomouckého kraje (tab. č. 5 a obr. č. 9) bylo analyzováno 9 obcí po dobu 9 měsíců ěsíců (únor – listopad) v roce 2010.

41

Tab. č. 5 Analyzované obce (ČSÚ k 1. 1. 2010) Obce do 500 obyvatel Vyšehoří Kosov Horní Studénky

obyvatel 215 305 361

Obce od 500 – 1000 obyvatel Písařov Jestřebí Hrabišín

711 586 865

Obce 1000 – 3000 obyvatel Leština Loučná nad Desnou Vikýřovice

1274 1809 2236

Obr. č. 9 Mapa analyzovaných obcí

42

9

POSTUP MĚŘENÍ

9.1

Problémy při stanovení množství obsahu sběrné nádoby

Samotný výzkum začal již v prvním týdnu měsíce ledna roku 2010. Prvotním záměrem bylo umístění miralonové podložky do sběrných nádob (příloha č. 4) při každém svozu, která bude řádně připevněna ke stěně nádoby, aby mohl být určen přírůstek váhy v pravidelných měsíčních intervalech. Rozměry sběrné nádoby jsou: výška 0,8 m, šířka 0,4 m, hloubka 0,4 m s horním plněním. Protože sběrná nádoba nemá mechanismus proti zpětnému vyjmutí již vhozeného odpadu, byl vytvořen informační leták pro veřejnost, aby danou podložku z miralonu nedemolovala. Podložka spolu s letákem byla instalována dne 20. 1. 2010 ve všech zmíněných obcích. Po dvou týdnech od umístění podložky byla provedena telefonická kontrola, při které bylo zjištěno poškození podložky v některých obcích. Z těchto důvodů, byl dne 10. 2. 2010 odvezen celý obsah sběrných nádob do místa mého bydliště a stejný postup byl praktikován i v dalších měsících.

9.2

Analýza elektroodpadu

Dovezené množství elektroodpadu bylo vždy důsledně tříděno a každá „věc“ či „část“

byla

zhodnocena

z pohledu

obecného

názvu,

hmotnosti,

skupiny

elektroodpadu, stáří, obsahu baterie, vizuálního stavu a data umístění do sběrné nádoby. V databázi (příloha č. 3) jsou uvedeny konkrétní názvy elektoodpadu, případně pojem „část“. Pojem „část“ v databázi zahrnuje nekompletní zařízení, které není vcelku a ve vysvětlivce je vždy uveden materiál. V případě, že nelze začlenit do skupiny dle zákona je, zařazen do skupiny ostatní. Hmotnost byla zjišťována pomocí kuchyňské váhy TEFAL BC 5080 B1 s odchylkou vážení +/- 1 g, 0~5000 g. Členění skupin elektroodpadu bylo dle zákona o odpadech, v platném znění, uvedeného v příloze zákona. K jednotlivým skupinám přibyly kategorie odpad a ostatní. Stáří bylo odhadováno, případně určeno přesně, kde to bylo možné. Baterie a typ byl rovněž zjišťován dle údajů viditelných na daném produktu.

43

Vizuální stav byl členěn na 3 kategorie. Nepoškozen, lehce a těžce poškozen. Nepoškozené zařízení bylo po stránce vizuální v pořádku a nebyly vidět žádné zjevné závady. Lehce poškozené zařízení bylo částečně poškozeno, např.: poškozený kabel, naprasklý kryt a těžce poškozené zařízení je po stránce vizuální těžce poškozeno nebo je nalezena jen část zařízení.

44

10 VÝSLEDKY 10.1 Přehled elektroodpadu v obcích Jednotlivá množství elektroodpadu jsou uvedená v následujících tabulkách: tab. č. 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14. Tab. č. 15 zobrazuje sumární přehled za všechny obce.

45

Tab. č. 6 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Vyšehoří 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

3846

954

0

0

343

706

1077

1651

2328

10905

0 0

381 0

0 0

168 0

0 0

0 0

0 0

0 0

96 96

645 96

Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Přístroje pro monitorování a kontrolu

1519

0

0

824

0

0

0

0

0

2343

0

0

0

0

0

0

0

0

154

154

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Přenosné baterie a akumulátory - primární - sekundární - knoflíkové - blíže nespecifikované

604 604 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

279 279 0 0 0

217 172 0 0 45

1034 196 715 0 123

307 90 40 0 177

522 365 20 2 135

2963 1706 775 2 480

Ostatní

533

0

0

0

297

0

0

0

0

830

CELKEM Příměsi komunálního odpadu

6502

1335

0

992

919

923

2111

1958

3100

17840

115

0

0

0

0

0

0

0

209

324

Obec: Vyšehoří Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

CELKEM [g]

46

Tab. č. 7 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Kosov Obec: Kosov Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

47

Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Přístroje pro monitorování a kontrolu Přenosné baterie a akumulátory - primární - sekundární - knoflíkové - blíže nespecifikované Ostatní


10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

3086

0

0

0

0

68

2122

0

0

5276

0 0

2409 0

0 0

3704 0

3207 0

222 0

0 0

0 0

0 0

9542 0

0

0

0

0

143

145

0

0

0

288

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

74

0

0

0

74

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1886 1468 239 5 174

1105 1068 0 5 32

86 0 86 0 0

270 270 0 0 0

354 184 0 0 170

108 108 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

192 146 0 0 46

4001 3244 325 10 422

52

0

0

0

0

0

0

0

0

52

5024

3514

86

3974

3704

617

2122

0

192

19233

31

0

0

0

0

0

0

0

0

31

CELKEM [g]

Tab. č. 8 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Horní studénky 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

3068

0

438

0

0

1770

1565

800

0

7641

240 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

240 0

181

0

0

0

0

0

0

0

0

181

548

361

0

706

0

0

0

1192

0

2807

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1193

0

0

0

0

0

1193

- primární - sekundární - knoflíkové - blíže nespecifikované

1302 1066 22 0 214

514 514 0 0 0

98 98 0 0 0

0 0 0 0 0

242 191 26 0 25

109 96 13 0 0

59 30 29 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

2324 1995 90 0 239

Ostatní

425

0

0

18058

0

0

2489

0

0

20972

CELKEM

5764

875

536

19957

242

1879

4113

1992

0

35358

Příměsi komunálního odpadu

596

0

121

98

0

0

818

0

105

1738

Obec: Horní Studénky Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

48

Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Přístroje pro monitorování a kontrolu Přenosné baterie a akumulátory

CELKEM [g]

Tab. č. 9 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Písařov 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

0

0

84

0

2944

1408

0

0

124

4560

2424 113

0 0

2880 0

249 249

608 0

141 79

0 0

0 0

0 0

6302 441

0

0

0

165

0

3579

0

0

0

3744

92

0

110

79

0

82

0

0

0

363

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

118

0

0

0

0

118

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


3408 3015 182 0 211

1102 869 105 0 128

1038 971 0 0 67

551 478 37 0 36

284 261 23 0 0

1626 1559 54 0 13

132 132 0 0 0

1652 1452 0 0 200

522 522 0 0 0

10315 9259 401 0 655

Ostatní

521

20

443

0

0

0

0

52

0

1036

CELKEM

6445

1122

4555

1044

3954

6836

132

1704

646

26438


1378

71

83

56

300

378

332

36

678

3312

Obec: Písařov Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

49


CELKEM [g]

Tab. č. 10 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Jestřebí 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

3989

978

0

1846

0

1693

0

1124

3030

12660

1016 115

179 0

184 0

0 0

48 0

0 0

161 0

1296 152

571 0

3455 267

2400

1341

0

0

0

0

588

152

4711

9192

526

0

0

0

0

0

0

0

1053

1579

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


660 387 267 6 0

532 532 0 0 0

73 73 0 0 0

122 0 0 0 122

95 95 0 0 0

207 207 0 0 0

183 147 0 0 36

485 245 51 0 189

7806 7286 0 0 520

10163 8972 318 6 867

Ostatní

613

0

0

0

0

0

0

0

2445

3058

CELKEM

9204

3030

257

1968

143

1900

932

3057

19616

40107


118

0

0

0

0

0

0

0

57

175

Obec: Jestřebí Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

50


CELKEM [g]

Tab. č. 11 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Hrabišín 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

918

214

0

0

0

0

311

0

0

1443

1634 82

0 0

0 0

146 146

0 0

0 0

0 0

0 0

0 0

1780 228

0

0

0

510

0

0

0

0

0

510

0

0

0

0

0

64

0

0

0

64

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


1447 709 42 0 696

41 41 0 0 0

0 0 0 0 0

89 89 0 0 0

64 64 0 0 0

1621 1490 0 21 110

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

0 0 0 0 0

3262 2393 42 21 806

Ostatní

456

0

0

0

0

0

0

0

0

456

CELKEM

4455

255

0

745

64

1685

311

0

0

7515

35

0

0

0

0

0

250

0

0

285

Obec: Hrabišín Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

51



CELKEM [g]

Tab. č. 12 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Leština 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

1994

1515

4422

4715

6554

330

5276

2295

6084

33185

2933 0

0

982 0

912 0

3997 0

2738 0

3357 0

1785 0

3450 0

20154 0

3668

1745

1310

1704

75

2518

140

1215

187

12562

94

69

89

0

0

0

0

0

885

1137

0

0

0

0

1075

0

0

0

2850

3925

23

0

0

69

0

0

133

46

0

271

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


620 522 0 5 93

0 0 0 0 0

433 277 72 18 66

1141 946 0 0 195

2193 1973 73 0 147

0 0 0 0 0

1251 1025 34 0 192

3320 2744 67 13 496

0 0 0 0 0

8958 7487 246 36 1189

Ostatní

266

0

0

522

1065

0

311

2570

2581

7315

CELKEM

9598

3329

7236

9063

14959

5586

10468

11231

16037

87507


274

736

92

158

0

365

693

135

0

2453

Obec: Leština Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

52


CELKEM [g]

Tab. č. 13 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Loučná nad Desnou Obec: Loučná nad Desnou Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

53

Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Přístroje pro monitorování a kontrolu Přenosné baterie a akumulátory - primární - sekundární - knoflíkové - blíže nespecifikované Ostatní


10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

2581

1568

279

0

0

6570

0

26

0

11024

0 0

0 0

0 0

0 0

845 0

1569 0

589 0

223 146

0 0

3226 146

0

0

0

0

0

58

0

856

0

914

0

89

140

2472

0

0

0

0

0

2701

0

0

0

1292

0

0

0

0

0

1292

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

721 714 0 7 0

114 78 0 0 36

786 577 168 5 36

0 0 0 0 0

3097 2879 0 0 218

2914 2673 0 0 241

1957 1710 89 0 158

841 719 24 0 98

0 0 0 0 0

10430 9350 281 12 787

0

0

0

2052

365

0

0

0

0

2417

3302

1771

1205

5816

4307

11111

2546

1946

0

32004

0

31

0

0

0

0

317

0

0

348

CELKEM [g]

Tab. č. 14 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Vikýřovice 10.2. 2010 [g]

10.3. 2010 [g]

9.4. 2010 [g]

14.5. 2010 [g]

16.6. 2010 [g]

21.7. 2010 [g]

1.9. 2010 [g]

4.10. 2010 [g]

1.11. 2010 [g]

5809

1667

4154

7237

5318

10652

735

6279

0

41851

1887 229

1546 0

110 0

3406 0

6259 243

2633 0

178 124

1175 0

0 0

17194 596

491

0

0

793

3931

8404

0

3227

0

16846

59

0

89

1565

0

2675

0

114

1538

6040

0

0

0

0

1575

0

0

0

0

1575

0

0

107

0

134

126

0

958

0

1325

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0


7648 7237 155 3 253

0 0 0 0 0

1422 1198 45 21 158

991 985 0 6 0

1088 1005 17 0 66

543 371 40 0 132

430 155 23 4 248

0 0 0 0 0

1011 936 0 0 75

13133 11887 280 34 932

Ostatní

139

0

0

7382

403

0

3750

0

0

11674

16033

3213

5882

21374

18708

25033

5093

11753

2549

109638

472

0

349

2528

31

195

566

0

0

4141

Obec: Vikýřovice Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony

54



CELKEM [g]

Tab. č. 15 Celkový přehled množství elektroodpadu ve sběrných boxech v analyzovaném území Vikýřovice

Celkem za kategorii

Hrabišín

[g] 5276 9542 0 288 0 0

[g] 7641 240 0 181 2807 0

[g] 4560 6302 441 3744 363 0

[g] 12660 3455 267 9192 1579 0

[g] 1443 1780 228 510 64 0

0

74

0

118

0

0

271

0

1325

1788

0

0

1193

0

0

0

0

0

0

1193

2963 1706 775 2 480

4001 3244 325 10 422

2324 1995 90 0 239

10315 10163 9259 8972 401 318 0 6 655 867

3262 2393 42 21 806

8958 7487 246 36 1189

10430 9350 281 12 787

13133 11887 280 34 932

65549 56293 2758 121 6377

830

52

20972

1036

3058

456

7315

2417

11674

17840 19233 35358 26438 40107 324 31 1738 3312 175

7515 285

87507 32004 2453 348

109638 4141

47810 375640 12807

Loučná nad Desnou

Jestřebí

[g] 10905 645 96 2343 154 0

Leština

Písařov


[g]

Horní Studénky

Ostatní

[g] 41851 17194 596 16846 6040 1575

Kosov

55

Kategorie Malé domácí spotřebiče IT a telekomunikační zařízení - mobilní telefony Spotřebitelská zařízení Osvětlovací zařízení Elektrické a elektronické nástroje Hračky, vybavení pro volný čas a sporty Přístroje pro monitorování a kontrolu Přenosné baterie a akumulátory - primární - sekundární - knoflíkové - blíže nespecifikované

Vyšehoří

Obec

[g] [g] 33185 11024 20154 3226 0 146 12562 914 1137 2701 3925 1292

128545 62538 1774 46580 14845 6792

11 CHARAKTERISTIKY SEBRANÉHO ELEKTROODPADU 11.1 Složky obsažené ve sběrném sb boxu Hlavním posláním sběrného boxu je sběrr drobného elektroodpadu, baterií a akumulátorů. Sumárněě z 388 447 g sebraného odpadu se ve sběrné ěrné nádobě nádob nachází 68 % elektroodpadu (obr. č. 10), přičemž 12 % mělo spojitost s elektrozařízením, elektroza nejde ovšem jednoznačně začlenit dle jednotlivých skupin. Přenosné enosné baterie a akumulátory akumu tvoří přibližně 17 %. Zbylé 3 % tvoří nečistoty a příměsi si komunálního odpadu. odpadu (Chytil, Polák, 2011) 3% 12%

elektroodpad přenosné baterie a akumulátory

17%

ostatní 68%

KO

Obr. č. č 10 Celková charakteristika obsahu sběrného rného boxu

11.2 Elektroodpad v obcích Sběrné rné nádoby jsou umístěny umíst ve vstupní části obecních úřadů, řadů, výjimkou je box v Loučné nad Desnou, který je umístěn umíst v nákupním středisku. S rostoucím počtem obyvatel v obci roste množství zpětně zp odebraného elektroodpadu, elektroodpadu jak je zřejmé z obr. č. 11. Nejčastěji ji se do sběrného sb boxu dostává odpad v podoběě papíru a plastu, což odpovídá prostředí, ředí, ve kterém je umístěn umíst (obr. č. 12). Zároveň část odpadu tvoří specifické části elektrozařízení, elektroza které by do boxu neměly být odkládány. odkládán Například rozbité žárovky nebo zářivky zář byly nalezeny v boxu i přesto, že na informační informa nálepce boxu je zobrazený zákaz vhazovat určité ur typy nebo části elektrozařízení. řízení.

56

120000

109638

100000

87507

80000 množství 60000 [g] 40000 20000

35358 17840 19233

40107

32004

26438 7515

0

Obr. č. 11 Celkové množství elektroodpadu v obcích

4500 4000 3500 3000 množství 2500 2000 [g] 1500 1000 500 0

4141 3312 2453 1738 324

175

31

285

348

Obr. č. 12 Celkové množství komunálního odpadu

11.3 Elektroodpad dle kategorie, stáří a vizuálního stavu Box je určen především pro sběr drobného elektroodpadu z domácností, kde donáška elektroodpadu je zprostředkována prostřednictvím občanů. Danou informaci potvrzuje obr. č. 13. Nejčastěji jsou v boxu malé domácí spotřebiče a IT a telekomunikační zařízení, což zároveň odráží styl života společnosti.

57

140000 120000 100000 množství 80000 [g] 60000 40000 20000 0

128545

65549 47810

62538 46580 14845 6792

12807 1788 1193

Obr. č. 13 Množství elektroodpadu dle kategorií

Zjištění stáříí elektroodpadu ze sběrného sb rného boxu je vcelku obtížné, jelikož u necelých 70 % elektrozařízení ízení je stáří stá odhadováno. Díky značení elektroza lektrozařízení symbolem výrobce a symbolem uvedení na trh po dni 13. srpna 2005 bylo přibližně 20 % jednotlivých elektrozařízení, řízení, které bylo možné zařadit za adit dle skupiny, přesně př stanoveno.

21% odhadované stáří přesné určení stáří 12%

nestanovené stáří 67%

Obr. č. 14 Zjištění stáříí analyzovaného elektroodpadu

Celkem bylo analyzováno lyzováno 398 kusů elektroodpadu, což odpovídá 262 281 g. Odhadované stáříí bylo u 67 % (268 kusů) elektrozařízení. Přibližně 12 % (49 kusů) bylo možné jednoznačně identifikovat a zařadit za do kategorií 1 – 10. Dalších 21 % (81 částí, odpovídající skupiněě ostatní se 47 810 g) již nebylo možné zařadit zař dle kategorie,

58

ačkoliv měly jistou souvislost s elektroodpadem, např. část Fe, atd. a zároveň tak stanovit stáří. U bateriíí nebylo zjišťováno zjiš stáří, jelikož ož nespadají do kategorie 1 – 10 a nejsou tedy začleněny v obr. č. 14. 30,0

25,0

25,0 20,0 roky 15,0 10,0

9,4

8,4

11,6

10,7

12,0 6,1

5,0 0,0 2

3

4

5

6

7

9

kategorie

Obr. č. 15 Průměrné stáří jednotlivých kategorií ií elektroodpadu

Průměrné stáříí jednotlivých kategorií elektroodpadu je stanoveno dle aritmetického průměru a počtu tu jednotlivých elektrozařízení. elektroza Z analýzy vyplynulo, že do sběrného sb boxu se dostávají spotřebiče ebiče většinou v v období do 10 let (obr. č. 15).

17% nepoškozen lehce poškozen 18% těžce poškozen 65%

Obr. č. 16 Vizuální stav elektroodpadu

Vizuální posouzení elektroodpadu znázorňuje obr. č. 16. Výsledné hodnoty byly získány na základě četností jednotlivých elektrozařízení, která byla byl identifikována a zařazena dle jednotlivých kategorií elektroodpadu. Z 65 % nejsou spotřebiče spot vizuálně poškozeny, téměř 1/5 zařízení za ízení jeví patrné známky poškození. Příčinou těžce poškozených elektrozařízení elektrozař (17 %) je demontáž kovů a následný prodej, což má ve výsledku negativní efekt pro samotné zpracovatele elektroodpadů. elektroodpad

59

11.4 Kategorie „ostatní“ Kategorie „ostatní“ zahrnuje v databázi špatně identifikovatelné části č elektroodpadu, u nichž byl vizuálněě analyzován analyzová materiál, ze kterého byl zhotoven. Obr. č. 17 vyjadřuje procentuální ocentuální zastoupení hmotnosti z kategorie „ostatní“ (47 810 gramů). gramů 5% 3% 5%

kov plast/kov keramika plast směs

8%

79%

Obr. č. 17 Materiálové složení kategorie ostatní

Na obr. č. 18 vidíme přehled nejčastěji se vyskytujících spotřebičů řebičů ve sběrném boxu v analyzované oblasti. Jedná se převážně o plastové spotřebiče s nižší pořizovací po cenou, které zároveň odpovídá ovídá i nižší kvalita a následná kratší životnost. Symbolické prvenství si nese varná konvice. (Chytil, Polák, 2011)

9

9

7

hračka

holící strojek

fén

kuchyňský robot

kulma

pc myš

kabely

úsporka

ovladač

mobil

rádio

žehlička

nabíjecí adaptér

19 17 15 15 14 13 12 12 10 9

klávesnice

35 34

varná konvice

četnost výskytu

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Obr. č. 18 Nejčastěji Nej odkládaná elektrozařízení do sběrného ěrného boxu

60

12 DOTAZNÍKOVÝ PRŮZKUM Ve stejných obcích jako sběr elektroodpadu probíhalo i dotazníkového šetření. Záměrem bylo zjistit veřejný názor občanů na problematiku elektroodpadu a jejího povědomí. Dotazník (příloha č. 10) obsahoval 12 jednoduchých otázek a byl distribuován vždy po jednom kuse do jedné domácnosti. Distribuce 355 dotazníků probíhala v období srpen až září roku 2010 v odpoledních hodinách, přičemž každý dotazník byl předán osobně a zároveň byl navržen termín, kdy bude dotazník zpětně sbírán. Díky osobnímu přístupu bylo zpětně získáno přibližně 80 % dotazníkových formulářů, což je o 50 % více, než při využití anonymního přístupu. Pro sběr dotazníků byla vytvořena speciální schránka z důvodu zachování anonymity. Zároveň byla stanovena minimální hranice 5 % oslovených domácností v lokalizovaném území. K vyhodnocení průzkumu bylo použito 288 dotazníků, což činí přibližně 9 % ze všech domácností v analyzované oblasti (tab. č. 16). K určení množství dotázaných domácností byla použita data tzv. hospodařící domácnosti, kterou tvoří společně bydlící a hospodařící osoby, tj. společně hradí hlavní výdaje domácnosti, jako je strava, náklady na bydlení aj. Do hospodařící domácnosti patří i děti, i když samy na výdaje domácnosti nepřispívají. (Benešová, 2010)

12.1 Vyhodnocení dotazníkového průzkumu Tab. č. 16 Analyzované obce s počty hospodařících domácností (ČSÚ k 1. 3. 2001) Obec Vyšehoří Kosov Horní Studénky Písařov Jestřebí Hrabišín Leština Loučná nad Desnou Vikýřovice Celkem

Hospodařící domácnosti 77 106 134 280 215 325 463 777 755 3132

61

12.1.1 Třídění odpadů První otázka zjišťovala ťovala, zdali lidé obecně třídí, čii nikoliv. Pouhé 2 % (obr. č. 19) dotázaných uvedla, že netřídí net a zároveň uvedla důvod:: nádoby jsou příliš p daleko od jejich místa bydliště, bydliště nádob je nedostatek a veškerý odpad je j odstraňován skládkováním a nevidí tedy smysl v separaci odpadu. 2%

ano ne 98%

Obr. č. 19 Třídění odpadu 12.1.2 Tříděné složky Plast, papír a sklo (obr obr. č. 20) je vcelku ve vysoké míře rodinami tříděn, mimo jiné díky intenzivně prováděné provádě informační ní kampani. Železný odpad je díky možnému finančnímu zisku tříděn ř ěn téměř z 80 % dotazovaných rodin.. Problematika bioodpadu není příliš íliš známá ve společnosti, spole a proto je separován v menší míře. míř Přibližně 70 % dotázaných separuje elektroodpad, ale drobným elektrozařízením elektroza ízením rodiny nepřisuzují stejnou váhu důležitosti ležitosti recyklace, jak velkým elektrozařízením. elektroza ízením. U skupiny jiné, respondenti odpověděli, ěli, že separují nápojové kartony, nebezpečný nebezpečný odpad, neželezné kovy, baterie a zářivky. 100,0 80,0 60,0 % 40,0 20,0 0,0

94,1

86,8

90,3 70,5

79,9

47,9 9,4

Obr. č. 20 Vyjádření ochoty třídit ídit v domácnosti 62

12.1.3 Získávání informací o problematice elektroodpadu a jeho recyklace Za nejúčinnější jší nástroje k šíření informací o problematice oblematice elektroodpadu a jeho recyklace respondenti považují televizi, rádio, informační ční leták a internet (obr. č. 21). V menších obcích je povědomí pov domí o recyklaci zvyšováno i ústním sdělením, sd obzvlášť pak výukou ve škole a místními místní obecními zpravodaji,, jak bylo uvedeno u kategorie ostatní. Zde jsou doposud největší rezervy v šíření ření informací o dané problematice. 5% 3% 11% 36% 12%

16%

televize rádio informační ční leták internet ústní sdělení ělení nikdy jsem neslyšel/a jiné

17%

Obr. č. 21 Zdroje informací týkající se problematiky elektroodpadu 12.1.4 Značení ení elektrozařízení elektroza Na elektrozařízeních ch uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 je uváděn dle příslušného íslušného zákona symbol „přeškrtnuté „p a podtržené popelničky“. ky“. Spotřebitele Spot by měl upozornit pozornit na fakt, že nefunkční nefunk elektrozařízení ízení nemá být odstraněno spolu s komunálním odpadem. Bohužel více jak 80 8 % respondentů (obr. č. 22) nemá povědomí o symbolu, který má souvislost se zpětným odběrem ěrem a označováním elektrozařízení. (Chytil, Polák, 2011) 14%

13% ano ne neodpovězeno ězeno 73%

Obr. č. 22 Značení elektrozařízení

63

12.1.5 Povědomí o umíst místění sběrného boxu Téměř 3/4 respondentů respondent ví (obr. č. 23), kde ve své obci mohou odložit drobný elektroodpad. Zbylá 1/3 respondentů respondent doposud neví o možnosti sběrného sb boxu ve své obci. 1% 26% ano ne neodpovězeno ězeno 73%

Obr. č. 23 Povědomí o umístění sběrného rného boxu ěrné nádoby v obcích 12.1.6 Využívání sběrné Přes 50 % rodin využívá sběrný sb box (obr. č. 24). Zbývající polovina nevyužívá sběrný rný box a do budoucna je tedy nutné usilovat o „přesvědčení“ „p čení“ zapojit se aktivně do projektu „Zelené obce“. 5%

ano 51%

44%

ne neodpovězeno

Obr. č. 24 Využití sběrné nádoby 12.1.7 Umístění ní nádoby Přes 60 % respondentů respondent (obr. č. 25) se domnívá, že sběrná rná nádoba je vhodně vhodn umístěna, na, tedy na obecním obecní úřadě nebo v nákupním středisku. Přes řes 30 % dotázaných nezaujalo stanovisko na daný typ dotazu a 6 % respondentů by sběrnou nádobu raději rad mělo umístěnou u kontejneru se směsným sm odpadem, na stanovištích s ostatními

64

separovanými komoditami, komoditami, jako je papír, plast a sklo, anebo umístěnou umíst v lokalitě, kde je možný přístup ístup nejen v úředních nebo otevíracích hodinách daných institucí. 6%

ano

32%

neodpovězeno ne

62%

Obr. č. 25 Vhodné umístění sběrné nádoby 12.1.8 Získávání informací o problematice sběrného boxu V analyzovaných obcích do 3000 obyvatel, které můžeme m žeme považovat p za malé, je zisk informací o konkrétní možnosti odstranění odstran drobného elektroodpadu poněkud odlišný a informační ní zdroje týkající se problematiky elektroodpadu a jeho recyklace (obr. č. 21) jako televize, televize rádio a internet jsou spíše v pozadí. Celých 41 % tvoří skupina jiné (obr. č. 26), která s sebou nese nejadresnější informace v podobě místních tiskovin – celých 60 % tvoří ří obecní zpravodaje. zpra Zbylých 40 % informací je získáno díky vhodnému umístění a designu sběrné sb nádoby v obcích. Nedílnou součástí sou šíření informací v obci je ústní sdělení, sd informační leták společnosti nosti REMA, obecní rozhlas a převážně místní kabelové televize. (Chytil, Polák, 2011) 7%

3%

9%

jiné 41%

ústní sdělení ělení informační ční leták

11%

obecní rozhlas TV 29%

internet

Obr. č. 26 Zdroj informací o sběrném rném boxu

65

12.1.9 Docházková vzdálenost Akceptovatelná docházková vzdálenost (obr. č. 27) s drobným elektrozařízením elektroza je z větší části ásti do 500 m. Do vzdálenosti jednoho kilometru je ochotna oc dojít 1/4 respondentů a pro 10 % respondentů respondent není vzdálenost limitující. 35,0 30,0 25,0 20,0 % 15,0 10,0 5,0 0,0

28,8 19,1

16,3

19,1 9,4 5,6

1,7

Obr. č. 27 Akceptovatelná docházková vzdálenost 12.1.10 Povědomí domí o fungování kolektivního systému Přes 60 % respondentů respondent (obr. č. 28) nemá povědomí o aktivitě kolektivního olektivního systému REMA. Pouze 1/4 dotázaných má povědomí domí o ekologických aktivitách společnosti. spole

11% ne 23%

ano neodpovězeno 66%

Obr. č. 28 Povědomí o společnosti nosti REMA Systém a.s.

66

12.1.11 Výbava domácnosti Současný stav konzumní společnosti vyplývá z obr. č. 29. Vysoké procento vybavenosti

domácnosti

se

pohybuje

nejen

u

základních

elektrozařízení,

jimiž jsou lednice, pračka, aj. Poměrně vysokého stupně vybavenosti (40 %) dosahuje notebook, který byl před pár lety výsadou manažerských postů. Pevný telefon je dnes na ústupu, což dokazuje 28 % vybavených domácností, oproti mobilnímu telefonu, který je zastoupen u 92 % všech domácností.

lednice pračka žehlička televizor vysavač mobilní telefon sporák lampička rychlovarná konvice rádio fén ruční elektrické nářadí úsporná žárovka mrazák video (DVD) nahrávač počítač (s monitorem) zářivka hračka na baterie notebook pevný telefon

100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0

Obr. č. 29 Vybavenost domácnosti 12.1.12 Nejčastěji skladovaná elektrozařízení v domácnosti Skladování nefunkčních nebo nepotřebných elektrozařízení zobrazuje obr. č. 30. Kromě televize, lednice, pračky, sporáku a mrazáku lze konstatovat, že z 3/4 se jedná o menší elektrospotřebiče, které jsou skladovány. Analyzovaná oblast je tvořena pouze malými vesnicemi, s převahou zástavby rodinných domů s většími úložnými prostory oproti městským bytům. Díky tomuto faktoru nemají domácnosti potřebu zbavit se elektrozařízení ihned, když doslouží nebo nejsou potřebná. Nejčastěji skladovaným elektrozařízením je mobilní telefon, jenž je v problematice skladování u domácností poněkud specifický, jelikož často k danému zařízení má jeho majitel určitý osobní vztah, uchovává určitá data a dochází tak k tzv. „efektu cennosti“ a úschově telefonu, před recyklací.

67

Při dotazování na skladování nepotřebného nebo nefunkčního spotřebiče bylo odpovězeno, že z 20 konkrétních spotřebičů je 19 zařízení v určitém množství skladováno.

14

12

12 10 5

5

4

4

4

3

3

3

3

3

2

2

2

2

hračka na…

fén

ruční…

lampička

video (DVD)…

počítač (s…

rádio

pračka

vysavač

lednice

žehlička

televizor

mobilní telefon

0

rychlovarná…

2

1 mrazák

5

zářivka

5

6

pevný telefon

7

8

sporák

%

Obr. č. 30 Nejčastěji skladovaná elektrozařízení v domácnosti 12.1.13 Stáří elektrospotřebičů při vyřazení z domácnosti V rámci dotazníku bylo zjišťováno stáří jednotlivých elektrospotřebičů ve chvíli, kdy se jich domácnosti chtějí zbavit. Následující obr. č. 31 porovnává životnost jednotlivých elektrozařízení. 15

10 10 10 10 10 7,5 7,5 7,5 7,5

2

2

2

zářivka

hračka na baterie

fén

úsporná žárovka

Obr. č. 31 Stáří elektrozařízení 68

rychlovarná konvice

2

mobilní telefon

2,5 2,5 2

lampička

5

pevný telefon

5

notebook

počítač (s monitorem)

ruční elektrické nářadí

žehlička

vysavač

sporák

rádio

video (DVD) nahrávač

televizor

pračka

lednice

5

mrazák

16 14 12 10 roky 8 6 4 2 0

12.1.14 Způsob vyřazení řazení elektroodpadu z domácností Způsob vyřazení a odstranění odstran elektrozařízení ízení odpovídá jeho charakteru a rozměru. rozm Necelých 30 % vyřazených azených spotřebičů spot se dostává ke zpracovatelům ům ze sběrných sb dvorů (obr. č. 32). Přibližně 21 % spotřebičů spot je sebrána výměnou nou „kus za kus“ při p nákupu nového, dalších 18 % zabezpečuje zabezpe sběrný box. Necelá 1/4 spotřebičů ebičů je sbírána v rámci svozu objemného odpadu v obcích. Celých 5 % spotřebičů bylo z poloviny předáno p jako „dar“ nebo byly převezeny p do rekreačních objektů a zbylých 50 % bylo demontováno a prodáno do sběrny sb kovů. S komunálním odpadem jsou j odstraňována 3 % elektrospotřebičů, čů, převážně př menších rozměrů. Vybrané malé alé spotřebiče spotřebi jsou vcelku ve vysoké mířee odkládány do sběrného sb boxu (obr. č. 33). Přibližněě můžeme mů říci: - rychlovarná konvice, ruční ru elektrické nářadí a žehličkou kou je odkládána do boxu z 30 %, - video (DVD) nahrávač nahráva je odkládán do boxu z 35 %, - rádio je odkládáno do boxu ze 40 %, - pevný telefon, lampička, lampi dětská hračka ka a fén je odkládán do boxu z 55 %, - mobilní telefon je odkládána do boxu ze 70 %.

5% 3% sběrný dvůr 24%

29%

kus za kus sběrný box svoz objemného odpadu KO

18%

21%

jinak

Obr. č. č 32 Způsob vyřazení elektroodpadu-celkový celkový přehled p

69

100% 90% 80% 70% 60% %

jinak KO

50%

svoz objemného odpadu

40%

sběrný box

70

30%

kus za kus sběrný dvůr

20% 10% 0%

Obr. č. 33 Způsob vyřazení elektroodpadu

13 DISKUZE Budeme-li porovnávat celkové složení sběrného boxu, zjistíme drobné nuance. Práce (Páral, 2009), uvádí, že složení sběrného boxu tvoří 88 % elektroodpad, 8,8 % baterie a 2,55 % komunální odpad. Z mé analýzy je patrno, že sběrný box je z 80 % plněn elektroodpadem, 17 % tvoří baterie a akumulátory a zbývající 3 % jsou zastoupeny komunálním odpadem. Do sběrného boxu se tedy dostává o 100 % baterií více než v roce 2008 a to díky lepší a progresivnější reklamě zaměřené na oddělený sběr, při prodeji. Zastoupení příměsí a nečistot zůstává na stejné úrovni. Drobné odlišnosti se ukázaly i u množství elektroodpadu, který dělíme dle seznamu elektrozařízení spadajících do jednotlivých skupin stanovených v příloze č. 7 zákona o odpadech. Z důvodu přesného vyjádření byla přidána tab. č. 17.

Tab. č. 17 Srovnání zastoupených složek v boxu v roce 2009 a 2010 [%] Skupina elektrozařízení

[1]

[2]

2 3 4 5 6 7 Kategorie ostatní

37,23 27,51 20,32 3,2 -

33 16 12 4 2 1 12

[1] (Páral, 2009) [2] Analyzovaný elektroodpad Lze tedy konstatovat, že se do boxu začínají dostávat nejen malé domácí spotřebiče, spotřebitelská zařízení a zařízení informační a telekomunikační, ale i osvětlovací zařízení nebo dětské hračky a vybavení pro volný čas. Mírný pokles u kategorie 2, 3, 4, a 6 je v celkovém součtu kompenzován 12 % kategorií „ostatní“, která, jak již bylo uvedeno, měla spojitost s elektroodpadem, ale nebylo ji možné jednoznačně začlenit do kategorie 1 – 10. U 17 % elektrozařízení bylo detekováno těžké poškození spotřebiče. O něco vyšší zjištění uvádí i (Ryšavý, 2010), kde 20 – 30 % spotřebičů, které přicházejí k odbornému

71

zpracování, nejsou kompletní. Hlavním důvodem byla demontáž kovů a následný prodej, což má ve výsledku negativní efekt pro samotné zpracovatele elektroodpadů. Jednak po stránce ekonomické – veškeré náklady se odráží ve výši recyklačního příspěvku, který je do systému výrobci odváděn. Cena za zpracování, která je jedním z těchto nákladů, je množstvím získaných materiálů výrazně ovlivněna. Pokud hodnotné komponenty chybí, zpracovatel přichází o příjem z nich a náklady však na zpracování zůstávají. (Ulverová, 2010) Dále efekt legislativní – zákonný požadavek, díky kterému jsou výrobci odpovědní za materiálovou využitelnost zpětně odebíraných zařízení v zákonem stanovené procentní míře a v neposlední řadě je důležitým aspektem a vpravdě silným argumentem ochrana životního prostředí. (Ulverová, 2004) Nejčastěji odkládanými elektrozařízení do sběrného boxu jsou varné konvice, žehličky, rádia, počítačové myši, kulmy, fény a klávesnice, což na sobě nezávisle potvrzují i práce (Páral, 2009) a společnosti Rema Systém. V současné době jsou také často nacházeny v boxech velmi malá zařízení, jakými jsou nabíjecí adaptéry, mobilní telefony, ovladače, elektrické kabely a dětské hračky, které byly dříve převážně skládkovány, což má velmi pozitivní dopad na životní prostředí. V problematice obecného povědomí i elektroodpadu a jeho recyklace byly potvrzena síla hlavních informačních médií, tedy televize a rádia. Poněkud lepších výsledků by v dnešní době měl vykazovat internetový informační zdroj, jelikož v posledních 10 letech zaznamenáváme růst domácností s připojením k internetu a rovněž je zaznamenán růst počítačové gramotnosti. Budeme-li hodnotit povědomí a jeho vývoj v posledních 5 letech, můžeme konstatovat pozitivní vývoj u povědomí o zpětném odběru elektrozařízení. Tento fakt dokazuje i výzkum (Markent, 2010), který byl proveden v červnu roku 2010. Dále z výzkumu (Markent, 2010) vyplývá, že podíl respondentů, kteří mají dostatek informací o zpětném odběru elektrozařízení, vzrostl od roku 2006 o 17 procentních bodů (obr. č. 34) a více informací o zpětném odběru elektrozařízení mají muži oproti ženám.

72

100% 90%

16

80% 70% 60%

10

11

36

30

nevím o tom nic

42

vím o tom jen velmi málo

50% 40% 30% 20% 10% 0%

37

34

mám spíše povšechné informace

38

vím o tom velmi mnoho 20

22

2008

2010

4 2006

Obr. č. 34 Hodnocení množství informací o zpětném zp odběru ru nefunkčních elektrozařízení elektroza (Markent, 2010)

Z již uvedeného obr. br. č. č 34 je zřejmé, ejmé, že informace, kterými rodiny disponují, nejsou příliš obsáhlé a v některých ěkterých případech p bez kontinuity. inuity. Daný problém dokazuje i základní a konkrétní zjištění, zjišt jelikož více jak 70 % respondentů respondent nezná značení elektrozařízení. Dále mé tvrzení potvrzuje výzkumu (Markent, 2010), kde samotná percepce pojmu zpětný ětný odběr odb elektrozařízení je vnímána jako: předání př nefunkčních elektrozařízení k likvidaci, poplatek za odběrr starých spotřebičů, spotřebi ekologické zlikvidování drahých přístrojů přístroj nebo odevzdání nepotřebného zařízení ízení k dalšímu použití. O umístění sběrného rného boxu v obci ví přes 3/4 respondentů v obci. Porovnáme-li analýzu s výzkumem (Ansorgová, 2008), nalezneme téměř shodu, jelikož více než dvě dv třetiny respondentů si umí poradit a vědí, v dí, kam mohou odložit spotřebič, spotřebi přičemž v roce 2005 to byla jen polovina respondentů. V obcích, které disponují sběrným sb dvorem je povědomí domí o jeho umístění umíst dvora přes 80 % (Markent, 2010). Rozšiřování povědomí o existenci sběrného boxu a sběrných dvorů považuji za pozitivní efekt prováděné reklamy. Docházková vzdálenost je rozhodně rozhodn nejdůležitějším jším faktorem, který nepochybně nepochybn rozhoduje, zda bude spotřebič spotř recyklován nebo bude odstraněnn společně společ s komunálním odpadem. Z dotazníkového šetření šet vyplynulo, že pro občany any je pro odnos do sběrné s nádoby nejpřijatelnější ější vzdálenost do 500 m, odpovědělo o lo tak 45 % respondentů, respondent 1/5 nevadí vzdálenost do 1 km, necelých 6 % respondentů akceptuje vzdálenost 1 –

73

2 km a téměř 10 % nezáleží na vzdálenosti. Z průzkumu zkumu (Markent, 2010) 2010 je patrná postupně se snižující docházková vzdálenost, v kterou občané akceptují (obr. č. 35).

2500 2000

2110 1633 1417 1475

1500

malá elektrozařízení

m

velká elektrozařízení

1000 500 0 2008

2010

Obr. č. 35 Akceptovatelná vzdálenost pro odnos vyřazených vy azených elektrozařízení elektroza (Markent, 2010)

Výzkum (Markent,, 2010) ukázal, že 65 % respondentů má sběrný sb dvůr dále, než jsou ochotni odnášet malá elektrozařízení, elektroza 77 % respondentůů má prodejnu elektro dále, než jsou ochotni odnášet malá elektrozařízení, elektroza 80 % respondentů respondent má prodejnu elektro dále, než jsou ochotni odnášet velká elektrozařízení elektroza ízení a 81 % respondentů má sběrný dvůrr dále, než jsou ochotni odnášet velká elektrozařízení. Výrazně také stoupl počet po lidí, kteří by uvítali odměnu nu za vrácení vysloužilého elektra. Oproti 57 % z roku 2008 tento podíl respondentů činí 70 %, jak uvádí (Holeček, 2010). Ačkoliv společnost ost REMA funguje od února roku 2005, 1/3 veřejnosti neví ani po šesti letech, co je hlavním posláním společnosti. spole Je tak potvrzen fakt, že informace, kterými rodiny disponují, nejsou příliš p íliš obsáhlé a často postrádají kontinuitu v problematice kolektivních systémů a zpětného odběru. Velmi cenná jsou také data týkající se vybavenosti domácnosti. Společně Spole s daty průměrného stáříí jednotlivých spotřebičů spot můžeme žeme stanovit potencionální množství vznikajícího elektroodpadu. Z dotazníkového šetření vyplynulo, yplynulo, že mobilní mobi telefon má v dnešní době již 92 % domácností, pevný telefon pouze 28 %. Přibližně P podobné hodnoty uvádí i (Český eský statistický úřad, ú 2010), v roce 2009 mělo lo mobilní telefon 96 9 % 74

domácností a pevný telefon 25 %. Zároveň z výsledků (Český statistický úřad, 2010) je patrný nárůst používaných mobilních telefonů, v roce 1999 mělo 7 % domácností mobilní telefon, v roce 2007 to již bylo 37 % domácností. Rok 2003 byl mezníkem, kdy počet rodin vybavených mobilním telefonem a pevnou telefonní linkou byl vyrovnaný, tedy přibližně 70 %. Od roku 2003 již vybavenost pevnou telefonní linkou strmě klesá. Osobní počítač má 69 % dotazovaných domácností. O 5 % nižší hodnotu uvádí i (Český statistický úřad, 2011) v roce 2010, ačkoliv průměr EU dosahuje 74 % vybavených domácností. Nejen z výše uvedeného pojednávající o vybrané spotřební elektronice je patrný růst vybavenosti domácností novými elektrozařízeními, s čímž bude růst i produkce veškerého elektroodpadu. Skladování spotřebičů přispívá zástavba rodinných domů, které disponují možným skladem oproti městům a městským částem. Na základě provedeného průzkumu můžeme konstatovat, že v průměru do 5 % je skladováno vysloužilé nebo nefunkční elektrozařízení v analyzovaném území. Některé výzkumy poukazují až na jednu třetinu českých domácností, které nechávají vysloužilé spotřebiče v domácnosti. Během roku bývá největší nárůst těchto spotřebičů v období vánočních svátků. (Čepková, 2011) Následující tab. č. 18 srovnává stáří jednotlivých spotřebičů při odstraňování. Tab. č. 18 Srovnání životnosti vybraných spotřebičů [roky] Spotřebič [1] [2] [3] mrazák 15 10 11,8 lednice 10 10 11 pračka 10 8 televizor 10 10 12 video (DVD) nahrávač 10 5 7,2 rádio 10 10 8,4 sporák 7,5 10 8,4 žehlička 7,5 10 8,4 ruční elektrické nářadí 7,5 10 počítač 5 4 6,6 pevný telefon 5 5 7,4 rychlovarná konvice 2 3 [1] Dotazníkové šetření [2] Review of Directive 2002/96 on Waste Electrical and Electronic Equipment [3] Oguchi, M. a kol., 2007

75

Zároveň je zaznamenán pozvolný růst odstraňovaných nových elektrozařízení vůči historickým zařízením, která byla vyrobena před 13. 5. 2005. Přehled uvádí tab. č. 19. (Ulverová, 2011)

Tab. č.

19 Srovnání

odstraňovaných historických

a nových zařízení [%]

(Ulverová, 2011) Rok Domácí spotřebiče - velké - malé

2008

2009

2010

nové

historické

nové

historické

nové

historické

2,5 15

97,5 85

6 25

94 75

7 25

93 75

Práce, které se zabývají způsobem vyřazení elektroodpadu, uvádí, že na sběrný dvůr se dostane celkem až 78 % elektroodpadu. (Špůr, 2010) V mém průzkumu jsem dospěl k necelým 30 %. Důvodem tak markantního rozdílu je absence sběrných dvorů v analyzovaných obcích, kde vzdálenost do sběrného dvora je z některých obcí až 10 km. Podíl zpětně odebraných malých spotřebičů je z 59,6 % plněn sběrnými dvory, 22,51 % posledními prodejci a zbylých 17,89 % tvoří skupina ostatní, uvádí (Elektrowin a.s., 2010). Z dotazníkového výzkumu, který jsem prováděl ve vybrané lokalitě, vyplynuly poněkud odlišné hodnoty. Vybrané malé spotřebiče- rychlovarná konvice, žehlička, pevný telefon, mobilní telefon, lampička, přehrávač (DVD/video), ruční elektrické nářadí, hračka na baterie, fén, rádio, jsou celkově ze 46 % odneseny do sběrného boxu, celých 17 % je odneseno na sběrný dvůr, 11 % je předáno v prodejně při nákupu nového spotřebiče, 15 % je svezeno odděleně s objemným odpadem, 10 % je odstraněno s komunálním odpadem a 1 % elektrozařízení je darováno, převezeno na chalupu nebo prodáno do sběrných surovin. Výzkum (Polák, 2008)

uvádí,

že ve sběrných

dvorech

jsou

sbírány

zejména

velké

elektrospotřebiče a malá elektrická a elektronická zařízení nekončí ve sběrných dvorech vůbec anebo ve velmi zanedbatelném podílu. Dané konstatováním (Polák, 2008) se přibližuje mému tvrzení, i přesto, že jsem provedl určitých výběr druhů malých zařízení, vůči analýze (Elektrowin a.s., 2010). Dále výzkum (Polák, 2008) uvádí, že v roce 2008 v environmentálně vyspělém Nizozemí skončilo v nádobách na směsný

76

komunální odpad 35 % MEEZ, ve Velké Británii se toto číslo pohybovalo od 41 % do 60 %. V ČR byl odhad takového procenta ještě vyšší.

Tab. č. 20 Srovnání vybraných spotřebičů a vybraných způsobů odstranění [%] Spotřebič

mobilní telefon video (DVD) nahrávač počítač úsporná žárovka počítačový monitor televizor [1] Ansorgová, 2008 [2] Dotazníkové šetření

sběrný dvůr

kus za kus

KO

[1]

[2]

[1]

[2]

[1]

[2]

6 12 18 22 25 35

10 6 46 23 67 48

8 6 6 11 7 3

10 38 8 27 6 3

7 0 0 45 0 2

3 0 0 27 0 2

Vybrané malé spotřebiče (rychlovarná konvice, video (DVD) nahrávač, rádio, pevný telefon, lampička, dětská hračka, fén a mobilní telefon) jsou odkládány do sběrného boxu z 30 – 70 %. Srovnáme-li data v tab. č. 20 s výzkumem (Ansorgová, 2008) z roku 2007, zjistíme následující: sběrné dvory potvrdily své opodstatnění a ve většině vybraných případů lze vidět rapidní nárůst ve zpětně odebraném množství elektrospotřebičů, ve většině vybraných případů dochází i k většímu odběru starého nebo již nefunkčního zařízení při nákupu nového spotřebiče. Snižující se tendence lze vidět i u možnosti odstranit elektroodpad společně s komunálním odpadem, i když situace zde není stále optimální.

77

14 ZÁVĚR Recyklace je nejvhodnějším způsobem zpracování elektroodpadu, jelikož špatné nakládání s vysloužilými elektrozařízeními může poškodit lidské zdraví nebo životní prostředí. V současné době často slýcháme o splnění požadavku 4 kg/osobu/rok zpětně odebraného elektroodpadu v roce 2008. Některé skandinávské země dosáhly i trojnásobku našeho požadavku, je ovšem nutné uvádět tento údaj společně s koupěschopností daného obyvatelstva a množstvím dodaných spotřebičů na trh. A proto se tedy s největší pravděpodobností v příštích letech dočkáme stanovení pružné míry zpětně odebraných spotřebičů v procentuálním zastoupení vůči pevně stanoveným hodnotám, které nerespektovaly trh. Projekt tzv. „Zelené obce“ a jeho sběru drobného elektrozařízení již funguje přes dva roky. Projekt sběru drobných elektrozařízení, baterií a akumulátorů, tak jak byl v začátcích koncipován, plní svoji funkci a začal být plnohodnotnou možností, kde veřejnost může snadno odložit elektrozařízení k recyklaci. Svědčí o tom získaná data, jednak konkrétní analyzované složky elektroodpadu ve sběrném boxu a zároveň nezanedbatelné množství elektrozařízení v obcích během sledovaného období. Do sběrného boxu se dostávají různě staré spotřebiče, v průměru však po 10 letech. Musíme pamatovat na to, že látky obsažené v dnes vyrobeném spotřebiči, mohou být například až za 10 let opět recyklovány. Je tedy důležité vážit, jaké materiály budou využívány k výrobě spotřebičů. Některé materiály nebudou však z technického a technologického hlediska v brzké době pravděpodobně nahrazeny a díky tomu se nacházejí dosud nekompletní spotřebiče ve sběrném boxu. V boxu nacházíme i části elektrozařízení, a protože sběrný box nemá jednosměrný otvor pro vhození elektrozařízení, ale pouze klasické víko, mohou viditelné části elektrozařízení lákat zvídavé jedince a zvyšovat tak nekompletnost. Sběrné boxy jsou většinou umístěny ve veřejných budovách a je tak snížené riziko krádeže jejich obsahu. Je však nutné dodat, že v menších obcích není frekvence pohybu právě v těchto prostorech dostatečná a je zde tedy potenciální riziko odcizení elektroodpadu. Jednosměrným otvorem pro vhození elektrozařízení můžeme ošetřit i větší dostupnost boxu, jelikož by mohl být umístěn nejen v institucích, které jsou přístupné jen v určitou otevírací dobu.

78

Nadále je nutné provádět intenzivní informační kampaň nejen obecně o separaci odpadů, ale je nutné se také zaměřit na podporu konkrétních a existujících projektů v příslušných obcích či městech a používat lokální informační zdroje, které disponují největší silou, jelikož již nežijeme v uniformní době a každá samospráva volí konkrétní projekt „na míru“ dané obci nebo městu. Za neuspokojující považuji obecně nedostatečnou znalost značení elektrozařízení a malé povědomí o existenci a využívání sběrného boxu. Rostoucí blahobyt obyvatelstva predikuje nejen rostoucí množství elektroodpadu a zároveň z již dostupných analýz je patrné, že docházková vzdálenost s konkrétním druhem odpadu na sběrné místo bude klesat. Vždy tedy budeme v odpadovém hospodářství hledat „mix kompromisů“, který nás po správné aplikaci přivede k předsevzatým cílům. Sběrný box považuji za právě jeden z nástrojů, který bude častěji využíván, jelikož se stává pohodlným nástrojem k odložení již nefunkčních nebo nepotřebných drobných elektrozařízení.

79

15 ZDROJE Knižní zdroje:

Hranoš P., Stroje a zařízení v chemickém průmyslu, Ostrava, 1994, 164 s.

Krištofová, D., Kovy a životní prostředí: environmentálně nebezpečné složky elektroodpadu, Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostrava, 2005, 64 s., ISBN 80-248-0740-8

Krištofová, D., Recyklace ušlechtilých kovů, Vysoká škola báňská - Technická univerzita, Ostrava, 2001, 100 s., ISBN 80-7078-939-5 Kudelová, J., Jodlovská, J., Šarapatka, B., Odpady, Univerzita Palackého, Olomouc, 1999, 186 s., ISBN 80-244-0046-4

Kuraš, M., a kol., Odpady, jejich využití a zneškodňování, Český ekologický ústav, Praha, 1994, 241 s., ISBN 80-85087-32-4

Kuraš, M., Odpadové hospodářství, Vodní zdroje Ekomonitor spol. s.r.o., Chrudim, 2008, 143 s., ISBN 978-80-86832-34-0

Slivka, V., Dirner, V., Kuraš, M., Odpadové hospodářství 1, praktická příručka, Ministerstvo životního prostředí a Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava, Praha, 2007, 130 s., ISBN 80-248-1245-2

80

Ostatní zdroje:

Ansorgová, H.: Analýza dopadu sběru a recyklace vysloužilých televizí a monitorů na životní prostředí. [on-line].[cit. 20. 8. 2010]. Dostupné na: http://www.enviweb.cz/pictures/download/Press_kit_LCA.pdf

Ansorgová. H., Češi se v třídění vysloužilých elektrozařízení zlepšují. Odpadové fórum. 2008, č. 11, s. 16 – 17

Benešová. J., Re: Tvorba dotazníku.[elektronická pošta]. Zpráva od: David Chytil. 26. července 2010 [cit. 12. 3. 2011]. Osobní komunikace.

Čepková. K., V domácnostech jsou tisíce tun elektroodpadu. Odpady, 2011, č. 1, s. 11

Český statistický úřad: Vybavenost domácností pevnou telefonní linkou a mobilním telefonem. [on-line].[cit. 11. 8. 2010]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/1_vybavenost_domacnosti_pevnou_telefonni_link ou_a_mobilnim_telefonem

Český statistický úřad: Informační technologie domácnosti. [on-line].[cit. 8. 3. 2011]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_domacnosti_letacek/$File /IT_domacnosti_2011.pdf

Elektrowin a.s., Zvyšuje se kompletnost spotřebičů. EWIN zpravodaj, 2010, č. 1, s. 22

Fišer. M., WEEELABEX, Nový standard pro elektroodpady. Zpětný odběr, 2010, č. 3, s. 16 – 17

81

Gruber. V., Hydrometalurgické metody recyklace elektrotechnických odpadů. Odpadové fórum. 2006, č. 11, s. 24 – 25

Holeček. P., Chceme peníze za staré spotřebiče. Zpětný odběr, 2010, č. 3, s. 22 – 23

Chytil. D., Polák. M., Analýza projektu sběru drobných spotřebičů. Odpadové fórum. 2011, č. 5, s. 24 – 26

Markent a.s., 2010: Způsoby nakládáním s nefunkčním elektrozařízením. Prezentace výzkumného šetření agentury Markent a.s., 19 s.

Oguchi, M., Kameya, T., Yagi, S., Urano, K., 2008: Product flow analysis of various consumer durables in Japan. Resources, Conservation and Recycling [online].[cit. 25. 7. 2007]. Dostupné na: http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6VDX-4P8H8BS1&_user=9877654&_coverDate=01%2F31%2F2008&_alid=1714031844&_rdoc=1&_f mt=high&_orig=search&_origin=search&_zone=rslt_list_item&_cdi=5994&_sort=r&_ st=13&_docanchor=&view=c&_ct=445&_acct=C000037478&_version=1&_urlVersio n=0&_userid=9877654&md5=1f960a47296ddf35b0cfa3e4babe74e3&searchtype=a

Páral, V., 2009: Nakládání s elektroodpadem v Jihomoravském kraji. Diplomová práce (in MS, dep. knihovna MENDELU v Brně), MZLU v Brně, Brno, 68 s.

Polák. M., Re: Elektroodpad. [elektronická pošta]. Zpráva od: David Chytil. 20. dubna 2011 [cit. 21. 4. 2011]. Osobní komunikace.

Polák. M., Drobný elektroodpad z hlediska metod LCA. Odpady, 2008, č. 3, s. 22 – 23

82

Regional Environmental Center for Central and Eastern Europe: Review of Directive 2002/96 on Waste Electrical and Electronic Equipment (WEEE). [on-line].[cit. 5. 8. 2007]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/environment/waste/weee/pdf/final_rep_unu.pdf

Rema Systém, a.s.

Ryšavý. I., Také chráněné dílny umí dobře zpracovávat elektroodpad. Moderní obec, 2011, č. 1, s. 30 – 31

Špůr. J., Hodnocení zpětného odběru elektrozařízení, minerálních olejů, pneumatik, baterií a akumulátorů. Odpadové fórum. 2010, č. 5, s. 11 – 13

Šťastná. J., V Evropě se bude zpracování elektroodpadu řídit standardy. Odpady, 2011, č. 2, s. 19

Šťastná. J., Sběr elektroodpadu vzrostl o třetinu. Odpady, 2010, č. 3, s. 16

Šťastná. J., Vzorkování elektroodpadu. Odpady, 2008, č. 9, s. 16

Ulverová. T., RE: Charakteristika elektroodpadu.[elektronická pošta]. Zpráva od: David Chytil. 14. dubna 2011 [cit. 20. 4. 2011]. Osobní komunikace.

Ulverová. T., Zkušenosti se zpětným odběrem. Odpadové fórum. 2010, č. 11, s. 20 – 21

Ulverová. T., Nekompletnost, stále problém. Odpadové fórum. 2004, č. 11, s. 19

Vladík. J., Analýza oficiálních výsledků sběru elektroodpadu a její význam pro formulování nových právních předpisů. Odpadové fórum. 2010, č. 11, s. 16 – 17

83

Widmer. R., Oswald-Krapf. H., Sinha-Khetriwal. D., Schnellmann. M., Böni, H., 2005: Environmental Impact Assessment Review. Global perspectives on e-waste [online].[cit. 21. 3. 2005]. Dostupné na: http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6V9G-4GC1R451&_user=682557&_coverDate=07%2F31%2F2005&_alid=1732279614&_rdoc=6&_f mt=high&_orig=search&_origin=search&_zone=rslt_list_item&_cdi=5898&_sort=r&_ st=4&_docanchor=&_ct=726&_acct=C000037478&_version=1&_urlVersion=0&_user id=682557&md5=73d803172610804833bac50c3ace940a&searchtype=a

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES, o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, v platném znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/96/ES, o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), v platném znění

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, platné znění

Vyhláška 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), v platném znění

84

16 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Složení elektronického odpadu ........................................................................ 14 Obr. č. 2 Úspěšnost zpětně vybraných výrobků v období 2002 – 2008 ......................... 15 Obr. č. 3 Dosažená míra využití použitých elektrozařízení v ČR v roce 2008 ................ 16 Obr. č. 4 Dosažená míra recyklace použitých elektrozařízení v ČR v roce 2008 ........... 16 Obr. č. 5 Struktura zpětně odebraných elektrozařízení v ČR v roce 2008 ...................... 17 Obr. č. 6 Úspěšnost sběru elektrozařízení kolektivními systémy pro jednotlivé skupiny elektrozařízení ......................................................................................................... 20 Obr. č. 8 Počet Zelených obcí v krajích na konci roku 2010 .......................................... 41 Obr. č. 7 Logo Zelené obce ............................................................................................. 41 Obr. č. 9 Mapa analyzovaných obcí ............................................................................... 42 Obr. č. 10 Celková charakteristika obsahu sběrného boxu ............................................ 56 Obr. č. 11 Celkové množství elektroodpadu v obcích ..................................................... 57 Obr. č. 12 Celkové množství komunálního odpadu ......................................................... 57 Obr. č. 13 Množství elektroodpadu dle kategorií............................................................ 58 Obr. č. 14 Zjištění stáří analyzovaného elektroodpadu .................................................. 58 Obr. č. 15 Průměrné stáří jednotlivých kategorií elektroodpadu ................................... 59 Obr. č. 16 Vizuální stav elektroodpadu........................................................................... 59 Obr. č. 17 Materiálové složení kategorie ostatní ............................................................ 60 Obr. č. 18 Nejčastěji odkládaná elektrozařízení do sběrného boxu ............................... 60 Obr. č. 19 Třídění odpadu ............................................................................................... 62 Obr. č. 20 Vyjádření ochoty třídit v domácnosti ............................................................. 62 Obr. č. 21 Zdroje informací týkající se problematiky elektroodpadu ............................. 63 Obr. č. 22 Značení elektrozařízení .................................................................................. 63 Obr. č. 23 Povědomí o umístění sběrného boxu ............................................................. 64 Obr. č. 24 Využití sběrné nádoby .................................................................................... 64 Obr. č. 25 Vhodné umístění sběrné nádoby .................................................................... 65 Obr. č. 26 Zdroj informací o sběrném boxu .................................................................... 65 Obr. č. 27 Akceptovatelná docházková vzdálenost ......................................................... 66 Obr. č. 28 Povědomí o společnosti REMA Systém a.s. ................................................... 66 Obr. č. 29 Vybavenost domácnosti.................................................................................. 67 Obr. č. 30 Nejčastěji skladovaná elektrozařízení v domácnosti ..................................... 68 Obr. č. 31 Stáří elektrozařízení ....................................................................................... 68 Obr. č. 32 Způsob vyřazení elektroodpadu-celkový přehled .......................................... 69 Obr. č. 33 Způsob vyřazení elektroodpadu ..................................................................... 70 Obr. č. 34 Hodnocení množství informací o zpětném odběru nefunkčních elektrozařízení ................................................................................................................................ 73 Obr. č. 35 Akceptovatelná vzdálenost pro odnos vyřazených elektrozařízení ................ 74

85

17 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 Přehled vybraných definic OEEZ .................................................................... 13 Tab. č. 2 Množství odebraných vysloužilých spotřebičů ................................................. 18 Tab. č. 3 Hodnocení sběru elektrozařízení v EU v roce 2009 ........................................ 21 Tab. č. 4 Rozdělení elektrozařízení dle skupin podle přílohy č. 7 zákona o odpadech .. 33 Tab. č. 5 Analyzované obce ........................................................................................... 42 Tab. č. 6 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Vyšehoří .............................. 46 Tab. č. 7 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Kosov .................................. 47 Tab. č. 8 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Horní studénky.................... 48 Tab. č. 9 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Písařov ................................ 49 Tab. č. 10 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Jestřebí ............................. 50 Tab. č. 11 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Hrabišín ............................ 51 Tab. č. 12 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Leština .............................. 52 Tab. č. 13 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Loučná nad Desnou .......... 53 Tab. č. 14 Množství elektroodpadu ve sběrném boxu- obec Vikýřovice ......................... 54 Tab. č. 15 Celkový přehled množství elektroodpadu ve sběrných boxech v analyzovaném území ....................................................................................................................... 55 Tab. č. 16 Analyzované obce s počty hospodařících domácností .................................. 61 Tab. č. 17 Srovnání zastoupených složek v boxu v roce 2009 a 2010 ........................... 71 Tab. č. 18 Srovnání životnosti vybraných spotřebičů ..................................................... 75 Tab. č. 19 Srovnání odstraňovaných historických a nových zařízení ............................. 76 Tab. č. 20 Srovnání vybraných spotřebičů a vybraných způsobů odstranění ................ 77

18 SEZNAM ZKRATEK EEZ- elektrických a elektronických zařízení KO- komunální odpad MEEZ- malá elektrická a elektronická zařízení OECD- organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OEEZ- odpadní a elektrická a elektronická zařízení POM- (put on market) uvedených na trh PCB- polychlorované bifenyly

86

19 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Symboly značení elektrozařízení Příloha č. 2 Příklady frakcí elektronického odpadu s obsahem nebezpečných látek Příloha č. 3 Databáze elektroodpadu Příloha č. 4 Sběrný box Příloha č. 5 Provozovatelé kolektivních systémů se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními v ČR Příloha č. 6 Zjednodušené schéma společného zpracování primárních a druhotných surovin Příloha č. 7 Schéma pyrometalurgického zpracování Příloha č. 8 Schéma hydrometalurgickéhoho zpracování Příloha č. 9 Dotazník

87

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 Symboly značení elektrozařízení

Frakce plasty

Škodliviny organofosfáty, org. sloučeniny Sn a jiné, zhášedla (sloučeniny Al, Mg, P, Sb, Bi, Mo, Sn, B aj.), stabilizátory (Cd, Sn, Zn), plniva, pigmenty (Sb, Zn, Ba, Cr, Cd, Hg, Se, Mo, aj.), změkčovadla (např. deriváty kys. ftalové) sklo Pb, Ba, Sr, Zn, aj., slitiny železných a vzácných As, Be, Bi, Cd, Co, Cr, Mn, Mo, Pb, Sb, Sn, Sr, V, W, kovů Zn pájky Pb, Sn, Bi, (In) polovodičové součástky As, Bi, Ga, Ge, In P, Sb, Se, Te xerografický šrot Se, Te desky s plošnými spoji Ba, Be, Br, Cd, Co, Cl, Cr, Cu, F, Hg, Ni, Pb, Sn, Ti, Zn akumulátory Pb, Ni, Cd, Li baterie Mn, Zn, Hg, Li relé Hg kondenzátory PCB, Ba, Sn magnety Mn, Co, V bublinkové paměti Ga, Gd, Sm optické indikátory W, Mo, Li TV- obrazovky Pb, Ba, Sr, Zn, Cd, Hg, Sb, Th ploché TV- obrazovky Ru, Zn, Cd, Se luminofory Cd, Cr, Cu, Ni, Pb, Zn, Y display In transformátory PCB oleje aj. usměrňovače Cu, Ge, Se, Hg Příloha č. 2 Příklady frakcí elektronického odpadu s obsahem nebezpečných látek (Kudelová a kol., 1999)

Příloha č. 3 Databáze elektroodpadu

Příloha č. 4 Sběrný box

Kolektivní systém

Kontaktní údaje

Skupiny elektrozařízení, pro které byl kolektivnímu systému vydán souhlas k nakládání a financování B2B

ASEKOL, s.r.o.

EKOLAMP s.r.o.

Elektrowin a.s. OFO - recycling s.r.o. REMA Systém, a. s. RETELA, s.r.o.

Československého exilu 2062/8, 143 00 Praha 4, www.asekol.cz I.P. Pavlova 1789/5, 120 00 Praha 2, www.ekolamp.cz, Michelská 60/300, 140 00 Praha 4, www.elektrowin.cz Pavlovova 2624/29, 700 30 Ostrava –Jih, www.ofo-recycling.cz Velké Kunratické 1570/3a, 148 00 Praha 4, www.remasystem.cz Neklanova 152/44, 128 00 Praha 2, www.retela.cz

B2C

B2C-H

3,4,6,7,8,9, 3,4,6,7,8 3,4,7 10 ,9 5

5

5

1,2,6

1,2,6

1,2,6

1,2,3,4,6,7, 1,2,3,4,6 8,9,10 ,7,8,9 1,2,3,4,5,6, 1,2,3,4,5 8 7,8,9,10 ,6,7,8,9 1,2,3,4,5,6, 1,2,3,4,5 9 7,8,9,10 ,6,7,8,9

Vysvětlivky: B2B – financování nakládání s elektrozařízeními, která nejsou určena pro domácnost B2C - financování nakládání s elektrozařízeními určenými pro domácnosti bez oprávnění zajišťovat financování nakládání s historickými elektrozařízeními B2C-H - financování nakládání s historickými elektrozařízeními pocházejícími z domácností Příloha č. 5 Provozovatelé kolektivních systémů se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními v ČR (www.mzp.cz)

Příloha č. 6 Zjednodušené schéma společného zpracování primárních a druhotných surovin (Krištofová, 2001)

Příloha č. 7 Schéma pyrometalurgického zpracování (Krištofová, 2001)

Příloha č. 8 Schéma hydrometalurgickéhoho zpracování (Krištofová, 2001)

Nakládání s elektroodpadem v obci- domácnosti Dobrý den, do rukou se Vám dostává dotazník, který má být podkladem pro vypracování diplomové práce na téma: Nakládání s elektroodpady ve vybrané lokalitě. Jeden dotazník je určen pro jednu rodinu. Vyplnění dotazníku bude trvat cca 10 min. Prosím o pravdivé a seriózní odpovědi, dotazník je totiž anonymní. Odpovědi prosím označte křížkem, případně doplňte čitelně dodatečnou odpověď. Případné dotazy zasílejte na adresu: [email protected]. Děkuji za Váš čas, student MZLU v Brně, David Chytil, tel.: 725 054 575 _____________________________________________________________________________________ 1. Třídíte odpad? - ano, - ne, proč? ....................................................................................................................................................... 2. Které složky třídíte? Prosím zaškrtněte složky, které třídíte, případně doplňte. Plast

Papír

Sklo

Bio odpad

Elektroodpad

Železný odpad

Jiné- prosím, uveďte jaké: 3. Slyšeli jste o problematice elektroodpadu a jeho recyklace? Z jakého zdroje? Prosím zaškrtněte, případně doplňte. Televize

Rádio

Internet

Informační leták

Ústní sdělení

Nikdy jsem neslyšel/a

Jiné- prosím, uveďte jaké: 4. Víte, jakým symbolem jsou v souvislosti se zpětným odběrem označována elektrozařízení? - ano, prosím uveďte: .……………………………………….………………………………….…………, - ne. 5. Víte, kde v obci hledat sběrný box na drobný elektroodpad? 6. Využíváte sběrný box na drobný elektroodpad?

ano / ne

ano / ne

7. Vyhovuje Vám umístění sběrného box na drobný elektroodpad v obci? - ano, - ne, prosím napište Vámi preferované místo: ……………………………………………………………... 8. Jak jste se dozvěděli o sběrném boxu? - prosím uveďte: .……………………………………….…………………………………………………... 9. Jakou největší docházkovou vzdálenost jste ochotni akceptovat při třídění drobného elektroodpadu? (ve vztahu ke sběrnému boxu, který je umístěn ve Vaši obci)? Prosím, uvádějte v metrech .…..………………………………………………………………………………………….…… 10. Máte povědomí o fungování kolektivního systému, který se zabývá sběrem drobného elektroodpadu ve Vaši obci? (projekt- Zelená obec, REMA Systém a.s.) - ano, máme / ne, nemáme. 11. Typ zástavby, ve které bydlíte je:

sídlištní

smíšená

vilová

12. Jak nakládáte s elektroodpadem v domácnosti? Doplňte prosím pro dané spotřebiče. Elektrozařízení

Lednice Pračka Sporák Rychlovarná konvice Vysavač Žehlička Pevný telefon Mobilní telefon Počítač (s monitorem) Notebook Televizor Video (DVD) nahrávač Zářivka Lampička Ruční elektrické nářadí Hračka na baterie Mrazák Fén Rádio Úsporná žárovka

Příloha č. 9 Dotazník

Kterým z níže uvedených elektrozařízení je Vaše domácnost vybavena? ano ne kusů

Skladujete v současnosti něja ké nefunkční či nepotřebné elektrozařízení? ano

ne

kusů

Jak staré bylo elektrozařízení, kterého jste se zbavili? [roky přibližně]

Jak jste se zbavil/a elektroodpadu ?

sběrný dvůr

kus za kus sběrný při koupi box nového

svoz objemného odpadu

směsný (zbytkový) odpad

jiné Prosím, uveďte jak

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents