MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2010
IVANA SMÉKALOVÁ
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Současnost a perspektivy rozvoje obce Určice a přidružených obcí Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Pavel Trnka, CSc.
Vypracovala: Ivana Smékalová
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Současnost a perspektivy rozvoje obce Určice a přidružených obcí vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ……………………………………….
podpis diplomanta ……………………….
Poděkování Děkuji RNDr. Pavlu Trnkovi, CSc. za odbornou pomoc a cenné rady, které mi poskytl během zpracování diplomové práce. Dále děkuji Obecnímu úřadu Určice a firmě Geodetika s.r.o. za poskytnutí řady užitečných materiálů a samozřejmě svojí rodině za podporu během celého studia.
Abstrakt Cílem diplomové práce je zhodnotit současnost a posoudit možnosti dalšího rozvoje obce Určice a přidružených obcí. Do práce byla zahrnuta charakteristika obce současně s přírodními podmínkami širšího zájmového území, historie obce, socioekonomické podmínky obce a celkové využití krajiny. Součástí práce je dotazníkové šetření, které proběhlo mezi obyvateli obce pro zjištění jejich spokojenosti s životem v Určicích. Pro lepší názornost byly výsledky odpovědí vyjádřeny graficky. Podle vyhodnocených odpovědí z dotazníků nevidí obyvatelé budoucí rozvoj obce příliš pozitivně a to hlavně kvůli nedostatku finančních prostředků. Pro zjištění silných a slabých stránek obce byla v práci použita metoda SWOT analýzy, která se týkala oblasti ekonomické, oblasti sociální a oblasti zabývající se životním prostředím. Jako největší nedostatek obce se ukázala být kanalizace a čistírna odpadních vod, které v obci stále chybí.
Klíčová slova: obec Určice, rozvoj, SWOT analýza
Abstract This diploma thesis evaluates present state and future possibilities of Určice village and associate villages development. The thesis contains village properties, information about natural conditions of model territory, village history, socioeconomic conditions and the overall land use. In this diploma thesis you can also find questionary results. I have asked village inhabitants how they like living in Určice. For better clarity these results are presented graphically. From results you can realize that inhabitants don’t trust in future development because of a lack of finances. Village strengths and weaknesses have been discovered by an SWOT analysis, the analysis focused on an economy, society and the environment. This analysis discovered that the main weakness of the village is a missing sewerage net and a missing sewerage plant.
Keywords: Určice village, development, SWOT analysis
OBSAH 1. Úvod
7
2. Cíl a metody práce
7
3. Souhrnné údaje o obci
8
3.1 Základní charakteristika obce
8
3.2 Jméno obce
8
3.3 Obecní symboly
9
4. Charakteristika přírodních podmínek
10
4.1 Poloha a základní údaje
10
4.2 Horniny a reliéf
11
4.3 Podnebí
11
4.4 Hydrické poměry
12
4.5 Půdy
13
4.6 Biota
14
4.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody
15
4.8 Chráněná území
15
4.8.1 Paleontologická lokalita
16
4.8.2 Přírodní rezervace Blátka
17
4.9 Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability
19
5. Historie obce
20
6. Intravilán obce
22
6.1 Bytový fond
23
6.2 Památná a významná místa
23
7. Demografické údaje
28
7.1 Vývoj počtu obyvatel
28
7.2 Demografická struktura obyvatelstva
29
7.3 Struktura obyvatelstva podle národnosti
29
7.4 Struktura obyvatelstva podle vzdělání
29
7.5 Pohyb obyvatelstva
30
8. Socioekonomické poměry
31
8.1 Zemědělství 8.1.2 Charakteristika zemědělské výroby
31 31
8.2 Struktura půdního fondu v území
32
8.3 Aktuální stav krajiny
32
9. Vodní hospodářství
33
9.1 Popis současného zásobování pitnou vodou
33
9.4 Kanalizace
34
9.4.1 Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod
34
9.4.2 Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu
34
9.4.3 Časový harmonogram
34
9.4.4 Ekonomická část
34
9.4.5 Návrh kanalizace a umístění ČOV
35
10. Technická vybavenost
35
10.1 Elektrifikace obce
35
10.1.1 Fotovoltaická elektrárna
36
10.2 Plynofikace
37
10.3 Zásobování teplem
37
11. Odpadové hospodářství
37
12. Doprava, dopravní závady a návrh řešení
38
13. školství a kultura
39
13.1 Školství
39
13.2 Kultura
41
14. Spolky a sdružení 14.1 Místní akční skupina Prostějov venkov (dále MAS)
43 44
14.1.1 Základní úkoly MAS
44
14.1.2 Trvale udržitelný život na venkově
45
14.1.3 Podpora zemědělského podnikání při zachování tradičního rázu krajiny
45
14.1.4 Přehled dotačních programů pro region Prostějov venkov
46
14.2 Sdružení obcí střední Moravy
48
14.2.1 Zakladatelská smlouva
49
14.2.2 Předmět činnosti sdružení
49
15. SWOT analýza
51
16. Dotace
52
16.1 Akce financované pomocí dotačních prostředků
52
16.2 Připravované investiční akce se záměrem financování prostřednictvím dotačních prostředků, včetně iniciativy LEADER v obci Určice
52
16.3 Projekty zemědělských subjektů MAS Prostějov – venkov
53
17. Dotazníkové šetření
53
17.1 Vyhodnocení
53
18. Závěr
67
19. Seznam použité literatury
68
20. Seznam obrázků
69
21. Seznam tabulek
69
22. Seznam grafů
69
23. Seznam příloh
70
1. ÚVOD Venkovské oblasti můžeme charakterizovat jedinečnými kulturními, hospodářskými a sociálními vazbami, zvláštními řemeslnými aktivitami, krajinnou rozmanitostí-to vše určuje kapacitu pro další rozvoj. Musíme docílit toho, aby se občané sami zajímali o kvalitu svého života, o hodnotu životního prostředí, zdraví, osobní rozvoj a volný čas. Venkovský prostor nabízí příležitosti, jak využít tohoto potenciálu. (Pělucha, 2006) Systematická péče o rozvoj regionů a obcí je znakem vyspělého státu. Vytváření koncepcí rozvoje a jejich implementace je jednou z priorit členských států Evropské unie, jejímž členem je od 1. Května 2004 i Česká republika. Naplňování této priority klade velké nároky nejen na ústřední orgány státní správy, krajské orgány, ale i na jednotlivé obce. Obecným cílem rozvoje venkova je uchování, obnova a rozvoj obcí, který by odpovídal potřebám obyvatelstva i ochrany životního prostředí. (Kašparová, 2005)
2. CÍL A METODY PRÁCE Cílem diplomové práce na téma Současnost a perspektivy rozvoje obce Určice a přidružených obcí je zhodnotit současný stav a posoudit možnosti dalšího rozvoje obce. Část práce je určena pro názory občanů obce Určice, které byly zjištěny prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro vyhodnocení dotazníků a pro grafické znázornění odpovědí byl použit program Microsoft Office Excel 2007. Pro zjištění silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb byla v práci použita metoda SWOT analýzy. Tato metoda byla zaměřena na oblast ekonomickou, sociální a na oblast týkající se životního prostředí.
7
3. SOUHRNNÉ ÚDAJE O OBCI 3.1 Základní charakteristika obce Určice jsou velkou zemědělskou obcí se 1330 obyvateli a nachází se pod východními výběžky Drahanské vrchoviny, jižním směrem od města Prostějov. Území leží na pomezí jižní a střední Moravy, zabírá geomorfologický celek Vyškovská brána, podcelek Prostějovská pahorkatina a dosahuje až k Drahanské vrchovině. Region je mírně protažen ve směru S-J. Obec spadá pod bývalý okres Prostějov, Olomoucký kraj. Rozloha obce je 11,21 km2 a je rozdělená na několik neoficiálně pojmenovaných částí. Nadmořská výška obce je 260 m.n.m. První zmínky o obci pocházejí z roku 1288. Až do změn v druhé polovině 20. století se honosily Určice titulem městys. Určice tak patří mezi jedny z nejstarších obcí v regionu.
Obr. 1 Poloha obce Určice
3.2 Jméno obce Šrámek navrhuje přímočarý výklad „ves lidí Urkových“, Urek by byla domácká forma k Urad nebo Urban. Ovšem zrovna tak přímočarý je výklad Černého-Váši, když ho dobře postavíme: vycházejí z os. jména Uhřek. Toto Uhřek má 2. pád Uhrka a obyvatelské jméno Uhrčici. Ale to jejich -r- zůstalo dlouho po zániku jeříku neslabičné: Tj. Uhrka bylo dvojslabičné a Uhrčici trojslabičné. Když se později stávaly
takové
skupiny
pro
výslovnost 8
nepohodlné,
souhlásky
před
neslabičným r nebo l se vypouštěly. A tak podobně jako se původně dvojslabičné sedlka stalo selkou, mohly se dobře stát trojslabičné Uhrčice Určicemi a počet slabik zůstal zachován. První doklad Ursicz vedl asi prvního historika Určic, kaplana Cyrila Kubíčka, ke čtení Uršice a k domněnce, že základem jména je Uroš. To by se ovšem obec musela jmenovat Urošovice. O něco nadějnější by bylo předpokládat Ureš. Urešice by se spíš mohly zkrátit na Uršice a potom Určice.
Obr. 2 Informační značka Chronologický sled názvů v dokladech
1288 – Ursicz, 1358 – Vrczicz, 1373 – Auerczicz, 1384 – Aurczicz, 1417 – Uhrziczicz 1480-1537 (za panství račického) 4x Uherčice od poloviny 16. stol. natrvalo Určice.
3.3 Obecní symboly Určickému znaku vévodil dlouhá léta beran se zlatými rohy na červeném španělském štítu. Tento znak je ovšem nesprávný. Vycházel z pečeti na níž byl nápis „Sigillum oppidi Určisensis 1664“. Všechny otisky pečetidla jsou bohužel natolik nezřetelné, že nelze určitě rozpoznat znamení v pečetním obraze. Jedinou zprávu o určickém znaku přinesl heraldik V.R. Widimsky, který identifikoval nezřetelné znamení na určické 9
pečeti jako beraní hlavu. Barvy – červený štít a stříbrnou beraní hlavu se zlatými rohy doplnil sám podle heraldických pravidel. Dnes už ale víme, že na pečeti nebyl beran se zlatými rohy, ale hlava sv. Jana Křtitele na zlatém talíři.
Znak: V červeném štítě zlatý talíř s hlavou sv. Jana Křtitele a třemi stříbrnými zavinutými střelami.
Prapor: Červený list s bílou zavinutou střelou hrotem nahoru ve žlutém mezikruží.
(www.urcice.ic.cz)
4. CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 4.1 Poloha a základní údaje Obec spadá pod Prostějovský bioregion. Bioregion se nachází ve střední části Moravy v Hornomoravském úvalu, zabírá geomorfologický celek Vyškovská brána a podcelek Prostějovská pahorkatina. Je výrazně protažen ve směru S-J a má plochu 686 km2. Typickou část bioregionu tvoří sprašová pahorkatina na dně úvalu, převažují dubohabrové háje s malými ostrovy teplomilných doubrav. Vyskytuje se téměř výhradně 2. bukovo-dubový vegetační stupeň. Region je specifický přechodným charakterem, vlivem polohy na hranicích hercynské, panonské a karpatské
10
podprovincie. V současnosti zcela dominuje orná půda, zachovány jsou fragmenty vlhkých luk a travnatých lad. (Culek, 1995)
4.2 Horniny a reliéf Pro region jsou charakteristické razsáhlé, často mírně ukloněné plošiny kryté spraší, spočívající na vápnitém mořském, zčásti i nevápnitém limnickém neogénu, který se však na povrchu uplatňuje jen nepatrně. Okrajově v malých ostrovech vystupují výchozy kulmských břidlic a drob, granodioritu brněnského masívu a devonských vápenců, Aluvia toků vyplňují nivní hlíny, v depresích podél Blaty se vyvinuly i slatiny. Reliéf je tvořen sprašovou pahorkatinou, celkově ukloněnou od západu k východu. Pahorkatina je přerušena třemi asi 2 km širokými nivami toků, stékajících z Drahanské vrchoviny. Skalní tvary v bioregionu jsou plošně velmi omezené a nevýrazné, dnes jsou vesměs vázány na lomy v kulmových sedimentech. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-70 m, na severu a východě směrem k nivě Moravy přechází až do rovin s výškovou členitostí do 30 m. Typická nadmořská výška bioregionu je 220-280m. (Culek, 1995)
4.3 Podnebí Dle Quitta leží celé území v teplé oblasti T 2, pouze západní okraj území leží v mírně teplé oblasti MT 11. Podnebí je na severu vlhčí, jižneji sušší, neboť zde se postupně začíná upltňovat mírný srážkový stín Drahanské vrchoviny. Tento klimatický okrsek má dlouhé, teplé a suché léto, krátké přechodné období s mírně teplým jarem a podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Podle Demek-Novák (1992) je celoroční úhrn globálního slunečního záření v zájmové oblasti okolo 3800-3900 MJ.m2. Průměrná délka slunečního svitu se mění v závislosti na ročním období v rozmezí 0,99-8,27 hod/den. Průměrná roční teplota se pohybuje těsně pod hranicí 9°C. Průměrné měsíční teploty vzduchu klesají v lednu, obvykle nejchladnějším měsíci roku, pod -2°C a v červenci, obvykle nejteplejším měsíci roku, vystupují cca k 19°C. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 550 mm. Vysoké měsíční srážkové úhrny, které mohou přesáhnout hodnotu až 250 mm, jsou velmi často dosahovány díky
11
intenzivním jednodenním atmosférickým srážkám, při nichž často vypadne takové množství vody, jako v průměrném roce za celý příslušný měsíc. Podle Demek-Novák (1992) je pro území z makroklimatického hlediska typický severovýchodní, resp. jihozápadní převládající směr proudění.
Tab 1. Klimatická charakteristika oblasti MT 11 Počet letních dnů
40-50
Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10ºC
140-160
Počet mrazových dnů
110-130
Počet ledových dnů
30-40
Průměrná teplota v lednu
-2--3 ºC
Průměrná teplota v červenci
17-18 ºC
Průměrná teplota v dubnu
7-8 ºC
Průměrná teplota v říjnu
7-8 ºC
Průměrný počet dnů se srážkami nad 1mm 90-100 Srážkový úhrn ve vegetačním období
350-400
Srážkový úhrn v zimním období
200-250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou
50-60
Poet dnů zamračených
120-150
Počet dnů jasných
40-50
4.4 Hydrické poměry Území náleží do hlavního povodí řeky Moravy, k úmoří Černého moře. Bioregion nemá velké vodní toky. V okolí obce Určice byly vybudovány dvě zavlažovací nádrže a rybník. Určicemi protéká Určický potok. Prostějovsko je charakterizováno malou vydatností podzemních vod a pramenů. Nejdůležitějším zdrojem půdní vody zůstávají atmosférické srážky. Katastr obce se nachází v plošně nejrozsáhlejším povodí okresu, t.j. 4-12-01 (Morava od Bečvy po Hanou). Území je odvodňováno toky, z nichž nejvýznamnější jsou Blata, Romže, Hloučela a Valová (označené po soutoku Romže a Hloučely). Jediným stálým vodním tokem v intravilánu Určic je Určický potok. Tento je pravým
12
přítotokem Žešovského potoka, patřícího do povodí Vřesůvky -Valové -Moravy. Průtok obcí ve směru západ -východ je veden neudržovaným a málo přístupným korytem. Nad obcí a pod obcí je jeho těleso upraveno -zatravněno. Čistota vody nad obcí je kategorie II , pod obcí pak až IV. Dno koryta uvnitř obce je většinou odlážděno. Koryto je poddimenzováno. Při přívalových deštích dochází k vylévání vody z břehů a zaplavování. Bude nutno řešit zasakovacími rigoly ,vsakovacími studnami u rodinných domů a využíváním deštové vody pro závlahu zahrad, zajištěním protipovodňových opatření. Nad obcí je na potoce navržena částečně zavodněná retenční nádrž. Dalším tokem v intravilánu je otevřený rigol, odvádějící dešťové vody a splašky ve směru od jihovýchodu do Určického potoka zprava. Jde prakticky o otevřenou stoku , znečištěnou navíc pevnými odpadky. Jihovýchodní část obce je spádována do dalšího otevřeného rigolu, odtékajícího z inravilánu východním směrem do potoka Hranečnice. Jeho koryto je regulované , současně zarostlé a rovněž znečištěné domovními odpadky . Asi 300 m východně pod obcí je větší zemní nádrž, jež je napouštěna vodou z Určického potoka. Jde o víceúčelovou nádrž s hladinou 1,8 ha, jež je využívána státním rybářstvím Přerov k chovu, s možností zavlažování. Nádrž rovněž slouží jako akumulace požární vody pro farmu zemědělského družstva .
4.5 Půdy Zcela dominují černozemě na spraších, výše k okraji Drahanské vrchoviny přecházejí však do hnědozemí. V úvalových polohách podél říček, stékajících z Drahanské vrchoviny jsou vyvinuty typické černice, podél Valové až černicové černozemě a organozemě typu slatin. Z celkové výměry katastru obce 1 117 ha připadá na zemědělskou půdu 1009ha, z toho na ornou 951 ha, což je asi 94%. Lesní půda zaujímá území o rozloze asi 12 ha, louka a pastviny 20 ha. Plošiny pokrývá nejkvalitnější půda černozem degradovaná, černozem smytá a černozem lužní a z menší části nivní a lužní půda. V území se jeví nezbytnost vytváření územních systémů ekologické stability. Půdní typy na zemědělském půdním fondu (dále ZPF): HPJ 01 Černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem HPJ 08 Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké 13
HPJ 10 Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem HPJ 12 Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení HPJ 26 Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením HPJ 38 Mělké hnědé půdy na všech horninách, středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 0,3 m kamenité nebo pevná hornina, méně výsušné HPJ 58 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé HPJ 59 Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, těžké až velmi težké, vláhové poměry nepříznivé, po odvodnění příznivější.
4.6 Biota Prostějovský bioregion leží v termofytiku a zabírá západní část fytogeografického okresu 21. Haná, západní část fytogeografického podokresu 21a. Hanácká pahorkatina a vyšší terasy západně od nivy Moravy, které náležejí fytogeografickému podokresu 21b. Hornomoravský úval. Do jihozápadního cípu bioregionu zasahuje malým územím i fytogeografický podokres 20b. Hustopečská pahorkatina. Vegetační stupně: Planární až kolinní. Potenciální vegetaci bioregionu představují dubohabřiny svazu Carpinion, které jsou na svazích vystřídány méně náročnými typy teplomilných doubrav. V nivách kolem vodních toků lze předpokládat Pruno-Fraxinetum, ojediněle na místech s usazeninami humolitů pak bažinné olšiny. Primární bezlesí zřejmě chybělo. Zbytky přirozené náhradní vegetace představují jednotky svazů Cirsio-Brachypodion pinnati, na kulmu Koelerio-Phleion phleoidis, v lemech svazu Geranion sanguinei a křovinách Prunion spinosae. V extémnějších místech ještě vyznívá Prunion fruticosae. Na vlhkých loukách byly přítomny asociace svazů Calthion, Molinion i Caricion davallianae. Flóra je spíše jednotvárná, rozmanitější pouze na západním okraji ve zbytcích přirozené vegetace. Projevují se v ní vlivy teplomilné panonské flóry. Mezi teplomilnými druhy 14
jsou zástupci různých geoelementů a mikroelementů. Jako příklady mohou sloužit len žlutý (Linum flavum), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), lecha černá (Lathyrus niger) a koztinec dánský (Astragalus danicus). Na slatinách se izolovaně vyskytovala řada ekologicky specializovaných druhů, např. potočnice malolistá (Nasturtium microphyllum), matizna bahenní (Oristecum palustre), hlízovec Loeselův (Liparis loeselii) a pampeliška bahenní (Taraxacum palustre). Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy (ježek východní, myšice malooká, strakapoud jižní). Na malých zbytcích xerotermních lokalit vyznívá pozoruhodná fauna panonské podprovincie ještěrka zelená, kudlanka nábožná, společenstva sarančí, trojzubka stepní. Romže a Valová patřily původně k lipanovému až parmovému pásmu, jejich biota je však dnes již decimována. Ostatní toky náležely do pstruhového pásma, jsou však znečištěny a jejich biota je zásadně změněna. Stojaté vody jsou ojedinělé a nevýznamné, s typickou faunou nížin. Významné druhy-Savci:ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), strnad luční (Miliaria calandra). Plazi: ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: trojzubka stepní (Chondrula tridens), suchomilka obecná (Helicella obvia). Hmyz: kudlanka nábožná (Mantis religiosa). (Culek, 1995)
4.7 Současný stav krajiny a ochrana přírody Osídlení v nižších částech je prehistorické a souvislé až do současnoti, díky tomu došlo k totální proměně regionu. Recentně se lesy v bioregionu vyskytují jen ve fragmentech a vesměs jsou tvořeny porosty s druhotnou skladbou. Naprostá většina bezlesí je tvořena agrokulturami. (Culek, 1995).
4.8 Chráněná území Mezi prioritní problémy v obecné ochraně přírody nadále zůstává zajištění přírodně hodnotných lokalit a přírodních prvků před devastací způsobenou lidskou činností (zalesňování květnatých luk, zásahy do významných krajinných prvků, změna krajinného rázu) nebo nečinností. K zabezpečení potřebného zvláštního ochranného režimu byly vyhlášeny přírodní rezervace. Údržba maloplošných chráněných území je
15
řešena z finančních prostředků jednotlivých okresních úřadů a využitím dotačních titulů Programu péče o krajinu. (LÍZNER, 2001)
4.8.1 Paleontologická lokalita Lokalita se nachází cca 500 m západně od obce Určice-areál Svazarmu. Jedná se o přirozený horninový výchoz, tvořený třetihorními vápenci spodnobadenského stáří. Jde o lavici organodetritických vápenců a vápnitých pískovců s otisky plžů a mlžů, rourkami červů a úlomky řas. Odbor územního plánování v Prostějově oznámil dne 5.3. 1987 zahájení řízení všem účastníkům a dotčeným orgánům státní správy a k projednání návrhu stanovil místní šetření na 17.3. 1987. Státem chráněné území bylo před několika lety zrušeno. Původně zde existovala celá skalní stěna řasových vápenců, ta byla ale zavezena skládkou, a tím definitivně zničena. V současné době jsou v Určicích jen malé části těchto vápenců porostlé vegetací.
Obr. 3 Paleontologická lokalita dnes
16
Obr. 4 Skalní stěna v paleontologické lokalitě
4.8.2 Přírodní rezervace Blátka V jižní části katastru obce se nachází severní část přírodní rezervace Blátka. Nadmořská výška oblasti je 256-338 m, výměra 83,50 ha. Přírodní rezervací bylo území vyhlášeno v roce 1985. Jedná se o rozsáhlé stanoviště s lesíky, křovinatými lesními okraji, loukami a vodními plochami. Geologický podklad tvoří myslejovické souvrství stáří spodního karbonu. Zastoupeny jsou slepence, droby, laminované břidlice a prachovce. Na nich se vytvořily především typické kambizemě. Ve střední části se vyskytují přeplavené sprašové hlíny, na kterých vznikly erodované formy hnědozemě. Mezi typické dřeviny opatří smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Další částí lesních porostů představují akátiny, dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). V podrostu je typická hájová květena se sasankou pryskyřníkovitou (Anemonoides ranunculoides), dymnivkou dutou (Corydalis cava), vemeníkem dvoulistým (Platanthera bifolia), ostřicí chlupatou (Carex pilosa) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Zvířenu žijící v této oblasti zastupuje blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) žijící ve vypuštěných rybníčcích a skokan štíhlý (Rana dalmatina). Významný je nález roupců Dioctria humeralis a Tolmerus cingulatus patřících mezi dvoukřídlé. Do budoucna je třeba uvažovat o potlačování náletu a o obnovení extenzivní pastvy na plochách nízkostébelných trávníků, případně bude nutné občas porosty pokosit a narušovat drn. (Šafář, 2003) 17
Obr. 5 Přírodní rezervace Blátka (Šafář, 2003)
Obr. 6 Poloha přírodní rezervace Blátka
18
4.9 Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability Regionální územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je zastoupen regionálním biocentrem 257 Háj a 1883, které bylo vymezeno na ose nadregionálního biokoridoru K132 v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Lokální územní systém ekologické stability zajišťuje funkčnost navrženého generelu a navazuje na nadregionální a regionální systém ekologické stability i na řešení místních systémů ekologické stability mimo řešené území.
Tab 2. Regionální biocentra označení
význam
výměra
popis
Cílový stav společenstva
RBC 1 (1883)
regionální v území 3,5 ha
Regionální biocentrum na západním okraji obce, zahrnuje lesní komplex (východní okraj lesního celku Drahanské vrchoviny - Spálený kopec) Existující funkční
Lesní společenstva Zachovat stávající využívání.
biocentrum. RBC 2 (257 –
regionální v území 3,5 ha
Háj)
Regionální biocentrum na jižní hranici katastru obce, zahrnuje porosty v údolí Kelčického potoka (přírodní památka Blátka). Existující funkční biocentrum.
Lesní, vodní a pobřežní společenstva. Zachovat stávající využívání.
Tab 3. Nadregionální a regionální biokoridory označení
význam
výměra
popis
Cílový stav společenstva
K 132
nadregio nální
1000 m
Biokoridor vymezený v severní části na lesní půdě, v jižní části na orné půdě na západ o zastavěného území katastru obce.
(http://www.urcice.cz) 19
Lesní společenstva, křovinná a luční stanoviště. Na orné půdě založit biokoridor s ohledem na jeho druhotnou protierozní funkci.
5. HISTORIE OBCE Nejen Určice ale celá okolní krajina byla po dvakrát mořským dnem, jak dokazují nálezy mořských živočichů v okolí Určic. Určice jsou prastarým sídlištním místem. Hojné archeologické vykopávky dokazují, že nejstarší sídliště člověka na Určicku jsou prokázána už před téměř 30.000 roky. Jak se lidstvo vyvíjelo, tak průběžně s časem mělo tady svá sídliště, ať už to byli Keltové, Markomani či Kvádové. Poslední nález v roce 1995 v trati za Koutskými humny asi 250 metrů severně od Určic ukazuje hroby z doby asi 7. století a to už byli asi naši slovanští předkové. Papežská listina z roku 1288 v níž je první písemná zmínka o Určicích:
Určice jsou tedy prastaré sídliště, ale jak je patrno z předcházejícího listu, první písemná zmínka je však až z roku 1288, tedy 10 let po bitvě na Moravském poli, za krále Václava II. a hlavně jeho poručníka Oty Braniborského a olomouckého biskupa Dětřicha. Zmíněná listina, uložená v Zemském archivu v Brně, a jak je patrno je to latinsky psaný dopis papeže Mikuláše IV. velehradskému opatovi, v němž nařizuje zmíněnému opatovi aby urovnal spor mezi stěžovatelem plebánem Konrádem ( psáno plebanus de Ursicz ) a rytířem Ctiborem z Určic. Jak byl spor urovnán, to se už asi nikdy nedovíme. Určice patřily do majetku plumlovského hradu a jejím nejstarším známým majitelem byl opavský vévoda Mikuláš, z levobočné větve Přemyslovců. Mikuláš se zúčastnil odboje proti králi Janovi Lucemburskému a ten mu plumlovské panství a tím i Určice zabavil a po nějakém čase, v roce 1325, prodal za 2.200 hřiven svému oblíbenci Vokovi z Kravař. Kravařové drželi Určice do roku 1466, kdy zemřel poslední mužský člen rodu Jiří z Kravař. Z tohoto rodu pocházela často zmiňovaná šlechtična Kateřina, která velmi dbala o kostel a Určice samotné. Podle jejího přání byla pohřbena v kostelní kryptě, která byla v roce 1999 znovuobjevena. Po úmrtí posledního Kravaře, zdědila Určice Kunhuta, zvaná Kunka, která povýšila Určice na městečko a tím nabyly Určice značně na důležitosti. Není jisto, jestli to bylo v roce 1480 nebo až 20
1511. Až do změn v druhé polovině 20. století se honosily Určice titulem městys. V roce 1526 získali plumlovské panství a tím také Určice, Pernštejnové. Z této doby se nám dostalo určitého důkazu že, určičtí nežili zrovna jako poustevníci. V Určicích bylo nejméně 14 hektarů vinohradů a zajisté to zkvašené „zhmotnělé slunce“ neměli proto aby jím zalévali květiny, nýbrž zcela jistě svoje hrdla. Plumlovská vrchnost také v této době udělili třinácti usedlostem určickým výsadu „právovárečnou“, tj., že tito „vejsadníci“, jak se nazývali, měli právo pivo vařiti a je také šenkovati. Pernštejnové drželi Určice do roku 1599, kdy značně zadluženi prodali panství knížeti Karlovi z rodu Liechtensteinů. Tento rod držel v Určicích statek o výměře asi 215 hektarů až do roku 1924, kdy byla provedena konfiskace a následná parcelace. Půda rozprodána zájemcům a část půdy si zakoupila určická obec pro svoje potřeby. (výstavba nové čtvrtě Dubské, stavba školy, fotbalové hřiště atd.) Aby byly využity hospodářské budovy dvora, bylo ponecháno asi 60 hektarů půdy u původních hospodářských budov a tak vznikl nový útvar tzv. zbytkový statek a ten koupil bývalý zaměstnanec Lichtensteinů, pan ing. Alois Mikeska. Tento statek však byl po druhé válce také, jak bylo tehdy zvykem, likvidován, rozparcelován a v budovách začalo hospodařit vzniklé JZD, svoje působení v těchto prostorách ukončilo v roce1993. Tak jako ve všech obcích také po roce 1848 skončila éra rychtářů a nastoupili starostové. Do roku 1945 se jich vystřídalo v Určicích 15. Předsedů MNV bylo 11.
Obr.7 Určice-I. Vojenské mapování (1764-1768)
21
6. INTRAVILÁN OBCE Obec Určice se rozkládá v poměrně členitém terénu, který již připomíná podhůří Drahanské vrchoviny. Stávající struktura obce byla utvářena dlouhodobým vývojem vyplývajícím z rozhodujícího poslání obce, kterým byla zemědělská výroba. Historický půdorys je soustředěn okolo centra obce představovaného významnými objekty jako je kostel Sv. Jana Křtitele s věží (o samotě stojící), farou, obecním úřadem, bývalou školou (dnes MŠ) a blízkou poštou. Půdorys obce je tedy dán terénní stavbou (která s sebou dnes přináší významné dopravní problémy) a původním posláním sídla. Funkční plochy pro obytnou zástavbu změnily částečně svůj ráz po centralizaci základny zemědělské produkce do areálu zemědělského družstva, což byl po staletích zažitého hospodaření převratný zásah do způsobu organizace vesnického života. Selské usedlosti jako jednotky s hlavním posláním spočívajícím v zemědělské produkci se postupem času staly téměř výhradně obytnými objekty s drobnou záhumenkovou produkcí nebo jinou doplňkovou podnikatelskou činností. V souvislosti se společenským vývojem spojeným s rozvojem všech oblastí lidské činnosti a její hlubší diferenciací byla postupně dotvářena i oblast občanského vybavení zajišťující samostatnost sídla v narůstajících základních potřebách (školství, nákupní středisko, restaurace, zdravotnictví). Pro školství byly zabírány nové plochy mimo centrum obce, u kterých byl předpoklad naplnění potřeb tohoto druhu OV. Územní celky obytné zástavby se v průběhu 20.století a především v poválečných letech rozšířily do nových prostorů směrem k Výšovicím a do hlubokých zahradních ploch stávajících usedlostí. Jak je uvedeno výše, zůstává dopravní oddělení a spojení jednotlivých celků závažným problémem. Centrum obce ve spojení s existencí významných historických objektů fixovaných v podobě nemovitých památek vytváří osobitý urbanistický celek, který by měl být zachován a při úpravách respektován. Rozvoj obce bude směřován do okrajových částí s podmínkou zachování a zhodnocení stávajícího nemovitého fondu, což je základním urbanistickým předpokladem existence celého sídla a je orientován především na získání dalších ploch pro bytovou zástavbu v podobě rodinných domů. Rozvojové plochy jsou směřovány do míst bezprostředně navazujících na stávající zastavěné území, ve kterých bude zajištěna realizace technické infrastruktury.
22
6.1 Bytový fond Tab. 4. Bytový fond z toho
z toho
Domy
Trvale
Neobydl.
obydl.
domy s
celkem rodinné bytové domy 429
419
6
z toho
rodinné bytové byty
374
365
6
55
rodinné bytové 54
0
Neobydlená ubytovací zařízení se v obci nevyskytují. V části obce „Větřák“ proběhla v posledních několika letech výstavba nových rodinných domů.
Obr. 8 Rodinné domy v části „Větřák“
6.2 Památná a významná místa Kostel Sv. Jana Křtitele Zapsán v seznamu nemovitých památek (dále SNP): od 3.5.1958 Asi každého kdo poprvé přijíždí do Určic upoutá na první pohled určický kostel. A není divu. Kostel je vidět ze všech světových stran a zaujme svou velikostí, ale také samostatně stojící zvonicí. Má velmi zajímavou historii. První kostel stál v Určicích již před rokem 1428. Ten dnešní je již v pořadí nejméně třetí. Byl postaven 23
v barokním slohu v letech 1727-34 a je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Kostel byl benedikován 11.2.1753 děkanem P. Václavem Hnátkem. Na vstupním portále je rodový znak Liechtensteinů. Věž a zároveň zvonice stojící samostatně mimo kostel byla zcela určitě součástí předcházejícího kostela. Již brzy po dostavění se začaly ve zdivu objevovat trhliny a klenba byla stažena železnými svorami. Ukázalo se však, že chyba je v základech a tak problémy s opravami přetrvávají dodnes. Pod presbytářem je krypta, kde je pohřbeno několik kněží a také Kateřina z Kravař, která obdarovala faru roku 1428 velkou beneficií. Koncem 19. století se v kryptě nalezl ženský střevíc, který s největší pravděpodobností patřil právě Kateřině z Kravař. Poté v roce 1882 byla v kostele položena nová dlažba kamenná deska zakrývající vchod do krypty byla zapuštěna níže a překryta dlažbou. Pamětníci zemřeli a písemný záznam o vchodu do krypty se nenalezl, takže nikdo nevěděl kde vchod je. Až při nedávné opravě střechy byla ve vížce v makovici nalezena zmínka v dokumentech v ní uložených a tak po 117 letech byla krypta znovu otevřena a krycí deska umístěna opět do jedné úrovně s dlažbou. Na desku byl vytesán epitaf Kateřiny z Kravař, který vyjadřoval, že chce být pohřbena právě v určickém kostele. Kostel se v 19. století stal poutním místem zásluhou mariánského obrázku Panny Marie, který původně visel na borovici v Syslovicích a připisovaly se mu zázračné vlastnosti.
Obr.9 Kostel Sv. Jana Křtitele
24
Farní budova – Zapsána v SNP: od 3.5.1958 postavena 1734-1739, zapsána v SNP 3.5.1958, cennou stavební památkou je také barokní farní budova postavená po dokončení kostela v letech 1734-1739. Nyní je bohužel v žalostném stav
Obr.10 Fara
Socha Sv. Floriána – Zapsán v SNP: od 3.5.1958 postavena 1766. Tuto barokní sochu si obec pořídila, aby vesnici chránila před ohněm. Bohužel od dalších ničivých požárů ji však neochránila.
Obr.11 Socha Sv. Floriána 25
Kříž na „Dubskym“ – postaven 1945, Z vděčnosti za Boží ochranu naší domoviny a farnosti ve druhé světové válce věnují vděční občané z „Dubskyho“.
Obr. 12 Kříž na „Dubskym“
Kříž u silnice před hřbitovem – Zapsán v SNP: od 3.5.1958 postaven 1802, zhotovil mistr kamenický H. Ležatka. Na počest obci. Obnoveno roku 1892 za starosty Jana Bavlnky.
Pomník padlých hrdinů – postaven 1925, zhotovil V. Semerák & spol. z Olomouce, K uctění památky padlých občanů Určic z I. i II. světové války. Pomník je zhotoven podle vzoru pomníku v Tovačově. Obec si však nevěděla rady s jeho umístěním. Původně měl stát pod "Hornicí" místo sochy sv. Floriána. Tato varianta se naštěstí nerealizovala! Dále se uvažovalo o umístění na "Lužích", pak před starou školou a nakonec byl pomník postaven u hřbitova.
26
Obr.13 Pomník padlých hrdinů
Klášter (chudobinec) – postaven 1872, Klášter nechal postavit roku 1872 určický farář Petr Obdržálek a založil při něm nadaci pro milosrdné sestry (boromejky), které měli pečovat o chovanky chudobince a vyučovat určické dívky. Svému účelu byl však předán až roku 1891.
Obr. 14 Klášter
Socha sv. Libora u kláštera – Zapsána v SNP: od 3.2.1997 postaven 1874, zhotovil F. Krejčiřík z Kroměříže. Postaveno nákladem manželů Libora a Františky Vaněk (www.urcice.ic.cz) 27
7. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 7.1 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel v obci byl nejvyšší mezi roky 1930 a 1961. Od roku 1970 se počet obyvatel příliš nezměnil. Nejnižší počet obyvatel byl zaznamenán při prvním sčítání lidu v roce 1869. Mohlo to být způsobenou velkými povodněmi, které Určice v těchto letech zachvátily, nebo také velkou epidemií cholery, která byla naposledy zaznamenána v roce 1866, kdy na vrcholu této nemoci umíralo 12-13 osob denně.
Graf 1 Počet obyvatel 1869-2001
Tab. 5 Počet obyvatel k 1.7. 2007 Počet obyvatel Počet bydlících obyvatel k 31.12.2007
Počet obyvatel ve věku 0-14 15-59 60-64 65 a let let let více let
Střední stav obyvatel k 1.7.2007
Celkem 1 330
192
877
84
177
1 323
Muži 642
84
444
42
72
638
Ženy 688
108
433
42
105
685
(http://www.risy.cz)
28
7.2 Demografická struktura obyvatelstva
Graf 2 Demografická struktura obyvatelstva (Sčítání lidu 2001)
Z 1330 obyvatel je 630 mužů a 700 žen. Průměrný věk žen je 40,4 roků a mužů 38,7. Z celkového počtu obyvatel je více než 52% ženského pohlaví.
7.3 Struktura obyvatelstva podle národnosti V obci žijí obyvatelé několika národností. Nejvíce rozšířenou národností je Česká-1108 obyvatel a Moravská-160 obyvatel. Obyvatel Slovenské národnosti žije v obci 12. Ostatní národnosti jsou zanedbatelné (Romská-1, Německá 1, Ukrajinská-2, ostatní-2).
7.4 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Obyvatelstvo 15+
1131
Bez vzdělání
4
Základní a neukončené základní
313
Vyučení a střední odborné bez maturity
482
Úplné střední s maturitou
256
Vyšší odborné a nástavbové
21
Vysokoškolské
50
Nezjištěné
5
(http://vdb.czso.cz) 29
Graf 3 Struktura obyvatelstva podle vzdělání
7.5 Pohyb obyvatelstva Tab. 6 Pohyb obyvatelstva Přírůstek obyvatelstva Živě narození
Zemřelí
Přirozený přírůstek
Saldo migrace Přistěhovalí Vystěhovalí
Přírůstek/ Saldo
úbytek
migrace
Celkem 17
14
3
32
31
1
4
Muži 4
12
-8
18
11
7
-1
Ženy 13
2
11
14
20
-6
5
(http://www.risy.cz)
30
8. SOCIOEKONOMICKÉ POMĚRY Občanská vybavenost Obecní úřad – Ve věcech samostatné působnosti spravuje obecní úřad území obce Určice. Pod matriční obvod Obecního úřadu Určice spadají obce Dětkovice, Alojzov, Seloutky, Myslejovice
Pošta – celkem 26 zaměstnanců. Budova má vybudovaný bezbariérový přístup
Sport - V obci má velkou tradici kopaná. Místní TJ Sokol se účastní různých soutěží v různých věkových kategoriích. Pro tyto příležitosti se v obci nachází velké fotbalové hřiště. V areálu základní školy se dále nachází hřiště na volejbal a nohejbal.
Zdravotnická zařízení – V obci je vybudované zdravotní středisko, kde sídlí praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost a zubní lékař.
Obchodní zařízení – v obci se nachází 3 obchody s potravinami a 1 obchod s drogistickým sbožím
Hřbitov se smuteční síní
Požární zbrojnice – Sbor dobrovolných hasičů oslavil již 120 od svého založení.
8.1 Zemědělství 8.1.2 Charakteristika zemědělské výroby Převládající zemědělskou činností v dané lokalitě je rostlinná výroba, při níž je používáno tradičního způsobu agrotechniky (orba, příprava, setí, chemická ochrana). Většina zemědělské půdy je obhospodařována velkoplošně, kdy půdní fond je rozdělen do bloků orné půdy bez ohledu na erozní ohroženost. Velikost bloků orné půdy se pohybuje v průměru kolem 5-10 ha a ve velké míře jsou tyto bloky osety jedinou kulturou. Zemědělské obhospodařování v současné době spočívá v pěstování běžných zemědělských plodin. V největší míře je zde pěstována řepka, ječmen jarní, kukuřice a pšenice. Ostatní plodiny jsou pěstovány v menší míře. Hospodářské družstvo Určice hospodaří na 2000 ha zemědělské půdy, respektive 1840 ha půdy orné. V loňském roce se na 51% obdělávaných ploch pěstovaly obiloviny, na 15% cukrovka, na 22% krmné 31
plodiny, na 6% mák a na 6% řepka ozimou. Orná půda je ve vlastnictví hospodářských družstev nebo v soukromém vlastnictví. Velké množství soukromých vlastníků pronajímá ornou půdu hospodářskému družstvu.
8.2 Struktura půdního fondu v území Celková výměra k.ú. (ha) 1120 Zemědělská půda 1003 - orná půda 952 - sady 4 - zahrady 32 - TTP 15
Graf 4 Zemědělská půda Nezemědělská půda (ha) 117 - les 13 - vodní plochy 7 - zastavěné plochy 20 - ostatní plochy 77
Graf 5 Nezemědělská půda
8.3 Aktuální stav krajiny Krajinu v okolí obce Určice lze obecně definovat jako krajinu zemědělskou, dlouhodobě ovlivněnou činností člověka. Charakteristická je dominance zemědělských ploch s převahou (95%) orné půdy. Luční porosty jsou omezeny pouze na enklávy neobhospodařovatelé mechanizací. Sady se nacházejí v malé míře v návaznosti na zastavěné území obce. Lesní porosty zahrnují cca 13 ha, což činí podíl 1% na výměře katastru. Lesní porosty na katastru obce jsou 32
východní výspou lesních komplexů Drahanské vrchoviny. Využívání krajiny odpovídá danostem fyzickogeografického členění a rozdílnosti vývoje východní a západní části katastru obce. Východní část území je historicky intenzivně využívána. Vodní toky jsou napřímeny, silně regulovány, z velké části bez doprovodné vegetace. V západní části mají přirozenější charakter. Obdobně ostatní druhy pozemků jsou zastoupeny zejména v západní části katastru. Stabilnější krajinné formace tvořené dřevinami rostoucími mimo les, starými postagrárními plochami, nebo plochami ostatními jsou vázány na údolí Určického potoka. Zde jsou zachovány v malé míře pestré krajinné formace tvořené loukami, mezemi, skalními výchozy podloží, drobným lomem stavebního kamene apod.
9. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 9.1 Popis současného zásobování pitnou vodou Obec má vybudovaný veřejný vodovod, který je v majetku obce. Vodovod provozuje společnost VaK Prostějov, a.s.. Vodovod je napojen na SV Prostějov, napojen je na výtlačný řad LT DN 400 vedoucí z VDJ Dětkovice do Prostějova. Na této odbočce je umístěna vodoměrná šachta, ze které je zásobovacím řadem PVC DN 100, délky 1139 , přivedena voda do ČS Určice, která čerpá vodu do VDJ Určice 2x100 m3. Obec je zásobena ve dvou tlakových pásmech –http z VDJ Určice a DTP na odbočce pře ČS Určice. Rozvodná vodovodní síť v obci je vybudována z OC a PVC DN 80-150, celková délka sítě je 11089 m. Na síti je celkem 427 vodovodních domovních přípojek, na které je napojeno téměř 100% trvale bydlících obyvatel. Studny jsou sice využívány jako veřejné, ovšem kvalita jejich vody nevyhovuje ČSN pro pitnou vodu určenou k veřejnému zásobování. Ve vodě se objevuje zvýšený počet dusičnanů, vápníku a hořčíku, chloridů. Některé studny jsou znečištěny bakteriálně ( zvýšený počet bakterií kolifekálních, koliformních a enterokok). Voda je užívána převařená. V rámci lokality území Určice není uvažován žádný zdroj vody pro účely úpravy na vodu pitnou. Stávající systém zásobování obce pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Obec zatím v řešeném období neuvažuje o nové výstavbě, rekonstrukci či rozšíření stávajícího vodovodu.
33
9.4 Kanalizace 9.4.1 Popis současného stavu odkanalizování a čištění odpadních vod V obci je vybudována dešťová kanalizace DN 300-500. Kanalizace je převážně z betonových trub, byla vybudována postupně od roku 1920. Technický stav je různý, dle stáří a materiálu stok. Splaškové vody jsou odváděny do septiků a jímek na vyvážení. Částečně jsou vypouštěné do dešťové kanalizace. Všechny stoky jsou vypouštěny do Určického potoka, resp. příkopu. V lokalitě „Větřák“ je vybudována větev splaškové kanalizace, která je v současné době zaslepena. Obyvatelstvo, které bude ba tuto větev napojeno po výstavbě kanalizace a ČOV v obci má dnes vybudovány bezodtokové jímky na vyvážení. Kanalizace je ve správě a vlastnictví obce. Ve výhledu se počítá s tím, že stávající kanalizace bude využita pro odvádění dešťových vod, Odvádění splaškových vod bude řešeno novou splaškovou, tedy oddílnou kanalizací.
9.4.2 Popis odkanalizování a čištění odpadních vod ve výhledu V návrhovém období bude provedena výstavba splaškové kanalizace a ČOV. Na řešeném území bude provozována oddílná kanalizace. Funkci dešťové kanalizace bude plnit stávající kanalizace obce. ČOV bude umístěna v severovýchodní části obce. ČOV je navržena mechanicko-biologická. Vyčištěné odpadní vody budou odváděny do Prčického potoka. Jihovýchodní část obce bude svedena do čerpací stanice, odkud bude výtlakem DN 100 čerpána do sítě gravitační splaškové kanalizace. Výhledově se uvažuje s napojením splaškových vod obce Seloutky na kanalizační síť Určice.
9.4.3 Časový harmonogram Výstavba kanalizace byla původně plánovaná na období mezi roky 2008-2010 ale z důvodu nedostatku finančních prostředků se výstavba zatím nekoná.
9.4.4 Ekonomická část Výpočet nákladů na výstavbu kanalizace byl proveden dle metodického pokynu Mze ČR a byl stanoven na 70 mil Kč bez DPH.
34
9.4.5 Návrh kanalizace a umístění ČOV
Obr. 15 Návrh kanalizace a umístění ČOV
10. TECHNICKÁ VYBAVENOST Obec Určice má vybudovánu pouze dešťovou kanalizace a její správu vykonává obec Určice. Vodovod je v celé obci, provozovatelem je Středomoravská vodárenská a.s., Olomouc. Likvidace odpadů je zajištěna prostřednictvím svozové firmy Respono a.s. Vyškov. Odpady jsou v obci tříděny. Odvoz komunálního odpadu i tříděného odpadu je zajišťován 2x měsíčně
10.1 Elektrifikace obce Obec Určice je zásobována elektrickou energií ze spojovacího vedení VN 22 kV č.22 Prostějov -Dřevnovice. Část transformoven je napojena z odbočky směr Seloutky. Veškeré rozvody VN 22 kV jsou provedeny vzdušným vedením, které svým provedením a průřezem odpovídá současnému stavu odběru elektrické energie. Veřejné osvětlení je provedeno v obci kombinací samostatných silničních stožárů s výložníky s 35
výbojkovými svítidly s kabelovým rozvodem, v okrajových částech obce pak svítidly osazenými na stožárech sekundárního obvodu NN. Nově budované rozvody veřejného osvětlení budou prováděny výbojkovými svítidly na sadových stožárech s rozvodem zemním kabelem. Katastrem obce mimo zastavěné území prochází venkovní vedení 110 kV č. 556 z rozvodny Vyškov do rozvodny Prostějov. Toto vedení nemá vliv na stávající ani navrhovanou zástavbu. Elektrická energie je zajišťována přes stávající transformační stanice, které jsou všechny stožárového provedení.
10.1.1 Fotovoltaická elektrárna Výstavba byla zahájena v srpnu 2009 a dokončena v prosinci téhož roku. Investorem a operátorem projektu je firma Energy 21 a.s.. Instalovaný výkon je 2,14 MW (průměrná intenzita slunečního svitu dosahuje v Určicích je 1,12 MWh/m2). Solární elektrárna zabírá prostor 3,9 ha. K výstavbě byly použity polykrystalické panely Suntech 210, měniče Satcon a betonové patky. S výstavbou projektu společnost nabízí obci svoji podporu v oblasti vzdělávání a informování veřejnosti o problematice využívání obnovitelných zdrojů a fungování solárního zařízení v jejím katastru. Za tímto účelem organizuje veřejné besedy, prohlídky elektrárny, školní exkurze… Podporou projektu přispívá obec ke zlepšení životního prostředí. Výroba energie v solárním parku je ekologicky čistá, neprodukuje emise CO2 ani jiných škodlivých látek, zároveň šetří téměř vyčerpané "tradiční zdroje energie.“
Obr. 16 Fotovoltaická elektrárna (http://www.energy21.cz)
36
10.2 Plynofikace STÁVAJÍCÍ STAV Obec Určice je zásobována zemním plynem z VTL plynovodu, na které je vybudována VTL regulační stanice. Vlastní rozvodná síť obce je provedena v systému středotlak. Je plynofikována vybudováním plynovodního vedení STL, které je napojeno na VTL plynovod prostřednictvím regulační stanice VTL/STL, která je umístěna východně zastavěného území u areálu zemědělského družstva. KONCEPCE ŘEŠENÍ Koncepce zásobování plynem je v řešeném území stabilizována. Stávající systém zásobován plynem bude zachován. Určice budou i nadále zásobovány zemním plynem ze stávající VTL regulační stanice.
10.3 Zásobování teplem STÁVAJÍCÍ STAV Palivoenergetická bilance tepelných zdrojů bude preferovat zemní plyn s minimální doplňkovou funkcí elektrické energie. Lokální vytápění rodinných domů je řešeno individuálními kotli. Objekty občanské vybavenosti a podnikatelských aktivit mají samostatné kotelny. KONCEPCE ŘEŠENÍ Stávající koncepce zásobování teplem bude zachována.
11. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Likvidace odpadů je zajištěna prostřednictvím svozové firmy Respono a.s. Vyškov. Odpady jsou v obci tříděny, na 4 místech v obci se nacházejí kontejnery na tříděný odpad. Obec plánuje zavedení kontejnerů na biologický odpad, které by se měly nacházet na několika místech v obci tak, aby byly lehce dostupné všem občanům a zároveň na takovém místě, aby nikoho neobtěžovaly případným zápachem. Občané si náklady spojené se svozem odpadů hradí v plné výši sami. Ročně zaplatí občan 420 Kč. Pro ukládání inertního materiálu slouží skládka na západním okraji katastru, výhledově je uvažováno se zřízením třídící linky, případně kompostárny. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu, odvoz nebezpečného odpadu je prováděn v předem stanoveném termínu, který je předem zveřejněn.
37
12. DOPRAVA, DOPRAVNÍ ZÁVADY A NÁVRH ŘEŠENÍ SILNICE Určice jsou křižovatkou silnic III. třídy č. 4332, 37762, 37766 a 37772, které jsou stabilizovány historicky zástavbou a parcelací pozemků. Silnice III/0462 je vedena podél tělesa R 46 a je to trasa původní císařské silnice z Brna do Olomouce mimo zastavěnou část obce. V centrální části obce jsou dvě významné křižovatky, obě jsou dopravní závadou. Křižovatka silnic III/4332, III/37762 a III/37766 u hřbitova je neorganizovaná plocha bez rozhledu. Dopravní závada je řešena uspokojivě návrhem okružní křižovatky. Křižovatka silnic III/37762 s III/37772, je vedena pod ostrým úhlem a ještě ve sklonu, takže zde není rozhled pro zastavení. V zimních měsících sklon silnice III/37762 před křižovatkou s III/37772 způsobuje problémy při rozjíždění. Vyřešení této dopravní závady není možné bez rozsáhlých asanací a terénních úprav. Proto se zástupci obce rozhodli v současné době problém neřešit a vyčkat příznivějších okolností pro případné asanace. Jedině možné je zlepšit situaci v křižovatce snad dopravním značením, kdy silnice III/37762 od Seloutek by byla silnicí hlavní a silnice III/37772 vedlejší. Dosáhlo by se zlepšení provozu v zimních měsících. Silnice III. Třídy budou mimo průjezdní úsek upravovány v kategorii S 7,5/60(50), vedení jejich tras je stabilizováno. Úpravami budou řešeny pouze drobné opravy v rámci pozemku silnice. Návrhem územního plánu budou určeny průjezdní úseky, funkční skupina a typ některých úseků silnic v průjezdním úseku a to dle silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a dle ČSN 738110 Projektování místních komunikací a ČSN 736101 Projektování silnic a dálnic.
MÍSTNÍ KOMUNIKACE Stávající místní komunikace jsou v území stabilizovány, budou upravovány ve funkční skupině C a typu dle možností pozemku komunikace a šířce obestavění. Navrženy jsou místní komunikace pro dopravní obsluhu návrhových lokalit. Navazují na stávající silnice, místní a účelové komunikace. Pro místní komunikace navržené v trasách účelových nebude většinou stačit současný pozemek komunikace. Proto jsou stanoveny v některých případech funkční skupiny a typy dle ČSN.
38
13. ŠKOLSTVÍ A KULTURA 13.1 Školství Tereziánské a Josefinské reformy upravily také školství a přiměly obce věnovat školám více pozornosti. V Určicích byla stará farní škola, o níž je první zmínka v roce 1672, přeměněna v 70.letech 18.století na školu triviální (čtení, psaní, počty). V roce 1781 měla škola, sloužící celé farnosti, jen jedinou místnost, ve které zároveň bydlel i zkoušený učitel Dominik Kratochvíl. Pro vyučování byla místnost vybavena jen jedním dlouhým stolem. Zapsaných žáku bylo 76, ale školní docházka byla špatná. Přes zimu chodilo do školy jen málo dětí a od jara nechodil nikdo, protože děti musely pomáhat při polních pracích. Školní dozorce, jehož měla jmenovat obec, neexistoval. Protože neutěšený stav školy vedl k četným výtkám při pravidelných vizitacích, postavil knížecí velkostatek v roce 1785 svým nákladem vedle kostela novou školu s jednou učebnou a bytem pro učitele. Z daru náboženského fondu a místního faráře, se škola vybavila knihami pro chudé žáky. Za nového učitele Pavla Ticháčka, který nastoupil roku 1791, se zlepšila i školní docházka. V roce 1791 docházelo do školy, ze 127 školou povinných dětí, jen 73, v roce 1808, ze 119 zapsaných žáků, chodilo do školy 110. Školní budova byla postavená tak, jak se v Určicích běžně stavělo, z nepálených cihel a šindelovou střechou, shořela při velkém požáru městečka v roce 1828. Na stavbu nové školy, vybudované v letech 1830 -1832, poskytl materiál a vnitřní vybavení opět knížecí velkostatek. Nová škola měla dvě učebny, až do roku 1861 se však vyučovalo jen v jedné třídě. Na jaře 1958 byl schválen projekt nové školy a teprve v létě téhož roku se stavba zahájila. Stavba v hodnotě 2 miliónů Kčs byla rozdělena do dvou etap, v první se prováděla stavba učeben, v druhé stravovna, tělocvična a byt školníka. První etapa se provedla v krátké době jednoho roku. Dne 25.října 1959 byla škola otevřena. Druhá etapa stavby se dokončila v srpnu 1960.
39
Obr.17 Stavba základní školy
Obr.18 Základní škola dnes Mateřská škola Určice - Mateřská školka poprvé v historii Určic zahájila svou činnost dne 1.září 1949. Byla umístěna do místností zabraného statku p.Mikesky. První učitelkou byla Jitka Blahová z Vrbátek a opatrovnicí Hedvika Černá z Určic č. 256. Mateřská škola měla polodenní provoz a bylo zde umístěno 35 dětí. V současné době má mateřská škola kapacitu 62 dětí.
40
Obr. 19 Mateřská škola
13.2 Kultura Kulturní klub Určice- Hlavním účelem činnosti klubu je organizování a poskytování kulturních, společenských, vzdělávacích, rekreačních a sportovních aktivit, vytváření podmínek pro kulturní rozvoj obce a zprostředkování kulturních služeb. Předmět činnosti: •
organizuje kulturní a společenský život v obci pro všechny věkové a sociální skupiny obyvatelstva
•
zřizuje soubory zájmové umělecké činnosti, resp. spolupůsobí při jejich zřizování a dále s nimi spolupracuje
•
poskytuje konzultační a odbornou pomoc všem ostatním organizátorům kulturního života
•
organizuje a zprostředkovává aktivity vzdělávacího a osvětového charakteru (kurzy, přednášky, semináře apod.)
•
organizuje zájmovou činnost v nejrůznějších oblastech lidské činnosti
•
pořádá výstavy
•
zprostředkovává prodej uměleckých a upomínkových předmětů a knih v rámci výstav
•
zprostředkovává programy kulturních akcí a zajišťuje vstupenky a propagaci na tyto akce
•
organizuje rekreaci včetně rekreačních, kulturních a sportovních zájezdů
•
poskytuje dle potřeb obyvatelstva další kulturní služby
•
podílí se na úpravě životního prostředí a ochraně památek v obci 41
•
provozuje kulturní a kulturně vzdělávací zařízení
•
pořádá kulturní produkce, zábavy a provozuje zařízení sloužící zábavě
•
organizuje sportovní soutěže
•
pořádá dětské rekreační a rekreačně vzdělávací akce
•
provozuje vydavatelskou činnost – vydává zpravodaje a další tiskoviny
•
provozuje knihovnickou činnost – půjčování knih, časopisů, organizování besed, přednášek, zajišťování obnovy knižního fondu a péče o vybavení a majetek knihovny
•
zajišťuje vedení kroniky obce.
Knihovna Určice - Knihovna je součástí Kulturního klubu Určice. Knihovna se nachází v budově pošty v Určicích. Stav knihovního fondu je 8167 ks svazků. Registrovaných čtenářů je 116, z toho do 15 let je jich 69. Internetu využívají hlavně studenti středních škol. Obecní úřad poskytuje každoročně finanční částku na nákup nových knih a časopisů. Láska ke knihám se u lidí projevuje různými způsoby. Někdo se snaží nejvíce knih přečíst, jiný je chce mít hlavně ve své knihovně. Nejvíce nás těší, že cestu do knihovny našly všechny věkové kategorie, ale především děti. Knihovna je důležitou součástí kulturního života v obci.
Památce určických ochotníků- Stejně jako v mnoha našich obcích zaznamenal také v Určicích kulturní a spolkový život nebývalý rozmach po vzniku československého státu. Přes tíživé hospodářské poměry a stahující se válečná mračna, se zde zejména ve třicátých letech datuje obrození amatérského divadla. V období nejhlubší hospodářské krize v roce 1938 nastudovaly spolky v obci desítky divadelních představení, na nichž se podíleli členové Sokola a Orla. Sokol byl vázán k Národně socialistické straně, Orlové k Čs. straně lidové. Duší všech spolků a kulturních podniků však byli učitelé určické školy, hlavním centrem sál na Radnici. Ochotníci předváděli hry, které byly srozumitelné a blízké srdcím českých vlastenců,dodávaly jim víru v lepší život a budoucnost. Během války si tělovýchovná jednota Orel postavila orlovnu, nazývanou Katolický dům, jehož sál sloužil ke cvičení i kulturním akcím. Určičtí ochotníci vystupovali se svým divadelním programem i v okolních obcích. Hrály se hlavně činohry a operetky. Pamětníci uvádějí tituly: Tvrdohlavá žena, Gazdina roba, Divá Bára, Naši furianti, Revizor nebo Čapkova matka, z operet Polská krev, 42
Cikánský baron, Vinobraní, Sládci. Po válce v roce 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovy v jednu organizaci a to tělovýchovnou jednotu Sokol. Divadelní představení se nadále uváděla pod její záštitou. Z peněz za vstupné se hradilo půjčování kostýmů, nové kulisy, knihy s předlohami a náměty ke zpracování dalších her. S rozmachem televizního vysílání ochotnická aktivita postupně zanikala. Zbyly jen vzpomínky. Pamětníci této éry uvádějí, že poslední ochotnické představení se uskutečnilo v roce 1964.
14. SPOLKY A SDRUŽENÍ Region Prostějov venkov sdružuje v současnosti celkem 17 obcí s téměř 12–ti tisíci obyvateli. Jedná se o tyto obce: Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Bystročice, Čehovice, Čelčice, Dětkovice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Myslejovice, Seloutky, Skalka, Určice, Vrbátky a Výšovice.
Obr. 20 Mapa regionu Prostějov venkov
43
14.1 Místní akční skupina Prostějov venkov (dále MAS) Místní akční skupina Prostějov venkov o.p.s. je venkovský svazek obcí z Hané v jižní části Olomouckého kraje. Svým tvarem připomíná půlměsíc, který z jihovýchodní strany obepíná město Prostějov. Místní akční skupinu tvoří 17 obcí (Alojzov, Bedihošť, Biskupice, Bystročice, Čehovice, Čelčice, Dětkovice, Hrubčice, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kralice na Hané, Myslejovice, Seloutky, Skalka, Určice, Vrbátky a Výšovice) a na jejím území žije 12 199 obyvatel. Místní akční skupina (MAS) Prostějov venkov je obecně prospěšná společnost, která vznikla v březnu 2006. MAS Prostějov venkov vznikla za účelem všestranné podpory rozvoje regionu prostějovského venkova činnostmi, které budou realizovány ve prospěch obyvatel a návštěvníků, obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů, které působí v tomto regionu. Místní akční skupina (MAS) je zcela nový typ trojstranné vzájemné spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru. Náplní práce MAS je tvorba rozvojové strategie, prostřednictvím které může žádat peníze z programů LEADER. Tento program je novým nástrojem rozvoje venkova založeným na širokém zapojení obcí, spolků, podnikatelů, zemědělců do procesu rozvoje svého regionu. Finanční prostředky pochází z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007 – 2013. Pokud ministerstvo zemědělství místní akční skupině přiřkne tuto dotaci, bude o přerozdělení celkové částky peněz mezi žadatele rozhodovat právě MAS, nikoliv kraj nebo stát.
14.1.1 Základní úkoly MAS •
iniciovat vznik rozvojové strategie regionu na základě konsenzu co nejširšího spektra místních partnerů
•
na základě rozvojové strategie regionu zpracovat žádost o přidělení finančních prostředků na její realizaci
•
vyhlásit výzvu k podávání projektů
•
výběr projektů na základě předem určených kritérií až do celkové výše finančních prostředků, které má k dispozici
•
kontrolovat správnost využití finančních prostředků v průběhu realizace projektů Příděl finančních prostředků pro MAS není automatický. MAS musí prokázat v rámci předložené strategie, že finanční prostředky přidělené regionu budou
44
skutečně smysluplně využity pro rozvoj regionu a financované projekty budou skutečně řešit strategicky nejdůležitější problémy rozvoje.
Hlavním úkolem místní akční skupiny je aktivizace občanů mikroregionu. Budování partnerství, sjednocování lidí a podporování dobrovolné činnosti na všech úrovních aktivit místních subjektů-obce, podnikatelé, spolky a zájmová sdružení, veřejnost. Témata, kterými se chce místní akční skupina zabývat byla stanovena na základě několikaměsíční diskuze se všemi rozhodujícími partnery ovlivňující rozvoj území Regionu Prostějov venkov. Vzhledem ke střednědobé strategii (sedmileté období) byla zvolena dvě základní témata: -
Trvale udržitelný život na venkově
-
Podpora zemědělského podnikání při zachování tradičního rázu krajiny
14.1.2 Trvale udržitelný život na venkově Téma zahrnuje celou škálu souvisejících aktivit jako podpora rozvoje podnikání a zvyšování
zaměstnanosti,
diversifikaci
zemědělských
podnikatelských
aktivit,
pokračující zlepšování stavu životního prostředí, zlepšování technické, dopravní infrastruktury a vzhledu obcí, rozvoj lidských zdrojů a společenského, kulturního i sportovního života v obcích, šetrné využívání přírodních zdrojů a zhodnocování kulturního dědictví regionu. Dalším cílem je rovněž využít podmínek a stávajícího zájmu a přilákat do regionu nové lidi, kteří s sebou přinesou nové myšlenky a náměty na rozvoj. Cestu k naplnění cíle MAS Region Prostějov venkov vidí především v udržení nabídky pracovních příležitostí, rozvoji celého spektra služeb, včetně vzdělávacích, zlepšení vybavenosti, příležitostí pro kulturní, volnočasové a sportovní aktivity, vzhledu obcí a udržení kvalitního životního prostředí
14.1.3 Podpora zemědělského podnikání při zachování tradičního rázu krajiny V hanáckém regionu je asi pochopitelný a zřejmý zájem využívat ideální podmínky pro zemědělské podnikání. S tím souvisí péče o krajinný ráz a přírodní bohatství, které patří mezi cenné devizy Regionu Prostějov venkov. Uchování a údržba krajinného rázu by měla být zabezpečována především ze strany zemědělců, reálný stav krajiny tomu však neodpovídá.
Podpora
do
oblasti
zemědělství 45
bude
směřovat
k modernizaci
zemědělských podniků s cílem nejen jejich stabilizace, ale i vytváření podmínek pro investice a rozvoj.
14.1.4 Přehled dotačních programů pro region Prostějov venkov FICHE 1: Modernizace zemědělských podniků Opatření 1. Modernizace zemědělských podniků Podporu lze poskytnout na: -
Investice do techniky a technologií pro živočišnou výrobu, podpora se týká chovu skotu, prasat, koní a drůbeže
-
Investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu, včetně pořízení a obnovy závlahových zařízení
-
Stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a metrikové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch
-
Investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny
FICHE 2: Podpora nezemědělského podnikání Opatření 2. Diverzifikace činností nezemědělské povahy, pracovní příležitosti Podporu lze poskytnout na: -
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba budov, ploch za účelem diverzifikace zemědělských aktivit, upřednostňovat využití stávajících budov a ploch
-
Nákup strojů, technologie, zařízení provozoven a dílen, PC, softwaru
-
Výstavba decentralizovaných zařízení pro využití obnovitelných zdrojů paliv a energie (biomasy nebo bioplynu) pro vytápění nebo výrobu elektrické energie, kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice (homogenizační jímka, reaktor, zásobník bioplynu, uskladňovací nádrž, kogenerační jednotka, tepelný výměník atd…)
FICHE 3: Podmínky růstu a kvalita života na venkově Opatření 3. Obnova a rozvoj vesnic Podporu lze poskytnout na:
46
-
Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení) budov, ploch (brownfields do 2 ha), případně nová výstavba a dále obnova návsí, ulic, chodníků, zastávek, osvětlení, oplocení hřišť a sportovišť, laviček…
-
Nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení počítačů, software
-
Výstavba decentralizovaných komunálních zařízení pro inovační využití obnovitelných zdrojů paliv a energie pro vytápění obce nebo výrobu elektrické energie, kotelny, rozvody tepla či energie, bioplynové stanice
-
Výstavba zařízení odpadového hospodářství (třídění a recyklace odpadu, kompostišť pro biologický odpad a materiál ze skrývek zemin) včetně nákupu technologických zařízení do hodnoty 10 mil. Kč a návaznosti na výrobu bioplynu
-
Budování a obnova místních komunikací, obnova pro vodu propustných komunikací (s propustným ložem a propustným podložím), včetně příkopů a doprovodné zeleně
-
Revitalizace drobných vodních toků a ploch v obci (např. ve formě odstranění zatrubnění, tvrdých nepropustných a prefabrikovaných povrchů a dalších nevhodných technických prvků, odtěžení sedimentů)
-
Zpracování územně plánovací dokumentace obce (územní plán, regulační plán)
-
Investice na společenské, spolkové, sportovní, environmentální, kulturní a církevní aktivity (popř.také propagace činnosti, vydávání publikací atd…)
Opatření 4. Občanské vybavení a služby Podporu lze poskytnout na: -
Nová výstavba,
stavební
obnova (rekonstrukce,
modernizace,
statické
zabezpečení) budov, ploch, inženýrských sítí -
Nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení počítačů, software, vysokorychlostního internetu
Opatření 5. Přírodní dědictví venkova Podporu lze poskytnout na: -
Zpracování studií hodnocení krajinného rázu, související osvětové a propagační materiály
-
Příprava doporučených postupů šetrného hospodaření připravených poradci akreditovanými
na
agro-environmentální 47
a
lesnicko-environmentální
problematiku a to včetně souvisejících nákladů např. na tematické a propagační materiály -
Zpracování map zaměřených na přírodní dědictví
-
Investiční opatření spojená s vytvářením infrastruktury a s prezentací přírodního prostředí
-
Vypracování vzorových krajinných plánů na území obce s rozšířenou působností a s vazbou na územně plánovací dokumentaci a podklady pro komplexní pozemkové úpravy
-
Příprava a realizace projektů šetrného cestovního ruchu zaměřených na propagaci opomíjených lokalit, zahrnující speciální tematické mapy a propagační letáky
-
Podpůrné a osvětové materiály pro turisty
-
Pořádání odborných a populárně-naučných přednášek, výstav a dalších akcí, poznávacích a zábavně naučných akcí pro děti i dospělé s využitím audiovizuální techniky, příprava a vydávání osvětových, informačních a propagačních materiálů, spolupráce s medii (tisk, rozhlas, televize, film…)
Opatření 6. Kulturní dědictví venkova Podporu lze poskytnout na: -
Zpracování studií obnovy a využití památek, programů regenerace památkově významných území, soupisů map památek ne venkově, plánů péče, geodetických prací…
-
Stavební obnova památkových ploch a budov
-
Nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, počítačů, software
-
Investice na realizaci výstavních expozic, muzeí s nabídkou místních kulturních a historických zajímavostí, kulturně společenské akce
14.2 Sdružení obcí střední Moravy Sdružení obcí střední Moravy (dále jen "SOSM") je svazkem obcí založeným v souladu s ustanovením § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění. Svazek obcí SOSM byl založen v Olomouci "Zakladatelskou smlouvou" ze dne 16. září 1993, kterou schválila jednotlivá obecní zastupitelstva zakládajících členů, jak jsou uvedeni v "Zakladatelské smlouvě" a v článku II. odstavci 1. těchto stanov. 48
SOSM má zejména koordinační a poradní funkce, usiluje o hospodářský a kulturní rozvoj měst a obcí střední Moravy. Činností
SOSM
zůstávají
nedotčeny
působnosti,
pravomoci
a
odpovědnost
samosprávných orgánů členů svazku.
14.2.1 Zakladatelská smlouva revidovaná v souladu s ustanovením § 151 odst. 5) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), v platném znění. My, zástupci obcí střední Moravy, jsme se dohodli dne 16. 9. 1993 společně založit v souladu s ustanovením § 49 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízení), v platném znění svazek obcí s názvem"Sdružení obcí střední Moravy", přijmout stanovy tohoto svazku, schválit statutární orgány a zvolit do těchto orgánů své zástupce. Naším cílem je vytvoření takového svazku, který by podporoval řešení problémů přesahujících rámec a možnosti jednotlivých obcí. 14.2.2 Předmět činnosti sdružení 1. Koordinace postupů při řešení problémů týkajících se: a. rozvoje samosprávy obcí b. hospodářského, sociálního a kulturního života obcí c. vztahů k orgánům státní správy a vyšších samosprávných celků 2. Zřízení studijního, koordinačního a informačního centra pro podporu řešení společenské problematiky. 3. Spolupráce s poslanci parlamentu, eventuálně s členy zastupitelstva vyššího samosprávného celku se vztahem ke sdruženým obcím. Uplatňování zákonodárné iniciativy jejich prostřednictvím. 4. Společné úsilí o zvýšení účelových dotací do oblasti střední Moravy 5. Vzájemné informace a spolupráce při využívání nabídek zahraničních investic i společenských a kulturních aktivit.
49
6. Koordinace úsilí o napojení střední Moravy na dálniční síť, zachování železniční sítě, rozvoj železniční a letecké dopravy. 7. Společná podpora moderních inženýrských sítí. 8. Využití možností daných příznivými přírodními podmínkami střední Moravy v zemědělské prvovýrobě. 9. Podpora vytváření společenských hospodářských sdružení. 10. Koordinace péče o krajinu, jejíž život je podmíněn ekologickou stabilitou povodí horního a středního toku řeky Moravy. 11. Vzájemná pomoc při třídění a skladování tuhého domovního odpadu, budování kompostáren a sběru, skladování a likvidace nebezpečných odpadů.
Zakladatelskou smlouvu podepsali pověření zástupci obcí: Březsko Budětsko Čechy pod Kosířem Čelechovice na Hané Dolany Hluchov Horní Štěpánov
Konice Kralice na Hané Krumsín Laškov Litovel Loučany Loučka
Olomouc Prostějov Raková u Konice Seloutky Smržice Střeň Určice
50
Újezd u Uničova Ústín Velká Bystřice Velký Týnec Vilémov Vincencov Zborovice
15. SWOT ANALÝZA Tab 7. SWOT analýza EKONOMIKA Silné stránky fotovoltaická elektrárna poloha blízko Prostějova místní akční skupina podnikatelské subjekty
Příležitosti úspora financí přilákání nových obyvatel, snadné dojíždění dotace z programu Leader pracovní místa
Slabé stránky nedostatek pracovních příležitostí nedostatečně rozvinutý cestovní ruch nedostatečná informovanost o obci nedostatek financí
Hrozby odliv lidí do města do obce neproudí finanční prostředky malá návštěvnost obce neplnění plánovaných projektů
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Silné stránky kontejnery na tříděný odpad přírodní rezervace Blátka čisté ovzduší plynofikace obce výstavba rodinných domů
Příležitosti možnost zbavit se odpadu a neznečišťovat ŽP příchod turistů příchod rodin z měst zachování čistého ovzduší příchod mladých lidí, rodin
Slabé stránky Chybí kanalizace černé skládky Chybí cyklostezky Chybí ČOV nové domy nezapadají do původní zástavby SOCIÁLNÍ OBLAST Silné stránky základní a mateřská škola zubní lékař, dětský lékař knihovna, kulturní dům obchody s potravinami fotbalové hřiště Slabé stránky nedostatek míst pro zábavu mladých lidí téměř žádné tradice veřejnost se málo zapojuje do dění v obci
Hrozby znečištění ŽP turisté navštíví obce, které nabídnou lepší podmínky zánik původního lidového stavitelství
Příležitosti příliv rodin s malými dětmi pořádání kulturních akcí zvyšování kvality služeb pořádání sportovních akcí Hrozby odliv lidí do města odcizení obyvatel nezájem občanů
51
16. DOTACE 16.1 Akce financované pomocí dotačních prostředků Období 2002 až 2007
Základní technická vybavenost obce v části Větřák Náklady celkem: 11 860 000,- Kč / realizace po etapách/ Z toho dotace MMR: 1 200 000,- Kč Vlastní zdroje: 10 660 000,- Kč – částečně řešeno úvěrem
Nová radnice v Určicích Náklady celkem: 16 700 000,- Kč Z toho dotace : 12 000 000,- Kč Vlastní zdroje: 4 700 000,- Kč, částečně řešeno úvěrem
Vysokorychlostní internet v obci Náklady celkem: 2 070 000,- Kč Z toho POV: 900 000,- Kč Vlastní zdroje: 2 138 878,- Kč
Rekonstrukce ZŠ Určice Náklady celkem: 15 700 000,-Kč Z toho dotace MF: 15 000 000,-Kč Vlastní zdroje 700 000,- Kč
16.2
Připravované
investiční
akce
se
záměrem
financování
prostřednictvím dotačních prostředků, včetně iniciativy LEADER v obci Určice Rozvoj infrastruktury ČR, modernizace sportovního areálu, 5.000.000,- Kč, 2008 Obec Určice, Výstavba multifunkčního, kulturně – společenského objektu Obec Určice, Rekonstrukce ZŠ a MŠ , 12 000 000,-Kč ( 10 mil.MF, 2 mil.úvěr) Obec Určice, Realizace projektu odkanalizování obce včetně ČOV
52
16.3 Projekty zemědělských subjektů MAS Prostějov – venkov Hospodářské družstvo Určice Rekonstrukce posklizňové linky (2007) Celkové náklady: 12 mil.Kč Z toho dotace PRV: 3,5 mil.Kč V současné době mají připraven projekt na novou sušičku, náklady cca 3,5 mil.Kč
17. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Pro objektivní zjištění spokojenosti obyvatel s životem v obci Určice jsem použila metodu dotazníkového šetření. Dotazníky byly směřovány stálým obyvatelům obce Určice. V dotazníku bylo celkem 22 otázek a odpovědi na ně byly formulovány tzv. kombinovanou formou, kdy část otázek měla uzavřené odpovědi s výběrem možností ad a část odpovědi otevřené, na které mohli respondenti odpovídat vlastními slovy, popřípadě napsat vlastní názor na danou problematiku. Mezi obyvatele byly dotazníky rozdány v papírové podobě i v podobě elektronické. Návratnost dotazníků byla téměř 100%. Pro vyhodnocení jsem měla k dispozici 85 dotazníků. Odpovědi byly zcela anonymní.
17.1 Vyhodnocení Graf č. 6 pohlaví respondentů Pohlaví
47%
muž žena
53%
53
Graf č. 7 Věk respondentů Věk
11% 0%
18% do 20 21-35 36-50 51-65
24%
nad 65
47%
Graf č. 8 Respondenti podle zaměstnání V jakém oboru národního hospodářství pracujete? zemědělství, lesnictví
6% 0%
služby
12%
průmysl
18%
doprava stavebnictví veřejná správa
12% 40%
student důchodce
12%
0%
nezaměstnaný
0%
soukromý podnikatel
54
Graf č. 9 Respondenti podle vzdělání Jaké je Vaše nejvyšší ukončené vzdělání?
0%
12%
základní
střední bez maturity střední s
53% 35%
maturitou vysokoškolské
Identifikace obyvatel s místem svého bydliště Otázka č. 1: Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Graf č. 10 Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete? Co Vás pojí s místem, ve kterém žijete?
6% 6%
rodina
0% přátelé, sousedé, známí
6%
pozemek, na kterém bydlím kulturní nebo sportovní události
82%
zvyky, tradice, folklór
82% dotazovaných obyvatel spojuje s místem svého bydliště rodina. Ostatní odpovědi jsou zanedbatelné. 55
Otázka č. 2: Jak byste blíže určili místo, kde žijete? Graf č. 11 Jak byste blíže určili místo, kde žijete? Jak byste blíže určili místo, kde žijete?
0%
35% Váš dům Váš dům s pozemkem celou obec
53%
obec s okolní krajinou
12%
Nadpoloviční většina dotazovaných identifikuje místo, kde žije jako obec a okolní krajinu. 35% dotazovaných určilo místo svého žití jako dům s pozemkem
Otázka č. 3: Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Graf č. 12 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? ne
6%
ano, okamžitě
ano, v horizontu pěti let
53%
41%
ano, v případě výhodné nabídky (bydlení, zaměstnání…)
0% 0%
ano, za jiných podmínek, v jiném časovém horizontu
56
53% dotazovaných bylo jasně rozhodnuto, že místo svého bydliště nezmění. Jedná se především o občany ve věkovém rozmezí 51-65 let. 41% dotazovaných je v případě výhodné nabídky připraveno obec opustit.
Otázka č. 4: Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo? Graf č. 13 Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo?
Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo?
12%
ano ne
88%
12% oslovených uvedlo, že jim v obci chybí stará budova radnice, která byla kvůli statickému narušení zbourána. Na místě bývalé radnice byla postavena nová budova v moderním stylu, která příliš nezapadá do původní architektury.
Otázka č. 5: Co je dle Vašeho názoru typické pro Vaši obec a její okolí? Většina z dotazovaných uvedla jako odpověď kostel sv. Jana Křtitele, který je dominantou obce. Mezi další odpovědi patřila krajina a příroda v okolí obce. V neposlední řadě respondenti zmínili také nedostatek financí
57
Otázka č. 6: Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Graf č. 14 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci?
0% 18%
0%
velmi dobrá spíše dobrá spíše špatná velmi špatná
82%
82% dotazovaných zhodnotilo situaci v zemědělství jako spíše dobrou, 18 % potom jako spíše špatnou, ovšem někteří z nich přiznali, že nedokáží situaci objektivně zhodnotit.
Otázka č. 7: jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? Graf č. 15 jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? Jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje?
0% 6% 18% velmi pozitivně pozitivně negativně velmi negativně
76%
58
76% z dotazovaných vidí možnosti dalšího rozvoje obce velmi negativně, což je pravděpodobně způsobeno nedostatkem finančních prostředků.
Otázka č. 8: Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? Graf č.16 Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí?
Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí?
29%
ano ne
71%
71% z dotazovaných by bylo ochotných přispět k rozvoji obce i osobní angažovaností.
Otázka č. 9: Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí?
59
Graf č. 17 Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí?
Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo jejím okolí?
6%
na rozvoj zemědělství
6%
6% na budování infrastruktury na řešení bytové otázky
12% 0%
na dům s pečovatelskou službou pro seniory
0%
na kulturu 47% na zkrášlení veřejných prostranství obce na ochranu přírody
23%
na jiné účely
Podle téměř poloviny respondentů by měly být finanční prostředky vynaloženy na budování infrastruktury v obci, hlavně na zlepšení stavu silnic a na vybudování cyklostezky, která v obci stále chybí.
Otázka č. 10: Co by bylo potřeba ještě učinit pro další rozvoj obce a jejího okolí? Nejčastější odpověď se týkala vybudování čistírny odpadních vod a kanalizace. Podle některých obyvatel by se měla obec více snažit v získávání finančních prostředků. Některé z odpovědí se týkaly také většího zviditelnění obce, které by mohlo přilákat více turistů.
60
Otázka č. 11: Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii? Graf č. 18 Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii? Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii (EU)?
18%
12% mnoho věcí se zlepší/zlepšilo na náš běžný život nemá zapojení do EU žádný vliv
70%
mnoho věcí bude složitější
70% z dotazovaných je přesvědčeno, že členstvím v Evropské unii bude mnoho věcí složitějších, většina si toto členství spojuje se zavedením jednotné měny a vyjadřuje jisté obavy. Pouhých 18% respondentů hodnotilo situaci negativně a přiznalo, že se mnoho věcí zlepšilo
Otázka č. 12: Jak hodnotíte vybavenost obce? Vybavenost
Průměrná známka
Zásobování obchodu s potravinami
2,9
Zásobenost ostatním zbožím
3,7
Infrastruktura
3,2
Pohostinství
2,5
Veřejné osvětlení
1,8
Sport, volný čas
2,9
Přístup k internetu
2,4
Přístup k informacím o dění v obci
2,1
61
Respondenti měli jednotlivé položky hodnotit známkami 1-5, kdy 1 znamená výborná a 5 nedostatečná. Nejlépe hodnocená je vybavenost obce veřejným osvětlením, naopak nejhůře hodnocenou je oblast zásobenosti obce ostatním zbožím.
Otázka č. 13: Jak hodnotíte služby poskytované v obci? Služby
Průměrná známka
Školství
1,6
Řemeslné služby, opravy
3,2
Svoz odpadu
1,3
Zdravotnictví
2
Sociální péče
3,1
Knihovna
2
Nejlepší hodnocení získaly služby týkající se svozu odpadu. Ten je zajišťován v pravidelných intervalech 1x týdně. Nejhorší hodnocení získala oblast řemeslných služeb, kterých je v obci nedostatek, nebo nejsou příliš kvalitní.
Otázka č. 14: Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? Graf č. 19 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci?
Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci?
41% ano ne
59%
62
59% z dotazovaných není spokojeno s kulturou v obci, a proto vyhledávají možnost kulturního vyžití v jiných obcích nebo v blízkém Prostějově.
Otázka č. 15: Co Vám v obci nejvíce chybí? Nejvíce odpovědí se týkalo již zmíněných finančních prostředků, kterých je v obci stále nedostatek. Mezi další odpovědi potom patřilo kino, sportoviště pro děti, koupaliště nebo také sauna.
Otázka č. 16: Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Graf č. 20 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají?
24%
ano ne 76%
76% z dotazovaných nemá s chováním lidí v obci žádné špatné zkušenosti. 24 % naopak uvádí, že jim nejvíce vadí pomluvy, lhostejnost, závist a nesoudržnost obyvatel.
Otázka č. 17: Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům?
63
Graf č. 21 Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? Mylsíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům?
35%
ano ne
65%
65% respondentů odpovědělo kladně, možností je několik, například v místním pohostinství, v obchodě s potravinami, v kostele, který je navštěvován i obyvateli sousedních vesnic.
Otázka č. 18: Znáte místní tradice? Graf č. 22 Znáte místní tradice? Znáte místní tradice?
18%
35%
ano, znám, jsem na ně hrdý a chci je předávat svým dětem ano, znám, ale jsou přežité ne, neznám
47%
64
47% z dotazovaných uvedlo, že tradice znají, ale jsou již přežité. Spíše mladší generace potom uvedla, že žádné tradice nezná.
Otázka č. 19: Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Graf č. 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb?
Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb?
0%
vyhovující nevyhovující
100%
Všichni z dotazovaných se shodli, že dostupnost zdravotnických služeb v obci je vyhovující. Vzdálenost, kterou musí občané překonat k návštěvě lékaře se většinou pohybuje do 1 km a využívají nejčastěji pěší chůzi, automobil nebo jízdu na kole.
Otázka č. 20: Jak hodnotíte veřejnou dopravu v regionu? Z hlediska návaznosti spojů
2,2
Z hlediska frekvence spojů
2
Z hlediska kvality autobusů
2
Z hlediska celkové obslužnosti regionu
2,4
65
Graf č. 24 Při cestách za nákupy, zaměstnáním, školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?
Při cestách za nákupy, zaměstnáním, školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?
0% 0% 6%
6%
0%
veřejnou dopravu automobil motocykl kolo pěší chůzi kombinace výše uvedených
88%
Téměř 90% z dotazovaných používá při cestách za nákupy, zaměstnáním, školou zábavou apod. pěší chůzi. Jen 6 % využívá veřejnou dopravu nebo kombinaci jiných možností.
66
18. ZÁVĚR Cílem diplomové práce bylo zhodnotit současný stav obce a pokusit se zjistit jaké má obec předpoklady pro další rozvoj do budoucna. V první části práce jsem se zabývala hodnocením současné situace v obci, kde jsem se zaměřila na celkovou charakteristiku obce, jejího okolí a obyvatelstva. V další části jsou uvedeny spolky a sdružení jejichž členem jsou mimo jiné i Určice. Jedná se o Místní akční skupinu Prostějov venkov a Sdružení obcí střední Moravy. Pro zhodnocení silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb jsem použila metodu SWOT analýzy. V poslední části práce jsem vyhodnotila dotazníkové šetření, které proběhlo mezi obyvateli obce pro zjištění jejich spokojenosti s životem v Určicích. Více jak 50% obyvatel je v obci velmi spokojeno a jsou přesvědčeni, že by se nikdy neostěhovali. Jako největší problém se ukázala absence kanalizace a čistírny odpadních vod jejichž vybudování se neustále odkládá pro nedostatek finančních prostředků. Pohled obyvatel na možnosti dalšího rozvoje obce je velmi negativní, uvedlo to téměř 80% respondentů. Tento problém s nímž se obec neustále potýka pramení především z nedostatku finančních prostředků v obci. Obyvatelé se domnívají, že obec nemá dostatek propagačních materiálů, kterými by se mohla zviditelnit a přilákat tak více turistů. Cestovní ruch v obci je téměř nulový, mohl by se ale zvýšit vybudováním cyklostezky z 5 km vzdáleného Prostějova, jejíž vybudování patří mezi plány do budoucna.
67
19. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CULEK, M. a kol. Biogeografické členění České republiky, Praha, Enigma, 1995
DEMEK, J. NOVÁK V. a kol. Neživá příroda, Brno, Muzejní a vlastivědná společnost, 1992
GEOCART CZ, a.s. Komplexní pozemková úprava Dětkovice u Prostějova, Rozbor současného stavu, Brno, 2006
HELP FOREST spol. s.r.o. Průvodní zpráva k digitalizaci a kompletaci územních systémů ekologické stability okresu Prostějov, textová a tabulková část, Olomouc, 1996
KAŠPAROVÁ, L. a kol. Rozvoj vesnice, Brno, Ústav územního rozvoje, 2005
LÍZNER, M. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky v roce 2000 : Olomoucký kraj, Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2001
PĚLUCHA, M. a kol. Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013 v kontextu reforem SZP EU, Praha: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., 2006
ŠAFÁŘ, J. Chráněná území ČR, Olomoucko, svazek VI., Praha, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003
Materiály Obecního úřadu Určice
Internetové zdroje http://maspvvenkov.cz http://www.maspvvenkov.cz http://www.sosm.cz http://www.urcice.cz/data/uzemni_plan http://vdb.czso.cz/vdbvo http://www.urcice.ic.cz http://www.risy.cz http://www.mapy.cz 68
http://www.energy21.cz http://www.sedmi.cz
20. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Poloha obce Určice Obr. 2 Informační značka Obr. 3 Paleontologická lokalita dnes Obr. 4 Skalní stěna v paleontologické lokalitě Obr. 5 Přírodní rezervace Blátka Obr. 6 Poloha přírodní rezervace Blátka Obr. 7 Určice-1. vojenské mapování (1764-1768) Obr. 8 Rodinné domy v části „Větřák“ Obr. 9 Kostel Sv. Jana Křtitele Obr. 10 Fara Obr. 11 Socha Sv. Floriána Obr. 12 Kříž na „Dubskym“ Obr. 13 Pomník padlých hrdinů Obr. 14 Klášter Obr. 15 Návrh kanalizace a umístění ČOV Obr. 16 Fotovoltaická elektrárna Obr. 17 Stavba základní školy Obr. 18 Základní škola dnes Obr. 19 Mateřská škola Obr. 20 Mapa regionu Prostějov venkov
21. SEZNAM TABULEK Tab. 1 Klimatická charakteristika oblasti MT 11 Tab. 2 Regionální biocentra Tab. 3 Nadregionální a regionální biokoridory Tab. 4 Bytový fond Tab. 5 Počet obyvatel k 1. 7. 2007 Tab. 6 Pohyb obyvatelstva Tab. 7 SWOT analýza
22. SEZNAM GRAFŮ 69
Graf 1 Počet obyvatel 1869-2001 Graf 2 Demografická struktura obyvatelstva Graf 3 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Graf 4 Zemědělská půda Graf 5 Nezemědělská půda Graf 6 Pohlaví respondentů Graf 7 Věk respondentů Graf 8 Respondenti podle zaměstnání Graf 9 Respondenti podle vzdělání Graf 10 Co Vás pojí s místem, kde žijete? Graf 11 Jak byste blíže určili místo, kde žijete? Graf 12 Odstěhoval(a) byste se, pokud byste měl(a) možnost? Graf 13 Chybí Vám v obci něco, co k ní dříve patřilo? Graf 14 Jak hodnotíte situaci v zemědělství ve Vaší obci? Graf 15 jak hodnotíte možnosti dalšího rozvoje? Graf 16 Byl(a) byste ochoten/ochotna se osobně podílet na rozvoji obce a jejího okolí? Graf 17 Na co by podle Vás měly být vynaloženy veřejné finanční prostředky v obci nebo v jejím okolí? Graf 18 Jak vnímáte členství ČR v Evropské unii? Graf 19 Jste spokojen(a) s kulturou ve Vaší obci? Graf 20 Jste spokojen(a) s tím, jak se lidé v obci k sobě chovají? Graf 21 Myslíte si, že lidé ve Vaší obci mají během roku dostatek příležitostí ke společným kontaktům? Graf 22 Znáte místní tradice? Graf 23 Jak hodnotíte dostupnost zdravotnických služeb? Graf 24 Při cestách za nákupy, zaměstnáním, školou, zábavou apod. používáte nejčastěji?
23. SEZNAM PŘÍLOH 70
Příloha č. 1 Poloha obce Určice na mapě I Příloha č. 2 Poloha obce Určice na mapě II Příloha č. 3 Letecký snímek Určic Příloha č. 4 Pohled na Určice od Alojzova Příloha č. 5 Typická zástavba obce Příloha č. 6 Rodinné domy v části „Větřák“ Příloha č. 7 Nová budova obecního úřadu Příloha č. 8 Kostel Sv. Jana Křtitele se zvonicí
71
