MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

DIPLOMOVÁ PRÁCE

BRNO 2013

Bc. LADISLAV BLAŽEK

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Dopravní systémy při přepravě zrnin Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Jiří Pospíšil, CSc.

Vypracoval: Bc. Ladislav Blaţek

Brno 2013

Volná stránka pro zadání

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Dopravní systémy při přepravě zrnin vypracoval samostatně a pouţil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. dne ……………………………………. podpis diplomanta……………………..

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce Ing. Jiřímu Pospíšilovi, CSc. za jeho cenné rady, připomínky při tvorbě této práce, ochotu při poskytování informací a za konzultace. Dále chci poděkovat podnikům AZOS s.r.o, Ing. Jan Patočka, Autodoprava Miroslav Šibor a společnosti Kopuletý, za umoţnění měření a sledování vozidel pro zpracování diplomové práce

Abstrakt Diplomová práce, která se zabývá problematikou dopravních systémů při přepravě zrnin, popisuje v teoretické části dopravu jako součást s materiálem a definici pojmů vyuţívaných při dopravě a přepravě materiálů. Nadále popisuje dopravní prostředky pouţívané v zemědělství a pouţití elektronických váţících systémů na dopravních prostředcích. V praktické části je popsána metodika měření zaloţena na vlastním měření a následné zpracování dat a vyhodnocení naměřených údajů. V závěru se práce zabývá výsledkům měření a trendům při dopravě zrnin a také směřování zemědělství z hlediska ekonomického, ekologického a při tom bezpečného.

Klíčová slova: doprava v zemědělství, doprava a přeprava, doprava jako manipulace s materiálem

Abstract This thesis, which addresses the logistics of grain, describes, in the theoretical section, transport as part of material handling and the definition of terms used in the transportation and material logistics. It continues to describe the means of transport used in agriculture and the use of electronic weighing systems on different types of vehicles. The practical section describes the measurement methodology based on actual measurements and subsequent data processing and evaluation. In the final section the paper describes measurement results and trends in transportation of grain. It also describes the future direction of agriculture from the point of view of economics, ecology and safety standards.

Keywords: transportation in agriculture, transport & logistics, transport as material handling

OBSAH 1 Úvod ........................................................................................................... 9 2 Stanovení cílů ............................................................................................. 9 3 Doprava jako součást manipulace s materiálem ...................................... 10 3.1 Definice pojmů dopravy, přepravy a manipulace s materiálem ........................... 10 3.2 Doprava v ČR ....................................................................................................... 14 3.2.1 Silniční doprava ............................................................................................. 14 3.2.2 Ţelezniční doprava ......................................................................................... 15 3.2.3 Letecká doprava ............................................................................................. 15 3.2.4 Lodní doprava ................................................................................................ 16 3.2.5 Potrubní doprava ............................................................................................ 17 3.2.6 Intermodální přeprava .................................................................................... 17 3.3 Manipulace s materiálem ...................................................................................... 17 3.3.1 Manipulace s materiálem v zemědělství ........................................................ 18 3.3.2 Mimopodniková doprava ............................................................................... 19 3.3.3 Vnitropodniková doprava .............................................................................. 19 3.3.3.1 Meziobjektová ........................................................................................ 20 3.3.3.2 Vnitroobjektová ...................................................................................... 20 3.4 Členění manipulačních prostředků ....................................................................... 21 3.5 Vyuţití dopravní techniky .................................................................................... 22 3.5.1 Výkonnost dopravních prostředků ................................................................. 24

4 Dopravní systémy v zemědělství ............................................................. 27 4.1 Dopravní prostředky ............................................................................................. 27 4.1.1 Automobily a automobilové dopravní soupravy ........................................... 28 4.1.1.1 Uţitkové automobily............................................................................... 29 4.1.1.2 Nákladní automobily............................................................................... 29

4.1.1.3 Nákladní automobily s výměnnými nástavbami ..................................... 31 4.1.1.4 Tahače sedlových návěsů........................................................................ 31 4.1.2 Traktorové dopravní soupravy ....................................................................... 33 4.1.2.1 Traktory .................................................................................................. 33 4.1.2.2 Traktorové přívěsy .................................................................................. 34 4.1.2.3 Traktorové návěsy................................................................................... 35

5 Elektronické SYSTÉMY V dopravě ........................................................ 37 5.1 Palubní váţící systémy.......................................................................................... 37 5.1.1 Váţící systémy na dopravních prostředcích .................................................. 38

6 Metodika měření ...................................................................................... 40 6.1 Sledování spotřeby paliva dopravního prostředku................................................ 40 6.2 Doba cyklu ............................................................................................................ 40 6.3 Výkonnost dopravních prostředků ........................................................................ 41 6.4 Finanční náklady na přepravu zrnin...................................................................... 41 6.5 Ujetá vzdálenost .................................................................................................... 42 6.6 Rozměry loţného prostoru .................................................................................... 42

7 vlastní měření ........................................................................................... 43 8 Výsledky měření ...................................................................................... 47 8.1 Spotřeba paliva ..................................................................................................... 47 8.2 Výkonnosti ............................................................................................................ 51 8.3 Dopravní cyklus .................................................................................................... 54 8.4 Finanční náklady na přepravu ............................................................................... 55

9 Závěr......................................................................................................... 58 10 pouţitá literatura..................................................................................... 60

1 ÚVOD Vývoj společnosti je provázený rozvojem výrobní činnosti. S výrobou se vyvíjela i doprava, která tvoří důleţitou součást všech hospodářských aktivit. Významným pokrokem dopravy byly vynálezy kola, parního stroje a spalovacího motoru. V dnešní době je doprava provázána se všemi odvětvími hospodářství. V zemědělské výrobě, je doprava specifická díky mnoţství druhů materiálů ve výrobním procesu, přepravními podmínkami, sezonností apod. Doprava v zemědělství se podílí na výrobních nákladech. Zvyšování technické úrovně zemědělských strojů a zařízení je doprovázeno i změnami ve struktuře a úrovni dopravní techniky, jinak by se mohla doprava stát negativním faktorem výrobního procesu, který zvyšuje přímé náklady na výrobu produktů v zemědělství. Manipulace s materiálem, v sobě zahrnuje mnoho technických otázek jako je vybavení podniku dopravními prostředky a manipulačními zařízeními, ale i vyuţití a řešení energetických, energetických popř. ekonomických. Optimálně řešit dopravu znamená správně plánovat dopravní práce a celý dopravní proces, aby nevznikaly prostoje strojů a osádky.

2 STANOVENÍ CÍLŮ

Teoretická část diplomové práce na téma dopravní systémy při přepravě zrnin bude popisovat základní rozdělení dopravy a přepravy a dále pak popis jednotlivých energetických prostředků vyuţívaných v dopravě v zemědělství. Cílem praktické části diplomové práce je změření údajů potřebných pro vypočítání energetické a finanční náročnosti přepravy různých druhů zrnin různými dopravními prostředky. Jednotlivá měření probíhala v jiných zemědělských podnicích. Dále pak průměrná doba obratu a výkonnost dopravních prostředků

9

3 DOPRAVA JAKO SOUČÁST MANIPULACE S MATERIÁLEM

Vývoj techniky pouţívané při dopravě, přepravě a způsobů jejího vyuţívání se projevuje také v oblasti manipulace s materiálem. Informace o nové technice vede na jednotné a správné pouţívání pojmů. Dosud není v oblasti manipulace s materiálem názvosloví ustálené. V kapitole 3.1 jsou definovány pojmy dopravy, přepravy a manipulace s materiálem

3.1 Definice pojmů dopravy, přepravy a manipulace s materiálem Balení: příprava materiálu nebo výrobků pro dopravu, skladování, spotřebu Dávkování: rovnoměrné dodávání materiálu podle určitých objemových nebo hmotnostních mnoţství Doprava: je cílevědomá a organizovaná činnost, která zabezpečuje přemísťování zboţí a osob dopravními prostředky po dopravních cestách. Uskutečňuje se v prostoru a čase. Doprava je také pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách, nebo činnost dopravních zařízení, kterými se uskutečňuje doprava a přeprava se rozděluje podle: -

prostoru a charakteru dopravní cesty na jednotlivé dopravní obory (ţelezniční, silniční, leteckou, vodní atd.),

-

pohonu na motorickou a nemotorickou,

-

frekvence na pravidelnou a nepravidelnou,

-

intenzity na špičkovou a sedlovou,

-

předmětu přepravy na osobní, nákladní a přenos informací,

-

uspokojování přepravních potřeb – pro vlastní potřebu a cizí potřebu,

-

územního rozsahu na mezinárodní a vnitrostátní,

10

-

vztahu k určitému území na zdrojovou, cílovou a tranzitní,

-

vzdálenosti na místní, příměstskou, regionální a dálkovou,

-

účastníků dopravního procesu na jednoduchou a na kombinovanou.

Dopravce: je provozovatelem dopravy a jeden z účastníků přepravního vztahu. Na trhu vystupuje s nabídkou dopravních sluţeb. Tuzemský dopravce je fyzická s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem v České republice, která provozuje dopravu silničními motorovými vozidly, kterým byla přidělena státní poznávací značka Českou republikou. Dopravní cesta: po ní se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků. Mohou být přirozené (moře, řeky, vzdušný prostor apod.) nebo uměle vytvořené (silnice, ţeleznice, apod.). Dopravní cyklus: souhrn operací spojených s přemisťováním osob, materiálu a věcí, který se obvykle opakuje. Cyklus tvoří většinou nakládka, váţení, přeprava a vykládka. Dopravní linka: cílevědomé seskupení několika manipulačních zařízení nebo dopravních prostředků, které zajišťují dopravu. Prostředky zařazené do linky na sebe navazují funkčně, technickým provedením, výkonností a časově. Dopravní nehoda: je mimořádnou událostí, při níţ vznikne újma na zdraví osob nebo škoda na věcech v přímé souvislosti s provozem dopravního prostředku nebo dopravního zařízení. Dopravní potenciál státu: je síť dopravních cest, dopravních uzlů a zařízení a dopravních prostředků nezávisle na formě vlastnictví. Dopravní proces: představuje souhrn časově a věcně navazujících úkonů, jimiţ se uskutečňuje a zabezpečuje doprava. Dopravní prostředky: představují soubor pohyblivých prostředků (letadlo, automobil, vlak apod.), kterými se uskutečňuje přeprava. Je to tedy mobilní část technické základny dopravy. Dopravní souprava: dočasné spojení energetického prostředku s přípojným vozidlem k vykonání jedné nebo několika dopravních operací 11

Dopravní služba: je produkt dopravy, který uspokojuje přepravní potřeby komplexně i se souvisejícími činnostmi. Dopravní systém: Účelně uspořádaná soustava dopravních prostředků a manipulačních zařízení, které pracují určitým způsobem a záměrně stanoveným postupem tak, aby byly vytvořeny vhodné podmínky pro dopravu materiálu bez kvantitativních a kvalitativních ztrát v daných přepravních a výrobních podmínkách Dopravní zařízení: představují technické objekty, oznamovací a zabezpečovací zařízení, bez kterých by se doprava nemohla uskutečnit (například letiště, přístavy, nástupiště, ale i vykrývací vysílače apod.). Ložné operace: nakládka, vykládka a překládka materiálu Ložné zařízení: zařízení pro nakládání, vykládání a překládání materiálu Manipulace s materiálem: odborné přemisťování, loţení a usměrňování materiálů. Souhrn operací spojených s přemisťováním materiálu skládající se z dopravy, skladování, váţení, balení, třídění a dávkování Manipulační operace: záměrná změna polohy hmotného předmětu uskutečněná jedním manipulačním prostředkem nebo jedním pracovníkem Manipulační proces: proces zahrnující několik operací manipulace s materiálem Manipulační systém: seskupení dvou nebo více zařízení a prostředků tvořící celek pro určitou oblast manipulace a přepravy, včetně organizace a řízení Manipulační zařízení: souhrnný název pro loţná, skladovací, dopravní a zdvihací zařízení Manipulační proud: materiálový tok vyjádřený jednotkami mnoţství za jednotku času Materiálový tok: organizovaný pohyb materiálu ve výrobním procesu a v oběhu Nakládka: ukládání materiálu, výrobků, produktů apod. na dopravní prostředek nebo dopravní zařízení Objem přepravy: součet hmotností nákladů, popř. počtu osob, přepravených v určitém časovém období 12

Přeprava: je souhrn činností, kterými se přímo uskutečňuje přemísťování osob a věcí (nákladu) dopravními prostředky nebo dopravními zařízeními; tvoří část dopravy. Jinými slovy přeprava charakterizuje vlastní změnu místa bez ohledu na to, jak byla uskutečněna, je plně určena výchozím a koncovým bodem procesu přemístění. Přepravce: je souhrnný název pro odesílatele a příjemce zboţí. Svoje poţadavky týkající se dopravních sluţeb vyjadřuje poptávkou na trhu dopravy. Přepravní práce: přeprava určitého počtu osob nebo hmotnosti materiálu na určitou vzdálenost Přepravní proces: představuje souhrn časově a věcně navazujících úkonů, jimiţ se uskutečňuje přeprava. Přepravní podmínky: jsou legislativní ustanovení, kterými se při dopravě pro cizí potřeba upravují práva a povinnosti zúčastněných stran a organizací. Kaţdý druh dopravy má svoje přepravní podmínky, které jsou specifické pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Přepravní vzdálenost: délka dopravní cesty z místa nástupu do místa výstupu cestujících nebo z místa nakládky do místa vykládky materiálu Přepravní výkon: přepravní práce vykonaná za určitý čas Přípojné vozidlo: vozidlo bez vlastního motoru, které se připojuje k energetickému prostředku Skladování: způsob uloţení zásob, včetně ukládání, vyjímání a dalších potřebných činností zajišťující funkci skladu Skladovací zařízení: zařízení slouţící k ukládání, zakládání, vyjímání a přípravě materiálu ve skladu Třídění: rozdělení materiálu, výrobků, produktů apod. podle zvolených znaků Tarif: souhrn podmínek a sazeb rozhodujících pro stanovení ceny za přepravu osob nebo materiálu Vážení: určení hmotnosti materiálu na základě působení tíţe 13

Vykládka: činnost, kterou se dopravní prostředek nebo manipulační zařízení vyprazdňuje Zdvihací zařízení: souhrn konstrukčních prvků a mechanismů ke zdvihání a přemisťování břemen [1,2]

3.2 Doprava v ČR

Podle charakteru dopravní cesty a dopravníchaprostředků, které se po ní pohybují, se dělí dopravaana jednotlivé dopravní obory: -

ţelezniční,

-

silniční,

-

vnitrozemskou vodní,

-

námořní,

-

leteckou,

-

kombinovanou,

-

nekonvenční (ropovody, plynovody, visuté dráhy apod.).

3.2.1 Silniční doprava

Silniční doprava je doprava, která se prosazuje svojí rychlostí, pohotovostí a tím, ţe můţe věci přepravovat, aniţ by byl pouţit další obor dopravy. Podle zákona MD ČR č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě rozdělujeme silniční dopravu podle různých hledisek na: -

vnitrostátní,

-

mezinárodní.

14

Dále potom na: -

linkovou osobní dopravu: o veřejnou linkovou dopravou, o zvláštní linkovou dopravou, o mezinárodní kyvadlovou dopravu, o taxisluţbu, o příleţitostnou osobní silniční dopravu, o náhradní autobusovou dopravu, o integrovanou dopravu, o kombinovanou dopravu.

3.2.2 Železniční doprava

Ţelezniční doprava je významným dopravním oborem v dopravní soustavě státu. I kdyţ v současnosti nemá tak velké zastoupení na dopravním trhu jako v minulosti, její podíl by měl narůstat hlavně v mezinárodní přepravě ale také v kombinované dopravě vzhledem k tomu, ţe jde o ekologicky příznivý druh dopravy. Ţelezniční dopravu rozdělujeme na osobní a nákladní. Vzhledem ke společenskému zájmu zachování přepravy osob ţelezniční dopravou za přiměřené ceny se sluţby v osobní ţelezniční dopravě povaţují za výkony ve veřejném zájmu, a ztráty za tyto výkony jsou ţeleznici kompenzované ze státního rozpočtu. Ceny v nákladní dopravě jsou deregulované, tj. dopravce nese plnou odpovědnost za tvorbu hospodářského výsledku v nákladní dopravě. Dopravní cestou v ţelezniční dopravě nazýváme ţelezniční trať. Všechny ţelezniční tratě na daném území (stát, kontinent) tvoří ţelezniční síť.

3.2.3 Letecká doprava

Letecká doprava je jedním z nejmladších dopravních oborů. Od svého vzniku prochází velkým rozvojem. Její rozvoj umoţňuje schopnost letadla zvyšovat přepravní rychlost oproti ostatním dopravním prostředkům. Leteckou dopravu charakterizují 15

vlastnosti, které určují její postavení v dopravní soustavě státu, tím, ţe nejrychleji ze všech dopravních oborů zabezpečuje přepravu osob, nákladu a pomáhá zkvalitňovat řízení národního hospodářství. Letecká doprava by měla splňovat tyto poţadavky: -

rychlost,

-

bezpečnost,

-

kvalita,

-

hospodárnost.

3.2.4 Lodní doprava

Lodní doprava se označuje jako dopravní oboravyuţívající k plnění přepravních potřeb lidské společnosti jak námořní, tak vnitrozemskouaplavbu. Pro provoz vnitrozemské říční dopravy jsou charakteristické tyto skutečnosti: -

omezenost dopravních cest a moţnostiajejich rozšiřování z důvodů ekologických, případně vysoké kapitálové náročnosti na investice,

-

závislost provozu na počasí, které zcela nezávisle na poţadavcích trhu a vůli řídících pracovníků sniţujeavyuţití dopravních prostředků a zvyšuje tím provozní náklady,

-

omezení poptávky dané vhodnostífzboţí a poţadavky na kvalitu přemístění (zejména rychlost a spolehlivost ze strany přepravců),

-

vhodnost hromadnéhofzboţí a zásilek mimořádných rozměrů a hmotnosti pro přepravu, pokud ovšem trasy dopravních cest a vybavení přístavů odpovídají poţadavkům na přemístění.

16

3.2.5 Potrubní doprava

Potrubní doprava slouţí k přepravě zemního plynu, ropy, ropných produktů, vody, chemikálií, zkapalněných produktů, nebo i sypkých materiálů. Tok produktů uvnitř systému je řízen počítači. Je spolehlivá ke ztrátám či poškození surovin dochází jen zřídka. Je nenáročná na pracovní sílu a téměř ji neovlivňují klimatické podmínky. Navíc je potrubní doprava poměrně nákladově příznivá. Potrubní doprava má uplatnění především v přepravě ropy, ropných derivátů a zemního plynu na velké vzdálenosti: -

potrubní doprava ropovodem,

-

potrubní doprava plynovodem,

-

potrubní doprava ostatní.

3.2.6 Intermodální přeprava

Intermodální přeprava představuje přesun zboţí v jediném přepravním prostředku pomocí dvou nebo více druhů dopravy. Přepravním prostředkem můţe být např. návěs, často se jedná o paletu či kontejner. [2]

3.3 Manipulace s materiálem

Neoddělitelnou částí výrobního a reprodukčního procesu je doprava, která je soustředěna pod pojem manipulace s materiálem. Ta vedle souhrnu nakládacích, vykládacích a přepravních operací, zahrnuje ještě balení, váţení a skladování materiálu. Mezi základní znaky manipulace s materiálem jsou činitelé, jenţ spojují všechny části reprodukčního procesu, jako jsou výroba, oběh a spotřeba. Mnohdy se i výrazně podílí, na konečné ceně výrobku. Členění manipulace s materiálem je uvedeno na obr. 3.1. 17

Obr. 3.1 členění manipulace s materiálem

3.3.1 Manipulace s materiálem v zemědělství

Vzhledem k podmínkám, ve kterých probíhá zemědělská výroba, ovlivňuje výrobní proces manipulační operace v zemědělství více neţ v ostatních odvětvích hospodářství. Kombinace výrobních a manipulačních operací, ostatních obsluţných a pomocných procesů vzniká ve výrobním procesu. Pohyb a skladování materiálu zabezpečuje manipulace s materiálem ve všech výrobních odvětvích, sluţbách a dalších činnostech podniku. Kaţdá oblast má své určité poţadavky jak na způsob organizace dopravních a manipulačních prací tak i na technické prostředky. Podle výrobních odvětví a ostatních činností oblasti manipulace s materiálem v zemědělství uvádí obr. 3.2 Pro lepší organizaci a řízení dopravního procesu se zemědělská doprava rozděluje podle území, kde se uskutečňuje.

18

Obr 3.2 rozdělení oblasti manipulace s materiálem v zemědělství

3.3.2 Mimopodniková doprava

Mimopodniková doprava zajišťuje pohyb materiálu mezi podnikem a vnějšími činiteli výrobního procesu. Jedná se o dopravu spojenou s odbytem výrobků, zásobováním a dopravu uskutečněnou v rámci integračních vazeb mezi zemědělskými i jinými podniky. Toto odvětví dopravy se nejvíce přibliţuje dopravě v ostatních odvětvích národního hospodářství, kde je spolupráce mezi zemědělskou dopravou a dopravci. Provozuje se automobilovými, popř. ţelezničními dopravními prostředky. Členění dopravy v zemědělství uvádí obr. 3.3.

3.3.3 Vnitropodniková doprava

Vnitropodniková doprava zabezpečuje toky materiálů v rámci podniku, která zahrnuje dopravu meziproduktů uvnitř výrobních jednotek. Je těţištěm dopravy v zemědělství. Z technického hlediska zabezpečení je vhodné její členění na dopravu meziobjektovou a vnitroobjektovou.

19

3.3.3.1 Meziobjektová V meziobjektové dopravě se spojují jednotlivá místa (objekty) a probíhají v nich výrobní operace a pracovní procesy, mezi sebou nebo s místy kde se uskladňuje materiál. V tomto případě nejsou objekty pouze stavby, ale také pole a ostatní místa (probíhá zde výrobní proces nebo jezde uskladněn materiál. Doprava je uskutečňována uvnitř areálu podniku nebo mimo něj na katastrálním území podniku. V areálu zemědělského podniku probíhá doprava mezi jednotlivými provozními stavbami nebo v jejich blízkosti. Především propojuje stavby pro ustájení zvířat, sklady krmiv a produktů ţivočišné výroby. V této dopravě se uplatňují jak traktorové dopravní prostředky, tak i stacionární manipulační prostředky a systémy. Meziobjektová doprava mimo areál zemědělského podniku je především spojena s rostlinnou výrobou a se zabezpečením objemnými krmivy v ţivočišné výrobě.

3.3.3.2 Vnitroobjektová Vnitroobjektová manipulace zajišťuje vedle veškeré dopravy materiálu uvnitř jednoho objektu i mezioperační skladování, popř. váţení materiálu. Vyuţívají se zde různá manipulační zařízení. Podle organizace výroby a pouţitých pracovních postupů navazuje tato manipulace přímo nebo nepřímo na dopravu meziobjektovou. [1]

Obr. 3.3 členění dopravy v zemědělství 20

3.4 Členění manipulačních prostředků

Vývoj techniky pouţívané v zemědělství a způsob jejího vyuţívání se projevuje i v oblasti manipulace s materiálem. Správné pouţívání pojmů vede předávání teoretických i praktických poznatků v oblasti manipulace s materiálem. Dosud není názvosloví ustálené. Soustava technických prostředků pro manipulaci s materiálem v zemědělství je rozsáhlá a tvoří ji mnoho strojů a zařízení různých druhů a typů. Toto základní členění je uvedeno na obr. 3.4.

Obr. 3.4 členění manipulačních prostředků [Syrový a kol.]

21

3.5 Využití dopravní techniky

Vyuţití dopravní techniky vyjadřuje realizace technických parametrů v určitých provozních podmínkách. Technické parametry se v průběhu práce techniky zhoršují a na jejich obnovení je nutné vynaloţit finanční prostředky. Tyto náklady se zvyšují stárnutím stroje, proto dobu pouţívání stroje určují hlavně ekonomická hlediska. Provozní náklady stroje ovlivňuje rozsah nasazení v roce a dosahované výkonnosti. Tyto náklady vedou ke snaze co nejvíce vyuţívat techniku a zvyšovat její výkonnost. Vyuţití dopravní techniky je vázáno na dopravní cyklus, který zahrnuje operace: -

přístavná jízda dopravního prostředku na místo nakládky,

-

nakládka,

-

jízda s nákladem na místo vykládky,

-

vykládka,

-

jízda bez nákladu na místo další nakládky (popř. odstavná jízda).

Souhrn loţných operací a přeprava tvoří dopravní cyklus, který se obvykle opakuje.

Dopravní cyklus: -

přístavná jízdy

-

nakládka o za klidu stroje 

vlastním zařízením (hydraulická ruka)



externím zařízením (nakladač, jeřáb)

o za jízdy 

vlastním zařízením (sběrací návěs)



externím zařízením (sklízecí mlátička, řezačka) 22

-

přeprava o s činností pracovního zařízení (míchací návěs) o bez činnosti pracovního zařízení

-

vykládka o za klidu stroje 

vlastním zařízením (sklápěcí zařízení, podlahový dopravník)



externím zařízením (nakladač, vysokozdviţný vozík)

o za jízdy  -

vlastním zařízením (rozmetadla, krmné návěsy)

odstavná jízda

Ve vnější dopravě mají především význam přístavná a odstavná jízda, vyznačující se většími přepravními vzdálenostmi a menším počtem dopravních cyklů. Ve vnitřní dopravě spojené se aplikačními a sklizňovými pracemi nemají tyto jízdy, vzhledem k velkému počtu dopravních cyklů a své malé délce, význam. Loţné operace, nakládka a vykládka ovlivňují výkonnost dopravních prostředků v dopravě vnitřní, pro kterou jsou charakteristické krátké přepravní vzdálenosti.

Na dobu jízdy mají vliv přepravní vzdálenost a přepravní rychlost. Vliv rychlosti na výkonnost dopravních prostředků se projevuje zejména při větších přepravních vzdálenostech, tedy u dopravy vnější.

Na dopravním procesu se podílejí především dopravní prostředky zajištující přepravu. V zemědělství to především jsou traktorové dopravní soupravy, automobily a automobilové dopravní soupravy. Manipulační zařízení slouţící k loţným operacím a uskladnění materiálu, dopravní zařízení (mechanické, pneumatické a hydraulické dopravníky) pro přepravu materiálu na krátké vzdálenosti a zvedací zařízení (jeřáby, navijáky apod.).

23

3.5.1 Výkonnost dopravních prostředků

Výkonnost charakterizuje intenzitu činnosti technického prostředku nebo pracovníka v dopravním procesu. Vyjadřuje mnoţství materiálu dopraveného, naloţeného, přepraveného nebo vyloţeného za jednotku času. Výkonnost dopravních prostředků je závislá na hmotnostiamateriálu v loţném prostoru dopravního prostředku (mm) a době trvání dopravníhoacyklu (obratu), kterou lze vyjádřit vztahem:

Tdc =Tdn+Tjdp+Tdpn+Tdv+Tdp0+Tdjo [h]

[3.1]

kde: -

Tdc = doba dopravního cyklu [h]

-

Tdjp = doba přístavné jízdy [h]

-

Tdn = doba nakládky v dopravním cyklu [h]

-

Tdpn = doba jízdy s nákladem (přepravy materiálu) [h]

-

Tdv = doba vykládky v dopravním cyklu [h]

-

Tdp0 = doba jízdy bez nákladu [h]

-

Tdjo = doba odstavné jízdy [h]

Pořadí loţných operací a jízdase mění podle směru materiálového toku jako např. doprava směřující na pole a doprava směřující z pole.

Dopravní výkonnost je dána vztahem: 𝑊𝑡𝑑 =

𝑚𝑚 𝑇𝑑𝑐

. 10−3 [t/h]

24

[3.2]

kde: -

Wtd = dopravní výkonnost [t/h]

-

mm = hmotnost přepravovaného materiálu [kg]

-


Pro hmotnost materiálu v loţném prostoru platí vztah: 𝑚𝑚 = 𝑉𝑚 . 𝜌𝑚 ≤ 𝑚𝑢 [kg]

[3.3]

kde: -

mm = hmotnost přepravovaného materiálu [kg]

-

Vm = objem materiálu na dopravním prostředku [m3]

-

ρm= objemová hmotnost materiálu [kg/m3]

-

mu = uţitečná hmotnost dopravního prostředku [kg]

Hmotnost materiálu na dopravnímaprostředku nesmí překročit jeho uţitečnou hmotnost.

Dále platí: 𝑉𝑚 =

𝑚𝑚 𝜌𝑚

= 𝜀𝑣 . 𝑉

[3.4]

kde: -

εv = součinitel vyuţití loţného objemu dopravního prostředku [-]

-

V = loţný objem dopravního prostředku [m3]

Uţitečná hmotnost dopravníhoaprostředku je dána rozdílem celkové povolené hmotnosti vozidla a jeho provozní hmotnosti podle vztahu: mu=mc-mp

[3.5]

25

kde: -

mc = celková povolená hmotnost vozidla [kg]

-

mp = provozní hmotnost vozidla [kg]

Celková povolená hmotnost vozidla je nejvyšší hmotnost vozidla, která je dána zejména povolenou únosností pneumatik a nejvyšší rychlostí vozidla. Provozní hmotnost je hmotnost vozidla včetně hmotnosti provozních kapalin, povinné výbavy auta a hmotnosti řidiče.

Veliký význam pro dosaţení vysoké výkonnosti dopravního prostředku nebo dopravní soupravy je nejvyšší vyuţití jejichauţitečné hmotnosti. Určuje to součinitel vyuţití uţitečné hmotnosti (εu) daný vztahem: 𝜀𝑢

𝑚𝑚 𝑚𝑢

≤ 1 [-]

[3.6]

Součinitel vyuţití uţitečnéahmotnosti nemůţe být větší neţ 1, jinak by došlo k překročení uţitečné hmotnosti dopravního prostředku a tím spojené nebezpečíajeho poškození. Podobný význam má součinitel vyuţitíaloţného objemu (εv), který vyjadřuje, jak je loţný prostor vozidla vyuţit: 𝜀𝑣 =

𝑉𝑚 V

[-]

kde: -

εv = součinitel vyuţití loţného objemu

-

V = loţný objem [m3]

26

[3.7]

4 DOPRAVNÍ SYSTÉMY V ZEMĚDĚLSTVÍ

Součástí procesů výroby zemědělských produktů jsouaoperace zajišťující materiálové toky probíhající v těchto procesech. Technické prostředky pouţívanéav těchto operacích lze rozdělit podle činnosti, kterou zabezpečují, na: -

přepravní prostředky (zajišťují přepravuamateriálu na větší přepravní vzdálenosti),

-

přepravnífprostředky (vytvářejí manipulační jednotky),

-

manipulačníazařízení (provádějí nakládání, vykládání,ipřekládání, uskladňování, vyskladňování a váţení materiálu a přepravu materiálu na kratší vzdálenosti).

4.1 Dopravní prostředky

Dopravní prostředky jsou mobilníatechnické prostředky, jejichţ pohybem se uskutečňuje přeprava materiálu, popř. osob. Podle druhu pouţitého energetického prostředku se dopravní prostředky pouţívané v zemědělství dělí na: -

nákladní automobily a automobilové dopravní soupravy (vhodné zejména pro vnější, mimopodnikovou dopravu a v do-pravě vnitřní pro dopravu na větší přepravní vzdálenosti),

-

traktorové dopravní soupravy (zajišťují rozhodující část přepravy materiálu v rámci dopravy vnitřní).

27

4.1.1 Automobily a automobilové dopravní soupravy

Vedle nákladních automobilů a automobilových přípojných vozidel určených pro silniční přepravu se v zemědělství uplatňují automobily, které jsou konstrukčním provedením vhodné pro pouţití vazemědělském terénu. Tato vozidla, odvozená od terénních nákladních automobilů nebo vojenských, se začal pouţívat název zemědělské nákladní automobily. Mimo nákladní automobily se také v zemědělství uplatňují i uţitková vozidla o uţitečné hmotnosti 500 aţ 2500 kg. Koncem minulého století se v zemědělství rozšiřovalo vyuţití nákladních automobilů, i ve vnitropodnikové dopravě. Tento trend zabezpečení dopravy v zemědělství byl přerušen zejména příchodem traktorových dopravních souprav, které se vyznačují vysokou výkonností, velkou uţitečnou hmotností (10 aţ 24t) a pouţitím traktorů s největší konstrukční rychlostí 40 km/h i vyšší. Tyto traktorové soupravy svojí výkonností, překonaly výkonnost doposud pouţívaných nákladních automobilů zejména na kratší přepravní vzdálenosti. Hranice vhodnosti traktorové a automobilové dopravy se povaţuje přepravní vzdálenost 8 aţ 12 km. V současné době lze pozorovat tendence, směřující k vyuţití nákladních automobilů v zemědělské vnitropodnikové dopravě, především jako nosiče účelových nástaveb a kontejnerů.

Obr. 4.1 rozdělení dopravních prostředků pouţívaných v zemědělské dopravě 28

4.1.1.1 Užitkové automobily

Uţitkové automobily jsou určeny pro dopravy osob, ale slouţí i k přepravě lehkých nákladů. Uţitečná hmotnost těchto automobilů 500 aţ 1000 kg je varianta osobních automobilů a pro uţitečné hmotnosti 1500 aţ 2500 kg jsou označována jako lehká uţitková vozidla. Velice rozšířená nabídka těchto vozidel je díky svoji variabilnosti a to z důvodu různého provedení, jako jsou vozidla pro dopravu osob, se skříňovými nástavbami, valníky apod. Pro volbu uţitkového automobilu jsou hlavními kritérii předpokládaná hmotnost a rozměry nákladu, zda se bude náklad přepravovat ve volném nebo zavřeném prostoru, terénní podmínky nasazení vozidla, předpokládané přepravní vzdálenosti apod.

Obr. 4.2 uţitkový automobil

4.1.1.2 Nákladní automobily

Nákladní automobily jsou v zemědělství spojovány se zásobováním zemědělských podniků a větších farem a dále s odbytem jejich výrobků. Není-li pro tyto automobily v zemědělském podniku vyuţití v průběhu celého roku, je lépe řešit tuto dopravu sluţbami. Pneumatiky, které mají velký kontaktní tlak na podloţku, přispívají k devastaci půdy, proto by neměly být silniční nákladní automobily pouţívány pro dopravu, kde vjíţ29

dějí na zemědělské pozemky. Jejichauplatnění lze v zemědělství vymezit, mimo dopravy vnější, na dopravu v diferencovaném dopravním systému, kde je překládkou na okraji pole rozdělen materiálový tok a část toku probíhá na poli a část je uskutečňována na polní cestě a silnici. Nákladní automobily lze rozdělit na vozidla určená pro rozváţku zboţí místní a oblastní dopravu a na automobily pouţívané na delší přepravní vzdálenosti. Tyto automobily jsou nejčastěji vybaveny motory o výkonu 180 aţ 350 kW. Sklápěcí provedení se pouţívá pro stavebnictví, těţební práce a se speciálními nástavbami k různým účelům. Pro dálkovou přepravu se pouţívajíaautomobily se jmenovitými výkony motoru aţ 500 kW.

Obr. 4.3 nákladní automobil

30

4.1.1.3 Nákladní automobily s výměnnými nástavbami

Na nákladní automobil pouţívaný v zemědělství, jsou kladeny poţadavky vyplývající z charakteru dopravy v zemědělství. Mezi nejdůleţitější poţadavky patří: nízký měrný tlak na zemědělskou půdu, vysoká průchodnost terénem, velká pruţnost motoru, konstrukce podvozku pro vyuţití výměnných účelových nástaveb, rychlost a snadnost jejich výměny a kabinaaumoţňující dobrý výhled především při loţných operacích uskutečňovaných za jízdy a vytvářející příjemné pracovní prostředí pro řidiče. Nákladní automobily s výměnnými nástavbami uvádí obr. 4.5

Obr. 4.5 Nákladní automobil s výměnnými nástavbami: A – podvozek, B – sklápěcí nástavba, C – velkoobjemová nástavba, D – cisterna, E – rozmetadlo hnoje, F – rozmetadlo chlévské mrvy

4.1.1.4 Tahače sedlových návěsů

Tahače sedlových návěsů jsou především určeny pro dálkovou dopravu. V zemědělství se mohou uplatnit v mezipodnikové dopravě ve spojení se sedlovými návěsy různého provedení, které znázorňuje obr. 4.6.

31

Obr. 4.6 A – tahač sedlových návěsů, B – sklápěč včetně velkoobjemové nástavby, C – fekální cisterna, D – návěs s podlahovým dopravníkem, E – vysokozdviţný přepravník tuhých průmyslových hnojiv, F – přepravník jadrných krmných směsí, G – přepravník hospodářských zvířat, H – přepravních traktorů a zemědělských strojů

Souprava tahače se sedlovým návěsem má oproti soupravě nákladního automobilu s přívěsem výhody velkého loţného objemu a velké uţitečné hmotnosti, dále pak zatíţení hnací nápravy coţ vede k lepším adhezním podmínkám hnacích kol, snadné a rychlé připojení sedlového návěsu k tahači, moţnost vyuţít sedlový návěs jako vyrovnávací sklad na místě překládky.

32

4.1.2 Traktorové dopravní soupravy

4.1.2.1 Traktory

Traktory jako energetické prostředky jsou předmětem stálého vývoje, jehoţ výsledkem jsou rozsáhlé moţnosti nastavení a přizpůsobení funkčních skupin pro konkrétní pracovní nasazení, coţ má vést k efektivnějšímu vyuţívání energie paliva a zvýšení kvality prováděných prací. Vzhledem k tomu, ţe se traktor pohybuje v prostředí s rozmanitými pracovními podmínkami, jejichţ silové účinky se přenáší hnacím ústrojím na spalovací motor, mění se tak reţim práce a s ním i spotřeba paliva. Proto došlo za poslední desetiletí v konstrukci k výraznému nárůstu regulačních uzlů řízených elektronikou, která dokáţe automatizovat řízení např. spalovacího motoru, převodových ústrojí, regulační hydrauliky. V posledním období se setkáváme u moderních konstrukcí traktorů také s nárůstem jejich pojezdové rychlosti. To předurčuje vyuţití traktorů nejen pro tahové práce, ale umoţňuje jejich širší a ekonomicky výhodnější nasazení v dopravě.

Obr. 4.7 Traktor jako energetický prostředek

33

Vzhledem k pouţití přípojných vozidel v zemědělském terénu, který se často vyznačuje velkou svaţitostí, má velký význam jejich stabilita, tj. odolnost proti převrţení. Ta závisí jednak na konstrukci vozidla (výšce těţiště, rozchodu kol, druhu řízení u přívěsů apod.), jednak na provozních podmínkách (příčný sklon jízdní trasy, rychlost jízdy, uloţení nákladu, poloměr zatáčky apod.). Obecně platí, ţe stabilita je tím větší, čím je niţší poloha těţiště vozidla včetně jeho nákladu a čím je větší rozchod kol. [1]

4.1.2.2 Traktorové přívěsy

Přívěs je přípojné vozidlo určené pro přepravu nákladu, které nemá vlastní energetický zdroj, je taţeno jiným, zpravidla motorovým, vozidlem (osobním automobilem, přívěsovým tahačem či traktorem). Na taţené vozidlo se na rozdíl od návěsu přenáší jen malá část hmotnosti přívěsu. V motorovém vozidlu, táhnoucí přívěs v běţném silničním provozu, bývá technickými prostředky zajištěno správné brzdění taţeného vozidla během jízdy i za klidu a dále elektrická signalizace (či elektrické napájení) skupinových svítilen umístěných na zadní části nebo obrysových světel na bocích přívěsu.

Obr. 4.8 traktorový přívěs

34

4.1.2.3 Traktorové návěsy

Návěs je přípojné nemotorové vozidlo, kde je část celkové hmotnosti přenášena na energetický prostředek. Dnes se návěsy pouţívají v nákladní silniční dopravě, díky velké loţné ploše a velké uţitečné hmotností. Po připojení návěsuak dopravnímu prostředku se z vozidel stane jízdní souprava. Výhodou návěsů oprotiapřívěsům je, ţe přenosem části své hmotnosti na traktor zatěţuje hnací nápravy traktoru, a tím zlepšuje jeho trakční vlastnosti. Přenos této hmotnosti na traktor je omezen povoleným zatíţením připojovacíhoazařízení traktoru. Velikost přenosu hmotnosti návěsu na traktor závisí také na poloze nápravy, nebo skupiny náprav na rámu návěsu. Je-li náprava umístěna pod těţištěm návěsu, je statický přenos hmotnosti nulový. Posouváním nápravy dozadu se přenos hmotnosti zvyšuje. Jízdní vlastnosti a ovladatelnost návěsové soupravy jsou oproti přívěsové soupravě lepší. Proto jsou také návěsové podvozky častěji pouţívány jako nosiče speciálních nástaveb. Nevýhodou návěsu je špatné manévrování (je-li návěs odpojen a je vybaven opěrným kolečkem), nebo i nemoţné (má-li opěrnou podpěru). Návěsy mají také menší svahovou dostupnost a musí mít vůči přívěsům větší tuhost rámu.

Nejdůleţitějšími konstrukčními a limitními ukazateli traktorového návěsu jsou zejména: -

uţitečná hmotnost,

-

uţitečný objem,

-

nejvyšší povolená rychlost,

-

dovolená svahová dostupnost,

-

základní rozměry (zejména šířka),

-

rozchod kol,

-

světlá výška. 35

Obr. 4.9 traktorový návěs

Překládací vůz se nejčastěji vyuţívá na polích o větší rozloze, kde je na souvratích velkoobjemový návěs a překládací vůz „odebírá“ od sklízecích mlátiček materiál, aby docházelo k co nejniţšímu zatěţování půdy. Po naplnění pomocí šnekového dopravníku plní velkoobjemový návěs. Tomuto způsobu dopravy se říká dělená doprava. Překládací vůz je vybaven flotačními pneumatikami s optimálním tlakem huštění, aby jeho působení na půdní strukturu bylo co nejmenší. K odvozu do skladu je vhodné pouţít dopravní soupravy, které jsou vybaveny pro jízdu po silnici. Můţe se jednat o nákladní automobily, ale také o traktorové soupravy s vyšším tlakem huštění v kolech návěsu, nebo se silničními pneumatikami. To zlepšuje ekonomiku dopravy a přitom dochází jen k minimálnímu zhutnění půdy.

Překládací vozy jsou v podstatě traktorové návěsy, které jsou řešeny úpravou přidáním překládacího šneku. Většinou se jedná o výměnu zadního čela za jiné s namontovaným šnekovým dopravníkem zajišťující překládku. 36

Další variantou je klasický překládací vůz, nebo jeho výměnná nástavba. K většímu vyuţití (a tedy i k sníţení jednotkových nákladů) můţe přispět výměnný systém, u kterého se překládací nástavba vymění například za cisternu nebo rozmetadlo.

Obr. 4.10 překládací vůz

5 ELEKTRONICKÉ SYSTÉMY V DOPRAVĚ 5.1 Palubní vážící systémy

Mimo poţadavky na efektivní hospodaření vyplývá také potřeba váţení v materiálových tocích z mnoha dalších důvodů. Jeden z nich, podloţený legislativně, je dán technickými poţadavky platné vyhlášky č. 341/2002 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Ta stanovuje největší povolené hmotnosti silničních vozidel a rozdělení 37

hmotnosti na nápravy, které se vztahují také na zemědělská vozidla, která jsou nasazena v silniční dopravě po veřejných komunikacích. Jelikoţ tomu tak převáţně bývá, neboť provoz zemědělských dopravních prostředků probíhá v kombinovaných polních a silničních podmínkách, jsou řidiči dopravních souprav a jejich provozovatelé za překročení těchto limitních ukazatelů zodpovědní. Aby nedocházelo k překročení povolených hmotností, bylo by nutno podrobit vozidlo před vjezdem na veřejnou komunikaci váţení. To je většinou nerealizovatelné, neboť materiálové toky začínají mnohdy na poli mimo dosah těchto vah. K dispozici jsou přenosné váhy, ale jejich nasazení není pracovně ani organizačně zvládnutelné při váţeníaojedinělých nákladů. Proto se zde, podobně jako i v jiných oblastech hospodářství vytváří prostor pro vyuţití tzv. palubníchaváţících systémů.

5.1.1 Vážící systémy na dopravních prostředcích

V nabídce mnohých firem je váţící zařízení pro zemědělské dopravní prostředky zatím převáţně na přání zákazníka. Přitom jeho umístění na návěsu je doprovázeno mnoho výhodami: -

zabezpečuje optimální vyuţití uţitečné hmotnosti materiálů, a tím příznivě ovlivňuje efektivnost dopravy,

-

zamezuje nadměrnému přetěţování, coţ se příznivě projevuje na ţivotnosti pneumatik,

-

omezení neproduktivní jízdy ke stacionární váze, coţ přináší úsporu nákladů,

-

zdokonaluje operativní plánování, tím ţe poskytuje přesné a okamţité informace,

-

zvyšuje bezpečnost dopravy dodrţováním technických poţadavků příslušné vyhlášky.

Palubní info systém se zkratkou BIS (Board Information Systém) skrývá váţící systém slouţící pro modelové řady Trailer firmy Strom Export. Původní zaloţení bylo na 38

pouţití hydraulických čidel, ale s přesnosti váţení byly problémy, zejména při změně venkovní teploty. Nyní se pouţívají čtyři tenzometrické snímače. Na rozdíl od obvyklého řešení nebyla u jiných dodavatelů váţící čidla vystavena zatíţení soustavně, ale jen v procesu vlastního váţení. To umoţňovalo hydraulické zvedací zařízení, které jako ostatní prvky systému byly zabudovány do rámu podvozku. Na jedné straně je zaručeno pouţití pro všechny vyměnitelné nástavby dodávané výrobcem, ale tím se na druhé straně poněkud ztrácí operativnost váţení. Nastane-li proces váţení, obsluha pomocí ručního hydraulického čerpadla zvedne korbu do polohy váţení a na displeji obsluţné jednotky odečte zjištěnou hmotnost. Zařízení umoţňuje samočinně zjistit rozdíl mezi čistou a hrubou hmotností zboţí. Jednotlivá váţení se ukládají do paměti a je moţné je zasílat do podnikového systému pro další zpracování. [1]

Obr. 5.1 váţící zařízení pro návěsy s výměnnými nástavbami

39

6 METODIKA MĚŘENÍ

Během měření byly sledovány jednotlivé parametry dopravních prostředků. Mezi parametry sledování byly:

6.1 Sledování spotřeby paliva dopravního prostředku

Spotřebované mnoţství paliva pro přepravu zrnin, přejezdů dopravního prostředku a otáčením na souvratích byla měřena tak, ţe nádrţ dopravního prostředku na začátku pracovního dne se dotankovala tankovací pistolí do plného stavu. Po dokončení celé měřené přepravy se nádrţ opět dotankovala tankovací pistolí do plného stavu.

Ze změřených hodnot se vypočítá spotřeba paliva [l.km-1, l.t-1]. 𝑆𝑃𝐻𝑀 =

𝑠𝑝𝑜𝑡 ř𝑒𝑏𝑜𝑣𝑎𝑛 é 𝑝𝑎𝑙𝑖𝑣𝑜 𝑢𝑗𝑒𝑡 á 𝑣𝑧𝑑 á𝑙𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡

[𝑙. 𝑘𝑚−1 ]

[6.1]

Vypočtení spotřeby paliva [ l.t-1] 𝑠𝑝𝑜𝑡 ř𝑒𝑏𝑜𝑣𝑎𝑛 é 𝑝𝑎𝑙𝑖𝑣𝑜

𝑚𝑄𝑡 = 𝑜𝑑𝑣𝑒𝑧𝑒𝑛 é 𝑚𝑛𝑜 ž𝑠𝑡𝑣í 𝑚𝑎𝑡𝑒𝑟𝑖 á𝑙𝑢 [𝑙. 𝑡 −1 ]

[6.2]

6.2 Doba cyklu

Doba trvání dopravního cyklu (obratu) byla měřena jednotlivě stopkami a byla sledována doba nakládky, vykládky, jízdy s nákladem a bez nákladu. Celkovou dobu dopravního cyklu lze vyjádřit vztahem:

Tdc =Tdn+Tdpn+Tdv+Tdp0 [h] 40

[6.3]

kde: -


-

Tdn = doba nakládky v dopravním cyklu [h]

-

Tdpn = doba jízdy s nákladem (přepravy materiálu) [h]

-

Tdv = doba vykládky v dopravním cyklu [h]

-

Tdp0 = doba jízdy bez nákladu [h]

Naměřené hodnoty byly zprůměrovány a tedy Tdc je brána jako průměrná doba cyklu.

6.3 Výkonnost dopravních prostředků

Výkonnost je dána mnoţstvím materiálu přepraveného za jednotku času. Tedy. 𝑊𝑑 =

𝐺𝑚 𝑇

[t.h-1]

[6.4]

Kde: Gm – hmotnost přepravovaného materiálu (t) T – doba přepravy materiálu (h)

Hmotnost přepravovaného materiálu byla změřena mostovými váhami a doba přepravy materiálu pomocí stopek.

6.4 Finanční náklady na přepravu zrnin

Podle spotřeby pohonných hmot l.km-1, l.t-1 dle kapitoly 6.1 a změřeného celkového času přepravy (mzdy řidičů) se náklady sečtou a tím se vypočítají finanční náklady na přepravu. Při výpočtu byla sledována průměrná cena pohonných hmot 36,20 Kč a mzda řidičů 100Kč.h-1.

41

Pro výpočet ceny Kč.km-1 pouţijeme vzorec 6.5. 𝑆𝑃𝐻𝑀 ∗𝐶𝑒𝑛𝑎 𝑃𝐻𝑀 +(𝑇𝑗 ∗𝑀ℎ ) 𝐶𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣 á 𝑢𝑗𝑒𝑡 á 𝑣𝑧𝑑 á𝑙𝑒𝑛𝑜𝑠𝑡

[Kč.km-1]

[6.5]

Kde: SPHM = Spotřebované palivo celkem Tj = Doba jízdy Mh = Hodinová mzda řidiče

Pro výpočet ceny Kč.t-1 pouţijeme vzorec 6.6 𝑆𝑃𝐻𝑀 ∗𝐶𝑒𝑛𝑎 𝑃𝐻𝑀 +(𝑇𝑗 ∗𝑀ℎ ) 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣 é 𝑜𝑑𝑣𝑒𝑧𝑒𝑛 é 𝑚𝑛𝑜 ž𝑠𝑡𝑣í 𝑚𝑎𝑡𝑒𝑟𝑖 á𝑙𝑢

[Kč.t-1]

[6.6]

6.5 Ujetá vzdálenost Měření vzdálenosti bylo prováděno odčítáním dat z tachometru dopravních prostředků během dopravních operací (jízda s nákladem, bez nákladu, na pole, z pole, při vysypání)

6.6 Rozměry ložného prostoru Rozměry loţného prostoru dopravních prostředků byly změřeny pomocí ocelového pásma a pomocí vnitřních rozměrů loţného prostoru (délka, šířka, výška) se vypočítal celkový loţný objem.

Cílem vyhodnocení bude doba jednoho cyklu (naloţení nákladu, odjezd, vyloţení nákladu, příjezd) dopravního prostředku, výkonnost dopravního prostředku (t.h-1, t.km-1), spotřeba nafty (l.km-1, l.t-1) a náklady na dopravu (Kč.km-1, Kč.t-1).

42

7 VLASTNÍ MĚŘENÍ

Pro praktickou část diplomové práce jsem sledoval nákladní automobily MAN TGM 26.330 s jednoramenným výměnným kontejnerem s uţitečnou hmotností 12 tun a LIAZ 150.261 s uţitečnou hmotností 9 tun. Traktory CASE PUMA 180, který odváţel zrniny upraveným velkoobjemovým přívěsem s uţitečnou hmotností 18tun a se spojenými traktorovými přívěsy 8 tun + 9 tun a traktor John Deere 6330 s traktorovým přívěsem o uţitečné hmotnosti 9 tun. Poslední sledované vozidlo byl tahač sedlových návěsů VOLVO FH 12 s velkoobjemovým sklopným návěsem s uţitečnou hmotností 33 tun. Měření probíhalo při sklizni zrnin v roce 2012. Pro jednotlivé porovnání jsem vybral 3 druhy zrnin, aby bylo moţné sledovat hmotnost odvezeného materiálu při stejném objemu, protoţe kaţdá zrnina má jinou objemovou hmotnost (Pšenice – 740kg.m3, Ječmen 715 kg.m3, Řepka 680 kg.m3), zvláště v roce 2012, kdy celkovou úrodu postihl suchý rok. Jednotlivá měření neprobíhala na stejném místě. Tabulka č. 7.1 znázorňuje základní údaje pro sledované dopravní prostředky. Tab. 7.1 Sledované dopravní prostředky a jejich parametry Souprava

Provozovatel dopravy

Tahač VOLVO FH 12 + návěs BENALU 33t

Kopuletý s.r.o

Rok výroby Výkon motoru dopravního dopravního prostředku prostředku

Ložné rozměry (d x š x v)

Užitečná hmotnost

Ložný objem

2003

500 hp

9600x2450x2100

33t

50m3

Traktor CASE PUMA 180 + spojené přívěsy Ing. Jan Patočka 8+9t

2009

218 hp

4940x2340x1000 4430x2340x880

17t

20,7m3

Traktor CASE PUMA 180 + velkoobjemový Ing. Jan Patočka přívěs 18t

2009

218 hp

8900x2450x1320

18t

28,8m3

Nákladní automobil LIAZ 150.261

AZOS, s.r.o Zakřany

1990

288 hp

4500x2450x1000

9t

11m3

JOHN DEERE 6330 + traktorový přívěs 9t

AZOS, s.r.o Zakřany

2005

130 hp

5000x2340x1000

9t

11,7m3

MAN TGM 26.330 + výměnný kontejner

Autodoprava Miroslav Šibor

2009

326 hp

6000x2450x1000

12t

14,7m3

43

Tab. 7.2 sklízecí mlátičky uţívané při měření a jejich parametry Sklízecí mlátička

Objem zásobníku [l]

Rychlost vysypávání [l.s-1]

Claas Lexion 450

8600

100

Claas Mega 370

8200

100

New Holland CX8080

10500

110

New Holland CX880

10500

110

Fortschritt E517

5500

43

Pro jednotlivé dopravní prostředky byly pouţity jiné sklízecí mlátičky, jejich parametry týkající se objemu zásobníků a rychlosti vysypávání jsou popsány v tabulce 7.2. Tyto parametry bylo důleţité sledovat zejména pro dobu cyklu, tedy i celkové doby jízdy.

Tab. 7.3 Změřené hodnoty pro sledované prostředky při sklizni pšenice Dopravní prostředek

Hmotnost odvezeného materiálu [t]

celková ujetá vzdálenost [km]

Spotřebované palivo [l]

Počet jízd

Celková doba jízdy [h]


44,776

207,2

98

4

4,63


32,879

87

29,2

4

2,94

LIAZ 150.261

21,158

68

18,36

3

1,35

39,638

67

22,9

2

3,74

15,088

35

12,7

1

0,85

62,007

84

30,4

2

1,28

CASE PUMA 180+ velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA 180 + spojené přívěsy 8+9t Tahač VOLVO FH 12 + návěs BENALU 33t

Tabulka 7.3 znázorňuje hodnoty, které byly naměřeny při sklizni pšenice a tabulka 7.4 délku jedné trasy, po které odváţely náklad a pouţité sklízecí mlátičky pro jejich nakládku.

44

Tab. 7.4 Trasy a pouţité sklízecí mlátičky při sklizni pšenice Dopravní prostředek

Trasa

Délka trasy

Sklízecí mlátička


Maršov - Křižanov a zpět

50 km

Claas Lexion 450


Zakřany - Ivančice a zpět

20 km

Claas Mega 370, Claas Lexion 450

LIAZ 150.261

Zakřany - Ivančice a zpět

20 km


Újezd u Rosic - Neslovice a zpět

32 km

Fortschritt E517

Újezd u Rosic - Neslovice a zpět

32 km

Fortschritt E517

Vysoké Popovice - Ivančice a zpět

36 km

New Holland CX880, New Holland CX8080

CASE PUMA 180 + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA 180 + spojené přívěsy 8+9t Tahač VOLVO FH 12 + návěs BENALU 33t

Tabulka 7.5 znázorňuje hodnoty, které byly naměřeny při sklizni ječmene a tabulka 7.6 délku jedné trasy, po které odváţely náklad a pouţité sklízecí mlátičky pro jejich nakládku.

Tab. 7.5 Změřené hodnoty pro sledované prostředky při sklizni ječmene Hmotnost odvezeného Dopravní prostředek materiálu [t]

celková ujetá Spotřebované vzdálenost palivo [l] [km]

Počet jízd

Celková doba jízdy [h]


31,29

154,2

69,4

3

3,71


31,221

163

48,6

4

3,86

LIAZ 150.261

32,754

201

53,9

5

3,93

51,002

154

79,8

3

3,48

28,465

78

26,2

2

2,25

CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t

45

Tab. 7.6 Trasy a pouţité sklízecí mlátičky při sklizni ječmene Dopravní prostředek

Trasa

Délka trasy



Maršov - Křižanov a zpět

50 km

Claas Lexion 450


Příbram na Moravě - Ivančice a zpět

36 km


LIAZ 150.261


36 km



36 km

Fortschritt E517


36 km

Fortschritt E517

CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t

Tabulka 7.7 znázorňuje hodnoty, které byly naměřeny při sklizni řepky a tabulka 7.8 délku jedné trasy, po které odváţely náklad a pouţité sklízecí mlátičky pro jejich nakládku.

Tab. 7.7 Změřené hodnoty pro sledované prostředky při sklizni řepky Hmotnost odvezeného Dopravní prostředek materiálu [t]

celková ujetá Celková Spotřebované vzdálenost Počet jízd doba palivo [l] [km] jízdy [h]


29,599

109

31,8

4

3,35

LIAZ 150.261

20,771

91

25

3

1,45

34,952

248

79,8

2

4,56

23,05

163

51,8

2

4,47

49,536

152

45,6

2

2,8

CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH 12 + návěs BENALU 33t

46

Tab. 7.8 Trasy a pouţité sklízecí mlátičky při sklizni řepky Dopravní prostředek

Trasa

Délka trasy



Babice u rosic - Ivančice a zpět

21 km


LIAZ 150.261

Babice u rosic - Ivančice a zpět

21 km


Příbram na Moravě - Krahulov a zpět

80 km

Fortschritt E517

Příbram na Moravě - Krahulov a zpět

80 km

Fortschritt E517

Rapotice - Krahulov a zpět

70 km

New Holland CX880, New Holland CX8080

CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 8+9t CASE PUMA 180 + spojené přívěsy 8+9t Tahač VOLVO FH 12 + návěs BENALU 33t

8 VÝSLEDKY MĚŘENÍ Při hodnocení zvolených parametrů při sklizni zrnin (pšenice, ječmen, řepka) budu vycházet z metodiky měření uvedené v kapitole 6 a přitom sledované hodnoty zapisovat do tabulek a z výsledků vytvářet grafy. V závěru budu porovnávat výsledky měření.

8.1 Spotřeba paliva Dle metodiky v kapitole 6.1 a dle vzorců 6.1 vypočteme spotřebu [l.km-1] a pomocí vzorce 6.2 spotřebu paliva [l.t-1].

47

Tab. 8.1 spotřeby nafty pro odvoz pšenice Dopravní prostředek

hmotnost ujetá spotřebované odvezeného vzdálenost palivo [l] materiálu [t] [km]

spotřeba nafty na tunu [l.t-1]

[l.km-1]

MAN TGM 26.330

44,776

207,2

98

2,19

0,47

John Deere + přívěs 9t

32,879

87

29,2

0,89

0,34

LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t

21,158

68

18,36

0,87

0,27

39,638

67

22,9

0,58

0,34

15,088

30

10,2

0,68

0,34

62,007

84

30,4

0,49

0,36

2,50 MAN TGM 26.330 Spotřeba paliva [l.t-1]

2,00


1,50

LIAZ 150.261

1,00

CASE PUMA + velkoobjemový přívěs

0,50

CASE PUMA + spojené přívěsy VOLVO FH12

0,00 Dopravní prostředek

Obr. 8.1 Graf porovnání spotřeby nafty dopravních souprav pro odvoz pšenice [l.t-1]

Při porovnání spotřeb paliva u odvozu pšenice byla spotřeba [l.t-1] nejniţší pro VOLVO FH12 (0,49 l.t-1) a nejvyšší pro MAN TGM 26.330 (2,19 l.t-1).

48

Tab.8.2 spotřeby nafty pro odvoz ječmene Dopravní prostředek MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t

hmotnost odvezeného materiálu [t]

ujetá vzdálenost [km]

spotřebované palivo [l]


spotřeba nafty [l.km-1]

31,29

154,2

69,4

2,22

0,45

31,221

163

48,6

1,56

0,30

32,754

201

53,9

1,65

0,27

51,002

154

79,8

1,56

0,52

28,465

78

26,2

0,92

0,34

2,50 MAN TGM 26.330

Spotřeba paliva [l.t-1]

2,00

John Deere + přívěs

1,50

LIAZ 150.261 1,00 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs

0,50

CASE PUMA + spojené přívěsy


Obr. 8.2 Graf porovnání spotřeby nafty dopravních souprav pro odvoz ječmene [l.t-1]

Při porovnání spotřeb paliva u odvozu ječmene byla spotřeba [l.t-1] nejniţší pro Case Puma 180 se spojenými přívěsy (0,92 l.t-1) a nejvyšší pro MAN TGM 26.330 (2,22 l.t-1).

49

Tab. 8.3 spotřeby nafty pro odvoz řepky Dopravní prostředek John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t


ujetá vzdálenost [km]

spotřebované palivo [l]


l.km-1

29,559

109

31,8

1,08

0,29

20,771

91

25

1,20

0,27

34,952

248

79,8

2,28

0,32

23,05

163

51,8

2,25

0,32

49,536

152

45,6

0,92

0,30

2,50


Spotřeba paliva [l.t-1]

2,00

LIAZ 150.261

1,50


1,00


0,50

VOLVO FH12


Obr. 8.3 Graf porovnání spotřeby nafty dopravních souprav pro odvoz řepky [l.t-1] Při porovnání spotřeb nafty u odvozu řepky byla spotřeba [l.t-1] nejniţší pro VOLVO FH 12 s velkoobjemovým návěsem (0,92 l.t-1) a nejvyšší pro traktor Case Puma 180 s velkoobjemovým přívěsem (2,28 l.t-1).

50

8.2 Výkonnosti Výkonnost dopravního prostředku Wd jiţ byla popsána v metodice měření. Pomocí vzorce 6.4 vypočteme výkonnost dopravního prostředku [t.h-1].

Tab. 8.4 Výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz pšenice [t.h-1] Dopravní prostředek MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t


doba jízdy [h]

Výkonnost dopravního prostředku[t.h-1]

44,776

4,63

9,67

32,879

2,93

11,22

21,158

1,35

15,67

39,638

3,74

10,60

15,088

0,85

17,75

62,007

1,28

48,44

Výkonnost dopravního prostředku [t.h-1]

60,00

MAN TGM 26.330

50,00 John Deere + přívěs 40,00 LIAZ 150.261 30,00 20,00

CASE PUMA + velkoobjemový vlek

10,00


0,00

VOLVO FH12 Dopravní souprava

Obr. 8.4 Graf porovnání výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz pšenice [t.h-1] Výkonnost při odvozu pšenice byla nejvyšší u soupravy VOLVO FH12 + návěs Benalu 33t, nejniţší u vozidla MAN TGM 26.330.

51

Tab. 8.5 Výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz ječmene [t.h-1] Dopravní prostředek MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t


doba jízdy [h]


31,29 31,221 32,754

3,71 3,86 3,93

8,43 8,09 8,33

51,002

3,48

14,66

28,465

2,25

12,65


16,00 14,00 MAN TGM 26.330

12,00


10,00 8,00

LIAZ 150.261

6,00 4,00


2,00


0,00 Dopravní souprava

Obr. 8.5 Graf porovnání výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz ječmene [t.h-1]

Výkonnost při odvozu ječmene byla nejvyšší u traktoru Case Puma 180 s velkoobjemovým přívěsem 18t, nejniţší u traktoru John Deere 6330 s traktorovým přívěsem 9t.

52

Tab. 8.6 Výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz řepky [t.h-1] Dopravní prostředek John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t


doba jízdy [h]

Výkonnost dopravního prostředku[t.h-1]

29,559 20,771

3,35 1,45

8,82 14,32

34,952

4,56

7,66

23,05

4,47

5,16

49,536

2,8

17,69

20,00


18,00 16,00 John Deere + přívěs

14,00 12,00

LIAZ 150.261

10,00


8,00

CASE PUMA + spojené přívěsy 6,00 VOLVO FH12

4,00 2,00 0,00 Dopravní souprava

Obr. 8.6 Graf porovnání výkonnosti dopravních prostředků pro odvoz řepky [t.h-1]

Při odvozu řepky byla výkonnost nejvyšší u soupravy VOLVO FH12 + návěs Benalu 33t, nejniţší u traktoru Case Puma 180 se spojenými přívěsy 8+9t.

53

8.3 Dopravní cyklus Doba cyklu je popsána v kapitole 6.2, pomocí vzorce 6.3 vypočteme dobu cyklu.

Tab. 8.7 Doba cyklu dopravních prostředků pro odvoz pšenice [h] Dopravní prostředek

Doba jízdy bez Doba cyklu nákladu Tdp0 [h] [h] 0,5 1,253 0,306 0,836 0,15 0,459

Doba nakládky Doba vykládky Doba jízdy s Tdp [h] Tdv [h] nákladem Tdpn [h]

MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový vlek 18t

0,04 0,03 0,026

0,083 0,11 0,033

0,63 0,39 0,25

0,16

0,16

1,11

0,66

2,09

CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t

0,115

0,21

0,58

0,53

1,435

0,11

0,12

0,36

0,275

0,865

Tab. 8.8 Doba cyklu dopravních prostředků pro odvoz ječmene [h]

0,083

Doba jízdy s nákladem Tdpn [h] 0,58

Doba jízdy bez nákladu Tdp0 [h] 0,51

0,029 0,025

0,12 0,034

0,75 0,38

0,7 0,33

1,60 0,77

0,13

0,16

0,45

0,33

1,07

0,11

0,2

0,46

0,34

1,11

Doba nakládky Tdp [h]

Doba vykládky Tdv [h]

MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t

0,042

CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t

Dopravní prostředek

54

Doba cyklu [h] 1,22

Tab. 8.9 Doba cyklu dopravních prostředků pro odvoz řepky [h]

John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t

0,029 0,027

0,11 0,033

Doba jízdy s nákladem Tdpn [h] 0,45 0,28

0,17

0,15

1,17

1,02

2,51

CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t

0,09

0,21

1,11

1,03

2,44

0,09

0,13

0,66

0,61

Doba nakládky Doba vykládky Tdp [h] Tdv [h]

Dopravní prostředek

Doba jízdy bez Doba nákladu Tdp0 cyklu [h] [h] 0,31 0,899 0,21 0,55

1,49

U dob cyklu byly rozhodujícím článkem doby nakládky, kdy byly pouţity jiné sklízecí mlátičky a doby jízdy. Nejvhodnějšími prostředky byly nákladní automobily hlavně díky své vyšší přepravní rychlosti a zejména u soupravy Volvo FH12 se sklopným návěsem Benalu díky jeho většímu objemu.

8.4 Finanční náklady na přepravu Pro výpočet finančních nákladů pouţijeme metodiku kapitoly 6.4 a vzorce 6.5 pro výpočet nákladů [Kč.km-1] a vzorec 6.6 pro výpočet nákladů [Kč.t-1].

Tab. 8.10 Finanční náklady dopravních prostředků pro odvoz pšenice [Kč.km-1] a [Kč.t-1] Dopravní prostředek

Spotřebované Doba jízdy [h] palivo [l]

Hmotnost odvezeného materiálu [t]

Ujetá Kč.km-1 Kč.t-1 vzdálenost [km]

MAN TGM 26.330

98

4,63

44,776

207,2

19,36

89,57


29,2

2,93

32,879

87

15,52

41,06

LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12 + Benalu 33t

18,36

1,35

21,158

68

11,76

37,79

22,9

3,74

39,638

67

17,95

30,35

10,2

0,85

15,088

30

15,14

30,11

30,4

1,28

62,007

84

14,62

19,81

55

90 Kč/měrná jednotka

80 70 60 50 40 30 20 Kč/km

10 0

Kč/t

Obr. 8.7 Graf porovnání nákladů sledovaných souprav pro odvoz pšenice Při přepravě pšenice byly nejvyšší náklady [Kč.km-1] u nákladního automobilu Man TGM 26.330 a nejniţší u nákladního automobilu Liaz 150.261. Náklady [Kč.t-1] byly nejvyšší u nákladního automobilu Man TGM 26.330 a nejniţší u soupravy Volvo FH12 s návěsem Benalu 33t.

Tab. 8.11 Finanční náklady dopravních prostředků pro odvoz ječmene [Kč.km-1] a [Kč.t-1] Doba jízdy [h]


Ujetá vzdálenost [km]

69,4

3,71

31,29

154,2

18,70

92,15

48,6

3,86

31,221

163

13,16

68,71

53,9

3,93

32,754

201

11,66

71,57

79,8

3,48

51,002

154

21,02

63,46

26,2

2,25

28,465

78

15,04

41,22

spotřebované Dopravní prostředek palivo [l] MAN TGM 26.330 John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8;9t

56

Kč.km-1 Kč.t-1

90 Kč/měrná jednotka

80 70 60 50 40 30 20

Kč/km

10

Kč/t

0

Obr. 8.8 Graf porovnání nákladů sledovaných souprav pro odvoz ječmene Při přepravě ječmene byly náklady [Kč.km-1] nejvyšší u traktoru Case Puma 180 + velkoobjemový přívěs a nejniţší u nákladního automobilu Liaz 150.261. Náklady [Kč.t-1] byly nejvyšší u nákladního automobilu Man TGM 26.330 a nejniţší u soupravy Volvo FH12 s návěsem Benalu 33t

Tab. 8.12 Finanční náklady dopravních prostředků pro odvoz řepky [l.km-1] a [l.t-1] Dopravní prostředek John Deere + přívěs 9t LIAZ 150.261 CASE PUMA + velkoobjemový přívěs 18t CASE PUMA + spojené přívěsy 8+9t VOLVO FH12

spotřebované Doba jízdy palivo [l] [h]

hmotnost Ujetá vzdálenost odvezeného Kč.km-1 [km] materiálu [t]

Kč.t-1

31,8

3,35

29,559

109

13,63

50,28

25

1,45

20,771

91

11,54

50,55

79,8

4,56

34,952

248

13,49

95,70

51,8

4,47

23,05

163

14,25

100,74

45,6

2,8

49,536

152

12,70

38,98

57

Kč/měrná jednotka

100 80 60 40 Kč/km

20

Kč/t 0

Obr. 8.9 Graf porovnání nákladů sledovaných souprav pro odvoz řepky

Při přepravě řepky byly nejvyšší náklady [Kč.km-1] u traktoru Case Puma 180 se spojenými přívěsy 8+9t a nejniţší u nákladního automobilu Liaz 150.261. Náklady [Kč.t-1] byly nejvyšší také u traktoru Case Puma 180 se spojenými přívěsy 8+9t a nejniţší u soupravy Volvo FH12 s návěsem Benalu 33t.

9 ZÁVĚR

Při odvozu všech měřených zrnin byla nejniţší spotřeba paliva l.km-1 u vozidla Liaz 150.261, ale spotřeba paliva l.t-1 byla nejniţší pro vozidlo VOLVO FH12, z důvodu velkého loţného objemu a tím velké hmotnosti odvezeného materiálu. Ve výkonnostech bylo VOLVO FH 12 také nejvhodnější souprava při odváţení zrnin, na výsledku se nejvíce podílela průměrná rychlost dopravního prostředku a mnoţství odvezeného materiá58

lu. U dopravního cyklu tvořil největší rozdíl doba nakládky vozidla. Např. traktor CASE PUMA 180 + přívěsy (spojené, velkoobjemový) byl plněn sklízecí mlátičkou Fortschritt E517, kde rychlost vysypání výloţníku činila 43 l.s-1 a objem zásobníku je 5.500 l. Naproti tomu souprava Volvo FH12 s návěsem Benalu 33t byla plněna sklízecími mlátičkami New Holland CX880 a CX8080, kde rychlost vysypání kaţdého činila 110 l.s-1 a objemy zásobníků obou jsou 10.500 l. Další rozdíl měla také průměrná rychlost vozidla a typ trasy (terén, stoupání), po které se dopravní vozidlo pohybovalo. Finanční náklady Kč.km-1, Kč.t-1 pro odvoz zrnin byly průměrně nejniţší u nákladních automobilů a a nejvyšší u traktorových souprav. Podobně jako u spotřeby paliva mělo vozidlo LIAZ 150.261 nejniţší náklady Kč.km-1, ale náklady Kč.t-1 byly nejniţší pro vozidlo VOLVO FH 12, kde podobně jako u spotřeby bylo výhodou velký loţný objem a vyšší průměrná rychlost. Z výsledků měření jsem došel k závěru, ţe při sklizni a přepravě zrnin na delší vzdálenosti se vyplatí pouţití nákladních automobilů, zejména velkoobjemových nástaveb s vyuţitím tahače sedlových návěsů. Jejich velký loţný prostor a vyšší přepravní rychlost umoţňují přepravit větší mnoţství a tím i hmotnost materiálu při niţší časové a finanční náročnosti. V celém zemědělství se směřuje k větší ochraně ţivotního prostředí, snazší obsluze a také ke sníţení jednotkových nákladů. V přímé dopravě je patrný přechod k návěsům s velkým loţným objemem, které přepravují velké mnoţství materiálu najednou. Lze ale najít i jiné finančně zajímavé alternativy, nevyţadující nákup nových strojů. Na trhu se objevují dopravní systémy, umoţňující spojení traktorů s klasickými sedlovými návěsy pro nákladní automobily. Pořízení starších sedlových návěsů není natolik finančně náročné a jejich objem je značný.

59

10 POUŽITÁ LITERATURA

[1] SYROVÝ, Otakar. Doprava v zemědělství. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2008, 248 s. ISBN 978-80-86726-30-4. [2] KAMPF, Rudolf a Jiří KOLÁŘ. Doprava a přeprava I: studijní opora pro kombinované studium : bakalářský studijní program. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2012, 1 CD-ROM. ISBN 978-80-7468-017-5. [3] KAMPF, R. - KOLÁŘ, J. - ŠVAGR, P. Logistika a informační systémy. In LOGI 2011 - Conference Proceeding. Brno: Tribun EU, 2011. s. 149-155. ISBN 978-80-2630094-6. [4] STODOLA, Josef, Josef MAREK a Jan FURCH. Logistika: studijní opora pro kombinované studium : bakalářský studijní program. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 337 s. ISBN 978-80-7375-071-8. [5] PERNICA, Petr. Logistika: Aktivní prvky. 1.dotisk. Praha: VŠE, 1996, 345 s. ISBN 80-707-9808-4. [6] PERNICA, Petr. Logistika: Pasívní prvky. dotisk 1.vyd. Praha: VŠE, 1995, 144 s. ISBN 80-707-9316-3. [7] KIC, Pavel. Dopravní a manipulační stroje. Praha: Powerprint, 2008, 44 s. [8] SYROVÝ, Otakar, et al. Racionalizace manipulace s materiálem v zemědělství. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1983. 425 s. [9] POLÁK, Jaromír; PAVLISKA Jiří; SLÍVA Aleš. Dopravní a manipulační zařízení I. Ostrava : Vysoká škola báňská. 2006. 106 s. [10] BEZDĚKOVSKÝ, M, NEVORAL J, a J ŠKUBNA. Stroje a zařízení v rostlinné výrobě. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. [11] SYROVÝ, Otakar. Racionální dopravní systémy. Praha: Profi Pres s.r.o, 2007.

60

Internetové stránky: [12]

AGROWEB: Pouţití mobilních strojních zařízení. Použití mobilních strojních

zařízení [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Pouzitimobilnich-strojnich-zarizeni__s1703x61688.html [13]

AGROWEB: Doprava břemen a manipulačních jednotek. [online]. [cit. 2013-

04-10]. Dostupné z: http://www.agroweb.cz/Doprava-bremen-a-manipulacnichjednotek__s1673x59731.html [14]

AGROMEX: Překládací vozy – jednoduché řešení pro období ţní. [online]. [cit.

2013-04-11]. Dostupné z: http://www.agromex.cz/d198-prekladaci-vozy.html [15]

CRS MARKETING: Překládací vozy. [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:

http://www.crs-marketing.cz/produkty/prekladaci-vozy [16]

WIKIPEDIE: Přívěs. [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADv%C4%9Bs

61

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA DIPLOMOVÁ PRÁCE

Recommend Documents