MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. LUCIE JIROUŠOVÁ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2011

Bc. LUCIE JIROUŠOVÁ

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Analýza systému svozu odpadu ve firmě Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.

Bc. Lucie Jiroušová Brno 2011

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza systému svozu odpadu ve firmě Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Zdeňku Konrádovi, Ph.D. za odborné vedení a vhodné připomínky ke zvolené diplomové práci.

Dále bych ráda poděkovala společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, jmenovitě panu Janu Janouškovi za poskytnutí potřebných informací k této diplomové práci.

ABSTRAKT Tato diplomová práce hodnotí a porovnává zavedený systém sběru a svozu tříděných složek (papír, plast, nápojový karton) způsobem „Dům od domu“, který je aplikován ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Literární část této práce je zaměřena na platnou legislativu pro odpadové hospodářství v České republice a Evropské unii. Dále jsou zde popsány způsoby sběru a svozu komunálního odpadu v České republice. Metodická část práce se zabývá provedenými analýzami, které jsou aplikovány na vybraná města a jimi provozované systémy sběru a svozu tříděného komunálního odpadu způsobem „Dům od domu“. Na základě zhodnocení provedených analýz jsou formulovány výsledky a praktická doporučení pro vybraná města a pro samotný systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Klíčová slova: komunální odpad, tříděný odpad, sběr a svoz způsobem „Dům od domu“ a identifikační čárové kódy.

ABSTRACT The thesis assesses and compares current system of salvage and cartage of sorted components (paper, plastic material, cardboard) by “House by house” way, which is applied in Letohrad and Jablonne nad Orlici. The literary part of the thesis focuses on good legislation of Waste Management in the Czech Republic and European Union. Furthermore, there are ways of salvage and cartage of communal waste in the Czech Republic described. The methodical part of the thesis deals with performed analysis which are applied to chosen towns and their systems of salvage and cartage of communal waste by the “House by house” way. Results and practical recommendations for the chosen towns and the system of salvage and cartage by the “House by house” way itself are defined on the basis of assessment of the performed analysis. Key words: communal waste, sorted waste, salvage and cartage by the “House by house” way and identification barcodes.

OBSAH 1

ÚVOD ........................................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE ................................................................................................................................... 11

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................................................................... 12 3.1

Legislativa.................................................................................................................................... 12

3.1.1

Pojem odpad ...................................................................................................................... 12

3.1.2

Další základní pojmy........................................................................................................... 13

3.1.3

Další legislativní a normativní předpisy platné pro odpadové hospodářství ČR a EU........ 15

3.2

3.1.3.1

Legislativní předpisy České republiky ....................................................................... 15

3.1.3.2

Legislativní předpisy Evropské unie.......................................................................... 17

Typy sběru komunálního odpadu v ČR......................................................................................... 17

3.2.1

Donáškový sběr .................................................................................................................. 18

3.2.2

Odvozný sběr KO................................................................................................................ 18

3.2.2.1 3.2.3

Sběrný a recyklační dvůr .................................................................................................... 19

3.2.4

Síť sběren ........................................................................................................................... 19

3.2.5

Pytlový sběr........................................................................................................................ 19

3.2.6

Zastávkový odvozný způsob............................................................................................... 20

3.2.7

Balíkový sběr ...................................................................................................................... 20

3.3

Svozové systémy odpadů v ČR ..................................................................................................... 20

3.3.1

4

Sběrné systémy .................................................................................................................. 20

3.3.1.1

Pravidelný odvoz ...................................................................................................... 21

3.3.1.2

Nepravidelný odvoz.................................................................................................. 21

3.3.1.3

Potrubní způsob ....................................................................................................... 21

MATERIÁL A METODIKA ............................................................................................................. 23 4.1

5

Porovnání donáškového a odvozného sběru ........................................................... 18

Terénní pozorování ...................................................................................................................... 23

VÝSLEDKY ................................................................................................................................... 27 5.1

Základní informace o společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí ......................... 28

5.1.1 5.2

Investiční záležitosti společnosti ve vztahu k odpadovému hospodářství ......................... 30

Druh a složení odpadu, jehož sběr a svoz je předmětem činnosti společnosti............................. 31

5.2.1

Komunální odpad............................................................................................................... 31

5.2.2

Tříděný odpad .................................................................................................................... 34

5.3

Sběr a svoz tříděného komunálního odpadu způsobem .............................................................. 35

„Dům od domu“ .................................................................................................................................... 35 5.3.1

Sbírané složky..................................................................................................................... 36

5.3.2

Požadavky na kvalitu a čistotu tříděných složek ................................................................ 36

5.3.3

Balení a způsob označování vytříděných složek................................................................. 36

5.3.3.1

Plasty ........................................................................................................................ 36

5.3.3.2

Papír ......................................................................................................................... 36

5.3.3.3

Nápojový karton ....................................................................................................... 37

5.3.3.4

Identifikační kód prvotního původce........................................................................ 37

5.3.4 5.4

Odvoz vytříděných složek................................................................................................... 38

Charakteristika technických prostředků pro svoz odpadu způsobem „Dům od domu“ ve zvolené

společnosti ............................................................................................................................................ 38 5.4.1

Svozové vozidlo KIA............................................................................................................ 38

5.4.2

Svozové vozidlo IVECO ....................................................................................................... 39

5.5

Charakteristika svozové oblasti ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí .................................. 40

5.5.1

Město Letohrad.................................................................................................................. 40

5.5.1.1

Motivační program pro systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ ve městě

Letohrad….................................................................................................................................... 42 5.5.2

Město Jablonné nad Orlicí ................................................................................................. 43

5.5.2.1

Motivační program pro systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ ve městě

Jablonné nad Orlicí ...................................................................................................................... 44 5.6

Analýza vytříděného množství jednotlivých složek KO ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí ………………………………………………………………………………………………………………………………………………..45

5.6.1

Množství vytříděného papíru............................................................................................. 46

5.6.2

Množství vytříděného plastu ............................................................................................. 47

5.6.3

Množství vytříděného nápojového kartonu....................................................................... 48

5.7

Procentuální využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domů“ v porovnání

s nádobovým systémem ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí ................................................... 49

6

5.7.1

Papír ................................................................................................................................... 49

5.7.2

Plast.................................................................................................................................... 52

5.7.3

Nápojový karton................................................................................................................. 54

DISKUZE ..................................................................................................................................... 55 6.1

Hodnocení současného systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ ............................... 55

6.2

Praktická doporučení pro změny v systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“.............. 57

7

ZÁVĚR......................................................................................................................................... 59

8

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................. 63

9

SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................... 65

10

SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................... 66

11

SEZNAM ZKRATEK ...................................................................................................................... 67

12

SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................................... 69

1 ÚVOD Produkce odpadu na celém světě představuje značný problém, který řeší každý stát na naší planetě a ani Česká republika není výjimkou. Množství produkovaného odpadu rok od roku stále stoupá, a proto je snahou české i evropské legislativy přijmout taková normativní opatření, která povedou ke snížení produkce odpadu a zároveň k efektivnějšímu nakládání s již vzniklým odpadem. Česká republika se k této skutečnosti zavázala prostřednictvím svého Plánu odpadového hospodářství pro rok 2003 – 2013. Tento plán je každoročně vyhodnocován prostřednictvím tzv. Hodnotících zpráv. Základní legislativní úpravou pro odpadové hospodářství je zákon o odpadech a jemu podřízené vyhlášky a vládní nařízení. Problematika odpadového hospodářství nezačíná na úrovni státu, jak si dnešní společnost mnohokrát myslí, ale především na úrovni samotných občanů. Každý člověk vytváří svou činností různé druhy odpadů. Je pouze otázkou, zda by se produkce tohoto odpadu nedala omezit a zda je s ním opravdu správně nakládáno. Toto jsou otázky, které by si měl položit každý člověk v moderní společnosti. Každý odpad má svůj původ - tzv. prvotního původce. Jednotlivé druhy odpadů mohou vznikat ve výrobní (průmyslové, zemědělské, stavební, apod.) sféře, ale i ve spotřební sféře (služby, obchod, domácnost, veřejné objekty, osobní spotřeba, apod.). Odpady ze spotřební sféry se označují jako komunální odpady (dále jen „KO“) a odpady podobné komunálnímu odpadu [5]. Původcem komunálního odpadu je obec, ve které odpad vznikl. Aby mohlo být s tímto odpadem správně nakládáno, je zapotřebí tento odpad třídit již na místě jeho vzniku, tudíž u jednotlivých obyvatel měst a obcí. Základem dobrého využití jednotlivých složek komunálního odpadu je jeho předchozí separace již ve zmiňovaném místě vzniku. Je na každém městě či obci, jaký systém pro nakládání s odpady pro své občany zvolí. Jednotlivé svozové společnosti nabízejí svým zákazníkům různé programy, a je v plné kompetenci měst a obcí, do jaké míry budou tyto systémy využity. Mezi tyto subjekty patří i společnost Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, která v dnešní době může svým zákazníkům nabídnout ty nejlepší dostupné služby v oboru odpadového hospodářství. Společnost prosazuje nově zavedený systém sběru a svozu tříděného KO způsobem „Dům od domu“ a to u složek papír, plast a nápojový karton. Tato společnost 9

a její systém sběru a svozu tříděného KO způsobem „Dům od domu“ je hlavním předmětem této diplomové práce.

10

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je popsat právní předpisy odpadového hospodářství v ČR i EU a poukázat na současné nedostatky v legislativě. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit zavedený systému sběru a svozu tříděného KO způsobem „Dům od domu“ a to u složek papír, plast a nápojový karton. Uvedený systém sběru a svozu tříděného KO provozuje společnost Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Zadáním je dále požadováno specifikovat druh a složení odpadu, jehož svoz je předmětem činnosti sledované společnosti, a v neposlední řadě charakterizovat technické prostředky pro svoz tříděného KO. Na základě provedených analýz bude hodnocen současný systém sběru a svozu KO způsobem „Dům od domu“ a budou doporučeny případné změny pro tento svozový systém.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Legislativa Základním legislativním a normativním předpisem odpadového hospodářství Evropské unie je Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic. Česká republika se zavázala tuto směrnici implementovat do své legislativy, a to nejpozději do 12. října 2010. Proto 21. dubna 2010 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR zákon č. 154/2010 Sb., který novelizoval zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech. Tato novela nabyla účinnosti dne 1. července 2010. Důvodem přijetí této tzv. euronovely, která dočasně nahrazuje plánovaný nový zákon o odpadech, byla řízení o porušení Smlouvy o založení Evropských společenství. Mezi ně například patří řízení č. 2006/2478, které je proti ČR vedeno ohledně nesprávné implementace směrnice Rady ES z roku 1998 o skládkách odpadů. Další řízení je z roku 2008 a týká se neprovedení směrnice EP a Rady o odpadních bateriích a akumulátorech. Poslední zmiňované řízení je z roku 2009, které řeší nesprávné provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností. Obsahem euronovely jsou nové povinnosti, technické záležitosti i úprava některých definic ze zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) s cílem co nejvíce ztotožnit českou legislativu s legislativou EU. [8] Dále se tato práce bude opírat o zákon č.477/2001 Sb., o obalech. Tento zákon zavadí do české legislativy evropskou směrnici 94/62 ES o obalech a obalovém odpadu.

3.1.1

Pojem odpad

Uvedený základní pojem „odpad“ vychází ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupiny odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc k využití nebo k odstranění nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc osoba sama. 12

Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestane odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví. [10]

3.1.2

Další základní pojmy

Níže uvedené základní pojmy vycházejí ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Pro účel této diplomové práce se rozumí: nebezpečným odpadem – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, komunálním odpadem – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, odpadem podobným komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, odpadovým hospodářstvím – činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností, nakládání s odpady – shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, zařízením – technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby, shromažďováním odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, skladováním odpadů – přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 rok před jejich odstraněním, 13

skládkou – zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určené pro skladování odpadů, sběrem odpadů – soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění, úpravou odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností, opětovným použitím – postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovupoužity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny, využitím odpadů – činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 k tomuto zákonu je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů, příprava k opětovnému použití – způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití, materiálovým využitím odpadů – způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie, recyklací odpadů – jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál,

14

odstraněním odpadů – činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 k tomuto zákonu je uvede příkladný výčet způsobů odstranění odpadů, zpracováním odpadů – využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů, prvotním původce odpadů – každý, při jehož činnosti vzniká odpad, původcem odpadů – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejímž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odloží odpad na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu, oprávněnou osobou – každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů. [10]

3.1.3

Další legislativní a normativní předpisy platné pro odpadové hospodářství ČR a EU

3.1.3.1 Legislativní předpisy České republiky -

376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví ze dne 17. října 2001 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění platných předpisů

-

381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznam odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzit, ve znění platných předpisů

-

382/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001 o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění platných předpisů

-

383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001 o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění platných předpisů

15

-

384/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí ze dne 17. října 2001 o nakládání s PCB, ve znění platných předpisů

-

237/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění platných předpisů

-

99/1992 Sb. Vyhláška českého báňského úřadu o zřízení, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění platných předpisů

-

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/1994 Sb. (Basilejská úmluva), ve znění platných předpisů

-

194/2003 Sb., Nařízení vlády ze dne 4. června 2003 o Plánu odpadového hospodářství České Republiky, ve znění platných předpisů

-

294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání

na

povrchu

terénu

a

změně

vyhlášky č.

383/2001

Sb.,

o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění platných předpisů -

352/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech

nakládání s elektrozařízením

a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi, ve znění platných předpisů -

341/2008 Sb. vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění platných předpisů

-

352/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s autovraky, ve znění platných předpisů

-

374/2008 Sb. Vyhláška o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2007 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění platných předpisů

-

170/2010 Sb. Vyhláška o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění platných předpisů [14], [6]

16

3.1.3.2 Legislativní předpisy Evropské unie -

Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů

-

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS

-

Nařízeni Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách [14]

3.2 Typy sběru komunálního odpadu v ČR V České republice se rozeznává několik systémů sběru komunálního odpadu. Jednotlivé komodity komunálního odpadu je možné začít třídit již v místě vzniku odpadu, tudíž v jednotlivých domácnostech. Následně je více či méně aplikováno centrální třídění jednotlivých typů odpadů na centrálních třídicích linkách. Kvalita vytříděných surovin záleží na mnoha faktorech. Mezi nejvýznamnější patří: čistota vstupního odpadu, fyzikální vlastnosti odpadu, způsob sběru odpadu, způsob svozu odpadu a také způsob zhutnění během dopravy. V minulých letech se doporučovalo během dopravy odpad hutnit, čímž se snižovaly náklady na samotnou dopravu. Hutnění odpadů ale mělo za následek špatné vlastnosti dováženého odpadu, které pak komplikovaly dotřiďování na třídících linkách (například u skla). Proto v současnosti svozové společnosti od tohoto postupu odstupují. Jednotlivé systémy sběru odpadu se v jednotlivých obcích mohou kombinovat. Vždy záleží na vlastnostech sběrné komodity, na typu zástavby obce, dále na technických možnostech svozové firmy a v neposlední řadě i na požadavcích kladených na vytříděné suroviny. Nejčastější způsob sběru KO je donáškový sběr, kdy v ČR tohoto způsobu sběru využívá 49 % obcí. V České republice rozeznáváme tyto systémy: a) donáškový sběr, b) odvozný sběr, 17

c) sběrný a recyklační dvůr, d) síť sběren, e) pytlový sběr, f) zastávkový odvozný způsob, balíkový sběr. [3]

3.2.1

Donáškový sběr

U donáškového sběru se využívá sběrné místo (tzv. sběrné hnízdo), které je vybaveno více nádobami pro jednotlivé druhy tříděného odpadu. Donášková vzdálenost je 100 – 150 metrů. Sběrná hnízda se zřizují na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy, škol apod. Zde je potřeba, aby nádoby byly pravidelně vyprazdňovány, aby nedocházelo k jejich přeplňování a tím nevznikal kolem sběrného místa nepořádek. V dnešní době se síť sběrných míst zhušťuje, což je známkou toho, že se lidé naučili a především že chtějí třídit. Tento systém sběru se využívá nejvíce pro systém nakládání s obalovým odpadem (papír a lepenka, obalové sklo, plasty, kov apod.). [3], [1]

3.2.2

Odvozný sběr KO

Odpad se třídí již v domácnosti a shromažďuje se v jednotlivých nádobách v blízkosti domu. Donášková vzdálenost představuje 30 – 50 m. Tento sběr se v ČR používá pro směsný komunální odpad. Pro tříděný KO se u nás používá jen zřídka. [3]

3.2.2.1 Porovnání donáškového a odvozného sběru U donáškového systému je potřeba nižší frekvence svozu naplněných nádob a v neposlední řadě jsou kladeny nižší nároky na organizaci sběru u jednotlivých obyvatel. Odvozný sběr komunálního odpadu vyžaduje více shromažďovacích nádob o menším objemu, více odvozů. Tím jsou zvýšeny provozní náklady na svoz odpadu. U odvozného sběru je stupeň třídění odpadu vyšší než u sběru donáškového. Tímto jsou náklady vztažené na účinnost tříděného sběru (v Kč.t-1) obecně nižší, než 18

u donáškového sběru. Avšak celkové pořizovací náklady na zakoupení dostatečného počtu potřebných nádob jsou vyšší než u donáškového sběru. [3]

Obrázek 1 Schéma odvozného sběru [3]

3.2.3

Obrázek 2 Schéma donáškového sběru [3]

Sběrný a recyklační dvůr

Sběrný dvůr je zabezpečené zařízení, kde jsou potřebné nádoby na organizovaný příjem určených odpadů. Pokud je odpad dále zpracováván (dotřiďován, demontován, drcen, lisován, štěpkován apod.) jedná se o recyklační dvůr. Sběrný dvůr se zřizuje v místech s vyšší hustotou obyvatel a s ohledem na součastný systém sběru KO používaný v obci. Dojezdová vzdálenost by neměla přesáhnout 5000 – 10 000 m. Za optimální vzdálenost je považováno 3 000 metrů pro městskou zástavbu a 5 000 metrů při řidší zástavbě. [3], [1]

3.2.4

Síť sběren

Jedná se o zařízení, která jsou běžně provozována pod názvem Sběrné suroviny. Zde se vykupuje určitý druh odpadů, např. kovy, starý papír, textil apod. Do této kategorie patří rovněž určená prodejní místa, kde se dá odložit různý drobný nebezpečný odpad např. v lékárnách prošlé léky, ve školách a na úřadech různé druhy baterií. [3]

3.2.5

Pytlový sběr

Je sběrem, při němž jsou nádoby nahrazeny pytli o určitém objemu. Tento sběr je určen převážně pro papír a plasty, kdy je využito odvozného nebo donáškového způsobu sběru odpadů. Účinnost pro čistotu třídění je u tohoto systému velmi vysoká, hlavně v zástavbách rodinného typu. Systém může být doplněn o identifikační čárové kódy, 19

které určují přesné označení původce odpadů. Tento systém sběru bude více popisován v metodické části této diplomové práce, která je zaměřená právě na analýzu systému pytlového sběru. [3]

3.2.6

Zastávkový odvozný způsob

Jedná se způsob sběru odpadu mobilní sběrnou, a to především se zaměřením např. na nebezpečné odpady (zbytky barev, suché články, prošlé léky, vyjetý olej, zářivky apod.). Jde tedy o speciálně upravený automobil, který je pro příjem těchto odpadů vybaven speciálními kontejnery. Mobilní sběrna přijíždí na určité místo dle svozového kalendáře, který je vyhlášen danou obcí. [3] 3.2.7

Balíkový sběr

Jedná se pouze o doplněk jiného sběru, kdy nádoby jsou již plné a lidé svazují např. starý papír a shromažďují ho u sběrného místa. [3]

3.3 Svozové systémy odpadů v ČR 3.3.1

Sběrné systémy

Sběrným systémem se míní sběr jednotlivých druhů odpadů z místa shromáždění v patřičných sběrných nádobách, dále jejich nakládání a v neposlední řadě i odvoz svozovým vozem na místo využití či odstranění. V jednotlivých městech se využívají různé způsoby svozu odpadů, vždy ale musí být brána v úvahu tato kriteria: hospodárnost, bezpečnost práce, hygienické požadavky, využitelnost odpadů jako druhotných surovin, technické a legislativní požadavky nakládání s odpady, typ městské zástavby, operativnost systémů a snižování fyzické námahy obsluhy. Dále záleží na charakteru svozové společnosti, čímž je myšlena vybavenost svozového parku a technické možnosti úpravy odpadu na překladišti. Způsoby přepravy odpadů se rozdělují na: a) pravidelný odvoz, b) nepravidelný odvoz, c) potrubní způsob. 20

Zatímco s prvními dvěma způsoby přepravy odpadů se v ČR běžně setkáváme, poslední zmiňovaný způsob přepravy se u nás vyskytuje jen velmi zřídka. [2]

3.3.1.1 Pravidelný odvoz Pravidelným odvozem se přepravují komunální odpady a odpady podobné komunálním, dále i některé průmyslové odpady. Odpady komunálního charakteru se přepravují přesypným způsobem, kdy se sběrná nádoba vyprázdní do svozového vozu. Dále rozeznáváme postup výměnný. Tento postup se využívá především u průmyslových odpadů, kdy se naplněná sběrná nádoba vymění za prázdnou nádobu na dané místo. Plná nádoba (většinou velkoobjemový kontejner nebo o speciální nádoba na nebezpečný odpad) se odveze na svozovém automobilu. Poslední způsob vyprazdňování nádob je způsob jednorázový, kdy se odpady v pytlích nebo v sudech jednorázově odvezou. Tento způsob se používá např. u jednotlivých složek KO (papír, plast, nápojový karton), kdy je odpad odvážen způsobem „Dům od domu“. Dále se tento způsob odvozu využívá pro nemocniční odpady. Pravidelný odvoz probíhá dle přesně daného svozového kalendáře. [2]

3.3.1.2 Nepravidelný odvoz Nepravidelný odvoz se využívá především pro velkorozměrné odpady, nebo pro odpady o malé objemové hmotnosti, které se vyskytují jen v určitou roční dobu. Nejčastěji se jedná o stavební odpad, či komunální odpad o velkých rozměrech, kdy se odpad shromažďuje do vanového kontejneru. Tento kontejner se vyměňuje způsobem výměnným nebo jednorázovým. [2]

3.3.1.3 Potrubní způsob Tento způsob přepravy odpadů nemá u nás své opodstatnění. Potrubní způsob se budoval již za první republiky. Dodnes se využívá jen v málo městech v ČR. Ve většině případů se jedná o sběr špinavého prádla v nemocničním zařízení nebo v hotelích. 21

Potrubní způsob přepravy je využíván v mnoha zemích světa, kdy používaným mediem pro transport odpadů je vzduch nebo voda. Pneumatický způsob se v dnešní době využívá např. v Helsinkách, kde se tímto způsobem řeší třídění odpadů v místech, kde se vyskytují tisíce lidí denně. Jsou to především obchodní centra, letiště, metra atd. Jejich systém je propracovaný do nejmenšího detailu. Například v obchodním centru potrubní systém navazuje na podzemní překládací stanici vybavenou lisovacími kontejnery. Naplnění kontejnerů je signalizováno na dispečinku obsluhy. Řidič standardního nosiče lisovacích kontejnerů pak jednoduše vymění plný kontejner za prázdný. [7] Hydraulický způsob přepravy se využívá např. pro kuchyňsky odpad, kdy se zbytky potravin drtí v dřezových domovních drtičkách a následně jsou s odpadní vodou odváděny do společné kanalizace nebo do samostatné kanalizační sítě. Tento způsob přepravy odpadů zvyšuje zatížení městských čistíren odpadních vod, proto se od něj v dnešní době již upouští. [2]

22

4 MATERIÁL A METODIKA Použitá data v této diplomové práci jsou převzata od společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Data jsou vygenerována ze software Evi 8, který dodává společnost Inisoft, s.r.o., Liberec. Dále jsou data zpracována v programu Microsoft Word 2007 a Microsoft Excel 2007. Údaje jsou aplikovány v analýze systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ na základě jednotlivého množství vytříděných komodit. Informace o způsobu sběru a svozu odpadu v systému „Dům od domu“ jsou získány od společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí na základě pravidelných rozhovorů s jednatelem společnosti panem Janem Janouškem. V rámci shromažďování informací bylo provedeno terénní pozorování sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Toto pozorování bylo provedeno dne 30. 8. 2010 ve svozové oblasti města Letohrad. Zjištěné informace byly zaznamenány a později zohledněny ve výše zmiňované analýze. Metoda pozorování a následná analýza byla zvolena z důvodu pochopení problematiky sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Touto metodou je vysvětlena funkce celého systému, jeho výhody a nevýhody, a hlavně přímá interakce s občany jednotlivých měst, kde je systém aplikován.

4.1 Terénní pozorování Dne 30. 8. 2010 jsem se účastnila svozu odpadu ve společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Terénní pozorování bylo zahájeno v ranních hodinách na překladišti jmenované společnosti. Po příjezdu na překladiště jsem byla proškolena na téma Bezpečnost a ochrana zdraví při svozu tříděného komunálního odpadu. Byla jsem rovněž seznámena s obsluhou svozového vozu a s konkrétní svozovou trasou. Bylo domluveno, že se zúčastním jednoho svozového cyklu. Svozový cyklus je zahájen výjezdem vozidla z překladiště, při průjezdu svozovou trasou je nakládán tříděnými složkami KO a končí návratem na překladiště a vysypáním odpadu v třídící hale. V mém případě byl svoz prováděn vozidlem značky IVECO typ 75E15, které společnost vlastní od roku 2004 (viz. kapitola 5.4.2). Obsluha svozového vozu je tvořena dvěma zaměstnanci společnosti. Jeden zaměstnanec primárně zajišťuje řízení vozu a druhý nakládku odpadu. 23

Obrázek 3 Svozová trasa při terénním pozorováním (19 000 m)

V následujícím odstavci bude přesně popsán průběh svozu tříděného KO, kterého jsem se osobně zúčastnila. Prázdné svozové vozidlo opouští překladiště v 9:00 hodin a míří do svozové oblasti města Letohrad. Nakládka byla prováděna v ulici Pod ovčínem, Dolní konec a v ulici Ústecká. Po příjezdu do dané ulice je zahájena nakládka odpadu. Na shromažďovacím místě, totožném s místem shromažďovacího prostředku na směsný komunální odpad, obsluha pomocí čtecího zařízení načte kódy přistavených tříděných složek KO (papír, plast a nápojový karton). Prvotní původci tento tříděný odpad shromažďují v pytlích o určitém objemu nebo v balíku a opatřují je čárovým kódem, který identifikuje daného prvotního původce odpadu. Po načtení daného čárového kódu obsluha zadá do čtecího zařízení číselný symbol, který specifikuje typ tříděného odpadu (papír, plast a nápojový karton). Konkrétně číslo 5 určuje, že vytříděný odpad je papír, číslo 6 je přiřazeno plastům a číslo 7 určuje složku nápojový karton. Číslem 9 obsluha zaznamená skutečnost, že předávaný objem odpadu subjektivně nesplňuje minimální objemové požadavky, které jsou uvedeny ve stanovách provozovaného systému (viz kapitola 5.3.2). Takto načtené čárové kódy a hodnoty jsou následně převáděny do databáze 24

jednotlivých měst a obcí. Již načtené pytle a balíky obsluha naloží na ložnou plochu svozového vozu. Je-li na shromažďovacím místě větší počet pytlů či balíků, pomáhá s nakládkou odpadu i řidič svozového vozu. Po naplnění je kontejner (ložná plocha vozu) spuštěna pomocí hákového natahování na zem. Následně je možné přes kontejner natáhnout ochranou síť, která jistí odpad a zabraňuje samovolnému úletu během jízdy. Poté se kontejner opět zvedne na podvozek vozidla. Po příjezdu zpět na překladiště je svozové vozidlo váženo na mostové váze. Odpad je vyložen v provozní hale, kde je dále dotříděn na třídící lince. V rámci tohoto pozorování byly zaznamenány další skutečnosti, které budou zohledněny

při popisu

provozovaného

systému

sběru

a

svozu

způsobem

„Dům od domu“ a v návrhu pro zlepšení tohoto systému. Během celého svozu byla prováděna podrobná fotodokumentace, která je uvedena v příloze této diplomové práce. Během svozu se dále prováděla vlastní evidence sváženého odpadu se zaměřením na počet odevzdaných jednotek tříděného odpadu a jejich hmotnost. Jednotkou tříděného odpadu se rozumí balík nebo naplněný plastový pytel s tříděným odpadem. K vážení jednotek byla využita digitální závěsná váha. Každá jednotka odevzdaného vytříděného odpadu byla zaznamenána. Během svozu byly z časových důvodů váženy pouze jednotky s odpadem papír a nápojový karton. Výsledná hmotnost všech jednotek s plastovým odpadem byla zjištěná za použití vztahu (I):

(I)

mc = m1 + m2 + m3 [kg] m1 = mc - (m2 + m3) [kg] m1 = 1200 kg - (804 kg + 40 kg) m1 = 356 kg Kde: mc – celková hmotnost všech jednotek zjištěná na mostové váze m1 – hmotnost plastu m2 – hmotnost papíru m3 – hmotnost nápojového kartonu

25

V Tabulce 1 jsou uvedeny výsledky z terénního měření. Tyto výsledky se přímo vztahují ke svozovému cyklu, kterého jsem se osobně účastnila. Důležitým údajem je především průměrná hmotnost jednotky. Z výsledků měření byla odvozena průměrná hmotnost jednotky tříděného odpadu. Pro plast je tato hodnota 2,28 kg na jednotku. Jednotku v tomto případě představuje pytel o objemu 110 l. Pro nápojový karton je průměrná hmotnost jednotky 2,48 kg. Jednotku představuje pytel o objemu 80 litrů. U tříděného papíru byla průměrná hmotnost jednotky stanovena na 10,05 kg. Tyto hodnoty byly potvrzeny společností Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí na základě porovnání s vlastní průběžnou evidencí o tříděném odpadu. Proto budou tyto hodnoty

využity

i

v následné

analýze

systému

sběru

a

svozu

způsobem

„Dům od domu“.

Tabulka 1 Naměřené hodnoty v rámci terénního pozorování - svozový cyklus

Složka KO

Počet jednotek

Hmotnost (kg)

Papír (balík)

80

804

Průměrná hmotnost jednotky (kg) 10,05

Plast (pytel 120 l)

156

356

2,28

Nápojový karton (pytel 80 l) Celkem

16

40

2,48

252

1200

-

26

5 VÝSLEDKY V této části diplomové práce bude provedena vlastní analýza provozovaného systému sběru a svozu tříděného komunálního odpadu způsobem „Dům od domu“ ve zvolených městech. Pro hodnocení systému byla vybrána města Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Tato města využívají uvedeného způsobu sběru a svozu již několik let (město Letohrad čtyři roky a město Jablonné nad Orlicí o rok méně). V obou městech zajišťuje provozovaný systém společnost Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. V první fázi budou podány základní informace o svozové společnosti, dále bude popsán druh a složení odpadů, jehož sběr a svoz je předmětem činnosti svozové společnosti. V další části této fáze bude představen samotný systém sběru a svozu tříděného KO způsobem „Dům od domu“ a také charakteristika svozových prostředků, které tento způsob svozu zajišťují. Ve druhé fázi bude charakterizována svozová oblast měst Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Zde bude věnována pozornost jednotlivým možnostem odevzdání tříděných složek KO, bez ohledu na využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Pozornost bude také věnovaná motivačním programům jednotlivých měst k využívání právě upřednostňujícího systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Ve třetí fázi budou provedeny samotné analýzy měst Letohrad a Jablonné nad Orlicí. První analýza bude zaměřena na množství vytříděného komunálního odpadu, zejména na složky papír, plast a nápojový karton. Druhá analýza bude sledovat poměr využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a nádobového systému v jednotlivých městech.

27

5.1 Základní informace o společnosti Komunální služby, s.r.o., Jablonné nad Orlicí Firma Komunální služby, s.r.o., se sídlem ve městě Jablonné nad Orlicí vznikla dne 14. 4. roku 1994 zapsáním do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové. Samotné město Jablonné nad Orlicí spadá do bývalého okresu Ústí nad Orlicí, který leží v Pardubickém kraji.

Geografické souřadnice GPS jsou

50°1'38.093"N, 16°35'46.582"E. Základní informace o společnosti: -

Obchodní název: Komunální služby s.r.o., Jablonné nad Orlicí

-

Zkratka obchodního názvu: KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

-

IČO: 60935863

-

Právní forma: Společnost s ručením omezeným

-

Počet zaměstnanců: 18

-

Jednatel společnosti: p. Jan Janoušek, Jablonné nad Orlicí, na Dílech 623, 561 64

Hlavním předmětem podnikání je: -

podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady,

-

výroba rozvaděčů nízkého napětí, baterií, kabelů a vodičů,

-

montáž, opravy vyhrazených elektrických zařízení,

-

provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy,

-

specializovaný maloobchod,

-

poskytování technických služeb,

-

silniční motorová doprava nákladní,

-

nakládání s odpady (vyjma nebezpečných).

Společnost vlastní níže uvedení společníci: Město Jablonné nad Orlicí, zastupováno starostou města Jablonné nad Orlicí, Náměstí 5. Května čp. 4, 561 64 Vklad: 1 843 000 Kč Obchodní podíl: 55 %

28

F Plus, spol. s.r.o., zastupováno jednatelem Ing. Vladimírem Motlem Jablonné nad Orlicí, Náměstí 5. Května čp. 88, 561 64 Vklad: 1 508 000 Kč Obchodní podíl: 45 %. Základní kapitál společnosti: 3 351 000 Kč

Pro účely této diplomové práce bude dále popisovaná společnost KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, jako společnost, která poskytuje služby v oblasti odpadového hospodářství. Pozornost bude zaměřena zejména na činnost ohledně nakládání s vytříděnou složkou komunálního odpadu. Svozová oblast zahrnuje 21 obcí, z nichž dvě mají status města. Celkový počet obyvatel pro svozovou oblast je 20 485 osob a celková rozloha svozové oblasti dle jednotlivých katastrů obcí je 245,33 km2. [15] Do svozové oblasti (viz. příloha 1) náleží tyto obce a města: město Letohrad, město Jablonné nad Orlicí, obec Bystřec, obec Cotkytle, obec Horní Třešňovec, obec Výprachtice, obec Dolní Čermná, obec Horní Čermná, obec Verměřovice, obec Jamné nad Orlicí, obec Lichkov, obec Mladkov, obec Mistrovice, obec Horní Heřmanice, obec Orličky, obec Sobkovice, obec Petrovice, obec Strážná, obec Studené, obec Těchonín a obec Čenkovice.

29

5.1.1

Investiční záležitosti společnosti ve vztahu k odpadovému hospodářství

Rok 1994 -

výstavba překladiště pro tříděný KO Náklady – 700 000 Kč

Rok 2006 -

výstavba

haly

pro

třídění

odpadů

a

vybudování

sociálního

zázemí

pro zaměstnance Náklady – 1 680 000 Kč

Rok 2008 -

nákup třídící linky

-

výstavba mostové váhy

Náklady – 1 600 000 Kč Financování akcí v tomto roce bylo z 90 % celkových nákladů provedeno z prostředků Státního fondu životního prostředí.

Rok 2009 -

nákup lisu na tříděný odpad

-

třídící lopaty pro zpracování kompostu na volné ploše Náklady – 2 100 000 Kč

Financování bylo opět ze Státního fondu životního prostředí ve výši 90 % z celkových nákladů.

30

5.2 Druh a složení odpadu, jehož sběr a svoz je předmětem činnosti společnosti Společnost KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí zajišťuje pro smluvní obce kompletní služby pro nakládání s komunálním odpadem. Rozsah poskytovaných služeb je již volen přímo danou obcí.

5.2.1

Komunální odpad

Do komunálního odpadu je zahrnován veškerý odpad, který vzniká činností fyzických osob na území obce. Do komunálního odpadu řadíme objemný odpad, biologicky rozložitelný odpad, nebezpečný odpad, využitelné složky z odděleného sběru, směsný komunální odpad, uliční smetky, odpad z údržby veřejného prostranství a z údržby hřbitovů. [4] Celkové množství komunálního odpadu (bez odpadů uvedených v poznámce níže), se kterým bylo nakládáno v daných obcích svozovou společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, je znázorněno v následujícím grafu.

Obrázek 4 Celkové množství komunálního odpadu 2005 – 2010

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Poznámka: Do výše uváděného množství nejsou započítány odpady, které se zařazují do skupiny číslo 20 01 01, 20 01 02, 15 01 01, 15 01 02, 15 01 04, 15 01 05 a 15 01 07, 31

které představují odděleně sbírané komunální obalové odpady. Tyto typy odpadů budou vyhodnoceny v následující kapitole. Největší zastoupení v KO má především směsný komunální odpad, objemný odpad a biologicky rozložitelný komunální odpad. Ostatní druhy KO nebudou v rámci této části práce zohledněny, jelikož představují pouze malý podíl v celkovém zastoupení KO. V roce 2005 bylo množství SKO rovno hodnotě 732 237 kg, což představuje 93,4 % z celkového množství KO za tento rok. Objemný odpad v tomtéž roce zaujímal hodnotu 5,9 %. V letech 2005 a 2006 ještě nebylo nakládáno s biologicky rozložitelným odpadem, což do určité míry vysvětluje značný nárůst celkového množství KO v následujících letech. V roce 2006 tvořil z 96,2 % směsný komunální odpad a odpad objemný zaujímal podíl 1,9 %. V roce 2007 směsný komunální odpad zaujímal pouze 41,9 % z celkového množství KO, ale zaznamenal nárůst o 1 608 832 kg. Objemný odpad představoval v tomto roce podíl 14,7 % a již zmiňovaný BRKO představoval 4,8 % z celkového množství KO. Ve stejném roce byl v KO zaznamenán velký nárůst zeminy a kamenů. Tento nárůst byl zapříčiněn výstavbou bytového sídliště pro 25 bytových jednotek v lokaci města Jablonné nad Orlicí. Odpad vznikl důsledkem zemních prací a představuje 37,7 % z celkového množství KO v roce 2007. V roce 2008 představoval SKO 71,1 % z celkového množství KO, objemný odpad 18,1 % a biologicky rozložitelný odpad 10 %. V roce 2009 představoval SKO 73,2 %, objemný odpad 15,8 % a BRKO 8,1 % z celkového KO. Rok 2010 představoval 76 % SKO, dále 15 % objemný odpad a 9 % zaujímal BRKO.

32

Následující graf představuje jednotlivé zastoupení složek komunálního odpadu včetně odděleně sbíraných komunálních obalových složek. Hodnoty byly vykázány za společnost KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí za rok 2009.

Obrázek 5 Procentuální zastoupení jednotlivých typů odpadů

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí Největší zastoupení na celkovém množství KO, se kterým bylo nakládáno v roce 2009, zaujímá směsný komunální odpad, který představuje 58 % z celku. Dalších 23 % představují využitelné složky z oddělěně sbíraného KO, jako je papír, plast, nápojový karton, sklo a kovové obaly. Objemný odpad je zastoupen z 12 %. Dále biologicky rozložitelný komunální odpad zaujímá 6 % a 1 % představuje nebezpečný komunální odpad.

33

5.2.2

Tříděný odpad

V této kapitole bude věnována pozornost vytříděným složkám komunálního odpadu, které jsou sbírané způsobem sběru a svozu „Dům od domu“ a donáškovým způsobem sběru pomoci nádobového systému v obci. Jedná se o papírové a lepenkové obaly, plastové obaly, skleněné obaly, kovové obaly a kompozitní obaly (nápojový karton), které se uvádějí pod katalogovým číslem odpadu 15 01 01, 15 01 02, 15 01 04, 15 01 05 a 15 01 07 a dále o sklo, papír a lepenku, které jsou řazeny pod katalogovým číslem 20 01 01 a 20 01 02. Tabulka 2 Množství vytříděných složek KO

rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Papír (kg) 24 903 kg 27840 kg 251435 kg 303 306 kg 321 917 kg 322 011 kg

Plast (kg) Kov (kg) 12 448 kg 4 691 kg 18 575 kg 18 128 kg 192 978 kg 116 749 kg 239 138 kg 81 763 kg 317 946 kg 104 476 kg 319 986 kg 103 256 kg

Sklo (kg) 24 790 kg 37 400 kg 328 405 kg 328 472 kg 300 105 kg 321 023 kg

Nápojový karton (kg) 0 0 3590 13867 13127 13902

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Obrázek 6 Množství vytříděných složek KO za jednotlivé roky

34

Dle výše uvedeného grafu lze pozorovat, jak podíl vytříděných složek komunálního odpadu rapidně stoupal. Největší nárůst vytříděných složek z odděleného sběru je pozorován v roce 2007, kdy nárůst jednotlivých komodit oproti roku 2006 stoupal nejstrměji, a to o více jak 800 % u skla, o 900 % u komodit papír a lepenka, dále o 1 000 % u plastů a o 600 % u kovových obalů. Tento enormní nárůst lze odůvodnit několika faktory. Byl zaveden nový systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“, kdy jednotlivé obce rozvíjejí a svým občanům zpohodlňují systémy pro nakládání s vytříděnou složkou KO. To má také zásadní vliv na množství vytříděných složek KO. U jednotlivých obcí se v tomto období rovněž zvedá počet umístěných sběrných nádob. Vliv na nárůst vytříděných složek KO má jistě i stoupající povědomí občanů o potřebě třídit nejzákladnější složky KO. V následujících letech proměnlivě množství jednotlivých komodit mírně stoupá (kromě kovového obalu), kdy se množství vytříděného odpadu snížilo o 30 %. Toto snížení lze částečně odůvodnit skutečností, že pro kovové obaly není ve svozové oblasti zajištěn samostatný systém pro jeho separaci.

5.3 Sběr a svoz tříděného komunálního odpadu způsobem „Dům od domu“ Prvotní myšlenka způsobu sběru a svozu odpadu způsobem „Dům od domu“ vychází z návrhu města Letohrad. Město v roce 2006 pořádalo výběrové řízení na společnost, která by ve městě zajišťovala svoz využitelných složek KO. Tato prvotní myšlenka zdaleka neobsahovala dnešní rozsah způsobu sběru a svozu. Jednalo se pouze o myšlenku svozu jednotlivých komodit, které by byly shromažďovány v pytlích o určitém objemu. Výběrové řízení vyhrála společnost KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Jednatel společnosti p. Jan Janoušek dovedl tuto myšlenku až do podoby dnešního sběru a svozu nazývaným způsobem „Dům od domu“. Tento způsob sběru a svozu byl poprvé použit v únoru roku 2007 právě ve městě Letohrad. K dnešnímu dni na tento způsob sběru a svozu přistoupilo celkem 19 obcí ve svozové oblasti jmenovité společnosti.

35

5.3.1

Sbírané složky

Tímto způsobem se shromažďuje plast, papír a nápojový karton. Plasty se dále třídí na: -

Folie čiré (např. polyetylénové, mikroténové, strečové)

-

PET lahve (všechny barvy včetně víček)

-

Směsný plast (např. barevné fólie a obaly, fólie a obaly s potiskem, igelitové tašky, kelímky a také plastový odpad, který nepřísluší do předchozích dvou skupin)

Papír se dále třídí na: -

Kartonový papír (např. vlnitá a hladká lepenka, kartony)

-

Ostatní papír (např. noviny, časopisy, letáky, balící papír)

Nápojové kartony -

5.3.2

(např. obaly od mléčných výrobků, vín a džusů) [17]

Požadavky na kvalitu a čistotu tříděných složek

Veškeré vytříděné složky z KO musejí být čisté, suché, bez zbytků potravin. Dále je třeba respektovat jednotlivé druhy vytříděných komodit, tak aby jednotlivé druhy plastů a papírů nebyly smíchány a tímto nevznikaly další náklady na dotřiďování jednotlivých druhů využitelných složek. [17]

5.3.3

Balení a způsob označování vytříděných složek

5.3.3.1 Plasty Jednotlivé druhy plastů se shromažďují do plastových pytlů o objemu 110 litrů. Jednotlivé složky plastů by měly být stlačené tak, aby objem shromažďovacího prostředku byl zcela využit. Po naplnění se pytle řádně uzavřou. Tyto plastové pytle si každý prvotní původce opatřuje sám na vlastní náklady. [17]

5.3.3.2 Papír Kartonový a ostatní papír se shromažďuje zvlášť. Jednotlivé druhy papírů se shromažďují do balíků o minimální hmotnosti 10 kg, tyto balíky jsou převázány 36

provázkem, tak aby se usnadnila manipulace s vytříděnou komoditou. V případě špatného počasí se papír balí do igelitového obalu. [17]

5.3.3.3 Nápojový karton Nápojové kartony se shromažďují do oranžových pytlů o objemu 80 l, které zdarma dodává společnost EKO-KOM, a.s. Oranžový pytel si občan může vyzvednout na Obecním úřadě příslušné obce, v

prodejnách určených příslušnou obcí

a na Komunálních službách, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. [17]

5.3.3.4 Identifikační kód prvotního původce Každá obec, která je zapojená do způsobu sběru a svozu způsobem „Dům od domu“, je povinná

používat

identifikační

označení

jednotlivých

prvotních

původců

pro jednotlivé využitelné složky KO. Každý prvotní původce je označen čárovým kódem, který má desetimístné označení. Čárový kód je umístěn na samolepících etiketách, které občan obdrží na obecním úřadě dané obce při platbě Místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (déle jen „místní poplatek za KO“). Prvotní původce tuto etiketu s čárovým kódem nalepí na každý shromažďovací prostředek (pytel, balík) tak, aby shromažďovací prostředek byl tímto kódem viditelně označen. Identifikační kód slouží především k vedení evidence o množství vytříděného KO daným subjektem a ke zpětné kontrole při porušení výše uvedených pravidel třídění. Při zjištění nedodržených pravidel pro třídění je možné prvotního původce dohledat. Následně je o této skutečnosti informován a může být i postižen. Identifikační kódy lze využít v rámci bonusového programu. Tento bonusový systém si může dotyčná obec zřídit na vlastní náklady. Takto lze zajistit větší motivaci pro prvotního původce odpadu a tím zvýšit objem vytříděného odpadu ze SKO. [17]

37

5.3.4

Odvoz vytříděných složek

Odvoz vytříděných složek KO je zajištěn společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, dle svozového kalendáře. Jednotlivé obce jsou předem informovány o datu svozu tohoto odpadu. Prvotní

původce

připraví

shromažďovací

prostředek

na

místo

umístění

shromažďovací nádoby na SKO nejpozději do 6:00 hodin ráno v daný den svozu. Jednotlivé vytříděné složky KO jsou odvezeny jedním svozovým vozem. Dle výše uvedených pravidel pro balení a označení nejsou odpady ve svozovém voze smíchány. Další dotřídění jednotlivých shromažďovacích prostředků na jednotlivé druhy vytříděných komodit je prováděno na překladišti v Jablonném nad Orlicí. [17]

5.4 Charakteristika

technických

prostředků

pro

svoz

odpadu

způsobem „Dům od domu“ ve zvolené společnosti Technické prostředky pro svoz odpadů představují základní vybavení společnosti. Společnost vlastní kompletní technické prostředky pro zajištění všech poskytovaných služeb, které společnost nabízí. Snahou společnosti je modernizace a inovace svého vozového parku. Dále společnost hledí na pravidelnou údržbu svých vozů a technických prostředků tak, aby svoz odpadu splňoval bezpečnostní podmínky pro nakládání s odpady a aby při svozu odpadu nebyla ohrožená veřejná doprava. Snahou společnosti je i zvyšování efektivity práce, která má zásadní vliv na ekonomiku společnosti. Svozové vozy s nižší nosností se obměňují za vozy s vyšší nosností, tak aby cena dopravy byla pro svozové obce přijatelná. Společnost vlastní níže uvedené technické prostředky.

5.4.1

Svozové vozidlo KIA

Svozové vozidlo značky KIA typ K2500 bylo zakoupeno společností v roce 2005. Toto vozidlo slouží ke svozu odpadu, který pochází ze systému svozu „Dům od domu“. Při větším množství sváženého odpadu se dále toto vozidlo doplňuje o přívěs, čímž je zvýšena ložná plocha svozového vozu.

38

Rozměry vozu

KIA

Obrázek 7 Rozměry vozu KIA K2500 [16]

Obrázek 8 Svozový vůz KIA K2500

5.4.2

Svozové vozidlo IVECO

Společnost vlastní dvě svozové vozidla značky IVECO typ 75E15 . Celková nosnost svozových vozů je 10 a 12 tun. Svozový vůz s celkovou nosností 12 tun byl zakoupen v roce 1998 a svozový vůz s nosností 10 tun byl zakoupen v roce 2004. Tato vozidla rovněž sváží odpady způsobem „Dům od domu“, stejně jako svozový vůz značky KIA.

39

Obrázek 9 Svozový vůz IVECO 75E15

Tyto

svozové

vozy

jsou

vybaveny

hákovým

nakládacím

zařízením

pro kontejnerovou přepravu odpadu. Dále se na podvozek svozových vozu IVECO umísťuje presovací nástavba pro svoz KO, která byla zakoupena v roce 2004. Další možnou nástavbou na tyto vozy je hydraulická ruka, která byla zakoupena v roce 2008. Tato hydraulická ruka slouží k manipulaci shromažďovacích nádob se spodním výsypem pro komodity plast, papír, sklo a kov.

5.5 Charakteristika svozové oblasti ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí 5.5.1

Město Letohrad

Sledovaná svozová oblast zahrnuje v tomto případě město Letohrad a jemu přidružené obce Orlice, Kunčice a Červená. Celkový počet obyvatel v této svozové oblasti činí 6 337 osob. Dle níže uvedené Tabulky 3 je patrné, jaké jsou možnosti odevzdání vytříděných složek komunálního odpadu ve městě Letohrad. Je pouze na samotných občanech, jaký způsob odevzdání u jednotlivých složek zvolí. Avšak pouze sběr a svoz způsobem „Dům od domu“ je přímo upřednostňován samotným městem. Podpora má formu slevy z místního poplatku za KO. Podle uvedené tabulky je nejvíce instalováno nádob se spodním výsypem, který je pro svoz jednotlivých složek výhodnější (zejména pro komoditu sklo), než nádoby 40

s horním výsypem. Nádoby jsou umístěny na sběrných místech. Město Letohrad má k dispozici 21 takovýchto míst. V roce 2010 byl ve svozové oblasti Letohrad průměrný objem sběrných nádob na jednoho občana tento: 6,3 litrů sběrných nádob pro komoditu papír, 7 litrů pro komoditu plast, dále 6,8 litrů pro komoditu barevné sklo a 2,4 litru pro bíle sklo. Sběrné nádoby jsou pravidelně vyváženy dle svozového kalendáře tak, aby nevznikal kolem sběrných míst nepořádek.

Tabulka 3 Možná místa odevzdání vytříděných složek KO ve městě Letohrad [11] KOMODITA PAPÍR

PLAST

NÁPOJOVÝ KARTON SKLO – bíle SKLO – barevné

KOVY

SHROMAŽĎOVACÍ PROSTŘEDEK Kontejnery horní výsyp Kontejnery spodní výsyp Kontejnery spodní výsyp Balíky „DŮM OD DOMU“ Výkupna druhotných surovin Sběrný dvůr Kontejnery horní výsyp Kontejnery spodní výsyp Kontejnery spodní výsyp Pytle „DŮM OD DOMU“ Sběrný dvůr Pytle „DŮM OD DOMU“ Kontejnery spodní výsyp Sběrný dvůr Kontejnery horní výsyp Kontejnery spodní výsyp Kontejnery spodní výsyp Sběrný dvůr Kontejnery spodní výsyp Výkupna druhotných surovin Sběrný dvůr

41

Objem (l)

Počet nádob

1 100 l 1 500 l 2 500 l

3 3 13

1 100 l 1 500 l 2 500 l 110 l

1 2 3 4 14 2

80 l 1 100 l 1 100 l 1 500 l 2 500 l 1 100 l

14 2 3 8 11 2 4 1 1

5.5.1.1 Motivační program pro systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ ve městě Letohrad Vedení Města Letohrad motivuje své občany k využívání tohoto způsobu sběru a svozu, jak již bylo uvedeno, formou poskytnutí slevy z místního poplatku za KO [12]. Město tyto slevy poskytuje již od roku 2007. Výše slevy při zapojení do systému „Dům od domu“ Výše slevy je stanovena obecně závaznou vyhláškou o Místním poplatku za provoz systému

shromažďování,

sběru,

přepravy,

třídění,

využívání

a odstraňování

komunálních odpadů. Poplatníkovi, který je zapojen do systému sběru a svozu využitelných složek komunálního odpadu způsobem „Dům od domu“, je poskytnuta úleva od Místního poplatku za komunální odpad ve výši 5 Kč za každý získaný bod v předchozím kalendářním roce. Maximem je až 100 % úleva z místního poplatku za KO. Získané body jsou přímo úměrné objemu vytříděného odpadu. Body jsou přidělovány dle tohoto přepočtu: -

tříděný papír (balík 10 kg)

2 body,

-

tříděné plasty (110 l pytel)

4 body,

-

nápojový kartón (80 l pytel)

3 body.

Podmínky pro získání slevy jsou: -

včasná úhrada místního poplatku za KO,

-

dodržení jednorázových minimálních hodnot: hmotnosti 10 kg pro papír, jeden 110 l pytel pro plasty, jeden 80 l pytel pro nápojový karton,

-

přistavení vytříděných složek ve shromažďovacím prostředku ve svozový den na místo shromažďovacího prostředku pro směsný komunální odpad nejpozději v 6.00 hod. ráno,

-

označení pytle nebo balíku samolepkou s čárovým kódem,

-

dodržení zásad čistoty při třídění odpadu (viz. kapitola 365.3.2). [11], [12]

42

5.5.2

Město Jablonné nad Orlicí

Celkový počet obyvatel ve svozové oblasti města Jablonné nad Orlicí je 3 272 osob. V Tabulce 4 jsou uvedeny možnosti odevzdání jednotlivých vytříděných složek KO. Je opět pouze na občanech, jaký způsob si pro odevzdání vytříděného odpadu zvolí. Město Jablonné nad Orlicí neuplatňuje u systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ jako motivaci finanční úlevu z místního poplatku za KO. Motivací občanů k využívání systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ je v tomto případě možnost využít určité služby poskytované společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí.

Tabulka 4 Možná místa odevzdání vytříděných složek KO ve městě Jablonné nad Orlicí [13] KOMODITA PAPÍR

PLAST

NÁPOJOVÝ SKLO - bíle SKOLO - barevné KOVY

SHROMAŽĎOVACÍ PROSTŘEDEK Kontejnery horní výsyp Kontejnery horní výsyp Balíky „DŮM OD DOMU“ Výkupna druhotných surovin Sběrný dvůr Kontejnery horní výsyp Kontejnery horní výsyp Pytle „DŮM OD DOMU“ Sběrný dvůr Pytle „DŮM OD DOMU“ Kontejnery spodní výsyp Sběrný dvůr Kontejnery spodní výsyp Sběrný dvůr Sběrný dvůr

Objem (l)

Počet nádob

1 100 l 240 l

10 21

1 100 l 240 l 110 l

1 1 14 30 1

80 l 1 500 l 1 500 l

8 1 8 1 1

V roce 2010 byl ve svozové oblasti města Jablonné nad Orlicí průměrný objem sběrných nádob na jednoho občana tento: 4,9 litrů sběrných nádob pro komoditu papír, 6,9 litrů pro komoditu plast, dále 3,7 litrů pro komoditu barevné sklo a rovněž 3,7 litru pro bíle sklo. Sběrné nádoby jsou umístěny na sběrných místech. Město má k dispozici 28 takovýchto míst.

43

5.5.2.1 Motivační program pro systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ ve městě Jablonné nad Orlicí I město Jablonné nad Orlicí využívá tohoto způsobu sběru a svozu u jednotlivých složek KO. Systém opět využívá identifikační čárové kódy, které specifikují prvotního původce a umožní vést evidenci o množství vytříděného KO daným subjektem. Dále tato identifikace dokáže poukázat na nedostatky při třídění jednotlivých složek KO, které jsou uvedeny v kapitole 5.3.2. Město Jablonné nad Orlicí má motivační program k systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ nastaven takto: občané s největším objemem vytříděného odpadu v systému „Dům od domu“ jsou odměněni určitou službou poskytovanou společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Služba může mít charakter např. -

sleva na odvoz starého elektrického a elektronického zařízení nebo elektroodpadu do sběrného dvora,

-

poskytnutí pytlů pro sběr plastů zdarma,

-

sleva na odvoz některého odpadu (např. objemný odpad, zemina, nebezpečný odpad) na příslušné místo.

I přes veškerou snahu města a zejména společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, se nedaří přesvědčit občany, aby tohoto způsobu sběru a svozu více využívali. Občané stále ve velké míře využívají sběrné nádoby na sběrných místech, kde odpad shromažďují. Vedení města Jablonné nad Orlicí poskytuje k tomuto tématu mnoho informací na svých internetových stránkách a ve svém tištěném zpravodaji. Zde na své občany apelují, aby využívali nového způsobu sběru a svozu jednotlivých komodit prostřednictvím sběru a svozu „Dům od domu“. Ani přes veškerou snahu se však nedaří přimět občany k tomu, aby se ve větší míře do tohoto systému zapojili.

44

5.6 Analýza vytříděného množství jednotlivých složek KO ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí Níže uvedené grafy popisují jednotlivé množství vytříděných komodit (papír, plast a nápojový karton) z KO, které jsou přepočítány na základní jednotku uváděnou v kilogramech na jednu osobu. Níže uvedená data v tabulce zohledňují veškeré možné způsoby odevzdání vybraných složek KO, včetně systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Tabulka 5 Množství vytříděných složek KO v kg /osobu

MĚSTO 2006 2007 2008 2009 2010 Komodita Letohrad 5,7 18,3 25,2 27,5 33,5 PAPÍR Jablonné n. Orlicí 5,3 10,4 11,5 10,6 13,7 PAPÍR Letohrad 8,2 9 12,1 10,7 13,2 PLAST Jablonné n. Orlicí 5,3 5,7 7,5 4,2 7,3 PLAST Letohrad 0 0,4 0,9 1 1,5 NÁPOJOVÝ KARTON Jablonné n. Orlicí 0 0 0,1 0,2 0,3 NÁPOJOVÝ KARTON ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Následující grafy popisují jednotlivá množství vytříděných komodit od roku 2006 do roku 2010. Data použitá v těchto grafech jsou převzata z výše uvedené Tabulky 5. V grafech bude pozorována zejména změna v množství vytříděných jednotlivých složek KO po zavedení nového systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ u jednotlivých měst. Město Letohrad, které je vyznačeno v grafech modře, uplatňuje nový způsob sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ od února roku 2007. Město Jablonné nad Orlicí, které je vyznačeno v uvedených grafech červeně, zavedlo tento způsob sběru a svozu v březnu roku 2008.

45

5.6.1

Množství vytříděného papíru

Obrázek 10 Množství vytříděného papíru z KO

Město Letohrad – Po prvním roce od zavedení nového systému sběru a svozu „Dům od domu“, kdy začali občané tento způsob využívat, je ve městě zaznamenán 320 %ní nárůst vytříděného papíru. O rok později se hodnota vytříděného papíru navýšila o 38 %. I v roce 2009 se produkce vytříděného papíru navyšuje o 9,1 % oproti roku 2008 a v následném roce 2010 je zaznamenán nárůst o dalších 22 %. Město Jablonné nad Orlicí – V roce 2007 se produkce vytříděného papíru zvyšuje o 96 % oproti roku 2006. Tento nárůst ale zřejmě nemá příčinu v zavedení nového systému sběru a svozu odpadu, jako tomu bylo u města Letohrad. Nárůst se dá spíše připisovat zvýšenému povědomí lidí o třídění odpadů, které začalo město intenzivně propagovat. Systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ byl v tomto městě zaveden až v roce 2008. Očekávaný nárůst vytříděného množství KO se v tomto roce ale nekonal. Příkladem může být množství vytříděného papíru v roce 2008, které se navýšilo pouze o 10 %. Přitom byl očekáván rapidní nárůst, jako tomu bylo ve městě Letohrad. V dalším roce byl u této komodity dokonce zaznamenán pokles o 8 %. V roce 2010 se množství vytříděného papíru opět navyšuje o 29 %.

46

5.6.2

Množství vytříděného plastu

Obrázek 11 Množství vytříděného plastu z KO

Město Letohrad – V roce 2006 připadlo na jednoho obyvatele 8,2 kg vytříděného plastu. V roce 2007, kdy byl zaveden nový systém sběru a svozu, se tato produkce zvýšila o 9 % na 9 kg/osobu. V roce 2008 množství vytříděného plast narůstá o 35 %. O rok později je patrný pokles množství vytříděného plastu o 13 %, který lze částečně zdůvodnit tím, že došlo ke snížením poptávky po vytříděném plastu ze strany zpracovatelských společností. V roce 2010 se trh s recyklovatelnými surovinami ustálil a ve městě byl opět zaznamenán narůst vytříděného plastu o 23 % oproti roku 2009. Město Jablonné nad Orlicí – Již v roce 2006 bylo v tomto městě evidováno nižší množství vytříděného plastu, než u města Letohrad ve stejném roce. Množství vytříděného plastu představovalo v roce 2006 hodnotu 5,3 kg/osobu a v roce 2007 to bylo 5,7 kg/osobu. Po zavedení nového systému pro sběr a svoz v roce 2008 se produkce navýšila o 42 % oproti roku 2007. Rok 2009 představuje pokles ve třídění o 56 % oproti předcházejícímu roku, kdy probíhala již zmiňovaná krize na trhu s recyklovatelnými surovinami. Rok 2010 představoval rapidní nárůst v množství vytříděného plastu a to o 74 %. Tím se zvyšuje množství vytříděného plastu na 7,3 kg/osobu. I přes poslední nárůst o 74 % vytřídili v roce 2010 občané města Jablonné nad Orlicí o 81 % méně plastů než občané města Letohrad.

47

5.6.3

Množství vytříděného nápojového kartonu

Obrázek 12 Množství vytříděného nápojového kartony z KO

Město Letohrad – Nápojové kartony se ve městě Letohrad začínají třídit až po zavedení systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. V roce 2007 bylo vytříděno 0,4 kg nápojového kartonu na osobu. O rok později došlo k nárůstu o 125 % na 0,9 kg vytříděného nápojového kartonu na osobu. Následující rok stoupavá tendence pokračuje a to o 11 %. V roce 2010 roste o dalších 50 % na celkovou hodnotu 1,5 kg vytříděného nápojového kartonu na jednoho občana. Město Jablonné nad Orlicí – Město Jablonné nad Orlicí začíná třídit nápojové kartony rovněž až se zavedením nového systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Zde byl systém zaveden až v roce 2008. Z výše uvedeného grafu je patrné, že občané města Jablonné nad Orlicí tento způsob využívají podstatně méně, než je tomu u občanů města Letohrad. Vytříděné množství nápojového kartonu stoupalo v posledních třech letech minimálně a v roce 2010 dosahovalo hodnoty 0,3 kg na jednoho občana tohoto města.

48

5.7 Procentuální využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domů“ v porovnání s nádobovým systémem ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí V této kapitule bude porovnáváno procentuální využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a donáškového způsobu shromažďování pomoci sběrných nádob, které jsou provozovány ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Tato část navazuje na předchozí kapitolu, kde byla uváděná jednotlivá množství vytříděných komodit KO přepočítána na jednoho občana daného města, a to bez ohledu na způsob shromažďování.

5.7.1

Papír

V systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ se tříděná složka papír odevzdává formou ucelených balíků, u kterých je požadována minimální hmotnost 10 kg. Hmotnost vytříděného papíru je přepočtena dle množství převzatých balíků. Pro výpočet vytříděného množství papírů bude brána průměrná hmotnost jednotky 10,05 kg. Tato hodnota vychází z výsledků terénního pozorování a byla schválena i vedoucím společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Balíky jsou při svozu načítány pomoci čtecího zařízení (viz. Příloha 3) čárového kódu, který identifikuje prvotního původce odpadu. Počet odevzdaných balíků za sledované období byl získán od společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, která provádí svoz jednotlivých složek KO. Alternativou pro odevzdání tříděného papíru je rovněž způsob shromažďování pomoci sběrných nádob. V tomto případě je hmotnost sváženého papíru zjištěna při svozu do třídícího centra.

49

Tabulka 6 Množství vytříděného papíru ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí v roce 2009 Způsob

Město

sběru a

Celkové 1. kvartál

2. kvartál

3. kvartál

4. kvartál

svozu Letohrad

„Dům od

množství za

2 551 ks

4141 ks

3426 ks

4174 ks

rok 2009 14 292 ks

25637,55 kg

41617,05 kg

34431,3 kg

41948,7 kg

143634,6 kg

domu“

Letohrad

Nádobový systém

6676 kg

7456 kg

8246 kg

8966 kg

31 344 kg

Jablonné n. Orlicí

„Dům od domu“

99 ks

168 ks

170 ks

125 ks

5 62 ks

994,95 kg

1688,4 kg

1708,5 kg

1256,25 kg

5 648,1 kg

4 145 kg

3 910 kg

11 902 kg

9 115 kg

29 072 kg

Jablonné n. Orlicí

Nádobový systém

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Letohrad – celkové množství papíru = 174 978,6 kg = 27,5 kg/osobu Jablonné nad Orlicí – celkové množství papíru = 34 720,1 kg = 10,6 kg/osobu

50

Obrázek 13 Procentuální zastoupení sběru a svozu papíru ve městě Letohrad

Obrázek 14 Procentuální zastoupení sběru a svozu papíru ve městě Jablonné nad Orlicí

Dle výše uvedených grafů lze jednoznačně říci, že občané ve městě Letohrad využívají více systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a to z 82 %. Pouhých 18 % připadá na způsob sběru a svozu způsobem shromažďování na sběrných místech pomoci nádobového systému. Je evidentní, že občané města Jablonné nad Orlicí využívají systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ v daleko menší míře. Celkem 84 % objemu vytříděného papíru je odevzdáno prostřednictvím sběrných nádob umístěných na sběrných místech a pouhých 16 % z celkového objemu je odevzdáno způsobem sběru a svozu „Dům od domu“.

51

5.7.2

Plast

Účastník systému sběru a svozu způsobem „Dům od domů“ odevzdává tříděnou složku Plast v ucelených plastových pytlích, které mají jednotný objem 110 litrů. Pro účely této analýzy bude použita naměřená hodnota v rámci terénního pozorování, kde bylo zjištěno, že průměrná hmotnost odevzdaného pytle s plasty je 2,28 kg. Díky této hodnotě, která byla rovněž schválena i společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí, bude možné vyčíslit hmotnost vytříděného plastového odpadu odevzdaného v rámci systému „Dům od domů“. Další alternativou pro odevzdání tříděného plastu je opět způsob shromažďování pomoci sběrných nádob. V tomto případě je hmotnost sváženého plastu zjištěna při svozu do třídícího centra. Tabulka 7 Množství vytříděného plastu ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí

Město Letohrad

způsob sběru a svozu „Dům od domu“

1.

2.

3.

4.

kvartál

kvartál

kvartál

kvartál

5276 ks

8232 ks

6985 ks

7456 ks

Celkové množství za rok 2009 27 949 ks

12029,28 kg

18768,96 kg

15925,8 kg

16999,68 kg

63 723,72kg

Letohrad

Nádobový systém

851 kg

946 kg

1091 kg

1192 kg

4 080 kg

Jablonné n. Orlicí

„Dům od domu“

196 ks

349 ks

344 ks

135 ks

1002 ks

446,88 kg

795,72 kg

784,32 kg

307,8 kg

2334,72 kg

Jablonné n. Orlicí

Nádobový systém

1346,7 kg

2725,86 kg 4213,88 kg 3120,94 kg 11 407,38kg

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Letohrad – celkové množství plastu = 67803,72 kg =10,7 kg/osobu Jablonné nad Orlicí – celkové množství plastu = 13742,1 kg = 4,2 kg/osobu

52

Obrázek 15 Procentuální zastoupení sběru a svozu plastu ve městě Letohrad

Obrázek 16 Procentuální zastoupení sběru a svozu plastu ve městě Jablonné nad Orlicí

Z výše uvedeného grafu je patrné, že systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ není ve městě Jablonné nad Orlicí příliš využíván. Dle grafu (Obrázek 16) je ve městě Jablonné nad Orlicí sběr a svoz způsobem „Dům od domu“ využíván pouze ze 17 % z celkového množství vytříděného plastu, naopak z 83 % občané využívají donáškový způsob sběru pomoci sběrných nádob. Naproti tomu občané města Letohrad využívají z 94 % právě nového sběru a svozu způsobem „Dům od domu“.

53

5.7.3

Nápojový karton

Nápojový karton se shromažďuje v systému sběru a svozu způsobem „Dům od domů“ do pytlů o objemu 80 litrů. Pro určení objemové hmotnosti stlačeného nápojového kartonu uloženého v pytlích byla použita data získaná při terénním pozorování, která byla následně schválena i společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Za průměrnou hmotnost jednoho plného pytle se stlačeným nápojovým kartonem o objemu 80 l bude proto brána hodnota 2,48 kg.

Tabulka 8 Množství vytříděného nápojového kartonu ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí

Město Letohrad

způsob sběru a svozu „Dům od domu“

1.

2.

3.

4.

kvartál

kvartál

kvartál

kvartál

536 ks

892 ks

628 ks

747 ks

Celkové množství za rok 2009 2803 ks

1329,28 kg

2212,16 kg

1557,44 kg

1852,56 kg

6951,44 kg

Letohrad

Nádobový systém

0

0

0

0

0

Jablonné n. Orlicí

„Dům od domu“

66 ks

86 ks

114 ks

69 ks

335 ks

163,68 kg

213,28 kg

282,72 kg

171,12 kg

830,8 kg

0

0

0

0

0

Jablonné n. Orlicí

Nádobový systém

ZDROJ: Interní materiály společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Letohrad – celkové množství nápojového kartonu = 6951,44 kg = 1 kg/osobu Jablonné nad Orlicí – celkové množství nápojového kartonu = 830,8 kg = 0,25 kg/osobu

Dle údajů v tabulce je patrné, že pro nápojový karton není zaveden v daných městech jiný způsob sběru a svozu než způsob „Dům od domu“. Z tohoto důvodu nejsou uváděny grafy s procentuálním zastoupením sběru a svozu nápojového kartonu v jednotlivých městech tak, jako tomu bylo u komodity papír a plast. Z celkového množství vytříděného nápojového kartonu je patrné, že systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ má opět lepší výsledky ve městě Letohrad, což je také popsáno v kapitole 5.6.3.

54

6 DISKUZE V této kapitole bude vyhodnocena analýza pozorovaného systému sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“, který je provozován ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Provozovaný systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ je vhodný především pro třídění vybraných složek KO, jako je papír, plast a nápojový karton a podobné. Tento systém umožňuje vedení přesné evidence o množství vytříděného KO ve vztahu k prvotním původcům odpadu, což je jedna z hlavních výhod tohoto systému. Celý systém je postaven na využívání identifikačních kódů, kterými prvotní původce označuje tříděný odpad (viz. kapitola 5.3.3.4). Tato možnost identifikace slouží především ke zpětné vazbě mezi svozovou společností a prvotním původcem. Tím lze zajistit dodržování stanovených požadavků na čistotu a kvalitu tříděných složek. Výhodou pro prvotního původce je především to, že může být za třídění KO přesně odměněn dle vytříděného množství odpadu. Provozovaný systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ je pro svozovou společnost ekonomicky výhodný a to zejména z hlediska nákladů vynaložených za dotřídění odpadu na třídící lince. U odpadu shromažďovaného a sváženého právě tímto způsobem jsou finanční náklady na dotřídění podstatně nižší než u odpadu, který pochází ze sběrných nádob.

6.1 Hodnocení současného systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ Obě města používají totožné způsoby sběru a svozu jednotlivých složek KO. Pro daná města zajišťuje svoz odpadů stejná svozová společnost, a tou je KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Veškeré požadavky na systém třídění u samotných občanů jsou u obou měst rovněž stejné. Město Letohrad i město Jablonné nad Orlicí využívají nový systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a rovněž donáškový systém sběru pomocí sběrných nádob. Ačkoliv je v obou městech preferován nově zavedený systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“, přístup k motivaci samotných občanů k využívání tohoto systému sběru a svozu je velmi odlišný. Analýzou bylo prokázáno, že právě rozdíly v motivačních programech značně ovlivňují výsledné množství vytříděného KO. Tato skutečnost je přesně popsána v kapitole 5.6. 55

Analýzou bylo rovněž prokázáno, že občané města Letohrad vytřídí celkově větší množství tříděných složek KO než občané města Jablonné nad Orlicí. Toto zjištění má zjevnou souvislost s faktem, že občané města Letohrad využívají více systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Je tedy zřejmé, že motivační program k systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ je v tomto městě účinnější než ve městě Jablonné nad Orlicí. Parametry motivačních programů daných měst jsou popsány v kapitole 5.5.1.1 a 5.5.2.1. Občané města Letohrad jsou k využívání systému „Dům od domu“

finančně

motivováni

prostřednictvím

bonusového

programu

uvedeného v kapitole 5.5.1.1 a tím toto město úspěšně zvyšuje podíl vytříděných složek KO. Město Jablonné nad Orlicí podobný bonusový program neuplatňuje, ale motivací je v tomto případě poskytnutí nadstandardních služeb, které jsou přímo spojené se svozem odpadu. Jednotlivé procentuální zastoupení vytříděného odpadu papír, plast a nápojový karton prostřednictvím systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a pomoci donáškového systému sběru je uveden v kapitole 5.7. Hlavní nevýhodou provozovaného systému způsobem „Dům od domu“ je, že nezohledňuje množství vytříděných složek KO ve vztahu ke směsnému KO u daného prvotního původce. Je logické, že čím více prvotní původce třídí komunální odpad, tím menší podíl by měl mít právě směsný komunální odpad, který končí na skládce KO bez dalšího využití. Avšak skutečnost může být v určitých případech poněkud odlišná. Svozová společnost, která zajišťuje svoz odpadu způsobem „Dům od domu“, se potýká s problémem, kdy někteří občané berou třídění odpadu jako hru o největší množství vytříděného odpadu. Tato přehnaná snaha prvotního původce vede k tomu, že shromažďuje využitelné složky od svých příbuzných a známých, kteří nejsou účastníky systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a zároveň nespadají ani do stejné svozové oblasti. Tento odpad, který prvotní původce odevzdá, zvyšuje provozní náklady zavedeného systému svozu v dané obci. Může to paradoxně vést až ke zvýšení místního poplatku za KO v dané obci. Tito občané by si měli uvědomit, že účelem není odevzdání maximálního objemu dostupného tříděného odpadu, ale že jde pouze o třídění odpadu vlastního původu. Bohužel tuto skutečnost nelze zatím nijak kontrolovat, a tím pádem nelze ani ovlivnit toto chování prvotních původců odpadu. Je rovněž pravdou, že se jedná spíše o výjimky, které zatím výrazně neovlivňují chod celého systému. 56

Další nevýhodou tohoto systému jsou zvýšené nároky na skladovací prostory v domácnostech. Dostatek prostoru pro uložení sběrných pytlů a balíků může být v některých případech značně limitován. Tento problém je markantní především u více podlažních budov, především bytových domů. Ve svozové oblasti společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí jsou především zástavby rodinného typu, a proto tento problém s nedostatkem skladovacích prostorů v domácnostech nevzniká. Zástavba bytového typu je pouze ve městech Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Avšak tato zástavba představuje jen malou část svozové oblasti daného města. Proto je pro zmiňovanou svozovou oblast vhodný právě tento systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“.

6.2 Praktická doporučení pro změny v systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ V posledních letech došlo ve svozové oblasti společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí ke znatelnému snížení množství vytříděného kovového odpadu. Systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ bych proto navrhovala rozšířit o sběr drobného kovového obalu a odpadu. Tento odpad by se shromažďoval do silnostěnných PE pytlů o objemu 80 litrů tak, aby manipulace se shromažďovacími prostředky nebyla příliš fyzicky náročná. Tento odpad by byl svážen společně se svozem papíru, plastu a nápojového kartonu dle svozového kalendáře příslušné obce. Pro město Letohrad, které provozuje systém s finančním ohodnocením, bych navrhovala hodnotu odměny 3 body za takto vytříděnou jednotku drobného kovového odpadu. V rámci tohoto rozšíření by bylo upraveno technické zázemí svozové společnosti tak, aby bylo možné odpad přetřídit a upravit dle potřeb příslušného zpracovatele. Dále navrhuji následující úpravy v systém sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“. Během terénního pozorování jsem se setkala s tím, že čárové kódy nebylo možné vlivem deště načíst. Čárový kód je natištěn na papírové etiketě, která se vlivem mokra a vlhka snadno znehodnotí. Tím se stává čárový kód pro čtecí zařízení nečitelným a data nelze přenést do databáze. I když je čárový kód opatřen číselnou řadou, která umožňuje ruční zadání kódu pomoci klávesnice, je tato práce poměrně zdlouhavá. Tím se zvyšuje čas potřebný pro svoz odpadu a navyšují 57

se celkové náklady. Proto navrhuji, aby etikety s čárovým kódem byly zhotoveny z polyetylenu, které jsou odolné proti vodě a vlhkosti. Je pravdou, že polyetylenové etikety jsou dražší než etikety papírové, ale tyto zvýšené náklady se jistě vrátí. Celkový proces svozu se urychlí a zároveň se sníží i počet reklamací ze strany prvotních původců. Dále doporučuji změnit metodiku prováděného svozu tříděného odpadu. Navrhuji, aby shromažďovací prostředky (pytle a balíky) byly načítány až na překladišti společnosti, a to před vysypáním na třídící linku. Při načítání by se jednotky rovněž převažovaly na digitální váze, která by byla propojena se zařízením pro čtení čárových kódů. Tím by došlo k rychlému spárování identifikačního kódu a hmotnosti dané jednotky. Tato změna ulehčí práci svozové obsluhy, zefektivní kontrolu dodržování zásad třídění a především výrazně zpřesní evidenci tříděného odpadu. Díky tomu by bylo možné zpřesnit celý evidenční systém a následně i vylepšit motivační program. Tato změna by byla zásadní především u systému sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“, kde je zaveden bonusový program s finanční úlevou z Místního poplatku za komunální odpad. Ve městě Letohrad byl účastník doposud odměňován na základě jednotlivých kusu vytříděných pytlů a balíku. Tato skutečnost motivovala účastníky systému k tomu, aby záměrně odevzdávali malé množství tříděného odpadu ve shromažďovacím prostředku. Po výše popsané změně by bylo možné účastníky odměňovat přímo za množství vytříděného odpadu v kilogramech. Díky přesnému vážení jednotlivých pytlů a balíků bude občan odměněn na základě skutečného množství vytříděného odpadu a nikoliv dle odevzdaných kusů. Rovněž navrhuji, aby čárové kódy byly barevně odlišeny, a aby obsahovaly ve svém těle informaci o druhu tříděného odpadu. V současné době je tříděná složka určena při nakládce obsluhou, a to zadáním příslušné číslice na čtecím zařízení. Tato změna by opět zvýšila efektivitu svozu tříděného odpadu.

58

7 ZÁVĚR V současné které se týkají

legislativě různých

odpadového oblastí

hospodářství

odpadového

jsou

značné

hospodářství.

nesrovnalosti,

Z tohoto

důvodu

je připravován nový zákon o odpadech, který by měl existující nedostatky eliminovat nebo alespoň omezit. Zároveň by měl být přijat samostatný zákon o zpětném odběru odpadních výrobků. Do doby než bude zákon zaveden jej nahrazuje novela dosavadního zákona o odpadech (zákon č. 154/2010 Sb. v platném znění). Tato novela mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a nabyl účinnosti dne 1. července 2010. Česká legislativa vymezuje pojem komunální odpad odlišně než legislativa Evropské unie. Momentálně není v rámci Evropské unie určena norma, která by přesně charakterizovala rozsah zařazení pro komunální odpad. Tento nedostatek pak negativně ovlivňuje další procesy při nakládání s komunálními odpady v rámci Eurostat. V platné legislativě není momentálně zakotven ani pojem, který by přesně charakterizoval komunální odpad vznikající v domácnosti - tzv. „domovní odpad“. Tato diplomová práce je zaměřená právě na tento typ odpadu, ale termín „domovní odpad“, který zmiňovaný odpad nejlépe vystihuje, není v této práci z výše popsaného důvodu používán. Další disproporce je u odpadu, který je získán z odděleně sbíraných využitelných odpadů v obci. V rámci skupiny 20 01 jsou uvedeny kódy pro odděleně sbíraný odpad (papír, plast, sklo, kov a další odpady). Zároveň je však uvedeno, že se odděleně sbíraný obalový odpad i v případě, že byl vytříděn z komunálního odpadu, zařazuje do podskupiny 15 01, to znamená k obalovým odpadům. V tomto momentu vzniká problém, že část využitelných složek KO je evidována ve skupině 20 01 a část ve skupině 15 01. Proto jsou v této diplomové práci tyto odpady uváděny jak ze skupiny 20 01, tak i ze skupiny 15 01. Tento problém je legislativně registrován již několik let a nápravu by měl přinést až nový zákon o odpadech. Zde již bude tříděný odpad v rámci obecných systémů klasifikován jako komunální odpad s obsahem obalové složky. Takto vzniklý odpad bude vždy klasifikován do skupiny 20 01, a nebude již zařazován jako obalový odpad ze skupiny 15 01. [9]

59

Tato práce měla za cíl zhodnotit systém sběru a svozu tříděných složek KO způsobem „Dům od domu“. Pro zhodnocení provozovaného systému byla vybrána města Letohrad a Jablonné nad Orlicí, kde je tento způsob sběru a svozu používán. Provozovatelem toho systému svozu je firma KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Tato firma je hlavním iniciátorem celého systému. Prvotní myšlenka tohoto systému je právě od jednatele společnosti pana Jana Janouška. Tento nový svozový systém sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“ byl zaveden především proto, aby došlo k navýšení podílu tříděných složek získávaných z KO, a aby pro prvotní původce bylo třídění komunálního odpadu jednodušší a celkově efektivnější. Zároveň měl tento nový systém řešit problémy spojené s nekázní prvotních původců ve vztahu ke třídění jednotlivých složek komunálního odpadu. Občané odkládali na sběrná místa (hnízda) věci pro domácnost již nepotřebné a v některých případech se jednalo i o odpady nebezpečné. V lokaci města Letohrad docházelo často ke vzniku černých skládek, které ohrožovaly samotné obyvatelstvo a finančně zatěžovaly systém pro nakládání s odpady ve městě. Před samotnou analýzou bylo provedeno terénní pozorování s účastí na svozu tříděného odpadu. Došlo k zajištění potřebných dat pro následnou analýzu a rovněž proběhla konsultace s vedoucími pracovníky společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Toto terénní pozorování přineslo zásadní informace pro následné analýzy. V první části analýzy byla provedena charakterizace svozové společnosti. Dále byl specifikován druh a složení odpadů, jehož sběr a svoz je předmětem svozové společnosti a byla popsána svozová oblast města Letohrad a Jablonné nad Orlicí. Rovněž byl představen samotný systém sběru a svozu tříděného KO způsobem „Dům od domu“. Pozornost byla věnována především jednotlivým možnostem pro odevzdání tříděných složek KO bez ohledu na využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. V této části byly také představeny motivační programy jednotlivých měst pro zavedený systém sběru a svozu způsobem „Dům od domu“. Zmiňované motivační programy daných měst se značně liší. Občané ve městě Letohrad jsou finančně ohodnoceny za množství vytříděného odpadu. Tato finanční odměna se jim formou slevy promítá do Místního poplatku za komunální odpad, který je snižován na základě množství vytříděného odpadu v předchozím roce. Naproti tomu občané města Jablonné nad Orlicí jsou na základě množství vytříděného odpadu odměňováni 60

určitou službou, která je zdarma poskytována společností KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí. Na základě analýzy bylo prokázáno, že občané města Letohrad vytřídí více tříděných složek na jednoho obyvatele než občané města Jablonné nad Orlicí. Dle výsledků analýzy lze rovněž říci, že motivační program města Letohrad je efektivnější než v případě města Jablonné nad Orlicí. Toto zjištění je prokázáno ve třetí části analýzy, ve které byl sledován poměr využití systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ a nádobového systému v jednotlivých městech. Občané města Letohrad využívají systém „Dům od domu“ až z 82 % u tříděné složky papír a z 94 % u tříděné složky plast v porovnání s nádobovým systémem na sběrném hnízdě. Oproti tomu občané města Jablonné nad Orlicí využívají sběru a svozu způsobem „Dům od domu“ pouze z 16 % u tříděné složky papír a ze 17 % u složky plast a to opět v porovnání s nádobovým systémem na sběrném hnízdě. Nápojový karton je v obou městech sbírán pouze prostřednictvím systému „Dům od domu“. Z výsledku je patrné, že i systém pro sběr a svoz tříděného komunálního odpadu s dobrým potencionálem nemusí uspět tam, kde není dobře a cíleně podporován. Základem je především kvalitní motivace pro účastníky daného systému sběru a svozu tříděného odpadu, kterou musí iniciovat především zřizovatel tohoto systému. Závěr této diplomové práce oprávněně vyzdvihuje bonusový program, který je aplikován městem Letohrad. Tento bonusový program město využívá již pátým rokem a s jeho výsledky je spokojeno. Systém pro tříděný komunální odpad je ve městě samofinancován a to díky tomu, že prvotní původci vytřídí větší množství tříděného odpadu. Dle vykázaného množství je město finančně hodnoceno společností EKOKOM, a.s. Tento příjem pokryje městu náklady spojené s provozem systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“, nádobového systému a také pokryje náklady, které jsou spojeny s úlevou z místního poplatku za KO. Na základě výsledků provedených analýz a účasti na terénním pozorování jsou navržena praktická doporučení pro změny v systému sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“. Je doporučováno rozšířit sběr tříděných složek o drobné kovové obaly a odpady. Dalším návrhem je úprava svozového systému tak, aby bylo možné zpřesnit evidenci tříděného odpadu. Návrh úpravy obsahuje zavedení přesného vážení tříděného odpadu a změnu etiket s čárovým kódem. Hlavní doporučení dále 61

směřuje k městu Jablonné nad Orlicí, kde by měli zvážit dosavadní postoj k motivačnímu programu pro provozovaný systém sběru a svozu tříděného odpadu způsobem „Dům od domu“. V tomto případě je doporučeno, aby vlastní motivační program přizpůsobili a upravili dle programu, který úspěšně provozuje město Letohrad. Tyto

návrhy byly předloženy jednateli

společnosti

panu

Janu

Janouškovi.

Věřím, že v budoucnu budou tyto navrhované změny aplikovány ku prospěchu provozovaného systém sběru a svozu tříděných složek KO způsobem „Dům od domu“.

62

8 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje [1] ALTMANN V., FRIES J., JEŘÁBEK K., a VOŠTOVÁ V., 2009: Logistika

odpadového hospodářství, Praha,

ISBN 978 – 80 – 01 – 04426 – 1

[2] FILIP J., a kol., 2002: Odpadové hospodářství, MZLU, Brno, 118 s. ISBN 80 – 7157 – 608 – 5

[3] FILIP J., BOŽEK F., KOTOVICOVÁ J., 2003: Komunální odpad a skládkování, MZLU, Brno, 128 s. ISBN 80 – 7157 – 712 – X

[4] FILIP J., ORAL J., 2003: Odpadové hospodářství II., MZLU, Brno, 78 s. ISBN 80 – 7157 – 682 – 4

[5] GRODA B., a kol., 1997: Technika zpracování odpadů II., MZLU, Brno, 168 s. ISBN 80 – 7157 – 264 – 0

[6] Mareček J., a kol., 2003: Legislativa odpadového hospodářství, MZLU, Brno, 135 s. ISBN 80 – 7157 – 656 – 5

[7] BAJER V., 2010: Podzemní odpadová centra se zabudovaným lisem, odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí – Odpady, 09/2010: 18

[8] GEUSSOVÁ M., 2010: Jeden zákon se změnil na tři, odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí – Odpady, 06/2010: 16

[9] VRBOVÁ M., 2010: Co je to komunální odpad, odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí – Odpady, 07 - 08/2010: 10–11

63

Internetové zdroje [10] Zákon 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů [online], [cit. 2010-10-18]. Dostupné na: http://www.inisoft.cz/strana/zakon-185-2001-sb

[11] Zastupitelstvo města Letohrad, Obecně závazná vyhláška města Letohrad č. 1/2009, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém nakládání se stavebním odpadem,

[online], [cit. 2010-12-9].

Dostupná na: http://www.letohrad.eu/img-data/ext-2576.pdf

[12] Zastupitelstvo města Letohrad, Obecně závazná vyhláška města Letohrad č. 8/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů [online], [cit. 2011-1-20]. Dostupná na: http://www.letohrad.eu/img-data/ext-3201.pdf

[13] Zastupitelstvo města Jablonné nad Orlicí, Obecně závazná vyhláška města Jablonné

nad Orlicí č. 3/2007, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru,

přepravy,

třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a systém

nakládání

se stavebním odpadem [online], [cit. 2010-12-9].

Dostupná na: http://www.jablonneno.cz/ozv-3-2007-o-odpadech/d-56442/p1=1411

[14] Envigroup, 2010: Právní předpisy ŽP, [online], [cit. 2010-10-20]. Dostupné na: www.envigroup.cz

[15] Města, obce a vesnice v ČR, pardubický kraj, [online], [cit. 2010-10-19]. Dostupné na: www.obce-mesta.info/okres.php?id=Usti-nad-Orlici

[16] Kiamotors, [online], [cit. 2011-2-7]. Dostupné na: www.kiamotors.com

[17] Osobně sdělené informace od pana Jana Janouška 64

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Schéma odvozného sběru [3] ........................................................................ 19 Obrázek 2 Schéma donáškového sběru [3]..................................................................... 19 Obrázek 3 Svozová trasa při terénním pozorováním (19 000 m) ................................... 24 Obrázek 4 Celkové množství komunálního odpadu 2005 -2010..................................... 31 Obrázek 5 Procentuální zastoupení jednotlivých typů odpadů ...................................... 33 Obrázek 6 Množství vytříděných složek KO za jednotlivé roky ...................................... 34 Obrázek 7 Rozměry vozu KIA K2500 [16] ..................................................................... 39 Obrázek 8 Svozový vůz KIA K2500................................................................................. 39 Obrázek 9 Svozový vůz IVECO 75E15 ........................................................................... 40 Obrázek 10 Množství vytříděného papíru z KO.............................................................. 46 Obrázek 11 Množství vytříděného plastu z KO............................................................... 47 Obrázek 12 Množství vytříděného nápojového kartony z KO......................................... 48 Obrázek 13 Procentuální zastoupení sběru a svozu papíru ve městě Letohrad ............. 51 Obrázek 14 Procentuální zastoupení sběru a svozu papíru ve městě Jablonné nad Orlicí ........................................................................................................................................ 51 Obrázek 15 Procentuální zastoupení sběru a svozu plastu ve městě Letohrad .............. 53 Obrázek 16 Procentuální zastoupení sběru a svozu plastu ve městě Jablonné nad Orlicí ........................................................................................................................................ 53

65

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Naměřené hodnoty v rámci terénního pozorování - svozový cyklus.............. 26 Tabulka 2 Množství vytříděných složek KO.................................................................... 34 Tabulka 3 Možná místa odevzdání vytříděných složek KO ve městě Letohrad [11] ...... 41 Tabulka 4 Možná místa odevzdání vytříděných složek KO ve městě Jablonné nad Orlicí [13] ................................................................................................................................. 43 Tabulka 5 Množství vytříděných složek KO v kg /osobu................................................. 45 Tabulka 6 Množství vytříděného papíru ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí v roce 2009 ................................................................................................................................ 50 Tabulka 7 Množství vytříděného plastu ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí........ 52 Tabulka 8 Množství vytříděného nápojového kartonu ve městě Letohrad a Jablonné nad Orlicí............................................................................................................................... 54

66

11 SEZNAM ZKRATEK ČR – Česká republika EU – Evropská unie ES – Evropské společenství EP – Evropský parlament KO – komunální odpad SKO – směsný komunální odpad BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad OH – odpadové hospodářství PET – polyetylentereftalát PE – polyetylen

67

PŘÍLOHY

68

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Svozová oblast společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí Příloha 2 – Rozmístění sběrných nádob na tříděný KO ve městě Jablonné nad Orlicí Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

69

Svozová oblast

Příloha 1 – Svozová oblast společnosti KOS, s.r.o., Jablonné nad Orlicí

Příloha 2 – Rozmístění sběrných nádob na tříděný KO ve městě Jablonné nad Orlicí

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – načítání čárového kódu prvotního původce odpadu

Příloha 3 – čtecí zařízení

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

shromažďování vytříděného odpadu na místě umístění nádoby na směsný

Příloha 3 – shromažďovací místo

Příloha 3 – svozový vůz IVECO, systém svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – natahování kontejneru

Příloha 3 – hákový způsob natahování kontejneru

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – výsyp svozového vozu na překladišti

Příloha 3 – třídící linka na překladišti

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – třídící linka

Příloha 3 – upravený odpad (PET lahve) připravené k expedici

Příloha 3 – Fotodokumentace systému sběru a svozu způsobem „Dům od domu“

Příloha 3 – upravený odpad (barevné folie) připravené k expedici

Příloha 3 – upravený odpad (kartonový papír) připravený k expedici