Listy lípy lípy Listy
Místo úvodníku... Virginii O'Hanlonové z New Yorku bylo osm let, když chtěla mít v jedné záležitosti úplně jasno. A protože měla důvěru v noviny, napsala do deníku Sun: „Někteří mí kamarádi říkají, že Ježíšek /Santa Claus/ neexistuje. Tatínek zas tvrdí, že všechno, co píše Sun, je vždycky pravda. Odpovězte mi, prosím – existuje Ježíšek, nebo ne?“ Tato otázka připadala šéfredaktorovi Sunu Francisi Churchovi natolik závažná, že děvčátku odpověděl na titulní straně svého deníku. Milá Virginie, Tvoji kamarádi nemají pravdu. Věří jenom tomu, co mohou vidět na vlastní oči. A jsou přesvědčeni, že neexistuje nic, co by nemohli zjistit svým malým rozoumkem. Jenže lidský rozum je vždycky malý, ať už patří dospělému nebo dítěti. Nestačí na to, aby pochopil či obsáhl celou pravdu. Ano, Virginie, Ježíšek existuje. Existuje stejně jako láska, statečnost a věrnost. Protože všechno tohle je, může být náš život šťastný a krásný. Představ si, jak ponurý by byl svět, kdyby Ježíšek neexistoval. To by pak nebyla ani Virginie, ani víra, ani krása. Nebylo by vůbec nic, co by dělalo náš život snesitelnějším. Zůstával by jen odlesk plamínku něčeho opravdu krásného. Ale paprsek dětství, který osvětluje náš život a svět, by zhasl. Ježíšek existuje, jinak bys nemohla věřit pohádkám. Samozřejmě bys mohla poprosit tatínka, aby jej o Štědrém dnu poslal někoho hledat. Zatím se však nikomu nepodařilo Ježíška uvidět. Co to dokazuje? Nic. Nejdůležitější věci na tomto světě zůstávají pro naše oči neviditelné. Představit si všechny tyhle zázraky, natož je spatřit na vlastní oči, to nezvládne ani ten nejmoudřejší člověk na světě. Ať uvidíš, co chceš, nikdy neuvidíš všechno. Můžeš sice rozbít krasohled a hledat pak ve střepech všechny ty krásné obrazce, které jsi v něm viděla. Najdeš však jen barevné střepy. Proč? Protože náš opravdový svět je pro nás zahalen závojem, který ani ta největší síla na světě nemůže roztrhnout. Jedině víra, poezie a láska mohou tento závoj poodhrnout. „Copak tohle je taky pravda?“ můžeš se ptát. A já odpovídám: Nic na světě, Virginie, opravdu nic na celém světě není skutečnější. Ježíšek žije a bude žít věčně. Dokonce i za desetkrát deset tisíc let bude stále mezi námi, aby naplňoval děti a každé otevřené srdce radostí. Přeji Ti veselé Vánoce roku 1897. Tvůj Francis P. Church
Fráňa Šrámek
Prosinec Po sněhu půjdu čistém, bílém, hru v srdci zvonkovou. Vánoční země je mým cílem. Až hvězdy vyplovou, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, až lesní půjdu tmou. Tu ztichnu tak, jak housle spící, a malý náhle, dětinný, a v rukou žmole beranici, včarován v ticho mýtiny, tu budu blízko již. A budu ještě blíž, svých slz až přejdu bystřiny. Mír ovane mne, jak by z chléva, v němž vůl a oslík klímají, světýlka stříknou zprava, leva, noc modrá vzlykne šalmají, tu budu blízko již. Ach, jsem tak blízko již, snad pastýři mne poznají…
Máte rádi zimu? Zima je moje nejoblíbenější roční období, protože jsou Vánoce, je sníh a vždy jedeme někam na hory. Mám ráda vánoční svátky, protože jsme celá rodina pospolu. A jsem vždy šťastná, že mám takovou rodinu, jaká je ta naše. Proto je zima moje nejoblíbenější. Eliška Strejcová, 7. D Zimu mám nejraději. Protože v zimě se dá dělat spousta věcí. Mám ji radši než léto, protože když je teplo, nemůžeš zařídit, aby ti teplo nebylo, ale v zimě se stačí obléknout. Dá se lyžovat, stavět domy ze sněhu nebo chodit vánicemi na výlety. Honza Cuhra, 7. D
Z kultury... Výstava ,,Wintonovy vlaky“ Byly jsme na výstavě o panu Nicholasi Wintonovi. Pocházel z Anglie. Byl to obyčejný člověk, ale udělal velmi dobrý skutek. Zachránil 669 židovských dětí. Takové děti však bylo těžké zachránit, protože to bylo v době 2. světové války. Každému musel udělat nové doklady a chodit neustále po úřadech. Nikdo ani nemohl čekat, že se to podaří. Že se najde někdo ze země, které nic nehrozí, a zachrání tolik dětských životů. Tyto děti žijí dodnes a už to jsou staré babičky a dědečkové. Někteří se vrátili zpět do Čech, ale někteří zůstali v Anglii. Měli možnost se s panem Wintonem i setkat, zemřel totiž teprve na začátku těchto letních prázdnin. Bylo mu již 105 let, což je velmi vysoký věk Byl to muž, který něco udělal, a ani nemusel. Zachránit tolik lidských životů před krutou a nemilosrdnou smrtí je opravdu neuvěřitelné. Má můj veliký obdiv. Nikoho jiného tohle ani v mysli nenapadlo, ale on to dokonce i uskutečnil. Z obyčejného člověka se stal hrdina, kterého lidé v té době neskutečně potřebovali. Stella Trmalová, 8. B Winton byl velmi šlechetný muž. Dnes je již mrtev, ale děti, které zachránil, na něj vzpomínají každý den s velkou radostí. Každý rok mu posílaly dopisy se srdečnými díky a uctívají jeho památku. Na výstavě se mě velice dotkla jedna báseň. Autorem je malý chlapec, kterého Winton nestačil zachránit: Zahrádka malá, plná růží, voní, cestička je úzká, chlapeček prochází se po ní. Chlapeček malý, hezoučký jak poupě rozvétající. Až poupě rozkvete, chlapeček už nebude. Anežka Kuchynková, 8. B
Škola a umění Letos zdobí naši školu neony Petry Gupta Valentové: ,,And love is...“
,,Žena“
Reportáž Notre séjour à Saint Germain-en-Laye Nous avons habité chez nos correspondants à Saint Germain-en-Laye, mais nous avons passé les jours à Paris. Nous avons vu beaucoup de monuments intérestants et aussi très beaux. Mais nous avons aussi visité les musées. J´ai bien aimé Le Musée Marmottan Monet. C´est le musée où nous avons vu beaucoup de tableaux impressionnistes et surtout les oeuvres de Claude Monet. Je n´ai pas connu beaucoup l‘impressionnisme, mais quand j´ai entendu des explications et aussi quand j´ai vu des tableaux, j´ai commencé à penser, que ces tableaux sont incroyables. Quand vous faites cette peinture, vous pouvez oublier toutes les choses et peindre ce que vous voulez. Les règles n‘existent pas. C´est ce que j´aime à ces tableaux. Je peux imaginer beaucoup de choses quand je vois un tableau comme ça. C´était très intérestant. Nous avons pu les comparer avec les autres tableaux. Ils sont comme la photo. Le peintre ne nous donne pas quelque chose en plus. Après nous avons fait notre tableau. C´était très rigolo. J´ai pensé que ça va être horrible, mais c‘était très bon. Après j´ai acheté quelque chose au magasin du Musée Marmottan Monet. Quelque chose pour moi et aussi pour les autres. Après la visite nous sommes rentrés chez nos correspondants. Agáta Davidová, 7. C
Le meilleur week-end Pendant le week-end nous sommes allés à la maison de campagne. C´était une très grande et belle maison douillette. Après le petit déjeuner nous sommes allés voir les chevaux de Rose. Ils ont été très mignons. Après quand nous sommes rentrés, nous avons eu la chasse à la chatte parce que leur chatte Lila a disparu et nous n‘avons pas pu la trouver mais heureusement finalement nous l´avons trouvée. C´était très rigolo. Nous avons aussi visité les très grands magasins où j’ai acheté de petits cadeaux.
Dans l’après-midi nous avons visité Le Château de Versailles. Il y a de très beaux jardins et nous sommes allés aussi au musée. Ensuite nous avons dû partir parce que l´oncle de Rose a fêté l´anniversaire. Il y a eu beaucoup de gens, ils ont été très gentils. Et aussi il y a eu beaucoup, beaucoup…. de nourriture. La fête a été super sympa mais je me suis endormie pendant la fête. C´était trop fatigant. Dimanche matin je me suis lévée plus tard. J´ai joué au football avec le frère de Rose. C’était très bon mais je n´ai pas gagné. Après nous avons joué au cricket. Le demi-frère de Rose a demandé si nous voulons aller dans sa voiture Ferrari. Nous avons été d‘accord. Il est allé très rapidement. C´était un peu dangereux mais j´adore les choses dangereuses. C´était super. Mais j´ai eu un peu peur. Ellen Davidová, 7. C
Zájezd do Saint Germain-en-Laye Šestého října jsme odjížděli do Saint Germain, kam jsme se všichni těšili. Když jsme tam druhý den ráno přijeli, byli jsme rozděleni do rodin svých korespondentů. Celý týden jsme s naší českou školou chodili po zajímavých památkách a muzeích, které jsou známé po celém světě. Odpoledne jsme se vrátili zpět do rodin a poznávali jsme město z té druhé strany. Velice se mi líbila organizace výměnného pobytu ze strany učitelů. Zažili jsme dopravní potíže, které jsou ve velkoměstě jako je Paříž velmi nepříjemné, chaotické a stresující, ale alespoň jsme si zkusili, jaké to je. Moc jsem si ten týden užil. Byl to skvělý zážitek a všichni na něj budou určitě rádi vzpomínat. Sebastian Dolejší, 7. D
Co mám na Vánocích rád/a a co naopak nesnáším? Na Vánocích nemám rád fronty v obchodech. A co mám naopak na Vánocích rád, že se zase uvidím s celou svou rodinou a přáteli. Neříkám to jenom proto, že od nich dostanu dárky, ale prostě se těším, že si se svým kamarádem, kterého vidím asi 2x do roka, třeba zahraju na schovku nebo něco jiného. A rád bych se zas viděl se svými sestřenicemi. A abych nezapomněl, rád bych si se všemi svými příbuznými zazpíval koledy, i když neumím zpívat. Jakub Vávra, 7. D
Vánoce jsou svátky ani tak ne „o dárcích“, ale spíše o činech, které „pácháme“. To ovšem moc lidí nechápe. Mám ráda sice většinu tradic Vánoc, ale přesto se mi některé nelíbí. Jako například cukroví. Proč? Ze dvou prostých důvodů. My doma vždy napečeme velkou spoustu cukroví a talíře s ním rozmístíme po celém domě. To se ví, že vždy, když jdu okolo nějakého talíře, vezmu si domácí raffaelo a brzy jsem o spoustu kuliček těžší. A pokud nepečeme, tak koupíme cukroví v obchodě a to po poslední zkušenosti nemůžu vystát. Naopak ale miluji třeba zdobení stromečku. Vždy se u něj sejde celá rodina a občas vznikají velmi vtipné nebo zajímavé konverzace. Ohledně dárků mám jisté výhrady, ale pokud to není u člověka první věc, která ho napadne při slově Vánoce, je to v pořádku. Naprosto však nesnáším petardy. Ty by měli zakázat! Vždy mi vystraší kocoura a on mi podrápe nohy. Vánoce celkově mám ráda, pokud není cukroví, tak se dokonce těším na štědrovečerní večeři, protože nejsem tak plná. A všichni se shodneme na tom, že je to kouzelný svátek. Marie Vlková 7. B Na vánocích mám nejraději sváteční atmosféru, to když jsou všude rozvěšené svíčky a světýlka, pouští se hudba a člověk má pocit klidu, míru a bezpečí, ve kterém může trávit čas se svou rodinou. Dále pak
samozřejmě štědrovečerní večeři a spoustu dárků. Nesmím zapomenout ani na radost obdarovaných osob, potěšených pozorností od vás. Nejlepší však je, když na Vánoce nasněží a my sedíme u kamen a popíjíme horký nápoj, to pak člověk totiž zapomene na všechny své starosti. Z hlediska náboženství je toto také skvělá příležitost k poděkování za naše štěstí a zamyšlení se nad našimi úspěchy z – téměř již minulého – roku. A nyní z jiného soudku… Na Vánocích nemám rád, když nenapadne sníh, když jsou moji blízcí ve stresu ze všech povinností a nebo když se něco pokazí a všichni se to snaží co nejrychleji napravit. Také nemám rád lidi, kteří tvrdí, že jsou Vánoce již pouze zkomercializovaná šaráda organizovaná obchodními centry s vidinou snadného výdělku. Dle mého názoru jsou naše Vánoce pouze takové, jaké si je se svými blízkými připravíme, a nezáleží na tom, zda máte hodně peněz, dárků či zda zrovna nemáte kde bydlet. Robert Vácha, 9. A Podle mého názoru jsou Vánoce svátkem klidu a míru. Je to jedna z mála věcí, která spojuje všechny, nehledě na jejich názorové rozdíly. Podle mě jsou Vánoce jakýmsi rituálem a velmi významnou tradicí. Zároveň vždy vykonají jakousi terapii, a člověk konečně dosáhne zaslouženého odpočinku. Na druhou stranu myslím, že se současné Vánoce trochu vzdalují od staročeského ideálu, zasněžených kopců, dětech bruslících na zamrzlém rybníku, jak to vykresloval na svých obrazech Josef Lada. Já osobně nesouhlasím s Vánocemi takovými, jaké je propagují obchodní řetězce už v polovině října. Myslím, že o Vánocích by si lidé měli uvědomit především krásu společného soužití a vzájemnou rovnost, a neměly by být chápány jako svátek ráje konzumu. Podle mého názoru je rozbalování dárků pod září svíček stromečku spíše třešničkou na dortu, než hlavní materialistickou myšlenkou. Jan Vondráček, 9. B Na Vánocích mám ráda hlavně to, že máme volno a že máme po většinu času doma vánoční pohodu. Ta vánoční atmosféra, ať už doma, nebo v obchodech, či na sídlišti je k nezaplacení. Byla bych
ráda, kdyby na Štědrý den sněžilo, protože bláto na Vánoce vánoční atmosféře moc nepřidá a navíc je pak všechno takové špinavé a není to ono. Dále mám samozřejmě ráda dárky. To má asi každý, nebo si to aspoň myslím. Potom mám jako každé dítě, a asi i dospělý, ráda cukroví. Nejradši mám kokosky od babičky, ale užívám si i to, když můžu sama péct. Na Štědrý den slavíme spolu jen já, maminka, tatínek a oba bráchové, ale 25. prosince se sejdeme celá rodina s babičkami a dědečky. Další věc, co mám ráda na Vánocích, je zdobení vánočního stromečku. Jako vedlejší povolání bych chtěla být designérka a tak stromek vždy zdobím já. Poté mám hrozně ráda všechna barevná svítivá světélka. Bráchové mi pomáhají, zatímco máma a táta jdou nakoupit kapra a ingredience na bramborový salát. Mohla bych pokračovat, ale tohle jsou asi ty nejdůležitější věci, takže to dál nebudu rozvádět. Naopak na Vánocích nemám ráda vůbec vánoční hudbu. Vím, že je to tradice, takže to poslouchám, když to někdo pustí a držím jazyk za zuby, ale vážně to nemám ráda. A nemám ráda ani vánoční filmy a pohádky, ale tak, všechno se dá skousnout. Nechtěla bych kazit pohodu tím, že bych řekla něco, co by mohlo ostatní rozčílit. Dále nemám ráda kapra. Za prvé proto, že je mi jich líto. A za druhé proto, že mi nechutnají, ale stejně nakonec musím aspoň kousek sníst. Tereza Kotlabová, 9. A
A co zimní sporty? Mám moc rád zimní sporty! Nejvíce lyžování! Sám ho také provozuji. S lyžováním jsem začal už v plínkách, takže asi ve 2 letech. Moc mě to baví a myslím si, že mi i jde. Jan Bieber, 8. B Já zimu naprosto zbožňuju. Mám na ní ráda úplně všechno. Vánoce, zimní atmosféru, bílou přírodu, ale také zimní sporty! Zimní sporty mám nejradši. Jako malá jsem dělala krasobruslení a lyžování mě taky moc baví. Zima celkově je prostě nádherná. Oli Wdowiaková, 8. B
Můžeš si něco přát...... Milý Ježíšku, přeju si 8 přání: 1. Pořádnou nerfku na bitky. 2. Přeju si být boháč. 3. Přeju si počítač alespoň za 20 000 Kč. 4. Přeju si FIFu 16 na počítač. 5. Přeju si GTA 5 na počítač. 6. Přeju si letět na Měsíc. 7. Přeju si jetpack. 8. Přeju si nějakého létajícího drona. Milý Ježíšku, myslím si, že toto všechno dokážeš splnit, nebo aspoň polovinu z toho. Taky si přeju, aby vybouchla škola. A skončila válka mezi Francií a islámským státem. Díky Ondra Ondřej Procházka, 6. D Kéž bych bydlel v USA.... Na Vánoce upečou sušenky a nalijí mléko do skleničky. Dají to na tác a až přijde Santa (komínem), mléko i sušenky sní. Za mléko a sušenky jim nadělí dárky, ale zajímalo by mě, jak se dostane do paneláků. Santa Klaus - mám podezření, že by to mohl být náš minulý prezident Václav Klaus. Daniel Libánský, 6. D
Kdybych si k Vánocům mohl/a přát cokoliv, co by to bylo? ...vlastnit firmu Apple, žít ve světě GTA, mít 4patrový dům někde ve Velkých Antilách, soukromé letadlo s šoférem a pěknou letuškou... nejvíce bych si přál, aby každý, koho znám blíže, byl do konce svého života zdravý jako řepa. Sebastian Dolejší. 7. D ...také bych si přál svůj vlastní ostrov, nejlépe v Karibiku, nebo SkiAreál v Alpách. Uvažuji o tom, že bych si koupil vlastní sál v multikině. Albert Husák, 7.D
Milý Ježíšku, myslím, že jsem byl tento rok strašně hodný, milý a obětavý, všem jsem pomáhal a neubližoval, takže bych si zasloužil pořádnou nadílku. Přál bych si spoustu věcí a doufám, že mi je všechny přineseš! Chtěl bych: ...vilu v Provence s krásným výhledem a podzemním bazénem, velké „stádo“ roztomilých pejsků, ohromný pohodlný gauč, který by mi podával vše, o co bych mu řekl, domácí 4D kino, aby se celý svět měl jako v sedmém nebi, lety na nové planety, všechny věci zadarmo a nekonečně mnoho dalších přání, na které si teď nemám šanci vzpomenout... Už se těším na Štědrý den, kdy mi to všechno splníš. Jan Korselt,7.B
Je tu pár věcí, které bych si hrozně přála, ale vybrat jen jednu jednou je oříšek. Vůbec, co bych si vlastně přála? Chtěla bych hodně psa, který by mě měl rád a spal by se mnou každý den v posteli. Anebo by bylo super mít mladšího sourozence. Přijde mi hrozně skvělé starat se o někoho menšího, ale to se mi možná zdá jen proto, že žádného mladšího nemám. Pak bych si přála, aby moji prarodiče neměli takové problémy, které mají. Je hrozné, jak mají samé problémy se zdravím a navíc na ně ještě padá i psychický nápor. Takový padá i na mamku. Je hrozné sledovat lidi, které mám ráda, jak trpí. Proto bych možná mohla oželet psa, se kterým by byly problémy navíc. Možná i sourozence, který by nesl jen další starosti pro mamku. Moje největší vánoční přání by se asi týkalo mých blízkých. Ale vím, že takové problémy, které máme doma, jsou všude po světě a jen horší a horší. Možná by bylo sobecké přát si zdraví a štěstí jen pro své blízké. Každého totiž dělá šťastným něco jiného, tak by asi bylo fér si přát, aby se každému na světě, kdo není zlý a chamtivý a má dobrý úmysl, splnilo jeho největší přání. Ať už se týká kohokoli - a každý by byl šťastný. Takže bych možná u toho sourozence nebo psa mohla ještě zůstat… Agáta Davidová, 7.D
Co si přát k Vánocům? Kolik dárků dostanu? A dostanu vůbec to, co chci? Tyto otázky si určitě klademe všichni nejen v době Vánoc, ale i v dobách, kdy něco zrovna potřebujeme nebo po něčem toužíme. Ale představte si, že máte neomezené množství peněz a hlavně možností, abyste mohli dostat pod stromeček to, co chcete. Za mě by to bylo nekonečné množství knih, s jejichž tituly vás nebudu ani zatěžovat, protože bychom se nikdy nedobrali konce. Pak vepřík rozumné velikosti a chlív k němu. Bylo by úžasné mít doma prase! Dovedete si to vůbec představit? Ne? Tak to se vám nedivím, protože něco tak neuvěřitelně božího si nedovedu představit ani já… a to je co říct. Pak samozřejmě velké množství a různé druhy vánočního cukroví, hlavně vosích hnízd, protože těch není nikdy dost. Po té duševní a nenahmatatelné stránce věci, by to byl rozhodně klid a pohoda bez vánočních stresů, ale to si podle mě přeje snad každý. Ale hlavně bych si přála, aby členové mé rodiny a mí kamarádi měli z mých dárků znatelnou a velkou radost. A co byste si přáli vy? Ať je to, co je to, tak vám přeji, aby se vám vaše přání splnilo, a hlavně, abyste ho užili podle vašich představ. Vendy Kotrčová, 9.A Milý Jěžichu, upřímně, čím víc jsem starší,tím víc jsou pro mě Vánoce těžší. Celá rodina se často hádá, do dárků se netrefují a já už nevím, co si přát. Ve skutečnosti jim své přání ani nemůžu říct buď proto, že je ten dárek dětinský nebo moc drahý, nebo je to přání jimi nesplnitelné. Dětinské dárky přeskočím, to nikoho nezajímá, přejdu rovnou k mému tajnému PŘÁNÍ. Kdyby byl Ježíšek všemocný, přála bych si mít druhý život v Japonsku. Takový japonský balíček. Mít tradiční japonský dům s výhledem na zenovou zahradu, umět plynně japonsky a mít okolo sebe mnoho přátel. Jednoduše, zařídit si tam život. Byla bych grafička s dobře našlápnutou kariérou a možná by došlo i na ty děti. Avšak tohle přání si musím splnit já sama. Natálie Hallerová, 9.B
Práce žáků z kroužku kresby Práce žáků z kroužku kresby – Školní zvířátka Školní zvířátka
Valentýna Klimková, 8.B
Thea Gebauerová, přípravná třída
Eliška Jelínková, 6.C
Jaroslav Šejvl, 6.tř.
Sofie Ehlerová, 8.B
Kachny Navržená, nikoliv zavržená V naprostém utajení proběhla iniciativa dvou žákyň školy, nejmenovitě Emy Svobodové a Rózy Šebíkové. Před měsíci zaslaly fr. ministru zahraničních věcí v angličtině návrh na udělení Řádu akademických palem (Ordre des Palmes académiques) paní uč. Šafránkové. Nejstarší fr. civilní vyznamenání je udělováno mj. za zásluhy o vzdělávání. A podařilo se, nominace byla proměněna. Žákyně po dohodě s velvyslancem Fr. republiky událost tak tajily, že o ní nevěděla ani paní učitelka. Rytířskou medaili nakonec převzal při ceremonii 26. 11. její manžel Jiří. (Pozn. redakce: Tato kachna se částečně zakládá na pravdě. :-) Gratulujeme paní uč. Šafránkové!!!) Barbar E. Recyklačně zaměřený pan uč. Elner obdržel výstražnou pracovní důtku ředitele školy za nevhodné chování během pracovního procesu. Abychom byli konkrétní, z důvěrných zdrojů víme, že místo vyučování v amoku rozšlapává žákovské kufříky s potřebami na výtvarnou výchovu a přímo z rukou klientů naší školy násilně odebírá prázdné PET lahve, konečně Šimon Köppl by mohl vyprávět. Vstávat a do školy! Pan ředitel Tlustý vstává i uléhá s myslí plnou žákovských problémů. Jeden z nich se rozhodl radikálně řešit. Závažné následky poslední pedagogické rady, na níž obdrželi někteří žáci tresty za pozdní docházku do školy a do hodin, odstraní osobním – tedy spíš telefonickým – buzením těchto jedincův. Na konspirativní schůzce mezi šesti očima už dva z žáků souhlasili. Kvůli možným soudním žalobám prozrazujeme jen, že jde o J. D. C. a D. F. Japonština Mezi šk. podzimní nabídkou kroužků se nám objevila japonština, což by nebylo nic tak zvláštního, pokud bychom nedodali, že jde o kroužek vedený žákyněmi 9. C Vivi Rohanovou a Viki Ter-Akopowou – a navštěvují jej tři žáci (ti, o nichž se nesmí mluvit) i dva učitelé: paní zástupkyně Limburská a pan uč. Hlávka. Jednou větou: Do Indie – Autorka letošní šk. sochy, tedy spíše její svítící dílo …and love is (Taj Mahal), inspirovala paní učitelky Sochorovou a Kašpaříkovou, které každou přestávku shromážděné před dílem pronáší, že „letos by tak rády jely na dovolenou do Indie“! Morbidně – Paní učitelky Svobodová a D. Dvořáková navrhly vedení školy, že by rády při některém dni otevřených dveří předvedli veřejnou pitvu některého šk. zvířátka, až doposud takové akce pořádaly jen pro žáky a v hodinách. Tajemný sponzor – neznámý dárce, který se odmítl po příchodu do školy legitimovat paní vrátné Toškové, nabídl škole, že zaplatí žákům 8. tříd letošní lyžařský kurz, a tento se má konat – považte – v jihoamerických Andách. Uhelný bulvár (Jméno autora k doptání v redakci, nápověda: R.E.)
Na přípravě časopisu se podíleli Iva Sochorová Markéta Šafránková Marcela Turková Eva Wolfová Roman Elner a žáci ZŠ Brána jazyků s RVM prosinec 2015
