MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2012

Bc. Jiří Vdoleček

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat

Faktory ovlivňující výskyt otlaků na běhácích u kuřat masného typu Diplomová práce

Vedoucí práce: Doc. Ing. Martina Lichovníková Ph.D. Brno 2012

Vypracoval:

Bc. Jiří Vdoleček

Mendelova univerzita v Brně Ústav chovu a šlechtění zvířat

Agronomická fakulta 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce:

Bc. Jiří Vdoleček

Studijní program:

Zemědělská specializace

Obor:

Zemědělské inţenýrství

Název tématu:

Faktory ovlivňující výskyt otlaků na běhácích u kuřat masného typu

Rozsah práce:

50-60 stran

Zásady pro vypracování: 1.

Student zpracuje literární rešerši týkající se welfare při výkrmu kuřat se zaměřením na faktory, které welfare ovlivňují a způsoby hodnocení welfare.

2.

Student stanoví metodiku hodnocení výskytu otlaků na běhácích u kuřat, provede měření podmínek prostředí na vybraných farmách a evidenci výskytu otlaků u kuřat na poráţkách z těchto farem. Po vyskladnění odebere vzorky podestýlky a stanoví jejich sušinu.

3.

Student vhodnými statistickými metodami vyhodnotí vliv podmínek prostředí, podestýlky, systému větrání a hybrida na výskyt otlaků na běhácích a bude definovat doporučení pro praxi.

Seznam odborné literatury: 1.

WEEKS, C. -- BUTTERWORTH, A. Measuring and auditing broiler welfare. Wallingford: CABI Publishing, 2004. 311 s. ISBN 0-85199-805-4.

2.

British Poultry Science. ISSN 0007-1668.

3.

Poultry Science. ISSN 0032-5791.

4.

World´s Poultry Science Journal. ISSN 0043-9339.

5.

LEESON, S. -- SUMMERS, J. D. Nutrition of the chicken. 4. vyd. Guelp, Ontario: University books, 2001. 591 s. ISBN 09695600-4-4.

Datum zadání diplomové práce:

říjen 2010

Termín odevzdání diplomové práce:

duben 2012

Bc. Jiří Vdoleček Autor práce

doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D. Vedoucí práce

prof. Ing. Ladislav Máchal, DrSc. Vedoucí ústavu

prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. Děkan AF MENDELU

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Faktory ovlivňující výskyt otlaků na běhácích u kuřat masného typu vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně, dne……………………………………. podpis …………..………..…………………….

Poděkování Děkuji všem, kteří mi poskytli materiály, informace a rady potřebné pro zpracování této práce. Zvláště bych chtěl poděkovat Doc. Ing. Martině Lichovníkové Ph.D. za cenné rady a připomínky při vedení mé diplomové práce.

ABSTRACT This thesis is focused on observation and evaluation of the occurrence of pododermatitis in broilers. Problem is investigated concerning performance goals and indicator of welfare, especially ventilating and litter quality on researched farms. The occurrence of pododermatitis was evaluated at four farms in nine flocks for nine months. There were classified between1200 to 1500 feet from each flock. Almost 70 % of feet were categorized to groups 4 and 5, what means damage on more than 25 % of the footpad. Just 9 % of feet were classified to group 0 – without any problem. Findings of research show high incidence of dermatitis broilers. The performance of chicken was not affected by severe footpad dermatitis. KEYWORDS: welfare, broiler, pododermatitis

ABSTRAKT Tato páce se zabývá sledováním a vyhodnocením výskytu otlaků na běhácích (Pododermatitidy) u brojlerů, ve vztahu na parametry uţitkovosti a ukazatele welfare, zejména ventilace a stavu podestýlky na sledovaných farmách. Výskyt pododermatitidy byl hodnocen na 4 farmách, v devíti turnusech a v průběhu devíti měsíců. Z kaţdého hejna bylo hodnoceno 1200 aţ 1500 ks běháků. Dermatitidy byly hodnoceny dle skórovacího systému popsaného Askem (2010). Téměř 70 % běháků bylo zařazeno do skupiny 4 a 5, coţ znamená poškození více neţ 25 % plochy běháku. Pouze 9 % bylo zařazeno do skupiny 0 – bez problémů. Výsledky dokládají vysoký výskyt postiţení běháků kuřat chovaných na maso pododermatitidou. Uţitkové parametry nebyly tímto stavem negativně ovlivněny. KLÍČOVÁ SLOVA: welfare, brojler, pododermatitida

OBSAH: 1

ÚVOD ................................................................................................................... 9

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED..................................................................................... 10 2.1

Historie chovu drůbeţe v ČR .............................................................................. 10

2.2

Hybridní kombinace ............................................................................................ 12

2.2.1

Šlechtitelské firmy ....................................................................................... 13

2.2.2

Hybridní kombinace masného typu pouţívané v ČR .................................. 14

2.2.3

Producenti jednodenních kuřat .................................................................... 15

2.3

Technologie výkrmu ........................................................................................... 16

2.3.1

Výţiva .......................................................................................................... 17

2.3.2

Voda a její příjem......................................................................................... 18

2.3.3

Prostředí výkrmové haly .............................................................................. 18

2.3.4

Vyskladnění ................................................................................................. 19

2.4

Welfare ................................................................................................................ 19

2.4.1

Welfare - pět svobod ................................................................................... 20

2.4.2

Indikátory welfare v chovu kuřat chovaných na maso ................................ 21

2.4.3

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 ................................... 23

2.5

Význam sledování výskytu otlaků na běhácích kuřat chovaných na maso ........ 26

2.5.1

Pododermatitida ........................................................................................... 26

2.5.2

Posuzování welfare ...................................................................................... 27

2.5.3

Ekonomické dopady při zvýšeném výskytu pododermatitid ....................... 27

2.5.4

Export běháků do zahraničí ......................................................................... 28

2.6

Otlaky na běhácích – pododermatitida................................................................ 29

2.6.1

Kvalita podestýlky ....................................................................................... 30

2.6.2

Kvalita ventilace .......................................................................................... 31

2.6.3

Technologie.................................................................................................. 32

2.6.4

Sanitace mezi turnusy .................................................................................. 32

2.6.5

Zdravotní stav .............................................................................................. 33

2.7

Prevence pododermatitid..................................................................................... 34

2.7.1

Šlechtění ....................................................................................................... 34

2.7.2

Management chovu ...................................................................................... 35

2.7.3

Druhy podestýlkového materiálu ................................................................. 35

2.7.4

Přípravky pro prevenci ................................................................................. 37

2.8

Metodika skórování pododermatitidy na běhácích ............................................. 40

3

CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 42

4

MATERIÁL A METODIKA .............................................................................. 43

5

VÝSLEDKY A DISKUSE ................................................................................. 47

6

ZÁVĚR ............................................................................................................... 68

1

ÚVOD

Chov drůbeţe a zejména chov kuřat na maso, je velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím zemědělské velkovýroby. Stále se zvyšující oblibu u spotřebitelů si získává kuřecí maso svými dietetickými a chuťovými vlastnostmi, snadností a různorodostí přípravy, ale také cenovou dostupností. V rámci České republiky dosáhla prozatím vrcholu spotřeba drůbeţího masa v roce 2009, kdy činila 24,8 kg na obyvatele a rok a na celkové spotřebě masa 78,8 kg se podílela více neţ 31 %. Je to téměř 100% narůst za posledních sedmnáct let. V roce 1992 byla spotřeba pouze 12,5 kg na obyvatele a rok. Ovšem v roce 2010 se sníţila celková spotřeba masa na 75,9 kg a to zejména sníţením spotřeby právě masa drůbeţího na 21,4 kg. Chov drůbeţe jako zemědělské odvětví není přímo vázán na hospodaření na půdě (mimo ekologické chovy), a proto mohlo vzniknout velké mnoţství specializovaných výrobních provozů zabývajících se touto výrobou. Výkrm kuřat na maso je dnes prováděn zejména ve velkoprodukčních výkrmových halách s jednorázovou kapacitou od 20 do 70 000 ks a na specializovaných farmách se zástavem 100 aţ 300 000 ks kuřat, na kterých je plně automatizován provoz s minimálním podílem lidské práce. Tyto vysoké koncentrace kuřat na výkrmových halách a farmách zajišťují nejenom efektivitu produkce, ale také ekonomiky. Na druhou stranu sebou přinášejí problémy spojené s vysokým počtem chovaných zvířat v daném prostoru, včetně problémů spojených s welfare.

9

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED

2.1 Historie chovu drůbeže v ČR Jiţ naši předkové si vylepšovali jídelníček drůbeţím masem. Domestikace Kura proběhla v období neolitu, před 5000 lety a moţná i o něco dříve. Prvními důvody ke zdomácnění sice ještě nebyla konzumace drůbeţího masa, ale kur se vyuţíval jako zvíře posvátné a obětní. Kolem roku 3200 před n. l. byl kur bankivský chován jako slepice v domácnostech v Indii, okolo roku 1400 před n. l. v Číně a v Egyptě v období 1500 let před n. l. Ve starém Římě uţ znali kapouny a postupně se specializovali i na jiné domácí ptáky, jako byli pávi, drozdi a plameňáci (Beranová a Kubáček, 2010). Na naše území se kur dostal jiţ v době ţelezné - laténské (400 př. n. l. - 0), kdy střední Evropu obývaly keltské kmeny, které Římané nazvali podle jejich posvátného ptáka „GALLY“ neboli Kohouty (Bureš et al., 1968). Jejich chov však v této době nebyl nikterak masívní a chovaná drůbeţ měla zřejmě zejména kultovní význam. Ke změně došlo aţ s příchodem Slovanů na naše území. Tito měli, dle archeologických nálezů drůbeţích kostí, jiţ konzumaci tohoto druhu masa poměrně v oblibě. Podle zprávy Ibrahíma ibn Jakúba z 60. let 10. století bylo moţno v Praze dostat za jeden peníz (denár) 10 slepic, coţ byla cena pšenice pro jednoho člověka na měsíc. Ovšem Slované obecně prý nejedli kuřata, protoţe jim jejich maso podle jejich domnění škodilo a vyvolávalo vyráţku (Beranová a Kubáček, 2010). To, ţe spotřeba kuřecího masa postupně rostla, dokládá i listina z roku 1130, podle které dostával kaţdý kanovník na Vyšehradě v Praze, mimo pití a dalších produktů zejména ţivočišné výroby, také kaţdý týden 12 kuřat. V archeologických nálezech na mnoha ranně středověkých sídlištích patří drůbeţí kosti k poměrně častým nálezům v odpadních jamách. Podrobně zpracované nálezy máme například ze Staré Boleslavi, kde bylo nalezeno 43,7 % kostí kura, zatímco prasete jen 30,2 % a tura 15,9 % (Beranová a Kubáček, 2010). Část nalezených kostí nese stopy opálení a tak se dá usuzovat, ţe kuřata a mladé slepice byla připravována zejména na roţni, o čemţ se mimo jiné zmiňuje i středověká kulinářská literatura.

10

V průběhu středověku se chov drůbeţe dále rozšiřoval a v době před i po bělohorské, patřila drůbeţ k běţně chovaným domácím zvířatům. V poddanských statcích, kryla zejména spotřebu domácností, ale také tvořila důleţitou součást naturální feudální renty.

Například v roce 1750 odevzdávala ves Prasklice (obec v okrese

Kroměříţ) své vrchnosti mimo gruntovní plat z celé obce 148 libry přádla, 66 měr prosa, 66 slepic a 990 vajec (Vdoleček, 2005). Od konce 19. století začaly vznikat stejně jako u jiných druhů hospodářských zvířat okresní a zemské chovatelské spolky, které měly vliv na rozšiřování počtu chovaných plemen, zavadění nových postupů do technologie chovu a odborněji se počaly zabývat i krmivy. Velký význam měly plemenné stanice drůbeţe slouţící k šíření čistokrevných plemen do rolnických chovů. Začátkem 30. let 20. století se účinně omezil počet chovaných plemen slepic a byla ujednocena tzv. hospodářská plemena (Beranová a Kubáček, 2010). O velkovýrobě drůbeţe můţeme však v rámci České republiky hovořit aţ po II. světové válce. Ve statistických údajích, které máme u ostatních druhů hospodářských zvířat jiţ od dvacátých let minulého století, se stavy drůbeţe počaly sledovat aţ po roce 1945. Produkce drůbeţe na maso je od konce II. světové války velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím. Spotřeba drůbeţího masa díky své dietetické a výţivné a v neposlední řadě ekonomické hodnotě zaznamenala za posledních šedesát let obrovský rozvoj. V roce 1936 byla spotřeba drůbeţího masa v ČSR pouhých 2,5 kg na obyvatele a rok, v roce 1949 dokonce poklesla na 2 kg. Na této spotřebě se podílely svým masem z 52,5 % husy, 18,4 % kachny, 13,7 % kuřata 12,4 % slepice a kohouti a z 3 % krůty (Hlouška et al., 1960). V současné době je v ČR (rok 2010) spotřeba drůbeţího masa 21,4 kg na obyvatele a rok, coţ je pokles oproti předešlému roku, kdy spotřeba dosáhla 24,8 kg na obyvatele a rok. Na této spotřebě se zhruba 90 % podílí maso kuřecí. V roce 2011 bylo k 1. 4. v ČR chováno celkem drůbeţe 21 250 tis. kusů, z toho bylo 11 320 tis. ks kuřat na výkrm, 289 tis. ks kachen, 365 tis. ks krůt a nejméně hus a to pouhých 18 tis. ks (anonym 1, 2010). Na obrovský nárůst spotřeby a podílu masa kuřecích brojlerů má vliv zejména značný pokrok v genetice, technologii a ekonomice chovu kuřecích brojlerů. 11

Historicky se k výrobě kuřecího masa vyuţívalo kohoutů lehkých a středně těţkých plemen a slepice se pouţívaly k produkci vajec. Jednalo se tedy více méně o vyuţití jakéhosi odpadu. Tito kohoutci byli vykrmováni do hmotnosti 1,2 aţ 1,5 kg s velmi vysokou konverzí krmiva, a tím i vysokými výrobními náklady. Se speciálním chovem jatečných kuřat bylo započato ve čtyřicátých letech minulého století v USA a Kanadě. Tam také vznikl nový technologický a obchodní pojem jatečného kuřete – brojler. V angličtině tento název znamená roţeň a bylo to původní označení drůbeţe pečené na roţni. V ČSSR se původně tento typ označoval jako pečínkové kuře (Hampl, 1963). V těchto letech byla pod pojmem brojler označována vykrmená kuřata obojího pohlaví, poráţkové váhy 1,3 aţ 1,8 kg. Tuto hmotnost dosahovala ve stáří 8 aţ 10 týdnů se spotřebou krmiva 2,5 aţ 3 kg na 1 kg přírůstku. V současné době jsou k výkrmu kuřat na maso v České republice vyuţívány tři hybridní kombinace brojlerových kuřat, a to ROSS 308, COBB 500 a Hubbard Flex. Tito hybridi dosahují velmi podobných parametrů uţitkovosti. Výkrm je prováděn +/5 týdnů s poráţkovou hmotností okolo 2 kg a konverzí krmiva 1,6 – 1,7 kg. Výtěţnost masa se pohybuje okolo 70 % s podílem prsní svaloviny 26 % z JUT.

2.2 Hybridní kombinace Při šlechtění drůbeţe se pouţívají čistokrevná plemena s velmi dobrými, nebo vynikajícími uţitkovými vlastnostmi. Tato plemena pak slouţí jako výchozí materiál pro tvorbu hybridů a to prostřednictvím liniové plemenitby a meziliniového kříţení s následným vyuţitím heterózního efektu. Pro tvorbu masných hybridů byla původně pouţita zejména plemena Plymutka bílá a Kornyška bílá.

12

2.2.1

Šlechtitelské firmy

Největšími současnými hráči, jak na evropském tak na světovém trhu v produkci kuřat masného typu jsou tyto tři firmy: AVIAGEN GROUP, COBB-Vantress, Incorporated a HUBBARD. AVIAGEN GROUP je původně americká společnost, dnes nadnárodní koncern vlastněný

německou

společností

EW

GROUP

(Errich

Wesjohan

Group,

GmbH&CoKG), sdruţující asi 40 firem. Tato společnost dnes zastřešuje několik dříve samostatných šlechtitelských firem a nabízí jejich produkty. AVIAGEN BROILER BREDERS produkuje kromě nejrozšířenější hybridní kombinace brojlerových kuřat ROSS 308, také kombinace ROSS 708, ROSS PM3 a ROSS ROWAN a dále hybridy Arbor Acres Plus a Lohman Meat. Součástí koncernu je také společnost AVIAGEN TURKEYS produkující hybridní kombinace těţkých krůt typů B.U.T. a NICHOLAS. COBB-Vantress, Incorporated je jednou z nejstarších světových drůbeţářských společností. Byla zaloţena jiţ v roce 1916 ve státě Massachusetts v USA. Dnes se jedná o velkou světovou společnost, která od roku 2007 tvoří alianci s Hendrix Genetics. V tomto roce ovládla dříve významnou společnost HYBRO a od roku 2008 je také v úzkém partnerství s francouzskou šlechtitelskou společností zabývající se produkcí pomalu rostoucích kuřat SASSO. V současné době produkuje masné hybridní kombinace COBB 500, COBB 700, COBB AVIAN 48 a COBB SASO 150. HUBBARD je nadnárodní americký koncern z velmi širokou řadou šlechtění kura masného typu. Firma patří od roku 2005 ke skupině Groupe Grimaud, jejíţ centrála sídlí v Roussay v západní Francii. Tato skupina se zabývá farmacií a šlechtěním kura masného i nosného typu, kachen, perliček, holubů, králíků a také prasat. HUBBARD Breeders rozšířil koncem 90. let své šlechtitelské programy převzetím produktů masných

slepic

původní

francouzské

společnosti

ISA.

V roce

1996

byla

farmaceutickými firmami MERCK a Rhone Merieux vytvořena společná firma MERIAL, jejíţ dceřinou společností se stala firma Hubbard-ISA, SAS. Firma MERIAL v roce 2005 prodala společnost Hubbard skupině Grimaud. Hubbard dnes nabízí širokou škálu hybridních kombinací Hubbard Classic, Hubbard JV, Hubbard Flex, Hubbard Flex F15, Hubbard Ultra-Yield a Hubbard Color.

13

2.2.2

Hybridní kombinace masného typu používané v ČR

V roce 2011 byly v České republice k produkci kuřat na maso pouţívány tři hybridní kombinace a to ROSS 308, COBB 500 a HUBBARD FLEX. Zastoupení jednotlivých hybridů v ČR v roce 2010 znázorňuje graf č. 1.

Graf č. 1 Zastoupení hybridů chovaných v ČR v r. 2010 (Machander, 2010)

Ross 308 je mohutný, rychle rostoucí brojler, s efektivním vyuţitím krmiva a dobrou výtěţností masa. Tento tříliniový, dvouplemenný hybrid je vhodný pro brojlerový výkrm i pro těţší výkrm. Parametry uţitkovosti jsou uvedeny v tabulce č. 2 (Anonym 2, 2010). Tabulka č. 1 Parametry uţitkovosti Ross 308 Ţivá hmotnost (g)

Konverze krmiva (kg/kg)

Věk (dny)

nesexovaní

kohoutci

slepičky

nesexovaní

kohoutci

slepičky

35

2021

2173

1869

1,61

1,57

1,65

42

2652

2867

2436

1,75

1,70

1,81 14

Cobb 500 je univerzální materiál na celosvětové úrovni vhodný pro veškeré typy podmínek prostředí a výkrmů. Je vyšlechtěn s důrazem na co nejniţší náklady na kg ţivé váhy s výborným tempem růstu. Parametry uţitkovosti jsou uvedeny v tabulce č. 5 (Anonym 3, 2010). Tabulka č. 2 Parametry uţitkovosti Coob 500 Ţivá hmotnost (g)

Konverze krmiva (kg/kg)

Věk (dny)

nesexovaní

kohoutci

slepičky

nesexovaní

kohoutci

slepičky

35

2017

2155

1879

1,61

1,57

1,65

42

2626

2839

2412

1,76

1,70

1,82

Hubbard Flex je hybridní kombinace pro brojlerové typy výkrmů s dobrými parametry v rodičovských chovech (za 64 týdnů produkce 143 ks kuřat). Ve věku 35 dnů je udávána ţivá hmotnost 1925 g při konverzi krmiva 1,61 kg na kg ţivé hmotnosti a ve věku 42 dnů ţivá hmotnost 2527 g při konverzi krmiva 1,76 kg na kg ţivé hmotnosti (Anonym 4, 2010). Tabulka č. 3 Parametry uţitkovosti Hubbard Flex Ţivá hmotnost (g)

Konverze krmiva (kg/kg)

Věk (dny)

nesexovaní

kohoutci

slepičky

nesexovaní

kohoutci

slepičky

35

1925

2057

1792

1,58

1,56

1,61

42

2527

2730

2324

1,71

1,68

1,76

2.2.3

Producenti jednodenních kuřat

Produkcí jednodenních brojlerových kuřat v České republice se v současné době zabývá pět líhňařských firem s roční kapacitou produkce od 5 do 100 miliónů jednodenních kuřat. Jsou to: ABRO Zdraţílek, s. r. o. BEST s.r.o. Opava MACH DRŮBEŢ a.s. Litomyšl Rybářství Velké Meziříčí a.s. XAVER gen, a.s. 15

2.3 Technologie výkrmu Růst a kvalitu kuřat ovlivňuje celá řada faktorů, které jsou uvedeny na obr. č. 1. V současné době je výkrm kuřat na maso prováděn zejména v halách, s různými druhy podestýlky. V minulosti byly k výkrmu vyuţívány i klecové technologie. Tento systém však neodpovídá směrnici rady 2007/43/ES o podmínkách chovu kuřat chovaných na maso. Také kvalita jatečných kuřat vykrmovaných v klecových systémech nebyla ideální, z důvodu vysokého výskytu otlaků na prsní svalovině. Výhodou bylo vyuţití prázdných kapacit odchoven a samozřejmě vysoká produkce masa z 1 m2 plochy haly.

Obrázek č. 1 Růst brojlerů a jejich kvalita (Aviagen, 2009) Úroveň výkrmu je charakterizována především délkou výkrmu, spotřebou krmiva na 1 kg přírůstku, dosaţenou ţivou hmotností a procentem úhynu kuřat (Tůmová, 1994). Zlatým pravidlem v chovu brojlerů je, aby byli na farmě vţdy chováni brojleři stejného věku a od jednoho dodavatele, tak aby mohla být dodrţována zásada „all-in, all-out“ jednorázového zástavu a vyskladnění. Důleţité je výkrmovou farmu chránit před zdroji kontaminace a udrţovat tzv. černobílý provoz. Během výkrmu je nutné neustále sledovat a správně řídit prostředí ve výkrmové hale, tak aby byla zachována biologická a sociální rovnováha kuřat. Vzhledem k rychlému nárůstu tělesné hmotnosti kuřat, stejně rychle rostou i nároky na kyslík, vodu a krmivo. Mimo to jsou brojleři velmi citliví na jakékoliv změny a negativně reagují na výkyvy teploty, při nichţ reagují shlukováním na různých místech haly. Reagují ale také například na změny struktury krmiva, či výpadky vody, nebo špatně seřízený ventilační systém. 16

2.3.1

Výživa

Jedním z nejdůleţitějších faktorů, který zásadně ovlivňuje růst kuřat je výţiva. V současné době se pouţívá několika fázový systém, který je dobré doladit dle chovaného hybridu, podmínek prostředí a moţností výrobce krmiva. Doporučený systém se skládá ze startérové krmné směsi označované BR1. Tato se pouţívá od 1. do 10. dne výkrmu a její spotřeba činí 0,2 kg na ks. Podává se buď ve formě drcených granulí, nebo granulovaná s průměrem granulí 2 mm. Pro kuřata od mladšího rodičovského hejna s menší počáteční hmotností je vhodné pro prvních 5 dnů pouţít koncentrovanější krmnou směs BR1 start. Od 11. dne výkrmu se pouţívá krmná směs BR2, která můţe být dle ţivin fázována na dvě BR2A a BR2B. BR2A bývá krmena od 11. do 20. dne a BR2B od 21. do 30. dne věkem kuřat. Od 11. do 15. dne je vhodné pouţívat krátce řezané granule o průměru 3 mm a od 15. dne jiţ normální granule o průměru 3 - 3,2 mm. Zařazování granulí s větším průměrem nepřináší z pohledu výkrmu jiţ ţádný opodstatněný efekt. V krmných směsích BR1 a BR2 jsou dle plánu rotace zařazována antikokcidika, z důvodu ochrany kuřat před výskytem kokcidií. Spotřeba krmných směsí BR2 A a B je 2,2 kg na ks. Od 31. dne se pouţívá krmná směs označována BR3. Touto krmnou směsí jsou kuřata krmena aţ do vyskladnění na poráţku. Tato krmná směs při normálním výkrmu jiţ neobsahuje antikokcidika a její spotřeba do 36. dne je asi 1 kg na ks. Pro stimulaci správné konzumace krmiva je vhodné zavést techniku krátkodobého vyprazdňování krmného systému od krmiva – tato technika nám zabezpečí, aby byly vyţrány i všechny drobné části krmné směsi a zároveň funguje jako stimulační moment, kdy nové krmivo je čerstvější a pro brojlery lákavější. Interval prázdných krmítek by však neměl být delší neţ 1 hodinu, delší interval jiţ způsobuje redukci příjmu a pouţívá se pro zpomalení růstu. Kvalita krmiva se podstatně podílí na celkovém ekonomickém výsledku, tvoří téměř 70 % nákladů na výkrm kuřat a výrazně ovlivňuje také celkové chovatelské výsledky. Rozhodující není jen sloţení krmných směsí, ale také vyrovnanost struktury předkládané kuřatům a hlavně kvalita surovin, ze kterých jsou krmné směsi vyrobeny.

17

2.3.2

Voda a její příjem

Při výkrmu brojlerů je nutné pouţívat pouze pitnou vodu, kvalitu a nezávadnost vody je třeba pravidelně kontrolovat. Po skončení kaţdého turnusu je důleţité provést také důkladné čištění a dezinfekci celé napájecí technologie. V případě správných teplot v prostředí výkrmové haly je spotřeba vody 1,7 aţ 1,8 krát vyšší neţ spotřeba krmiva. Denní kontrola spotřeby vody nám signalizuje správný management chovu a zdravotní stav kuřat. 2.3.3

Prostředí výkrmové haly

Jedním z velmi důleţitých faktorů působících na ţivotní projevy brojlerů je kvalita ventilace a tím zajištění dostatečného mnoţství vzduchu. Vzduch hraje důleţitou roli ve všech fázích ţivota brojlerů, je nepostradatelný pro udrţení dobrého zdravotního stavu, ale také pro dosaţení genetického potenciálu vykrmovaných kuřat. Dnes většinou plně automatickými systémy udrţujeme ve výkrmové hale správnou teplotu, vlhkost a přísun dostatečného mnoţství vzduchu. Během svého růstu spotřebovávají kuřata kyslík a naopak produkují odpadní plyny a vodní páru. Mezi hlavní kontaminanty prostředí v hale můţeme zařadit prach, amoniak, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a vodní páry. Všechny tyto látky pokud jsou zastoupeny ve větším mnoţství, ohroţují zdravotní stav kuřat a jejich správný růst a vývoj. Dle aktuálních zákonných norem nesmí ve výkrmových halách překročit hladina amoniaku (NH3) koncentraci 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) 3000 ppm. Dalším důleţitým faktorem je teplota, která se pohybuje dle věku kuřat od 34°C do 20°C, s přibývajícím věkem kuřat klesá. Podmínkou je udrţet teplotu v hale bez výrazného kolísání a to i v případech extrémních klimatických podmínek. S teplotou také úzce souvisí relativní vlhkost, která se musí pohybovat v rozmezí od 50 do 70 %. Dalším faktorem, který ovlivňuje uţitkovost kuřat je světlo. V prvních sedmi dnech výkrmu je intenzita světla poměrně vysoká a to 30 aţ 50 luxů a po té by se měla postupně sniţovat. Od sedmého dne doporučují technologické návody všech producentů brojlerových kuřat intenzitu 5 aţ 10 luxů. Dle směrnice Rady 2007/43/ES však musí být v budovách, kde jsou chována kuřata na maso osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů, které se měří na úrovni očí kuřete. Osvětlení by mělo být vyrovnané, s pokrytím 18

minimálně 80 % uţitné plochy haly. K řízení výkrmu kuřat dnes jiţ automaticky patří světelné reţimy a také dle směrnice Rady 2007/43/ES musí čtyřiadvacetihodinový rytmus zahrnovat dobu tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin. Vyuţívání světelných programů s různě dlouhými obdobími tmy sniţují počáteční růst (ten je dohnán tzv. kompenzačním růstem), zvyšují účinnost krmiva, zlepšují zdravotní stav chované drůbeţe a ovlivňují jatečnou výtěţnost. 2.3.4

Vyskladnění

Odchyt a nakládka kuřat na poráţku mají bezprostřední vliv na kvalitu výsledné produkce. Při špatné manipulaci můţe dojít ke zranění nakládaných kuřat, k polámání křídel, otokům na prsní svalovině, případně i úhynu kuřat. Proto je důleţité, aby manipulaci se zvířaty prováděli dobře proškolení pracovníci a to jak při nakládce ruční, tak při nakládce pomocí chytacích kombajnů. Z důvodů omezení kontaminace ve zpracovatelském závodě trusem případně zbytky krmiva ve voleti a zaţívacím traktu, je nutné zajistit 8 hodinové hladovění před samotnou poráţkou. Do této doby bychom měli započítat také dobu nakládky a přepravy. Pokud je doba hladovění delší, ztrácíme 0,2 % z váhy kuřat za kaţdou hodinu.

2.4 Welfare Pojem WELFARE má různé definice, můţeme ho přeloţit jako blaho, blahobyt, minimální úroveň pohody (sociální podpory), ale také jako podmínky chovu. Welfare je stavem naplnění materiálních a nemateriálních podmínek, které jsou předpokladem zdraví organismu, kdy je zvíře chováno v souladu s jeho ţivotním prostředím. Hospodářská zvířata se sice chovají pro komerční účely, ale pořád to jsou ţivá a citlivá stvoření (Lichovníková, 2010). Snahou EU posledních let je zajistit hospodářským zvířatům při jejich chovu maximální moţnou ţivotní pohodu, která se projevuje zejména lepším zdravotním stavem a kondicí. Všechna opatření týkající se zlepšení ţivotních podmínek chovaných zvířat se souhrnně označují jako WELFARE.

19

2.4.1

Welfare - pět svobod

Welfare bývá mnohdy spojováno se zajištěním tzv. pěti svobod, které definovala v roce 1993 Rada pro welfare hospodářských zvířat ve Velké Británii (Farm Animal Welfare Council). Mezi tyto svobody patří: 

svoboda od hladu a ţízně



svoboda od nepohodlí



svoboda od bolesti, zranění a onemocnění



svoboda od strachu a stresu



svoboda projevit přirozené chování

Těchto pět definovaných svobod nám připomíná přirozené potřeby všech ţivých tvorů a nabádá tak chovatele k uvědomění si a hlavně k zabezpečení správných ţivotních podmínek chovaných zvířat. Znalost těchto potřeb je základem úspěšného chovu. Zajištění dobrých ţivotních podmínek welfare zvířat přináší obvykle niţší mortalitu i morbiditu, lepší kondici, zlepšení kvality výsledných produktů chovu, tím také zlepšují ekonomiku, avšak nároky na zajištění těchto podmínek mohou přinášet vyšší náklady. Svoboda od hladu a ţízně - Povinností chovatele je zabezpečit chovaným zvířatům dostatečné mnoţství kvalitního krmiva, odpovídající svou skladbou a strukturou danému druhu a zajistit dostatečné mnoţství čisté a hygienicky nezávadné pitné vody, tak aby byl zachován dobrý zdravotní stav a tělesná kondice. Svoboda od nepohodlí - Chovatel musí pro daný druh zajistit vhodné ustájení, tak aby chovaná zvířata byla chráněna před nepříznivými vlivy a faktory jako je nízká, či vysoká teplota, průvan, déšť apod. a musí mít zabezpečeno vhodné prostředí k odpočinku. Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění - Chovatel by měl vţdy dodrţovat pravidla prevence a vhodnými způsoby předcházet výskytu jakéhokoliv onemocnění, případně zranění zvířat. Zde hraje vysokou roli prostředí, kde jsou zvířata chována. Dle daného druhu by mělo být maximálně přizpůsobeno a nemělo by zde docházet k jakýmkoliv 20

zraněním (ostré hrany, kluzké podlahy atd.) V případě výskytu jakéhokoliv zdravotního problému chovaných zvířat by měla být poskytnuta co nejrychlejší odborná pomoc, stanovena diagnóza a zahájena léčba. Svoboda od strachu a stresu - Znalost přirozeného chování zvířat je základem správného chovu. Strach a stres vţdy vedou ke zhoršení fyziologických funkcí a mnohdy vedou ke strádání, onemocnění, které můţe končit smrtí. Psychická pohoda je velmi důleţitá u všech druhů chovaných hospodářských zvířat. Svoboda projevit přirozené chování - Chovatel je povinen zabezpečit dostatečný prostor a vybavení pro daný druh tak, aby byly umoţněny jejich přirozené formy chování, kontakt, tvorba sociální hierarchie atd. 2.4.2

Indikátory welfare v chovu kuřat chovaných na maso

Vzhledem k mnoţství vlivů působících na welfare kuřat chovaných na maso bylo Vědeckým výborem pro zdraví a welfare zvířat vybráno několik indikátorů, které mohou vypovídat o dobrých nebo špatných podmínkách chovu. Tento výbor zpracoval v roce 2000 zprávu o welfare kuřat a faktorech, které ho ovlivňují, pro Evropskou komisi, coţ následně slouţilo jako podklad pro změnu legislativy (Směrnice Evropské Rady 2007/43ES).  úhyn  poruchy kosterní soustavy  poruchy svalové soustavy  kontaktní dermatitidy  ascites a syndrom náhlého úhynu  respiratorní problémy  stres  teplotní pohoda  omezené moţnosti pro projevy přirozeného chování (Anonym 5, 2000)

Úhyn - Chovatelé jsou povinni sledovat a zaznamenávat denní míru úmrtnosti hejna a kumulativní denní míru úmrtnosti. Do úhynu jsou zařazována také brakovaná kuřata. 21

Poruchy kosterní soustavy - Nejčastěji se u kuřat vyskytuje tibiální dyschondroplazie, rotace tibie a deformace tarzálního kloubu, viz obrázek 2. Tibiální dyschondroplazie se projevuje abnormálním vývojem chrupavky s nedostatečnou osifikací růstové ploténky a zmnoţením chrupavčité tkáně v proximální části tibiotarzu masných kuřat (Jurajda, 2001). Toto onemocnění se vyskytuje ve stáří 3 - 6 týdnů a do značné míry je ovlivněno geneticky, poměrem vápníku a fosforu a toxiny. Rotace tibie způsobuje pohybové potíţe kuřat vzniklé stočením tibie o 90° a více, takţe chodidla končetin míří různým směrem (Jurajda, 2001). U těchto potíţí není zcela známá příčina, bývá dávána do spojitosti s vlivem kluzké podlahy v prvních hodinách a dnech ţivota. U deformace tarzálního kloubu se jedná pravděpodobně o geneticky podmíněnou deformaci dlouhých kostí u výkrmových kuřat, projevující se vbočením, nebo vybočením tarzálního kloubu a vytrčením končetiny. Výskyt u brojlerů se pohybuje od 0,5 do 25 % jiţ od 1. týdne a s postupujícím věkem stoupá (Jurajda, 2001).

Obrázek č. 2 Deformace tarzálního kloubu Poruchy svalové soustavy - Myopatie prsní svaloviny – myopatie mírného stupně se normálně vyskytují u rychle rostoucích kuřat a jsou charakterizovány degenerativními změnami kosterní svaloviny a proliferací tukové a pojivové tkáně (Jurajda, 2001).

22

Kontaktní dermatitidy - Záněty kůţe, většinou v prsní krajině, nebo na běhácích. Nejčastější příčinou je špatný management chovu a nedodrţení welfare, vlhká podestýlka, špatně zvolený světelný reţim, špatně seřízená technologie napájení a krmení. Výskyt kontaktních dermatitid zhoršuje významně i ekonomiku chovu horším zatříděním a tím horším zpeněţením na jatkách. Respiratorní problémy - jsou přímo spojeny s kvalitou vzduchu. Špatná kvalita vzduchu výrazně ovlivňuje zdravotní stav a pohodu chovaných kuřat. Je závislá na managementu chovu, ventilačního systému, druhu podestýlky, mnoţství chovaných kuřat, systému vytápění atd. V závislosti na kvalitu vzduchu by měl chovatel sledovat teplotu, vlhkost, ale také prašnost a obsah plynů CO2 a NH3 . Stres - Stres představuje zvláštní druh adaptačních reakcí, které jsou vyvolány různými typy stresorů (Lichovníková, 2010). Tyto stresory mohou být povahy biologické, chemické, fyzikální, komplexní nebo emoční. Teplotní pohoda - Teplotní pohoda je dána a mění se s věkem kuřat. Správnou teplotu uvádí všechny technologické návody. Důleţitým faktorem je vyhřátí haly včetně podlahy a podestýlky před naskladněním kuřat, protoţe v prvním týdnu ţivota mají kuřata nízkou termoregulační schopnost. Hlavním izolátorem u ptáků je peří a zdrojem tepla je metabolismus. Teplotní pohodu kuřat ovlivňujeme jak vytápěním, tak zejména kvalitním ventilačním systém, doplněným pro letní měsíce také o systém chlazení, tak aby nedocházelo za vysokých venkovních teplot k přehřátí organismu kuřat. 2.4.3

Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007

Rada Evropské unie vydala Směrnici Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Jejím cílem je zlepšit ţivotní podmínky welfare a stanovit minimální pravidla pro ochranu kuřat chovaných na maso. Směrnice se nevztahuje na hospodářství s méně neţ 500 kuřaty, hospodářství pouze s hejny kuřat pro rozmnoţovací chov, líhně, kuřata z extenzivního chovu, kuřata z ekologického chovu.

23

Směrnice definuje poţadavky na chov kuřat, např. maximální hustotu osazení, která nesmí překročit 33 kg/m2, s výjimkou 39 kg/m2 a maximálně ve zvláštním reţimu 42 kg/m2. Dále stanovuje povinnost absolvování odborné přípravy a řízení se pokyny směrnice pro osoby, které zacházejí s kuřaty. Zabývá se také označováním drůbeţího masa, kontrolami dodrţování příslušnými orgány a sankcemi. Směrnice obsahuje pět příloh: 1.

Poţadavky na hospodářství – v této příloze jsou řešeny jednotlivé poţadavky na hospodářství, jako je napájení, krmení, podestýlka, větrání a topení, hluk, světlo, kontroly, vedení záznamů atd.

2.

Poţadavky při vyšší hustotě osazení – tato příloha řeší podmínky při pouţití vyššího osazení neţ 33 kg/m2.

3.

Sledování a následná opatření na jatkách – tato příloha řeší kontrolu nad správným dodrţováním daných podmínek a to jednak vyhodnocením sledování úmrtnosti, ale také postmortálními vyšetřeními, kde se sleduje například abnormální míra kontaktní dermatitidy.

4.

Odborná příprava – stanoví minimální obsah kurzů odborné přípravy.

5.

Kritéria pro pouţití zvýšené hustoty osazení – stanoví podmínky pro udělení výjimky pro pouţívání vyšší hustoty osazení. Povinností členských států bylo transponovat směrnici Rady 2007/43/ES do svých

národních legislativ. V České republice tak k 1. lednu 2010 začala platit nová nařízení týkající se ochrany kuřat chovaných na maso. Novinky byly začleněny do několika právních norem a to zejména do ustanovení §12d a §12e zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 291/2009 Sb. a také 11 aţ 11c vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a č. 464/2009 Sb.

24

Důleţitá nařízení týkající se welfare:  napáječky musí být umístěny a udrţovány tak, aby se minimalizovalo rozlití a tím zhoršování kvality podestýlky  všechna kuřata musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce  větrání musí být dostatečné, aby se zamezilo přehřátí, a v případě potřeby se spojuje se systémem vytápění, aby se odstranila nadměrná vlhkost  hladina hluku musí být sníţena na minimum  osvětlení musí mít intenzitu alespoň 20 luxů a musí ozařovat přinejmenším 80 % plochy haly, do sedmi dnů od ustájení aţ do tří dnů před poráţkou musí osvětlení odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin  kuřata chovaná na maso musí být minimálně dvakrát denně kontrolována, zvláště je nutné sledovat znaky, které svědčí o sníţené pohodě zvířat a jejich zdraví, jako jsou obtíţe při chůzi, patologický obsah tekutin v dutině tělní atd.  po kaţdé depopulaci musí být hala řádně vyčištěna a vydezinfikována a musí být opatřena čistým stelivem  chovatel musí vést nařízenou dokumentaci  kaţdá hala v hospodářství musí být konstruována a vybavena tak, aby koncentrace amoniaku (NH3) nepřekročila 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nepřekročila 3000 ppm  pokud je venkovní teplota vyšší neţ 30°C nesmí vnitřní teplota být vyšší více neţ o 3°C  průměrná relativní vlhkost v průběhu 48 hodin nesmí překročit 70 %, pokud je venkovní teplota niţší neţ 10°C Kontrolu dodrţování všech nařízení provádí úřední veterinární lékař, který v rámci kontrol

uskutečňovaných

dle

nařízení

č.854/2004

(ES)

vyhodnotí

výsledky

postmortálního vyšetření, aby byly zjištěny případné známky nedostatečné pohody zvířat a to zejména dle výskytu abnormálního mnoţství kontaktní dermatitidy, parazitárních a systémových onemocnění.

25

2.5 Význam sledování výskytu otlaků na běhácích kuřat chovaných na maso Kontaktní dermatitidy neboli záněty kůţe jsou jedním z důleţitých ukazatelů dodrţení správného welfare ve výkrmu kuřat chovaných na maso. Záněty se mohou vyskytovat na prsou a hleznu, ale zejména na chodidlech (pododermatitis). Omezení výskytu dermatitid má obrovský význam nejen z pohledu dodrţování welfare chovaných zvířat, ale také z pohledu chovatelského a ekonomického. 2.5.1

Pododermatitida

Nejčastěji se objevují záněty kůţe na spodní části běháků. A to nejprve změnou barvy kůţe, jejím zesílením a zdrsněním a v pozdější fázi je moţné histologicky pozorovat hyperkeratózy a nekrózy pokoţky. Tyto změny jsou často provázeny tvorbou vředu a druhotně kontaminovány bakteriemi (nejčastěji Staphylococcus spp.) popřípadě plísněmi. Takto vzniklá infekce se můţe snadno rozšířit na hlubší tkáně, s následným vznikem periartritid (zánětu kloubů), postiţení šlach a kostí. Příčinou vzniku pododermatitid mohou být nedostatky ve výţivě, pohmoţděniny, penetrující traumata s následnou bakteriální infekcí, nebo jaterní disfunkce (Jurajda, 2001). Nejčastěji jsou tato poškození způsobena nekvalitní, vlhkou podestýlkou a nespecifickými chemickými faktory v podestýlce. Určitou roli zde sehrává genetika a také pohlaví. Bylo potvrzeno, ţe vyšší výskyt pododermatitidy je u samic neţ u samců (Nagaraj et al., 2007). Při výskytu pododermatitidy se postiţená zvířata hůře pohybují, více odpočívají, hůře přijímají potravu, záněty jsou bolestivé a zhoršují zdravotní stav. Vzhledem k tomu, ţe brojlerové kuře cca 11 % dne přijímá krmivo, 5 % dne pije, 36 % stojí a 48 % času odpočívá (Murphy a Presten, 1990), tak u takto postiţených kuřat narůstá doba odpočinku, čímţ se zhoršuje přírůstek, hejno se stává váhově nevyrovnané s výskytem mnoha slabších a nestandartních kusů. Mimo to bylo zjištěno, ţe u kuřat s výskytem pododermatitidy je také mnohem větší výskyt otlaků a zánětů v krajině prsní (Lichovníková, 2010). Tato poškození mají za následek problematické zpracování a horší zpeněţení na jatkách, coţ sebou přináší nemalé ekonomické ztráty.

26

2.5.2

Posuzování welfare

Výskyt pododermatitidy a dalších poruch a postiţení pohybového aparátu se pouţívá k vyhodnocování dodrţování pravidel pro ochranu kuřat chovaných na maso. Podle vyhlášky č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 11 bodu (6) musí být všechna kuřata chovaná na maso alespoň dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost musí být věnována znakům, které svědčí o sníţené úrovni pohody nebo zdraví zvířat. Například s váţnými zraněními, se zjevnými příznaky zdravotních potíţí, s obtíţemi při chůzi atd. Podle stejné vyhlášky § 11a bod (6) úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004 výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil další moţné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární onemocnění a systémová onemocnění. 2.5.3

Ekonomické dopady při zvýšeném výskytu pododermatitid

V posledních letech se dostává do popředí zájmu šlechtitelů, veterinárních lékařů i chovatelů zájem o sniţování výskytu pododermatitid a následně kontaktních dermatitid ve výkrmech kuřat chovaných na maso. Důleţitou roli zde hraje fakt, ţe kuře s postiţeným pohybovým aparátem nemůţe dosáhnout vynikajících chovatelských parametrů. A v dnešní době, kdy vykrmované kuře má dosáhnout za 35 dnů svého ţivota 50-ti násobek své původní váhy, aby mohl být daný výkrm efektivní, není moţné, aby toto kuře bylo jakýmkoliv způsobem brzděno nebo zdravotně podráţeno. O efektivnosti výkrmu rozhodují parametry jako je dosaţená hmotnost, věk, konverze krmiva, % úhynu a samozřejmě mnoţství konfiskátů a % zatřídění do jakostních tříd na poráţce. Kuře s výskytem pododermatitidy na běhácích většinou neuhyne, toto postiţení je však značně bolestivé a takto postiţená kuřata se hůře pohybují, nemají zájem hledat krmivo a vodu, ztrácejí na váze a z důvodu častějšího posedávání se u nich vyskytuje také znatelně větší procento otlaků na prsní svalovině.

27

2.5.4

Export běháků do zahraničí

Kromě negativního vlivu pododermatitid na welfare kuřat, se kvalitně opracované nepoškozené drůbeţí běháky stávají poměrně zajímavou vývozní surovinou, viz obrázek č. 3. Běháky, které se v evropských zemích likvidují jako odpad a poráţkové závody za jejich likvidaci platí veterinárním asanačním ústavům, jsou poměrně ţádanou potravinářskou surovinou zejména v čínské gastronomii, kde jsou povaţovány za delikatesu. Export této suroviny do Číny probíhá zejména přes Hongkong. Například polští drůbeţáři vyvezli v roce 2010 okolo 20000 t mraţených drůbeţích běháků a v Asii na nich vydělali více neţ na drůbeţím mase. Cena této suroviny je poměrně variabilní a dle poptávky se pohybuje od 500 po 1800 USD za tunu (Anonym 6, 2010)

Obrázek č. 3 Běháky jako potravinářská surovina (ZINPRO, 2012)

28

2.6 Otlaky na běhácích – pododermatitida Negativní vliv pododermatitid na uţitkovost a ekonomiku je znázorněn na obrázku č. 4. Mezi hlavní faktory vzniku pododermatitid patří management chovu a zdravotní stav drůbeţe.

Obrázek č. 4 Negativní vliv pododermatitid (ZINPRO, 2010) 29

2.6.1

Kvalita podestýlky

Podestýlka hraje ve výskytu otlaků na běhácích téměř zásadní roli. Tvoří totiţ prostředí, po kterém se kuře celý ţivot pohybuje a se kterým je pokoţka běháku ve stálém kontaktu. Z toho důvodu také vyhláška 208/2004 Sb. v §11 bod (2) nařizuje, ţe všechna kuřata chovaná na maso musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce. Udrţet takovouto podestýlku bývá však v praxi mnohdy obtíţné. Zvlhnutí podestýlky ať uţ špatnou ventilací, nebo chybně seřízeným napájecím systémem má za následek zahřívání podestýlky, produkci NH3 a další procesy, které se výrazně podílejí na vzniku dermatitid (Lichovníková, 2010). Významným faktorem je také materiál, kterým je podestýlka tvořena. V České republice se nejvíce pouţívá řezaná pšeničná sláma. Jedná se o místně nejdostupnější podestýlkový materiál, bohuţel ne zcela nejvhodnější. Při nedostatečném pořezání a urovnání pšeničné slámy před dodávkou kuřat jsou jednodenní kuřata vystavena poměrně náročnému terénu a při pohybu v takovémto prostředí dochází k poškozování pohybového aparátu a ke vzniku penetrujících traumat, která dávají prostor ke vzniku infekce. Poškození chodidel běháků je moţné pozorovat jiţ v prvním týdnu ţivota kuřat. Pokoţka běháků u mladých kuřat je velmi jemná a snadno dochází k jejímu poškození. Jako další podestýlkový materiál se pouţívá drcená řepková sláma, hobliny z měkkého dřeva, piliny, poměrně zajímavým, ale také poměrně drahým materiálem je rašelina. V jiţních krajinách se často s velmi dobrými výsledky pouţívá písek a dále různé odpadní materiály jako jsou banánové slupky, drcený odpadní papír, různé odpady dřevozpracujícího průmyslu apod. U všech druhů podestýlkového materiálu je zásadní, aby plocha před naskladněním kuřat byla co nejrovnější a umoţňovala tak snadný pohyb kuřat, dále by se v ní mělo vyskytovat minimum částic, které byť i mikroskopicky způsobují penetrující traumata na pokoţce běháků. Dále musí mít dobré izolační vlastnosti a chovatel musí zabezpečit, aby nedocházelo k jejímu zvlhnutí a tvorbě krusty. Na udrţení kvalitní podestýlky má vliv také hustota osazení ve vztahu k dalším technologickým systémům a vybavení haly.

30

2.6.2

Kvalita ventilace

Prostředí ve výkrmové hale je řízeno zejména pomocí systému ventilace. Kvalitní ventilace má za úkol jednak udrţení čerstvého vzduchu uvnitř haly, jednak zajištění a udrţení správných teplotních a vlhkostních podmínek a udrţení podestýlky v suchém stavu. Jedním z ukazatelů špatného ventilačního managementu je obsah amoniaku (NH3), jehoţ zvýšená tvorba je přímo závislá na vlhkosti a stavu podestýlky. Emise amoniaku ve stáji jsou dány faktem, ţe přibliţně jedna třetina přijatého dusíku u monogastrických zvířat je vyuţita na záchovu a uţitkovost zvířete a zbytek je vyloučen ve formě nestrávených dusíkatých látek tuhými výkaly a močí ve formě kyseliny močové, viz obrázek č. 5 (Anonym 7, 2008).

Obrázek č. 5 Schéma vyuţití dusíku u monogastrů (Delacon, 2008) Čichem vnímáme obsah amoniaku nad 20 ppm, ovšem jiţ při obsahu 10 ppm dochází u kuřat k poškozování povrchu plic. 20 ppm zvyšuje citlivost vůči respiračním onemocněním a při obsahu nad 50 ppm sniţujeme rychlost růstu (Anonym 8, 2009). Během svého ţivota produkují kuřata značné mnoţství vody, které přechází do prostředí. Brojler o hmotnosti 2,5 kg vyprodukuje za svůj ţivot cca 5,7 kg vody, kterou je nutné pomocí ventilačního systému z prostředí haly odstranit. Jako ideální je udávána relativní vlhkost mezi 50 aţ 70 %. Pokud je relativní vlhkost niţší neţ 50 %, stává se 31

prostředí příliš prašné a kuřata jsou náchylnější na výskyt respiratorních onemocnění. Vyšší vlhkost neţ 70 % nepřiměřeně zvlhčuje prostředí včetně podestýlky. Vyhláška 208/2004 Sb. v § 11a bodu (3)c přímo udává, ţe průměrná relativní vlhkost naměřená v hale v průběhu 48 hodin nesmí překročit 70 %, pokud je venkovní teplota niţší neţ 10°C. V současné době se ve světě pouţívají ventilační systémy přirozené nebo nucené, v našich podmínkách jsou to zejména systémy nucené. Nevhodná teplota, relativní vlhkost a vysoká koncentrace amoniaku a sirovodíku jsou hlavními příčinami sníţení růstu a zhoršení zdravotního stavu, který se promítá do vyšší mortality a defektů končetin. Proto jsou řízení mikroklimatu a kvalita podestýlky rozhodujícími faktory pohody vykrmovaných kuřat (Tůmová, 2001). 2.6.3

Technologie

Mimo ventilační technologii má na vznik pododermatitid významný vliv také technologie napájecí. Podle Vyhlášky 208/2004 Sb. §11 bodu (1) musí být napáječky umístěny a udrţovány tak, aby se minimalizovalo rozlití. Pro kuřata chovaná na maso je lepší pouţívat napáječky kapátkové, jelikoţ u ptáků probíhá příjem vody na základě gravitace, voda po zaklonění hlavy stéká do volete (Lichovníková, 2001). Důleţité je seřízení tak, aby napáječky byly správně umístěny ve výšce hlavy kuřete, důleţité je také seřízení tlaku, aby napáječky neprokapávaly a tím nezvlhčovaly podestýlku. Nejvhodnější jsou z tohoto pohledu kapátkové napáječky s odkapovou miskou. V letních měsících můţe navíc zhoršovat stav podestýlky špatně seřízený chladicí systém. 2.6.4

Sanitace mezi turnusy

Ve výskytu pododermatitid hraje určitou roli také sanitace mezi turnusy. Důkladná mechanická očista a dezinfekce stájového prostředí je důleţitá pro přerušení výskytu všech mikrobiálních procesů. Význam má také délka přestávky mezi turnusy, tak aby prostředí a zejména podlaha po provedené očistě a dezinfekci dokonale vyschla. Toto chovateli opět nařizuje i Vyhláška 208/2004 Sb. v §11 bod (7), kde se praví ţe části budov, vybavení nebo přístrojů, které jsou ve styku s kuřaty chovanými na maso, musí 32

být důkladně očištěny a vydezinfikovány vţdy po provedení konečné depopulace, a to před umístěním nového hejna do haly. Veškeré stelivo musí být po konečné depopulaci haly odstraněno a očištěná a vydezinfikovaná hala musí být opatřena čistým stelivem. Není proto moţné u nás provádět výkrm několika turnusů na jedné podestýlce tak, jak je to celkem běţné v některých, zejména jiţních zemích. Podlaha haly by měla být předehřátá jiţ před návozem podestýlky, aby nedocházelo k zapaření spodní vrstvy podestýlkového materiálu a k rozvoji hnilobných procesů a tím opět uvolňování amoniaku a sirovodíku. 2.6.5

Zdravotní stav

Zdravotní stav má značný vliv na kvalitu prostředí, zejména pak podestýlky, čímţ ovlivňuje vznik otlaků na běhácích drůbeţe. Jedná se zejména o onemocnění, která narušují střevní integritu a způsobují všechna průjmová onemocnění. Kokcidióza - je závaţné onemocnění střevního traktu způsobené jednobuněčnými parazity z čeledě Eimeriidae. Postiţené hejno se vyznačuje zpomalením růstu, spolu se špatnou konverzí krmiva a mnohdy zvýšeným úhynem. Kuřata jsou ospalá, netečná a mají znečištěnou kloaku a průjem, někdy s příměsí krve (Jurajda, 2001). Nekrotická enteritida - je onemocnění tenkého střeva brojlerů způsobené toxiny produkovanými Clostridium perfringens. Postiţená kuřata mají nízký příjem krmiva a vysoký příjem vody, v hejnu se vyskytují vyhublá kuřata a průjem. Nejčastější výskyt je od 2. týdne ţivota a mortalita se můţe pohybovat v rozmezí od 5 do 20 % (Jurajda, 2001). Spouštěcími mechanismy pro toto onemocnění můţe být přímé poškození střevního ústrojí kokcidiálním napadením, skladbou krmné dávky (řepka, rybí moučka, pšenice), potlačením imunity jako jsou virové infekce apod. Výskyt nekrotické enteritidy má výrazný vliv na zhoršení kvality podestýlky (Lister, 1996). Salmonelóza - je střevní infekce drůbeţe způsobená bakteriemi rodu Salmonella. Postiţená kuřata jsou netečná, postávají se svěšenou hlavou, shlukují se, téměř nepřijímají krmivo a ani nepijí. Okolí kloaky je znečištěno křídově bílým nebo nazelenalým aţ zelenohnědým vodnatým průjmem. Salmonely se šíří vertikální i horizontální infekcí (Jurajda, 2001).

33

2.7 Prevence pododermatitid 2.7.1

Šlechtění

Jedním ze zásadních preventivních opatření ve výskytu pododermatitid je šlechtitelská práce. V několika studiích byly potvrzeny významné rozdíly v náchylnosti různých hybridů k výskytu pododermatitid, s ohledem na stále se zvyšující nároky na dodrţování welfare hospodářských zvířat se všechny společnosti zabývající se šlechtěním brojlerových kuřat zaměřují na zajištění zlepšení ţivotaschopnosti a kondice zvířat včetně sníţení výskytu pododermatitid. Společnost Hubbard, stejně jako Aviagen a Cobb, se jiţ několik let zaměřuje ve svých programech na zlepšení ţivotaschopnosti, zejména omezením náchylnosti kuřat na výskyt ascitu a také zlepšení integrity pohybového aparátu. Šlechtitelé provádějí podrobné sledování a selekci ptáků s výskytem jakýchkoliv defektů pohybového aparátu, včetně výskytu pododermatitid. Šlechtitelský pokrok ve sníţení výskytu tohoto problému dokládá tabulka č. 4. Pro další pouţití ve šlechtitelských programech jsou vybíráni pouze jedinci s nulovým výskytem jakýchkoliv defektů. Odborníci společnosti Hubbard také jiţ několik let poukazují na to, ţe nadměrný výskyt pododermatitidy můţe vést k mnoha zdravotním a potaţmo ekonomickým problémům, tím ţe silné postiţení pokoţky běháků slouţí jako vstupní brána k dalším infekcím. Pro omezení tohoto problému je nutné zajistit aktivnější chování kuřat chovaných na maso a zabezpečit dobrý management chovu, zejména zabezpečení kvalitní, suché a kypré podestýlky. (Anonym 9, 2010) Tab. č.4 Porovnání výskytu dermatitid u různých hybridů (Hubbard Newsletter, 2010)

34

2.7.2

Management chovu

Nejdůleţitější prevencí ve výskytu pododermatitid je dodrţení správného managementu chovu. Prioritní roli zde hraje podestýlka a všechny vlivy, které ovlivňují její stav, tzn. ventilace, hustota osazení, zdravotní stav kuřat a správné seřízení krmné a napájecí technologie. Určitou roli zde navíc sehrává i světelný reţim, jelikoţ bylo dokázáno, ţe nejvyšší výskyt problémů s běháky bylo zaznamenáno při světelném reţimu s 23 hodinami světla (Harrison, 2011). Naopak bylo dokázáno, ţe intenzita světla a typ světelného zdroje, nemají na vyšší výskyt pododermatitid ţádný vliv (Kristensen et al., 2006). 2.7.3

Druhy podestýlkového materiálu

Volba podestýlkového materiálu můţe ovlivnit závaţnost výskytu pododermatitid. Pšeničná sláma – v ČR nejpouţívanější stelivový materiál, pouţívá se zejména krátce řezaná, v některých případech ale i celá suchá pšeničná sláma. 

Výhody: nejdostupnější a nejlevnější stelivový materiál, snadno skladovatelný ve formě různě objemných lisovaných balíků.



Nevýhody: problémy s rovnoměrným rozprostřením a pokrytím podlahy haly, prašnost, kontaminace plísněmi a mykotoxiny plísní, moţné riziko kontaminace agrochemikáliemi, častá tvorba tvrdé krusty na povrchu.

Řepková sláma – pouţívá se omezeně, řepkovou slámu je po sklizni důleţité nechat vyschnout, stonky rostliny mívají při sklizni poměrně vysoký obsah vody, dále se musí materiál nadrtit a uskladnit jiţ v drceném stavu. 

Výhody: poměrně kompaktní materiál s dobrou pokryvností podlahy, s dobrou sací a izolační schopností.



Nevýhody: problémy s dosušením slámy po sklizni, problémy s uskladněním drcené volné slámy (náročné na skladovací prostor), při nedostatečném dosušení velké riziko zaplísnění, značná prašnost při naskladnění podestýlky do prostoru haly.

Hobliny z měkkého dřeva – ideální, ovšem nedostatkový stelivový materiál. Nejlépe ze smrkového dřeva. V současné době je moţné zakoupit speciálně vyráběnou balenou 35

podestýlku ze smrkových hoblin, která je odprašněná a dřevo je sušeno při 120°C, vlhkost materiálu je 10-12 %. Balíky jsou dodávány ve velikosti 80x40x40 cm a objemu 128 l. 

Nevýhodou tohoto materiálu je zejména jeho cena, proto se pouţívá spíše u plemenných zvířat.

Rašelina – velmi dobrý podestýlkový materiál, zejména pro letní období. 

Výhody – niţší pH tvoří nepříznivé podmínky pro ţivot členovců a pouţití v minimálně dvou po sobě jdoucích turnusech výrazně omezuje výskyt zejména potemníků. Jde o materiál udrţující velmi dobrou sypkou strukturu, bez tvorby krust. V letních měsících je moţné pouţít poměrně nízké vrstvy okolo 3 - 4 cm.



Nevýhody – cena a horší výhřevnost v zimních měsících.

Odpadní materiály – v ČR se zatím nepouţívají jako podestýlkový materiál odpadní drtě. V některých zemích je běţné pouţívání drtí s různých druhů materiálů jako např. papír, různé dřevěné odpady atd. Písek – výborný stelivový materiál pouţívaný zejména v jiţních oblastech. Má velmi dobrý vliv na udrţení dobrého stavu kůţe běháků. V ČR se nepouţívá, nízká tepelná izolační schopnost v našich klimatických podmínkách, sloţitá manipulace a způsob likvidace po ukončení turnusu.

36

2.7.4

Přípravky pro prevenci

Jedná se o přípravky pro zlepšení kvality podestýlky, sniţování uvolňování amoniaku, nebo přímo zlepšující stav pokoţky běháků. Existuje celá řada biochemických a fytogenních aditiv, která jsou určena jednak pro zlepšení střevní integrity a tlumení výskytu původců zoonóz a jednak na sníţení emisí amoniaku v chovech drůbeţe.

Přípravky pro snížení amoniaku v chovech AMALGEROL CLASSIC – přípravek je určený pro docílení plynulého sníţení emisí amoniaku a podpůrný prostředek optimalizace stájového prostředí a regulátor stájové hygieny. Ve výkrmech drůbeţe se pouţívá jako přísada do napájecí vody případně jako postřik podestýlky. Vlivem jeho působení na podestýlku se zvyšuje její sorpční schopnost a jiţ v hale dochází k nastartování kompostovacích procesů. Při perorálním podávání optimalizuje vnitřní prostředí zaţívacího traktu a reguluje mikrobiální osazení trávicího traktu a omezuje tvorbu střevních plynů. Vliv tohoto přípravku na produkci NH3 uvádí graf č. 2. Měřením VÚZT bylo prokázáno sníţení emisí NH3 v hale o 48,6 % (Anonym 10, 2012).

Graf č. 2 Působení Amalgerolu na produkci NH3. (AMALGEROL CZ, 2012)

37

MANURE PRO – jde o přípravek obsahující komplex speciálně vyselektovaných mikroorganismů

a

specifických

celulotických

a

hemicelulolytických

enzymů

podporující bakteriální fermentaci. Pouţívá se jako postřik podestýlky. V podestýlce podporuje postupnou fermentaci a sníţení tvorby neţádoucích plynů a pachových látek a zabezpečuje výrazný pokles výskytu patogenních mikroorganismů (Anonym 11, 2008). PURELIT – jedná se o sorbent amoniaku na bázi oxyhumolitu, coţ je přírodní látka obsahující humátové látky a jejich komplexy. Pouţívá se na posyp podestýlky. Má schopnost vázat plyny, jako je NH3, ve výkrmech brojlerů. Při aplikaci 2 - 2,5 kg. m2 plochy po celou dobu výkrmu bylo prokázáno sníţení produkce amoniaku o 35 % (Anonym 12, 2012).

Přípravky pro zlepšení střevní integrity a snížení původců zoonóz BIOSTRONG 510 – je fytogenní přípravek vyrobený ze silic, bylin a saponinů s trvalou redukcí škodlivých emisí, sníţení produkce amoniaku o více neţ 48 %. Pouţívá se přidáním do krmné směsi (Anonym 13, 2008). C4 POWDER Si – je přípravek sloţený z mono, di- a triglyceridů kyseliny máselné absorbovaných na oxidu křemičitém. Kyselina máselná uvolněná ve střevě vykazuje přímé působení proti patogenům, jako je Salmonella sp., E. coli, Clostridium perfringens. Pouţívá se jako přídavek do krmné směsi (Anonym 13, 2008). Biotronic Top3 – jedná se o směs synergicky působících organických kyselin, fytochemických látek a produktu Biomin Per4izer. Přípravek zlepšuje nezávadnost krmiva v důsledku sníţení pH a pufrační kapacity, omezuje výskyt a rozvoj bakterií rodu Salmonella a E. colli. Zlepšuje růst a konverzi krmiva, sniţuje mortalitu a sniţuje výskyt nespecifických problémů trávicího traktu (Anonym 14, 2012).

Přípravky zlepšující stav pokožky běháků Availa-Zn – je přípravek od společnosti ZINPRO, která se dlouhodobě zabývá výzkumem pododermatitidy. Přípravek je koncipován jako doplněk zinku, který má 38

strukturní i katalytickou roli v metaloproteinech. Jeho nedostatek sniţuje chuť k příjmu krmiva, zpomaluje růst a vyvolává záněty kůţe (Zelenka a Zeman, 2006). Přidávání přípravku Availa-Zn redukuje výskyt pododermatitidy, minimalizuje brakaci a také dle 22 studií sniţuje konverzi krmiva. Výsledky studie s Availa-Zn uvádí obrázek č. 6 (Anonym 15, 2012)

Obrázek č. 6 Vliv Availa-Zn na výskyt lézí pododermatitidy (ZINPRO, 2010)

39

2.8 Metodika skórování pododermatitidy na běhácích Pro posouzení závaţnosti pododermatitid u kuřat se pouţívá skórování. V současné době existuje několik skórovacích systémů, které se v podstatě liší pouze rozdílným počtem bodovací stupnice. Nejčastěji je pouţívána tří, pěti, šesti nebo devíti bodová stupnice. V tříbodové stupnici (Švédská stupnice) jsou hodnocena skóre jako: 0 - normální stav, 1 - mírný nebo slabý výskyt a 2 - váţný, těţký výskyt. Tento tří bodový systém sestavil Ekstrand et al. (1998). Má výhodu ve své jednoduchosti a relativní přesnosti, neumoţňuje však postihnout detailnější rozdíly mezi jednotlivými stupni poškození běháku. Naopak systém s devíti úrovněmi, který vytvořil Kjaer et al. (2006) je velmi detailní a komplexně rozlišuje jednotlivé stupně postiţení běháků pododermatitidou. Jeho nevýhodou však je problém přesného určování jednotlivých stupňů a pro pouţití je nutné mít vysoce kvalifikovaný a specializovaný personál. Navíc mnoţství stupňů se problematicky vyuţívá u skórování ţivých kuřat. Dalším systémem je pětibodový systém vytvořený na fakultě veterinární medicíny univerzity v Glasgow. Tento označuje jednotlivé stupně písmeny A-E. Obrázky č. 7 a č. 8 srovnávají tří a pětibodový systém.

Obrázek č. 7 Srovnání různých systémů skórování (ZINPRO, 2012)

40

Obrázek č. 8 Srovnání různých systémů skórování (Anonym, 2010) Dalším skórovacím systémem je šestibodová stupnice vytvořená v Nizozemí, kterou pouţil a publikoval

Ask (2010). Tento systém byl vytvořen za účelem zpřesnění

rozlišení mezi jednotlivými stupni poškození a zároveň umoţnil poměrně rychlé a přesné vyhodnocovaní jak poraţených, tak ţivých kuřat. Systém rozděluje poškození běháků od 0 do 5. Přičemţ ve skupině 0 je hladká pokoţka bez poškození, bez mikroskopických změn a beze změny zbarvení. Skupina 1 má oblasti s červeným zbarvením. Histologicky se objevuje hyperkeratóza a nekróza pokoţky v některých oblastech. Objevují se drobná poranění podkoţní tkáně. Ve skupině 2 se jiţ objevují tmavé papily bez ulcerace (tvoření vředů), případně otevřené rány podkoţní tkáně. Tato zranění mají většinou tmavý povrch s výskytem serózních výpotků. U skupiny 3 se jiţ objevují malé vředy, které pokrývají maximálně 25 % plantární oblasti běháku. Ve skupině 4, se objevují střední vředy pokrývající 25 aţ 80 % plantární oblasti běháku. V poslední skupině 5, je výskyt velkých vředů pokrývající 80 % a více plantární oblasti běháku (Ask, 2010).

41

3

CÍL PRÁCE

Cílem práce bylo vyhodnotit výskyt otlaků na běhácích kuřat chovaných na maso, na vybraných farmách v průběhu roku. Dalším cílem bylo porovnat výskyt pododermatitid s parametry uţitkovosti kuřat případně ve vztahu k ventilaci a stavu podestýlky.

42

4

MATERIÁL A METODIKA

V pokusu bylo sledováno devět turnusů kuřat chovaných na maso. Turnusy byly sledovány na čtyřech rozdílných farmách a v různém ročním období. Do sledování se nepodařilo zařadit rozdílné hybridní kombinace, jelikoţ ve všech sledovaných turnusech byl vykrmován materiál Ross 308. Taktéţ jako podestýlkový materiál byla v osmi případech pouţita řezaná pšeničná sláma a v jednom případě rašelina. Do sledování byly zařazeny dvě pro Českou republiku typické farmy. V jednom případě se jedná o rekonstrukci starých stájí pro dobytek na výkrm kuřat a v druhém případě se jedná o stavby výkrmových hal pro výkrm brojlerů postavené v devadesátých letech 20. století. Ve všech turnusech byly sledovány základní chovatelské ukazatele jako je denní úhyn, hmotnost v týdenních cyklech, teplota, vlhkost a obsah CO2. Dále byla sledována kvalita podestýlky a její struktura. Po skončení kaţdého turnusu bylo na poráţce vyhodnoceno skóre pododermatitid na běhácích dle šestistupňového bodovacího systému popsaného Askem (2010) a byly vyhodnoceny parametry uţitkovosti včetně IEV (indexu efektivnosti výkrmu) dosaţené v daném turnusu, viz obrázek 9. Chovatelské výsledky a fyzické pozorování byly porovnány s výsledky výskytu a hodnocení lézí na běhácích z poráţky. Výskyt dermatitid u kuřat byl hodnocen na poráţce v Modřicích vţdy u 1200 – 1500 ks běháků a podíl v jednotlivých skupinách byl hodnocen procenticky za kaţdou farmu. S ohledem na to, ţe ve výskytu pododermatitid na běhácích byla velká variabilita nejen mezi farmami, ale také mezi jednotlivými turnusy byly pro celkové zhodnocení výskytu pouţity intervaly spolehlivosti:

    1 p , X  u1 p . u1 p  X  u1 p .  n n  2 2 2 , kde hodnota je rovna ( 2 ) – tému kvantilu normovanému normálnímu rozdělení N (0,1). Tato hodnota je pro p = 0,99 (s touto pravděpodobností byly odhadovány intervaly spolehlivosti) rovna 2,58. Pro zjednodušení interpretace byly z celkových šesti skupin vytvořeny tři skupiny a to součtem supin 0 s 1, 2 s 3 a 4 s 5. V rámci jednoho ze skórování na farmě A byl sledován výskyt pododermatitid na celé hale a to tak, ţe z kaţdého auta bylo analyzováno přibliţně 500 běháků, celkem byly odebrány vzorky ze sedmi aut (3550 ks běháků). Důvodem byla snaha zjistit, zda se v hale výrazně liší výskyt pododermatitid v závislosti na tom, kde se kuřata vyskytují. 43

.

Obrázek č. 9 Šestistupňový bodovací systém (Ask, 2010)

44

Farma A Farma A – jedná se o farmu soukromého chovatele zabývajícího se pouze výkrmem brojlerů. Farma sestává z několika rekonstruovaných stájí, původně na chov hovězího dobytka. Rekonstrukce proběhla v devadesátých letech 20. století a to nejprve na výkrm krůt a v roce 2007 na výkrm brojlerů. Sledovaná farma disponuje dvěma samostatnými přízemními halami s celkovou kapacitou 53 000 ks. Celková plocha sledovaných hal je 2582 m2. Krmná a napájecí technologie Big Dutchman, s kapátkovým systém bez odkapových misek. Ventilace je příčná a tunelová s automatickým řízením, vytápění je pomocí plynových přímotopů Ermaf GP na zemní plyn. Na farmě byla vykrmována kuřata hybridní kombinace Ross 308. Jako stelivo byla pouţívána řezaná pšeničná sláma. Dodavatelem krmné směsi byla společnost AFEED CZ, a.s. z VKS Kroměříţ a bylo pouţito kompletních krmných směsí BR1, BR2 a BR3. Jatečná kuřata byla poraţena ve společnosti Vodňanská drůbeţ, a.s. na poráţce Modřice.

Farma B Farma B – Jedná se o farmu patřící do skupiny Agrofert. Farma je tvořena dvěma vzájemně spojenými halami určenými pro výkrm brojlerů, s celkovou kapacitou 70000 ks. Farma byla postavena v devadesátých letech 20. století. Celková plocha výkrmových hal je 3264 m2. Haly jsou vybaveny automatickou krmnou a napájecí technologií,

kapátkový

systém

s odkapovou

miskou.

Ventilace

podtlaková

s automatickým řízením, vytápění je plynové přímotopy Ermaf GP na zemní plyn. Na farmě byla vykrmována kuřata hybridní kombinace Ross 308. Jako stelivo byla pouţívána řezaná pšeničná sláma. Dodavatelem krmné směsi byla společnost AFEED CZ, a.s., z VKS Kroměříţ a bylo pouţito kompletních krmných směsí BR1, BR2 a BR3. Jatečná kuřata byla poraţena ve společnosti Vodňanská drůbeţ, a.s. na poráţce Modřice.

45

Farma C Farma C – Jedná se o farmu patřící do skupiny Agrofert. Farma je tvořena dvěma čtyřhalami, stejnými jako farma B. Celková kapacita této farmy je 280000 ks kuřat. Celková výkrmová plocha je 13056 m2. Haly jsou vybaveny automatickou krmnou a napájecí technologií, s kapátkovým systémem s odkapovou miskou. Ventilace podtlaková s automatickým řízením, vytápění plynové přímotopy Ermaf GP na zemní plyn. Na farmě byla vykrmována kuřata hybridní kombinace Ross 308. Jako stelivo byla pouţita rašelina ve vrstvě cca 4 cm. Dodavatelem krmné směsi byla společnost AFEED CZ, a.s., z VKS Hustopeče a ZZN Pelhřimov, a.s. a bylo pouţito kompletních krmných směsí BR1, BR2 a BR3. Jatečná kuřata byla poraţena ve společnosti Vodňanská drůbeţ, a.s. na poráţce Modřice.

Farma D Farma D – je farma soukromé společnosti, zabývající se pouze výkrmem kuřat. Farma se skládá ze sedmi výkrmových hal postavených v sedmdesátých letech 20. století jako tzv. rychlovýkrm za tehdejší poráţkou drůbeţe. Farma byla kompletně rekonstruovaná po roce 2000 a má celkovou kapacitu 140000 ks kuřat. Krmná a napájecí technologie je Big Dutchman, kapátkový systém s odkapovou miskou. Ventilace je příčná a tunelová s automatickým řízením, vytápění je plynovými přímotopy Ermaf GP na zemní plyn. Na farmě byla vykrmována kuřata hybridní kombinace Ross 308. Jako stelivo byla pouţívána řezaná pšeničná sláma. Dodavatelem krmné směsi byla společnost AFEED CZ, a.s., z VKS Kroměříţ a bylo pouţito kompletních krmných směsí BR1, BR2 a BR3. Jatečná kuřata byla poraţena ve společnosti Vodňanská drůbeţ, a.s. na poráţce Modřice.

46

5

VÝSLEDKY A DISKUSE

Farma A – turnus 1 Turnus nemá ukončené výsledky, den před poráţkou došlo k poruše elektroinstalace a tím k výpadku ventilace a došlo k udušení asi 12 000 ks kuřat. Parametry uţitkovosti jsou uvedeny v tabulce č. 5. Výkrm probíhal standardně, úhyn byl mírně vyšší a to zejména v prvním týdnu. Hmotnost kuřat v sedmidenních intervalech byla výborná a od začátku se pohybovala asi o den nad standardní růstovou křivkou. Výborný růst potvrzuje i konečná váha v 35 dnech 2050 g. Teploty byly v hale po celou dobu výkrmu spíše vyšší, vhledem k odpovídajícím venkovním teplotám, s ohledem na to, ţe výkrm probíhal v červnu. Stav podestýlky byl po celou dobu turnusu velmi dobrý, podestýlka (řezaná sláma) byla suchá, kyprá a rozpadavá. Průběhu turnusu odpovídá také poměrně dobrý výsledek skórování kdy v bodové stupnici 0 aţ 2 bylo 51 % běháků a v kategoriích 3 aţ 5 bylo 49 % běháků. Podíl běháků zařazených do jednotlivých skupin je znázorněn v grafu č. 5.

Výskyt pododermatitid v celé hale – Farma A V rámci tohoto sledování bylo z kaţdého auta, které přivezlo kuřata na poráţku skórováno cca 500 běháků. Celkem byly vzorky odebrány ze sedmi aut. Výsledky jsou znázorněny v grafu č. 3. Černé křivky vytvářejí interval spolehlivosti s pravděpodobností výskytu pododermtitid v jednotlivých skupinách (P<0,01). Přestoţe byla i mezi jednotlivými auty určitá variabilita nedá se říct, ţe by v hale byla místa s výrazně vyšším nebo niţším výskytem tohoto problému. S ohledem na to, ţe mezi skupinami 0, 1, 2 a 3 na jedné straně a skupinou 4 (5) jsou výrazné rozdíly a pouze jedno maximálně dvě auta vybočila z intervalu spolehlivosti, můţeme říct, ţe skórování cca 1200 - 1500 běháků za halu bylo dostačující. Pokud bychom pouţili zjednodušené skórování do tří skupin je vypovídací schopnost vzorku 1200 – 1500 běháků za halu ještě vyšší, viz. graf č. 4. Při součtu skupin 0 s 1, 2 s 3 a 4 s 5, spadají do intervalu spolehlivosti (P<0,01) aţ na výjimku u jednoho auta všech šest aut.

47

Intervaly spolehlivosti výskytu pododermatitid na farmě A - celá hala (P<0,01) 80,0 70,0 60,0 50,0

(%)

40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

0

1

2

3

4

5

-10,0 skupiny skórování

Graf č. 3 Intervaly spolehlivosti

Intervaly spolehlivosti výskytu pododermatitid na farmě A - celá hala (P<0,01) 110,0

90,0

(%)

70,0

50,0

30,0

10,0

-10,0

0+1

2+3

4+5

skupiny skórování

Graf č. 4 Intervaly spolehlivosti

48

Tabulka č. 5 Farma A turnus 1 Dodavatel JDK:

BEST s.r.o. Opava

Datum dodávky:

05.07.11

RCH:

Komárov

Dodané KS:

51700

Stáří RCH:

52 t

Datum

Věk

5.7. 6.7. 7.7. 8.7. 9.7. 10.7. 11.7. 12.7. 13.7. 14.7. 15.7. 16.7. 17.7. 18.7. 19.7. 20.7. 21.7. 22.7. 23.7. 24.7. 25.7. 26.7. 27.7. 28.7. 29.7. 30.7. 31.7. 1.8. 2.8. 3.8. 4.8. 5.8. 6.8. 7.8. 8.8. 9.8. 10.8.

Výsledek výkrmu

Denní úhyn % úhynu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

181 198 205 195 139 105 134 96 101 90 62 70 59 56 33 28 32 17 21 31 20 22 19 8 22 21 22 15 24 28 23 28 28 124 22

Věk (den) 35

Hmotnost

Teplota

Vlhkost

CO₂

34

55

2800

2,23

174

31

60

2750

3,27

445

29

65

2400

3,62

890

26

68

2600

3,87

1490

26

68

1250

26

72

1600

4,3

Hmotnost (kg) 2,05

Konverze

Úhyn %

IEV ########

49

Graf č. 5 Výskyt otlaků na běhácích

Farma A – turnus 2 Tento turnus, který probíhal v měsíci září, skončil vynikajícím chovatelským výsledkem, viz tabulka č. 6, kdy v 35 dnech byla dosaţena hmotnost vyskladněných kuřat 2130 g, coţ je zhruba o dva dny vyšší váha, neţ udává standardní hmotnostní křivka. Vyšší hmotnost kuřat se projevovala hned od začátku zástavu. Výborná byla konverze krmiva i celkový úhyn. Index efektivnosti výkrmu tak dosáhl na 346 bodů. Teplota, vlhkost i ventilace odpovídaly nastaveným křivkám. Podestýlka byla po celou dobu zástavu poměrně suchá, s ojedinělou tvorbou škraloupu okolo napájecí a krmné technologie. Skórováním byl potvrzen v celku dobrý stav, ve skupinách 0 aţ 2 bylo 39 % a ve skupinách 3 aţ 5 61 % běháků. Zařazení do jednotlivých skupin udává graf č. 6.

50

Tabulka č. 6 Farma A turnus 2 Dodavatel JDK:

BEST s.r.o. Opava

Datum dodávky:

30.08.11

RCH:

Vítkov

Dodané KS:

52600

Stáří RCH:

50 t

Datum

Věk

30.8. 31.8. 1.9. 2.9. 3.9. 4.9. 5.9. 6.9. 7.9. 8.9. 9.9. 10.9. 11.9. 12.9. 13.9. 14.9. 15.9. 16.9. 17.9. 18.9. 19.9. 20.9. 21.9. 22.9. 23.9. 24.9. 25.9. 26.9. 27.9. 28.9. 29.9. 30.9. 1.10. 2.10. 3.10. 4.10. 5.10.

Výsledek výkrmu

Denní úhyn % úhynu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

97 128 169 183 113 81 108 73 77 58 82 69 60 66 44 45 42 45 41 30 36 29 21 24 31 32 20 32 27 25 29 32 29 40 21

Věk (den) 35

Hmotnost

Teplota

Vlhkost

CO₂

33

58

2550

1,67

184

30

62

2650

2,59

480

29

65

2300

3,09

964

28

68

1700

3,45

1580

21

70

1650

3,8

2130

22

72

1950

Hmotnost (kg) 2,13

Konverze 1,69

Úhyn % 3,8

IEV 346

51

Graf č. 6 Výskyt otlaků na běhácích (%)

Farma A – turnus 3 Tento turnus, probíhající v listopadu, skončil výbornými chovatelskými výsledky s IEV 352 bodů viz tabulka č. 7. Oproti tomu stav běháků byl katastrofický, kdy ve skupinách 0 aţ 2 bylo pouze 1,4 % běháků a ve skupinách 3 aţ 5 98,6 % běháků, s největším zastoupením ve skupině 5, čili s nejtěţším postiţením viz graf č. 7. Na tomto výsledku se podepsala delší doba výkrmu 38 dnů a vysoká hmotnost kuřat 2330 g. Také stav podestýlky byl během celého turnusu horší. Podestýlka byla vlhká od 14 dnů s krustou na povrchu, zejména z důvodu nedostatečné ventilace ve vztahu na venkovní vlhké klima podzimních měsíců. Čemuţ odpovídá také koncentrace CO2, která byla vysoká, i kdyţ pod maximální přípustnou hranicí 3000 ppm.

52

Tabulka č. 7 Farma A turnus 3 Dodavatel JDK:

BEST s.r.o. Opava

Datum dodávky:

28.10.11

RCH:

Bravinné

Dodané KS:

52000

Stáří RCH:

43 t

Datum

Věk

28.10. 29.10. 30.10. 31.10. 1.11. 2.11. 3.11. 4.11. 5.11. 6.11. 7.11. 8.11. 9.11. 10.11. 11.11. 12.11. 13.11. 14.11. 15.11. 16.11. 17.11. 18.11. 19.11. 20.11. 21.11. 22.11. 23.11. 24.11. 25.11. 26.11. 27.11. 28.11. 29.11. 30.11. 1.12. 2.12. 3.12.

Výsledek výkrmu

Denní úhyn % úhynu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37

46 137 216 196 186 110 99 116 86 63 73 49 34 64 51 39 56 39 45 49 59 47 34 35 30 40 37 39 49 33 47 61 75 66

Věk (den) 38

Hmotnost

Teplota

Vlhkost

CO₂

32

50

1800

1,9

189

30

60

2400

2,83

497

28

68

2800

3,48

968

26

72

2900

4

1650

22

74

2800

4,64

2140

20

70

2600

Hmotnost (kg) 2,33

Konverze 1,66

Úhyn % 4,64

IEV 352

53

Graf č. 7 Výskyt otlaků na běhácích

Farma A – turnus 4 Turnus proběhl v měsíci únoru s výborným chovatelským výsledkem IEV = 344 bodů viz tabulka č. 8. S ohledem na to, ţe se jednalo o zimní turnus, byla i kvalita podestýlky horší, především díky niţší ventilaci (i více CO2) vzhledem k venkovním teplotám, ale i délka výkrmu byla prodlouţena do 37 dnů s poměrně vysokou hmotností kuřat 2230 g. Stav běháků byl velmi špatný, viz graf č. 8. V kategoriích 0 aţ 2 bylo pouze 7,9 % a v kategoriích 3 aţ 5 - 92,1 %.

54

Tabulka č. 8 Farma A turnus 4 Dodavatel JDK:

ABRO Zdražílek

Datum dodávky:

06.02.12

RCH:

Dodané KS:

52400

Stáří RCH:

Datum

Věk

6.2.

13.2.

20.2.

27.2.

5.3.

12.3.

Výsledek výkrmu

Denní úhyn % úhynu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

32 94 155 125 103 74 62 38 45 45 38 40 38 47 44 39 40 45 27 34 41 39 28 32 32 29 34 48 54 38 40 66 55 73 91

Věk (den) 37

Hmotnost

Hrušovany

Teplota

Vlhkost

CO₂

30

56

1750

1,23

190

28

64

2800

1,78

479

27

68

3100

2,3

932

25

68

2950

2,76

1620

21

70

2800

3,56

2180

19

68

2100

Hmotnost (kg) 2,23

Konverze 1,69

Úhyn % 3,56

IEV 344

55

Graf č. 8 Výskyt otlaků na běhácích

Farma B turnus 1 Tento turnus byl s horším výsledkem, kdy index efektivnosti výkrmu byl 284 bodů, viz tabulka č. 9. Výkrm probíhal na přelomu června a července. Horší výsledek byl dán zejména velmi brzkým vyskladněním celé farmy v 33 dnech. Hmotnost kuřat byla rovna konverzi krmiva a úhyn byl mírně vyšší a dosáhl 5,1 %. Stav podestýlky byl po celou dobu zástavu poměrně dobrý, bez krusty. I přes niţší hmotnost kuřat, relativně nízký věk a dobrý stav podestýlky nebyl výsledek skórování běháků příliš dobrý. V kategoriích 0 aţ 2 bylo zařazeno 27,9 % a v kategoriích 3 aţ 5 - 72,1 % běháků. Výsledek skórování je uveden v graf č. 9.

56

Tabulka č. 9 Farma B turnus 1 Mach,a.s Litomyšl 10.6.2011 67300

Dodavatel JDK Datum dodávky Dodané ks hala

datum sledování

úhyn nápočet

úhyn

den

Boršov 56 t

RCH Stáří RCH hmotnost

váženo kusů

teplota

vlhkost

CO2

spotřeba vody

Hala 1

15.7.2011

35

32

1 350

25

72

1 950

5 900,00

Hala 2

14.7.2011

34

1 400

2 203

30

68

1 800

8 600,00

Hala 1

14.7.2011

34

552

1 318

30

67

1 750

9 250,00

Hala 1

13.7.2011

33

17

766

28

65

1 550

9 550,00

Hala 2

13.7.2011

33

26

803

28

65

1 600

9 510,00

Hala 1

12.7.2011

32

18

749

28

65

1 650

9 240,00

Hala 2

12.7.2011

32

24

777

28

64

1 500

9 150,00

Hala 1

11.7.2011

31

15

731

26

62

1 800

9 000,00

Hala 2

11.7.2011

31

30

753

26

65

1 750

9 210,00

Hala 1

10.7.2011

30

33

716

29

60

1 600

8 600,00

Hala 2

10.7.2011

30

35

723

29

62

1 600

8 760,00

Hala 1

9.7.2011

29

17

683

28

59

1 640

8 330,00

Hala 2

9.7.2011

29

23

688

28

63

1 630

8 400,00

Hala 1

8.7.2011

28

12

666

1 525

60

26

62

1 360

7 760,00

Hala 2

8.7.2011

28

18

665

1 530

60

26

64

1 350

7 690,00

Hala 1

7.7.2011

27

12

654

23

63

1 400

7 300,00

Hala 2

7.7.2011

27

14

647

23

65

1 400

7 350,00

Hala 1

6.7.2011

26

15

642

23

62

1 350

7 050,00

Hala 2

6.7.2011

26

16

633

23

62

1 400

7 120,00

Hala 1

5.7.2011

25

23

627

23

62

1 660

6 450,00

Hala 2

5.7.2011

25

21

617

23

65

1 650

6 310,00

Hala 1

4.7.2011

24

25

604

23

61

1 640

6 300,00

Hala 2

4.7.2011

24

25

596

23

65

1 710

6 150,00

Hala 1

3.7.2011

23

22

579

24

68

2 850

6 000,00

Hala 2

3.7.2011

23

28

571

24

70

2 800

6 120,00

Hala 1

2.7.2011

22

17

557

24

65

2 900

5 250,00

Hala 2

2.7.2011

22

21

543

24

70

2 750

5 300,00

Hala 1

1.7.2011

21

19

540

980

60

24

65

2 750

5 520,00

Hala 2

1.7.2011

21

20

522

995

60

24

70

2 600

5 960,00

Hala 1

30.6.2011

20

24

521

25

64

1 500

6 220,00

Hala 2

30.6.2011

20

26

502

25

68

1 540

6 280,00

Hala 1

29.6.2011

19

22

497

25

56

1 950

6 140,00

Hala 2

29.6.2011

19

23

476

25

58

1 900

6 200,00

Hala 1

28.6.2011

18

30

475

25

54

2 150

5 600,00

Hala 2

28.6.2011

18

19

453

25

58

2 200

5 650,00

Hala 1

27.6.2011

17

28

445

26

54

2 450

5 200,00

Hala 2

27.6.2011

17

28

434

26

56

2 340

5 350,00

Hala 1

26.6.2011

16

37

417

26

63

2 750

4 200,00

Hala 2

26.6.2011

16

25

406

26

64

2 700

4 260,00

Hala 1

25.6.2011

15

28

380

27

55

2 350

3 940,00

Hala 2

25.6.2011

15

20

381

27

60

2 150

3 960,00

Hala 1

24.6.2011

14

25

352

462

60

27

64

2 250

3 650,00

Hala 2

24.6.2011

14

23

361

466

60

27

61

2 100

3 610,00

Hala 1

23.6.2011

13

21

327

28

58

1 840

3 980,00

Hala 2

23.6.2011

13

21

338

28

61

2 100

3 900,00

Hala 1

22.6.2011

12

22

306

28

64

1 700

3 670,00

Hala 2

22.6.2011

12

19

317

28

64

1 450

3 600,00

Hala 1

21.6.2011

11

17

284

28

64

2 650

3 200,00

Hala 2

21.6.2011

11

18

298

28

64

2 850

3 280,00

Hala 1

20.6.2011

10

16

267

29

64

2 700

3 130,00

Hala 2

20.6.2011

10

17

280

29

63

2 700

3 080,00

Hala 1

19.6.2011

9

18

251

29

63

3 000

2 700,00

Hala 2

19.6.2011

9

18

263

29

62

2 700

2 680,00

Hala 1

18.6.2011

8

20

233

29

62

2 150

2 240,00

Hala 2

18.6.2011

8

19

245

29

62

2 550

2 200,00

Hala 1

17.6.2011

7

25

213

174

90

30

61

2 800

2 040,00

Hala 2

17.6.2011

7

28

226

176

90

30

62

2 550

2 100,00

Hala 1

16.6.2011

6

15

188

31

61

2 900

2 000,00

Hala 2

16.6.2011

6

21

198

31

61

2 600

1 950,00

Hala 1

15.6.2011

5

20

173

31

60

2 800

1 650,00

Hala 2

15.6.2011

5

24

177

31

60

2 500

1 680,00

Hala 1

14.6.2011

4

28

153

31

59

3 050

1 310,00

Hala 2

14.6.2011

4

31

153

31

59

3 000

1 320,00

Hala 1

13.6.2011

3

44

125

32

58

3 050

1 200,00

Hala 2

13.6.2011

3

46

122

32

54

3 050

1 240,00

Hala 1

12.6.2011

2

39

81

32

52

3 000

870

Hala 2

12.6.2011

2

38

76

32

50

3 050

850

Hala 1

11.6.2011

1

32

42

33

44

3 100

520

Hala 2

11.6.2011

1

28

38

33

43

3 150

570

Hala 1

10.6.2011

0

10

10

45

33

52

3 100

120

Hala 2

10.6.2011

0

10

10

45

33

53

3 050

130

Věk (dny) Výsledek výkrmu

Hmotnost (kg) 33,4

Konverze 1,74

Úhyn % IEV 1,74 5,1

284,13

57

Graf č. 9 Výskyt otlaků na běhácích

Farma B turnus 2 Turnus byl s průměrným, spíše mírně slabším, výsledkem s indexem efektivnosti 286 bodů. V prvních třech týdnech výkrmu byly vysoké letní venkovní teploty přes 30°C, teplota uvnitř haly se pohybovala okolo 30°C. Teplota povrchu podestýlky v 23 dnech věku kuřat se pohybovala v rozmezí 37 - 38°C. Podestýlka se jevila poměrně dobrá, suchá s krustou pouze okolo napájecí a krmné technologie. Výskyt poškození běháků byl uţ v 21 dnech stáří pozorován téměř u 100 % kontrolovaných zvířat. Stejný výsledek byl konstatován i po skórování na poráţce, kdy ve skupinách 0 aţ 2 bylo pouze 4,9 % a ve skupinách 3 aţ 5 95,1 %. Parametry uţitkovosti jsou uvedeny v tabulce č. 10 a zařazení běháků dle jednotlivých kategorií znázorňuje graf č.10.

58

Tabulka č. 10 Farma B turnus 2 Mach,a.s Litomyšl 4.8.2011 67300

Dodavatel JDK Datum dodávky Dodané ks hala

datum sledování

úhyn nápočet

úhyn

den

Hala 2

10.9.2011

37

283

1 289

Hala 2

9.9.2011

36

61

1 006

Hala 1

9.9.2011

36

196

1 237

Hala 1

8.9.2011

35

42

1 041

Hala 2

8.9.2011

35

32

Hala 1

7.9.2011

34

30

Hala 2

7.9.2011

34

Hala 1

6.9.2011

Hala 2

Smiřice 41 t

RCH Stáří RCH hmotnost

váženo kusů

teplota

vlhkost

spotřeba vody

CO2

24

75

2 150

0

23

75

2 000

7 900,00

23

74

1 900

0

23

75

2 000

9 800,00

945

23

74

2 010

11 250,00

999

24

73

2 100

10 560,00

31

913

24

75

2 050

10 900,00

33

33

969

26

69

1 850

10 350,00

6.9.2011

33

33

882

26

69

1 800

10 450,00

Hala 1

5.9.2011

32

190

936

28

72

1 800

10 100,00

Hala 2

5.9.2011

32

110

849

28

72

1 850

10 150,00

Hala 1

4.9.2011

31

33

746

28

71

1 700

9 820,00

Hala 2

4.9.2011

31

32

739

28

71

1 700

9 700,00

Hala 1

3.9.2011

30

21

713

25

71

1 800

9 470,00

Hala 2

3.9.2011

30

23

707

25

71

1 750

9 500,00

Hala 1

2.9.2011

29

19

692

25

74

1 750

9 280,00

Hala 2

2.9.2011

29

19

684

21

74

1 750

9 350,00

Hala 1

1.9.2011

28

18

673

1 450

50

21

71

1 900

7 450,00

Hala 2

1.9.2011

28

18

665

1 430

50

21

71

1 950

7 300,00

Hala 1

31.8.2011

27

17

655

21

70

1 700

7 250,00

Hala 2

31.8.2011

27

19

647

21

70

1 800

7 200,00

Hala 1

30.8.2011

26

20

638

22

69

1 600

7 000,00

Hala 2

30.8.2011

26

17

628

22

69

1 600

7 050,00

Hala 1

29.8.2011

25

23

618

22

67

1 500

6 700,00

Hala 2

29.8.2011

25

21

611

22

68

1 450

6 600,00

Hala 1

28.8.2011

24

18

595

24

65

1 950

8 200,00

Hala 2

28.8.2011

24

18

590

25

68

1 850

8 250,00

Hala 1

27.8.2011

23

19

577

29

62

1 650

7 800,00

Hala 2

27.8.2011

23

20

572

29

65

1 650

7 650,00

Hala 1

26.8.2011

22

20

558

28

64

1 600

7 300,00

Hala 2

26.8.2011

22

19

552

28

64

1 700

7 250,00

Hala 1

25.8.2011

21

18

538

880

50

29

64

1 650

7 120,00

Hala 2

25.8.2011

21

23

533

855

50

28

64

1 600

7 100,00

Hala 1

24.8.2011

20

21

520

29

65

2 200

6 400,00

Hala 2

24.8.2011

20

25

510

29

63

6 520

6 500,00

Hala 1

23.8.2011

19

23

499

29

68

1 850

6 350,00

Hala 2

23.8.2011

19

20

485

28

65

1 800

6 300,00

Hala 1

22.8.2011

18

20

476

26

65

2 150

6 250,00

Hala 2

22.8.2011

18

31

465

26

65

2 300

6 350,00

Hala 1

21.8.2011

17

31

456

26

66

2 200

5 800,00

Hala 2

21.8.2011

17

25

434

26

66

2 250

5 750,00

Hala 1

20.8.2011

16

24

425

27

66

2 100

5 450,00

Hala 2

20.8.2011

16

23

409

27

66

2 150

5 350,00

Hala 1

19.8.2011

15

25

401

28

60

2 050

4 720,00

Hala 2

19.8.2011

15

22

386

27

60

2 000

4 700,00

Hala 1

18.8.2011

14

26

376

455

60

29

54

2 350

4 530,00

Hala 2

18.8.2011

14

25

364

441

60

28

59

2 300

4 620,00

Hala 1

17.8.2011

13

20

350

28

65

2 200

4 280,00

Hala 2

17.8.2011

13

18

339

28

65

2 200

4 250,00

Hala 1

16.8.2011

12

23

330

28

65

2 250

3 950,00

Hala 2

16.8.2011

12

19

321

28

65

2 300

3 800,00

Hala 1

15.8.2011

11

23

307

29

62

1 700

3 500,00

Hala 2

15.8.2011

11

32

302

29

62

1 850

3 450,00

Hala 1

14.8.2011

10

18

284

29

63

2 650

3 200,00

Hala 2

14.8.2011

10

16

270

29

63

2 600

3 120,00

Hala 1

13.8.2011

9

17

266

29

63

63

2 800,00

Hala 2

13.8.2011

9

13

254

29

63

2 450

2 730,00

Hala 1

12.8.2011

8

19

249

30

62

2 500

2 400,00

Hala 2

12.8.2011

8

15

241

30

62

2 550

2 760,00

Hala 1

11.8.2011

7

23

230

158

90

30

62

2 600

1 870,00

Hala 2

11.8.2011

7

22

226

156

90

30

62

2 500

1 820,00

Hala 1

10.8.2011

6

30

207

31

60

2 400

1 600,00

Hala 2

10.8.2011

6

30

204

31

61

2 250

1 520,00

Hala 1

9.8.2011

5

24

177

31

60

2 600

1 450,00

Hala 2

9.8.2011

5

29

174

31

60

2 550

1 390,00

Hala 1

8.8.2011

4

30

153

31

60

2 500

1 200,00

Hala 2

8.8.2011

4

28

145

31

60

2 400

1 150,00

Hala 1

7.8.2011

3

37

123

32

59

2 400

980

Hala 2

7.8.2011

3

32

117

32

59

2 450

950

Hala 1

6.8.2011

2

38

86

32

59

2 550

760

Hala 2

6.8.2011

2

36

85

32

59

2 350

760

Hala 1

5.8.2011

1

38

48

33

58

2 500

650

Hala 2

5.8.2011

1

39

49

33

58

2 550

590

Hala 1

4.8.2011

0

10

10

40

300

33

58

2 300

410

Hala 2

4.8.2011

0

10

10

40

300

33

58

2 400

420

Věk (dny) Výsledek výkrmu

1 950

6 072

1 890

6 072

Hmotnost (kg) 35,3

Konverze 1,85

Úhyn % IEV 1,76 3,8

286,46

59

Graf č. 10 Výskyt otlaků na běhácích

Farma B turnus 3 Jednalo se o podzimní turnus probíhající za velmi dobrých venkovních klimatických podmínek. Turnus skončil výborným chovatelským výsledkem IEV = 337 bodů. Byla dosaţena výborná hmotnost kuřat v 34,5 dnech 2050 g s velmi dobrou konverzí 1,73 kg/kg přírůstku a nízkým úhynem 3,1 %. Podestýlka ve 14 dnech byla poměrně vlhká s teplotou na povrch pouhých 25°C. V 21 dnech byl stav podestýlky stále ne zcela ideální a povrch byl poměrně vlhký. Teplota v hale se pohybovala v rozmezí 24 aţ 27°C a teplota povrchu podestýlky dosahovala 29 aţ 31°C. Postiţení běháků bylo pozorováno asi u 60 % kuřat. Skórováním po poraţení bylo zjištěno postiţení běháků ve skupinách 0 aţ 2 u 18,1 % a ve skupinách 3 aţ 5 u 81,9 % kuřat. Parametry uţitkovosti a zařazení běháků do jednotlivých skupin je uvedeno v tabulce č. 11 a grafu č. 11. V průběhu výkrmu byla poměrně špatná ventilace, coţ dokládají vysoké koncentrace CO2.

60

Tabulka č. 11 Farma B turnus 3 Mach,a.s Litomyšl 27.9.2011 67300

Dodavatel JDK Datum dodávky Dodané ks 36

úhyn hmotnost nápočet 22 1 109

1.11.2011

35

31

1 087

Hala 1

31.10.2011

34

19

Hala 1

30.10.2011

33

Hala 1

29.10.2011

32

Hala 1

28.10.2011

Hala 1

27.10.2011

Hala 1

Hala 1

datum sledování 2.11.2011

Hala 1

hala

úhyn

den

Česká Třebová 59 t

RCH Stáří RCH váženo kusů

teplota

vlhkost

CO2

spotřeba vody

20

62

2 300

20

67

2 400

5 010,00

1 056

20

65

2 700

10 400,00

26

1 037

20

61

2 550

9 620,00

24

1 011

21

68

2 500

10 280,00

31

27

987

21

54

2 400

9 820,00

30

15

960

21

64

2 500

9 950,00

26.10.2011

29

16

945

22

68

2 200

9 500,00

Hala 1

25.10.2011

28

19

929

22

69

9 300

9 300,00

Hala 1

24.10.2011

27

21

910

22

68

2 900

8 840,00

Hala 1

23.10.2011

26

19

889

23

72

3 300

8 800,00

Hala 1

22.10.2011

25

17

870

23

71

3 300

8 500,00

Hala 1

21.10.2011

24

18

853

23

70

3 400

8 350,00

Hala 1

20.10.2011

23

24

835

23

68

3 100

8 140,00

Hala 1

19.10.2011

22

27

811

24

65

3 350

8 120,00

Hala 1

18.10.2011

21

25

784

24

70

3 450

7 150,00

Hala 1

17.10.2011

20

19

759

24

70

3 500

7 100,00

Hala 1

16.10.2011

19

34

740

24

69

3 500

6 700,00

Hala 1

15.10.2011

18

33

706

25

68

3 450

6 500,00

Hala 1

14.10.2011

17

46

673

25

67

3 500

6 150,00

Hala 1

13.10.2011

16

24

627

26

67

3 300

5 720,00

Hala 1

12.10.2011

15

39

603

26

68

3 350

5 250,00

Hala 1

11.10.2011

14

34

564

27

66

3 300

4 900,00

Hala 1

10.10.2011

13

34

530

27

66

3 450

4 600,00

Hala 1

9.10.2011

12

23

496

27

64

3 250

3 900,00

Hala 1

8.10.2011

11

28

473

28

64

3 300

3 580,00

Hala 1

7.10.2011

10

25

445

28

63

2 750

3 350,00

Hala 1

6.10.2011

9

29

420

29

63

2 700

2 910,00

Hala 1

5.10.2011

8

42

391

30

62

2 750

2 390,00

Hala 1

4.10.2011

7

33

349

30

62

3 200

2 420,00

Hala 1

3.10.2011

6

44

316

30

62

3 300

2 350,00

Hala 1

2.10.2011

5

48

272

31

57

3 200

2 190,00

Hala 1

1.10.2011

4

47

224

31

55

3 250

1 660,00

Hala 1

30.9.2011

3

61

177

32

50

3 300

1 190,00

Hala 1

29.9.2011

2

71

116

32

45

3 100

620

Hala 1

28.9.2011

1

25

45

33

46

3 000

380

Hala 1

27.9.2011

0

20

20

33

50

3 100

120

Věk (dny) Výsledek výkrmu

2 060

14 000

1 550

915

478

182

45

50

50

60

75

300

Hmotnost (kg) 34,5

Konverze 2,08

Úhyn % IEV 1,73 3,1

3 290,00

337,69

61

Graf č. 11 Výskyt otlaků na běhácích

Farma C Turnus na farmě C byl zařazen z důvodu pouţitého podestýlkového materiálu, kterým byla rašelina. Rašelina byla pouţita ve vrstvě cca 4 cm. Její výhodou zejména na počátku turnusu je perfektně urovnaný povrch v prostoru celé haly, který kuřatům usnadňuje pohyb. Nevýhodou a to hlavně v zimních měsících je slabší izolační schopnost a horší výhřevnost. Přes to, ţe se jednalo o zimní turnus, skončil s vynikajícím chovatelským výsledkem IEV = 313 bodů. Hmotnost kuřat v 35,5 dnech 1960 g a vynikající konverze 1,71 kg. I přes opačné očekávání nebyl stav běháků na konci turnusu nikterak ukázkový. V kategoriích 0 aţ 2 bylo zařazeno 18,5 % a v kategoriích 3 aţ 5 81,5 % běháků. Parametry uţitkovosti a zařazení běháků do jednotlivých kategorií jsou uvedeny v tabulce č. 12 a grafu č. 12 a grafu č. 13.

62

Tabulka č. 12 Farma C turnus 1 Dodavatel JDK:

Mach,a.s. Litomyšl

Datum dodávky:

2.12. a 6.12. 2011

RCH:

Smiřice

Dodané KS:

272700

Stáří RCH:

58 t

Datum

Věk

Denní úhyn % úhynu 1 7 14 21 28 35

Výsledek výkrmu

Hmotnost 43 182 465 930 1450

3,1

Věk (den)

Hmotnost (kg)

35,5

1,96

Teplota 32 29 27 24 22 21

Konverze 1,71

Vlhkost 56 64 68 68 70 68

Úhyn % 3,1

CO₂ 2450 2950 3100 2850 2800

IEV 313

Graf č. 12 Výskyt otlaků na běhácích

63

Graf č. 13 Výskyt otlaků na běhácích

Farma D Farma D byla do skórování zařazena dodatečně, z důvodu kontroly stavu běháků v turnuse, který končil na poráţce v měsíci únoru. Stav a výsledek farmy nebyl monitorován. Výskyt pododermatitid je znázorněn v grafu č. 14.

Graf č. 14 Výskyt otlaků na běhácích

64

Porovnání výsledků v rámci průběhu roku V rámci skórování běháků na poráţce, byly vyhodnoceny zástavy jatečných kuřat, které byly poraţeny v měsících červenci aţ březnu. Nejlepší stav běháků byl v letních měsících červenci a srpnu a nejhorší poškození v prosinci, viz graf č. 15.

Graf č. 15 Vyhodnocení lézí na běhácích Graf č. 16 znázorňuje celkové zařazení běháků do jednotlivých skupin u všech hal a turnusů. Ani ne desetina běháků byla zařazena do skupiny 0 a téměř 70 % běháků bylo ve skupinách 4 a 5, coţ vypovídá o velmi špatném stavu podestýlky.

Graf č. 16 Celkové vyhodnocení lézí

65

Celkové zhodnocení výskytu pododermatitid Pro zjednodušení hodnocení výskytu pododermatitid u všech turnusů byly sečteny výskyty ve skupinách 0 s 1, 2 s 3 a 4 s 5. Četnost výskytu je znázorněna v grafu č. 17. Z grafu vyplývá, ţe obecně na všech sledovaných farmách, bez ohledu na podestýlku byla kvalita běháku velice špatná. Pouze u dvou turnusů na farmě A, které probíhaly v září a srpnu byl výskyt pododermatitid ve třídách 4 a 5 niţší neţ 30 %. U všech ostatních turnusů byl výskyt běháků zařazený do těchto skupin vyšší neţ 50 %. Do skupin 0 a 1, coţ leze povaţovat za výbornou kvalitu běháků, bylo zařazeno méně neţ 25 % běháků u sedmi turnusů z devíti. Jen v jednom případě byl podíl běháků ve skupinách 0 a 1 vyšší neţ 1/3 a tento turnus probíhal na podestýlce. Intervaly spolehlivosti výskytu pododermatitid souhrnně (P<0,01) 100,0 90,0 80,0 70,0

(%)

60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0

0+1

2+3

4+5

skupiny skórování

Graf č. 17 Intervaly spolehlivosti výskytu pododermatitid souhrnně Lze říct, ţe výskyt váţných pododermatitíd byl u sledovaných hejn většinu velmi vysoký. Mnohem rozsáhlejší studii provedli Francouzi, kteří pouţívali pouze tří bodovou stupnici a uvádějí, ţe pouze 10 % kuřat bylo zařazeno do skupiny 0 a u krůt více neţ 45 % zvířat mělo velmi špatnou kvalitu běháků. Shoda s naší studií je také v tom, ţe za hlavní příčinou výskytu povaţují nedostatečnou ventilace (Martrenchar et al., 2002).

66

Problém pododermatitíd se nevyskytuje pouze u kuřat, ale jak jiţ bylo zmíněno, také u krůt, kde mohou být otlaky váţným problémem především ve vztahu k delší době výkrmu. Studie provedené u krůt potvrzují zjištění u kuřat, ţe hlavní příčinou je podestýlka a její kvalita a ţe s věkem se problémy zhoršují (Wu a Hocking, 2011). I tito autoři, shodně s námi, uvádějí, ţe krůťata jsou k otlakům náchylná jiţ od sedmého dne věku, kdy ještě nebývá problém s vlhkou podestýlkou, ale spíše dochází k narušení pokoţky strukturou podestýlky. Negativní vliv věku na výskyt pododermatitíd u kuřat uvádějí také Gouveia et al. (2009), kteří mimo jiné zaznamenali niţší výskyt otlaků u kuřat při pouţití venkovního výběhu, coţ je poměrně logické, protoţe ani v drobnochovech s tradičním výběhovým systémem se chovatelé s tímto problémem nesetkávají. Vlivu různých systémů ustájení na pododermatitidy u kuřat se věnovali i Pagazaurtundua a Warriss (2006) a tito autoři zjistili vysokou variabilitu v závislosti na technologii, ovšem v České republice se provádí, aţ na malé výjimky ekologických chovů, výkrm výhradně na podestýlce v uzavřených halách bez přístupu do venkovního výběhu. Vliv ročního období na výskyt otlaků s největší incidencí v zimním období uvádí Meluzzi et al. (2008) a zároveň tito autoři zdůrazňují, ţe koncentrace kuřat na plochu nemá jednoznačný vliv na jejich welfare. Přístupy k řešení sníţení vlhkosti podestýlky jsou různé a patří mezi ně i pouţití exogenních enzymů v krmných směsích, které mají zvýšit stravitelnost neškrobových polysacharidů a tím sníţit obsah vody v trusu. Této problematice se věnuje kolektiv výzkumníků Nagaraj et al.(2007b) a podle jejich výsledků se jim tímto způsobem daří zmírnit závaţnost otlaků. Téměř u všech studií panuje shoda na příčinách, coţ je kvalita podestýlky a ventilace.

67

6

ZÁVĚR

Vyhodnocením výsledků sledování výskytu pododermatitídy na běhácích u čtyř farem v průběhu devíti měsíců roku byly zjištěny následující závěry: 

skórováním byl prokázán vysoký výskyt postiţení běháků se středním aţ těţkým stupněm poškození. Ve třech z devíti sledovaných turnusů byly takto těţce postiţeny běháky u více neţ 90 % sledovaných kuřat. Kromě dvou turnusů bylo toto poškození (střední aţ těţké, skupiny 3 aţ 5) vţdy u více neţ 70 % skórovaných běháků.



byl zjištěn niţší stupeň poškození v letních měsících, coţ bylo způsobeno zejména sušším stavem podestýlky ve vztahu k vyšší ventilaci



výskyt a závaţnost pododermatitidy neměla přímý vztah k chovatelskému výsledku daného turnusu (hmotnost, konverze, úhyn) - IEV



nejběţněji pouţívaný podestýlkový materiál, řezaná pšeničná sláma, není pro kuřata chovaná na maso zcela ideální, k mikroskopickým penetrujícím traumatům, dochází velmi brzo po naskladnění, kdy je pokoţka běháku poměrně jemná, tato traumata jsou později infikována a postupně dochází k tvorbě zánětu a vředu, coţ je zhoršováno jakýmkoliv zvlhnutím podestýlkového materiálu, ovšem i u této podestýlky byl ve dvou turnusech zjištěn relativně nízký výskyt pododermatitidy.



u rašeliny se nepotvrdil pozitivní vliv na sníţení výskytu pododermatitidy, v turnusu na tomto podestýlkovém materiálu byl výskyt středního aţ těţkého poškození u více neţ 80 % běháků (v neprospěch působilo pouţití tohoto materiálu v zimním turnusu)



při tak velkém postiţení běháků ve sledovaných turnusech, jsou opracované běháky v podstatě neprodejné pro potravinářské účely. Zastoupení prodejných běháků (skupina 0 – bez poškození) ve sledovaných turnusech bylo pouze 9 %. Sledováním devíti turnusů byl potvrzen vysoký výskyt pododermatitidy ve

výkrmech kuřat chovaných na maso. U 82 % kontrolovaných běháků bylo zjištěno střední aţ těţké poškození (skupiny 3 aţ 5) s výskytem vředů pokrývajících 25 % a více plantární oblasti běháku. 68

Přestoţe byl předpoklad, ţe při pouţití rašeliny bude výskyt pododermatitid niţší, očekávání nebylo naplněno. Obecně lze říct, ţe vyšší výskyt pododermatitid nemá přímý vztah k parametrům uţitkovosti, které jsou vyjádřeny IEF a kuřata i s velkým výskytem tohoto problému jsou schopna dosahovat výborných výsledků. I kdyţ byly pouţity pouze dva druhy podestýlky a z toho rašelina pouze v jednom turnusu, můţeme říct, ţe typ podestýlky neměl zásadní vliv na výskyt pododermatitid a ţe i na slámě lze dosáhnout nízkého výskytu otlaků a zánětů běháků. Mnohem větší problém představuje nedostatečná ventilace především v zimních měsících, i kdyţ koncentrace CO2 není v porovnání s platnou legislativou překročena. Ze sledování je patrné, ţe pododermatitida je závaţný problém s masivním výskytem a hodnocení welfare dle tohoto ukazatele by v současné době bylo pro chovatele značně problematické. Na stavu výskytu a závaţnosti pododermatitídy se podílejí všechny výše popsané skutečnosti jako je genetika, technologie, zdravotní stav a management chovu, jejich ovlivnění je však ze strany chovatele mnohdy neřešitelné, nejvíce ovšem ventilace. Výskyt pododermatitidy nemá zásadní vliv na uţitkovost kuřat.

69

Seznam literatury Anonym 1, 2012, Stavy hospodářských zvířat ČR, Databáze on line [cit. 2012-04-12], Dostupné na http://www.czso.cz/csu/ Anonym 2, 2009, Technologický postup pro výkrm brojlerů Ross, Aviagen, 112 s. Anonym 3, 2011, Doporučení pro výkrm kuřat Cobb 500, Cobb Germany, 14 s. Anonym 4, 2010, Brojleři Hubbard Flex, Hubbard, 12 s. Anonym 5, 2010, Příručka správných postupů v péči o kuřata chovaná na maso, ČMDU, 83 s. Anonym

6,

2012,

Databáze

on

line

[cit.

2012-04-28],

Dostupné

na

http://byznys.lidovky.cz/ Anonym 7, 2008, NH3 „proč opravdu řešíme amoniak“, Delacon Biotechnik ČR, 9 s. Anonym 8, 2010, FOOT PAD LESIONS, Zinpro Anonym 9, 2010, Hubbard Newsletter Edition 6, Hubbard, 18 s. Anonym 10, 2012, Databáze on line [cit. 2012-04-28], Dostupné na http:// amalgerol.cz/ Anonym 11, 2008, Program pro tlumení výskytu původců bakteriálních zoonóz v chovech drůbeţe, Delacon Biotechnik ČR, 20 s. Anonym 12, 2012, Databáze on line [cit. 2012-04-28], Dostupné na http:// www.sdas.cz/ Anonym 13, 2008, Sborník seminář Delacon – Hustopeče 2008, Delacon Biotechnik ČR Anonym 14, 2011, Biotronic Top3, BIOMIN Holding Anonym 15, 2010, Food for Feet, Zinpro Corp. Anonym 16, 2010, Faculty of Veterinary Medicine University of Glasgow, Foot pad dermatitis an hock burn in broilers:risk factors, aetiology and welfare consequences, 23s Ask B., 2010, Genetic variation of contact dermatitis in broilers, Poultry Science, 10 s. 70

Beranová M., Kubačák A., 2010, Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě, Libri, Praha, 430 s. Bureš J. (ed.), 1968, Plemena drůbeţe, ŠCHDZ, Praha, 412 s. Čuban S., Bureš J., Kálal V., Fila B., 1958, Speciální zootechnika malých hospodářských zvířat, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 238 s. Gouveia, K. G.; Vaz-Pires, P.; da Costa, P., 2009, Welfare assessment of broilers through examination of haematomas, foot-pad dermatitis, scratches and breast blisters at processing, ANIMAL WELFARE, 18, 1: 43-48. Hampl J., 1963, Speciální chov drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 365 s. Harrison J., 2011, Světelné programy ve výkrmu brojlerů, Sborník „Drůbeţ 2011“, 38 s. Jurajda V., 2001, Kompendium chorob drůbeţe a ptactva, NOVIKO, Brno, 236 s. Kristensen, HH; Perry, GC; Prescott, NB; Ladewig, J; Ersboll, AK; Wathes, CM, 2006, Leg health and performance of broiler chickens reared in different light environments, BRITISH POULTRY SCIENCE, 47, 3, 257 - 263. Lichovníková M., 2010, Welfare ve výkrmu brojlerových kuřat, Příručka správných postupů v péči o kuřata chovaná na maso, ČMDU, 83 s. Lister A. S., 1996, Nekrotická enteritida, Antec International, str. 35 - 37. Machander V., 2010, Stavy a uţitkovost drůbeţe v ČR v roce 2010, Mezinárodní testování drůbeţe, Ústrašice, 32 s. Martrenchar, A, Boilletot, E, Huonnic, D, Pol, F., 2002, Risk factors for foot-pad dermatitis in chicken and turkey broilers in France, PREVENTIVE VETERINARY MEDICINE, 52, 3-4:213-226. Meluzzi, A., Fabbri, C., Folegatti, E., Sirri, F., 2008, Survey of chicken rearing conditions in Italy: effects of litter quality and stocking density on productivity, foot dermatitis and carcase injuries, BRITISH POULTRY SCIENCE, 49, 3: 257-264. 71

Nagaraj M., Wilson C. A. P., Saenmahayak B., Hess J. B., Bilgili, 2007a, Efficacy of a litter amendment to reduce pododermatitis in broiler, JOURNAL OF APPLIED POULTRY RESEARCH, 16, 2: 255-261. Nagaraj, M., Hess, J. B., Bilgili, S. F., 2007b, Evaluation of a feed-grade enzyme in broiler diets to reduce pododermatitis, JOURNAL OF APPLIED POULTRY RESEARCH, 16, 1: 52-61. Pacholíková L., 1947, Chov drůbeţe, Brázda, Praha, 83 s. Pagazaurtundua, A., Warriss, P. D., 2006, Levels of foot pad dermatitis in broiler chickens reared in 5 different systems, BRITISH POULTRY SCIENCE, 47, 5: 529-532. Podhradský J. (ed.), 1960, Speciální zootechnika- chov drůbeţe, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 826 s. Tůmová E., 1994, Základy chovu hrabavé drůbeţe, Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR, Praha, 28 s. Van Der Meer J., 2012, ZINPRO – prezentace Afeed Hustopeče 2012, Zinpro, 22 s. Wu, K., Hocking, P. M., 2011, Turkeys are equally susceptible to foot pad dermatitis from 1 to 10 weeks of age and foot pad scores were minimized when litter moisture was less than 30%, POULTRY SCIENCE, 90, 6: 1170-1178. Zelenka J., Zeman L., 2006, Výţiva a krmení drůbeţe, 117 s. Zeman L. a kol., 2006, Výţiva a krmení hospodářských zvířat, Profi Press, Praha, 360 s.

72

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Parametry uţitkovosti Ross 308 Tabulka č. 2 Parametry uţitkovosti Coob 500 Tabulka č. 3 Parametry uţitkovosti Hubbard Flex Tabulka č.4 Porovnání výskytu dermatitid u různých hybridů (Hubbard Newsletter, 2010) Tabulka č. 5 Farma A turnus 1 Tabulka č. 6 Farma A turnus 2 Tabulka č. 7 Farma A turnus 3 Tabulka č. 8 Farma A turnus 4 Tabulka č. 9 Farma B turnus 1 Tabulka č. 10 Farma B turnus 2 Tabulka č. 11 Farma B turnus 3 Tabulka č. 12 Farma C turnus 1

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Růst brojlerů a jejich kvalita (Aviagen, 2009) Obrázek č. 2 Deformace tarzálního kloubu Obrázek č. 3 Běháky jako potravinářská surovina (ZINPRO, 2012) Obrázek č. 4 Negativní vliv pododermatitid (ZINPRO, 2010) Obrázek č. 5 Schéma vyuţití dusíku u monogastrů (Delacon, 2008) Obrázek č. 6 Vliv Availa-Zn na výskyt lézí pododermatitidy (ZINPRO, 2010) Obrázek č. 7 Srovnání různých systémů skórování (ZINPRO, 2012) Obrázek č. 8 Srovnání různých systémů skórování (Anonym, 2010) Obrázek č. 9 Šestistupňový bodovací systém (Ask, 2010)

73

Seznam grafů Graf č. 1 Zastoupení hybridů chovaných v ČR v r. 2010 (Machander, 2010) Graf č. 2 Působení Amalgerolu na produkci NH3. (AMALGEROL CZ, 2012) Graf č. 3 Intervaly spolehlivosti Graf č. 4 Intervaly spolehlivosti Graf č. 5 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 6 Výskyt otlaků na běhácích (%) Graf č. 7 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 8 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 9 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 10 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 11 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 12 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 13 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 14 Výskyt otlaků na běhácích Graf č. 15 Vyhodnocení lézí na běhácích Graf č. 16 Celkové vyhodnocení lézí Graf č. 17 Intervaly spolehlivosti výskytu pododermatitid souhrnně

74

PŘÍLOHY

75

Seznam příloh Příloha 1 Skórovací systém skupiny 0 - 5 Příloha 2 - Foto podestýlky pšeničná sláma Příloha 3 - Foto podestýlky řepková sláma Příloha 4 - Foto podestýlky rašelina Příloha 5 - Foto podestýlky hobliny z měkkého dřeva Příloha 6 - Foto dobrého stavu běháků brojlerů Příloha 7 - Foto běháků s výskytem pododermatitidy

76

Příloha 1 Skórovací systém skupiny 0 - 5

77

Příloha 2 - Foto podestýlky pšeničná sláma

Příloha 3 - Foto podestýlky řepková sláma

78

Příloha 4 - Foto podestýlky rašelina

Příloha 5 - Foto podestýlky hobliny z měkkého dřeva

79

Příloha 6 - Foto dobrého stavu běháků brojlerů

Příloha 7 - Foto běháků s výskytem pododermatitidy

80