MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2013
RADKA KOTYZOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Stanovení složek domovního odpadu Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D.
Vypracovala: Bc. Radka Kotyzová
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Stanovení složek domovního odpadu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat své rodině za pomoc při zpracování praktické části diplomové práce. Také děkuji mému vedoucímu diplomové práce Ing. Bohdanu Stejskalovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce.
ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o množství a jednotlivých složkách domovního odpadu. V první části jsou vymezeny základní pojmy a popsány rozdíly v metodikách sběru dat podle informačního systému odpadového hospodářství a českého statistického úřadu. Následně je zjištěno množství a složení komunálních a domovních odpadů v České republice. V práci jsou uvedeny možnosti obcí využívat různé způsoby sběru komunálních a tříděných složek a také spolupráce obcí se systémy zpětného sběru. V části materiál a metodika se nejprve popisuje obec a systémy sběru odpadů. Následně je navrhnuta metodika pro vlastní sledování složek domovních odpadů. V poslední části jsou uvedeny výsledky ročního sledování odpadů a jejich porovnání s daty za obec Drnovice a celou Českou republiku. Důležitým bodem v závěru je zjištění potenciálu materiálového využívání komunálních odpadů podle plánu odpadového hospodářství. Klíčová slova: domovní odpad, komunální odpad, složky odpadu, plán odpadového hospodářství
The diploma work deals with the quantity of individual components and household waste. The first part defines the basic terms and explains the differences in the methodologies of data collection by Waste Management Information System and the Czech Statistical Office. Subsequently, the quantity and composition of municipal and household waste in the Czech Republic. This work presents possibilities for municipalities to use different ways of collecting municipal and classified components and cooperation between municipalitiesback collection. In the materials and methodology first describes the community and waste collection schemes. Subsequently, the methodology is designed for self-monitoring of components of household waste. In the last section it presents the results of the annual monitoring of waste and their comparison with the data for the entire village Drnovice and the Czech Republic. At the end, the important point is to determine the potential use of municipal waste material in accordance with Waste Management Plan.
Keywords: household waste, municipal waste, waste components, waste management plan
OBSAH 1 ÚVOD .............................................................................................................. 10 2 CÍL PRÁCE .................................................................................................... 11 3 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE .................................................................... 12 3.1 Základní pojmy ........................................................................................... 12 3.2 Sběr dat podle ISOH a ČSÚ ....................................................................... 14 3.2.1 Metodika ČSÚ ............................................................................................................. 16 3.2.2 Metodika ISOH - Soustava indikátorů odpadového hospodářství .............................. 17
3.3 Množství a složení komunálních/domovních odpadů v České republice ............................................................................................................................. 19 3.4 Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem .... 27 3.5 Možnosti občanů odkládat KO a vytříděné složky .................................. 29 3.5.1 Způsoby sběru ............................................................................................................. 29 3.5.2 Systémy nakládání s komunálními odpady a obalovými odpady................................ 32
3.6 Spolupráce obcí se systémy zpětného odběru ........................................... 34 4 MATERIÁL A METODIKA ........................................................................ 38 4.1 Charakteristika obce Drnovice .................................................................. 38 4.1.1 Popis obce .................................................................................................................... 38 4.1.2 Způsob nakládání s odpady v obci .............................................................................. 39 4.1.3 Sběr a svoz odpadů ...................................................................................................... 42 4.1.4 Sběrný dvůr ................................................................................................................. 43
4.2 Návrh metodiky sledování hmotnostních složek domovního odpadu spolu se zařazením jednotlivých složek podle Katalogu odpadů .................. 44
4.3 Charakteristiky množství ........................................................................... 45 5 VÝSLEDKY A DISKUZE ............................................................................. 47 5.1 Produkce a složení odpadů za rok ............................................................. 47 5.2 Podrobnější produkce a vývoj druhů odpadů tříděných v domácnosti. 51 5.3 Produkce odpadů obce Drnovice ............................................................... 56 5.4 Porovnání produkce za rok s obcí a ČR ................................................... 61 6 ZÁVĚR ............................................................................................................ 65 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY........................................................... 67 SEZNAM OBRÁZKŮ....................................................................................... 69 PŘÍLOHY .......................................................................................................... 71
1 ÚVOD Každý den, ať chceme, či nechceme, produkuje každý z nás odpady. Člověka provází odpady již od doby kamenné. V té době ještě nebyly takový problém, jako je tomu dnes. Odpady již nejsou tak lehce odbouratelné z životního prostředí jako kdysi. Proto problematika odpadů je stále aktuální a neustále se vyvíjí. Ve světě, především v rozvojových zemích rychle narůstá množství odpadů a to především těch, které jsou nebezpečné. V Československu se problematice odpadů nevěnovala téměř velká pozornost, a až teprve v roce 1991 byly odpady a odpadové hospodářství legislativně upraveny. Do té doby byly hojně rozšířeny sběrny a výkupny tzv. druhotných surovin např. kovů a papíru. V České republice dochází každým rokem k mírnému nárůstu komunálních odpadů. Mezi roky 2007 – 2011 došlo k nárůstu produkce komunálních odpadů o 25 kg na obyvatele. Je to způsobeno tím, že se zvyšuje životní úroveň obyvatelstva a také dostupností různého sortimentu na trhu. Důležitým krokem v řešení problematiky odpadů bylo vytvoření plánu odpadového hospodářství České republiky, který nabyl účinnosti nařízením vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Tímto způsobem se podpořil proces vedoucí k udržitelnému odpadovému hospodářství. Platnost tohoto plánu je 10 let a během této doby je snahou splnit stanovené cíle. Z hlediska této diplomové práce patří k významnému cíli zjistit, zdali lze splnit jeden z cílů plánu odpadového hospodářství a to ten, zdali lze zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Proto je nezbytně nutné znát jeho složení, aby bylo možné správně nastavit systém odděleného sběru vybraných složek domovního odpadu.
10
2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je provedení dlouhodobého sledování domovních odpadů ve vybrané domácnosti. Jedná se o třídění a vážení jednotlivých odpadů a dále zařazování podle katalogu odpadů. Následně je třeba provést statistické vyhodnocení naměřených dat a porovnání s dostupnými daty v České republice. Nezbytnou součástí této práce je návrh metodiky. Posledním bodem je zjištění potenciálu materiálového využívání komunálních odpadů podle plánu odpadového hospodářství.
11
3 TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 3.1 Základní pojmy Odpad – je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č.185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů [28] Komunální odpad – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání [28] Odpad podobný komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů [28] Biologicky
rozložitelný
odpad
–
jakýkoli
odpad,
který
podléhá
aerobnímu
nebo anaerobnímu rozkladu [28] Biologický odpad – biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu [28] Nebezpečný odpad – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 zákona č.185/2001 Sb. o dopadech ve znění pozdějších předpisů [28] Domovní odpad – je odpad vznikající v domácnostech jako spotřební odpad jejich obyvatel (domovní odpad vzniká na území obce a má původ v činnosti nepodnikajících fyzických osob). Domovní odpad je součástí komunálního odpadu. Pojem domovní odpad není legislativou definovaný.[25] [27] Využitelné složky Využitelné složky komunálního odpadu jsou druhy odpadů získané odděleným sběrem, a které lze po úpravě nebo přímo využít většinou jako druhotnou surovinu. Využitelnou složkou komunálního odpadu jsou zejména: odděleně sebraný papír, sklo, plasty, železné 12
a neželezné kovy a jejich slitiny, textil, biologický odpad. Odděleně sebrané využitelné složky jsou podle Katalogu odpadů vedeny v podskupinách 20 01 a 15 01. [27] Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je odpad, který zůstává po oddělení využitelných složek a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Někdy je také nazýván „zbytkovým“ odpadem. Směsný odpad je v Katalogu odpadů veden pod označením 20 03 01 jako „směsný komunální odpad“. [27] Ostatní odpady z obcí Ostatními odpady z obcí jsou komunální odpady, které vznikají při užívání pozemních komunikací a veřejných prostranství převážně na území obcí fyzickými osobami (nepodnikatelskými subjekty). Patří sem uliční smetky, odpady z odpadkových košů, odpady z městských tržišť, ale i volně odhozené odpadky. Pojem není legislativně vymezen. [27] Obal – je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku nebo výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, jestliže má zároveň: 1. v místě nákupu tvořit prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiného konečného uživatele (dále jen "prodejní obal"), 2. v místě nákupu tvořit skupinu určitého počtu prodejních jednotek, ať již je tato skupina prodávána spotřebiteli nebo jinému konečnému uživateli, anebo slouží pouze jako pomůcka pro umístění do regálů v místě prodeje a může být z výrobku odstraněn, aniž se tím ovlivní jeho vlastnosti (dále jen "skupinový obal"), nebo 3. usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození (dále jen "přepravní obal"). [29]
13
3.2 Sběr dat podle ISOH a ČSÚ V České republice se provádí šetření o produkci a nakládání s odpady ve dvou liniích: 1. ohlašováním údajů na základě zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které celostátně shromažďuje Ministerstvo životního prostředí, respektive z jeho pověření Česká informační agentura životního prostředí (CENIA), dříve Centrum pro hospodaření s odpady (CeHO). CENIA všechny informace obdržené z obcí s rozšířenou působností a krajských úřadů verifikuje a nahrává do Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), 2. statistickým šetřením prováděným Českým statistickým úřadem (ČSÚ); je to duplicitní zjišťování údajů o produkci a nakládání s odpady, a to na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Data v těchto dvou systémech jsou zjišťována rozdílnou metodikou (viz. kap.3.2.1 a 3.2.2.), čímž jsou výsledky samozřejmě rozdílné, ale neměly by být odlišné diametrálně. [23] Nejprve si musíme říct, kdo vlastně do těchto dvou systémů posílá data. Jsou to původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady. Jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Způsob vedení průběžné evidence odpadů je uvedeno ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění pozdějších předpisů. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů a také oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. [28] Toto roční hlášení o produkci a nakládání s odpady se zasílá v elektronické podobě prostřednictvím systému Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností zkráceně ISPOP na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo správního obvodu Hlavního města Prahy, a to podle místa provozovny, za kterou je hlášení podáváno.
14
Údaje z ročních hlášení se na výše uvedených úřadech ověřují, doplňují a opravují na základě metodik stanovených Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a do 30. dubna se zasílají na: - Ministerstvo životního prostředí, - krajské úřady, - Český statistický úřad (ČSÚ) a to v elektronické podobě v Přenosovém datovém standardu MŽP. [10] [11] [23] Tento způsob ohlašování zajišťuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, správním obvodům hlavního města Prahy, ale i krajským úřadům přesný přehled o produkci a nakládání s odpady na jejich území a také pro sledování plnění plánu odpadového hospodářství pomocí tzv. indikátorů. ISOH slouží především k vytváření přehledů a statistických výkazů. Data v centrálním Informačním systému odpadového hospodářství dále slouží a využívá Ministerstvo životního prostředí, ČSÚ, jednotlivé krajské úřady, Česká inspekce životního prostředí a také Státní fond životního prostředí (SFŽP). V centrální databázi ISOH lze např. porovnávat křížovými kontrolami produkce jednotlivých ohlašovatelů, předávání odpadů mezi nimi a tím sledovat toky odpadů napříč Českou republikou. V rámci kontrolní činnosti jsou sledovány i převody zůstatků odpadů do nového roku. Dále lze například zjistit, kdo přesáhl při nakládání s odpady zákonem stanovené limity a přitom nesplnil ohlašovací povinnost aj. Krajské úřady mohou jednoduše porovnávat povolené a ohlášené nakládání s odpady u původců i oprávněných osob. Sdružená data z Informačního systému odpadového hospodářství za léta 2002-2011 lze získat na internetových stránkách http://isoh.cenia.cz/. Starší data od roku 1994 jsou také přístupná on-line veřejnosti na stránkách http://ceho.vuv.cz. ČSÚ provádí sběr dat o odpadech a to prostřednictvím vlastního šetření pomocí výkazu ODP 5-01. Tento výkaz zároveň vychází ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a opírá se o data z průběžné evidence odpadů. Pokud by neexistovala povinnost vedení průběžné evidence odpadů, pak by původci neměli pro vyplňování tohoto výkazu podklady. ČSÚ oslovuje každoročně jiný okruh respondentů a jejich počet není tak velký jako je ohlašovatelů Ročního hlášení o odpadech. Přesto společnostem a obcím toto duplicitní zjišťování zbytečně zvyšuje jejich administrativní zátěž, neboť MŽP již data o odpadech má. ČSÚ jak již bylo uvedeno výše, získává podrobná data, strojově zpracovatelná a verifikovaná podle metodiky MŽP. Oslovení respondenti však stále musí duplicitně vytvářet výkazy ODP 5-01, které se od Ročních hlášení o produkci a nakládání 15
s odpady výrazně liší ve způsobu vyplňování. Výkaz ODP 5-01 se vyplňuje za celou firmu (za IČ) a nikoliv za jednotlivé provozovny, tak jak se vede průběžná evidence odpadů. Proto dotazovaný musí sčítat všechny průběžné evidence za všechny své provozovny. Tím však nelze určit produkci odpadů v jednotlivých regionech. Takové výkazy jsou pro sledování toků dat v odpadovém hospodářství nepoužitelné. Veškerá množství odpadů, která se v průběžné evidenci zapisují v tunách, musí převádět na kilogramy. V ročním hlášení o odpadech se dovoz a vývoz řeší jiným způsobem než ve výkazu ODP 5-01. [10] [11] [23] [24] 3.2.1 Metodika ČSÚ Zjišťování údajů od podniků je realizováno tzv. „rotačním modelem“. Princip modelu se zakládá na tom, že každoročně jsou výkazem ODP 5-01 obesílány pouze nejvýznamnější ekonomické subjekty. Tyto podniky jsou vybírány z hlediska množství vyprodukovaných nebo nakládaných odpadů; produkcí druhotných surovin; odvětví, v němž podnikají či na základě počtu zaměstnanců. Zbývající tzv. „rotační“ část respondentů je dotazována jednou za 3 roky. Pro neobesílané podniky jsou hodnoty ve sledovaném roce matematicky dopočítány. Produkce komunálního odpadu je stanovena matematicko-statistickými metodami z údajů vykázaných vzorkem obcí, které byly vybrány. Statistická data o odpadech umožňují dvojí hledisko. Buď může vycházet z odvětvového členění podniků, z těchto dat lze získat informaci o všech odpadech vzniklých v daném odvětví, anebo z druhého hlediska je možné se zaměřit na druh odpadu či skupinu odpadů dle Katalogu odpadů, a pak určit produkci skupiny odpadů napříč všemi sledovanými odvětvími. Podniky spadající do statistického zjišťování jsou členěny do odvětví podle převažující ekonomické činnosti, která je uvedena v Registru ekonomických subjektů. ČSÚ z důvodu ochrany individuálních dat publikuje v podrobných tabulkách pouze druhy odpadů a druhotných surovin, které byly vykázány třemi a více respondenty. Důležitá je také vlastní definice komunálního odpadu, která je rozdílná od ISOH, ale splňuje právní požadavky zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů. Komunálním odpadem se podle ČSÚ rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je zařazen do skupiny 20 Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Dále je navíc za komunální odpad považován i odpad podobný komunálnímu odpadu, který vzniká u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, ale jenom v případě, že jsou tyto osoby zapojeny do systému obce k nakládání s komunálním odpadem. Mohou to být např. školy, úřady, ale také drobní živnostníci apod. [3] 16
Do komunálního odpadu podle ČSÚ se také zařazuje odděleně sbírané komunální obalové odpady, které se kvůli své nejednoznačnosti právní úpravy řadí jak do podskupiny 20 01, tak do podskupiny 15 01. [9] ČSÚ také definuje význam pro běžný svoz, což je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích. Tyto odpady z běžného svozu můžeme tedy považovat za odpady domovní. Dále definuje svoz objemného odpadu, což je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů. [3] 3.2.2 Metodika ISOH - Soustava indikátorů odpadového hospodářství Metodika ISOH vychází z dokumentu „Matematické vyjádření výpočtu „Soustavy indikátorů OH“ v souladu s vyhláškou č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů“. Tyto indikátory napomáhají při informování veřejnosti o vývoji v odpadovém hospodářství. Indikátory popisují vývojové změny, ke kterým dochází ve sledované oblasti s nakládáním s odpady. Indikátory, které jsou součástí Plánu odpadového hospodářství České republiky (POH ČR), byly sestaveny na základě analýzy požadavků platné legislativy a strategických dokumentů a politik. Pro komunální odpady je určeno několik indikátorů. Data, která se zasílají do ISOH se dále upravují. Například odpad s katalogovým číslem 20 03 04 – kal ze septiků a žump se od roku 2006 vyřazuje z produkce komunálních odpadů. Definice komunálního odpadu podle ISOH (indikátorů) je, že komunální odpad je veškerý odpad zařazený do skupiny 20
Katalogu
odpadů
vyprodukovaných
obcemi,
včetně
komunálních
odpadů,
vyprodukovaných podnikajícími subjekty (právnických a fyzických osob oprávněných k podnikání), od které je odečtena celková produkce komunálních odpadů podnikajících subjektů zapojených do systému nakládání s komunálními odpady stanoveného obcí (mají s obcí uzavřenou písemnou smlouvu o využití systému zavedeného obcí), tj. součet produkce všech odpadů z Katalogu odpadů, které jsou zařazeny pod druhy odpadů skupiny 20 snížená o produkci komunálních odpadů všech původců, kteří jsou zapojeni do systému nakládání s odpady stanoveného obcí. Z této definice KO vyplývá, kde se bere tak velký rozdíl mezi ČSÚ a ISOH. Do komunálního odpadu se kromě odpadů z domácností a od drobných živnostníků dostane i odpad z celé výrobní sféry (tj. běžný směsný odpad i od velkých podniků). [12] [21] [24] ISOH stejně jako ČSÚ do produkce komunálních odpadů započítává produkce druhů odpadů podskupiny 15 01 (obalové odpady) odděleně sesbírané obcemi a odpady skupiny 20 Katalogu odpadů, které odděleně odevzdali občané. 17
Pro přepočet množství odpadů na jednoho obyvatele se používá střední stav obyvatelstva z Českého statistického úřadu (www.czso.cz). [12] [21] [24] Pro Českou republiku by bylo lepší, kdyby disponovala jednou sadou kvalitních dat, než dvojím zdrojem rozdílných údajů, které se značně liší. Na následujícím obrázku č. 1 je názorně vidět, jaké markantní rozdíly jsou mezi jednotlivými metodikami. Ale z pohledu dostupnosti dat má jasně navrch ISOH. Člověk si může sám dohledat jednotlivé odpady, způsoby nakládání a určovat si, pro které kraje chce odpady vyhledat. Získávání dat z ČSÚ je mnohem složitější, do rukou se nám dostanou grafy a tabulky sice s komentářem, ale už si člověk nemůže vybrat konkrétní data, která potřebuje. [11]
Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH 7 000 000 000
Množství [kg]
6 000 000 000 5 000 000 000 4 000 000 000
Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ
3 000 000 000
Celkové množství odpadů podle ISOH
2 000 000 000 1 000 000 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roky
Obr. č. 1 Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH (zdroj ČSÚ a ISOH, data uvedená v příloze č. 1 a č. 2)
18
3.3 Množství a složení komunálních/domovních odpadů v České republice Na obrázku č. 2 je znázorněn vývoj a produkce odpadů (podnikových i komunálních) v letech 2002 – 2011. Při srovnání je patrné, že komunální odpady tvoří jen malou část odpadů vznikajících v ČR. I tak je to významná a hodně diskutovaná problematika - komunální odpady.
Produkce
komunálního
odpadu
(KO)
se
dlouhodobě
pohybuje
okolo
tří miliard kilogramů a nezaznamenává nápadné výkyvy a i přesto stále mírně roste. Nejlépe je tato situace vystižena při pozorování produkce komunálních odpadů přepočtené na 1 obyvatele. Avšak v posledních 3 letech není nárůst oproti předešlým letem tak markantní. [3]
Obr. č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR (zdroj: ČSÚ) Vývoj celkové produkce komunálních odpadů podle ISOH lze rozdělit do dvou období projevujících se odlišnými směry. Mezi roky 2004 – 2008 docházelo k postupnému snižování celkové produkce KO, a to o 18 % v celém období. Od roku 2009 dochází k mírnému nárůstu celkové produkce komunálních odpadů, nicméně lze konstatovat, že v konečném meziročním srovnání dochází ke stagnaci produkce komunálních odpadů (nárůst o pouhé 0,5 %), viz obrázek č. 3. V porovnání se statistikou podle ČSÚ, za posledních pět let je vývoj obou grafů podobný (viz obr. č. 4). Odlišnosti jsou patrné v množství odpadů. Zatím co, ČSÚ uvádí tři miliardy kg KO, ISOH uvádí o dvě miliardy více. [3] [12] [13]
19
Obr. č. 3 Celková produkce komunálních odpadů, ČR [106 kg] (Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. – CeHO, CENIA (ISOH) Poznámka: Data byla stanovena podle platné metodiky pro daný rok – podle Matematického vyjádření výpočtu "soustavy indikátorů OH". Pro rok 2011 byla data stanovena dle metodiky pro rok 2010).
Množstv [v tis. kg]
Produkce komunálních odpadů celkem 3 400 000 3 350 000 3 300 000 3 250 000 3 200 000 3 150 000 3 100 000 3 050 000 3 000 000 2 950 000 2 900 000 2 850 000
Produkce komunálních odpadů celkem
2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Obr. č. 4 Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)
20
V souvislosti s vývojem celkové produkce KO dochází k nápadné změně v trendu produkce komunálních odpadů v přepočtu na jednoho obyvatele ČR. Na obrázku č. 5 podle ISOH je zřejmé, že od roku 2009 připadlo na jednoho obyvatele více než 500 kg komunálních odpadů V roce 2011 to bylo 513 kg. Zatímco ČSÚ produkce komunálního odpadu činila v roce 2008 necelých 310 kg na obyvatele, v roce 2011 byla již 320 kg na obyvatele (viz obr. č. 6). Nicméně ani v nejmenším se hodnoty ČSÚ a ISOH k sobě nepřibližují. Na obr. č. 3 a č. 5 jsou definované dva termíny komunálního odpadu. Z čerpaných zdrojů byl zjištěn pouze význam kategorie směsných komunálních odpadů. Ta je tvořena zejména zbytkovým, nevytříděným odpadem, pocházejícím nejčastěji z domácností a malých firem, produkujících odpad hlavně při nevýrobní činnosti. Mezi roky 2003 a 2011 docházelo u této kategorie k téměř stejnému vývoji jako u kategorie celkové produkce komunálních odpadů. Pozitivní je především skutečnost, že dochází ke snižování podílu směsného komunálního odpadu na celkové produkci komunálních odpadů. Podle ISOH připadá v roce 2011 na jednoho obyvatele ČR 292 kg směsných komunálních odpadů (viz obr. č. 6). Tato hodnota se nejvíce přibližuje 320 kg, které uvádí ČSÚ. [3] [12] [13]
Obr. č. 5 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] (Zdroj: VÚV T.G.M., v.v.i. – CeHO, CENIA (ISOH); Poznámka: Data byla stanovena podle platné metodiky pro daný rok – podle Matematického vyjádření výpočtu "soustavy indikátorů OH". Pro rok 2011 byla data stanovena dle metodiky pro rok 2010).
21
Množství [kg/obyv]
Měrná produkce odpadů 320 315 310 305 300 295 290 285 280 275
KO/obyv
2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Obr. č. 6 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) Podle statistického šetření ČSÚ vykázaly obce ve sledovaném roce 2011 produkci 3,7 miliard kg odpadů. Oproti roku 2010 se produkce odpadů v obcích výrazně nezměnila. Z pohledu zařazení těchto odpadů do Katalogu odpadů se jednalo téměř výhradně o skupinu 20 – komunální odpady, které tvořily 91 % (v roce 2010 to bylo 90 %). Dále byly obcemi vykázány stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení - skupina 16. V roce 2011 bylo vyprodukováno téměř 3,4 miliardy kg komunálního odpadu. (viz obr. č. 4). Největší část (viz obr. č. 7) tvořil běžný svoz, a to 73 % z celkové produkce komunálních odpadů. Tříděný odpad (tj. odděleně sbírané složky: sklo, papír, plasty, kovy) činil 14 %. Nejmenší část zaujímal s 11 % objemný odpad. Odpad z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť a parků, apod.) tvořil z celkového množství zanedbatelnou část s 2 %. [3]
22
Produkce komunálních odpadů celkem 2%
14%
Běžný svoz
11% Svoz objemného odpadu Odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.)
73%
Odděleně sbírané složky
Obr. č. 7 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) Odděleně sbírané složky podle obrázku č. 8, tvořil papír 33 %, což je největší podíl odděleně sbíraných složek. Následuje sklo s 25 % a plasty s 21 %. Produkce odděleně sbíraných kovů dosáhla 11 % všech odděleně sbíraných složek. Ostatní složky zaujímaly 10 %. [3]
Odděleně sbírané složky 10% 33%
11%
Papír Sklo 21%
Plasty Kovy 25%
Otatní
Obr. č. 8 Odděleně sbírané složky za rok 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)
23
Obr. č. 9 Vývoj produkce komunálních odpadů v letech 2002 – 2011 (zdroj: ČSÚ) Téměř trojnásobný nárůst mezi roky 2002 a 2011 zaznamenala produkce odděleně sbíraných složek odpadů. Zatímco v roce 2002 tvořily odděleně sbírané složky necelých 6 % z celkové produkce komunálních odpadů, v roce 2011 již 14 % (viz obr. č. 7). Podíl odděleně sbíraných složek na celkové produkci komunálního odpadu od roku 2002 neustále roste. Zatímco v roce 2002 bylo odděleně sebráno (vytříděno) dohromady 16 kg plastů, papíru, skla a kovů na obyvatele. V roce 2011 to bylo 46 kg na obyvatele, jak je patrné z obrázku č. 9. Odděleně sbírané složky, jichž bylo konkrétně v přepočtu na jednoho obyvatele 15 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg plastů, 5 kg kovů a 5 kg ostatních odpadů. [3] Jelikož z dat od ČSÚ, které jsou uvedeny výše, jsou zaznamenány všechny odděleně sbírané složky a to ze skupiny 15 a i 20. Naproti tomu CENIA uvádí, že v roce 2011 bylo vyprodukováno více než 945 000 tis. kg odpadů z obalů, jedná se o vzniklé obalové odpady, které odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů. Mezi roky 2003 a 2011 došlo k nárůstu objemu vyprodukovaných odpadů z obalů o 31,3 % (viz obr. č 10). Mezi roky 2003 a 2007
24
se meziroční trend růstu pohyboval na úrovni 8 %. V roce 2008 bylo zatím dosaženo nejvyšší maximum, jak je patrné z obrázku č. 10. Výjimkou byl rok 2009, kdy došlo v meziročním srovnání k poklesu produkce, avšak od tohoto roku opět dochází, pravděpodobně v souvislosti s mírným oživením ekonomiky, k růstu produkce odpadů z obalů na úrovni 2–3 % ročně.
[3]
[12] [13]
Obr. č. 10 Vzniklé obalové odpady a struktura jejich složení, ČR [106 kg]
(Zdroj: MŽP, CENIA; Poznámka: Vzniklé obalové odpady odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů). Mezi nejvíce zastoupené kategorie obalových odpadů patří papírové nebo lepenkové obaly, které měli téměř 40 %, následované plasty (22 %) a sklem (cca 20 %) a dalšími druhy viz obr. č 11. Z hlediska časového vývoje nedochází k výrazným změnám v zastoupení, podíl jednotlivých kategorií kolísá v meziročním sledování maximálně na úrovni 5 %. K nejdynamičtější meziroční změně došlo u kategorie „dřevo“, kde byl zaznamenán pokles o 10 %, naopak u kategorie „sklo“ došlo k nárůstu o 6,1 %, k podobnému vývoji došlo u kategorie „papír/lepenka“ (nárůst o 6,0 %). [3] [12] [13]
25
Obr. č. 11 Struktura nevratných obalů ve sledovaném roce 2011 ČR [%] (Zdroj: MŽP; Poznámka: Vzniklé obalové odpady odpovídají množství jednorázových obalů uvedených na trh a množství vzniklých odpadů z opakovaně použitelných obalů). Z legislativy vyplývá, že je sledováno pouze množství komunálních odpadů. Monitoring přímého množství domovních odpadů se neprovádí. Avšak existuje způsob, kdy můžeme považovat podle ČSÚ odpady běžného svozu za domovní odpady. Na následujícím obrázku č. 12 je uveden procentuální podíl DO na množství KO v letech 2007-2011. Z obrázku č.12 je patrné, že procentuální zastoupení DO je přibližně 70 %. Procentuální zastoupení odděleně sbíraných složek (papír, plasty, sklo, atd.) se pohybuje kolem 15 %. Nejmenší procentuální podíl připadá na odpady z komunálních služeb a to do 5 %. Objemný odpad se pohybuje v rozmezí 10 – 15 %.
Množství [%]
Podíl DO na množství KO 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Odděleně sbírané složky
Odpady z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Svoz objemného odpadu
Běžný svoz 2007
2008
2009
2010
2011
Roky
Obr. č. 12 Podíl DO na množství KO (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1)
26
3.4 Povinnosti a oprávnění obce při nakládání s komunálním odpadem Prvotním původcem odpadů je každý, při jehož činnosti vzniká odpad. Když tuto definici vztáhneme na nakládání s odpady v obci, tak jsou to občané (tj. nepodnikající fyzické osoby), kteří mají podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů povinnost při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Nepodnikající fyzická osoba je povinna vzniklý odpad odkládat na místě k tomu určeném obcí a současně se obec stane vlastníkem odpadu i jeho původcem. Obec jako původce odpadů je povinna pro účely nakládání s odpadem odpady zařadit podle druhů a kategorií podle Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí vydalo ve vyhlášce č. 381/2001Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu. Směsný komunální odpad obec a oprávněná osoba nezařazují do kategorie nebezpečný odpad a nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky stanovené zákonem pro nebezpečný odpad. Odpady, které obec nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy je povinna převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. Převzít odpady mohou pouze právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, které jsou provozovateli zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu. A také osoba, která je provozovatelem zařízení, které není podle tohoto zákona určeno k nakládání s odpady, je možné využívat odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny. A dále provozovatel zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 000 kg těchto odpadů za rok, tzv. malé zařízení. Obec je povinna vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Tuto evidenci musí archivovat po dobu stanovenou tímto zákonem nebo prováděcím právním předpisem. Obec musí umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady. [26] [28]
27
Povinnost obce je shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií a zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují. Dále zabezpečit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu (např. zbytky barev, zářivky, rozpouštědla, atp.). Povinnost zajištění míst k odkládání nebezpečných složek komunálního odpadu obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně, a dále zajištěním odvozu oprávněnou osobou. Obec může tento systém v případě potřeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou.
[28]
Obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem. Fyzické osoby jsou povinny odkládat komunální odpad na místech k tomu určených a to ode dne, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Komunální odpad musí fyzické osoby odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí, pokud odpad samy nevyužijí.
[28]
Původci, kteří produkují odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být v písemné podobě a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. [28] Poplatek za komunální odpad Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě písemné smlouvy a musí v ní být uvedena výše úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle obecně závazné vyhlášky a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
[28]
Obec může místo výběru úhrady ustanovit obecně závaznou vyhlášku a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, 28
kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek, je plátcem toto společenství a poplatek se rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec, která ho ve svém územním obvodu zavedla. Tento poplatek se stává příjmem obce. Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce. Tyto náklady vyplývají z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky, a to podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob přidělených k odkládání odpadu. [28]
3.5 Možnosti občanů odkládat KO a vytříděné složky 3.5.1 Způsoby sběru Obce jak bylo uvedeno výše, mají povinnost shromažďovat odpady od fyzických osob na místa k tomu určená. Obce pak musí odpady jak komunální tak tříděné nechat odvézt. Komunální odpady se v ČR nejběžněji sváží odvozným způsobem, pro tříděné odpady se využívá nejčastěji donáškový způsob. Tyto způsoby a další, které se také využívají, jsou popsány níže. [8] 3.5.1.1 Odvozný sběr (Hol – systém, kerbside collection) Tento způsob se nejvíce používá pro domovní odpady, ale lze použít i pro tříděné složky. Podmínkou pro tříděný odpad je nutnost ho separovat již v domácnostech. Shromažďuje se do jednotlivých nádob na sběrném místě v blízkosti domovních vstupů nebo i uvnitř stavebních objektů. Donášková vzdálenost je malá pouze 30 – 50 m. Tento systém sice vyžaduje vyšší počet sběrných nádob, ale má vyšší preference u obyvatelstva. Je zde vysoká účinnost tříděného sběru a dobrá kvalita sbíraných surovin. Nižší provozní náklady než v případě donáškového systému a také menší pravděpodobnost poškození sběrových nádob. Nevýhodou jsou vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému. Je zde nutná vyšší frekvence svozu tříděného odpadu. Rovněž jsou kladeny vyšší nároky na organizaci tříděného sběru obyvatel. [8]
29
3.5.1.2 Donáškový sběr (Bring - systém) Tento způsob sběru je charakterizován sběrným místem tzv. hnízdem vybaveným více sběrnými nádobami pro tříděný odpad. Donášková vzdálenost je 100 – 150 m, ale i větší. Tyto hnízda se zřizují na veřejných prostranstvích většinou u obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy a také u škol a zdravotních středisek. Toto umístění je zcela záměrné pro dostupnost mobilního odvozu a také, aby nebyli občané příliš rušeni hlukem například při vysypávání skla. Pro dosažení vysokého stupně čistoty je nutné, aby k odvozu došlo dřív, než se sběrné nádoby přeplní. Občané pak odpad odkládají kolem nádob, což zvyšuje znečištění prostranství kolem sběrného hnízda. V našich podmínkách se takto sbírají plasty, sklo, papír, nápojové kartony, textil, apod. Každá sběrná nádoba je označena druhem sbírané komodity a většinou i barevně odlišena. Kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad bývá znečištěn různými příměsemi nejčastěji netříděným KO. Sběrné nádoby jsou využívány často jen omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti hnízda. Sběrové kontejnery jsou také často poškozovány. [8] 3.5.1.3 Sběrný a recyklační dvůr Sběrný dvůr je přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny různé speciální nádoby umožňující organizovaný příjem určených druhů odpadů. O Recyklační dvůr se jedná, pokud se kromě sběru odpadu, i dále zpracovává (např. dotřiďuje, demontuje elektroodpad, drtí, lisuje, štěpkuje dřevo) či prodávají využitelné složky odpadu (autosoučásti, použitelný nábytek). Tyto dvory se zřizují v místech s vyšší hustotou obyvatelstva s ohledem na systém sběru komunálního odpadu. Sběrné dvory by měly být snadno dostupné a dojezdová vzdálenost by neměla přesáhnout 5 – 10 km. Nejlepší vzdálenost je 3 km pro městskou zástavbu a 5 km u řidší zástavby. Obce se také mohou domluvit a společně zřídit a využívat také sběrný dvůr. [8] 3.5.1.4 Síť sběren Jak už bylo uvedeno v úvodu, sběrny mají u nás dlouholetou tradici. Jedná se o donáškový způsob do sběrny, ve které se zpravidla vykupuje jeden nebo více druhů odpadu, např. starý papír, lepenka, kovy apod. Do sítě sběren patří také obchody, ve kterých lze odkládat drobný nebezpečný odpad (např. v lékárnách, drogeriích, zlatnictvích a elektru apod.). Také ve školách a úřadech se sbírají různé druhy baterií a drobných elektroodpadů do speciálních nádob. [8]
30
3.5.1.5 Pytlový sběr Pytle, většinou plastové, nahrazují sběrné nádoby a mají objem 40 – 120 l. Využívá se především pro sběr starého papíru a plastů. Pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob. Provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem veřejných prostranství. Odvozný systém pytlového sběru je vhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domků. Systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku. Také se může využít i donáškového způsobu, je ale nutné určit místo jejich shromažďování pomocí obecní vyhlášky. Při odvozném způsobu od jednotlivých domů může docházet ke znečišťování ulic a komunikací díky lehkosti a možnosti protržení pytlů a vysypání a odvátí odpadů. Pytle na nákladním automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky. Jednotlivě sbírané suroviny je nutné před odvozem ke zpracovateli vysypat z pytlů, a popřípadě ještě dotřídit. [8] 3.5.1.6 Zastávkový odvozný způsob Je to vlastně odvoz mobilní sběrnou drobného nebezpečného odpadu z domácností. Mobilní sběrna je speciálně upravený nákladní automobil vybavený kontejnery na nebezpečný odpad (NO). Společnost, která tento mobilní sběr provozuje, musí mít povolení k nakládání s NO. Mobilní sběrna přijíždí v určitých intervalech a na určitá místa, které jsou vyhlašovány obecními úřady nebo městskými částmi. [8] 3.5.1.7 Sběr dům od domu Tento způsob patří také mezi zastávkový odvozný způsob. Tímto způsobem se například sbírá bezplatně papír z jednotlivých domácností, obvykle školní mládeží. Ve venkovských oblastech ještě převládá sběr kožek, peří a starého nábytku. Tento typ sběru je ovšem náročný na organizaci. Výhodou je vysoká účinnost a kvalita sebraných složek. [8] 3.5.1.8 Balíkový sběr V hustě zastavěných městských částech, kde je nedostatek místa pro další nádoby na třídění, svazují občané do balíku starý papír, který pak odloží u stanoviště sběrných nádob. Nejedná se tedy o samostatný způsob, ale pouze o doplněk. [8]
31
3.5.2 Systémy nakládání s komunálními odpady a obalovými odpady Dělení: a) paralelní (duální) systém (oddělený sběr komunálního a obalového odpadu); b) integrovaný systém (společný sběr komunálního, obalového, popř. jiného odpadu); c) zálohový systém ad a) Paralelní (duální) systém Vychází z legislativy požadující po výrobcích a distributorech obalů jejich zpětný odběr a zhodnocení v předepsaných kvótách je založen na samostatném sběru obalů odděleně od komunálního odpadu. V praxi je občanům k dispozici jeden systém svozu odpadu řízený obcí a zároveň druhý systém zaměřený na sběr obalových odpadů, plně hrazený výrobci a dovozci. V tomto systému tedy dochází ke zdvojení investičních i provozních nákladů („duales“). Povinnost zpětného odběru obalových odpadů mohou plnit buď jednotlivé podnikatelské subjekty, anebo může být převzata jinou za tímto účelem zřízenou společností. Zařazené obaly mají značku „Zelený bod“. Tato značka potvrzuje držiteli, že systém sběru odpovídá požadavkům Směrnice 94/62/ES, a že za obal byl uhrazen finanční příspěvek do národního systému, zajišťujícího využití obalů v jednotlivých státech Evropské unie. Výrobci obalů pak mají právo takto označené obaly uvádět na trh. Autorizaci k používání ochranné značky uděluje organizace PRO EUROPE se sídlem v Bruselu. Efektivita systému je kolem 70 – 90 %. Nevýhodou je zdvojení investic a provozních nákladů včetně komplikovaného způsobu výpočtu poplatků. Nositelem licence na Zelený bod je v každé zemi pouze jediná organizace, v České republice je to EKO-KOM, a.s. [8] ad b) Zálohový systém Používá se zálohování vybraných druhů obalů, což vede k maximálnímu stupni recyklace. Nevýhodou ale bývá jeho vysoká cena, jež se nepřímo odráží do cen výrobků. Míra zhodnocení je ve srovnání s ostatními systémy nejvyšší. Dosahuje hodnoty až 90 %, neboť občan je finančně motivován. Vytříděné obaly jsou i ekonomicky nejcennější a mají vysoký podíl zpracovatelnosti. Tvoří v komunálním odpadu asi 5 % hm. (v ČR do 2 % hm.). [8]
ad c) Integrovaný systém: Je založen na chápání obalového odpadu jako integrované součásti toku komunálního odpadu. Za rozhodující je považováno materiálové složení odpadu a smyslem je vytřídit všechen 32
shromážděný odpad bez zřetele na jeho původ. Protože obalový odpad je součástí domovního odpadu, zpětný odběr obalů tak probíhá v rámci již existujícího způsobu sběru a svozu odpadu zabezpečovaných obcí za finanční podpory výrobců a dovozců. Míra využití odpadů je až 75 %. Zakládá se nezisková společnost, která na sebe přebírá odpovědnost zpětného odběru a recyklace požadovaných množství jednotlivých druhů obalů za výrobce, dovozce, distributory a prodejce obalů tzv. povinné osoby. U nás touto neziskovou autorizovanou společností je EKO-KOM, a. s. Integrovaný systém splňuje požadavky evropské směrnice 94/62 ES, a proto mohou používat značku „Zelený bod“. Povinné osoby jsou povinny hradit EKO-KOMU, a. s. poplatek za obaly uvedené na český trh. Z financí získaných od výrobců a distributorů obalů se částečně hradí náklady na třídění veškerého komunálního odpadu, za což jsou odpovědny obce. Úhrada je úměrná skutečným nákladům spojeným se sběrem a s vytříděním jednotlivých druhů obalových odpadů. [8] [29] Povinné osoby, které uvádějí obaly na trh či do oběhu mají povinnost bezplatného zpětného odběru obalů a odpadů z obalů. Mají tři možnosti jak tuto povinnost splnit: - samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, - přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu, - uzavření smlouvy o zajištění povinnosti zpětného odběru a využívání odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností tzv. smlouvu o sdruženém plnění. [8] [29] U nás se nejvíce využívá třetí možnosti, tj. sdruženého plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti, kterou je v ČR společnost EKO-KOM, a. s. Autorizaci má již od roku 2002. Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve znění pozdějších předpisů upravuje postavení autorizované společnosti a její hospodaření, aby bylo průhledné a dobře kontrolovatelné. Autorizovaná společnost hospodaří s velkými částkami, proto jsou v zákoně uvedeny kontrolní mechanismy, které upravují nakládání s těmito finančními prostředky. Vrchní dozor nad autorizovanou společností má Ministerstvo životního prostředí. V zákoně jsou přesně určené povinnosti akcionářů, střet zájmů, omezení a podmínky plnění atd. EKO-KOM, a. s. musí vést a ohlašovat Ministerstvu životního prostředí evidenci o uzavřených smlouvách, o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a dále také o množství odpadů z obalů zpětně odebraných i o způsobu, jakým bylo se zpětně odebranými obaly naloženo. Autorizovaná společnost je povinna nejpozději do 30. června kalendářního roku zveřejnit hospodářské výsledky za uplynulý kalendářní rok ve zkrácené verzi v Obchodním věstníku. [8] [29] 33
3.6 Spolupráce obcí se systémy zpětného odběru Obce mohou využívat systémy zpětného odběru pro obaly, elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, zářivky a výbojky. Pro obaly funguje již výše zmíněný integrovaný systém, provozovaný v České republice společností EKO-KOM, a. s. Obec, která provozuje oddělený sběr tříděných složek, se může připojit do tohoto systému na základě Smlouvy o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů (dále jen „Smlouva“). Na základě této smlouvy pak obec má nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Z vybraných poplatků od povinných osob pak EKO-KOM, a. s. poskytuje obcím odměnu na třídění komunálního odpadu. Obce a města ČR jsou stěžejními partnery při zajišťování zpětného odběru a využití odpadů z obalů. Odměna se vypočítává na základě pravidelného čtvrtletního hlášení o množství druzích a způsobech nakládání s využitelnými složkami KO. Výše odměny závisí především na množství vytříděných odpadů. Výše odměny roste spolu s účinností systému sběru a pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů. Obce, které se zapojí do systému EKO-KOM, a. s. získávají právo účastnit se rozvojových projektů, získávat informační materiály atd. [5] V tabulce č. 1 je uvedeno kolik povinných osob a obcí je zapojeno do systému EKO-KOM, a. s. od roku 2003 do roku 2011. Jak je patrné z této tabulky, je do kolektivního systému zapojeno 5 993 obcí, ve kterých žije 98 % obyvatelstva. V současnosti je v České republice zatím cca 250 obcí, které řeší problematiku odpadů z obalů mimo autorizovanou obalovou společnost EKO-KOM, a.s. Podle údajů z Informačního systému statistiky a reportingu (ISSaR) se v roce 2011 využilo 72 % všech odpadů z obalů (viz obr. č. 13), které jsou řešeny v rámci autorizované obalové společnosti, což bylo téměř 68 % ze všech odpadů z obalů vzniklých v ČR (viz obr. č. 14). [2] [13] [14]
34
Tabulka č. 1 Povinné osoby, které jsou nositeli povinnosti využití odpadů z obalů nebo povinnosti zpětného odběru a obce zapojené do systému EKO-KOM v ČR [počet] Rok
Povinné osoby
Obce zapojené
zapojení do systému
do systému
EKO-KOM
EKO-KOM
2003 20 754
4 358
2004 21 164
4 932
2005 21 502
5 337
2006 20 946
5 481
2007 20 798
5 668
2008 20 822
5 791
2009 20 573
5 861
2010 20 591
5 904
2011 20 482
5 993
Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA
Obr. č. 13 Vzniklé obalové odpady v rámci systému EKO-KOM a ostatní, ČR [106 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA)
35
Obr. č. 14 Využití odpadů z obalů z celkového množství vzniklých obalových odpadů v rámci systému EKO-KOM, ČR [106 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA) Pro elektrická a elektronická zařízení, baterie a akumulátory, zářivky a výbojky fungují podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů také tři možnosti jak povinné osoby, které uvádějí obaly na trh či do oběhu bezplatně zpětný odběr obalů a odpadů z obalů provádět: - samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, - přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu (solidární systém), - uzavření smlouvy o zajištění povinnosti zpětného odběru a využívání odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností tzv. smlouvu o sdruženém plnění (kolektivní systém). Pro baterie a akumulátory a elektrická a elektronická zařízení mají trochu odlišnou definici v povinnosti zpětného odběru, výše uvedené možnosti jsou zjednodušeny. [14] [28] Obce a města také mohou spolupracovat s kolektivními systémy a to podle § 38 na základě písemné smlouvy využít pro zajištění zpětného odběru vyřazených elektrozařízení systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený danou obcí nebo městem. Kolektivní systémy jsou přitom povinni odebírat vyřazená elektrozařízení, baterie, zářivky a výbojky, která pocházejí ze zpětného odběru (při využití systému sběru a třídění komunálních odpadů obce/města) bezplatně. Tyto systémy zajišťují dodání sběrných boxů na místa zpětného odběru podle potřeb obce nebo města, např. na obecní úřad, do škol, apod., odvoz a zpracování, propagaci sběru např. informační letáky apod. V České republice působí 36
více kolektivních systémů a každý z nich má nastavena jiná pravidla a každý kolektivní systém má svůj osobitý styl, proto záleží na každé obci nebo městu, se kterým bude spolupracovat. [1] [4] [6] [7] [14] Seznam nejvýznamnějších provozovatelů kolektivních systémů se souhlasem pro zajištění financování nakládání s elektroodpady a s historickými elektrozařízeními: ASEKOL, s.r.o. [1] EKOLAMP s.r.o. [6] ELEKTROWIN a.s. [7] REMA Systém, a.s RETELA, s.r.o. Pro baterie a akumulátory: ECOBAT s.r.o. [4]
37
4 MATERIÁL A METODIKA Produkce komunálních odpadů a domovních odpadů byly řešeny ve třech rovinách. V první rovině se zabývám komunálními odpady za celou Českou republiku. Data jsou čerpána z Českého statistického úřadu
a
Informačního systému
odpadového hospodářství.
Tato statistika je uvedena v teoretické části. V druhé rovině jsem zpracovala informace o odpadech vzniklých na území obce, kde je ještě zjistitelné přesné množství domovních odpadů. Ze zjištění na místním obecním úřadě Drnovice jsem udělala statistiku vývoje odpadů za pět let a to od roku 2008 po rok 2012. Hlavní a poslední rovinu tvoří vlastní sledování
hmotnostních
složek
domovních
odpadů
v průběhu
jednoho
roku.
Tyto hodnoty jsem porovnala, pokud to bylo možné s údaji zjištěnými z obce i s údaji za celou ČR. Z důvodu rozlehlosti tabulek a vstupních dat jsou tyto informace uvedeny v přílohách. Data jsou uvedena v kilogramech pro ČR a obec, pro vlastní výzkum jsou odpady uvedeny v gramech. Pro srovnávání jsou hodnoty převedeny na kilogramy.
4.1 Charakteristika obce Drnovice 4.1.1 Popis obce Obec Drnovice (viz obr. č. 15) leží necelé 4 km západně od Vyškova na předělu jihovýchodních svahů Drahanské vrchoviny a úrodné nížiny Vyškovské brány, v nadmořské výšce 270 -290 m. n. m. Obec Drnovice patří k nejstarším a největším v regionu, k 31.12.2012 měla obec 2390 obyvatel. Krajinou dominantou okolí je kopec Chocholík s nadmořskou výškou 366,5 m. n. m., na jejímž vrcholu je rozhledna. Vesnicí protéká potok Drnůvka, v katastru se nachází prameniště kvalitní pitné vody. Typ zástavby je převážně vesnického typu s převahou řadových domů a samostatně stojících. V obci se taktéž nachází 9 bytových domů. [16]
38
Obr. č. 15 Mapa obce Drnovice (Zdroj: www.mapy.cz) 4.1.2 Způsob nakládání s odpady v obci Obec Drnovice má uzavřenou smlouvu s odpadovou společností RESPONO, a. s., která zajišťuje kompletní nakládání s odpady od komunálního odpadu až po biologicky rozložitelný. Obec v roce 2010 novelizovala vyhlášku č. 1/2010 o místních poplatcích, jejíž součástí je i poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. [17] Poplatník je a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí, b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu. [17] Ohlašovací povinnost Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu povinnost platit tento poplatek vznikla. Stejným způsobem jsou poplatníci povinni ohlásit správci poplatku zánik své poplatkové povinnosti v důsledku
39
změny trvalého pobytu nebo v důsledku změny vlastnictví ke stavbě určené nebo sloužící k individuální rekreaci. [17]
Sazba poplatku Sazba poplatku pro poplatníka podle této vyhlášky činí 450 Kč a je tvořena: a) z částky 200 Kč za kalendářní rok a b) z částky 250 Kč za kalendářní rok. Tato částka je stanovena na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za poplatníka a kalendářní rok. Skutečné náklady roku 2009 na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu činily 810 468,05 Kč a byly rozúčtovány takto: Náklady 810 468,05 Kč děleno 2 281 = 355,31 Kč. Z této částky je stanovena sazba poplatku ve výši 250 Kč. [17] V případě změny místa trvalého pobytu nebo změny vlastnictví stavby, která je určena nebo slouží k individuální rekreaci v průběhu kalendářního roku, se uhradí poplatek v poměrné výši, která odpovídá počtu kalendářních měsíců pobytu nebo vlastnictví stavby v příslušném kalendářním roce. Dojde-li ke změně v průběhu kalendářního měsíce, je pro stanovení počtu měsíců rozhodný stav na konci tohoto měsíce. [17]
Splatnost poplatku Poplatek je splatný jednorázově, a to nejpozději do 30. 04. příslušného kalendářního roku. Vznikne-li poplatková povinnost po datu splatnosti, je poplatek splatný nejpozději do 15. dne měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém poplatková povinnost vznikla (nejpozději do konce příslušného kalendářního roku). [17] Osvobození a úlevy Od poplatku jsou osvobozeni děti do konce kalendářního roku, v němž se narodily; občané od roku, v němž dosáhnou 80-ti let věku a dále občané, kteří jsou dlouhodobě v cizině (nejméně 9 měsíců). [17]
40
V loňském roce (2012) zavedla obec systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce Drnovice. Za tímto účelem vznikla obecně závazná vyhláška obce Drnovice č. 2/2012. Tato vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby, které mají na území obce Drnovice trvalý pobyt a pro další osoby, které se na území obce zdržují. [18] Stanoviště sběrných nádob Stanoviště sběrných nádob je místo, kde jsou sběrné nádoby trvale umístěny za účelem shromažďování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu tj. trvalé stanoviště. [18] Místa určená pro odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu Pro odkládání a shromažďování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu jsou fyzickým osobám určeny compostainery o objemu 240 l. Jsou to speciální hnědé nádoby označené samolepkou BIOODPAD. Nádoby jsou umístěné na trvalých stanovištích na území obce s frekvencí svozu jedenkrát za dva týdny. [18] Do těchto kontejnerů mohou občané odkládat: - běžný kuchyňský odpad – slupky a zbytky ovoce a zeleniny, květiny, zbytky pečiva a obilnin, kávový odpad včetně filtrů a ubrousků, čajový odpad, čajové sáčky, zbytky jídel rostlinného původu; - odpad ze zahrad – tráva, plevel, košťály a celé rostliny, listí, seno, sláma. [18] Fyzické osoby jsou povinny: - odkládat biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu pouze na místa k tomu určeným, - naplňovat sběrné nádoby určené k odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu tak, aby je bylo možno řádně uzavřít a aby při manipulaci s nimi z nich odpad nevypadával, - nepřemísťovat sběrné nádoby - compostainery o objemu 240 l z jejich trvalých stanovišť. A dále užívat sběrných nádob určených k odkládání biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu je pro jiné složky odpadu a k jinému účelu je zakázáno. [18]
41
Kontrolní činnost a sankce Dohled nad dodržováním stanovených povinností vykonává komise životního prostředí Obce Drnovice. Porušení stanovených povinností bude postihováno podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. [18] Povinnosti fyzických osob při nakládání s odpady Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů jsou povinni prvotní původci odpadů (fyzické osoby) při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem. [18] [28] 4.1.3 Sběr a svoz odpadů Pro sběr komunálních odpadů slouží každému občanovi vlastní sběrná nádoba, ta může být plastová nebo kovová. Svoz komunálního odpadu probíhá odvozným způsobem jednou za 14 dní. Pro sběr tříděných odpadů slouží 1100 l sběrné přesypné nádoby. Třídí se plasty a nápojové kartony, papír, sklo bílé i barevné. Systém na tříděný odpad funguje donáškovým způsobem. Pro plasty je určeno 11 žlutých kontejnerů. Vyváží se jedenkrát týdně v létě a v zimě jedenkrát za čtrnáct dní. Do těchto kontejnerů se mohou odkládat i nápojové kartony. Pro sklo je pět kontejnerů na barevné a pět kontejnerů na bílé sklo. Tyto kontejnery se sváží jedenkrát za 14 dní. Pro papír jsou určeny čtyři modré kontejnery, které se vyváží jedenkrát za 14 dní. Pro papír navíc funguje systém sběru dům od domu, kdy každoročně školní mládež sbírá starý papír. Dále v obci na obecním úřadě je jeden e-box na drobné elektrospotřebiče od společnosti ASEKOL, s. r. o. (viz obr. č. 16). Tato společnost se stará o vyprazdňování tohoto e-boxu, a jeden na výbojky a zářivky od kolektivního systému EKOLAMP s. r. o. (viz obr. č. 16).
42
Obr. č. 16 E-box na výbojky a zářivky (zdroj: EKOLAMP) a na drobné elektrospotřebiče (zdroj: ASEKOL) Kromě kontejnerů, které jsou stále k dispozici, se v obci provádí mobilní sběr a odvoz železného šrotu a nebezpečného odpadu. Železný šrot sbírají zastávkovým odvzozným způsobem dobrovolní hasiči dvakrát do roka. O tomto svozu informuje obecní úřad hlášením v místním rozhlase. Odvoz nebezpečného odpadu zajišťuje firma Respono a. s., který tento mobilní svoz oznamuje letáky a také hlášením v místním rozhlase. 4.1.4 Sběrný dvůr Společnost RESPONO, a. s. provozuje v současné době 7 sběrných dvorů, a to ve Vyškově, Ivanovicích na Hané, Slavkově u Brna, Bučovicích, Kozlanech a Rousínově. Jak už bylo uvedeno výše, obec Drnovice má uzavřenou smlouvu se společností RESPONO, a. s., a proto všichni občané mohou po předložení občanského průkazu zdarma odevzdat: - biologicky rozložitelný odpad (odpady ze zahrad, odpady ze zeleně atd.), - elektrozařízení (televize, rádia, DVD přehrávače, počítače, tiskárny, pračky, ledničky, mrazničky, mikrovlnné trouby, fritézy, zářivky, výbojky, úsporky, monočlánky atd.), - nebezpečné odpady (plechovky od barev, barvy, lepidla, rozpouštědla, motorové a fritovací oleje, olejové filtry, mastné hadry, pesticidy, léky, fotochemikálie), - velkoobjemové odpady (koberce, matrace, nábytek, apod.),
43
- ostatní odpady (železo, sběrový papír, hliníkové plechovky, PET láhve, polystyren, folie, sklo, textil, apod.). [19] Občané mohou za úplatu na sběrných dvorech odevzdat: - pneumatiky, - stavební a demoliční odpady (cihly, keramika, izolační a stavební materiály s obsahem azbestu, sanitární zařízení, dveře, zárubně, okna, bytová jádra apod.). [19]
4.2 Návrh metodiky sledování hmotnostních složek domovního odpadu spolu se zařazením jednotlivých složek podle Katalogu odpadů V současné době, není stanovena žádná metodika pro sledování hmotnostních složek domovního odpadu. První analýzy skladby komunálního odpadů probíhaly koncem 80. let a to pomocí sítových metod. V dnešní době probíhají jen namátkové analýzy skladby odpadů. Pro potřeby této práce byla vytvořena tato metodika: - vážení odpadů v průběhu 1 roku ve vybrané domácnosti, - důsledné roztřídění odpadů podle katalogu odpadů podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., a další složky, které již v katalogu odpadů nejsou definovány (seznam odpadů podle katalogových čísel viz tabulka č. 2; seznam dalších složek viz tabulka č. 3), - rozdělení odpadů na obalové a neobalové odpady, - po ročním vážení, vyhodnocení množství jednotlivých složek a celkového množství odpadu, - interval vážení jedenkrát týdně, - u biologicky rozložitelných odpadů interval jedenkrát za dva dny, - váha s přesností na gramy (Sencor Kitchen Scele, model: SKS 5305, 1x CR2032 power supply, Made in P.R.C. date 3.2011.). Parametry vybrané domácnosti: - počet členů: 3, - typ zástavby: venkovská - řadový rodinný dům se zahradou, - zvířata: 2 kočky, africké oblovky (cca 100 ks) achatina reticulata.
44
Specifikace Zahrada, i když na ní vznikaly různé druhy již nepotřebných materiálů, z důvodu využívání kompostu se tyto odpady nedostanou do žádné statistiky a nejsou proto v tomto měření zohledněny. Jedná se o odpady, které neopustí zahradu. Odděleně sbírané obalové odpady (plasty, kovy) se z důvodu nízkého množství v týdenním intervalu, vážily až po naplnění sběrných nádob. U plastů alespoň jedenkrát měsíčně. Některé druhy odpadů se v daném roce vyskytovaly jen zřídka. Proto byly zváženy ihned po jejich vzniku.
4.3 Charakteristiky množství Množství odpadu je hmotnost nebo objem odpadu vyjádřené v příslušných jednotkách. a) celkové množství odpadu – úhrnné množství odpadu vzniklé za uvažovaný interval (udává se obvykle v kg, případně v m3), b) měrné množství odpadu – množství odpadu vzniklé za uvažovanou časovou jednotku, připadající na zvolenou sledovanou jednotku. (obvykle se udává v kg/obyv./rok) [2]
Tabulka č. 2 Druhy odpadů tříděných v domácnosti podle katalogu odpadů Katalogové číslo Název odpadu
15
ODPADNÍ OBALY; ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTICÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY A OCHRANNÉ ODĚVY JINAK NEURČENÉ
15 01
Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu)
15 01 02
Plastové obaly
15 01 04
Kovové obaly
15 01 05
Kompozitní obaly
15 01 07
Skleněné obaly
20
KOMUNÁLNÍ ODPADY (ODPADY Z DOMÁCNOSTÍ A PODOBNÉ ŽIVNOSTENSKÉ, PRŮMYSLOVÉ ODPADY A ODPADY Z ÚŘADŮ), VČETNĚ SLOŽEK Z ODDĚLENÉHO SBĚRU
20 01
Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
20 01 01
Papírové a lepenkové obaly
45
Katalogové číslo Název odpadu
20 01 08
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
20 01 10
Oděvy
20 01 11
Textilní materiály
20 01 34
Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33
20 03
Ostatní komunální odpady
20 03 01
Směsný komunální odpad
Zdroj: Katalog odpadů [26] Tab. č. 3 Seznam druhů odpadů tříděných v domácnosti, které již nejsou uvedeny v katalogu odpadů s přiřazeným katalogovým číslem Katalogové číslo
Název odpadu
20 03 01
komunální odpad - znečištěný papír a obaly od salámů
20 03 01
komunální odpad - plasty (7)
20 03 01
komunální odpad - C/alu, C/LDP
20 03 01
zbytkový komunální odpad
20 03 01
pytlík z vysavače
20 03 01
hyg. potřeby a smetky
20 03 01
výkaly - kočka
15 01 02
oddělený sběr - plasty (2,4,5,6)
15 01 02
oddělený sběr - plasty PET
15 01 04
železo (83)
15 01 04
železo (FE a 40)
15 01 04
hliník
15 01 04
uzávěry od piva
46
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Produkce a složení odpadů za rok Z ročního měření vyplývá, že tříčlenná rodina vyprodukuje za rok 301 kg odpadů. Což na jednu osobu připadá 100 kg. V porovnání s Českou republikou je tato tříčlenná rodina hluboko pod průměrem, který v loňském roce byl cca 320 kg na osobu a rok podle ČSÚ. Je to dáno tím, že velké množství odpadů se vyprodukuje mimo domácnost a také že při měření nebyla zaznamenávána produkce biologicky rozložitelného odpadu ze zahrady (kompostování), proto se snížila produkce odpadů na toto číslo. Veškerá vstupní data jsou uvedena v příloze č. 7 a výstupní tabulky v příloze č. 4 a 5. Na obrázku č. 17 je zobrazen vývoj produkce veškerých odpadů vzniklých v domácnosti v jednotlivých měsících. Odpady mírně kolísají. Jen dva větší výkyvy se zaznamenaly a to v listopadu a březnu. V měsíci listopadu dochází ke vzrůstu vyprodukovaných odpadů, jelikož se v této době začalo v domácnosti s velkým předvánočním úklidem a pečením cukroví. V měsíci březnu bylo důvodem zvýšené produkce odpadů pořádáním velké rodinné oslavy 50. narozenin.
35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 říjen
září
sprpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
Celková produkce odpadů listopad prosinec leden
Množství v [g]
Celková produkce odpadů
Měsíce
Obr. č. 17 Celková produkce odpadů v jednotlivých měsících
47
Na obrázku č. 18 je zobrazeno procentuální zastoupení jednotlivých skupin odpadů za rok. Odpady jsou rozděleny na tři skupiny. Skupina označená červenou barvou představuje směsný komunální odpad s katalogovými čísly 20 03 01, 20 01 11, 20 01 34 a 20 01 10 bez biologicky rozložitelných odpadů 20 01 08 a také bez papíru 20 01 01, který nebyl rozdělen na obalový a neobalový a z tohoto důvodu je zařazen ve skupině 20 a je veden spolu s tříděnými složkami, které jsou zobrazeny zelenou barvou. Je patrné, že každá složka zabírá skoro jednu třetinu grafu. Největší zastoupení má SKO s 36 %, druhou největší část tvoří BRKO s 35 %, který je označen modrou barvou. Zbylou část tvoří tříděné složky a papír s 29 %.
Procentuální poměr SKO/BRKO/tříděné složky za celý rok 29%
35%
BRKO (20 01 08 a 20 01 08/kompost) SKO (20 03 01 a 20 01 11 a 20 01 34 a 20 01 10) Tříděné složky a 20 01 01
36%
Obr. č. 18 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok Jelikož se BRKO vážily na dvě skupiny a to 20 01 08, do které byly zařazeny kosti, zbytky jídel apod. Do druhé skupiny 20 02 08 s označením kompostovatelná složka nebo v některých případech jen zkráceně kompost. Jak už název značí, jednalo se také o zbytky z kuchyně, ale které lze kompostovat a v rámci svozu bioodpadů svážet. Jednalo se například o odřezky zeleniny a ovoce, pečivo, sáčky od čaje atp. Na obr. č. 19 je vidět procentuální zastoupení těchto dvou složek. Z obrázku je patrno vidět, že větší část odpadů, které se nacházejí v domácích odpadech, lze z 59 % kompostovat. Zbylá část (41 %) je také biologicky odbouratelná, ale jinou technologií nežli kompostováním, například v komunální bioplynové stanici.
48
Poměr biologických odpadů
41%
20 01 08
59% 20 01 08 / kompostovatelná složka
Obr. č. 19 Procentuální poměr biologicky rozložitelných odpadů za rok Tříděné složky měly nejnižší zastoupení v domácích odpadech. Ukázka jednotlivých složek tříděného odpadu jsou uvedeny na obrázku č. 20.
Poměr využitelných složek z odpadu 1% 1% 16%
26% 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 05
56%
15 01 07
Obr. č. 20 Poměr využitelných složek odpadu I když plasty (15 01 02) v dnešní době vidíme všude, nezaujaly ani polovinu množství, ale pouhých 26 %. Je to dáno tím, že plastů je sice velké množství, ale jsou lehké. Překvapivě nejvíce je papíru (20 01 01). Jelikož v této domácnosti odebíráme spousty letáků, tak odpad z tříděné složky tvoří z 56 % právě papíry. Malou, ale jistě významnou skupinu tvoří kovové obaly (15 01 04), kterých bylo 16 %. V průběhu vážení se jednalo v největší míře o obaly 49
od konzerv pro kočky. Úplně zanedbatelné procento měly kompozitní obaly (15 01 05) a skleněné obaly (15 01 07) a to po 1 %. Složení zbylého směsného komunálního odpadu (SKO) je vidět na obr. č. 21 a je následující. Největší část a to 97 % přestavuje 20 03 01 Směsný komunální odpad. Poté zanedbatelná část patří zbylým druhům odpadů 20 01 11 Textilním materiálům, které měly 2 %, 20 01 34 Bateriím a akumulátorům neuvedených pod číslem 20 01 33 a 20 01 10 oděvům.
Složení SKO podle katalogových čísel 2%
0%
1%
20 01 11 20 01 34 20 01 10 20 03 01
97%
Obr. č. 21Složení zbylého směsného odpadu Jak už bylo uvedeno v metodice, některé druhy odpadů především patřící do podskupiny 20 01 se ve sledované domácnosti vyskytovaly vzácně, a proto byly zváženy ihned po jejich vzniku a zapsány. Na obrázku č. 22 jsou tyto odpady zobrazeny v jednotlivých měsících spolu se směsným komunálním odpadem 20 03 01. Odpad s katalogovým číslem 20 01 11 textilní materiály se vyskytly 5krát do roka. 20 01 10 oděvy se vyskytly pouze jednou a to v dubnu, kdy bylo vyřazeno staré oblečení. Zajímavostí je odpad 20 01 34 baterie a akumulátory. Za celou dobu měření se vyskytl pouze jednou a to jen díky tomu, že ve váze na které se odpady vážily, právě baterie došla. Kdyby se neprovádělo toto měření, vůbec by během roku nedošlo ke vzniku tohoto odpadu. Ostatní baterie, které využíváme např. v ovladačích, svítilně vydržely celé měření bez potřeby vyměnit.
50
Množství odpadů kategorie 20, bez 20 01 01 a 20 01 08 14000 12000 Název osy
10000 8000
20 01 34
6000
20 01 11
4000
20 01 10
2000
20 03 01
0
Název osy
Obr. č. 22 Množství odpadů vzácně se vyskytujících spolu s 20 03 01
5.2 Podrobnější produkce a vývoj druhů odpadů tříděných v domácnosti Plasty (15 01 02), které tvořily 26 %, se dále při vážení rozdělily na PET láhve (polyetylentereftalát) číselné označení 1, a ostatní obalové odpady jako směs, které mají materiálové označení 2 (vysokohustotní polyetylen), 4 (nízkohustotní polyetylen), 5 (polypropylen), 6 (polystyren). Toto číselné označení není v zákoně č. 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů povinné, pouze dobrovolné. Pokud na obalech je toto číselné materiálové označení, musí být v souladu s rozhodnutím Komise 97/129/ES o obalech a obalových odpadech. [20] Na následujícím obrázku č. 23 je vidět procentuální podíl těchto dvou tříděných složek.
51
Plasty 22%
150102/PET 150102/plasty 2, 4, 5, 6
78%
Obr. č. 23 Produkce plastů Z obrázku jasně vyplývá, že větší zastoupení měly PET láhve a to 76 %. Průměrná váha jedné PET láhve je 38 g. I když se u plastů nezjišťoval jejich objem, podle zaplněnosti košů měly směsné obaly větší objem než PET láhve a to pouhých 22 %. Na následujícím obrázku č. 24 je zobrazen vývoj plastů v jednotlivých měsících. I když pro plasty bylo také určeno vážení v týdenních intervalech, tento interval se nepovedlo dodržet. Jelikož se v průběhu vážení plastů nacházelo poměrně málo, v průměru 1493 g PET a pouhých 428 g směsných plastů. Z tohoto důvodu se odpady vážily v měsíčních intervalech.
3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0
150102/PET
Měsíce
Obr. č. 24 Vývoj produkce plastů
52
říjen
září
sprpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden
prosinec
150102/plasty 2, 4, 5, 6 listopad
Množství [g]
Plasty - vývoj
Na obrázku č. 24 je zaznamenáno kolísání hmotnosti vyprodukovaných odpadů. V měsíci prosinci došlo k nárůstu produkce odpadů z důvodu Vánočních svátků, když všichni členové domácnosti v této době setrvávali v domě. V březnu se konala již zmíněná oslava narozenin. V měsíci říjnu přibyl jeden člen do domácnosti. Je patrné, že při větším počtu členů se produkce odpadů úměrně zvyšuje v oblasti plastů. Celkově bylo vyprodukováno 17911 g PET láhví a 5136 g směsných plastů. Je potřeba podotknout, že v převážné většině se téměř PET láhve nekupují, pije se voda a čaj. Když to přepočítáme, tak se vyprodukovalo 471 ks těchto PET láhví. Po přepočtu na rok to vychází 1,2 PET láhve na den, což neodpovídá dennímu příjmu vody ani pro jednoho člověka. Je tedy patrné, že v domácnostech kde se pije pouze balená voda, musí být toto číslo mnohokrát vyšší.
Další již zmíněné kovové obaly (15 01 04), které zaujímaly 16 %, se také rozdělily na železo s označením FE číselně 40, hliník s označením ALU číselně 41. Mezi tyto kovové obaly byl také zařazen kompozitní obal papír/pocínovaný plech s číselným označením 83. Další byť s nejmenším zastoupením se vážily i uzávěry od pivních lahví. [20] Největší část tvořil kompozitní obal papír/pocínovaný plech, na obrázku č. 25 je označen jako železo 83 a zaujímá 70 % celkového množství vzniklých kovových obalů. Jednalo se o obaly konzer pro zvířata. 27 % získalo železo FE. Zanedbatelné hodnoty získaly uzávěry od piva a hliník. Ten vznikal od obalů od sýrů, víček od jogurtů a také plechovek od nápojů.
Kovové odpady 1% 2% 27% 150104/ železo FE 150104/ železo 83 150104/ hliník
70%
150104/ uzávěry od piva
Obr. č. 25 Produkce kovových odpadů
53
Kovové obaly byly váženy až po naplnění sběrných nádob. Na následujícím obrázku č. 26 jsou díky tomu vidět velké výkyvy v jejich produkci. Celkově bylo nasbíráno kompozitního obalu (železo 83) 9564 g a 3728 g železa (FE).
Kovy - vývoj 2500
Množství [g]
2000 1500 150104/ železo FE 1000
150104/ železo 83 150104/ hliník
500
150104/ uzávěry od piva říjen
září
sprpen
červenec
červen
květen
duben
březen
únor
leden
prosinec
listopad
0
Měsíce
Obr. č 26 Kovové odpady v jednotlivých měsících Ačkoliv produkce biologicky rozložitelných odpadů je uvedena výše na obr. č. 19, je důležité si ukázat, jaký byl vývoj v jednotlivých měsících. Na následujícím obrázku č. 27 je tento vývoj uveden.
9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
20 01 08
listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec sprpen září říjen
Množství v [g]
Množství biologických odpadů
20 02 08/kompostovatelná složka
Měsíce
Obr. č. 27 Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých měsících
54
Je vidět, že produkce je značně kolísavá u obou složek. Maxima obě složky dosahují v měsíci listopadu, březnu a srpnu. V letních obdobích je vidět, že kompostovatelná složka má převládající a rostoucí charakter. Je to dáno tím, že je k dispozici sezonní ovoce a zelenina, ze které vzniká nejvíc odpadů např. při zavařování. Množství kompostovatelné složky je také navýšeno o odpady z chovu oblovek. Jednalo se o zbytky potravy, výkalů, lignocelu a
zbytky
sépiových
kostí.
V listopadu
došlo
k rozmnožení
těchto
živočichů
a tím také následoval rapidní nárůst odpadů. Narodilo se cca 250 kusů, v průběhu následujících tří měsíců došlo k úhynu většího počtu a také určité procento se prodalo. Počet klesl až na cca 100 kusů a tím došlo k postupnému snižování odpadů Jelikož se třídily i ty odpady, které se poté shromáždily společně do sběrné nádoby, označily se souhrnně číslem 20 03 01 směsný komunální odpad. Ve sledované domácnosti se i tyto odpady třídily na jednotlivé složky. Nejvýznamnějším odpadem byl odpad z chovu kočky. Jednalo se o výkaly spojené s podestýlkou z přírodního jílu a tvořily 60 %, jak je uvedeno na obrázku č. 28. Další odpad, který stojí za zmínku je znečištěný papír od salámů, který zaujímal 13 %. Ostatní odpady měly malé procento, jak je patrné z obrázku. Jelikož vývoj těchto odpadů v jednotlivých měsících je rozsáhlý, je uveden v příloze č. 6.
Komunální odpad - složení 20 03 01/ znečištěný papír 20 03 01/ plasty (7) 13% 8%
20 03 01/ C/alu, C/LDP 8%
60%
7%
20 03 01/ zbytkový komunální odpad 20 03 01/ pytlík z vysavače
3% 1%
20 03 01/ hyg. potřeby a smetky 20 03 01/kočka
Obr. č. 28 Komunální odpad - složení
55
5.3 Produkce odpadů obce Drnovice V Obci Drnovice můžeme sledovat vývoj produkce za posledních 5 let. Z následujícího obrázku č. 29 jsou patrné dvě období a to od roku 2008 – 2010, kde je produkce bez patrných výkyvů průměrně 466 761 kg odpadů. V roce 2011 byl velký nárůst množství odpadů, což bylo způsobeno nárůstem o 70 obyvatel a tím pádem i odpadů. Odpady sice v roce 2012 mírně klesly, ale díky zavedení sběru biologicky rozložitelných odpadů se už nedostávají na hodnoty z roku 2010.
Celkové množství odpadu 700000
Množství [kg]
600000 500000 400000 300000
Celkové množství odpadu
200000 100000 0 2008 2009 2010 2011 2012 Roky
Obr. č. 29 Celkové množství odpadů Obce Drnovice za roky 2008 – 2012 (zdroj: OÚ Drnovice, data uvedená v příloze č. 3) Na obrázku č. 30 je zobrazena vyvíjející se měrná produkce odpadů, která se pohybuje mezi roky 2008 – 2010 kolem 205 kg na obyvatele a rok. Nárůst je opět v roce 2011 kde se dostává na hodnotu 256 kg na obyvatele a rok. V roce 2012 ale opět klesá a to na 234 kg obyvatele a rok.
56
Měrná produkce odpadů Množství [kg/obyv.]
300 250 200 150 Měrná produkce odpadů
100 50 0 2008
2009
2010
2011
2012
Roky
Obr. č. 30 Měrná produkce odpadů Obce Drnovice za roky 2008 – 2012 Na následujícím obrázku č. 31 je ukázán vývoj tříděných odpadů. Jedná se odpady, které se třídí do místních kontejnerů (popis a počet kontejnerů viz kap. 4.1.3 Sběr a svoz odpadů). Zařazení podle katalogu odpadů je následující: 15 01 02 Plastové obaly, 15 01 05 Kompozitní obaly, 15 01 07 Skleněné obaly a poslední ačkoliv má označení 20 01 01, což označuje podskupinu komunálních odpadů, je tam ale smíchán jak obalový papír a lepenka patřící do podskupiny 15 01, tak i časopisy a letáky, které patří do podskupiny 20 01, proto je tento druh odpadu, také řazen mezi tříděné složky. Z obrázku č. 31 je patrný neustálý mírný nárůst těchto tříděných složek. Dále je zřejmé, jen mírné kolísání jednotlivých druhů odpadů v letech. Plasty, sklo i papír se drží skoro ve stejných hodnotách v průměru kolem 14 000 kg. Nejmenší zastoupení tvoří kompozitní obaly s průměrnou hodnotou za posledních 5 let 408 kg.
57
Tříděné složky 16000
Množsvt v [kg]
14000 12000 10000
15 01 02
8000
15 01 05
6000
15 01 07
4000
20 01 01
2000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Roky
Obr. č. 31 Vývoj tříděných složek z komunálního odpadu v obci Drnovice I když v naší domácnosti se nevyprodukovaly žádné nebezpečné odpady, obec za posledních pět let ano. Na následujícím obrázku č. 32 je vyobrazeno procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 – 2012. Nebezpečné odpady tvoří v průměru za pět let 0,6 %. Na obrázku č. 32 zobrazen vývoj nebezpečných odpadů, je patrný parabolický průběh. Nejnižší zastoupení NO bylo v roce 2010 s 0,5 %. Od tohoto roku už NO opět stoupají až na hodnotu 0,83 %.
Procentuální zastoupení [%]
Nebezpečné odpady 1 0,8 0,6 0,4
Nebezpečné odpady
0,2 0 2008
2009
2010
2011
2012
Roky
Obr. č. 32 Procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 – 2012
58
Detailněji se zaměříme na rok 2012, který bude použit pro srovnávání s ročním měřením, a také se pokusíme tyto údaje porovnat s údaji za Českou republiku. Skupina 20 Komunální odpady podle Katalogu odpadů tvoří v obci Drnovice nejvyšší podíl na produkci odpadů a to 69 % (viz obr. č. 33). V tomto roce také došlo k začátku třídění biologicky rozložitelných odpadů patřících do podskupiny 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu), který tvořil 17 %. Poměrně malou část zaujímá skupina 15, do které se řadí odpadní obaly (plasty, sklo). K této skupině je přiřazen i odpad s katalogovým číslem 20 01 01 Papír a lepenka. Tyto odpady mají souhrnný název tříděné složky a zaujímají 8 %. Dále byly obcí vykázány i stavební odpady skupiny 17, odpady z autovraků a odpady z elektrického a elektronického zařízení skupina 16. V zanedbatelném množství vznikly také odpady podskupiny 13 02 odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Tyto tři skupiny 13, 16, 17 jsou označeny jako ostatní složky a tvořily 6 %. NO, jak už bylo uvedeno výše, dosahovaly necelé procento, proto na následujícím obrázku č. 33 nejsou již zobrazeny.
Procentuální poměr SKO/BRKO/tříděné složky za rok 2012
8%
6%
17%
BRKO (20 02) SKO (bez 20 01 01 a skupiny 20 02) Tříděné složky a 20 01 01
69% Ostatní složky (skupiny 13,16,17)
Obr. č. 33 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok Obec Drnovice také vykázala dva druhy biologicky rozložitelných odpadů a to 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad a 20 02 03 Jiný biologicky nerozložitelný odpad. Z obrázku č. 34 je patrné, že větší zastoupení měl 20 02 01 a to 85 %, tyto složky lze kompostovat. 15 % měl zbylý jiný biologicky nerozložitelný odpad.
59
BRKO (podskupina 20 02) 15%
20 02 01 20 02 03 85%
Obr. č. 34 Složení biologicky rozložitelného odpadu Plastové obaly (15 01 02), Skleněné obaly (15 01 07), Papír a lepenka (20 01 01) měly skoro stejné zastoupení a to přes 30 %, jak je patrné z obrázku č. 35. Pouhé 1 % měly kompozitní obaly (15 01 05).
Tříděné složky a 20 01 01
32%
34% 15 01 02 15 01 05 15 01 07 20 01 01 33% 1%
Obr. č. 35 Procentuální zastoupení tříděných odpadů
60
Když odpady pocházející z obce rozdělím stejně jako ČSÚ, zjistíme následující zastoupení, které je na obrázku č. 36. Směsný komunální odpad 20 03 01 tvořil 88 %. Obec také vykázala uliční smetky 20 03 03 a to 3 %. Občané také vyprodukovali objemný odpad 9 %.
SKO (bez 20 01 01 a podskupiny 20 02) 3%
9%
20 03 01 20 03 03 20 03 07 88%
Obr. č. 36 Složení komunálního odpadu za rok 2012
5.4 Porovnání produkce za rok s obcí a ČR Ze získaných údajů lze porovnat produkci ve sledované domácnosti s produkcí obce Drnovice a jen velmi orientačně s celou ČR. Z důvodu lepší vypovídací hodnoty jsou údaje převedeny na kila a obyvatele a rok. Jelikož se nepodařilo získat údaje za ČR pro rok 2012, jsou data porovnána s posledním dostupným rokem 2011. Údaje jsou porovnány s ČSÚ, ale v případě BRKO byly použity údaje s ISOH, z důvodu nejasností hodnot uvedených na ČSÚ. Také pro porovnání nebezpečných odpadů byly použity hodnoty z ISOH, protože ČSÚ nebezpečné odpady vůbec neuvádí.
61
Množtsví [kg/obyv.]
Srovnání produkcí 300 270 240 210 180 150 120 90 60 30 0
BRKO SKO Tříděné složky
Vlastní produkce
Obec Drnovice
Česká republika
Obr. č. 37 Srovnání produkcí odpadů Z následujícího obrázku č. 37 jasně vyplývá, že sledovaná domácnost ve srovnání s obcí či republikou, má hodnoty zcela podprůměrné pro SKO. Zajímavé jsou hodnoty pro BRKO, které se k sobě nejvíce přibližují a dosahují hodnot přes 30 kg. Podle ČSÚ byla produkce tříděných odpadů 46 kg, obec Drnovice je zcela pod touto hodnotou, nedosahuje ani 20 kg, ale pouhých 18 kg. Ve sledované domácnosti byla produkce 29 kg tříděných složek, což je víc než vyprodukuje průměrně občan za obec. Tento rozdíl je způsoben tím, že všichni občané netřídí všechny odpady, jako ve sledované domácnosti. Někteří občané třídí jen určité druhy odpadů a určitá skupina lidí netřídí vůbec. SKO obce dosahuje hodnot 160 kg, v porovnání s republikou je to o 110 kg méně než vykazované hodnoty pro ČR. Je to dáno tím, že se jedná o vesnickou zástavbu, ve které v převážné většině využívá vytápění pevnými palivy a určité množství odpadů tak občané spálí. Podle RNDr. Jany Suzové ze společnosti SAKO Brno, a.s. se v městské zástavbě pohybuje množství odpadů kolem 250 kg na obyvatele a rok.
[22]
Dále tento rozdíl
hodnot mezi obcí a Českou republikou poukazuje na nepřesnost statistiky ČSÚ, která využívá tzv. „rotační model“ sběru dat a pomocí matematicko-statistickými metodami z údajů vykázaných vzorkem obcí, které byly vybrány, tyto hodnoty dopočítává (viz kap. 3.2.1 Metodika ČSÚ).
62
Ačkoliv se třídily všechny odpady, které by potom měly jít materiálově využít (tříděné složky), z celkového množství odpadů dosahovaly pouze 29 %. V porovnání s obcí, která měla pouhých 8 %, a v porovnání s celou ČR dosahovaly hodnoty 14 % podle ČSÚ. Z tohoto důvodu není plněn jeden z cílů plánu odpadového hospodářství a to zvýšit materiálové využití na 50 % do roku 2010. Kdyby měl každý stejné složení odpadů jako ve sledované domácnosti, dalo by se vytřídit maximálně 29 % tříděných složek. Zvýšit třídění a poté materiálové využití odpadů na 50 % je tedy zcela nemožné. Pro splnění tohoto cíle, musíme k těmto odpadům přičíst i biologicky rozložitelné odpady, které se materiálově využívají kompostováním. BRKO tvořily 35 % z celkového množství ve sledované domácnosti. Když sečteme tříděné složky a BRKO dostáváme se na hodnotu 64 % a tím lze splnit daný cíl POH ČR za sledovanou domácnost. Bohužel za obec Drnovice je to i tak nesplnitelné, dosahuje pouze poloviny stanoveného cíle. Jelikož se kombinovaly obě statistiky jak ISOH tak ČSÚ nelze tedy s jistotou říci, zdali lze tento cíl splnit v rámci celé České republiky. Ve sledované domácnosti nevznikaly žádné nebezpečné odpady, bylo by dobré si ukázat alespoň srovnání hodnot získaných z obce Drnovice a ISOH. Z následujícího obrázku č. 38 vyplývá, že produkce NO obce je nižší než produkce uváděná ISOHem. Je však patrné, že klesání a stoupání má podobný charakter. Jelikož z ISOH nebyl také dostupný rok 2012 a u obce bohužel rok 2007, porovnání je tedy pouze za roky 2008 – 2011. Průměrná hodnota NO za pět let je podle ISOH 1 % z celkového množství odpadů. Obec průměrně za 5 let vyprodukuje pouze 0,5 % NO z celkového množství odpadů. Z tohoto vyplývá, že NO odpady vznikají u občanů pouze v malé míře. Také je důležité zmínit, že tyto nebezpečné odpady pocházejí pouze od občanů. Obec Drnovice nemá totiž žádnou smlouvu s živnostníky, kteří by využívali systém svozu v rámci obce.
63
Procentuální zastoupení [%]
Porovnání NO 1,4 1,2 1 0,8 0,6
% zastoupení NO Obec
0,4
% zastoupení NO ISOH
0,2 0 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Roky
Obr. č. 38 Porovnání nebezpečných odpadů
64
6 ZÁVĚR Tato diplomová práce byla zaměřena na provedení ročního sledování domovních odpadů ve vybrané domácnosti. Z výsledků jasně vyplývá, že množství a druhy odpadů závisí na životním stylu lidí a také na stáří populace. V průběhu života se složení odpadů u každého z nás značně mění. Množství odpadů závisí také na tom, zdali má člověk doma zvíře, v našem případě kočka zvyšovala produkci odpadů o 5 kg měsíčně. Z tohoto ročního měření odpadů tedy zjistíme velmi detailně, co se v domácnosti odehrávalo. Skladba komunálních odpadů byla skoro stejná až na některé výjimky např. oslava narozenin, Vánoce, apod., kdy narůstá množství odpadů několika násobně. Odpady vznikající ve sledované domácnosti byly zařazovány podle katalogu odpadů. Proto je můžeme rozdělit do tří významných skupin a to na tříděné složky, biologicky rozložitelné odpady a směsné komunální odpady. Největší zastoupení má SKO s 36 %, druhou největší část tvořily biologicky rozložitelné odpady, které měly z celkového množství odpadů 35 %. Z těchto 35 % lze 59 % kompostovat a 41 % lze využít jinou technologií. Z tohoto důvodu je v dnešní
době
snaha
tyto
kompostovatelné
bioodpady
třídit.
V naší
obci
se již provádí od roku 2012 sběr a svoz těchto odpadů. Z hlediska plánu odpadového hospodářství jsou také snahy tyto odpady odklonit od skládek a využívat je například kompostováním a vracet je zpět např. na rekultivace, úpravy zelených ploch, ale také využít tento kompost v zemědělství. Zatím největším problémem jsou nečistoty v BRKO. Třetí skupina tříděné složky měla nejmenší zastoupení 29 % a skládala se z 56 % papíru, 26 % plastů a 16 % kovových obalů. Úplně zanedbatelné procento měly kompozitní obaly a sklo, každý po 1 %. Obec vykázala pouhých 8 % těchto tříděných složek. Papír, plasty i sklo měly přes 30 %. Kompozitní obaly měly stejně 1 %, jako ve sledované domácnosti. Z uvedeného vyplývá, že ačkoliv ve sledované domácnosti skleněné obaly měly nejnižší zastoupení, obec vykázala u skla přes 30 %. Tento rozdíl je způsoben tím, že občané produkují rozdílné druhy odpadů, než ty které byly vyprodukovány ve sledované domácnosti. Vykazované množství tříděných odpadů je však stále malé a finanční podpora o kolektivního systému EKO-KOM, a.s. také. Z tohoto důvodu by bylo dobré podporovat třídění ve zdejší obci. Největší problém v obci jsou donáškové vzdálenosti sběrových nádob, které překračují doporučených 150 m.
65
Z hlediska čistoty a lepší zpracovatelnosti tříděných odpadů je třídění již v domácnosti nenahraditelné. Celorepublikovým problémem v dnešní době je neochota třídit odpady kvůli neustále se zvyšujícím poplatkům a dále také systémy sběru mají vliv na třídění nebo netřídění odpadů občany. Jelikož je v České republice třídění povinné, je poté důležité i materiálové využití těchto vytříděných odpadů. Z tohoto důvodu je tento požadavek stanoven i legislativně a to v plánu odpadového hospodářství. V plánu je stanoven cíl zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Ze zjištěných výsledků vyplývá, jak už bylo uvedeno výše, že ve sledované domácnosti se vytřídilo 29 %, v obci 8 % a 14 % v ČR podle ČSÚ. Kdyby měl každý stejné složení odpadů jako ve sledované domácnosti, dalo by se vytřídit již zmíněných 29 %. Zvýšit tedy materiálové využití odpadů na 50 % je tedy zcela nemožné. Pro splnění tohoto cíle musíme k těmto odpadům přičíst i biologicky rozložitelné odpady, které se materiálově využívají kompostováním. BRKO tvořily 35 % z celkového množství ve sledované domácnosti. Když sečteme tříděné složky a BRKO dostáváme se na hodnotu 64 % a tím lze splnit daný cíl POH ČR za sledovanou domácnost. Bohužel za obec Drnovice je to i tak nesplnitelné, dosahuje pouze poloviny stanoveného cíle. Jelikož se kombinovaly obě statistiky jak ISOH tak ČSÚ nelze tedy s jistotou říci, zdali lze tento cíl splnit v rámci celé České republiky.
66
PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [1]
ASEKOL, s.r.o. 2008: Možnosti spolupráce. Databáze online [cit. 2012-09-04].
Dostupné na: http://www.asekol.cz/ [2]
CENIA. 2012: Odpadové hospodářství. Databáze online [cit. 2013-03-05].
Dostupné na: http://www1.cenia.cz/www/odpadove-hospodarstvi-menu [3]
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2012: Produkce, využití a odstranění odpadů 2011.
Databáze online [cit. 2013-03-04]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2001-12 [4]
ECOBAT s.r.o. Obce / Základní informace. Databáze online [cit. 2012-09-04].
Dostupné na: http://www.ecobat.cz/ [5]
EKO-KOM, a.s. 2011: Zapojení obcí do systému. Databáze online [cit. 2012-09-04].
Dostupné na: http://www.ekokom.cz/cz/obce-a-mesta/obce-funkce [6]
EKOLAMP s.r.o. 2012: Sběr. Databáze online [cit. 2012-09-04].
Dostupné na: http://www.ekolamp.cz/ [7]
ELEKTROVIN a. s. 2011: Zpětný odběr ve spolupráci s obcemi. Databáze online
[cit. 2012-09-04]. Dostupné na: http://www.elektrowin.cz/ [8]
FILIP J. a kol., 2005: Komunální odpad a skládkování, dotisk Brno: Mendelova
zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 128 s. ISBN 80-7157-712-X [9]
FRÁNEK M., 2012: Právní úprava nakládání s komunálním odpadem. Diplomová práce.
Dostupná na: http://is.muni.cz/th/210822/pravf_m/DP.txt, Masarykova univerzita Brno, 82 s. [10]
GRUSMAN P., 2009: Data o odpadech a jejich tok. Databáze online [cit. 2013-04-04].
Dostupné na: http://www.tretiruka.cz/news/data-o-odpadech-a-jejich-tok/ [11]
GRUSMAN P., 2011: Proč nestačí pouze jeden zdroj dat? Databáze online
[cit. 2013-04-04]. Dostupné na: http://www.eurochem.cz/index.php?LA=CS&MN=Pro%E8+nesta%E8%ED+pouze+jeden+z droj+dat%3F&ProdID=00028F0667F064860002E8C6&DT=4097&TXTID=2589&PHPSES SID=fa... [12]
ISOH - Informační systém odpadového hospodářství. Databáze online [cit. 2012-12-05].
Dostupné na: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/index.php [13]
ISSAR, Produkce, využití a odstranění odpadů 2004 - 2011. Databáze online
[cit. 2013-03-05]. Dostupné na: http://issar.cenia.cz/issar/ [14]
MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, Odpadové hospodářství Databáze online
[cit. 2013-02-12]. Dostupné na: http://www.mzp.cz/cz/index
67
[15]
NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 197/2003 Sb. o plánu odpadového hospodářství České republiky
ve znění pozdějších předpisů [16]
OBEC DRNOVICE, 2012: Základní informace. Databáze online [cit. 2012-09-15].
Dostupné na: http://www.oudrnovice.cz/ [17]
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE DRNOVICE č. 1/2010, o místních poplatcích
[18]
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE DRNOVICE č. 2/2012, o systému
shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu vznikající na území obce Drnovice [19]
RESPONO a. s. 2012: Sběrné dvory. Databáze online [cit. 2012-09-15].
Dostupné na: http://www.respono.cz/ [20]
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 28. ledna 1997, kterým se zavádí identifikační systém
pro obalové materiály podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech [21]
STEJSKAL B., 2008: Komunální odpady a skládkování 1, Studijní materiál
[22]
SUZOVÁ J., 2013: Množství odpadů, Ústní sdělení
[23]
VEJNAR P. a MLNAŘÍKOVÁ J., 2004: Informační systém odpadového hospodářství,
Odpadové fórum, 7-8 2004, 50 str. [24]
VEJNAR P. a kol., 2011: Soustava indikátorů OH. Databáze online [cit. 2013-04-04].
Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/matematicke_vyjadreni/$FILE/OODP%20matematicke_vyjadreni_soustavy_indikatoru_OH_k_30.6.2011-20121010.pdf [25]
VOŠTOVÁ, V. a kol. Logistika odpadového hospodářství. 1. vyd. Praha: České vysoké
učení technické v Praze, 2009. 349 s. ISBN 978-80-01-04426-1. [26]
VYHLÁŠKA 381/2001 Sb. Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog
odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění pozdějších předpisů. [27]
ZÁKLADNÍ POJMY. Databáze online [cit. 2013-03-05].
Dostupné na: http://komunalniodpad.eu/index.php?str=pojmy [28]
ZÁKON č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění
pozdějších předpisů ze dne 15. května 2001 [29]
ZÁKON č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) ve
znění pozdějších předpisů ze dne 4. prosince 2001
68
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Rozdíl mezi ČSÚ a ISOH (zdroj ČSÚ a ISOH, data uvedená v příloze č. 1 a č. 2) .. 18 Obr. č. 2 Vývoj produkce odpadů v ČR (zdroj: ČSÚ) ............................................................. 19 Obr. č. 3 Celková produkce komunálních odpadů, ČR [106 kg] .............................................. 20 Obr. č. 4 Produkce komunálních odpadů podle ČSÚ (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) .................................................................................................................................................. 20 Obr. č. 5 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] ................................ 21 Obr. č. 6 Celková měrná produkce komunálních odpadů ČR [kg/obyv.] ................................ 22 Obr. č. 7 Komunální odpad dle způsobu svozu v roce 2011 .................................................... 23 Obr. č. 8 Odděleně sbírané složky za rok 2011 (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) ..... 23 Obr. č. 9 Vývoj produkce komunálních odpadů v letech 2002 – 2011 (zdroj: ČSÚ) .............. 24 Obr. č. 10 Vzniklé obalové odpady a struktura jejich složení, ČR [106 kg]............................. 25 Obr. č. 11 Struktura nevratných obalů ve sledovaném roce 2011 ČR [%] .............................. 26 Obr. č. 12 Podíl DO na množství KO (zdroj: ČSÚ, data uvedená v příloze č. 1) .................... 26 Obr. č. 13 Vzniklé obalové odpady v rámci systému EKO-KOM a ostatní, ČR [106 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA) .................................................................................. 35 Obr. č. 14 Využití odpadů z obalů z celkového množství vzniklých obalových odpadů v rámci systému EKO-KOM, ČR [106 kg] (Zdroj: MŽP, EKO-KOM, a.s., CENIA) ................ 36 Obr. č. 15 Mapa obce Drnovice (Zdroj: www.mapy.cz) .......................................................... 39 Obr. č. 16 E-box na výbojky a zářivky (zdroj: EKOLAMP) a na drobné elektrospotřebiče (zdroj: ASEKOL) ..................................................................................................................... 43 Obr. č. 17 Celková produkce odpadů v jednotlivých měsících ................................................ 47 Obr. č. 18 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok ......................................... 48 Obr. č. 19 Procentuální poměr biologicky rozložitelných odpadů za rok ................................ 49 Obr. č. 20 Poměr využitelných složek odpadu ......................................................................... 49 Obr. č. 21Složení zbylého směsného odpadu ........................................................................... 50 Obr. č. 22 Množství odpadů vzácně se vyskytujících spolu s 20 03 01 ................................... 51 Obr. č. 23 Produkce plastů ....................................................................................................... 52 Obr. č. 24 Vývoj produkce plastů ............................................................................................. 52 Obr. č. 25 Produkce kovových odpadů .................................................................................... 53 Obr. č 26 Kovové odpady v jednotlivých měsících.................................................................. 54 Obr. č. 27 Produkce biologicky rozložitelných odpadů v jednotlivých měsících .................... 54 Obr. č. 28 Komunální odpad - složení ...................................................................................... 55 69
Obr. č. 29 Celkové množství odpadů Obce Drnovice za roky 2008 – 2012 ............................ 56 Obr. č. 30 Měrná produkce odpadů Obce Drnovice za roky 2008 – 2012 ............................... 57 Obr. č. 31 Vývoj tříděných složek z komunálního odpadu v obci Drnovice ........................... 58 Obr. č. 32 Procentuální zastoupení nebezpečných odpadů v letech 2008 – 2012 .................... 58 Obr. č. 33 Procentuální poměr jednotlivých skupin odpadů za rok ......................................... 59 Obr. č. 34 Složení biologicky rozložitelného odpadu .............................................................. 60 Obr. č. 35 Procentuální zastoupení tříděných odpadů .............................................................. 60 Obr. č. 36 Složení komunálního odpadu za rok 2012 .............................................................. 61 Obr. č. 37 Srovnání produkcí odpadů ....................................................................................... 62 Obr. č. 38 Porovnání nebezpečných odpadů ............................................................................ 64
70
PŘÍLOHY
71
Příloha č. 1 Produkce odpadů, [v tis. kg] 2007
2008
10322 689 3 024 781
10429 692 3 175 934
10491 492 10517247 3 309 667 3 334 240
10496672 3 357 877
2 273 836
2 282 866
2 374 027 2 390 421
2 446 597
Svoz objemného odpadu
303 014
362 054
402 899
352 339
361 592
Odpady z komunálních
61 451
76 804
72 438
62 578
66 204
386 479
454 210
460 302
528 893
483 483
Papír
-
-
-
-
158 348
Sklo
-
-
-
-
120 358
Plasty
-
-
-
-
102 772
Kovy
-
-
-
-
53 164
Počet obyvatelů Produkce komunálních odpadů
2009
2010
2011
celkem V tom: Běžný svoz
služeb (z čištění ulic, tržišť, parků atd.) Odděleně sbírané složky Z toho:
1 645 704
Z toho Biologicky rozložitelný odpad Zdroj: ČSÚ Vysvětlivky - ležatá čárka na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval v tom: jedná se o úplný výčet (součet položek se rovná položce celkem) z toho: nejedná se o vyčerpávající výčet (součet položek se nerovná položce celkem)
72
Příloha č. 2 Celková produkce odpadů za ČR podle ISOH za období 2007-2011 Roky
2007
Počet obyvatelů Kód
Název odpadu
odpadu
2008 10322689
2009
10429692
2010
10491492
2011
10517247
10496672
Celkové množství odpadu v Kg
Kat. odpadu
15 01 01
Papírové a lepenkové obaly
O
427174456
489086144
477313193
546046930
566267519
15 01 02
Plastové obaly
O
120212641
170239209
140927289
127869035
148108681
15 01 03
Dřevěné obaly
O
27896241
29942572
23471972
35200006
31614891
15 01 04
Kovové obaly
O
11985087
8152289
6920243
5726206
6966948
15 01 05
Kompozitní obaly
O
6024269
7307645
6490207
7293463
7817438
15 01 06
Směsné obaly
O
168865007
148519226
148721898
135736997
129752996
15 01 07
Skleněné obaly
O
54707775
133290438
128494686
143676055
97178189
15 01 09
Textilní obaly
O
438410
389298
1288071
1994106
1388450
15 01 10
Obaly obsahující zbytky
N
18661122
20573396
19439965
18684833
19698012
N
314126
633965
614207
815360
1499767
nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné 15 01 11
Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob
73
15 02 02
Absorpční činidla, filtrační
N
26624100
26230697
21532944
23039345
24454821
O
8455711
1916275
2100282
2014135
3494324
materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 15 02 03
Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02
20 01 01
Papír a lepenka
O
259063359
310277966
254571386
240423196
266958720
20 01 02
Sklo
O
77921092
79945911
77925836
79508816
83636368
20 01 08
Biologicky rozložitelný odpad z
O
14419928
14557439
18861053
19138232
20193658
kuchyní a stravoven 20 01 10
Oděvy
O
948101
980457
1580585
1009021
1613160
20 01 11
Textilní materiály
O
5248537
3277040
5901683
3659491
4677389
20 01 13
Rozpouštědla
N
136561
260236
221256
156950
172143
20 01 14
Kyseliny
N
28661
33993
35759
36374
32285
20 01 15
Zásady
N
331065
203243
245570
148955
205288
20 01 17
Fotochemikálie
N
15039
23309
32548
11616
5593
20 01 19
Pesticidy
N
59614
67448
72748
45605
58525
74
20 01 21
Zářivky a jiný odpad obsahující
N
837959
381924
179865
135449
127496
N
3154122
2497344
1849687
867712
796486
rtuť 20 01 23
Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky
20 01 25
Jedlý olej a tuk
O
2780419
2978973
4498486
4461710
14972705
20 01 26
Olej a tuk neuvedený pod číslem
N
368683
444967
420765
418459
356903
N
3499340
3555572
3278287
3286664
3445554
O
16822
8817
54249
1269
3864
N
121151
140118
68618
77806
93855
O
8853
44097
19479
12806
95933
20 01 25 20 01 27
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky
20 01 28
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27
20 01 29
Detergenty obsahující nebezpečné látky
20 01 30
Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29
20 01 31
Nepoužitelná cytostatika
N
167457
5726
17288
13656
11796
20 01 32
Jiná nepoužitelná léčiva
N
376585
158260
211603
230208
224804
N
1130639
461322
485868
254224
150150
neuvedená pod číslem 20 01 31 20 01 33
Baterie a akumulátory, zařazené
75
pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 34
Baterie a akumulátory neuvedené
O
120338+70
26649
24589
14141
3686
N
5386706
4082450
3076137
2054500
1318616
O
4753927
5640927
5117172
3865527
3840492
N
455976
256413
208806
47902
50377
O
12139742
13458893
20347769
25785349
31098524
pod číslem 20 01 33 20 01 35
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 236)
20 01 36
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35
20 01 37
Dřevo obsahující nebezpečné látky
20 01 38
Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37
20 01 39
Plasty
O
68954747
59930996
67803778
98774616
73937299
20 01 40
Kovy
O
97515805
84908511
59969264
72306690
60620930
20 01 41
Odpady z čištění komínů
O
8328
3214
31848
1055
266
76
20 01 99
Další frakce jinak blíže neurčené
O
1058702
262223
212649
133737
164428
20 02 01
Biologicky rozložitelný odpad
O
130354350
161816904
198080583
219159454
249195734
20 02 02
Zemina a kameny
O
155323586
82053127
143920466
120319543
105587362
20 02 03
Jiný biologicky nerozložitelný
O
37236872
36611546
31454732
28012377
32303139
odpad 20 03 01
Směsný komunální odpad
O
2812356056
2954101540
3236161202
3090805676
3015468879
20 03 02
Odpad z tržišť
O
14676842
14294536
11229161
37113457
10317324
20 03 03
Uliční smetky
O
93119796
104252953
110137861
101730408
101355823
20 03 06
Odpad z čištění kanalizace
O
10850036
15089731
13427753
9711914
10058290
20 03 07
Objemný odpad
O
383717691
434608733
506482150
486444042
478607249
20 03 99
Komunální odpady jinak blíže
O
35696211
27739736
12932549
34373594
13337813
Celkové množství odpadů
5105598305
5455724398
5768466045
5732648672
5623340942
OO
5043929399
5395370654
5716474124
5682323054
5570638471
NO
61668906
60353744
51991921
50325618
52702471
Měrná produkce (kg/obyv.)
494,599644
523,0954469
549,8232325
545,0712218
535,7260798
% zastoupení NO v odpadech
1,20786835
1,106246203
0,901312768
0,877877241
0,937209242
neurčené
77
Příloha č. 3 Celková produkce odpadů obce Drnovice v období let 2008 – 2012 [v kg] Roky Počet obyvatel Kód odpadu Název odpadu 13 02 05
15 01 02 15 01 05 15 01 07 15 01 10
Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Plastové obaly Kompozitní obaly Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
2008 2245 Kat. odpadu N
2009 2010 2011 2287 2315 2385 Celkové množství odpadu v kg
2012 2390
272
374,5
206
176
154
O O O N
13262,3 338,2 13926,2 1247
13583,3 525,2 14023 874,5
14602 525 14670 1271
15015 491 15028 1084
14928 525 14284 429
15 02 02
Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami
N
8,5
12
56
35
49
16 01 03 16 06 01 17 01 01 17 01 02 17 03 01 17 06 05
Pneumatiky Olověné akumulátory Beton Cihly Asfaltové směsi obsahující dehet Stavební materiály obsahující azbest Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03
O N O O N N
1280 460 3050 55965 0 0
1010 240 0 55740 0 0
460 0 0 44510 0 0
1003 0 6330 105812 7 1500
527 0 0 29318 40 2210
O
670
1130
2880
0
3900
17 09 04
78
20 01 01 20 01 19 20 01 21 20 01 25 20 01 27
20 01 31 20 01 33
20 01 40 20 02 01 20 02 03 20 03 01 20 03 03 20 03 07
Papír a lepenka Pesticidy Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Jedlý olej a tuk Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky Nepoužitelná cytostatika Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie
Kovy Biologicky rozložitelný odpad Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Objemný odpad Celkové množství odpadů
NO OO Měrná produkce (kg/obyv.) % zastoupení NO v odpadech Zdroj: OÚ Drnovice
O N N
11370,9 90 0,5
15272,9 67 0
13445 1 0
14323 19 0
13958 36 5
O N
14 1617,5
0 897
0 544
0 831
0 1759
N N
22 7
15 484,5
14 220
2 0
13 0
O O O
421,5 4140 16870
1615 6858 10770
934 4968 12530
927 4776 21470
531 81496 14120
O O O
298041 0 46318 469391,6
305704,4 0 38099 467295,3
306709 0 45051 463596
383555 7110 30697 610191
334122 13340 33173 558917
3724,5 465667,1 132,7 0,79
2964,5 464330,8 133,7 0,6
2312 461284 132,5 0,5
3654 606537 160,8 0,6
4659 554258 139,8 0,83
79
Příloha č. 4 Celková produkce odpadů podle katalogových čísel Katalogové číslo 20 01 08 20 01 08/kompost 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 05 15 01 07 20 01 11 20 01 34 20 01 10 20 03 01
Celkem Katalogové číslo
listopad
prosinec
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
8253 6585 1293 7369 0 0 0 0 0 0 9380
3548 5425 3028 1712 2717 255 0 0 0 0 7796
5687 3836 1901 3802 0 0 0 260 0 0 4959
2849 2714 1487 2281 2102 0 1002 0 0 0 9130
7481 6490 2799 3816 2451 0 331 985 0 0 9408
2038 4730 1120 4235 0 0 0 0 0 970 10468
1246 4679 1562 5608 2233 174 0 0 262 31 5456
1735 5056 1301 3208 0 0 0 0 0 0 7988
1027 6073 1543 4982 0 0 0 0 0 0 12932
3639 8384 1724 4803 1739 39 0 20 0 0 6760
2229 4964 1763 3639 0 0 0 338 0 0 11364
2588 2881 3526 3067 2429 195 0 230 0 0 11007
32880
24481
20445
21565
33761
23561
21251
19288
26557
27108
24297
25923
Celkové množství
20 01 08 20 01 08/kompost 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 05 15 01 07 20 01 11 20 01 34 20 01 10 20 03 01
42320 61817 23047 48522 13671 663 1333 1833 262 1001 106648
Celkem
301117 80
Příloha č. 5 Produkce druhů odpadů tříděných v domácnosti, které již nejsou uvedeny v katalogu odpadů s přiřazeným katalogovým číslem listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září
říjen
200301/ KO znečištěný papír
213
361
569
921
1429
1657
1033
1666
1723
713
2680
1102
200301/ KO plasty (7)
175
106
468
368
706
968
642
625
1467
555
1239
770
39
90
125
420
505
864
741
1541
1454
756
1379
853
110
195
169
212
495
2905
411
609
954
542
710
731
0
558
0
581
0
387
0
792
0
0
626
0
47
0
0
0
960
0
49
0
0
132
0
383
20 03 01/ kočka
8796
6486
3628 6628
5313
3687
2580
2755
7334
4062
4730
7168
150102/ PET
1034
2079
1434 1102
1990
633
1407
1081
1320
1130
1567
3134
259
949
467
385
809
487
155
220
223
594
196
392
150104/ železo FE
0
258
0
911
890
0
219
0
0
525
0
925
150104/ železo 83
0
2459
0 1191
1284
0
2014
0
0
1214
0
1384
150104/ hliník
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
120
150104/ uzávěry od piva
0
0
0
0
277
0
0
0
0
0
0
0
200301/ KOC/alu, C/LDP 200301/ zbytkový KO 200301/ pytlík z vysavače 200301/ hyg. a smetky
150102/ plasty 2, 4, 5, 6
81
Pokračování přílohy č. 5 Celkové množství druhů odpadů 200301/ KO znečištěný papír
14067
200301/ KO plasty (7)
8089
200301/ KO C/alu, C/LDP
8519
200301/ zbytkový KO
7491
200301/ pytlík z vysavače
2944
200301/ hyg. a smetky
1571
20 03 01/ kočka
63167
150102/ PET
17911
150102/ plasty 2,4,5,6
5136
150104/ železo FE
3728
150104/ železo 83
9546
150104/ hliník
120
150104/ uzávěry od piva
277
82
Příloha č. 6 Vývoj produkce komunálních odpadů 20 03 01v jednotlivých měsících
Komunální odpad - vývoj 3000
2500
Název osy
2000 20 03 01/ znečištěný papír 20 03 01/ plasty (7)
1500
20 03 01/ C/alu, C/LDP 20 03 01/ zbytkový komunální odpad
1000
20 03 01/ pytlík z vysavače 20 03 01/ hyg. potřeby a smetky
500
0
Název osy
83
Příloha č. 7 Vstupní data Listopad 2011 datum 1.11.
5.11.
10.11. 11.11. 13.11. 15.11.
20.11.
21.11.
22.11. 25.11. 27.11. 29.11. 30.11.
kód odpadu 20 01 08 20 01 08 20 02 01 20 02 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 20 01 08 20 01 08 20 03 01/kočka 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 15 01 02 15 01 02 20 01 01 20 01 08 20 02 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 03 01 20 01 08 20 02 01 20 02 01 20 01 08 20 02 01 20 01 08 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 20 01 08 20 03 01/kočka
název odpadu maso škvarky chleba jablko biologicky roz. odpad výkaly - kočka biologicky roz. odpad -kuch výkaly - kočka chleba biologicky roz. odpad -kuch maso výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - plasty PET oddělený sběr - papír kosti maso biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír komunál - zbytek výkaly - kočka smetky biologicky roz. odpad -kuch chleba biologicky roz. odpad kosti maso brambory jídlo jídlo výkaly - kočka biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad -kuch výkaly - kočka Celkem
84
množství g 1124 230 170 170 277 1420 1021 1699 422 2252 600 1447 160 175 39 71 1216 259 1034 7369 890 2336 53 39 1384 47 465 91 98 233 390 254 1050 1356 1415 134 1490 32880
Prosinec 2011 datum kód odpadu 4.12. 15 01 02 15 01 02 20 01 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 12.12. 20 01 08 20 03 01/kočka 18.12. 20 02 01 19.12. 20 02 01 20.12. 20 01 08 25.12. 15 01 04 15 01 04 20 03 01/kočka 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 20 03 01 15 01 02 15 01 02 15 01 05 27.12. 20 02 01 20 03 01/kočka 31.12. 20 02 01
název odpadu oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - Plasty PET oddělený sběr - papír komunál - znečištěný papír komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP komunál - zbytek biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch železo (83) železo (FE a 40) výkaly - kočka komunál - znečištěný papír komunál - C/alu, C/LDP komunál - (7) komunál - zbytek biologicky roz. odpad - kuch pytlík z vysavače oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - plasty PET oddělený sběr - nápojové kartony chleba, brambory výkaly - kočka biologicky roz. odpad Celkem
85
množství g 608 1041 1712 171 18 15 110 1479 1450 2757 671 524 240 2459 258 1783 190 75 88 85 1858 558 341 1038 255 755 1946 1996 24481
Leden 2012 datum kód odpadu 2.1. 20 01 08 5.1. 20 02 01 8.1. 20 02 01 9.1. 20 01 08 20 02 01 11.1. 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 01 08 15.1. 20 02 01 16.1. 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 17.1. 15 01 02 15 01 02 20 01 01 20 02 01 20 03 01 20.1. 20 01 08 21.1. 20 03 01/kočka 23.1. 20 02 01 24.1. 20 03 01
28.1.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 11 20 02 01
název odpadu biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad uzenina biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír komunál - (7) komunál - zbytek výkaly - kočka biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad kosti výkaly - kočka biologicky roz. odpad oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - plasty PET oddělený sběr - papír biologicky roz. odpad komunál (7) biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál textil biologicky roz. odpad Celkem
86
množství g 2616 568 861 609 653 49 21 20 95 51 701 260 1818 99 467 1434 3802 181 21 2151 1715 273 520 426 125 149 260 500 20445
Únor 2012 datum kód odpadu 1.2. 20 03 01/kočka 4.2. 20 02 01 5.2. 20 01 08 10.2. 20 03 01 20 03 01/kočka 20 02 01 12.2. 15 01 02 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 04 14.2. 20 01 08 16.2. 20 02 01 18.2. 20 02 01 19.2. 20 01 08 20.2. 20 03 01/kočka 23.2. 20 03 01
25.2. 26.2. 29.2.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01/kočka 15 01 07 20 03 01 20 02 01
název odpadu výkaly - kočka biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch pytlík z vysavače výkaly - kočka biologicky roz. odpad oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - PET oddělený sběr - papír železo 83 železo 40 biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál výkaly - kočka sklo - bílé komunál - znečištěný papír a obaly od salámů biologicky roz. odpad Celkem
87
množství g 2175 663 1077 581 1816 775 385 1102 2281 1191 911 967 240 800 805 1200 871 368 420 212 1437 1002 50 236 21565
Březen 2012 datum kód odpadu 1.3. 20 03 01
3.2.
5.3. 6.3. 7.3. 10.3. 12.3. 14.3. 18.3.
22.3.
23.3. 24.3. 26.3. 27.3. 28.3. 29.3. 31.3.
20 02 01 20 03 01 20 01 08 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 01 08 20 02 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 15 01 02 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 04 15 01 04 15 01 07 20 02 01 02 01 06 20 01 08 20 02 01 20 02 01 20 01 08 20 01 11 20 03 01/kočka 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka
název odpadu komunál - znečištěný papír a obaly od salámů sypaný čaj komunál - znečištěný papír a obaly od salámů biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad výkaly - kočka brambory biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad smetky výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - PET oddělený sběr - papír železo 83 železo 40 uzávěry od piva sklo - barevné biologicky roz. odpad výkaly - kočka biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch textil výkaly - kočka smetky biologicky roz. odpad výkaly - kočka Celkem
88
množství g 134 216 245 1175 753 198 820 398 1504 574 1832 1050 706 505 495 4256 809 1990 3816 1284 890 277 331 488 1265 1186 1240 416 466 985 1380 386 1053 638 33761
Duben 2012 datum kód odpadu 4.4. 20 03 01/kočka 7.4. 20 03 01
8.4. 15.4. 17.4.
18.4. 20.4. 21.4. 22.4. 23.4. 27.4. 29.4.
29.4.
30.4.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 20 01 10 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 01 08 20 02 01 20 02 01 20 02 01 20 01 08 20 01 08 20 03 01 20 03 01 20 03 01 15 01 02 15 01 02 20 01 01 20 03 01 20 03 01
název odpadu výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch boty biologicky roz. odpad výkaly - kočka biologicky roz. odpad zbytkový komunál výkaly - kočka biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad - kuch komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - PET oddělený sběr - papír zbytkový komunál pytlík z vysavače Celkem
89
množství g 289 1125 656 629 748 720 970 1940 1512 661 2037 1886 212 825 956 348 680 426 532 312 235 487 633 4235 120 387 23561
Květen 2012 datum kód odpadu 4.5. 20 02 01 20 01 08 5.5. 20 03 01
6.5. 7.5. 11.5. 12.5. 15.5. 23.5.
28.5.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 01 01 20 02 01 20 03 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 01 34 20 01 10 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01
28.5.
29.5.
15 01 02 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 04 15 01 05 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01
název odpadu biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál výkaly - kočka oddělený sběr - papír biologicky roz. odpad zbytkový komunál výkaly - kočka biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad baterie textil hyg. potřeby komunál - znečištěný papír a obaly od salámů zbytkový komunál komunál - znečištěný papír a obaly od salámů oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - PET oddělený sběr - papír železo 83 železo 40 nápojové kartony komunál - plasty (7) biologicky roz. odpad výkaly - kočka biologicky roz. odpad Celkem
90
množství g 1692 1246 500 214 511 90 900 3228 590 189 860 970 330 340 230 50 900 262 31 49 34 82 169 155 1407 2380 2014 219 174 88 147 820 380 21251
Červen 2012 datum kód odpadu 3.6. 20 02 01 6.6. 20 02 01 20 01 08 9.6. 20 03 01
13.6. 17.6. 20.6.
24.6. 27.6. 29.6.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 01 08 20 02 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01 20 02 01 20 03 01 15 01 02 15 01 02 20 03 01
název odpadu biologicky roz. odpad okurek biologicky roz. odpad - kuře komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad výkaly - kočka biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál časopisy biologicky roz. odpad výkaly - kočka výkaly - kočka biologicky roz. odpad pytlík z vysavače biologicky roz. odpad - salát komunál - znečištěný papír a obaly od salámů oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - plasty PET komunál - C/alu, C/LDP Celkem
91
množství g 490 1196 1310 555 493 678 360 1061 950 425 1078 818 132 425 249 3208 12 1131 674 400 792 819 293 220 1081 438 19288
Červenec 2012 datum kód odpadu 4.7. 20 02 01 20 03 01
5.7. 8.7. 9.7.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01
17.7.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 03 01
19.7. 22.7.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01
24.7. 28.7. 31.7.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 03 01/kočka 20 03 01
12.7. 14.7.
20 03 01 15 01 02 20 01 01 15 01 02 20 03 01/kočka
název odpadu biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad výkaly - kočka komunál - plasty (7) slupky výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka okurky komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - slupky biologycky roz. odpad - chleba výkaly - kočka výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - C/alu, C/LDP oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - papír oddělený sběr - plasty PET výkaly - kočka
92
množství g 1530 442 639 584 52 505 1485 650 141 148 133 419 194 1187 379 1318 934 569 73 106 363 522 880 751 351 228 449 120 777 853 1665 593 220 182 223 4982 1320 590
Celkem
Srpen 2012 datum kód odpadu 3.8. 20 01 08 20 02 01 4.8. 20 01 11 20 03 01 20 03 01
7.8.
11.8. 12.8. 15.8. 17.8. 19.8. 22.8.
25.8. 26.8. 29.8.
20 01 01 15 01 04 15 01 04 15 01 05 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 03 01 20 01 08 20 02 01 20 01 08 20 02 01 20 01 08 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 01 08 20 02 01 15 01 02 15 01 02 20 01 08
26557
název odpadu biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad - kompost textil - silonky hyg. potřeby komunál - znečištěný papír a obaly od salámů oddělený sběr - papír železo 83 železo 40 nápojové kartony komunál - plasty (7) biologicky roz. odpad-chleba výkaly - kočka zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad - kompost kosti biologicky roz. odpad - kompost konzerva biologicky roz. odpad výkaly - kočka cibule komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad výkaly - kočka okurky kosti biologicky roz. odpad oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - PET biologicky roz. odpad - kuch Celkem
93
množství g 667 550 20 132 50 4803 1214 525 39 24 338 1585 318 595 730 178 796 1054 320 1621 141 663 531 756 224 1045 979 856 2598 359 887 594 1130 786 27108
Září 2012 datum kód odpadu 1.9. 20 03 01
4.9. 8.9. 10.9.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 01 08 20 03 01/kočka 20 02 01 20 01 08 20 03 01
22.9.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 01 08 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01 20 02 01 20 01 08 20 03 01 20 01 11 20 03 01
26.9.
20 02 01 20 03 01
16.9.
18.9. 20.9.
27.9. 30.9. 31.9.
20 03 01 20 03 01 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 15 01 02 15 01 02 20 01 01
název odpadu komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka chleba kosti komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad - kuch biologicky roz. odpad výkaly - kočka chleba biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch pytlík z vysavače textil komunál - znečištěný papír a obaly od salámů biologicky roz. odpad komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - plasty (7) komunál - C/alu, C/LDP zbytkový komunál biologicky roz. odpad výkaly - kočka oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - Plasty PET oddělený sběr - papír Celkem
94
množství g 840 226 389 279 638 621 1490 423 35 656 344 670 330 638 621 1890 395 1270 935 626 338 350 910 834 669 320 101 707 1350 196 1567 3639 24297
Říjen 2012 datum kód odpadu 2.10. 20 01 08 20 03 01/kočka 20 03 01 5.10. 7.10. 8.10. 11.10.
20 01 11 20 02 01 20 01 08 20 03 01/kočka 20 03 01
12.10. 14.10.
20 03 01/kočka 20 03 01
21.10.
20 01 08 20 02 01 02 01 06 20 03 01 15 01 04 15 01 04 20 03 01 20 02 01 20 03 01/kočka 20 02 01
24.10.
20 01 08 20 03 01 20 03 01
17.10. 19.10.
20.10.
27.10. 28.10. 30.10. 31.10.
20 03 01 20 03 01/kočka 20 03 01 20 03 01 15 01 02 15 01 02 20 01 01 15 01 04 15 01 04 15 01 04 20 03 01 15 01 05 20 03 01 20 03 01/kočka 20 03 01
název odpadu kosti výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů textil - ponožky biologicky roz. odpad biologicky roz. odpad - kuch výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů výkaly - kočka komunál - znečištěný papír a obaly od salámů biologicky rozložitelný odpad - kuch biologicky rozložitelný odpad výkaly - kočka hygienické potřeby železo 83 železo Fe komunál - plasty (7) biologicky rozložitelný odpad - slupky výkaly - kočka biologicky rozložitelný odpad - slupky a chleba biologicky rozložitelný odpad - kuch komunál - zbytkový komunál - znečištěný papír a obaly od salámů komunál - C/alu, C/LDP výkaly - kočka komunál - C/alu, C/LDP komunál- plasty (7) oddělený sběr - plasty 2,4,5,6 oddělený sběr - Plasty PET oddělený sběr - papír hliník železo Fe železo 83 komunál - zbytek nápojové kartony hygienické potřeby výkaly - kočka komunál - C/alu, C/LDP
95
množství g 2060 949 342 230 1063 168 1090 300 970 170 202 177 440 250 964 291 440 340 2150 1301 158 295 290 248 340 580 330 392 3134 3067 120 634 420 436 195 133 1229 25
Celkem Celkové množství odpadů za rok
96
25923 301117