MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2010
JAKUB BUCHTA
-1-
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Návrh sběrného dvora v návaznosti na analýzu složení KO Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Bohdan Stejskal, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Jakub Buchta, DiS.
Brno 2010 -2-
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh sběrného dvora v návaznosti na analýzu složení KO vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MENDELU.
dne..................................................... podpis................................................
-3-
Poděkování
Chtěl bych poděkovat všem lidem dobré vůle, kteří mě celou dobu podporovali ve studiu. Zejména bych chtěl vyjádřit své poděkování vedoucímu diplomové práce panu Ing. Bohdanovi Stejskalovi, Ph.D.
-4-
Abstrakt
Diplomová práce je zaměřena na analýzu komunálních odpadů v obci Lužice a návrh sběrného dvora. Práce zahrnuje vývoj odpadového hospodářství v letech 2001 – 2008. Formou tabulek a grafů je porovnáno množství plastů, skla, papíru, kovů, nebezpečných odpadů, stavebních odpadů a tuhého komunálního odpadu. Analýza všech složek komunálního odpadu pak slouží k navržení nového sběrného dvora, protože stávající sběrný dvůr je již nevyhovující. Předpokládá se, že nový sběrný dvůr přispěje k ještě lepšímu fungování odpadového hospodářství v obci Lužice a omezí se tím vznik černých skládek na katastrálním území obce.
Klíčová slova: odpad, sběrný dvůr, papír, sklo, plast, kovy, nebezpečný odpad, komunální odpad.
Abstract
Graduation work is focused on an analysis of municipal wastes in the village Lužice and design the dumping yard. The graduation work contains development of waste management in years 2001 – 2008. The amount of plastics, glass, papers, metals, dangerous wastes and municipal waste is compared there in the form of tables and graphs. Analysis of all component of municipal waste is then used for designing a new dumping yard, because the existing dumping yard is already inadequate. It is expected that the new dumping yard will contribute to further improving the functioning of waste management in the village Lužice and the amount of black dump in cadastral area will be eliminated.
Key words: waste, dumping yard, paper, glass, plastics, metals, dangerous waste, municipal waste
-5-
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 8 2 NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM .......................................................... 9 2.1 Vlastnosti komunálního odpadu ......................................................................... 9 2.2 Charakteristika komunálního odpadu ................................................................... 11 2.3 Hospodaření s odpady........................................................................................... 14 2.4 Sběr a svoz ............................................................................................................ 17 2.5 Odstranění komunálních odpadů .......................................................................... 17 2.6 Sběr využitelných a nebezpečných složek komunálních odpadů ......................... 19 2.6.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu ............................ 19 2.6.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů ................................. 21 3 ČINNOST OBCÍ.......................................................................................................... 27 3.1 Povinnosti původce odpadů .................................................................................. 27 3.2 Oddělený sběr ....................................................................................................... 27 3.3 Evidence o odpadech ............................................................................................ 28 3.4 Systém EKO-KOM............................................................................................... 28 3.5 Hlavní cíle pro hospodaření s odpady v obcích .................................................... 29 3.5.1 Oblast životního prostředí.............................................................................. 29 3.5.2 Oblast hospodářská ........................................................................................ 29 3.5.3 Oblast výchovná ............................................................................................ 29 4 SROVNÁNÍ MNOŽSTVÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ODPADŮ ........................... 30 4.1 Papír ...................................................................................................................... 31 4.2 Plast....................................................................................................................... 31 4.3 Sklo ....................................................................................................................... 32 4.4 Kovy...................................................................................................................... 32 4.5 Kompozitní obaly ................................................................................................. 33 4.6 Komunální odpad.................................................................................................. 33 4.7 Nebezpečný odpad ................................................................................................ 34 4.8 Stavební odpad...................................................................................................... 34 4.9 Ostatní ................................................................................................................... 35 5 ANALÝZA DRUHŮ A MNOŽSTVÍ ODPADŮ, KTERÉ JE VHODNÉ UKLÁDAT NA SBĚRNÝ DVŮR...................................................................................................... 36 5.1 Druhy ukládaných odpadů .................................................................................... 36 5.2 Množství ukládaného odpadu ............................................................................... 37 6 IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ PROVOZU SBĚRNÉHO DVORA A NÁVRH JEJICH ŘEŠENÍ ............................................................................................................. 38 -6-
7 NÁVRH SBĚRNÉHO DVORA.................................................................................. 42 8 DISKUZE .................................................................................................................... 45 9 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 46 10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ...................................................................... 47 11 SEZNAM OBRÁZKŮ:.............................................................................................. 48 12 SEZNAM TABULEK: .............................................................................................. 49 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 50
-7-
1 ÚVOD Odpady provázejí člověka ve všech činnostech jeho života. Odpady zde tedy byly, jsou a budou tu s námi i nadále. Společnost se za posledních 50 let změnila a doslova chrlí tuny odpadů, které většinou končí na skládkách nebo ve spalovnách. Musíme si ale uvědomit, že odpad může být i surovinou, pokud bude kvalitně vytříděn. Budeme-li tedy odpady třídit, získáme cennou surovinu, která může nahradit primární suroviny. Přepracováním odpadu na suroviny ulevíme životnímu prostředí vlastně dvakrát, odpad není zneškodňován, ale přepracován na druhotnou surovinu, a pak ušetříme primární suroviny, které jsou z velké části neobnovitelným zdrojem. Vybudováním sběrných dvorů se vytvoří další stupeň v třídění odpadů. Diplomová práce je rozdělena do sedmi kapitol, z nichž první dvě jsou zaměřeny na teorii a dalších pět na praktickou část. V druhé kapitole „Nakládání s komunálním odpadem“ je uvedeno, jaké jsou vlastnosti komunálního odpadu, priority hospodaření s odpady, způsob zacházení s odpady, jejich třídění, svoz a odstraňování. Ve třetí části „Činnost obcí“ je popsáno, co by obce měly dělat a co dělají s odpady. Ve čtvrté – praktické části „Vyhodnocení množství odpadů za roky 2001-2008“ je srovnáno množství jednotlivých druhů odpadů, které se produkují na území obce Lužice. V páté kapitole jsou uvedeny odpady a jejich předpokládané množství, které se budou ukládat na nově vybudovaný sběrný dvůr. V šesté kapitole jsou rozvedeny problémy současného sběrného dvora a jejich následné řešení, díky vybudování nového. Sedmá, poslední kapitola, pak obsahuje vlastní návrh sběrného dvora a jejího vybavení. Diplomová práce z části navazuje na moji bakalářskou práci s názvem Analýza skladby komunálního odpadu v regionu Hodonín.
-8-
2 NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM 2.1 Vlastnosti komunálního odpadu Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (zákon č. 185/2001). Komunální odpad je směs různých druhů odpadů, které pocházejí z rozličných činností na katastrálním území obce. Tyto činnosti souvisejí zejména s provozem domácností a službami, které zajišťuje obec pro své občany (údržba zeleně, péče o hřbitovy, údržba ulic, odpadkové koše). Převážnou část komunálního odpadu tvoří domovní odpad, což je hlavně odpad z domácností a z činností spojených s úklidem těchto objektů. Složení domovního odpadu Analýza domovního odpadu umožňuje obcím rozhodovat, jak s ním nakládat, jaké je zastoupení hlavně využitelných složek a způsob nakládání se směsným komunálním odpadem. V praxi nejdou stanovit univerzální ukazatele o skladbě domovních odpadů. Složení se liší hlavně podle typu zástavby (tab.1 a tab.2). Dále závisí na životním stylu, vlastnictví zahrady, věkovém rozložení obyvatel, infrastruktuře aj. Popis zástaveb: [4] Sídlištní zástavba – zástavba panelových bytových domů vytápěných většinou centrálním dálkovým vytápěním. Smíšená zástavba – zástavba starších bytových domů vytápěných kamny nebo etážovým topením. Většinou v historických nebo starších městských čtvrtích. Vesnická zástavba – zástavba rodinných domků se zahradami v obcích, případně okrajových částech měst.
-9-
Tab.1 Skladba domovního odpadu v různých zástavbách [4] Látková skupina papír a lepenka plasty sklo kovy bioodpad zbytek
sídlištní 22,5 15,3 7,7 3,2 18,9 32,5
Typ zástavby (v hmot. %) smíšená 25,6 18 7,6 3,1 17,3 28,4
vesnická 7,6 9 8,9 4,5 6,3 63,7
Tab.2 Ukazatele skladby komunálního odpadu[4]
Látková skupina
papír, lepenka plasty sklo kovy bioodpad textil minerální odpad nebezpečný odpad spalitelný odpad zbytek Celkem
Roční podíl látkových skupin v odpadu přepočtený na obyvatele [kg] sídlištní smíšená vesnická sídlištní zástavba měst zástavba zástavba zástavba velkých měst menších měst 35 29 40 15 22 22 28 18 14 9 12 18 5 4 5 9 28 25 27 12 9 8 8 4 3 1 3,5 8 1 1 0,5 1 19 9 11 12 20 22 21 101 156 130 156 198
Charakteristika některých látkových skupin: •
minerální odpad tvoří zbytky keramiky a kameny
•
nebezpečný odpad představují zbytky nátěrových hmot a domácí chemie, léky a baterie
•
spalitelný odpad tvoří převážně použité hygienické potřeby, dále dřevo, pryž, kůže, korek
•
zbytek tvoří převážně biologicky rozložitelné (spalitelné) odpady, ve vesnické zástavbě je nezanedbatelný podíl popela a zbytků uhlí.
Složení odpadu se neustále mění. Dochází k výraznému nárůstu množství plastových a papírových odpadů, poklesl podíl popelovin. Do budoucna lze očekávat ještě větší nárůst plastů, papíru a kombinovaných obalů, na vesnicích opětovné zvýšení popelovin.
- 10 -
2.2 Charakteristika komunálního odpadu Komunální odpad je směsice různých druhů odpadů s rozličnými fyzikálněchemickými vlastnostmi, které nám předurčují, jak nakládat s tímto odpadem v souladu s obecně uznávanou hierarchií odpadového hospodářství (viz obr 1). Komunální odpad tvoří následující skupiny: •
domovní odpad a obalový odpad
•
biologický odpad
•
nebezpečný odpad
•
objemný odpad
•
kaly ze septiků a jiných zařízení
•
uliční smetky a odpad z tržišť
•
živnostenský odpad
Domovní odpad a obalový odpad Prioritou je předcházet jeho vzniku a třídit odpad již v domácnostech, v obcích shromažďovat odděleně a zajistit jejich předání k oddělenému zpracování. Za využitelné odpady se dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech považují: •
papír a lepenka
•
sklo
•
BRO z kuchyní a stravoven
•
dřevo
•
plasty
•
kovy
Za využitelné složky ve vztahu k zákonu č. 477/2001 Sb., o obalech se považují: •
papír a lepenka
•
nápojové kartony z vrstvených materiálů
•
sklo
•
plasty
•
kovy
- 11 -
Biologicky rozložitelný komunální odpad Tuto skupinu odpadu tvoří odpady ze zahrad a parků či zbytky z kuchyní, které podléhají biologickému rozkladu. Jedná se především o odpady z údržby sadů a parků, veřejné zeleně, travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů. V katalogu odpadů je tento odpad evidován jako: •
biologicky rozložitelný odpad
•
biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven
Nebezpečné komunální odpady Nebezpečným komunálním odpadem jsou odpady uvedené v Katalogu odpadů ve skupině 20. Nebezpečné druhy se však vyskytují i v objemném odpadu. Za nebezpečné odpady se považují: •
rozpouštědla
•
kyseliny
•
zásady
•
fotochemikálie
•
pesticidy
•
zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
•
vyřazená zařízení obsahující chlorofluorovodíky (např. chladničky)
•
olej a tuk (kromě jedlých)
•
barvy (včetně tiskařských), lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky
•
detergenty obsahující nebezpečné látky
•
nepoužitá cytostatika
•
baterie a akumulátory
•
vyřazená elektrická a elektronická zařízení obsahující nebezpečné látky
•
dřevo obsahující nebezpečné látky
Nebezpečné odpady je nutno odděleně shromažďovat, sbírat a předávat k oddělenému zpracování. Snižuje se tím riziko ohrožení zejména životního prostředí a zdraví lidí.
- 12 -
Objemný komunální odpad Objemný odpad svými rozměry neumožňuje ukládání do sběrných nádob běžně užívaných pro shromažďování domovního odpadu, obvykle se ukládá na sběrný dvůr. Jedná se o tyto druhy odpadů: •
papír a lepenka (lepenkové obaly větších rozměrů)
•
sklo (obaly větších rozměrů, demižony, okna)
•
textilní materiály (koberce)
•
vyřazená zařízení obsahující chlorfluorovodíky (chladničky s freony)
•
barvy, lepidla a pryskyřice (větší obaly se zbytky barev)
•
baterie a akumulátory
•
vyřazená elektrická a elektronická zařízení (televizory)
•
dřevo (nábytek, odpad z prořezávek dřevin)
•
plasty (obaly větších rozměrů – sudy)
•
kovy (kovový nábytek, sudy)
Objemný odpad je sbírán ve sběrných dvorech nebo mobilním sběrem. Protože objemný odpad obsahuje nebezpečné i využitelné odpady, je třeba jej již při sběru roztřídit.
Kaly ze septiků a jiných podobných zařízení Kaly ze septiků a žump jsou odstraňovány v čistírně odpadních vod.
Uliční smetky a odpady z tržišť Uliční smetky se odváží na skládky komunálního odpadu. Odpady z tržišť se třídí a obalový odpad je předáván k materiálovému využití, biologické odpady ke kompostování a zbytkový odpad je skládkován.
Živnostenský odpad Původcem není obec, ale jsou jím právnické a podnikající fyzické osoby. To platí i pro odpad podobný komunálnímu odpadu, tj. odpad příbuzného složení jako komunální, vznikající při nevýrobní činnosti právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.
- 13 -
Původci mají ze zákona o odpadech za povinnost, stejně jako obec u komunálního odpadu, shromažďovat odpady utříděné do jednotlivých druhů a kategorií a přednostně odpady využívat. Pokud odpady sami nevyužijí či neodstraní, předávat je do vlastnictví pouze osobě, která má k jejich převzetí oprávnění. Původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu, mohou po uzavření smlouvy, využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem.
2.3 Hospodaření s odpady Hospodaření s odpady na principech trvale udržitelného rozvoje má svoje pevné zásady v daném pořadí (obr.1), u kterých vždy platí, že je vhodnější vzniku odpadů předcházet nebo jejich množství omezit než hledat pouze cesty, jak odpady bezpečně odstraňovat.
Obr.1 Priority hospodaření s odpady
Za hlavní zásady hospodaření s odpady se všeobecně považují:
Prevence vzniku odpadu Předcházení vzniku odpadů je první a nejdůležitější zásadou. Tento základní prvek udržitelného rozvoje odpadového hospodaření vyžaduje hlavně změny chování podnikatelských subjektů i občanů tak, aby se snižovaly negativní dopady na životní prostředí a zdraví lidí. Předcházení vzniku odpadů znamená úsporu energií a
- 14 -
neobnovitelných zdrojů. Výsledkem je pak snížení všech emisí, což znamená předpoklad zdravého života v čistém prostředí. Strategie prevence vzniku odpadu spočívá v tom, že se přestanou používat takové technologie, jež ve výrobě i spotřebě produkují odpady, které nelze vrátit zpět do oběhu. Přednost mají taková technologická řešení, kde se část odpadu vrací zpět do výrobního procesu, čímž se nejen předchází vzniku odpadů, velmi často nebezpečných, ale současně vzniká úspora primární suroviny. Opětovné použití odpadu musí být účelné a nesmí být spojeno s nadměrnou spotřebou energie a vytváření jiného odpadu. V komunální sféře je prevence spojována spíše se snahou omezit množství odpadů, které jsou bez využití skládkovány.
Minimalizace odpadu Další zásadou je snižovaní množství odpadu. Realizace zásady opět vyžaduje změnu chování podnikatelských subjektů i občanů. Vyžaduje nástroje vyvolávající změny konzumních a spotřebních vzorců chování celé společnosti. V případě spotřebitelských odpadů to znamená např. minimum obalů v domácnostech, namísto používání balených výrobků používat různé nádoby nebo kontejnery, které lze použít opakovaně. Výrobci by měli být nuceni k omezování mnohavrstevného balení výrobků často smíšeného charakteru, které se jen obtížně recyklují, a motivováni k výrobě opakovaně použitelných a vratných obalů. Všeobecně by měl být kladen důraz na životnost výrobků, na jejich používání ke stejnému účelu nebo znovupoužití výrobků či jejich částí k jiným účelům, dříve než se stanou odpadem. V souvislosti s touto zásadou je preferována odpovědnost výrobce za nakládání s odpady, které vznikají z jím produkovaných výrobků. V podmínkách ČR se jedná o právní úpravu zpětného odběru obalů a vybraných výrobků (pneumatiky, elektrozařízení pocházející z domácností, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, minerální oleje).
Materiálové využití Zásady spočívající v preferenci materiálového využití již vzniklých odpadů směřuje k úspoře surovin z neobnovitelných zdrojů a ke snižování důsledku jejich těžby a zpracování na životní prostředí. Podstatou zásady je to, že každý materiál, který lze zpracovat v původním výrobním cyklu, by se měl takto zpracovat, čímž se sníží spotřeba surovin a často i - 15 -
energie. Vracení použitého materiálu do výroby stejně kvalitního výrobku je nejlepší formou přepracování druhotné suroviny. Recyklace má však svá technologická omezení. Je možná např. u železného šrotu, hliníkových plechovek, skla a některých plastických hmot. Papír může být recyklován pouze na výrobek nižší kvality. Nejméně efektivním typem recyklace je použití pro něco naprosto jiného, jako je např. výroba zahradních laviček z drcených plastů, protihlukové zábrany. Redukují se tím objemy odpadů určené k zneškodnění, ale tento způsob použití nemá dopad na výrobce v odvětví, kde původní výrobky vznikají.
Energetické využití odpadů V případě, kdy není možné materiálové využití odpadů a jeho navrácení do výrobního procesu, stává se z nich odpad určený k odstranění. Protože stále existují směsné odpady a není dostatečný odbyt pro recyklované výrobky, je vysoký podíl odpadů, které je a bude nutné odstranit. Před uložením na skládky, by se však tyto odpady měly nějakým způsobem zhodnotit. Vhodným způsobem je získání energie z odpadů, ať již spalováním, jímáním bioplynu nebo skládkového plynu.
Minimalizace znečištění Při využití odpadů nebo jejich odstraňování, bez ohledu na to, jaký způsob je zvolen např. kompostování, zpracování odpadu na bioplyn, spalování nebo skládkování, měly by být pro provoz těchto zařízení stanoveny a dodržovány přísné emisní limity. Zařízení by měla být vybavena nejlepšími dostupnými technologiemi, jejich výstavba a provoz by měly minimalizovat rizika znečištění životního prostředí.
Minimalizace přepravy Přeprava odpadu z místa výskytu na místo zpracování by měla být minimalizována. Města by měla převzít odpovědnost za vlastní odpady a nepřepravovat je jinam, podobně by každý stát neměl vyvážet své odpady do jiných zemí. Pokud se nakládá s odpady v blízkosti vzniku, je větší zájem občanů na jeho minimalizaci a na jejich využití. Přeprava odpadů na větší vzdálenosti s sebou nese také rizika spojená s nelegálním odstraňováním odpadů a ztrátou kontroly nad obsahem nákladu.
- 16 -
2.4 Sběr a svoz Sběr Provádí se nejčastěji jako odvozný (nádoby pro jednotlivé domy) případně donáškový (nádoby pro několik domů na společném místě). Ke sběru se využívají kovové nádoby (70, 110, 1100 litrů) nebo plastové nádoby (60, 120, 240, 360, 1200 litrů). Ke sběru tuhých komunálních odpadů lze použít i plastové pytle. Pytlový sběr se používá v místech se ztíženou dostupností nebo při nedostatku prostoru pro nádoby (historická centra, lázeňská města). Pro sběr jsou vhodné pytle se silnějšími stěnami (cca 80 mikronů). Řešením pro rekreační a chatové oblasti, menší sídliště a osady z nízkou hustotou zástavby může být sběr odpadů do velkoobjemových kontejnerů. Nejčastěji se jedná o uzavřené kontejnery s upravenými víky. Kontejnery jsou na obcí určeném místě a donášková vzdálenost se pohybuje až do několika set metrů. Svoz Svozové automobily jsou většinou vybaveny nástavbami s univerzálním výsypným zařízením (tedy k výsypu malých nádob i větších kontejnerů). Svoz se provádí optimálně 1x týdně, na sídlištích 2 až 3krát týdně dle potřeby, ve vesnické zástavbě jednou za čtrnáct dní. Ke sběru pytlů se používá různá technika podle dostupnosti. Pytlový sběr je náročný na organizaci. Nutné je dodržet dostatečnou frekvenci svozu (nejlépe 1krát za 2 týdny). Maximální doba svozu směsných odpadů by neměla přesáhnout 3 týdny.
2.5 Odstranění komunálních odpadů Odpad, který již nelze nijak využít, se odstraňuje na skládkách nebo ve spalovnách. K takovým odpadům patří směsný komunální odpad. Ostatní složky komunálních odpadů (využitelné odpady nebo nebezpečné odpady) vyžadují zvláštní zacházení, a na skládku se podle zákona o odpadech č. 185/2001 ukládat nesmějí.
- 17 -
Skládkování Je nejstarší způsob nakládání s odpady. V ČR je ročně skládkováno více než 80 % vyprodukovaných domovních odpadů. V současné době existuje na území ČR více než 179 řízených skládek odpadů (stav k 30. 9. 2009). Jsou to moderní zařízení vybavené izolačními vrstvami, odplyněním, vodním hospodářstvím a monitorovací sítí, kde technická a organizační opatření v maximální míře snižují riziko úniku kontaminujících látek ze skládky do jejího okolí. Provoz na skládce se řídí provozním řádem, odpad je vážen a evidován. Na skládce probíhají chemicko-biologické rozkladné procesy, které umožňují mineralizaci odpadů. Odpady podléhají anaerobnímu rozkladu. Produktem rozkladu je skládkový plyn s obsahem hlavně CH4 a CO2. Metan i oxid uhličitý patří mezi plyny narušující ozónovou vrstvu, metan je navíc výbušný. Z těchto důvodů je nutné jejich výskyt monitorovat a při překročení povolené meze skládkový plyn zachycovat a dále využívat nebo spalovat. Doba, po kterou je skládka biologicky činná, se pohybuje v rozpětí 15 – 20 let. Odpady jsou ukládány na skládku ve vrstvách (denně 1,5 – 2 m), mají být hutněny kompaktorem a překrývány vrstvou zeminy.
Spalování V ČR je ročně spáleno přibližně 5 % komunálních odpadů. Výhodou spalování odpadů je zmenšení objemu odpadů o 70 – 90 %, bezpečné zneškodnění organických složek odpadů a koncentrace těžkých kovů v zachycovaném popílku. Pozitivním jevem spalování je možnost využití uvolněného tepla pro výrobu páry. Pára je dále využívána k vytápění a ohřevu vody, či výrobě elektrické energie. V ČR jsou v současné době provozovány tři spalovny komunálních odpadů a to v Praze, Brně a Liberci. Všechna tato zařízení jsou koncipovány tak, aby bylo teplo využíváno. Spalovna není bezodpadová technologie. Škvára bez nebezpečných vlastností může být použita např. ve stavebnictví na zásypy. Popílek ze spalovny obsahuje spoustu nebezpečných látek proto se stabilizuje a poté ukládá na skládky nebezpečných odpadů. Dnešní spalovny jsou moderní zařízení, která v maximální míře omezují negativní vliv spalování na životní prostředí. Účinnost čištění spalin je od 95 % výše. Lze říci, že horším zdrojem znečištění ovzduší jsou kterákoliv venkovská kamna na tuhá paliva než spalovna. - 18 -
V ČR je upřednostňováno skládkování díky velmi nízkým cenám. Vzhledem k nárůstu skládkovacích poplatků lze do budoucna očekávat narovnání cen mezi skládkami a spalovnami.
2.6 Sběr využitelných a nebezpečných složek komunálních odpadů 2.6.1 Nakládání s využitelnými složkami komunálního odpadu
Papír Papírový odpad tvoří cca 8 – 25 % z celkového množství domovního odpadu. Podíl papíru se zvyšuje zejména v souvislosti s rozvojem obalové techniky a obalů. Podíl obalů se pohybuje kolem 39 –– 65 %, zbytek tvoří noviny a ostatní tiskoviny a ostatní papír. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 15 – 40 kg papírových odpadů, v roce 2008 byl průměr ČR 17 kg. Oddělený sběr papíru má v naší republice dlouhou tradici. Obdobně jako v případě skla byl prováděn v období 70. až do počátku 90. let minulého století organizovaný výkup od obyvatelstva v síti státních výkupen (Sběrné suroviny). Počátkem 90. let došlo k privatizaci tohoto sektoru. Výkupny začaly reagovat na kolísající ceny papíru na světovém trhu, což se projevilo postupným snížením sběru od obyvatel. Současně se zaváděním systémů separace odpadů v obcích byly instalovány také kontejnery na papír a zaveden pytlový sběr. S poklesem zájmu o surovinu část obcí přestala v polovině 90. let papír sbírat.
Plasty Komunální plastový odpad tvoří v České republice cca 9 – 18 % z celkové hmotnosti domovního odpadu. Tento podíl stále roste s rozvojem životní úrovně a konzumního stylu života. Přibližně 80 % všech plastových odpadů tvoří spotřebitelské obaly. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 18 – 28 kg plastových obalů, v roce 2008 byl průměr ČR 8 kg. V České republice je vývoj plastů obdobný jako v ostatních evropských zemích. Význam plastů, který nahrazuje tradiční materiály (je tvrdší a odolnější), neustále roste. Spotřeba plastů narůstá ve všech odvětvích, nejrychlejší rozvoj je však ve výrobě obalů. Na počátku 90. let se na českém trhu objevily PET lahve, které velmi rychle vystřídaly
- 19 -
sklo jako hlavní materiál na výrobu nápojových obalů. Obdobně vzrůstá použití fólií jako obalových materiálů a kompozitních obalů, které jsou částečně tvořeny plasty. Díky poptávce z asijských trhů je PET dobře prodejný. PET je jednou z komodit s nejvyšší návratností - asi polovina všech vyrobených PET lahví je v ČR vysbírána a recyklována. V současné době je sběr plastů rozšířen v 97 % obcí.
Sklo Sklo je materiálem, který se nejvýznamněji podílí na vratných obalech. V ČR jsou ze skla vyrobeny vratné obaly v podobě nápojových lahví. U výrobků, u nichž je zajištěn velký objem prodeje (např. pivo), jsou vratné obaly sbírány v zálohových vratných systémech v obchodní síti. Zálohy jsou stanoveny pro sedm typů obalů. Ostatní skleněné nápojové obaly (víno, destiláty, likéry) jsou nevratné. K nevratným obalům patří rovněž konzervační sklo, používané k uchování potravin. Podíl tohoto druhu skla neustále klesá. Konzervační sklo je v Evropě nahrazováno plastovými nebo kompozitními obaly. Mimo to je vidět zřejmý trend přechodu k mraženým potravinám. Skleněný obal se podílí na celkovém množství domovních odpadů cca 7 – 9 %. Hmotnostní podíl skla se neustále snižuje (jiná struktura obalů, použití odlehčeného skla). Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 9 – 18 kg skleněných odpadů, v roce 2008 byl průměr ČR 11 kg. Sklo je materiálem 100 % recyklovatelným. Do vsádky ve sklárně se dá použít podle technologie až 80 % střepu.
Kovy Podíl kovů v komunálním odpadu je nízký, tvoří cca 3 – 4,5 % z celkového množství odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 4 – 9 kg kovových odpadů. Sběr kovů má v ČR dlouholetou tradici. Kovy byly sbírány v rámci sítě výkupen Sběrných surovin nebo prostřednictvím kovošrotů. Jednalo se o výkup, přičemž pro sběrače ekonomicky zajímavější byly barevné kovy (Cu, Al apod.). Kovy byly zpracovávány v hutích v rámci státu. V 90. letech byla síť výkupen privatizována a vzrostly ceny kovů. S nárůstem cen u barevných kovů docházelo, ke krádežím kabelů, poklopů kanálů, poškozování památek apod. Po zpřísnění evidence vykupovaných odpadů se situace stabilizovala. Kovy železné i neželezné včetně jejich slitin jsou téměř 100 % využitelnou druhotnou surovinou. - 20 -
Nápojové kartony Nápojové kartony jsou kombinované obaly. Obsahují nejméně 70 % papíru, zbytek je tvořen plastovou a kovovou fólií. Obaly jsou určeny pro plnění čerstvého a trvanlivého mléka, mléčných výrobků, ovocných šťáv, vína apod. Nápojové kartony tvoří cca 0,6 – 2,4 % z domovních odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan ČR 1 – 3 kg odpadů použitých nápojových kartonů. V zahraničí je tento odpad recyklován papírenskými technologiemi a slouží jako zdroj kvalitní papírenské suroviny.
Nebezpečné odpady Nebezpečný odpad je odpad uvedený na Seznamu nebezpečných odpadů a odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností. Takovými vlastnostmi jsou např. výbušnost, hořlavost, ekotoxicita, žíravost, infekčnost, radioaktivita, uvolňování jedovatých plynů, oxidační schopnost apod. V katalogu odpadů jsou označeny hvězdičkou. Nebezpečné odpady tvoří přibližně 3 % z domovních odpadů. Ročně vyprodukuje průměrný občan 0,5-4 kg nebezpečných odpadů.
2.6.2 Sběr a svoz využitelných složek komunálních odpadů Donáškový způsob Donáškový systém tříděného odpadu je založen na aktivitě obyvatelstva. Sběrné nádoby na vybrané komodity jsou umisťovány do „hnízd“ s více kontejnery. Donáškový systém je vhodný zejména v zástavbě rodinných domků nebo panelových domů. Nádoby se rozmisťují v místech zvýšeného výskytu obyvatel (obchodní centra, obchody, restaurace, zastávky MHD), na křižovatkách ulic a ve směru přirozeného pohybu obyvatelstva. Pro zachování efektivity systému je vhodná donášková vzdálenost okolo 100 – 200 m. Donášková vzdálenost souvisí s hustotou zástavby. Při velkých donáškových vzdálenostech je celková výtěžnost sběru nižší. Systém bude efektivní pokud se počet obyvatel na jedno hnízdo pohybuje v rozmezí 300 až 500 obyvatel (u obcí 200 obyvatel na 1 hnízdo). Kontejnery na plasty se svážejí 1x za týden i častěji, papír 1krát za 1 až 3 týdny, sklo je sváženo 1krát za 4 až 7 týdnů.
- 21 -
Výhody systému(1): •
celkové nižší pořizovací náklady na zakoupení dostatečného počtu sběrových kontejnerů
•
nižší frekvence svozu vytříděných odpadů
•
menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel
Nevýhody systému(1): •
v celkovém finančním ohodnocení je provozování tohoto systému náročnější
•
při používání kontejnerů se spodním výsypem v případě plastů a papíru je přeprava nestlačeného odpadu neekonomická (auta vozí vzduch)
•
kvalita separovaného odpadu je nižší, odpad je znečištěn různými příměsmi
•
větší donášková vzdálenost
Odvozný způsob Tento způsob je jednoznačně obyvateli preferován. Sběrové nádoby bývají umístěny v domě nebo v jeho těsné blízkosti. Vzdálenost nádob od domu by neměla přesáhnout 30 m. Tento systém sběru lze použít hlavně v zástavbě bytových domů, které mají vnitrobloky nebo dvory. Je vhodný v historických částech měst. Lze jej také použít v zástavbě s rodinnými domky, případně na sídlištích. Sběr se provádí do nádob menšího objemu s horním výsypem, stanoviště nádob jsou často totožná se stanovišti nádob na směsný domovní odpad. Systém je náročnější na obsluhu z nutnosti zanášky nádob do prostor domů. Výhody systému(1): •
malá donášková vzdálenost
•
preference obyvatelstvem
•
vysoká účinnost tříděného sběru
•
dobrá kvalita sbíraných surovin
•
při svozu lineárním presem úspora přepravních nákladů
Nevýhody systému(1): •
vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému
•
vyšší frekvence svozu
•
vyšší nároky na organizaci sběru u obyvatel
- 22 -
Pytlový způsob Modifikací obou výše popsaných systémů je sběr domovního odpadu pomocí plastových pytlů. Plastové pytle je nutné umístit do jednotlivých domácností. Naplněné pytle jsou pak sbírány odvozovým způsobem nebo lze v obci vymezit místo ke shromažďování naplněných pytlů a organizovat jejich odvoz. Odvozný systém pytlového sběru je vhodný zejména pro obyvatele rodinných domků, kteří mají dostatek prostoru ke skladování pytlů. Omezeně jej lze použít v bytových domech. Pytlový sběr vyžaduje dokonalou organizaci svozu. Při donášce pytlů na určené místo účinnost systému značně klesá. Pro usnadnění svozu je vhodné použít barevně rozlišené pytle (modré na papír, žluté na plasty, oranžové na nápojový karton). Pro sběr skla je pytlový sběr nevyhovující. Ke sběru lze používat pytle o objemu 40 l a více (optimální 70 l). Před svozem musí občané pytle zabezpečit proti vysypání. Občané naplněné pytle připraví na ulici a nákladní auto sveze pytle jednou za týden nebo 14 dní, u vesnické zástavby jednou za měsíc. Odpady se mohou svážet podle jednotlivých druhů nebo s různými komoditami společně. Jinou možností svozu je odvoz pytlů z určeného sběrového místa. To znamená, že v obci jsou určena místa, kde mohou občané shromažďovat naplněné pytle s odpadem. Donáškový způsob pytlového sběru má však stejné nevýhody jako klasický donáškový systém. Výhody systému(1): •
pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob
•
provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob
•
pytlový systém sběru je vhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domků
•
systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku
- 23 -
Nevýhody systému(1): •
náklady na pořizování dostatečného množství plastových pytlů do jednotlivých domácností jsou příliš vysoké
•
v případě donáškového systému vznikají obcím náklady na pronájem, údržbu a provozování skladovací plochy
•
při odvozném způsobu od jednotlivých domů dochází ke znečišťování ulic a komunikací
•
pytle na automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky
Sběrný dvůr Je obdobou donáškového sběru. Pro sběr využitelných složek je většinou jen doplňkový. Jako hlavní systém tříděného sběru může být použit v malých obcích, aby byla docházková vzdálenost únosná pro občana. Sběrné dvory a sběrná místa mají velký a nesporný význam pro celý systém nakládání s komunálním odpadem, zejména pak pro objemný odpad, nebezpečné složky odpadu, odpad ze zeleně, stavební odpady apod. Sběrné dvory by měly mít pro občany obce od 2000 obyvatel. V případě menších obcí je vhodné zřídit společný sběrný dvůr.
Tabulka č.3 nám porovnává jednotlivé systémy sběru a svozu odpadů. V praxi je kombinováno hned několik způsobů sběru. Nejčastěji se jedná o kombinaci donáškového způsobu s nádobami se spodním nebo horním výsypem a sběrného dvora. Kombinace donáškového a pytlového sběru se používá zejména pro odlišné typy zástavby (pytle v rodinných domcích, kontejnery na sídlištích apod.).
- 24 -
Tab.3 Porovnání nejčastějších způsobů sběru využitelných složek(1) donáškový systém Počet obyvatel na 1 hnízdo Donášková vzdálenost
odvozný systém 4-15 (objem 80-120 l) 200 (objem 1100 l) 0-30 m 50 m
200-500 100-200 m
Četnost svozu
kontejnery se spodním výsypem (0,5-3,5 m3), kontejnery s horním výsypem 1100 l cca 6-8 let nákladní auto s hydraulickou rukou, auto s lineárním lisem 1-6 týdnů
Umístění nádob
určená místa v obci
Kvalita sběru
nízká kvalita vytříděných surovin
Účinnost sběru
nízká
Sběrné nádoby
Životnost nádob Svozová technika
Využití systému Akceptovatelnost obyvatelstvem
pytlový systém Domácnost (3x70 l) 0m
plastové popelnice 80-360 l, kontejnery s horním výstupem 1100 l
plastové barevné pytle 70-120 l
cca 6-8 let
1-4 týdny
svozové auto s lineárním lisem
nákladní auto
2-3 týdny před domy v obytné zástavbě vysoká kvalita vytříděných surovin
1-6 týdnů v jednotlivých domácnostech vysoká kvalita vytříděných surovin vysoká
vysoká bytové domy a rodinné domky rodinné domky popř. zástavbu s rodinnými panelové domy ve městech domky velmi akceptován méně akceptován, velmi akceptován závisí na hustotě sítě
Preferované způsoby sběru jednotlivých komodit
Papír Má nižší objemovou hmotnost, ve vozidle jej lze stlačit, aniž výrazně utrpí kvalita. Dochází k úspoře přepravních nákladů (auto neveze vzduch). Při sběru do kontejnerů se spodním výsypem se papír přepravuje volně ložený. Je nutno jej zabezpečit před úlety z auta. Nelze jednoznačně říci, zda je kvalita suroviny lepší z kontejnerů se spodním nebo horním výsypem. Kvalita závisí především na přístupu obyvatel zapojených do sběru. Papír je vhodnou komoditou pro pytlový sběr v malých obcích, kde je nádobový systém nevhodný nebo provozně náročný.
- 25 -
Plast Má nižší objemovou hmotnost, je vhodné upřednostnit kontejnery s horním výsypem a ke svozu vozidlo s lineárním lisem. Rovněž
i plasty jsou vhodnou
komoditou pro pytlový sběr.
Sklo Má nejvyšší objemovou hmotnost. Podle tvrzení úpravců skleněných střepů má nejvyšší kvalitu ze sběru v kontejnerech se spodním výsypem. Je to dáno i použitou svozovou technikou – vozidla s nástavbami s lisem střepy zbytečně drtí a znečišťují sklo příměsmi odpadů z nástavby. Jednoznačně lze doporučit oddělený sběr bílého a barevného skla, takto sbírané sklo je lépe využitelné a prodejné.
Kovy Vyskytují se velmi zřídka. Nádobový systém je ekonomicky nákladný. Kovy se sbírají především na sběrných dvorech a doplňkovými sběry, pořádanými zájmovými organizacemi v obci.
Nápojový karton Zatím se nejvíce osvědčuje pytlový sběr, který má nejvyšší účinnost. Nápojové kartony lze sbírat do nádob společně s plasty či papírem.
Nebezpečné odpady Ukládají se na sběrné dvory.
- 26 -
3 ČINNOST OBCÍ 3.1 Povinnosti původce odpadů Obce jsou povinny zařazovat odpady podle katalogu odpadů. Odpady se zařazují do skupiny (1-20) podle technologie výroby, ve které daný odpad vzniká, a poté je odpadu přiřazen odpovídající číselný kód a jeho kategorie. Zařazování odpadů podle katalogu odpadů slouží k evidenci a jednotné identifikaci odpadů a způsobu nakládání s nimi.
3.2 Oddělený sběr Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem č 185/2001 Sb. o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Každý původce, tedy i obec má ze zákona o odpadech řadu povinností a to zejména: •
zařazovat odpady podle druhů a kategorií
•
shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií
•
zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem
Obec tyto povinnosti může zajistit vydáním obecně závazné vyhlášky obce, ve které stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území, včetně nakládání se stavebním odpadem. Rozsah tříděných složek by měl být co největší s ohledem na využitelnost a systém sběru v dané oblasti. Občané jsou povinni odkládat komunální odpad na místech k tomu určených od doby, kdy tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou. Komunální odpad je nutné odděleně shromažďovat, třídit a předávat k využití a odstraňování podle systému stanoveného obcí. Nerespektování zavedeného systému třídění a celkového nakládání s komunálním odpadem je pak posuzováno jako porušení obecně závazné vyhlášky a může být sankciováno.
- 27 -
3.3 Evidence o odpadech Obce jsou povinny vést průběžnou evidenci o produkci jednotlivých druhů odpadů a řádných způsobech nakládání s nimi. Průběžnou evidenci vedou všechny obce bez rozdílu množství či druhu odpadu. Každá produkce či nakládání s odpadem musí být zaznamenána v průběžné evidenci. Tato průběžná evidence obsahuje(1): •
množství vzniklého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu)
•
způsob naložení s odpadem (využití nebo odstranění vlastními prostředky, předání k využití nebo odstranění jiné právnické osobě)
•
množství předaného odpadu k dalšímu využití nebo odstranění a identifikační údaje oprávněných osob, kterým byl odpad předán
•
množství přijatého odpadu (název, katalogové číslo a kategorie odpadu) a identifikační údaje původce nebo oprávněných osob, od nichž byl odpad přijat
•
datum a číslo zápisu, jméno a příjmení osoby odpovědné za zavedení evidence
V případě nepřetržitého vzniku odpadů se produkce zapisuje v týdenních intervalech. Při periodickém svozu pak v měsíčních intervalech.
3.4 Systém EKO-KOM EKO-KOM a.s je autorizovaná obalová společnost. Na území ČR provozuje integrovaný systém nakládání s komunálním a obalovým odpadem. Hlavními smluvními partnery jsou obce. Průmysl a obchod, který má povinnost zajistit zpětný odběr a využití obalů, ze zákona přispívá obcím finančně tento systém sběru. Systém je otevřený všem obcím, které zajišťují tříděný sběr. V roce 2008 se do systému EKOKOM zapojilo 5 792 obcí ČR z 6 200 (výroční zpráva EKO-KOM 2008). V tomto roce se podařilo vrátit a recyklovat 592 549 Mg odpadů z obalů, což činí 53,1 kg na osobu, oproti roku 2007 je nárůst o 4 kg na obyvatele a rok.
- 28 -
3.5 Hlavní cíle pro hospodaření s odpady v obcích 3.5.1 Oblast životního prostředí •
oddělit od komunálního odpadu složky s nebezpečnými vlastnostmi a bezpečně je zpracovat
•
omezit spotřebu neobnovitelných přírodních zdrojů surovin a energie cestou využívání odpadů
•
zlepšit čistotu obcí a životního prostředí, které ovlivňuje zdraví lidí a zvířat
•
snížit množství odpadu ukládaného na skládky, které jsou trvalou zátěží přírody.
3.5.2 Oblast hospodářská •
zvýšit množství odpadu, které budou materiálově a energeticky využity
•
snížit množství netříděného odpadu, a tím uspořit finanční prostředky potřebné k jeho odstranění
•
optimalizovat příjmy a výdaje obce za poskytované služby.
3.5.3 Oblast výchovná •
přesvědčit občany o účelnosti předcházení vzniku odpadů
•
zapojit občany do hospodaření s využitelnými druhy odpadů
•
přesvědčit občany o nutnosti odděleného sběru nebezpečných druhů odpadů z důvodu ochrany zdraví lidí a zvířat, zlepšení životního prostředí a ochrany přírody
- 29 -
4 SROVNÁNÍ MNOŽSTVÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ODPADŮ Tato kapitola poskytuje informace o množství jednotlivých odpadů, které byly vyprodukovány v obci Lužice v letech 2001-2008. Data jsou získána z hlášení o produkci a nakládání s odpady za roky 2001-2008 v obci Lužice. Obec je typickým zástupcem vesnické zástavby Jižní Moravy, kde hlavní výrobní činností je zemědělství a vinohradnictví, dále pak průmysl těžební a strojírenský. Separovaný sběr (plast, papír, sklo) je v letech 2001 až 2003 prováděn klasickým sběrem pomocí sběrných hnízd, od roku 2004 je sběr doplněn pytlovým systémem sběru (kromě skla a kovů). Ostatní druhy odpadů jsou ukládány ve sběrném dvoře, nebezpečné odpady jsou sbírány 2krát ročně (jaro, podzim) pomocí sběrů nebezpečných odpadů prováděných firmou TESPRA s.r.o.. Tab.4 Celkové množství odpadů vyprodukovaných v letech 2001-2008 papír (Mg) plast (Mg) sklo (Mg)
2001 13,658 10,220 1,800
2002 24,250 9,860 2,820
2003 41,910 14,964 5,800
2004 72,163 25,893 10,043
58,653 0,000 448,750 4,322 1,080
70,870 0,000 541,330 1,736 0,435 8,980
77,503 0,000 544,510 3,109 2,600 87,440
15,710 1,957 756,780 2,171 1,260 46,760 20,000 32,000
bílé (Mg) barevné (Mg) kovy (Mg) kompozitní. ob. (Mg) komunální. o. (Mg) pneumatiky (Mg) elektro o. (Mg) suť (Mg) beton (Mg) cihly (Mg) jedlý olej a tuk (Mg) biol. odpad (Mg) zemina a kamení (Mg) asfalt (Mg) nádoby od barev (Mg) oleje (Mg) akumulátory (Mg) léky (Mg) galv. články (Mg) zářivky (Mg) televizor (Mg) ledničky (Mg) pesticidy (Mg) rozpouštědla (Mg) azbest (Mg) Suma
0,540 0,160 0,720 0,008 0,001 0,010
539,922
0,275 0,059 0,455 0,003 0,000 0,002 0,720 0,600
662,395
1,648 0,778 1,380 0,026 0,030 0,020 1,830 2,500
786,048
2005 69,100 29,144 13,371 6,452 6,919 11,310 2,130 727,950 5,040 1,860
2006 76,567 29,151 29,186 16,573 12,613 11,295 2,091 871,880 6,970 0,070
2007 83,112 27,189 31,726 15,240 16,486 12,065 1,776 969,540 5,556
65,000 134,000 0,045 4,150
12,000 56,000
25,000 8,000
10,940 1,910 0,345 1,420 0,016
7,860 7,500 2,180 0,308 0,505 0,010
1,938 0,184 0,030 0,015
0,005 1,280 1,640
0,240 0,795
0,315 1,015
2,880
0,178 0,060
0,018 1,495
1115,646
1183,600
1078,577
1,139 0,480 1,585 0,021 0,007 0,037 3,300 2,210 0,010 0,015
3,150 0,248 1,540 0,088 0,011 0,021 2,140 2,070 1,648
993,541
1074,016
- 30 -
2008 70,287 25,572 22,564 11,698 10,866 11,870 1,632 934,750 6,884
4.1 Papír Množství papíru za roky 2001-2008
Hmotnost (Mg)
100 80 60 40 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 1 Množství papíru za roky 2001-2008
V roce 2004 je sběr doplněn o pytlový sběr papíru, což se projevilo na množství sebrané suroviny, které se zvýšilo o 30 Mg. Za posledních 5 let činí průměr 75 Mg.
4.2 Plast
Hmotnost (Mg)
Množství plastu v letech 2001-2008 35 30 25 20 15 10 5 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 2 Množství plastu za roky 2001-2008
Taktéž u plastů se kladně projevilo zavedení pytlového systému sběru, sebrané množství se v roce 2004 zvýšilo o 10 Mg. Od roku 2005 má sebrané množství mírně klesající tendenci, ale stále se udržuje nad 25 Mg za rok.
- 31 -
4.3 Sklo
Hmotnost (Mg)
Množství skla za roky 2001-2008 35 30 25 20 15 10 5 0
sklo bílé barevné
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 3 Množství skla za roky 2001-2008
U sebraného skla je nárůst od roku 2001 dvanáctinásobný, který je zapříčiněn zahuštěním sběrné sítě ze 4 sběrných zvonů z roku 2001 na 14 v roce 2006.
4.4 Kovy Množství kovů za roky 2001-2008
Hmotnost (Mg)
100 80 60 40 20 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 4 Množství kovů za roky 2001-2008
Od roku 2004 je zrušena výkupna kovů a občané Lužic odváží kovy do nedalekého Hodonína. Kovy mohou občané uložit na sběrném dvoře, ale nedostanou za ně peníze, kdežto v Hodoníně ano. Proto je vidět v roce 2004 tak markantní pokles až o 60 Mg odevzdaných kovů.
- 32 -
4.5 Kompozitní obaly
Hmotnost (Mg)
Množství kompozitních obalů za roky 20012008 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 5 Množství kompozitních obalů za roky 2001-2008
Kompozitní obaly jsou v obci sbírány až se zavedením pytlového systému sběru v roce 2004 a sebrané množství se pohybuje okolo 2 Mg za rok.
4.6 Komunální odpad
Hmotnost (Mg)
Množství komunálního odpadu za roky 20012008 1000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 6 Množství komunálních odpadů za roky 2001-2008
Od roku 2004 se přechází na nový systém výběru poplatku za komunální odpad, upouští se od štítkového systému a je zaveden jednorázový poplatek 280 Kč za osobu a rok. Tato změna má zřejmě za následek nárůst množství komunálního odpadu. V roce 2008 činil poplatek za svoz komunálního odpadu 500 Kč za osobu a rok
- 33 -
4.7 Nebezpečný odpad
Hmotnost (Mg)
Množství nebezpečných odpadů za roky 20012008 12 10 8 6 4 2 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 7 Srovnání množství nebezpečného odpadu za roky 2001-2007
Množství sebraného nebezpečného odpadu v letech 2001-2005 rostlo. Množství sebraného nebezpečného odpadu je nejvyšší v roce 2005 a to téměř 10 Mg, pokles v letech 2006 a 2007 se zřejmě způsoben vyhláškou o zpětném odběru některých nebezpečných odpadů a tudíž se množství odevzdaného nebezpečného odpadu zákonitě snížilo.
4.8 Stavební odpad Množství stavebních odpadů za roky 2008
2001-
Hmotnost (Mg)
suť 150 beton 100
cihly
50 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 8 Množství stavebních odpadů za roky 2001-2008
Od roku 2003 se v Lužicích postupně provádí Revitalizace veřejného prostranství v obci a tudíž to sebou nese i určité množství stavebních odpadů. Ty jsou předávány firmě PLUS s.r.o, která vlastní recyklační linku a tyto odpady dále zpracovává.
- 34 -
4.9 Ostatní
Hmotnost (Mg)
Množství pneumatik, elektra, bio odpadu a jedlého oleje za roky 2001-2008 8 6 4
elektro jedlý olej a tuk biol. odpad pneumatiky
2 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
Graf 9 Množství pneumatik, elektrospotřebičů, bio odpadu a jedlého oleje za roky 2001-2008
- 35 -
5 ANALÝZA DRUHŮ A MNOŽSTVÍ ODPADŮ, KTERÉ JE VHODNÉ UKLÁDAT NA SBĚRNÝ DVŮR 5.1 Druhy ukládaných odpadů V nově vybudovaném sběrném dvoře se počítá s možností uložení více druhů odpadů než ve stávajícím sběrném dvoře. Občanům se naskytne možnost ukládat zejména nebezpečné odpady po celý rok a nemusejí je skladovat doma a čekat na jarní či podzimní sběr nebezpečných odpadů. Konkrétní zastoupení jednotlivých složek odpadu, které bude možno uložit na nově vybudovaný sběrný dvůr jsou uvedeny v tabulce č.5. Tab.5 Odpady ukládané ve starém a novém sběrném dvoře kategorizace papír plast sklo bílé sklo barevné kovy kompozitní. ob. komunální. o. pneumatiky elektro o. suť beton cihly jedlý olej a tuk biol. odpad nádoby od barev oleje akumulátory léky galv. články zářivky televizor ledničky pesticidy rozpouštědla azbest kyseliny zásady
O O O O O O O O O O O O O O N N N N N N N N N N N N N
starý sběrný dvůr ano ne x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
- 36 -
nový sběrný dvůr ano ne x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x
5.2 Množství ukládaného odpadu Z předpokládaného množství odpadů (tab. 6), které se budou přijímat na sběrný dvůr, je navržen druh a kapacita jednotlivých nádob ve sběrném dvoře. Podrobný návrh je uveden v kapitole 7 – Návrh sběrného dvora. Tab.6 Předpokládané množství ukládaného odpadu na sběrném dvoře papír plast sklo bílé sklo barevné kovy komunální. o. pneumatiky elektro suť beton cihly biol. odpad nádoby od barev oleje akumulátory léky galv. články zářivky televizor ledničky pesticidy rozpouštědla azbest kyseliny zásady .
- 37 -
t/rok 30 2 1 1 12 50 7 1 50 20 20 20 2 0,3 0,5 0,01 0,01 0,01 0,5 1 0,01 0,02 1,5 0,005 0,005
6 IDENTIFIKACE PROBLÉMŮ PROVOZU SBĚRNÉHO DVORA A NÁVRH JEJICH ŘEŠENÍ Provozní doba – současná provozní doba je třikrát týdně a to úterý a čtvrtek od 14:00 do 17:00, v zimním období do 16:00 a sobotu od 9:00 do 12:00. Nově vybudovaný sběrný dvůr bude mít otevírací dobu pondělí a pátek od 13:00 do 17:00, ve středu od 9:00 do 17:00 a sobota zůstane zachována od 9:00 do 12:00. Pro občany se tedy naskytne víc možností pro uložení odpadů. Bioodpad – jedná se především o dřevní hmotu, listí a travní hmotu. Dřevní hmota je ukládána na ploše budoucího sběrného dvora (viz obr. 2) a přibližně jednou za čtvrt roku se objednává externí firma, která provede štěpkování a odvoz štěpky k dalšímu využití. V nově vybudovaném sběrném dvoře bude plocha na dřevní hmotu sice menší, ale součástí vybavení bude vlastní štěpkovač, který bude kdykoliv k dispozici. Listí a travní hmota je kompostována pomocí kalifornských žížal (viz obr. 3) Eisenia andrei, tento proces byl zaveden před rokem a teprve se očekávají výsledky. Po realizaci výstavby se proces kompostování přesune do stávajícího objektu sběrného dvora.
Obr.2 Dřevní hmota
Obr.3 Vermikompostování
Nebezpečný odpad – v současné době na stávajícím sběrném dvoru není možné uložit jakýkoliv nebezpečný odpad. Obec, aby splnila zákonnou povinnost, provádí dvakrát ročně sběr nebezpečného odpadu (vždy duben a říjen). Tento systém je sice levnější, ale
- 38 -
občané musí odpad mít uskladněný doma, a v tom horším případě je odhazován do přírody a tvoří se černé skládky.
Zápach – tento jev jsem u stávajícího sběrného dvoru moc nezaznamenal, ale jak víme každý odpad zapáchá. U nového je proto navržena výsadba deseti metrového pruhu veřejné zeleně, který by případný zápach eliminoval.
Prašnost – je spojena zejména s dopravou odpadu do sběrného dvora. Stávající panelová komunikace (obr. 4) je již v nevyhovujícím stavu, díky čemuž občané přivážející sypký odpad či stavební suť část ani nedovezou do sběrného dvora. Po provedení výstavby sběrného dvora bude provedena rekonstrukce ulice Kratiny s novým asfaltovým povrchem vozovky. Další prašnost je spojena s uložením odpadu do kontejnerů, při větším poryvu větru jsou menší a lehčí částice unášeni pryč. Tomu zabrání zastřešení kontejnerů.
Obr.4 Stávající panelová komunikace
Černé skládky – v okolí obce stále vznikají menší či větší černé skládky, které hyzdí okolí (obr. 5) a obtěžují zápachem. Na jejich zneškodnění obec ročně vynaloží nemalé finanční prostředky. Od výstavby nového sběrného dvora si obec slibuje eliminaci tohoto jevu. Pomoci tomu má i prodloužení provozní doby sběrného dvora.
- 39 -
Obr.5 Černá skládka vs. umění
Evidence odpadů (totožnost) – sběrný dvůr má vždy sloužit občanům obce, na jejímž je katastru. V minulosti se stávalo, že do sběrného dvora přivážely odpad i občané jiných vesnic. Obsluha nepožadovala průkazy totožnosti a tak tento jev byl možný. V novém sběrném dvoru by se to již nemělo stávat a každý občan by se měl legitimovat. Obsluha si zaznačí, co daný obyvatel obce přivezl, a určí přibližné množství.
Informační cedule – u starého sběrného dvora úplně chybí, neznalí občané tedy nemohou zjistit, jaká je provozní doba a jaké je možno ukládat odpady. Nový sběrný dvůr bude mít informační tabuli s těmito údaji: •
název zařízení
•
druhy odpadů, které mohou být v zařízení sbírány nebo vykupovány
•
sídlo firmy provozovatele,
•
oprávněná osoba
•
správní úřad, který vydal souhlas k provozování zařízení
•
provozní doba zařízení.
Estetičnost – současný sběrný dvůr nevhodně narušuje vzhled okolí, a proto je nový sběrný dvůr navržen tak, aby se plně začlenil do zástavby rodinných domů. Pro ještě lepší estetičnost je navržena výsadba veřejné zeleně, která oddělí sběrný dvůr od stávající zástavby.
- 40 -
Stavební odpad – doposud vznikal jen jeden druh stavebního odpadu a to stavební suť, v novém sběrném dvoře by to pak měla být stavební suť, beton a cihly. Všechny tyto složky budou předávány firmě PLUS s.r.o. vlastnící drtící a třídící linku, výsledkem bude vícedruhový recyklát.
Velikost plochy – nově navržený sběrný dvůr bude vybudován na větší ploše (1375,5 m2 oproti 360 m2), což usnadní práci obsluhy (obr. 6) a umožní vybírat větší počet druhů odpadů.
Obr.6 Sběrný dvůr
- 41 -
7 NÁVRH SBĚRNÉHO DVORA Návrh sběrného dvora vychází z předpokládaného množství odpadů, které se bude ukládat na sběrném dvoře (tab. 6). Kontejnery budou umístěny pod jednoduchým přístřeškem, aby odolávaly povětrnostním podmínkám a bude dosaženo i částečného komfortu pro občany a obsluhu, když budou jakkoliv nakládat s odpady. Na nekryté ploše je navrženo místo pro dřevní hmotu, která se bude v určitých intervalech štěpkovat pomocí mobilního štěpkovače, který bude taktéž součástí vybavení sběrného dvora. Jako doplněk bude ještě pořízen UNC nakladač s příslušenstvím. Dále jsou na nekryté ploše kontejnery na stavební odpad a mobilní sklad na nebezpečné odpady, který je sám o sobě krytý. V objektu se nachází ještě budova správce, ve které budou dvě garáže pro parkování štěpkovače a UNC nakladače. Plocha pod kontejnery bude z cementového potěru, ostatní manipulační plochy pak ze zámkové dlažby. Vybavení sběrného dvora bude následující: •
místo pro zpětný odběr
•
kontejner na pneumatiky o objemu 10 m3
•
kontejner na nápojové kartony o objemu 1,1 m3
•
kontejner na plasty o objemu 1,5 m3
•
kontejner na papír o objemu 10 m3
•
kontejner na textil o objemu 1,1 m3
•
kontejner na bílé a barevné sklo o objemu 1,1 m3
•
kontejner na kovy o objemu 7 m3
•
kontejner na objemný odpad o objemu 10 m3
•
kontejner na komunální odpad o objemu 10 m3
•
plocha na dřevní odpad + dřevní štěpku
•
kontejnery na stavební odpad (suť, cihly, beton) o objemu 7 m3
•
mobilní sklad nebezpečných odpadů
•
UNC nakladač
•
mobilní štěpkovač.
Celkem tedy na sběrném dvoře bude 16 kontejnerů. 5 kontejnerů typu N9 – na pneumatiky, objemný odpad (2x) a komunální odpad (2x), 4 kontejnery typu N7 na kovy, suť, cihly, beton, jeden kontejner typu N9 „klec“ na papír, dvě plastové
- 42 -
nádoby s horním výsypem na nápojové kartony a textil, tři sklolaminátové zvony na plasty a bílé a barevné sklo a jeden mobilní domek na nebezpečné odpady.
Obr.7 Kontejner typ N9
Obr.8 Kontejner typ N7
Obr.9 Kontejner typ N9 „klec“
Obr.10 Mobilní sklad neb. odpadů
Obr.11 Kontejner s horním výsypem
Obr.12 Kontejner s dolním výsypem
- 43 -
Situace sběrného dvora je obsažena v příloze č.1. V příloze č. 2 je zasazení situace do katastrální mapy.
- 44 -
8 DISKUZE V praktické části diplomové práce se zabývám analýzou odpadového hospodářství obce Lužice. Vztáhneme-li hodnocení na nejprůkaznější jednotku a to kg na osobu a rok, pak můžeme získat přesný přehled o odpadovém hospodářství. Do této analýzy jsem zahrnul separované odpady (papír, plast, sklo) a porovnal jsem je s republikovým průměrem. Tab.7 Množství odpadů v kg za osobu a rok v letech 2001-2008 papír plast sklo kompozitní o. komunální o. nebezpečný o.
2001 5,04 3,77 0,66 0 165,59 1,05
2002 8,93 3,63 1,04 0 199,24 1,33
2003 15,36 5,49 2,13 0 199,60 2,33
2004 26,42 9,48 3,68 0,72 277,11 3,03
2005 24,78 10,45 4,80 0,76 261,10 3,55
2006 27,59 10,50 10,52 0,75 314,19 2,41
2007 29,83 9,76 11,39 0,64 348,00 1,43
2008 24,98 9,09 8,02 0,58 332,18 1,78
Z tabulky č.7 lze názorně vidět zvyšující se množství u všech separovaných odpadů, tudíž můžeme říci, že se zvedlo povědomí lidí o třídění odpadů. Z porovnání hodnot (Tab. 8 a Graf. 10) je zřejmé, že občané obce Lužice v letech 2004-2007 vytřídili větší měrné množství sbíraných složek odpadu, než je republikový průměr. V roce 2008 však měrné množství vytříděných složek odpadu kleslo pod republikový průměr, a až analýza v dalších letech nám může říci, byl-li to jev ojedinělý nebo zda lidé ztratili motivaci třídit odpady. Tab.8 Množství separovaných odpadů Lužice vs. ČR v kg na osobu a rok 2001 9,5 18,7
2002 13,6 24,4
2003 23,0 28,1
2004 40,3 33,9
2005 40,8 36,2
2006 49,4 43,6
2007 51,6 48,7
Porovnání průměrů vyseparovaných odpadů v ČR a Lužicích za roky 2001 - 2008 kg na obyvatele
Lužice ČR
60,0 40,0 Lužice
20,0 0,0 2001
ČR 2003
2005
2007
roky
Graf 10 Porovnání separovaných odpadů Lužice vs. ČR
- 45 -
2008 42,7 53,1
9 ZÁVĚR Z analýzy výsledků odpadového hospodářství vyplývá, že se obec Lužice zapojuje do třídění odpadů daleko více než v roce 2001. Díky třídění se snižuje množství odpadů ukládaných na skládku a na druhé straně se zvyšuje množství využívaných odpadů. V roce 2001 bylo vytříděno jen 4,7 % odpadů, ale v roce 2006 již 12,7 % tuhých komunálních odpadů. Do budoucna bych očekával nárůst až k 30 %, tím zmenšíme množství odpadů, které je třeba zneškodňovat a ulehčíme životnímu prostředí. U plastů je sebrané množství 2,5 násobek roku 2001, nárůst by mohl být určitě ještě větší a v dalších létech můžeme očekávat nárůst množství plastových obalů a pokles obalů skleněných. U skla je nárůst 12,5 násobný, což lze jasně přisuzovat rozšíření počtu sběrných hnízd ze 4 na 14. V následujících letech se dá předpokládat pouze mírný růst nebo dokonce pokles, protože jsou skleněné obaly nahrazovány plastovými a ty jsou pro občany přijatelnější a výhodnější. Dále jsou některé skleněné obaly zálohovány, a tím se nám v koloběhu odpadů neobjeví. Množství papíru je pětinásobné a v dalších letech rovněž poroste. Lidé už nedávají papír do sběrných surovin, ale kupodivu ho ani nedávají do TKO; velký díl zde zaujímá aktivní činnost školy, kde žáci ročně seberou 30 Mg starého papíru. U kovů je situace výrazně horší, jako u jediné suroviny došlo k pětinásobnému poklesu způsobeného zrušením výkupny. V letošním roce je poprvé zaveden sběr starého železa, do budoucna by bylo možné pokusit se zavést sběr konzerv a plechovek z domácností. Nebezpečných odpadů se podařilo oproti roku 2001 sebrat čtyř násobek. Tyto odpady by v žádném případě neměly přijít na skládku komunálního odpadu. Množství TKO vzrostlo jen dvounásobně oproti roku 2001, v současnosti se růstová křivka zmírňuje a v roce 2008 byl dokonce pozorován meziroční pokles o 35 Mg. Vybudováním
sběrného
dvora
se
lidem
usnadní
správné
nakládání
s nebezpečnými odpady a s odpady objemnými. Doposud tyto odpady mohli lidé odevzdat jen dvakrát ročně při sběru nebezpečného odpadu a museli je skladovat doma. V horším případě byly tyto odpady odhozeny do přírody a tvořily se černé skládky. Oba tyto negativní jevy budou s výstavbou nového sběrného dvora potlačeny. Závěrem je možné konstatovat, že se stále zvyšuje množství vytříděných složek komunálního odpadu a v obecném podvědomí stoupá význam třídění jednotlivých složek odpadů, ať už využitelných nebo nebezpečných.
- 46 -
10 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY:
1-VRBOVÁ, M. a kol, Hospodaření s odpady v obcích, EKO-KOM, a.s., Praha 2003 2-FILIP, J., Odpadové hospodářství, MZLU Brno 2006 3-FILIP, J. BOŽEK, F. KOTOVICOVÁ J., Komunální odpad a skládkování, MZLU Brno 2006 4-KOTOLUVÁ, Z., Základní charakteristiky komunálního odpadu v ČR. In Odpadové dny 2003. Odpady a obce. Hospodaření s komunálními odpady. Sborník., Praha 2003. EKO-KOM a.s., 5-BUCHTA, J., Analýza skladby komunálního odpadu v regionu Hodonín. Bakalářská práce. MZLU Brno, 2008 6-FILIP, J., BOŽEK, F., Stav třídění komunálního odpadu v České republice jako podmínka recyklace. In. 7-MOHELSKÁ, I. Třídění odpadů jako řešení ochrany životního prostředí. Bakalářská práce. MZLU Brno, 2006. 8-BOŽEK, F., Recyklace. Brno 2006 9-BAHULOVÁ, M., Analýza sběrných dvorů odpadů. Bakalářská práce. MZLU Brno, 2007 10-Zákon č. 185/2001 Sb., O odpadech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 11-Zákon č. 477/2001 Sb., O obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- 47 -
11 SEZNAM OBRÁZKŮ: strana Obr. 1 Priority hospodaření s odpady
14
Graf 1 Srovnání množství papíru za roky 2001-2008
31
Graf 2 Srovnání množství plastu za roky 2001-2008
31
Graf 3 Srovnání množství skla za roky 2001-2008
32
Graf 4 Srovnání množství kovů za roky 2001-2008
32
Graf 5 Srovnání množství kompozitních obalů za roky 2001-2008
33
Graf 6 Srovnání množství komunálních odpadů za roky 2001-2008
33
Graf 7 Srovnání množství nebezpečného odpadu za roky 2001-2008
34
Graf 8 Množství papíru, plastů a skla v Lužicích za roky 2001-2008
34
Graf 9 Množství kovů v Lužicích za roky 2001-2008
35
Obr. 2 Dřevní hmota
38
Obr. 3 Vermikompostování
38
Obr. 4 Stávající panelová komunikace
39
Obr. 5 Černá skládka vs. umění
40
Obr. 6 Sběrný dvůr
41
Obr. 7 Kontejner typ N9
43
Obr. 8 Kontejner typ N7
43
Obr. 9 Kontejner typ N9 „klec“
43
Obr. 10 Mobilní sklad neb. odpadů
43
Obr. 11 Kontejner horní výsyp
43
Obr. 12 Kontejner dolní výsyp
43
Graf 10 Porovnání separovaných odpadů Lužice vs. ČR
45
- 48 -
12 SEZNAM TABULEK: strana Tab.1 Skladba domovního odpadu v různých zástavbách
10
Tab. 2 Ukazatele skladby komunálního odpadu
10
Tab. 3 Porovnání nejčastějších způsobů sběru využitelných složek
23
Tab. 4 Celkové množství odpadů vyprodukovaných v letech 2001-2008
30
Tab. 5 Odpady ukládané ve starém a novém sběrném dvoře
36
Tab. 6 Předpokládané množství ukládaného odpadu na sběrném dvoře
37
Tab. 7 Množství odpadů v kg za osobu a rok v letech 2001-2008
45
Tab. 8 Množství separovaných odpadů Lužice vs. ČR v kg na osobu a rok
45
- 49 -
PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Situace sběrného dvora Příloha č. 2: Zasazení situace do katastrální mapy
- 50 -
- 51 -
- 52 -
- 53 -
