Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2011

Eva Pohanková

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

AGROTURISTIKA V MIKROREGIONU TELČSKO A VLIV ČLENSTVÍ OBCÍ V MIKROREGIONU NA JEJÍ ROZVOJ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Vladimír Mikule, Ph.D.

Bc. Eva Pohanková

Brno 2011 1

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Agroturistika v mikroregionu Telčsko a vliv členství obcí v mikroregionu na její rozvoj vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne…………………………...

podpis diplomanta…………………… 2

PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, kterým je pan Ing. Vladimír Mikule, Ph.D., za vedení práce a připomínky k této práci. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří vyplnili dotazníky a pomohli mi tím k dokončení diplomové práce. 3

ABSTRAKT Práce se zabývá vlivem členství obcí v mikroregionu Telčsko na rozvoj venkovské turistiky se zaměřením na agroturistiku v oblasti. V první části jsou zobecněna základní data týkající se problematiky. Ta jsou následně rozšířena do kontextu s daným zkoumaným stavem a porovnávána s jednotlivými tamními provozovateli. Diplomová práce se snaží zmapovat uskutečněné projekty, kterých bylo mikroregionem dosaženo pomocí dotačních titulů. Dále jsem zhodnocovala postoj jednotlivých obcí k rozvoji a současnému stavu turistiky v oblasti. Pro tyto účely bylo podniknuto dotazníkové šetření u jednotlivých obcí a místních provozovatelů venkovské turistiky. Zpracované výsledky jsou porovnávány s informacemi z odborné literatury a s výsledky několika dalších, nejen celorepublikových, šetření s podobnou tématikou. Na závěr jsou procentuálně vyhodnocené údaje nejvýznamnějších zjištěných skutečností.

Klíčová slova: agroturistika, mikroregion, Telčsko, dotazníkové šetření, provozovatelé venkovské turistiky, turistické stezky, cykloturistika

4

ABSTRACT This work deals with the influence of the membership of villages (municipalities) in the „mikroregion Telčsko“. It focuses on the agricultural tourism in this region. The first part includes basic information about these problems. These are then applied on the real situation in the region and compared with individual users and businessmen in agricultural tourism in the area. This graduation theses tries to map projects, which were realized with the help of the grants. Then it includes the analysis of the attitude of individual municipalities to the progress and presents conditions of tourism in the region.To this purpose the research was made with the help of questionnaires in the municipalities and at local businessmen in agricultural tourism. Results were compared with the dates obtained from literature and with results of some other investigations with a similar theme made in the Czech Republic. In conclusion of the thesis there are the datas of developed facts analysed.

Key words: agricultural tourism, „mikroregion“, Telčsko, the research with the help questionnaires, businessmen in agricultural tourism, tourist track, cycling tourism

5

OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 0 2. CÍL PRÁCE .................................................................................................................. 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED ................... CHYBA! ZÁLOŽKA NENÍ DEFINOVÁNA. 3.1. Cestovní ruch....................................................................................................... 10 3.2. Mikroregion……………………………………………………………………..12 3.3. Charakteristika území mikroregionu Telčsko ......................................................15 3.4. Mikroregion Telčsko……………………………………………………………13 3.5. Aktivity regionálních zastupitelů……………………………………………….19 3.6. Spolupráce se zahraničím ................................................................................... 31 3.7. Současný rozvoj venkovské turistiky v oblasti ................................................... 33 3.8. Možnosti rekreace ............................................................................................... 38 4. MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ ............................................................... 47 4.1. Vlastní průzkum…………………………………………………………………47 4.2. Technika průzkumu……………………………………………………………..47 4.3. Dotazníky……………………………………………………………………….48 5. VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE ........................................................................... 50 5.1. Vyhodnocení a diskuze k dotazníkům určeným obcím…………………………50 5.2. Vyhodnocení a diskuze k dotazníkům provozovatelů…………………………..63 6. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 75 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 77 8. SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 87 9. SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 89 10. PŘÍLOHY ................................................................................................................. 90

6

1 ÚVOD Rozloha České republiky je 78 864 km2, z toho je 4,23 milionů hektarů spjato se zemědělsky obdělávanou půdou. Počet obcí v České republice (stav k 01. lednu 2000) čítal na 6 251. Z tohoto vysokého čísla mělo pouze pět z nich více než 100 tis. obyvatel a sedmnáct z nich více než 50 tis. obyvatel. Přesto žije 71% populace České republiky ve městech. Menší obce1, obce do 2 000 obyvatel, tvoří více než 90% všech českých sídel. Malé obce, vesnice, které mají méně než 200 obyvatel, se na sídelní struktuře České republiky podílí také relativně vysokým procentuálním podílem, a to z 28% (Demografické charakteristiky regionů soudržnosti, 2000). I přesto zde oblast venkova stále spadává do oblastí méně rozvinutých a často se potýkajících s nelehkými, mnohdy až existenčními problémy (špatná infrastruktura). V nedávno minulých letech byly malé obce často opomíjenou zanedbávanou oblastí, využívanou hlavně pro zemědělskou produkci. Význam zemědělství se stává stále menším, potravin je nadbytek, práce nedostatek a obce se vylidňují. Tyto malé vesnice jsou kromě jiného charakteristické vysokým počtem chat a chalup a intenzivním využíváním krajiny pro oddech a rekreaci. Chaty a chalupy jsou ale z větší části roku nevyužívány a vesnice tak vypadají smutně a opuštěně. Ačkoli se v zahraničních státech už v průběhu minulých let prokázalo, že služba v podobě cestovního ruchu je schopna se ve výhodných podmínkách velmi rychle rozvíjet a také dovede velmi rychle zastínit ostatní, pro dané území tradičnější odvětví, přesto, i přes dobré výchozí podmínky, se dosud nedaří většině vesnic v České republice dostatečně využívat svého přirozeného potenciálu k upoutání turistů a získávat tak finanční prostředky z turistického ruchu a rekreace. Lepším využíváním tohoto již zmíněného přírodního potenciálu by došlo nejen k ekonomickému oživení samotné vesnice, ale i ke zvětšení infrastruktury a zabránění stále častým odchodům mladých, ekonomicky produktivních lidí do měst. Postupně by se zvyšovala kvalita života na vesnici a tím i životní úroveň místních obyvatel. O rozvoj tohoto typu turismu se snažilo ministerstvo zahraničí ČR v Rumunsku v roce 2007 (Pokorný, 2007). Dva tisíce českých krajanů, kteří žijí v tamních rozvinutějších oblastech pěti „českých“ vesnic, podpořilo granty zaměřenými na rozvoj 1

Venkovská turistika a tedy i agroturistika by se podle M. Stříbrné (2005) měla provozovat v sídlech s méně než 10 tisíci obyvateli.

7

agroturistiky v oblasti. V dnešní době je cestovní ruch jednou z nejvýnosnějších oblastí světové ekonomiky, vytváří nejvíce pracovních míst a s ohledem ke zvyšující se oblíbenost venkovského cestovního ruchu by se tento typ cestovního ruchu mohl stát významným přínosem pro hospodářsky slabé obce v regionech s vysokou nezaměstnaností2 i u nás.

2

Kraj Vysočina patří ke krajům v České republice (průměrná nezaměstnanost v únoru 2011 byla 9,6%), kde je vysoké procento nezaměstnaných, a to 10,8% (stav v únoru 2011). (Informace mi sdělila pracovnice krajského úřadu v Jihlavě.)

8

2 CÍL PRÁCE Smyslem této diplomové práce bylo zpracovat studii vlivu členství obcí v mikroregionu Telčsko na rozvoj venkovského cestovního ruchu s důrazem na agroturistiku v dané oblasti. Protože problematika ve vztahu rozvoje cestovního ruchu s důrazem na agroturistiku a členství obcí v samotném mikroregionu je velice rozsáhlá, bylo třeba provést průzkum v jednotlivých obcích a podstatné informace čerpat z místních zdrojů. Hlavním zájmem bylo získat objektivní a co nejméně zkreslené názory na danou problematiku. V teoretické části práce jsou zmiňovány obecné poznatky za použití odborné literatury z oboru a praktická část je zpracována hlavně na základě odpovědí z dotazníkové akce u zastupitelů obcí a u jednotlivých místních provozovatelů.

9

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1.

Cestovní ruch

Podle Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization, UN WTO) založené v roce 1925 je cestovní ruch činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). Cestovní ruch spadá do oblasti služeb, tedy do terciálního sektoru a podle poptávky zákazníků se neustále vyvíjí. Dle Páskové a Zelenky (2002) se v praxi projevuje v mnoha druzích a formách, kdy záleží hlavně na způsobu realizace a motivaci zúčastněných. Jednou z forem cestovního ruchu je i venkovská turistika. 3.1.1 Venkovská turistika (venkovský cestovní ruch) Venkovský cestovní ruch Mikula (2005) definuje jako cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Patří do něj rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj. Hlavně je vázán na venkovské osídlení, které je spjato se zemědělským životem na venkově. Dle Mikuly (2005) se dá rozdělit na vesnickou turistiku, agroturistiku, ekoagroturistiku a chataření.

Diagram 1: Schéma struktury druhů venkovské turistiky dle Mikuly (2005)

Venkovský cestovní ruch

ruch Vesnická turistika

Agroturistika

Ekoagroturistika

Chataření

Typickými projevy venkovské turistiky jsou dle Stříbrné (2005) a Němčanského (1996) hlavně: •

ohleduplný vztah k přírodě a krajině, protože krajina je turistickou atrakcí, o kterou se pečuje a je dále zvelebována;

•

decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese

10

„masová turistika“3; •

komorní, téměř rodinné zázemí

•

pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů;

•

zázemí v horských a podhorských oblastech, kde v symbióze se zemědělstvím představuje originální nabídku služeb cestovního ruchu, včetně poskytovaných čerstvých produktů hospodářství hostům;

•

pronájem chat a chalup, tvz. druhého bydlení4

Podle Habána a Otepky (2004) patří do venkovské turistiky pěší turistika, cykloturistika, agroturistika a hipoturistika.

Diagram 2: Schéma struktury druhů venkovské turistiky dle Habána a Otepky (2004)

Venkovská turistika Pěší turistika

Cykloturistika

Agroturistika

Hipoturistika

3.1.1.1. Agroturistika Pojem agroturistika se v posledních pár letech dostal do všeobecného podvědomí široké veřejnosti. Můžeme jí zařadit do venkovského cestovního ruchu. Jedná se o speciální druh turistiky, kdy svůj volný čas trávíme na venkově, v oblastech s menší hustotou zalidnění a s větším klidem. Je pro ni typický ohleduplný vztah k přírodě. V České republice je, na rozdíl od jiných evropských států jako je Rakousko, Irsko, Španělsko a Řecko, teprve v počátcích. Mezi lidmi se však stává stále více oblíbenou a vyhledávanou formou trávení volného času. Němčanský (1996) definoval agroturistiku následně: Agroturistika je forma rurální, tedy venkovské, turistiky. Je provozována podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako dodatečný nebo další finanční zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských rostlinných nebo živočišných produktů. 3

Masová turistika – ohromné soustředění lidí v turistických centrech, devastace krajiny po dobu turistické sezóny apod. (Stříbrná, 2005) 4 Druhé bydlení – dle Stříbrné (2005) je to specifický český fenomén, který nemá v Evropě obdobu

11

Dle Habána a Otepky (2004) může být tento druh cestovního ruchu pro venkov velkým přínosem, ať už v rámci podnikatelských záměrů místních obyvatel, kdy vytváří nové pracovní příležitosti a přináší finanční prostředky do kraje, tak i z kulturního hlediska. Také kladou velký důraz na možnost rozvoje obce. Podnikání v oblasti agroturistiky vystihla Pourová (2000), která tuto problematiku vyjádřila následně: podnikání v oblasti agroturistiky je provozováno podnikateli v zemědělské výrobě a slouží jim jako hlavní nebo dodatečný finanční příjem. Je to ideální typ rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a zařízeních, stejně jako možnost podílet se na pracích, souvisejících s chovem zvířat, především koní a se zemědělskou výrobou. Specifické pro pobyt na agroturistické farmě je, že turista se volně pohybuje v provozním prostředí zemědělského podnikatele a má možnost se seznámit se všemi aspekty zemědělské činnosti. Ubytování je zpravidla poskytováno přímo v zemědělské usedlosti, popřípadě na statku či farmě. Aby se mohla agroturistika v kraji rozvíjet, musí zde být v prvé řadě nějaký potenciál a zájem místních obyvatel o její realizaci. Jednou možností, jak se dostat do všeobecného podvědomí, může být i vstup do mikroregionu, a s tím spojená spolupráce s okolím a společné úsilí o vytvoření příhodného zázemí pro cílové skupiny potencionálních klientů.

3.2.

Mikroregion

Mikroregion je sdružení obcí založené podle zákona 128/2000 Sb. O obcích, § 49 Svazek obcí5. Mikroregion definoval Ryšavý (2006) jako malý územní celek vzniklý např. dobrovolným sdružením (svazkem) několika obcí společně usilujících o ekonomický, kulturní a sociální rozvoj. Pan Ing. Jan Prudký, Ph.D. z Mendelovy univerzity v Brně definici na přednáškách z předmětu Obnova venkova (2010) ještě rozšířil a vyjádřil následovně: mikroregion je vlastně spádovou oblastí, územně scelenou částí venkovského území, vymezenou přirozenými přírodními a technickými či pojícími prvky (hřebeny hor, vrchovinami, povodími, dobývajícími prostory těžby nerostných surovin, komunikacemi), kde se sdružují obce za účelem dosažení společného cíle. Typický je zde 5

§ 49 Svazek obcí (zákon o obcích 128/2000) (1) Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. (2) Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. (3) Svazek obcí je právnickou osobou.

12

vznik z vlastní iniciativy, nikoliv příkazem nadřízeného orgánu nebo povinností danou zákonem. Spolupráce mezi obcemi se uskutečňuje na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu, nebo smlouvy o vytvoření dlouhodobého dobrovolného svazku obcí, kdy obce spojené do mikroregionu jsou minimálně dvě a jako vzniklá právnická osoba jsou povinny dodržovat pravidla stanovená zákonem číslo 513/1991 Sb., Obchodní zákoník.

Za velmi důležité Prudký (2010) také považuje možnost

zahrnout do venkovských mikroregionů i jejich jádrová města, která pro okolní obce plnila a plní některé jinak obtížně zajistitelné obslužné funkce. Jádrovými městy jsou označována ta sídla, která se historickým vývojem stala přirozenými centry venkovských mikroregionů. Nejčastěji jsou jimi bývalá okresní města.

3.3.

Charakteristika území mikroregionu Telčsko

3.3.1 Geografická poloha území Mikroregion Telčsko se nachází na Jihozápadní Moravě a částečně také v Jižních Čechách. Území leží v jižní části Českomoravské vrchoviny v kraji Vysočina 160 km jihovýchodně od Prahy a 90 km západně od Brna. Převážná část území leží v údolí otevírajícím se k jihu do Dačické kotliny. Rozloha mikroregionu je 33 094 ha. To odpovídá 4,8% rozlohy kraje Vysočina. Nejseverněji položenou obcí mikroregionu je obec Růžená (49°16'14.622"szš, 15°25'39.17"vzd), nejjižněji se nachází obec Knínice (49°5'27.947"s.z.š.,

15°36'24.985"v.z.d.),

nejvýchodněji

obec

Svojkovice

(49°9'59.102"s.z.š., 15°38'18.127" v.z.d.) a nejzápadněji se nachází obec Mrákotín (49°11'21.538" s.z.š., 15°22'18.325" v.z.d.). Téměř v centrální části se nachází největší sídlo, město Telč (49°11'7.36"s.z.š., 15°27'4.45"v.z.d.). 3.3.2 Klimatické podmínky Mikroregion Telčsko spadá do mírně teplé klimatické oblasti s charakterem mírně teplého a mírně vlhkého vrchovinového klimatu. Teplota vzduchu na území je ovlivněna nadmořskou výškou terénu. Průměrná roční teplota je 6,5 °C. Nejchladnějším měsícem roku je leden a nejteplejším červenec. Průměrné roční srážky závisí na nadmořské výšce terénu a pohybují se přibližně od 550 do 700 mm, v centrální Telči je průměrný úhrn 617 mm a patří tak k nejsušším oblastem na Jihlavsku. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 71,8 dne v roce, průměrný počet mrazových dnů s minimální teplotou nižší než 0 °C je 141,5 dne a počet letních dnů s maximální teplotou vyšší než 25 °C se v průměru pohybuje okolo 35 dnů za rok (kol.,2000).

13

3.3.3 Přírodní podmínky Území mikroregionu se nachází na vrchovině, průměrná nadmořská výška krajiny je 570 m n m. Nejvyšším vrcholem území je hora Javořice s nadmořskou výškou 837 m n m, blízko které prochází hlavní evropské rozvodí. 3.3.3.1. Hydrologické údaje Na území mikroregionu pramení jeden z největších vodních toků v kraji - Moravská Dyje. Ta odvádí vodu z území mikroregionu, hlavně z řek Vápovka, Myslůvka a z Telečského potoka. Voda pak odtéká do Rakouska. Dalšími přírodními prvky, charakteristickými pro zdejší krajinu, jsou četné rybníky. Rybníky mají v kraji dlouholetou tradici. Byly zde zakládány již ve 13. století (vodní příkop kolem pevnosti v Telči). Další rybníkářský rozvoj nastal v 16. století za období života Zahariáše z Hradce. Dnes je téměř v každé vesnici rybník, který vnikl na nepatrném toku (Nekuda, 2005). 3.3.3.2. Krajinný ráz Krajina na území mikroregionu je mírně zvlněná, bohatá na lesy a pole s nespočetným množstvím mezí, které slouží nejen jako protierozní prvek ale i jako neopomenutelný charakteristicky malebný ráz krajiny. Mezi další dominantní prvky krajiny patří lesy. Pokrývají zhruba 30% území. Původní listnaté a smíšené lesy byly v průběhu 19. století nahrazeny rychle rostoucími jehličnany, které dnes tvoří 89 % lesů. Z dřevin zde dominují smrkové kultury (75% plochy lesů), následuje borovice a modřín. Dnes se lesy vyskytují převážně ve vyšších polohách na méně úrodných půdách. Lesy s největší rozlohou na území mikroregionu Telčsko se nacházejí v okolí Nepomuku a Javořice (Nekuda, 2005).

3.4.

Mikroregion Telčsko

Mikroregion Telčsko je dle právní normy (zákon č.128/2000 Sb., o obcích, § 49 Svazek obcí)

svazkem obcí nacházejícím se v kraji Vysočina. K dnešnímu datu čítá 49

obcí a je rozdělen na 10 okrsků. Počet evidovaných obyvatel v mirkoregionu činí přes 15 000, přesně 15 426, tedy zhruba 3% podíl obyvatel v kraji Vysočina. Hustota zalidnění činí jen 49 obyvatel/km2, což je ve srovnání s republikovým průměrem (131 obyvatel/ km2), velmi málo. Průměrný věk obyvatel se neustále zvyšuje. To zapříčiňuje hlavně odliv mladých lidí z venkova za prací do měst. 18% obyvatel na území

14

mikroregionu není starších 14 let, 21% obyvatel je ve věku nad 60 let. Věkovou strukturu můžeme vyjádřit pomocí indexu stáří, poměrem obyvatel v produktivním věku ku obyvatelstvu v poproduktivním věku vyjádřený na sto obyvatel. Tento index v mikroregionu dosahuje čísla 123,4. To je více než v republikovém průměru, který dosahuje hodnoty 113,8. Hlavním cílem sdružení obcí v mikroregionu Telčsko je podpora členských obcí, rozvoj regionu a cestovního ruchu. Největší a nejdominantnější obcí mikroregionu je bývalé panství, město Telč, které má nejvíce obyvatel (6111), nejlepší infrastrukturu a je místními i zahraničními turisty nejvyhledávanější destinací. Telč se k 01. lednu 2003 stala obcí s rozšířenou působností a také takzvaným jádrovým městem mikroregionu. Tím pádem je centrální a spádovou obcí zdejšího regionu. 3.4.1. Vznik mikroregionu Telčsko 3.4.1.1 Historie Vznik většiny členských obcí mikroregionu spadá do průběhu kolonizace z 13.stolení. Tehdy velikost obce, počet stavení a obyvatel závisel hlavně na úrodnosti půdy a na vhodných klimatických podmínkách. Vznikaly pravidelné návsi v závětří nejčastěji u nějakého vodního toku nebo pramene. 3.4.1.2. Historie vzniku mikroregionu První impuls ke vzniku mikroregionu většinou dává jádrové město. V mikroregionu Telčsko tomu bylo naopak. První spolupráce několika okolních vesnic začala už v roce 1999. Spojily se, aby vyšly vstříc jedné holandské firmě, která zpracovávala v nejbližším okolí „Strategickou územní studii“ pro oblast Telčska. Firma jednala s jednotlivými obcemi a přitom zjistila, že okolní vesnice, ačkoli od sebe často neleží dále než 10 km, spolu vůbec nespolupracují a jejich představitelé se navzájem neznají a nestýkají. To zapříčinilo problémy v možnosti naplánování jakékoli společné akce. Firma pomohla získat první dotaci v rámci státní dotační politiky – „Partnerství na cestě do EU“ od Ministerstva zahraničních věcí Nizozemska Direktorátu v Evropě z holandského programu MATRA (Ministry of Foreign Affairs of the Netherlands). Tento program pomohl v realizaci projektu "Spolupráce mezi obcemi“ k založení a rozjezdu prvního sdružení sousedních obcí v dnešním mikroregionu Telčsko. Sdružení se nazývalo Rozvojové sdružení Zdeňkov. Patřilo do něj pět obcí v okolí tehdy centrální obce Zdeňkova, a to Mrákotín, Lhotka, Olší, Kostelní Myslová a Mysletice. Město Telč se přidalo později. V té době už mělo sdružení 34 členských obcí.

15

V roce 2003 se sdružení obcí muselo podle zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zvláště v souvislosti přijetím novely číslo 2/2003 Sb., převést na svazek obcí. Při této příležitosti do nově vzniklého svazku přistoupili nové členské obce, kterých je v současnosti 49 a tvoří tak území správního obvodu nejen města Telče, ale částečně i Jihlavy a Červeného Hrádku (Jindřichohradecko). 3.4.1.3. Strategický plán Strategický plán je základním prostředkem rozvoje mikroregionu. Skládá se z koncepčního dokumentu sloužícího hlavně k určení potřeb daného území. Stanoví se rozvojová strategie, kde se vymezí konkrétní cíle mikroregionu, aktivity a opatření, kterých chce mikroregion dosáhnout v nejbližších letech. Realizace určených cílů by měla vést k rozvoji dotčeného území v oblastech ekonomických a sociálně-kulturních, dále k ochraně životního prostředí při maximálním využití vlastních zdrojů a potenciálu mikroregionu. Strategický dokument čerpá hlavně ze znalosti a možností daného zájmového prostředí.

Definuje klíčové jevy v oblasti a napomáhá systematicky organizovat a

realizovat určené změny v mikroregionu. Strategický plán jako určující dokument nesmí být v rozporu s rozvojovými dokumenty vyšších územních celků, jako jsou rozvojové dokumenty krajské. 3.4.2. Členské obce mikroregionu Telčsko Mezi obcemi mikroregionu existuje spletitá síť polních i lesních cest. Obce jsou převážně malé, průměrný počet obyvatel, s výjimkou Telče, je 194. Naprostá většina z nich nemá více než 150 obyvatel. Nejméně obyvatel má malá obec Vanůvek - má pouhých 34 obyvatel. Nejmenší rozlohu má obec Vápovice, pouze 199 ha a nejmenší hustotu zalidnění má obec Olšany, 8,62 obyvatel/ km2. Přesto tvoří každá obec samostatnou správní jednotku se starostou v čele. Tato pro zdejší kraj typická rozdrobenost má za následek vznik negativ v rámci nízké daňové výtěžnosti, malé infrastruktury jednotlivých sídel a špatné dopravní obslužnosti, se kterou jsou spojené i následné vysoké náklady na údržbu komunikací. Charakter oblasti je typicky venkovský. Na zájmovém území se nevyskytuje žádný větší průmyslový podnik, což je na druhou stranu velký přínos pro zachování čistého životního prostředí. Základní charakteristiky jednotlivých obcí jsem přiložila v podobě tabulky v přílohách.

16

3.5.

Aktivity regionálních zastupitelů

Už před vstupem do Evropské Unie v roce 2004 se venkovským oblastem začala rýsovat možnost čerpání dotací z fondů Evropské Unie k tomu určených. V roce 1999, kdy byla Česká republika brána jako budoucí přistupující země, se čeští zástupci setkali s partnery jiných zemí. Jednali hlavně o možnosti účasti na založení mezinárodní sítě PPREPARE – sítě evropských odborníků v oblasti čistší produkce a udržitelného rozvoje (Preventive Environmental Protection Approaches in Europe- usnesení vlády č. 265/2006). Dalším bodem jednání byl poprvé program LEADER. O dva roky později, v roce 2001, začaly vycházet první publikace zaměřující se na danou problematiku a od roku 2002 na základě aktivity ze strany obyvatel na mnoha místech České republiky vznikají Local Action Group, Místní akční skupiny (MAS). 3.5.1. Skupina MAS Místní akční skupina je skupina lidí, žijících na daném území se zájmem o jeho rozvoj a prosperitu. Skupina realizuje místní rozvojové strategie a projekty spolupráce. MAS má právní subjektivitu a striktně vymezenou správu. Musí být složena se zástupců veřejné správy jednotlivých obcí, a to maximálně z 50% a minimální počet členů z řad místních podnikatelů a místních kulturních spolků (neziskových organizací) musí odpovídat také 50%. Její cíle jsou spojené s realizací strategického plánu LEADER. 3.5.1.1. Dotační program LEADER LEADER je zkratka tvořená počátečními písmeny z francouzského slovního spojení „Liaison entre les actions economic rural“, což ve volném překladu znamená „Propojování akcí hospodářského rozvoje venkova“ neboli „Propojení aktivit pro rozvoj ekonomiky venkova“. LEADER je IV. osou evropského fondu rozvoje zemědělství a venkova (EAFRD European Agricultur Fund for Rural Development 2007-2013) a zaměřuje se především na zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení lokálního ekonomického prostředí a zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů. V dnešní době je tento program považován za nejefektivnější možnost podpory rozvoje venkova. Je důležité, že sami zástupci, tedy členové Místní akční skupiny, si zvolí, co je pro region prioritní, na co se zaměří. Využívá se zde takzvaného přístupu „zdola nahoru“. Největší snaha je vyhovět lidem žijícím na daném území (Tauer, Zemánková, 2009). 3.5.1.2. Dotační program LEADER+ Dotačnímu programu LEADER předcházel v letech 2000 – 2006 dotační program

17

LEADER+. Čerpal z fondů Evropské Unie. Jeho cílem byla podpora venkova a tamějších obyvatel. Byla zde hlavně snaha o spolupráci mezi jednotlivými venkovskými oblastmi, aby se na bázi přátelství snažili společně řešit vzniklé problémy a předávat si navzájem zkušenosti. 3.5.1.3. Dotační program LEADER ČR Byl realizován v letech 2005 – 2008 a financován ze státního rozpočtu Ministerstva zemědělství České republiky. Inspiroval se programem LEADER+. Hlavními cíly bylo vytváření sítí, zlepšení organizačních schopností venkova a realizace investičních projektů patřících do strategií udržitelného rozvoje, jako je například zhodnocení a zachování kulturního a přírodního bohatství. 3.5.2. MAS mikroregionu Telčsko Místní akční skupina mikroregionu Telčsko je z právnického hlediska občanským sdružením fyzických a právnických osob, které bylo založeno podle zákona č. 83/1990 Sb., zákona o sdružování občanů. Skupina má 27 členů a je rozdělena na čtyři subjekty, které zatupují veřejný sektor, a to na mikroregion Telčsko, Rozvojové sdružení Zdeňkov, obec Horní Myslovou a město Telč. Zájmové území MAS Telčsko se skládá ze všech 49 členských obcí mikroregionu a sídlí v jádrovém městě mikroregionu, v Telči. V roce 2002 byl MAS mikroregionu Telčsko vypracován první strategický Z Programu obnovy venkova Ministerstva místního rozvoje České Republiky byly plán rozvoje mikroregionu Telčsko. Zde bylo zmapováno území mikroregionu, definovány vhodné rozvojové aktivy a možnosti čerpání dotací z fondů České republiky a Evropské Unie. Hlavní byla snaha o podporu menších podnikatelů v kraji, zvýšení hospodářského růstu a konkurenceschopnosti, dále zachování krajinného rázu a ochrana životního prostředí, zlepšení infrastruktury v menších obcích a tím i kvality života místních obyvatel, čímž se snažila o zabránění postupnému vylidňování venkova. V roce 2006 byla zpracována „Marketingová studie cestovního ruchu turistického regionu Telčsko“ jako aktivita plánované dlouhodobé činnosti. V roce 2007 MAS využila programu LEADER ČR v rámci projektu s názvem „Region Renesance - renesance regionu“, s podtitulem „Mikroregionem Telčsko na kole, na koni i na lyžích“. Takzvaný Region Renesance je region skládající se ze čtyř sousedních mikroregionů, a to mikroregionu Telčsko, mikroregionu Třešťsko, mikroregionu Jemnicko a mikroregionu Dačicko. Zástupci jednotlivých mikroregionů

18

došli k závěru, že jednotlivé mikroregiony jsou pro vytvoření turisticky atraktivní nabídky příliš malé. Rozhodly se tedy sousední miroregiony spojit do jednoho neformálního většího celku, do Regionu Renesance a společně se tak prezentovat. V rámci programu LEADER 2007-2013 byl v říjnu, v roce 2008 MAS mikroregionu Telčsko zpracován strategický plán. Při tvorbě tohoto strategického plánu MAS mikroregionu Telčsko v první řadě oslovila zástupce obcí, podnikatelů a neziskových organizací, aby zaktualizovali databáze projektů a podnikatelských záměrů, předběžně si vytýčili cíle. 3.5.2.1. Zhodnocení cestovního ruchu v mikroregionu Telčsko z pohledu MAS Mikroregion Telčsko má výjimečný potenciál k rozvoji cestovního ruchu, ať už v oblasti přírodního bohatství či kultury. MAS mikroregionu Telčsko si velmi dobře uvědomuje problém malé spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu. Za hlavní cíle si klade zlepšit spolupráci obcí s jednotlivými podnikatelskými subjekty. Snaží se vytvářet programy a turistické produkty, neustále rozšiřovat kulturní program, revitalizovat areál Panského dvora na společenské centrum, zkvalitnit infrastrukturu pro cestovní ruch zkvalitněním koupališť, turistického značení, otevřením půjčovny kol a vybudováním dalších cyklostezek, hipostezek a v zimně též běžkařských stezek. Dále by se podle MAS měla rozšířit možnost ubytování, která je podle průzkumu v mikroregionu nedostatečná. Toho chce dosáhnout využitím volného venkovského, často méně kvalitního bytového fondu, pro rekreaci obyvatel, měla by se podporovat certifikace k ubytovacím zařízením a aplikovat doporučené standardy do praxe. MAS se bude dále snažit realizovat znovuobnovené železniční tratě v trase Kostelec – Waidhofen. 3.5.3. Dotační programy Mikroregion jako svazek obcí a právní subjekt má možnost čerpat dotace, má vlastní účet a možnost realizovat vlastní projekty. Napomáhá jednotlivým obcím k získávání finančních prostředků z různých fondů formou společných aktivit a konkrétních programů. Obce se tak dostanou k financím, které by jako samostatné jednotky nikdy nebyly schopny získat. Se vznikem mikroregionu postupem doby roste tendence zaměřovat se na komplexní rozvoj svého území a spolupracovat se zúčastněnými obcemi. 3.5.3.1. Využité dotační programy Za dobu existence mikroregionu Telčsko od roku 2003 byly mikroregionem využity

19

finance z následujících dotačních titulů: SROP Program SROP (Společný regionální operační program) patří do strukturálních fondů Evropské Unie. Tento program probíhal v letech 2004-2006 a měl podporovat vyvážený a udržitelný rozvoj regionů a napomáhat k příležitostem pro ekonomický růst v kraji. V rámci tohoto programu byla Česká republika rozdělena na sedm regionů soudržnosti. Mikroregion Telčsko spadl pod region v katastrálním území Jihlava. Byl zařazen k problémovým regionům. Byla zde cílená regionální podpora s označením „Priorita, 1.regionální podpora v podnikání“. Tento dotační program pomohl mikroregionu Telčsko připojit se k informačním sítím v letech 2005-2007. Phare CBC Dotační program Phare CBC (Cross Border Co-operation) byl programem přeshraniční spolupráce. Ze začátku jeho spuštění, v roce 1994, měl podporovat příhraniční země členských zemí Evropské unie. Od roku 1999 byl rozšířen pro kandidátské země. V roce 2003 byl tento program ukončen a místo něho vznikl program INTERREG IIIA. Program Phare pomohl v projektech mikroregionu Telčsko v rámci přeshraniční spolupráce. SFŽP ČR Státní fond životního prostředí České republiky je instituce upravena zákonem č. 388/1991 Sb.. Je pro Českou republiku významným finančním zdrojem pro ochranu a zlepšování stavu životního prostředí (ŽP). Má za úkol plnit závazky mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, závazky vyplývající z členství v Evropské Unii a podporuje státní politiku pro životní prostředí (ŽP). Programu Phare CBC společně se Státním fondem životního prostředí využil mikroregion Telčsko, který v letech 2004-2006 z jeho finančních zdrojů čerpal 4.730.000,- Kč na zakoupení kotlů a krbů na spalování biomasy. Fondy Vysočiny Fondy Vysočiny jsou grantové programy kraje Vysočina, které vnikají na podporu projektů směřujících do různých oblastí rozvoje kraje Vysočina. GIS II GIS II je program II. Fondu Vysočiny, který měl za cíl zavedení, zdokonalení a 20

využívání geoinformačních technologií v kraji a tím zvýšení administrativní vzdělanosti. Tohoto fondu mikroregion Telčsko využil v roce 2004. Na nákup katastrálních dat pro mikroregion Telčsko přispěl fond se 48.000,- Kč. GIS IV GIS IV je program IV. Fondu Vysočiny, který svou činností navazuje na program GIS II. V roce 2006 pomohl mikroregionu Telčsko spolufinancovat projekt s názvem 3D model Telčska 76.850,-- Kč. POV POV je zkratka Programu obnovy venkova. Zaštiťuje ho Ministerstvo pro místní rozvoj. Je součástí regionální politiky pro Program obnovy vesnice, který Česká republika přijala v roce 1991. POV podporoval obnovu vesnic pomocí rozvoje podnikatelských záměrů ve venkovských oblastech, péči o krajinu a stavební činností sloužící k obnově vesnic. V letech 2003-2006 využíval Mikroregion Telčsko dotačního titulu Programu na obnovu venkova a Fondu Vysočiny na zajištění provozu kanceláře k řízení mikroregionu. V roce 2004 byl Program obnovy venkova spolufinančním partnerem projektu Dětské koutky mikroregionu Telčsko. Tento projekt spoludotoval částkou 250.000,-- Kč I. POV MMR II. I. program obnovy venkova s II. strukturálním fondem Evropské Unie, který spadal pod Ministerstvo místního rozvoje. Tohoto programu společně s XV. Fondem Vysočiny využil mikroregion Telčsko v letech 2004-2007 k pomoci s připojením k informačním sítím. POV MMR II. Přispěl částkou 300.000,-- Kč. OP RVMZ Operační program Rozvoje venkova a multifunkční zemědělství je zaměřen na podporu zemědělství, zpracování zemědělských produktů a na lesní hospodářství, na rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání v této oblasti. Hlavním cílem je podpora konkurenceschopnosti zemědělství na evropském trhu. Současně spolupracuje s LEADEREM. OP RVMZ 2.1.4.c) patří mezi strukturální fondy Evropské Unie. Mikroregion Telčsko ho využil v roce 2006, kdy pomocí dotace 310.022,--Kč byla založena Místní akční skupina Telčsko. ESF ESF je Evropský sociální fond, který má podporovat realizaci Evropské strategie 21

zaměstnanosti. Prostřednictvím investic z tohoto fondu do lidských zdrojů a do jejich vzdělání má podporovat zaměstnanost, podnikání a vyrovnávat příležitosti v přístupu na trh práce. Z tohoto fondu, z ESF CZ.04.1.03, dostal mikroregion Telčsko k dispozici 310.022,-- Kč. Jeho poskytovatelem v České republice je Ministerstvo životního prostředí České Republiky. OP RLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů tvořil v letech 2004-2006 základy pro realizace podpor z Evropského sociálního fondu. Cílem bylo dosažení vysoké stabilní úrovně zaměstnanosti, schopnost konkurence a dodržování principů trvale udržitelného rozvoje. Z tohoto dotačního titulu mikroregion Telčsko čerpal finance v roce 2006 a získal 3.642.000,-- Kč na platy nově zaměstnaných pracovníků. 3.5.3.2. Dotace na podporu agroturistiky Na podporu rozvoje agroturistiky v kraji bylo čerpáno z následujících, již výše zmíněných dotačních titulů: čerpány finance v letech 2004-2006. Byly použity na přeměny školního statku. Z následujících dotačních titulů, z Programu obnovy venkova Ministerstva místního rozvoje České Republiky, Phare CBC a z LEADER byl financován vznik sítě cyklotras v letech 1999-2001 a v roce 2007. Na propagaci mikroregionu Telčsko bylo využito dalšího Fondu Vysočiny, programu Vítejte u nás II. 3.5.4. Projekty realizované mikroregionem Už od dob Rozvojového sdružení Zdeňkov, kdy začal projekt budování sítí cyklostezek a oprav komunikací, se obce snaží realizovat nejrůznější projekty. Mezi nejvýznamnější projekty, které pomohly jednotlivým obcím v mikroregionu, patří následující: 3.5.4.1. Projekt „Bioporadna“ Mikroregion Telčsko se rozhodl podporovat i ekologické zemědělce v kraji. Aby zvýšil jejich možnosti v rámci ekonomické úspěšnosti a poptávku po místních zemědělských ekologických produktech, tedy i možnost rozvoje regionu, zapojil se do projektu s názvem Síť environmentálních center. Tento projekt zaštiťoval program ESF CZ.04.1.03 a spolek EPOS (spolek poradců v ekologickém zemědělství České Republiky) s partnerskými organizacemi (např. organizací PRO-BIO, Svazem

22

ekologických zemědělců) a jednotlivými krajskými úřady. Na území kraje Vysočina a sousedního Jihomoravského kraje se tvořila síť informačních center, která má za úkol poskytovat zemědělcům informace sestávající se z kompletního poradenství a informací k možným nabízeným programům v rámci Ministerstva zemědělství České Republiky a Ministerstva životního prostředí České Republiky. V rámci projektu Bioporadna sídlí v Telči jedno informační centrum, které plní stanovy

dohodnuté

v rámci

spolupráce

informačních

sítí

o

poskytování

agroenviromentálního poradenství jednotlivým představitelům veřejné správy, občanům a zemědělcům o dotačních programech zaměřených na ekologické hospodaření a o ekologickém zemědělství a o nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, a to každé podělí a čtvrtek od 13.00 hod. – 15.00 hod.. Projekt byl v celorepublikovém měřítku spuštěn v roce 2006 a realizován do roku 2008. Celkové náklady na jeho projekci činily 500.000,--EUR, tedy přibližně 13,150.000,--Kč. 3.5.4.2. Projekt „Dětské koutky“ V roce 2004 využil mikroregion Telčsko dotací poskytnutých POV s možností poskytnutí financí obcím na dětské koutky. Úplný název projektu zněl Dětské koutky pro mikroregion Telčsko. Byl součástí Strategického plánu, ve kterém je hlavním cílem snaha o udržení lidí v obci. Tento projekt pomohl vytvořit příhodnější podmínky pro rozvoj infrastruktury v oblasti společenského a sportovního vyžití obyvatel menších sídel v mikroregionu. Mikroregion Telčsko zbudoval členským obcím dětská hřiště, vhodná pro rozličné věkové kategorie. Na hřištích můžeme nalézt nejen klasické prolézačky, ale i horolezecké stěny, koše na košíkovou a lavičky. Tento projekt zasáhl do kulturního života dvaceti obcí v mikroregionu. Dětské koutky se staly součástí obce, které se teď samostatně starají o jejich údržbu. Celkové částce nutné pro realizaci projektu, 415.603,-- Kč, bylo dotačně přispěno 250.000,--. Tedy z 60% projekt sponzoroval dotační program. 3.5.4.3. Projekt „GIS data“ Při správě katastrálních území narážely obce na problémy, které způsobovala nekompletnost, nepřehlednost a nepropojenost informací. Proto bylo logickým krokem usilovat o převedení dat do digitální podoby. Tento krok usnadnil úpravu a propojení s ostatními daty zejména evidenční a správní povahy. Digitalizace dat také přinesla větší přehled o nemovitostech v jednotlivých obcích a jejich katastrálních územích. Zlepšila 23

se i možnost pro veřejnosti z hlediska přístupu k těmto informacím. Doplnila se rastrová data,

signifikantní

geoinformace

a

georeferenční

lokalizační

soubory.

Projekt GIS data se skládal z několika kroků. V první řadě byla najata jihlavská firma na doměření inženýrských sítí v několika, v tomto ohledu problémových obcí, byla zpracována a převedena rastrová data, doplněny signifikantní informace a georeferenční lokalizační soubory. Dále bylo digitalizováno zájmové území a následně bylo zařazeno do aplikační vrstvy katastru nemovitostí v mikroregionu v rámci informačního systému WMS. Byly vytvořeny letecké fotografie (ortofotomapy), a další firma zdokumentovala turistické zajímavosti regionu. Následně byl vytvořen digitální 3D model terénu, kdy byly zaznamenány turistické trasy, vodstva, maloplošná chráněná území, památné stromy a významné krajinné prvky. Celkově se cena realizace projektu GIS data vyšplhala na 415.332,--Kč. Z 30% byl projekt financován z dotačních programů II. Fond Vysočiny – GIS II a IV. Fondu Vysočiny – GIS IV, částkou 124.850,--Kč. Dnes probíhá aktualizace dat ve spolupráci s Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrálním pracovištěm v Telči. 3.5.4.4. Projekt „Kotle“ Tento projekt spadá pod pilotní projekt Energetické agentury Vysočina a byl realizován v letech 2004-2006. Ke koncepci projektu patřilo seznámit obyvatele mikroregionu s možností využívání alternativního zdroje energie užívaného k vytápění a jeho výhodách. Hlavním nápadem bylo zakoupení a instalace ukázkových kotlů a kamen (krbů) na spalování biomasy. Tyto kotle byly umístěny do veřejnosti volně přístupných prostor jednotlivých obcí v mikroregionu (obecní úřad, kulturní dům, školka, obchod, knihovna atd.). V obcích, kde nebylo nalezeno vhodné veřejné místo, byly kotle nabídnuty do užívání soukromých osobám smluvně se zavazujícím k umožnění prohlídky kotle a poskytování informací spoluobčanům, kteří projeví zájem. Instalaci a školení obsluhy provedla odborná firma. Obyvatelům se tak naskytla možnost seznámení se s praktičností využívání obnovitelných zdrojů energie. K proškolování obyvatel se uskutečňovaly semináře, konzultační dny a tiskly se informační letáky. Celkem bylo zakoupeno 48 kotlů (28 různých typů topidel) a dva solární systémy. Ve 43 obcích proběhlo školení. Tento mikroregionální projekt sklidil velký úspěch a byl navrhnut na ocenění na 24

veletrhu AquaTherm 2006. Na projekt bylo poskytnuto z dotačních titulů CBC Phare a SFŽP 4.730.000,-- Kč, tedy cca 73% konečné částky projektu, která činila 6.454.555,-- Kč. 3.5.4.5. Projekt „Propagace“ Pomocí projektu „Propagace“ s podtitulem „navštivte nejen Telč ale i Telčsko“ se mikroregion snažil dostat do podvědomí případných turistů nejen hlavní turistickou atrakci mikroregionu, město Telč, ale i zajímavosti v jednotlivých členských obcích. V rámci toho byly opravovány povrchy a značení na cyklostezkách, ve dvaceti obcích byly nainstalovány turistické informační tabule s mapami a popisem místních zajímavých míst. Dále byla vydána turistická mapa Telče a jejího okolí s vyznačením turistických tras a letáky určené k tomuto projektu. V letácích byly zpracovány informace o dvaceti obcích mikroregionu. Rozpočet tohoto projektu se vyšplhal na 300.300,--Kč a byl pouze z poloviny dotován z dotačního titulu Fond Vysočiny – Vítejte u nás II, částkou 150.000,-- Kč. K propagačním materiálům mikroregionu Telčsko dnes patří: • navštivte nejen Telč, ale i Telčsko I • letáčky jednotlivých obcí • turistická mapa Telčsko • turistický průvodce Telčsko • závěsný kalendář mikroregionu Telčsko (od roku 2001) • pexeso Neznámé Telčsko • Navštivte nejen Telč, ale i Telčsko II • mapa cyklotras „S kolem kolem Telče“ • stolní kalendář mikroregion Telčsko 2006 • Přeshraniční impulsní centrum mikroregionu Telčsko • přeshraniční mapa Telčsko - Thayatal • Prožijte svou Renesanci • kalendáříky RR 2007 3.5.4.6. Projekt „Provoz kanceláře“ Celé území mikroregionu Telčsko spadá také pod územní obvod Městského pověřeného úřadu v Telči. V letech 2003 – 2006 se mikroregion Telčsko spolu s tímto úřadem zaobírali problematikou v oblasti nedostatečné odbornosti místních samospráv, kdy často chybí potřebná kvalifikace zastupitelů spádových obcí. Jednalo se především o četné obce v regionu a malým počtem obyvatel, kde starosta obce úřad starosty vykonává spolu se svým občanským zaměstnáním. Z těchto okolností vyplývá nutnost 25

koordinace společných projektů z jednoho řídícího centra. Ve spádovém městě Telči byly mikroregionem Telčsko pronajaty prostory k provozu kanceláře. Tato kancelář celoročně zaměstnává tři pracovníky – vedoucího kanceláře, GIZ pracovníka a účetního. Má plnou technickou vybavenost pro běžnou komunikaci a zpracování informací. Vedoucí kanceláře dále najímá specialisty na řešení zadaných úkolů v oblastech, jako jsou cestovní ruch, urbanistika, architektura, sociologické průzkumy, informační technologie atd.). Zaměstnanci kanceláře pomáhají neuvolněným starostům řešit společné projekty mikroregionu, např. zpracováním dotačních žádostí a pořádáním schůzí. Projekt s názvem Provoz kanceláře byl v letech 2004-2006 spolufinancován z členských příspěvků mikroregionu Telčsko a z dotačních programů POV a Fondu Vysočiny, které v průběhu tří let poskytly částku 313.000,--Kč. Kancelář funguje dodnes a sídlí na náměstí Zachariáše z Hradce 4 v Telči. Telč stále zaměstnává tři pracovníky, a tak jako jediné sídlo v mikroregionu Telčsko má na práci v mikroregionu vyčleněné samostatné pracovní síly. V ostatních obcích mikroregionu Telčsko se o spolupráci s mikroregionem starají obecní zastupitelé. Tito vyčlenění pracovníci a provoz kanceláře jsou placeni z různých finančních fondů, podle toho, na jakém projektu kancelář zrovna pracuje. 3.5.4.7. Projekt „Přeměna školního statku“ Zhruba 200m od Zámku Telč leží Školní statek Telč. Tento původně panský dvůr měl zásobovat zámek. V konečném důsledku to znamenalo, že se na statku provozovala převážně zemědělská činnost, což k jeho poloze není dnes příhodné z ekonomických ale i hygienických důvodů. V roce 2004 se tento statek stal položkou na zřizovací listině příspěvkové organizace kraje Vysočiny. Jako předmět činnosti zde bylo uvedeno zabezpečování potřeb občanům kraje, hlavně v oblasti vzdělávání, stravování, ubytování a sportování.

Tento druh

činnost byl však statkem opomíjen, prvořadý zde byl nekonkurenceschopný chov skotu. Mikroregion Telčsko tedy rozhodl přebudovat školní statek ve prospěch rozvoje cestovního ruchu v kraji a zřídit zde např. centrum pro pořádání kongresů. V plánu bylo i vybudování nadstandardní infrastruktury v podobě širokého zázemí aktivit pro volný čas, jakými jsou sportoviště, bazény, jízdárny, restaurace nebo obchody. Toto plánované kulturní centrum mělo sloužit nejen případným návštěvníkům, ale i místní široké veřejnosti. Projekt s celým oficiálním názvem Příprava přeměny areálu Školního statku Telč na 26

vzdělávací, rekreační, společenské a kulturní centrum mikroregionu Telčsko vzbudil velký zájem u veřejnosti. V letech 2004-2006 byla jihlavskou společností vypracována technická studie pro chystané změny, ve které byly Ing. arch. Kouckým vyzdviženy v České republice nevídané možnosti areálu. Dále bylo bráno v potaz zpracování urbanistického hlediska s návrhem nového využití architektonickou kanceláří a developerské služby s rozbory dalšího možného postupu. Do projektu se zapojila i MAS Telčska. Památný holubník na území Panského dvora bude samozřejmě zachován. Následně bylo vytvořeno informační centrum, kde byla návštěvníkům k dispozici multimediální prezentace a trojrozměrný model chytané přestavby. Projekt se začal realizovat pomocí Programu obnovy venkova Ministerstva místního rozvoje České republiky. Mikroregion na něj přispěl částkou 3,800.014,--Kč, která se z 70% skládala z dotací, 2,660.000,--Kč. V následujícím roce bylo vyhlášeno výběrové řízení a Školní statek byl předán do správy privátního partnera projektu. 3.5.4.8. Projekt „Síť cyklotras, hipotras a lyžařských tras v mikroregionu Telčsko“ Začátky tohoto projektu spadají už do roku 1999 (mikroregion existuje od roku 2003) a i v dnešní době je neustále rozšiřován a zdokonalován. V počátcích projektu, v letech 1999-2001, bylo na území mikroregionu Telčsko zbudováno a vyznačeno 150 kilometrů cyklostezek. Slavnostní otevření této turistické zajímavé sítě proběhlo v roce 2002. O pět let později, v roce 2007, mikroregion Telčsko za pomocí dotací investoval do rozšíření této sítě 1,600 000,--Kč. Stávající cyklotrasy byly rozšířeny o dalších 30 kilometrů. Také začala vznikat další turistická síť, tentokrát 140 kilometrů dlouhá síť hipotras. Cyklistické a hipostezky jsou udržovány pomocí pěti traktorů, zakoupených mikroregionem za účelem údržby veřejné zeleně. Pro zimní turistiku je zde každý rok využíváno 30 kilometrů lyžařských tras. Tyto zimní trasy jsou upravovány v závislosti na sněhových podmínkách sněžným skútrem, rovněž zakoupeným mikoregionem. Finance na projekt poskytly dotační tituly Program obnov venkova Ministerstva místního rozvoje České republiky, LEADER ČR a Phare CBC. 3.5.4.9. Projekt „SOMTNET“ Projektem SOMTNET chtěl mikroregion Telčsko kvalitně a hlavně dostatečně zajistit nedostatečné připojení regionu k informačním sítím. Tuto chybějící část infrastruktury nejvíce postrádaly školy a úřady státní správy. Také to bylo negativum pro potencionální podnikatele, kterým se tak stávalo území mikroregionu nevhodným 27

místem pro začátek podnikání. Tento nedostatek začali představitelé mikroregionu Telčsko řešit v roce 2005. V tomto roce byla najata firma, která připravila dokumentaci k projektu a realizovala pokládání optického kabelu na trase napojující se v obci Kasárna na okrese Jihlava a vedoucí přes obce Starou Říši a Novou Říši a končící v městě Telči. Dále byly jinou najatou firmou zpracovány podklady územního řízení, a nákresy geodetického zaměření. V následujících dvou letech probíhala další část projektu s podtitulem „Metropolitní sítě obcím“, kdy bylo v dalších 40 obcích a místních částech regionu vytvořeno bezdrátové připojení k síti. Ve finálové podobě se projekt vyšplhal na částku 429.061,-- Kč, ze které činily poskytnuté dotace 70% částky, a to 300.000,-- Kč z dotačních programů I. POV MMR II. a XV. Fond Vysočiny. V dnešní době mikroregion Telčsko investuje převážně do novějších technologií, vyskytujících se v tomto oboru. A neustále vyjednává s krajem Vysočina o dalších možnostech rozvoje. 3.5.4.10. Projekt „Šance pro obec“ Tento projekt pro nezaměstnané byl velmi neobvyklým počinem. Probíhal v období 19 měsíců v letech 2006-2007. U zastupitelů jednotlivých obcí, kteří jej využili, se stal velmi oblíbeným. Nazýval se Šance pro obce a spočíval v pomoci dlouhodobě nezaměstnaným obyvatelům mikroregionu v poskytnutí práce a jednotlivým obcím v poskytování pracovníků. Obce si mohly přes nedostatek vlastních finančních prostředků vypůjčit pracovníka na požadovaný druh práce. Samotný mikroregion vytvořil patnáct pracovních míst. Pracovníky posílal vykonávat variabilní činnosti, jako je údržba veřejného prostranství, úprava zeleně, drobná architektura, práce v lese či práce v domově důchodců, do 43 obcí mikroregionu. Pracovníci byli mimo jiné proškoleni v oblasti práce s počítačem. Projekt Šance pro obec byl spolufinancován z programu OP RLZ částkou 3.642.000,--Kč, což činilo 80% celkových nákladů 4.517.000,--Kč.

Mikroregion Telčsko se neustále snaží pomoci svým členským obcím. Dotační programy a finance, ze kterých měl možnost čerpat, mu tuto snahu umožnily. Podle informací, které mi sdělily pracovnice kanceláře mikroregionu Telčsko, nejsou v dnešní době dostupné žádné dotační tituly, kterých by mohl mikroregion jako takový využít. 28

Proto se jeho pracovníci zaměřují hlavně na činnost MAS a pomáhají místním podnikatelům, kteří je požádají o pomoc.

3.6.

Spolupráce se zahraničím

Mikroregion Telčsko se snaží svůj kraj propagovat v rámci cestovního ruchu všemi možnými dostupnými prostředky. Proto, když se po vzniku mikroregionů v roce 2003 naskytla možnost spolupráce se zahraničím v tehdy probíhajícím projektu s názvem GIZ, neváhal a zapojil se. 3.6.1. GIZ V roce 2001 byla v Rakousku založena Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ), Německá společnost pro mezinárodní spolupráci. Do roku 2006 byla podporovaná Spolkovým ministerstvem zahraničí. V roce 2007 přebírají hlavní iniciativu jednotlivé mikroregiony. V rámci projektu GIZ byla v následujících letech v sousedních zemích Dolního Rakouska, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku, zakládána takzvaná Přeshraniční impulsní centra (IPC). Projekt byl financován z fondu Phare CBC. 3.6.1.1. IPC Zkratka IPC označuje takzvaná Přeshraniční impulsní centra. Jsou to sídla, která se zapojila do projektu GIZ a která usilují o intenzivnější spolupráci překračující hranice státu. Heslo projektu, "Bourat hranice v hlavách", výstižně označovalo snahu o kontakt a zájem o dění na druhé straně hranice. Cílem bylo hlavně sblížení obyvatel sousedních zemí, zájem o tamější kultury a všeobecné dění. Spolupráce se měla týkat všech oblastí života. Nejvíce IPC vzniklo podél severní hranice Rakouska, rozléhala se zhruba na 85% území dolnorakouské vnější hranice. Každé jedno centrum na rakouské straně hranice mělo přiděleno jedno partnerské centrum v jiné spoluhraniční zemi. Členy projektu GIZ se stávaly hlavně mikroregiony, které měly jednotlivé členské obce ve spolkovém představenstvu zastoupeny svými zastupiteli. Určení zástupci z obou partnerských IPC spolu uskutečňovali mnoho projektů překračujících hranice. První IPC na české straně byla založena v roce 2003, a to v Nových Hradech, Českých Velenicích a Nové Bystřici.

29

3.6.2. IPC na Telčsku Telčsko se stalo Přeshraničním impulsním centrem mikroregionem Telčsko v roce 2004, kdy se zapojilo do projektu GIZ. Činnost v rámci přeshraniční spolupráce v projektu GIZ se skládala v následujících třech letech (2004 – 2007) ze čtyř menších projektů financovaných I. a II. Programem Phare CBC a III. a IV. Dispozičním fondem. Celkem mikroregion Telčsko investoval do projektu GIZ 1,173.700,-- Kč. Z toho mu bylo dotačně poskytnuto z výše zmíněných dotačních titulů 904.460,--Kč, tedy 77% použitých finančních prostředků. 3.6.2.1. Činnost IPC mikroregion Telčsko Činnost v rámci IPC mikroregion Telčsko byla zaměřena hlavně na podporu cestovního ruchu v regionu a posílení místní spolupráce v oblasti turismu. Byla vyvinuta snaha o co největší spolupráci se soukromou sférou, s malými a středními podniky podnikajícími v zájmovém oboru. IPC mikroregion Telčsko uspořádal dva informační semináře pro místní podnikatele pracující v cestovním ruchu. V první řadě bylo zřízeno centrum pro přeshraniční spolupráci. Následně byla zpracována marketingová studie pro strategii cestovního ruchu v mikroregionu Telčsko. Ve snaze o propagaci byly tištěny turistické letáčky a zástupci regionu prezentovali mikroregion Telčsko na veletrzích. Byla navázána spolupráce se sousedními mikroregiony a zrodily se zde první impulsy v podobě studie proveditelnosti k založení Regionu Renesance. Partnerské centrum Partnerským centrem IPC mikroregion Telčsko byl Impuls regionem Thayatal v Drosendorfu. Stal se jím na základě předcházející několikaleté spolupráce mezi regiony. Projekt GIZ v roce 2006 končil. Mikroregion Telčsko se i nadále stále snaží ve spolupráci se zahraničím pokračovat. V roce 2009 se Telčsko zapojilo do příprav k projektu s názvem Dolnorakouská zemská výstava Raabs – Horn – Telč. 3.6.2.2. Dolnorakouská zemská výstava Dolnorakouské zemské výstavy se pořádají v Rakousku každý rok už od roku 1960. Výstava má vždy nějaké hlavní téma. Zajišťují ji pokaždé jiná rakouská města a bývá zaměřena na život daného regionu a na lidské úspěchy v něm. V roce 2009 byla Dolnorakouská zemská výstava pořádána rakouskými městy Horn a Raabs. Nesla podtitul „V srdci Evropy“. A protože byla zaměřena na staletí trvající 30

vztahy mezi Rakušany a Čechy s jejich propojenou historií a bylo bráno v úvahu také dvacetileté výročí pádu železné opony, byla poprvé uskutečněna i za rakouskými hranicemi, v městě Telč. Tento projekt byl důležitý pro celý kraj Vysočina. Na organizaci se podílel nejen mikroregion Telčsko, ale i odbor kultury Krajského úřadu Vysočina a Zemská vláda regionu Waldviertel. Společně zajišťovali průběh výstavy, doprovodné programy, jako byla například opera na náměstí Telče, a dostatečné zázemí pro její návštěvníky. V posledních letech byl tento projekt jedním z nejdůležitějších v rámci spolupráce se zahraničím. Pořádání výstavy přineslo mikroregionu Telčsko i finance z evropských a národních zdrojů. Tyto finance byly investovány nejen na účely výstavy, ale i na zkvalitnění infrastruktury, např. na opravu komunikací.

3.7.

Současný rozvoj venkovské turistiky v oblasti

Cestovní ruch se v mikroregionu stal neodmyslitelnou součástí života. Přináší do kraje i možnost ekonomického rozvoje, zejména pro jádrové město Telč. Rekreační funkci zde má pobytová i pohybová (dle rozdělení WTO) celoroční turistika. Neodmyslitelní pro život regionu jsou dnes i četní chataři a chalupáři. Významným počinem pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti byla realizace projektů, které otevřely cyklostezky, hipostezky a lyžařské stezky. Dalšími důležitými činnostmi je, kromě pořádání četných kulturních akcí, také provozování několika stálých expozic, muzeí a galerií. Mikroregion Telčsko se snaží o zvýšení cestovního ruchu na svém území různými aktivitami zaměřenými na jeho propagaci. V posledních letech se jedná zejména o realizaci turistického serveru, propagační materiály, marketingové studie, sledování a analýza návštěvnosti jednotlivých částí mikroregionu nebo zapojení se do Regionu Renesance. Snaží se také o všemožnou spolupráci se zahraničím. Podle průzkumu, provedeného Regionální poradenskou službou Veselý, samotné město navštíví 300 000 turistů za rok. Ale z toho jen nepatrná část turistů, 25 000, stráví noc v nějakém místním ubytovacím zařízení. Proto je jedním z dlouhodobých snah místních představitelů zdržet návštěvníky v regionu více než jeden den.

31

3.7.1. Hlavní místní památky 3.7.1.1. Telč Historické centrum Telče Jádro Telče, historické náměstí Zachariáše z Hradce, bylo už v roce 1970 vyhlášené městskou památkovou rezervací, 13. prosince 1992 bylo zapsané do seznamu kulturního a přírodního světového dědictví UNESCO. V centru Telče se během roku koná mnoho pro veřejnost zajímavých akcí, jako například nespočet divadelních představení, rybářské a hasičské závody, řemeslné trhy, letní kino a mnoho dalších. Státní zámek Telč Státní zámek v Telči pochází z období gotiky. Za vlády Zachariáše z Hradce byl přestavěn do renesančního stylu. V 17. století zámek užíval rod Slavatů (Sedláček, 1931). Na zámku se koná množství turisticky atraktivních kulturních akcí, jako jsou různé hudební festivaly, koncerty, divadla, výstavy, ukázky šermu, pohádkové dny a mnoho dalších. 3.7.1.2. Hrad Roštejn Hrad Roštejn se nachází v oblasti Jihlavských vrchů mezi obcemi Doupě a Růžená, 10 km na sever od města Telče. Je to pozdně gotický hrad z poloviny 14. století, položený v lese v nadmořské výšce 677 m. n. m. Prvními hradními pány zde byli páni z Hradce. V 17. století byl hrad přebudován Zachariášem z Hradce na renesanční lovecký hrad s oborou a 45m vysokou rozhlednou. Na hradě se vystřídali ještě další páni. V první polovině 20. století hrad vyhořel. Opravovat se začal o 43 let později. Pro veřejnost je otevřen od roku 1969. Ve stále expozici zde můžeme vidět pozdně renesanční fresky erbů, nástěnnou malbu rostlin, nástěnnou malbu koně a sedmimetrový betlém, který byl vyroben v Třešti tamními řemeslníky. Dnes hrad Roštejn patří pod správu Muzea Kraje Vysočina v Jihlavě. Na hradě je přes sezónu pořádáno mnoho kulturních akcí, například se zde konají noční prohlídky, historické slavnosti, divadla, koncerty, výstavy, soutěže a hry pro děti a svatební obřady. Návštěvník má k dispozici, včetně již zmíněného, také občerstvení a obchod se suvenýry.

32

3.7.1.3. Hora Javořice Nejvyšší vrchol Českomoravské vrchoviny, hora Javořice (837 m. n. m.) se nachází 10 km na severozápad od města Telče a 10 km na severovýchod od obce Studená. Na samém vrcholu hory v jehličnatých lesích je věž televizního vysílače. Zhruba 1 km jižně od vysílače je výhlídka na Telč. 0,5 km severozápadním směrem od vysílače je pramen Studánka Páně. Přístup na horu je po turisticky značených cestách. Nejkratší možná trasa je dlouhá 3 km (Nekuda, 2005). 3.7.1.4. Zřícenina hradu Štamberk Zřícenina se nachází 7,5 km od Telče. Hrad pochází zřejmě z konce 13. století, a předpokládá se, že byl založen rodem Štemberků. V polovině následujícího století hrad přechází postupně do držení Štěpána z Březince a Jindřicha z Hradce. V období husitských válek byl hrad zničen Janem Hvězdou z Vicemilic. Celé panství potom připadlo k Telči. Z hradu se zachovalo torzo věže, základy a zbytky zdí. 3.7.2. Zajímavosti v jednotlivých obcích Téměř v každé obci v mikroregionu se nachází nějaký turistiky zajímavý objekt6. V obci Borovná se nachází Kaple Panny Marie, která je nově postavená a vysvěcená. Pochází z roku 2001. V obci Černíč nalezneme hned několik zajímavostí. Tvrz pocházející z 16. století, na jejíchž základech byl vybudován mlýn a ze které se dochovala kamenná mohutná věž; dále nejstarší roubenou chaloupku v regionu, původně kovárnu a zvoničku na návsi s kamenným křížem z roku 1869. Červený Hrádek má také svoji Kapli Marie Panny z roku 1840, ve které je od roku 1945 ručně malovaný oltář. V obci Dolní Vilímeč můžeme nalézt pamětní hrušeň, zvanou Pastouška, Kapli sv. Cyrila a Metoděje z roku 1728 a Smírčí kámen s reliéfem středověkého meče, ke kterému se váže legenda o nočním jezdci. Obec Doupě se může pyšnit tím, že je rodištěm sochaře a cestovatele F. V. Foita, který působil v řadě afrických zemí a přivezl fragmenty africké kultury i domů. Stálou expozici můžeme najít v zámku v Telči. V obci Dyjice nalezneme boží muka z roku 1693, historickou hasičskou stříkačku 6

Informace byly čerpány z převážně z internetových stránek jednotlivých obcí.

33

zapřahávající se při kulturních událostech za koně, kapličku na návsi a křížový kámen s letopočtem 1804. Barokní mlýn z 18. století s mansardovou střechou můžeme vidět v obci Hodice. V obci Horní Myslová najdeme kapličku s doškovou střechou. V obci Hostěnice se nachází návesní kaple z 50. let 20. století, Pohlova vila postavena na počátku 20. století v duchu české moderny, Zvonice a kaplička. Jindřichovice mají uprostřed návsi kapli zasvěcenou Panně Marii Růžencové. Obec Knínice má na svém území, v místní části Bohosoudov, Pomníček, který je vystavěný na počest obětí 2. Světové války, památkově chráněnou dřevěnou zvoničku, barokní kapličku, Kostel Povýšení Sv. Kříže – původně součást kláštera, křížovou cestu tvořenou deseti kapličkami a zámeček z 18. století, který dnes slouží jako budova obecního úřadu. Kostelní Myslivá má kostel sv. Václava pocházející z roku 1253, který patří k jednomu z nejstarších kostelů v kraji, Náglův mlýn (v havarijním stavu) - rodiště malíře Františka Mořice Nágla, který zahynul za 2. Světové války v Osvětimi. V Krahulčí můžeme nalézt Pomníky padlých, připomínající oběti světových válek a zvoničku. Krasonice jsou rodištěm obrozeneckého básníka V. Furchta, narozeného na místním zámečku z roku 1630, dále je zde mariánský sloup a kostel sv. Vavřince s památnými lípami. Lhotka nám nabízí pohled na opuštěné žulové lomy s koloritem indiánských filmů. V okolí obce Mrákotín se těží mrákotínská žula. Z místních lomů pochází tzv. Plečnikův monolit a obří mísa stojící na nádvoří Pražského hradu. Monolit byl vyroben na přání prezidenta Masaryka. Na svém území má obec Mrákotín hned několik dalších zajímavostí. V první řadě je to 800 let stará dutá lípa v Praskolesích, do jejíhož kmene se vejde 12 lidí. Dále je zde Horní Nekov, což je chráněné území kde roste Král Javořice - nejmohutnější smrk javořických lesů. Byl zde zaznamenán i výskyt holuba doupňáka a čápa černého. Každý rok o Vánocích bývá v místním kostele sv. Jiljí vystavěn betlém z kašírovaného papíru a dřeva. K tomuto území spadá také letovisko Dobrá voda, kde dříve fungovaly lázně u minerálního pramene s mírně radioaktivní vodou, Hornický kostelík sv. Jáchyma přístupný pouze 29. července, kdy je zde pouť; Hřbitovní kaple sv. Františka Serafínského, kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1762 a sv. Jana Křtitele, část Práskolesy, vesničku, která vypadá jako ze 14. století, rodný dům malíře Františka Bukovského, který má stálou expozici svého díla v dačickém zámku. 34

Mysletice mají moderní dětské hřiště a zvoničku. Obci Mysliboř každou neděli v poledne rozezní zvon z místní nově opravené hasičské zbrojnice. Ves je dále rodištěm malíře Jana Křena, jehož dílo je trvale instalováno ve věži Sv. Ducha v Telči. Olšany nabídnou svým návštěvníkům pohled na kapli Nejsvětějšího Srdce Páně. V Olší je kaple z roku 1950, vystavěná těsně před normalizací. Každý rok se zde v polovině srpna koná pouť. Dalším lákadlem je významný krajinný prvek (VKP) u olešského rybníka, významný biotop. Další zajímavostí z okolí je Hájovna Kozinec a pomník A. Opálky u Ořechova. Bylo zde útočiště odbojářů ve druhé světové válce. Dále zde nalezneme smírčí kámen se symbolem kříže a palice, který připomíná smrt jednoho ze zdejších čeledínů. V obci Pavlov se nachází domy ve stavebním slohu z 18. a 19. století, fara ze 13. století a pozdně gotický kostel sv. Víta. Mezi dominanty obce Radkov patří bývalý hostinec, dům číslo popisné 31, který upoutá kolemjdoucí svou zdobenou fasádou a kamennou vjezdovou bránou. Dále nalezneme nedaleko Radkova pozůstatky Kočičího zámelu, tvrze, která sloužila na obranu solné stezky, stejně jako místo archeologických nálezů z 11. století. Mezi další památky patří památná pumpa na vodu zvaná Klevetník a fara, ve které dnes sídlí mateřská školka; kostel sv. Bartoloměje, pomník patřící obětem první světové války a náhrobek s neexistujícím datem 30. 2. 1900. V obci Růžená je nejzajímavější místní kostel sv. Máří Magdaleny, jehož vstup zdobí mozaika s motivem Krista. V obci Řásné je Kaple Cyrila a Metoděje. Jeden z největších a nejstarších mlýnů, mlýn Drdák nalezneme u obce Řásná. Má zajímavou historii. V dobách náboženského útlaku se zde scházeli evangelisté k tajným obřadům. K modlitbám se svolávali pomocí zvoničky, která zůstala zachována dodnes. Obec Sedlatice se pyšní kaplí P. Marie na návsi, kterou ke konci 19. století vybudovali místní obyvatelé. K Sedlejovu patří pamětní kámen a pomníček u kolejí, patřící zde zahynulému ruskému partyzánovi. Stará Říše je rodištěm vydavatele a překladatele Josefa Floriana. Obec dále nabízí ke zhlédnutí tyto pamětihodnosti: Barokní kostel Všech svatých, chodby vytesané ve skále pod domy ze začátku 20. století, kolorit starých dob v místní části Nepomuky, pamětní zálohu z roku 1853, ve které jsou sepsány události týkající se obce do roku 1805 a 35

nalezeny byly ve věžičce v roce 1923, poklad z doby moravské markraběcí vlády Václava II. na konci 13. století a sochu sv. Jana Nepomuckého. Dominantou Strachoňovic je zvonička, na kterou se od roku 1998 zvoní každý den třikrát. Obec Urbanov nabízí ke zhlédnutí kapli sv. Barbory, kostel sv. Jana Křtitele, zvon ze 13. století, obecní kroniky datující místní historii od roku 1637; vzácný kříž z roku 1825. Těžbu ruly u obce Vanov si zdejší lidé připomínají místem zvaným Ivanův kopec. Zajímavé na tom je, že na místě, které mívalo 644 m n. m., právě kvůli těžbě již žádný kopec není. U obce Vanůvek leží pamětní kámen s výrazným reliéfem klínového kříže. V obci Volevčice je dřevěná zvonička. Na území Vystrčenovic se nachází Brázdův mlýn s erbem ve štítu, kostelík sv. Kříže a úpravna vody z roku 1985. V obci Zvolenovice je v budově bývalé školy z roku 1914 telčská turistická základna. Dále zde můžeme vidět haltýř, kapličku a pamětní kámen.

3.8.

Možnosti rekreace a ubytování

Podle Opletky a Habána (2004) se venkovská turistika dále dělí na sobě rovnou angoturistiku, pěší turistiku, hipoturistiku a cykloturistiku. Vzhledem k tomu, že mikroregionem Telčsko vedou cyklo a hipo stezky a jsou zde značeny i turistické pěší cesty, v ubytovacích zařízeních, které jsou v mikroregionu Telčsko v provozu, se ubytovávají návštěvníci, kteří využívají všech těchto forem venkovské turistiky. 3.8.1. Charakteristika provozovatelů venkovského ubytování V obcích mirkroregionu Telčsko se nachází mnoho možností venkovského ubytování pro případné návštěvníky mikroregionu. Dle Stříbrné (1996) a kategorizace WTO7 patří k ubytování ve vesnické (venkovské) turistice tyto kategorie ubytovacích zařízení8 - hotely, motely, botely, penziony, kempy, chatové osady a turistické ubytovny. První čtyři jmenované možnosti ubytování by měly nabízet svým klientům i možnost stravování se přímo v zařízení a měly by mít nejméně deset pokojů určených pro hosty. Chatové osady patří k ubytovacím zařízením, kde jsou hosté ubytováváni 7

WTO – Světová organizace turistiky

36

v ubytovacích objektech provozovatele s minimálním rozsahem poskytovaných služeb. Kempy jsou brány jako ubytovací zařízení pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů, ve stanech či obytných přívěsech. Poskytované služby jsou i zde zcela minimální. Turistické ubytovny jsou jednodušší ubytovací zařízení s větším počtem lůžek v jedné místnosti. Pominu-li jádrové město Telč, obce, které poskytují možnost vesnického ubytování, jsou následující: Bohuslavice V obci Bohuslavice jsou k dispozici zájemcům tři možnosti ubytování. Mohou využít ubytování v místním penzionu, který provozuje soukromá osoba, dále si mohou pronajmout chalupu od samotné obce, nebo mohou využít nově zřízeného ubytování na Hospodářském dvoru (agroturistika). Chalupa provozovaná obcí poskytuje ubytování pro pět osob ve dvou pokojích, v ložnice (4 lůžka) a v obývacím pokoji (1 lůžko). K dispozici je nájemníkům plně vybavená koupelna, kuchyně a zahradní nábytek. Chalupu je možno si pronajmout pouze v letní sezóně, minimálně na týden. Dyjice V obci Dyjice jsou dvě možnosti ubytování, první je v penzionu Stranná, druhá na Farmě AGRO-privát. Penzion Stranná u Telče nabízí ubytovací kapacitu 11 hostům v 1-4 lůžkových pokojích. Jsou zde 3 sociální zařízení, společenská místnost, sauna a posezení ve vinném sklípku. Dále je zde možnost zapůjčení kol. Farma AGRO-privát Novotný v obci Stranná (místní část obce Dyjice) nabízí ubytování v zemědělské usedlosti ve třech apartmánech o rozloze 50, 80, 100 m2 (blíže nespecifikované). Majitel usedlosti nabízí klientům snídani a cenu dohodou. Hosté zde mají možnost rekreace na zahradě, kde je ohniště a zahradní gril. Majitel dále nabízí možnost zapůjčení kol. Kostelní Myslová V obci Kostelní Myslová je jedna možnost ubytování, a to na „Chalupě“. „Chalupa v Kostelní Myslové“ je postavena v rustikálním stylu a díky dřevěnému plotu poskytuje svým návštěvníků soukromí. Není vhodná pro zimní rekreaci. Dvorek je 8

Ubytovací zařízení je dle Stříbrné (1996) zařízení, které je určeno k pravidelnému nebo nepravidelnému přechodnému ubytování. Jsou buď hromadná nebo individuální.

37

zpestřen kamenným bazénem, je zde možnost posezení u ohniště a místo pro parkování. K pronájmu jsou určeny 2 místnosti, kuchyně a sociální zařízení pro 4 osoby. Domácí zvířata jsou zde zakázaná. Krahulčí V obci Krahulčí jsou čtyři možnosti ubytování. Restaurace a penzion „Na Kocandě“ nabízí domácí kuchyni a ubytování ve čtyřech pokojích se sociálním zařízením, trezorem a TV. Součástí restaurace je i salónek a terasa s celkovou kapacitou pro 140 osob. Ubytování „U Dubu“ nabízí soukromnice hlavně cykloturistům s možností využití kuchyňky. Penzion „Za Vrškem“ se nachází téměř na samotě. Kousek od budovy penzionu je rybník určení k rekreaci a rybaření. Ubytovací kapacita penzionu je pro 8 lidí ve 4 pokojích po 2 lůžkách (+ možnost přistýlky). K dispozici je zde obývací pokoj s vchodem na terasu, připojení na internet, kuchyně, pračka a samostatná sociální zařízení. Přímo v obci je ještě jedna možnost ubytování u soukromníka, který poskytuje ubytovací služby (blíže nespecifikováno) Lhotka V obci Lhotka je hned několik možností k ubytování, mezi které patří i tábořiště „Horní Mrzatec“, název podle jednoho z místních rybníků. Ubytovací kapacita stanového tábořiště je asi 50 míst. Ubytování „Pod Lípou“ nabízí krom zázemí pro cyklisty i restauraci, možnost rybaření a také možnost navštívení nedalekého golfového hřiště. Mezi základní vybavení penzionu patří vybavená kuchyňka a sociální zařízení. Ubytování „U Drahušky“ nabízí ubytování na statku z 16. století, ze kterého se dochoval krov. Od roku 2006 majitelka statku nabízí ubytování v podkroví, kde jsou 4 pokoje od 1 lůžkových po 4 lůžkové se dvěma koupelnami. Místní stodola byla přebudována na prodejnu občerstvení. Součástí objektu „U Drahušky“ je i pohostinství, dětský koutek, terasa a velké ohniště. Penzion „Pod Štramberkem“ poskytuje celoročně ubytování pro 20 osob v šesti pokojích s 3 – 5 lůžky. Každý pokoj má vlastní sociální zařízení. Součástí penzionu je i hospůdka Mrákotín Obec Mrákotín vzhledem k své velikosti, infrastruktuře a také díky přítomnosti lyžařských sjezdovek, využívaných k zimní rekreaci, nabízí návštěvníkům povícero možností k ubytování. Pod obcí je poskytována možnost ubytování v ubytovnách 38

(Modrá kotva), chatách a táborech. Čtyřlůžkové pokoje k pronájmu jsou k dispozici v Privátu „U Mašíčků“. K dispozici je zde hostům vybavená kuchyňka, sociální zařízení a možnost ubytování se psem. Privát „Hýka“ nabízí ubytování v moderním domě s vlastním vchodem ve třech čtyřlůžkových pokojích s možností přistýlky, sociálním zařízením, TV, kuchyní, dvorem s terasami, krbem, bazénem, velkou zahradou a možností parkování. Privát „Zdeňkov“ se nachází v letovisku Dobrá Voda a nabízí ubytování v chalupě se čtyřmi dvoulůžkovými pokoji, sociálním zařízením, společenskou místností a společnou kuchyní. Pro zájemce je zde možnost pronajmutí apartmánu se starožitným nábytkem. Dále je zde k dispozici úschovna kol pro cykloturisty, na zahradě ohniště, písek a houpačka pro děti. Chalupa „U Dobrého Karla“ nabízí ubytování pro dva až šest hostů ve dvou ložnicích (2 a 4 lůžka), které se nachází v podkroví s dřevěným stropem. V chalupě je sociální zařízení, kuchyně a obývací pokoj. K dispozici jsou návštěvníkům dvě venkovní posezení. Chalupu je možno pronajímat celoročně. Letovisko „Dobrá Voda“ je bývalými lázněmi, které dnes poskytují ubytování ve dvou budovách v nově zrekonstruovaných pokojích (4x dvoulůžkové, 2x třílůžkové pokoje) a dvou rodinných apartmánech (jeden je bezbariérový). Součástí tohoto komplexu je restaurace, přírodní ohniště, tenisový kurt a hřiště na volejbal a nohejbal, úschovna kol, venkovní bazén a vyhlídka na nedaleký rybník. Nevcehle V malé obci Nevcehle se turistům nabízí jedna možnost ubytování v místním penzionu. Penzion se nachází na samotném kraji obce. Má uzavřený, zatravněný dvůr s pergolou, lávovým grilem, bazénem, venkovním krbem a dětským koutkem. Uvnitř je společenská místnost a pokoje po třech a čtyřech lůžkách. Panenská Rozsíčka Malá malebná obec Panenská Rozsíčka nabízí ubytování ve třech penzionech. Chalupa „Dyje“ v Panenské Rozsíčce, Penzion „Dyje“ a Chalupa „U pramenu Dyje“ nabízejí ubytování vhodné pro cykloturistiku a dovolenou s domácími zvířaty, vybavenou kuchyňku, společenskou místnost, garáž a agitují přírodní památky v okolí obce. Řásná Řásná je obec, která se nachází nedaleko vrcholu Javořice a může se tak těšit velkému zájmu turistů. V této obci je více ubytovacích možností, Camp Velkopařezitý , 39

Chatová oblast Řásná SK Telč, která nabízí ubytování v chatkách pro 79 osob a Turistická ubytovna TJ Řásná, kde je k dispozici 12 lůžek. Další ubytovací kapacity nabízí místní soukromí podnikatelé. Penzion „Čtyřlístek“ je rodinný penzionek se dvěma samostatnými apartmány, každým pro dvě osoby, každý má vlastní terasu a samostatný vchod, kuchyni a sociální zřízení. Součástí zahrady je zahradní posezení pod pergolou s krbem i ohništěm. K dispozici je klientům parkoviště a úschovna kol. Penzion „Na vyhlídce“ nabízí svým klientům dvoulůžkové pokoje s možností přistýlky, kuchyňský kout, společenské příslušenství a samostatný vchod. Penzion „Pařezáček“ je celoročně otevřený penzion s nabídkou ubytování v nově zrekonstruované vile se třemi apartmány (6 pokojů) a jedním dvoulůžkovým pokojem. Dalším vybavením vily je kuchyně, parkoviště, venkovní posezení, krb, sauna a krytá terasa. Maximální počet ubytovaných je 15 osob. Penzion „Sluníčko“ nabízí celoroční provoz, možnost ubytování pro turisty ve zrekonstruované zemědělské usedlosti s dvorem vhodným k venkovnímu posezení. K dispozici je zde 10 pokojů, každý s vlastním sociálním zařízením, 2 kuchyně a 2 společenské místnost (jedna s krbem). Součástí penzionu je vinný sklípek s možností ochutnávky. Penzion „U Kolářů“ ubytovává své návštěvníky v nově zrekonstruovaných dvoučtyřlůžkových pokojích a možností stravování v restauraci se zimní zahradou. Nově také nabízí ubytování v dalším domě rodinného typu, který poskytuje naprosté soukromí se sedmi dvoulůžkovými pokoji, společenskou místností s barem, zahradou, ohništěm, pergolou a opalovacími lehátky. Turistická ubytovna TJ Řásná – 12 lůžek Usedlost „Pod javorem“ je klasický vesnický penzion rodinného typu. Nabízí ubytování ve dvou dvoulůžkových pokojích, jednom čtyřlůžkovém pokoji a jednom pětilůžkovém apartmánu. Ke každému pokoji patří vlastní sociální zařízení a kuchyně. Penzion je vybaven společenskou místností, ohništěm, krbem, grilem, dětským koutkem a pískovým hřištěm s volejbalovou sítí pro míčové hry. Kolem objektu je zahrada. Řídelov V obci Řídelov se nachází ubytovna „Pod Roštejnskou oborou“. Je to ubytovna s kapacitou 12 lůžek. V ubytovně jsou tři pokoje s vlastním sociálním zařízením, společenská místnost s TV, internetové připojení a vybavená kuchyně. Vedle ubytovny

40

je hřiště. Je zde budováno zahradní posezení a společenská místnost s kulečníkem ve sklepních prostorách. Vanov Obec Vanov je v okolí známá hlavně díky pořádání dětských táborů v rekreačním centru „Úsvit“. Rekreační objekt „Úsvit“ je vhodným zázemím pro rodinnou dovolenou s dětmi, pro pěší turistiku, rybolov, houbaření, a cykloturistiku. Kapacita areálu je 248 lůžek, k dispozici jsou zde dvou, čtyř, sedmi a jedenácti lůžkové chaty, jedna chata s třiceti jedním lůžkem a dva dvou a čtyřlůžkové stany. Vystrčenovice V této obci je možnost ubytování na „Chalupě Vystrčenovice“. Je to zrekonstruované rustikální stavení, nevhodné pro zimní rekreaci. Dům je obklopen zahradou, má uzavřený dvůr s ohništěm a venkovním posezením. V objektu se nachází stodola s místem pro parkování.

3.8.2. Provozovatelé hipoturistiky v mikroregionu Telčsko a ubytování Mikroregionem Telčsko vedou hipostezky a existuje zde hned několik klubů, stájí a jezdeckých stanic, které stezky pravidelně využívají a nabízejí svým klientům kromě ustájení koní i možnosti přenocování. Většina

těchto

provozovatelů

nebyla

zahrnuta

do

tázané

skupiny

respondentů dotazníků určených provozovatelům venkovské turistiky, protože podle vlastních slov neprovozují venkovskou turistiku jako takovou. Jejich předním zájmem jsou koně a ubytování, převážně ve stanech, nabízí klientům, kteří u nich mají koně ustájené. V Hodicích se nabízejí hned dvě možnosti ustájení a projížděk na koních, první ve stáji Majkl, kde majitel poskytuje klientům možnost ubytování v buňce v sedlovně nebo zdarma ve stanu. Druhá stáj v Hodicích je stáj Janov, u které si klient také může k přenocování postavit stan. V obci Krasonice najdeme klub JK Carwero, který se zaměřuje na parkurové skákání. Ve Lhotce nabízí k ustájení a projížďkám na koních služby JS Jiří Dressler. Je zde možnost nocování ve stanu. V obci Pavlov – Bezděkov je „Q RANCH u pramene Dyje“. Tento rozsáhlý komplex nabízí možnost ubytování přímo na ranči, stravováni se v místní restauraci, vyjížďky a 41

ustájení koní, prodej koní, výcvik koní a zapouštění koní. Na ranči se pořádají různé akce. Poskytuje možnost pronájmu firmám ke konání firemních akcí, dále nabízí ubytování pro rodinné dovolené, oslavy narozenin nebo svatby. Jezdecká stanice Depeše v obci Řásná je prioritně zaměřenou farmou pro chov skotu. Nabízí ustájení koní v elektrickém ohradníku nebo ve stodole. Jako ubytování svým klientům nabízí pobyt v jednom z četných penzionů v obci Řásná. V Telči je jedním s provozovatelů Statek Telč, jehož provozovatelem je K-HVĚZDA s.r.o., nabízí možnosti ubytování ve vlastním stanu či ve stodole. Také úzce spolupracuje s penziony v Telči. Dále nabízí ustájení pro koně v boxech, v ohradě s pevným hrazením a provizorní vazné ustájení ve stodole.

3.8.3. Provozovatelé agroturistiky Ubytování v agroturistice chápe Feřtek (1999) jako ubytování turistů na malých farmách, kde se to od běžného penzionu liší hlavně tím, že zde nebývá více než deset až patnáct lidí s několika místy navíc pro stany na zahradě. Příjem z této turistiky by měl být podle původního chápání pouze doplňkovým výdělkem pozorovatelů. Proto lidé provozující agroturistiku nepotřebují licenci – živnostenský list, pokud neprovozují restauraci. Stravování na farmách má podle Slováčkové (2000) odlišnou povahu od hostinského, protože zde nejde o stravování několika desítek lidí, ale o nakrmení „pár žaludků navíc“. Když chtějí provozovatelé hostům nabídnout něco k jídlu, prostě je „pozvou ke svému stolu“. Původní představa takzvaného „ubytování na statku“ měla podle ECEAT9 obsahovat jen ekologicky hospodařící farmy, které by ubytovávali turisty nakloněné tomuto životnímu stylu. Ti měli na farmu přinést nějaké peníze a také si zkusit nefalšovaný život zemědělce a na farmě pomáhat, například: s krmením dobytka, se sklízením sena, při sbírání brambor…, což může být dle Nováka (2007) chápáno jako forma „zážitkové turistiky“. Realita je však dle Feřteka10 (1999) trošku jiná. Neodpovídá původním představám. Situace se zásadně liší vesnici od vesnice, avšak jedno je stejné. Hosté na farmách nejčastěji hledají klid, který je protikladem intenzivní práce v hospodářství. Provozovatelé farem většinou nebývají nějací velcí zemědělci, vlastní a starají se o pár 9

European Centre for Ecology and Tourism – organizace zabývající se rozvojem agroturistiky.

42

hektarů půdy a krmí pár kusů dobytka. Provozovatelé agroturistiky v mikroregionu Telčsko: Hospodářský dvůr Bohuslavice Hospodářský dvůr Bohuslavice je ekofarma nabízející široké spektrum služeb a agroturistiku pro relativně velké množství klientů. Tento dvůr se nachází v samém centru obce. Nabízí klientům aktivní i pasivní způsob rekreace. Je zde možnost hipoturistiky (jezdecký klub Strakon), projížďky v kočárech tažených koňmi i ustájení vlastního koně. Kromě koní se na statku chovají i osli, kozy, skot a prasata. Součástí dvoru je pěstitelská pálenice, kde si zájemci mohou poslechnout odborný výklad spojený s ochutnávkou. Dále je zde možnost malování hrnků ve vlastní keramické dílně. Ubytování nabízí až 32 klientům. Nachází se zde jednolůžkové až čtyřlůžkové pokoje se sociálním zařízením. Klientům je nabízena snídaně. Dále je v areálu dvoru restaurace a plně vybavený konferenční sál kapacitou pro 50 osob. Dvůr v Borovné Majitelé statku „Dvoru v Borovné“ se zabývají převážně živočišnou výrobou se zaměřením na chov prasat a slepic. Klienti mají možnost zakoupení čerstvých vajec či masa na rožnění. Ubytování je zde nabízeno ve třech apartmánech po 2, 3, nebo 4 lůžkách s možností přistavení postýlek pro malé děti. Každý apartmán má vlastní kuchyni a sociální zařízení. Je zde možnost pasivní rekreace ve formě posezení na dvoře u ohně, či kroketové hřiště, stolní fotbálek, pingpongový stůl, pétanque, fotbal. S sebou si návštěvník může dovést své vlastní domácí zvíře. Klientům je nabízena snídaně. Vojtův statek - Horní Myslová Ubytování v selském stavení na Vojtově statku v obci Horní Myslová nabízí svým klientům celoroční provoz. Ubytovat se mohou v samostatné budově statku, kde je pokoj se čtyřmi lůžky, kuchyňským koutem, TV a sociálním zařízením. K dispozici je zde i garáž a krytá terasa s výhledem do vlastního dvora. Hosté si mohou na dvoře postavit stan a půjčit kolo. Na statku se farmově chovají daňci a součástí statku je i plantáž vánočních stromků. Provozovatel svým klientům dále nabízí zprostředkování odlovu černé, mufloní a srnčí zvěře a rybolov. 10

Novinář píšící články pro časopis Reflex. Projížděl Českou republiku po značených cyklostezkách na kole a postupně se ubytovával na jednotlivých farmách, zapsaných v seznamu ECEAT. Zjišťoval tak, jak se pravá realita liší od představ a definicí agroturistiky. Navštívil i Lhotku v mikroregionu Telčsko.

43

Penzion Javořice v obci Lhotka Penzion Javořice nabízí ubytování v rozsáhlé zemědělské usedlosti v obci Lhotka. Pokojů pro hosty je zde sedm a jsou umístěny v podkroví hlavní budovy. Dále je zde možnost ubytování ve vlastních stanech a karavanech na zahradě usedlosti (kapacita je odhadována na 15 stanů a 5 karavanů) a ubytování v plně vybavené chatě u rybníka Dolní Mrzatec, která byla zakoupena v roce 2009. Hosté zde mohou používat sociální zařízení, kuchyňský kout, volejbalové a fotbalové hřiště, dětský koutek a dvě ohniště. Za domem jsou pastviny pro ovce, zahrada s ovocnými stromy s možností ochutnávky, včelí úly, několik rybníků ke koupání i k provozování rybolovu (k usedlosti patří tři) a lesy pro sběr lesních plodin a hub a pro pozorování lesní zvěře. Hostitelé nabízejí svým klientům k zakoupení med, ovoce, ovocné mošty, jehňata, kožešiny, deky z ovčí vlny, víno, občerstvení, pohlednice, mapy a turistické průvodce po okolí. V mikroregionu Telčsko je Penzion Javořice nejstarším agroturistickým ubytováním. Jeho majitel je členem dobrovolného sdružení podnikatelů - Svazu venkovské turistiky.

44

4

MATERIÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Na začátku práce jsem shromáždila dostupnou literaturu týkající se daného tématu

diplomové práce. Vhledem k zadání vlastní práce Agroturistika v mikroregionu Telčsko a vliv členství obcí v mikroregionu na její rozvoj byl můj postup deduktivní. V první řadě jsem se snažila vystihnout důležité, obecně známé informace a následně je převést na konkrétní zájmovou oblast mikroregionu Telčsko. Informace o aktivitách regionálních zastupitelů, spolupráci se zahraničím a o čerpání peněz z dotačních fondů nejen na podporu venkovského cestovního ruchu ale i na zlepšení infrastruktury v jednotlivých členských obcích mi byly poskytnuty převážně pracovnicemi kanceláře mikroregionu Telčsko v Telči. Dále jsem charakterizovala jednotlivé provozy v zájmové oblasti, které svým klientům poskytují možnost venkovské turistiky, hipoturistiky a agroturistiky nebo jen poskytují ubytování na venkově. Hotely a penziony v jádrovém městě mikroregionu, v Telči, jsem do průzkumu nezahrnula. Jejich seznam jsem uvedla v příloze diplomové práce.

4.1 Vlastní průzkum Podstatnou částí diplomové práce je vlastní průzkum dané problematiky, tedy jak se projevil vstup do mikroregionu na venkovském cestovním ruchu - návštěvnosti, zvýšení podpory místních podnikatelů v jednotlivých obcích atd.. Zde jsem jednala v rámci formálního postupu. Snažila jsem se systematicky a cíleně získat strukturované konkrétní informace a následně je rozdělit dle různých kritérií (Kozel, 2006). Jako techniku pro průzkum jsem zvolila formu dotazníkové akce u zastupitelů obcí a u jednotlivých provozovatelů.

4.2 Technika průzkumu Pro účely vlastního průzkumu jsem vytvořila dva dotazníky. První jsem rozeslala zastupitelům jednotlivých členských obcí mikroregionu Telčsko. Druhý dotazník byl adresován provozovatelům venkovské turistiky v obcích mikroregionu Telčsko. Dotazníky jsem rozeslala pomocí elektronické pošty na e-mailové adresy získané buď z oficiálních internetových stránek jednotlivých obcí, nebo z internetových stránek mikroregionu. Na první žádost o vyplnění dotazníku od jednotlivých zastupitelů obcí, kterých je 49, odpovědělo velmi malé procento respondentů, 9 obcí, tedy 18,3%. Využila jsem proto

45

nabídky pracovnic kanceláře mikroregionu, které dotazník se žádostí o vyplnění připojily k pravidelně rozesílané mikroregionální poště. Na tuto výzvu zareagovalo další procento tázaných. Zbylé obce, které na elektronickou poštu nereagovaly vůbec, jsem obtelefonovala a k ochotným zastupitelům jsem zajela osobně. Od 10 obcí se mi nepodařilo získat odpovědi vůbec. Ve většině případů se vymlouvali na časové důvody. Vzhledem k informacím, které mi byly poskytnuty v kanceláři mikroregionu o ochotě ke spolupráci u jednotlivých představitelů obcí a o množství průzkumů a dotazníků, které na obce chodí, to, že jsem získala odpovědi od 39 obcí, tedy od 79,3%, považuji za velký úspěch. Dotazník poslaný jednotlivým provozovatelům venkovské turistiky v oblasti mikroregionu se žádostí o vyplnění mi ochotně vyplnilo 87,2% tázaných respondentů. Postup s rozesíláním dotazníků provozovatelům byl stejný jako u dotazníků rozesílaným obcím.

4.3 Dotazníky Dotazníky jsem sestavovala podle zásad správné tvorby dotazníků. Na začátku nechyběl krátký úvod do problematiky. Samotné otázky jsem volila tak, aby respondent otázce vždy správně porozuměl a pochopil ji přesně tak, jak jsem měla na mysli (Disman, 2000). Otázky v dotazníku byly podle nabídky odpovědí uzavřené11, otevřené12 i částečně otevřené13. Snažila jsem se, aby byl dotazník stručný a výstižný a aby jeho vyplnění nebylo pro respondenty časově náročné. Dotazník zastupitelům obcí se skládal z 30 otázek. Otázky zasahovali do oblasti života v obci, dění v obci, vybavenosti obce, postojích a zájmu jednotlivých občanů k nabízené pomoc a s tím spojenému možnému zkvalitnění života v obci a o postoji obce k rozvoji turistiky v oblasti. Dotazník jednotlivým provozovatelům venkovské turistiky obsahoval 25 otázek. Byl o něco časově náročnější než dotazník posílaný obcím. Bylo zde mnohem více otevřených a částečně otevřených typů otázek. V tomto dotazníku jsem se zaměřila na návštěvnost jednotlivých provozů, na požadavky klientů a na postoj jednotlivých provozovatelů k odvětví jejich podnikatelské činnosti. Ve srovnání ochotnosti obecních zastupitelů a jednotlivých provozovatelů venkovské 11

Uzavřený typ otázek – respondent vybírá odpověď z dopředu sestavených nabízených variant, využívají se hlavně u otázek, kde je předpokládaná odpověď ano/ne (Příbová, 1996) 12 Otevřené otázky – otázky umožňují volnou tvorbu odpovědi, kladou větší nároky na respondenta (Příbová, 1996)

46

turistiky v mikroregionu byli mnohem ochotnější spolupracovat provozovatelé. Oba dva vzory rozesílaných dotazníků jsem připojila mezi přílohy diplomové práce. Vyhodnocování dotazníků. Vyplněné dotazníky jsem zpracovávala pomocí počítače. Jednotlivé grafy byly vytvořeny v počítačovém programu Microsoft Office Excel. Informace získané pomocí dotazníkové akce mají převážně kvantitativní14 hodnotu. U některých odpovědí učiněných respondenty musí být na zřetel brán fakt, že mají kvalitativní15 charakter a nedají se tedy statisticky vyhodnotit.

13

Částečně otevřené otázky – kombinace obou předchozích typů otázek (Příbová, 1996) Kvantitativní průzkum - je založen na matematicko-statistických metodách, při průzkumu se používají metody vzorků, dotazníků, počítače na matematicko-statistické zpracování dat a následně po analýze vznikají pro společnost nejcennější informace, kterými jsou především kvantitativní odhady (Koprla, 2009) 15 Kvalitativní průzkum - takováto data obsahují především výpovědi o pocitech nebo názorech jednotlivých respondentů (Koprla, 2009) 14

47

5

VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUZE Celkem jsem rozeslala 88 dotazníků, 49 bylo adresováno obecním zastupitelům,

zbytek,

39

dotazníků,

provozovatelům

různých

forem

venkovské

turistiky

v mikroregionu. Ke konečnému vyhodnocení se mi jich celkově vrátilo 73, od obcí 39, tedy 79,3% a od provozovatelů 34, to je 87,2%.

5.1 Vyhodnocení a diskuze k dotazníkům určeným obcím První otázka - Kdy vaše obec vstoupila do mikroregionu Telčsko? Na první otázku odpověděla převáná většina respondentů, že do mikroregionu jejich obec vstoupila v roce 2003. Od tohoto roku se tedy bude odvíjet dotazování u provozovatelů na případnou zaznamenanou změnu v návštěvnosti jejich bydliště turisty. Graf 1: Grafické znázornění odpovědí respondentů na první otázku. 10

2003

2

zakládající člen jindy 6

31

bez odpovědi

Druhá otázka - Myslíte si, že vstup do mikroregionu nějak zasáhl do běžného chodu obce? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda vstup do mikroregionu představuje pro jeho členské obce nějaký druh zátěže. Většina respondentů, 51%, odpověděla negativně. 28,57% se zdálo, že vznik mikroregionu chod jejich obce nějakým způsobem, pozitivně či negativně, ovlivňuje. Graf 2: Grafické znázornění odpovědí respondentů na druhou otázku.

10

14

ano ne bez odpovědi 25

48

Třetí otázka - Je vaše obec aktivním členem mikroregionu? Na tuto otázku mi 28,57% dotazovaných respondentů odpovědělo, že dle jejich názoru jsou aktivními členy mikroregionu. 44,89% z nich se domnívá, že patří mezi aktivnější členy. Pouze 6,1% respondentů zaškrtlo negativní možnost odpovědi, a to, že mezi aktivní členy nepatří. 20,41% respondentů neodpovědělo vůbec. Vzhledem k tomu, že nereagovali ani na výzvu mikoregionu o odpověď, dá se toto procento respondentů zařadit do odpovědi „ne“, která vyplývá z jejich postoje. Graf 3: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třetí otázku.

10

14

ano

3

spíše ani spíše ne bez odpovědi 22

Podle vyjádření pracovnic mikroregionu, Skálové a Šalandové, které se účastní pořádaných akcí a všech schůzí a vedou si záznamy o účasti jednotlivých obcí na nich, vyplývá, že aktivními členy je zhruba jedna třetina členských obcí tedy 32,65%, další třetina obcí se účastní pouze některých akcí a poslední třetinu obcí akce, pořádané mikroregionem, nezajímají vůbec. Tento závěr mi dotazníkové šetření potvrdilo. Čtvrtá otázka - Co vám přinesla spolupráce s mikroregionem? Tato otázka bylo částečně uzavřená. Respondenti zde mohli zaškrtnout jednu i více z nabízených variant odpovědí a mohli ještě dopsat další možnosti. Poskytovala respondentům možnost vyjádřit se k věci. Převážná většina z obcí, které dotazník vyplnily. 56,41% z 39 obcí si myslí, že mají větší přehled o dění v oblasti. 46,15% odpovědělo, že jim členství přineslo možnost seznámit se s novými lidmi. 38,46% se líbí, že se můžou účastnit na dění v zájmové oblasti. 28,21% vyhovuje konání mikroregionálních kulturních akcí. Pouze 12,82% vzpomenuly to, že jim vstup pomohl k finančním prostředkům a 5,13% se domnívá, že jejich obci vstup do mikroregionu nepřinesl nic.

49

Graf 4: Grafické znázornění četnosti odpovědí respondentů na čtvrtou položenou otázku. ano více kulturních akcí

ne

28,21

účast na dění v zájmové oblasti

71,79

38,46

finanční prostředky

61,54

12,82

87,17

přehled o dění v oblasti

56,41

možnost seznámení se s novými lidmy

43,59

46,15

53,85

10,23

něco jiného

89,77

nic 5,13 0

94,87 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Původní záměr vzniku samotných mikroregionů má být hlavně ekonomický, kulturní a sociální rozvoj oblasti členských obcí (Ryšavý, 2006). Z dotazníkového šetření vyplývá, že mikroregion Telčsko podporuje zejména kulturní a sociální rozvoj. Pátá otázka: Čerpá (čerpala) vaše obec dotační tituly v rámci spolupráce s mikroregionem? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, zda mají představitelé obcí přehled o činnosti v rámci mikroregionu, neboť dle zjištěných informací poskytnutých kanceláří mikroregionu, nějakým způsobem čerpaly dotační tituly všechny členské obce (např. byly jim poskytnuty počítače). Z dotačních titulů čerpalo tedy 100% obcí, přesto mi 6,12% respondentů odpovědělo, že dotačních titulů nevyužilo. Nemyslím si, že by měli v úmyslu informaci utajit, spíš si jenom neuvědomují, odkud některé finanční prostředky pocházejí.

Graf 5: Grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. 10

ano

3

ne bez odpovědi 36

Šestá otázka: Pokud ano, z jakých? Na tuto otázku mi poskytlo odpověď jen 14, tedy jen 28,57% obcí. Zbylé jí přeskočily, nebo napsaly pouze to, co jim daná dotace poskytla (dětský koutek,

50

kompostárnu). Toto procento zastupuje pouze malé, nereprezentativní množství informací, proto jsem informace týkající se dotací čerpala hlavně v kanceláři mikroregionu. Obce, kterým byly poskytnuty dětské koutky s kotle na biomasu, jsem připojila v podobě seznamu v příloze. Sedmá otázka: Zvýšila se návštěvnost obce po vstupu do mikroregionu? Zvýšit návštěvnost kraje a turistickou atraktivnost je hlavním cílem strategického plánu MAS mikroregionu Telčsko poskytnutého mi k nahlédnutí v kanceláři MAS. 22,45% dotázaných se domnívá, že se návštěvnost obce po vstupu do mikroregionu zvětšila, převážná část respondentů 57% je přesvědčena o opaku.

Graf 6: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmou otázku. 10

11

ano ne bez odpovědi 28

Osmá otázka: Zlepšily se po vstupu do mikroregionu podmínky pro podnikání? Dalším cílem mikroregionu je zlepšení kvality života v regionu. S tím úzce souvisí zaměstnanost obyvatel a právě podpora místních podnikatelů. Mikroregion Telčsko a v dnešní době hlavně MAS mikroregionu podnikatelské záměry v oblasti podporuje. Záleží pouze na podnikatelích, zda nabízené šance využijí.

Graf 7: Grafické znázornění odpovědí respondentů na osmou otázku. 10

12

ano ne bez odpovědi 27

Podmínky pro podnikání, hlavně v oblasti turistiky, se po vstupu do mikroregionu zlepšily, a to z hlediska infrastruktury jednotlivých obcí, pomocí dotačních titulů se

51

spravily některé komunikace a tím se zkvalitnilo zázemí pro podnikání. Ovšem pouze 24,49% respondentů si myslí, že podmínky jsou po vstupu lepší, 55%, tedy převážná většina, se vyjádřilo negativně. Devátá otázka: Zvýšila se vstupem do mikroregionu podpora místních podnikatelů ze strany mikroregionu? Tato otázka úzce navazuje na otázku předchozí. Jednotliví podnikatelé mají možnost být v místní databázi, kde jsou klientům doporučováni. Mohou se stát členy MAS, dále jim MAS poskytuje pomoc při zpracovávání a realizaci podnikatelského záměru. Zaměstnanci kanceláře je informují o aktuálních dotačních možnostech a radí zájemcům. 12,24% tázaných si myslí, že se podpora místních podnikatelů zlepšila, 42,85% žádnou změnu nezaznamenala a 24,49% o pomoci neví a o jednotlivé podnikatele v obci se nezajímá.

Graf 8: Grafické znázornění odpovědí respondentů na devátou otázku. 6

10

ano ne

12

o pomoci obec neví bez odpovědi

21

Desátá otázka: Navštěvují vaši obec turisté? Touto otázkou jsem chtěla zmapovat, zda se o obec turisté zajímají. 28,57% mi odpovědělo, že obec turisté navštěvují, a že jsou převážně z České republiky. 2% tázaných odpověděly, že obec navštěvují domácí a zahraniční turisté ve stejném množství. 30,61% odpovědělo, že turisté obcí pouze projíždí a podle 18,37% respondentů, jejich obec turisté nenavštěvují vůbec.

Graf 9: Grafické znázornění odpovědí respondentů na desátou otázku. 10

14

1

9

ano, spíše domácí ano, je to vyrovnané málo, obcí pouze projíží ne bez odpovedi

15

52

Jedenáctá otázka: Snaží se vaše obec nějak přilákat turisty? Zde jsem se chtěla dozvědět, zda má obec o přilákání turistů vůbec zájem. 57,14% odpovědělo, že turisty ve své obci vítají a snaží se je tam nalákat, 22,45% obcí o turisty nestojí.

Graf 10: Grafické znázornění odpovědí respondentů na jedenáctou otázku. 10

ano ne bez odpovedi 28

11

Dvanáctá otázka: Pokud ano, čím? Dvanáctá otázka byla pro respondenty opět částečně otevřená. Následující graf vyplývá z odpovědí 28 obcí, které odpověděly na předchozí otázku kladně. Nejvíce se obce v mikroregionu snaží přilákat turisty pořádáním kulturních akcí, to z 82,14%. Další vysoké procento respondentů sází na cyklostezky, a to 78,57%. 50% respondentů vidí potenciál v hipostezkách a 28,57% v běžkařských stezkách. Historické památky zmínilo 14,29% tázaných.

Graf 11: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvanáctou otázku. ano kulturními akcemi

85,71

14,29

výstavami

92,86

7,14

96,42

3,57

pomocí cyklotras

21,43

78,57

pomocí hipotras

50

50

pomocí běžkařských tras jinak

17,86

82,14

historickými památkami trhy

ne

71,43

28,57

96,42

3,57

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Na venkově tráví dovolenou 26,23% turistů, z toho převážná většina 18,69% jezdí na chalupu a 6,54% využívá pobytu na venkově u známých (Ivanková, 2010). Dle Junkové (2010) lidé na venkově nejčastěji vyhledávají zázemí pro sport (cyklistiku, lyžování, vodní sporty), a to z 50%. Poznávání památek láká 48,42% lidí a návštěva kulturních akcí pouze z 24,74%.

53

Dle Feixové (2010) se všeobecně kulturních akcí účastní 58,82% dotázaných. Dle Přikrylové (2010) 47,28% obyvatel shledává kulturní dění v obci za dostačující, pouze 16,35% za bohatý. 50,91% respondentů odpovědělo, že nejsou spokojení s kulturním programem obce a 69,09% často dojíždí za kulturou do větších měst.

V otázkách 13-19 jsem zjišťovala, jestli se v obci nachází služby (obchod, ubytování, možnost stravování), jejichž přítomnost dle Habána a Opletky (2004) je pro klienty nutná a tak přímo ovlivňuje turistiku v obci. Nepřítomnost těchto základních služeb v obci je pro rozvoj turistiky negativní jev.

Třináctá otázka: Je ve vaší obci prodejna s potravinami? Z dotazníkového šetření vyplývá, že obchod s potravinami není v 20,41% obcí. Což není k celorepublikovému stavu v posledních letech nic neobvyklého. V menších obcích je obchod nerentabilní. Obyvatelé malých vesnic nejčastěji nakupují ve městech, do kterých převážná většina z nich jezdí za prací.

Graf 12: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třináctou otázku. 10

ano ne bez odpovedi 29

10

Čtrnáctá otázka: Je ve vaší obci pohostinství? V 51,02% se v obcích nachází minimálně jedna možnost stravování. 28,57% odpovědělo, že v obci žádné pohostinství nemají.

Graf 13: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtrnáctou otázku. 10

ano ne bez odpovedi 25

14

54

Patnáctá otázka: Je ve vaší obci možnost letní rekreace (rybník, koupaliště, bazén)? Možnost letní rekreace nabízí turistům převážná většina tázaných, 69,39% respondentů. V České republice je tradice rybníkářství a hlavně zakládání vesnic u vodních toků, takže fakt, že se v obcích rybníky zachovaly, není překvapující. Dobré je, že se dají využít pro rekreaci.

Graf 14: Grafické znázornění odpovědí respondentů na patnáctou otázku. 10

ano spíše ne bez odpovedi

5 34

Z průzkumu, který provedla Junková z České zemědělské univerzity jako podklad své diplomové práce v roce 2010 (Zájem o agroturistiku a cestovní ruch v ČR), vyplývá, že v České republice vyhledává možnost letního koupání v rybnících 26,32% oslovených respondentů.

Šestnáctá otázka: Je ve vaší obci možnost ubytování pro turisty? Možnost ubytování je v 23 obcích, co je 32,65% obcí mikroregionu. Graf 15: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestnáctou otázku. 10 16

ano ne bez odpovedi

23

Sedmnáctá otázka: Pokud ano, jaký typ ubytování se ve vaší obci nachází? Nejčastějším typem ubytování v mikroregionu Telčsko je ubytování v penzionech z 50%, následuje možnost ubytování na chalupě z 31,25%, pak z 25% priváty a agroturistika, následuje možnost ubytování v kempech z 18,75%, ubytovnách z 12,5% a na chatách také z 12,5%.

55

Graf 16: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. ano

ne

25

provozovatelé agroturistiky

75 50

penzion

50

25

privat

75

31,25

chalupy

68,75

12,5

ubytovny

87,5

18,75

kempy

81,25

12,5

chaty 0

87,5 10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

Ve srovnání průzkumu Junkové (2010) vyplývá, že ubytování v penzionech vyhledává nejvíce dotázaných, a to 32,36%. Ubytování v kempu 14,98% a ubytování na farmě nebo statku pouze 1,58%. Z mého průzkumu je zřejmé, že ubytovací typy dle poptávky jsou v mikroregionu Telčsko dostačující, a také převažují jako nejčastější typ ubytování penziony. V následujících dvou otázkách, v otázce dvacet a dvacet jedna jsem zjišťovala, zda jsou v dané obci provozovatelé agroturistiky. Dvacátá otázka: Jakých akcí mikroregionu se vaše obec zúčastnila (účastní)? Zde jsem se vrátila zpět k dění v mikroregionu. 46,94% respondentů odpovědělo pozitivně, 32,65% se účastní jen povinných akcí, ostatní je nezajímají.

Graf 17: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou otázku. 10 16

pouze povinných snažíme se učastnit všech bez odpovedi

23

Dvacátá první otázka: Má vaše obec na spolupráci v mikroregionu speciální pracovníky? Jediná obec, která má vyčleněné samostatné pracovníky pro spolupráci s mikroregionem je jádrové město Telč. V ostatních obcích dělá administrativu a práci určenou pro členství v mikroregionu některý ze zvolených zastupitelů obce k tomu určený. 56

Graf 18: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou první otázku. 10

1

ano ne bez odpovedi 38

Dvacátá druhá otázka: Měl vznik mikroregionu vliv na zvýšení úrovně návštěvnosti oblasti? V této otázce zjišťuji, zda se zástupci jednotlivých obcí domnívají, jestli se vznikem mikroregionu nějak zvýšila návštěvnost kraje. 46,94% dotazovaných se domnívá, že ano, že od roku 2003 krajem projíždí více turistů, naopak 32,65% zástupců žádnou změnu nezaznamenalo.

Graf 19: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou druhou otázku. ano, krajem projíždí více

10

23

turistů ne, bez změny bez odpovedi

16

Kdyby nevznikl mikroregion, nebylo by v této zájmové oblasti zbudováno tolik cyklostezek, hipostezek a běžkařských tras, což je v této oblasti jedno z největších turistických lákadel. Takže se dá říct, že vznik mikroregionu nepřímo dost přispěl na zvýšení návštěvnosti v něm. Dvacátá třetí otázka: Je vaše obec nebo někdo z obce členem MAS Telčsko? Touhle otázkou jsem se chtěla dozvědět, ve kterých obcích bydlí lidé, kteří jsou příznivě nakloněni k rozvoji podnikání v oblasti. V šestnácti odpovědích, tedy ve 32,65% jsem narazila na problém komunikace obce s občany a o přehledu obecních zastupitelů o zájmech občanů. V otázce zakroužkovali odpověď „o členství obec neví“. V jedenácti, 22,45%, případech byla odpověď pozitivní.

57

Graf 20: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou třetí otázku. 10

11

ano ne o členství obec neví bez odpovedi

12

16

Dvacátá čtvrtá otázka: Na jakých společných projektech se vaše obec v mikroregionu podílela? Tato otázka byla částečně otevřená. Poskytovala respondentům možnost jiné odpovědi a zakroužkování více odpovědí. Procentuální podíl odpovědí 39 obcí je vidět v následujícím grafu. Nejvíce obcí, 61,54%, se podle svých odpovědí podílelo na tvorbě cyklotras, které vedou přes jejich katastrální území.

Graf 21: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou čtvrtou otázku. ano 7,69

na žádných

ne 92,31

61,54

na cyklostezkách na běžkařských stezkách

38,46

20,51

79,49

30,77

na hipostezkách

69,23 46,15

v rámci MAS jiných

53,85

51,28 0

10

20

48,72 30

40

50

60

70

80

90

100

%

Dvacátá pátá otázka: Vede vaší (kolem) obcí nějaká stezka? Podle mého průzkumu, žádná z uvedených turistických stezek i přes jejich velkou hustotu, nevede kolem 13 obcí, to je 26,53%. Hustota zbudovaných turistických stezek je v mikroregionu v porovnání s okolím mikroregionu velká. Graf 22: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou pátou otázku. 10

ano ne 26

bez odpovedi

13

58

Dvacátá šestá otázka: Pokud ano, jaká? Tato otázka je podotázkou k otázce dvacáté páté. Odpovídalo na ni 26 respondentů, kteří v předchozí otázce odpověděli kladně. Nejhustší síť stezek je tvořena stezkami určenými pro cyklisty a to z 76,92%. Graf 23: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou šestou otázku. ano

cyklostezka

ne

76,92

hipostezka

23,08

42,3

v zimě běžkařská

57,7

19,23

0

10

80,77

20

30

40

50

60

70

80

90

100

%

V porovnání s mapkou turistických tras v mikroregionu je výsledek z dotazníkového šetření správný. Mapa je součástí příloh.

Dvacátá sedmá otázka: Využila (využívá) vaše obec možnosti půjčit si v rámci mikroregionu stany? Zde jsem zjišťovala četnost užívání služby, kterou mikroregion členským obcím nabízí. Z dotazníků vyplývá, že možnosti využívá jen menší procento obcí, 32,65%. Následně jsem dotazníkové šetření porovnala se seznamem výpůjčky stanů a pivních setů, která mi byla poskytnuta k nahlédnutí v kanceláři mikroregionu. Zjistila jsem zde, že službu aktivně využívá sedm vesnic, 14,23%, 11 vesnic, 22,45% si stany půjčilo jednou a ostatní obce službu ještě nevyužily. Zde lze vyvodit, že v sedmi vesnicích, které si stany zapůjčují nejčastěji, je největší kulturní dění. Graf 24: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou první otázku. 10 16

ano ne, ale víme o možnosti bez odpovedi 23

59

Dvacátá osmá otázka: Využila vaše obec programu s názvem Šance pro obce, kdy si mohla zapůjčit pracovníka? Tuto službu nějakým způsobem využilo 43 obcí, to je 87,76% (viz výše, projekt Šance pro obce). Z dotazníkového šetření mi vyplynulo, že službu využilo jen 12,24% obcí. V tomto případě jsem došla k závěru, že zástupci jednotlivých obcí jsou na obci buď noví, nebo si neuvědomili, na který regionální projekt se zde ptám.

Graf 25: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou osmou otázku. 6

10

ano ne bez odpovedi 33

Dvacátá devátá otázka: Mají občané zájem o dění v mikroregionu? Předposlední položenou otázkou jsem se chtěla dozvědět, zda se občané jednotlivých obcí vůbec zajímají dění v jejich mikroregionu. 57,14% tázaných zakroužkovalo odpověď „spíše ne“. To, že dění v mikroregionu občany zajímá si myslí pouze 22,45%, tedy 11 tázaných obcí.

Graf 26: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou devátou otázku. 10

11

ano, snad spíše ne bez odpovedi 28

Dle Šrámkové (2010) se 86,11% obyvatelů zajímá o hospodaření vlastní obce, ve které žijí, pouze 13,89% respondentů přiznalo, že je chod obce a s tím spojené záležitosti nezajímají vůbec.

Třicátá otázka: Líbilo by se vám, kdyby mikroregion vydával nějaké svoje periodikum, např. časopis o chystaných kulturních akcích, o plánovaných projektech atd.? Telčsko už vydává periodikum, časopis Telčské listy, ve kterých najdete i kulturní kalendář k dění v jednotlivých obcích. Na tuto skutečnost mě v dotazníkovém šetření upozornily pouze dvě obce – 4,08%. 32,65% mi odpovědělo, že by časopis uvítalo, 60

takže o existenci Telečských listů zřejmě neví. 42,86% tázaných by periodikum neuvítalo.

Graf 27: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třicátou otázku. 10 18

ano ne bez odpovedi 21

5.2

Vyhodnocení a diskuze k dotazníkům provozovatelů

V rámci dotazníkového průzkumu jsem oslovila 39 provozovatelů venkovské turistiky, 34 z nich, 87,18%, odpovědělo.

První otázka - Podnikáte v agroturistice? Na začátek dotazníku jsem zařadila filtrační otázku. Ta měla oddělit provozovatele agroturistiky od ostatních. Moje diplomová práce se zaměřuje hlavně na agroturistiku. Převážná většina provozovatelů, 76,92%, poskytuje pouze ubytování na venkově. Čtyři dotazovaní, což činí 10,26%, mi pomocí dotazníku sdělili, že jejich podnikání by se dalo brát jako forma agroturistiky. Graf 28: Grafické znázornění odpovědí respondentů na první otázku. ano, moje podnikání by se dalo považovat za agroturistiku ne, poskytuji pouze ubytování na venkově

4

5

bez odpovedi 30

Druhá otázka: Všimli jste si, že by se po roce 2003 (vznik mikroregionu) zvýšila návštěvnost? Druhou otázkou jsem zjišťovala subjektivní pohled na problematiku návštěvnosti v zájmové oblasti. 38,46% se domnívá, že se turistická návštěvnost po roce 2003 nezvýšila, 23,08% si myslí, že je v kraji turistů více, ale že se vstupem do mikroregionu to nemá nic společného. To, že se návštěvnost zvýšila díky vzniku mikroregionu si

61

myslí pouze 10,26% provozovatelů. Graf 29: Grafické znázornění odpovědí respondentů na druhou otázku. 5

ano

4 6

spíše ne

9

určitě ne ano, ale se vstupem to nemá nic společného bez odpovědi

15

Třetí otázka: Kdy provozujete (agro)turistiku? Dle průzkumu novináře Feřteka, který píše pro časopis Reflex (1999), typická je pro venkovskou turistiku sezónnost, tři měsíce a v létě. 51,28% provozovatelů venkovské turistiky v mikroregionu Telčsko provozuje svoji živnost celoročně, pouze 35,89% má sezónní provoz. Sezónnost cestovního ruchu potvrzují i Habán a Otepka (2004), podle kterých patří sezónnost do druhé historické etapy vývoje cestovního ruchu. Graf 30: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třetí otázku. 5 14

sezónně celoročně bez odpovědi 20

Čtvrtá otázka: Kdy je nejvíce zájemců? Na tuto otázku odpověděla většina respondentů totožně, 64,10% se domnívá, že největší zájem o ubytování mají klienti v létě. To potvrzuje i Slováčková (2000), která ve svém článku uvedla, že venkovská turistika je provozována hlavně v letních měsících. K 12,82% jezdí klienti nejvíce v zimě. Jsou to hlavně ty provozy, poblíž kterých se vyskytuje lyžařský vlek či běžkařská stezka. Celoroční stálou návštěvnost mi potvrdilo 10,26% tázaných.

62

Graf 31: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtvrtou otázku. 5

5

4

v zimě v létě celý rok stejně bez odpovědi

25

76,24% respondentů odpovědělo v dotazníkovém šetření provedeným Ivankovou (2010), že na dovolenou jezdí v létě, 11,21% nemá přesně vymezený termín a 3,74% jezdí na dovolenou pravidelně převážně v zimě. 31,78% respondentů jezdí na dovolené v čase letních prázdnin. 28,04% se přizpůsobuje časovým možnostem svých partnerů. Čiháková (2011) dospěla v dotazníkovém průzkumu k závěru, že dovolenou v létě preferuje 52,63%, 44,27% je roční období jedno a jen 3,1% preferuje zimní dovolenou.

Pátá otázka: Jaký typ turistů vás převážně navštěvuje? Tady z mého šetření vyplývá, že český venkov na Telčsku navštěvují hlavně domácí turisté, a to z 61,54%. Provozy, které navštěvují častěji zahraniční turisté, jsou zastoupeny 25,64%. Toto mohu porovnat s rakouským venkovem, dle průzkumu, který provedly dvě zaměstnankyně Vysoké školy zemědělské, Boháčková a Svatošová. Průzkum byl určen pro periodikum Ekonom v roce 2007, kde je zastoupení domácích turistů 14% a zahraniční turisté tvoří zbytek, tedy 86%, pravý opak zastoupení rekreantů podle původu. Z průzkumu Čihákové (2011) vyplývá, že dovolenou doma v České republice preferuje 28,79% dotázaných. Převážná většina 71,21% upřednostňuje dovolenou v zahraničí.

Graf 32: Grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. 5

domácí zahraniční 10

bez odpovědi 24

Všichni respondenti, kteří mi odpověděli na žádost o vyplnění dotazníku, se

63

jednoznačně shodli na tom, že jejich klienti pocházejí z měst. To potvrzuje i Stříbrná (2005), která se zmiňuje o tom, že venkovskou turistiku provozují hlavně lidé z města. Graf 33: Druhé grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. 5 0

z města z vesnice bez odpovědi

34

V neposlední řadě jsem se také zaměřila na věkovou strukturu klientů. Z dotazníkového šetření vyplývá, že provozy navštěvují nejvíce rodiče s dětmi z 35,89%. Následují je s 28,21% všechny věkové kategorie. Z 12,82% sem na dovolenou jezdí mladí lidé bez dětí a 10,26% jsou zde zastoupeni lidé v důchodovém věku. To odpovídá Habánovi a Otepkovi (2004), kteří mladé páry s dětmi řadí k největším zájemcům o venkovskou turistiku. Vyzdvihují zde také důvody vzhledem ke srovnání ceny venkovské turistiky v domácím prostředí s dražší dovolenou v zahraničí.

Graf 34: Třetí grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. 5

spíše mladí lidé bez dětí rodiče s dětmi

5

důchodci 11 14

všechny věkové kategorie stejně bez odpovědi

4

Šestá otázka: Máte stálé klienty? Na tuto otázku mi 48,72% odpovědělo pozitivně, že ano. Zhruba o 10% méně, tedy 38,46% mi odpovědělo, že každý rok jezdí noví zájemci.

Graf 35: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. 5

klienti se k nám vracejí 19

každý rok jezdí noví klienti bez odpovědi

15

64

Sedmá otázka: Jak dlouho u vás průměrně pobývají? Z dotazníkového šetření vyplynulo, že průměrný pobyt turistů na telčském venkově nejčastěji trvá dva dny, a to z 43,58%. Z 38,46% se klienti u provozovatelů ubytují na týden. Měsíční a delší pobyt je typický pro dětské tábory v kempech a chatových osadách.

Graf 36: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmou otázku. 5

2

měsíční pobyt víkendový pobyt týdenní pobyt

17 15

bez odpovědi

Junková (2010) ve svém celorepublikovém průzkumu došla k závěru, že nejvíce lidí využívá ubytování na venkově po dobu 3-4 dnů, a to 36,32%, týdenní pobyt zde tráví 23,16% klientů a víkendových pobytů využívá 15,26%. Čiháková (2011) uveřejnila, že dovolenou trvající minimálně pět pracovních dní v kuse si respondenti dopřávají nejvíce, ze 41,18% 2x za rok, 30,96% jezdí na týdenní dovolenou pouze jednou ročně a 17,03% dotázaných jezdí na dovolenou častěji.

Osmá otázka: Kolik turistů se u vás za rok ubytuje? Vzhledem k již zmiňované sezónnosti a doporučené ubytovací kapacitě, dle Stříbrné (1996) 12-15 lůžek, se nejčastěji v provozu ubytuje 30-50 klientů, z 58,97%. Z 10,26% ubytují provozovatelé více klientů, a to 50-100 za rok.

Graf 37: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. 5

30-50

2

50-100 více

4 23

bez odpovědi

Osmá otázka: Jaké služby svým návštěvníkům nabízíte? Jako největší turistické lákadlo se podle průzkumu ukázal být klid na venkově, který 65

zde svým klientům nabízí 99% respondentů, Dalším motivačním faktorem pro klienty je podle provozovatelů zázemí pro cykloturistiku, a to z převažující části 91,18%.

Graf 38: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. ano zázemí pro zimní sporty

ne

44,11

55,89

klid a pohodu

99

zázemí pro cykloturistiku

1

91,18

pedagogický dozor 1 sportovní program

8,92

99

20,59

79,41

kulturní program 2

98

komleptní stravu

41,18

snídaně

58,82

61

39

ubytování

100

domácí produkty

0

38,25 0

10

20

61,75 30

40

50

60

70

80

90

100

%

Devátá otázka: Co u Vás návštěvníci nejčastěji vyhledávají (co požadují)? Ubytovaní turisté nejčastěji vyhledávají v kraji klid, pohodu, z 100%, dále zázemí pro cykloturistiku, z 88,89%. Z 94,43% využívají nabídky poskytování snídaní. Podle průzkumu Procházkové (2011) by se 66,67% respondentů rádo zapojilo do života na farmě, 29,63% by nabídlo výpomoc, 18,52% požaduje stravování, 14,81% by dalo přednost ekologickým farmám a tamějším produktům a pouze 14,81% by na samotné farmě hledalo ubytování. Z těchto dotázaných by 55,56% hledalo na venkově nové poznatky a zážitky. Co se týká stravování, dle Ivánkové (2010) by polopenzi uvítalo 62,62% respondentů, samo by si chtělo vařit 26,17% z nich, plnou penzi by uvítalo pouze 5,61% dotázaných.

66

Graf 39: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. ano

zázemí pro zimní sporty

ne

36,76

63,24

klid a pohodu

100

zázemí pro cykloturistiku

0,00

88,89

pedagogický dozor 1 sportovní program

11,11

99,00

18,87

81,13

kulturní program 1

99,00

komleptní stravu

61,2

38,80

snídaně

94,43

ubytování

5,57

100

domácí produkty

0,00

37,88 0

10

20

62,12 30

40

50

60

70

80

90

100

%

Průzkum provedený na rakouském venkově Boháčkovou a Svatošovou (2010) vypovídá o tom, že převážná většina tamních klientů hledá na venkově přírodu z 87,70%, dále z 81,60% klid. To podporuje i průzkum Čihákové (2011), které respondenti z 67,80% odpovídali, že preferují dovolenou strávenou na venkově v přírodě, 16,72% zde upřednostnilo dovolenou ve městě, pouze 4,33% tázaných chce jezdit na dovolenou k moři.

Desátá otázka: Spolupracujete nějakým způsobem s obcí? Zde jsem se chtěla dozvědět, zda se obec nějakým způsobem snaží podpořit podnikatele v obci a zda o to podnikatelé stojí. Výsledek z pohledu podnikatelů je negativní. Z 74,36% mi respondenti potvrdili, že s obcí nespolupracují vůbec.

Graf 40: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. 5

5

ano ne bez odpovědi 29

Jedenáctá otázka: Pokud ano, jak? Pět respondentů, 12,82% s obcí nějakým způsobem spolupracuje, ve třech případech

67

je provozovatelem sama obec, ve dvou zbylých provozovatelé uvedli, že je obec inzeruje na obecních stránkách. Dvanáctá otázka: Spolupracujete nějakým způsobem s mikroregionem (např. pomohl Vám získat dotace, zařadil Vás do propagačního letáku)? 56,41%

respondentů

nějakým

způsobem

mikroregion

podporuje.

30,77%

respondentů s mikroregionem nespolupracuje.

Graf 41: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvanáctou otázku. 5

ano ne 22

12

bez odpovědi

Třináctá otázka: Pokud ano, jak? Nejčastější opovědí na tuto otevřenou otázku bylo z 22 respondentů od 20, tedy z 90,91% to, že je mikroregion registruje a případně jim posílá klienty na ubytování. Další častou odpovědí bylo, že jim pomohl k získání dotačních titulů, a to 9 z nich, 40,91%.

Čtrnáctá otázka: Využíváte, využili jste nějaké dotační tituly? Zde jsem chtěla zjistit, jestli podnikatelé v mikroregionu využívají možností, které jim poskytuje stát ve formě získávání financí z dotačních prostředků. S kladnou odpovědí jsem se sekala ve čtrnácti případech, z 35,89%.

Graf 42: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtrnáctou otázku. 5 14

ano ne bez odpovědi 20

Patnáctá otázka: Pokud ano, jaké? Na tuto otázku mi většina dotázaných odmítla odpovědět. Dva respondenti, 14,23% 68

z těch, co na předchozí otázku odpovědělo kladně, čerpali finance z Fondů Vysočiny. Šestnáctá

otázka:

Máte

v regionu

silnou

konkurenci

v oblasti

podnikání

v (agro)turistice? To, zda je v mikroregionu vysoká konkurence v oblasti ubytování si z dotázaných myslí 38,46%, 48,71% si myslí, že konkurenci v kraji nemají.

Graf 43: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestnáctou otázku. 5 15 9

ano spíše ne určitě ne bez odpovědi 10

Sedmnáctá otázka: Máte nějaké zaměstnance? Zde jsem se chtěla dozvědět, zda je provoz ubytování na venkově a s tím spojená práce hodně časově, fyzicky či jinak náročná, že provozovatel musí zaměstnávat další pracovníky. 51,28% provozovatelů má nějakého zaměstnance. 12,82% z dotázaných sezónně najímá brigádníky, 23,08% provozovatelů je pouze rodinný podnik. Graf 44: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. 5

ano pouze brigádníky

9

20

ne, jsme rodinná podnik bez odpovědi

5

Osmnáctá otázka: Pokud ano, kolik? Převážná většina z těch provozovatelů, kteří zaměstnance mají, má pouze jednoho zaměstnance, a to z 80%. Devatenáctá otázka: Pokud ano, jakou práci pro vás vykonávají? Zaměstnanci jsou najímáni na vykonávání následujících typů práce: na administrativu, zahradnické práce, vaření a úklid a na péči o zvířata.

69

Dvacátá otázka: Využíváte Vy nebo Vaši klienti hipostezky, cyklostezky? Toto šetření potvrdilo, že turistické stezky určené k aktivní rekreaci jsou v mikroregionu největším turistickým lákadlem a to z 76,92%.

Graf 45: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. 5 3

ano

1

ne nevím bez odpovědi 30

Dvacátá první otázka: Jakou máte motivaci pro provozování ubytování na venkově? Na tuto otevřenou otázku odpovědělo 95% respondentů, že venkovskou turistiku provozují kvůli zvýšení vlastních finančních příjmů, zbývající respondenti tímto způsobem využili stávající prázdné prostory. To se v porovnání s průzkumem na rakouském venkově od Boháčkové a Svatošové (2011) liší. Na rakouském venkově je pro provozovatele motivací zvýšení finančních příjmů jen z 57,10%. Využití stávajícího prostoru zmínilo jako hlavní důvod 18,40%, 2,1% provozovatelů toužilo po nějaké životní změně.

Dvacátá druhá otázka: Kde klienty ubytováváte? Převážná většina takzvaných penzionů je ubytování na zrekonstruovaném statku, z 61,76%.

Graf 46: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou druhou otázku. ano

na privátě

ne

14,7

v ubytovně

85,30

8,82

v chalupě

91,18

14,71

ve stanech

85,29

20,56

v chatě

79,44

8,82

91,18

na statku, na farmě

61,76 0

10

20

30

38,24 40

50

%

70

60

70

80

90

100

To odpovídá tvrzení Slováčkové (2000), která píše, že provozovatelé venkovské turistiky v České republice nezačali na zelené louce, řada z nich už nějakou zemědělskou usedlost vlastnila nebo jim byla navrácena v restituci. Také dle Procházkové (2011) by se 48,15% respondentů nejraději ubytovalo v penzionu, za tímto typem ubytování následuje ubytování v hotelu s 22,22%. Pouze 7,41% respondentů upřednostňuje ubytování v kempu. Čiháková (2011) došla k rozdílnému výsledku, a to v tom, že většina jejích respondentů, 30,34%, by si vybrala ubytování v hotelu, penzionu by využilo 27,24%, ubytování v kempu 18,24% a ubytování v soukromí 15,79%. Dle průzkumu Ivánkové 61,68% respondentů – klientů s dětmi – vyžaduje pro děti samostatné pokoje, 38,32% respondentů by společný pokoj s dětmi klidně sdílelo. 89,72% respondentů požaduje sociální zařízení jako nezbytnou součást každého pokoje. 53,28% tázaných čeká od ubytování pohodlí a specifickou atmosféru, 29,91% si vystačí jen s postelí a nezbytným vybavením. 58,88% respondentů si myslí, že by měl k základnímu vybavení pokojů na samotě patřit počítač.

Dvacátá třetí otázka: Za jakým účelem k vám klienti nejčastěji jezdí? Mikroregion Telčsko navštěvují převážně turisté hledající možnosti aktivní rekreace, a to z 46,15%. Odpočinout si sem formou pasivní rekreace jezdí 17,95% návštěvníků. 23,08% provozovatelů se domnívá, že ubytovává klienty pro aktivní i pasivní rekreaci ve stejném množství. Z výsledků Čihákové 81,42% respondentů preferuje aktivní způsob trávení dovolené, jen 18,58% vyhovuje pasivní forma.

Graf 47: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou třetí otázku. 5

7

pasivní rekreace spíše aktivní rekreace je to vyrovnané

9

bez odpovědi 18

K rodinné dovolené patří děti a z průzkumu o rodinné dovolené na venkově od Ivánkové vyplývá, že děti z možných venkovských aktivit z 59,81% zaujmou prolézačky, 57,94% opékaní u ohně, 57,01% krmení zvířat, 51,40% jízda na koni,

71

18,69% stanování, 15,89% výroba domácích produktů, 5,61% péče o rostliny a 3,74% dětí by rádo pomohlo s kosením trávy. 95,33% respondentů mělo jedno a více dětí.

Dvacátá čtvrtá otázka: Jste členy MAS (místní akční skupiny)? Zastoupení provozovatelů venkovské turistiky v MAS Telčsko je 7,69%.

Graf 48: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou čtvrtou otázku. 3

5

ano ne bez odpovědi 31

Dvacátá pátá otázka: V čem vidíte největší negativa ve vaší práci? Na tuto poslední otevřenou otázku mi odpověděli jen čtyři respondenti, kteří si myslí, že největší negativa na jejich podnikání jsou: závislost na počasí, situace na trhu, vysoké náklady na provoz a nezaběhnutá tradice v České republice. Dle průzkumu Čihákové (2011) se 69,95% dotázaných domnívá, že agroturistika není v našem státě dostatečně propagovaná, 24,04% respondentů se přiklonila k odpovědi „nevím“. Pouze 6,01% respondentů se domnívá, že propagace této formy venkovského cestovního ruchu je dostatečná. Největší brzdou rozvoje venkovské turistiky je dle Slováčkové (2000) chataření a chalupaření, protože zhruba 13,2% Čechů má dle výzkumu poradenské firmy mag Consulting tvz. „druhé bydlení“.

72

6

ZÁVĚR Mikroregion Telčsko oplývá velkým bohatstvím památek, dostatkem přírodního

prostředí se zemědělskou tradicí, specifickými kulturními aktivitami i velkou hustotou dobře značených sítí turistických stezek. Rozvoj turistiky má MAS mikroregionu daný ve svém Strategickém plánu (2008) za hlavní dlouhodobý cíl, ovšem pouze 46,94% obcí si myslí, že má mikroregion pozitivní vliv na turistickou návštěvnost, a jen 22,45% zastupitelů se domnívá, že se návštěvnost v kraji po vstupu obce do mikroregionu zvýšila, 24,49% má za to, že se zlepšily podmínky pro místní podnikatele, ovšem pouze 12,49% potvrdilo, že mikroregion podnikatele podporuje. To, že vstup do mikroregionu nějak ovlivnil chod obcí, se domnívá 51% zastupitelů, ale pouze 28,57% z nich jsou jeho aktivními členy. Největší přínos vstupu do mikroregionu shledávají jednotlivé obce v tom, že mají větší přehled o dění v kraji, a to z 56,41%, dále se jim líbí, že se mohou seznámit s novými lidmi (46,15%). 38,46% obcí je rádo, že má možnost účastnit se na dění v oblasti. To, že by obec turisté navštěvovali, si všimlo 28,57% tázaných obcí. Celkově přilákat turisty se snaží 57,14% obcí a to hlavně z 82,14% kulturními akcemi. Ubytování se v mikroregionu nachází v 32,65% obcí, z toho v 50% formou penzionů a v 25% formou ubytování, které odpovídá agroturistice. 61,76% z toho je ubytování na zrekonstruované zemědělské usedlosti. Z toho 56,41% provozovatelů úzce spolupracuje s mikroregionem, 35,89% využívá dotační tituly a 51,28% má zaměstnance, který není členem rodiny. Převážná většina, 95% provozovatelů, potvrdila, že venkovskou turistikou se zabývají kvůli zvýšení vlastních zisků. 48,71% si myslí, že má v kraji velkou konkurenci. 51,28% provozovatelů venkovské turistiky nabízí ubytování celoročně a 48,72% má stále se vracející klienty. 58,97% provozovatelů ubytuje za rok 30-50 turistů. Mikroregion Telčsko nabízí svým návštěvníkům hned několik možností rekreace. Možnost aktivního odpočinku, jako je koupání a bruslení, je k dispozici v 69,39% obcích. Celoročně mohou turisté navštěvovat památky v každé obci. Je zde vybudované zázemí pro sport, hlavně pro cykloturistiku, což vyžaduje 88,89% návštěvníků. Dále z provedeného průzkumu vyplývá, že rekreanti hledající ubytování, přijíždí do kraje převážně v letních měsících, a to 64,1%. Telčsko navštěvují všechny věkové kategorie, přes mladé manželské páry s malými dětmi (35,89%) po rekreanty všech věkových kategorií (28,21%). Návštěvníci mikroregionu Telčsko pocházejí z měst

73

(100%) a na venkově hledají zázemí pro víkendový pobyt (43,58%) trávený převážně aktivní turistikou (81,42%). Z výsledků vyplývá, že infrastruktura, která dle Habána a Otepky (2004) přímo ovlivňuje venkovskou turistiku, je v mikroregionu dostačující. O příznivé turistické podmínky se zasloužil mikroregion, a to hlavně vytvořením turistických stezek. To skýtá velmi příznivé podmínky pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky. Zatím se toho vlivem negativního přístupu minimálně poloviny obyvatel využívá velmi málo.

¨

74

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

AGRO-Privát Novotný : Stranná u Telče [online]. 2011 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: .

Agroturistika na Vysočine : Penzion a kemp Javořice [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .

Běžecké tratě na Telčsku [online]. 2011 [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW: http://www.bezky-telcsko.cz/trasy.php.

BOHÁČKOVÁ, Ivana, SVATOŠOVÁ, Libuše. Rakouská inspirace. Ivana Boháčková, Libuše Svatošová, Ekonom, 1997, Roč. 41, č. 3, s. 24, tb.

Bohuslavice : oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Czech Tourism : česká centrála cestovního ruchu [online]. 2001 [cit. 2011-01-03]. Dostupné z WWW: .

Česká republika. Sbírka zákonů : zákon o obcích. In Předpis . 15.5.2000, 38, č. 128/2000

Sb,

s.

15-52.

Dostupný

také

z

WWW:

.

ČIHÁKOVÁ, Dominika: Agroturistika jako fenomén cestovního ruchu (výsledky průzkumu) [online], 2011. [cit. 2011-09-04]. Dostupné z .

DISMAN, Miroslav, 1925-1996. Jak se vyrábí sociologická znalost:příručka pro uživatele. Miroslav Disman. 3. vyd. Praha: Karolinum; Univerzita Karlova, 2000. 374 s. ISBN 80-246-0139-7.

Dolní Vilímeč : stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

75

Dyjice : obec Dyjice [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

ESF mikroregionu Telčsko : Operační program Rozvoj lidských zdrojů [online]. 30,1,2011 [cit. 2011-30-01]. Dostupné z WWW: .

Evropský sociální fond v ČR : OP rozvoj lidských zdrojů [online]. 29,1,2011 [cit. 201129-01]. Dostupné z WWW: .

FEIXOVÁ, Jitka.: Současný životní styl rodiny ve městě a na venkově (výsledky průzkumu) [online], 2010. [cit. 2011-09-04].Dostupné z .

FEŘTEK, Tomáš, 1962-. Vítejte na statku. Tomáš Feřtek, Reflex: CS Společenský týdeník, 1999, Roč. 10, č. 30, s. 24-26.

Fondy Evropské unie : Strukturální fondy EU [online]. Informace o fondech EU. 2007 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: .

GIZ [online]. 30,1,2011 [cit. 2011-30-01]. Dostupné z WWW: .

HABÁN, Miroslav, OTEPKA Pavel: Agroturistika. Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitre, SPU Nitra, 2004, 154 s. ISBN 80-8069-451-6.

Hlavní stránka : Obec Růžená [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Hodice : oficiální internetové stránky [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Hrad

Roštějn

[online].

2011

[cit.

.

76

2011-02-02].

Dostupné

z

WWW:

Chalupa Vystrčenovice [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .

ISÚ : Informační systém o území [online]. POV. 9.2.2007 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: .

IVANKOVÁ, Alena.: Rodinná dovolená na slovenském venkově (výsledky průzkumu) [online]., 2010. [cit. 2011-09-04]. Dostupné z WWW .

JANOTKA, Karel. Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice : SOŠ cestovního ruchu, 1999. 108 s.

JANOUŠKOVÁ, Pavla. Zpravodajství z Vysočiny : Vysočina-news [online]. Mikroregion Telčsko je nezávislý. 17,2,2008 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: .

JUNKOVÁ, Aneta. : Zájem o agroturistiku a venkovský cestovní ruch v ČR (výsledky průzkumu) [online]., 2010. [cit. 2011-08-03]. Dostupné z WWW .

Kemp Velkopařezitý : Řásná, ideální typ pro vaši dovolenou [online]. 2011 [cit. 201108-02]. Dostupné z WWW: .

Knínice : oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Kol.: Školní atlas České republiky. 1. vyd. Praha : Kartografie, 2000. 32 s. : barev. mp., fot. ISBN 80-7011-657-9.

KOPRLA

Miroslav,

Marketingový

průzkum

trhu

jako

nástroj

zvyšování

konkurenceschopnosti, 2009 Dny práva – 2009 – Days of Law: the Conference Proceedings, 1. edition. Brno: Masaryk University, 2009, ISBN 978-80-210-4990-1

77

KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-x.

Krasonice : oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

KVAPILOVÁ, Libuše. Dvůr v Borovné : Vítejte na stránkách Dvoru v Borovné [online].

2011

[cit.

2011-05-02].

Dostupné

z

WWW:

.

Mikroregion Telčsko : akce v mikroregionu [online]. 2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: .

MIKULA Pavel, Rozvoj venkovských oblastí, Informační přehledy ÚZPI, 2005. 34 s. ISBN 80-86726-14-2

Ministerstvo pro místní rozvoj. Demografické charakteristiky regionů soudržnosti : Regionální uspořádání a regiony soudržnosti v ČR. Businessinfo [online]. 2000, 10, [cit. 2011-03-08].

Dostupný

z

WWW:


regionu/regionalni-usporadani-a-regiony/1001179/9043/>.

Mrákotín : oficiální web městyse [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Mysliboř : úřední deska [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

NA VYHLÍDCE v Řásné : ubytování [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 825 s. ISBN 82-7275-059-3

78

NĚMČANSKÝ Milan, Agroturistika, Slezská univerzita Opava, 1996, 158 s. ISBN 8085879-36-0

NOVÁK, Jan A., 1951-. Kvalitní krajina přináší firmám velké zisky: seriál HN - Zelený byznys v Česku. Jan A. Novák. , Hospodářské noviny, 20.12.2007, Č. 247, Roč. 51, s. 1,18 : il.Příloha Podniky a trhy.

Obec Červený Hrádek [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Obec Doupě : oficiální stránky obce [online]. 2010 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Obec Krahulčí : oficiální internetové stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Obec Markvartice : oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Obec Mysletice : vítejte v obci Mysletice [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Obec

Nová

Říše

[online].

2011

[cit.

2011-28-01].

Dostupné

z

WWW:

Dostupné

z

WWW:

Dostupné

z

WWW:

z

WWW:

.

Obec

Olšany

[online].

2011

[cit.

2011-28-01].

.

Obec

Olší

[online].

2011

[cit.

2011-28-01].

.

Obec

Sedlejov

[online].

2011

[cit.

.

79

2011-28-02].

Dostupné

Obec Vystrčenovice : Oficiální internetové stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-2801]. Dostupné z WWW: .

Oficiální stránky obce Urbanov [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Oficiální stránky SK Telč : Sport v Telči, levné ubytování v Telči, chatová osada Řásná - cyklistická ubytovna v Telči [online]. 2011 [cit. 2011-09-02]. Dostupné z WWW: .

Ořechov : Obec Ořechov [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Pavlov : oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Penzion Dobrá Voda u Telče [online]. 2011 [cit. 2011-07-02]. Dostupné z WWW: .

Penzion Lhotka u Telče : Ubytování U Drahušky [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .

Penzion PAŘEZÁČEK [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

Penzion Sluníčko : Řásná - Česká republika [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

Penzion pod Štamberkem : Ubytování na venkově [online]. 2011 [cit. 2011-07-02]. Dostupné z WWW: .

Penzion U Kolářů : Řásná u Telče [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

80

Penzion Za vrškem [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: .

POKORNÝ, Marek, 1963-. Jak pomoci krajanům? Agroturistikou. Marek Pokorný. , Třebíčský deník Vysočina, 31.12.2007, Roč. 6, č. 302, s. 11.

POUROVÁ, Marie. Agroturistika, možnosti rozvoje a perspektiva v České republice. Monografie. ČZU v Praze, Praha 2000, 1. vydáni. 114 s. ISBN 80-213-0672-6

Privát : Ubytování v soukromí [online]. 2011 [cit. 2011-07-02]. Dostupné z WWW: .

PROCHÁZKOVÁ, Markéta.: Bavorsko - Rodinné farmy (výsledky průzkumu) [online]., 2011. [cit. 2011-07-04]. Dostupné z WWW: .

Projekt

ESF

[online].

29,1,2011

[cit.

2011-29-01].

Dostupné

z

WWW:

.

Přezhraniční impulzní centrum : sdružení růže [online]. 30,1,2011 [cit. 2011-30-01]. Dostupné z WWW: .

PŘIBOVÁ, Marie. Marketingový výzkum v praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 238 s. ISBN 80-716-9299-9.

PŘIKRYLOVÁ, Olga.: Volný čas na venkově (výsledky průzkumu) [online]., 2010. [cit. 2011-05-03]. Dostupné z WWW: .

PRUDKÝ, Jan, Obnova venkova - Mikroregion, Mendelova univerzita Brno, 2010

Radkov u Telče : oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

81

Region

Renesance

[online].

2008

[cit.

2011-03-02].

Dostupné

z

WWW:

.

Region Vysočina : turistický průvodce [online]. 2011 [cit. 2011-15-02]. Dostupné z WWW: .http://www.svazvt.cz

Regionální Poradenské Služby Veselý. Strategický plán LEADER : MAS Telčsko. říjen, 2008. [s.l.] : [s.n.], 2008. 55 s.

Rodinný penzion : Nevcehle [online]. 2011 [cit. 2011-08-02]. Dostupné z WWW: .

Rozseč

[online].

2011

[cit.

2011-28-01].

Dostupné

z

WWW:

.

Řídelov : Oficiální internetové stránky [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

RYŠAVÝ Dan, Mikroregion jako dobrovolné svazky obcí vs. model společenství obcí?, Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 222 s. ISBN 80-244-1377-9

SLOVÁČKOVÁ, Petra. Dovolená s vůní hnoje: Ekologická turistika.

Petra

Slováčková, Ekonom, 2000, Roč. 44, č. 31, s. 48-49, tb.

SEDLÁČEK, August, 1843-1926. Hrady, zámky a tvrze království Českého. 1. díl. August Sedláček; [Il. K. Liebscher]. 2. nezm. vyd. Praha: Šolc a Šimáček, 1931. 259 s.

Síť informačních center : agroenviromentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina [online]. 29,1,2011 [cit. 2011-29-01]. Dostupné z WWW: .

Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR [online]. 29,1,2011 [cit. 2011-29-01]. Dostupné z WWW: .

82

Stará Říše : oficiální stránky obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

STŘÍBRNÁ Marie a kolektiv, Ubytování ve vesnické turistice, Institut výchovy a vzdělání Ministerstva zemědělství ČR v Praze, 1996. 46 S. ISBN 80-7105-128-4

STŘÍBRNÁ Marie, Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2

TAUER Vladimír, ZEMÁNKOVÁ Helena, Získejte dotace z fondů EU, Vyd. 1. Computer Press, 2009, 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3

TJ

Řásná

[online].

2011

[cit.

2011-10-02].

Dostupné

z

WWW:

. HAUL : RS Úsvit [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

Třeštice : oficiální web obce [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

URBAN, Vítek, 1965-. Vysočina. Vítek Urban. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. 124 s. (Kam na víkend). ISBN 978-80-251-2053-8.

Vítejte v obci Řásná : Oficiální stránky obce Řásná [online]. 2011 [cit. 2011-28-01]. Dostupné z WWW: .

Vojtův statek : ubytování [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .

World Tourism Organization UNWTO [online]. 2011, 2.4.2011 [cit. 2011-04-02]. Dostupné z WWW: .https://www.sfzp.cz

Zámek Telč [online]. 2009 [cit. 2011-02-02]. Dostupné z WWW: . 83

Z Bílé Telče : rekreační chalupa [online]. 2011 [cit. 2011-10-02]. Dostupné z WWW: .

ZELENKA, Josef; PÁSKOVÁ, Martina. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4.

84

8

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Grafické znázornění odpovědí respondentů na první otázku. Graf 2: Grafické znázornění odpovědí respondentů na druhou otázku. Graf 3: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třetí otázku. Graf 4: Grafické znázornění četnosti odpovědí respondentů na čtvrtou položenou otázku. Graf 5: Grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. Graf 6: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmou otázku. Graf 7: Grafické znázornění odpovědí respondentů na osmou otázku. Graf 8: Grafické znázornění odpovědí respondentů na devátou otázku. Graf 9: Grafické znázornění odpovědí respondentů na desátou otázku. Graf 10: Grafické znázornění odpovědí respondentů na jedenáctou otázku. Graf 11: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvanáctou otázku. Graf 12: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třináctou otázku. Graf 13: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtrnáctou otázku. Graf 14: Grafické znázornění odpovědí respondentů na patnáctou otázku. Graf 15: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestnáctou otázku. Graf 16: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. Graf 17: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou otázku. Graf 18: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou první otázku. Graf 19: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou druhou otázku. Graf 20: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou třetí otázku. Graf 21: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou čtvrtou otázku. Graf 22: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou pátou otázku. Graf 23: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou šestou otázku. Graf 24: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou první otázku. Graf 25: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou osmou otázku. Graf 26: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou devátou otázku. Graf 27: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třicátou otázku. Graf 28: Grafické znázornění odpovědí respondentů na první otázku. Graf 29: Grafické znázornění odpovědí respondentů na druhou otázku. Graf 30: Grafické znázornění odpovědí respondentů na třetí otázku. Graf 31: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtvrtou otázku.

85

Graf 32: Grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. Graf 33: Druhé grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. Graf 34: Třetí grafické znázornění odpovědí respondentů na pátou otázku. Graf 35: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. Graf 36: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmou otázku. Graf 37: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. Graf 38: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. Graf 39: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. Graf 40: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestou otázku. Graf 41: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvanáctou otázku. Graf 42: Grafické znázornění odpovědí respondentů na čtrnáctou otázku. Graf 43: Grafické znázornění odpovědí respondentů na šestnáctou otázku. Graf 44: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. Graf 45: Grafické znázornění odpovědí respondentů na sedmnáctou otázku. Graf 46: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou druhou otázku. Graf 47: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou třetí otázku. Graf 48: Grafické znázornění odpovědí respondentů na dvacátou čtvrtou otázku.

86

9

SEZNAM PŘÍLOH

1/ Mapa Mikroregionu Telčsko 2/ Mapy turistických stezek 3/ Znak Regionu Renesance 4/ Vzor dotazníku určených obcím 5/ Vzor dotazníku určených provozovatelům 6/ Základní charakteristiky jednotlivých obcí 7/ Seznam vesnic, kterým byl mikroregionem poskytnut kotel na biomasu 8/ Seznam vesnic, kterým bylo mikroregionem poskytnuto dětské hřiště 9/ Seznam možností ubytovaní v Telči 10/ Propagační letáky Telčska 11/ Agroturistika na Telčsku

87