melounovo–filmové listy
3 Němá kapela: Carnem 4 Rozhovor: Slávek Horák 5 Dotazník: Iva Hejlíčková 7 Welles
8 Kaurismäki 9 Rozhovor o Národním filmovém muzeu 10 English friendly page
O r B → . O ČA rs N K sob o n K lu o W A b ta e N 1 1 ku l 2 5 l l e E .3 tu .0 s 0 r 7. y
Letní filmová škola Uherské Hradiště sobota 25.07.2015
2
Mix
Stane se
Finský slovníček Finština má kromě neuvěřitelného množství samohlásek i mnoho jiných úžasných vlastností. Jedním slovem často dokáže nahradit celou větu, nebo naopak vyjádřit mnoho různých skutečností. Uvádíme proto několik frází, které by se vám mohly třeba při cestování Finskem hodit. Vihdoin vihdoin vihdoin
Konečně jsem se ošlehal březovou větvičkou.
Juoksentelisinkohan?
Měl bych možná jen tak bezdůvodně pobíhat okolo?
Kokko, kokoo kokoon koko kokko!
Kokko, dej dohromady celý táborák!
Mistä löydän koiran valjakkooni?
Kde najdu psa do svého spřežení?
↓ Divadelní stan / 10.00 Vzrušují-li vaše děti obskurní pojmy jako foloryt či zootrop, přihlaste je do tvůrčí dílny, během níž si vytvoří vlastní animované filmy, které rozpohybují za pomoci prekinematografických aparátů. A za svou touhu objasnit si princip laterny magiky se nemusí stydět ani dospělí!
Chcete mít doma festivalové plátěné tašky, trička nebo hrnečky? Zadarmo? Tak se jukněte na následující dva orsonovské dotazy a správné odpovědi nám pošlete na mail
[email protected]. Pak už stačí jen trocha štěstí při slosování a máte to doma. 1. Proč se Isabel Ambersonová naštve na svého nápadníka Eugena Morgana a nevezme si ho? Zjistit to můžete dnes od 14.30 ve Slováckém divadle na promítání filmu Skvělí Ambersonové. 2. Jak znělo první křestní jméno Orsona Wellese? a) George b) Charles c) Falstaff
Anketa Jaká finská filmová díla nebo tvůrce kromě bratrů Kaurismäkiových byste doporučili?
Zuzana Vorlíková studentka Můj oblíbený snímek je Lví srdce od Domeho Karukoskiho. Znám od něj ale jen tenhle jeden film. Je o neonacistovi, co se zamiluje do ženy, která má dítě s černochem, a díky tomu změní pohled na svět.
na Filmovce naživo představí písně z debutové desky Live from the Room. Po nich vystoupí ve 20.30 Kieslowski, ti sází na intimitu a syrovost základního akustického zvuku kytary a piana a kontrast dvou barevně výrazných a skvěle souznících hlasů.
Studentský maraton 2015
↓ Kavárna Respekt / 16.00 Nemůžete v noci klidně spát, protože ve svých autorských počinech používáte nelegálně získanou hudbu? Skladatel a spolutvůrce projektu hudebnibanka.cz Jan Nedvěd vám vysvětlí všechny právní náležitosti při získávání licencí. Dozvíte se i něco o držitelích autorských práv, takže se vám už nemůže stát, že by vás místo Oscarů čekalo pět let s ostrahou na Borech.
↓ RWE letní kino Masarykovo náměstí / 22.00 O tom, že studentský film není jen nadávka, vás přesvědčí téměř třicet snímků nejrůznějších žánrů ze sedmi škol. Česká televize si na sobotní večer připravila čtyřhodinovou nálož, v níž nechybí horory, sci-fi, animáky, dokumenty ani všemi milovaná psychologická dramata. Večera se zúčastní i pedagogové, studenti a absolventi filmových škol, takže pokud máte v hlavě námět o incestním vztahu dvou nezaměstnaných sourozenců, nebojte se jich zeptat na jejich fundovaný názor!
Zygmunt Rytka: Foto-vize 1978–1983
Brejkovat 2: Electro bugalú
↓ Foyer kina Hvězda / 17.30 Nejen vyznavači konceptuálního umění ocení vernisáž Zygmunta Rytky, který reflektuje dějiny Polska a světa za poslední tři desetiletí výjimečným a převratným způsobem. Tím je fotografický záznam televizní obrazovky. Výstavu doplní i Rytkův krátký snímek Re-transmise, jenž je součástí sbírek Muzea moderního umění ve Varšavě.
↓ Kino Hvězda 23.30 Dnes večer vytasí půlnoční sekce svůj největší trumf. Zatímco plátno kina Hvězda ožije křiklavě pestrobarevným infernem v kýčovité tajtrlíkovině Brejkovat 2: Electro bugalú, auditorium čeká vpravdě neopakovatelný zážitek. Projekci totiž doprovodí věhlasný vícehlasý genderově vyvážený simultánní překlad z Festivalu otrlého diváka. Své fenomenální hlasivky, slovní ekvilibristiku a umění kreativního překladu dá na odiv hvězdná slovácká pěnice Samantha Bifidus a krok s ní se bude pokoušet udržet Jíra Fostrá. Těšte se na hurónskou podívanou plnou osmdesátkových módních výstřelků, bezduchého kýče, absurdních dialogů a live zpěvu i rapu.
Hudba ve filmu
Soutěž
Petra Kašpárková studentka Určitě můžu doporučit Rare Exports od Jalmariho Helandera nebo Legendu o Vánocích Juhy Wuolijokiho. Na finské kinematografii se mi líbí specifická atmosféra až absurdnost, kdy třeba právě Vánoce jsou pojaté úplně jinak, než jsme zvyklí.
Ponrepo dětem: Lunapark filmových vynálezů
Koncert Kalle a Kieslowski → Kolejní nádvoří / 19.30 Oddychněte si od přeplněných kinosálů na dnešním dvojkoncertě! Minimalistické kytarové riffy Davida Zemana a osobitý projev Veroniky Buriánkové se propojily v duu Kalle, které
(aka)
2
Odborný program
Němá kapela Carnem Spojením zpěvačky Kateřiny Göttlichové (BraAgas – Anděl v kategorii world music v letech 2009 a 2014), syna jejího tchána Davida Göttlicha (Timudej) a Jana Balcara (La Putyka) vznikla v Praze kapela Carnem. Čerpá ze španělské, mexické i balkánské hudby, nechává z ní ale jen základní kameny, které dokresluje krajinou elektronických zvuků, ruchů, loopů a efektů. Dnes od 14.30 vám Carnem ve Hvězdě zahrají k oficiálnímu
3
Národní? Filmové? Muzeum?! Jestli chcete znát odpověď na všechny tři otázky, dorazte na stejnojmennou debatu od 11.30 v Redutě 2 – mluvit se bude o plánovaném muzeu české kinematografie. Stojí za ním skupina studentů filmových studií, kteří zároveň v Praze uspořádali výstavu Na film!, kde představili možnosti i úskalí svého projektu. Více o něm také na straně 9. Od 13.30 tamtéž začíná Letní filmová akademie, věnovaná letos vzniku civilního dramatu Domácí péče z pohledu jednotlivých profesí – dnešní lekce se zaměří na scénář, o němž povypráví režisér a scenárista Slávek Horák, dramaturg Jan Gogola a spoluscenárista Rudolf Suchánek. Odborný program v Redutě 2 pokračuje od 15.30 přednáškou Věroslava Háby Technicolor – čtyři stupně k dokonalosti o zrodu barevného filmu ve 20. a 30. letech minulého století. Z Reduty 2 se odborný program přesune do šapitó Letní poloha, kde od 17.00 vystoupí tuzemský král klaunů a Valašska a jeden z nejúspěšnějších současných herců Boleslav Polívka – s Pavlem Sladkým si bude povídat o herectví i o Domácí péči, kterou přijel na LFŠ představit a v níž ztvárnil jednu z hlavních rolí. (šk)
Android
Váš hlas a obraz Hradiště Letní filmová škola Uherské Hradiště @lfskola letnifilmovaskola
iOS
Letní filmová škola Uherské Hradiště Taguj #lfs2015
Windows
Aktuální informace a program 41. letní filmové školy Uherské Hradiště najdete na www.lfs.cz. Pro návštěvníky je také letos připravena pohodlná mobilní aplikace App4fest vytvořená firmou Ackee.cz, s programem, novinkami a informacemi o filmech.
režijnímu debutu Alfreda Hitchcocka z roku 1925, němému filmu Bludiště lásky, adaptaci románu o osudech dvou revuálních sboristek, které nakonec na cestě životem rozdělí odlišné ambice i povaha. „Carnem vnáší do letošní němé sekce atmosféru horkého Španělska a latinské rytmy, což v kombinaci s Hitchcockovým melodramatem slibuje ideální propojení hudby a obrazu,“ láká hudební dramaturg LFŠ Zdeněk Blaha. (ivp)
Pozvánka na: Kolekce studentských filmů Jakuba Šmída „Každá generace se potýká s novými problémy,“ řekl v jednom rozhovoru mladý režisérský talent Jakub Šmíd. „Ta moje brala sice rozum v novém, svobodném světě, ale stejně si myslím, že jsme nebyli pořádně připraveni na všechno, co nás čeká.“ Jestli vás zajímá vhled do Šmídovy generace, zajděte si na přehlídku autorových studentských filmů, které sklízejí vavříny doma i v zahraničí. Například jeho
bakalářský snímek Neplavci získal před čtyřmi lety na Českých lvech Cenu Magnesia za nejlepší studentský film a francouzská L’Académie des César ho vybrala mezi sedm nejlepších kraťasů roku 2011; Šmídův magisterský počin Amanitas zase vyhrál několik cen na loňském Famufestu. Letos přijde do kin autorova celovečerní prvotina Laputa. Přijďte se s Jakubem Šmídem a jeho tvorbou seznámit v 18.00 do kina Mír. (šk)
Rozhovor
4
SLÁVEK HORÁK: CHCI DALŠÍ DÁVKU FILMU!
JAN ŠKODA
Dvacet let točil reklamy, stojí za kampaněmi pro Lexus, IKEA i plzeňské pivo, sjezdil půlku světa… A teď se vrátil domů. Čtyřicetiletý režisér Slávek Horák totiž situoval svůj celovečerní hraný debut Domácí péče na rodnou Moravu a inspiroval se povahou i profesí své mámy, která pracuje jako domácí ošetřovatelka. Že to asi bylo první z mnoha dalších správných rozhodnutí, dokládá fakt, že film vybrali do hlavní soutěže karlovarského festivalu, odkud si představitelka „Horákovy mámy“ Alena Mihulová odvezla cenu za ženský herecký výkon.
Na LFŠ uvedete několikadílnou Letní filmovou akademii, kde budete krok za krokem popisovat, jak Domácí péče vznikala. Prvním dílem je (dnes od 13.30 v Redutě 2) práce na scénáři. Existuje vůbec nějaká univerzální rada pro začínající tvůrce, jak začít psát nebo kde vzít námět? Existuje! Vyberte si materiál, který vás nejvíc baví, zajímá, vzrušuje – a pak si ho uspořádejte podle klasických principů, jež dnes už můžete vyčíst z mnoha knih a se kterými vám na Akademii určitě poradím i já. Ve Zlíně jste studoval pod vedením známého dramaturga, profesora Jana Gogoly, který se na Akademii také ukáže. Co vám poradil při psaní Domácí péče? Byl všeobecně hrozně nápomocný, protože dokonale zná kraj, v němž se náš příběh odehrává. Kdybych měl třeba dramaturga z Ameriky, tak by nevěděl nic o místních lidech a jejich nátuře. Jan Gogola je Moravák, takže ví. Pomáhal mi samozřejmě i s celkovou stavbou příběhu.
5
Vy jste v Domácí péči čerpal ze svého rodinného prostředí, vaše matka je ošetřovatelka. Bylo to skutečně tak, že jste hledal námět pro svůj debut všude jinde, a pak vám docvaklo, že ho vlastně „máte doma“? Ano, krásný námět jsem měl celou dobu přímo před očima, jen jsem ho dlouho neviděl. Jezdil jsem na meditační soustředění domů k rodičům na Moravu, kde mě ale máma neustále rušila z mého hlubokého rozjímání svými historkami z práce a vyprávěním o lidech, které jsem vůbec neznal. Třeba o tom, jak ji zamkl pacient v koupelně a odmítal pustit ven. Trvalo mi nějakou chvíli, než jsem pochopil, že tohle je mnohem zajímavější než cokoliv, co bych si dokázal sám vyfantazírovat. Až když mi to docvaklo, začalo se všechno rozbíhat tím správným směrem. Přesto trvalo dva roky, než byl scénář hotový. Práci na něm žádná reklamní praxe neurychlí, je to úplně jiný svět… Snad jen ten cit pro zkratku se hodí. Alenu Mihulovou a Boleslava Polívku jste v hlavních rolích viděl okamžitě? Domácí péče je
film, který do velké míry stojí na hereckých výkonech – měl jste tohle na mysli, když jste je obsazoval? Bolek byl jasný od začátku, Alena byla dlouho v nejužším výběru, ale přišla mi k Bolkovi moc mladá… Až když jsme ji trochu „postaršili“ a dali je vedle sebe, jeho, velikého chlapa, a ji, maličkou ženu, bylo mi jasné, že ona je ta pravá – zranitelná, obětavá, nenápadně velkolepá. Co na svou „představitelku“ říkala vaše matka? Máma ji naprosto miluje už od roku 1983, kdy hrála v Sestřičkách. Je pro ni hrdinka, protože zpopularizovala její profesi zdravotní sestry. S Alenou mají stejnou konfekční velikost, tak jí teď do filmu zapůjčila oblečení i ty dvě tašky, co pořád tahá. A máma si ve filmu i zahrála. Poté, co Alenu odmítne Bolek odvézt domů a ona musí v dešti pěšky, projede kolem ní na kole a řekne: „To je teda humus.“ Skutečně hrozně lilo a máma to pak omarodila. Měl jsem o ni strach. Natáčení bylo dost komorní, nízkorozpočtové. Jak vám sedlo? Nechtěl jste z Moravy utéct opět někam na reklamní plac? Zas tak na dřeň to nebylo. Já chtěl naopak původně točit jen v pár lidech, a nakonec jsem měl štáb téměř reklamní velikosti. Pořád jsem se otáčel přes rameno, jestli je aktuální záběr dost dobrý i pro agenturu a klienta, a bylo skvělé si pokaždé znovu připomenout, že tyhle „schvalovací“ role jsou tady jen na mně. Točilo se u vašich rodičů? Jasně. Točili jsme všude u nás doma. V obýváku, na zahradě, v dílně. Plac jsme si z našeho rodinného baráku udělali na deset dní. Na chvíli jsme rodiče museli odstěhovat. Táta ale přesto pomáhal jako rekvizitář, protože je velký kutil. No a máma, jak už jsem říkal, zafungovala jako kostymérka. Štáb byl s mojí „rodinnou crew“ tak spokojený, že dostali nabídku na další natáčení! Jen by se museli přestěhovat do Prahy… Když jsem Domácí péči viděl, příjemně mě překvapilo, že ze mě nechtěla prvoplánově dolovat slzy a že ukázala, že venkov nerovná se Babovřesky.
Bylo třeba i tohle vaším záměrem? No s dovolením! My dělali seriózní drama, do kterého se připletlo pár fórů! Ale ano, ta civilnost, netlačení na pilu, byla od počátku hlavním stylotvorným prvkem. Tak nenápadným, aby si nikdo nevšiml, že jde vlastně o styl. Poputuje po Letní filmové škole Domácí péče na další festivaly? Nabídek je spousta: z Izraele, z Kanady, z Chorvatska nebo z Německa. Už sice nemůžeme do soutěže žádné áčkové přehlídky, do jiných sekcí však ano. V podstatě teď nedělám nic jiného, než že řeším festivaly. Co vás čeká teď? Vrátíte se k reklamám, nebo chcete dál točit filmy? Filmy forever! Úplně mě ten proces pohltil, chci další dávku. Mám v hlavě nějaké dva tři nápady a už se těším, že zase brzo začnu psát.
← Lifebox SLÁVEK HORÁK je Moravák se zlínskou školou dramaturga, profesora Jana Gogoly a také nedokončený student pražské FAMU. Poprvé se na placu natáčení celovečerního filmu ocitl v polovině 90. let, kdy dělal druhého asistenta režie Janu Svěrákovi na oscarovém Koljovi. Jenže to už pošilhával po nablýskaném reklamním světě. Komerční zakázky ho pak zaměstnaly na dvacet let. Až ve čtyřiceti dokončil podle vlastního scénáře svůj celovečerní hraný debut Domácí péče s Bolkem Polívkou a Alenou Mihulovou (sám si tu taky zahrál menší roli), který letos soutěžil na MFF Karlovy Vary a po LFŠ se chystá objet ještě řadu dalších festivalů.
Bratrstvo neohrožených: Iva Hejlíčková Zeptali jsme se lidí, kteří připravují Letní filmovou školu, na pár zvídavých, ale co si budeme zase nalhávat, jinak docela zbytečných otázek. Dnes je hostem rubriky programová ředitelka Iva Hejlíčková.
Co je na vaší práci nejzábavnější? Vyplňování tabulek.
Jaké by bylo vaše mafiánské jméno? Padrina.
U jakého filmu jste naposledy brečela? Zrodila se hvězda.
Kdyby o vás natočila dokument Helena Třeštíková, jak by se jmenoval? Ivanka.
A u jakého jste brečela, ale stydíte se za to? Neřeknu, jinak by mě vyhodili z práce.
Björk, nebo Amy? Björk.
Kam v Hradišti po filmu na jídlo? K Italovi.
Chuck Norris, nebo Jean-Claude Van Damme? Cary Grant.
Co je váš šestý smysl? Žádný nemám. Anebo je po mně a nevím o tom.
Je Miroslav Donutil nespolehlivý vypravěč? No zdali.
Doporučujeme MÁM STRACH → Kino Reduta 1 / 09.00 Jedním z hlavních témat italské kinematografie 70. let bylo prorůstání státních struktur organizovaným zločinem. Platí to i pro film Damiana Damianiho Mám strach. Vypráví příběh řadového policisty Graziana (v podání italského Delona – G. M. Volontého), jenž má za úkol dělat osobní stráž soudci vyšetřujícímu zdánlivě obyčejnou feťáckou vraždu v přístavu. Soudce je však brzy zabit a na mušce organizátorů obřího spiknutí se ocitá i Graziano. Snímek není jen konspiračním thrillerem, ale také reflexí dobové italské společnosti a nese i stopy psychologického dramatu. Hlavní hrdina nám klade otázku, zda lze vůbec v tak zkaženém prostředí žít obyčejný život bez každodenního strachu o vlastní existenci. (zbn)
ŠVEJK BOURÁ NĚMECKO → Kino Reduta 1 / 11.30 Režisér Karel Lamač zfilmoval Haškova Švejka už ve 20. letech, takže není divu, že po této látce sáhl i v anglickém exilu. Nejde však o pietní adaptaci a z Haškova románu ani ze Švejkova charakteru na plátně mnoho nezbylo – náš „dobrý voják“ totiž za druhé světové války dělá pucfleka vysokému důstojníkovi gestapa a zároveň pomáhá protinacistickým odbojářům. Snímek z roku 1943, který chce spíš burcovat lid proti Hitlerovi než předávat Haškův literární talent, nabízí parafráze některých motivů z knihy a řadu povedených momentů – včetně titulní písně, kterou složil sám Lamač. Hodné pozoru je, že úvodní slovo snímku obstaral Jan Masaryk (ale až po válce) a že jednu z vedlejších rolí ztvárnil budoucí slavný režisér Richard Attenborough. (šk)
DELTA FORCE → Kino Mír / 12.00 Obsah snímku můžeme shrnout parafrází jednoho komentáře z ČSFD: „Chuck Norris viděl v TV nespravedlnost ohledně únosu letadla, a tak odjel na výlet se svými kámoši z Delta Force. Výsledek – vyhlazenej Bejrút.“ Jeden z producentů Menahem Golan se ujal i režie a – velmi volně inspirován skutečným únosem letadla libanonskými teroristy – natočil ve svém rodném Izraeli politicky nekorektní jatka s hromadami arabských mrtvol. Chuck Norris byl jednou z prvních hvězd, které se Cannon Films povedlo přivést do své stáje a udržet, zatímco pro hollywoodskou legendu Leeho Marvina byla role v Delta Force první a poslední spoluprací s touto slavnou filmovou společností (a zároveň posledním angažmá vůbec), protože krátce nato zemřel. (šk)
SLOW WEST → Kino Hvězda / 17.00 Pokud si myslíte, že čerstvý vzduch do pro někoho vyčpělého žánru westernu může vnést pouze Tarantino, rozhodně by vám neměl uniknout snímek Slow West. Ten je věrný svému názvu, čeká vás totiž zprvu pomalé atmosférické putování aristokratického zelenáče Jaye na západ, kde se skrývá jeho milovaná Rose. Společnost mu kromě jamujících černochů a banditů v kožiších dělá nájemný zabiják v podání Michaela Fassbendera. Jeho Silas vám zprostředkuje všechny potřebné znalosti nutné pro přežití na Divokém západě. Naučit se můžete vytahovat šíp z prostřelené ruky nebo zapálit obilné pole plné desperátů. A nebojte, ono se to pomalé putování nakonec změní v pořádně krvavá jatka. (aka)
HOTEL → Slovácké divadlo / 11.00 Rakouská režisérka Jessica Hausnerová ukazuje, že lze natočit dobrý horor i s malým rozpočtem, bez monster a krve. Hlavní hrdinka začne pracovat jako recepční v hotelu, který by byl úplně normálním, přiměřeně ošklivým ubytovacím zařízením, kdyby nebyl obklopen hlubokými lesy a kdyby se tu kdysi před lety neztratila jiná mladá žena… „Dost trapný pokus jakési rakouské začínající režisérky o thriller à la Shyamalan,“ píše na ČSFD uživatel Dadel, ale na Dadela se vykašlete. Hausnerová se nesnaží šokovat závěrečným zvratem ve stylu „všichni vám lhali, všichni jsou mrtví“, ale pomalu, pečlivě a hlavně uvěřitelně buduje atmosféru místa, jemuž citlivá hrdinka propadne. A lekaček tam nakonec taky pár je. (klk)
6 VELKÁ CESTA → Letní kino Smetanovy sady / 21.30 „Jedním z kritérií bylo vyhnout se věcem všeobecně známým, nota bene těm, které sám Rudolf Hrušínský rád neměl, jako Dobrý voják Švejk,“ popisuje dramaturg Jaroslav Sedláček svůj výběr snímků do sekce Letní kino: Zapomenutý nezapomenutelný Rudolf Hrušínský. Přesto o haškovské téma diváci nepřijdou – díky československo-sovětskému filmu Velká cesta, v němž Josef Abrhám ztvárnil Jaroslava Haška a Hrušínský jeho švejkovského kumpána Strašlipku. U nás málo známá komedie „odhaluje“ skutečné předobrazy postav z Haškova díla a režisér Jurij Ozerov (jinak hlavně tvůrce válečných velkofilmů oslavujících Rudou armádu) obsadil i další představitele z filmů Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím – Františka Filipovského, Josefa Hlinomaze či Jaroslava Marvana. (šk)
Program
Inventura: Retrospektiva: Orson Welles
TALENT STEJNĚ VELKÝ JAKO EGO
V květnu uplynulo sto let od jeho narození. V říjnu uběhne třicet let od jeho smrti. Orson Welles, zázračné dítě Hollywoodu, které nikdy pořádně nedospělo, stále fascinuje a inspiruje. Třetí muž (režie: Orson Welles, 1949) → Sobota 01.08. / Klub kultury / 21.00
IVA PŘIVŘELOVÁ
7
I kdyby natočil jenom Občana Kanea, jenž dlouhá léta vévodil anketě časopisu Sight & Sound o nejlepší film historie (než ho před třemi lety předběhlo Hitchcockovo Vertigo), stačilo by to na zápis do učebnic. Rodák z Wisconsinu, který vyrostl v Chicagu, režíroval samozřejmě snímků více (na letošní LFŠ se jich kromě Kanea promítá jedenáct), jen už skoro žádný další nedokončil zcela podle svých představ a většina jich působila jako variace na ústřední témata jeho neslavnějšího opusu – korupce mocí a penězi, zrazený blízký vztah, hledání identity. Osobnost občana Wellese byla komplikovaná. Projevoval se jako mistrný manipulátor, charismatický kouzelník, přecitlivělý asociál, znalec Shakespeara, fanoušek prezidenta F. D. Roosevelta, liberál ohledně práv černochů, ale ne žen, ač jeho matka byla sufražetka. Velikost jeho ega se rovnala velikosti jeho talentu. Za génia ho začali označovat brzo. Když mu bylo deset, už o něm noviny psaly jako o umělci. To již byl poloviční sirotek a po matce mu v patnácti zemřel i otec-alkoholik – v Orsonovi to zanechalo pocit viny a inspiraci pro dětství Charlese Kanea. Osobnost jeho nejslavnějšího (anti)hrdiny vyrostla i z osudů Howarda Hughese, Josepha Pulitzera nebo
Williama Randolpha Hearsta. Ten poslední si to vzal osobně a film se v roce 1941 snažil nechat zničit. Tehdy se za Wellese postavilo studio RKO, i když Hearstova zlovůle negativně ovlivnila tržby z kin. Chvíli trvalo, než publikum ocenilo, jak je Občan Kane inovativní. Obsahově, když se skládá z pěti subjektivních vzpomínek na milionáře, který právě osamoceně skonal ve svém sídle. I formálně, především díky nezvyklé hloubce ostrosti kamery, jež umožnila probíhání několika dějů v jednom záběru.
Táhl jako jezdec Vliv na jeho styl měla divadelní a rozhlasová průprava. Do ní patří i halloweenské vysílání adaptace sci-fi Válka světů, která se v roce 1938 zčásti tvářila jako reportáž z invaze Marťanů. Třiadvacetiletý mladík se jí proslavil a RKO mu dalo volnou ruku pro jeho filmový debut – ve studiovém systému něco neslýchaného. Stejnou příležitost už nikdy nedostal. Některé filmy mu producenti sebrali a nechali přestříhat, na některé neměl dost peněz, některé nikdy nedokončil. Jeho touha po dokonalosti i pocit osobní výjimečnosti vedly k neschopnosti dodělat projekty včas a za daný
rozpočet, jeho vize byly často vnímány jako příliš odvážné. „V hollywoodské zkažené šachové hře byl Orson jen pěšák, ale táhl jako jezdec. Nikdo nevěděl, kam skočí. Tak se stal nepopulárním,” tvrdil Maurice Seiderman, maskér (nejen) Občana Kanea. Ale i když si po válce Welles vypěstoval image nepochopeného génia, hollywoodského vyděděnce a oběti komerce, jeho kariéru nelemovala jen fiaska. S Othellem vyhrál v Cannes, Dotek zla dostal cenu na Expo 58 v Bruselu, Falstaff se stal jednou z jeho nejlepších rolí. Ač své projekty financoval hraním všude možně (včetně reklam na víno a pivo), postupně se proměnil v živoucí legendu. V roce 1971 získal k Oscarovi za scénář Občana Kanea Oscara čestného. Zemřel v roce 1985 na infarkt, s psacím strojem na klíně. Zůstaly po něm nedokončený Don Quijote, Král Lear, Kupec benátský nebo Druhá strana větru, kterou se nyní snaží dotáhnout Peter Bogdanovich. Ke stoletému výročí jeho narození nám Filmovka dává pěknou příležitost pokusit se jeho osobnosti i dílu, tomu střetu velkoleposti a chaosu, znovu porozumět.
Orsonovské mýty aneb Věřte nevěřte Wellesovu osobnost už za jeho života provázela řada legend a polopravd, jež novinářům často navykládal i on sám. Které z následujících historek jsou pravdivé? Jeho rozh lasová adaptace Války světů vyvolala v roce 1938 celonárodní paniku, během níž lidé utíkali z domovů před domnělou mimozemskou invazí. NE
Ostatní studia nabídla RKO 800 000 dolarů za to, že zničí všechny kopie Občana Kanea ještě před jeho premiérou. ANO Noirový skvost Třetí muž, kde hraje zkaženého obchodníka Harryho Limea, režíroval víc Welles než Carol Reed. NE Na natáčení Falstaffa dostal peníze jen díky tomu, že tvrdil, že ve stejných kulisách natočí i dobrodružný Ostrov pokladů. ANO
Program Fokus: Mika Kaurismäki
V AUTĚ I NA KARAOKE
BARBORA BEDNAŘÍKOVÁ
Starší bratr populárního Akiho Kaurismäkiho Mika se po střední škole nějaký čas živil jako malíř pokojů, což jej ale záhy omrzelo a rozhodl se namísto toho studovat film. A i díky tomuto svému osudovému rozhodnutí se může už podruhé ukázat na LFŠ a uvést zde letos hned šest svých snímků. Výrazně na sebe Mika Kaurismäki upozornil už snímkem Lhář, který natočil v roce 1981 jako svou diplomovou práci na Filmové a televizní univerzitě v Mnichově. Brilantní existencialisticky laděný příběh misantropického intelektuála Villeho Alfy (jméno je odkazem ke Godardovu snímku Alphaville) v sobě nese prvky noir a předznamenal nástup nové vlny finské kinematografie. V hlavní roli zazářil právě režisérův bratr Aki, který se na snímku podílel rovněž jako spoluscenárista. Oba bratři posléze založili společnost Villealfa Filmproductions, která se záhy stala jednou z největších produkčních firem ve Finsku. V 90. letech se Mika Kaurismäki přestěhoval do Ria de Janeira. V té době vznikaly jeho filmy zejména v mezinárodních koprodukcích. Platí to například o romantické komedii Jak se neztratit v L. A. s Davidem Tennantem, Johnnym Deppem a Julií Delpyovou. V tomto období natočil i několik hudebních dokumentů o tradiční brazilské hudbě. Dokumentární tvorba ostatně provází celé Kaurismäkiho filmařské působení až do současnosti, kdy už se zase vrátil do náruče finské kinematografie. O obojím svědčí jeho nejnovější životopisné snímky o legendárním finském fotbalistovi Jarim Litmanenovi či populárním baviči Vesovi-Mattim Loirim. Kaurismäkiho sekci na Letní filmové škole propojuje žánr road movie, který je pro režisérovu tvorbu nejcharakterističtější. Jako by autor omezený prostor auta vnímal coby
Vyvrhelové (režie: Mika Kaurismäki, 1982) → Sobota 25.07. / Slovácké divadlo / 17.00
uzavřený mikrosvět ideální pro rozvíjení intimních dialogů i výmluvné mlčení postav. Konverzační scény jsou ostatně pro jeho snímky klíčové. Kromě Cesty na sever, která včera LFŠ zahájila, se divákům v Hradišti představí melancholická gangsterka Rosso, v níž v titulní roli italského nájemného vraha zazářil přítel bratrů Kaurismäkiových Kari Väänänen, a především skvělí Vyvrhelové odkazující na poetiku felliniovsky bizarních postaviček a dialogů. Snímek byl zároveň debutem dvorního herce a přítele Akiho Kaurismäkiho Mattiho Pellonpääho. Mika jej obsadil také do svého dalšího počinu Zombie a vlak duchů, který je ze všech na Filmovce uváděných snímků zřejmě nejdepresivnější a nejrockovější. Baladický příběh basáka Anttiho s přezdívkou Zombie, který postupně ztrácí kontakt s okolním světem a beznadějně propadá závislosti na alkoholu, získal několik finských národních cen Jussi – za nejlepší režii, kameru a herce v hlavní roli (Silu Seppälä).
Rosso (režie: Mika Kaurismäki, 1985) → Neděle 26.07. / Slovácké divadlo / 11.00
8
Lhář (režie: Mika Kaurismäki, 1981) → Sobota 25.07. / Sportovní hala / 12.00
O rodičích a dětech Poslední filmy Miky Kaurismäkiho spojuje téma složitých manželských a rodinných vztahů. Jakýmsi protějškem Cesty na sever vyprávějící o otci a synovi, kteří se znovu setkávají po třiceti letech odloučení, má být Kaurismäkiho nejnovější snímek s premiérou v srpnu tohoto roku, který pro změnu reflektuje hledání porozumění mezi otcem a dcerou. Sekci Miky Kaurismäkiho na LFŠ uzavírá konverzační drama My tři králové, které má s tragikomikou mezilidských vztahů také co dělat. Jde o jakési improvizační cvičení trojice populárních herců Kariho Heiskanena, Perttiho Sveholma a Tima Torikky v úlohách dávných kamarádů, kteří se setkávají na Štědrý den pro Finsko příznačně – v karaoke baru. Herci dostávali v průběhu natáčení vždy jen takové informace, které zároveň mohly mít i jejich postavy. A teprve na základě toho, co si mezi sebou svěřili, vystavěli celý příběh.
Rozhovor
Naučily jsme se stát si za svým IVA PŘIVŘELOVÁ
Na LFŠ kdysi filmu propadly. Letos přijely Adéla Mrázová a Terezie Křížkovská do Hradiště představit svůj plán na zbudování českého Národního filmového muzea (NaFilM). Debatovat o tom, jak by něco takového mělo vypadat, s nimi můžete dnes od 11.30 v Redutě 2.
9
Proč chcete v Praze postavit filmové muzeum? Česká kinematografie si ho zaslouží a zároveň je důležité chápat její vývoj v kontextu světové tvorby. A protože je film médium, které zasahuje a ovlivňuje nejrůznější sféry života, je potřeba nahlédnout na něj i mimo prostor kina… Ale kde? U nás žádné muzeum, které by se věnovalo dějinám kinematografie nebo filmové řeči, není, přitom taková nová kulturní instituce by do určité míry mohla suplovat a následně doplňovat filmovou výchovu, kterou se zatím nedaří dostat do škol. Široké veřejnosti by se otevřelo místo pro stálé či dočasné expozice, promítání, besedy a dílny; místo, kam by se návštěvníci mohli vracet. Prozatím jste s kolegy zorganizovaly výstavu Na film!, která je k vidění v pražském Museu Montanelli. Co vás její příprava naučila? Stát si za svým nápadem, ale přijímat kritiku a učit se z chyb, nevzdávat se cíle a věci dotahovat do konce. Vše, co jsme dělaly, jsme dělaly poprvé. Samotná příprava výstavy znamenala dát dohromady řadu lidí a vyvolat energii, díky které to teď celé stojí. Pochopily jsme, co to znamená vykročit z bezpečí akademické půdy. Že ne každý bude nápadem
Terezie Křížkovská
pár studentů nadšený a že se vždy objeví někdo, kdo místo toho, aby poradil a pomohl, uškodí. Učíme se i teď. Každý den jsme na výstavě a mluvíme s návštěvníky, provázíme na komentovaných prohlídkách a spolupracujeme se školami. Komu je výstava určena? Chtěly jsme, aby byla pro všechny. A ukazuje se, že se to povedlo. Nadšení jsou starší lidé, pro které je interaktivní výstava něčím úplně novým, studenty zase baví, že něco budujeme zespoda, a děti jsou nadšené, že si mohou vše vyzkoušet. Své si najdou i zahraniční návštěvníci. Protože si ale myslíme, že budoucí muzeum by nemělo být jen o exponátech, organizujeme na výstavě i tak trochu punkové projekce, workshopy a přednášky. Jak to momentálně vypadá s realizací filmového muzea? Hledáme prostory a zjišťujeme, za jakých podmínek je možné některou ze stávajících pražských budov ve filmové muzeum proměnit. Pohráváme si i s myšlenkou budovy zcela nové. Také hledáme partnery. Spolupracujeme se zahraničními týmy, se kterými budeme projekt následující dva roky vyvíjet. Důležité je ale mít i nějaké domácí zázemí, abychom mohly vše dotáhnout do konce.
Adéla Mrázová
Stalo se Filmovka zahájena! Slavnostní zahájení 41. ročníku LFŠ se neslo v duchu prvorepublikových tradic. Švihácký moderátor v dámském slamáku poprvé v historii uvedl festival písní shrnující vybrané sekce a připravil entrée pro ředitelku Filmovky Radanu Korenou, která posléze akci oficiálně zahájila. Vrcholem večera pak bylo předání Výroční ceny AČFK finsko-brazilskému filmaři Mikovi Kaurismäkimu, který byl v roce 2007 v Hradišti v rámci brazilského fokusu a letos je tu pro změnu za Finsko. „Přemýšlím ještě nad nějakou třetí zemí,“ zavtipkoval Kaurismäki, jenž napsal i režíroval letošní zahajovací snímek LFŠ, road movie Cesta na sever. (aka)
Hitchcock na farmě Přehlídka Hitchcockových němých snímků včera začala titulem Farmářova žena z roku 1928. S romantickou komedií o cholerickém a domýšlivém farmáři hledajícím manželku nebyl prý Hitch úplně spokojený, ale jak upozornil v hradišťském úvodu Věroslav Hába, už na počátku své kariéry byl vynikajícím pozorovatelem a ve filmu zanechal řadu humorných postřehů. Publikum ve Hvězdě si kvalitně restaurovanou verzi veselohry užilo s doprovodem šumperské kapely The Finally, která do vystoupení vtipně zapojila i zvuky farmářských zvířat. Na závěr Hába varoval, aby se diváci v panujícím vedru neřídili doslova jedním z mezititulků filmu, že pití piva nenadělá zdaleka tolik paseky jako láska. (ivp)
Šest kraťasů z FAMU Co se točí na našich filmových školách? Tým iShorts uvádí v kavárně Respekt absolventské či studentské snímky, které zahrnují kromě hraných věcí i animáky, dokumenty či žánrové lahůdky. Včera se promítalo šest kraťasů z pražské FAMU. Třeba animovaný M.O. ukázal negativní vlastnosti mechanizovaných dědů-důchodců – komedie Jakuba Kouřila
obdržela v roce 2012 Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Cagey Tigers od nedávno zesnulého Aramisovy se zase se svou chytilovskou poetikou probojoval až do soutěžní sekce Cinéfondation v Cannes. Další nálož studentských snímků vás čeká v neděli od 17.00 a ve středu od 13.00. (aka)
Texaský masakr podruhé a jinak „Pokud jste viděli Texaský masakr motorovou pilou, tak vás nabádám, abyste na něj teď zapomněli,“ řekl dramaturg Jiří Flígl v úvodu včerejší projekce pokračování tohoto kultovního snímku. Zatímco v „jedničce“ z roku 1974 režisér Tobe Hooper v podstatě redefinoval žánr hororu, o dvanáct let mladší „dvojku“ záměrně pojal úplně jinak – jako vyhrocenou satiru na „éru extrémního konzumu a kapitalismu, který šel – v tomto případě doslova – přes mrtvoly,“ jak podotkl Flígl. Texaský masakr motorovou pilou 2 ve své době šokoval svou brutalitou cenzory, takže v Británii se nepromítal vůbec a v USA pouze okrajově; dnes ovšem platí za klasické dílo hororového žánru. (šk)
English friendly
UPCOMING EVENTS PONREPO FOR KIDS: FUNFAIR OF FILM INVENTIONS → Divadelní stan / 10.00 All the kids who are excited about the obscure terms like foloryt or zoetrope are welcome to the workshop where they can make their own animated films and trigger them with pre-cinematographic apparatus. And if you’re an adult eager to know the principles of Laterna Magika, don’t be shy and come along too!
ZYGMUNT RYTKA: PHOTO-VISION 1978–1983 → Foyer kina Hvězda / 17.30 Zygmunt Rytka’s exhibition will surely attract much broader audience than just the funs of conceptual art. In his photographs Rytka reflects the last thirty years of Polish and world history in a revolutionary way – by photographing a running TV screen. Rytka’s short Re-transmission deposited in the Museum of Modern Art in Warsaw will also be screened on the exhibition.
MUSIC IN FILM → Kavárna Respekt / 16.00 Are you having trouble sleeping because of using illegally downloaded music in your authorial works? Jan Nedvěd, founder and co-creator of the project hudebnibanka.cz, will give you a lesson on all legal requirements needed to obtain a licence. More’s going to be talked on the issue of copyright holders.
CONCERT OF KALLE AND KIESLOWSKI → Kolejní nádvoří / 19.30 Take a rest from crammed screening halls and come enjoy tonight’s double concert! David Zeman’s minimalistic guitar riffs and the seducing voice of Veronika Buriánková merge in duo Kalle. They will introduce the songs from their debut release Live from the Room. The second band Kieslowski will come to stage afterwards at 20.30. This duo bets on the crude, intimate sound of acoustic guitar and piano and focuses on the contrasts between the two resonating and colourful voices.
WHAT TO SEE HOTEL → Slovácké divadlo / 11.00 Austrian film director Jessica Hausner proves it’s possible to make a good horror movie with a low budget, no monsters and no blood. A young woman gets a job as a receptionist in a hotel that would be completely normal, appropriately unsightly accommodation, if it wasn’t situated deep in the woods. And what’s more, there is this story about a young lady, who disappeared years ago… Hausner doesn’t try to shock with a final twist. Tardily and thoroughly she creates the convincing atmosphere that gradually absorbs the main character. And yes, there is a couple of shocking scenes too.
SLOW WEST → Kino Hvězda / 17.00 If you think that only Tarantino can bring the fresh wind to the (as some say) worn-out western genre, you shouldn’t miss Slow West. This film stays loyal to its title. You may look forward to initially slow atmospheric westward journey of aristocratic greenhorn Jay who is in search of his love Rose. He is accompanied with a group of jamming Afro-Americans, fur coated bandits, and one hired killer performed by Michael Fassbender.
Slávek Horák: I Want Another Dose of Film! For twenty years, he made commercials, travelled half the world… Now he’s back home. Forty-year-old film director Slávek Horák located his feature-length debut Home Care in his native Moravia and found inspiration in his mum’s temperament and profession – she works as a home healthcare nurse. That was the first in the line of good decisions. The film was chosen to the KVIFF Official Selection-Competition and Alena Mihulová, playing „Horák’s mum“, won the Best Actress Award. JAN ŠKODA
Is it a true story that you were looking for the theme of your debut everywhere else and then the penny dropped and you came home to it? Yes, I had such a marvellous theme right in front of my eyes, but I couldn’t see it. I would go back home to Moravia to do some meditation, but my mum kept disturbing me going around and telling me stories from her work about people I’d never met. Like the one about a patient, who locked her in a bathroom and didn’t want to let her out. It took me a while to figure out that this was much more gripping than the tales I’d been able to make up. Did you see Alena Mihulová and Boleslav Polívka in the main roles right from the start? Bolek fitted in from the beginning. Alena occurred long in the final selection but I thought she would look too young compared to Bolek… Well, then we „gave her a little fright“, placed them next to each other – a huge man and a tiny woman, vulnerable, self-sacrificing and discreetly magnificent, and it became clear she was the one. What did your mother think about „her performer“?
My mum absolutely loves her! She knows Alena from the 1983 movie Sestřičky and considers her to be a hero, as she popularized the nursing profession. They’ve got the same clothing size, so my mum lent Alena her clothes and even the two bags she wears all the time. Mum plays in the film too. When Bolek denies driving Alena home and she has to walk in the rain, mum’s passing on the bike and says: „What a muck.“ That rain was really heavy and my mother fell ill. I was worried about her. The whole filmmaking process was quite small-scaled, you worked with a low budget. How was it for you? Did it suit you or did you have a side-though to run back to commercial stage? Well, it wasn’t that small as you may think. Though my initial idea was to make a film with a few people, the final crew was almost of the size of a commercial. All the time I had to consider whether the shot was satisfactory enough – for the client, for the agency. On the other hand, I had a great feeling about the fact that all these approvals were exclusively in my hands. •
10
Kecy po dvou deci
Píšu disertačku o Občanu Kaneovi. Došel jsem k tomu, že sáně jsou príma věc.
A o čem píšeš ty?
Já dělám sémantickou analýzu večerníčku Krtek a sníh z hlediska neostrukturalismu.
A k čemu jsi došel?
Že sníh je príma věc.
Proboha, takové klišé!
Dopito
ZAPÍRÁNÍ KLÁRA KOLÁŘOVÁ
Jezdíme na festivaly, díváme se na artové filmy a lžeme, co všechno jsme viděli od Tarkovského. Jsme schopni fundovaně pohovořit, jestli je Zrcadlo lepší než Stalker. Správná odpověď by měla znít ano, protože Stalker jde příliš divákovi na ruku. „Pěkné, ale poněkud podbízivé, že?“ Už pár let tajím před cinefilskými kamarády některé své oblíbené filmy, o kterých slušný člověk nemluví. Ne nahlas. „To jsem nedokoukala. Takový laciný,“ zapírám, zatímco tonu ve vzpomínkách na dojemné slzopudné finále, kde se všichni vožení. Nepřiznávám, že se každý rok před Vánocemi dívám na Zatímco jsi spal, kde je Sandra Bullocková tak hrozně hodná, až z toho potká životní lásku. Před svými střízlivě uvažujícími kamarádkami se nehlásím ani k tomu, že jsem mockrát a ráda koukala na Úsměv Mony Lisy, feministickou pohádku o ženách, které dojdou k tomu, že jsme každá jiná, je to tak v pořádku a všechny to budeme respektovat! A už vůbec se nechlubím, že vrcholem sofistikovanosti hororového žánru je pro mě televizní série Věřte nevěřte. Takovéhle srdnaté zapírání ale vede k tomu, že se člověk zbytečně připravuje o debaty, jestli je Sandra Bullocková lepší ve Slečně drsňák, nebo ve Slečně drsňák 2: Ještě drsnější. A ty mohou být podobně přínosné a podstatné jako to, jestli Tarkovskij pracoval s mizanscénou pozoruhodněji ve svém raném, či pozdním období.
Filmové listy pro vás připravili: Klára Kolářová (šéfredaktorka), Iva Přivřelová (zástupkyně šéfredaktorky), Zbyněk Vlasák (editor), Barbora Bednaříková, Adéla Kabelková, Štěpán Kučera, Jan Škoda (redaktoři), Veronika Pleskotová (korektury), Irena Křiváková (překlad), Štěpán Malovec (grafika), Jaromír Hárovník (sazba), Helena Fikerová, David Kumermann, Marek Malůšek (fotografové), Michaela Churavá (asistentka), Jakub Plachý (kresba komiksu), Adéla Kabelková, Klára Kolářová (scénář komiksu), Agentura NP (tisk).
místo place
název title
sekce section
úvod introduction
host guest
08.30
Kino Hvězda
Falstaff
I
Iva Hejlíčková
08.30
Slovácké divadlo
Hrůza na jevišti
S
Eva Chlumská
09.00
Kino Reduta 1
Mám strach
I
Aleš Říman
09.00
Klub kultury
Smrtelný hřích
I
Věroslav Hába, Michael Málek
09.30
Sportovní hala
Poběžme!
F
Ema Stašová
10.00
Divadelní stan
Ponrepo dětem uvádí: Lunapark filmových vynálezů
11.00
Kino Hvězda
Malá z rybárny
V
host: Jan Balej
11.00
Slovácké divadlo
Hotel
S
Pavel Sladký
11.30
Kino Reduta 1
Švejk bourá Německo
V
11.30
Kino Reduta 2
Národní? Filmové? Muzeum?!
11.30
Klub kultury
Občan Kane
12.00
Kino Mír
12.00
jazyk language
el. české titulky
el. české titulky el. české titulky
země country
rok year
115
Španělsko, Švýcarsko
1966
•
76
110
Velká Británie
1949
•
95
120
Itálie
1977
110
USA
1946
•
78
107
Finsko
1982
•
min.
82
63 156
120
DP
strana / page
čas time
english friendly
SOBOTA / Saturday
•
111
83
ČR, SK, Francie, 2015 Německo Rakousko, 2004 Německo
•
92
Radomír Kokeš
83
Velká Británie
1943
•
103
hosté: Adéla Mrázová, Terezie Křížkovská, Jakub Jiřiště
90
I
Věroslav Hába
119
USA
1941
•
73
Delta Force
I
Jiří Flígl
124
USA
1986
•
86
Sportovní hala
Lhář
F
host: Mika Kaurismäki
53
Finsko
1981
•
64
13.30
Kino Reduta 2
Letní filmová akademie – Scénář
OP
14.00
Divadelní stan
Večerníček slaví 50 – nové NEJ
DP
14.30
Kino Hvězda
Bludiště lásky hudební doprovod: Carnem
I
Věroslav Hába, Zdeněk Blaha
14.30
Slovácké divadlo
Skvělí Ambersonové
I
Iva Hejlíčková
15.00
Kino Reduta 1
Bungalov
S
Jan Jílek
15.00
Klub kultury
Zpívání v dešti
I
Iva Hejlíčková, Věroslav Hába
15.00
Šapitó Letní poloha
Autorské čtení: Marie Doležalová o blogu Kafe a cigárko
15.30
Kino Mír
Adelheid
15.30
Kino Reduta 2
Technicolor – čtyři stupně k dokonalosti
OP
hosté: Slávek Horák, Jan Gogola, Rudolf Suchánek
el. české titulky
el. české titulky el. české titulky
el. české titulky el. české titulky el. české titulky
V
141
120
156
75
Velká Británie, Afghánistán
1925
•
83
81
USA
1942
•
73
82
Německo
2002
•
91
103
USA
1952
•
99
host: Věroslav Hába
90
Sportovní hala
Odsun
16.00
Kavárna Respekt
Hudba ve filmu
17.00
Kino Hvězda
Slow West
AČFK
17.00
Slovácké divadlo
Vyvrhelové
F
host: Mika Kaurismäki host: Boleslav Polívka
F
90
Aleš Říman
15.30
OP
141
Olaf Möller
el. české titulky
100
79 164
45
DP
OP
Československo
106
1969
Finsko
84
Velká Británie, Nový Zéland
2015
•
122
119
Finsko
1982
•
64
Šapitó Letní poloha
Lekce filmu podle Boleslava Polívky
OP
Foyer kina Hvězda
Zygmunt Rytka: Foto-vize 1978–1983
DP
17.30
Kino Reduta 1
Baron Prášil
S
Eva Chlumská
17.30
Klub kultury
Čaroděj ze země Oz
I
Iva Hejlíčková, Věroslav Hába
18.00
Kino Mír
Jakub Šmíd – Kolekce studentských filmů
V
host: Jakub Šmíd
el. české titulky
90
141
30
166
83
Československo
1961
•
95
101
USA
1939
•
78
4
Česká republika
2009
•
117
V
Někdy někoho
V
9
Česká republika
2011
•
117
Neplavci
V
23
Česká republika
2014
•
117
Amanitas
V
Sportovní hala
Noční vlak do Mnichova
V
19.00
Kavárna Respekt
Finské krátké filmy
OP
19.30
Kolejní nádvoří
Kalle, Kieslowski
DP
20.00
Divadelní stan
Divadlo NaHraně – Hrabě 2.15: Bez dechu
DP
20.30
Kino Hvězda
Domácí péče
V
Jan Jendřejek
el. české titulky
iShorts
22
Česká republika
90
Velká Británie
65
Finsko
1940
117
•
103
Slovácké divadlo
Cyklista
Z
host: Mohsen Makhmalbaf
21.00
Kino Reduta 1
Setkání ve tmě
V
Radomír Kokeš
21.00
Klub kultury
Krajina po bitvě
V
Stanislaw Zawislinski
21.00
Šapitó Letní poloha
21.30
Letní kino Smetanovy sady
DJ Little Frank – Frankie Goes to Hradiště Velká cesta
21.30
Sportovní hala
Cesta do strachu
I
22.00
RWE letní kino Masarykovo nám.
Studentský maraton 2015
L
22.00
Divadelní stan
Slow West Party
23.30
Kino Hvězda
Brejkovat 2: Electro bugalú
el. české titulky el. české titulky el. české titulky
Michael Málek
ČR, Slovensko
2015
110
overvoice el. české titulky el. české titulky el. české titulky el. české titulky
23.30
Kino Reduta 1
Lupič
S
Jan Jílek
23.30
Slovácké divadlo
Fantom opery
I
Věroslav Hába, Michael Málek
23.59
Klub kultury
Sampo
F
Olaf Möller
23.59
Sportovní hala
Anděl smrti
S
Eva Chlumská
Írán
1987
Velká Británie
1943
•
103
101
Polsko
1970
•
109
•
164
97
Československo, SSSR
1962
69
USA
1943
133 •
23.59
Klub Mír
LFŠ Midnight Party
73 136
•
165
94
USA
1984
•
85
97
Německo, Rakousko
2010
•
94
92
USA
1943
•
78
91
SSSR, Finsko
1959
•
60
USA
1998
•
96
•
165
127
DP – Doprovodný program
125
78 94
DP Jiří Flígl
OP – Odborný program
161
•
240
I
L– Letní kina
158
92
DP L
Z– Zvláštní uvedení
150
45
20.30
DP
•
•
150 hosté: B. Polívka, A. Mihulová, S. Horák, J. Šťastný, V. Barák
AČFK – AČFK uvádí
117
58
Rozřezat, rozejít
18.00
V– Visegrádský horizont
151
Jan Jílek
17.00
S– Spektrum
61
1956
60 el. české titulky
I– Inventura
141
iShorts
17.30
↴
72
F– Fokus: Finsko
Veškerý program včetně odborného je veden v českém jazyce, případně tlumočen, projekce doprovází české titulky.
