MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
DIPLOMOVÁ PRÁCE
BRNO 2010
VÁCLAV PEIGER
Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované krajinné ekologie
Charakteristika environmentálních dopadů samozásobitelství potravinami ve zvolené lokalitě Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D.
Vypracoval: Václav Peiger
Brno 2010
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Charakteristika environmentálních dopadů samozásobitelství potravinami ve zvolené lokalitě vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ………………………………………. podpis diplomanta ……………………….
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji svému vedoucímu ing. Zbyňku Ulčákovi za ochotu a pomoc s touto prací.
ABSTRAKT V hlavním zájmu této práce
je charakterizovat možné dopady samozásobitelství
potravinami na životní prostředí zvolené lokality tj. k. ú obce Sejřek. Práce je rozdělena do dvou hlavních logických částí. První, popisná obecně popisuje samozásobitelství potravinami včetně jeho možných enviromentálních dopadů na životní prostředí. Druhá, empirická analyzuje zvolenou lokalitu formou případové studie a zkoumá pouze vlivy samozásobitelství potravinami na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů. Enviromentálních dopadů na životní prostředí tohoto fenoménu je velké množství, ovšem jejich podrobný výzkum přesahuje hrubě možnosti této práce, proto jsou v empirické části řešeny pouze otázky socioekonomických dopadů, tj. Proč a v jaké míře zde lidé provozují samozásobitelství potravinami? Jaký je zde dlouhodobý vývojový trend této činnosti obyvatelstva? Co samozásobitelství potravinami přináší lidem a celé krajině?
ABSTRACT The main interest of this work is to characterize the possible impacts of selfsubsistency on environment of selected location, i.e. cadastral unit Sejrek. The thesis is divided into two main logical parts. The first descriptive part generally describes food self-substinency including its potential impacts on the environment. The second empirical part analyses the selected location in a case study and examines only the impacts of food self-substinency on inhabotants, including socio-economic impacts. There are many environmental impacts on the environment of this phenomenon, however their detailed research grossly exceeds the possibilities of this work. Hence the empirical part deals only with questions of socio-economic impacts, i.e. why and to what extent are people engaged in food self-substinency? What is the long-term development trend of this inhabitants‘ activity? What does food self-substinency bring to people and the landscape?
OBSAH MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ............................................................................................................ 1 AGRONOMICKÁ FAKULTA ............................................................................................................................ 1 DIPLOMOVÁ PRÁCE......................................................................................................................................... 1 Mendelova univerzita v Brně ............................................................................................................................... 2 Diplomová práce ..................................................................................................................................................... 2 Vedoucí práce: Vypracoval: .................................................................................................................... 2 Brno 2010................................................................................................................................................................ 2 PROHLÁŠENÍ ...................................................................................................................................................... 3 PODĚKOVÁNÍ ..................................................................................................................................................... 4 Děkuji svému vedoucímu ing. Zbyňku Ulčákovi za ochotu a pomoc s touto prací. ............................................... 4 ABSTRAKT........................................................................................................................................................... 5 ABSTRACT........................................................................................................................................................... 5 OBSAH .................................................................................................................................................................. 6 1 ÚVOD ............................................................................................................................................................. 8 2 Popis samozásobitelství potravinami .............................................................................................................. 9 2.1 Výklad pojmu ........................................................................................................................................... 9 2.2 Důvody a historický vývoj samozásobitelství potravinami na Českém venkově ................................... 10 2.3 Samozásobitelství potravinami a jeho podoby........................................................................................ 14 2.3.1 Hospodářská zahrada..................................................................................................................... 15 2.3.2 Záhumenky.................................................................................................................................... 15 2.3.3 Okrasné zahrady a předzahrádky .................................................................................................. 15 2.3.4 Lazy zahrady ................................................................................................................................. 15 2.4 Samozásobitelství potravinami a věda.................................................................................................... 16 3 Environmentální dopady samozásobitelství potravinami.............................................................................. 19 3.1 Výklad pojmu Environmentální dopady ................................................................................................. 19 3.2 Vnější prostředí....................................................................................................................................... 19 3.3 Životní prostředí ..................................................................................................................................... 19 3.4 Znečišťování a poškozování životního prostředí .................................................................................... 19 3.5 Ekologická újma ..................................................................................................................................... 20 3.6 Ekosystém............................................................................................................................................... 20 3.7 Ochrana životního prostředí.................................................................................................................... 20 3.8 Trvale udržitelný rozvoj.......................................................................................................................... 20 3.9 Ekologická stabilita ................................................................................................................................ 21 3.10 Únosné zatížení území ....................................................................................................................... 21 3.11 Vlivy na životní prostředí .................................................................................................................. 21 4 Předpoklady environmentálních dopadů samozásobitelství potravinami na venkově. ................................. 22 4.1 Dopady na obyvatelstvo.......................................................................................................................... 22 4.1.1 „Ekonomika domácnosti“ ............................................................................................................. 23 4.1.2 Jídelníček ...................................................................................................................................... 23 4.1.3 Společenské vyžití......................................................................................................................... 24 4.1.4 Zdravotní stav................................................................................................................................ 24 4.2 Dopady na ovzduší a klima..................................................................................................................... 24 4.2.1 Výfukové plyny............................................................................................................................. 24 4.2.2 Kouřové exhaláty .......................................................................................................................... 25 4.3 Dopady hygienické faktory (hluk, zápach) ............................................................................................. 25 4.4 Dopady na povrchové a podzemní vody................................................................................................. 26 4.4.1 Umístění hnojiště/kompostu.......................................................................................................... 26 4.4.2 Čištění chlívků .............................................................................................................................. 26 4.4.3 Skladování a hnojení močůvkou ................................................................................................... 26 4.4.4 Hnojení statkovými hnojivy .......................................................................................................... 27 4.4.5 Hnojení průmyslovými hnojivy..................................................................................................... 27 4.4.6 Orba............................................................................................................................................... 27 4.4.7 Ostatní agrotechnické postupy ...................................................................................................... 27 4.5 Dopady na půdu...................................................................................................................................... 28 4.5.1 Agrotechnické postupy.................................................................................................................. 28 4.5.2 Organická hmota v půdě ............................................................................................................... 29 4.5.3 Dopady na půdní edafon: .............................................................................................................. 30 4.5.4 Zpracování půdy............................................................................................................................ 30
4.5.5 Dopad orby na půdu: ..................................................................................................................... 31 4.5.6 Hnojení chlévským hnojem........................................................................................................... 32 Ztráty prodýcháním při skladování je možno omezit dvěma cestami:........................................................... 32 Zásady rozmetání hnoje v rámci ekologického zemědělství:........................................................................... 33 4.5.7 Hnojení průmyslovými hnojivy..................................................................................................... 34 4.5.8 Pastevectví .................................................................................................................................... 34 4.5.9 Údržba mechanizace a prostorově technického zázemí ................................................................ 34 4.6 Dopady na horninové prostředí a přírodní zdroje ................................................................................... 35 4.7 Dopady na domácí zvířata ...................................................................................................................... 35 Etika ochrany zvířat .............................................................................................................................................. 35 4.8 Dopady na faunu a flóru ......................................................................................................................... 37 4.9 Dopady na krajinu................................................................................................................................... 37 4.9.1 Dopady na vodní režim krajiny ..................................................................................................... 38 4.10 Dopady na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................................ 39 5 PŘÍPADOVÁ STUDIE OBCE SEJŘEK ...................................................................................................... 40 5.1 Popis lokality .......................................................................................................................................... 40 5.2 Historické souvislosti samozásobitelství v zadané lokalitě..................................................................... 40 5.2.1 Středověk a Páni z Pernštejna ....................................................................................................... 40 5.2.2 Třicetiletá válka............................................................................................................................. 41 5.2.3 Doba industrializace, 17.-19. století .............................................................................................. 42 5.2.4 Začátek konce panských velkostatků po 1. světové válce ............................................................. 43 5.2.5 Zásobení potravinami za 2. světové války aneb „Musíme si pomáhat“ ....................................... 43 5.2.6 Kolektivizace a Socializace venkova ............................................................................................ 44 5.2.7 Samozásobitelství potravinami v období po roce 1989................................................................. 45 5.3 Metodologie postupu šetření................................................................................................................... 46 5.3.1 Získávání vstupních dat a údajů pro šetření (zjišťování historických sovislostí) .......................... 46 5.4 Terénní šetření ........................................................................................................................................ 47 5.4.1 Příklady pokládaných otázek: ....................................................................................................... 48 Jak provádíte nutnou údržbu? ............................................................................................................................... 50 Jak máte ohraničené pozemky a jak je udržujete? ................................................................................................ 51 5.4.2 Výběr vzorku (respondenta).......................................................................................................... 51 V obci byli vybrány rodiny splňující následující předpoklady: ............................................................................ 51 5.4.3 Popis respondentů ......................................................................................................................... 52 • Domácnost I (2) ........................................................................................................................................... 52 • Domácnost II (4).......................................................................................................................................... 52 • Domácnost III (5) ........................................................................................................................................ 53 • Domácnost IV (5) ........................................................................................................................................ 53 • Domácnost V (2) .......................................................................................................................................... 53 • Domácnost VI (4) ........................................................................................................................................ 53 • Domácnost VII (2) ....................................................................................................................................... 54 5.5 Výsledky rozhovorů s respondenty......................................................................................................... 55 5.5.1 Živočišná výroba........................................................................................................................... 55 5.5.2 Rostlinná výroba ........................................................................................................................... 56 5.5.3 Vybavenost domácnosti malou mechanizací................................................................................. 57 5.5.4 Důvody samozásobení................................................................................................................... 58 6 Závěr ............................................................................................................................................................. 59
1 ÚVOD
„Každý alimentární návyk je subtilní integrací celé dějinné škály, jež se skládá z národnosti a příslušnosti ke kulturní komunitě, kraji, občanství, třídě, sociálnímu statusu, věku, pohlaví, povolání, náboženství, výdělku v zaměstnání, možnosti samozásobitelství, atd… Zvyky mají původ v něčem vyšším než je lidská individualita. Nejsme to my, kdo je vytváří, ale ony vytvářejí nás. A to se týká i jídla “(L. G i a r d, 1980). Jak popisuje tento citát jednoho z předních světových sociologů z knihy Faire la cousinne, samozásobitelství potravinami je alimentárním návykem člověka, který je třeba respektovat a poznávat, v této práci budou uváděny všechny možné vlivy výše zmiňovaného fenomenu, avšak podrobně prostudovány budou pouze otázky socioekonomických dopadů. Pokud se všeobecné mínění shodne na názoru, že samozásobitelství potravinami se týká především způsobu obstarávání jídla pro rodinu, je nasnadě prohlásit, že zájmem této práce je studium vztahu (člověk→jídlo→životní prostředí, krajina) na úrovni sledovaného návyku.
-8-
2 Popis samozásobitelství potravinami
2.1
Výklad pojmu Výkladů pojmu samozásobitelství potravinami je mnoho. Zpravidla referují o návyku,
nebo souboru činností vedoucím k zajištění potravin pro členy domácnosti z vlastních zdrojů. Pro potřeby této práce bude snad nejlépe vyhovovat úzus, že se jedná o souhrn přírodě blízkých činností, které svým přirozeným charakterem přispívají k vytváření obrazu tradičního idylického venkova, farmy jako místa vzdáleného „od našeho industriálního života zaměřeného na zisk“ a vztahů, které jsou přirozeně cyklické a harmonické (Singer, 2001). Proti této definici sice mluví fakta o samozásobitelství potravinami v zemích jako je např. Rusko, kde kolem velkých měst, jako na příklad Moskva, existují tzv. dače (zahrádkářské kolonie, které vznikly z potřeby přežít potravinovou krizi a nezaměstnanost). To je však případ samozásobitelství potravinami ve městech, a ne na venkově. Je dobré si uvědomit, že tato činnost obstarávání potravin má jistá individuální specifika dle geografických, historických, klimatických, ekonomických, sociálních, politických, folklorních a tradičních skutečností. Tyto skutečnosti je vhodné reflektovat, protože zcela mění potřeby a možnosti lidí a tím i důvody k tomuto způsobu obstarávání potravin. Snad nejběžnějším typem samozásobitelství potravinami, se kterým se u nás setkáváme, jak v městském tak venkovském prostředí, je tradičně zahrádkaření s využíváním zahrad a zahrádek. Může naplňovat dvě základní funkce, a to okrasnou nebo užitkovou (nebo jejich kombinaci). Užitková nebo také produkční zahrada je místem pěstování různých druhů zeleniny, bylin i ovoce. Je místem, které „poutá moderního člověka tím, že obnovuje respekt k sezónním proměnám. Zelenina má krátkou vegetační dobu, mění se každým dnem, na rostlinách je dobře pozorovatelný vývoj v čase. Postmoderně blazeovaný člověk má na co čekat, má na co se těšit“(Librová, 2003).
-9-
2.2
Důvody a historický vývoj samozásobitelství potravinami na Českém venkově Analyzujeme-li sociální a ekonomické dějiny domácnosti v kontextu jídla a stravování,
nelze opomenout význam určitého regionu, místa, kraje ve smyslu sociálním a regionálním. Existují místa, kde se lidé cítí „doma“, „ve svém“. Mají odtud své zvyky, obyčeje, zábavy, svůj vkus a svou „kuchyni s oblíbenými, typickými jídly. Mají zde své zahrady, pole, sady, vinice, stromy, své prameny vody, studně, své zvláštní byliny, koření, lesní plody (Dvořáková, 1999). Pokud se vrátíme v čase zpět, až do doby kdy bylo možné hovořit o samozásobitelství potravinami, tak je to už v době neolitu. V té době člověk přestal primárně lovit a začal obdělávat půdu, pěstovat rostliny a
chovat (domestikovat) zvěř k zajištění své obživy.
Samozásobitelství potravinami bylo primárním zdrojem potravin prakticky pro každou rodinu. Přesuneme-li se do doby vzniku soudobých drobných obcí na území našeho státu, tak nemůžeme opomenout čas, kdy fungoval tzv. hradní systém,. Zahrnoval okolní osady v panství. Tyto osady nejen, že zásobovaly sami sebe, ale poskytovaly vrchnosti nemalé služby v potravních daních, nebo hlásily před blížícím se nebezpečím a jiné poddanské povinnosti. Významný podíl ve vstupech pěstovaných rostlin v tomto ohledu měla církev. Na rozvoji a kultuře pěstování zeleniny a ovoce v našich zemích se mimo jiné zasloužili benediktini (10. století n.l.), kteří nejen že ve svých řeholních regulích měli heslo „Ora et labora!“ (česky Modli se a pracuj), ale prakticky zaváděli do pěstování nové druhy včetně propracované techniky pěstování, sklizně, skladování a využívání. Ve středověku je pozorovatelný stav, kdy vlivem růstu počtu obyvatel docházelo ke změnám hospodaření. Vznikl tzv. troj-polní systém. Neobdělávané plochy postupně přecházely do majetku vyšších společenských vrstev. A to mělo vliv na samozásobitelství masem u rolníků, protože „ubylo zvěřiny a chovalo se méně prasat, mj. o kuřeti se dobové prameny zmiňují jako o přepychovém jídlu, vyhrazeném pro sváteční dny“ (Montanari, 2003).
- 10 -
Konzumace masa se na určitý čas stala výrazem společenské nadřazenosti, ale od poloviny 14. století se rozšířila i do nižších společenských vrstev. Postupný útlum konzumace masa u sociálně slabých započal v polovině 16. století a souvisel s jevy doprovázejícími nárůst populace. Tento stav přetrval do 19. století, kdy se z důvodu objevení nových metod uchovávání začala spotřeba masa zvyšovat napříč sociálními vrstvami. Další změny v samozásobení má na svědomí mnoho událostí. Nejprve v 1. polovině 17 století třicetiletá válka způsobila vylidnění a vydrancování venkova. Odliv obyvatel z venkova do měst pokračuje vlivem rozvoje průmyslu a to od 17. století, kdy například Lichtensteini skupují panství Pernštejn a v okolních obcích vznikají lomy na těžbu železné rudy, vysoké pece a hamry na její zpracování. S tím zanikají grunty, protože nastává situace, kdy cena a dostupnost potravin je stále menší překážkou napříč sociálními vrstvami. V této době se také setkáváme s rozvojem městského samozásobitelství potravinami formou vznikajících zahrádek a zahrádkářských kolonií. Od 18. století má průmyslová revoluce na svědomí výraznou změnu orientace celé společnosti na trh. Dochází k intenzifikaci zemědělství. Nejen, že se plochy pěstované zeleniny zvětšovaly, ale docházelo i k zušlechťování stávajícího sortimentu odrůd a pěstovaných druhů. Na druhé straně se zvětšuje množství pěstovaných druhů a kultur formou drobného zahrádkaření. Z těchto dob se tradují základy rodinného šlechtění některých druhů zeleniny. Bylo to způsobeno především mimořádně dobrými pěstitelskými podmínkami v řadě našich tradičních pěstitelských oblastí, i rostoucí oblibou zeleniny u městského obyvatelstva. O zeleninu z Čech a Moravy byl zájem i v zahraničí. Pěstování zeleniny v historických zemích ČR mělo svoji tradici o které hovoří i názvy tehdejších prodávaných artiklů (Dobrovodské zelí, Všetatská cibule, Znojemské okurky). Byla to však tradice v zásobení celé veřejnosti nikoliv rodiny. V 19. století delokalizace stravovacího systému rozhýbala proces zpřetrhání přímých vazeb mezi produkcí potravin a regionem. Začaly se odstraňovat závislosti na ročních cyklech a stírat rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi potravin (např. rituální pokrmy). Na druhé straně, rozvoj průmyslu ve městech a jeho dopady ve zhoršujícím se životním prostředí (pach, hluk, stres), vedl k uvědomování si důležitých vazeb s tradicí života na venkově. Což dokládá i literatura, zejména směr známý jako venkovská próza, kde spisovatelé, jako Božena Němcová, Jindřich Šimon Baar, Karolína Světlá, Vítězslav Hálek a další, kteří zachycují tvář venkova stále realističtěji s ohledem na důležitost tradice a rituálů.
- 11 -
Ve 20. století měly na samozásobitelství potravinami dopady politické události, které s sebou nesly četné změny v potřebách a možnostech obyvatelstva. Do života lidí se stále více promítal vliv vědeckotechnické revoluce, politická situace a sociální zajištění. Po 1. světové válce situace podporovala rozvoj kapitalismu a s tím související zlepšující se životní úroveň. Na periferiích měst umožňovala často nově vznikající zástavba drobných rodinných domků s předzahrádkou a dvorkem, s častou zadní velkou zahradou (ovocný sad) částečné samozásobení potravinami, ať už pro doplnění jídelníčku ze sezónní potřeby nedostatku některých druhů zelenin a ovoce, a nebo jako koníček. Na venkově sedláci hospodařili na gruntech a statcích, kdy z vlastní produkce rostlinné i živočišné výroby plnili potřeby celé tržní společnosti. Za 2. světové války můžeme vypozorovat z četných pamětních svědectví svých prarodičů, že jejich příbuzní a známí na vysočině dokázali značnou měrou ze svých statků na venkově zásobovat své známé a příbuzné ve městech, kde byla potravní krize a potraviny byly na příděl. Samozřejmě, že jiná situace byla v oblastech zabraných po „Mnichově“ pro Sudetské Němce, kde České obyvatelstvo vyhnali.
Jiná v okolí např. Bystřice nad
Pernštejnem, kde se místní Češi snažili „na černo zásobovat své blízké ve městech“. Takové zásobování je dodnes popisováno nejen svědectvím našich rodinných příslušníků, ale i v literatuře, která je stále podmětem filmové produkce, jak už dokládá i známý výrok z díla Poslední vlak z Frývaldova a Pluky zla (ovšem v lidech je zakořeněn název Vlak dětství a naděje) „Nic ty se neboj! Na tragickej život jsem já pes!! Načeš Anna Urbanová i tentokrát našla způsob jak pronést ostře sledovaným nádražím Němcům plné kabele a koše od známých z venkova !“ (Sládková, 1974). Situace rozvoje vlastní produkce potravin na venkově se bohužel v průběhu 2. světové války neustále zhoršovala. Co nezničili Němci, zničil v případě vysočiny při osvobozování tzv. „Ukrajinský Front“, převážně tvořený trestanci tehdejšího Sovětského svazu. Po válce vlivem tzv. kolektivizace (1948 – 1953) a socializace vesnice (1953 – 1970) situace v konečném důsledku vedla ke ztrátě kompetencí lidí žijících na venkově vedoucích k zajištění vlastní obživy.
- 12 -
Důraz na kolektivní zásobování zajišťované státem ale přesto neznamenal zánik samozásobitelských aktivit. Vliv nejdostupnější rekreace ve formě chataření a chalupaření v období 70. – 90. let vytvořil živnou půdu pro fenomény kutilství a samozásobitelství. To se rozvíjelo nejen „jako důsledek slabosti komerčního zásobování“, ale znamenalo také diferenciaci v životním stylu městského člověka a venkovana. Přispívalo ke vzniku „svého malého světa,“ který pomáhal člověku žít ve fádní realitě doby a vytvářelo prostor pro seberealizaci (Librová, 1994). Po roce 1989 se sice vlivem ukončení totalitního období tzv. něžnou revolucí vytvořily konečně vhodné podmínky k rozvoji drobného podnikání, ale převažujícím důvodem samozásobení potravinami svým způsobem zůstala jen rekreace a koníček. Snad za významnější zmínku v tomhle ohledu stojí ještě podnikání v agroturistice, což je poslední dobou poměrně atraktivní, však bohužel velmi obtížná a časově náročná činnost, která by bez dotačních titulů z evropských fondů jen sotva mohla prosperovat. Dnes, na prahu třetího tisíciletí, je pozorovatelný stav, kdy pod vlivem obrovské kupní síly a neskutečně propracovaným technikám logistiky, skladování atd. je možné koupit cokoliv, kdykoliv a kolikrát proto není nutné ani nikam jezdit. „Důsledný český samozásobitel se dnes může uživit, spíš vegetovat, jenom s krajním vypětím sil a po zdolání těžko představitelných životních a pracovních komplikací“ (Dvořáková, 1999). Současně stárne populace samozásobitelů, kteří z posledních sil brání svá poslední políčka a poslední záhonky. Mladší generace venkovanů spíše inklinují k městskému způsobu života, ve kterém stereotypičnost samozásobitelských činností nemá své místo. Vytrácejí se také dříve tak běžné kompetence
nutné
k
samozásobitelským
činnostem,
a
tak
„ekologicky
příznivé
samozásobitelství, ale prostě i domácí vaření je v hlubokém úpadku pro svou složitost“ (Librová, 2003).
- 13 -
2.3
Samozásobitelství potravinami a jeho podoby V našem prostředí se tento fenomén vyskytuje nejčastěji v podobě zahrádkaření. A to
jak městském, tak venkovském. Zahrady i zahrádky jsou z tohoto pohledu u nás nejčastěji tzv. zahradou umělou, což je zahrada uzpůsobená člověkem primárně pro jeho potřeby. „V této zahradě jsou přirozené přírodní procesy dokonale potlačeny a vládne tu člověk svými neustálými zásahy“ (Přibylová, 2005) Vedle toho se vyskytuje tzv. zahrada divoká, typická pro Velkou Británii. do jejíhož fungování člověk vůbec nezasahuje. Z filozofie tzv. divokých zahrad vychází tzv. permakulturní zahrady, které včleňují do svého uspořádání vyšší duchovní rozměr – sounáležitost člověka se zemí a s přírodou. Ve Velké Británii je městské zahradničení natolik populární, že dokonce v nových urbanistických projektech se počítá s plochami pro zahradničení a objevují se také snahy designérů uzpůsobit městskou architekturu potřebám samozásobitelství v permakulturním stylu (Hopkins, 2009). Můžeme se setkat i s termínem biozahrada kde je kladen důraz na bezzásadovost a plodiny jsou ponechány přirozenému a přírodnímu vývoji do kterého člověk zasahuje jen minimálně. V USA a v Anglii se vyskytuje typ městských zahrad v podobě tzv. komunitních zahrad, které jsou velmi podobné našim zahrádkářským koloniím, kdy půda patří více méně obci a slouží k rekreaci, k naplnění potřeby se setkat se sousedy, přáteli a někde se odreagovat při práci na zahradě s možnosti udělat si příjemné posezení s přáteli u grilu. Podíváme li se na samozásobitelství potravinami na našem venkově setkáme se s mnohem známějšími pojmy jako jsou bývalé grunty, statky, chalupy, kolem nich hospodářské zahrady s přilehlými sady, poli a jinými záhumenky, chlívky, kurníky, holubníky a včelíny. Venkov se zdá být stále místem, kde člověk žije více s přírodními cykly, které ho přímo ovlivňují. I to může být důvodem, proč samozásobitelské činnosti determinované cykličností nejsou pro současného venkovana ještě přítěží. „Panáky, řádky brambor, lány polí, ovocné sady, lísky s ovocem, narovnané dříví na zimu – to jsou jakési přirozené ornamenty venkova, které tak fascinovaly fotografy někdy od 60. let minulého století. Pořád totéž opakování věcí v prostoru, za kterým je skryto namáhavé a pečlivé opakování činností v čase. Nikdo tu nepracuje sám, každý úkon má smysl díky návaznosti na jiné úkony jiných lidí“ (Blažek, 2004).
- 14 -
2.3.1 Hospodářská zahrada Lidé k tomuto způsobu hospodaření dospěli v důsledku stálého zmenšování hospodářských ploch vlivem již výše uvedených politických událostí ve 20. století. Před vlastním obydlím je situována předzahrádka určená pro pěstování květin, příp. zeleniny, za dvorem a hospodářskými budovami následuje zahrada určená primárně pro hospodářské účely (jako výběh pro dobytek nebo jinak obhospodařovaná plocha). Tyto zahrady v současnosti slouží povětšinou již jen jako sady. Na tuto plochu navazuje pole, které prostor hospodářské zahrady pomyslně uzavírá (Škantová, 2009). 2.3.2 Záhumenky Jak už název napovídá, nenacházejí se v těsné blízkosti vlastního obydlí. Důvody byly v uspořádání obce (nedostatek v okolí domů v obci) a pak také v pozdějších pozemkových reformách. Běžné proto bylo vlastnění zahrady nebo pole či přesněji v docházkové vzdálenosti od obce. Dříve běžná záhumenka je dnes ale spíše raritou, samozásobení je nejčastěji realizováno na plochách náležících k domu nebo v rámci dvora. 2.3.3 Okrasné zahrady a předzahrádky Jejich účelem sice není samozásobení potravinami, ale při pátrání po důvodech vzniku, zjistíme úzké souvislosti s touto činností. Vznikly a vznikají z ploch, které lidé užívali hlavně pro pěstování zeleniny, bylinek v těsné blízkosti „oken z kuchyně“. Dnes už není potřeba pěstovat zeleninu před domem. Dalším důvode přeměny předzahrádek, je i častá těsná blízkost silniční komunikace se všemi hygienickými dopady. 2.3.4 Lazy zahrady Jedná se o nový, soudobý, stále častěji uplatňovaný trend, vzešlý z okrasných tzv. katalogových zahrad. Jedná se o okrasné zahrady, jejichž cílem je minimalizovat úsilí majitele a plnit současně funkci módní i užitkovou. „Koncept lazy (lazy,anglicky „líný“) zahrad nenabízí nekonvenční pohled na zahradu, jde pouze o ulehčení práce a časové náročnosti spojené s péčí o ni a vyplývající z požadavku majitele na trávení volného času“ (Vyhnánková, 2008).
- 15 -
2.4
Samozásobitelství potravinami a věda Jako předmět výzkumného zájmu se tato činnost stala až krátce před 2. světovou válkou.
Šetření byla zaměřena na hospodářskou situaci zemědělců, hlavně kvůli stanovení daňových sazeb. Výzkumy provedené po 2. světové válce byly spíše nastaveny na reference o snižování potřeby samozásobení potravinami v socialistické společnosti. Tyto výzkumy nejsou současnosti odbornou veřejností reflektovány a ani Český statistický úřad z té doby neuvádí žádná relevantní data. První nepřímé výsledky šetření o samozásobitelských aktivitách lze vysledovat až po roce 1989. kdy v letech (1991-1996) prováděli J. Krejčí a O. Štiková výzkumná šetření o spotřebě potravin. Od roku 1994 uvádí zvýšení podílu samozásobení domácností a prodeje samozásobitelských produktů. Podobně se v roce 1996 většina účastníků šetření přiklání k faktu, že častěji než dříve pěstují zeleninu a ovoce z vlastní produkce. První přímo referující výsledky, o této domácké činnosti, přinesl až výzkum vztahu mikrosvěta a makrosvěta, který prováděla Haldis Haukenes v jihočeské vesnici Lipina během r 1991-1995. Uvedla, že samozásobitelství je pro za prací dojíždějící venkovany břemenem, ale také prostředkem pomoci pro děti žijící ve městech. Upozornila také na vysokou kulturní a ekonomickou cenu výpěstků z vlastní produkce. Všimla si narůstajícího trendu v samozásobitelských aktivitách po roce 1989, které spojuje také s pocitem jistoty: „Jestli se v této zemi zhroutí všechno, budeme mít aspoň pozemek, na kterém si budeme pěstovat potraviny (Dvořáková, 1999) “. Od roku 1995 se postupně samozásobení potravinami stává předmětem zájmů diplomních prací studentů vysokých škol. Smatanová, M. Rozšířenost samozásobitelství. Vztah k jídlu u obyvatel. Ekonomika domácnosti: podíl jídla vlastního a nakoupeného v rodinném rozpočtu. Práce pojednává o
kladném vztahu rodin k samozásobitelským
činnostem, např. zeleninu a ovoce produkuje 92 % rodin, stejné procento respondentů považuje domácí produkci za lepší než kupovanou.
- 16 -
Od roku 1997 se touto problematikou zabývá Věra Dvořáková, která hodnotila míru samozásobitelství potravinami v obci Trnová na u Zbraslavi s těmito závěry. •
Domácí zvířata na maso chová 81 % dotazovaných
•
vejce produkuje 81% domácností
•
téměř veškerou spotřebu zeleniny kryje vlastní produkcí 54 % domácností
•
ovoce pěstuje 100% domácností
•
90 % dotazovaných nepoužívá při pěstování ovoce a zeleniny zemědělskou chemii
•
81% dotazovaných se domnívá, že doma vyprodukované potraviny jsou lepší (Dvořáková, 1999).
Tímto tématem se svým způsobem zabývá i socioložka Hana Librová ve svých knihách Pestří a zelení (kapitoly o dobrovolné skromnosti), kde se zmiňuje o výzkumu, který se uskutečnil díky podpoře tehdejšího federálního výboru pro životní prostředí. Autorka zde popisuje:. V roce 1992 jsme provedli sociologický výzkum, kde jsme kladli tuto základní otázku: Existuje u nás zárodek případně vzorec ekologicky příznivého života? Pokud ano, kdo jsou lidé, kteří se pro takovou existenci rozhodli, a jak jejich život vypadá? (Librová, 1994) V rámci výzkumu byl pořízen seznam 113 adres, z nichž bylo osloveno 47 domácností, které spadají do 6 vytypovaných oblastí (Západní Čechy, Jižní Čechy, Praha, Českomoravská vrchovina, Brno a jeho okolí, Východní Morava).
Bylo provedeno 44 hloubkových
rozhovorů se 70 osobami. Během výzkumu byl zjištěn jen jeden případ, kdy „respondentka nemá zahrádku a práce s půdou jí nic neříká (Librová, 1994). V knize Vlažní a váhaví (kapitoly o dobrovolném luxusu) z roku 2002 už pracovala autorka jen s 15 vybranými rodinami. Respondenti po deseti letech samozásobitelství neopustili, nicméně „omezili například pěstování zeleniny, chov zvířat i důsledné využití úrody ovoce. Častěji jdou do obchodu.(…) Již neokopávají samozásobitelskou rozlohu brambor. Práce na zahradě je teď pro ně spíš zálibou, snad ekologickým luxusem.“ (Librová, 2003). O klesajícím trendu samozásobitelství a klesající ochotě lidí, postarat se o produkci vlastních potravin pro vlastní spotřebu referují i ankety agentur STEM a Median prováděné průběžně mezi lety 1992 – 2002. Plošný výzkum chovu hospodářských zvířat v domácích hospodářstvích prováděl v roce 2005 Český statistický úřad (ČSÚ), kdy kvantifikoval počty zvířat chovaných v domácích hospodářstvích k 30. dubnu 2005 a předložil údaje o porážkách hospodářských zvířat a prodeji masa z vlastní produkce v roce 2004.
- 17 -
Jak ukázaly výsledky šetření, byly v dubnu 2005 v domácích hospodářstvích obyvatelstva nejvíce chovány slepice (90,8% z celkového počtu drůbeže chované v domácnostech, které snesly v roce 2004, 806 260 tis. kusů vajec). V roce. 2006 ČSU provedlo další plošné šetření tzv. „hobby aktivit“ obyvatelstva. Bylo osloveno téměř 1200 domácností s cílem zjistit mimo jiné i podíl samozásobitelství a zemědělského sektoru na rostlinné a živočišné produkci, motivaci a postoje k samozásobitelským aktivitám a vybavenost malou zahradní mechanizací. Výsledkem výzkumu byla zjištěna klesající tendence podílu samozásobitelství. Potvrdil zanedbatelný podíl samozásobitelské produkce na podílu produkce zemědělských podniků u kuřat na výkrm nebo chov prasat. Významný podíl samozásobitelské produkce lze sledovat u chovu koz, králíků, hus, kachen a slepic). Podíl samozásobitelsky pěstovaného ovoce byl oproti zemědělským podnikům u většiny druhů nadpoloviční, opačný podíl byl u pěstování zeleniny.
- 18 -
3 Environmentální dopady samozásobitelství potravinami
3.1
Výklad pojmu Environmentální dopady Tento poněkud komplikovaný pojem má svůj původ v termínech jako jsou
environmentalismus a environmentalistika. Environmentalismus je teorie o vztazích mezi vnějším prostředím a společenským vývojem. Environmentalistika je pak věda studující vztahy společnosti k vnějšímu prostředí a environmentální dopady jsou dopady společnosti na vnější prostředí. 3.2
Vnější prostředí V rámci environmentalistiky je tento pojem vnímán jako životní prostředí společnosti.
V případě dané lokality určenou obcí je jím životní prostředí lidí v okolí obce. 3.3
Životní prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů
včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší,voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie (17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., § 2). 3.4
Znečišťování a poškozování životního prostředí (1) Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo
biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. (2) Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy(17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §8).
- 19 -
3.5
Ekologická újma Ekologická újma je ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících
poškozováním jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. 3.6
Ekosystém Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou
navzájem spojeny výměnnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase (17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §3). 3.7
Ochrana životního prostředí Ochrana životního prostředí zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo
poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškozování omezuje a odstraňuje. Zahrnuje ochranu jeho jednotlivých složek, druhů organismů nebo konkrétních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb, ale i ochranu životního prostředí jako celku(17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §9). 3.8
Trvale udržitelný rozvoj Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím
generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů (17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §6).
- 20 -
3.9
Ekologická stabilita Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími
činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce (17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §4). 3.10 Únosné zatížení území Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability (17/1992 Sb. Částka: 4/1992 Sb., §5). 3.11 Vlivy na životní prostředí V České republice jejich posuzování charakterizuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
Zákon tak charakterizuje : 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů 2. Vlivy na ovzduší a klima 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody 5. Vlivy na půdu 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy 8. Vlivy na krajinu 9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky(zák.č. 100/2001 Sb., §28).
- 21 -
4 Předpoklady environmentálních dopadů samozásobitelství
potravinami na venkově.
Z popisu této činnosti vyplívá, že může mít mnoho pozitivních i negativních dopadů na životní prostředí člověka. Záleží na způsobu, typu a rozsahu vykonávání samozásobení, které je možné posuzovat z mnoha aspektů.
Na venkově jsou obecně předpoklady o
samozásobení potravinami ve větší míře. Proto je třeba si uvědomit veškeré možné souvislosti a dle toho zvážit i možnost nepřímých dopadů. 4.1
Dopady na obyvatelstvo Pro tvorbu předpokladu je vhodné vycházet z hodnocení předešlých výzkumů.
Samozásobení zemědělskými produkty označilo za svého koníčka 61% samozásobitelů, 26 % domácností se zemědělskou produkcí tuto činnost provozuje z ekonomických důvodů, 13 % domácností pak vedou k samozásobení jiné důvody. V kategorii ostatních důvodů převažuje produkce ekologicky nezávadných potravin (31,9%), s tímto důvodem souvisí i potřeba čerstvých potravin lepší chuti i kvality (19,7%), jako určitý závazek vidí zemědělskou produkci čtvrtina z této kategorie, která uvádí nutnost využití stávající plochy, a dalších téměř 6 % domácností, které „pokračují v rodinné tradici“. Jako činnost jednoznačně pozitivní vnímají zemědělskou prvovýrobu domácnosti, ve kterých je provozována jako prostředek relaxace a aktivního odpočinku (9,6%), či výchovy dětí (4,8%) (ČSÚ,2006).
Obrázek : Převažující a jiné důvody samozásobení domácností zemědělskými produkty v roce 2006 (ČSÚ, 2006)
- 22 -
Stejně jako nelze redukovat požitek z jídla na pouhou neurotransmisi a samotné jídlo na nutraceutiku, nelze ani redukovat jeho domácí produkci (samozásobitelství) na pouhou „ekonomiku domácnosti“. Ve hře je celá řada důvodů, které se v dílčích výzkumech snažíme analyzovat: jde o nedůvěru ke kvalitě nakoupených potravin, o tradici a zvyk, sociální kontrolu na vesnici, o vztah k půdě, o snahu po pobytu v přírodě, vztah ke zvířatům (u venkovanů často směs lásky a krutosti), o důvody zdravotní, o sociální pojistku, a řadu dalších důvodů (Dvořáková, 1999). 4.1.1 „Ekonomika domácnosti“ Z rozložení staticky podložených důvodů je patrné že samozásobení potravinami už v globálním povědomí nemá výrazný dopad na ekonomickou stránku hospodaření v rodině avšak více jak 1/4 dotazovaných respondentů v celé ČR uvedla ekonomické důvody. Zvážíme li dostupnost některých potravin pro venkovany zjistíme, že pro valnou většinu venkovanů je ekonomicky výhodnější drobné samozásobení artikly, které je snadné pěstovat (pažitka, cibule, česnek, salát, špenát, ředkvičky, jablka, hrušky, třešně, švestky, meruňky, maliny, rybíz) a ekonomicky náročné je získávat za levné ceny v supermarketech, z hlediska jejich dopravy… „Jsme zvyklí jíst v sezóně čerstvou zeleninu každý den, kdybych měl pro ni co chvila jezdit do obchoďáku v Brně se nedoplatím za dopravu, v menších městech poblíž je drahá, tak bych ji už kupoval v Brně když už tam musím jednou za čas něco vyřídit, což je 50km odsud. Bylo by to pro mě drahé jí kupovat zde po okolí, tak pokud bych ji neměl na zahrádce, buď bych handloval se sousedy nebo bych se bez ni holt obešel.“ (doslova opsaná výpověď jednoho z respondentů ve zkoumané lokalitě) 4.1.2 Jídelníček Lidé na venkově jsou všeobecně zvyklí jíst zeleninu a ovoce častěji než ve městech odpovídá tomu i mnohem vyšší spotřeba zeleniny a ovoce než u městské populace. Díky svým záhumenkům mají přes sezónu prakticky neomezený přístup k těmto potravinám. Navíc v zimě díky možnosti skladování a zpracování mohou užívat kupříkladu zamražený špenát, kompoty a jiné zavařeniny, marmelády, popřípadě nasušené ovoce a vypálenou kořalku.
- 23 -
4.1.3 Společenské vyžití V souvislosti se samozásobením potravinami se už od minulosti konaly určité akce, které v dané obci a okolí znamenaly společenskou událost. Příkladem takových akcí je typická zabijačka, pečení selete, výlov rybníka, sběr švestek na kořalku, pálení větví po zimním řezu atd. 4.1.4 Zdravotní stav Plíce a srdce dobré, závratí netrpí, bere život s humorem a trávení vynikající Kamaráde, tak ten tu bude snad ještě dýl než my (citát z filmu Na samotě u lesa). V souvislosti na tento dopad je snad nemožné opomenout mnoho citátů z našich filmů, kde se popisují blahodárné účinky činností samozásobitelství na lidský organizmus. Od minulosti byli lidé na venkově zvyklí vykonávat fyzickou práci, neustálé opakování fyzicky náročných úkonů vedlo k vývoji nejvhodnějších pracovních návyků, které byly předávány z generace na generaci a umožnily těmto lidem vykonávat tyto práce s ohledem na svoje fyzické a zdravotní možnosti. Člověk se postupně naučil hospodařit tak, aby si neubližoval.
Ze známé literatury jsou popisovány i případy kdy lidé
poté co přestali
hospodařit na svých záhumencích a přešli do bytů v panelácích začali velmi rychle zdravotně chátrat. 4.2
Dopady na ovzduší a klima
4.2.1 Výfukové plyny Při prvním zvážení této otázky každému určitě dojde výrazná eliminace výfukových plynů za dovoz potravin který odpadá z důvodů jejich samozásobení. Nemusí se dovážet jsou doma. Pokud se ovšem zamyslíme nad všemi samozásobiteli, zjistíme podstatné rozdíly. Ten kdo má malou zahrádku s pár záhonky zeleniny, aby jí nemusel draze dovážet a malý sad s několika málo ovocnými stromy, ten skutečně výfukové plyny eliminuje. Ale u samozásobitelů ve velkém, kteří mají několik hektarů pole, kde se neobejdou bez mechanizace s traktory, už je to otázka spekulativní. Záleží na stavu mechanizace, zvoleném agrotechnickém postupu hospodaření a mnoha dalších faktorech.
- 24 -
4.2.2 Kouřové exhaláty Předpoklad tohoto dopadu vzniká ve zvoleném způsobu likvidace odpadů a ochrany sadů proti škůdcům. Lidé na venkově jsou dodnes zvyklí pálit větve po řezu (často polijí i naftou když je to mokré), bramborovou nať, zvířecí ostatky, které nelze již zpracovat a jiné. Pro ochranu před škůdci ovocných stromů se sice už zřídka, ale přece můžeme setkat s pálením pneumatik atd. Další faktor, který můžeme mít na jazyku je co s odpady po krmivu, často různé igelity a plasty,
které končí v kamnech. To samé platí i o starém kytu ze
skleněných tabulí pařenišť, i když to častěji hází na kompost a kontaminují tím půdu .. V tomhle ohledu jsou podstatné rozdíly. Záleží na možnostech samozásobitelů a určité etice. Pokud mají prostředky pro nákup, drtičů, štěpkovačů, peletkovačů a dnes je stoupající trend v důsledku klesajících cen této mechanizace na trhu, mohou tyto odpady likvidovat mnohem ekologičtějším způsobem a ještě i ušetřit za otop, elektřinu, nebo hnojení. 4.3
Dopady hygienické faktory (hluk, zápach) Je samozřejmé že, lokomobila čadí, pila kvílí, hnůj je sice potichu ale pro zápach také
nepomíjivý, slepice kdákají, kůň řehtá, kráva bučí, prase kvičí a kohout ráno kokrhá, k tomu všemu pes štěká a má blechy, to jsou ovšem blechy psí, které na člověka nejdou. Je to přece venkov a to všecko k němu patří (Flaubert 1880; Bouvar et Pecuchet). Činnosti provozované v rámci samozásobování potravinami, znamenají pro obyvatelé obce jistou hygienickou zátěž v podobě zápachů, hluků atd. Negativní dopady na životní prostředí jsou sice spekulativní, ale v individuálních případech, např. kosení trávy, mlácení obilí, mohou plašit okolní zvěř. Zápachy hnoje, močůvky atd. mohou vábit a přitahovat létavý hmyz.
- 25 -
4.4
Dopady na povrchové a podzemní vody Pro tvorbu předpokladu tohoto dopadu je vhodné si uvědomit jak může samozásobitel
ovlivnit povrchové a podzemní vody. 4.4.1 Umístění hnojiště/kompostu V minulosti bylo dost často pravidlem mít na dvoře studnu ve velké blízkosti chlév a hnojiště. Docházelo tak ke kontaminaci spodních vod, zejména zvýšené hodnoty dusičnanů ve vodě, což mělo souvislost s onemocním tzv. dusičnanová methemoglobinémie kojence, které spočívá v poruše hemoglobinu vázat kyslík a oxid uhličitý, v případě změny molekuly hemoglobinu na methemoglobin vzniklé důsledkem nadměrného příjmu látek s oxidačními účinky které mění oxidační číslo železa v hemu z II na III a to má následek neschopnost plynové výměny. Kojenec bohužel oproti dospělému člověku nemá ještě vybudovaný systém enzymatických pochodů ve svém metabolizmu aby dokázal redukovat oxidační účinky dusičnanů, proto je toto onemocnění pro kojence tak vážné. Když pomineme důležitý vliv dusičnanů je dost rozhodujícím faktorem umístění hnojiště, nebo kompostu včetně odvodu hnojůvky tak aby neohrožovala povrchové ani podpovrchové vody. 4.4.2 Čištění chlívků Je důležitým faktorem, který může ovlivnit do značné míry kvalitu povrchových i podzemních vod. Záleží jakým způsobem lidé chlívky čistí a kam nechávají odtékat vodu po čištění. Jestli do jímky na hnojůvku nebo jí prostě nechají volně odtékat po dvoře a pak se to vsákne a smyje deštěm. 4.4.3 Skladování a hnojení močůvkou U drobných samozásobitelů, kteří nemají hrozbu krácení dotací je asi těžko možné předpokládat dodržení tzv. nitrátové směrnice. Je dobré mít na paměti, že nevhodné zacházení s tímto hnojivem má dopady na kvalitu půdy, ale i povrchových a podpovrchových vod. Močůvka má velmi úzký poměr C:N (2-3:1), tj. velmi mnoho dusíku na malé množství uhlíku, potažmo pevné složky, na kterou by se navázal. Při nevhodném zacházení se dusík není schopen navázat na koloidní složky půdy a díky půdnímu roztoku se dostává do okolního prostředí kde má na něj nejrůznější dopady. Kromě zmiňované situace s kontaminací vody
- 26 -
ve studních je nejpozorovatelnějším dopadem změna skladby rostlinného společenstva vlivem eutrofizace vody (nitrofilní druhy vytlačují původní společenstvo), vysoké hodnoty dusíku v povrchových vodách mají i dopady na změnu skladby živých organismů ve vodě. Může přispívat i k výskytu vodních květů, explozi okřehku atd. 4.4.4 Hnojení statkovými hnojivy Nejvyšší předpoklad možných dopadů je zde ve špatném zacházení s kejdou a hnojůvkou, je zde nutná úprava před aplikací do půdy, nejčastěji se používají s příměsí slámové řezanky aby se rozšířil poměr C:N a zvýšila se efektivnost hnojení dusíkem. V dobách kolektivizace a socializace venkova se ovšem vžilo řešení ředění vodou kejdy, močůvky a hnojůvky v poměru 1:50, který sice zabraňoval popálení rostlin ale podmiňoval vyplachování dusíku i ostatních pohyblivých iontů z půdy do vody (Magdoff a kol., 2004). 4.4.5 Hnojení průmyslovými hnojivy U drobných samozásobitelů s malými záhumenky nejsou tak výrazné předpoklady pro dopady z užívaní fosfátových a síranových hnojiv jako u velkých zemědělských podniků, kde nevhodné zacházení může mít za následek zvýšení hodnot fosforu a dusíku hlavně v povrchových vodách. Následkem je pak eutrofizace povrchových vod se všemi možnými dopady (Magdoff a kol., 2004). 4.4.6 Orba Správné provádění tohoto agrotechnického zásahu může velmi ovlivnit dopady na tzv. promývání živin a splavování půdních složek z pole do povrchových a podpovrchových vod. Rozhodujícím faktorem pro předpoklad negativních dopadů je přizpůsobení směru orby svažitosti pozemku, tak aby se srážková voda pokud možno co nejlépe vsakovala a nepromývala půdu. 4.4.7 Ostatní agrotechnické postupy Z aspektu možných dopadů na povrchové a podpovrchové vody je důležité brát v potaz zvolení agrotechnických zásahů vedoucí k minimalizaci tvorby utužení půd. Utužená půda tvoří předpoklady k negativním dopadům na povrchové i podpovrchové vody.
- 27 -
4.5
Dopady na půdu
4.5.1 Agrotechnické postupy Od doby, kdy se člověk usadil a začal cílevědomě pěstovat rostliny, se potýká s problémem, jak co nejlépe a co nejlevněji připravit pole k setí či sázení plodin. Ekologický aspekt spočívá v tom, že se při zpracování půdy nevytváří pouze technické podmínky pro zasetí nebo zasázení rostlin (založení porostu), ale že půda je životním prostředím pro obrovské množství organismů (od mikroorganismů po obratlovce), které svou životní činností vytvářejí a udržují podstatnou vlastnost půdy – její úrodnost. Obecnou snahou rodin provádějící samozásobení je přiblížit se svým hospodařením ekologickému zemědělství. Při přibližování ekologickému způsobu hospodaření může docházet k následujícím pozitivním změnám: •
půdní organická hmota (ekologicky obhospodařované plochy mají zpravidla vyšší obsah organického uhlíku)
•
zvýšená biologická aktivita půdy (významný indikátor dekompozice organické hmoty)
•
struktura půdy (v některých případech se zlepšuje)
•
snížení erozní ohroženosti pozemků.
Jedním ze základních principů ekologického zemědělství je co nejvíce uzavřený koloběh živin, minimální ztráty živin a omezený přísun živin do systému. Ekologicky přijatelné je hospodaření zabezpečující, aby nejméně ½ vyprodukované biomasy zůstala v agroekosystému ve formě posklizňových zbytků nebo se prostřednictvím cyklické kompenzační vazby v zemědělské soustavě část nadzemní hmoty po transformaci v živočišné výrobě vracela do půdy zpět ve formě chlévského hnoje (Schilling, 2000).
- 28 -
4.5.2 Organická hmota v půdě slouží jako nepřetržitá zásobárna živin a energie pro půdní prostředí. Současně se stává i faktorem stabilizace půdního prostředí. Organická hmota v půdě plní řadu funkcí: •
je zdrojem živin pro pěstované rostliny
•
je zdrojem energie pro půdní mikroorganismy
•
zlepšuje fyzikálně chemické vlastnosti půdy
•
zlepšuje vodní režim
•
zvyšuje asanační a pufrovací schopnost půdy
•
snižuje ztráty živin vyplavením z půdy
•
zvyšuje antifytopatogenní potenciál půdy
•
posiluje imunitní systém rostlin
Konvenční agroekosystémy jsou otevřené systémy předpokládající relativně stabilní sorpční komplex jako faktor stabilizující tok živin dodávaných převážně v průmyslových hnojivech. Při výživě rostlin v ekologickém zemědělství, kde je výrazně omezeno používání minerálních hnojiv (zákaz použití průmyslových lehce rozpustných hnojiv, je nutné v zájmu udržení produkční schopnosti půdy nahradit živiny čerpané z půdy sklizněmi a živiny ztracené biologicky transformovanou organickou hmotou v půdě. Obsah humusu resp. mineralizovatelné organické hmoty, je ve většině našich půd relativně nízký. Proto je nezbytný pravidelný přísun organické hmoty do půdy. Ten je zajišťován plodinami pěstovanými za účelem obohacení půdy o organickou hmotu (jeteloviny, meziplodiny na zelené hnojení, ) posklizňovými zbytky, kořenovými zbytky pěstovaných rostlin a statkovými hnojivy (Ložek a kol., 1991).
- 29 -
4.5.3 Dopady na půdní edafon: Základním předpokladem úspěšného pěstování plodin je strukturní, biologicky aktivní půda. Pouze plně rozvinutá půdní fauna a flóra (edafon) je schopna zajistit dostatečný obrat živin (koloběh živin mezi půdou, edafonem a rostlinami) a omezit rozvoj chorob a škůdců (supresivita půdy). Půdní život a jeho intenzita závisejí na půdních vlastnostech. Ty jsou dány typem a druhem půdy (klima a matečný substrát) a také se výrazně mění s hloubkou půdního profilu (objemová hmotnost, pórovitost, vlhkost, teplota, výměna plynů atd.). Těmto, s hloubkou se měnícím vlastnostem půdy jsou přizpůsobeny určité druhy a skupiny půdních organismů (zejména mikro a mezoedafon). Nejintezivnější život probíhá ve svrchní vrstvě ornice (horní 0,1 m). Složení a početnost populací edafonu jsou v různých vrstvách půdního profilu rozdílná a obracením půdy je narušována jejich aktivita. Z praktických důvodů je ovšem nutné půdu do určité hloubky obrátit a vrchní vrstvu ornice zaklopit (potlačení plevelů, zapravení hnojiv a posklizňových zbytků). Příprava konkrétního pozemku k založení porostu plodiny je tedy nutně kompromisem.V praxi E.Z. byla formulována zásada „mělce obracet, hluboce kypřit“. 4.5.4 Zpracování půdy Cíle : •
nakypřením půdy umožnit růst a pronikání kořenů do hloubky půdního profilu
•
zlepšit aeraci půdy (pronikání vzdušného kyslíku a dusíku)
•
podpořit aktivitu edafonu
•
zvýšit infiltraci vody
•
snížit evaporaci
•
zničit nebo omezit plevele, choroby a škůdce
•
zapravit do půdy rostlinné zbytky a hnojiva
•
odstranit zhutnění půdy způsobené předchozími zásahy
•
umožnit založení porostu
- 30 -
4.5.5 Dopad orby na půdu:
Půda má poměrně velkou, ale nikoliv neomezenou regenerační schopnost. Z hlediska orby jsou rozhodující limity jako vlhkost půdy, měrný tlak přenášený na půdu a zohlednění svahu pozemku při volbě směru orby. Vlhkost půdy musí být taková, aby se při zpracování půdy netvořily hroudy, tj. aby půda nebyla příliš vlhká ani suchá (při zpracování se má půda drobit). Vhodná vlhkost půdy je závislá na půdním druhu a její správné určení je dáno zkušeností zemědělce. Při vlhkosti vhodné pro zpracování se půda při zmáčknutí v prstech drobí, tj. neslepuje se, ani nezůstává tvrdá hrouda. Měrný tlak přenášený na půdu koly mechanizačních prostředků je limitován hodnotou 0,8 kg.cm-2 a osovým zatížením 4 tuny u jednoduché a 6 tun u zdvojené nápravy. zohlednění svahu pozemku při volbě směru orby je důležité vzhledem k možným negativním dopadům spočívajícím v půdní erozi a s tím souvisí promývání živin, odnos organické hmoty, zhoršení sorpčních a fyzikálních vlastností půdy.
Tab. č. 1 : Vliv směru orby na svahovitých pozemcích na vyplavení některých živin srážkovou vodou (Neuerberg, 1994)
Směr orby
Ztráty (kg.ha)
Prvek
Ca
Mg
K
P
Ve směru vrstevnic
40
7
15
8
1503
189
388
205
Po svahu
- 31 -
4.5.6 Hnojení chlévským hnojem Průkopníci ekologického zemědělství vyžadovali neustále rozmetání chlévské mrvy (čerstvého hnoje) v tenké vrstvě na rostoucí porosty. Je-li z technického hlediska tento způsob aplikace proveditelný (dostatečné rozptýlení mrvy, malé poškození porostu), je možné ho i doporučit. Na zastíněném povrchu půdy může podpořit mikrobiální život a poskytnout živiny. Protože to ale není vždy možné, je nezbytné hnůj alespoň určitou dobu skladovat. Skladování hnoje však vede ke ztrátám uhlíku vlivem vydýchání CO2 a dusíku, který převážně ve formě amoniaku uniká do ovzduší. Ztráty prodýcháním při skladování je možno omezit dvěma cestami: •
uložením do nízké vrstvy dochází k rozkladu za přístupu vzduchu, rychlému zahřátí, které zbrzdí procesy dýchání a vysoká teplota pak poklesne. Tento proces „kompostování za horka" je používán (a pomocí preparátů ještě podporován) u biodynamických zemědělců.
•
utužením a ovlhčením je zamezeno pronikání kyslíku do skládky hnoje.
Z organizačních důvodů nejsou tyto metody dost důsledně praktikovány, takže je třeba téměř vždy počítat u chlévského hnoje se ztrátami asi 40 % uhlíku prodýcháním. Snížení ztrát dusíku na formě amoniaku je možné dosáhnout přidáním látek s velkým vnitřním povrchem, sorbujících amoniak. Nejčastěji se používají kamenné moučky z různých zdrojů. Ty kromě poutání dusíku ještě doplňují výživu mikroelementy a někdy obsahují i určité množství fosforu, draslíku a vápníku. Důležitá je jemnost mletí. S velikostí zrn klesá sorpční schopnost. Nejvhodnější z tohoto hlediska je aplikace přímo ve stáji což někdy zvyšuje nebezpečí uklouznutí. Někteří zemědělci mají dobré zkušenosti s rozsivkovými zeminami. Díky své pórovitosti (organického původu) mají i při hrubší zrnitosti poměrně dobrou sorpční schopnost, přičemž nebezpečí klouzání je menší. Zvláště jsou ceněny (vzhledem ke svému původu - z mořských řas) pro obsah "mořských" stopových prvků. Také podestýlka má poutací účinek pro živiny díky struktuře celulózy ale i vzhledem k vysokému obsahu uhlíku, který rozšiřuje příliš úzký poměr C:N výkalů. Také zde platí zásada: čím větší je povrchová plocha, tím větší je sorpční účinek. Proto, čím méně slámy máme k dispozici, tím drobněji bychom ji měli rozřezat.
- 32 -
Aby bylo co nejvíce sníženo vyplavování dusíku srážkami musí být hnojiště zakryté. Pouze v oblastech se srážkami do 550 mm/rok to není zcela nutné. Výzkumy z university v Giesenu ukazují, že ztráty dusíku z hnojůvky nejsou při kompostování hnoje velké, byly však zjištěny až 50 % ní ztráty draslíku. Zásady rozmetání hnoje v rámci ekologického zemědělství: •
jen ve vhodném ročním období (pozdní podzim, časné jaro); v létě jen k plodinám intenzivně odčerpávajícím dusík
•
aplikované množství přesně určit a dodržovat (převážit hnůj a přeměřit, hnojenou plochu)
•
zajistit rovnoměrnou aplikaci po pozemku
•
každoročně používat, pokud možno, malé dávky široce a rovnoměrně rozdělené (v osevním postupu i na poli)
•
při hnojení na porost hnůj co nejjemněji rozptýlit do tenké vrstvy, rozmetat za chladného počasí (omezení ztrát únikem CO2 a čpavku), jen na dobře vyvinuté porosty
•
dávky před setím ihned zapravit do půdy, interval mezi hnojením a setím by měl být (zvláště na lehkých půdách) co nejmenší vzhledem k omezení ztrát vyplavením
•
hnůj zapravit tak hluboko, aby nebyl omezen přístup vzduchu a tím rozkladné procesy (Demo, Hričovský, 2002).
- 33 -
4.5.7 Hnojení průmyslovými hnojivy Zde
je
opět
nasnadě
předpokládat
co
největší
přiblížení
samozásobitelů
k ekologickému zemědělství a eliminace množství průmyslových hnojiv. Záleží opět na etice samozásobitele. Dopady špatného zacházení s průmyslovými hnojivy jsou častou otázkou oborů zabývající se rekultivací půdy. Nevhodné zacházení s hnojivy (špatné dávky - čas i množství, nepřizpůsobení osevním a agrotechnickým zásahům, vlastnostem půdy a přírodně klimatickým podmínkám) může mít fatální dopady na kvalitu půdy. Kvalita půdy je dána souborem fyzikálních a chemických vlastností. V rámci poškození průmyslovými hnojivy jsou to hlavně, zasolení, ulehlost, ztráta pufračních schopností, zhoršený sorpční komplex, poruchy kapilarity, nadměrná vysychavost, tvorba půdního škraloupu, horší schopnost odolání erozi a průplachu živin, antagonizmus prvků, atd. 4.5.8 Pastevectví Je co se týče dopadů na půdu velmi pozitivní činností. Přímo vybízí k využívaní pozemků nevhodných k obdělávání, ať již pro svahové, nebo pro půdně klimatické podmínky. Spásání pomáhá ustálit rovnováhu v druhovém rozložení vegetačního krytu. Zabraňuje tvorbě dlouhé stařiny, která má negativní dopad na vysychání půdy, podmiňuje druhovou variabilitu, šíření drobných dřevin, má vliv na zvýšení organické hmoty v půdě atd. Počet zvířat na jednotku plochy většinou u samozásobitelů nebude dosahovat takového počtu, aby se projevovaly negativní vlivy na udusání půdy, eroze a podobně, jako u konvenčního intenzivního chovu dobytka. Celková intenzita chovu je většinou taková, že snad nemůže být překročen limit 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy 4.5.9 Údržba mechanizace a prostorově technického zázemí Pokud nám kape olej se šmírem a chladící kapalinou z traktoru rovnou do půdy, plot pozemků natíráme nevhodnými barvami, nebo kolíky potíráme vyjeťákem a staré plechovky a baterky necháme válet na vlastním smeťáku kdesi v ústraní zarostlém kopřivami tak to asi moc ekologie nenadělá… (písemné vyjádření jednoho z respondentů) Nesprávná údržba může mít svým způsobem negativní dopad na životní prostředí zejména v podobě úniků kapalin z mechanizace a nátěrů oplocení.
- 34 -
4.6
Dopady na horninové prostředí a přírodní zdroje Je zřejmé, že k mocnosti a složení půdní vrstvy přispívá nemalou měrou i člověk svojí
činností, a to už od dob neolitu, kdy začal svá políčka obdělávat a pěstovat na nich rostlinky k vlastní obživě. Pokud se nad tím zamyslíme, můžeme konstatovat, že dopady samozásobení na horninové prostředí jsou bezvýznamné, maximálně protierozní ochrana. Začneme-li spekulovat, zjistíme, že nepřímé dopady existují. Asi nejvýraznějším vlivem je zacházení s vodním zdrojem na pozemku, včetně jeho získání. Ostatní vlivy jsou v rámci života generace bezvýznamné. 4.7
Dopady na domácí zvířata Z nejrůznějších zpráv se člověk dozvídá o tom, že chovat domácí užitková zvířata je
svým způsobem zodpovědnost k živým tvorům. „Co zabiti ať již z nutnosti, či člověku ku prospěchu se má, nechť se tomu stane tak, aby se zvíře příliš netrápilo a aby to děti neviděli“. Jak vidno z tohoto známého citátu z románu Babička od Boženy Němcové, lidé si tuto otázku a s ní spojenou etiku zacházení se zvířaty předávali z generace na generaci. Na přelomu 19. a 20. století vznikla i dílčí disciplina etiky tzv. ekologická etika, která představuje „soubor zásad a pravidel, které člověku naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování se vším mimolidským světem“(Kohák, 2006). Etika ochrany zvířat •
předkládá ideální model chování člověka k ostatním živočichům
•
snaží se řešit otázku zda člověk má právo zvířata zabíjet kvůli pojídání masa
•
co zvíře může od člověka strpět
•
pravdou je, že etika ochrany zvířat v jisté rovině ujíždí až do extrému, kde osočuje industrializovanou zemědělskou výrobu z toho, že vytvořila z řady živočišných druhů „továrny na potraviny“
- 35 -
Pilotním předpokladem u samozásobitelů s živočišnou produkcí z tohoto ohledu by dnes už mělo být dodržování etiky zvířat naprostou samozřejmostí, oproti konvenčnímu zemědělství. Ve velké části rodin, tradičně chovající zvířata, je kladen důraz na péči s ohledem na stres a nejvhodnější podmínky k chovu včetně zajištění komplexní veterinární péče. Kladný dopad venkovanů chovající zvířata na etiku ochrany zvířat o proti lidem ve městech je zřejmý. Městský člověk je ve většině případů pouhým spotřebitelem, který si koupí maso někde u řezníka, nebo v supermarketu a jeho původ řeší maximálně s ohledem na vlastní zdravou výživu. „Proč byl život hospodářských zvířat po tisíciletí ignorován? ...Protože je v našem vlastním zájmu o nich nic nevědět, je snazší se distancovat od bytostí, které pojídáme, když o nich nevíme vůbec nic“ (J. M. Masson). Pokud se dnes někdo ze samozásobitelů věnuje chovu zvířat, tak se ve valné většině může snažit inklinovat k uplatňování teoretické koncepce v ochraně zvířat; koncepce životní pohody – welfare s praktickým vyústěním v tzv. pěti svobodách. Na kolik se budou samozásobitelé přibližovat tomuto směru ve zkoumané lokalitě je spekulativní otázkou, ale je vhodné si uvědomit základní rysy těchto pěti svobod. Koncepce svobody zvířat a jejich práv vylučuje chov zvířat pro potravu, výzkum a zábavu vedoucí k utrpení či smrti. Koncepce životní pohody – welfare stanovuje hranice pro využití zvířat (zvířata se smějí využívat i zabít). Je složena z 5 svobod které byly definovány počátkem 90. let 20. století Britskou radou pro ochranu hospodářských zvířat •
svoboda od hladu, žízně a podvýživy – nerušený přístup k čerstvé vodě a krmivu zaručuje plné zdraví a tělesnou zdatnost
•
svoboda od nepohodlí – poskytnutí odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku
•
svoboda od bolesti, zranění a onemocnění – prevence anebo rychlá diagnóza a léčení
•
svoboda od strachu a stresu - zajištění takového prostředí a zacházení, při kterém bude vyloučeno psychické strádání
•
svoboda projevit přirozené chování – poskytnutí dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu
- 36 -
4.8
Dopady na faunu a flóru Když pomineme množství domestikovaných rostlinných i živočišných druhů, které si
člověk už od dob neolitu přizpůsobuje ke svým potřebám mimo jiné i samozásobitelskou činností. Jsou prakticky ve změnách ekosystémů prostředí kterých se samozás. činnost dotýká. V případě obdělávaných polí je zde vliv na vše živé co to pole ke svému životu potřebuje. Stejně tak i v případě pastvin je vyvíjen neustálý tlak na šíření rostlinných i živočišných druhů tohoto ekosystému, atd. Zvlášť v případě pastvin a produkčních zahrádek a sadů na mezích a remízkách samozásobitelství přízpívá k tvorbě ekotonů, tzv. přechodných biotopů mezi agroekosystémy a přírodě blízkými ekosystémy. Tyto ekotony jsou velmi důležité v rámci udržení ekologické stability území. Tvoří životní podmínky pro různé skupiny hmyzu a dalších bezobratlích, kteří regulují populace škůdců. (Šarapatka a kol., 2003) 4.9
Dopady na krajinu Právě si říkám, jak je to krásné, úroda sklizena, políčka řádně obdělána, je to
hospodářství, inu Turecko ...(Divadlo Járy Cimrmana;Vražda v salónním kupé) Člověk svojí zemědělskou činností vyvíjí na krajinu určitý tlak už od té doby, kdy se začal tomuto počínaní věnovat. Kdy začal zakládat políčka, stavět různé remízky, zídky, cesty, sázet větrolamy, vypalovat lesy, zakládat rybníky a pomalu vytvářet tvář dnešní do určité míry, antropogenizované krajiny. Samozásobitelé prakticky po dlouhé generace pracovali na vzhledu, členitosti, měřítku, různorodosti a textuře krajiny venkova, ve které dnes žijeme a kterou zaznamenáváme a ovlivňujeme. Lidé tuto krajinu měnili pozvolna a přetvářeli jí, tak aby v ní mohli žít určitým způsobem. Způsobem, který zajišťoval dlouho udržitelný a vyrovnaný vztah mezi člověkem a krajinou. Je zřejmé, že člověk tuto krajinu pozměnil a ona se do jisté míry přizpůsobila jejímu užívání. Přestal-li člověk krajinu užívat a tím ji ovlivňovat, její vývoj se stane neřízený a špatně předvídatelný se všemi možnými dopady(Cílek a kol., 2007)
- 37 -
4.9.1 Dopady na vodní režim krajiny Poukazuje na to skutečnost některých i katastrofických událostí. Např. povodeň ze srpna r. 2002 v obci Hodonín u Kunštátu. Během intenzivní bouřky na okolních kopcích tvořící povodí potoku Hodůňka spadlo v průměru přes 100 mm/m2 . Bouřka trvala cca 2,5 hodiny a způsobila katastrofální povodeň která protrhla hráze 3 rybníků, poškodila mosty a silniční komunikace, zmařila 2 lidské životy a napáchala velké škody na majetku a nemovitostech. Při pátrání po příčinách v archiváliích bylo zjištěno, že obdobné bouřky se objevovaly i dříve, ale neměly takový ničivý dopad jako tahle. Poslední takto silná bouřka byla v oblasti zaznamenána v létě 1935 a před tím r. 1887. Ani jedna z předešlých bouřek nedokázala protrhnout hráze rybníků a napáchat takové škody. Při tvorbě otázek na tuto problematiku se došlo k hypotetickému závěru, že v letech 1887 a 1935 byla patrně krajina schopna zadržet podstatně větší množství přívalových srážek než dnes. Jako jeden z nejvýznamnějších faktorů byl uveden stav luk a bývalých pastvin na stráních, kde v srpnu 2002, jako už několik dlouhých let, byla dlouhá nespásaná ani nekosená stará suchá tráva. Pod ní ještě vyprahlejší půda ke které se přes stařinu nedostala ani kapka vody. Tyto velké po dlouhá léta ležící ladem plochy se staly vodou naprosto nenasáklivými a voda po nich ztékala do údolí, kde zvedala hladinu potoka a páchala škody. Když se nad tímto hypotetickým závěrem zamyslíme a podíváme se na to jak vypadala krajina na přelomu 19. a 20. století až do období kolektivizace, kdy to bylo prakticky jedno políčko za druhým, a horní pro pěstování nevhodné stráně byly spásány, rybníky pravidelně vylovovány a odbahňovány, můžeme dát tomuto předpokladu za pravdu.
- 38 -
Obdobně, jako je tomu v případě povodně z přívalových dešťů, má udržování stavu krajiny vliv i na extrémní sucha. Pokud je v krajině dostatek míst, která pomáhají vodu zadržovat a zabraňují jejím ztrátám, jsou pak dopady mírnější. V minulosti bylo v krajině našeho území mnohem víc rybníků, tůní, mokřad, vlhkých žlebů a mezí. Pole, cesty a rybníky byly lemovány stromořadími bránící vysušujícímu vlivu větru. Vlivem kolektivizace zanikli drobní hospodáři, z velké míry samozásobitelé a jejich pozemky byly sceleny pod družstva. Z drobných políček vznikla velká pole, kde nastala intenzivní zemědělská produkce, často bez ohledu na úrodnost a vhodnost pěstování některých plodin. Vlivem socializace vesnice, pod taktovkou tehdejšího režimu, došlo k velmi razantním změnám krajiny. Meze byly rozorány, mokřady a rybníky z meliorovány, potoky narovnány a vydlážděny, stromořadí zlikvidována a vlhkými žleby byly protáhnuty cesty. To co člověk prakticky svou činností utvářel po mnohá století, bylo razantně změněno během pár desítek let. Změnil se i systém obhospodařování polí. Možnosti tradičních zemědělců nebyly takové, aby umožňovaly obdělávat pozemky s větším spádem. Buď se dělaly na svažitých pozemcích terásky zmírňující spád a nebo se oralo po vrstevnici a stejně se vynášela splavená kvalitní půda s údolí na remízky. Intenzivní zemědělská velkoprodukce tento faktor do velké míry přehlížela. Velké pozemky byly orány i po spádnici. Nebyl dodržován požadavek protierozní ochrany půdy. Pěstovala se kupříkladu kukuřice i na pozemcích přes 10%, pochopitelně oraných po spádnici. Vlivem toho byla krajina neustále ochuzována o úrodnou půdu a schopnost poutat vodu a živiny. To s sebou neslo všechny možné dopady na vodu v krajině. Zvětšila se vodní i větrná eroze půdy. Zvětšil se odpar vody z půdy. Zmenšila se schopnost poutat vodu a udržet vodu v krajině. Vyskytla se častější sucha, povodně a sesuvy půd. 4.10 Dopady na hmotný majetek a kulturní památky Člověk k této činnosti vybudoval mnohé statky, vodní díla, cesty, hraniční kameny a jiné. Zasázel také mnohé, dnes památné stromy, poblíž svých statků nebo hranic pozemků.
- 39 -
5 PŘÍPADOVÁ STUDIE OBCE SEJŘEK 5.1
Popis lokality Jedná se o malou obec nacházející se v kraji Vysočina, cca 15 km j.v.od Bystřice nad
Pernštejnem. Katastr obce se rozkládá na návrší kopce stráž (588 m.n.m.) na ploše 7,5 km2. Průměrná nadmořská výška je 518 m. Obec se skládá ze 3 částí Sejřek, Mansberk, Nový dvůr a je v ní k trvalému pobytu přihlášeno 166 obyvatel. Nejbližším menším centrem je městys Nedvědice (1300 obyvatel) , který se nachází v údolí cca 4 km od obce. Obci protíná silnice 3. třídy. Ve školní dny existuje pravidelné autobusové spojení s Nedvědicí, Bystřící nad Pernštejnem, Novým městem na Moravě, Žďárem a Brnem. Spádovými městy je Brno 45 km a krajské město Jihlava 60 km. Kontaktní obec s rozšířenou působností je město Bystřice nad Pernštejnem, kde je i katastrální úřad. V obci je zavedena pouze elektřina a telefonní linka. Není zde plyn, vodovod ani kanalizace s čištěním odpadních vod. Lidé užívají vodu z vrtů nebo obecní studny. Odpadní voda z domů je řešena septikem nebo jímkou s pravidelným vývozem. 5.2
Historické souvislosti samozásobitelství v zadané lokalitě
5.2.1 Středověk a Páni z Pernštejna Zaměříme-li se na období vzniku obce Sejřek, můžeme hovořit o obci která vznikla ve 14. století jako hlásná a částečně pastevecká osada. Náležela pernštejnskému panství v těsné blízkosti hradu Pernštejn. Osada nesla název Jámy a můžeme tak směle hovořit o tom, že tvořila součást samozásobitelství tehdejšího hradního systému. Byli to tzv. manové, hlásní poddaní, kterým Pernštejni vystavěli osady na kopcích v okolí hradu, aby varovali hrad před blížícím se nebezpečím. Dodnes se také jedna část obce i na mapách uvádí jako Mansberk. Manové nejen že tvořili hlásnou stráž, ale zásobovali potravinami sami sebe a ještě odevzdávali potravní daň vrchnosti. Potravní daň naplňovali hlavně lovem zvěře a pastevectvím, za to měli ochranu majetku a jistá práva a privilegia.
- 40 -
První privilegium bylo odúmrť,
které přidělila listina Viléma a Vratislava z
Pernštejna z 3. ledna 1482. Majitelé panství tím propouští právo odúmrti, „aby se poddaní mohli lépe živiti a jiní cizí pod nás se táhnouti“. Znamená to, že poddaní z Nedvědice1 a okolních vesnic, měli od tohoto data právo volně odkázat svůj majetek, který dosud v případě úmrtí majitele bez přímých dědiců padl na vrchnost. Druhé známé privilegium dostala Nedvědice a šest okolních vesnic od stejných pánů – Viléma a Vratislava z Pernštejna, dne 3. října 1487. Bylo to osvobození od hlásné služby na hradě Pernštejně, kterou museli dosud jako robotu ke hradu vykonávat. Osvobození od hlásné služby bylo rozhodnutím, které umožnilo původně manům státi se naplno dodavateli a samoživiteli. Způsob zásobování potravinami začal procházet jistou změnou. Z původního lovu zvěře, sběru lesních plodů a pastevectví, začalo převažovat pastevectví a chov dobytka. Poměrně neúrodná a kamenitá půda, zde neumožňovala snadnou rostlinnou produkci. A tak na svazích kopců vznikaly terásky, kam se vynášela úrodnější půda z údolí potoků. Pastviny se rozšiřovaly na holiny vzniklé žďářením okolních lesů. Na zúrodněných teráskách vznikaly různé zahrádky, kde bylo možno nejen poskytnout zvířectvu potravu, ale i kupříkladu domestikovat lesní druhy různých ovocných dřevin (jabloně, třešně, rybíz, angrešt, maliny ostružiny, jahody). Vysazování ovocných stromů mělo velký význam ve zpevnění terénu, především vzniklých teras a stále hustšího cestního systému. Na zpevněných terasách se pěstovala polní zelenina jako, zelí, salát mrkev, křen, česnek, cibule a špenát.
5.2.2 Třicetiletá válka Dalším milníkem je datum 7.5.1612, kdy od Brna přitáhlo švédské vojsko čítající asi 6000 mužů, kteří obsadili obce v okolí hradu Pernštejn a po 14 dnech, byť neúspěšného obléhání a ostřelování hradu, tyto obce vyplenili a vydrancovali. Během třicetileté války je zaznamenán velký odliv obyvatelstva z regionu a úpadek rozvoje venkovských sídel. Mladí odešli, padli ve válce apod. Staří buď zůstali, a nebo byli vyhnáni, vybiti. Prameny uvádí: V roce 1637 je v obci údajně 12 domů ( 11 celolánů po 22 měrách a domek s poli). 1 celolán byl pust až do r. 1671, kdy pustinu ujal Mikuláš Černý (Oharek, 1923).
- 41 -
5.2.3 Doba industrializace, 17. - 19. století Po třicetileté válce panství skoupili Lichtensteini, kteří celou oblast komplexně industrializovali. V údolí pod obcí byla zahájena těžba (železná ruda, mramor, potaž, dřevo aj.). Byla zde možnost výdělku v pecích a kamenolomech. Vznikaly hamry a manufakturní prvovýroby na zpracování železa. Obyvatelstva přibývalo, ale nebyli to již usedlíci, kteří dřeli na svých polích sami na sebe a vrchnost, ale zaměstnanci, řemeslníci, učenci a obchodníci, kteří uspokojovali potřeby rychle rozvíjející se konzumní společnosti. Pro Sejřek to znamenalo postupnou změnu života. Byla zde větší interakce s rychle rozvíjejícími se městečky v údolí a potažmo i se světem. V průběhu 18 a 19 století, vlivem pokračujícího rozvoje průmyslu v regionu, dochází v obci k intenzivní zemědělské produkci a přibývání obyvatelstva. Lidé se zde začali přizpůsobovat trhu a okolnímu světu čím dál víc. R. 1749 je v Sejřku 12 sedláků robotníků s 248 míry (49,6 ha) polí. R. 1793 se uvádí 17 domů se 156 obyvateli s následující výměrou 521° hospodářských ploch (9 j. 258° polí, 949° luk, 20 j. 1403 ° pastvin, 14 j. 1111 ° lesů; 1 ° =3,5966 m2)
s ročním výtěžkem 49 zl. 42 2/4 kr.; daně obnášely 6 zl. 57 3/4 kr.
Průměrný dělník v té době vydělával okolo 3 zl. za měsíc ( Oharek, 1923). Pěstují se především brambory, obilí a píce. Rozšířil se chov skotu, ovcí, koní a prasat. Nevyššího počtu obyvatel obec dosáhla v r. 1890, kdy bylo napočítáno na 272 obyvatel (Balcar a kol. ČSÚ, 2006). Toto období mělo za následek postupnou změnu důvodu samozásobitelství potravinami v obci a ve skutečnosti tuto činnost podporovalo. Primárním zdrojem příjmu většiny obyvatel obce byla zemědělská produkce pro nasycení potřeb celé společnosti, což mělo vliv i na podobu samozásobení. V obci vznikly 2 velké zemědělské usedlosti, Nový dvůr a sedlácká osada Mansberk s 9 statky, které byly až do konce první poloviny 20. století potravně soběstačné. Velký vliv na efektivitu zemědělské činnosti měl v té době i vznik zemědělských a zahradnických škol, ovocnářských spolků, pěstitelských ústavů a společností.
- 42 -
5.2.4 Začátek konce panských velkostatků po 1. světové válce Zemědělské usedlosti v obci začaly upadat po 1. světové válce. Rakousko-uherská monarchie se rozpadla a s ní nastalo i slábnutí vlivu šlechty na velkostatky. V r. 1918 došlo k uplatňování
právních nařízení, která měla skoncovat se šlechtickými velkostatky a
přerozdělit půdu. Prvním krokem k pozemkové reformě se stal zákon o obstavení velkostatků z listopadu 1918 (Zákon č. 32/1918 Sb. ze dne 9. listopadu 1918, o obstavení velkostatků). Samotná pozemková reforma byla vyhlášena v dubnu 1919. Znárodněn měl být veškerý pozemkový majetek přesahující 150 ha zemědělské půdy, a takto vyvlastněná půda pak měla být předána či pronajata malým zemědělcům či bezzemkům, přičemž přidělování půdy reguloval zvláštní zákon. Přidělovat se mělo až 15 ha půdy. Vrchnosti byly sebrány veškeré zemědělské plochy. Zmenšil se odbyt trhu a nastal odliv obyvatelstva. Situace za první republiky vedla k pomalé sestupné tendenci zmenšování zemědělské produkce a k úbytku obyvatel v obci. V r. 1921 je v obci 33 domů a 260 obyvatel (Oharek, 1923). Zvýšil se i průměrný věk v obci z 36 na 41 roků. V r. 1890 Statkáři pomalu upadali z důvodu menšího odbytu. Mladí odcházeli za prací a vzděláním do měst. V obci zůstává jen generace usedlíků kteří hospodaří na svých statcích. V této situaci začíná samozásobitelství potravinami nabývat na významu, protože stoupá cena komodit vlivem horší dostupnosti v regionu. K podpoře samozásobení přispívá i potravinová krize ve 30. letech. Nic méně obyvatel stále ubývá v r. 1930 se eviduje 204 obyvatel s průměrným stářím 44 roků (CSU, 2006). 5.2.5 Zásobení potravinami za 2. světové války aneb „Musíme si pomáhat“ Za 2. světové války obec spadal do vnitrozemí Protektorátu Čechy a Morava. Vlivem své velikosti, ze začátku unikala „pozornosti“ protektorátní správy. Z ústního podání usedlíků se dozvídáme o tzv. „návrtu ke kořenům“. Místní staří statkáři na černo vyživovali své příbuzné a blízké ve městech, kde byly potraviny na příděl. I když obec nepostihl odsun obyvatelstva jako sudety, situace lidem moc nepřála. Z hlediska dlouhodobých cílů se Němci postupně hodlali zmocnit české půdy a kolonizovat okupovaný prostor, aby se stal trvalou součástí německého území. Germanizace „prostoru a lidí“ se začala rozbíhat již roku 1941. Její počáteční strategií bylo rozšíření německých „jazykových ostrovů“ kolem Jihlavy, Brna, Olomouce, Ostravy a dalších měst. Násilně byli vystěhováváni obyvatelé např. na Neveklovsku, Milovicku nebo na Drahanské vrchovině.
- 43 -
Celkem si tak okupanti přisvojili do roku 1945 přes půl milionu hektarů zemědělské půdy. Gestapo provádělo kontroly. Byly zřízeny jednotné stavovské korporace, stanoveny výměry ploch povinných osevů, povinné dodávky živočišné a rostlinné produkce za pevné výkupní ceny. Jednotliví výrobci si směli ponechávat pouze povolené množství těchto výrobků, na což dohlížely zvláštní kontrolní orgány. Ponechání si nějaké produkce načerno (porážky prasat, prodej obilí apod.) znamenalo přísné tresty. V roce 1950 zbylo v obci jen 173 obyvatel. (CSU, 2006) 5.2.6 Kolektivizace a Socializace venkova Poslední hřebíček statkářům do „rakve“ na Sejřku zasadilo dění po únoru v roce 1948, kdy došlo k nasazení marxistické teorie na zemědělství tzv. kolektivizace. Bezprostředním podnětem ke spuštění kolektivizace se stalo zasedání Informbyra v červnu 1948. Po něm KSČ spustila štvavou propagandu proti sedlákům. Byli označeni za „vesnické boháče“ a „kulaky“, se kterými je potřeba se v rámci třídního boje vypořádat. Pomocí pokřivené legislativy, represí bezpečnostních složek, zmanipulovaných soudů a ekonomického nátlaku se státní orgány snažily sedláky i menší rolníky donutit ke vstupu do Jednotného zemědělského družstva (JZD). Z výpovědí pamětníků dodnes slýcháme o tom, jak všichni museli předat půdu i statky družstvu, které zvířectvo odvezlo na jatka a statky buď přestavělo na velkoprodukční vepřín, kravín, atd., nebo nechalo chátrat. Kdo se tomu bránil, podlehl nastaveným podmínkám v nesplnitelných dodávkách. Následně byl odsouzen činností zmanipulovaných soudů k nejrůznějším trestům, které měli dopad pro celou rodinu. Během roku 1951 se podařilo prosadit častější uplatňování tzv. trestu zákazu pobytu. V praxi to představovalo přesídlování rodin odsouzených sedláků. Komunističtí představitelé ovšem stále represivní opatření proti sedlákům považovali za nedostatečná, a proto v listopadu 1951 spustili Akci K (kulak), jejímž cílem bylo vystěhovávání rodin odsouzených sedláků z oblasti původního bydliště. Toto dění mělo na samozásobení různé dopady. Změnili se lidi a změnila se forma. Kdo na obci zbyl, byl většinou zaměstnaný buď v JZD a nebo od r. 1956 v uranových dolech v nedaleké Dolní Rožínce, měl pevnou pracovní dobu po 6 dní v týdnu a na výraznou samozásobitelskou činnost neměl čas. Zůstala mu chalupa se zahrádkou, sadem, králíkárnou a pár slepicemi na dvorku. Počty sedláků a jejich prestiž rapidně klesly a selský původ se stal přítěží při získávání práce či vzdělávání. V soukromém hospodaření pokračovali jen nejzatvrzelejší zemědělci, ostatní vstoupili do JZD nebo „uprchli“ do měst (Jech, 2008).
- 44 -
Zemědělská družstva ovšem měla být pouhým mezistupněm. Od kolektivního družstevního vlastnictví se mělo přejít k ideálu „všelidového společného vlastnictví“. V 60. a 70. letech proto probíhal proces spojování družstev do větších celků, socialistického ideálu ovšem nikdy nebylo dosaženo (Rychlík 2008).
5.2.7 Samozásobitelství potravinami v období po roce 1989 V té době nastal v obci pozvolný nárůst samozásobitelské činnosti a to z několika důvodů. Stoupala nezaměstnanost, zvětšila se dojezdová vzdálenost do zaměstnání a z důvodů nedostatku volných pracovních míst a stoupajících cen potravin se samozásobení potravinami začalo opět vyplácet. Svou roli zde sehráli skutečnosti postupného rozpadu JZD, snížení těžební činnosti v okolních uranových dolech a poměrně vysoký průměrný věk obyvatel. Lidé nepěstovali a nechovali všechno co dřív, ale zásobili se tím co bylo výhodnější produkovat doma. Chovali slepice, králíky, prase a krávu ale to jen někteří, kdo měl pole pěstoval brambory (často pro prasata nebo dával sousedovi na krmení) atd. Postupně se chov domácí zvěře vlivem stále stoupajících cen krmení a veterinární péče přestala vyplácet. Postupně ubylo chování králíků, prasat, skotu a drůbeže. U chování prasat a skotu sehrál i důležitou roli, fakt klesající ceny masa z dovozu. Dalším faktorem je konec staré generace v obci. Staří postupně stárnou, ubývají jim síly a prostředky. Většinou tuto činnost dělají ve skloubení tradice, koníčku a rituálu. Mladí se rozdělují na ty, co v tom chtějí pokračovat jako koníček a realizace svých zájmů. A na ty, co nejeví zájem o tuto činnost a pokud v obci zůstávají, samozásobí se jen tím nejnutnějším (čerstvá zelenina, ovoce co roste na sadu a bylinky co už zasázeli předkové).
- 45 -
5.3
Metodologie postupu šetření Předmětem zájmu šetření, bylo samozásobení potravinami rodin v obci Sejřek.
Cílem výzkumu bylo najít odpovědi na otázky možných environmentálních dopadů samozásobitelství potravinami. V rámci specifikace cílů práce byly položeny tyto hlavní otázky. •
proč a v jaké míře zde lidé provozují samozásobitelství potravinami
•
jaký je zde dlouhodobý vývojový trend této činnosti obyvatelstva
•
co samozásobitelství potravinami přináší lidem a celé krajině
•
jak samozásobitelé mohou svojí činností ovlivňovat sebe a své okolí
•
uvědomují si samozásobitelé možné dopady svého počínání
5.3.1 Získávání vstupních dat a údajů pro šetření (zjišťování historických sovislostí) K možnosti analyzování dlouhodobého vývojového trendu samozásobitelství (tj. důvody a specifika v historických souvislostech) bylo nutné zjistit co nejvíce o historických událostech tykajících se této činnosti. Vlivy na obyvatelstvo je možné vyčíst z urbářů, místních kronik a farních záznamů, celkové vlivy pro obec a stav činností uvádí encyklopedický cyklus Vlastivědy Moravské, který se stal jedním z hlavních pramenů. Vlivy zemědělské činnosti na krajinu můžeme analyzovat z nejstarších podrobných map. Asi nejvíce nám v tomto ohledu mohou napomoci materiály katastrálních území, pořízené v 19. století tzv. Císařské otisky. Z těchto podkladů bylo možné vysledovat antropogenní vlivy na krajinu (rozsah využití plochy pozemků na katastrálním území pro účely produkce potravin a souvislosti s okolím – terénní změny apod.) Následně tyto poznatky porovnat s prameny o hospodářských výtěžcích dané doby (Vlastivěda moravská, Historický lexikon obcí).
- 46 -
5.4
Terénní šetření V obci bylo vytipováno 7 domácností, celkem 24 osob (v rodinách odpovídalo
dohromady více příslušníků), kterým byl předložen dotazník (vis příloha..) víceméně převzatý z průzkumu ČSÚ v rocce. 2007. Dotazník sledoval rozsah samozásobení potravinami z oboru živočišné a rostlinné výroby. Respondenti vyplňovali tabulky, kde označili kupříkladu, jestli chovají prasata, kolik jich chovají, a procenticky udali množství pro vlastní spotřebu. Obdobně respondenti vyplňovali vybavenost domácnosti malou mechanizací, vývoj v čase ( co pěstují/chovají více v porovnání s rokem 2000 a 2008 a jak to vidí do budoucna). Dotazník obsahoval i tabulku zvanou důvody samozásobení a tabulku vyjadřující se k pálení rostlinných zbytků na otevřeném ohni v terénu. Dotazníky ve většině případů vyplňovalo více příslušníků rodiny. Ukázalo se to přínosným v upřesnění odhadu procentického množství spotřeby sledovaných komodit. Další metodou šetření byl strukturovaný rozhovor s respondenty na předem připravené otázky. Otázky byli většinou kladeny v rodinném kruhu v pohodlí domova kde s příslušníky rodiny byl zaveden řízený rozhovor podle sledované situace. Např. jsme se bavili o tom jestli mají problém s ekol. nezávadnou likvidací některého z odpadů vznikajících při samozásobitelské činnosti a při tom bylo zjištěno, že vlastní štěpkovač, drtič, lis a kotel na peletky. Otázky byly připravovány dle situace a následně zaznamenávány odpovědi, písemnou formou, popř. fotodokumentace. Ve výzkumu byla použita velká část otázek používaných v předchozích výzkumech podobného zaměření, u otázky je pak uvedena citace.
- 47 -
5.4.1 Příklady pokládaných otázek: Kolik kg průmyslových hnojiv při samozás. spotřebujete za rok? Jak velké množství přípravků proti rostlinným škůdcům při samozás. spotřebujete za rok? Jak velké množství přípravků proti plevelům při samozás. spotřebujete za rok? Používáte prostředky biologické ochrany rostlin? Bioagens (např dravý rostoč, vosička atd.) Vhodná kombinace rostlinných druhů (např. afrikány proti mšicím) Jaký názor máte na chemické hnojení, příp. na chemickou ochranu rostlin? Máte problém s ekologicky nezávadnou likvidací některých odpadů vznikajících při samozásobení potravinami? Jak si myslíte, že se u Vás mají chovaná zvířata? Jaký k nim máte vztah? Proč si myslíte, že se u Vás mají jinak? •
Drůbež:
Čím slepice krmíte? Jak často? Jak pořizujete krmivo? Kupujete slepicím vitamíny? Mají ke krmivu trvalý přístup? A k vodě? Jak často měníte vodu? Jaký prostor mají slepice k dispozici? Kde snáší vejce? Co děláte pro zdraví slepic? Co děláte, když Vám onemocní? Děláte na nich nějaké zákroky?
- 48 -
•
Králíci:
Čím králíky krmíte? Jak pořizujete krmivo? Jak často krmíte králíky? Krmíte je navečer více? Žijí králíci ve skupinách? V jakých? Co děláte pro zdraví králíků? Co děláte, když Vám onemocní? Děláte na nich nějaké zákroky? Jak provádíte vakcinaci králíků? Čím? •
Ovce a kozy
Čím je krmíte? Jak často v zimě? Mají trvalý přístup ke krmivu? A vodě? A k lizu? Jak pořizujete krmivo? Co děláte pro jejich zdraví? Jak je léčíte? Co děláte, když Vám onemocní? Děláte na nich nějaké zákroky? Ovocnářství Sázíte nové ovocné stromy? Jak se staráte o stromy? Ošetřujete je? Čím je hnojíte? •
Včely
Přikrmujete včely? Z čeho máte vyrobeny úly? Jak včely léčíte? Jak a čím dezinfikujete úly? Upravujete křídla královnám? Jak vytáčíte med?
- 49 -
•
Ryby
Čím je přikrmujete? Jak se o ně staráte? Jaké druhy chováte? V jakém zařízení? Jak zacházíte s rybničními kaly? •
Pěstování rostlin
Jak a čím hnojíte? Kde berete rozmnožovací materiál? Osivo? Jak dbáte o úrodnost půdy? Zamezení erozi? Jak zacházíte s plevely a škůdci? Dbáte nějakých způsobem o druhovou pestrost? •
Ovocnářství
Sázíte nové ovocné stromy? Jak se staráte o stromy? Ošetřujete je? Čím je hnojíte? •
Mechanizace
Jak provádíte nutnou údržbu? Jak zacházíte s odpady (vyjetý olej, staré opotřebené, poškozené díly, akumulátory, pneumatiky)? Jaké oleje používáte?
- 50 -
•
Prostorové zázemí
Jak máte ohraničené pozemky a jak je udržujete? Pokud máte oplocený pozemek, jak plot udržujete a jak likvidujete odpady (staré latě, dráty, prefabrikáty, suť, obaly od přípravků na údržbu) Jak udržujete vaše cesty v bezplevelném, čistém a funkčním stavu? Děláte něco proti půdní erozi na vašem pozemku? Pokud máte zamokřené části pozemků jak je využíváte? Co si představíte pod pojmem udržitelnost kvality vašeho životního prostředí? Myslíte si že vaše samozásobení potravinami má nějaký vliv na životní prostředí v této lokalitě a na vzhled krajiny? Čím si myslíte že k udržení/zlepšení kvality vašeho životního prostředí prospíváte/škodíte nejvíc? Co by bylo možné podniknout aby se situace z pohledu životního prostředí při nejhorším nezhoršila? Jak byste sami mohli prospět samozásobitelskou činností ke zlepšení kvality vašeho životního prostředí. 5.4.2 Výběr vzorku (respondenta) V obci byli vybrány rodiny splňující následující předpoklady: •
Jsou zde přihlášeni k trvalému pobytu už před rokem 2000 a obývají obec s pozemky celoročně
•
Plochy užívaných pozemků pro samozásobení potravinami přesahují 200 m2
•
Nejsou velkoprodukčními zemědělci
Do šetření jsem takto vybral 7 rodin. 3 z osady Mansberg, 1. z Nového dvoru a 3 ze Sejřku. Byla snaha do vzorku zahrnout vyrovnaně jak respondenty v důchodovém věku tak i začínající mladé páry. V popisu vzorku v následující pasáži uvádím i jestli jsou členové domácnosti v trvalém zaměstnaneckém poměru kde dojíždějí, mají li zaměstnání doma, podnikají, nebo jsou na mateřské, na podpoře, v invalidním, příp. starobním důchodu.
- 51 -
5.4.3 Popis respondentů Jednotlivé domácnosti jsou označeny např. Domácnost I (5). Velká římská číslice značí číslo domácnosti, arabská číslice v závorce počet odpovídajících osob. •
Domácnost I (2)
Jedná se o samozásobitele již v důchodovém věku. Obývají jeden z původních panských 9 statků v Mansberku. V chalupě jak říkají: „jsme už zbyli jen my 2, ale o hospodářství se stará syn a občas, když je za potřebí vypomáhá celá naše široká, rodina“. K rodinnému hospodářství patři několik hektarů pozemků, s rostlinou výrobou, les, pole a chovají: 3 býky na maso, 2 prasata, 1 koně, 1 kozu 15 slepic. Rostlinná produkce: 0, 2 ha brambor na výkrm zvířat a zásobení celé široké rodiny, 2 ha, pole s obilím na šrot převážně pro výkrm a záhumenky s vocnými sady a zeleninovými záhonky pro vlastní potřebu. K obdělávání polí užívají 2 traktory, pluhy, brány, vlečka atd., kombajn, mlátička, sekačka systém tera. Něco málo potahá i kůň. Manželé dříve pracovali v JZD a později dostali k chalupě původní pozemky. Byli od mládí zvyklí na hospodářství a hlavně na práci se zvířaty. „Je to hlavně manželův koníček. Život bez zvířat by ho nebavil“. O hospodářství se stále starají a udržují je, i když jak říkají léta pomalu postupují a sil ubývá. Důvody jsou v tradici, koníčku a vztahu k široké rodině. Jsou zcela soběstační v zásobení: mléka, vajec, živočišných tuků (vepřové a slepičí sádlo), částečně vepř. i hov. masa, brambor, v sezóně ovoce, zelenina, a dřevo na topení. •
Domácnost II (4)
Jedná se o mladou rodinu s malými dětmi. Manžel má zaměstnání, kam denně v pracovní dny dojíždí, paní je na mateřské a stará se o rodinu. Příležitostně vede místní obchod. Vlastní les a zahradu za barákem cca 3000 m2. Chovají slepice (10), do nedávné doby i králíky a včely, jinak mají zahradu s ovocným sadem a zeleninovými záhonky. Nemají žádnou mechanizaci, vše ručně, maximálně sekačka na trávu a motorová pila.
- 52 -
•
Domácnost III (5)
V dome žije 5 lidí. 2 manželé ve starobním důchodu a 3 osoby v invalidním důchodu. Chovají slepice a králíky a králíky. K domu náleží zahrad kolem domu s ovocným sadem a záhonky cca 2000 m2. Z mechanizace mají pouze podomácku zhotovený traktor ze starého trabanta a sekačku na trávu. •
Domácnost IV (5)
Jedná se o původní velkopanský statek. Později se z něj stal vepřín v rámci JZD Sejřek. Nyní rodinný podnik pila s katrem. Rodiče v 90. letech usedlost koupili a začali rekonstruovat, K usedlosti patří lesy, 2 malé rybníky, pole, záhumenky a pila s katrem. Chovají koně, prasata, slepice, a v rybnících ryby. Vlastní záhumenky s ovocným sadem a zeleninovými záhonky. Na obdělávání pozemků používají traktory, sekačky, křovinořez, pila. Vlastní štěpkovač, lis na peletky a kotel na peletky. •
Domácnost V (2)
Pár v důchodovém věku. Vlastní domek se zahradou Sadem a dvorkem. Nyní chovají už jen slepice ale dřív chovali králíky a včely na med. V současnosti pěstují jen zeleninu pro vlastní potřebu na záhonku a bylinky do kuchyně. Na sadě mají švestky na (kořalku) a třešně, pak jabloně a hrušně. Pozemky obhospodařují ručně, více méně sami. Občas vypomáhají vnoučata pokud mají prázdniny jinak potomci žijí v Brně a moc času jim nezbývá. •
Domácnost VI (4)
Rodinu tvoří manželé ve středním věku, oba denně dojíždí do práce a 2 děti ve věku 9 a 12 let. Chovají jen slepice a mají zahradu se sadem. Používají akorát sekačku na trávu, jinak nic
- 53 -
•
Domácnost VII (2)
Mladý, zatím bezdětný pár oba podnikají. Manželka vykonává práci doma. Manželovo podnikání je časově náročné a cestuje po celé republice. Vlastní zahradu, sad, slepice. Pozemek obhospodařují ručně trávu jim seká zatím soused. Činnosti se věnují více méně pro koníček a odreagování.: „Slepice máme, protože je to pohodlné. Ochotně likvidují veškeré staré pečivo, skořápky, kde co“.
- 54 -
5.5
Výsledky rozhovorů s respondenty Výsledkem řízených rozhovorů a vyplněných dotazníků u 7 domácností bylo zjištěno:
5.5.1 Živočišná výroba Celkově až na výjimky vykazuje znatelný úbytek jak chovaných druhů, tak množství. Samozásobitelé zrušili chov králíků a včel. Důvody k zrušení chovu včel byly jednak ve stále zvyšujících se cenách cukru a jednak řada včelařů ukončila chov v důsledku nákazy variózou. Další důvod je vymizení tradic z obce. Staří už nepokračují a ostatní nemají čas. V odpovědích na otázku, proč už nechováte králíky? Respondenti poukazovali na ekonomickou stránku věci (povinné očkování proti králičímu moru) a časové důvody. Od r. 2000 ubylo v obci také domácností chovající prasata. Důvod je nestárnoucí generaci samozásobitelů a jednak v ekonomické a časové náročnosti. V současnosti asi nejvíce chovaným zvířetem v obci jsou slepice, důvod celková nenáročnost a vajíčka se vyplatí. Zúžení rozsahu chovaných hospodářských zvířat, ve vzorku sledovaných domácností, je patrné z následujících grafů pro roky 2000 a 2010 kde je možné srovnat stav kvalitativní stránky chovaných hospodářských zvířat pro vlastní potřeby. Celková podrobná situace i s vývojem kvantitativní stránky je patrná v přílohách práce z tabulek č. 1- 6
Obr. č. 1: Grafické srovnání úbytku druhů chovaných hospodářských zvířat Počet domácností chovajících následující zvířata pro rok 2000 býci ryby kuřata
Počet domácností chovajících zvířata pro rok 2010
kráva koně
býci
kozy
hospodářské zvíře
hospodářské zvíře
ovce
včelstva prasata králíci slepice
kozy ryby koně prasata slepice
0
1
2
3
4
5
6
7
domácností
0
1
2
3
4
5
domácností
- 55 -
6
7
5.5.2 Rostlinná výroba U rostlinné produkce byl zvlášť posuzován stav samozásobení plodů ovocných stromů a zvlášť záhonových plodin. Pěstování ovocných stromů vykazuje mírný útlum. Na vině je vykácení velkého množství slivoní a švestek kvůli karanténním chorobám (šárka švestek) a nízký zájem o obnovu starých sadů. „Nové sady již lidé tolik nevysazují, ale dokud není důvod k likvidaci tak je udržují“ (citace z rozhovoru s respondentem) Trochu podobná situace je i u angreštů a rybízu, jejichž obliba pěstování upadla z důvodů napadení padlí. Dnes se již začínají vyskytovat odolnější odrůdy, ale přesto se zájem o pěstování moc nezvedá. Zvýšení produkce vykazuje
plodová zelenina (papriky, rajčata, cukety, salátové
okurky). V místních obchodech, kam se pro ně musí jezdit, jsou drahé, tak jsou v současné době v oblibě. Naopak stále klesá produkce, nakladaček, hrachu, brambor a obilí na šrot. Produkce brambor a obilí u samozás. klesá mj. také z důvodu omezování chovu prasat a dobytka. Poslední dobou se zvedá zájem o pěstování česneku. Jako důvod samozásobitelé uvádí, nízkou kvalitu a vysokou cenu česneků z dovozu. Navíc i absenci českých odrůd na našem trhu. Změny rozsahu pěstovaných ovocných druhů, ve vzorku sledovaných domácností, je patrné z následujících grafů pro roky 2000 a 2010 kde je možné srovnat stav kvalitativní stránky chovaných hospodářských zvířat pro vlastní potřeby. Celková podrobná situace i s vývojem kvantitativní stránky je patrná v přílohách práce z tabulek č. 7- 18
Obr. č. 2: Grafické srovnání změn v množství pěstovaných ovocných druhů Počet domácností pěstujících vybrané druhy ovoce pro rok 2010
Meruňky
Ořešák vlašský
V išně
Meruňky
Ořešák vlašský
Angrešt
Švestky ostatní
Višně
ovocný druh
ovocnýdruh
Počet domácností pěstujících vybrané druhy ovoce pro rok 2000
Hrušně
Angrešt
Rybíz Třešně
Rybíz
Švestky ostatní
Třešně
Hrušně
Švestky pravé
Švestky pravé
Jabloně
Jabloně 0
1
2
3
4
5
6
0
7
1
2
3
4
domácnos tí
dom ácnos tí
- 56 -
5
6
7
Obr. č. 2: Grafické srovnání změn v množství pěstovaných plodin zeleniny a ovoce Počet domácností pěstující vybrané druhy zeleniny a jiné plodiny pro rok 2010
Počet domácností pěstujících vybrané druhy zeleniny a jiné plodiny pro rok 2000
Květák
Celer bulvový
Okurky nakladačky
Petržel
Zelí Brambory
Petržel
plodina
plodina
Bylinky a koření
Ředkvičky
Brambory Kedlubny
Hrách
Ředkvičky Rajčata
Salát hlávkový
Kedlubny
Česnek Jahody
Jahody 0
1
2
3
4
5
6
0
7
1
2
3
4
5
6
7
domácností
domácností
5.5.3 Vybavenost domácnosti malou mechanizací Vlivem stále větší cenové dostupnosti dnes pro většinu respondentů není problém sipořídit sekačku na trávu, křovinořez, nebo motorovou pilu. Domácnosti, které neuvedly v dotazníku ani tuto drobnou mechanizaci buď postupně ukončují samozásobitelskou činnost, a nebo jim kupříkladu trávu seče soused pro koně na seno. Tab. č. 2 : Využití mechanizace
Svůj pozemek, zahradu, obhospodařuji za použití Výhradně ručního nářadí (bez pohonu) Drobné mechanizace (strunová sekačka, křovinořez, plotové nůžky apod.) *) Drobné mechanizace kolové monofunkční (sekačka na trávu, vertikulátor apod.) *) Drobné mechanizace kolové multifunkční (univerzální multikultivátor apod.) *) jiné (drtič, štěpkovač, vysavač na listí apod.) *) automatického zahradního stabilního zavlažovacího systému *)
- 57 -
2 5 3 2 1 0
5.5.4 Důvody samozásobení Výsledkem šetření byly zjištěny údaje uvedené v tabulce č. 3. Tabulka ukazuje hodnoty vystihující počet domácností které udaly jako hlavní důvod této činnosti ekonomické důvody, neznamená to ovšem, že to není kupř. koníček.
Tab. č. 3 : Důvody samozásobení
Koníček 1 ekonomické důvody 2 ekologické potraviny využití plochy čerstvé potraviny jiné důvody Relaxace Rodinná tradice 3 výchova dětí využití zbytků 1
- 58 -
6 ZÁVĚR
Cílem práce bylo v teoretické části charakterizovat možné environmentální dopady samozásobitelství potravinami a následně, v empirické části práce se formou případové studie zaměřit na analýzu současného stavu samozásobitelství potravinami v obci Sejřek. V teoretické části bylo, v rámci této diplomové práce, analyzováno samozásobitelství potravinami ve všech zjištěných podobách včetně historických souvislostí a návazností na naše kulturní zvyky a postoje vědy k samozásobitelství potravinami jako k fenoménu. Aby mohly být charakterizovány možné environmentální dopady samozásobitelství potravinami, bylo nutné nejprve charakterizovat pojem environmentální dopad a následně si uvědomit široký význam tohoto pojmu. Environmentální dopady byly defakto rozepsány dle metodiky stanovené zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (zák.č. 100/2001 Sb., §28). Dle této normy, byly rozděleny možné environmentální dopady do 8 skupin. Každá z těchto skupin je následně popsána i se všemi zjištěnými nebo udávanými souvislostmi. Byla zde i snaha vyzdvihnout možné pozitivní dopady této činnosti na krajinu a půdu. Poukázat na možné hrozící negativní dopady v případě úpadku této činnosti. Člověk jednou tuto krajinu pozměnil svojí dlouhodobou činností a ona se mu přizpůsobila. Nelze ji proto nechat napospas, nebo nerespektovat smysl a vlivy některých činností, které člověk, v rámci vlastní zemědělské produkce, prováděl. Je nutné proto poznávat, analyzovat a charakterizovat způsoby práce, a jejich opodstatnění v historii, s tím co se jak provádí dnes. Výsledkem toho poznání by mohlo být konstatování, jakéhosi udržujícího stavu existence krajiny a člověka. Člověk, svými tradičními postupy, se snažil udržet půdu na pozemku ve stavu aby mu poskytovala, co nejvíce živin. Což ukazuje na kladný protierozní a půdo ochranný dopad na půdu a krajinu. V empirické části bylo provedeno šetření stavu samozásobitelství potravinami v této obci včetně dlouhodobých vývojových trendů. Byl zjištěn útlum této činnosti zvlášť v živočišné produkci. Zejména chov králíků, včel a prasat. V rostlinné produkci mírně stoupá zájem o plodovou zeleninu (paprika, rajče, cuketa, salátový okurek), ale klesá vše ostatní. Z rozhovorů byl i zjištěn vliv tlaků chorob a škůdců na pěstování plodin. Šárka švestek, padlí u angreštů a další patogeny mají velký dopad na míru pěstování citlivých druhů. Podrobné výsledky šetření jsou uvedeny v kapitole výsledky rozhovorů s respondenty a zpracovány v příloze formou tabulek.
- 59 -
7 POUŽITÁ LITERATURA
BLAŽEK, B. Venkovy – anamnéza, diagnóza, terapie. Brno: ERA, 2004. 184 s. ISBN 80-86517-90-X. BOČEK, Jan. Ktož jsú boží zahradníci…Sedmá generace, 2009, roč. 18. č. 2, s. 36 – 37. CÍLEK, V. a KOL,. Krajina a revoluce. Významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. ČČH 105, 2007, č. 3, s. 619-626 ČEJKA, J. (ed.), Jejich jest království: výbor z knih o etickém chování vůči zvířatům a jejichosudu. 1. vyd. Praha: Práh, 2005, 141 s. ISBN 807252-112-8. Český statistický úřad. Výsledky pilotního šetření ochovuhospodářských zvířat v domácíchhospodářství2005.Dostupnéna:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/vysledí y_pilotniho_setreni_o_chovu_hospodarskych_zvirat_v_domacich_hospodarstvich_ 2005. [Staženo 12. 2.2009] Český statistický úřad. Zemědělská produkce domácností v roce 2006. Dostupné na:http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/2132-07. [Staženo 12. 2.2009] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České Republiky. Dostupnéna:http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106c d2.pdf.zso.cz/csu/2004edicniplan.ns f/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf. . [Staženo 12. 2.2009]
DAVID, P. Chov ovcí v ekologickém zemědělství. Metodický list č. 34. Brno: EPOS 2008. 4s. Dostupné na: http://www.agro-envi-info.cz/?o=5. [Staženo 15.03. 2010] DEMO, M. HRIČOVSKÝ, I. Trvalo udržateľné technológie v záhradníctve. Vyd. 1.. Nitra : Slovenská poľnohospodárska univerzita, 2002. 581 s. ISBN 80-8069-056-1 DVOŔÁKOVÁ-JANU, V. Lidé a jídlo. 1. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 1999. 182 s. ISBN 80-85866-41-2. HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 80-7367040-2. HUK, J. Včera hrušky a zelí, dnes trávník s bazénem. Přítomnost, 2002, č. léto, s. 32 33.
- 60 -
HOPKINS, R. The Food Producing Neighbourhood. Managig Resourses Locally. Dostupnéna:http://www.transitionculture.org/wp-content/uploads/ES_SC_ch_131_01. pdf. [Staženo 3. 12.2009]. JANČÁŘ, J. et. al. Vlastivěda Moravská, Lidová Kultůra na Moravě, ÚLK Strážnice,sv.10,2000. 317 s. MVS, BRNO-2000 JECH, K. Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Praha : Vyšehrad, 2008. Dále jen ISBN 978-80-7021-902-7. s KLVAČ, P. (ed.). Kulisy venkovského Ńivota. 1. vyd. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, 2006.62 s. ISBN 80-239-7956-6. KLVAČ, P. (ed.). Na tom našem dvoře. 1. vyd. Drnovice: Občanské sdružení Drnka, 2007. 73 s.ISBN 978-80-254-0882-7. KLVAČ, Pavel. Kadibudky, králíkárny, strašáci….Dějiny a současnost, 2008, roč. 30, č. 6, s. 41– 43. KOHÁK, E. Zelená svatozář. 2. vyd. Praha: SLON, 2006. 204 s. ISBN 80-85850-869. LIBROVÁ, H. Pestří a zelení (Kapitoly o dobrovolné skromnosti). 1. vyd. Brno: Veronica a Hnutí Duha, 1994. 168 s. ISBN 80-85368-18-8. LIBROVÁ, H. Vlažní a váhaví (Kapitoly o ekologickém luxusu). 1. vyd. Brno: DOPLNĚK, 2003. 320 s. ISBN 80-7239-149-6. LOŽEK, V. CÍLEK, Paměti přírody a ochrana přírody 16, 1991, č. 10, s. 630-632. Rés. angl. s. 639. MAGDOFF, F.R., WEIL, R.R.: Soil organic matter in sustainable agriculture.2004, 416s MONTANARI, M. Hlad a hojnost. Dějiny stravování v Evropě. 1. vyd. Praha: NLN, 2003. 227s. ISBN 80-7106-560-9. NEUERBURG, W., PADEL, S.1994: Ekologické zemědělství v praxi. MZe ČR, 476 s. OHAREK, V. Vlastivěda Moravská, II.místopis, Tišnovský Okres,1923. 234 s. BRNODr. Fr.Drosser. PŘIBYLOVÁ, P. Vliv ekologizačních tendencí v organizovaném městském zahrádka-ření. Diplomová práce, Brno: MU, 2005. 80 s.
- 61 -
RYCHLÍK, J. Kolektivizace ve střední a východní Evropě. In BLAŽEK, Petr; KUBÁLEK, Michal. Kolektivizace venkova v Československu 1948–1960 a středoevropské souvislosti. Praha : Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-226-7. s SCHILLING,G. Pflanzenernährung und Düngung, 2000. 112s. SINGER, P. Osvobození zvířat. 1. vyd. Praha: Práh, 2001. 261 s. ISBN 80-7252-0423. ŠKANTOVÁ, S.Principy ekologického zemědělství v samozásobitelství na českém venkově. Případová studie obce Strašín na Šumavě. Diplomová práce, Brno: MU, 2009 64 s. ŠARAPATKA, B. – URBAN, J. a kol. Ekologické zemědělství II: učebnice pro školy i praxi, II.Díl (normy Evropské unie, chovy a welfare hospodářských zvířat, ekonomika, marketing,konverze a příklady z praxe). 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO, 2005.334 s. ISBN 80-903583-0-6.
ŠARAPATKA, B. – URBAN, J. , et. al. Ekologické zemědělství:učebnice pro školy i praxi, I.díl (Základy ekologického zemědělství, agroenvironmentální aspekty a pěstování rostlin). 1.vyd. Šumperk: PRO-BIO a MłP, 2003. 280 s. ISBN 80-7212274-6. ŠIMICE, R. Zahrady českých a moravských rekreačních chalup, zvláště pak v horských oblastech. Diplomová práce, Brno: MU, 2004. 67 s. TENORA, J. Vlastivěda Moravská, II.místopis,Bystřický(n.p.)Okres,1907. 189 s. BRNO-Dr. Fr. Drosser.
VYHNÁNKOVÁ, E. Podoby zahrad v městské části Brno – Ořešín. Bakalářská práce, Brno:MU, 2008. 49 s. WEBSTER, J. Welfare: životní pohoda zvířat aneb Střízlivé kázání o ráji. 1. vyd. Praha: Nadace na ochranu zvířat, 1999. 264 s. ISBN 80-238-4086-X. Zákon o životním prostředí.Citace pův.předpisu: 17/1992 Sb.Částka: 4/1992 Sb. Datum přijetí: 5. prosince 1991 Rozeslána dne: 16. ledna 1992 Datum účinnosti: 16. ledna 1992 Změny a doplňky předpisu:zákonem 123/1998 Sb. 1. července 1998 zákonem 100/2001 Sb. 1. ledna 2002
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí.zák.č. 100/2001 Sb.,§28 ve znění zákonů č. 93/2004 Sb., č. 163/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 216/2007 Sb.a č. 124/2008 Sb.
- 62 -