MEDIÁLNÍ POKRYTÍ – SPOLEČNOST SAFINA, a. s. listopad 2012
Technický týdeník: SAFINA: technologie studeného nástřiku 6. 11. 2012 ag Náklad: 9 000 Společnost SAFINA, přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, uvedla do komerční výroby unikátní technologii studeného nástřiku, tzv. Cold spray. Je vůbec první společností v ČR, která studený nástřik využívá pro masovou výrobu. Jen za poslední rok vzrostla výroba targetů nové generace díky této technologii o 25 %. Celková hodnota roční výroby společnosti představuje 4,3 mld. Kč, z toho objem targetů z drahých kovů činí přibližně 30 t v hodnotě 600 mil. Kč. Výroba targetů pomocí technologie studeného nástřiku (zejména ze stříbra a platinových kovů) je klíčová pro sklářský a elektrotechnický průmysl. Využívají se pro výrobu skla a paměťových disků. SAFINA produkci zajišťuje celosvětově: 75 % jde na export, zejména na trhy v Evropě, USA a Rusku. Asi čtvrtina je využívána pro český trh. Společnost spolupracuje s řadou světových lídrů. V oblasti sklářského průmyslu je to kupř. Asahi Glass Company, největší globální výrobce skla, a v elektrotechnickém průmyslu ON Semiconductor, přední světový výrobce polovodičů se sídlem ve Phoenixu v Arizoně. „Drahé kovy jsou díky svým speciálním vlastnostem důležitou součástí finálních produktů, jako jsou DVD, CD, pevné disky či sklo, které jsou přítomny v každodenním životě. Naše výrobky v podobě targetů umožňují jejich efektivní produkci pro konečné uživatele,“ uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti SAFINA. „Unikátnost technologie Cold spray spočívá zejména v bezchybném a naprosto homogenním vytváření vrstev drahých kovů, jež jsou dále využívány v průmyslu. Investice do studeného nástřiku dosáhla celkově 50 mil. Kč, kdy část byla spolufinancována z fondů EU.“ Studený nástřik původně vyvinuli akademici v rámci výzkumného programu propulsivních technologií. Technologie spočívá v urychlení prachových částic kovu na rychlosti převyšující mnohonásobně rychlost zvuku a v přeměně jejich kinetické energie na deformační a tepelnou energii v místě dopadu. Tím dochází ke vzniku kovových vrstev s unikátními vlastnostmi. Průmyslové aplikace se v současnosti studují na univerzitách v USA, SRN a v Japonsku. První známou aplikací svého druhu je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. Hlavními přednostmi studeného nástřiku oproti jiným technologiím je bezchybná tvorba nastříkané vrstvy, homogenní depozice vrstev a přesně definovaná mikrokrystalická struktura deponovaného kovu.
Elektro: Česká Safina představila unikátní technologii cold spray 1. 11. 2012 Kl Náklad: 5 200 Společnost Safina, a. s., přední zpracovatel materiálu s obsahem drahých kovů ve střední a východní Evropě, představila 4. října 2012 odborným novinářům unikátní technologii studeného nástřiku (cold spray), kterou zavádí do komerční výroby. Safina je vůbec první společností v České republice, která technologii cold spray začala využívat pro komerční výrobu. Výroba targetů pomocí technologie cold spray (obr. 1), zejména ze stříbra a platinových kovů, je klíčová pro sklářský a elektrotechnický průmysl, kde jsou využívány pro výrobu skla a paměťových disků. Safina tuto produkci zajišťuje celosvětově, 75 % jde na export, zejména na trhy v Evropě, USA a Rusku, a čtvrtina je využívána pro český trh. Jak uvedl Tomáš Plachý, generální ředitel společnosti Safina (obr. 2), umožňuje tato technologie a její komerční využití společnosti Safina být předním partnerem výrobců skla a elektrotechniky nejen na českém trhu, ale i ve světovém měřítku. Studený nástřik byl původně vyvinut akademiky v rámci ruského výzkumného programu propulzivních technologií v 80. letech na Akademii věd v Novosibirsku. Technologie spočívá v urychlení prachových částic kovu na rychlosti převyšující mnohonásobně rychlost zvuku a přeměně jejich kinetické energie na deformační a tepelnou energii v místě dopadu. Tím dochází ke vzniku kovových vrstev s unikátními vlastnostmi. Hlavními přednostmi studeného nástřiku oproti jiným technologiím jsou bezchybná tvorba nastříkané vrstvy, homogenní depozice vrstev a přesně definovaná mikrokrystalická struktura deponovaného kovu. První známou aplikací této technologie je výroba automobilových pojistek nástřikem měděného prášku na plastovou fólii. Česká Safina je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou
činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů, jako je zlato, stříbro a platina. Česká Safina zaměstnává celkem 205 osob a její obrat za první pololetí v roce 2012 tvořil 2,2 mld. Kč. Od roku 2003 má zavedený a certifikovaný systém environmentálního managementu podle normy ISO 14 001:1996 a je od roku 2005 držitelem certifikátu Odborný podnik pro nakládání s odpady. Česká Safina staví na environmentálním managementu a inovacích. Jejím cílem je profilovat se na českém trhu jako solidní technologicko- obchodní společnost vytvářející přidanou hodnotu. Tento rok se společnost Safina zařadila do prestižního žebříčku Czech Top 100.
Odpady: Recyklace, to je ekonomika, výtěžnost a životní prostředí 14. 11. 2012 Jarmila Šťastná Náklad: 4 500 Několik let připravovali ve společnosti SAFINA ve Vestci u Prahy zcela novou technologii plazmového tavení, kterou v loňském roce spustili do plného komerčního provozu. SAFINA díky tomuto zpracovává materiály, které dříve končily na skládce, případně se obtížně přepracovávaly chemickým loužením. Více nám o tom řekl ing. Martin Bouša, ředitel strategického marketingu společnosti. * Loni jste uvedli do provozu novou špičkovou technologii recyklace, založenou na plazmovém zpracování. Proč jste vsadili právě na tuto technologii? Vývoj cen komodit a drahých kovů na světových trzích má vzestupný trend a důvody jsou ekonomické: v důsledku oslabení hodnoty světových měn probíhá psychologický návrat ke stabilitě hodnoty drahých kovů a investiční poptávce po nich. Třebaže poptávka po užití drahých kovů dlouhodobě roste, v souvislosti s uvedeným trendem se v průmyslu objevují tendence ušetřit množství drahých kovů používaných ve výrobě, snižovat jejich obsahy a jednotkové množství ve výrobcích. Proto klesají obsahy drahých kovů i v surovinách, které jsou určené k recyklaci, a je potřeba hledat nové, efektivnější technologie, aby se z odpadů drahé kovy vytěžily zpět. Nejedná se jen o účinnost technickou z hlediska výtěžnosti, respektive vytěžitelnosti. Jde také o aspekty environmentální a účinnost ekonomickou. Plazmová technologie všechny tyto aspekty zohledňuje. * Je nějaká mez, od které se už nevyplatí recyklace ani s použitím moderních technologií? Zlato se v primárních dolech těží v hodnotách gram na tunu, což je ppm. Jenže pro tyto obsahy se používá technologie, která nemá v Evropě šanci právě z důvodů environmentálních. Například v Tanzanii těží společnost v oblasti Viktoriina jezera zlatonosné rudy s obsahem 1,5 - 1,8 gramů zlata na tunu. Hornina se musí namlít a nadrtit a pak se provádí vyluhování roztokem kyanidu sodného. Je to metoda ekonomicky výhodná, ale pro evropské podmínky je environmentálně velmi problematická. Pro recyklaci plazmovým tavením leží limity z technicko-obchodního hlediska kolem obsahu 0,01 % získávané látky. Pro obsahy nad touto hranicí až do nelimitovaného množství umožňuje plazmová technologie selektivně zpracovat určité typy a druhy odpadů a šít na ně procesně provozní podmínky, aby byly splněny ty tři hlavní aspekty – ekologická dostupnost, ekonomický a technický benefit. * O plazmové technologii se přitom říká, že je velmi ekonomicky náročná, hlavně kvůli spotřebě energie. Ano, v laické veřejnosti tento názor přetrvává. Plazmové generátory současné generace však umožňují precizní řízení výkonu a také návrat značné části spotřebované energie zpět do firemních procesů. Snažili jsme se tímto způsobem technologii promyslet a vzešlo z toho docela zajímavé technologické propojení. Získanou elektrickou energii z plazmového tavení obratem využíváme v rámci výrobních procesů a tepelnou energii využíváme v zimě na ohřev teplé užitkové vody a topení v areálu. * Hodně se mluví o tom, že některé vzácné kovy jsou rizikové proto, že se dovážejí z rizikových oblastí. Týká se tento problém i vás? Rizikové oblasti jsou obvykle spojeny s bezpečnostní situací nebo zaměstnáváním dětí v dolech, což je zejména v oblasti firem, které se pohybují v drahých kovech, otázka velmi citlivá a sledovaná. V naší společnosti máme nastaven systém, abychom vyloučili spolupráci s rizikovými
oblastmi. Materiály, které zpracováváme na plazmové tavírně, pocházejí výlučně z evropského trhu, čímž myslím geograficko-ekonomický prostor. Z hlediska charakteristik jsou to zejména průmyslové katalyzátory, které se používají v petrochemickém průmyslu pro zpracování a úpravu ropných látek a obsahují drahé kovy. Například je to katalyzátor pro přeměnu ethylenu na ethylenoxid nebo katalyzátory s obsahem platiny, či palladia, používané pro výrobu benzínu nebo nafty. * Kolik je podobných technologií v Evropě? Nejsme jediní, kdo zpracovává např. katalyzátory. Konkurence však většinou používá šachtové pece, které vycházejí z technologií pro železářský průmysl. S jejich provozem jsou spojena veškerá environmentální rizika, která k železářskému průmyslu patří. * Je to váš záměr vsázet na moderní technologie, jako je třeba plazma? Obor drahých kovů je velmi široký a jedna firma ho nemůže pojmout v celé šíři. Proto se specializujeme v oblasti recyklace, nebo spíše rafinace drahých kovů na ty oblasti, v nichž si myslíme, že můžeme být nejlepší, a kde vertikálně prohlubujeme naše znalosti. Z hlediska recyklace přikládáme plazmovému tavení velký důraz. Ostatně je plazmové tavení hodnoceno jako BAT (Best Available Technique) pro zpracování nízkoryzostních odpadů právě pro ty tři aspekty, které jsem jmenoval na začátku: ekonomiku, výtěžnost a environmentální benefit. * Kam se chystáte dál v oblasti recyklačních technologií? Máme záměr, o němž zatím nemůžu sdělit detaily, takže jen obecně. Jde o aplikaci na separaci drahých kovů z roztoků, která využívá velmi specifická činidla na bázi nanotechnologie. Dalo by se říci, že se jedná o malé nanoboty, zabudované do nosiče, které velmi specificky vybírají z roztoku jen ty molekuly, na něž jsou naprogramovány. Budou používány pro zpracování interních roztoků, které se vytvářejí pro chemické oddělení a čištění drahých kovů. Předpokládáme daleko vyšší výtěžnost, než umožňují dnes užívané technologie, a také maximální urychlení obrátky drahého kovu uvnitř procesu.
Hospodářské noviny: Zlato odkoupí i banka, prodat šperky je těžší 27. 11. 2012 František Mašek Náklad: 55 849 Alternativní investice ROZLOŽENÍ RIZIKA. Investory nadále přitahují zlato, diamanty a umělecké předměty, včetně šperků. Na podobné investici je sice možné vydělat, často ale slouží spíše k rozložení rizika v nejisté době. Zájem o netradiční služby luxusního charakteru a luxus roste. Řada investorů totiž předpokládá, že kvalita zůstane kvalitou, i kdyby čelila světová ekonomika vážným potížím. Ceny akcií výrobců luxusního zboží proto silně rostou, zájem je i o zlato, stříbro, šperky, diamanty a obrazy. Klienty privátních bank ale zajímají spíše jako zajištění proti riziku. „Nejbonitnější klienty Erste Private Banking a Erste Premier zajímá zlato i diamanty. Ty hlavně v podobě šperku,“ říká Jan Holinka z tiskového centra České spořitelny. Podle ředitele pobočky privátní Banky Gutmann Tomáše Končického výklady firem v Pařížské ulici ukazují, že jim krize většinou neuškodila a že zájem o luxus spíše stoupá. Cena výjimečných šperků může přitom vyrůst na několikanásobek kupní ceny. Je ale těžké zjistit jejich průměrný roční výnos. Zisk potěší, hlavní je ale rozložit riziko Kolik peněz má mít investor v podobných aktivech, záleží podle Končického na jeho cíli a ochotě riskovat. Při efektivním rozložení portfolia by měly alternativní investice činit asi 5–10 procent. „Bohatým klientům nejde a priori o zhodnocení, ale spíše o diverzifikaci majetku,“ dodává ředitel privátního bankovnictví ČSOB Martin Kosobud. Bohatí chtějí za své peníze kvalitu. Ve Francii se například dědí luxusní kabelky staré sto let. Roste i zájem o umělecké předměty. „Žádané je české umění z první poloviny 20. století. Klienty více zajímají i 60. léta a současné umění,“ říká Marina Votrubová z Art Bankingu UniCredit Bank. Jsou to ale jen vybraná díla a je těžké odhadnout další vývoj jejich cen. Investiční zlato je i pro menší investory Luxus bývá spojován s investicí do zlata. Jeho cena letos v dolarech vzrostla o několik procent. V Česku měla podle manažera linie investičních kovů společnosti Safina Libora Křapky začátkem roku troyská unce zlata (31,1 gramu) hodnotu asi 32 tisíc korun a nyní přesahuje 36 tisíc korun. Kvůli růstu kurzu koruny k dolaru tak stoupla zhruba o 11 procent. Safina letos prodala přes 500 kilogramů investičního zlata. Před Vánoci jsou to hlavně investiční slitky od jednoho gramu do jedné unce. Roste také zájem o stříbrné slitky a šperky. Od července lze koupit v 77 pobočkách České spořitelny zlaté slitky o váze 10, 50 a 100 gramů. Do poloviny listopadu banka prodala asi 53 kilogramů zlata za více než 60 milionů. Umožňuje i zpětný odkup zlata. ČSOB nabízí několik let zlaté švýcarské slitky vážící gram až kilogram od firmy LBMA, ale jen klientům privátních bankéřů. Zpětný odkup zatím podle mluvčí Pavly Hávové banka nenabízí. „Klienti kupují investiční zlato,“ říká mluvčí Komerční banky Monika Klucová. Banka ho nabízí tři roky, a to i jiným zájemcům než vlastním klientům v podobě zlatých cihliček s puncem či jako stogramový slitek. Minimální nákup činí kilogram. UniCredit prodává zlato a mince přes Českou mincovnu. „Je hlavně pro klienty privátních bankéřů, v říjnu a listopadu jsme ale zajišťovali zlato a zlaté slitky i pro méně majetné klienty,“ říká mluvčí UniCredit Bank ČR Petr Plocek. „Česká mincovna registruje před Vánoci růst poptávky po investičních slitcích do jedné troyské unce,“ uvedl marketingový manažer ČM Lukáš Jokl. Gramový slitek stojí asi 1500 korun. V říjnu mincovna zahájila on-line prodej zlata na serveru Aurum. Většina jejích klientů si pořizuje Zlaté konto a pravidelně tak mění úspory za zlaté slitky a mince. Pozor na méně kvalitní diamanty Stále populárnější jsou i diamanty. Podle spolumajitele firmy Optima Diamant Jaroslava Jiránka lze říci, že „poměrně pravidelně roste cena kvalitnějších diamantů o váze alespoň karát. Cena menších kamenů horší kvality spíše stagnuje“. Kvalita je dána hlavně
váhou, brusem, barvou a čistotou, ale i dalšími faktory. V certifikátu, který o diamantu informuje, je uvedeno téměř dvacet dat. Problémem jsou velké marže některých obchodníků. Jiránek varuje také před masivní reklamou, kterou někdo musí zaplatit, stejně jako prodej přes síť obchodníků. A před nezvykle velkými slevami. Klient by měl hledat dobrého prodejce s dlouhou historií a dobrým jménem. Podle šéfa představenstva Diamond Trade Center Miloše Mikolandy je třeba pamatovat na zisk při investici do diamantů už při jeho nákupu a snažit se dosáhnout co nejnižší ceny. Znamená to nekupovat diamanty přes dealery, kteří mají velkou provizi, ani v kamenných obchodech, ale u zpracovatelské firmy či u jejích přímých prodejců. Zde je, jak uvádí Mikolanda, možné dosáhnout výrazných slev proti ceně diamantových burz. V řadě zemí se u diamantů platí DPH, v Česku 20 procent. Tento problém lze eliminovat tím, že klient využije pobočky diamantových burz v centrech, jako jsou Hongkong a Dubaj, kde DPH neexistuje. Podstatné je přitom investovat do kvalitních diamantů a zejména prodávat je po dostatečně dlouhé době, kdy cena diamantu vyváží náklady, které jsou s jejich držením spojeny. Diamanty je možné prodat třeba na diamantové burze v Antverpách, k tomu je ale potřeba využít služeb obchodníka s licencí. Někteří prodejci nabízejí zpětný odkup diamantů, ovšem se ztrátou pro prodávajícího.
Forbes: DRAHÉ KOVY Jak na nich vydělat víc než ostatní 1. 11. 2012 Jiří Nádoba Náklad: 18 000 Na zlatě umí zbohatnout kdekdo, ale Tomáš Plachý a jeho společníci z něj dokážou vydolovat něco navíc. Česká firma Safina zabodovala v Evropě i v Číně a teď staví továrnu v Americe. Za vraty jedné z výrobních hal stojí plechové barely se sypkou hmotou, připomínající něco jako špinavý písek ze stavby. Rozhodně necennou surovinu, která by měla za chvíli skončit v unikátním reaktoru poháněném vesmírnou technologií NASA a vyplavit ze sebe žhavé ušlechtilé stříbro. Přesně to se ale s rozemletým práškem z použitých katalyzátorů stane. Vítejte na začátku potravního řetězce firmy Safina, která má za sebou delší historii než mladoboleslavská Škodovka a pořekadlo o „zlatých českých ručičkách“ tu platí takřka doslova. Tady, na dohled od paneláků pražského Jižního Města, stojí živoucí důkaz, že český průmysl může být i v dnešním světě pojem. Zjednodušeně řečeno, Safina se zabývá tím, že z nejrůznějších odpadů doluje drahé kovy - a vyrábí z nich ještě dražší produkty. Rozhodující slovo tu mají Češi, firma ale působí na několika kontinentech. Kromě centrály ve Vestci u Prahy vyrábí i v Číně, a co je novinka, příští rok otevře novou rafinerii v americkém Houstonu. Ale popořádku… Nekonečný cyklus Historie firmy sahá až do roku 1860, kdy se Němec Georg Adam Scheid přiženil do rodiny vídeňského klenotníka Michaela Markowitsche. Jeho dílnu časem převzal, a aby měl větší kontrolu nad kvalitou a cenou vstupů, nechal ve Vídni postavit rafinerii na zpracování zlatých a stříbrných slitin a odpadů, ze kterých znovuzískával ryzí kov. Svůj druhý podnik firma postavila v roce 1920 v Česku. Před válkou se tu z odpadů získávaly polotovary pro klenotníky nebo dentisty, po válce byla továrna znárodněna, přejmenována na národní podnik Safina a časem přetvořena v prominentní centrum pro nejrůznější využití drahých kovů od hutnictví přes elektrotechniku až po součástky pro sovětský raketoplán Buran. Po kuponové privatizaci a sérii prodejů skončila tehdy ztrátová a zadlužená Safina v roce 2000 v rukou současných majitelů. Její dnešní šéf a spolumajitel Tomáš Plachý (na snímku) se krátce předtím vrátil z USA. Impulz ke koupi Safiny ale přišel od jeho otce, který znal firmu ze svého působení ve firmách Chemoprojekt a Technoexport. V uplynulé dekádě ovládl kromě Safiny i oba tyto podniky a
postavil ziskovou skupinu, kterou dnes zastřešuje švýcarská firma Petofin. V ní mají Tomáš Plachý starší a mladší rozhodující podíl. Ten dnes představuje jmění v řádu miliard korun - jen loni skupina měla provozní zisk 410 milionů při tržbách 6,5 miliardy a letošní plán je čísla udržet či mírně zvýšit. Největší obrat dodnes vzniká tam, kde klenotník Scheid před 125 lety začal. Samotná Safina loni utržila 4,3 miliardy, z toho polovina pochází z recyklace. Oproti Rakousku-Uhersku se však leccos změnilo a nejde už jen o zpracování zlatých a stříbrných slitin, ale o nejrůznější použití chemikálií, elektroodpadu, baterií nebo použitých průmyslových katalyzátorů na bázi stříbra, platinových kovů, mědi nebo niklu. Ročně firma zrecykluje přes 100 tun drahých kovů, z toho část v novém provozu, o kterém byla řeč už na začátku. Reaktor a celá související technologie plazmového tavení stála přes 100 milionů korun a je jediným zařízením svého druhu ve střední Evropě. Její srdce - plazmový generátor - původně vzniklo jako pohon pro motory korigující dráhu amerických vesmírných družic. Teď při teplotách kolem 2500 stupňů Celsia taví směsi, pro něž dřív nebylo využití, přičemž zplodiny slouží zpětně jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla. Podobných investic bude podle Plachého přibývat, protože byznys kolem recyklace stoupá. „Průmyslová spotřeba drahých kovů neustále roste,“ říká ředitel Plachý a obrací pozornost k druhé polovině byznysu - tedy k tomu, co ze zpracovaných odpadů a materiálů vyrábí. A k tomu, jak náramně do sebe recyklace a výroba zapadají. „Většina průmyslových podniků svoje výrobky kompletuje z cizích součástek. My jsme ale výjimeční tím, že součástky tvoříme sami od úplného začátku a použité výrobky pak zpětně přijímáme k recyklaci. Čili u nás jde o nikdy nekončící proces, něco jako koloběh života v přírodě,“ říká Plachý, vzděláním finančník, povahou velký pedant, jinak rekreační vytrvalostní běžec, který má za sebou Pražský mezinárodní maraton v obstojném čtyřhodinovém čase. Od airbagů k chemoterapii V Safině se dnes pracuje s více než dvěma desítkami kovů a jejich slitin, tedy nejen se zlatem, stříbrem nebo platinou, ale i s titanem, niklem, zinkem či mědí a okrajově též s vzácnými prvky, jako je yttrium nebo europium. Firma také zkoumá postupy, jak se pustit do zpracování lithia, které je v průmyslu považováno za kov budoucnosti. Vedle klasického zboží, jako jsou dentální materiály a klenotnické polotovary, má Safi na v sortimentu výrobky, o jejichž existenci laik vůbec nemá ponětí. Například takzvané termočlánky, určené k měření extrémně vysokých teplot v hutnictví, sklářství nebo leteckém průmyslu, jejichž základem jsou tenké platinové dráty o průměru menším než lidský vlas a délce několika kilometrů. Dalším poměrně neznámým artiklem jsou takzvané targety, obří válce nastříkané stříbrem, které se používají ve sklárnách kvůli vylepšování termoizolačních a jiných vlastností plochých stavebních skel. Právě targety jsou podle Plachého dobrým příkladem výrobku, na kterém je „koloběh života" jasně vidět. Poté, co se nastříkané stříbro ve sklárně spotřebuje, putují targety zpět do Safi ny a začíná nové kolo, kdy se na targety nanáší další vrstva stříbra z místní rafinerie. V sortimentu Safi ny jsou i nejrůznější elektrotechnické součástky, chemikálie nebo komponenty pro rozbušky automobilových airbagů. Ve všech případech Plachý zdůrazňuje, že cílem je najít pro drahé kovy využití „s co největší přidanou hodnotou a hloubkou výroby". I proto skupina před osmi lety koupila českou farmaceutickou firmu VUAB Pharma, kde vznikají mimo jiné léky proti rakovině na bázi platiny. Mezi zákazníky VUAB Pharma v této oblasti patří nejznámější světové značky jako Pfi zer nebo Glaxo. Zlato jako investice Zvláštní kapitolou je dnes pro Safi nu takzvané investiční zlato a způsoby, jak nabídnout drahé kovy coby prostředek k uložení úspor. Safina kvůli tomu spolupracuje se švýcarskou ražebnou Pamp, kam mj. dodává ryzí zlato jako surovinu a v Česku pak prodává její certifikované slitky (pro zajímavost, kilogramový slitek stojí 1 122 066 korun bez DPH; investiční zlato je podle zákona od daně osvobozeno). Sázka na tuto oblast se Safi ně vyplatila. Za první pololetí utržila z prodeje investičního zlata 350 milionů korun a profiluje se jako jeho největší tuzemský prodejce. Podle Tomáše Plachého není důvod se bát, že by zlato bylo pro investory jen přechodnou módou.
Jeho důvody znějí možná trochu staromódně, ale podle selského rozumu přesvědčivě. „Čím dál víc žijeme v jakémsi virtuálním finančním světě, který se ale jednou bude muset ke skutečným hodnotám vrátit. To znamená, že chci-li za něco zaplatit, měl bych mít ve finále v ruce něco, na co si lze sáhnout. Tím nechci říci, že nedávný boom cen zlata musí pokračovat, ale současně si nemyslím, že zájem o drahé kovy je jen nějaká módní vlna, která odezní. Vše ale bude samozřejmě též záležet na chování centrálních bank a inflačním očekávání v nadcházejícím období." S investičním zlatem se Safina prosadila i v Číně, kde drží 40procentní podíl ve společném podniku Guoda-Safina. Tato rafinerie je zároveň členem šanghajské zlaté burzy, a tak zlaté slitky nejen vyrábí, ale i prodává pod vlastní značkou. Majoritním podílníkem je čínská polostátní společnost Guoda, která je pro rafinerii současně jedním z mnoha dodavatelů zlatých a stříbrných rud. Novinkou, o které se zatím nikde nemluvilo, je další chystaný společný podnik v americkém Houstonu s názvem Safina SepraMet. Safina už dnes své výrobky do USA dodává, nově se ale pustí také do zpracovávání platinových kovů v nové vlastní rafinerii, která bude pod kontrolou společného podniku ovládaného z padesáti procent Safi nou a z padesáti procent americkou společností IBC. „Oficiální spuštění výroby plánujeme v druhém kvartálu příštího roku," uvedl Tomáš Plachý. Na cizích trzích Safi ně pomáhá skutečnost, že je oficiálně součástí švýcarské skupiny. Petofin je coby mateřská společnost registrován už přes deset let v Curychu a jedním z důvodů je právě image vůči novým zákazníkům. „V USA mnozí lidé Českou republiku vůbec neznají nebo ji mají spojenou s určitou romantikou, a má-li dojít na byznys, vzniká problém. Švýcarsko pomáhá otvírat dveře poněkud lépe," říká šéf Safi ny. Curyšská adresa ale podle něho nic nemění na tom, že veškerá zásadní rozhodnutí se tvoří v Česku, kde se firma cítí doma. „Máme tu takříkajíc komíny, platíme tu daně, všechno je řízeno odsud. Rozhodně se nikam nechystáme," dodává Plachý.
BusinessInfo.cz: Informace ze sklářského veletrhu GLASSTEC 2012 v Německu 8. 11. 2012 Ve dnech od 23. do 26. října 2012 se v německém Düsseldorfu uskutečnil další ročník veletrhu GLASSTEC, který je předním mezinárodním odborným veletrhem ve sklářství. Mezi priority veletrhu patřila výroba a zpracování skla včetně produkční techniky, měřící, řídící a regulační technika sklářských strojů, použití skla ve stavebnictví, displejové sklo, laserová technika a využití skla v automobilovém průmyslu. Mottem letošního veletrhu bylo „inovativní sklo“, v jeho rámci se návštěvníkům představila řada kreativních a progresivních exponátů zejména v oboru stavebnictví, např. bezrámová skleněná okna, ohýbané skleněné stavební prvky, fotovoltaické prvky integrované do konstrukce budovy či velkoformátové skleněné stavební díly. Akce se zúčastnilo 1 162 vystavovatelů (o 112 méně než v r. 2010), kteří přilákali 43 000 odborných návštěvníků z oblasti strojírenství, výroby a zpracování skla, řemesel, architektury a v neposlední řadě i solární energie, přičemž polovina návštěvníků přijela ze zahraničí. Přes 90 % návštěvníku pozitivně hodnotilo kvalitu obchodu a dosažení svých cílů na veletrhu a víc než 50 % z nich pak označilo budoucí ekonomické klima v sektoru jako pozitivní. Veletrhu se zúčastnilo celkem 17 českých firem: Bohemia Machine s.r.o., Dias Turnov, s.r.o., FlammaTec, s.r.o., FOR G, s.r.o., Glass Service Inc., LAMIFLEX-EU s.r.o., MIJA-THERM, s.r.o., Polpur spol. s.r.o., Resim, s.r.o., SAFINA, a.s., SKLOPAN LIBEREC, a.s., Sklostroj Turnov CZ s.r.o., SPL Recycling a.s., SPL TOOLS s.r.o., SULAK Glass Working Machinery, Teplotechna-Prima, s.r.o. a VSS, s.r.o. Jejich účast byla podpořena agenturou CzechTrade a Hospodářskou komorou ČR v rámci projektu „Společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí v období 2009–2012“. Hojná účast českých vystavovatelů, kteří zastupují tradiční i moderní odvětí oboru, ukazuje, že české sklářství se stále těší vysoké mezinárodní reputaci a je konkurenceschopné. Současně s veletrhem GLASSTEC proběhl druhý ročník veletrhu Solarpeq-International, který se specializuje na fotovoltaiku. Kombinace obou veletrhů se již při minulém ročníku v roce 2010 velmi osvědčila a vzbudila značný zájem odborné veřejnosti. Na okraji veletrhu se uskutečnila konference „Solar meets Glas“, zaměřená na výrobní techniky pro krystalickou a tenkovrstvou fotovoltaiku. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/informace-ze-sklarskeho-veletrhu-glasstec-2012-v-nemecku25004.html
Stylish.cz: Originální vánoční dárek: unikátní šperk z ryzího stříbra 20. 11. 2012 Společnost SAFINA, a.s., lídr v oblasti komplexního zpracování a recyklace produktů s obsahem drahých a neželezných kovů ve střední a východní Evropě, připravila ve spolupráci s prestižní švýcarskou rafinérií PAMP speciální edici stříbrných šperků Icons. Unikátní šperk má podobu dekorativní cihličky investičního stříbra obdélníkového tvaru s přírodním motivem a ozdobnou hedvábnou stužkou. Originální ražba hadí či krokodýlí kůže, zebry, leoparda, rejnoka, dále leknínů, růží, orchideje, javorových listů, břízy nebo sněhovým vloček a oblázků vhodně dotváří styl každé ženy nebo muže. Spodní strana šperku je opatřena certifikátem švýcarské rafinérie PAMP s puncem pravosti, který je důkazem jeho skutečné hodnoty a podtrhuje jedinečnost nabídky na českém trhu. Šperk je k dispozici v ryzím stříbře o hmotnosti 10 g v prodejnách společnosti SAFINA, a.s. za cenu 990 Kč.
http://www.stylish.cz/vanoce/282-originalni-vanocni-darek-unikatni-sperk-ktery-je-zaroveninvesticnim-stribrem Podobný článek byl uveřejněn na facebookové stránkce časopis Burda.
