MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2015

Bc. PETR LESA

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Stroje pro chemickou ochranu rostlin Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Jan Červinka, CSc.

Vypracoval: Bc. Petr Lesa

Brno 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci na téma Stroje pro chemickou ochranu rostlin vypracoval samostatné a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského práva. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:………………………… …………………………………………………….. podpis

Poděkování Tímto bych rád poděkoval doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za poskytnutí cenných rad a konzultací, které jsem využil při psaní diplomové práce. Také děkuji všem, kteří mi pomáhali během studia, firmě ZEAS Polešovice a.s. za umožnění potřebného měření a v neposlední řadě rodičům, kteří mi umožnili studovat.

ABSTRAKT V diplomové práci je uveden přehled způsobů ochrany rostlin a mechanizačních prostředků používaných při práci v chemické ochraně rostlin. Je uvedeno jejich rozdělení a zařazení. Dále je uveden popis jednotlivých částí postřikovačů, možnosti snižování úletu postřikové jíchy při aplikaci a seřizování aplikační dávky. V praktické části řeší měření průtočného množství dvou typů trysek, jejich porovnání se stanovenými hodnotami a kontrola rovnoměrnosti průtočného množství trysek na celém aplikačním rámu postřikovače.

Klíčová slova: ochrana rostlin, postřikovač, trysky, kontrolní testování

ABSTRACT

This thetis presents list of methods of plantsʾ protection and machines at work in a chemical plant protection. I tis presented their distribution and classification. The following is presented charakterization individual parts of sprinklers, the possibility of reducing drift spray liquid in the application and adjusting application rates. In the practical part by measuring flow rates of two types of nozzles, their comparison with set values and control the uniformity of flow rate nozzles around the application frame sprinklers.

Keywords: plant protection, sprinkler, jets, control testing

OBSAH

1

ÚVOD ...................................................................................................................7

2

CÍL ........................................................................................................................8

3

OCHRANA ROSTLIN ..........................................................................................9 3.1

Legislativa.......................................................................................................9

3.1.1 3.2 4

Rostliny a jejich škůdci ................................................................................. 10

Způsoby ochrany rostlin ...................................................................................... 11 4.1

Přímé způsoby............................................................................................... 11

4.2

Agrotechnické požadavky ............................................................................. 12

4.2.1 4.3 5

Ochranná pásma .......................................................................................9

Druhy chemických přípravků ................................................................. 13

Vlastnosti ošetřovaných rostlin ...................................................................... 14

Stroje na ochranu rostlin ...................................................................................... 16 5.1

Rozdělení strojů podle velikosti kapek .......................................................... 16

5.1.1

Zmlžovače ............................................................................................. 17

5.1.2

Rosiče .................................................................................................... 18

5.1.3

Postřikovače ........................................................................................... 19

5.2

Poprašovače .................................................................................................. 22

5.3

Letadlové poprašovače a postřikovače ........................................................... 23

5.4

Moderní prvky využívané při aplikaci postřikových látek .............................. 23

5.4.1

Využití GPS ........................................................................................... 23

5.4.2

Systém rozpoznávání plevelů ................................................................. 24

5.4.3

Přímá injektáž ........................................................................................ 24

5.5

Hlavní součásti postřikovačů ......................................................................... 24

5.5.1

Zásobní nádrž ......................................................................................... 24

5.5.2

Míchadlo ................................................................................................ 26

6

5.5.3

Tlakové čerpadlo .................................................................................... 26

5.5.4

Kompresor ............................................................................................. 29

5.5.5

Filtrace ................................................................................................... 29

5.5.6

Postřikový rám ....................................................................................... 30

5.5.7

Rozvodné a regulační prvky ................................................................... 32

5.5.8

Trysky.................................................................................................... 33

5.5.9

Označování trysek .................................................................................. 38

5.6

Snižování úletu postřikové kapaliny .............................................................. 39

5.7

Seřízení dávkování postřikovačů ................................................................... 40

5.8

Kontrolní testování postřikovačů ................................................................... 42

METODIKA MEŘENÍ ........................................................................................ 45 6.1

Podmínky měření .......................................................................................... 45

6.1.1

Použité stroje a přístroje při měření ........................................................ 45

6.2

Měření průtočného množství tryskou ............................................................. 48

6.3

Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku trysek ..................................... 49

6.3.1

Měření průtočného množství trysky AVI 110-03 .................................... 50

6.3.2

Měření průtočného množství trysky GuardianAIR 110-035 .................... 53

7

DISKUZE............................................................................................................ 56

8

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ ................................................................................ 60

9

ZÁVĚR ............................................................................................................... 61

10

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................. 62

SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 64 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 65

1

ÚVOD V současné době je stále důležitější ochrana zdrojů a životního prostředí jako

takového. V souladu s těmito faktory je však také nutné zvyšovat výnosy a rentabilitu hospodaření tak, abychom byli konkurenceschopni na otevřeném evropském trhu. Z toho důvodu tendence v konstrukci aplikační techniky ukazují cestu, kterou lze dosáhnout zmíněné rentability na straně jedné a eliminace negativních dopadů na životní prostředí, jež plynou z používání pesticidů a minerálních hnojiv, na straně druhé. Při každé činnosti prováděné v zemědělství musíme mít stále na paměti trvale udržitelný rozvoj. Ten je definován jako hospodářský vývoj, jež uspokojuje potřeby současné generace, aniž by byla zpochybněna schopnost budoucích generací zajistit jejich vlastní potřeby. [11] Dnes je třeba vycházet z usměrněné chemické ochrany rostlin. V této ochraně rostlin jsou implementovány poznatky z ekologie, ale také ekonomická hlediska výrobních procesů. Mezi atributy integrované zemědělské produkce patří i zásady precizního zemědělství. U integrované ochrany rostlin se upřednostňují přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň se snižuje závislost na pesticidech. Jádrem tohoto systému je efektivní ochrana před chorobami, plevely a škůdci, jež zajišťuje stabilní výnos a kvalitní produkci zemědělských produktů. Důraz je kladen na snížení rizik dopadu vlivu pesticidů na zdraví lidí a životní prostředí. Důležitý bod v tomto systému je také kvalifikované používání pesticidů v případě, pokud nelze jinak regulovat populace škodlivých organismů- použití pesticidů s vysokou specifitou k danému škodlivému organismu a co nejmenšími vedlejšími účinky na lidské zdraví a životní prostředí. [7] I dnes ale zůstává jedním z nejdůležitějších způsobů ochrany rostlin a rostlinných produktů používání pesticidních přípravků. Díky sledování nežádoucích a vedlejších účinků na životní prostředí. Racionalizace využívání aplikačních technologií vede k náhradě a obnově sortimentu prostředků využívaných v ochraně rostlin. Modernizace musí probíhat na různých úrovních, od techniky, přes poznatky z biologie až po sociální vazby. [19]

7

2

CÍL Cílem diplomové práce „Stroje pro chemickou ochranu rostlin“ je popis a rozdělení

strojů využívajících se k ochraně rostlin, ale také Dále diplomová práce řeší měření průtočného množství trysek při různých pracovních tlacích, ale také porovnání rovnoměrnosti průtočného množství trysek v několika sekcích postřikového rámu.

8

3

OCHRANA ROSTLIN

3.1 Legislativa Používání mechanizačních prostředků na ochranu rostlin je v České republice řízeno zákonem č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů. Všechny činnosti související s provozem mechanizačních prostředků na ochranu rostlin jsou upraveny vyhláškou č. 207/2012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků a o změně vyhlášky č. 384/2011 Sb., o technických zařízeních a o označování dřevěného obalového materiálu a o změně vyhlášky č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Tato mimo jiné stanovuje lhůty pro provádění kontrolního testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků (doba od dne uvedení zařízení do provozu do dne prvního kontrolního testování, nebo doba mezi dvěma kontrolními testováními nesmí přesáhnout pět let, pokud byla na zařízení provedena oprava, která by mohla ovlivnit aplikaci přípravků, musí se provést kontrolní testování před jeho uvedením do provozu).

3.1.1

Ochranná pásma

Z důvodu zabránění znečištění vodních zdrojů jsou stanovena tzv. „Ochranná pásma“. To je vzdálenost mezi necílovou plochou (např. vodní tok) a místem, kde se pesticid aplikuje. Podle nařízení Evropské unie se šířka pásma může lišit. Může být závislá na aplikovaném pesticidu, ale také na stroji, který pesticid aplikuje. Ten může disponovat funkcemi snižujícími úlet postřikové jíchy např. nízkoúletové trysky 50 %, 75 %, nebo 90 %. Tyto hodnoty udávají, o kolik procent je omezen úlet kapaliny, oproti standartní trysce.

9

3.2 Rostliny a jejich škůdci Pěstování polních plodin představuje trvalý zápas člověka s přírodou. Z jedné strany zemědělec využívá sílu přírody, z druhé strany přírodu musí bránit. Člověk se vědomě podílí na vytváření ekologické rovnováhy, kterou se příroda trvale snaží vyrovnávat pomocí svých samoregulačních mechanismů. Už od dávných dob je cílem ochrany rostlin ochránění plodin před škůdci, chorobami a plevely. V době úsilí o racionalizaci ochranných zásahů tento aspekt zesílil a dostal se do popředí. Největší změny nastaly v metodách ochrany rostlin- od jednoduchých technických zásahů se postupem času přešlo k používání syntetických prostředků hubících škodlivé organismy. Při ochraně rostlin je důležité si uvědomit, že každý syntetický preparát je pro přírodu cizí látka, která může narušit přirozený ekosystém. [9]

10

4

Způsoby ochrany rostlin

4.1 Přímé způsoby 1) Fyzikální ochrana -

Mechanická ochrana

Je to způsob ničení škůdců a původců chorob známý již dávno. Tento způsob ochrany rostlin je náročný a pracný, proto je uplatitelný zejména na menších plochách. Patří sem chytání škůdců do pastí, ruční sběr škůdců, odstraňování starých a nemocných rostlin, mechanické obdělávání půdy apod. [20]

-

Termická ochrana

Jejich princip spočívá v proudění horkého vzduchu, přehřáté páry, nebo plamene na plevely a škůdce. Tento způsob ochrany rostlin je energeticky velmi náročný. [14] 2) Biologická ochrana Principem je záměrné užití živých organismů- přirozených nepřátel škodlivých organismů rostlin. Velká výhoda spočívá v nulovém riziku poškození plodiny a nenarušení rovnováhy ekologického systému. [14] 3) Chemická ochrana V současné době je to nejvíce využívaná a účinná metoda ochrany rostlin. Tato metoda se používá cíleně až po zjištění výskytu choroby. Její hlavní výhodou je rychlost zásahu. Naopak její nevýhodou je nepříznivý vliv na životní prostředí. [9] 4) Integrovaná ochrana Integrovaná ochrana rostlin je způsob využívající všechny ekologicky, toxikologicky a ekonomicky přijatelné metody k regulaci škodlivých organismů a k jejich udržení pod hladinou škodlivosti. Využívají se přednostně přirozené omezující faktory. Ochrana rostlin by se neměla brát jako izolovaná pracovní operace, ale měla by být chápana v souvislosti se všemi pěstitelskými opatřeními. [9] Všechna opatření, která směřují k dosažení produkce zdravějších potravin, se musí vzájemně sladit tak, aby se podpořila přirozená odolnost plodin, aby byla chráněna 11

rozmanitost živočišných a rostlinných druhů a byla udržena úrodnost půdy. Teprve až když tato opatření nedostačují, lze uvažovat o přímých metodách ochrany rostlin. Důležité prvky pro integrovanou zemědělskou produkci: -

volba stanoviště

-

výběr odrůd

-

střídání plodin

-

termín setí (výsadby), hustota a hloubka setí

-

příprava půdy k setí a způsob obdělávání půdy

-

údržba okolí pozemku

-

hnojení

-

opatření přímé ochrany [9]

Největší význam při rozhodování, zda provedeme ochranný zásah, mají dva termíny: 1) Hladina škodlivosti- je dosažena, když zvýšení výnosu vlivem určitého zásahu má stejnou hodnotu jako vynaložené náklady. 2) Práh škodlivosti- je taková populační hodnota škodlivých organismů, která opravňuje k provedení ochranného zásahu, aby nedošlo k překročení hladiny škodlivosti. [1]

4.2 Agrotechnické požadavky Způsob chemické ochrany rostlin se odvíjí od formy hospodaření, kterou si zvolíme. Tyto formy jsou v zásadě tři: -

ekologická

-

integrovaná

-

konvenční

Ekologická forma hospodaření prakticky nevyužívá chemickou ochranu rostlin. Jsou zde jiné požadavky na potřebnou mechanizaci. Konvenční a integrovaná (tzv. precizní hospodaření) forma hospodaření využívá chemickou ochranu rostlin.

12

Při využívání integrované formy dochází k ošetření jen těch částí pozemku, na kterých byl zjištěn zvýšený výskyt škůdce. Na zbylé části pozemku se prostředek aplikuje ve snížené koncentraci, nebo se neaplikuje vůbec. Tímto dochází k úsporám. U konvenčního způsobu hospodaření je kladen důraz na rovnoměrnou aplikaci prostředku v celém porostu. 4.2.1 Druhy chemických přípravků Slovem pesticidy se souborně označují chemické přípravky sloužící k ochraně rostlin. Tyto přípravky se mohou používat preventivně, nebo se využívají k hubení škůdců, které se na porostu nachází. Fungicidy slouží k ničení houbových chorob, insekticidy se používají při napadení rostlin hmyzem, herbicidy ničí plevele a méně známé jsou tzv. akaricidy sloužící k hubení roztočů. Každý pěstitel, používající chemické přípravky k ochraně rostlin, vyžaduje od použitých přípravků odpovídající účinnost. V rostlinolékařství se setkáváme se třemi základními okruhy problémů, které se týkají zdraví rostlin: -

Škůdci (mšice, sviluška, mandelinka bramborová, atd.)

-

Choroby (padlí, rzi, plíseň)

-

Poruchy látkové přeměny (nedostatek mikro a makro elementů)

Žádná z uvedených způsobů ochrany rostlin není „širokospektrální“, proto je důležité členit původce poškozující rostliny. Pesticidy se aplikují dvěma způsoby: -

Po zjištění výskytu škůdce (u většiny škůdců)

-

Preventivně (plísně)

Chemické prostředky se používají ve formě: -

Postřik, rosení, zmlžování- přípravek se na rostliny dostává ve vodním nebo jiném roztoku. Mezi výhody patří dobrá přilnavost roztoku na rostlinách a malá spotřeba přípravku. Nevýhodami jsou velká spotřeba vody a práce s přípravou.

13

-

Poprašování- přípravek je na rostliny rozptýlený na jemné prachové částečky. U této formy je relativně velká spotřeba přípravku

-

Desinfekce půdy- nejčastěji se používá pára, která zničí škůdce, ale i jejich zárodky v půdě

-

Moření- tato ochrana se provádí před setím. Osivo se obalí ochranným mořícím prostředkem, který ničí škůdce na povrchu semen, zárodky chorob a také zabraňuje proniknutí infekce do semene z půdy. [4]

4.3 Vlastnosti ošetřovaných rostlin Podle nároků na použité stroje lze rozdělit porost do tří skupin: 1) Nízký porost zapojený, nebo v řádcích. Zde se používají individuální rozptylovače pro každý řádek, nebo rámy s rozptylovači o záběru až 36 metrů, příp. i zařízení, které využívá podporu vzduchu pro zvýšení účinnosti aplikace. 2) Středně vysoký porost většinou v řádcích (např. rajčata a podobné plodiny). U tohoto porostu se používá rám vybaveny rozptylovači, které stříkají na rostliny ze stran i seshora. 3) Vysoký porost (vinice, sady a chmelnice). Zde se ošetřuje nejčastěji jedna, nebo dvě řady rostlin po jedné straně, rozptylovače směřují do výšky rostlin. Porost má řadu vlastnosti ovlivňujících postřik: a) Velikost a povrch listů rostliny- malé lehké listy jsou pokryty postřikovou kapalinou lépe, než listy velké. Postřiková kapalina také lépe ulpívá na ochmířených listech, než na hladkých. b) Hustota porostu- postřiková kapalina se snadno rozptýlí na vrchních a krajních listech rostliny, na straně obrácené k rozptylovači. Kapky kapaliny musí mít určitou tzv. průnikovou energii z důvodu, aby se pokryla i spodní strana listů a aby se kapky dostaly i dovnitř porostu. [1]

14

Postřiková kapalina má z hlediska kvality ulpívání na listech a kvality rozptylu několik vlastností: 1) Velikost kapek, nebo částic- menší kapky i částice lépe ulpívají na listech a také celý povrch listů lépe pokrývají. Se zmenšující se velikostí kapek však významně klesá jejich průniková energie, proto se při aplikaci malých kapek musí používat stroje s podporou vzduchu. 2) Průniková energie (kinetická energie)- čím menší je rychlost kapky a čím menší je její velikost, tím menší je její průniková energie. 3) Okrajový úhel kapky- je-li okrajový úhel vetší než 100°, je kapalina i podložka špatně smáčivá, kapky špatně ulpívají a vazební síly jsou malé. Pokud je úhel menší než 90°, je kapka plochá, protože vazební síly mezi kapalinou a podložkou je velká. [3]

15

5

Stroje na ochranu rostlin

Stroje pro ochranu rostlin mají v zemědělství nenahraditelné místo. Jejích význam v zemědělství neustále stoupá a to především díky rozšiřování minimalizačních technologií zpracování půdy. V posledních letech se tato technologie velmi rozšiřuje do stále více zemědělských podniků. Ochrana zemědělských kultur před působením škůdců, chorob i plevelů přináší zvýšení zemědělské produkce. Ochranu rostlin je nutné chápat zejména jako prevenci před výskytem škodlivých organismů a nikoliv jen jako léčebný zásah. Nepřímým způsobem ochrany rostlin je tedy prevence, která je dána dodržováním agrotechnických lhůt, výběrem kvalitního osiva, dodržováním osevních postupů a volbou odrůdy. Bohužel i přes veškerou prevenci se v zemědělství neobejdeme bez kvalitních strojů na ochranu rostlin, díky kterým můžeme zajistit dobrý zdravotní stav rostlin a tím i vysoký výnos. Z toho plyne, že bez strojů na ochranu rostlin nemůže být rostlinná výroba efektivní. [9]

5.1 Rozdělení strojů podle velikosti kapek Postřikování je charakterizováno velikostí kapek od 100 do 600 μm. Předpokládaná spotřeba vody se pohybuje od 200 do 1000 l.ha-1. Rozptyl postřikové kapky funguje na hydraulickém principu- do trysek je vháněna kapalina pod tlakem od 100 do 700 kPa. Potřebný tlak je vyvíjen dvěma způsoby: -

kapalina prochází přes čerpadlo a je vháněna do trysek

-

tlak vzduchu se zvyšuje v celém zásobníku, tím dochází k vhánění kapaliny do trysek

Možnost využití postřikování závisí na několika faktorech: Povětrnostní podmínky- postřiky se neaplikují těsně před, po dešti, za deště a při rychlosti větru nad 4 m.s-1. Na trhu se prodávají trysky s tzv. řízenou vzduchovou podporou, ty jsou schopny aplikovat postřik do rychlosti větru 9 m.s -1. Hustota porostu- při velké hustotě porostu se postřik nedostane pod listy porostu. Pokud je to nutné, zvýší se dávka postřiku. Včasná aplikace- při včasné aplikaci se může ušetřit další dávka postřiku.

16

Časová náročnost- tento faktor se odvíjí od kvality postřiku a včasnosti aplikace. [4] Stroje na ochranu rostlin se dělí, podle velikosti částic při rozptylu, do třech skupin: -

postřikovače- průměr částic od 150 do 400 μm

-

rosiče- průměr částic od 50 do 150 μm

-

zmlžovače- vytvářející těžké mlhy mají průměr částic od 20 do 50 μm, vytvářející lehké mlhy mají průměr částic do 20 μm [9]

Tab. 1 Rozsahy hektarové dávky pro různé technologie aplikace a plodiny [19]

Plodiny (stanoviště) polní, vč. zeleniny sady chmelnice vinice lesy

Hektarová dávka [l.ha-1] Technologie Postřikování Rosení Zmlžování 200-600

50-300 300-1000 400-3000 300-1000 50-400

200-2000 600-2000 200-1000

0,5-20 1-50 0,1-5

5.1.1 Zmlžovače Zmlžování je rozptylování tekutého pesticidu zmlžovačem (viz. obr. 1) bez jeho předchozího ředění na ošetřovanou plochu v dávce do 5 l.ha-1, jeho kapky nepřesáhnou 50 μm. Tyto částice jsou charakteristické malou rychlostí klesání a hmotností. Ve volné přírodě lze tedy použít tzv. těžká mlha, v uzavřených prostorách (skleníky) lze použít lehká mlha. Z důvodu velké závislosti na klimatických podmínkách se v současnosti na ochranu polních plodin téměř nepoužívají. [11]

17

Obr. 1 Zmlžovač [17] 5.1.2 Rosiče Rosením se rozumí ošetřování rostlin rosičem (viz. obr. 2), při kterém je minimálně 80 % rozptýleno na kapky o rozměrech od 25 do 125 μm. Kromě velikosti kapek je pro rosení charakteristické také použití větší koncentrace roztoku, nižší spotřeby nosné látky a použití hydropneumatického, nebo pneumatického rozptylu kapaliny. Do prostorů je roztok vháněn proudem vzduchu vytvořeným ventilátorem, který roztoku uděluje potřebnou energii. Ventilátor se používá kvůli menší stabilitě a horší sedimentaci kapek. Vzduch slouží také jako nosné médium, které dopravuje kapalinu na ošetřované rostliny. Rosiče jsou určeny především k ošetřování vinic, sadů i chmelnic. Rosiče mohou být nesené na tříbodovém závěsu traktoru, vhodné pro menší podniky. Mnohem více používané jsou ale traktorové návěsy, které mají vysokou plošnou výkonnost. [22]

Obr. 2 Tažený rosič Sleza 1000 [23]

18

5.1.3 Postřikovače Podle obhospodařované plochy si zemědělec může vybrat z několika typů postřikovačů: -

nesené

-

návěsné

-

samojízdné s vlastním energetickým zdrojem.

Postřikovače se liší objemem zásobní nádrže, který může být od 400 do 10 000 l, ale také záběrem aplikačního rámu, který může být od 12 do 36 m (v dnešní době jsou na trhu stroje se záběrem až 45 m). [11] U ochrany rostlin se vývoj směřuje k přesnému dávkování přípravků. Proto jsou nové stroje na ochranu rostlin vybaveny nejmodernější technikou. Účinnost pesticidů je podmíněna vlastnostmi strojů na chemickou ochranu rostlin- dodržení zadané koncentrace roztoku, rovnoměrná aplikace na povrch půdy, či ošetřované rostliny a zabránit úletu roztoku mimo pozemek, na kterém se provádí aplikace. Podíl návěsných a samojízdných postřikovačů se v posledních letech zvyšuje. Je to dáno vysokým komfortem obsluhy, minimalizací úletu postřikové kapaliny při aplikaci a precizním dávkováním. [19] Tab. 2 Označení rozsahu dávkování [2] Rozsah dávkování l.ha-1 pozemní letecké

Technologie Postřikování hrubými kapkami

Označení české Velký objem

Postřikování středními kapkami

Střední objem

Postřikování jemnými kapkami

Nízký objem

LV Low Volume

50-100

5-50

Zmlžování hrubými kapkami

Velmi nízký objem

VLV Very Low Volume

5-50

0,5-5

Zmlžování jemnými kapkami

Ultranízký objem

ULV Ultra Low Volume

do 50

do 0,5

anglické HV High Volume

nad 500 nad 150

MV 100-500 50-150 Medium Volume

19

5.1.3.1 Postřikovače nesené Tento typ postřikovačů je nesen na tříbodovém závěsu traktoru. Je vhodný do podniků hospodařících na menší výměře půdy. Objem zásobní nádrže je od 400 do 1200 litrů a pracovní záběr je až 24 metrů. Díky lehké ovladatelnosti spojené s využitím moderních technologií umožňují tyto postřikovače dosahovat velkých plošných výkonů. Přestavování aplikačního rámu může být ruční, nebo hydraulické. U většiny je ovládání armatur aplikačního rámu ruční, může být ale ovladatelné automaticky pomocí řídící jednotky. U postřikovačů s velkým objemem zásobní nádrže může docházet k zhutnění půdy, proto je důležitá volba traktoru. [11]

Obr. 3 Nesený postřikovač Amazone [12] 5.1.3.2 Postřikovače návěsné Tyto postřikovače splňují, díky svým technickým parametrům, podmínky potřebné pro zemědělce s větší výměrou půdy. Objem zásobní nádrže je až 4000 litrů a pracovní záběr a 36 metrů. Konstrukčně se jedná o rámovou konstrukci s jednou nápravou. K rámu jsou namontovány potřebné funkční celky. Při větším pracovním záběru je nutná stabilizace ramen, aby nedocházelo k jejich poškození- vyrovnávače kmitů, silentbloky a pružné prvky závěsu. Návěsné postřikovače disponují také automatickým přestavováním sklonu při jízdě po svahu. Možnost nastavení sklonu zajistí kopírování terénu a tím dodržení rovnoměrné aplikace kapaliny na porost. Přestavování aplikačního rámu z transportní do pracovní polohy je plně hydraulické. Pomocí elektrohydraulického ovládání jsou možná různá nastavení- výškové přestavení, jednostranné sklápění, redukce ramen, přestavování sklonu a úhlu postavení. U této skupiny postřikovačů lze využít technologii přímé injektáže pesticidů a také použití NSenzoru potřebného k variabilnímu dávkování při hnojení dusíkem. [22] 20

Obr. 4 Návěsný postřikovač Hardy Commander 4500

5.1.3.3 Samojízdné postřikovače Tato skupina postřikovačů patří mezi nejvýkonnější techniku na ochranu rostlin. Objem zásobní nádrže je až 10 000 litrů a záběr aplikačního rámu až 36 metrů. Díky své výkonnosti se tyto stroje vyplatí podnikům, které obhospodařují několik tisíc hektarů půdy a podnikům, nabízejícím služby. Jedná se o rámovou konstrukci s vlastním spalovacím motorem, který je potřebný pro pojezd, hydraulickou soustavu a čerpadlo postřikové kapaliny. Nejrozšířenější je u těchto strojů hydrostatický pohon všech kolv každém kole je hydromotor. Všechna kola jsou říditelná a mají několik variant natáčení kol. Všechny operace se ovládají z kabiny stroje. U těchto strojů je samozřejmostí vybavení palubním počítačem a dálkové řízení nastavování průběhu aplikačního procesu. [22]

21

Obr. 5 Samojízdný postřikovač Tecnoma Laser

5.2 Poprašovače Poprašovače jsou stroje používající se velmi málo. Mají zásobník na postřikovou kapalinu o objemu do 0,2 m3 s dávkovacím zařízením, jenž vyhrnuje popraš do sacího otvoru ventilátoru. Po průchodu ventilátorem je popraš rozptýlen do proudu vzduchu a padá na porost. U tohoto stroje se používá buď jediná koncovka ovládaná ručně, nebo dlouhé kuželovité trubice s řadou otvorů. Tyto trubice jsou uloženy vodorovně- kolmo na směr jízdy. Používají se především pro plošný poprach nízkých plodin. Technikou práce jsou podobné postřikovačům a rosičům. Výhodou těchto strojů je, že nepotřebují vodu, avšak nevýhodou je větší spotřeba ochranné látky z důvodu špatného ulpívání popraše na listech rostlin. Kvůli lepšímu ulpívání na rostlinách se někdy používá zvlhčený poprach- do proudu vzduchu s poprašem se stříká voda, nebo se popraš nechává projít elektrickým polem- částice popraše získají orientovaný elektrický náboj a jsou přitahovány k listům. [9]

22

5.3 Letadlové poprašovače a postřikovače U letecké ochrany rostlin se využívají stejné principy jako u strojů pro hnojení kapalnými, nebo tuhými látkami. Používají se speciální letadla, která mají nádrž na postřikovou kapalinu uloženou v těžišti letadla. Čerpadlo s rámem, na kterém jsou uloženy rozptylovače, je uloženo pod dnem nádrže na postřikovou kapalinu. Obsah nádrže se míchá tím, že se část kapaliny vrací zpátky do nádrže. Aplikace postřiku je řešena pneumaticky. V případě nouzového přistání lze také pneumaticky otevřít celé dno nádrže. [9]

Obr. 6 Letadlový postřikovač Z-37A [15]

5.4 Moderní prvky využívané při aplikaci postřikových látek

5.4.1 Využití GPS V posledních letech se využití GPS v ochraně rostlin stává velmi důležitým prvkem. U postřikovače je možný záznam jednotlivých pozemků, které ošetřujeme, do paměti řídící jednotky postřikovače (tvorba aplikační mapy). Díky přesnému zaznamenávání jízd (přesnost až 0,1 m) je možné přesnější navazování pracovních jízd. Postřikovače jsou také vybaveny systémem, který dokáže automaticky vypínat jednotlivé sekce trysek na postřikovém rámu. Tím dochází ke snížení nákladů za chemické prostředky a nehrozí poškození rostlin z důvodu aplikace velké dávky postřikové kapaliny.

23

5.4.2 Systém rozpoznávání plevelů Tento systém je vyvíjen už poměrně dlouhou dobu. Měl by do praxe přinést výhodu lokální aplikace postřikové kapaliny do míst jejích skutečné potřeby, tzn. aplikace dražších chemických prostředků proti plevelům by probíhala jen v místech jejich výskytu. Největší výhodou by bylo snížení nákladů za chemické prostředky, ale také zmenšení zátěže pro životní prostředí. Hlavním principem tohoto systému je použití optických senzorů, které jsou schopny rozpoznat ohniska plevelů. Bohužel je zatím u prototypů problém potřeby dvou průjezdů postřikovače. Při prvním průjezdu se vytvoří aplikační mapa s výskytem plevelů, při druhém je aplikována vhodná koncentrace pesticidů.

5.4.3 Přímá injektáž Z důvodu relativně pomalých reakcí rozpoznávacích systémů bude v praxi rozhodující vyvinutí přesného a robustního systému pro rozpoznávání plevelů. Tento systém bude muset spolupracovat se systémem přímé injektáže, ten bude promíchávat herbicidy až těsné před vstupem do trysek. V hlavní nádrži tedy bude pouze kapalné hnojivo, nebo čistá voda. Koncentrované přípravky budou v malých nádobách. V řídící jednotce se navolí dávka jednotlivých přípravků a dávka vody. Dávkování přípravků zle automaticky (aplikační mapa), nebo manuálně. Je ale důležité, aby obsluha perfektně znala pozemek, na který aplikuje přípravky. [13]

5.5 Hlavní součásti postřikovačů 5.5.1 Zásobní nádrž Nádrže slouží k uložení postřikové jíchy určené k postupné aplikaci na zemědělské plodiny nebo pozemky. Nádrž obsahuje a jsou pro ni důležité ukazatele jako jsou- velikost (objem), materiál použitý k jejich výrobě, tvar a vybavenost nádrží jako integrálních součástí aplikátorů. Stroje bývají většinou vybaveny třemi nádržemihlavní, proplachovací (10% objemu hlavní nádrže) a nádržka na vodu (10-20 litrů, 24

slouží k opláchnutí rukou, nebo zasažených částí těla) Jsou do ní také přivedeny všechny potřebné armatury- sací a míchací potrubí. Součástí kapalinového rozvodu bývá také naplavovací nádržka, do které se nasype, nebo nalije přípravek, který je dopraven do zásobní nádrže a rozmíchán. Aby při aplikaci postřiku nedocházelo k ucpávání trysek, je nutné mít v zásobní nádrži umístěny filtry (tkané, nebo probíjené plastové) s průměrem otvorů 60-80 μm. Podle vnitřních tlakových poměrů se hlavní nádrže dělí na tlakové a beztlakové, ty jsou nejrozšířenější. Malé nádrže s objemem do 800 litrů jsou určeny především pro traktorové nesené stroje, střední nádrže mají objem 800 až 2000 litrů a jsou určeny především pro návěsné stroje. Nádrže s objemem nad 2000 litrů se používají nejčastěji u návěsných, u nástaveb a u samojízdných strojů. Tvar nádrže ovlivňuje funkci aplikátoru a míchacího zařízení. Tvar by měl podporovat a usnadňovat funkci míchacího zařízení v nádrži. Nádrž by neměla vytvářet tzv. hluchá místa (prostory těžko přístupné vířivému účinku míchacího zařízení). Má také zajišťovat úplné a snadné vyprázdnění nádrže, aby veškerá postřiková kapalina vytekla vyprazdňovacím otvorem a tím se usnadnilo vyplachování nádrže. Toto je důležité zejména při změně typu používaného přípravku. Nádrž má také podporovat příčnou stabilitu stroje. Důležitý je také použitý materiál nádrže. Nádrž musí dlouhodobě odolávat působení chemikálií a musí být také dostatečně pevný pro použití v polních podmínkách. Povrch nádrže by měl být dokonale hladký, zejména uvnitř. Jako materiál se nejvíce používají plasty- nejpoužívanější je polyethylen a polyester se skelnými vlákny, protože nejlépe splňují potřebné požadavky. Plnící otvor se sítem a těsným uzávěrem bývá v horní části nádrže. Důležitou součástí stroje je ukazatel hladiny náplně, ten musí být trvale a snadno čitelný z místa řidiče a z místa plnění nádrže, slouží ke kontrole naplněnosti nádrže. Vyprazdňovací zařízení musí umožnit úplné vyprázdnění nádrže, je-li stroj ve vodorovné poloze. Vypouštěcí otvor musí být také zajištěn proti náhodnému otevření. Po každém ukončení činnosti postřikovače je důležitá asanace stroje. Tato asanace spočívá v důkladném propláchnutí všech částí rozvodu aplikační kapaliny, nádrže i trysek. V současnosti všechny nově registrované stroje na ochranu rostlin jsou vybaveny přídavnými nádržemi o velikosti 1/10 objemu hlavní nádrže. Tyto přídavné nádrže jsou připojeny tak, že i když je naplněná hlavní nádrž, je možné propláchnout všechny rozvody kapaliny čistou vodou, příp. vodou s čistícím prostředkem. Hlavní nádrž stroje musí být po vyprázdnění také důkladně vypláchnuta. Zde se využívají 25

oplachovací trysky, je-li jimi stroj vybaven. V opačném případě se musí hlavní nádrž nejméně dvakrát celá naplnit čistou vodou. [2]

5.5.2 Míchadlo Míchadlo zabezpečuje stálou koncentraci postřiku, která se během aplikace nesmí měnit. Je několik druhů míchadel: Mechanické- využívá se hřídel se dvěma až čtyřma páry radiálních lopatek. Tato hřídel je umístěna ve spodní části zásobní nádrže a má rychlost 100 až 180 ot.min-1. Používají se také kyvná míchadla, která jsou tvořena jednoduchými lopatkami a hřídelí, která se kývá rychlostí 15 až 50 kyvů.min-1. Hydraulické- tento druh míchadla promíchává obsah nádrže vratným proudem tlakové kapaliny. Tryska, kterou proudí míchaná kapalina, se nachází ve spodní části nádrže. Pneumatická- obsah zásobní nádrže je promícháván přetlakovým proudem vzduchu vedeným do spodní části nádrže. [9]

5.5.3 Tlakové čerpadlo Důležitým prvkem všech postřikovačů je čerpadlo, to dopravuje postřikovou jíchu, pod tlakem, ze zásobní nádrže k tryskám. Čerpadla mohou být pístová, odstředivá, plunžrová nebo membránová. Velikost průtoku čerpadla se liší podle počtu trysek. Při větším záběru musí mít čerpadlo větší výkonnost. Aby docházelo ke správné aplikaci a byla aplikovaná dávka celou dobu nastavení konstantní, je nutný rovnoměrný průtok. Typy čerpadel používaných u postřikovačů: a) Pístové čerpadlo- základním principem funkce tohoto čerpadla je přeměna rotačního pohybu na přímočarý pohyb pístů pomocí klikového mechanismu. K válcům jsou připojeny sací a výtlačné komory s ventily. Tyto čerpadla mají lichý počet pístů z důvodu snížení pulzace průtoku a tlaku. Kvůli ochraně klikové skříně před postřikovou kapalinou, jsou prostory klikové skříně a válce od sebe odděleny. V klikové skříni je uložen křižák, na píst se přenáší 26

přímovratný pohyb dobře těsnící pístnicí. V případě, že se kapalina dostane vlivem netěsnosti pístu pod něj, může vytéct otvorem, aniž by namáhala těsnění pístnice. Používají se pro pracovní tlak do 10 MPa. b) Odstředivé čerpadlo- na rozdíl od ostatních používaných čerpadel pracuje kontinuálním způsobem. Ve spirálové skříni je uložen rotor s lopatkami, nebo zakřivenými kanály, který uděluje nasávané kapalině, od středu směrem k obvodu, kinetickou energii. Na obvodu rotoru se pohybová energie mění na tlakovou, tím pádem kapalina teče do potrubí pod určitým tlakem. Pokud se uzavře sací, nebo výtlačný kanál, kapalina přestane proudit a čerpadlo se odlehčí. Příkon u tohoto čerpadla je nutný pouze k překonání ztrát vnitřním třením a ztrát mechanických. Jsou charakterizována poměrně velkým dopravním množstvím, ale při menším pracovním tlaku- od 0,4 do 0,6 MPa. Jsou také spolehlivá a konstrukčně jednoduchá, ale citlivá na opotřebení. c) Plunžrové čerpadlo- konstrukčně je velmi podobné pístovému čerpadlu. Liší se pouze tím, že má plunžr menší průměr, než je světlost válce a je těsněn na vstupu do prostoru válce, nikoliv na svém obvodě uvnitř válce. d) Membránové čerpadlo- toto čerpadlo pracuje na stejném principu jako pístová čerpadla, tj. přerušovaným způsobem. Zde se také převádí rotační pohyb hnacího hřídele na přímočarý výkyv membrány ojnicí. Postřiková kapalina se nasává pomocí sacího ventilu a je vytlačována výtlačným ventilem. Mezi velkou výhodu těchto čerpadel patří dokonalé oddělení prostoru mazaného olejem od prostoru s postřikovou kapalinou. Jsou jedno nebo vícemembránová. Membrána je zpravidla vyrobena z plastu, nebo gumy. Pracovní tlak těchto čerpadel je od 1 do 5 MPa, průtok je stejný jakou u pístových čerpadel. Konstrukčně jsou jednoduchá a odolná proti opotřebení- postřiková kapalina nepřichází do styku s kovovými částmi čerpadla. e) Písto-membránové čerpadlo- jsou obdobné konstrukce jako pístová a membránová čerpadla. [2]

27

Obr. 7 Membránové čerpadlo [11]

Stanovení výkonnosti čerpadla Qč

[l.min-1]

a) Norma BBA

Qč = 6.Bp + 0,05 Vn

[l.min-1]

Bp- pracovní záběr postřikovače

[m]

Vn- objem nádrže

[l]

b) Norma ČSN [l.min-1]

Qč = 15.Bp Bp- pracovní záběr postřikovače

[m]

c) Výpočet podle průtočnosti trysky

Qč = (1,2~1,3)

60.Bp.Q.𝑣𝑝 104

[l.min-1]

Bp- pracovní záběr postřikovače

[m]

Q- dávka postřikové jíchy

[l.ha-1]

vp- pojezdová rychlost

[m.s-1]

28

Zvolená vhodná výkonnost čerpadla je důležitá z důvodu, aby čerpadlo bylo schopné po celou dobu práce postřikovače vyvíjet a dodržovat požadovaný pracovní tlak v celém systému (i ve vedení k nejvzdálenějším tryskám)

5.5.4 Kompresor Kompresory se používají rotační (lamelové, nebo tzv. Rootsovo dmychadlo, které má dva rotory ve tvaru osmiček). Tlakový proud vzduchu se používá k rozptylování postřikové kapaliny, její dopravě do porostu a k vytvoření tlaku v nádrži, který je nutný pro dopravu kapaliny do rozptylovačů. Využití tlakového proudu vzduchu je jedna z nejefektivnějších cest vedoucí ke snížení úletu malých kapek postřikové jíchy. [9]

5.5.5 Filtrace Filtraci se věnuje velká pozornost, neboť je důležité mít postřikovou kapalinu bez nečistot. Nečistoty a špatně rozpuštěné pesticidy mohou vést k ucpávání trysek a tím následně k nerovnoměrné aplikaci kapaliny. U většiny postřikovačů je filtrace několikanásobná, má čtyři až pět stupňů. První stupeň je filtr na vstupu do nádrže, druhý stupeň je filtr nacházející se v sání před čerpadlem, který chrání citlivé části čerpadla. Za čerpadlem ve výtlaku je třetí stupeň- tlakový filtr. Čtvrtý stupeň je filtr před vstupem do jednotlivých sekcí rámu. Posledním, tedy pátým stupněm čištění kapaliny jsou filtry před každou tryskou. U filtrů umístěných ve výtlačné části obvodu je důležité respektovat jejich barevné, nebo číselné značení, aby nedošlo ke změně nastavovacích charakteristik. Někteří výrobci osazují postřikovače tlakovými filtry s regulovatelným zpětným proplachováním. Postřiková jícha, která je přiváděna do tělesa filtru, prochází přes filtrační vložku. Konstrukce tělesa filtru umožňuje průtok části postřikové jíchy z primární strany síta přes škrtící ventil zpět do hlavní nádrže. Díky tomuto se odnášejí hrubší nečistoty, často to jsou částice nedostatečně rozpuštěného práškového přípravku. [22]

29

Obr. 8 Filtry rozvodu postřikové kapaliny [16]

5.5.6 Postřikový rám Postřikový rám je také někdy označován jako tryskový rám, který rozvádí postřikovou kapalinu k jednotlivým tryskám. Ty dispergují kapalinu na kapénky požadované velikosti. Rám se skládá z ramen (pravé, levé a středová část), které bývají sestaveny z několika sekcí, počet sekcí bývá závislý na velikosti pracovního záběru. Šířka pracovního záběru zpravidla odpovídá šířce pracovního záběru secích strojů, kultivátorů, nebo musí být jejich celým násobkem. V případě potřeby by mělo být možno použít jakoukoliv sekci samostatně. Postřikový rám bývá zpravidla umístěn v zadní části postřikovače. U samojízdných postřikovačů může být použito také čelní umístění, toto umístění umožňuje lepší kontrolu práce. Ramena rámu lze přestavovat z přepravní do pracovní polohy a naopak. U menších strojů (do pracovního záběru 12 m) i ručně. U většiny postřikovačů jsou ramena ovládána hydraulicky, nebo pneumaticky. Výšková regulace rámu musí mít rozsah minimálně 1 m (např. od 0,5m do 1,5 m od povrchu země). Tento požadavek bývá u návěsných a nesených postřikovačů rušen malou světlostí traktoru. Polohová funkce rámu je ovládána pomocí samostatného, nebo společného hydraulického okruhu s energetickým prostředkem s několika pracovními válci. Ramena musí být v přepravní poloze zajištěna proti samovolnému otevření. Rám může být na stroji uchycen několika způsoby. Prvním způsobem je, že je zavěšen (má možnost ručního několikanásobného výškového nastavení pomocí tažných lanek), 30

druhým je uchycení rámu na paralelogramu a třetím způsobem uchycení rámu je pomocí stabilizačního zařízení. Od pasivní stabilizace rámu (omezování a tlumení nežádoucích vertikálních a horizontálních výkyvů) výrobci postupem času přecházejí k aktivní stabilizaci. Na konci obou ramen jsou umístěny ultrazvukové senzory sloužící k předávání

impulzů

palubnímu

počítači,

ten podle

počtu

impulzů

ovládá

elektromagnetický rozvaděč hydraulického okruhu s hydromotorem, pomocí kterého se nastavuje požadovaná poloha výkyvných ramen, která s menší čí větší přesností kopírují povrch pozemku. Ramena se mohou pohybovat nahoru, dolů, ale i dopředu a dozadu. Na každém ramenu můžou být až 3 senzory. Pokud se na postřikovači nachází 1 senzor, stroj je vhodný na rovinatý, čí mírně nerovný povrch, ramena se přizpůsobují pomocí automatické regulace výšky a sklonu. Postřikovač se 2 senzory je vhodný na velmi nerovný povrch, ramena při náklonu nejsou na sobě závislá. Při použití 3 senzorů na ramenu je rameno schopno aktivně přizpůsobovat nastavenou výšku po celé délce ramene (možné použití jen u velkých záběrů). Vzdálenost postřikového rámu od země má být v základním nastavení po celé délce stejná, nejčastěji se pohybuje okolo 500 mm (přípustné odchylky jsou do 100 mm, horizontální výchylky do 12°, vertikální výchylky do 7°). Vzdálenost mezi tryskami zpravidla bývá 500 mm. Může být ale také 250 mm (tuto variantu nabízí u svých postřikovačů např. firma Horsch), díky tomu se postřikový rám může posunout blíže k porostu a tím dochází ke snížení úletů postřikové jíchy při aplikaci. Při aplikaci musí být postřikový rám dostatečně stabilní, ale také pružný, aby nedocházelo k poškození při nárazu na překážku, nebo povrch půdy. Při vychýlení se také musí co nejrychleji vrátit do pracovní polohy. Každý větší výkyv je pro aplikaci nežádoucí, zvyšuje je nerovnoměrnost ošetřování, ale také může docházet k únavě materiálu a tím k poškození ramen. K vybavení postřikovacích rámů s pracovním záběrem nad 12 m patří také značkovací zařízení, které se používá ke směrovému navádění v plodních plodinách, když není možný jiný způsob směrové navigace, např. zařízení, umístěné na konci ramen, vyrábějící pěnu. [2]

31

Obr. 9 Postřikový rám návěsného postřikovače [18] 5.5.7 Rozvodné a regulační prvky Rozváděcí vedení se používá hadicové, nebo trubkové, které musí být konstruováno na maximální tlak, musí vyhovovat svými rozměry a vlastnostmi používaným kapalinám. Toto vedení musí být dobře těsnící, spolehlivé a spojovací hadice mezi sekcemi se nesmí deformovat. Hadice a hadicové spoje se musí umísťovat tak, aby na nich nebyly ostré ohyby. Vnitřní průměr vedení je volen tak, aby rychlost proudění nepřekračovala 3 m.s-1 (se zvyšující se rychlostí se zvyšují tlakové ztráty), rychlost také nesmí klesnout příliš pod 2 m.s -1 z důvodu usazování tuhých částic. Tlakové ztráty, které vznikají zejména třením postřikové kapaliny o stěnu vedení, se projevují zvýšenou nerovnoměrností průtoku trysek, který by neměl překročit odchylku 5 % od střední hodnoty. Tato nerovnoměrnost lze omezit změnou průtokové plochy trysek podél rozváděcího vedení ale také změnou průřezu rozváděcího vedení. Změnou průřezu vedení vznikají problémy výrobního charakteru, proto většina výrobců postřikovačů volí konstantní průřez vedení i jednotné osazení trysek. K tomu použijí rozdělovač k rovnoměrnému zásobování trysek, aby dosáhli tolerovanou nepřesnost v průtočnosti 5 %. Regulační prvky na postřikovači jsou: -

Tlakoměry- slouží ke kontrole nastaveného pracovního tlaku. Vzhledem k dobré čitelnosti musí mít analogové tlakoměry průměr minimálně 100 mm. Přesnost tlakoměrů musí být s odchylkou maximálně 20 kPa při pracovním tlaku od 100 do 800 kPa. 32

Pojistné ventily- tyto ventily zabraňují poškození rozvodného systému

-

z důvodu nadměrného tlaku ve vedení, mohou také plnit funkci přepouštěcích ventilů. Regulační a ovládací prvky- slouží k regulaci a ovládání toku postřikové

-

kapaliny. Používají se ručně ovládané ventily (kohouty, šoupátka), elektricky ovládané ventily (ovládání pomocí elektromotoru, nebo solenoidu) a pneumaticky ovládané ventily (ovládání pomocí stlačeného vzduchu). [2]

5.5.8 Trysky Nejdůležitější prvek stroje rozhodující o kvalitě postřiku jsou trysky. Úkolem trysek je: 1) Tříštit (dispergovat) postřikovou kapalinu na kapičky požadované velikosti 2) Dodržovat rovnoměrnost rozptylu kapaliny v pracovním záběru trysky i celého stroje 3) Dodržovat požadovanou přesnost dávkování Podle druhu energie využívané k disperzi aplikované kapaliny se trysky označují jako: -

mechanické

-

pneumatické

-

hydraulické

-

kombinované

Schématické rozdělení trysek je zobrazeno na obr. 10. Mechanická disperze- mechanický způsob disperze rotačními rozptylovači se nejčastěji používá u aplikátorů s nízkým až velmi nízkým dávkováním postřikové jíchy, regulace velikosti kapek se provádí změnou rychlosti rotace- změnou obvodové rychlosti rotačních rozptylovačů. Rozptyl vzniká při rotaci desky, nebo válcového síta. Dochází zde k rozptylu při přívodu kapaliny na pevnou šikmou destičku. Na destičce se vytváří tenký film, který se na jejím obvodu rozpadá na malé kapky. U tohoto způsobu disperze je využita kinetická energie rotujících, nebo vibrujících těles, někdy označovaných jako atomizéry. Největší předností mechanického způsobu disperze

33

kapalin je volba kapkového spektra v úzkém velikostním rozpětí. Rotační rozptylovače se využívají zejména u letadlových postřikovačů, v omezené míře jsou použity i u pozemních aplikací. Pneumatická disperze- používá se zejména u nízkotlakých aplikátorů pro ošetřování speciálních plodin (chmel, vinná réva). Tato disperze bývá kombinována s disperzí hydraulickou. Hydraulické trysky jsou zde nahrazeny speciálními rozptylovači, které vstřikují postřikovou kapalinu do proudu vzduchu od ventilátoru, ten má funkci nejen dopravní, ale také disperzní. Hydraulická disperze- principem rozptylování postřikové jíchy na kapky u hydraulických trysek s využitím tlakové energie je vytváření útvarů s velkým povrchem, jako je např. vlákno, nebo blána. Kapalina, která se přivádí pod určitým tlakem do trysky, zvětšuje svoji rychlost na úkor snižování vnějšího tlaku. Tlak při výtoku z trysky se zmenší tak, že je menší než atmosférický. Ve směru proudnic má kapalina kinetickou energii ekvivalentní tlaku na vstupu do trysky. Vnitřní tlak, jímž byla kapalina v trysce urychlována, zůstává a způsobuje rozptýlení proudu kapaliny na malé kapky. Kapky tuto energii kumulují na svém obvodě, kde vzniká povrchové napětí kapek. Disperzi také napomáhá náraz proudu kapaliny na vzduchovou bariéru. Hydraulická disperze je nejstarší a dodnes nejvíce používaný způsob tříštění kapalin na kapky, používá se téměř u všech typů postřikovačů. Termická disperze- termické rozptylování (někdy také označované jako termomechanické) se uplatňuje při aplikaci přípravků Ultra Low Volume (aplikace velmi malého množství vysoce koncentrovaného přípravku). Využívá kombinaci vysoké teploty a rychle proudících plynů. Stejný princip využívají termomechanické zmlžovače používající se při ošetřování porostu v uzavřených prostorách, nebo k ochraně lesních porostů. Pulzační motor vytváří rychle proudící výfukové plyny, ve kterých se aplikovaný přípravek odpařuje. Náhlým ochlazením vzduchu se kondenzuje v hustou mlhu.

34

Elektrodynamická disperze- základním principem tohoto způsobu rozptylování kapaliny je působení velmi silného elektrického pole s napětím asi 2,5 kV na procházející přípravek. Ten způsobuje, že vzniklé kapénky si udržují silný elektrický náboj a pohybují se, na ošetřovaný porost nebo povrch se záporným nábojem, v silovém poli rychlostí až 10 m.s-1. Tento způsob rozptylování je vyznačován úsporou účinných látek přípravků a vysokou biologickou účinností zásahu. [2]

Obr. 10 Schématické rozdělené trysek (rozptylovačů) [19] 35

Dle konstrukčního hlediska se trysky dělí na: a) štěrbinové b) nárazové c) vířivé d) víceotvorové Štěrbinové trysky se používají nejčastěji pro plošný postřik. Funkční otvor má ve tvaru obvodové, nebo otvorové štěrbiny. Postřiková kapalina je rozptylována do vějířovitého zásahového obrazce s rozptylovým úhlem 80 stupňů nebo 110 stupňů. Injektorové trysky, u kterých je kapalina přiváděna do injektoru, tam dochází k poklesu dynamického tlaku, vlivem toho je otvory přisáván vzduch, který se ve směšovací komoře mísí s postřikovou jíchou. Díky tomu, že jsou molekuly vzduchu obaleny kapalinou, dochází k vytvoření větších kapek (viz. obr. 11).

Obr. 11 Injektorová tryska [6]

Obr. 12 Štěrbinová tryska [21]

Dvouštěrbinové trysky jsou určeny pro aplikaci kontaktních insekticidů a fungicidů v obilovinách. Tato tryska vytváří ploché obrazce se vzájemným úhlem 60, 90, nebo 120 stupňů mezi postřikovými paprsky. Při jízdě směřuje jeden paprsek vpřed a jeden vzad z důvodu velké pokryvnosti povrchu rostliny.

Obr. 13 Tryska DF s dvojitým plochým paprskem [21]

36

Nárazové trysky (na obr. 14) vytváří při disperzi plochý vějíř z kapiček vznikajících ve výřezu tělesa trysky, kolmém na osu kanálku trysky. Jsou určeny pro aplikaci kapalných hnojiv při hnojení na list a aplikaci systémových herbicidů.

Obr. 14 Nárazová tryska [21]

Vířivé trysky s kuželovým výstřikovým obrazcem se používají zejména pro aplikaci insekticidů a fungicidů pro celoplošný postřik. Víceotvorové trysky jsou učeny zejména pro aplikaci kapalných hnojiv. Podle počtu otvorů v trysce dokáží vytvářet kapky o velikosti 1 až 3 mm.

Obr. 15 Vířivá tryska [21]

Obr. 16 Tří a šestiproudá tryska [21]

Trysky s plochou charakteristikou dokáží vytvářet velmi jemné kapičkové spektrum. Díky jejich rovnoměrné distribuci postřikové kapaliny jsou vhodné pro aplikaci většiny pesticidů. Nízkoúletové trysky mají ve své konstrukci zabudován omezovač, které snižuje podíl nejjemnějších kapiček v kapičkovém spektru, tím je postřiková kapalina vycházející z trysky méně citlivá na úlet vlivem větru. Injektorové trysky jsou charakteristické hrubou atomizací kapičkového spektra. Tryska je opatřena dvěma bočními otvory, kterými je dovnitř nasáván vzduch, ten se smíchává s kapalinou a dochází k tvorbě hrubšího kapičkového spektra, jež je odolné proti úletu vlivem větru. Z důvodu hrubé atomizace dochází ke snížení počtu kapek kapaliny, což vede ke

37

snížení pokryvnosti. Trysky, kterými se aplikují tekutá hnojiva, vytváří jeden, tři, nebo pět souvislých proudů kapaliny, ty zabraňují popálení porostu. [9] 5.5.9 Označování trysek Přední výrobci trysek pro aplikační stroje používají firemní označení úplných trysek i jednotlivých prvků. Každé označení trysky musí ukazovat na zařazení trysky a vypovídat o základních parametrech, mezi které patří: -

typ trysky charakterizující funkci a tvar výstřikového proudu

-

průtok trysky při tlaku 300 kPa, nebo velikostní číslo, které odpovídá měrnému průtoku

-

velikost výstřikového úhlu ve stupních

-

materiál, z něhož je tryska vyrobena, resp. její část s kalibrovaným výstupním otvorem [19]

Tab. 3 Označení trysek ALBUZ Typ trysky AVI

Výstřikový úhel [°] 110

Vyrobeno dle ISO

Kód barvy 03 (modrá)

Trysky jsou také označeny barevně. Barva trysky se jednoznačně vztahuje k určitému objemovému průtoku v l.min-1 při pracovním tlaku 300 kPa. Podle standardů ISO se všichni výrobci postupně snaží sjednotit barevné označení trysek. Tab. 4 Průtoky trysek a barevné označení vlastních trysek [19] Objemový průtok vody při tlaku 300kPa [l.min-1]

Barva trysky

0,3 0,4 0,6 0,8 1,0 1,2 1,6 2,0 2,4 3,2 4,0

růžová oranžová zelená žlutá fialová modrá červená hnědá šedá bílá světle modrá (černá) 38

5.6 Snižování úletu postřikové kapaliny Způsoby, jak omezit úlet postřikové kapaliny při aplikaci, jsou v dnešní době velice aktuálním tématem. Úlet aplikační kapaliny se řeší z hlediska ekonomického, ale také především z ekologického hlediska. Nejjednodušším a zároveň nejlevnějším způsobem jak zabránit úletu postřikové kapaliny je použití trysek, které vytváří jen malý podíl kapek postřikové kapaliny s rozměrem pod 100 μm. Tyto trysky jsou označovány jako antidriftové. Dalším velmi rozšířeným způsobem je využití řízené asistence proudu vzduchu. Rozdíl mezi způsoby asistence proudu vzduchu je v úhlu nastavení trysek a směru proudu vzduchu (viz. obr. 17).

Obr. 17 Schéma řízené asistence vzduchu systému TWIN firmy Hardi [5]

Nejpoužívanější a nepropracovanější systém je od firmy Hardi. Je založen na velice jednoduchém principu- trysky s úhlem výstřiku 110° s charakteristickou plochou vstřikují kapalinu do souvislé vzduchové clony v pevně nastaveném úhlu. Toto nastavení zajišťuje rovnoměrnou distribuci postřikové kapaliny a také optimální využití této vzduchové podpory. Úhlové nastavení trysek se vzduchovou clonou optimalizuje umístění postřiku na rostlinách a eliminuje změny směru větru. Z tohoto důvodu TWIN systém umožňuje, při aplikaci postřikové kapaliny, použit vyšší pojezdovou rychlost, kontrolu úletu postřikové kapaliny, redukovanou dávku vody a také umožňuje zvýšit produktivitu práce. Díky správnému umístění proudu vzduchu vůči tryskám se sníží citlivost na vítr a tím se zajistí rovnoměrná distribuce postřikové kapaliny na všechna 39

místa dané plodiny. Z důvodu snížení dávky vody na 50 až 70 l.ha -1 je potřeba méně často plnit postřikovač. Tím se eliminují časové ztráty a zvýší se efektivita práce. U systému, který pracuje s podporou vzduchu, jsou na výložníkových ramenech uloženy dva ventilátory o průměru 630 mm. Ty vytváří silný proud vzduchu, ten je přiváděn do rukávců pravého a levého výložníku. Průtok vzduchu může dosahovat až 2000 m3.h-1. Maximální rychlost proudu vzduchu je 35 m.s-1. Pro správnou funkčnost systému pracujícího s podporou vzduchu je důležitá možnost změny úhlu výstupu vzduchu a trysek. Toto nastavení je variabilní, systém se může naklopit v rozsahu 40° vpřed a 30° vzad, naklápění se provádí pomocí kláves na řídící jednotce. Z hlediska cílového zasažení škodlivého činitele v porostu je velice důležité nastavení správného úhlu mezi tryskami a vzduchem. [11]

5.7 Seřízení dávkování postřikovačů Jednou ze základních úloh postřikovače je dávkování přesně stanoveného množství postřikové jíchy v požadované kvalitě na jednotku plochy. Pro splnění tohoto požadavku musí obsluha postřikovače dodržet pomocí dávkovacího zařízení pracovní podmínky ze vztahu měrné dávky postřikové jíchy:

𝑄=

6 ∙ 102 ∙ 𝑞1 ∙ 𝑖 𝐵𝑝 ∙ 𝑣𝑝

=

6 ∙ 102 ∙ 𝑞̅ 𝐵𝑝 ∙ 𝑣𝑝

[l.ha-1]

q- průměr průtoku tryskami

[l.min-1]

Bp- pracovní záběr postřikovače

[m]

vp- pracovní rychlost

[km.h-1]

i- počet trysek

[-]

Obsluha postřikovače musí dodržovat konstantní průtok kapaliny tryskami- konstantní tlak v systému a konstantní pracovní rychlost. Při změně pracovní rychlosti z důvodu nerovnoměrnosti povrchu (např. kopec) je důležité, aby se měnila i dávka postřikové jíchy. Dávkovací systémy strojů se dělí:

40

1) Systém DPM Systém využívá samoregulace objemového čerpadla postřikovače poháněného o motoru stroje, které má lineární charakteristiku průtoku. Průtok tryskami je závislý na pracovních otáčkách čerpadla, z toho důvodu je důležité dodržovat konstantní pracovní rychlost postřikovače. Při změně pracovní rychlosti musí obsluha stroje znovu nastavit pracovní tlak, nebo průtok tryskami. 2) Systém DPA U tohoto systému dávkovací zařízení zabezpečuje synchronizaci měrné dávky s měnící se pracovní rychlostí. Zařízení snímá ujetou dráhu a průtok, nebo tlak kapaliny. Pomocí servoventilu si nastaví požadovaný pracovní tlak, který odpovídá okamžité pracovní rychlosti a požadované dávce kapaliny. 3) Systém DIS Zde jde o injekční dávkování, při kterém se koncentrovaný pesticid dávkuje do proudu nosné kapaliny (čistá voda). Množství dávkovaného pesticidu odpovídá pracovní rychlost. Při změně pracovní rychlosti měrná dávka kapaliny zůstává konstantní, mění se pouze koncentrace pesticidu. [14] U synchronizované měrné dávky postřikové jíchy s pracovní rychlostí platí vztah:

𝑞=

𝑄𝑝 ∗𝐵𝑝 600∗𝑐∗𝑖

∗ 𝑣𝑝

[l.min-1]

𝑞 = 𝑘 ∗ 𝑣𝑝

[l.min-1]

Qp- dávka neředěného pesticidu

[l.ha-1]

Bp- pracovní záběr postřikovače

[m]

Vp- pracovní rychlost

[km.h-1]

i- počet trysek

[-]

c- koncentrace aplikované směsi

[%]

41

Obr. 18 Schéma postupu seřizování postřikovačů [10]

5.8 Kontrolní testování postřikovačů Kontrolní testování spočívá v přezkoumání způsobilosti profesionálního zařízení pro aplikaci přípravků (postřikovače). Toto testování je upraveno zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů. Kontrolu provádí schválená provozovna kontrolního testování. Díky mobilním jednotkám se může kontrola provádět přímo v podniku.

42

Prvním krokem je, aby provozovatel postřikovače zažádal, u některé ze schválených provozoven kontrolního testování, o kontrolu funkční způsobilosti. Před kontrolou musí být stroj zbaven veškerých nečistot. Samotná kontrola probíhá zpravidla v 11 následujících krocích: 1) Přejímka mechanizačního prostředku -

mezi tento krok patří identifikace stroje, při kterém se zjistí název, druh a typ stroje, výrobní číslo a zda je zapsán v Úředním registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin

-

pokud se stroj nedostatečně zbavil nečistot před kontrolou, musí se jich zbavit v této fázi

2) Kontrola čerpadla -

do rozvodu kapaliny se připojí kontrolní tlakoměr a pracovní tlak se nastaví na 400 až 600 kPa

3) Míchací zařízení -

provádí se vizuální kontrola, zda dochází k viditelnému proudění kapaliny

4) Nádrž -

pomocí vizuální kontroly se zjišťuje, zda nedochází k průsaku a zda je funkční ukazatel výšky hladiny postřikové kapaliny

5) Kontrolní, měřící regulační a ovládací systém -

provede se vizuální prohlídka, zkontroluje se přesnost tlakoměru, a zda fungují regulační prvky

-

do rozvodu kapaliny se umístí kontrolní průtokoměr, tento průtokoměr s průtokoměrem měřeného stroje musí mít odchylku maximálně 5%.

6) Rozvod kapaliny -

vizuální kontrola těsnosti rozvodu, zkouška pracovního rámu a zkouška tlaku kapaliny v každé sekci postřikového rámu

7) Filtrace -

kontroluje se, zda je umístěn nejméně jeden filtr v sací i tlakové větvi čerpadla, filtr musí být neporušený a vyměnitelný

8) Postřikový rám -

kontrola všech funkčních částí rámu

43

9) Trysky -

vizuální kontrola, zda jsou všechny trysky shodné, zkouší se, zda po 5 sekundách od uzavření tlakové kapaliny nedochází k odkapávání kapaliny z trysek

10) Rozptyl -

měří se příčná rovnoměrnost rozptylu trysek pomocí žlábkového zkušebního zařízení, pokud toto měření není možné z hlediska konstrukce aplikačního rámu, či použitých trysek, stanoví se pouze průtočné množství jednotlivých trysek zachycováním protečené kapaliny

-

příčná rovnoměrnost rozptylu kapaliny v celém pracovním záběru hodnocená variačním koeficientem nesmí přesáhnout 10 %.

11) Vydání osvědčení a označení postřikovače -

pokud postřikovač splní všechny požadavky kontrolního testování, je vydáno osvědčení o funkční způsobilosti stroje a stroj se označí nálepkou [8]

44

6

METODIKA MEŘENÍ Podle zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a podle vyhlášky

č. 207/2012 Sb. je jedním z parametrů kontrolního testování postřikovače kontrola průtočného množství kapaliny tryskou. Toto průtočné množství se musí shodovat (možná odchylka 5%) s dávkovacími tabulkami vytvořenými výrobcem testované trysky.

6.1 Podmínky měření Cílem laboratorního měření bylo posouzení rovnoměrnosti průtočného množství všech trysek osazených na aplikačním rámu postřikovače Mazzoti MAF 4240. Měření průtočného množství trysek bylo prováděno ve venkovním prostředí. Pokus nebyl ovlivněn nepříznivým počasím- v době pokusu bylo slunečno (teplota okolí 10°C) a bezvětří.

6.1.1 Použité stroje a přístroje při měření Při měření byl použit samojízdný postřikovač Mazzotti MAF 4240 (rok výroby 2014) (viz. obr. 19) s pracovním záběrem 24 m. Objem hlavní nádrže na postřikovou kapalinu je 4620 l, dále se zde nachází dvě nádrže o objemu 260 l na čistění stroje a mytí rukou, ale také nádrž o objemu 30 l na míchání. Řízení kol je zde hydraulické s třemi nastavitelnými kombinacemi řízení- řízení všech kol v kruhu, jen předních kol a krabí chod. Odpružení na obou nápravách je hydraulicko-pneumatické. Motory do postřikovačů Mazzotti MAF dodává firma Perkins. V tomto postřikovači se nachází motor o výkonu 168 kW a točivém momentu 986 N.m-1. Čerpadlo, sloužící k dopravě postřikové

kapaliny

z hlavní

nádrže

k tryskám,

je

zde

písto-membránové

-1

AR 280 BP C/C o průtoku 282 l.min . Postřikový rám je ovládán hydraulicky a rozdělen do třinácti vypínatelných sekcí, kde krajní dvě sekce na obou ramenech ovládají tři trysky, zbylé sekce ovládají čtyři trysky.

45

Obr. 19 Samojízdný postřikovač Mazzotti MAF 4240

Trysky jsou rozmístěny standartně po 500 mm, tzn. nachází se zde 48 držáků pro pět trysek s protiodkapovou membránou a bajonetovým uchycením trysek značky Arag (viz. obr. 20).

Obr. 20 Pěticestný držák trysek Arag Penta [6] Na testovaném postřikovači jsou obsazeny tři cesty držáků tryskami. Všechny tři typy trysek jsou injektorové (s přisáváním vzduchu), jedna z trysek je tryska AVI 11003 modré barvy od značky Albuz, druhá z trysek je tryska GuardianAIR 110-035 tmavě červené barvy od značky Hydro, u obou trysek jsme prováděli měření.

46

Obr. 21 Kabina samojízdného postřikovače Mazzotti MAF 4240

Samotné měření průtočného množství trysky postřikovače bylo prováděno přístrojem AAMS S-monitor nozzle tester (viz. obr. 22). Toto zařízení umožňuje měřit průtok všech druhů trysek (mimo pneumatických) používaných na rosičích a postřikovačích s přesností 1%. Zařízení AAMS je určeno pro rychlé a přesné zjištění účinnosti a opotřebení trysek. Měření je možné použít také pro kalibraci. Přesnost 1% má zařízení při průtoku od 0,25 l.min-1 do 2 l.min-1 .

Obr. 22 Přístroj AAMS S-monitor nozzle tester

47

6.2 Měření průtočného množství tryskou Před začátkem měření je důležité provézt kalibraci přístroje, které se provádí tak, že nejprve na postřikovači nastavíme požadovaný pracovní tlak (není důležité jak velký, ale měl by být během celého průběhu kalibrace stabilní), pod trysku umístíme nádobu měřícího přístroje a na displeji se nám ukáže aktuální průtočné množství procházející tryskou, tuto hodnotu si zapamatujeme. Poté pod trysku dáme měřící nádobu, do které minutu zachycujeme kapalinu vycházející z trysky. Množství kapaliny v nádobě změříme a také zapamatujeme. Z těchto dvou hodnot vypočítáme nové množství pulzů, které zadáme do přístroje. Při měření postupujeme tak, že na postřikovači zapneme všechny sekce trysek a nastavíme požadovaný tlak, při kterém chceme měřit průtok. Při měření všech trysek by měl být tlak v systému stabilní. Po ustálení tlaku v systému zapneme přístroj AAMK a pod trysku dáme odměrnou nádobu měřícího přístroje. Stisknutím tlačítka „Start“ na přístroji zahájíme měření, na displeji se zobrazí aktuální průtok tryskou. Když se hodnota stabilizuje, hodnotu tlačítkem uložíme a pokračujeme k další trysce. Po změření všech trysek měření opakujeme ještě dvakrát. Měření průtočného množství jsme prováděli u dvou typů trysek (viz. obr. 23): První měření jsme prováděli u trysek AVI 110-03 značky Albuz, měřili jsme průtočné množství při tlaku 2 bary (100 kPa), 3 bary (300 kPa), 4 bary (400 kPa), 5 barů (500 kPa) a 6 barů (600 kPa), měření všech trysek za každého tlaku jsme měřili třikrát. Druhé měření jsme prováděli u trysek GuardianAir 110-035 značky Hydro, měřili jsme při tlaku 1 bar (100 kPa), 2 bary (100 kPa), 3 bary (300 kPa), 5 barů (500 kPa) a 6 barů (600 kPa). Naměřené hodnoty z přístroje AAMS transformujeme do PC.

48

Obr. 23 Držák trysek s testovanými tryskami na postřikovači Mazzotti MAF 4240

6.3 Kontrola rovnoměrnosti objemového průtoku trysek Objemový průtok je chápán jako množství kapaliny, jenž proteče tryskou za jednotku času. Měření objemového průtoku se provádí zachytáváním kapaliny vycházející z trysky do odměrné nádoby za jednotku času, nebo se měření provádí průtokoměrem. Vzorec pro výpočet: Aritmetický průměr objemového průtoku každé trysky 𝑞̅𝑖 =

∑𝑁 (−) 𝑞𝑖 𝑁

[l.min-1] N- počet opakování

Aritmetický průměr objemového průtoku všech trysek 𝑞̅ =

∑𝑁 (−) 𝑞𝑖 𝑛

[l.min-1] n- počet trysek

49

Tab. 5 Tabulkové hodnoty trysky Guardian Air 110-035 tm. červená Tryska Guardian Air 110-035 Tlak [kPa]

Průtok [l.min-1]

100

0,81

200

1,14

300

1,40

400

1,62

500

1,81

600

1,98

Tab. 6 Tabulkové hodnoty trysky AVI 110-03 modrá Tryska AVI 110-03 Tlak [kPa]

Průtok [l.min-1]

200 300

0,99 1,2

400 500 600

1,39 1,55 1,7

6.3.1 Měření průtočného množství trysky AVI 110-03 Tuto trysku vyrábí firma Albuz a je originálně dodávána na postřikovačích Mazzotti. Je vhodná pro všechny druhy chemických přípravků (kontaktních i systémových), včetně tekutých kapalných hnojiv. Je vyrobena z keramického materiálu, díky kterému má velkou přesnost a nízkou míru opotřebování. Úhel rozstřiku kapaliny je 110°. V důsledku vytváření bublinek je odstraněno spektrum nejmenších kapének a tím je vhodná k práci při rychlosti větru do 9 m.s -1. Naměřené hodnoty jsou pomocí programu Excel vyjádřeny graficky na obr. 24 a 25.

50

Tab. 7a Naměřené hodnoty trysky Albuz AVI 110-03 Nastavený pracovní tlak [kPa] Číslo trysky

200

300

400

500

600

1 2 3

1,01 0,98 1,01

1,20 1,22 1,19

1,38 1,36 1,37

1,58 1,59 1,51

1,67 1,72 1,73

4 5 6 7 8

1,00 1,01 0,99 1,00 0,99

1,20 1,18 1,21 1,21 1,19

1,42 1,41 1,37 1,39 1,40

1,52 1,54 1,54 1,58 1,55

1,65 1,70 1,74 1,73 1,69

9 10 11 12 13

0,99 1,01 1,00 1,00 1,00

1,20 1,18 1,20 1,22 1,21

1,39 1,36 1,39 1,40 1,42

1,57 1,54 1,54 1,56 1,57

1,70 1,70 1,66 1,74 1,71

14 15 16 17 18

0,99 0,99 1,00 1,00 0,99

1,21 1,20 1,19 1,19 1,19

1,40 1,39 1,37 1,38 1,41

1,56 1,51 1,52 1,55 1,55

1,70 1,67 1,71 1,73 1,69

19 20 21 22

1,00 1,00 0,99 0,99

1,21 1,21 1,20 1,20

1,39 1,40 1,40 1,39

1,56 1,57 1,56 1,56

1,69 1,72 1,71 1,69

23 24 25 26 27

0,99 1,00 1,00 1,00 0,99

1,19 1,19 1,19 1,20 1,21

1,39 1,39 1,39 1,40 1,39

1,56 1,55 1,56 1,56 1,55

1,69 1,70 1,70 1,69 1,69

28 29 30 31 32

0,99 1,00 1,00 0,99 1,00

1,21 1,19 1,20 1,20 1,21

1,39 1,39 1,42 1,37 1,40

1,56 1,53 1,54 1,58 1,59

1,71 1,71 1,69 1,70 1,67

33

1,00

1,21

1,36

1,58

1,72

51

Tab. 7b Naměřené hodnoty trysky Albuz AVI 110-03 34

0,99

1,22

1,40

1,55

1,73

35 36 37 38 39

1,01 0,99 0,99 1,00 1,01

1,19 1,20 1,19 1,21 1,21

1,40 1,39 1,39 1,41 1,40

1,54 1,52 1,54 1,54 1,58

1,71 1,68 1,67 1,72 1,69

40 41 42 43 44

0,99 1,00 0,99 1,00 0,98

1,21 1,21 1,20 1,20 1,22

1,40 1,38 1,38 1,40 1,38

1,54 1,57 1,55 1,56 1,52

1,73 1,71 1,68 1,70 1,69

45 46 47 48

1,01 0,98 1,01 0,99

1,18 1,21 1,19 1,22

1,42 1,42 1,37 1,39

1,52 1,58 1,58 1,53

1,72 1,70 1,67 1,73

Průměr

1,00

1,20

1,39

1,55

1,70

Tryska AVI 110-03 Průtočné množství [ l.min-1]

1,30

Tlak 200 kPa

1,25 1,20

Tlak 300 kPa

1,15

1,10

±5% hranice odchylky

1,05 1,00 0,95 0,90 1

3

5

7

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47

Číslo trysky

Obr. 24 Průtočné množství při tlaku 200 a 300 kPa

52

±5% hranice odchylky

Průtočné množství [ l.min-1]

Tlak 400 kPa

Tryska AVI 110-03

1,80

Tlak 500 kPa

1,70 1,60

Tlak 600 kPa

1,50 1,40 1,30 1,20 1

3

5

7

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47

Číslo trysky

±5% hranice odchylky ±5% hranice odchylky ±5% hranice odchylky

Obr. 25 Průtočné množství při tlaku 300, 400 a 500 kPa 6.3.2 Měření průtočného množství trysky GuardianAIR 110-035 Tato tryska, od firmy Hydro, je vhodná pro všechny typy ošetření (pomocí fungicidů, herbicidů, insekticidů). Vytváří výstřikový obrazec tvaru plochého vějíře. Úhel rozstřiku kapaliny je také 110°. Předepsaný pracovní tlak trysky je už od 100 kPa. Díky systému přisávání vzduchu je redukce úletu postřikové jíchy u této trysky 90 %. Naměřené hodnoty jsou pomocí programu Excel vyjádřeny graficky na obr. 26 a 27. Tab. 8a Naměřené hodnoty trysky GuardianAIR 110-035 Nastavený pracovní tlak [kPa] Číslo trysky

100

200

300

500

600

1 2

0,82 0,79

1,15 1,14

1,41 1,40

1,80 1,83

2,01 2,03

3 4 5 6 7

0,79 0,83 0,81 0,80 0,80

1,12 1,16 1,13 1,15 1,15

1,43 1,37 1,38 1,41 1,43

1,84 1,77 1,79 1,81 1,80

1,98 2,01 1,95 2,02 1,97

8 9 10 11

0,81 0,83 0,82 0,79

1,13 1,12 1,14 1,14

1,41 1,38 1,39 1,37

1,84 1,82 1,81 1,83

1,99 2,04 1,99 1,98

12

0,80

1,16

1,40

1,77

1,97

13

0,82

1,15

1,42

1,79

2,01

53

Tab. 8b Naměřené hodnoty trysky GuardianAIR 110-035 14

0,81

1,14

1,43

1,81

1,99

15 16 17 18 19

0,81 0,83 0,82 0,80 0,79

1,12 1,14 1,13 1,15 1,16

1,39 1,41 1,42 1,39 1,40

1,81 1,82 1,80 1,81 1,82

1,98 1,94 1,98 2,00 1,97

20 21 22 23 24

0,81 0,79 0,81 0,80 0,81

1,14 1,14 1,14 1,14 1,15

1,40 1,42 1,40 1,40 1,41

1,79 1,80 1,81 1,80 1,80

1,98 2,01 1,99 1,98 1,99

25 26 27 28 29

0,81 0,82 0,82 0,81 0,80

1,15 1,14 1,15 1,12 1,14

1,41 1,41 1,40 1,40 1,41

1,81 1,80 1,80 1,80 1,81

1,99 1,98 1,99 1,99 1,98

30 31 32 33

0,79 0,81 0,80 0,82

1,15 1,15 1,13 1,16

1,39 1,40 1,40 1,41

1,81 1,80 1,82 1,81

1,97 1,98 2,00 2,03

34 35 36 37 38

0,80 0,81 0,83 0,80 0,79

1,16 1,14 1,14 1,12 1,14

1,40 1,40 1,41 1,43 1,41

1,80 1,81 1,82 1,80 1,80

2,01 1,99 1,97 1,98 1,99

39 40 41 42 43

0,79 0,82 0,80 0,79 0,83

1,13 1,16 1,15 1,14 1,16

1,38 1,37 1,39 1,40 1,42

1,81 1,83 1,80 1,81 1,84

2,02 1,99 1,99 1,96 2,03

44 45 46 47 48

0,82 0,79 0,79 0,83 0,80

1,15 1,12 1,13 1,16 1,15

1,39 1,43 1,41 1,38 1,39

1,79 1,77 1,83 1,82 1,81

1,97 2,02 2,01 1,98 2,01

Průměr

0,81

1,14

1,40

1,81

1,99

54

Tryska GuardianAIR 110-035 Průtočné množství [ l.min-1]

1,3 Tlak 100 kPa

1,2 1,1

Tlak 200 kPa

1,0 0,9

±5% hranice odchylky

0,8 0,7 0,6 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 Číslo trysky

±5% hranice odchylky

Obr. 26 Průtočné množství trysky GuardianAir 110-035 při tlaku 100 a 200 kPa

Tryska GuardianAIR 110-035

2,1

Tlak 300 kPa

Průtočné množství [ l.min-1]

2,0 1,9

Tlak 500 kPa

1,8 1,7

Tlak 600 kPa

1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1

3

5

7

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47

±5% hranice odchylky ±5% hranice odchylky ±5% hranice odchylky

Číslo trysky

Obr. 27 Průtočné množství trysky GuardianAir 110-035 při tlaku 300, 500 a 600 kPa

55

7

DISKUZE Měření v této diplomové práci bylo zaměřeno na porovnání průtočného množství

kapaliny tryskou s údaji výrobce trysek a také na porovnání průtočného množství procházející tryskami v různých sekcích. Pomocí přístroje AAMS jsme měřili průtočné množství dvou trysek na samojízdném postřikovači Mazzotti MAF 4240, první tryska byla Albuz AVI 110-03 modré barvy, která má doporučený pracovní tlak výrobcem 200 až 700 kPa, proto jsme u ní měřili průtočné množství při tlacích 200, 300, 400, 500 a 600 kPa, 700 kPa jsme neměřili z důvodu, že se takový pracovní tlak při práci postřikovače příliš neobjevuje. Pracovní tlak při pracovní jízdě se nejčastěji pohybuje okolo 300 kPa. Při žádném zadaném pracovním tlaku nebyla přesáhnuta povolená odchylka 5% od stanovených hodnot. Tab. 9 Vypočtené odchylky od hodnot stanovených výrobcem u trysek AVI 110-03 Pracovní tlak [kPa]

Odchylka od hodnot stanovených výrobcem [%] 2 1,7 2,2 2,6 3

200 300 400 500 600

Z tabulky č. 9 je patrné, že se zvyšujícím se pracovním tlakem se zvětšuje i hodnota odchylky průtočného množství od hodnot stanovených výrobcem. U tlaku 600 kPa jsou to 3 %. Vyjímku tvoří pouze tlak 200 kPa, u kterého je odchylka nepatrně větší než u pracovního tlaku 300 kPa. Je zde také vidět, že nejvýhodnější pracovní tlak je již zmíněných 300 kPa, který má nejmenší odchylku. Dále jsme se zaměřili na porovnání průtočného množství trysek usazených v různých sekcích aplikačního rámu postřikovače.

56

Průtočné množství [l.min-1

1,50

Tryska AVI 110-03

1,40 1,30 1,20

Tlak 200 kPa

1,10

Tlak 300 kPa Tlak 400 kPa

1,00 0,90

0,80 1 2 3 4 5 6 23 24 25 26 43 44 45 46 47 48 Číslo trysky

Obr. 28 Průtočné množství trysek AVI 110-03

1,80

Tryska AVI 110-03

1,75

Objemový průtok [l.min-1

1,70 1,65 1,60

Tlak 500 kPa

1,55

Tlak 600 kPa

1,50 1,45 1,40 1,35

1 2 3 4 5 6 23 24 25 26 43 44 45 46 47 48 Číslo trysky

Obr. 29 Průtočné množství trysek AVI 110-03

Na obr. č. 28 je znázorněno průtočné množství trysek pěti sekcí při menších pracovních tlacích (trysky 1-3 patří do první sekce, trysky 4-6 do druhé sekce, 23-26 do třetí sekce, 43-45 do čtvrté sekce a 46-48 do páté sekce), první dvě sekce jsou umístěny na konci levého ramene, třetí sekce je uprostřed a poslední dvě sekce na konci pravého ramene postřikovače. Z tohoto obrázku a z obrázku č. 24 je patrné, že největší rovnoměrnost průtočného množství je ve středních sekcích. Se zvětšující se vzdáleností od středních

57

sekcí rovnoměrnost průtočného množství trysek zmenšuje. Nevznikají však velké odchylky. Největší odchylky průtočného množství vznikají při zvyšujícím se pracovním tlaku. V obr. č. 25 a 29 je znázorněno průtočné množství trysek při vyšších pracovních tlacích. Na první pohled je patrné, že rovnoměrnost je zde pouze v několika málo středních sekcích a při pracovních tlacích 500 a 600 kPa vznikají mnohem větší odchylky, nikoliv však překračující povolenou odchylku. Druhou měřenou tryskou byla tryska GuardianAir 110-035 tmavě červené barvy. Její doporučený pracovní tlak je 100 až 700 kPa. U této trysky jsme měřili průtočné množství při tlacích 100, 200, 300, 500 a 600 kPa abychom zjistili, jak se chovají při nízkých i vysokých pracovních tlacích. I u trysky GuardianAIR 110-035 se při jízdě pracovní tlak pohybuje převážně okolo 300 kPa. Tab. 10 Vypočtené odchylky od hodnot stanovených výrobcem u trysek 110-035 Pracovní tlak [kPa]

GuardianAIR

Odchylka od hodnot stanovených výrobcem [%] 2,4 1,8 2,1 2,3 3

100 200 300 500 600

Jak vyplývá z tabulky č. 10, odchylky u trysek GuardianAIR 110-035 jsou vyšší odchylky jako u trysek AVI 110-03, pouze u tlaku 500 a 600 kPa jsou nižší, nebo stejné. Je zde také vidět, že se zvyšujícím se tlakem se zvětšuje i odchylka, pouze u tlaku 100 kPa tomu tak není.

58

Tryska Guardian Air 110-035 Objemový průtok [l.min-1]

1,40 1,20

Tlak 100 kPa

1,00

Tlak 200 kPa Tlak 300 kPa

0,80 0,60 0,40 1 2 3 4 5 6 23 24 25 26 43 44 45 46 47 48 Číslo trysky

Obr. 30 Průtočné množství trysek GuardianAIR 110-035

Tryska Guardian Air 110-035 Objemový průtok [l.min-1]

2,00 1,95

1,90 Tlak 500 kPa

1,85

Tlak 600 kPa

1,80 1,75 1,70

1,65 1 2 3 4 5 6 23 24 25 26 43 44 45 46 47 48 Číslo trysky

Obr. 31 Průtočné množství trysek GuardianAIR 110-035

V obr. č. 30 a 31 je také znázorněno průtočné množství trysek v pěti sekcích, jako u trysek AVI 110-03. U těchto trysek je vidět rovnoměrnost průtočného množství trysek ve středních sekcích aplikačního rámu postřikovače. Na rozdíl od trysek AVI 110-03, u kterých byla největší rovnoměrnost průtočného množství při pracovních tlacích 200 a 300 kPa, je u trysek GuardianAIR 110-035 velká rovnoměrnost při pracovním tlaku 200 kPa a pak až při velkém pracovním tlaku 500 kPa.

59

8

VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ Při kontrolním testování postřikovačů, ve zkušební stanici, se měření průtočnosti

provádí pomocí žlábkového zkušebního zařízení, které musí splňovat přesně stanovené parametry, nebo se používají zařízení k měření průtočného množství jednotlivých trysek, jako jsme použili u našeho pokusu. Z graficky znázorněných naměřených hodnot trysek Albuz AVI 110-03 je vidět, že žádná tryska nepřekročila povolenou hranici přesnosti 5 %. Největší odchylka (3 %) od hodnot průtočného množství stanoveného výrobcem trysek byla naměřena při nejvyšším námi měřeném pracovním tlaku 600 kPa. U trysek Hydro GuardianAIR 110-035 byly odchylky od stanovených průtočných množství podobné jakou u trysek Albuz AVI 11003, při nižších pracovních tlacích byly nepatrně větší, při vyšších pracovních tlacích zase nepatrně menší. Rovnoměrnost průtočného množství testovaných trysek na celém aplikačním rámu se u obou také lišila. U trysek AVI 110-03 se rovnoměrnost se zvyšujícím pracovním tlakem zhoršovala, největší rovnoměrnost nastávala při pracovních tlacích 200 a 300 kPa. U trysek GuardianAIR 110-035 tomu tak nebylo, tyto trysky mají velkou rovnoměrnost i při vyšších pracovních tlacích jako je 500 kPa. Důvodem, proč nevznikaly relativně velké odchylky od stanovených hodnot průtočného množství trysek výrobcem je nejspíše to, že všechny trysky byly nové. Zásluhu na tom má určitě i použitá aplikační technika, která patří mezi moderní stroje dnešního trhu. Z měření a poté z grafického znázornění naměřených hodnot můžeme říci, že pro přesnější aplikaci postřikové jíchy je u postřikovače vhodnější volit trysky s větším průtočným množstvím, aby mohl být nastaven menší pracovní tlak (při pracovním tlaku okolo 300 kPa vznikají u měřených trysek nejmenší odchylky a rovnoměrnost průtočného množství všech trysek je největší) a pracovní rychlost se nemusela snižovat. Při práci postřikovače je také důležité počítat s jízdami z kopce a do kopce, při kterých se mění pracovní rychlost a tím i pracovní tlak, který by neměl klesnout, či naopak překročit doporučený pracovní tlak trysek. Mohly by vzniknout větší (než povolených 5 %) odchylky průtočného množství trysek od stanovených hodnot.

60

9

ZÁVĚR V současné době je chemická ochrana rostlin jedním z nejdůležitějších a nejvíce

využívaných zásahů proti škůdcům a chorobám rostlin. Chemická ochrana spolu s hnojením a mechanickými operacemi prováděnými na pozemcích tvoří 50 % celkových nákladů na pěstování rostlin. Díky zavádění integrované ochrany rostlin, při které se pečlivě zvažují všechny dostupné metody ochrany rostlin a následně se volí vhodná opatření proti rozvoji škodlivých organismů, dochází ke snižování ekonomických nákladů podniku, zejména za chemické látky, ale také se minimalizuje ohrožení životního prostředí a lidského zdraví. Je také kladen důraz na co nejmenší narušení ekosystémů, ve kterých chceme, aby rostly zdravé plodiny. Nové postřikovače jsou proto vybaveny moderními prvky umožňujícími snížení nákladů za chemické látky. Mezi moderní prvky postřikovačů patří např. automatické nastavování pracovního tlaku v systému při změně pracovní rychlosti stroje, díky kterému aplikujeme nastavenou dávku postřikové jíchy i při neočekávané změně rychlosti, dalším prvkem je využití GPS, která mapuje polohu postřikovače a zaznamenává ji do palubního počítače. Díky tomu může být postřikovač přesně naváděn po pozemku. Aby nedocházelo k přestřikům tím ke zvýšené aplikované dávce, při které hrozí poškození rostlin, může být vypnuta některá ze sekcí na aplikačním rámu postřikovače. Při výběru postřikovače je také důležité, aby si každý zemědělec uvědomil, jakou plochu a plodiny bude ošetřovat a podle toho vybral pro něj vhodný stroj. V České republice v posledních letech stoupají prodeje samojízdných postřikovačů, které bývají vybaveny modernějšími prvky více než např. nesené postřikovače. Aby byla zajištěna správná funkčnost mechanizačních prostředků v ochraně rostlin, jsou všechny činnosti mechanizačních prostředků na ochranu rostlin popsány v zákonu č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a všechny činnosti související s provozem těchto mechanizační prostředky jsou upraveny vyhláškou č. 207/1012 Sb., o profesionálních zařízeních pro aplikaci přípravků. V této vyhlášce je stanoveno, že u každého mechanizačního prostředku na ochranu rostlin musí být prováděno kontrolní testování každých pět let.

61

10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

CÍGLER, V., 2013: Mechanizační prostředky na ochranu rostlin [online]. [cit. 2015-23-1]. Dostupné z: http://mechmes.websnadno.cz/prezentace_vyuka/ mechanizacniprostredkynaochranurostlin.pps

[2]

ČERVINKA, J., 2010: Technika a technologie rostlinné výroby: Návody do cvičení I, Brno: Mendelova univerzita v Brně, 125 s. ISBN 978-80-7375-410-5

[3]

DÖRFLINGER a kol., 2009: 1000 zemědělských strojů: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. Praha: Knižní klub. 336 s. ISBN 978-80-242-2461-9

[4]

FOREJT V., 2013: Zemědělské stroje II. díl: Stroje pro ochranu a hnojení rostlin [online]. [cit. 2015-6-1]. Dostupné z: http://www.soscb.cz/zabezpeceno2/ opvk/zemedelske_stroje_II.pdf

[5]

HARAŠTA, P., 2007: Minimalizace nežádoucích úletů při aplikaci pesticidů [online]. [cit. 2015-25-1]. Dostupné z: http://www.chizatec.cz/download/ page4917.pdf

[6]

Injektorové trysky: Zemědělské-trysky [online]. [cit. 2015-13-2] Dostupné z: http://www.zemedelske-trysky.cz/nizkouletove-trysky/Tryska-IDKT-sdvojitym-plochym-paprskem---plast/

[7]

Integrovaná ochrana rostlin: Eagri. [online]. [cit. 2014-15-11]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/integrovanaochrana-rostlin/

[8]

Kontrolní testování postřikovačů: Pekass [online]. [cit. 2015-13-2] Dostupné z: http://www.pekass.eu/attach_count.php?id=77

[9]

KUMHÁLA, F. a kol., 2007: Zemědělská technika: Stroje a technologie pro rostlinnou

výrobu.

Praha:

Česká

zemědělská

univerzita,

426

s.

ISBN 978-80-216-1701-7. [10]

Kovaříček, P., 1998: Plošné postřikovače pro ochranu rostlin a hnojení kapalnými

hnojivy.

Praha:

Inst.

vých.

a

vzděl.

MZeČR,

38s.

ISBN: 80-7105-159-4 [11]

MAŠEK, J., HEŘMÁNEK, P. 2006: Aplikační technika, České Budějovice: ORIN, 43 s. ISBN 80-903717-0-1

62

[12]

Nesené postřikovače Amazone: Zavesnatechnika. [online]. [cit. 2015-1-3] Dostupné z: http://zavesnatechnika.cz/nesene-postrikovace-amazone-uf-a-celninadrz-ft

[13]

Novák P., 2013: Vývojové trendy a novinky v ochraně [online]. [cit. 2015-5-2] Dostupné z: http://zemedelec.cz/vyvojove-trendy-a-novinky-v-ochrane/

[14]

PISZCZALKA, J. a kol., 2004: Mechanizácia chemickej ochrany rastlín, Nitra: Slovenská polʼnohospodárská univerzita Nitra, 93 s. ISBN 80-8069-378-1

[15]

Práškovací

letadlo:

Technet

[online].

[cit.

2015-22-2]

Dostupné

z:

http://technet.idnes.cz/praskovaci-letadlo-cmelak-09a/tec_technika.aspx?c= A130628_132746_tec_technika_kuz [16]

Rozvody postřikové kapaliny: Agrio [online]. [cit. 2015-5-3] Dostupné z: http://www.agrio.cz/rozvod-postrikove-kapaliny

[17]

Systémy zmlžovače zemědělské: Allbiz [online]. [cit. 2015-9-2] Dostupné z: http://www.us.all.biz/cs/systemy-zmlzovace-zemedelske-g7533#.VTznySHtmkp

[18]

Tažený postřikovač: Agroservis-višnové [online]. [cit. 2015-4-2] Dostupné z: http://www.agroservis-visnove.cz/tazeny-postrikovac-rady-700

[19]

TRUNEČKA, K., 2005: Mechanizace ochrany rostlin: Návody do cvičení, Brno: Mendelova univerzita, 85 s. ISBN 80-7157-904-1.

[20]

TRUNEČKA, K., 2003: Technika a metody v ochraně rostlin, Brno: Mendelova univerzita 16 s. ISBN 80-7157-722-1.

[21]

Trysky postřikovačů: Postřikovače. [online]. [cit. 2015-4-2] Dostupné z: http://www.postrikovace.com/radce/trysky-postrikovacu-solo/

[22]

Vhodná technika na ochranu rostlin: Zemědělec. [online]. [cit. 2014-18-11] Dostupné z: http://zemedelec.cz/vhodna-technika-na-ochranu-rostlin/

[23]

Zemědělská technika: Svět postřikovačů. [online]. [cit. 2015-19-2] Dostupné z: http://www.svetpostrikovacu.cz/cz/e-shop/516754/c38645-rosicetraktorove/ rosic-tazeny-sleza-1000-ventilator-800-mm.html

63

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Zmlžovač .......................................................................................................... 18 Obr. 2 Tažený rosič Sleza 1000 ................................................................................... 18 Obr. 3 Nesený postřikovač Amazone ............................................................................ 20 Obr. 4 Návěsný postřikovač Hardy Commander 4500 ................................................. 21 Obr. 5 Samojízdný postřikovač Tecnoma Laser ........................................................... 22 Obr. 6 Letadlový postřikovač Z-37A ........................................................................... 23 Obr. 7 Membránové čerpadlo ...................................................................................... 28 Obr. 8 Filtry rozvodu postřikové kapaliny ................................................................... 30 Obr. 9 Postřikový rám návěsného postřikovače ........................................................... 32 Obr. 10 Schématické rozdělené trysek (rozptylovačů) .................................................. 35 Obr. 11 Injektorová tryska ........................................................................................... 36 Obr. 12 Štěrbinová tryska ............................................................................................ 36 Obr. 13 Tryska DF s dvojitým plochým paprskem ....................................................... 36 Obr. 14 Nárazová tryska ............................................................................................ 37 Obr. 15 Vířivá tryska .................................................................................................. 37 Obr. 16 Tří a šestiproudá tryska .................................................................................. 37 Obr. 17 Schéma řízené asistence vzduchu systému TWIN firmy Hardi ........................ 39 Obr. 18 Schéma postupu seřizování postřikovačů ........................................................ 42 Obr. 19 Samojízdný postřikovač Mazzotti MAF 4240 .................................................. 46 Obr. 20 Pěticestný držák trysek Arag Penta ................................................................ 46 Obr. 21 Kabina samojízdného postřikovače Mazzotti MAF 4240 ................................. 47 Obr. 22 Přístroj AAMS S-monitor nozzle tester............................................................ 47 Obr. 23 Držák trysek s testovanými tryskami na postřikovači Mazzotti MAF 4240 ....... 49 Obr. 24 Průtočné množství při tlaku 200 a 300 kPa ..................................................... 52 Obr. 25 Průtočné množství při tlaku 300, 400 a 500 kPa ............................................. 53 Obr. 26 Průtočné množství trysky GuardianAir 110-035 při tlaku 100 a 200 kPa ........ 55 Obr. 27 Průtočné množství trysky GuardianAir 110-035 při tlaku 300, 500 a 600 kPa 55 Obr. 28 Průtočné množství trysek AVI 110-03 ............................................................. 57 Obr. 29 Průtočné množství trysek AVI 110-03 ............................................................. 57 Obr. 30 Průtočné množství trysek GuardianAIR 110-035 ............................................ 59 Obr. 31 Průtočné množství trysek GuardianAIR 110-035 ............................................ 59 64

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Rozsahy hektarové dávky pro různé technologie aplikace a plodiny ................. 17 Tab. 2 Označení rozsahu dávkování ............................................................................ 19 Tab. 3 Označení trysek ALBUZ.................................................................................... 38 Tab. 4 Průtoky trysek a barevné označení vlastních trysek ........................................... 38 Tab. 5 Tabulkové hodnoty trysky Guardian Air 110-035 tm. červená ........................... 50 Tab. 6 Tabulkové hodnoty trysky AVI 110-03 modrá.................................................... 50 Tab. 7a Naměřené hodnoty trysky Albuz AVI 110-03 ................................................... 51 Tab. 8a Naměřené hodnoty trysky GuardianAIR 110-035 ............................................ 53 Tab. 9 Vypočtené odchylky od hodnot stanovených výrobcem u trysek AVI 110-03 ...... 56 Tab. 10 Vypočtené odchylky od hodnot stanovených výrobcem u trysek GuardianAIR 110-035…………………………………………………………………........... 58

65