MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2012

PAVEL LAŠTOVIČKA

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Provozní náklady vybrané čistírny odpadních vod Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D.

Bc. Pavel Laštovička

Brno 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Provozní náklady vybrané čistírny odpadních vod vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a nemůže být použita ke komerčním účelům. Brno, dne ………………………………... Podpis studenta …………………………..

Poděkování: Velice děkuji Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za metodické a odborné vedení této diplomové práce, za jeho komentáře a čas, který mi při jejím psaní věnoval. Dále děkuji panu řediteli Ing. Karlu Fuchsovi, panu ekonomickému náměstkovi Ing. Jiřímu Bejblovi, panu Josefovi Filovi a kolektivu pracovníků čistírny odpadních vod Nové Město na Moravě z Vodárenské akciové společnosti Žďár nad Sázavou za trpělivost a spolupráci a za poskytnutí cenných rad a informací. Poděkovat chci také všem ostatním, hlavně mojí rodině, která mi byla oporou během mého studia.

ABSTRAKT: Cílem mé diplomové práce bylo popsat technologii čištění odpadních vod na čistírně odpadních vod Nové Město na Moravě, popis stokové sítě v Novém Městě na Moravě, identifikace nákladů na provoz a údržbu této stokové sítě a čistírny odpadních vod a ze zjištěných ekonomických ukazatelů stanovit náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody. V úvodu práce byl popsán současný stav řešené problematiky. Následuje podrobný popis stokové sítě, popis technologie na dané čistírně odpadních vod. Dále byla provedena identifikace nákladů na provoz a údržbu těchto zařízení, jehož součástí je také popis organizace práce na provozech Vodárenské akciové společnosti, divize Žďár nad Sázavou a seznámení se s programem na plánování provozních, údržbových a ostatních činností. Po identifikaci nákladů na provoz a údržbu stokové sítě a čistírny odpadních vod byly ze zjištěných ekonomických ukazatelů stanoveny náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody.

KLÍČOVÁ SLOVA: čistírna odpadních vod, stoková síť, odpadní voda, náklady, kalkulační položka, jednotkové množství

ABSTRACT The aim of my thesis was to describe the technology of the sewage disposal at the sewage works in Nové Město na Moravě, the description of the sewage pipe system in Nové Město na Moravě, the identification of costs to run and maintain this sewage pipe system and to specify the costs of cleaned waste water quantity unit from the established economic indicators. The introduction of the thesis deals with the present situation of the solved problem. Then a detailed description of the sewage pipe system follows and the description of the technology at the sewage works. After that the identification of the costs of operation and maintenance was done, a part of which is also the description of the organization of work at the plants of the joint-stock company of waterworks, the division Žďár nad Sázavou and getting acquainted with the programme of planning the operation, maintenance and other activities. After the identification of costs of the operation and maintenance of the sewage pipe system and the sewage works the costs of cleaned waste water quantity unit were specified from the established economic indicators.

KEY WORDS sewage works, sewage pipe system, waste water, costs, calculating item, quantity unit

OBSAH: 1 2 3

4

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................... 10 CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 13 POPIS STOKOVÉ SÍTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ..................................... 14 3.1 Charakter lokality ........................................................................................... 14 3.2

Základní identifikační údaje ........................................................................... 15

3.3

Popis kanalizace .............................................................................................. 16

3.3.1

Odlehčovací komory ................................................................................... 17

3.3.2

Hlavní stoky a sběrače ................................................................................ 17

3.3.2.1

Sběrač A ............................................................................................................ 17

3.3.2.2

Sběrač B ............................................................................................................ 19

3.3.2.3

Sběrač C ............................................................................................................ 22

3.3.2.4

Sběrač D............................................................................................................ 23

POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ .................... 25 4.1 Charakteristika ČOV...................................................................................... 25 Projektované parametry ............................................................................. 26

4.1.1

Popis stavebních objektů a technologických zařízení – mechanická část ...... 26

4.2 4.2.1

Lapák štěrku ................................................................................................ 26

4.2.2

Vypínací komora ......................................................................................... 27

4.2.3

Dešťová zdrž .............................................................................................. 27

4.2.4

Stanice pro příjem fekálních vod ................................................................ 28

4.2.5

Jemné česle ................................................................................................. 29

4.2.6

Lapáky písku ............................................................................................... 30 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – biologická část ........ 31

4.3 4.3.1

Rozdělovací objekt před AN ........................................................................ 31

4.3.2

Aktivační nádrže AN1, AN2 ........................................................................ 32

4.3.3

Aerační systém, dmychárna ........................................................................ 32

4.3.4

Rozdělovací objekt před DN ....................................................................... 34

4.3.5

Dosazovací nádrže DN1 a DN2 .................................................................. 34

4.3.6

Čerpací stanice kalu ................................................................................... 36

4.3.6.1

Čerpací stanice kalu pro DN1 .......................................................................... 37

4.3.6.2

Čerpací stanice kalu pro DN2 .......................................................................... 37

Měrný objekt na odtoku, AT stanice, rozvod užitkové vody ........................ 38

4.3.7

Popis stavebních objektů a technologických zařízení – kalová koncovka ..... 39

4.4 4.4.1

Uskladňovací nádrže, gravitační zahušťování kalu .................................... 39

4.4.2

Strojní zahušťování kalu ............................................................................. 39

4.4.3

Stabilizace kalu, homogenizační nádrže ..................................................... 40

4.4.4

Odvodňování kalu ....................................................................................... 41

4.4.4.1

Macerátor ......................................................................................................... 41

4.4.4.2

Podávací vřetenové čerpadlo ............................................................................ 41

4.4.4.3

Dekantační odstředivka..................................................................................... 42

4.4.4.4

Čerpadlo odvodněného kalu Roliol MR25GVA24 ............................................ 42

4.4.4.5

Lubrikační čerpadlo Roliol MV6I20 ................................................................. 42

4.4.4.6

Kalová voda z odvodňování kalu - fugát ........................................................... 42

4.4.4.7

Příprava a dávkování flokulantů....................................................................... 42

5 IDENTIFIKACE NÁKLADŮ PRO PROVOZ KANALIZACE A ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ .................................................................................................. 45 5.1 Předmět podnikání divize, smluvní vztahy ..................................................... 45 Organizace provozů ........................................................................................ 45

5.2

Rozbor neúčtovaného času ......................................................................... 46

5.2.1 5.2.1.1

Neúčtovaný čas při údržbě ................................................................................ 46

5.2.1.2.

Neúčtovaný čas při opravě poruch a při práci pro třetí osobu......................... 46

5.2.1.3

Neúčtovaný čas – ostatní práce ........................................................................ 47

Organizace práce na jednotlivých provozech ............................................. 47

5.2.2

Přehled provedených oprav a provozních, údržbových a ostatních činností .. 48

5.3 5.3.1

Kanalizace Nové Město na Moravě ............................................................ 50

5.3.2

Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě ........................................ 50

5.3.2.1

Denní činnosti ................................................................................................... 50

5.3.2.2

Týdenní nebo nepravidelné činnosti ................................................................. 50

5.3.2.3

Měsíční činnosti ................................................................................................ 50

5.3.2.4

Nadměsíční činnosti .......................................................................................... 53

5.3.2.5

Elektroúdržba.................................................................................................... 54

5.4

Zdroje pro zajištění funkce ............................................................................. 54

5.5

Přehled provozních nákladů............................................................................ 54

5.5.1

Spotřeba materiálu ..................................................................................... 55

5.5.2

Elektrická energie ....................................................................................... 55

5.5.3

Mzdy a zdravotní a sociální pojištění ......................................................... 55

5.5.4

Dodavatelské opravy................................................................................... 55

5.5.5

Ostatní provozní náklady ............................................................................ 56

5.5.6

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ...................... 56

5.5.7

Nájemné ...................................................................................................... 56

5.5.8

Provozování jiné středisko, práce na jiných objektech, ostatní výnosy ...... 56

5.5.9

Likvidace ..................................................................................................... 56

5.5.10 5.6 6 7 8 9

Režie ........................................................................................................ 57

Stanovení nákladů na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody............. 57

ZÁVĚR ................................................................................................................... 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................... 61 SEZNAM TABULEK ............................................................................................ 62 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................ 63

1

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Význam řeky Dyje je dán skutečností, že řeka Dyje se svými přítoky je součástí

povodí řeky Moravy, která se vlévá do Dunaje a s ním do Černého moře. Je jednou z největších hraničních řek v České republice s povodím o rozloze 1144 km 2. Než se vlévá do řeky Moravy, překročí na několika místech hranici s Rakouskem. Řeka Dyje protéká několika chráněnými oblastmi v České republice a údolí řeky se táhne přes Národní park Podyjí, mezinárodní park nacházející se částečně na českém a částečně na rakouském území (Nationalpark Thayatal). Na rakouské straně park pokrývá dvě lokality “Natura 2000” (March-Thaya-Auen a Thayatal u Hardeggu). (9) Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku. Proto je každý povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. (11) Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě (ČOV) byla po započaté rekonstrukci v lednu 2005 uvedena do předčasného užívání 26. 7. 2006. V lednu 2007 byla předána stavba do zkušebního provozu a 21. 9. 2007 uvedena do trvalého provozu. Původní ČOV byla vyprojektována a postavena počátkem 90. let 20. století. Byla projektovaná na kapacitu 13 772 ekvivalentních obyvatel (EO), jako mechanicko – biologická čistírna odpadních vod s možností nitrifikace a denitrifikace, se strojním odvodněním kalu na sítopásovém lisu. Čištění odpadních vod probíhalo bez chemického srážení fosforu, které bylo provizorně doinstalováno až v r. 2005. 11. 11. 1994 byla ČOV uvedena do trvalého provozu. Z nedostatečných finančních prostředků ale byla zrealizována pouze 1 linka, na které se od počátku projevovala nedostatečná kapacita aeračního systému a kalové koncovky. V letech 2002 – 2003 byla vyprojektována rekonstrukce ČOV, která byla realizována v letech 2005 – 2006. Rekonstrukce ČOV

10

proběhla v rámci projektu ochrany vod povodí řeky Dyje akce č. 7: Nové Město na Moravě – ČOV a kanalizace - I. etapa. Projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje” byl schválen Komisí EU jako první regionální projekt v rámci finančního nástroje ISPA. Evropská komise schválila nevratnou dotaci ve výši 68%. Současně projekt obdržel dotaci z ČR (poskytnutou ze SFŽP) ve výši 5%. Celkově byly tedy investiční náklady projektu dotovány ze 73%. Projekt Dyje pokrýval soubor projektů v 10 aglomeracích nad 2000 EO, které se nachází ve čtyřech okresech a jsou součástí povodí řeky Dyje. Celkový počet obyvatel těchto aglomerací je cca 129 tis. obyvatel (cca 155 000 EO). (9) Základním cílem tohoto projektu bylo zabezpečit, aby čištění odpadních vod a kvalita vypouštěné vody v pokryté aglomeraci dosahovala norem obsažených v nařízení 91/271 O čištění městských odpadních vod. Předpokladem pro dosažení těchto cílů je zvyšování standardů čištění v čistírnách odpadních vod, zdokonalování stávajícího odváděcího systému a zvýšením počtu domácností připojených na kanalizační systém. V souvislosti s dosažením těchto cílů se předpokládá, že procento populace v daných aglomeracích napojené na kanalizační síť vzroste z 83% na 92%. Součástí I. Etapy projektu povodí řeky Dyje byla také tedy rekonstrukce kanalizačního řadu v lokalitě Nové Město na Moravě a předpokladem bylo tedy i postupné napojování všech objektů na stokovou síť. Projekt „Ochrany vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ navazuje na projekt „Ochrany vod povodí řeky Dyje – I. etapa“. Projekt řeší opatření ke snížení znečistění povrchových a odpadních vod v kraji Vysočina a v menším rozsahu také v Jihomoravském kraji a přispěje k dosažení souladu s požadavky směrnice Rady 91/271/EHS, o čistění městských odpadních vod. Sestává se z několika dílčích staveb. Lokality Nového Města na Moravě se v současnosti (2012) týkají tyto čtyři stavby: 1. Stavba – 6 Kanalizace Nové Město na Moravě Stavba je umístěna v katastrálním území Nové Město na Moravě – v lokalitě ulice Malá a ulice Vlachovická. Členění stavby je na přeložku vodovodu, přeložku kanalizace, stoky splaškové kanalizace D1 a D3 a odbočky pro domovní přípojky. 2. Stavba – 7A Kanalizace Maršovice Stavba je umístěna v katastrálním území Maršovice u Nového Města na Moravě a Nové Město na Moravě. Účelem stavby je výstavba stokové sítě splaškové kanalizace v celkové délce 2871,9 m a odboček pro kanalizační přípojky v délce 383,6 m. Dále je 11

součástí stavby prodloužení dešťové kanalizace v délce 9,96 m, přeložka dešťové kanalizace v délce 22,40 m, včetně vybourání stávajícího potrubí, přeložky vodovodu v celkové délce 94,0 m a přeložky STL plynovodů. 3. Stavba – 7B Kanalizace Pohledec Stavba je umístěna v katastrálním území Pohledec u Nového Města na Moravě a Nové Město na Moravě. Účelem vodního díla je vybudování nové jednotné kanalizace v celkové délce 1807,0 m, včetně odboček pro kanalizační přípojky, dále odlehčovací komory, odlehčovací stoky OS-B v délce 36,20 m s výústním objektem VO-B do vodního toku Bezděčka. Součástí díla je také rekonstrukce stávající jednotné kanalizace v celkové délce 1612,7 m, výstavba dešťové kanalizace v délce 441,2 m s výústním objektem VO-BD do toku Bezděčka, výstavba trvalé drenáže z plastového potrubí PP DN100 v délce 2700,3 m se zaústěním do odlehčovací stoky OS-B, přeložka vodovodu z tlakových litinových trub v délce 31,8 m a přeložky STL plynovodů. 4. Stavba – 8 Kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě Stavba je umístěna v katastrálním území Nové Ves u Nového Města na Moravě. Účelem stavby je vybudování stok splaškové kanalizace v celkové délce 3501,7 m a odboček pro přípojky v délce 525,2 m. Obec bude napojena přes navrhovanou ČS 1 (EMUPORT kompaktní - se separací pevných látek) výtlakem V1. Výtlak V1 je navržen v délce 1962,6 m s vyústěním do stávající kanalizační šachty před nátokem do ČOV v Novém Městě na Moravě. Součástí díla jsou též přeložky STL plynovodu. (9) Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanovené zákonem o životním prostředí. (11) Stejně jako ve většině případů je ČOV provozována jako organizační jednotka vodárenské společnosti. Náklady a výnosy související s provozem čistíren odpadních vod jsou odlišné od provozování různých technologických typů a také velikosti čistíren. Velmi důležitou skutečností pro hodnocení ekonomiky provozu čistíren odpadních vod je také forma organizace těchto společností.

12

2

CÍL PRÁCE Cílem mé diplomové práce je popsat současný stav provozování ČOV a popsat

současný stav stokové sítě, která přivádí odpadní vody na tuto čistírnu odpadních vod. V práci bude dále provedena identifikace nákladů na provoz a údržbu kanalizace Nové Město na Moravě a ČOV. Ze zjištěných údajů budou stanoveny náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody.

13

3

POPIS STOKOVÉ SÍTĚ NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující

kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace jsou vodním dílem, musí být navrženy a provedeny tak, aby negativně neovlivnily životní prostředí, aby byla zabezpečena dostatečná kapacita pro odvádění a čištění odpadních vod z odkanalizovávaného území a aby bylo zabezpečeno nepřetržité odvádění odpadních vod od odběratelů této služby. Současně musí být zajištěno, aby bylo omezováno znečišťování recipientů způsobované dešťovými přívaly. Kanalizace musí být provedeny jako vodotěsné konstrukce, musí být chráněny proti zamrznutí a proti poškození vnějšími vlivy. (12)

3.1 Charakter lokality Ve městě Nové Město na Moravě žije v současnosti (30. 6. 2011) 10 299 trvale žijících obyvatel. Celkový počet trvale obydlených domů je 1 005, bytů 2 858. Odpadní vody jsou z města odváděny převážně jednotnou stokovou sítí a je na ni napojena většina obyvatelstva.

Obr. 1 Nové Město na Moravě,

Obr. 2 Nové Město na Moravě,

Letecký pohled

Pohled od Třech křížů

14

3.2 Základní identifikační údaje Všechny identifikační údaje o kanalizaci jsou shrnuty a uvedeny v kanalizačním řádu. Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa, v určitém množství a v určité koncentraci znečištění v souladu s vodohospodářskými právními normami (zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o vodách aj.), a to tak, aby byly plněny podmínky vodoprávního povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Cílem kanalizačního řádu je také vytvoření technického rámce pro užívání stokové sítě, aby zejména nedocházelo k porušení materiálů stokové sítě a objektů, byla zaručena bezpečnost zaměstnanců pracujících v jejich prostorách a aby byly odpadní vody odváděny plynule, hospodárně a bezpečně. Základní identifikační údaje jsou uvedeny v tabulce (Tabulka I). Tabulka I – Přehled základních identifikačních údajů stokového systému Název stokového systému:

Nové Město na Moravě

IČME: Povolení k provozování kanalizace: Nadřazený systém:

6108-706418-43383513-3/1

IČME nadřazeného systému:

Není

Příslušná ČOV:


Příslušný vodoprávní úřad:


Kraj:

Vysočina

Druh stokového systému:

Gravitační

KUJI 5775/2004 OLVHZ KUJIP005PNXE Není

Kombinovaný Svaz vodovodů a kanalizací Žďársko Vlastník stokového systému: Vodárenská 1, 591 01 Žďár nad Sázavou VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Provozovatel stokového Soběšická 820/156, 638 01 Brno systému: Zpracovatel provozního řádu: VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Provozní řád pro trvalý květen 2010 provoz zpracován: Po dobu životnosti vodního díla nebo do další Platnost provozního řádu do: aktualizace Systém stokového systému:

15

3.3 Popis kanalizace V Novém Městě na Moravě je jednotná stoková síť, mimo kanalizace na sídlištích U zastávky a částečně na Brožkově kopci a Holubce, kde je stoková síť oddílná. Tvoří ji síť čtyř hlavních sběračů, do nichž jsou napojeny další páteřní stoky. Kanalizační síť je vybudována podle zadání stavby z října 1990, které vypracoval Aquatis Brno. Její délka k 31. 12. 2011 je 37 252 m a je do ní přivedeno 1 445 přípojek. Kanalizaci tvoří potrubí z různých druhů materiálů, různých délek a světlostí (Tabulka II). Tabulka II – Přehled potrubí na kanalizaci Nové Město na Moravě v metrech Materiál

KAM

DN 150

74

DN 200

776

DN 250

1 298

DN 300

5 186

6 009

4 083

170

15 448

DN 400

1 190

6 609

287

157

8 243

DN 500

440

3 494

54

4 058

DN 600

419

2 254

37

2 710

DN 800

34

2 234

33

2 786

25

1 098

BET

OCL

PVC

ZDN

ŽB

NEZ

Celkem 74

164

56

21

30

18

18

1 017 1 328

34 485

DN 1000

1 048

DN 1200

87

87

DN 1500

16

16

DN 450 DN neznámé

127

127

Celkem

9 417

22 042

25

18

4 499

Legenda použitého materiálu: KAM ….. kamenina BET ….. beton OCL ….. ocel PVC ….. plast ZDN …..zděná stoka ŽBT ….. železobeton NEZ ….. neznámý materiál 16

34

485

261

261

758

37 252

3.3.1 Odlehčovací komory Po zhodnocení stavu stok, sběračů a již vybudovaných odlehčovacích komor bylo navrženo ředění splaškových vod v odlehčovacích komorách v poměru 1:10. Bylo vybudováno 9 odlehčovacích komor. Kanalizační síť se rozšířila o napojení jednotné kanalizace z části Maršovic, kde byla pod obcí též vybudována odlehčovací komora.

Obr. 3 Odlehčovací komora,


OK1 – A2

OK2 – B



OK1 – B10

OK3 – B

3.3.2 Hlavní stoky a sběrače 3.3.2.1 Sběrač A Sběrač A je veden k ČOV po levém břehu říčky Bobrůvka potrubím DN 800 k podchodu pod říčkou Bobrůvka. V tomto úseku bude do šachty S2039 napojena 4. Stavba – 8 Kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě projektu Dyje II. etapa. Dále tento sběrač pokračuje po pravém břehu Bezděčka, vedle autobusového nádraží, po ulici Budovatelů, po ulici Luční a končí v šachtě S771 do které je svedena přípojka od podniku Sporten. Zde bude napojena 3. Stavba – 7B Kanalizace Pohledec projektu Dyje II. etapa. Do sběrače ústí v šachtě S3604 sběrač B a v šachtě S2020 sběrač C. 17

Tabulka III – Přehled hlavních objektů sběrače A Vzdálenost [km] Popis objektu Vypínací a odlehčovací komora před ČOV (vyústění kanalizace před 0,000 lapač štěrku), potrubí DN 800 0,021 Napojení kanalizace Nová Ves u Nového Města na Moravě 0,703

Napojení stoky A-Svárov

0,943

Šachta S3011 – odběr vzorků podniku Schwartz – technické plasty

1,032

Napojení stoky A1

1,154

Napojení stoky A2 a sběrače B

1,267

Napojení stoky A3

1,541

Změna světlosti potrubí DN 400

1,549

Napojení stoky A4

1,692

Odlehčovací komora OK1A, změna světlosti potrubí DN 1000

1,707


1,728


1,783


1,799

Napojení sběrače B, změna světlosti potrubí DN 800

1,830


1,949

Napojení stoky A5

2,043

Napojení stoky A6

2,163

Napojení stoky A7, změna světlosti potrubí DN 400

2,209

Napojení stoky A8

2,257


2,282


2,317

Odlehčovací komora OK2A, změna světlosti potrubí DN 1000

2,418

Napojení stoky A10

2,542


3,315

Napojení stoky Průmyslová zóna Pohledec Šachta S771 – napojení kanalizace Pohledec, odběr vzorků podniku Sporten a. s.

3,329

Sběrač A tvoří dvanáct páteřních stok A1 – A11 a stoka Průmyslová zóna Pohledec. Na sběrači jsou umístněny dvě odlehčovací komory OK1A a OK2A. V šachtě S3011 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody podniku Schwartz – technické plasty a v šachtě S771 podniku Sporten. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenosti 18

od vyústění do prvního objektu na ČOV (lapač štěrku) je uveden v tabulce (Tabulka III). Stoka A1 vede vpravo podél silnice první třídy (číslo 19), směr Bystřice nad Pernštejnem. Odvádí odpadní vodu z ulic Brněnská, Jánská a K Hornímu dvoru a je tvořena dílčími stokami A1-1, A1-2 a A1-3. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-A1. Do sběrače je napojena bez šachty v úseku mezi šachtami S3014 a S3015. Stoka A2 vede vpravo podél silnice první třídy (číslo 19), směr Žďár nad Sázavou a po ulici Podlouckého. Odvádí odpadní vodu z této ulice a dílčími stokami A2-1, A2-2 a A2-3 z ulice Německého. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-A2. Do sběrače je napojena v šachtě S3604. Stoka A3 odvádí odpadní vody z ulice Nečasova, v úseku od Palackého náměstí po kruhový objezd. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S3600. Stoka A4 odvádí odpadní vody z objektu autobusového nádraží. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S3731. Stoka A5 a stoka A6 společně odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Budovatelů. Stoka A5 je do sběrače napojena v S3032, stoka A6 pak v šachtě S3034. Stoka A7 odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Hornická. Do stoky je napojena dílčí stoka A7-1. Odpadní voda je svedena a napojena do sběrače v šachtě S3037. Stoka A8 a stoka A9 společně odvádí odpadní vody z rodinných domů na ulici Hájkova. Stoka A8 ústí do sběrače v šachtě S2021 a stoka A9 v šachtě S2022. Stoka A10 odvádí odpadní vody z bytových jednotek na ulici Luční. Je tvořena dílčími stokami A10-1, A10-2 a A10-3. Do sběrače je napojena v šachtě S3043. Stoka A11 vede přes areál firmy Roto k železniční trati Českých drah, kde je proveden podchod pod dráhou. Stoka dál pokračuje po levé straně silnice třetí třídy (číslo 360). Odvádí odpadní vody z ulic Nezvalova a Soškova (v úseku mezi šachtami S2037 – S551). Do stoky je napojena dílčí stoka A11-1. V šachtě S551 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody z firmy Čadek Jaroslav. Ve sběrači je stoka vyústěna v šachtě S2025. 3.3.2.2 Sběrač B Sběrač B je veden ke sběrači A po pravém břehu říčky Bobrůvka, která protéká rybníky Kazmírův, Klečkovský, Cihelský a přes bývalé koupaliště, potrubím DN 400. Podchází pod viaduktem železniční trať Českých drah a kolem rekreačního střediska 19

Enpeka, sádek Českého svazu rybářů a střelnice vede k dětskému táboru v lokalitě Brožkův kopec. Do sběrače je mezi šachtami S687 a S688 napojen sběrač D. Sběrač B tvoří čtrnáct páteřních stok B1 – B14. Na sběrači jsou umístněny tři odlehčovací komory OK1B, OK2B a OK3B. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače A je uveden v tabulce (Tabulka IV). Stoka B1 je tvořena dílčími stokami B1-1, B1-2, B1-3, B1-4, B1-5, B1-6, B1-7, B1-8, B1-9, B1-10, B1-11, B1-12, B1-13, B1-14. Stoka B1 odvádí odpadní vody z náměstí Vratislavova a Palackého. Dále je touto páteřní stokou odvedena odpadní voda z ulic Školní, Tyršova, Sportovní, Žďárská, Radnická, Leandra Čecha, Šimkova a Štursova. Do sběrače je napojena v šachtě S610. Stoka B2 odvádí odpadní vodu z ulic Německého, Němcova, Blažíčkova a Jamborova. V šachtě S230 se provádí odběr vzorků vypouštěné odpadní vody z Nemocnice Nové Město na Moravě. Do sběrače se stoka B2 napojuje v šachtě S615. Stoky B3, B4, B5 a B6 jsou krátkými páteřními stokami a odvádí společně odpadní vody z lokality ulice Žďárská (pod nemocnicí). Do sběrače jsou napojeny v šachtách S625 (B3), S632 (B4, B5) a S636 (B6). Stoka B7 odvádí odpadní vodu spolu s dílčí stokou B7-1 z ulice Purkyňova. V šachtě S1124 bude na této stoce napojena 1. Stavba – 6 Kanalizace Nové Město na Moravě (lokalita ulice Vlachovická) projektu Dyje II. etapa. Součástí stoky B7 jsou ještě další dílčí stoky B7-2, B7-3 a B7-4. Jedná se o kanalizaci oddílnou, které odvádí odpadní vody ze sídliště pod nemocnicí z ulic Mendlova a Pavlovova. Stoka se připojuje na sběrač v šachtě S638. Stoka B8 také odvádí odpadní vodu z tohoto sídliště (ulice Pavlovova) a je napojena na sběrač v šachtě S644. Jedná se o oddílnou kanalizaci. Stoka B9 je vedena po levé straně Cihelského potoka. Míjí Kubovské rybníky a Zichův rybník a končí v šachtě S998 pro odběr vzorků odpadní vody podniku Medin. Odtud dál pokračuje po levé straně potoku již jako stoka B9-SKI, míjí Černý rybník a je přivedena k hotelu Ski odkud odvádí odpadní vody. V šachtě S735 jsou do stoky napojeny další dílčí stoky B9-1, B9-2 a B9-3, které odvádí odpadní vody z nové rodinné zástavby na ulicích Zahradní a Polní a jsou provedeny jako kanalizace oddílná. Stoka B10 je stokou dovádějící odpadní vody z ulic Radnická, Dukelská, Šimkova, Leandra Čecha a Sportovní. Ústí do ní šest stok dílčích B10-1, B10-2, B10-3,

20

B10-4, B10-5 a B10-6. Na stoce je umístněna odlehčovací komora OK1-B10. Do sběrače se napojuje v šachtě S969. Stoka B11 odvádí odpadní vody z ulice Dukelská a dílčí stokou B11-1 z části ulice Veslařská. Do sběrače je napojena v šachtě S975. Tabulka IV – Přehled hlavních objektů sběrače B Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000

Napojení sběrače B do sběrače A, potrubí DN 400

0,161

Odlehčovací komora OK1B, změna světlosti potrubí DN 800

0,166

Napojení stoky B1

0,269

Napojení stoky B2

0,393


0,476

Napojení stoky B3

0,583

Napojení stok B4 a B5

0,630

Napojení stoky B6

0,651

Napojení stoky B7

0,714

Napojení stoky B8, změna světlosti potrubí DN 400

0,783


0,802


0,807

Napojení stoky B9

0,880

Napojení stoky B11

1,097

Napojení stoky B12

1,145


1,259

Napojení stoky B13

1,471


1,506


1,510


1,517

Napojení sběrače D

1,556


1,691

Šachta S217 – odběr vzorků penzion Vrchovina

2,147

Napojení stoky B-ulice Nad městem

2,303

Poslední šachta na sběrači – areál dětského tábora

21

Stoky B12 a B13 jsou opět krátkými páteřními stokami a odvádí společně odpadní vody z ulice Veslařská. Do sběrače jsou napojeny v šachtách S672 (B12) a S1001 (B13). Stoka B14 svádí odpadní vody z ulic Na Výsluní, Zahradní, Polní a Lesní. Do stoky jsou napojeny tři dílčí stoky B14-1, B14-2 a B14-3. Dílčí stoka B14-3 je z části kanalizací oddílnou. Kanalizace je napojena na sběrač v šachtě S214. Stoka B-ulice Nad městem je novou stokou odvádějící odpadní vodu z této ulice. Jedná se o oddílnou kanalizaci, která je napojena do sběrače šachtou S1356. 3.3.2.3 Sběrač C Sběrač C je veden ke sběrači A podél silnice třetí třídy číslo 354 (směr Maršovice) a ulicemi Křičkova a Masarykova. Do sběrače je napojen v šachtě S2020 na ulici Budovatelů. Sběrač C tvoří jedenáct páteřních stok C1 – C11. Na sběrači je umístněna odlehčovací komora OK1C. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače A je uveden v tabulce (Tabulka V). Tabulka V – Přehled hlavních objektů sběrače C Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000

Napojení sběrače C do sběrače A, potrubí DN 1000

0,025

Napojení stoky C1

0,108

Napojení stoky C2

0,314

Napojení stoky C3

0,406

Napojení stoky C4

0,488


0,528

Napojení stoky C5, C6

0,555

Napojení stoky C7

0,825

Napojení stoky C8

0,919


0,928

Napojení stoky C9

1,038

Napojení stoky C10

1,119

Napojení stoky C11, změna světlosti potrubí DN 300

1,622

Napojení stoky Maršovice1

1,652

Odlehčovací komora OK1C, napojení stoky Maršovice2

22

Stoka C1 odvádí odpadní vody z části ulice Budovatelů. Do sběrače je napojena v šachtě S85. Stoka C2 odvádí odpadní vody z Komenského náměstí a do sběrače je napojena v šachtě S89. Stoka C3 je tvořena dílčími stokami C3-1, C3-2, C3-3 a C3-4. Stoka C3 svádí odpadní vody z ulic Křenkova, Tyršova, a Monseova. Do sběrače je stoka napojena v šachtě S707. Stokou C4 je svedena odpadní voda z malé části ulice Tyršova a z ulice Malá. Do sběrače se napojuje v šachtě S703. Do šachty S697 jsou napojeny stoky C5 a C6. Stoka C5 je tvořena ještě dílčí stokou C5-1 a odvádí odpadní vody z ulice Soškova a části ulic Nádražní, Luční a Hájkova. Stokou C6 jsou svedeny odpadní vody z bytů na ulici Masarykova. Stoky C7, C8, C9 a C10 jsou krátkými stokami, které odvádí odpadní vody z částí ulic Drobného, Nádražní a Nezvalova a z celé ulice Vančurova. Do sběrače jsou napojeny v šachtách S696, S164, S418 a S421. Stoka C11 je tvořena dílčími stokami C11-1, C11-2, C11-3, C11-4 a C11-5. Nachází se v lokalitě zvané Holubka a odvádí odpadní vody z ulic Čapkova, Mrštíkova, Kárníkova a Wolkerova. Do sběrače se stoka napojuje v šachtě S423. 3.3.2.4 Sběrač D Sběrač D je veden ke sběrači B kolem Cihelského rybníka ulicemi Malá, Výhledy a Horní. Do sběrače je napojen mezi šachtami S687 a S688 na ulici Veslařská. Sběrač D tvoří pět páteřních stok D1 – D5. Na sběrači je umístněna odlehčovací komora OK1D. Přehled hlavních objektů na sběrači a jejich vzdálenost od vyústění do sběrače B je uveden v tabulce (Tabulka VI). Stoky D1, D4 a D5 společně odvádí odpadní vody z ulice Výhledy. Do sběrače se tyto stoky napojují v šachtách S1087, S497 a S1182. Stoka D2 přivádí odpadní vody do sběrače ze sídliště na ulici Drobného a z bytových jednotek na ulici Smetanova. Do sběrače se stoka napojuje mezi šachtami S1181 a S1089. Stoka D3 odvádí odpadní vody ze sídliště na ulici Mírová. Do sběrače je stoka napojena stokou D2, do které je napojena v šachtě S493.

23

Tabulka VI – Přehled hlavních objektů sběrače D Vzdálenost [km] Popis objektu 0,000

Napojení sběrače D do sběrače B, potrubí DN 300

0,168

Odlehčovací komora OK1D, změna světlosti potrubí DN 800

0,219

Napojení stoky D1

0,308

Napojení stoky D2 a D3, změna světlosti potrubí DN 400

0,336

Napojení stoky D4

0,389

Napojení stoky D5

0,537


0,585

Konec potrubí v šachtě S499

24

4

POPIS TECHNOLOGIE NA ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 4.1 Charakteristika ČOV Jedná se o mechanicko-biologickou čistírnu odpadních vod. Mechanický stupeň

se sestává z lapáku štěrku, jemných strojních česlí a lapáků písku. Biologický stupeň je tvořen dvojicí oběhových nízkozatížených aktivačních nádrží a dvojicí kruhových dosazovacích nádrží. Proces nitrifikace - denitrifikace je řízen periodickým střídáním oxických a anoxických podmínek v aktivačních nádržích. Snížení odtokových koncentrací fosforu je umožněno jeho chemickým srážením. Kalové hospodářství je tvořeno sestavou uskladňovacích a homogenizačních nádrží s aerobní stabilizací kalu a jeho následným strojním odvodněním a hygienizací vápnem. (5)

Obr. 7 ČOV Nové Město na Moravě, pohled od Nové Vsi 25

4.1.1 Projektované parametry Tabulka VII – Charakteristické denní hydraulické zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel

Hodnota

Počet obyvatel města

Jednotka

10 481

Specifická produkce odpadních vod

0,16

Vody balastní

510,4

Průměrný denní průtok

3 265,4

Maximální denní průtok

4 077,4

Maximální hodinový průtok – bezdeštný

300,4

Maximální hodinový průtok

79,3

Maximální průtok přes biologickou ČOV

m3

13 824,0

Tabulka VIII – Charakteristické denní látkové zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Biologická spotřeba kyslíku (BSK5)

1 122

kg

Chemická spotřeba kyslíku (CHSKCr)

2 244

kg

Nerozpuštěné látky (NL)

1 029

kg

Celkový dusík (Ncelk.)

205,7

kg

Fosfor celkem (P)

46,7

kg

Parametry vyčištěné odpadní vody na odtoku z ČOV se řídí platným rozhodnutím. Krajského úřadu kraje Vysočina. Povoleno je nakládání s vodami tj. vypouštění městských odpadních vod z ČOV do vod povrchových - do vodního toku Bobrůvka. (5)

4.2 Popis

stavebních

objektů

a

technologických

zařízení

–

mechanická část 4.2.1 Lapák štěrku Lapák štěrku je provozní objekt na přítoku do ČOV. Provoz lapáku štěrku je nepřetržitý, těžení zachyceného materiálu, kameny, cihly, hrubý písek apod., se provádí kontinuálně pomocí rotačních česlí. Odpadní voda přitéká na ČOV nátokovým žlabem, ve kterém je osazeno rotační síto Huber RO1. Vytěžený štěrk je shromažďován přes 26

skluzný plech v připraveném kontejneru. Pro proplach rotačního síta je k zařízení přivedeno potrubí užitkové vody G 6/4“. Řízení lapáku štěrku je zajištěno vlastní automatikou. Spouští se v časovém cyklu a v případě stoupnutí hladiny před lapákem spustí lapák elektroda v přítokovém kanálu. V případě opravy strojního zařízení, popř. zavalení česlí štěrkem a pískem, je lapák písku vybaven obtokovým paralelním žlabem. (5)

Obr. 8 Lapač štěrku,

Obr. 9 Lapač štěrku,

Pohled na objekt

Skluzný plech s kontejnerem

4.2.2 Vypínací komora Tento objekt neprošel žádnou rekonstrukcí. Za kapacitním potrubím byl pouze do nátokového kanálu napojen bezpečnostní přepad dovážených fekálií z objektu Automatické stanice pro příjem dovážených odpadních vod. (5) 4.2.3 Dešťová zdrž Nátok odpadní vody přiváděné za deště se rekonstrukcí nezměnil. Úpravy proběhly až na samém objektu dešťové zdrže změnou technologie a způsobem jejího provozování. Dešťové přítoky přicházející na ČOV jsou akumulovány v dešťové zdrži o objemu 427 m3. Obsah dešťové zdrže je pak v době snížených přítoků na čistírnu odčerpáván čerpadlem Sigma 80 GFHU potrubím DN 100 před objekt hrubého předčištění. Čištění usazených sedimentů ve zdrži je prováděno pomocí vyplachovací klapky. Pro její plnění je použita užitková voda, na potrubí užitkové vody G 6/4“ je osazen solenoidový ventil. Na odtoku ze zdrže je instalována norná stěna a měrný žlab Pars P7. 27

Čerpadlo děšťové zdrže vyčerpává zachycenou odpadní vodu. Je spínáno podle hladiny v dešťové zdrži a blokováno plováky před objektem jemných česlí a za objektem lapáků písku. Při stoupnutí nad jednu z hladin v nátokovém žlabu se čerpadlo zablokuje. Poklesem hladiny se čerpadlo odblokuje. Proti chodu na sucho je čerpadlo chráněno snímačem hladiny Echotrec. Napouštění vyplachovací klapky spouští automaticky nastavená hladina v dešťové zdrži a ventil napouštění vyplachovací klapky je otevřen po dobu, než proběhne nastavený počet vypláchnutí, který je počítán snímačem GAC 106. Otočně uložená vyplachovací vana se po naplnění vodou, vlivem změny těžiště, překlopí a dojde k vyprázdnění obsahu vany proti zadní stěně zdrže. (5)

Obr. 10 Dešťová zdrž,

Obr. 11 Dešťová zdrž,

Pohled na objekt

Měření výšky hladiny

4.2.4 Stanice pro příjem fekálních vod Dovážené fekálie jsou napouštěny do akumulační jímky přes stanici pro příjem dovážených vod Schulz SPOV 4 s registrační jednotkou. Stanice je umístněna v budově nad akumulační jímkou a je vybavena vlastním řízením. Má registraci množství dovážených vod, hodnot pH a elektrické vodivosti s možností uzavření nátoku při překročení mezních hodnot. Součástí stanice je zařízení Huber RO 3.1. Po průchodu registrační jednotkou jsou odpadní vody mechanicky předčištěny na těchto jemných česlích s integrovaným propíráním shrabků a lisem na shrabky. Shrabky se shromažďují v připravené popelnici Meva. Pro proplach zařízení je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Takto předčištěné vody jsou pak akumulovány v podzemní jímce. Obsah akumulační jímky je možné homogenizovat ponorným vrtulovým míchadlem MEZ BT MIX 5 a je čerpán ponorným kalovým čerpadlem Sigma 50 GFRU potrubím DN 80 do rozdělovacího objektu před aktivačními nádržemi, nebo do žlabu mezi česlovnou a budovou lapáků písku. 28

Automatická přejímka je umožněna pouze po aktivaci identifikační kartou. Při přejímce je měřeno množství a kvalita odpadní vody vypouštěné přes stanici. Celý proces měření a vypouštění je řízen průmyslovým počítačem, umístěným ve stanici, ve kterém jsou všechna data ukládána. (5)

Obr. 12 Stanice pro příjem fekálií,

Obr. 13 Stanice pro příjem fekálií,

Pohled na objekt

Příjmový terminál

4.2.5 Jemné česle Odpadní voda odtéká z lapáku štěrku přes vypínací komoru žlabem do budovy česlovny. Podlaha v objektu je vyspádovaná 1,5 % sklonem k podlahové vpusti. V česlovně jsou instalována dvě rotační síta Huber RO 9. Shrabky jsou dopravovány šnekovým dopravníkem shrabků Fontána do lisu na shrabky od stejného výrobce. Slisované shrabky jsou shromažďovány v připravené popelnici Meva. Shrabky jsou shromažďovány v kontejneru a po jeho naplnění jsou z ČOV odváženy oprávněnou firmou na řízenou skládku odpadů jako odpad Shrabky z česlí (katalogové číslo 19 08 01). Pro proplach lisu a rotačních sít je do budovy přivedeno potrubí užitkové vody. Na potrubí je osazen solenoidový ventil. Tabulka IX – Průtok odpadní vody česlemi na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci Ukazatel

Hodnota

Jednotka

Průměrný denní průtok

37,9

l/s

Maximální denní průtok

47,2

l/s

Maximální hodinový průtok – bezdeštný

83,4

l/s

Minimální hodinový průtok

22,0

l/s

Maximální průtok přes biologickou ČOV za deště

160,0

l/s

29

Obr. 14 Jemné česle,

Obr. 15 Jemné česle,

Česle Huber

Stavítka před česlemi

Řízení je zajištěno vlastní automatikou v rozvaděči česlovny. Česle se spouští v časovém cyklu, nebo v případě stoupnutí hladiny před česlemi spustí česle elektroda, instalovaná v přítokovém kanálu. V případě zvýšení hladiny před česlemi, na úroveň sepnutí spínače, jsou česle uvedeny do chodu. Chod česlí v tomto režimu trvá po dobu, než dojde k poklesu hladiny. Stavítka s elektropohonem před a za česlemi obtoku jsou v normálním stavu uzavřena. Otevírají se automaticky při potřebě spuštění druhých česlí. Jsou ovládány automaticky při stoupnutí hladiny v přítokovém kanále před česlemi. Povel je odvozen od plovákového spínače. K uzavření stavítek dojde opět po poklesu hladiny před česlemi, při čemž nejprve zavírá stavítko na nátoku, stavítko na odtoku je zpožděno. Mezi objekty česlovny a lapáku písku je umístěna čerpací stanice pro přečerpání podlahových vod z těchto objektů. Jedná se o typovou čerpací stanici, osazenou čerpadlem 50 GFRU. Ovládání čerpadla je plovákovým spínačem. Výtlačná potrubní trasa DN 40 vede do budovy česlí, kde je zaústěna do žlabu. (5) 4.2.6 Lapáky písku Z objektu jemných česlí odpadní voda odtéká žlabem do budovy lapáků písku. Jedná se o zdvojený vírový lapák písku LPO 3,6 sestávající z přítokového potrubí, vertikální části a odtokového potrubí. Každý lapák lze odstavit stavítky instalovanými v přítokovém i odtokovém žlabu. Lapák písku slouží k zachycení frakcí písku od velikosti 0,2-0,25 mm a to při všech průtokových režimech. Měrné Venturiho žlaby MVŽ, situované na odtoku z lapáků písku, slouží jednak k zajištění hydraulických poměrů v lapáku písku, ale také k vyhodnocování aktuálního nátoku odpadní vody pro řízení automatického režimu čerpání hydrosměsy. Vlastní 30

separátor má svůj automatický režim, který byl upravován během zkušebního provozu tak, aby splňoval uváděné parametry, tj. především množství organického podílu. Intervaly těžení hydrosměsy jsou pak odvozeny od tří nastavitelných průtoků. K vytěžení písku jsou v lapácích instalovány mamutová

čerpadla. Zdrojem

vzduchu pro oba lapáky písku je stávající stabilní kompresorová stanice SKS 70. Sestává ze dvou kompresorů JSK 75-2, tlakové nádoby 0,5 m3, propojovacího potrubí a armatur. Sediment z lapáku písku je čerpán do separátoru písku s integrovaným praním Fontana, kde se těžká fáze, především písek, usazuje na dně sběrné nádrže. Po proprání je písek dopravován šnekovým dopravníkem do kontejneru. Voda je vracena zpět do čistírenského procesu. Písek je pak shromažďován na skládce písku, odkud je odvážen a likvidován oprávněnou firmou na řízené skládce odpadů jako Odpad z lapáků písku (katalogové číslo 19 08 05). Pro proplach separátoru písku je do budovy lapáků písku přivedeno potrubí užitkové vody, na němž je umístěn solenoidový ventil. (5)

Obr. 16 Lapáky písku,

Obr. 17 Lapáky písku,

Separátor písku

Odseparovaný písek

4.3 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – biologická část 4.3.1 Rozdělovací objekt před AN Objekt

je

realizován

jako

podzemní

otevřená

železobetonová

jímka

obdélníkového tvaru, která je vnitřními stěnami rozdělena na užší vtokovou část a poté na dvojici vlastních rozdělovacích jímek, ve kterých dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoků odpadní vody a vraceného kalu na obě aktivace (AN1 a AN2) pomocí kruhových kašnových přelivů. (5) 31

4.3.2 Aktivační nádrže AN1, AN2 Z rozdělovacího objektu natékají odpadní vody do aktivačních nádrží AN1, AN2. Obě nádrže mají shodný objem 3 700 m3 a shodné vnitřní rozměry. Objekt aktivačních nádrží je rozdělen v podélném směru na tři dilatační celky. Vnitřní dělící stěny jsou ukončeny rozšířeným náběhem pro zlepšení hydrauliky proudění vody. Výška vody v nádržích je 3,6 m. Odtok aktivované směsy do odtokové jímky je přes přelivnou hranu. Aktivační nádrže jsou vybaveny shodným strojním zařízením pro provzdušňování jemnobublinnými

aeračními

elementy fortex a pro míchání

pomaluběžnými míchadly Mez Nedvědice. V aktivačních nádržích probíhá nitrifikační a denitrifikační proces. Chod aerace (nitrifikace) a samotný chod míchadel (denitrifikace) probíhá na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku v nádrži. Do aktivačních nádrží je přiveden tlakový vzduch z dmychárny. (5)

Obr. 18 Aktivační nádrž AN1,

Obr. 19 Aktivační nádrž AN2,

Pohled na objekt

Pohled na objekt

4.3.3 Aerační systém, dmychárna Dmychárna je realizována jako samostatný zděný objekt umístěný mezi aktivačními nádržemi. Zdrojem tlakového vzduchu pro aktivace jsou 3 rotační objemová dmychadla Lutos DT 100/552. Jsou instalována v budově dmychárny, 2 jsou provozní, 1 je záložní. Pro automatický záskok je výtlačné potrubí do AN vybaveno uzavíracími klapkami s elektrickým pohonem. Na sání vzduchu do dmychárny je umístěn buňkový tlumič hluku Tepro, na výtlaku vzduchu je buňkový tlumič hluku Tepro s ventilátorem. Míchání a dodávka kyslíku ve fázi nitrifikace jsou v aktivační nádrži zabezpečovány distribucí tlakového vzduchu osazenými aeračními elementy AME - D. Dodávka 32

kyslíku do aktivace ve fázi nitrifikace je řízena na základě měření koncentrace rozpuštěného kyslíku a probíhá v časovém intervalu. Pro měření koncentrace kyslíku je v každé aktivační nádrži osazeno jedno kyslíkové čidlo Insa.

Obr. 20 Dmychárna

Obr. 21 Dmychárna

Dmychadla aktivace jsou provozována v režimu nitrifikace-denitrifikace. Po dobu nitrifikace je výkon řízen regulací otáček pomocí frekvenčního měniče na nastavenou žádanou hodnotu kyslíku v aktivaci. Pokud dojde k překročení maximálního množství kyslíku, dmychadlo se vypne a znovu se spustí po poklesu pod nastavenou hodnotu kyslíku. Doba nitrifikace se počítá od dosažení nastavené hodnoty kyslíku. Pak následuje doba míchání, která končí poklesem hodnoty rozpuštěného kyslíku na nastavenou hodnotu mg/l nebo uplynutím maximálního času. Další fází je časově limitovaná fáze denitrifikace. Po dobu míchání a denitrifikace jsou dmychadla vypnuta. Jedno dmychadlo provzdušňuje AN1, druhé provzdušňuje AN2. Třetí dmychadlo je automatický záskok v případě poruchy jednoho z dmychadel. Základní parametry aeračního systému jsou uvedeny v tabulce (Tabulka X). (5) Tabulka X - Základní parametry aeračního systému na ČOV Nové Město na Moravě Parametr Využití kyslíku ze vzduchu Potřebné množství vzduchu za hodinu

Oběhová aktivace

Oběhová akt. - max

Jednotka

20,4

19,5

%

5570,0

8670,0

m3

10,8

m3/ks

Typ aeračních elementů Hodinové zatížení elementů

AME - D 7,0

Množství elementů

800

ks

Plošná hustota

1,42

ks/m2

33

4.3.4 Rozdělovací objekt před DN Objekt je realizován jako podzemní otevřená železobetonová jímka čtvercového tvaru, ve kterém dochází k rovnoměrnému rozdělení přítoku na obě dosazovací nádrže pomocí kruhového kašnového přelivu. (5) 4.3.5 Dosazovací nádrže DN1 a DN2 Objekty jsou realizovány jako podzemní otevřené železobetonové nádrže kruhového tvaru s vnitřním průměrem 21,35 m. Výška vody v nádrži je 3,1 m pod její korunou. Dno objektu je vybudováno se spádem směrem do středu nádrže, kde je prohloubeno do kuželové kalové jímky hloubky 1 m. Aktivační směs natéká gravitačně do dosazovacích nádrží DN1, DN2. Pro možnost odstavení dosazovacích nádrží je v rozdělovacím objektu osazen ruční stavidlový uzávěr.

Obr. 22 Dosazovací nádrže




Dosazovací nádrž slouží k zachycení a separaci biologického kalu. Aktivační směs je napouštěna do dosazovací nádrže zespodu přes středový nosný sloup. Odtud vytéká přibližně v úrovni hladiny radiálně přes nátokový kužel do prostoru flokulačního 34

válce a dále je pak vedena přes deflektor ke dnu nádrže. Oddělený kal se stírá při pojezdu mostu shrabovákem dna ke středu dosazovací nádrže, kde je plynule spodním odtokem odčerpáván. Biologicky vyčištěná voda odtéká z dosazovací nádrže sběrným děrovaným odtokovým trubkovým žlabem přes měrný Parshallův žlab do spojné komory. V Parshallově žlabu je instalována ultrazvuková sonda měřící množství vyčištěné vody. Ze spojné komory vyčištěná voda odtéká do recipientu. Vyčištěná voda natéká z odtokového žlabu do jímky užitkové vody. Ke vnější stěně nádrže směrem k aktivační nádrži přiléhá jímka plovoucích nečistot. Dno je společné se dnem dosazovací nádrže. Přítok do odtokové jímky je technologickým potrubím přes společnou stěnu. Obdobná jímka, přilehlá ke stěně objektu, slouží jako odtoková. Plovoucí kal je z hladiny dosazovacích nádrží stírán a odpouštěn do jímky plovoucího kalu, kde jsou osazena čerpadla 50 GFHU a je přečerpáván do směsné nádrže sekce čerpací stanice kalu pro DN1. Chod čerpadel je automatický od nastavitelné, od maximální a minimální hladiny měřených v jímce plovoucího kalu ultrazvukovými čidly.

Obr. 26 Dosazovací nádrže,

Obr. 27 Dosazovací nádrže,

Plovoucí nečistoty

Plovoucí nečistoty

Strojní část dosazovací nádrže obsahuje mechanismy pro plynulé přesouvání sedimentovaných kalů do kalové jímky. Nátok aktivační směsi do nádrže je veden potrubím, tvořícím zároveň nosný sloup strojního zařízení dosazovací nádrže. Nosný sloup slouží k přívodu aktivační směsi do dosazovací nádrže. Aktivační směs proudí pod dosazovací nádrží do trubky nosného sloupu a vytéká obdélníkovými otvory v horní části sloupu přes nátokový kužel do flokulačního válce a přes deflektor dále do nádrže.

35

Flokulační válec slouží k usměrnění a uklidnění proudu aktivační směsi při vstupu do nádrže tak, aby v nádrži vznikly optimální rychlostní poměry k procesu sedimentace. Most s pojezdem je hlavní nosnou částí pro strojní zařízení dosazovací nádrže. Most je ve středu nádrže připevněn k bloku uložení středu, takže se může otáčet okolo osy dosazovací nádrže. Most je zároveň nosnou částí pro mechanismus shrabováku dna a bloku stírání hladiny. Shrabovák dna při otáčivém pohybu ramene dopravuje kal, usazený ve spodních vrstvách dosazovací nádrže, do kalové jímky ve středu nádrže. Z kalové jímky je kal odčerpáván potrubím pod dosazovací nádrží. Stírací lišty dna jsou zakončeny lištou z polyetylenu a jsou stavitelně přichyceny ke konstrukci shrabováku. Odtokový trubkový žlab je posazen do prostoru nádrže. K dopravě plovoucích nečistot do betonové jímky, umístěné vně dosazovací nádrže, slouží odtah plovoucích nečistot. Proplach potrubí plovoucích nečistot je zajištěn proplachovací klapkou, která je otevírána lištou stírání hladiny. Odsazená voda odtéká z trubkového žlabu přes přelivnou stěnu, která určuje výšku hladiny v dosazovací nádrži do recipientu. Na odtokové části trubkového žlabu je umístěn vypouštěcí otvor. Stírání hladiny slouží k odstranění plovoucích nečistot z hladiny dosazovací nádrže. Lišta stírání hladiny stírá při pohybu mostu plovoucí nečistoty k vnějšímu okraji dosazovací nádrže, kde jsou stahovány kyvným stěračem do odtahu plovoucích nečistot a dále do příslušného potrubí dosazovací nádrže. (5) 4.3.6 Čerpací stanice kalu

Obr. 28 Čerpací stanice kalu,

Obr. 29 Čerpací stanice kalu,

DN 2 S

DN 1 N

36

4.3.6.1 Čerpací stanice kalu pro DN1 Objekt je realizován jako otevřená železobetonová jímka s nádrží obdélníkového tvaru. Objekt je rozdělen na dvě sekce. V mokré jímce jsou osazena čerpadla vratného kalu 150 GFHU a přebytečného kalu 100 GFHU. Kal je do jímky vytlačován na principu rozdílných hladin v nádržích. Jedno čerpadlo vratného kalu přečerpává ½ vypočítaného denního objemu vraceného kalu, druhé čerpadlo vratného kalu je rezerva. Čerpadla lze po nastaveném čase střídat. Výkon čerpadel je regulován frekvenčními měniči. Režim provozu lze nastavit jako kontinuální, případně lze čerpadla přepnout do režimu časového spínání. Standardní provoz je kontinuální s regulací měničem, pouze při požadavku na nízké hodnoty recirkulace se využívá provoz v režimu časového spínání. Ve standardním režimu je požadovaný průtok odvozen od zadaného vypočteného průměrného hodinového průtoku na ČOV a koeficientu recirkulace. Čerpané množství je měřeno indukčním průtokoměrem a vratný kal je dopravován do směsné kalové nádrže, která je druhou součástí tohoto objektu. Do této nádrže jsou přivedena další potrubí z objektů čerpání plovoucích nečistot, čerpání fugátu, čerpání podlahových vod z objektu skládky písku a kalu, potrubí odsazené kalové vody a potrubí vratného kalu s čerpací stanice DN2. Z této nádrže natéká vzniklá směs do rozdělovacího objektu před aktivační nádrže, odkud je kašnovými přelivy rovnoměrně kal rozdělován do obuch aktivačních nádrží. Čerpadlo přebytečného kalu přečerpává ve standardním provozu ½ zadaného denního objemu přebytečného kalu. Kal se odčerpává v zadaném množství a v zadaném počtu cyklů během dne. Objem přečerpaného kalu, se měří průtokoměrem Krohne optiflux a čerpá se do předvolené uskladňovací nádrže umístěné v objektu kalového hospodářství. (5) 4.3.6.2 Čerpací stanice kalu pro DN2 Tento objekt je stávající. Režim a provoz čerpadel vratného kalu 100 GFHU je shodný jako u čerpadel v čerpací stanici pro DN1. Tato čerpací stanice je propojena s dosazovací nádrží potrubím u jejího dna. Čerpané množství je měřen indukčním průtokoměrem Krohne optiflux a vratný kal je dopravován do objektu čerpací stanice DN1 do směsné kalové nádrže. 37

Čerpadla přebytečného kalu 80 GFHU přečerpávají ve standardním provozu ½ zadaného denního objemu přebytečného kalu, druhé čerpadlo přebytečného kalu slouží jako rezerva. Čerpadla lze po nastaveném čase střídat. Kal se odčerpává v zadaném množství a v zadaném počtu cyklů během dne. Objem přečerpaného kalu se měří průtokoměrem a čerpá se do předvolené uskladňovací nádrže umístěné v objektu kalového hospodářství. (5) 4.3.7 Měrný objekt na odtoku, AT stanice, rozvod užitkové vody Biologicky vyčištěná voda odtéká z dosazovacích nádrží sběrným děrovaným odtokovým potrubím přes měrný Parshallův žlab do spojné komory. V Parshallově žlabu je instalována ultrazvuková sonda měřící množství vyčištěné vody. Ze spojné komory voda odtéká do recipientu. Užitková voda (vyčištěná voda) je jímána a odebírána z jímky užitkové vody. V jímce je instalováno čerpadlo automatické tlakové stanice Lowara, které čerpá užitkovou vodu potrubím DN 100 do tlakové nádoby (0,5 m3), odkud je distribuována po ČOV. Čerpadlo je ovládáno tlakovým spínačem a proti chodu nasucho blokováno spínačem LC. Nádrž a tlakový spínač jsou umístěny v budově kalového hospodářství. (5)

Obr. 30 Měrný objekt,

Obr. 31 Vyčištěná odpadní voda,

Parshallův žlab

Výustní objekt

38

4.4 Popis stavebních objektů a technologických zařízení – kalová koncovka 4.4.1 Uskladňovací nádrže, gravitační zahušťování kalu Objekt uskladňovacích nádrží je stávající. Na objektu byly provedeny drobné úpravy technologie provozu. Z ČS vratného a přebytečného kalu DN1 a DN2 je přebytečný kal čerpán potrubím DN 125 do uskladňovacích nádrží kalu. Jedná se o dvě ocelové nádrže o užitném objemu 73 m3. Průměr nádrže je 6 m, výška hladiny 2,4 m. Kalová voda je odpouštěna ze dvou úrovní a přes bezpečnostní přepad. Množství načerpávaného přebytečného kalu je měřen indukčním průtokoměrem Krohne optiflux. V uskladňovacích nádržích dochází k částečnému gravitačnímu zahuštění. Snahou je, aby načerpaný přebytečný kal měl v uskladňovacích nádržích co nejkratší dobu zdržení. Takto usazený kal je dále čerpán do zahušťovací jednotky a dopravován do homogenizačních nádrží, které slouží k aerobní stabilizaci kalu. Potrubní propojení v místnosti pod uskladňovacími nádržemi umožňuje příjem i odběr kalu z jednotlivých nádrží fekálním vozem. (5)

Obr. 32 Uskladňovací nádrže

Obr. 33 Rotační zahušťovač

4.4.2 Strojní zahušťování kalu Zahušťovací zařízení RoS2S sloužící ke kontinuálnímu mechanickému zahuštění kalu. Uskladněný kal je dopravován k lince zahuštění vřetenovým čerpadlem Roliol MR45I5. Otáčky tohoto vřetenového čerpadla jsou řízeny frekvenčním měničem a proti chodu na sucho je chráněno od nastavitelné minimální hladiny v nádržích UN1 a UN2.

39

Zařízení pracuje na principu kombinace statické a mechanické filtrace. Stroj má šikmou pomalu rotující konstrukci s filtračním kotoučem. Filtrační jednotka je kulaté mikrosíto s konstantní velikostí pórů 0,35 až 0,40 mm. Filtrační plocha má k dispozici 2,1 m2. Vyvločkovaný kal proudí z reakční nádrže na povrch filtračního kotouče. Na sítu se usazuje vyvločkovaný kal a vodní filtrát se hromadí ve filtrační části a z nádrže odtéká výtokovým otvorem. Vysrážené zbytky vločkovadla jsou rotačním pohybem kotouče přenášeny do odváděcího otvoru. Rychlost otáčení a úhel naklopení kotoučového filtru jsou nastavitelné. Na povrchu kotouče je přídavné stírací zařízení, které zlepšuje odvádění usazeného kalu. Stírací zařízení zajišťuje plynulé čištění dna filtru od pevných látek. Šikmé umístění celého systému umožňuje odvádění pouze vysoce zhuštěných pevných látek kalu. Čištění filtračního kotouče se provádí pomocí lišty s ostřikovacími tryskami. Snímač plnění v zahušťovači vypne při maximálním stavu čerpadlo uskladněného kalu a čerpadlo dávkování flokulantu. Po vypnutí řízení počká na pokles hladiny a s dalším zpožděním čerpadla znovu zapne. Odvod zahuštěného kalu se provádí vřetenovým čerpadlem zahuštěného kalu Roliol MR30I4. Toto čerpadlo se spustí, jakmile zásobník zahuštěného kalu je naplněn po maximální nastavitelnou hladinu měřenou ultrazvukovou sondou. Pokud stav naplnění poklesne po nastavitelnou minimální hladinu, čerpadlo se vypne. (5) 4.4.3 Stabilizace kalu, homogenizační nádrže Homogenizační nádrže kalu jsou umístěny na ploše za budovou odvodnění kalu. Jedná se o otevřené železobetonové nádrže o objemu 2 x 367 m3. Nádrže jsou shodně vybavené středobublinnými aeračními elementy Fortex. Dodávku vzduchu do elementů zajišťují rotační objemová dmychadla Lutos DT 30/42. Na vzduchovém potrubí jsou osazeny uzavírací klapky s elektrickým pohonem pro možnost záskoku dmychadel do druhé nádrže. V normálním provozním stavu jsou otevřeny klapky

pro

provzdušňování

homogenizační

nádrže1

jedním

dmychadlem

a

homogenizační nádrže2 dmychadlem druhým. Klapka spojující obě provzdušňovací potrubí je zavřena. Homogenizační nádrže jsou pak provozovány v nastavitelném časovém cyklu na rychlé nebo pomalé otáčky podle výšky hladiny kalu v homogenizačních nádržích. Dmychadla jsou blokována nastavitelnou minimální hladinou v odpovídající homogenizační nádrži. V případě poruchy jednoho dmychadla 40

se otevírá klapka spojující provzdušňovací potrubí a druhé dmychadlo střídavě provzdušňuje obě nádrže. Provzdušňování nádrží se střídá po uplynutí nastavené doby chodu.

Obr. 34 Homogenizační nádrže

Obr. 35 Homogenizační nádrže

V budově kalového hospodářství je osazeno kalové čerpadlo Sigma 80 GFHU SJ, které slouží k promíchávání kalu a k přečerpávání kalu z jedné homogenizační nádrže do druhé. Na sacím a výtlačném potrubí čerpadla jsou osazena nožová šoupátka s elektrickým pohonem. (5) 4.4.4 Odvodňování kalu Odvodňovací linka je normálně provozována poloautomaticky. Linka se spustí tlačítkem „start“ na operačním panelu skříně řízení. Jsou-li splněny podmínky provozu, odvodňovací linky odblokuje řídící systém linku. (5) 4.4.4.1 Macerátor Macerátor (rozmělňovač) Seepex je používán pro drcení možných pevných částic, které pronikly přes mechanické předčištění do aktivace, jako jsou dřevo, textilie, umělé hmoty, papír, kosti, kůže, sklo atd. Po průchodu macerátorem mají pevné částice velikost cca 3,5 mm a tkaniny 1,5 cm2, tudíž jsou uvedeny do čerpatelného stavu. (5) 4.4.4.2 Podávací vřetenové čerpadlo Zahuštěný kal je z navolené nádrže čerpán na dekantační odstředivku vřetenovým čerpadlem Roliol MR20I4. Na výtlaku čerpadla je instalován indukční průtokoměr Krohne optiflux. Regulace čerpaného kalu zajišťuje frekvenční měnič. (5)

41

4.4.4.3 Dekantační odstředivka Odstředivka Aldec slouží ke kontinuální separaci pevné a kapalné fáze ze suspenzí.

Na

odstředivku

je

čerpán

zahuštěný

aerobně

stabilizovaný

kal

z homogenizačních nádrží. (5) 4.4.4.4 Čerpadlo odvodněného kalu Roliol MR25GVA24 Odčerpává odvodněný kal na mezideponii. Ovládání čerpadla je řešeno v samostatném řídicím systému. Po rozběhu odstředivky výstup řídicího systému ČOV aktivuje provoz čerpadla odvodněného kalu. Čerpadlo se pak zapíná na otáčky odpovídající hladině kalu v násypce, který je snímán ultrazvukovým hladinoměrem LC 508. Proti přetlaku na výtlaku je čerpadlo chráněno snímačem PCA 507. (5) 4.4.4.5 Lubrikační čerpadlo Roliol MV6I20 Slouží pro přimazávání výtlačného potrubí odvodněného kalu. Čerpadlo se zapíná tlakovým spínačem při stoupnutí tlaku ve výtlaku na 0,6 MPa, vypíná při poklesu na 0,4 MPa. Tlaky jsou nastaveny na tlakovém spínači. (5) 4.4.4.6 Kalová voda z odvodňování kalu - fugát Kvalita odstředěné kalové vody je významným měřítkem účinnosti separace tuhé kalové fáze. Při odstřeďování se pravidelně vizuálně kontroluje kvalitu fugátu. V případě, že fugát je tmavý, černý, obsahuje velký podíl nerozpuštěných látek, je třeba upravit parametry dávkování kalu do odstředivky, popřípadě dávku flokulantu, jeho koncentraci nebo typ flokulantu. Odčerpávání kalové vody z kalové jímky je zajištěno kalovým čerpadlem Sigma 50 GFHU. Odčerpávání kalové vody je v automatickém režimu a je odvislé od nastavitelných hladin v jímce kalové vody. Výška hladiny kalové vody je měřena ultrazvukovým čidlem. Kalová voda je čerpána do směsné nádrže kalu v čerpací stanici kalu DN1. (5) 4.4.4.7 Příprava a dávkování flokulantů Zařízení se skládá z rozpouštěcí nádrže (0,7 m3), dávkovače polyelektrolytu, míchadla, dávkovacího čerpadla a potrubních rozvodů. Navážené množství práškového PE je vyhrnováno šnekem a splachováno do nádrže. Za intenzivního míchání se PE rozpouští. Doba rozpouštění a míchání je určena výrobcem daného typu PE. V rozpouštěcí nádrži o objemu 0,7 m3 se flokulant 42

promíchává s vodou na homogenní roztok o koncentraci 0,1-0,2 %. K promíchání slouží míchadlo a doba promíchávání je podle druhu použitého flokulantu, ale nejméně 60 minut. (5)

Obr. 36 Kalová koncovka,


Dekantační odstředivka

Dávkování flokulantu



Macerátor

Čerpadlo odvodněného kalu



Zásobní silo na vápno

Skládka odvodněného kalu

Vřetenovým čerpadlem MV 1200 F4 se dopravuje roztok flokulantu z rozpouštěcí nádrže do kalového potrubí před odstředivku. Dávkované množství je závislé na výkonu 43

odstředivky, vstupní sušině kalu, množství flokulantu na kilogram sušiny a koncentraci roztoku v rozpouštěcí nádrži. (5)

44

5

IDENTIFIKACE NÁKLADŮ PRO PROVOZ KANALIZACE A ČOV NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 5.1 Předmět podnikání divize, smluvní vztahy VODÁRENSKÁ AKCIOVÁ SPOLEČNOST, a. s. Brno, divize Žďár nad

Sázavou poskytuje služby převážně na území okresu Žďár nad Sázavou majitelům infrastrukturního majetku - vodovodů a kanalizací - Svazu vodovodů a kanalizací Žďársko a Svazu vodovodů Bohdalov. Vztah společnosti jako provozovatele vodovodů a kanalizací a svazků respektive obcí, jako jejich vlastníků, je založen na provozních a nájemních smlouvách. Tyto smlouvy zajišťují a specifikují rozsah a komplexnost provozování, práva a povinnosti vlastníka a provozovatele, financování provozu a rozvoje, způsob stanovení ceny a plateb nájemného a další jiné podmínky spolupráce. Jednotná cena vodného a stočného v jednotlivých svazcích vychází z principu solidarity obcí sdružených ve svazcích.

5.2 Organizace provozů Od roku 2007 využívá Vodárenská akciová společnost, a. s. Žďár nad Sázavou jako prostředek řízení prací na jednotlivých pracovištích řídící systém Solver - systém pro plánování činností údržby a oprav poskytující například i podklady pro výpočet mezd pracovníků a další podobné podklady. Systém rozlišuje pět skupin činností (provozní činnosti, údržbové činnosti, opravy, ostatní činnosti a externí činnosti) a neúčtovaný čas. Provozní činnosti (CP) představují periodické činnosti, které provádí obsluha pro zajištění správné funkčnosti jednotlivých technologických celků. Údržbové činnosti (CU) jsou takové činnosti, které mají za cíl udržovat technologické celky v provozuschopném stavu po celou dobu jejich životnosti. Cílem údržbových činností je zpomalení opotřebovávání jednotlivých zařízení. Opravami (CO) se rozumí činnosti, které mají za cíl odstranit závady, poruchy a vady

za

účelem

uvedení

technologického

celku

nebo

zařízení

zpět

do

provozuschopného stavu. Činnosti, které souvisejí s provozováním kanalizace nebo ČOV, ale které nespadají ani do kategorie oprav, činností údržby nebo provozních činností se nazývají ostatní činnosti (CJ). 45

Externí činnosti jsou fakturované práce prováděné pro externí subjekty. Neúčtovaný čas je čas (režie), na základě kterého se neprovádí účetní zápisy. Jedná se zejména o čas strávený prací pro vlastní středisko, na cestě, na školení a také neodpracovaný čas (dovolená, nemoc, překážka v práci aj.). (10) 5.2.1 Rozbor neúčtovaného času 5.2.1.1 Neúčtovaný čas při údržbě Činnosti před provedením údržby: -

Převzetí příkazů k práci a související dokumentace a výkazů pro údržbu, konsultace s mistrem (řešení souvisejících prací s údržbou)

-

Kontrola vozidla před výjezdem, výjezd z garáže

-

Výdej materiálu pro údržbu, jeho nakládka

-

Výdej techniky, přístrojů, které nejsou standardním vybavením vozidla, příprava techniky (doplnění paliv, maziv, seřízení aj.)

-

Nakládka materiálu pro zajištění BOZP (značky, zábrany aj.)

-

Záznam do výkazu neúčtovaný čas

Činnosti po ukončení údržby: -

Komunikace s mistrem (sdělení problematiky z terénu)

-

Ošetření vozidel po práci, parkování vozidel

-

Vrácení nepoužitého materiálu do skladu

-

Ošetření použité techniky, oprava nefunkční techniky a nářadí, její vrácení

-

Vyplnění výkazu práce za den (součty)

-

Převzetí příkazu práce na příští den včetně dokladů

-

Očista zaměstnance, uložení pracovních oděvů a obuvi

5.2.1.2. Neúčtovaný čas při opravě poruch a při práci pro třetí osobu Činnosti před provedením opravy a při přípravě práce pro třetí osobu: -

Převzetí příkazů k práci a související podkladů, konsultace s mistrem (mapy, ostatní inženýrské sítě, povolení, provizorní funkce aj.)

-

Další činnosti jsou obdobné jako při přípravě na provádění údržby

Činnosti po ukončení opravy a při skončení práce pro třetí osobu: -

Obdobné činnosti jako po skončení údržby

46

5.2.1.3 Neúčtovaný čas – ostatní práce -

Opravy vozidel, techniky, přístrojů, nářadí

-

Periodická údržba techniky

-

Opravy na stavebních částech (majetek vodárenské akciové společnosti)

-

Údržba stavebních objektů (majetek vodárenské akciové společnosti)

-

Úklid, likvidace odpadů

-

Porady s mistrem (sdělování informací od nadřízených), zastupování mistra

-

Odstraňování sněhu

-

Záznam do výkazu – neúčtovaný čas

5.2.2 Organizace práce na jednotlivých provozech Při rozdělování práce se předpokládá, že mistr provozu má připravenou práci na příští den pro všechny zaměstnance včetně všech písemných podkladů, jako jsou pracovní příkazy, mapy GIS, výkazy práce pro třetí osoby, projekty přípojek aj. Pokud následující den není anomálie, platí pracovní příkazy připravené minulý den, které jsou konzultovány a předány pracovníkům na konci směny. V případě anomálie se pro část zaměstnanců mění příkaz práce a původní se posouvá na následující den nebo dny. Důležitým předpokladem je, že se anomálie nevyskytují každý den. Základem SW Solver je popis standardních pracovních postupů. Provozováním systému Solver se využívá dvou základních zdrojů informací, kterými jsou číselníky Solver a hlavní zásobník práce. Číselník Solver rozlišuje seznam středisek (vodovody, kanalizace, ostatní, aj.), seznam zařízení (obec, objekt, část objektu, díl objektu), seznam činností (kódy úkolů), seznamy pracovníků a techniky, kalendář, periodu opakování, měrnou jednotku (kus, hodina, kilometr), přístupová práva aj. Hlavní zásobník práce obsahuje čtyři hlavní druhy požadavků (plánovanou údržbu a provozní činnosti, neovlivnitelné akce – poruchy a havárie, ovlivnitelné akce – plánované akce, práce pro třetí osobu – práce na objednávku) a další funkce (filtry) – stav požadavku (ukončený, neukončený), termín provedení požadavku (od – do), autor vystaveného požadavku a další různé filtry (obcí, druhů činností, objektů, periody opakování aj.).

47

5.3 Přehled provedených oprav a provozních, údržbových a ostatních činností Zásobník prací vytváří a doplňuje zejména středisko řízení prací (SŘP) a provozní střediska (provozy a dispečink). Plánování pravidelné údržby, provozních a ostatních činností provádí SŘP. Požadavky týkající se poruch zadávají provozy a dispečink. Plánované opravy zařazuje do zásobníku prací SŘP nebo provoz. Při plánování provozních, údržbových a ostatních činností se vychází z provozního řádu vodního díla a SŘP využívá pro plánování také vyhodnocení pracovního fondu. Snahou SŘP je tedy přihlédnout a přiblížit se reálným časovým možnostem daného provozu. Stejně jako při plánovaných opravách nebo v případě havárie (poruchy), které mají vazbu na software EP 2000 (evidence poruch), obsahuje požadavek následující údaje: -

Obec (místo zásahu)

-

Objekt (kanalizační síť, objekt ČOV, speciální vozidlo, fekální vůz aj.)

-

Část (odlehčovací komory, kanalizační šachty, hrubé předčištění aj.)

-

Pracovník (počet pracovníku, fond pracovní doby)

-

Technika, materiál

-

Druh činnosti (údržba sítě-čištění, vzorky, provoz-zařízení ČOV, údržbazařízení ČOV, externí práce-nestavební) Termín provedení (datum, od-do)

-

Požadavky jsou SŘP předány střediskům k realizaci (na základě přidělených přístupových práv v systému) zařazením požadavku do zásobníku práce střediska. Požadavek je k realizaci zadán formou tiskové sestavy. Střediska postupně realizují požadavky zadané SŘP a doplňují do nich následující údaje: -

Kdo požadavek provedl (pracovníci, technika)

-

Kdy byl požadavek proveden (datum)

-

Počet hodin, motohodin nebo ujetých kilometrů

-

Spotřebovaný materiál

-

Případně další údaje v dalších záložkách žádanky

SŘP pravidelně vyhodnocuje splněné a nesplněné požadavky. Na základě konzultace s provozem, vyhodnocením volné kapacity střediska a priority požadavku se nerealizované požadavky buď vrací do zásobníku práce (změna termínu realizace) nebo 48

49

Opravy

Údržba

Ostatní

Provozní

Typ činnosti


Maršovice


Maršovice


Obec

Kanalizační síť

Objekt

Část

Čištění sítě

Kanalizační síť a šachty Kanalizační šachty

Údržba sítě - čištění Kontrola kanalizačních šachet

Vtokový objekt

Poruchy – havárie kanalizace

Plánované - opravy kanalizační Kanalizační šachty sítě

Údržba sitě – nátěry

Kontrola terénu nad kanalizačním potrubím Kontrola terénu nad kanalizačním potrubím

Opravy

Opravy

7,25

2,50

Kontrola terénu Nátěr

7,50

228,00

2,50

3,00

5,50

85,5

114,5

3,0

1,25

16,50

113,00

1,25

1,00

5,00

2,25

35,00

26,00 3,00

14,50

129,50

227,25

6,25

82,00

113,00

Skutečnost

60,00

61,25

98,00

10,00

94,00

169,00

Plán

Kontrola terénu

Provedení deratizace

Čištění sítě

Kanalizační síť a šachty

Údržba sítě - čištění Deratizace interní

Kontrola objektů

Kanalizační šachty

Kontrola kanalizačních šachet

Odběr vzorků

Kontrola objektů

Výustní objekt

Výustní objekt

Vzorky

Kontrola výůstních objektů

Prohlídky kanalizace (vizuální, Prohlídky kanalizace kamerou) Kontrola odlehčovacích komor a Odlehčovací komory Kontrola objektů separátorů a separátory

Kontrola objektů

Kontrola objektů

Výustní objekt

Kontrola výůstních objektů

Odběr vzorků

Výustní objekt

Kontrola objektů

Popis činnosti

Vzorky

Kontrola odlehčovacích komor a Odlehčovací komory separátorů a separátory

Druh

jsou ze zásobníku práce odstraněny zařazením do zásobníku nerealizovaných

požadavků. Tabulka XI – Seznam oprav a provozních, údržbových a ostatních činností na

kanalizaci Nové Město na Moravě v roce 2010

Po tomto vyhodnocení SŘP porovnává plán činností se skutečným provedením. U realizovaných

požadavků

porovnává

plánované

a

odpracované

hodiny.

Pro

nerealizované pak vytváří podklad pro zvážení následující realizace. Toto slouží jako podklad pro vyhodnocení skladby pracovního fondu střediska (zpětná vazba na kapacitu střediska, plán údržby a plnění zásobníku práce). 5.3.1 Kanalizace Nové Město na Moravě Definice činností a zařazení do skupin činností včetně plánovaného a skutečného časového fondu v hodinách je uveden v tabulce (Tabulka XI). 5.3.2 Čistírna odpadních vod Nové Město na Moravě Provozní a údržbové činnosti jsou rozděleny do pěti základních skupin, dle definice činnosti, její důležitosti, včetně plánovaného termínu provedení. Každou skupinu činností provádí jeden pracovník. Seznam činností mají pracovníci k dispozici v předpisu práce. 5.3.2.1 Denní činnosti Činnosti opakující se denně: -

DV. Činnosti s důležitostí vysokou jsou uvedeny v tabulkách (Tabulka XII a XIIA),

-

DN (činnosti s důležitostí nízkou),

-

DK (při zahušťování i odvodňování),

-

DKZ (pouze při zahušťování),

-

DKO (pouze při odvodňování),

5.3.2.2 Týdenní nebo nepravidelné činnosti Činnosti s periodou opakování jeden týden: -

TV (s důležitostí vysokou),

-

TN (s důležitostí nízkou),

-

LOK (likvidace a odvoz kalu),

5.3.2.3 Měsíční činnosti Činnosti s periodou opakování jeden měsíc: -

MV (s důležitostí vysokou),

-

MN (s důležitostí nízkou), 50

51

27

26

25

24

23

01. 07. Separátor písku s integrovaným praním - Fontána

Lapače písku

Odlehčovací komora před DZ včetně ručně stíraných česlí

01. 19. Měrný žlab na odtoku dešťových vod – PARS P7

22

21

Stavidla obtoku

01. 13. Stanice pro příjem fekálních vod

01. 11. Lis na shrabky s promýváním – Fontána LSP

01. 05. Strojně stírané rotační síto – Huber Rotomat RO 9

01. 04. Skluzný plech na shrabky, kontejner

01. 03. Strojně stírané rotační síto – Huber Rotomat RO 1

Dešťová zdrž

PS 01 – Hrubé předčištění

20

19

18

17

16

15

14

13

12

11

10

9

8

7

6

5

4

3

Kontrola obsahu organických látek v písku.

Kontrola automatického provozu praní písku.

Kontrola automatického provozu na monitoru PC (chod šneku).

Kontrola funkce kompresorů MT004 a automatického provozu na monitoru PC.

Očištění česlí a odvoz shrabků do kontejneru.

Vizuální kontrola.

Kontrola zařízení na měření hladiny a průtoku.


Kontrola funkce otevření a zavření stavidel.

Očištění hladinových spínačů (včetně spínačů za budovou LP), kontrola správného nastavení.

Vizuální kontrola chodu zařízení při přejímce fekálií.

Očištění spínacích sond, kontrola funkce strojně stíraného rotačního síta Huber Rotomat RO 3.1

Kontrola průchodnosti výtlačného potrubí a žlabu.

Kontrola šnekového dopravníku shrabků, funkčnosti promývacího a ostřikovacího zařízení.

Kontrola vytápění zařízení (zimní období).

Kontrola funkce automatického provozu na monitoru PC.

Očištění spínacích sond.

Vizuální kontrola chodu zařízení, případné vyčištění výsypky shrabků.

V případě potřeby zajištění výměny kontejneru, vápnění nových shrabků.

Kontrola zřízení, případné shrábnutí nahromaděných shrabků.

Kontrola vytápění zařízení (zimní období).

Vizuální kontrola chodu zařízení.

Kontrola funkce automatického provozu na monitoru PC.

Očištění spínacích sond

Vizuální kontrola vyčištěné odpadní vody, případné odstranění zachycených látek.

Kontrola stavu, správného chodu a zápisy spotřeby.

Plynová stanice Výustní objekt z ČOV

Zápis denního hlášení (opis hodnot, odběr vzorků, měření požadovaných hodnot, vedení provozního deníku).

Denní hlášení

1

2

Činnost

Část

Objekt

Areál – přidružené objekty k ČOV

Poř. číslo

Tabulka XII – Seznam denních činností s důležitostí velkou (první část)

52

54

53

52

PS 02 – Čištění odpadních vod

51

50

49

48

47

46

45

44

43

42

41

40

39

38

37

36

35

34

33

32

31

30

Čerpací stanice kalu DN2 - S

Čerpací stanice kalu DN1 - N

03. 02. Dmychadlové soustrojí – Lutos DT30

03. 01. Středněbublinový aerační systém – Fortex AME 260S

Čerpací jímky na plovoucí nečistoty

Aktivační nádrž AN2 - S

Aktivační nádrž AN1 - N

02. 06. Dmychadlové soustrojí – Lutos DT100

02. 27. Měrný žlab na odtoku z ČOV – PARS P5

02. 23. Dávkovací kabinet – Purity control

02. 22. Dávkovací čerpadla na prefloc

02. 02. Jemnobublinový aerační systém – Fortex AME D

02. 20B. Ponorné kalové čerpadlo – GFHU 80 (přebytečný kal DN2)

02. 20A. Ponorné kalové čerpadlo – GFHU 100 (vratný kal DN2 a přebytečný kal DN1)

02. 19. Ponorné kalové čerpadlo – GFHU 150 (vratný kal DN1)

02. 18. Magneticko-indukční průtokoměr – KROHNE Optiflux (PK)

02. 17. Magneticko-indukční průtokoměr – KROHNE Optiflux (VK)

02. 16. Ponorná kalová čerpadla – GFRU 50

02. 15. Strojní vybavení dosazovací nádrže DN2

02. 14. Strojní vybavení dosazovací nádrže DN1

01. 07. Separátor písku s integrovaným praním - Fontána

PS 01 Hr. Př.

28

29

Část

Objekt

Poř. Číslo


Kontrola chodu zařízení.

Vizuální kontrola funkce provzdušňování.

Kontrola měření výšky hladiny.

Kontrola chodu zařízení, kontrola chodu míchadel M204 – M206.

Kontrola správné funkce automatického provozu na monitoru PC.

Kontrola chodu zařízení, kontrola chodu míchadel M201 – M203.


Kontrola chodu zařízení.


Kontrola zařízení na měření hladiny a průtoku.


Vizuální kontrola dávkování.

Kontrola tlaku na manometru u aeračních elementů (potrubí dmychárna).

Kontrola správné funkce automatického provozu na monitoru PC. Kontrola chodu zařízení.

Kontrola správné funkce (stop čerpadla = 0 l/s)

Kontrola chodu automatického provozu čerpadel plovoucích nečistot.

Kontrola chodu na monitoru počítače a vizuální kontrola.

Vizuální kontrola funkce separátoru.

Činnost

Tabulka XII A – Seznam denních činností s důležitostí velkou (druhá část)

PS 03 – Kalové hospodářství

5.3.2.4 Nadměsíční činnosti Činnosti s periodou opakování větší jak jeden měsíc. Jedná se především o údržbové činnosti.

Obr. 42 Nadměsíční údržba,


Čištění aktivačních nádrží






53

5.3.2.5 Elektroúdržba Činnosti s různou periodou opakování, kterou provádí dle plánu činnosti provozní elektrikář.

5.4 Zdroje pro zajištění funkce Pro zajištění správné funkce každé čistírny odpadních vod jsou nutné zdroje, ze kterých se hradí všechny nutné a oprávněné náklady provozu. (7) Převážnou částku těchto zdrojů tvoří stočné, které je také zdrojem pro pokrytí provozních nákladů kanalizace. Stočné je cenou za službu spojenou s odváděním, čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod. Dalšími zdroji krytí nákladů mohou být například dotace od obcí apod. Cenu stočného reguluje stát cenovými výměry Ministerstva financí ČR, tzv. věcným usměrněním ceny v souladu se zákonem o cenách. (7) Věcné usměrňování cen spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Těmito podmínkami jsou: -

maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve vymezeném období

-

maximální podíl, v němž je možné promítnout do ceny zvýšení cen určených vstupů ve vymezeném období

-

závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny, včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny. (11)

5.5 Přehled provozních nákladů Skladba ceny se tvoří členěním nákladů dle kalkulace. Přesná podoba kalkulace není závazně stanovena. V přehledu nákladů ČOV se objevuje 116 kalkulačních položek. Tyto kalkulační položky jsou rozděleny v tabulce (Tabulka XIII) do třinácti skupin: -

spotřeba materiálu,

-

elektrická energie,

-

mzdy a zdravotní a sociální pojištění,

-

dodavatelské opravy,

-

ostatní provozní náklady,

-

poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

-

nájemné, 54

-

silniční daň, správní a jiné poplatky, pojistné, odpisy,

-

provozování jiné středisko

-

likvidace (stabilizovaný kal, shrabky z česlí, odpad z lapáku písku)

-

režie (výrobní, zásobovací, správní)

-

práce na jiných objektech (vnitro)

-

ostatní výnosy

Tyto kalkulační položky rozděleny v tabulce (Tabulka XIII). 5.5.1 Spotřeba materiálu Spotřebním materiálem se rozumí všechen materiál potřebný pro realizaci údržby, provozu a oprav, včetně havárií. Jedná se především o chemikálie (chlorované vápno, síran železitý, flokulant, pálené vápno), zemní plyn (vytápění objektů), plastická maziva a oleje (údržba technologie), ochranné pracovní pomůcky, palivové hmoty (spotřebovaná motorová nafta a benzín), a další ostatní materiál (barvy, nářadí aj.) 5.5.2 Elektrická energie Spotřeba elektrické energie je významnou kalkulační položkou, která se projevuje v konečném stanovení nákladů na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody. Na ČOV se v letech 2008 – 2010 spotřebovaná energie podílela na celkových nákladech průměrně 9,4%. 5.5.3 Mzdy a zdravotní a sociální pojištění Objem mzdových prostředků a zdravotního a sociálního pojištění souvisí s objemem prací a činností při provozování čistíren odpadních vod. Čerpání této kalkulační položky je zásadně odvislé od počtu odpracovaných hodin vlastními pracovníky. (7) Tato kalkulační položka je druhou největší a tvořila v letech 2008 – 2010 čtvrtinu celkových nákladů. 5.5.4 Dodavatelské opravy Objem dodavatelských oprav souvisí s objemem plánovaných oprav a se stavem a poruchovostí jednotlivých zařízení na ČOV.

55

5.5.5 Ostatní provozní náklady Ostatní provozní náklady jsou kalkulační položkou, která v sobě zahrnuje nejširší spektrum různých nákladů. (7) V této skupině jsou zařazeny náklady spojené s nákupem služeb (telefony, dopravné, školení, vzdělávání, jízdné, stravné, ubytování, odborné knihy a časopisy aj.). Součástí této položky jsou také náklady na externí rozbory půd a kalů. 5.5.6 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Výše plateb za vypouštění odpadních vod na ČOV do recipientu je odvislá od jejich úrovně čištění a kvality. Výše těchto poplatků je také spjata s objemem vypouštěných odpadních vod. 5.5.7 Nájemné Hodnota nájemného se hradí ve prospěch účtu vlastníka ČOV. Ten by tyto získané finanční prostředky měl využívat k rekonstrukcím a modernizacím čistírny odpadních vod. 5.5.8 Provozování jiné středisko, práce na jiných objektech, ostatní výnosy Ve vodárenské akciové společnosti je sledovaná ekonomika jednotlivých středisek. Náklady na provoz jsou účtovány formou vnitropodnikových výkonů a nákladů. V případě nákladů se na ČOV jedná o práce středisek elektro, čištění kanalizací (sacokanalizační vůz Helmers), dispečinku, laboratoře (odběr, svoz, laboratorní rozbory), práce jiných divizí (monitorování kanalizace aj.) a také práce technologa odpadních vod. Výkony jsou práce na jiných objektech a ostatní výnosy (čištění odpadních vod pro obyvatele, fekální vůz, ostatní služby pro obyvatelstvo). 5.5.9 Likvidace Na ČOV vznikají čtyři základní druhy odpadů zařazených dle katalogu odpadů do kategorie O. Náklady na jejich využití (odstranění) tvoří tuto kalkulační položku. Jedná se o odpady Shrabky z česlí, Odpad z lapáku písku, Odpad z čištění kanalizace a Stabilizovaný kal (odvodněný).

56

5.5.10 Režie Do nákladů na vyčištění jednotkového množství odpadní vody se na ČOV zahrnují tři typy režií (výrobní, správní a zásobovací). Výrobní režie je součet nákladů související s funkcí střediska vodovodů a kanalizací Nové Město na Moravě, které má ve své povinnosti zajištění provozu ČOV. Jedná se o náklady na provoz jeho sídla, garáží a skladů, na administrativu, na fakturaci stočného aj. Správní režie je suma nákladů související s funkcí správy Vodárenské akciové společnosti Žďár nad Sázavou. Zásobovací režie jsou náklady na činnost podpůrného útvaru zajišťující zásobování (provoz skladu). Tabulka XIII – Přehled nákladů na ČOV v korunách českých (rok 2008 – 2010) Nákladové položky [Kč]

2008

2009

2010

Spotřeba materiálu

673 022

763 624

854 306

Elektrická energie

1 501 773

1 797 512

1 950 137

Mzdy a zdravotní a sociální pojištění

3 177 985

3 238 927

2 961 891

531 436

521 900

242 898

87 504

155 604

88 799

115 083

136 891

136 726

5 437 313

5 437 313

5 287 980

88 742

145 864

138 770

1 112 554

966 954

1 058 297

Likvidace (stabiliz. kal, shrabky z česlí, písek z LP)

399 801

445 916

338 470

Režie (výrobní, zásobovací, správní)

756 378

981 154

961 952

Dodavatelské opravy Ostatní provozní náklady Poplatky za vypouštění odp. vod do vod povrchových Nájemné Silniční daň, správní a jiné poplatky, pojistné, odpisy Provozování jiné středisko

Práce na jiných objektech

- 1 767 471 - 1 625 362 - 1 549 547

Ostatní výnosy

- 97 240

Celkem (oprávněné provozní náklady)

- 93 560

- 107 100

12 016 880 12 872 737 12 363 579

5.6 Stanovení nákladů na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody Celková cena je stanovena v korunách českých na 1m3 odvedených odpadních vod a je vypočtena jako podíl oprávněných provozních nákladů dle kalkulačních 57

položek a jednotek množství vyčištěné odpadní vody. Z tohoto důvodu je velmi důležitým faktorem měření množství odpadních vod. Stanovení nákladů na jednotkové množství uvádí tabulka (Tabulka XIV). Tabulka XIV – Náklady na vyčištění 1m3 odpadní vody na ČOV Položka

2008

Oprávněné provozní náklady celkem [Kč]

2009

2010

12 016 880 12 872 737 12 363 579

Množství vyčištěné odpadní vody za rok celkem [m ] 3

Náklady na vyčištění 1m3 odpadní vody [Kč]

58

1 210 832

1 368 906

1 367 261

9,93

9,40

9,04

6

ZÁVĚR Čištění odpadních vod a správné provozování na ně napojených stokových sítí je

dnes velmi aktuálním a důležitým tématem, které se týká bezprostředně každého z nás. Představuje totiž velmi významnou oblast nakládání s odpady, která se může nepříznivě odrazit na stavu životního prostředí. Je proto důležité, aby byla důsledně plněna všechna legislativní opatření, která jsou s touto problematikou spojena. Zákon O ochraně životního prostředí zahrnuje ochranu jednotlivých složek životního prostředí a tou je i voda. Každý je povinen předcházet jejímu znečišťování a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti, které by měly negativní vliv na její kvalitu. Každá výstavba nebo rekonstrukce čistírny odpadních vod je provázena mnoha problémy. Velký důraz je třeba dbát především při přípravě a projektování takovýchto staveb. Ovšem nejen řešení stavebních objektů, ale především vybavení čistíren odpadních vod a stokových sítí spolehlivou a osvědčenou technologií je velmi důležitou skutečností. Je třeba mít na zřeteli, že hospodárnost provozu čistíren odpadních vod a jejich stokových sítí a splnění a dodržování limitů pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových, bude po předání těchto vodních děl vlastníkovi, potažmo nájemci, nejdůležitějším faktorem při tvorbě cen stočného. Tato skutečnost totiž svým významem a dopadem pak široce souvisí s celkovou spokojeností obyvatel daných lokalit. Také správné nastavení provozních parametrů a dodržování pracovní kázně, splněním daných pracovních postupů, je dalším důležitým faktorem, který má vliv na celkovou cenu na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody a také tedy na výši ceny stočného. V neposlední řadě má vliv na hospodárnost těchto provozů kvalita provedení těchto staveb. Stavební dozor musí v průběhu stavby důsledně dohlížet na kvalitu prováděných prací při stavbě nebo při montáži technologie. ČOV spolehlivě dosahuje vysokých účinností čistícího procesu ve všech sledovaných ukazatelích, má dostatečné kapacity na plánované napojování okolních obcí (Rokytno, Maršovice, Pohledec, Nová Ves, Petrovice), rozvoj města a pro příjem dovážených odpadních vod od externích znečišťovatelů. V odstraňování dusíkatého znečištění (ukazatel dusík celkem) dosahuje nejlepších výsledků ze všech čistíren odpadních vod provozovaných Vodárenskou akciovou společností, divize Žďár nad Sázavou. Důvodem je především zatížení ČOV, které se pohybuje mezi 50 – 60 % a tím je dána dostatečná doba zdržení v aktivačních nádržích, což má vliv na průběh nitrifikace a denitrifikace. Z tabulky (Tabulka XIV) je zřejmé, že těchto výsledků ČOV 59

dosahuje současně se stále se zmenšujícími náklady na jednotkové množství vyčištěné odpadní vody (m3). Převážnou část nákladů na čištění odpadní vody na ČOV tvoří nájemné hrazené vlastníkovi. Tuto hodnotu určuje vlastník infrastrukturního majetku. V letech 2008 – 2010 tvořilo toto nájemné 4,10 Kč.m-3.

60

7 (1)

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Dohányos M., Koller J., Strnadová N., Čištění odpadních vod, VŠCHT Praha, 1998

(2)

Hlavínek P., Kužmová V., Říha J., Jakost vody v povodí. 1. Vydání Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004. 209 s. ISBN 80-214-2815-5.

(3)

Hlavínek P., Čištění odpadních vod, Noel 2000 s.r.o., 1996.

(4)

Chudoba J., Odpadní vody a jejich čištění, Praha: b. n., 1991. 121 s. ISBN 8085122-09-X.

(5)

Laštovička P., Vyhodnocení rekonstrukce ČOV Nové Město na Moravě, Mendelova univerzita v Brně, Bakalářská práce 2010

(6)

Malý J., Hlavínek P., Čištění průmyslových odpadních vod, Noel 2000 s.r.o., Brno 1996

(7)

Pytl V. a kolektiv, Příručka provozovatele čistírny odpadních vod, vydavatel Medim, spol. s. r. o. pro SOVAK ČR, vydání 1., 2004

(8)

Vítěz T., Groda B., Čištění a čistírny odpadních vod, 1. vydání Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008. 126 s. ISBN 978-80-7375-180-7.

(9)

Svaz

vodovodů

a

kanalizací

měst

a

obcí

s.

r.

o.

http://www.svkmo.cz/clanek.php?kod=projekt-ochrana-vod-povodi-reky-dyje (10) Vodárenská akciová společnost, a. s., Metodický pokyn č.1/2007 Provozování SW Solwer http://www.vodarenska.cz/ (11) 17/1992 Sb. Zákon ze dne 5. prosince 1991 o životním prostředí http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=39673 (12) 274/2001 Sb. Zákon ze dne 10. července 2001 o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=51549 61

8

SEZNAM TABULEK

Zdroje všech informací v tabulkách poskytla Vodárenská akciová společnost, a. s. Brno, divize Žďár nad Sázavou. Tabulka 1

Přehled základních identifikačních údajů stokového systému, strana 15

Tabulka 2

Přehled potrubí na kanalizaci Nové Město na Moravě v metrech, strana 16

Tabulka 3

Přehled hlavních objektů sběrače A, strana 18

Tabulka 4

Přehled hlavních objektů sběrače B, strana 21

Tabulka 5

Přehled hlavních objektů sběrače C, strana 22

Tabulka 6

Přehled hlavních objektů sběrače D, strana 24

Tabulka 7

Charakteristické denní hydraulické zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu, strana 26

Tabulka 8

Charakteristické denní látkové zatížení na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci dle projektu, strana 26

Tabulka 9

Průtok odpadní vody česlemi na ČOV Nové Město na Moravě po rekonstrukci, strana 29

Tabulka 10

Základní parametry aeračního systému na ČOV Nové Město na Moravě, strana 33

Tabulka 11

Seznam oprav a provozních, údržbových a ostatních činností na kanalizaci Nové Město na Moravě v roce 2010, strana 49

Tabulka 12

Seznam denních činností s důležitostí velkou (první část), strana 51

Tabulka 12a Seznam denních činností s důležitostí velkou (druhá část), strana 52 Tabulka 13

Přehled nákladů na ČOV v korunách českých (rok 2008 – 2010), strana 57

Tabulka 14

Náklady na vyčištění 1m3 odpadní vody na ČOV, strana 58

62

9

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1, 2

Nové Město na Moravě, strana 14

Obrázek 3, 4, 5, 6

Odlehčovací komory, strana 17

Obrázek 7

ČOV Nové Město na Moravě, strana 25

Obrázek 8, 9

Lapač štěrku, strana 27

Obrázek 10, 11

Dešťová zdrž, strana 28

Obrázek 12, 13

Stanice pro příjem fekálních vod, strana 29

Obrázek 14, 15

Jemné česle, strana 30

Obrázek 16, 17

Lapáky písku, strana 31

Obrázek 18

Aktivační nádrž AN 2 S, strana 32

Obrázek 19

Aktivační nádrž AN 1 N, strana 32

Obrázek 20, 21

Dmychárna, strana 33

Obrázek 22, 23, 24 25

Dosazovací nádrže, strana 34

Obrázek 26, 27

Dosazovací nádrže, strana 35

Obrázek 28, 29

Čerpací stanice kalu, strana 36

Obrázek 30

Měrný objekt, strana 38

Obrázek 31

Vyčištěná odpadní voda, strana 38

Obrázek 32

Uskladňovací nádrže, strana 39

Obrázek 33

Rotační zahušťovač, strana 39

Obrázek 34, 35

Homogenizační nádrže, strana 41

Obrázek 36, 37

Kalová koncovka, strana 43

Obrázek 38, 39, 40, 41

Kalová koncovka, strana 43

Obrázek 42, 43, 44, 45

Nadměsíční údržba, strana 53

63

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents