MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2013
BC. HANA PECKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat
Vliv bowenových masáží na výkonnost koně Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Dagmar Pospíšilová
Vypracoval: Bc. Hana Pecková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv bowenových masáží na výkonnost koně vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce Ing. Dagmar Pospíšilové za ochotu, cenné rady a připomínky při psaní této práce. Také bych chtěla poděkovat mojí mamince za podporu a péči během celého studia. Dále bych chtěla poděkovat mým přátelům za pomoc při konečných úpravách této práce.
ABSTRAKT Tato práce se zabývá vlivem bowenových masáží na výkonnost koně. Obsahuje základní informace z oblasti anatomie a fyziologie koně. Zaměřuje se podrobně na svalovou soustavu koně. Objasňuje problematiku masáží koní, jejich historii, techniku provedení a význam. Seznamuje s bowenovou masážní technikou. Jsou zde uvedeny také kontraindikace těchto masáží. Dále se zabývá jejich možným vlivem na koně. Uvádí účinky masáží a jejich vliv na koně. Zabývá se nejen fyzickým ovlivněním koně, ale také vlivy působícími na psychiku koně. Seznamuje s výsledky masáží prováděných na koních různých plemen a věku. Výsledky byly získány formou dotazníků od majitelů, trenérů a jezdců koní ošetřených bowenovou masážní technikou. Práce obsahuje fotodokumentaci bowenovy techniky.
KLÍČOVÁ SLOVA masáže, kůň, bowen, terapie, svaly, technika, hmat
ABSTRACT This work deals with the influence of bowen massage on horses performance. It contains basic information from the anatomy and physiology of the horse. It focuses in detail on the muscular system of the horse. Clarifies the issue of massage horses, their history, design and engineering significance. Introduces with Bowen massage technique. There are also listed contraindications of these massage. It also deals with the possible impact on the horse. Addresses the effects of massage and its effect on horses. Deals with not only the physical influence horses, but also influences acting on the psyche of the horse. Presents the results of massages performed on horses of various breeds and ages. The results were obtained by questionnaire from owners, trainers and riders of horses treated Bowen massage technique. The work includes photographs of Bowen technique.
KEY WORDS massage, horse, bowen, therapy, muscles, technics, touch
OBSAH 1
ÚVOD ........................................................................................................................ 7
2
CÍL PRÁCE................................................................................................................ 8
3
ZÁKLADNÍ INFORMACE Z OBLASTI ANATOMIE A FYZIOLOGIE KONĚ .. 9 3.1
Svalová soustava koně ....................................................................................... 9
3.1.1
Svalová tkáň ................................................................................................. 10
3.1.2
Uspořádání svalů .......................................................................................... 10
3.1.3
Kosterní svaly-anatomie............................................................................... 11
3.1.4
Stavba svalového vlákna .............................................................................. 11
3.1.5
Pohyb svalu .................................................................................................. 13
3.2
Pomocná svalová ústrojí................................................................................... 14
3.3
Fasciální systém ............................................................................................... 15
3.3.1 Funkce fasciálního systému ............................................................................ 16 3.3.2 Vlastnosti fascie.............................................................................................. 16 3.4 4
5
Stresové body ................................................................................................... 17
MASÁŽE KONÍ ...................................................................................................... 19 4.1
Historie koňských masáží................................................................................. 19
4.2
Význam masáží koní ........................................................................................ 19
4.3
Masážní techniky.............................................................................................. 20
4.3.1
Komprese ..................................................................................................... 20
4.3.2
Řídící tlak ..................................................................................................... 20
4.3.3
Efleráž .......................................................................................................... 20
4.3.4
Frikce............................................................................................................ 21
4.3.5
Myofasciální uvolňující terapie.................................................................... 21
4.4
Kontraindikace masáží ..................................................................................... 21
4.5
Účinky masáží a jejich vliv na koně................................................................. 22
4.5.1
Vliv na fyzický stav koně................................................................................. 22
4.5.2
Vliv na psychický stav koně............................................................................. 24
BOWENOVA MYOFASCIÁLNÍ TECHNIKA...................................................... 25 5.1
Historie vzniku bowenovy techniky................................................................. 26
5.2
Principy provedení bowenovy techniky ........................................................... 27
5.3
Odezvy koně na bowenovu masáž ................................................................... 29
6
MATERIÁL ............................................................................................................. 31
7
METODA BOWENOVY MASÁŽE ....................................................................... 32
8
7.1
Základní principy ............................................................................................. 32
7.2
Pozice rukou ..................................................................................................... 34
7.3
Branding ........................................................................................................... 35
7.4
Základní vybalancování ................................................................................... 36
7.5
Ošetření problémových oblastí......................................................................... 38
VÝSLEDKY ............................................................................................................ 42 8.1
Vliv věku koně na účinnost masáží.................................................................. 42
8.2
Vliv bowenových masáží na jednotlivé typy koní ........................................... 43
8.3
Vliv plemene koně na výsledek ošetření.......................................................... 46
8.4
Vliv počtu jezdců na výsledek ošetření............................................................ 48
8.5
Vliv typu sedla na výsledek ošetření................................................................ 49
8.6
Vliv bowenových masáží na koně podle jeho pracovního využití................... 50
8.7
Vliv počtu ošetření na úspěšnost ošetření ........................................................ 51
8.8
Vliv masáží na psychický a fyzický stav koně................................................. 52
9
DISKUZE................................................................................................................. 53
10
ZÁVĚR..................................................................................................................... 56
Literatura........................................................................................................................... 57 SEZNAM OBRÁZKŮ...................................................................................................... 60 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................... 61 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 62
1 ÚVOD Masírování má stále větší význam v oblasti péče o koně. Masáž je základní rehabilitační úkon po námaze nebo sportovním výkonu či po jiné zátěži. Masáž také napomáhá koni cítit lépe tělo a tím ho činí spolehlivějším a šikovnějším jak na jízdárně, tak i v terénu. Stejně tak je výborné používat ji jako přípravu na obsedání. Koně je možné připravit i metodou strečinku na stávající výkon a uvolnit jeho svaly. Masáž koně zvyšuje jeho výkon a kvalitu jeho života, zvyšuje svalovou pružnost a zkracuje rekonvalescenci po zranění. Mimo mnoha zdravotních výhod, které masáž koni přináší, také posiluje pouto mezi koněm a jeho majitelem, trenérem, nebo chovatelem. Pokud majitel koně správně používá svůj dotek a kůň na něj dobře reaguje je to další cesta vzájemné komunikace, která vede k upevnění vztahu. Masáž je investicí do koňského zdraví. Přispívá k okysličování svalů zvýšením krevního oběhu, díky čemuž se také urychluje odstranění nebezpečných látek nahromaděných v unavených svalech. Tím, že dosáhneme uvolnění křeče svalů a zmírnění napětí svalů, můžeme přirozeně zvýšit efektivitu koně. Odstranění škodlivých toxinů z kloubů zvyšuje flexibilitu, rozsah pohybu zvyšuje výkonnost a celkově zlepšuje koni život. Masáž má také blahodárný účinek na psychiku koně. Jestliže je kůň ve stresu, nebo nervózní, masáž pomůže stres a nervozitu odbourat. Koně ve volné přírodě používají své tělo důmyslným způsobem. Ve svých instinktech mají zakódováno vše za účelem přežití ve volné přírodě. Často je můžeme pozorovat jak se masírují navzájem a jak vyhledávají způsob kterým by uvolnili své tělo. Navenek se snaží kompenzovat zranění, aby nebyli snadnou kořistí. Bowenova masážní technika jim může pomoci tím, že pracuje na celém těle a postupně působí na hlavní svalové skupiny. Během této masážní techniky se prochází akupunkturní body a dráhy, meridiány, tedy příznivě působí například na trávení a vylučování. Díky této technice může majitel koně sám jednoduše napomoci koni obnovit přirozené držení těla a jeho používání v plném rozsahu pohybů. tak kůň bude spolupracovat velmi ochotně. Dokonce často si vyžádá ošetření právě té části kde to potřebuje. Mnoho majitelů tuto metodu aplikuje ať už preventivně nebo za konkrétním účelem. Bowenova masážní technika však nenahrazuje profesionální ošetření veterinárního lékaře.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo zjistit jaký mají vliv bowenovy masáže na 54 koní různého věku, zátěže, s různým typem sedla a s rozmanitým množstvím jezdců.
8
3 ZÁKLADNÍ
INFORMACE
Z
OBLASTI
ANATOMIE
A
FYZIOLOGIE KONĚ 3.1
Svalová soustava koně
Pohyb je pro koně velmi důležitý, neboť mu umožňuje získávání potravy z vnějšího prostředí, navázání kontaktu s partnerem pro zajištění rozmnožování, případný útěk před nebezpečím a podporu činnosti životně důležitých orgánů a soustav. Také zaujetí výhodné polohy na místě je výsledkem aktivního pohybu. Tento pohyb je zajištěn svaly (Miholová, 1984). Rozeznáváme tři druhy svalové tkáně: hladkou, srdeční a příčně pruhovanou. Hladká a srdeční svalovina není ovládána vůlí, pracuje automaticky a je součástí trávicí, dýchací, oběhové a urogenitální soustavy (Hourdebaigt, 2012). Kosterní svalstvo je ovládáno vůlí a pracuje při pohybu koně. Za pohyb koně je zodpovědných 700 kosterních svalů. Kosterní svalstvo sestává ze dvou typů vláken: pomalých svalových vláken a rychlých svalových vláken. Pomalá vlákna potřebují ke své práci kyslík a vyznačují se značnou vytrvalostí.Vyžadují velké zásobení krví, která přivádí kyslík a odvádí odpadní látky, vzniklé během pohybu (Hourdebaigt, 2012). Rychlá vlákna jsou anaerobní, tedy ke své práci kyslík nepotřebují. Díky tomu jsou schopná vyvinout rychlou svalovou aktivitu, vyžadovanou pro okamžité vyvinutí rychlosti. Rychlá svalová vlákna jsou však schopna pracovat pouze krátkou dobu (Hourdebaigt, 2012). Poměr zastoupení pomalých a rychlých vláken v těle koně je dán geneticky. Pečlivá selekce chovných jedinců může tuto vlastnost ovlivnit. Například těžcí koně, jako jsou chladnokrevníci, mají více pomalých vláken a vyznačují se silou a vytrvalostí. Naproti tomu quarter hosre mají velký podíl rychlých vláken a jsou známí svou schopností bleskového sprintu (Hourdebaigt, 2012).
9
3.1.1
Svalová tkáň
Svalová tkáň je přizpůsobena k zajišťování pohybu organismu v prostředí a k pohybu orgánů a jejich částí. Pohyb je umožněn díky kontraktilitě svalové tkáně, tedy schopnosti aktivně se smršťovat. Ta je vázána na přítomnost speciálních cytoplazmatických strukturmyofilament (Marvan, 1992). Základní morfologickou a funkční jednotkou kosterní svalové tkáně je svalové vlákno. Vývojově vzniká splynutím velkého množství buněk (Marvan, 1992). 3.1.2
Uspořádání svalů
Hlavní funkcí svalů je smršťovat se nebo zkracovat. Tak dochází k pohybu částí těla a vnitřních orgánů. Svaly také kladou některým pohybům určitý odpor. Základní podmínkou pro správný a požadovaný výkon svalů je jejich optimální uspořádání. Svalové funkční jednotky tak mohou být uspořádány do ploch, které pak mohou být svinuty do trubic, svazků, prstenců, kuželů, nebo mohou zůstat v podobě jednotlivých buněk či vláken nebo jejich shluků. Takto uspořádané funkční svalové jednotky jsou využity pro uskutečňování velmi přesných pohybů nebo pohybů, které nepotřebují mít velkou sílu. Vyprazdňování tělesných orgánů (například močový měchýř), transport obsahu trávicí trubice nebo orgánových sekretů tak, jak to provádí hladká a srdeční svalovina, je umožněno těsným spojením svaloviny s těmito částmi těla (Reece, 1998). Účinky kosterních svalů jsou pozorovatelné v určité vzdálenosti od jejich umístění. Jejich stahy tedy musí být přenášeny na ovlivňovanou část těla. Na jednom konci je sval fixován nebo připojen ke svému podkladu a jeho druhý konec je připojen přímo nebo pomocí šlachy na pohyblivou část těla. Podle toho se na svalech popisují odstupy (málo pohyblivý konec svalu) a úpony ( pohyblivý konec svalu). Stahy svalu k sobě přibližují odstup a úpon. Pokud je sval mezi dvěma kostmi, tak se jedna z nich nebo obě pohybují (Reece, 1998). Sval se skládá z masité části a dvou šlachových úponů. Masitá část neboli svalové bříško je část, která se stahuje na základě nervového impulzu. Během svalové kontrakce se svalová vlákna složí na sebe, zkrátí se a výsledkem je pohyb svalu. Svalové bříško tvoří mnoho svalových vláken spojených do snopců, z nichž každý je krytý vazivovým obalem-fascií. Fascie kryje, chrání a odděluje svalové snopce i celé svaly. Toto uspořádání umožňuje větší ochranu, sílu a flexibilitu pohybu mezi každou svalovou skupinou (Hourdebaigt, 2012). 10
3.1.3
Kosterní svaly-anatomie
Kosterní svalovina je složena ze svalových vláken obalených jemným vazivem (epimysium, perimysium, endomysium), které souvisle pokrývá svalová vlákna a snopce svalů a přechází až na vazivo části, na kterou se sval upíná a za kterou tahá při své kontrakci. Vazivový úpon je svalová šlacha. Široký a plochý list vaziva, jenž plní funkci šlachy nazýváme aponeuróza. Vazivo kosterního svalu rozdělujeme na vlastní svalová vlákna, endomysium, perimysium a epimysium (Reece, 1998). Svalová vlákna jsou uspořádána do primárních svalových snopců a připojují se svým povrchem (sarkolemou) na vazivovou vrstvu-endomysium. Endomysium je spojeno s vazivem, které obaluje primární svalové snopce-perimysium. Perimysium je spojeno s vazivem, jenž obaluje sekundární svalové snopce a nazývá se epimysium. Epimysium neboli vnější perimysium je napojeno na šlachu nebo na aponeurózu, která je v určité vzdálenosti připojena k některé části těla (Reece, 1998).
3.1.4
Stavba svalového vlákna
Svalové vlákno je válcovitý útvar a dosahuje délky 1-40cm. Povrch svalového vlákna tvoří cytoplazmatická membrána (Marvan, 1992). Svalové vlákno obaluje vazivo, které vede cévy a nervy, také slouží k ukládání tuku a spojuje vlákna ve svalové snopce. Tyto snopce pak spolu s dalším vazivem tvoří svalové bříško, které je obalené pevnou a zároveň pružnou vazivovou svalovou povázkou (Miholová, 1984). Stavba svalového vlákna je znázorněna na obrázku 1. Nejmenší funkční a stavební jednotkou svalu je myofibrila. V jednom svalovém vláknu může být několik set až několik tisíc myofibril. Myofibrily mají příčné pruhování a jsou uspořádány do vyšších stavebních a funkčních jednotek-sarkomer. Sarkomery obsahují bílkovinné myofilamenty, aktin a myozin, které vytvářejí svým uspořádáním příčné pruhování. Příčné pruhování je typické pro vlákna kosterní svaloviny. Sarkomery myofibril jsou v zákrytu se sarkomerami všech ostatních myofibril svalového vlákna (Reece, 1998). Na obou koncích sarkomery se nachází Z linie, ta je společná pro obě sousedící sarkomery, jež odděluje. Vlákna atinu vybíhají ze Z linie do sousedních sarkomer. Každá sarkomera má svá aktinová vlákna, která vybíhají do jejího středu z obou jejích konců. Aktin 11
sarkomer ze společné Z linie obsahuje I pás (Reece, 1998). Aktinová myofilamnta jsou přibližně 5nm tlustá a myofilamenta myozinová mají tloušťku 10nm (Marvan, 1992).
Obr. 1 Stavba svalu (Higgins, 2009) Vlákna myozinu jsou soustředěna do centra sarkomery a spolu s překrývajícími se aktinovými vlákny dávají vznik tmavému proužku (A pás) příčného pruhování. Myozinová a aktinová vlákna jsou pravidelně prostorově uspořádána. Poměr množství aktinu a myozinu v myofibrile je 1:2. Během zkrácení svalu jsou aktinová vlákna zasouvána hlouběji mezi vlákna myozinová (Reece, 1998). 12
Kromě svalových vláken jsou ve svalovém bříšku ještě zvláštní intermitotické buňky, zvané satelitní. Mají tvar silně zploštělých vřeten a přiléhají těsně ke svalovým vláknům. Jedná se o myoblasty-mladé vývojové formy svalových vláken, uchované ve svalu z embryonálního období vývoje. Satelitní buňky umožňují regeneraci poškozených svalových vláken. Pro vlastní činnost svalu má velký význam také nitrosvalové vazivo. Dělíme jej na endomysium a perimysium. Tvoří oporu svalovým vláknům a usnadňuje posuny, které vznikají při smrštění (Marvan, 1992). . 3.1.5
Pohyb svalu
Pohyb svalu se projevuje smrštěním a ochabnutím. Smrštění svalu vyvolávají vzruchy, přiváděné do svalu nervovými vlákny z centrální nervové soustavy. Vzruch jednoho nervového vlákna uvádí v činnost vždy několik svalových vláken, která označujeme jako motorickou jednotku. Čím je tato jednotka menší, tím přesněji pracuje. Nervové vlákno končí v každém svalovém vlákně jako nechráněné osové vlákno v tzv. nervosvalové ploténce (Miholová, 1984). Nervosvalová ploténka slouží k přenosu vzruchu z nervového vlákna na svalové vlákno. Nervový vzruch běžící po nervovém vlákně uvolní z váčku na konci nervu acetylcholin a ten vyvolá v nervosvalové ploténce elektrický potenciál, který se šíří z obou konců ploténky podél svalových vláken. Doba, kdy vzniká v nervosvalové ploténce změna potenciálu působením acetylcholinu se nazývá skryté podráždění (Miholová, 1984). Kostra a její svalovina tvoří společně pohybové ústrojí. Zde je kostra pasivní složkou a svalovina aktivní složkou. Uspořádání a tvar kostí odpovídají pracovnímu zatížení jednotlivých částí těla. Vzhledem k pohybu celého těla je důležitý tzv. oblouk, který vytváří sklenutí hrudní a bederní páteře a poloha končetiny. Oblouk je statický a dynamický. Statický je u stojícího zvířete a dynamický u zvířete v pohybu. Statický oblouk připomíná mostní konstrukci, ve které mostní oblouk představuje páteř se svými vazy a svaly, mostní vzpěry pak hrudní a pánevní končetiny (Miholová, 1984). Pravidelný pohyb zlepšuje práci svalu. Svalová bříška zmohutnějí, lépe a úsporněji pracují a oddaluje se vznik únavy. Protože práce svalu je závislá na proudění krve a na práci srdce, má pravidelný pohyb zpětně kladný vliv na výkonnost srdce a celého oběhového ústrojí. To se samozřejmě odráží i na činnosti dalších orgánů, jež jsou stejně jako svaly pak lépe zásobovány živinami a zbavovány metabolických zplodin. Pohyb zvířat tedy, ať již 13
v práci nebo v tréninku, působí kladně na rozvoj užitkových vlastností zvířat a zlepšení jejich kondice (Miholová, 1984).
3.2
Pomocná svalová ústrojí
Pomocná svalová ústrojí slouží k ulehčení práce svalu. Řadíme sem povázky, tihové váčky, šlachové pochvy a do určité míry i sezamské kosti (Miholová, 1984). Povázka je tuhá vazivová blána. Rozeznáváme povázky povrchové a hluboké. Povrchové povázky tvoří obaly krajin a hluboké povázky obalují jednotlivé svaly a svalové skupiny (Miholová, 1984). Tihový váček se nachází mezi svalem a šlachou. Je tvořen vazivovým pouzdrem a synoviální tekutinou (Miholová, 1984). Šlachy zprostředkovávají úpon svalů na kosti. Nepodléhají únavě a mají velkou pevnost proti tahu. Podle tvaru se rozlišuje šlacha oblá- tendo a šlacha plochá- aponeurosi (Koleňová, 2012). V porovnání se svaly jsou poměrně nepružné, ale zato pružnější než vazy. Ke kosti se upínají pomocí Sharpeových vláken. Jejich začátek je v původním svalu a bod úponu je místo, kde se upínají ke kosti. Obaluje je šlachová pochva (Higgins a Martin, 2009). Šlachová pochva představuje vazivové pouzdro, které přidržuje šlachu v místě nerovného povrchu kosti. Zabraňuje tak oddálení šlachy od kosti (Miholová, 1984). Sezamské kosti se vyskytují v místech, kde šlachy přecházejí v kostní výstupky nebo klouby a jsou vystaveny velkému tlaku. U hříbat jsou chrupavčité a u dospělých koní jsou již zkostnatělé (Miholová, 1984). Důležité je také Golgiho šlachové tělísko. Je umístěno v počáteční i úponové šlaše. Počáteční šlacha spojuje sval s nejméně pohyblivou kostí a úponová šlacha spojuje sval s pohyblivou kostí. Při kontrakci svalu dochází k přiblížení šlachy úponové ke šlaše počáteční. Počáteční šlacha je silnější a větší, než šlacha úponová. Golgiho šlachové tělísko kontroluje míru zatížení svalu. Jakmile Golgiho tělísko zachytí svými senzorickými buňkami přetížení, je zastavena činnost svalu, aby nedošlo k vážnému poškození (Hourdebaigt, 2012). Podél celé délky svalového snopce se vinou citlivé senzorické buňky svalového vřeténka. Vysílají informace o relativní délce vláken a jejich případných změnách zpětně do centrální nervové soustavy. Svoji délku přizpůsobují svalu, na kterém leží. Také mají schopnost snižovat
nebo zvyšovat svalový tonus. Pokud dojde k neúměrnému prodloužení svalu,
svalové vřeténko vyšle nervové impulzy, které spustí rychlou reflexní reakci motorických 14
nervů. To má za následek okamžité stažení vláken svalu. Tento bezpečnostní reflexní mechanismus je velmi rychlý a brání případnému natržení svalu (Hourdebaigt, 2012).
3.3
Fasciální systém
Fascie obaluje všechny části těla koně. Jednotlivé svaly, svalová vlákna a všechny orgány včetně mozku mají vlastní ochranný fasciální obal. Všechny tyto jednotlivé obaly jsou součástí většího obalu – povrchové fasciální vrstvy, která je přímo pod kůží. Tato ucelená souvislá síť spojuje, ale také i odděluje a ochraňuje všechny funkční jednotky těla. Každý milimetr koňského těla pokrývá souvisle nejen fascie, ale také oběhový a nervový systém. Kosti ani svaly nejsou takto souvislé. Fascie sestává ze dvou vrstev. Vnější vrstva obsahuje tuk, vnitřní je tenká a pružná. Mezi oběma vrstvami se nacházejí lymfatické cévy, žíly a tepny. Fasciální systém koně se podobá tomu našemu. Můžeme si jej představit jako vícevrstvý obal těla, propletený do různých vrstev po celém těle. Tyto fasciální obaly se nachází okolo svalů, krevních cév, nervů a jednotlivých orgánů. Díky tomu, že se jedná o souvislý systém, ovlivní napětí jedné oblasti těla i všechny ostatní části. Fasciální síť slouží také jako zásobárna vody v těle, čímž přispívá k udržení homeostázy a vyplavování škodlivin z těla (Hourdebaigt, 2012). Fascie je tuhá kolagenní tkáň bělavé barvy. Jedná se o pojivovou tkáň. Fascie dodává celému tělu pevnost. Kolagen dodává fascii pevnost, elastin pružnost. Prostor mezi vlákny je vyplněn polysacharido-gelovým komplexem, který umožňuje vzájemné klouzání vláken po sobě s minimálním třením. Kombinace kolagenu, elastinu a gelového komplexu vytváří vzájemně propojený fasciální systém, jehož hlavní funkcí je pevnost, pružnost, podpora a tlumící funkce. Fasciální systém zajišťuje absorpci kompresní síly a mechanického stresu (Hourdebaigt, 2012). V případě poranění, dehydratace nebo pokud je tělo vystaveno dlouhodobému stresu, dojde ke zpevnění gelového komplexu a efekt je stejný jako přilití lepidla do mezitkáňových prostor. Dojde ke zpevnění fascie a to způsobí snížení její pružnosti a ohebnosti. Takto zpevněná fascie začne omezovat pohyb zvířete a kůň začne následně kulhat (Hourdebaigt, 2012).
15
3.3.1 Funkce fasciálního systému Rozlišujeme subkutánní a subserózní fasciální systém. Subkutánní fascie obaluje ve dvou vrstvách celé tělo, na povrchu i v hloubce, a spojuje kůži, svaly, a kostěnné struktury. Subkutánní fasciální systém je složený z řídké, volné pojivové tkáně. Ta vytváří vazivové pruhy (Hourdebaigt, 2012). V povrchových i hlubších vrstvách se kromě řídkého vaziva nachází retinakulum, vazy a šlachy. Fasciální systém v těle vše obklopuje, chrání, odděluje i spojuje a také poskytuje oporu. V tělních dutinách se nachází subserózní fascie. Subserozní fascie chrání orgány zavěšením ke kosterním a svalovým strukturám (Hourdebaigt, 2012). 3.3.2 Vlastnosti fascie Fascie má spoustu vlastností, které jsou pro organismus nezbytné. Díky obsahu kolagenu, elastinu a gelového komplexu je fascie pevná a pružná, to zapříčiňuje její odolnost vůči mechanickému stresu. Další vlastností fascie je její schopnost vést napětí, vytvářené v těle. Jakmile je stimulována, odesílá informace z proprioreceptorů zpět do centrální nervové soustavy. Funguje tedy jako senzor mechanického napětí. Fascie je schopná vázat vodu. Jednotlivá hydratovaná vlákna jsou pokryta hladkou vrstvou, která jim umožňuje po sobě dobře klouzat bez tření. V případě dehydratace koně, látka změní konzistenci a přilne ke tkáním, jako by byla z části přilepená. To vytváří tenzi, únavu a vede až k ischemii a k hromadění metabolických zplodin. Fascie ztrácí pružnost a tuhne v závislosti na množství jizvovité tkáně. Pokud dojde k podráždění fascie, stáhne se, zkroutí se a obtočí kolem těla, ztratí pružnost a ztuhne. Na místech, kde je bolest a napětí se restrukturuje a tak jim poskytuje oporu a chrání je před dalším traumatem. Tímto způsobem se začnou vrstvy fascie lepit jedna na druhou a vzniknou tak fasciální uzly. Časem tento jev změní pružnost a tím také i chody a výkonnost svalů koně. Ve fasciální tkání jsou zabudována autonomní nervová ganglia. Narušení fascie tedy ovlivňuje cirkulaci a výživy těchto ganglií a výsledkem je dysfunkce hladkého svalstva, například špatné trávení nebo nepravidelnosti srdečního rytmu (Hourdebaigt, 2012).
Fascie funguje jako polovodičová komunikační síť, která přenáší bioelektrické singály mezi částmi těla po fasciálních liniích. Každá změna ve fasciálním systému hluboce ovlivní svaly, nervy, cévy, kosti a orgány (Hourdebaigt, 2012). 16
3.4
Stresové body
Stresové body vznikají důsledkem velkého mechanického stresu, který způsobuje mechanické trhlinky ve svalových vláknech. Vysoká monotónní
zátěž, přetěžování
hmotností, přílišná námaha a další podobné aktivity jsou příkladem nadměrného mechanickému stresu (Hourdebaigt, 2012). Stresové body vznikají jako reakce na různá traumata jako je náraz, pád nebo přehnané protažení. Během rekonvalescence dochází ke kompenzaci poškozených svalových partií, což vede ke vzniku stresových bodů v kompenzačních svalech. Pokud má kůň například poraněnou končetinu, mohou se vytvořit stresové body ve svalech lopatky, nebo ve hřbetu (Hourdebaigt, 2012). Stresové body jsou zobrazeny na obrázku 2. Stresový bod působí na dotek jako ztvrdlá, tuhá tkáň o velikosti posledního článku malíčku, nebo i menší. Při doteku pod prsty neuhýbá a může být lehce nateklý a pro koně citlivý. Kromě tohoto ztuhlého místa ve svalovém snopci lze nahmatat i linii ztuhlých svalových vláken spojených se stresovým bodem. Pokud je stresový bod v akutní fázi zánětu, je snadno odhalitelný. Jsou citlivé na dotek, oteklé a teplé. V chronickém stadiu je již detekce těchto bodů obtížná, protože symptomy jsou velmi málo patrné. Stresové body nejčastěji vznikají na počátečních šlachách. Počáteční šlacha upíná sval na stabilní, nepohyblivou část těla. Tyto šlachy jsou poměrně silné a velké, aby byly schopny odolat velkému napětí při upínání svalů (Hourdebaigt, 2012).
Obr. 2 Stresové body koně ( Scott a Swenson, 2009) 17
Natržením svalových vláken může dojít k přetržení krevních cév, krvácení, vyvolání otoku a tepla. Dále může vzniknout svalová tenze, napětí a vytvoření jizevnaté tkáně v okolních strukturách. Může jít o postupný proces, kdy pár postižených vláken zvolna přispívá k vážnému onemocnění pohyblivosti. Z poškozeného místa putují nervovým systémem vzkazy do mozku. Ten reaguje a nařizuje svalům omezení pohybu, aby nedošlo k dalšímu poškození. K poškození dochází nejčastěji během excentrické práce, tedy např. při doskoku za překážkou nebo při náhlém zastavení (Higgins a Martin, 2009).
18
4 MASÁŽE KONÍ 4.1
Historie koňských masáží
Z čínské literatury víme, že masáže lidí byly prováděny jako léčebná metoda již před 3000 lety. Historie masáží koní není úplně přesně zdokumentována. Je však známo, že již staří Řekové masírovali své válečníky i koně před bitvou. Už i naši předci věděli, že víchování koní po práci slouží nejen k tomu, abychom koně vysušili, ale i jako výborná regenerace. Novodobá éra koňských masáží odstartovala v roce 1976 na olympijských hrách v Montrealu, kde se jako součást anglické jezdecké reprezentace objevil v roli maséra Jack Meager, masážní terapeut. Díky němu se masáže staly běžnou součástí zdravotní péče o koně (Plachá, 2010).
4.2
Význam masáží koní
Správně prováděná masáž zlepšuje zdraví koně. Masáže mají pozitivní vliv na fyzickou i psychickou pohodu koní bez ohledu na věk. Láskyplné opečovávání a kontakt s koněm při masáži přispívá k uvolnění nervové soustavy a odplavení stresu. Masáž zažene úzkost a napětí a přinese spokojenost se životem, což podporuje regeneraci a zlepšení stavu. Pokud má kůň bolesti, masáží se mu může ulevit. Předpokládá se, že masáž má schopnost tlumit bolest díky vyplavování endorfinů z mozku (Hourdebaigt, 2012). Masáže zvyšují rozsah pohybu koně a tak dochází ke zlepšení všech chodů koně, zvýšené výdrži a také snížení tlaku a tahu na klouby, šlachy a svaly, což vede k prodloužení výkonných let. Například dostihový kůň s lepším rozsahem pohybu je schopen delších cvalových skoků a díky tomu třeba i vyhrát dostih. Flexibilní drezurní kůň udělá lepší dojem na rozhodčí. Také skokový kůň je schopen lépe využít všechen svůj skrytý potenciál. Masáže poskytují více komfortu během rekonvalescence po úrazech svalů. Po potřebné době na hojení, masáže, strečinky a správný rehabilitační program pomůže jizvovité tkáni se lépe přizpůsobit, zorganizovat a zminimalizovat, tím se zvyšuje šance svalů navrátit se k jejich původnímu stavu a schopnostem (Plachá, 2010). Masáže zlepšují cirkulaci krve, která stimuluje vylučování odpadních produktů z těla. Nejlepší možnost jak zlepšit cirkulaci je pohyb, ale koně v rekonvalescenci jsou často limitování v pohybu. Pro takové koně je masáž jedinou možností ke zlepšení cirkulace. Pro 19
koně je masáž neodmyslitelnou součástí aktivit, nutnou nejen kvůli úlevě, ale podstatnou měrou také pro předejití úrazů a poranění (Plachá, 2010).
4.3
Masážní techniky
Masáže koní jsou stále více populární jak u koní ve vrcholovém sportu, tak i u rekreačních koní. Masáže mohou ovlivnit řadu fyziologických systémů, stejně jako buněčné a fasciální části daného svalového systému. Masážní terapie sehrává významnou praktickou roli v péči a odborné přípravě mnoha sportovních koní. Masáže mají pro tělo koně velký přínos. Snižují svalové napětí a bolestivost, snižují svalové křeče, zvyšují flexibilitu a rozsah pohybu, zvyšují pocit pohody (Scott a Swenson, 2009).
4.3.1
Komprese
Komprese je aplikace rytmického stlačování svalů pomocí hrotu dlaně, pěsti nebo špiček prstů. Stlačujeme svaly proti kostem (Scott a Swenson, 2009). Komprese je využívána při sportovní masáži koně jako jeden ze dvou hlavních pohybů. Jedná se o hluboký kroutivý pohyb, vykonávaný nejčastěji hrotem dlaně. Pracujeme ve směru hodinových ručiček. Každá komprese by měla trvat několik sekund a vyvíjený tlak by měl být stejně pevný po celou dobu pohybu. Postupujeme podél celého svalu v rozestupech 2-3cm od sebe. Komprese pomáhá svalové tkáni uvolnit se před aplikací dalších technik (Hooper, 2005). 4.3.2 Řídící tlak Řídící tlak je forma komprese, která využívá aplikace tlaku pomocí palce, prstů nebo lokte. Tento tlak je držen po dobu 5 sekund nebo déle. Po uvolnění tlaku dojde k prokrvení místa (Scott a Swenson, 2009). Technika tlaku dlaní je velmi efektivní na porovnání kostěných struktur a uvolnění myofasciálních bloků uložených hluboko a blízko kostí (Hourdebaigt, 2012). 4.3.3 Efleráž Efleráž bývá aplikována při masážích k podpoře drenážování tkáně. Efleráž používáme směrem k srdci, abychom napomohli přirozenému toku žilní krve. Efleráž má mechanický, drenážní vliv na tělní tekutiny-krev a mízu. Jedná se o klouzavý pohyb prstů a dlaně. Pokud efleráž provádíme jednou rukou, palec nevede ruku, nýbrž následuje prsty (Hourdebaigt, 2012). 20
Ruka musí být v úplném kontaktu s masírovanou partií a měla by ji přesně kopírovat. Efleráž může být prováděna jednou rukou, nebo oběma rukama, současně, nebo střídavě (McBride a kol., 2004). Jedna ruka může pouze podpírat a druhá masíruje, nebo mohou masírovat obě a nebo pouze jedna bez podpěry. Při masáži oběma rukama jedna ruka navazuje na pohyb druhé. Provádíme stejnosměrný klouzavý pohyb. Tlak by měl být stejný v průběhu celého pohybu (Bromiley, 2010). 4.3.4 Frikce Frikce se používá k rozrušení srůstů a jizvovité tkáně mezi vlákny svalu, šlach a vazů, fascie, kloubními pouzdry a kostmi. Frikce neboli roztírání spočívá v malých krouživých pohybech, které jsou zaměřené do hloubky. Provádíme je po celé délce svalu nebo pohybem nahoru a dolů po fibrózní tkáni. Na malých plochách se frikce provádí bříšky prstů nebo palce a na větších dlaněmi (Hourdebaigt, 2012). Frikce je jeden ze dvou pohybů, které používáme při sportovní masáži u koní. Prsty vykonáváme tah přibližně pět centimetrů. Celý pohyb by měl trvat dvě sekundy. Pokud frikci vykonáváme na problémových partiích pravidelně, dojde k rozrušení srůstů a ke zvětšení rozsahu pohybu koně (Hooper, 2005).
4.3.5 Myofasciální uvolňující terapie Jedná se o systém velmi jemných, přesně definovaných pohybů přes měkkou tkáň. Tato technika je nediagnostická, neinvazivní a velmi šetrná. Umožňuje tělu aktivovat jeho přirozené regenerační a hojivé mechanizmy (www.masazekoni.snadno.eu).
4.4
Kontraindikace masáží
Termínem kontraindikace označujeme určité situace, kdy by kůň neměl být masírován. Koně nemasírujeme, má-i teplotu vyšší než 39°C. Normální teplota koně je 38°C. Zvýšení teploty doprovází závažná onemocnění. Horečnaté stavy vyžadují naprostý klid. Masáž by stav jen zhoršila, protože by podpořila již tak zvýšený krevní oběh (Hourdebaigt, 2012). Pokud má kůň otevřenou nebo hojící se ránu někde na těle, měli bychom se této oblasti vyhnout, ale je možné masírovat zbytek těla, což může pomoci ke vstřebání otoku a uvolnění napětí. Při akutním traumatu (natržený sval, akutní hematom, vnitřní krvácení) masírujeme až po uplynutí 72h (Hourdebaigt, 2012). 21
Při vážných formách funkční nervové poruchy (tetanus) koně nemasírujeme, protože nerovová stimulace by ho mohla dovést až k nepříčetnosti. Akutní nerovové potíže nebo podráždění nervu (neuralgie) v určité oblasti jsou také kontraindikací masáže. Přiložení rukou však může mít zklidňující efekt (Hourdebaigt, 2012). U akutního revma a artritidy by mohla masáž stav zhoršit, proto masírujeme až v chronickém stadiu a je třeba speciální přístup. V okolí kloubů by neměli být užívány hluboké hmaty. Kalcifikace měkkých tkání by neměla být masírována, protože by mohlo dojít k zhoršení zánětu v této oblasti. Stejně tak i při zánětech, včetně zánětu žil, koně nemasírujeme. Pokud jsou v těle cysty a rakovinné nádory, musíme se vyhnout postiženým oblastem, jinak by mohlo dojít k jejich rozšíření dále do těla (Hourdebaigt, 2012).
Absolutní kontraindikací masáží jsou kožní potíže plísňového původu, infekční píštěle, infekční onemocnění (např. tetanus, hříběcí a zápal plic), akutní stádia virových onemocnění, např. chřipka koní nebo herpesvirus. Masáží by mohlo dojít k rozšíření těchto onemocnění (Ettl, 2002).
4.5
Účinky masáží a jejich vliv na koně 4.5.1
Vliv na fyzický stav koně
Tlak působící na tkáně při masáži protáhne tkáně a podpoří cirkulaci tělních tekutin. Díky zvýšené cirkulaci krve dochází k lepšímu okysličení tkáně a odvodu oxidu uhličitého. Tím dochází k významnému podpoření metabolismu. Vyvíjením tlaku během masáže dochází nejen k proudění krve, ale také lymfy (Ettl, 2002). Společně s krví a mízou jsou z tkání vyplavovány toxiny a odpadní látky a do tkání přitéká čistá okysličená krev. Masáže přispívají také ke snížení krevního tlaku. Díky hlubokému mechanickému tlaku na tkáně začne mozek koně produkovat endorfiny. Ty pomáhají tělu snížit vnímání bolesti. Mechanický tlak pomáhá protahovat a změkčit tkáně, tím dochází k uvolnění svalové tenze, stresových a spoušťových bodů a spasmů, kontraktur, popřípadě změknutí kolagenových vláken u jizev. Mechanickým tlakem ovlivňujeme také nervovou soustavu. Svaly můžeme tedy masáží zklidnit, nebo naopak stimulovat, podle typu masáže (Hourdebaigt, 2012). 22
Zranění koně nebo onemocnění svalů může vyloučit koně z tréninku na velmi dlouhou dobu. Masážemi předcházíme zraněním (Ettl, 2002).
Obr. 3 Absolutní uvolnění koně po bowenově masáži (Pecková, 2010)
23
4.5.2
Vliv na psychický stav koně
Koně stejně jako lidé, mají vrozený obranný systém.
Ten zaznamenává
veškerá
traumata, která zažijí, aby se jich příště vyvarovali. Můžou to být traumata fyzická, duševní, ale i dietetická. Ukládání traumatických zkušeností nazýváme emocionální paměť. Při snaze o uvolnění jednotlivých bloků a svalů narazíme na bariéry, které spustí emocionální paměť zvířete. Na psychiku koně má vliv velmi lehký, měkký dotek. Tyto doteky vyvolají efekt čistě nervového reflexu a působí tak pozitivně na nervovou soustavu koně. Lehká a jemná stimulace kůže vysílá do mozku uvolňující impulzy a motorické nervy následně uvolňují napětí. Tento čistě nervový reflex uvolňuje a uklidňuje koně, který je v tenzi, je panický, úzkostlivý a trpí bolestmi (Hourdebaigt, 2012). Intimní kontakt mezi masérem a koněm zlepšuje důvěru a porozumění mezi koněm a člověkem. Doteky napodobují koni jeho matku, která ho olizovala a dotýkala se jej, když byl ještě hříbě. Tento kontakt prohlubuje vztah člověka s koněm a snižuje senzitivitu koně (Ettl, 2002).
24
5
BOWENOVA MYOFASCIÁLNÍ TECHNIKA Myofasciální terapie pracuje s pojivovým systémem těla, do kterého patří obalové -
fasciální vrstvy orgánů, vaziva a šlachy. Fascie obepíná každý sval, orgán a svalové vlákno. Pružnost fascie, svalů, vazů a kloubů má přímý vliv na kvalitu pohybu koně. Bowenova technika je jemná doteková technika, která uvolňuje stres a napjaté svaly, spouští očistný proces, pomáhá obnovit správné držení těla a harmonizuje organizmus. Často se v praxi označuje jako Bowenova masáž, Bowenova tlaková masáž a podobně. Bowenova tlaková masáž je holistická, velmi šetrná a nediagnostická metoda. Jedná se o dynamický systém masáže svalu a pojivové tkáně. Bowenova technika je uznávána a úspěšně užívána ve zdravotnictví po celém světě. Tato technika patří mezi holistické metody, to znamená, že je zde tělo vnímáno jako celek. Jedná se o práci s měkkou tkání (svaly,šlachy, fascie). Provádí se prostřednictvím sérií jednotlivých pohybů přes přesně definované body těla. Tato technika se zabývá kontrakcemi uvnitř svalů a ve svalové fascii. Hluboká fascie obaluje stěnu celého těla, končetin, drží svaly u sebe a rozděluje je na jednotlivé funkční skupiny. Hluboká fascie umožňuje tedy pohyb svalů. Má stabilizační a podpůrnou funkci a pomáhá udržení rovnováhy. Fascie také usnadňuje proudění krve a lymfy v těle (www.masazekoni.snadno.eu). Technika napomáhá také odstranění energetických bloků a obnovuje plynulý tok energie. Spočívá v systému velmi jemných, přesně definovaných pohybů přes měkkou tkáň, s cílem podpořit vlastní obranný systém těla a stimulovat jeho přirozené regenerační a hojivé procesy. Tato technika je nediagnostická, neinvazivní a velmi šetrná. Používá se více než 40 let a denně pomáhá tisícům lidí, kteří trpí různými chorobami. Bowenova technika ohromila terapeuty a lékaře všech oborů na celém světě. Tato technika pomáhá navracet organizmus do rovnováhy, ztracené v důsledku nedostatku pohybu či úrazu. Obnovená harmonie pak umožní tělu využít jeho přirozenou schopnost sebe uzdravování. Základem této techniky jsou speciální jemné pohyby, které jsou prováděny prsty nebo loktem. Polštářky prstů přetáhneme kůži pacienta přes svalové bříško nebo šlachu, vyvineme jemný tlak a přibližně po 2 vteřinách s kůží sklouzneme zpět. Pohyby jsou prováděny na přesně popsaných bodech těla v určeném sledu a v sériích, které jsou nazývány procedury (www.masazekoni.snadno.eu). Pokud dojde k uvolnění různých omezení a kontrakcí v rámci myofasciální struktury za pomoci bowenovy masážní techniky, dosáhneme zlepšení krevního oběhu, lymfatické drenáže či vodivosti nervových vzruchů. Často také dochází k vylepšení funkce vnitřních orgánů 25
(somatoviscerální reflexní vazba). Základním principem tedy je, že se nesoustředíme na uvolňování kontrakcí v jednom konkrétním svalu, ale pracujeme s celými oblastmi těla, případně s celým tělem. Tento přístup způsobí uvolnění na několika úrovních těla povrchových i vnitřních, a k přímému nebo nepřímému ovlivnění vnitřních orgánů, takže dochází k celkovému zlepšení zdravotního i psychického stavu koně (http://www.bowenkurzy.cz/)
5.1
Historie vzniku bowenovy techniky
Bowenova technika pochází z Austrálie. Objevitelem a průkopníkem této techniky byl australský osteopat Thomas Ambrose Bowen (1916-1982) (Kerumová, 2003). Neměl žádné speciální medicínské vzdělání. Pracoval jako truhlář, pomocný dělník v docích a rozvážeč mléka. Byl vášnivý sportovec, sám trénoval místní fotbalový klub a jako masérský samouk po každém zápase poskytoval svému mužstvu masáže. Možným impulzem pro objev této metody mohlo být jeho setkání s Ernie Saundersem, věhlasným masérem, fyzioterapeutem a chiropraktikem. Tom Bowen během 30 let, kdy metodu používal a vyvíjel, dosahoval vynikajících výsledků. Prvním Tomovým pacientem byla jeho žena (chronický astmatik). V roce 1952 otevřel kliniku a brzy se stal vyhlášeným léčitelem. Během roku 1975 ošetřil na 13 000 klientů a není divu, že se později stal australskou léčitelskou legendou 70. let. Úspěšnost jeho zákroků se tradovala kolem 85 % - 90 %. Svoji techniku neustále zdokonaloval a vyvíjel. Jeho asistenti popisovali Tomovu vynikající schopnost "číst" lidské tělo a rozpoznat hlavní problém. Toto nadání mu umožnilo aplikovat jen několik cílených pohybů z jeho techniky k dosažení výsledku. Tom Bowen si nevedl deník a nikdy nikoho záměrně nevyučoval. Měl pouze 6 asistentů, kteří mu pomáhali vést kliniku. Teprve po jeho smrti jeden z nich, Oswald Rench, začal Tomovu práci vyučovat jako Bowenovu techniku v Austrálii. Brzy na to se začala vyučovat a šířit tato metoda po celé Austrálii, Novém Zélandu, Severní Americe, Velké Británii a v Evropě (Kvašňáková, 2004). Tom Bowen se v průběhu svého života zaměřoval nejen na lidi. Praktikoval také na zvířatech, především na dostihových koních, protože byl velkým fanouškem klusáckých závodů. (Kerumová, 2003) V České Republice prezentoval tuto techniku Jock Ruddock pod názvem The Equine Touch v roce 1997. Tehdy byl dotázán, zda by nedokázal překopírovat techniku VHT vibromuskulární harmonizační techniku) pro koně. Jeden z Jockových studentů úspěšně praktikoval VHT na lidech s velmi dobrými výsledky, a tak chtěl vědět, jestli by bylo možné pomáhat i koním. V Aberdeenu ve Skotsku začal tedy Jock zkoušet, jak provádět pohyby na 26
koních. Výsledky byly povzbuzující a téměř přes noc se Jock stal léčitelem koní. Koně se tak stali součástí jeho každodenní praxe (Ruddock , 2009). Za rok na to byl pozván do České repulky vyučovat VTH. Během této návštěvy byl dotázán, zda by se nemohl podívat na dostihového šampiona Cipíska, který se vážně poranil ve Velké Pardubické. Výsledek ošetření zaujal všechny natolik, že byl Jock pozván zpět do Čech a představil svou techniku na koně. V květnu 1999 tedy vyučoval Jock poprvé svůj kurz pro veterináře z Čech, Slovenska, Rakouska, Ruska a z Německa. Kurz zaznamenal úspěch a Jock byl do Čech pozván opět na podzim roku 1999. Od tohoto roku začal být tento kurz vyučován pro majitele, chovatele, trenéry a ošetřovatele koní. V tomto roce se také Jock seznámil s jeho budoucí ženou Ivanou a spolu začali kurzy vyučovat a rozvíjet (Ruddock , 2009). Postupně vytvořili další nové techniky, které jsou vyučovány po celém světě. Pro majitele koní je určena technika pod názvem The Equine Touch, technika The Canine Touch se používá pro psy, a lidem je určena VHT Vibromuskulární Harmonizační Technika (http://www.bowen-kurzy.cz/).
5.2
Principy provedení bowenovy techniky
Touto metodou manipulujeme s prostorem pod kůží. Nachází se tam cévní řečiště, lymfatické řečiště, nervová zakončení a fascie. Na fascii se nachází jemná vlákna, která obalují sval. Po této povázce jsou přenášeny informace ze svalu do mozku a obráceně. Povázka při velkém zvětšení připomíná jemnou hedvábnou punčochu a v jejích kličkách a smyčkách byla vědci eliminována krystalicko-kolagenní hmota a buňky, u kterých se podařilo prokázat, že mají svoji vlastní buněčnou paměť (Kerumová, 2003). Jednotlivá ošetření jsou zaměřena na jednotlivé části těla a rozeznáváme např. proceduru na končetiny, hřbet, zadní stranu stehenních svalů. Pohyby posílají zprávu do mozku tak, aby aktivovaly řadu reakcí, které poskytují svalu uvolnění. Vždy po několika pohybech následuje tzv. čekací doba. Tyto dvouminutové přestávky jsou velmi důležitou součástí celého ošetření. Umožní tělu vyslané signály rozpoznat a zpracovat, například uvolněním a relaxací svalů. Jakékoliv napětí v ošetřované části těla se výrazně sníží. Jemné masážní pohyby mnohdy mívají ohromující účinky. Často uleví od vážných bolestí svalů již po prvních sezeních,. Celé ošetření, včetně několika dvouminutových přestávek, trvá kolem 30 - 40 minut. Při Bowenově tlakové masáži se neužívají žádné masážní emulze, masti ani oleje. Obvykle se 27
provádí po 5-10dnech, dvakrát a pak po 21 dnech. Jedná se o techniku relaxační a jemnou a velké procento koní projevuje úlevu téměř okamžitě. Bowenova tlaková masáž působí na tělo tzv. holisticky. Pomáhá udržovat celé tělo v přirozené rovnováze a nastartovat tak přirozený proces sebeuzdravování organismu (http://www.equinebowentherapy.com/). Bowenův pohyb má tři fáze. Fáze přípravná ovlivňuje exteroreceptory uložené v kůži a v podkoží. Položíme ukazováčky, palce nebo spodní části dlaní zlehka na kůži. Prsty by měly být jakoby přilepené na kůži a ostatní prsty vytvářejí oporu pro ruce. Jemně nahrneme kůži proti směru, ve kterém hodláme vykonat následný pohyb, až pod prsty ucítíme okraj příslušného svalu. Cílem je připravit si kožní řasu a uvolnit maximální možné množství kůže pro další práci. Podle pohyblivosti kůže získáváme informace o stavu hlouběji uložených tkání (Kvašňáková, 2004). Další fáze je fáze stimulační a působí na hlouběji uložená nervová zakončení v podkoží a proprioreceptory cílové oblasti. Lehce zvýšíme tlak, abychom se dostali pod úroveň povrchu svalu a následně pohneme prsty mírně zpět, až ucítíme okraj svalu. V této pozici udržujeme vyvinutý tlak a stimulujeme místo po dobu alespoň tří vteřin. Na stimulační fázi bezprostředně navazuje fáze výkonná. Při ní jsou ovlivněny především proprioreceptory uložené ve svalech a úponech. Udržujeme tlak použitý ve stimulační fázi a provedeme pohyb zpět (brnknutí) napříč přes svalovou partii nebo sval. Tlak by měl zůstat konstantní až do ukončení pohybu (Kvašňáková, 2004). Vždy po několika pohybech musí následovat tzv. čekací doba. Tyto dvouminutové přestávky jsou velmi důležitou součástí celého ošetření. Umožní tělu rozpoznat a zpracovat vyslané signály, a také zpětně dovolí svalům na novou informaci reagovat, například jejich uvolněním a relaxací. Nezřídka po ošetření dochází i ke změnám charakterových vlastností, koně vyplašení, nervózní, nedůvěřiví a často i agresivní, se mění i po jediném ošetření. Dlouhá léta trpěli bolestí či stresem, který se v průběhu ošetření podařilo uvolnit. Občas se stává, že koně během ošetření usnou. U každého koně dochází ke změnám různě rychle. U některých koní může po ošetření dojít k dočasnému zhoršení, které trvá den až tři dny, ale pak, kdy se tělo už usadí v onom pro něj optimálním stavu (získaného z buněčné paměti), dojde k výraznému zlepšení (Kerumová, 2003).
28
5.3
Odezvy koně na bowenovu masáž
Během masáže může kůň signalizovat efekt masáží na jeho tělo. Tyto reakce vznikají jako odpověď na uvolnění svalů, na stimulaci nervového a lymfatického systému a dalších vnitřních systémů těla. koně (Maguire, 2013).
Obr. 4 Flémování (Pecková, 2010) Kůň vysílá tyto následující signály: •
Zívání- zíváním kůň reaguje na změny v těle, tělo zpracovává procesy a spotřebovává kyslík. Při nedostatku kyslíku spouští mozek zívání. Zívání je zobrazeno na obrázku 5.
•
Flémování-kůň zvedne hlavu do výšky, ohrne horní pysk a nasává pachy. Flémování je zobrazeno na obrázku 4.
•
Náhlé lízání solného lizu-kůň začne lízat solný liz, kterého si již delší dobu nevšiml. Je to proto, že v těle se nastartovaly procesy, které potřebují více soli k udržení jejich funkce.
•
Kálení a močení-kůň může vykálet nebo vymočit malé množství tmavých výkalů nebo moči, silného zápachu. Je to důsledek toho, že se tělo zbavuje toxinů.
•
Zasklený pohled
•
Dřímání
•
Olizování a žvýkání
•
Povzdychnutí 29
•
Odfrknutí
•
Pití vody
•
Vystouplé žíly
•
Tvorba lymfatického pruhu
•
Změna teploty
•
Horká místa
Každý kůň může reagovat různě. Výše popsané reakce jsou ty nejčastěji zaznamenané (Maguire, 2013).
Obr. 5 Zívání během masáže (Pecková, 2012)
Obr. 6 Relaxace koně (Pecková, 2012)
30
6 MATERIÁL Vliv bowenových masáží byl zkoumán v letech 2011-2013. Pro pokus bylo použito celkem 53 koní z Brna a okolí, z Prahy a okolí, z Chrudimi a ze Svitav. Z toho bylo 14 poníků, 5 plnokrevných koní, 4 chladnokrevní koně a 30 teplokrevných koní. Poníků bylo 10 valachů a 4 klisny. Teplokrevní koně byli v zastoupení 18 valachů a 12 klisen. Chladnokrevníci byli 3 klisny a jeden valach a plnokrevníci 3 valaši a 2 hřebci. K výzkumu byli použiti koně ve věku mezi 2-31 let. Tito koně byli různého zaměření. Část koní byla využívána ve sportu. Jednalo se především o pony sport, parkur, drezuru nebo všestrannost. Dva koně běhali rovinné dostihy na vysoké úrovni. Značná část koní byla využívána v provozu jezdecké školy. Část koní byla ježděna na sedlech s kostrou, na několik koní bylo užíváno sedlo bez kostry. Na začátku každého ošetření byl majitelům a jezdcům koní rozdán dotazník, který vyplnili 22.den po posledním ošetření koně. Změny v těle koně probíhají po 21 dní, proto byly dotazníky vyplněny až po uplynutí této doby. Na základě těchto dotazníků byly zpracovány výsledky.
Ošetření byla prováděna podle problémů u jednotlivých koní a podle možností. U části koní bylo provedeno pouze jedno ošetření, někteří koně byli ošetřeni dvakrát, u několika koní byla provedena tři ošetření. Několik koní bylo masírováno pravidelně po určitou dobu.
Koně byli masírování na klidném místě, které znali a které jim bylo příjemné, aby nebyli ničím rušeni a mohli se plně uvolnit. Velká část koní byla ošetřena v boxu nebo ve stájové uličce, ale někteří koně byli ošetřeni venku na louce nebo na jízdárně. Koně buď stáli sami, nebo byli drženi na prověšeném vodítku pomocníkem. Nikdy nebyli uvazováni.
31
7 METODA BOWENOVY MASÁŽE 7.1
Základní principy
Při aplikování bowenovy techniky na koně používáme buď prsty, nebo palce. Záleží na tom, kde stojíme. Výsledný směr pohybu od těla děláme palci k tělu prsty. Vždy aplikujeme nejdříve jemný dotyk při natahování kůže a prsty vnímáme struktury svalů a měkkých tkání. Následně aplikujeme jemný tlak a s výdechem vykonáváme pohyb těžištěm našeho těla ve směru výsledného pohybu. Během přípravy na výsledný pohyb by měly uplynout aspoň dvě vteřiny, které jsou velmi důležité na poskytnutí dostatečného času tělo koně na výslednou reakci. Tuto fázi nazýváme výzvou. Tělo vnímá dotyk, následný tlak 90° za svalem, sval se naplní krví a může zpracovat výsledný pohyb efektivně. Kůň vnímá instinktivně velmi rychle reakce, které probíhají uvnitř těla. Respektujeme tedy moudrost přirozených reakcí, pozorujeme a počkáme si na čas, kdy kůň bude mít zájem pokračovat v ošetření. Doporučuje se raději méně efektivních pohybů, které organizmus zpracuje optimálně. Kvalita má přednost před kvantitou. Důležité je, abychom před výsledným pohybem provedli výdech a uvolněně přistupovali ke koni po celou dobu ošetření (Koleňová, 2012). Musíme respektovat povahu a momentální zdravotní stav koně a jeho potřeby a přizpůsobíme se jim. Začínáme pracovat vždy na lepší straně těla koně a na vzdálenější části od bolesti, respektive zranění. Vytvoříme tak úvodní příjemný pocit, který je základem pro to, aby nám kůň dovolil ošetřit bolestivé oblasti. Míru intenzity upravíme tak, aby vyhovovala koni, proto musíme vynaložit dostatek času pro pozorování reakcí. Tato technika je pro zvíře darem, který mu poskytujeme dokud mu dělá dobře (Koleňová, 2012). Všeobecně se doporučuje začínat ošetření vlevo a vpravo okolo páteře. Tím ovlivníme činnost vnitřních orgánů, protože se tam nalézají reflexní zóny. Dále pokračujeme ošetřením krku a postupujeme od hřbetu dolů k hrudi. Podle zatížení pokrčujeme buď s předními nebo se zadními končetinami a dostaneme se až k bolestivé oblasti (Koleňová, 2012). Při ošetření touto metodou hrají ruce velmi důležitou úlohu, ale nejsou tím nejhlavnějším. Dotyk a práce rukou musí být doplněná správným a harmonickým pohybem těla a jeho správnou pozicí, také správným dýcháním. Při provádění bowenovy techniky na koních musí být tělo maséra dokonale vybalancované. Tělo musí být uvolněné, spodní část těla je základnou pro horní polovinu těla. Nohy by měly být mírně rozkročené a natočené ve 32
směru pohybu. Tělo musí být schopno lehkého pohybu, tak aby celý pohyb mohl být proveden harmonicky, v jednom sledu. Také musíme být vždy na nejbezpečnějším místě. Výsledné pohyby by měly být vykonávány pohybem celého těla. Pohyb vychází z místa pod pupkem a je přenášen přes paže do rukou a prstů. Tím dosáhneme odbourání nefyziologického stresu na klouby prstů a i vykonávaný pohyb přes jednotlivé svaly bude vnímán příjemně. Tento pohyb musí být také doplněn dýcháním (Ruddock, 2006). Základní pohyb, který při masáži vykonáváme má tři části. První z nich nazýváme slide neboli natažení kůže. Provádí se tak, že kůži táhneme v bočním směru, a tak dochází k oddělení vrchní kůže od těla koně. To zajistí protažení povrchové povázky, která je součástí fasciálního systému. Tlak musí být velmi lehký, pouze tak silný, aby se mohla kůže zachytit a vytáhnout. Pracuje se zde jen na povrchu těla a na úrovni kůže. Druhou část pohybu nazýváme bump neboli vyvinutí tlaku. Po dosažení okraje svalu nebo vazu se začne vyvíjet jemný tlak, který se v tomto bodě bude přidržovat po dobu 2-3 sekund. Jakmile ucítíme lehké zastavení našeho pohybu, přestaneme vyvíjet další tlak a setrváme na místě. Tlak nesmí být příliš velký a invazivní, protože by mohlo dojít ke stresu koně a k jeho napjetí ve svalech. Po dosažení této doby následuje finální část pohybu nazývaná glide neboli rozvibrování svalů. Glide provedeme tak, že po dosažení 2-3 vteřin brnkneme přes sval, šlachu nebo vaz a tím docílíme rozvibrování těchto struktur. Při tomto pohybu je možné cítit mírné lupnutí pod prsty, kdy sval proskočí zpět na své původní místo (Ruddock, 2006).
33
7.2
Pozice rukou
Při bowenově masážní technice používáme nejčastěji dvě základní pozice rukou. Podle potřeby a velikosti ošetřovaných míst pak mohou být různě obměňovány. První z nich nazýváme velké M a je zobrazen na obrázku 7. Název popisuje pozici rukou, které jsou postavené do tvaru písmene M. Využíváme zde palce a působíme směrem od našeho těla. Tlak vyvíjíme v pravém úhlu směrem k povrchu těla a palce přitom držíme u sebe. Ostatní prsty by se měly dotýkat těla jen lehce a kůň by je neměl cítit. Dlaně a zápěstí by měly být od sebe, tak abychom viděli na ošetřované místo. Lokty mají být volně u těla umožňovat, aby se pohyb celého těla přenesl přes paže až do palců (Ruddock, 2006). Druhou pozici rukou nazýváme šipka. Šipku používáme při provádění pohybů směrem k našemu tělu. Zvednutím zápěstí docílíme toho, aby byl tlak vyvinut v úhlu 90° k povrchu těla. Ostatní prsty, které netvoří šipku, jsou stočené do dlaně. Prostředníčky by měly být položené těsně vedle sebe. Naše tělo musí být uvolněné, lokty volně u těla. Nejdříve je nutné přetáhnout kůži, tehdy se zápěstí lehce sníží až ke kůži. Při vyvíjení tlaku je naopak zápěstí pozvednuto, aby umožnilo správný úhel tlaku. Po čekací době, kdy nastoupí poslední fáze pohybu přebrnknutí, musí zápěstí zůstat stále pozvednuto (Ruddock, 2006).
Obr.7 Pozice rukou Velké M (Pecková, 2012) 34
7.3
Branding
Každé ošetření začínáme brandingem. Koní během tohoto brandingu ukazujeme, kdo jsme a co se bude dít. Branding navozuje u koně uvolnění. Jakmile navážeme s koněm kontakt, zmapujeme si celé tělo koně naším hmatem. Snažíme se zjistit jakékoliv odchylky od normální teploty, napětí svalů nebo bolestivé reakce. Začínáme od hlavy, jednou rukou jemně stabilizujeme a druhou provádíme palpaci jednotlivých okrsků. Postupujeme přes krk až na trup a poté na končetiny. Pokud zjistíme něco zvláštního, okamžitě přejdeme na druhou stranu koně a obě strany porovnáme. Pokud je kůň rozrušený, můžeme jemnými tahy následovat dráhu močového měchýře, jejíž stimulací se nám může podařit koně zklidnit. (Ruddock, 2006).
Obr. 8 Zvednutí přední končetiny a vybalancování (Pecková, 2012) Při brandingu zvedáme také končetiny koně. Používáme však jiný způsob, než je běžný pro manipulaci s končetinami koně. Při zvedání hrudní končetiny stojíme z boku koně, otočíme kaštánkem a jakmile kůň nohu zvedne, zachytíme ji. Noha koně by měla vytvořit číslici 4. Nohu vybalancujeme, přejedeme po ní dlaní a vrátíme zpět na zem. (Ruddock, 2006). 35
Zadní končetinu zvedáme tak, abychom měli končetinu v pozici, kdy budeme moci pracovat v oblasti křížové nebo stehna, bez jakéhokoliv zbytečného přehmatávání. Stojíme z boku, zvedneme nohu, položíme dlaň na vrchol hlezna a ukročíme pravou nohou směrem k zádi koně. Kopyto zachytíme o stehno a končetinu vybalancujeme. Pánevní končetinu tedy podepíráme naším stehnem (Ruddock, 2006).
7.4
Základní vybalancování
Po brandingu následuje základní vybalancování koně. Toto základní vybalancování spočívá v ošetření partií, kde se nejčastěji nacházejí stresové body. Začínáme ošetřením páteře. Začneme od ocasu a provádíme pohyby šipkou směrem od páteře. Postupujeme od ocasu až k hlavě. Poslední hmat u axisu směřuje směrem k páteři a provádíme jej palcem, tak jak je to znázorněno šipkami na obrázku 11. Šipka vždy znázorňuje výsledný pohyb. Začínáme pracovat vždy na té lepší straně, to znamená na té straně, kde se nevyskytuje problém (Koleňová, 2012).
Obr. 9 Ošetření krční páteře (Pecková, 2012) Je důležité aplikovat ,,zastavovače´´. Ty vytvoříme tak, že palci při poloze rukou velké M provedeme jeden pohyb směrem k páteři přes levý paraspinální sval a následně šipkou prováděnou prsty uděláme pohyb přes pravý paraspinální sval. Stojíme po levé straně koně. Poté začínáme velkým M kaudální pohyby (směrem k ocasu koně), mezi vrcholem kyčelní kosti a sedacím hrbolem. To samé opakujeme na druhé straně koně. Odstoupíme od koně a probíhá 2 minuty čekací doba, kdy necháme koně, aby mohl vstřebat proběhlé procesy. Následuje jeden pohyb palcem kaudálně přes boční hamstring a dále provedeme palci jeden kaudální pohyb přes bod uprostřed stehna. Zde se stýkají tři stehenní svaly. Také opakujeme na druhé straně koně. Následuje čekací doba. Dále palcem provedeme jeden mediální pohyb 36
kolem horního okraje čéšky přes fectus femoris sval. Poté opět opakujeme sérii pohybů přes hýžďové svaly (Ruddock, 2006).
Dále následují dva pohyby směrem k páteři přes trapézový sval koně, jeden pohyb je 4 prsty za lopatkou a druhý těsně za lopatkou. Poté provedeme palci kraniální pohyby přes celý prostor nad lopatkou. Pohyby by měly na sebe bezprostředně navazovat. Následuje pohyb ventrálně přes rhombický sval těsně u jeho úponu na lopatku. Vše opakujeme i na druhé straně koně a následuje čekací doba 2 minuty (Ruddock, 2006).
Obr. 10 Hmaty okolo lopatky (Pecková, 2012)
Dále se přesuneme na krk, kde uděláme pohyby ventrálně dolů po základně krku, dále na středu krku a poté od druhého krčního obratle po hrdlo (Koleňová, 2012). Poté provedeme dorsální pohyby přes prsní sval v úrovni za loktem hrudní končetiny a palci provedeme kraniální pohyb přes okraj trojhlavého svalu, asi jeden prst nad jeho úponem na loketní kost. Pokračujeme ošetřením sedlové krajiny. Nejprve provedeme několik ventrálních pohybů přes první meridián močového měchýře a postupujeme od zádi směrem k hlavě a křížíme tak dráhu prvního močového měchýře. Přibližně na šířku dlaně pod prvním meridiánem najdeme druhý meridián a provedeme přes něj sérii ventrálních pohybů. Tyto pohyby ukončíme až u 37
zadního okraje lopatky. Jestliže kůň začne prohýbat hřbet nebo švihat ocasem, odstoupíme, chvíli vyčkáme a následně provedeme pohyby přes obě dráhy v opačném směru, tedy dorzálně palci. Všechny kroky postupně opakujeme i na druhé straně koně a mezi jednotlivými kroky děláme krátké pauzy, kdy pozorujeme reakce koně (Ruddock, 2006).
Obr. 11 Jednotlivé hmaty a jejich směr (upraveno dle Koleňová, 2012)
7.5
Ošetření problémových oblastí
Následuje ošetření hrudních končetin. Začneme palci obou rukou a provedeme kraniální pohyb přes horní okraj dlouhé hlavy trojhlavého svalu. Pokračujeme kaudálním pohybem prsty přes bříško svalu, který vyplňuje prostor mezi krkem a lopatkou a následně palci provedeme kraniální pohyb přes bříško deltového svalu. Zvedneme přední nohu a držíme ji v pozici číslice čtyři. Tělem jsme natočeni k hlavě koně. Palcem začneme pod loktem sérií pohybů kolem celého předloktí. Začínáme pod loktem na vnější straně a skončíme pod loktem na vnitřní straně předloktí. Poté provedeme palcem sérii krátkých pohybů přes plošku 38
karpálního kloubu, kde je možné cítit jednotlivé šlachy natahovačů prstu Dále změníme pozici, vyměníme si ruce a provedeme prsty pohyb přes spodní okraj vnitřní hlavy trojhlavého svalu. Pohyb provedeme celým tělem, nikoliv jen prsty (Koleňová, 2012). Následně začneme s ošetřením prsního svalu. Prsní svaly plní stabilizační funkci a jsou nejvíce namáhány při stranových pohybech koně (Bromiley, 2002). Prsty natáhneme kůži od zevního okraje svalu a jakmile dosáhneme středu svalu, tak vyvineme tlak a provedeme jeden laterální pohyb přes vnější polovinu svalu. Opakujeme také na druhé straně koně. Ošetření prsních svalů je znázorněno šipkami na obrázku 11 (Ruddock, 2006).
Obr. 12 Ošetření prsních svalů (upraveno dle Raynor, 2006) 39
Velmi často koně trpí na hamstringy, především koně na skoky a na western. Ošetření této oblasti provedeme tak, že začneme palci mediálním pohybem přes odstup pološlašitého svalu pod sedacím hrbolem, tak jak je znázorněno na obrázku 13 (Koleňová, 2012).
Obr. 13 Ošetření hamstringů (upraveno dle Pusey a kol., 2012) Dále provedeme pohyb palcem přes bod močového měchýře, uprostřed podkolenní. Zopakujeme na druhé straně a následně uděláme mediální pohyby přes vnitřní stranu stehenních svalů. Poté provedeme prsty laterální pohyby vnější část stehenních svalů. Tyto pohyby provádíme postupně přes celé stehno a střídáme vnitřní a vnější stranu.
Stejně
postupujeme i přes úzký prostor lýtka, nejprve vnitřní a poté vnější stranu a také celou oblast bérce až po hlezenní kloub. Zopakujeme na druhé straně koně (Ruddock, 2006). Ošetření hrdla koně začínáme u spodního okraje svalu sternomandibularis. Použitím prstů přetáhneme kůži od vnějšího okraje svalu k jeho vnitřnímu okraji. Vyvineme tlak a zpětným pohybem sval rozvibrujeme. Toto provedeme po celé délce krku a opakujeme na druhé straně koně (Ruddock, 2006). Následně začneme na spodní části svalu, palcem a prstem se dostaneme za okraj svalu, natáhneme kůži jemným pohybem nahoru a vyvineme tlak za svalem. Pak s tlakem stáhneme kůži zpět dolů. Postupujeme od hrudní kosti směrem k hlavě (Koleňová, 2012).
40
Celou masáž zakončíme ošetřením čelistního kloubu. Pokud je kůň nervózní, můžeme tímto ošetřením celou proceduru naopak začínat, protože se koni po tomto ošetření uvolňují endorfiny a kůň se rychleji uklidní a uvolní. Při tomto ošetření musíme provést každý pohyb vždy nejprve vlevo a hned napravo. Čekací doby vkládáme dle potřeby. Začínáme pod jařmovým obloukem jeden pohyb palcem kaudálně přes žvýkač v úrovni čelistního kloubu. Dále od kloubu přes celý žvýkač až k jeho volnému okraji provádíme ventrální pohyby pomocí prstů.. Pracujeme v oblasti žuchvy. Poté přes volný okraj žvýkače kaudální pohyb palcem a dorsální pohyb přes zvedač pysku a nozdry. To celé zakončíme pohyby pomocí prstů od spodní čelisti pod uchem, po vnitřní ploše spodní čelisti až k bradě a pohyby vytváříme ventrálním směrem (Ruddock, 2006). Dále prsty uvolníme svaly okolo uší a oční sval v očnicovém důlku. Ošetření uší je zachyceno na obrázku 14 (Koleňová, 2012).
Obr. 14 Ošetření ušních svalů (upraveno dle Pusey a kol., 2012)
41
8 VÝSLEDKY Ke zpracování diplomové práce a potřebných grafů bylo použito programů Microsoft Word a Microsoft Excel. Dotazníky byly vyhodnoceny a na jejich základě byly vyhotoveny jednotlivé grafy.
8.1
Vliv věku koně na účinnost masáží
Graf 1 zobrazuje pokus, který byl proveden s 53 koňmi. Celkem tři koně ve věku 0-3roky reagovali na masáže pozitivně a příznaky potíží u nich vymizely. Jeden kůň tohoto věkového zařazení nevykazoval žádné potíže již před masáží. Koně v rozmezí věku 4-6 let reagovali na masáže ve velkém počtu kladně.U sedmi z nich příznaky potíží vymizely a u tří z nich se potíže projevily i po masážích. 12
10
počet koní
8 potíže vymizely 6
potíže nevymizely úplně nevyskytly se potíže
4
2
0 03roky
4-6let 7-9let
10-14 let
1520let
21-více let
věk koní
Graf 1 Vliv věku na účinnost masáží Koně ve věku 7-9 let reagovali ještě lépe, devět koní potíže opustily, u tří koní se ještě nějaké potíže objevily i po masážích. Co se týče koní ve věkovém rozmezí 10-14 let, sedm koní reagovalo pozitivně, u čtyř koní potíže přetrvávaly a jeden kůň neměl žádné potíže již 42
před masáží. Výrazný účinek měly masáže ve věkové skupině 15-20 let, kde jedenáct koní vykazovalo vymizení potíží a pouze tři koně se svých potíží úplně nezbavili. V kategorii nad 21 let byl ošetřen masáží pouze jeden kůň, kterému bylo 31 let. Tento kůň nebyl schopen pohybu, měl zatuhlé zadní končetiny. Po provedení pouze jednoho ošetření se jeho stav napravil a kůň se již pohyboval bez potíží.
8.2
Vliv bowenových masáží na jednotlivé typy koní
K pokusu bylo využito 30 teplokrevných koní. Z nich u osmi koní nedošlo k úplnému vymizení obtíží a jeden kůň netrpěl žádnými potížemi ani před ošetřením. Na zbylých 21 teplokrevných koní mělo ošetření bowenovou masáží velký vliv a došlo k vymizení potíží koní. Koně, u kterých k vymizení potíží nedošlo byli ve věkovém rozmezí 4-20let, z toho dva koně ve věku 4-6 let, 2 koně ve věku 7-9 let, dva koně ve věku 10-14let a 2 koně ve věku 1520 let. Je možné, že by k vymizení potíží došlo i v těchto případech, ale bylo by třeba více ošetření. Také mohlo dojít k nedodržení správného režimu po masáži ze strany jezdce nebo majitele koně a tím k omezení účinků masáže. 8 7
počet koní
6 5 potíže vymizely 4
potíže nevymizely úplně nevyskytly se potíže
3 2 1 0 03roky
4-6let 7-9let
10-14 let
1520let
21-více let
věk koní
Graf 2 Vyhodnocení celkového vlivu bowenovy masáže na teplokrevníky
43
Pokus s chladnokrevníky je znázorněn grafem 3. Ošetřeni byli 4 koně. Jeden kůň spadal do kategorie 4-6 let, druhý do kategorie 7-9 let a dva koně do kategorie 15-20 let. U všech koní došlo k vymizení příznaků potíží. Úspěšnost byla tedy 100%.
2,5
počet koní
2
1,5
potíže vymizely potíže nevymizely úplně nevyskytly se potíže
1
0,5
0 03roky
4-6let 7-9let
10-14 15let 20let
věk koní Graf 3 vliv masáží na chladnokrevníky
44
21-více let
Koně plemene anglický plnokrevník vykazovali výbornou úspěšnost v rozmezí věku 0-9 let. U všech ošetřených koně plemene anglický teplokrevník ve věkovém rozmezí 10-14 let potíže přetrvávaly i po ošetření bowenovou masážní technikou. 2,5
počet koní
2
1,5
potíže vymizely potíže nevymizely úplně nevyskytly se potíže
1
0,5
0 03roky
4-6let 7-9let
10-14 15let 20let
věk koní
Graf 4 Vliv masáží na koně plemene A 1/1
45
21-více let
Poníci ve věku 0-3 roky neměli před ošetřením potíže nebo reagovali na ošetření kladně vymizením příznaků potíží. Poníci ve věkovém rozmezí 4-6 let a 15-20 let reagovali na masáže podle grafu 6 úplně stejně. Dva koně z každé skupiny reagovali kladně a jeden kůň za každé skupiny nevykazoval vymizení příznaků. U poníka ve věkovém rozmezí 7-9 let se příznaky potíže projevovaly i po ošetření masáží. Nejlepší úspěšnost ošetření vykazovali poníci ve věku 10-14 let, kteří reagovali kladně a došlo k vymizení příznaků potíží. 6
5
počet koní
4 potíže vymizely 3
potíže nevymizely úplně nevyskytly se potíže
2
1
0 03roky
4-6let 7-9let
10-14 let
1520let
21-více let
věk koní
Graf 5 Vliv masáží na poníky
8.3
Vliv plemene koně na výsledek ošetření
Nejvíce zastoupeným plemenem u ošetřovaných koní byl český teplokrevník. U tohoto plemene bylo také nejvíce koní, u kterých potíže přetrvávaly i po ošetřeních. Osm koní plemene český teplokrevník se potíží díky masážím zbavilo. Druhé nejvíce zastoupené plemeno byl český sportovní pony. Zde se našel jeden pony, který měl potíže nadále i po masážích, ale pět dalších poníků vykazovalo velmi dobré výsledky a po masážích u nich potíže úplně vymizely. Dále shetland pony, kde tři poníci reagovali kladně a u jednoho poníka k vymizení potíží nedošlo. U koní plemene anglický plnokrevník u dvou koní potíže přetrvávaly a u tří koní došlo k vymizení potíží. Byli ošetřeni také tři kříženci, z toho jeden měl potíže i po masážích a zbylí dva koně potíže po ošetřeních masáží neměli. U plemen českomoravský belgik, welsh pony, connemara pony, německý sportovní pony hannoverský 46
kůň, kladrubský kůň, oldenburský kůň a belgický teplokrevník měly masáže 100% účinnost a potíže u těchto koní vymizely. Jeden kůň plemene slovenský teplokrevník (ST) a jeden kůň plemene slovenský teplokrevník chovaný v České republice (CS) po ošetření bowenovou masážní technikou vykazovali stále příznaky potíží, jako před masáží. Jeden kůň plemene CS a dva koně plemene ST potíže po masážích již neměli. U huculského ponyho přetrvaly příznaky potíží i po masážích. potíže vymizely
potíže přetrvávají
belgický teplokrevník kříženec oldenburgský kůň kladrubský kůň hannoverský kůň slovenský teplokrevník chovaný v ČR (CS) slovenský teplokrevník český teplokrevník huculský pony německý sportovní pony shetland pony connemara pony český sportovní pony welsh pony anglický plnokrevník českomoravský belgik 0
1
Graf 6 Vliv plemene koně na výsledek ošetření
47
2
3
4
5
6
7
8
9
8.4
Vliv počtu jezdců na výsledek ošetření
Z výsledného grafu vyplývá, že nebyl rozdíl v tom, jestli byl kůň ježděn jedním, dvěma či více jezdci. Nejčastěji nevymizeli potíže u koní v provozu, a to u pěti koní. Čtyři koně, kteří byli ježděni jedním až dvěma jezdci a čtyři koně ježdění pouze jedním jezdcem měli potíže i po ošetření. Zbylí koně reagovali na ošetření pozitivně a došlo u nich k vymizení potíží. 16 14
počet koní
12 potíže zmizely
10
potíže přetrvávají
8
koně bez předchozích potíží
6 4 2 0 1-2 jezdci
pouze jeden jezdec
více jezdců
bez zátěže
počet jezdců
Graf 7 Vliv počtu jezdců na účinky ošetření
48
8.5
Vliv typu sedla na výsledek ošetření
Celkem 46 koní mělo sedlo s kostrou a 7 koní bylo ježděno se sedlem bez kostry. Potíže vymizely celkem u 40 koní. Třináct koní mělo potíže i po masážích. U dvou koní., na které bylo používáno sedlo bez kostry potíže nevymizely ani po absolvování masážní terapie. Z grafu vyplývá, že výsledek ošetření není používaným typem sedla vůbec ovlivněn. 40 35 30
počet koní
25 s kostrou
20
bez kostry
15 10 5 0 potíže vymizely
potíže nevymizely
Graf 8 Vliv typu sedla na výsledek ošetření
49
8.6
Vliv bowenových masáží na koně podle jeho pracovního využití
Do pokusu bylo zařazeno osmnáct teplokrevných koní ve sportu, sedm teplokrevných hobby koní, jeden teplokrevník bez zátěže a čtyři teplokrevníci z jezdecké školy. Poníci byli tři sportovní, čtyři hobby jeden poník bez zátěže a 6 poníků z jezdecké školy. Chladnokrevníci byli čtyři, z toho tři hobby koně a jeden z jezdecké školy. Dále byli zařazeni do pokusu plnokrevníci. Tři byli hobby koně a dva v dostihovém sportu. Z grafu vyplývá, že není téměř žádný rozdíl, jestli kůň sportuje, je pouze jako hobby kůň nebo se jedná o koně z provozu jezdecké školy. Nejlépe na tom jsou koně bez zátěže a koně dostihoví. 18 16 14
počet koní
12 potíže vymizely
10
potíže nevymizely 8
bez předchozích potíží
6 4 2 0 sport
hobby
bez jezdecká dostihy zátěže škola, provoz
Graf 9 Vliv bowenových masáží na koně podle jeho pracovního využití
50
8.7
Vliv počtu ošetření na úspěšnost ošetření
Z grafu vyplývá, že nejlepších výsledků bylo dosaženo, když byly provedeny tři ošetření koně. U jedenácti koní potíže vymizely, u jednoho koně potíže přetrvaly a jeden kůň potíže neměl již před ošetřeními. Nejmenší vliv byl prokázán u pravidelných ošetření. Potíže vymizely u pěti koní a čtyři koně měli potíže i po provedených ošetřeních. Velice dobré výsledky byly i u koní, kteří byli ošetřeni pouze jednou, kdy u třinácti koní potíže zmizely a u pěti koní potíže přetrvávaly. Dva koně byli bez předchozích obtíží. Koně, kteří byli ošetřeni bowenovou masáží pouze dvakrát reagovali vcelku kladně. U tří koní potíže přetrvávaly a u osmi koní došlo k vymizení potíží.
14
12
počet koní
10
8
potíže zmizely potíže přertrvávají bez předchozích obtíží
6
4
2
0 1
2
3
více
počet ošetření
Graf 10 Vliv počtu ošetření na úspěšnost
51
8.8
Vliv masáží na psychický a fyzický stav koně
Graf 11 zobrazuje nejčastější účinek bowenovy masáže u jednotlivých typů koní. Z grafu vyplývá, že nejčastějším přínosem masáže u teplokrevníků bylo, že byl kůň ochotnější v práci a dále pak došlo nejčastěji u odstranění bolestivosti svalů a celkové ztuhlosti koně. Žádný z chladnokrevníků neměl potíže se svalovou ztuhlostí a u dvou ze čtyř chladnokrevníků došlo k prodloužení kroku. U pěti poníků se po ošetření zprostornil pohyb, u čtyř došlo k odstranění bolestivosti svalů a celkové ztuhlosti. U tří pony se zlepšila výkonnost koně a čtyři koně byli ochotnější v práci. Plnokrevníci byli po ošetřeních ochotnější v práci a došlo ke zlepšení výkonnosti.
kůň je ochotnější v práci
kůň působí vyrovnaněji
zmizel neklid, uhýbání a ohánění se ve stáji
pony plnokrevník chladnokrevník
koni se prodloužil krok a zprostornil pohyb
teplokrevník
zlepšila se výkonnost koně
zmizela bolestivost svalů a celková ztuhlost koně 0
5
10
15
Graf 11 Vliv masáží na fyzický a psychický stav koně
52
20
9 DISKUZE Vliv bowenových masáží nebyl dosud dle dostupné literatury příliš zkoumán. McBride a kol. v roce 2004 zkoumali vliv masáží na koně a došli k závěru, že masáže mají vliv převážně na psychiku koně, kdy dochází k relaxaci koně, celkovému uvolnění,masáže snižují stres u koní a vedou k větší vyrovnanosti koně. Proto, je vhodné ošetření bowenovou technikou používat před závody, přehlídkami, přepravou a veterinárními ošetřeními, kdy je kůň vystaven stresu Koleňová, 2012). Dále bowenovy masáže pomáhají detoxikaci organismu koně a snižují alergické reakce (Maguire, 2013). Bowenovu techniku je vhodné použít i při obsedání mladých koní a nebo u koní, kteří mají problémy s nasazováním ohlávky a celkově s dotyky na hlavě (Ruddock, 2010). Během pokusů při psaní této práce byla bowenova technika využita na obsedání dvou teplokrevných koní. Jednalo se o klisny, jedna ve věku 2 a půl roku a druhá ve věku 8 let. Obě byly velmi problémové. Mladší byla velice lekavá a osmiletá neměla nikdy kontakt s lidmi a odmítala dotyky kdekoliv po těle. Po pravidelné aplikaci bowenovy masáže došlo k celkové vyrovnanosti těchto koní a koně byly následně bez problémů obsednuti. Z výše uvedených výsledků vyplývá, že věk koně má vliv na účinky masáží. Největší vliv měly masáže na koně ve věku 7-9 let a dále pak na koně starší 15 let. U koní ve věku 7-9 let proto, že tito koně jsou v aktivním pracovním věku a již mají dokončen růst. Tito koně mají nejčastěji akutní potíže způsobené zátěží ve sportu. Protože se jedná o akutní potíže, reakce organismu koně na bowenovu masáž je velmi dobrá a rychlá. U koní nad 15 let se objevuje již velice mnoho potíží, které se vzájemně ovlivňují. Těmto koním poskytuje masáž úlevu již po prvních ošetřeních. Nejstarším ošetřeným koněm byl 31letý valach, který měl ztuhlý krk a zadní končetiny a nebyl schopný pohybu. Po ošetření bowenovou techniku došlo k rychlé nápravě, uvolnění svalů a kůň se začal opět bez potíží pohybovat. U jednotlivých typů koní došlo k rozdílnému efektu masáží. Nejlepších výsledků bylo dosaženo u chladnokrevných koní, kdy byl účinek 100%. Výsledek může být ovlivněn malým počtem chladnokrevných koní v pokusu, ale nejspíš také věkem ošetřovaných koní, kdy byli ošetřeni koně ve věku 4-9let a 15-20 let. Plnokrevní koně reagovali na masáž velmi dobře, avšak ve věku koní 10-14 let nedošlo k úplnému vymizení potíží. Zde je to způsobeno množstvím potíží u těchto koní, které byly způsobeny v době jejich působení v dostihovém sportu. Může se jednat o problémy způsobené zraněními nebo degenerativními změnami, na 53
které bowenova technika již účinná není. Nejlepší účinky měly masáže na poníky ve věku 1014 let, kde došlo ke 100% zlepšení. Ostatní věkové kategorie pony neprokázaly lepší výsledky než 50% úspěšnost. Výsledky mohou být zkreslené malým počtem zastoupených poníků v jiných věkových kategoriích. Teplokrevní koně dosáhli vynikajících výsledků ve věkových kategoriích 7-9 let a 15 a více let. Koně ve věku 0-4 roky nevykazovaly před ošetřením potíže, ale masáže na ně měly pozitivní vliv z hlediska zklidnění koně a celkové vyrovnanosti těchto koní. Z těchto výsledků vyplývá tedy, že více než typ koně, ovlivňuje vliv účinků masáží věk koně. Co se týče plemene, nejlepších výsledků bylo dosaženo u plemene českomoravský belgik, belgický teplokrevník, oldenburský kůň, kladrubský kůň. Český teplokrevník je nejvšestranněji využívaným plemenem, proto také u tohoto plemene bylo nejvíce koní, kde potíže přetrvávaly. Tito koně jsou využívání nejen ve sportu, ale také v provozu jezdeckých škol, kde koně trpí nejrůznějšími potížemi v důsledku zátěže začínajících jezdců. Stejně tak u plemene anglický plnokrevník. U plemen pony byly výsledky převážně kladné, protože poníci netrpí závažnějšími problémy, jedná se o plemena houževnatá a odolná. Z výsledků vyplynulo,že nebyl rozdíl v tom, jestli byl kůň ježděn jedním, dvěma či více jezdci. Nejčastěji nevymizeli potíže u koní v provozu jezdecké školy, kde jsou koně v neustálé zátěži pod různými jezdci. Potíže těmto koním vznikají stále a opakovaně, nedojde proto tedy k vymizení potíží. Typ použitého sedla neměl na ošetření žádný vliv. Výsledky byly stejné, jak u koní, kteří používali sedlo bez kostry, tak u koní, kteří byli ježděni sedlem s kostrou. Není tedy důležité, jestli má sedlo kostru nebo ne, ale zda koni a jezdci sedí. Nepadnoucí sedlo způsobuje velké potíže a snižuje tak účinky masáží. Dále bylo zjištěno, že není rozdíl, zda kůň sportuje, nebo je využíván jako hobby kůň. nebo se jedná o koně z provozu jezdecké školy. Nejlépe na tom jsou koně bez zátěže a koně dostihoví. Koně bez zátěže díky tomu, že na nich nikdo nejezdí a nejsou nijak zatěžováni a tak nedochází k negativnímu působení jezdce na koně. U dostihových koní mohou být výsledky trochu zkreslené, protože jejich jezdci od nich nepožadují uvolnění a jízdárenskou práci, ale pouze pohyb po rovině a rychlost. Proto nemusí u koně rozeznat jednotlivé potíže.
54
Nejlepších výsledků bylo dosaženo, když byly provedeny u koně tři ošetření.. Velice dobré výsledky byly i u koní, kteří byli ošetřeni pouze jednou, což bude způsobeno tím, že spousta potíží lze vyřešit hned. Někdy je třeba ošetření zopakovat ještě jednou nebo dvakrát.Většinou během maximálně tří ošetření problém zmizí. Nejmenší vliv byl prokázán u pravidelných ošetření. Potíže, které nejdou touto technikou odstranit nezmizí ani po několikanásobném ošetření. Jedná se například o chronická onemocnění pohybového aparátu a různé degenerativní změny. Nejčastějším přínosem masáže u teplokrevníků bylo, že byl kůň ochotnější v práci a dále pak došlo nejčastěji k odstranění bolestivosti svalů a celkové ztuhlosti koně. Velkým přínosem bylo také, že koně byli vyrovnanější. Koně se přestali ohánět v boxu při sedlání a čištění, protože jim přestalo způsobovat nepříjemné pocity a bolest díky tomu, že se koně zbavily ztuhlosti a bolesti svalů.
55
10 ZÁVĚR Bowenova masážní technika se stává oblíbenou metodou při péči o koně. Tato technika pochází z Austrálie. Jedná se o techniku jednoduchou na provedení, s velkými účinky a malým počtem kontraindikací. Je vhodná pro všechny koně, bez ohledu na věk, typ koně, plemeno nebo způsob využití. Bowenova masáž uvolňuje stres a napjaté svaly, spouští očistný proces, pomáhá obnovit správné držení těla a harmonizuje organizmus. Jedná se o velmi šetrnou a nediagnostickou metodu. Spočívá v dynamické masáži svalu a pojivové tkáně. Provádí se prostřednictvím jednotlivých pohybů přes přesně definované body na těle koně. S velkými úspěchy je bowenova technika využívána u koní při svalových problémech, ztuhlosti, dále při neochotě k pohybu. Výborná je také při psychických problémech u koní, kteří odmítají kontakt s člověkem, doteky po těle a nechtějí spolupracovat. Úspěšně je využívána také u nervózních koní a u koní při obsedání. K tomuto účelu je nejlepší ošetření čelistního kloubu. Toto ošetření je často používáno i před ošetřením zubů koně a nebo při nastupování do přepravníku. Velmi dobré výsledky jsou také po použití této techniky v případě ztráty prostornosti chodů koně. Dále při neochotě skákat a celkovém poklesu výkonnosti. U poníků použitím bowenovy masáže lze odstranit ohánění se ve stáji a tito koně jsou pak vyrovnanější. Díky lepšímu prokrvení končetin koně při pravidelných ošetřeních bowenovou technikou byl zaznamenán lepší růst kopytní rohoviny koní. Velmi často je tato technika v poslední době využívána ve spojení s jinými metodami, které se vzájemně doplňují. Výborné je její využití před chiropraktickým ošetřením, kdy dojde k uvolnění jednotlivých svalových partií a je možné dále manipulovat s kostmi. Použití bowenovy masáže zlepšuje důvěru koně v člověka a je tedy velkým přínosem pro každodenní práci s koněm a při výcviku mladých a problémových koní. Bowenova masážní technika se stává velice oblíbenou technikou a je využívána ošetřovateli, jezdci, trenéry a majiteli koní po celém světě.
56
Literatura BROMILEY, Mary W. Massage techniques for horse and rider. Paperback ed. Ramsbury: Crowood Press, 2010, 2002, 160 p. ISBN 18-479-7183-0.
ETTL, By Renate a Desiree Gerber] [TRANSLATION. Practical horse massage: techniques for loosening and stretching muscles. Northampton: Cadmos Equestrian, 2002. ISBN 978386-1279-037.
HOOPER, Pennie. Sports massage for horses. Addington: Kenilworth Press, 2005. ISBN 18721-1987-5.
HIGGINS, Gillian a Stephanie MARTIN. Koně a jejich pohyb: unikátní vizuální průvodce biomechanikou koňského těla. Vyd. 1. Praha: Metafora, 2009, 153 s. ISBN 978-80-7359-2172.
HOURDEBAIGT, Jean-Pierre a Stephanie MARTIN. Masáže koní: unikátní vizuální průvodce biomechanikou koňského těla. Vyd. 1. Praha: Metafora, 2012, 153 s. ISBN 978-8087740-01-9
JELÍNEK, Pavel a Karel KOUDELA. Fyziologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 409 s. ISBN 80-715-7644-1.
KOLEŇOVÁ, Katarína. Bowen-koně 1. určeno pro studenty na kurzu v Barochově, Pyšely, 2012.
57
KVAŠŇÁKOVÁ, Helena. Bowenova masáž: reflexní stimulace technikou Thomase A. Bowena. 2. vyd. Olomouc: Poznání, 2004, 194 s. ISBN 978-808-7419-083.
MAGUIRE, Charlotte. The Bowen Technique for horses. USA, Lexington: Lexington, KY, 2013. ISBN 9781480094338.
MARVAN, František. Morfologie hospodářských zvířat. Vyd. 4. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze v nakl. Brázda, 303 s., xx s. obr. příl. ISBN 978-80-213-1658-4.
MIHOLOVÁ, Blanka. Anatomie a fyziologie hospodářských zvířat. 2. dopl. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1984.
PUSEY, Anthony, Julia BROOKS a Annabel JENKS. Osteopathy and the treatment of horses. Ames, Iowa: Blackwell Pub., 2010, p. ISBN 978-140-5169-523.
RAYNOR, Maggie, Julia BROOKS a Annabel JENKS. The horse anatomy workbook: a learning aid for students based on Peter Goody's classic work, Horse anatomy. London: J.A. Allen, 2006, p. ISBN 978-085-1319-056.
REECE, William O. Fyziologie domácích zvířat. Vyd. 4. Praha: Grada, 1998, 303 s., xx s. obr. příl. ISBN 80-716-9547-5.
RUDDOCK´S, Jock and Ivana. The Equine Touch: Level 1-Foundation Clinic. určeno jen pro diskuzi na kurzu, Slovensko, Častá, 2009.
STAMMER, Stefan a Desiree Gerber] [TRANSLATION. Fyzioterapie: zdravý kůň : prevence, rehabilitace, optimalizace tréninku. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2007, 175 s. ISBN 978-80-209-0355-6. 58
SCOTT, Mike a Lee Ann SWENSON. Evaluating the Benefits of Equine Massage Therapy: A Review of the Evidence and Current Practices. Journal of Equine Veterinary Science [online]. 2009, roč. 29, č. 9, s. 687-697, 2009-9-1 [cit. 2013-01-30]. ISSN 07370806. DOI: 10.1016/j.jevs.2009.07.017. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0737080609005759
MCBRIDE, HEMMINGS a ROBINSON. A Preliminary study on the Effect of Massage to Reduce Stress in the Horse. Journal of Equine Veterinary Science. 2004, roč. 24, č. 2, s. 7681. DOI: 10.1016/j.jevs.2004.01.005.
B.M.T. - BODOVÁ MYOFASCIÁLNÍ TECHNIKA – (BOWEN): Inspirovaná prací Tomase Bowena.
[online].
2013
[cit.
2013-04-03].
Dostupné
z:
http://www.bouzov.info/seminare/BMT-bowen-zakladni-stupen/
Bowen-kurzy.cz. Http://www.bowen-kurzy.cz/ [online]. 2009 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.bowen-kurzy.cz/
European School of Equine Bowen Therapy. European School of Equine Bowen Therapy [online]. 2013 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.equinebowentherapy.com/
KERUMOVÁ, Lenka. Koně si nabrnkám. Koně si nabrnkám [online]. 2003, 2003-12-03 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z: http://www.equichannel.cz/kone-si-nabrnkam
Masáže koní - Bodová myofasciální technika. Masáže koní - Bodová myofasciální technika [online]. 2011 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.masazekoni.snadno.eu/Bodovamyofascialni-technika.html
PLACHÁ, Monika. Jezdectví. Masáže: dopřejte svému koni welness. 2010, č. 11, s. 10-15. 59
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Stavba svalu (Higgins, 2009) Obr. 2 Stresové body koně ( Scott a Swenson, 2009) Obr. 3 Absolutní uvolnění koně po bowenově masáži (Pecková, 2010) Obr. 4 Flémování (Pecková, 2010) Obr .5 Zívání během masáže (Pecková, 2012) Obr. 6 Relaxace koně (Pecková, 2012) Obr.7 Pozice rukou Velké M (Pecková, 2012) Obr. 8 Zvednutí přední končetiny a vybalancování (Pecková, 2012) Obr. 9 Ošetření krční páteře (Pecková, 2012) Obr. 10 Hmaty okolo lopatky (Pecková, 2012) Obr. 11 Jednotlivé hmaty a jejich směr (upraveno dle Koleňová, 2012) Obr. 12 Ošetření prsních svalů (upraveno dle Raynor, 2006) Obr. 13 Ošetření hamstringů (upraveno dle Pusey a kol., 2012) Obr. 14 Ošetření ušních svalů (upraveno dle Pusey a kol., 2012)
60
SEZNAM GRAFŮ Graf 1 Vliv věku na účinnost masáží Graf 2 Vyhodnocení celkového vlivu bowenovy masáže na teplokrevníky Graf 3 vliv masáží na chladnokrevníky Graf 4 Vliv masáží na koně plemene A 1/1 Graf 5 Vliv masáží na poníky Graf 6 Vliv plemene koně na výsledek ošetření Graf 7 Vliv počtu jezdců na účinky ošetření Graf 8Vliv typu sedla na výsledek ošetření Graf 9 Vliv bowenových masáží na koně podle jeho pracovního využití Graf 10 Vliv počtu ošetření na úspěšnost Graf 11 Vliv masáží na fyzický a psychický stav koně
61
PŘÍLOHY DOTAZNÍK Vliv Bowenových masáží na výkonnost koně
Prosím o vyplnění následujícího dotazníku, je možné zakroužkovat více odpovědí.
1) Věk koně: a) 0-3roky b) 4-6let c) 7-9let d) 10-14 let e) 15-20let f) 21-více let 2) Typ koně: a) pony b) cob c) teplokrevník d) plnokrevník e) chladnokrevník 3) Plemeno: ________________________________________________ 4) Pracovní využití koně: a) sport b) hobby c) bez zátěže d) jezdecká škola, provoz e) práce v lese f) dostihy 5) Počet jezdců koně: a) pouze jeden b) 1-2 lidi c) více lidí 6) Používané sedlo: a) s kostrou b) bez kostry 7) Měl kůň před ošetřením nějaké potíže? a) ano
b) ne
8) Tyto potíže byly: a) psychické b) svalová ztuhlost, bolestivost, neochota se ohýbat c) házení hlavou, neochota jít na přilnutí d) ohánění se při čištění a sedlání e) pokles výkonnosti, neochota skákat f) krátké, neprostorné chody g) neochota k pohybu 9) Kolikrát bylo provedeno ošetření Bowenovou masáží? a) pouze jedno b) dvě c) tři
d)
více, pravidelná ošetření 10) Zpozorovali jste zlepšení již při prvním ošetření? a) ano
b) ne
11) Zpozorovali jste zhoršení po prvním ošetření? a) ano b) ne 12) Zpozorovali jste zlepšení po dalších ošetřeních? a) ano
b) ne
13) Zpozorovali jste zhoršení po dalších ošetřeních? a) ano b) ne 14) Zmizely potíže úplně?
a) ano b) ne
15) Na koni jsem zpozorovala zlepšení: a) fyzické
b) psychické c) fyzické i psychické
16) Fyzické zlepšení bylo: a) zmizela bolestivost svalů a celková ztuhlost koně b) zlepšila se výkonnost koně c) koni se prodloužil krok a zprostornil pohyb 17) Psychické zlepšení: a) zmizel neklid, uhýbání a ohánění se ve stáji b) kůň působí vyrovnaněji c) kůň je ochotnější v práci
62
