MATERI[LNÍ ZABEZPEČENÍ TURISTŮ ADRENALINOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU

Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita v Brně Provozně ekonomick{ fakulta

MATERI[LNÍ ZABEZPEČENÍ TURISTŮ ADRENALINOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU BAKAL[ŘSK[ PR[CE

Vedoucí pr{ce: Ing. Kl{ra Mrkosov{

Veronika Mach{lkov{

Brno 2011

R{da bych touto cestou poděkovala Ing. Kl{ře Mrkosové, vedoucí bakal{řské pr{ce, za odborné a odpovědné vedení, cenné rady a připomínky, které jsem mohla využít při zpracov{ní této pr{ce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakal{řkou pr{ci vypracovala samostatně a za použití veškerých podkladů a zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 9. května 2011

Abstrakt Mach{lkov{, V. Materi{lní zabezpečení turistů adrenalinového cestovního ruchu. Bakal{řsk{ pr{ce. Brno: Mendelova univerzita, 2011. Tato bakal{řsk{ pr{ce se zabýv{ zpracov{ním problematiky adrenalinové turistiky a materi{lního zabezpečení potřebného pro účast na vybraných adrenalinových aktivit{ch. Vypracov{ním marketingového průzkumu jsou zjištěny n{zory respondentů na provozov{ní adrenalinových sportů v České republice a přibližných ročních finančních n{kladech za sportovní oblečení a outdoorovou výbavu. D{le je provedena kalkulace n{kladů turistického vybavení pro jednotlivé vybrané adrenalinové sporty. Klíčov{ slova cestovní ruch, dobrodužn{ turistika, adrenalinové sporty, turistické vybavení, marketingový průzkum

Abstract Mach{lkov{, V. Financial security of tourists in the adventure tourism. Bachelor thesis. Brno: The Mendel University, 2011. This bachelor thesis deals with processing of an adventure tourism problem and financial security needed to participation in selected adventure activities. Elaboration marketing researches are identified respondents’ views on the pursuit of extreme sports in the Czech Republic and the approximate annual financial cost of sports clothing and outdoor equipment. Next is made a cost calculation of the tourist facilities at selected individual extreme sports. Keywords tourism, adventure tourism, extreme sports, tourist facilities, marketing research

Obsah

5

OBSAH 1

ÚVOD A CÍL PR[CE ............................................................................................ 9 1.1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY .................................................................................. 9

1.2

CÍL PR[CE ........................................................................................................... 9

2

METODIKA .......................................................................................................... 11

3

TEORETICK[ VÝCHODISKA ........................................................................ 13

4

3.1

CESTOVNÍ RUCH ............................................................................................... 13

3.2

VOLNÝ ČAS ....................................................................................................... 13

3.3

FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ........................................................................... 14

3.3.1

Dobrodružný cestovní ruch ................................................................ 15

3.3.2

Adventure Travel Trade Association ................................................ 16

3.3.3

Tourism Review.................................................................................... 17

3.4

10 PILÍŘŮ KONKURENCESCHOPNOSTI NA TRHU............................................... 17

3.5

CESTOVNÍ RUCH JAKO SLUŽBA......................................................................... 18

3.5.1

Kategorie služeb ................................................................................... 18

3.5.2

Vlastnosti služeb ................................................................................... 19

3.5.3

Specifika služeb cestovního ruchu ..................................................... 20

3.6

VELETRHY A VÝSTAVY ...................................................................................... 21

3.7

ADRENALINOVÉ SPORTY .................................................................................. 22

3.7.1

Snowboarding ....................................................................................... 23

3.7.2

Snowkiting............................................................................................. 24

3.7.3

Windsurfing .......................................................................................... 25

3.7.4

Kitesurfing ............................................................................................. 26

3.7.5

MTB (Mountain bike)........................................................................... 27

VLASTNÍ PR[CE ................................................................................................ 29 4.1

TOP 8 ROZVOJOVÝCH ZEMÍ S ADRENALINOVOU TURISTIKOU ......................... 29

6

Obsah

4.2

MEZIN[RODNÍ VELETRH VYBAVENÍ PRO OUTDOOROVÉ SPORTY..................... 29

4.3

VÝSLEDKY A POROVN[NÍ PROVEDENÝCH VÝZKUMŮ ...................................... 31

4.4

KALKULACE N[KLADŮ PRO ADRENALINOVÉ SPORTY ..................................... 48

4.4.1

Povinn{ outdoorov{ výbava na snowboarding ............................... 48

4.4.2

Povinn{ outdoorov{ výbava na snowkiting ..................................... 51

4.4.3

Povinn{ outdoorov{ výbava na kiteboarding .................................. 53

4.4.4

Povinn{ outdoorov{ výbava na windsurfing ................................... 55

4.4.5

Povinn{ outdoorov{ výbava na MTBike ........................................... 57

5

DISKUZE ............................................................................................................... 60

6

Z[VĚR.................................................................................................................... 62

ZDROJE ......................................................................................................................... 65 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 69

Seznam obr{zků a tabulek

7

Seznam obr{zků Obr. 1: Kategorie služeb .............................................................................................. 19 Obr. 2: Top 8 Developing Countries ......................................................................... 29 Obr. 3: Pohlaví respondentů....................................................................................... 32 Obr. 4: Věkové skupiny respondentů ....................................................................... 32 Obr. 5: Nejvýše dosažené vzděl{ní respondentů .................................................... 33 Obr. 6: Počet sportujících respondentů) ................................................................... 33 Obr. 7: Sportovní aktivity vykonané roku 2009 (v %) ............................................ 35 Obr. 8: Provozované sporty respondentů ................................................................ 35 Obr. 9: Nejčastěji vyzkoušené adrenalinové aktivity ............................................. 36 Obr. 10: Adrenalinové aktivity, o které by měli respondenti z{jem .................... 37 Obr. 11: Preferovan{ forma výuky dle respondentů .............................................. 38 Obr. 12: Top českých výrobců outdoorového oblečení dle respondentů ............ 39 Obr. 13: Nejzn{mější světové značky na českém trhu dle respondentů.............. 40 Obr. 14: N{kup sportovního oblečení dle respondentů ......................................... 41 Obr. 15: Pl{novaný n{kup sportovního oblečení a výbavy ................................... 42 Obr. 16: Roční investice respondentů do sportovního oblečení ........................... 43 Obr. 17: Roční investice respondentů do outdoorové výbavy .............................. 44 Obr. 18: Průměrn{ útrata za sportovní oblečení nebo výbavu ............................. 45 Obr. 19: Ukazatelé ovlivňující n{kupní chov{ní spotřebitelů ............................... 46 Obr. 20: Přírodní potenci{l ČR na provozov{ní adrenalinových sportů ............. 48

8

Seznam obr{zků a tabulek

Seznam tabulek Tab. č. 1: Typy ot{zek u marketingového výzkumu ............................................... 11 Tab. č. 2: Veletrhy jako n{stroj dosažení marketingových cílů ............................. 21 Tab. č. 3: Produkty mezin{rodního veletrhu S1....................................................... 30 Tab. č. 4: Měsíční investice do sportovních aktivit respondentů .......................... 34 Tab. č. 5: Povinn{ výbava na snowboarding Zezula ............................................... 49 Tab. č. 6: Povinn{ výbava na snowboarding Ar Sport............................................ 50 Tab. č. 7: Povinn{ výbava na snowkiting Brno ........................................................ 51 Tab. č. 8: Povinn{ výbava na snowkiting Kroměříž ................................................ 52 Tab. č. 9: Povinn{ výbava na kiteboarding Brno ..................................................... 54 Tab. č. 10: Povinn{ výbava na kiteboarding Praha ................................................. 55 Tab. č. 11: Povinn{ výbava na windsurfing Praha .................................................. 56 Tab. č. 12: Povinn{ výbava na windsurfing Praha .................................................. 57 Tab. č. 13: Povinn{ výbava na MTBike Author........................................................ 58 Tab. č. 14: Povinn{ výbava na MTBike Specialized ................................................ 59 Tab. č. 15: Celkový přehled n{kladů za jednotlivé sporty ..................................... 64

Úvod a cíl pr{ce

9

1 Úvod a cíl pr{ce 1.1 Úvod do problematiky Pod pojmem adrenalinové neboli extrémní sporty se rozumí především netradiční sportovní aktivity spojené s vyšším rizikem nebezpečí, které obvykle v sobě zahrnují rychlost a fyzickou n{mahu sportovního nadšence. Tyto sportovní činnosti jsou doprov{zené nejen prvkem napětí, strachu a vzrušení, ale i zvýšením hladiny adrenalinu v krvi spolu s další l{tkou zvanou endorfin. J{drem extrémních sportů je využití gravitace, lidské vynalézavosti a technického pokroku. Dalším důležitým důvodem, proč extrémní sporty vznikly, se stal pokrok v technologii a zdokonalov{ní ve výrobě povinné sportovní výbavy, kter{ je nedílnou souč{stí každé adrenalinové aktivity. Je obtížné určit přesný termín vzniku extrémních sportů. Hlavním důvodem byly různé typy adrenalinových sportů, které se ve světě vyskytovaly a zn{mými se staly, až když je zpopularizovala někter{ ze zn{mých osobností. Hlavním cílem extrémních sportů bylo získ{ní popularity, propagace a podpory na komerční úrovni. Toho všeho bylo dosaženo až v pozdním 20. století prostřednictvím televizního programu X Games a nové marketingové strategie, kter{ zdůrazňovala fakt, že se jedn{ jen o nový druh sportu. V r{mci neust{lého vývoje sportovních aktivit patří také vývoj povinné sportovní výbavy, bez které se adrenalinoví nadšenci již neobejdou. Z hlediska technického pokroku jsou kladeny vyšší požadavky na výrobu sportovní výstroje. Hlavní cíl je výběr kvalitního materi{lu a bezpečnost klienta při provozov{ní vybrané aktivity. Celosvětové rozšíření je připisov{no především médiím, kter{ jsou zodpovědn{ za získ{ní pozornosti tohoto sportovního využití. Tyto sporty se mohou časem proměnit v masovou z{ležitost, o čemž svědčí snowboarding, který byl v roce 2002 zařazen do programu olympijských her.

1.2 Cíl pr{ce Na z{kladě zjištěných informací bude zhodnocena situace nabídky firem, které prod{vají sportovní vybavení na českém trhu, v z{vislosti na popt{vce jednotlivých segmentů v této oblasti. Dílčím cílem bakal{řské pr{ce bude zpracov{ní problematiky adrenalinového cestovního ruchu a materi{lního zabezpečení turistů, které je potřebné pro účast na adrenalinových aktivit{ch.

10

Úvod a cíl pr{ce

D{le bude provedena kalkulace n{kladů povinného outdoorového vybavení, a to jak pro jednoho turistu, tak i dle jednotlivých typů extrémních sportů. Cílem mého výzkumu ve vlastní pr{ci budou zjištěny postoje respondentů k adrenalinovým aktivit{m, jejich n{zory na provozov{ní adrenalinových sportů v České republice, ochotu investovat do povinného vybavení a v jaké výši, důvěru ke kvalitě výrobku nebo značce. Z{věrem budou porovn{ny informace poskytnuté agenturou Ipsos Tambor na brněnských veletrzích za rok 2009 s výsledky mého dotazníkového šetření a zhodnocen celkový výzkum.

Metodika

11

2 Metodika Z{kladním pilířem této pr{ce je zpracov{ní materi{lního zabezpečení turisty při adrenalinových aktivit{ch v z{vislosti popt{vky a nabídky na českém trhu. Pro zpracov{ní teoretických podkladů je vych{zeno z odborné literatury. Další potřebné informace, které jsou důležité pro stanovení spr{vné kalkulace, jsou zdroje dostupné na internetu, díky kterým je možné provézt zhodnocení situace v České republice. Největší pozornost je věnov{na především na současnou nabídku od prodejců na českém trhu. Doplňující informace o produktech a o cen{ch jsou čerp{ny z webových str{nek specializovaných prodejců v České republice. Ve své bakal{řské pr{ci vych{zím především z prim{rních dat popisného výzkumu, kter{ jsem získala od respondentů prostřednictvím dotazníkové akce. Použila jsem techniku dotazov{ní na internetu (online research), kter{ dnes patří mezi nejrychleji rostoucí metodu výzkumu. Na serveru Rela, který vyvíjí studenti MENDELU v Brně, jsem umístila samovyplňovací dotazník na téma související s mojí bakal{řskou prací. Respondenti byli také zv{ni k vyplnění dotazníku pomocí elektronické pošty a soci{lních sítí (Facebook a Twitter). Při volbě ot{zek u dotazníku jsem preferovala formu uzavřených ot{zek, které obsahují všechny možné varianty odpovědí a umožnili respondentovi, aby si zvolil jednu z nabízených možností. Tab. č. 1: Typy ot{zek u marketingového výzkumu

Dichotomické

Ot{zky nabízející dvě možné odpovědi

Šk{ly důležitosti

Ot{zka nabízející

Multiple choice výběr ze třech (mnohovýběrové) a více odpovědí

Likertova šk{la

Šk{ly hodnotící

Prohl{šení, ke kterému respondent uvede míru souhlasu či nesouhlasu

Zdroj: Kotler, Wong, Saunders, Armstrong, 2007

Stupnice, kter{ ud{v{ důležitost určité vlastnosti od „nedůležitý“ po „velmi důležitý“ Stupnice hodnotící určité vlastnosti od „špatné“ po „vynikající“

12

Metodika

Dotazník obsahoval 36 ot{zek, které jsem formulovala tak, aby byly pro všechny dotazované srozumitelné. Celý soubor ot{zek jsem konzultovala se svojí vedoucí bakal{řské pr{ce, abych předešla možnému výskytu komplikací při vyhodnocení odpovědí. Celkový počet vyplněných dotazníků, který jsem mohla použít a zpracovat ve své pr{ci, dosahoval výši 206 dotazovaných. Nejčetnější skupina respondentů byla složena ze studentů ve věku 21-30 let s nejvýše dosaženým vzděl{ním - středoškolské s maturitou. Druhou nejpočetnější skupinou byli dotazovaní s vysokoškolským titulem, taktéž ve stejném věkovém rozmezí. Svými odpověďmi mi respondenti poskytli informace týkající se především jejich n{kladů na sportovní oblečení, povinnou sportovní výbavu a jejich n{zor na provozov{ní adrenalinových aktivit v České republice. Při zpracov{ní zjištěných informací jsem provedla grafické zn{zornění odpovědí respondentů použitím programového n{stroje Microsoft Excel. Zhodnotila jsem jejich celkový postoj k sportovním aktivit{m a k adrenalinovému cestovnímu ruchu, včetně finančních n{kladů na sportovní činnosti. Získané informace jsem poté porovnala s výsledky exkluzivního průzkumu spotřebního a n{kupního chov{ní v oblasti sportovního vybavení a oblečení od agentury Ipsos Tambor na mezin{rodním veletrhu S1, který se konal v lednu 2010. Důvodem porovn{ní informací bylo určit, zda se naše výsledky v jednotlivých případech shodovaly, i přes rozdílný počet získaných respondentů. D{le jsem vypracovala kalkulaci n{kladů na povinnou výbavu pro jednoho turistu dle typu zvolené adrenalinové turistiky. Získané výsledky byly zpracov{ny pomocí softwarového n{stroje Microsoft Excel, kde jsou pro lepší přehled zn{zorněny v tabulk{ch. Bakal{řsk{ pr{ce je ukončena diskuzí, z{věrečným shrnutím nejdůležitějších poznatků celé pr{ce a přílohami s doplňkovým materi{lem ve formě uk{zky jednotlivých dílčích řešení.

Teoretick{ východiska

13

3 Teoretick{ východiska 3.1 Cestovní ruch Jednu jedinou všeobecnou a konkrétní definici pojmu „cestovní ruch“ nelze v odborné literatuře nalézt, protože existuje mnoho podobných definic vych{zejících z podstatných znaků charakterizující vše, co souvisí s cestovním ruchem. Za mezník v definov{ní cestovního ruchu i pro jeho statistické sledov{ní lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) konanou v Ottavě v roce 1991. WTO definuje pojem cestovní ruch jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště), a to na dobu kratší, než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykon{v{ní výdělečné činnosti v navštíveném místě“. (Palatkov{, 2006) Naopak dle AIEST (Mezin{rodní sdružení expertů cestovního ruchu) se jedn{ o souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestov{ní nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstn{ní. (Ryglov{, 2009) MORRISON (1995) vystihuje pojem cestovního ruchu jako „souč{st odvětví pohostinských služeb, přičemž pohostinství je charakterizov{no jako souhrn ubytovacích služeb a stravovacích služeb v cestovním ruchu“. Například F. W. OGILVIE ch{pe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“. Tato ekonomicky laděn{ definice považuje cestovní ruch za souč{st spotřeby obyvatelstva doprov{zený přesunem kupních fondů do míst cestovního ruchu. (Mal{, 1999)

3.2 Volný čas Volný čas podle JAKUBÍKOVÉ (2009) je „č{st mimopracovní doby, v níž člen společnosti nevykon{v{ ž{dnou nutnou činnost a kterou podle vlastního rozhodnutí využív{ pro oddech, rozvoj osobnosti a pro různé formy z{jmové činnosti“. Odlišn{ interpretace pojmu podle Collina, je volný čas „časem, kdy můžete dělat, co chcete“. Tentýž autor definoval odvětví služeb pro využití volného času jako „firmy poskytující zboží a služby využívané lidmi během jejich volného

14


času.“ Řadili bychom zde dovolené, kina, divadla, z{bavné parky a mnohé další. (Horner, Swarbrooke, 2003)

3.3 Formy cestovního ruchu V odborné literatuře najdeme různé kritéria systematiky cestovního ruchu. Rozdělení forem cestovního ruchu dělíme na z{kladní, shodující se s rozdělením prim{rních potřeb, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu, a specifické, které uspokojují potřeby rozdílných spotřebitelských segmentů. Společně s rozvojem společnosti jsou st{le rozmanitější s rozšiřující se nabídkou forem cestovního ruchu. (P{skov{, Zelenka, 2002)

Z{kladní cestovní ruch podle Ryglové (2009):  Rekreační – přispív{ k regeneraci a reprodukci fyzických a duševních sil člověka. Realizuje se ve vhodném rekreačním prostředí (vody, lesy, hory). Specifickým podtypem v českém prostředí je chataření a chalupaření. Nejrozšířenější forma v r{mci celého cestovního ruchu.  Kulturně pozn{vací – jedn{ se o zvyšov{ní kulturní a odborné úrovně lidí, kdy jsou cílem pam{tky, festivaly, výstavy a další akce. V praxi býv{ často spojov{na s rekreační formou, patří sem i studijní cesty a st{že. Jednou z největších deviz naší země je bohat{ kulturní, historick{ a architektonick{ tradice českého n{roda.  Sportovně turistický – využív{ z{jmu lidí o aktivní odpočinek, aktivní účast na sportovních činnostech (plav{ní, turistika, lyžov{ní, cyklistika<). Obsahem může být i organizov{ní pasivní účasti na sportovních akcích.  Léčebný a l{zeňský – využív{ přírodní léčivé zdroje a je zaměřen na léčbu, prevenci, relaxaci, celkovou obnovu fyzických a duševních sil jednotlivce. Řadíme sem zejména pobyt u moří s oček{vaným účinkem slunce a slané vody na kožní onemocnění.

Specifický cestovní ruch podle Ryglové (2009):  Z{bavní a atrakční – vybudov{n zpravidla tam, kde nejsou vhodné přírodní podmínky pro ostatní formy cestovního ruchu. Jedn{ se o různé megaatrakce, světové výstavy, n{rodní výstavy, prostorov{ kina a mnohé další, např. Pratr, Vid{mpark, Trivoli, Disneyland, La Villette či Legoland.  Gurm{nský – pozn{v{ní jídel a n{pojů v cizích zemích a krajích. V České republice jsou typickým gurm{nským cestovním ruchem vepřové a zvěřinové hody, vinobraní.


15

 Kongresový – n{vštěvy konferencí, sympozií, kongresů. Místo kon{ní musí poskytovat dostatečné kapacitní z{zemí ubytovací, stravovací i kulturní a musí také mít určitou estetickou úroveň.  Incentivní – neboli motivační pobídkový (za odměnu) cestovní ruch.  Městský – kon{ se většinou v městském prostředí a zpravidla se prolín{ s ostatními formami cestovního ruchu.  Venkovský – n{plní je pobyt a aktivity spojené s přírodou a venkovským prostředím. To zvyšuje příjem prostředků pro venkov a to i v době mimo zemědělskou sezónu. Úspěch vyžaduje udržov{ní a zvyšov{ní atraktivnosti venkovského prostředí a jeho okolí. Mezi další doplňkové formy cestovního ruchu podle autora VYSTOUPILA a kol. (2007) řadíme cestovní ruch při vodních ploch{ch, hobby turismus, cykloturistika, lovecký cestovní ruch, veletržní a s{zkový cestovní ruch.

3.3.1

Dobrodružný cestovní ruch

V současnosti existuje několik definic, ale zatím není ž{dn{, kter{ by s přesností charakterizovala, co znamen{ adrenalinov{ turistika ve skutečnosti. Přev{žně je spojena s adrenalinovými sporty, jako je např.:  paragliding  base jumping (skoky z vysokých budov, mostů, vysílacích věží a kolmých skal)  sky diving (akrobatické prvky při parašutismu)  bungee jumping (sk{k{ní na pružném gumovém lanu zpravidla z mostu nebo z jeř{bu)  vysokohorsk{ turistika  horolezectví  canyoning (prostupov{ní horských říček, řek a potoků po proudu)  rafting  pot{pění  windsurfing  plachtění  cyklistika v n{ročných terénech  snowboarding mimo sjezdovku

16


 snowkiting (jízda za drakem na snowboardu)  kiteboarding (jízda za drakem na surfu)  lanov{ centra  speleologie apod. V současnosti patří dobrodružný cestovní ruch k nejrychleji se rozvíjejícímu doplňkovému segmentu v cestovním ruchu. Existuje měkk{ a tvrd{ dobrodružn{ turistika, odlišující se fyzickou n{ročností. (Ryglov{, 2009) Tvrdou dobrodružnou turistiku můžeme rozdělit na dvě č{sti, a to na aktivní a pasivní. Výstup na Mt. Everest, rafting po Hadí řece nebo absolvov{ní arm{dních kurzů přežití řadíme především mezi aktivní činnosti. Naopak skoky z mostů, z letadla nebo pokusy o lidský katapult jsou pasivní formou dobrodužné turistiky, protože úroveň potřebných znalostí a dovedností je mnohem nižší, než u aktivní turistiky. Obvykle se zde vyžaduje jen překon{ní přirozeného pudu sebez{chovy. (Lubbe, 2003) Druhým typem je měkk{ dobrodružn{ turistika (Soft Adventure Tourism). Zahrnují se sem aktivity fyzicky méně n{ročné, při nichž se zpravidla adrenalin uvolňuje o mnoho méně než při tvrdých aktivit{ch. Měkk{ dobrodružn{ turistika často obsahuje vzděl{vací, ekologické nebo kulturní exkurze s průvodcem, poř{dané do odlehlých koutů světa, jako jsou safari na velbloudech v Severní Africe nebo cesty do zapadlých č{stí Jihovýchodní Asie. (Lubbe, 2003) BUCKLEY (2006) tvrdí, že „rozdíly mezi přírodní turistikou, ekoturistikou, dobrodužnou turistkou, dobrodružným cestov{ním, komerčními výlety a venkovní rekreací jsou nejasné.“ Dle jeho n{zoru, dobrodružn{ turistika znamen{ řídit obchodní cesty tak, kde hlavní atrakcí jsou venkovní činnosti opírající se o vlastnosti přírodního terénu plných vzrušujících z{žitků a obecně také vyžaduje specializované sportovní vybavení turistů.

3.3.2

Adventure Travel Trade Association

Jak je uvedeno na hlavních webových str{nk{ch asociace ATTA (2011), jedn{ se o celosvětovou členskou organizaci pracující na zajištění udržitelného rozvoje v dobrodružném cestovním ruchu. Členové ATTA představují neust{le se rozvíjející komunitu složenou z téměř 700 odpovědných ziskových organizací z 6 kontinentů a více než 60 zemí prosazující udržitelnost a spravedlivost po celém světě. Patří sem organizace destinačního marketingu, speci{lní agenti cestov{ní, průvodci, poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb a média.


3.3.3

17

Tourism Review

Internetový zpravodajský port{l s celosvětovým publikov{ním čl{nků pro odvětví cestovního ruchu (2010), s cílem poskytnout informace vztahující se na odborníky a firmy pracující v cestovním ruchu. Na str{nk{ch TR nalezneme denní zpravodajství, týdenní zpr{vy a čl{nky informující o cestovatelských destinacích, rovněž port{l obsahuje i video kan{l přin{šející aktu{lní ud{losti a novinky z oblasti cestovního ruchu. Sídla TR se nach{zí po celém světě a také jednu z poboček TR nalezneme i v České republice. Souč{stí TR je Tourism Review Digital Network (2010), nabízející marketingové služby a propagaci ve vícero jazycích současně.

3.4 10 pilířů konkurenceschopnosti na trhu Sdružení pro adrenalinový cestovní ruch (ATTA) spolupracovala se zpravodajským port{lem Tourism Review, aby zkoumali vývoj dobrodružné turistiky ve 192 zemí na z{kladě indexu 10 ukazatelů o konkurenceschopnosti na trhu dobrodružného cestovního ruchu (ATDI). Na port{le Xola Consulting Services (2010) jsou uvedeny charakteristiky n{sledujících 10 ukazatelů:  vl{dní politika – podpora udržitelného rozvoje venkovského cestovního ruchu, klíčový prvek konkurenceschopnosti na trhu se zajištěním přírodního a kulturního dědictví,  bezpečnost a ochrana – zkoum{, zda subjekty cestovního ruchu poskytují kvalitní a bezpečné služby pro cestující, vč. zařízení s hospitalizací při vzniklém úrazu,  infrastruktura cestovního ruchu – rozdělena na tvrdou, kter{ může mít značné kapit{lové investice (silnice, letiště, ubytovací zařízení), a měkkou s poměrně malými investičními výdaji (informace o kultuře, vzděl{vací programy),  přírodní zdroje – destinace s neobvyklými nebo vz{cnými přírodními zdroji,  kulturní zdroje – z{žitek místní kulturu autentickým způsobem. Destinace podporují místní lid a chr{ní jejich kulturu,  adrenalinov{ aktivita – založené na přírodním rozsahu a charakteru destinace s nabídkou adrenalinových aktivit (lezení po skal{ch, rafting na divoké řece),

18


 podnik{ní – nabídka neobvyklých atrakcí zaměřující se nejprve na užší trh z{jemců. Možnost, že v budoucnu se ocitnou tyto atrakce na úrovni tradičních sportovních aktivit, jako je snowboarding,  humanit{rní zdroje – rozvoj lidských zdrojů v zemi, vč. poskytov{ní z{kladních služeb, jako je kanalizace,  zdraví – destinace, ve které je snadno dostupn{ zdravotní péče, je schopna lépe podporovat rozvoj dobrodružného cestovního ruchu,  obraz – image destinace, jeden z nejvíce konkurenceschopných aspektů na trhu. Cílem image destinace je udržitelnost cestovního ruchu přil{k{ním nových turistů do oblasti.

3.5 Cestovní ruch jako služba „Služba je činnost, kterou může jedna strana nabídnout straně druhé, je naprosto nehmatateln{ a nevytv{ří ž{dné nabyté vlastnictví.“ (Jakubíkov{, 2009) Podle RYGLOVÉ (2009) se službami obecně rozumí „ekonomick{ činnost lidí, jejímž výsledkem jsou nemateri{lní hodnoty, které se projevují jako užitečné efekty pro spotřebitele služeb.“ Službami cestovního ruchu nazýv{me takové služby, kterými se zabezpečují potřeby účastníků cestovního ruchu.

3.5.1

Kategorie služeb

Jedním z problémů související s marketingem služeb je skutečnost, že mnohé organizace neprod{vají produkty, které by se daly přesně označit pouze jako výrobky nebo jako služby. (Horner, Swarbrooke, 2003) Grafické zn{zornění kategorie služeb je uvedeno v obr. č. 1. Nabídky společností se často skl{dají z několika služeb, kdy složka služeb může být více či méně důležitou souč{stí celkové nabídky. KELLER (2007) rozlišuje na rozdíl od autora Kotlera (2007) pět kategorií nabídek:  ryze hmotné zboží – nabídka sest{v{ pouze z hmotného zboží, jako je mýdlo, zubní pasta nebo sůl,  hmotné zboží s doprovodnými službami – zvyšuje přitažlivost nabízeného výrobku a tedy i pravděpodobnost ke koupi, kdy prodej z{visí na kvalitě a dostupnosti doprov{zejících služeb (např. n{kup počítače související s odbornou pomocí při výběru, servisem, instalací a z{rukou),  hybridní – nabídka sest{v{ ve stejné míře ze zboží a služeb. Lidé mají například v oblibě restaurace nejen kvůli jídlu, ale i obsluze,


19

 převažující služba s doprovodnými menším zbožím a službami – nabídka sest{v{ z jedné větší služby spojené s dalšími službami nebo doprovodným zbožím, jako je například cestov{ní letadlem, které je obvykle spojeno s občerstvením na palubě,  ryzí služba – nabídka je složena prim{rně ze služby, kupříkladu hlíd{ní dětí, psychoterapie, mas{že a další. hlíd{ní dětí

•nehmatatelné prvky

pr{vní služby leteck{ doprava rychlé občerstvení kosmetika nealkoholické n{poje oděvy cukr

•hmatatelné prvky

Obr. 1: Kategorie služeb (vlastní zpracov{ní dle Kotlera, 2007)

3.5.2

Vlastnosti služeb

Z{kladním rozdílem mezi marketingem zboží a služeb je ve skutečnosti fakt, že zboží se vyr{bí, kdežto služby se prov{dějí. Z tohoto důvodu mají služby na rozdíl od hmotných produktů specifické vlastnosti. Nejčastěji ud{vané vlastnosti jsou n{sledující (Horner, Swarbrooke, 2003):  nehmotnost (nehmatatelnost) – z{kazník se nemůže fyzicky dotknout služeb, ani si je vyzkoušet. Pro z{kazníka může být nesnadné pochopit ideu služeb,  neoddělitelnost – vznik{ zde interakce poskytovatele služeb se z{kazníkem, kde je důležité db{t na to, aby si navz{jem nepřek{želi a nerušili se. Organizace služeb mají výhodu osobního kontaktu s konečným z{kazníkem,

20


 proměnlivost (variabilita) – nesnadné provedení služby úplně stejně při každé příležitostí její spotřeby. Kvalita služeb je ovlivňov{na kvalitami a úrovní zaměstnanců.  pomíjivost (dočasnost) – služby jsou pomíjívé v čase, to znamen{, pokud nejsou prod{ny, konkrétní obchodní případ nelze znovu obnovit. Čas, po který byly hotelový pokoj nebo sedadlo v letadle neobsazené, nemůžeme uskladnit pro pozdější spotřebu,  neexistence vlastnictví – když si z{kazník zakoupí službu, získ{ pouze přístup k nějaké činnosti nebo zařízení, ale na konci celé transakce nic nového nevlastní.

3.5.3

Specifika služeb cestovního ruchu

Cestovní ruch představuje speci{lní oblast služeb, které mají specifické rysy a nenach{zíme je u jiných. Touto problematikou se zabýval Morrison, který uv{dí osm z{kladních specifických rysů marketingu služeb cestovního ruchu podle Vajčnerové (2009)  kratší expozitura služeb – klient si vytv{ří dojem z pobytu v destinaci v kratším období, než při užív{ní výrobku,  vliv psychiky a emocí při n{kupu služeb – lidé mají sklon nakupovat služby CR podle toho, jak odpovídají jejich vlastní představě,  důraz na „vnější“ str{nku poskytovaných služeb – plyne z nemožnosti si vyzkoušet produkt, vnější str{nka odpovíd{ kvalitě poskytovaných služeb  větší důraz na image – charakter poskytovaných služeb je nehmotný, proto musí poskytovatelé služeb db{t na budov{ní image podniku,  složitější a proměnlivější distribuční cest – fyzický distribuční systém neexistuje, pouze řada zprostředkovatelů, kteří mohou významně ovlivnit n{kupní chov{ní jednotlivců,  z{vislost na komplement{rních služb{ch – důraz na komplexnost služby tzn., že celkový dojen z pobytu je z{vislý na úrovni služeb všech dodavatelů,  relativně snadné kopírov{ní služeb – většina služeb je snadno napodobiteln{, je složité uchr{nit tajemství, jelikož nejde zabr{nit konkurenci, aby kupříkladu vstoupila do restaurace, do hotelu apod.,  důraz na propagaci mimo sezónu – z{kazníci se připravují na dovolenou emotivně a dlouho dopředu, také vzrůst{ tlak na využití ubytovacích služeb v mimosezónním období.


21

3.6 Veletrhy a výstavy Jsou nedílnou souč{stí marketingového mixu, kde představují velmi účinnou a souhrnnou aktivitu. Veletrhy a výstavy používají současně několik n{strojů marketingové komunikace v relativně kr{tkém časovém úseku s dobrým zacílením. Dle PŘIKRYLOVÉ a JAHODOVÉ (2010) se jedn{ o časově omezené, přev{žně pravidelné akce, na nichž velký počet vystavovatelů prezentuje svou nabídku v r{mci určité kategorie produktů nebo odvětví odborné, případně laické veřejnosti. Jak uv{dí GEUENS a BERGH (2003), veletrhy jsou souč{stí firemních marketingových programových vztahů se z{kazníky a představují rovněž n{stroj Public Relations, jelikož podporují image firmy, kvalitu a popularitu značky. Tab. č. 2: Veletrhy jako n{stroj dosažení marketingových cílů

Pro cíl X

Konkurující médium Y

Horší

Stejné

Lepší

12,7 %

32,9 %

54,4 %

Setk{ní s novými z{kazníky

Přímý marketing

Posílení image firmy

Časopisy

6,8 %

52,7 %

40,6 %

Interakce se z{kazníky

Osobní prodej

2,9 %

20,2 %

76,9 %

Podpora st{vajících produktů

Osobní prodej

15,5 %

24,1 %

60,3 %

Uvedení nových produktů

Vlastní akce

3,7 %

14,3 %

82,5 %

Získ{ní informací o konkurenci

Časopisy

29,9 %

46,4 %

23,7 %

Odhalení tržních trendů

Časopisy

19,7 %

37,6 %

42,7 %

Zvýšení povědomí o firmě

Časopisy

7,4 %

58,8 %

33,7 %

Zasažení co nejvíce lidí

Časopisy

17,9 %

32,8 %

49,3 %

Zvýšení povědomí o značce

Časopisy

5,3 %

44,2 %

50,4 %

Co nejefektivnější zasažení publika

Osobní prodej

15,5 %

24,1 %

60,3 %

Zdroj: Geuens M., Van den Bergh J., 2003

SVOBODA (2009) uv{dí ve své publikaci, že veletrhy v 21. století představují komunikaci, kter{ přin{ší především z{žitky, kontakty, možnosti 3D prezentace firmy a produktů. Díky internetu, audiovizi, uplatněním multimédií ve veletržní trojrozměrné prezentaci a marketingovým komunikačním mixem mohou veletrhy vytv{řet a upevňovat firemní image. Veletrhy a výstavy dělíme také dle geografického hlediska na lok{lní, region{lní, kontinent{lní a mezin{rodní. Lok{lní prezentace veletrhů a výstav je vymezena pro vystavovatele a n{vštěvníky z dané lokality, jako konkrétní

22


město. V případě, že lok{lní veletrhy a výstavy zahrnují kromě místa kon{ní i její blízké okolí v přiměřené dojezdové vzd{lenosti, jedn{ se o region{lní geografickou úroveň. Jsou-li prezentace soustředěny na n{vštěvníky z celé země, hovoří se zde o n{rodních veletrzích a výstav (např. For Arch Praha, Agrotech Brno). Kontinent{lní veletrhy a výstavy prezentují subjekty z několika st{tů jednoho kontinentu, naopak mezin{rodní veletrhy a výstavy jsou charakterizov{ny především tím, že podíl jejich výstavní plochy je alespoň z 10 % obsazen zahraničními vystavovatel nebo počet zahraničních n{vštěvníků je minim{lně 5 %. K mezin{rodním veletrhům řadíme Autosalon Brno, Strojírenský veletrh Brno a mnohé další. (Přikrylov{, Jahodov{, 2010)

3.7 Adrenalinové sporty Ve své bakal{řské pr{ci se zaměřením na pět vybraných adrenalinových aktivit, které se provozují na území České republiky. Konkrétně jsem zvolila tyto sporty - snowboarding, snowkiting, windsurfing, kitesurfing a MTBike.

Vývoj adrenalinových aktivit Dle amerického časopisu Catalogs.com (2010) je obtížné určit, kdy se poprvé vyskytl termín adrenalinové sporty, ale prvotní výskyty lze vysledovat do poč{tku 1970, kdy horolezectví a maratónský běh byly považov{ny za extrémní aktivity a postupně získ{valy na své popularitě. Ovšem poč{tky prvních datovaných výskytů extremních aktivit lze sledovat už kolem 18. století. Jedn{ se zde o z{bavnou aktivitu surfing, kter{ původně vznikla mezi obyvateli Havaje. Vývoj v surfingu nastal v roce 1968, kdy hlavním cílem společnosti, s n{zvem Windsurfing International v Kalifornii (2010), bylo vytvoření nového designu pro surfaře. Jejich design se skl{dal z desky a trojúhelníkové plachty. Podporu a popularitu v Evropě získala až v roce 1980, kdy se stal windsurfing souč{stí olympijských her. Jak je uvedeno na amerických port{lech o extrémních sportech (2010), dalším příkladem adrenalinové aktivity by mohlo být zdol{v{ní ledovce či skal, které se stalo nejpopul{rnějším až roku 1970 se jmény Edmund Hillary, Chris Bonington nebo Joe Simpson. Do stejného časového období d{le můžeme zařadit motocross, downhill na horském kole a skateboarding. V pozdějších letech se také uk{zalo na str{nk{ch Ezinearticles.com (2010), že některé extrémní aktivity jsou kombinací dvou a více činností. Zařadili bychom sem například snowboarding, snowkiting, sky-surfing, sky-diving, whitewater kayaking, bungee jumping a mnohé další.


23

Extrémní sporty získali na popularitě v pozdním 20. století jako reakce na zvýšení bezpečnosti moderního života, jak uvedl americký časopis Catalogs.com (2010). Postr{dat pocit nebezpečí v každodenní činnosti, může lidi nutit vyhled{vat prostředí s vyšším výskytem rizik.

3.7.1

Snowboarding

Jedn{ se o popul{rní zimní sportovní aktivitu, kde jeho podstatou je klouz{ní na sněhu pomocí jednoho speci{lního prkna, na kterém stojí jezdec bokem po směru jízdy a obě nohy m{ připevněné pomocí v{z{ní. (Louka, Večerka, 2007) Prkno (snowboard) je řízeno přímo jezdcem bez mechanických prostředků. Jízda připomín{ surfov{ní na vodě nebo jízdu na skateboardu. Díky podmínk{m, ve kterých je možné snowboarding provozovat, d{v{ neomezené možnosti prožitků a osobního zdokonalení všem výkonnostním i věkovým kategoriím. Podstata snowboardingu spočív{ ve volnosti výběru jízdy z řad možností, které se každému z{jemci nabízejí na z{kladě jeho fyzické zdatnosti. Proto rozlišujeme snowboarding na rekreační a z{vodní. (Louka, Večerka, 2007)

Rekreační snowboarding Jak je uvedeno na specializovaném port{le Snowboarding.kx.cz (2010), na většinu lidí působí snowboarding jako aktivní odpočinek nebo jako rekreační sport. Úplně jim stačí, když se naučí z{kladní techniky jízdy, oblouků, skoků a triků, aby mohli vyrazit na sjezdovku nebo do snowparku. Dělají to pro dobrý pocit a pro z{bavu. I v rekreačním snowboardingu rozlišujeme několik z{kladních oblastí, zn{mé pod pojmy Freestyle, Freeride, Splitboarding a mnohé další.

 Freestyle Od klasického snowboardingu se liší v mnoha směrech, ať už v druhu terénu, tak i v dovednostech týkajících se triků a technik, jejichž smyslem je zpestřit obyčejnou jízdu na z{bavnou formu, jak TOMLINSON (2011) definuje v encyklopedii o extrémních sportech. Při jízdě je důležité maxim{lní uvolnění, ale z{roveň i soustředění ve všech podob{ch freestylu (sk{k{ní, jibbing, jízda v U-rampě nebo předv{dění různých triků na rovné sjezdovce). Hlavním cílem jezdce je předvést něco vlastního a origin{lního. Z diskuzí na internetových str{nk{ch Snowboarding.az-sport.eu (2010) je freestyle prkno nejoblíbenější, nejpoužívanější a nejuniverz{lnější se stejnou špičkou i patkou. Vhodné je zejména pro skoky, triky, jízdu na switch (jízdu

24


pozp{tku) i jízdu v hlubokém sněhu. Použív{ se vždy měkké v{z{ní s měkkými botami, s posunem v{z{ní od středu k patce je obvykle jen 0-10 cm.

 Freeride Freeriding, v encyklopedii o extrémních sportech od autora TOMLINSONA (2011), je definov{n jako jízda volným terénem. Jelikož se jezdí v hlubokém sněhu, je kontakt jezdce s povrchem minim{lní, vlastně se „vzn{ší“ na sněhu. Freeride prkno je podle profesion{lních jezdců ze str{nek Sportobchod.cz (2010) univerz{lní prkno, které je vhodné především pro jízdu ve volném terénu (freeriding). Kupuje se o něco delší než freestylové prkno a jezdí se s větším posunutím v{z{ní od středu k patce cca 5-15 cm, aby byl umožněn větší vztlak špičky v hlubokém sněhu.

 Splitboarding Splitboard se svým tvarem od norm{lního snowboardu liší minim{lně, jak bylo naps{no na sportovních str{nk{ch Splitboarder.cz (2010). Jediným skutečným rozdílem je možnost rozdělení na dvě “lyže” za účelem stoup{ní. Každ{ z lyží je osazena vnitřní ocelovou hranou pro zvýšení kontroly v traversech.

Z{vodní snowboarding V této kategorii jsou především lidé, nadšenci, profesion{lové, kteří pokud získají sponzory, tak snowboardu zasvětí celý svůj život. Mezi současné soutěžní disciplíny podle port{lu Snowboarding.kx (2010) řadíme alpské disciplíny (slalom, paralelní, slalom, obří slalom), freestylové disciplíny (U-rampa, big air, rails) a snowboardcross (současně pro 4 z{vodníky na trati plné přek{žek a nebezpečných úzkých míst. D{le jsme sezn{meni s faktem, že alpské prkno je prkno vhodné pouze pro jízdu na upravených sjezdovk{ch a slalomových tratích, jak uvedl webový port{l Snowboarding.kx (2010). Na první pohled je výrazně užší než ostatní dva typy prken, špička a patka se výrazně liší. Používají se z{sadně v kombinaci s tvrdými botami a tvrdým v{z{ním.

3.7.2

Snowkiting

Internetový odkaz Bestkiteboarding.cz (2010) uv{dí, že snowkiting je nový adrenalinový sport, kde je osoba (rider) tažena drakem (kitem) za pomoci větru po zasněžených pl{ních hor a výše položených oblastí. S kitem se dají dělat různé triky a skoky, aniž by se k tomu potřeboval jakékoli kopce. Vše z{visí na tahu draka a především na riderovi, který jej ovl{d{. Jezdit se může jak na rovných pl{ních, tak na zvlněném reliéfu, či na hor{ch v kopcovitém terénu.


25

Nejvhodnější typ draka je komorový kite, který lze použít pouze pro snowkiting. Nafukovací kity jsou určeny pro letní sezónu, ale bez problému se dají použít i v zimě.  Freeride Jak bylo uvedeno ve snowboardové terminologii v encyklopedii od autora TOMLINSONA (2011), jedn{ se o jízdu ve volném terénu, v hlubokém sněhu. V případě snowkitingu jde o samotné ježdění ve velkém otevřeném prostoru, pl{ně, pole apod.  Freestyle Port{l Kiteboarding.cz (2010) definuje pojem freestyle, který znamen{ „volný styl“, tím m{me na mysli především skoky a předv{dění triků ve vzduchu, které jsou vyšší a delší než u snowboardingu. Některé freestylové prvky jsou převzaty od freestyle kitesurfingu. Tyhle triky jsou nebezpečné a nedoporučují se prov{dět na sněhu.

3.7.3

Windsurfing

Podle BELINDY WHEATON (2003), mezi časté a chybné dojmy patří, že windsurfing je sport, který se kon{ hlavně v jasném klidném prostředí a v teplém klimatu. To ovšem není zcela spr{vné, jelikož windsurfer (osoba) potřebuje pro svou jízdu mírný vítr a vlny na moři. Hlavními propag{tory jsou média, především televizní reklamy, které bohužel velmi často prezentují windsurfing jako vysoce aktivní a atraktivní sport podobný surfingu, kterého se zúčastňují zejména mladí, bl{zniví a sportovní australští nadšenci. Oba zmíněné n{zory představují windsurfing, ale z{roveň zobrazují dva odlišné “extrémní“ směry tohoto sportu. (Rinehart, 2003) První zaměření windsurfingu poukazuje na příležitostné účasti, kdy si jednotlivec pronajme prkno na občasné výlety nebo na pr{zdniny v zahraničí. Jedn{ se hlavně o rekreační windsurfing za slunečného teplého počasí. (Rinehart, 2003) Pro rekreační jízdu je vhodné dlouhé prkno (longboard), které je velké, vzdušné a univerz{lní pro jízdu, i v povětrnostních podmínk{ch, a plachtu o větším objemu. (Winner, 1995) Druhý směr je naprosto odlišný, jelikož jde o mnohem víc, než jen o rekreační výlety. Účastníci jsou zapletení do víceúrovňové sportovní či volnočasové kultury. Pozdější představa o windsurfingu představuje hypotézu o oddaných, často posedlých jedinců, pro které windsurfing znamen{ celý život, kde hledají svobodu, požitk{řství a sebevyj{dření. Jde o životní styl,

26


kde se nadšenci prokazují stylem oblečení až po slangovou mluvu. (Rinehart, 2003) Zde si jednotlivec volí kr{tké prkno (shortboard), které je lépe ovladatelné ve větších větrných podmínk{ch. Objem plachty je nižší než u rekreačního windsurfingu a materi{l plachty je vyroben ze speci{lního materi{lu, který je odolný v silných povětrnostních podmínk{ch. Tento typ není vhodný pro zač{tečníky, ale mezi zkušenými jezdci vyhled{vající větrné místa je velmi popul{rní. (Winner, 1995)

3.7.4

Kitesurfing

Kitesurfing, zn{m jako kiteboarding, je sport, který se nejen rychle rozšiřuje, ale neust{le rozvíjí. Patří mezi vodní sporty spočívající v jízdě po vodě na speci{lním prkně za využití tažného draka. Na rozdíl od jiných vodních sportů, kiteboarding zabír{ hodně místa pro své využití. (Currer, 2002) Kitesurfer je spojen s téměř neviditelnými lanky k tažnému drakovi, který může být vychýlen až o 90˚ od směru jízdy. Tažný drak je většinou docela viditelný, ačkoli může být zakryt například příbojem. V tomto případě se jedn{ o nepříjemnost, ale hlavním problémem pro jezdce je, když ostatní uživatelé vodní plochy neumí spolupracovat se svým tažným drakem a n{sledně mohou vnímat prostor mezi nimi jako čisté místo. (Currer, 2002)

Freestyle kitesurfing Především se jedn{ o sk{k{ní a předv{dění triků ve vzduchu, jak uvedl webový prodejce Kiteboarding.cz (2010). Samotný freestyle se dělí na další disciplíny:  Unhooked – styl ježdění a sk{k{ní bez použití trapézu, umožňuje velké množství triků  Wakestyle – sk{k{ní, při kterém se jezdec nedost{v{ do vzduchu pomocí tažného draka, ale pouze díky ostrému zahranění, čímž napne šňůry  Hangtime – soutěžní disciplína, při které jde o co nejdelší str{venou dobu ve vzduchu

Wave riding Jedna z nejextrémnějších forem kiteboarding při ježdění na vln{ch. Spočív{ v jízdě ve vln{ch vysokých až několik metrů, většinou u kor{lových útesů, kde se vlny l{mou. Jezdci jezdí co nejblíže l{majícímu se hřebeni vlny, což je velmi nebezpečné, ale také div{cky atraktivní. Pro wave riding


27

se používají jednosměrn{ prkna, kter{ jsou podobn{ svým tvarem prknům pro surfing. (Kiteboarding.cz, 2010)

3.7.5

MTB (Mountain bike)

Horské kolo neboli MTB z anglického jazyka se stalo synonymem extravagantního sportovního n{činí. Od silničního kola se liší především šířkou pneumatik, které lépe zvl{dají nerovnosti v terénu a odpružením předního kola. Hmotnost se pohybuje v rozmezí od 12 do 14 kg, tudíž je těžší než kolo silniční. Horské kolo je ide{lní pro n{ročný terén, jako jsou nezpevněné lesní cesty i necesty plné kamenů, kořenů, děr apod. (Landa, 2004)

Rekreační cykloturistika Často spojena s pojmy cestovní ruch, volnočasové aktivita a rekreace. V České republice m{ bohaté podklady pro rozvoj a popularitu pro nadšence všech věkových kategorií, díky kr{sné krajině spojené s členitým reliéfem, lesy a vodními plochami.

 Trekkingové kolo (trek) Nejvhodnější typ kola pro rekreační cyklistiku, který umožňuje lehký pohyb na silnici a nebr{nilo se terénu. Rozdíl od horského kola je v šířce pl{ště, který je užší, ale širší než u kola silničního. V terénních cest{ch odpružen{ přední vidlice zjednoduší a zpříjemní jízdu na kole. (Landa, 2004)  Horsk{ kola enduro (z angl. slova endurance = výdrž), kde silnou str{nkou horského kola enduro je především všestrannost. Tento druh kola se pokouší vyřešit z{kladní rozpor se zachov{ním minim{lní hmotnosti a maxim{lního odpružení, které si poradí i v n{ročném terénu. Hmotnost kola je v rozmezí 12-14 kg a r{m kola je vyr{běn z materi{lu dural. (Haymann, Stanciu, 2009)

Z{vodní cykloturistika Zahrnuje několik dalších kategorií souvisejících s rychlostními z{vody zn{mé jako, silniční cyklistika, freeride, cross-country, downhill a mnohé další.  Cross-country bikes Nejrozšířenější disciplína jízdy na horském kole, kter{ se stala olympijským sportem v roce 1996. Profil trasy je kombinací drsného lesního terénu s hladkými cestami. Přednostní tohoto z{vodního kola je nízk{ hmotnost, sportovně nasazen{ pozice sezení a vysoké zrychlení. Cross-country kola mají

28


zdvih pružiny až 100 mm, aby se omezilo houp{ní a snížila se jejich hmotnost, kter{ je v rozmezí 8-12 kg. Materi{l r{mu je dural/karbon. (Haymann, Stanciu, 2009)  Downhill MTB disciplína řazen{ mezi extrémní sporty. Speci{lní sjezdov{ kola, kter{ jsou nekompromisně stavěna pro z{vodní sjezd v délce asi tří kilometrů. Mají zdvih pružiny kolem dvaceti centimetrů a zřídka v{ží méně než 20 kg. R{m kola je vyr{běn z duralu. Vzhledem k malému počtu prod{vaných kusů jsou tato kola velmi drah{. (Haymann, Stanciu, 2009)

Vlastní pr{ce

29

4 Vlastní pr{ce 4.1 Top 8 rozvojových zemí s adrenalinovou turistikou Na vyhodnocení, osmi rozvojových zemí s nejlepším rozvojem adrenalinové turistiky pro rok 2009, se podílelo Sdružení pro adrenalinový cestovní ruch (ATTA) ve spolupr{ci se zpravodajským port{lem Tourism Review. Po splnění kritérií založených organizací ATTA bylo na hlavních str{nk{ch Adventure Tourism (2011) uvedeno umístění jednotlivých st{tů. Na 4. - 8. pozici se umístily st{ty Lotyšsko, Bulharsko, Chile, Slovinsko a Estonsko. Mezi tři rozvojové země s nejlépe rozvinutou adrenalinovou turistkou se umístila Česk{ republika na třetím místě, druhé místo obsadil Izrael a na prvním místě se umístila Slovensk{ republika.

Obr. 2: Top 8 Developing Countries (vlastní pr{ce)

4.2 Mezin{rodní veletrh vybavení pro outdoorové sporty V únoru 2010 se na brněnském výstavišti konal 3. ročník veletrhu S1 společně s veletrhy módy Styl a Kabo. V profilu veletrhu, na str{nk{ch brněnského výstaviště, byl uveden popis a charakteristika veletrhu. Jednalo se o jediný B2B veletrh pro outdoorové a zimní sporty v České republice, kde mezi cílové skupiny vystavovatelů patřili výrobci, výhradní distributoři a obchodníci s oděvy, obuví, doplňky, pomůckami a materi{lem. Na druhé straně st{la

30

Vlastní pr{ce

cílov{ skupina n{vštěvníků, kde bychom našli z{stupce maloobchodních řetězců, velkoobchodních řetězců, distributory, ale i organizace využívající výrobky z těchto segmentů a koncové z{kazníky. V tab. č. 3 jsou zobrazeny produkty, které byly prezentov{ny na veletrhu S1. Tab. č. 3: Produkty mezin{rodního veletrhu S1

1. OUTDOOR          

Sportovní oblečení pro horolezectví a turistiku Turistick{ a horolezeck{ sportovní obuv Oblečení a vybavení pro vodní sporty Sportovní textilie a ostatní galanterie Stany a stanové doplňky Spací pytle, matrace, karimatky, doplňky Batohy, tašky, obaly Lana, šňůry, popruhy, p{sky, sítě Speci{lní potřeby pro horolezectví a lezení, doplňky Kempinkový n{bytek, n{dobí, svítilny, doplňky

2. ZIMNÍ SPORTY

           

4. SLUŽBY, OSTATNÍ

3. SPORTOVNÍ MÓDA      

Sportovní oblečení Sportovní obuv Funkční pr{dlo a ponožky Čepice, š{tky, čelenky Sportovní brýle

   

Zdroj: BVV, 2009

Oblečení pro zimní sporty Obuv pro zimní sporty Klasické a carvingové lyže Běžecké lyže Lyžařské vybavení Snowboarding – vybavení a potřeby Snowkiting – vybavení a potřeby Hokej – vybavení a potřeby Krasobruslení – vybavení a potřeby Curling – vybavení a potřeby Saně, boby, brusle, sněžnice Vybavení a potřeby pro jiné zimní sporty

Cestovní kancel{ře a agentury se zaměřením na outdoorové a adrenalinové sporty Sportovní střediska Sportovní sdružení, kluby, odborn{ média Prostředky pro opravy sportovních potřeb Vybavení sportovišť, sportovních center a hal

Vlastní pr{ce

31

Agentura Ipsos Tambor realizovala exkluzivní průzkum spotřebního a n{kupního chov{ní v oblasti sportovního vybavení a oblečení (2010). Profil Ipsos Tambor, který je charakterizov{n na domovských str{nk{ch společnosti, z{roveň popisuje činnost agentury, kter{ poskytuje komplexní služby v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění včetně poradenské činnosti (2010). Na trhu existuje firma Ipsos Tambor již 18 let, spolupracuje s pobočkami sítě Ipsos v 64 zemích světa a disponuje více než stovkou zkušených pracovníků v České republice. Výzkum veletrhu S1 se uskutečnil v lednu 2010, kde celkový počet respondentů starších 15 let dos{hl počtu 1 038. Jedním z hlavních cílů zjištění výzkumu bylo, že průměrn{ útrata za sportovní vybavení a oblečení činila za celý rok 2009 přibližně 4 800 Kč, jak uvedl módní magazín MAXI fashion (2010).

4.3 Výsledky a porovn{ní provedených výzkumů V této č{sti vlastní pr{ce jsem porovn{vala výsledky získané z mého dotazníkového šetření s daty od agentury Ipsos Tambor. Jednotlivé případy jsou graficky zpracov{ny a vždy ř{dně okomentov{ny. Dotazníkové šetření jsem si pro lepší zpracov{ní výsledků rozdělila do čtyř systematických č{stí. První č{st je zaměřena na demografické ukazatele a sportovní aktivity respondentů. Druh{ č{st je specializov{na na n{kup sportovního oblečení dle typu výrobce a vlivu sezónnosti. Třetí č{st dotazníku je orientov{na na finanční n{klady respondentů za sportovní oblečení a outdoorovou výbavu a čtvrt{ č{st se zabýv{ n{zory respondentů na provozov{ní adrenalinových aktivit na území České republiky.

První č{st dotazníkového výzkumu V úvodu vyhodnocení mého dotazníkového výzkumu jsem se zaměřila na demografické ukazatele, které jsem měla v dotazníkovém šetření umístěné až na konci. Pohlaví, věk a nejvyšší dosažené vzděl{ní patří k hlavním ukazatelům rozdělení společnosti. Ačkoli jsou sportovní aktivity od minulosti přidělov{ny spíše mužské č{sti populace, z celkového počtu 206 získaných respondentů, bylo jejich zastoupení pouze ve výši 60 dotazovaných, což činilo 32 % z celkového počtu.

32

Vlastní pr{ce

32%

žena muž

68%

Obr. 3: Pohlaví respondentů (vlastní pr{ce)

Věk je důležitým faktorem při výběru sportovního zaměření a adrenalinových aktivit, kdy mladí jsou více odv{žní, preferují aktivnější z{bavu a fyzicky jsou velmi zdatní, kdežto starší lidé jsou mnohem opatrnější. Ve výsledcích je nejčetnější skupina od 21 do 30 let (71 %), s podstatně nižším zastoupením n{sleduje skupina 31-40 let (9 %). S minim{lními rozdíly jsou d{le skupiny 16-20 let (7 %), 41-50 let (6 %) a 51 let a více (7 %).

6%

7% 7%

16 - 20 let 21 - 30 let

9%

31 - 40 let 41 - 50 let

71% 51 let a více

Obr. 4: Věkové skupiny respondentů (vlastní pr{ce)

Nejvyšší dosažené vzděl{ní dotazovaných nepatří mezi důležité faktory ovlivňující výběr sportovních aktivit. Tento ukazatel m{ svůj význam při pozdější analýze n{kladů a investic do sportovního oblečení a povinné výbavy. Podle agentury Ipsos Tambor utr{cí nejvíce peněz vysokoškol{ci

Vlastní pr{ce

33

než lidé se z{kladním nebo středoškolským vzděl{ním, jak je později uvedeno v obr. č. 18. Nyní v n{sledujícím obr. č. 5 jsou zn{zorněny úrovně nejvýše dosaženého vzděl{ní respondentů z mého dotazníku. 2%

1%

2%

z{kladní střední odborné učiliště

23%

středoškolské bez maturity

3% středoškolské s maturitou vyšší odborné

69%

vysokoškolské

Obr. 5: Nejvýše dosažené vzděl{ní respondentů (vlastní pr{ce)

Zaměření celé bakal{řské pr{ce je především na materi{lní zabezpečení turistů při sportech. Proto první ot{zka byla směřov{na, zda dotazovaný sportuje či nikoliv. Počet respondentů, kteří pravidelně sportují, byl 115 (56 %). Ti, kteří občas sportují, např. pouze několikr{t za měsíc, bylo celkem 79 (38 %). Nesportovců bylo pouhých 6 % ze všech dotazovaných.

ano

38%

ne 56% 6%

Obr. 6: Počet sportujících respondentů (vlastní pr{ce)

občas

34

Vlastní pr{ce

Respondenty, kteří sportují ať pravidelně či občas, jsem d{le rozdělila do podskupin rekreačních a z{vodních typů sportovců. Mezi rekreační typy se zařadilo přibližně 80 % dotazovaných, za z{vodní sportovce se označilo zhruba 13 % a necelých 7 % neuvedlo profil sportovce. Na ot{zku, kolik měsíčně respondenti investují do sportovních aktivit, se odpovědi pohybovaly v cenových intervalech zn{zorněných v n{sledující tabulce č. 4. Tab. č. 4: Měsíční investice do sportovních aktivit respondentů

cenové intervaly

počet odpovědí

relativní četnost

0 - 100 Kč

35

16,99%

101 - 500 Kč

97

47,09%

501 - 1 000 Kč

39

18,93%

1 001 Kč a více

23

11,17%

neuvedeno

12

5,83%

celkem

206

100,00%

Zdroj: vlastní pr{ce

Podle získaných odpovědí od respondentů brněnské veletrhy zveřejnili, že turistické výlety patří mezi nejvíce oblíbené sportovní aktivity v r{mci České republiky (2010). Během posledního roku vyrazilo na minim{lně čtyřhodinový výlet alespoň jedenkr{t 70 % populace a téměř ¼ populace se vypravila na výlet častěji než pětkr{t. Polovina Čechů byla alespoň jednou na cyklovýletu a opět ¼ populace se může označit za aktivní cyklisty. St{le popul{rnější se st{vají zimní sporty, kde na lyže či snowboard vyrazilo do tuzemských hor minim{lně jednou 30 % Čechů, do zahraničí pouze 17 %. U ot{zky týkající se preference zimních a letních sportů v mém dotazníku, d{valo přednost letním sportům 103 (50 %) dotazovaných, zimním pouze 27 (13 %), 64 (31 %) respondentů nerozlišují oblíbenost sportů dle celoročního období a zbylých 6 % neuvedlo svůj n{zor. Dlouhodobě nejoblíbenějšími sportovními aktivitami u české populace jsou pěší turistika a cyklistika (2010). Agentura Ipsos Tambor d{le uvedla, že se významně zvyšuje z{jem i o outdoorové aktivity a zimní sporty, kde lze tyto oblasti v budoucnu považovat za prosperující, pouze za předpokladu postupného obratu ke zdravějšímu životnímu stylu (2010). Další sportovní aktivity Čechů jsou graficky zn{zorněny na obr. 7.

Vlastní pr{ce

35

Obr. 7: Sportovní aktivity vykonané roku 2009 (v %), (Veletrhy Brno, 2010)

Na z{kladě svého dotazníkového šetření jsem dospěla ke stejnému z{věru, jako agentura Ipsos Tambor, kde nejčastěji provozovaný sport mezi respondenty byla cyklistika nebo cykloturistika (28 %). Se stejným počtem odpovědí 134 (28 %) bylo lyžov{ní / snowboarding, n{sledovala pěší turistika (19 %) a d{le jiné provozované sporty (17 %). Mezi jiné sporty byly nejčastěji uv{děny zumba, pilates, fitness, badminton, tenis, squash, volejbal, fotbal, běh a plav{ní. Sjíždění řeky v dotazníku uvedlo 38 (8 %) dotazovaných.

lyžov{ní/snowboarding

17% 28% 8%

cykloturistika/cyklistika pěší turistika sjíždění řeky

19% 28%

Obr. 8: Provozované sporty respondentů (vlastní pr{ce)

jiný

36

Vlastní pr{ce

Další ot{zka v dotazníku směřovala k tomu, zda respondenti již vyzkoušeli nějakou adrenalinovou aktivitu, ať v České republice nebo v zahraničí. Z celkového počtu dot{zaných přibližně polovina (46 %) zatím adrenalinovou aktivitu nevyzkoušela a 112 (54%) již ano. Při absolvov{ní této aktivity měli respondenti určit, o jakou činnost nebo činnosti se jednalo. Nejčastěji bylo označov{no lanové centrum, zhruba ve výši 76 odpovědí. Další sporty, jako paintball a rafting, byly vybr{ny přibližně 50 respondenty. Mezi méně frekventované aktivity n{sledně patřili tandemový seskok (15 odpovědí), bungee jumping (10 odpovědí) a zorbing (7 odpovědí). Celkem 18 respondentů vyzkoušelo jiné adrenalinové sporty, např. horolezectví na umělé stěně, paragliding, parašutismus a windsurfing. 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Obr. 9: Nejčastěji vyzkoušené adrenalinové aktivity (vlastní pr{ce)

Po ot{zce, kde měli vybrat vyzkoušenou aktivitu, jsem se dotazovaných ptala, jakým způsobem se dostali k této činnosti. 92 respondentů neuvedlo ž{dnou možnost, dalších 44 dotazovaných označilo, že se rozhodli vyzkoušet adrenalinovou aktivitu sami od sebe nebo že je rodiče / př{telé přemluvili. V souladu s tímto dotazem souvisela jin{ ot{zka s více možnými odpověďmi, kter{ se zaměřovala na nejčastější výskyt nabídky adrenalinových sportů. Přev{žně byl uv{děn internet (174 odpovědí), jako nejčastější typ nabídky adrenalinových z{žitků. Jin{ označovan{ forma komunikačního mixu byla televize (66 odpovědí), n{sledně tisk (34 odpovědí) a rozhlas (17 odpovědí).

Vlastní pr{ce

37

Další ot{zkou bylo zjištěno, že přibližně 66 % dotazovaných zn{ někoho ve svém blízkém okolí, kdo provozuje adrenalinové sporty. Jedním z prvotních cílů mého dotazníkového šetření bylo určení n{zoru respondentů na adrenalinové sporty. S n{zorem, že adrenalinové sporty jsou mnohem zajímavější než ostatní aktivity, souhlasilo zhruba 75 % dotazovaných. Jiní zast{vali n{zoru (57 %), že jsou fyzicky n{ročnější ve srovn{ní s jinými sporty. Skoro 82 % respondentů je přesvědčeno, že se jedn{ o nebezpečné sportovní aktivity a 61 % považují tyto sporty za nevhodné pro děti a mladistvé do 18 let. S n{zorem, že by měly být adrenalinové sporty zařazeny mezi olympijské hry, nesouhlasilo 75 % dotazovaných. U respondentů, kteří doposud nezkusili ž{dný adrenalinový sport, by 100 (49 %) dotazovaných vyzkoušelo nějakou aktivitu z důvodu, že by chtěli zažít něco nového, z{bavného a získat novou zkušenost. 34 (17 %) dotazovaných by taktéž vyzkoušeli, ale za podmínky, že by je někdo k vyzkoušení přemluvil. Zbývajících 20 % respondentů se o tento druh sportu nezajím{. Respondenti, kteří chtěli vyzkoušet další adrenalinovou aktivitu nebo ti, kteří by měli z{jem o nový adrenalinový z{žitek, si měli v n{sledující ot{zce s více možnostmi zvolit aktivity, které by chtěli vyzkoušet. Největší z{jem byl, s 80 odpověďmi, o windsurfing. D{le to byl kiteboarding (61 odpovědí), 45 odpovědí patřilo sportu snowkiting, 33 respondentů by mělo z{jem vyzkoušet snowboarding, 32 dotazovaných by zvolilo jiné aktivity, např.: tandemový seskok, base jumping nebo zorbing a 22 respondentů by preferovalo adrenalinovou jízdu na mountain bike. 80 60 40 20 0

Obr. 10: Adrenalinové aktivity, o které by měli respondenti z{jem (vlastní pr{ce)

38

Vlastní pr{ce

N{sledující ot{zka se věnovala formě výuky, kterou by respondenti preferovali při provozov{ní adrenalinových aktivit. U každé možnosti měli určit, jak moc preferují zvolenou formu výuky. Nejvíce dotazovaných preferovalo výuku pod vedením zkušeného instruktora, naopak učit se sami neupřednostňovali. Druhou nejčastěji preferovanou výukou bylo absolvov{ní letní/zimní školy přev{žně v České republice. Jednou z méně preferovaných možností byla překvapivě možnost absolvov{ní zahraničních kurzů, kde je mnohem více kvalifikovaných instruktorů než na českém trhu. Přibližně 24 % respondentů neuvedlo u ž{dné z možností, jakou formu výuky by favorizovalo. Na obr. č. 11 jsou graficky zn{zorněny možnosti od nejvíce preferovaných po nejméně preferované formy výuky, vč. neuvedených n{zorů.

120

90

nejvíce preferované preferované

60 č{stečně preferované 30 méně preferované 0 nepreferované neuvedeno

Obr. 11: Preferovan{ forma výuky dle respondentů (vlastní pr{ce)

V blízké souvislosti s touto ot{zkou korespondovala n{sledující ot{zka zabývající se povinnou sportovní výbavou. Před zah{jením výuky by si povinnou výbavu koupilo ve specializované outdoorové prodejně 68 (33 %) respondentů. Naopak možnost půjčení výbavy přímo u letních / zimních škol či kurzů v zahraničí by využilo pouze 50 (24 %) dotazovaných. V případě, že by se dala povinn{ výbava půjčit u specializovaného prodejce, tuto službu by preferovalo jen 40 (19 %). Koupě

Vlastní pr{ce

39

na internetu byla vybr{na pouze ve 12 (6 %) případech a zbývajících 36 (18 %) odpovědí nebylo uvedeno. Další ot{zka byla z geografického pohledu zaměřen{ na n{zor respondentů, zda by preferovali provozov{ní adrenalinových aktivit v České republice nebo v zahraničí. Těm, kterým z{leží na volbě destinace a upřednostňovali by provozov{ní adrenalinových sportů v zahraničí kvůli lepším přírodním podmínk{m, bylo pouhých 29 (14 %). Respondentů, kterým Česk{ republika vyhovuje, ale s pobytem v zahraničí by to střídali, bylo 46 (22 %). Počet dotazovaných preferující pouze pobyt v České republice dos{hl výše 36 (17,5 %) a těm, co nez{leží na destinaci, bylo 59 (29 %). Konečných 36 (17,5 %) respondentů neuvedlo svůj n{zor.

Druh{ č{st dotazníkového výzkumu Hlavním cílem mého dotazníkového průzkumu bylo získat informace týkající se n{kupu sportovního oblečení a povinné výbavy. Výchozími ot{zkami bylo nejprve zjistit, zda mají respondenti přehled o českých výrobcích sportovního oblečení na trhu a d{le měli určit, které světové sportovní značky jsou u n{s nejvíce popul{rní. 160 120 80

nejvíce zn{mý zn{mý č{stečně zn{mý

40 0

méně zn{mý nezn{mý neuvedeno

Obr. 12: Top českých výrobců outdoorového oblečení dle respondentů (vlastní pr{ce)

Na obr. č. 12 je graficky zn{zorněno, kdo je z českých výrobců sportovního a outdoorového oblečení nejzn{mější na českém trhu. Podle respondentů

40

Vlastní pr{ce

se jednalo o výrobce Alpine Pro (150 odpovědí) a hned v z{pětí s počtem 148 byl specializovaný výrobce Husky a v z{věsu se umístil výrobce Moira s 82 odpověďmi. Mezi nezn{mé české výrobce sportovního a outdoorového oblečení respondenti zařadili Sport Schwarzkopf (136 odpovědí), Warmpeace (122 odpovědí), d{le Highpoint (100 odpovědí), Humi Outdoor (92 odpovědí) a Kama (77 odpovědí). Z{sadně odlišnou byla další ot{zka týkající se zvolení nejzn{mější světové sportovní značky na českém trhu. V tomto případě se respondenti z 90 % shodli a mezi tři světově nejzn{mější značky vybrali firmy Adidas (189 odpovědí), Nike (176 odpovědí) a Puma (146 odpovědí). Za nezn{mé značky na českém trhu respondenti považují překvapivě firmu Moira (44 odpovědí), kterou v předchozím případě obsadili na třetí místo za jednoho z nejzn{mějších českých výrobců a Horsefeathers (43 odpovědí). 180 150 120 90

nejvíce zn{mý zn{mý

60

č{stečně zn{mý

30

méně zn{mý

0

nezn{mý neuvedeno

Obr. 13: Nejzn{mější světové značky na českém trhu dle respondentů (vlastní pr{ce)

Při analýze chov{ní spotřebitelů při n{kupu sportovního oblečení či sportovní výbavy lze přiřadit fakt, že jsou spotřebitelé ovlivnění místem koupě, časovým obdobím a vzd{leností od svého bydliště. Z tohoto důvodu bylo mým dalším dotazem ve výzkumu, zda respondenti mají ve svém blízkém okolí specializovanou outdoorovou prodejnu. Z celkového počtu dotazovaných se ve výši 151 (73 %) odpovědí nach{zí outdoorov{ prodejna v jejich blízkém okolí. Zbývajících 29 (14%) respondentů neví o ž{dné outdoorové prodejně

Vlastní pr{ce

41

a 26 (13 %) dotazovaných uvedlo, že se v jejich blízkém okolí nenach{zí ž{dn{ outdoorov{ prodejna. Další důležitou ot{zkou týkající se n{kupu sportovního oblečení nebo povinné výbavy bylo hlavním cílem vymezit, kdy spotřebitelé přev{žně nakupují. U sportovního oblečení 132 (64 %) respondentů uvedlo, že nakupují vždy, když je to nutné. Při výprodejích / outletech preferuje n{kup 52 (25 %) dotazovaných, dalších 12 (6 %) zvolili n{kup mimo hlavní sezónu a posledních 10 (5 %) respondentů nakupují v hlavní sezóně.

vždy, když je to nutné

při výprodejích/outletech

v hlavní sezóně

mimo hlavní sezónu

0

20

40

60

80

100

120

140

Obr. 14: N{kup sportovního oblečení dle respondentů (vlastní pr{ce)

V z{vislosti na předešlou ot{zku byla položena dotazovaným další ot{zka se z{měrem určit, kde nakupují sportovní oblečení. Podobně jako u výzkumu agentury Ipsos Tambor pro rok 2009, i v mém výzkumu byla nejčastěji označena možnost n{kupu v obchodních centrech (Sportissimo, Intersport, <), celkem v počtu 106 (51 %). Druhou variantou zvolenou respondenty byly specializované outdoorové prodejny (35 %), 10 % uvedlo n{kup v r{mci e-shop na webových str{nk{ch prodejen. Pořízení sportovního oblečení v zahraničí uvedly 3 % respondentů a zbývající 1 % neuvedlo ž{dnou možnost. Co se týk{ výrobců sportovního oblečení, více než polovina respondentů nerozlišuje, zda se jedn{ o českou nebo zahraniční firmu. Z jiných výzkumů (2010), které zrealizovala firma Ipsos Tambor, lze získat informace, že v době ekonomické krize Češi výrazně více zvažovali své útraty. N{kupní chov{ní české populace v oblasti sportovního oblečení a vybavení

42

Vlastní pr{ce

je uvedeno graficky na obr. 15. Módní časopis MAXI Fashion (2010) uvedl, že sportovní oblečení a vybavení si lidé nejčastěji nakupují ve specializovaných sportovních obchodech typu Sportissimo nebo Intersport (53 %), 32 % populace nakupuje prostřednictvím internetu, 28 % v hypermarketu či supermarketu a pouze 22 % ve specializovaných outdoorových prodejn{ch typu HUDY sport, Hannah, Rockpoint, Alpine Pro apod. Velký význam pro rozhodnutí o n{kupu mají doporučení kamar{dů či příbuzných ve výši 48 %. Lidé se d{le rozhodují díky informacím na webových str{nk{ch výrobců (32 %) či na specializovaných sportovních webových port{lech (25 %).

Obr. 15: Pl{novaný n{kup sportovního oblečení a výbavy, (Veletrhy Brno, 2010)

V z{věru druhé č{sti mého dotazníku byly položeny ještě dvě ot{zky. První se týkala údaje, kdy a kde respondenti preferují n{kup povinné sportovní výbavy. Ze získaných výsledků nakupuje povinnou výbavu 71 (35 %) dotazovaných mimo hlavní sezónu ve specializovaných outdoorových prodejn{ch. Další zvolenou možností bylo pořízení výbavy mimo hlavní sezónu v obchodních centrech v počtu 44 (21 %) respondentů. V těsné blízkosti 34 (17 %) dotazovaných uvedlo n{kup v hlavní sezóně ve specializovaných

Vlastní pr{ce

43

outdoorových prodejn{ch, dalších 29 (14 %) označilo možnost pořízení v hlavní sezóně v obchodních centrech a jako poslední možnost, kde si spotřebitelé mohou výbavu vypůjčit, uvedlo 25 (12 %) osob. Zbylé 1 % dotazovaných neuvedlo ž{dnou možnost. Druh{ a z{roveň poslední ot{zka z druhé č{sti dotazníku směřovala na ochranné vybavení, kde mohli respondenti uvést více položek z{roveň. Jako nejvíce používané ochranné vybavení při sportech uvedli spotřebitelé brýle (155 odpovědí) a rukavice (150 odpovědí). Třetí nejvyužívanější položkou byla ochrann{ helma (128 odpovědí), d{le chr{nič bederní p{teře / p{teře (39 odpovědí) a na stejné úrovni, 32 odpovědí, zůstali chr{niče kolen a ti sportovci, co ochranné vybavení nepoužívají.

Třetí č{st dotazníkového výzkumu V této č{stí mého dotazníkového šetření bylo důležitým cílem vymezit roční finanční n{klady na pořízení sportovního oblečení a povinné outdoorové výbavy. Jednotlivé cenové intervaly jsou zn{zorněny na obr. č. 16, včetně nejčastěji označenými intervaly. N{sledující grafické zobrazení se zaměřuje pouze na roční investice do sportovního oblečení. Nejvíce 75 respondentů (35 %) označilo možnost, že utr{cejí v rozmezí od 1 001 do 3 000 Kč. K cenovému intervalu od 3 001 do 5 000 Kč se přiřadilo 54 (26 %) spotřebitelů. K cenové hladině 0-1 000 Kč bylo uvedeno celkem 39 (necelých 19 %) dotazovaných. Zbylé alternativy jsou uvedeny na obr{zku v grafické podobě. 40%

35,44%

30%

20%

26,21% 18,93%

14,56% 10%

3,40% 0% 0 - 1 000 Kč

1 001 - 3 000 Kč 3 001 - 5 000 Kč 5 001 - 10 000 Kč 10 001 Kč a více

Obr. 16: Roční investice respondentů do sportovního oblečení (vlastní pr{ce)

44

Vlastní pr{ce

Pro srovn{ní s předch{zejícím dotazem jsem položila respondentům velmi podobnou ot{zku zaměřující se na roční investice do povinné outdoorové výbavy. Téměř 81 % (166 dotazovaných) označilo, že za povinnou outdoorovou výbavu ročně utr{cí od 0 do 10 000 Kč. Přibližně 12 % (24 dotazovaných) uvedlo cenový interval 10 001-20 00 Kč. Zajímavostí je, že ž{dný z respondentů nezvolil možnost 40 001 Kč a více. K dalšímu cenovému intervalu s ročním investov{ním do sportovní výbavy od 30 001 do 40 000 Kč se přiřadily pouze 4 (1,95%) dotazovaní. Přehlednější zobrazení všech cenových kategorií je graficky zn{zorněno na n{sledujícím obr. č. 17. 90%

80,98%

60%

30%

11,71% 2,44%

1,95%

0,00%

0% 0 - 10 000 Kč

10 001 - 20 000 Kč

20 001 - 30 000 Kč

30 001 - 40 000 40 001 Kč a více Kč

Obr. 17: Roční investice respondentů do outdoorové výbavy (vlastní pr{ce)

Na obr. č. 18 jsou zn{zorněny útraty za sportovní oblečení a vybavení od agentury Ipsos Tambor, kde ve srovn{ní s mými výsledky jsme relativně dospěli ke srovnatelným údajům. Jelikož agentura Ipsos Tambor uvedla v exkluzivním výzkumu průměrnou útratu za sportovní oblečení nebo povinnou výbavu pro rok 2009, v mém dotazníkovém šetření si respondenti vybírali možnosti jen z konkrétních cenových intervalů. Jak bylo uvedeno v čl{nku na port{le brněnských veletrhů, česk{ populace utratila v průměru 4 780 Kč. Za sportovní oblečení nebo vybavení utr{celi více lidé s vyšším vzděl{ním a také lidé ve věkovém rozmezí od 25 do 44 lety.

Vlastní pr{ce

45

Obr. 18: Průměrn{ útrata za sportovní oblečení nebo výbavu, (Veletrhy Brno, 2010)

Na n{kupní chov{ní spotřebitelů působí ještě další ukazatelé, které ovlivňují výběr jednotlivých produktů. Řadíme sem cenu, vzhled, kvalitu, značku, slevové akce, z{kaznické členství v prodejn{ch, doporučení od př{tel nebo rodiny, předchozí zkušenost a reklamu. Všechny tyto složky neust{le působí na spotřebitele při n{kupu. Z tohoto důvodu navazovala další ot{zka v dotazníku na zmíněné ukazatele. Z mého výzkumu jsem získala informace, kde nejvíce respondenty ovlivňuje kvalita zboží. Celkem tento ukazatel označilo 137 dotazovaných. Další vybrané ukazatele, téměř se stejnými počty, byly cena (88 odpovědí), vzhled (85 odpovědí) a předchozí zkušenost respondenta (82 odpovědí). Za složky, které respondenty neovlivňují při n{kupu, byly vybr{ny reklama (65 odpovědí) a z{kaznické členství (61 odpovědí). Celkové grafické uspoř{d{ní je zpracov{no na obr. č. 19.

46

Vlastní pr{ce

140 120 100

nejvíce ovlivňuje

80

ovlivňuje

60

č{stečně ovlivňuje

40

méně ovlivňuje

20 0

neovlivňuje neuvedeno

Obr. 19: Ukazatelé ovlivňující n{kupní chov{ní spotřebitelů (vlastní pr{ce)

Čtvrt{ č{st dotazníkového výzkumu Poslední č{stí dotazníkového šetření bylo shrom{ždění informací o analýze chov{ní respondentů vzhledem k celkovému pohledu na pořízení sportovního oblečení a outdoorové výbavy a d{le zjištění n{zoru o provozov{ní adrenalinových aktivit{ch v České republice. V souvislosti s rozborem chov{ní spotřebitelů při n{kupu výrobků jsem respondentům položila ot{zku, kter{ se zabývala obměňov{ním sportovního oblečení a výbavy. Nejčastěji byla zvolena možnost, kdy 184 (89 %) respondentů obměňují sportovní oblečení a outdoorovou výbavu pokaždé, když to sami uznají za vhodné. Pouhých 13 (6 %) dotazovaných obměňují sportovní oblečení po každé sezóně a outdoorovou výbavu za 2 až 5 let. Druhý způsob obměňov{ní, outdoorovou výbavu po každé sezóně a sportovní oblečení za 2 až 5 let, vybralo jen 6 (3 %) respondentů. Zbývající 2 spotřebitelé neuvedli ž{dnou možnost a pouze 1 spotřebitel se přiřadil k variantě, kdy obměňuje sportovní oblečení a outdoorovou výbavu po každé sezóně. K výběru zboží patří také volba výrobců specializující se na určitý druh zboží. Proto se v dotazníku objevila ot{zka, kter{ se týkala výběru jednoho nebo více výrobců sportovního oblečení a výbavy. Někteří spotřebitelé mohou preferovat

Vlastní pr{ce

47

n{kup kompletu zboží pouze od jednoho výrobce, druzí zase naopak. Výsledky z výzkumu uk{zaly, že 105 (51 %) respondentů si kupuje sportovní oblečení a výbavu podle toho, co se jim líbí, nikoliv dle výrobců. Druh{ nejčetnější skupina o 91 (44 %) respondentech preferovala koupě zboží od více výrobců, jelikož každý z výrobců se specializuje na něco jiného. Posledních 10 (5 %) dotazovaných označilo variantu n{kupu zboží od jednoho výrobce. Další ot{zka se týkala úsudku respondentů, zda se zboží stejné kvality dostane k rekreačním sportovcům tak jako k profesion{lům. Velmi vyrovnané byly dva n{zory, kdy 72 (35 %) respondentů spíše souhlasilo s n{zorem, že zboží stejné kvality mohou na českém trhu získat i rekreační sportovci, a druzí, kde 77 (38 %) dotazovaných spíše nesouhlasilo s uvedeným n{zorem. V r{mci daného tématu rozhodně souhlasilo jen 11 (5 %) respondentů a přesně opačného n{zoru bylo zbývajících 46 (22 %) respondentů. Z{věrečné ot{zky čtvrté č{sti a také celého dotazníku se orientovaly na n{zor respondentů o úrovni poskytovaných služeb v r{mci adrenalinových sportů a kvalifikaci pracovníků na českém trhu, vč. přírodního potenci{lu České republiky. U ot{zky týkající se úrovně poskytovaných služeb a kvalifikace odborníků na českém trhu si respondenti mohli zvolit více možných odpovědí, z tohoto důvodu byly všechny varianty výsledků přibližně na stejné úrovni. Rozdílné mínění na kvalifikaci pracovníků mělo celkem 166 respondentů, z nichž 90 označilo variantu s dostačujícím počtem kvalifikovaných pracovníků a 76 s m{lo kvalifikovanými odborníky na českém trhu. Značné odlišné hodnoty měly úrovně poskytovaných služeb, kde 63 dotazovaných uvedlo, že v České republice je nízk{ kvalita poskytovaných služeb a pouze 34 respondentů si myslí, že na českém trhu je vysok{ kvalita služeb týkající se adrenalinového sportu. S touto ot{zkou souvisel i poslední dotaz zabývající se n{zorem, zda m{ Česk{ republika přírodní potenci{l, vhodný k provozov{ní adrenalinových sportů. Společného n{zoru dos{hlo 143 (70 %) respondentů, že Česk{ republika m{ dostatečně vhodné přírodní podmínky k provozov{ní adrenalinových sportů. Nízký přírodní potenci{l uvedlo 30 (15 %) dotazovaných a 23 (11 %) je n{zoru, že se u n{s nach{zejí výborné přírodní podmínky pro adrenalinové sporty. Zbývajících 7 (4 %) respondentů označilo poslední možnost, kde Českou republiku považují za nevhodnou destinaci k provozov{ní adrenalinových aktivit.

48

Vlastní pr{ce

4% 11%

15%

vysoký střední nízký

70%

ž{dný

Obr. 20: Přírodní potenci{l ČR na provozov{ní adrenalinových sportů (vlastní pr{ce)

4.4 Kalkulace n{kladů pro adrenalinové sporty Pro jednotlivé extrémní sporty byla vypracov{na kalkulace n{kladů na povinné sportovní vybavení. Kalkulace byly provedeny před hlavní n{kupní sezónou, ceny (vč. DPH) byly stanoveny v rozmezí od 15. října 2010 do 23. října 2010. V každé n{sledující tabulce jsou zn{zorněny ceny za povinnou výbavu pro rekreační a z{vodní extrémní sporty, vč. prodejce. Produkty byly vybr{ny na z{kladě recenzí z odborných čl{nků na speci{lních sportovních serverech, z vlastní zkušenosti nebo přímo na port{lech daného prodejce. Do kalkulací byly zařazeny produkty vyrobené v loňské sezóně 2009/2010 a také aktu{lní produkty na sezónu 2010/2011. Obr{zky povinného vybavení jsou k dispozici v příloze.

4.4.1

Povinn{ outdoorov{ výbava na snowboarding

Jak již bylo uvedeno v liter{rním přehledu, snowboarding patří mezi nejzn{mější zimní aktivitu. V n{sledující tabulce č. 5 jsou zn{zorněny ceny povinné výbavy pro rekreační jízdu a pro z{vodní neboli extrémní jízdu. Všechny ceny byly vystaveny prodejcem k datu 15. října 2010, kdy popt{vka po produktech nebyla příliš velk{. Sportovní výbava typu Nitro je velmi kvalitním produktem zn{mým po celém světě, tomu odpovídají i jednotlivé ceny. Brněnský prodejce Snowboard Zezula, s.r.o. (2011) patří k nejzn{mějšímu specializovanému snowboardovému prodejci v Jihomoravském kraji, který získal 2. místo v soutěži ShopRoku 2010 a sponzoruje řadu snowboardových akcí. Na českém trhu se pohybuje od roku 2002. Na webovém

Vlastní pr{ce

49

port{le nebo v kamenné prodejně naleznete široký výběr zimního a letního zboží, vč. snowboardových kompletů a příslušenství. Svým z{kazníkům nabízí z{kaznické karty se slevou 20 % za produkty, a studentům 10% slevy. Jednotlivé ceny za produkty se liší dle sezónního období a podle nabízených kompletů, kde je cena velmi nižší oproti individu{lnímu výběru. Tab. č. 5: Povinn{ výbava na snowboarding Zezula

rekreační (free-style/-ride)

cena (Kč)

extrémní (race)

cena (Kč)

prkno

Nitro T1 (d{mské)

7 693 F2 Speedster sl eq.

v{z{ní

Nitro Raiden Deco

3 126

boty

Nitro Crown tls

4 053 Deeluxe Track 700 t

9 093

helma

Bern Berkeley gloss

2 081 Bern Berkeley gloss

2 081

brýle

Smith Transit graphic

1 533 Anon Realm black

3 078

1 575 Scott Back protektor

2 023

F2 Race titanium

8 743 3 003

chr{niče p{teře

Scott Back protect

beder

celkem

Dainese modular imp.

20 061

2 443

28 383

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Zezula Brno (2010)

Celkové n{klady na pořízení povinné sportovní výbavy pro rekreační snowboarding, u prodejce Zezula Brno, byli k uvedenému datu ve výši 20 061 Kč. Pro z{vodní snowboarding byli ceny vyšší z důvodu jiného výrobního materi{lu, odlišných specifických vlastností produktu a složitější dostupnosti na trhu. Hlavním rozdílem mezi rekreační jízdou a extrémní jízdou na snowboardu, je jeho tvrdost. Čím tvrdší je prkno, tím je jízda agresivnější a naopak. Z tohoto důvodu se liší také tvrdost bot, kde pro jízdu v hlubokém sněhu či rekreačního využití se doporučují měkké boty, aby na nohu nebyl vyvíjen takový tlak, jako při z{vodním stylu jízdy. N{klady na extrémní snowboarding se pohybovaly v celkové výši 28 383 Kč. Pro srovn{ní cen za jednotlivé produkty jsem vybrala jiného prodejce specializující se na snowboarding. Společnost Ar Sport Snowboards, s.r.o. se sídlem ve Vrchlabí (2011) působí na českém trhu 10 let a patří mezi první průkopníky snowboardových setů v České republice. Své zboží prod{vají do 20 zemí Evropské unie a zkušenosti mají i s internetovým obchodem. Prodejce Ar Sport nabízí VIP členství pro každého registrovaného z{kazníka,

50

Vlastní pr{ce

který získ{ mnoho výhod (např. nižší ceny u 60 % produktů, výběr d{rků zdarma, pravidelné informov{ní o novink{ch, slev{ch, <). Kalkulaci n{kladů jsem sice prov{děla v říjnu 2010, ale doposud v sekci z{vodního snowboardingu nejsou nabízeny kompletní výrobky. K dispozici jsou pouze modely snowboardů bez speci{lního v{z{ní a z{vodních bot, proto st{le nejsou tyto položky uvedeny v tabulce. I přes nekompletní nabídku pro z{vodní snowboarding jsem zde nechala tohoto výrobce v porovn{ní s brněnským prodejcem Zezula, a to z důvodu, že firma Ar Sport Snowboards, s.r.o. je velmi kladně hodnocena svými z{kazníky, co se týk{ rychlé dopravy, kter{ je hlavně zdarma, nízkých cen pro registrované uživatele a velké slevové výprodeje. Kvalitou poskytovaných výrobků a svou vstřícností si tato firma snadno udrží své z{kazníky. Jedinou nevýhodu, kterou bych osobně této společnosti vytkla, je nekompletní nabídka zboží v z{vodním snowboardingu. V tabulce č. 6 jsou uvedeny n{klady pro jednotlivé položky povinné výbavy k datu 23. října 2010. Celkové n{klady pro rekreační snowboarding činily 21 040 Kč a pro extrémní race snowboarding dosahovaly výše až 28 650 Kč bez speci{lního sportovního v{z{ní a z{vodních bot. Tab. č. 6: Povinn{ výbava na snowboarding Ar Sport

rekreační (free-style/-ride)

cena (Kč)

extrémní (race)

cena (Kč)

prkno

Nitro Prime Agent

6 690 Matrix Speedsta

10 990

v{z{ní

Nitro Raiden Strike

3 290

boty

Nitro Reverb TLS

4 390

helma

Scott Barricade

1 990 Scott WC Comp

2 100

brýle

Smith Scope Graphic

1 790 Scott Alibi LTD alleg.

3 690

2 890 Dainese Nextwave

4 180

chr{niče p{teře Scott Back Basic line* beder

celkem


21 040

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Ar Sport Vrchlabí (2010) * vč. bederního chr{niče

3 490

28 650

Vlastní pr{ce

4.4.2

51

Povinn{ outdoorov{ výbava na snowkiting

Další brněnsk{ firma zabývající se adrenalinovými aktivitami je Snowkite.cz (2011), kter{ působí na českém trhu od roku 2005 a je jedním zakladatelů snowkite a kiteboardingu v České republice. Kromě poskytov{ní kvalitního sportovního vybavení pro snowkiting a kiteboarding, Snowkite.cz nabízí výukové kurzy snowkitingu kdekoliv dle domluvy po celé České republice. U snowkitingu je použív{n především komorový typ tažného draka, který je vhodný většinou pro pozemní varianty kitingu, kde po p{du na zem splasknou a ztratí tah. D{le rozlišujeme plochu (m2) kitu, kter{ se liší dle zkušenosti jezdce a jeho hmotnosti. Lze také pořídit celkový komplet, který je cenově mnohem výhodnější. Komplet tažného draka v r{mci rekreačního provozov{ní snowkitingu lze pořídit již kolem 10 000 Kč. Při volbě snowboardu se doporučuje freestyle board neboli měkké prkno, které se přizpůsobí jezdci při jízdě a skocích. U lyží se preferuje styl freeride, kde jsou lyže širší a mají na obou stran{ch stejné zaoblené a zdvižené špice, z důvodů i možné jízdy pozadu a provozov{ní skoků. V případě, že neprovozujeme snowboarding či lyžov{ní, n{klady na pořízení povinné výbavy se mohou zvýšit až o 200 %. Celkové n{klady na rekreační snowkiting činily ke dni 16. října 2010 až 30 850 Kč. V případě investov{ní do vybavení speci{lního na z{bavnější a fyzicky n{ročnější jízdu freestyle, povinn{ výbava dos{hla výše 53 626 Kč. Tab. č. 7: Povinn{ výbava na snowkiting Brno

rekreační (freeride)

cena (Kč)

extrémní (freestyle)

cena (Kč)

kite nafukovací komorový

HQ Beamer R2F *

7 290 HQ Neo II. R2F *

25 630

trapéz

Takoon bederní

2 200 Takoon bederní

2 200

prkno**

Nitro T1

7 693 Nitro T1

7 693

v{z{ní

Nitro Raiden Deco

3 126 Nitro Raiden Deco

3 126

boty**

Nitro Crown tls

4 053 Nitro Crown tls

4 053

helma

H1 snb, freeride

3 380 H1 snb a freeride

3 380

brýle

Smith Transit

1 533 Anon Realm black

3 078

chr{niče**

52

Vlastní pr{ce

p{teře

Scott Back basic

1 575 Scott Back protector

2 023

Dainese modul imp.

2 443

beder

celkem

30 850

53 626

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Snowkite Brno (2010)

* komplet obsahuje mimo vlastního draka i ovl{dací šňůry 4x25 m (freestyle Y line set 25 m), 220/110 kg (freestyle 270/700 kg), Dyneema; poutka na z{pěstí; pumpa; batoh; n{vod a instrukt{žní CD ** místo snowboardu lze použít lyže na freeride; cena a typ zboží převzaty od prodejce Snowboard Zezula

Odlišný prodejce, který se zaměřuje na prodej, servis a vybavení snowkitingu a kiteboardingu, je firma se sídlem v Kroměříži (2011). Své činnosti se věnuje od roku 2003. Firma Kiteboarding.cz působí nejen na českém, ale i na slovenském trhu. Zaměstnanci firmy jsou nadšenci a specialisté na všechny druhy kitingu, proto také patří k vedoucí firmě na československém kite trhu. Na svých webových str{nk{ch také nabízí prodejce výukové letní/zimní kurzy od zn{mé školy Harakiri. Zimní kurzy jsou provozov{ny v zimních střediscích Krušné hory, Vysočina, Oderské vrchy a na Slovensku. Povinn{ výbava snowkitingu ke dni 23. říjnu 2010 rovna 30 020 Kč pro rekreační typ ježdění a pro extrémní styl jízdy cena dosahovala 50 830 Kč, vč. přiřazených cen od prodejce Snowboards Vrchlabí na snowboarding, jak je uvedeno v tabulce č. 8. Samotný komorový tažný drak je možné pořídit již od 2 000 Kč při slevových výprodejích, v případě rekreační jízdy. Tab. č. 8: Povinn{ výbava na snowkiting Kroměříž


cena (Kč)

extrémní (freestyle)

cena (Kč)

kite nafukovací komorový

Peter Lynn Hornet *

5 990 Flysurfer Pulse2 **

27 290

trapéz

Naish Moto

2 990 Naish KL PRO

3 390

prkno***

Nitro Prime Agent

6 690 Nitro Prime Agent

6 690

boty***

Nitro Raiden Strike

3 290 Nitro Raiden Strike

3 290

v{z{ní***

Nitro Reverb TLS

4 390 Nitro Reverb TLS

4 390

helma

Scott Barricade

1 990 Scott WC Comp rc

2 100

brýle***

Smith Scope Graph.

1 790 Scott Alibi LTD alleg.

3 690

Vlastní pr{ce

53

chr{niče*** p{teře

Scott Back Basic

2 890 Dainese Nextwave

beder

celkem


30 020

4 180 3 490

50 830

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Kiteboarding Kroměříž (2010) * set obsahuje mimo vlastního draka i vak na kite, 4 lines handles, poutka na z{pěstí, barevné šňůry, kotvící kolík a manu{l ** set obsahuje mimo vlastního draka i řídící r{hno s depower systémem, vodící šňůry, batoh, sadu na opravu, bezpečnostní prvky a manu{l *** místo snowboardu lze použít lyže na freeride; cena a typ zboží převzaty od prodejce Snowboards.cz Vrchlabí

4.4.3

Povinn{ outdoorov{ výbava na kiteboarding

Dalším adrenalinovým sportem, na který jsem provedla kalkulaci n{kladů na povinnou výbavu, byl kiteboarding (kitesurfing). V liter{rním přehledu je pops{n a charakterizov{n tento typ adrenalinové z{bavy jako neust{le se rozvíjející. Na českém trhu neust{le vznikají nové firmy, které se zajímají o tento druh sportu, proto bylo těžší vybrat pouze ty prodejce, které jsou TOP ve svém oboru. Jedním z prodejců je Snowkite.cz Brno (2011), o kterém jsem se již zmínila u kalkulace povinné výbavy na snowkiting. U kiteboardingu také rozlišujeme typ draka a velikost plochy. Na rozdíl od snowkitingu, pro kiteboarding je vhodný nafukovací tažný drak, jelikož m{ pevnou konstrukci a po p{du do vody je možné kite znovu připravit. Velikost plochy je opět d{na zkušeností a hmotností jezdce. Board neboli prkno jezdce se liší především tvarem. Pro freestyle je tvar boardu hranatý a obousměrný, vhodný pro skoky a triky na vodě. Pro extrémní jízdu ve vln{ch se používají jednosměrn{ prkna do špičky podobn{ svým tvarem na surfing. Ceny v tabulce č. 9 byli stanovené k datu 16. října 2010, kde si lze všimnout, že zde nevznikl rapidní cenový rozdíl mezi rekreačním a extrémním kiteboardingem. Cenové rozdíly jsou v n{sledující tabulce u nafukovacího kitu, kde pro rekreační styl jízdy je zapotřebí větší plocha tažného draka z důvodu snadnějšího ovl{d{ní, a u boardu, který se liší především svým tvarem a výrobním materi{lem. Firma Snowkite Brno nabízí svým z{kazníkům kvalitní zboží, proto i úplný zač{tečník si může pořídit ty nejlepší světově zn{mé produkty za odpovídající cenu. Celkové n{klady na povinnou freestyle výbavu dosahují 39 490 Kč a pro wave riding 39 400 Kč.

54

Vlastní pr{ce

Tab. č. 9: Povinn{ výbava na kiteboarding Brno

rekreační (freestyle)

cena (Kč)

extrémní (wave ride)

cena (Kč)

kite Takoon Soul 9m2 *

26 100 GK VSonic 6m2 *

22 900

board

Takoon Source X4

11 190 Takoon Burning 5´8

14 300

trapéz

Bederní Takoon

nafukovací komorový

celkem

2 200 Bederní Takoon

39 490

2 200

39 400

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Snowkite Brno (2010) * cena obsahuje mimo vlastního draka i tažné šňůry; batoh; pumpu a bar (r{hno)

Druhý zvolený prodejce je pražsk{ firma Kiteboarding Karlín (2011), kter{ je ofici{lním prodejcem světových značek (RRD, Exocet, MRK<) v České a Slovenské republice. Je jedna z m{la prodejců, kter{ se specializuje na větrné extrémní sporty, jako je především kiteboarding, surfing a všechny typy windsurfingu. Webové str{nky s možností e-shopu jsou velmi přehledně zpracované, neust{le aktualizované s uk{zkou videí o kiteboardingu, novinkami na trhu a novými modely, které jsou již dostupné v České republice. Prodejce mimo jiné nabízí svým z{kazníkům kromě povinné výbavy i d{mské/p{nské oblečení značky Haiopaii. Kiteboarding Karlín nabízí další své služby v oblasti provozov{ní školy kiteboardingu od podzimu 2010 pod vedením zkušených lektorů s nejmodernější dostupnou výbavou na trhu. Pro rekreační kiteboarding jsem vybrala výrobky od značky Nobile a trapézu od výrobce RRD, kde byla celkov{ povinn{ výbava ke dni 16. říjnu 2010 rovna 41 060 Kč. V tomto případě je cenově výhodnější pořízení kompletu tažného draka, kde výbava obsahuje ovl{dací šňůry, r{hno, pumpu, batoh a také instrukt{žní CD s n{vodem. U extrémnější formy jsem preferovala pouze značku RRD, kter{ je na českém a slovenském trhu dostupn{ díky pražské firmě Karlín. Vybrané RRD produkty v tabulce č. 10 jsou aktu{lní modely pro rok 2011, které byly na webových str{nk{ch prodejce k dispozici už k datu 16. října 2010. Na rozdíl od freestyle výbavy, nafukovací kite u wave riding nebyl v prodeji souč{stí kompletu, tudíž jsem musela připočítat položku r{hno, taktéž od značky RRD. Celkové n{klady na povinnou výbavu se tedy automaticky zvýšily na č{stku 48 440 Kč.

Vlastní pr{ce

55

Tab. č. 10: Povinn{ výbava na kiteboarding Praha

rekreační (freestyle)

cena (Kč)


cena (Kč)

kite nafukovací

Nobile NHP 7m2 *

26 590 RRD Religion 5m2

15 735

Nobile NBL

11 490 RRD Fatal Wave Wood

19 225

komorový board r{hno trapéz

celkem

RRD Global Bar V2 RRD E-QLZR Hyb.

2 980 RRD E-QLZR Hybrid

41 060

10 500 2 980

48 440

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Windsurfing Karlín (2010) * cena obsahuje mimo vlastního draka i kompletní r{hno 2011 Nobile; obal na r{hno; batoh; pumpu a sadu na opravu

4.4.4

Povinn{ outdoorov{ výbava na windsurfing

Odlišný vodní adrenalinový sport je windsurfing. Od kiteboardingu se liší nejen výbavou, ale i stylem jízdy, kdy vzduch je nabír{n do plachty z boku jezdce, nikoliv z vrchu, jak bylo uvedeno u tažného draka. V České republice se nach{zí také Česk{ windsurfingov{ asociace (2011), kter{ poskytuje na svých webových str{nk{ch veškeré informace od termínů kon{ní z{vodů, přes užitečné rady, až po fotografie, čl{nky, videa a mnohé další. Dostupný prodejce v České republice specializující se na všechny formy windsurfingu je již uveden{ pražsk{ pobočka Karlín (2011), kter{ sponzoruje nejlepší české windsurfaře a kiteboardisty. Produkty pražské pobočky patří mezi zn{mé windsurfingové značky, jako jsou RRD, Exocet, Starboard, The Loft a Gaastra. Na dostupných webových str{nk{ch firma nabízí výhodné komplety, slevové akce na plachty, značkové oblečení, širokou nabídku plov{ků z roku 2010 a aktu{lní nabídku současných modelů 2011, veškeré příslušenství a neopreny, stejně jako u kiteboardingu. Velkou výhodou tohoto prodejce je, že také nabízí bazarové výrobky, které jsou cenově dostupnější. Důležitou volbou je především typ plov{ku, který se liší svým tvarem, ale především objemem. Pro zač{tečníka se doporučuje plov{k o vyšším objemu, tj. od 180 l a více, pro velmi pokročilé jezdce je objem plov{ku značně nižší, tedy pod 100 l. V n{sledující tabulce č. 11 jsem do povinné výbavy na freeride zvolila modely roku 2010 od zn{mého výrobce RRD, jehož produkty jsou světově velmi využívané a doporučované pro všechny typy jízdy. Nabízí širokou šk{lu

56

Vlastní pr{ce

kvalitních výrobků různých velikostí, které jsou vhodné pro úplné zač{tečníky, až pro profesion{lní jezdce. Celkové n{klady na pořízení povinné z{kladní výbavy při rekreačním typu jízdy byli ke dni 16. říjnu 2010 rovny 36 150 Kč. Pro jízdu ve vln{ch byla výše n{kladů 42 470 Kč, z důvodů jiného tvaru a menšího objemu plov{ku, který se snadněji ovl{d{ při jízdě ve vln{ch. Tab. č. 11: Povinn{ výbava na windsurfing Praha


cena (Kč)

plachta

RRD Evolution MK II 8m² *

plov{k

RRD Evolution Softskin V2

trapéz*** RRD E-QLZR Harness flosna

celkem

F2 Freeride XTC 30"


cena (Kč)

8 190 EXOCET Skull Wave 4m2 ** 24 300 EXOCET 3X Wave 2 370 The Loft Sails F2 Freestylewave Spice 1 290 27"

36 150

8 490 29 800 2 790 1 390

42 470

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Windsurfing Karlín (2010) * cena vč. r{hna: 209 cm, výška 499 cm - na stěžeň SDM 490 cm ** cena vč. r{hna: 148 cm, výška 389 cm - na stěžeň 370 cm *** cena vč. nerezového h{ku

Nově vzniklý prodejce, od srpna 2010, na českém trhu je pražský provozovatel Boardbox, s.r.o. (2011), který se specializuje na prodej povinné výbavy od zimních až po letní adrenalinové sporty. Boardbox se stal letošním partnerem na významné zimní akci v České republice, Burton Špindl Spring Session 2011. Prodejce Boardbox otevřel svou další pobočkou Neilpryde Shop Praha, kter{ je opět v provozu po rekonstrukci. Svým zaregistrovaným z{kazníkům v sekci e-shop nabízí prodejce zdarma dopravu na zakoupené produkty a slevy, které mohou z{kazníci uplatnit při budoucím n{kupu, zasíl{ní novinek na e-mail a posíl{ní pozv{nek na sportovní akce konané prodejcem Boardbox v České republice. Výhradními dovozci vybavení na windsurfing, se kterými Boardbox spolupracuje, jsou australští výrobci světových značek (Billabong, JP Australia, Neilpryde apod.). Prodejce bohužel nenabízí komplety vybavení, které by byly pro klienty cenově výhodnější. Z tohoto důvodu jsou některé položky vybavení rozeps{ny. Jedn{ se především o stěžeň a r{hno, které jsou nedílnou souč{stí plachty. Celkové n{klady jsou vyšší než u předešlé kalkulace od prodejce Windsurfing Karlín z důvodu, že firma Boardbox prod{v{ na českém trhu také nové modely roku 2011, které se řadí mezi úplně novinky na světovém trhu z hlediska výrobního materi{lu,

Vlastní pr{ce

57

designu a kvality. Na svých webových str{nk{ch Boardbox upozorňuje své z{kazníky na aktu{lní nabídku nových modelů, vč. popisu a grafické podoby produktu. Celkové n{klady u rekreačního windsurfingu dosahují výše 42 410 Kč, u extrémního windsurfingu až 58 550 Kč. Ceny za jednotlivé produkty v tabulce č. 12 byly uvedeny k datu 20. březnu 2011. Tab. č. 12: Povinn{ výbava na windsurfing Praha


cena (Kč)

extrémní (wave)

plachta

NP Freeride TEMPO 6,2 m²

plov{k

JP Fun Ride ES, 160 l *

stěžeň

NP X3 MAST, 460 cm

6 990 NP X3 RDM, 370 cm

6 990

r{hno

NP X3 BOOM, 200 cm

4 490 NP X3 BOOM, 140 cm

4 490

trapéz

NP 3D WAIST PRO

2 790 NP 3D WAIST PRO

2 790

celkem

8 150 WAVE COMBAT 4,2 m²

cena (Kč)

19 990 JP Wave FWS, 74 l *

42 410

15 490 28 790

58 550

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Windsurfing Boardbox (2011) * vč. flosny

4.4.5

Povinn{ outdoorov{ výbava na MTBike

Poslední vybraný adrenalinový sport je MTBike (mountain bike), který spočív{ v několika kombinacích jízdy na kole. Nabídka možností je neuvěřitelně širok{, od rekreačních MTB Lifestyle, přes sportovní typy kol, až po výkonnostní jízdu, kter{ se dělí ještě na z{vodní, trail (neupravený přírodní povrh plný kamenů, kořenů), horské (all mountain) a freeride (jezdec si zvolí vlastní trať ve zlomku vteřiny). Nejuniverz{lnější výrobci, kteří se většinou specializují na všechny typy kol, jsou považov{ni za světové giganty s výrobou na Taiwanu, zn{mí jako Specialized, Giant, Scott. Evropsk{ značka Author (2011) pro horsk{, silniční kola a bike příslušenství s výrobou také na Taiwanu se stala od roku 1993 nejprod{vanější značkou českého a slovenského trhu. Společnost Author zah{jila tedy dovoz horských kol z Asie a roku 1994 se odděluje od modelové řady Author na vyšší úroveň - Author Equipe. Celkově se tento adrenalinový sport řadí mezi vysoce n{kladové aktivity, kdy jezdci neust{le na svém kole něco vylepšují, opravují z důvodu p{dů apod. Pro svou pr{ci jsem si vybrala dva prodejce (Specialized a Author), abych porovnala jejich ceny za kola a nabízené doplňkové zboží, jako je ochrann{ přilba a rukavice. Ostatní doplňky jsou dobrovolné a individu{lní, jako drž{ky

58

Vlastní pr{ce

na l{hev, brašny, tachometry a pumpy. Většina jezdců extrémního MTB si ochranné vybavení nakupují u jiných specializovaných výrobců, jako Dainese, Fox, Kenny, které nabízejí i chr{niče holení, p{teře a loktů. Pro jezdce, kteří začínají jezdit extrémní sjezdy, se doporučuje kupovat kola v bazaru, kde se cena pohybuje od 25 tis. Kč. Stanovení kalkulace proto bylo obzvl{šť složité, a to i z důvodu, že na českém trhu je dostatek kvalitních kol různých typů a vlastností. Úrovně kol jsou d{ny komponentami (vidlice, brzdy, <), kde je rozdíl v ceně až 50 tis. Kč. Pro cross-country jsem zvolila celo-odpružen{ kola z důvodu snadnějšího ovl{d{ní při nerovnosti terénu. Pro downhill je zobrazeno kolo, které používají jezdci na světových poh{rech. Rekreační ochrann{ přilba se liší od z{vodní helmy svým tvarem a cenou. Z{vodní helma m{ ještě přední kryt, takže jezdec je plně chr{něn od vnějšího prostředí. Rukavice u rekreační cyklistiky jsou většinou kr{tkoprsté s gelovou výztuhou pro minimalizaci otřesů během jízdy, rukavice u extrémního MTBike chr{ní celou ruku, kde jsou ochranné výztuhy umístěny na hřbetu ruky. Pro první zvolenou kalkulaci n{kladů jsem použila výrobky od firmy Author, kde cena kola byla uvedena vč. DPH, ale za ochrannou přilbu a rukavice byly uvedeny pouze maloobchodní ceny. Celkové n{klady, při pořízení pouze povinné z{kladní výbavy u rekreační cyklistiky, ke dni 20. března 2011, činily 16 084 Kč a při extrémním typu byla celkov{ cena ve výši 77 539 Kč. Jak jsem už zmínila, hlavní cenové rozdíly budou především u typů kol. Tab. č. 13: Povinn{ výbava na MTBike Author

rekreační (trekking) kolo

MTB, Kinetic

přilba

Fleet 111 CRN

rukavice

Comfort Gel K/P

celkem

cena (Kč)

extrémní (cross-country)

14 590 MTB, A-Ray 3.0 1 095 Hot Shot 081 CRN 399 Enduro d/p

16 084

cena (Kč) 75 990 999 550

77 539

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Author (2011)

Pro srovn{ní cen s evropským výrobcem Author byla již zmíněn{ firma Specialized, kter{ je prémiov{ značka kol podporující celosvětově nejzn{mější jména ve světě cyklistiky, jako Roman Kreuziger nebo Petr Velits. Nové technologie, materi{ly a kvalita, které jsou vyvinuty pro TOP z{vodníky, jsou pak přeneseny do nabídky kol pro sportovní a příležitostné cyklisty.

Vlastní pr{ce

59

V České republice se nach{zí mnoho prodejen, které jsou uvedeny pr{vě pod značkou Specialized. Svým z{kazníkům nabízí horsk{, silniční či městsk{ kola, vč. kompletního sortimentu doplňků, aby uspokojily potřeby každého cyklisty. V n{sledující tabulce č. 14 jsou uvedeny výrobky, které jsem preferovala pro rekreační typ jízdy a pro z{vodní. Ceny byly také uvedeny k datu 20. března 2011, vč. DPH. Celkové n{klady u rekreační cyklistiky se pohybovaly přibližně ve stejné cenové hladině jako u výrobce Author, a to ve výši 17 588 Kč. U extrémního MTBike bylo vybr{no speci{lní kolo pro z{vodníky na světové úrovni se zaručenou kvalitou, z tohoto důvodu dos{hla cena za povinnou výbavu neuvěřitelné č{stky 138 588 Kč. Tab. č. 14: Povinn{ výbava na MTBike Specialized

rekreační (trekking) kolo

Hardrock Sport Int.

přilba

Echelon Helmet

rukavice

BG Gel Glove

celkem

cena (Kč)

extrémní (cross-country)

14 990 Demo 8 II

cena (Kč) 131 990

1 799 Deviant II Carbon

4 999

799 BG Fortress Glove

1 599

17 588

138 588

Zdroj: vlastní pr{ce dle prodejce Specialized (2011)

Ze všech zpracovaných kalkulací na jednotlivé adrenalinové sporty si lze nyní jednodušeji představit, kolik musí potenci{lní z{kazník investovat do nové povinné outdoorové výbavy, kter{ je nezbytn{ pro provozov{ní adrenalinových aktivit. Ve většině případů se doporučuje všem začínajícím z{jemcům o adrenalinové aktivity investovat nejprve do bazarových výrobků od specializovaných prodejců, v případě, že tyto služby prodejci nabízí. Z{jemce si tak pořídí cenově výhodnější výbavu, kter{ sice je použit{, ale do zač{tku provozov{ní určité adrenalinové aktivity je naprosto vhodn{.

60

Diskuze

5 Diskuze Bakal{řsk{ pr{ce je zaměřena na oblast cestovní ruch, konkrétně na materi{lní zabezpečení turistů adrenalinového cestovního ruchu. Adrenalinové sporty působí na celosvětovém trhu od konce 20. století prostřednictvím televizního programu X-Games. V České republice je st{le nejvíce popul{rní zimní adrenalinový sport snowboarding. V současné době vznikají na českém trhu nové letní/zimní školy se zaměřením na výuku snowkitingu, windsurfingu a kiteboardingu. Nejpopul{rnější místa pro výuku vodních sportů nalezneme v České republice, např. na P{lavě, vodní n{drži Lipno nebo na Nechranickém rybníku, a pro zimní adrenalinové aktivity jsou to jak{koliv zimní lyžařsk{ střediska. Většina letních/zimních škol se přizpůsobí výběrem lokality výuky dle požadavků z{kazníka, jelikož konkrétně snowkiting, stejně tak i kiteboarding se dají praktikovat kdekoliv v České republice. Většina škol nabízí také týdenní kurzy v zahraničí, především v Řecku, Chorvatsku, Rakousku nebo Německu. Jedním z dílčích cílů této pr{ce je zhodnotit n{zory respondentů z dotazníkového šetření na provozov{ní adrenalinových sportů v České republice. Cílov{ skupina respondentů nebyla předem určena, ale největší zastoupení v dotazníkovém výzkumu měla věkov{ skupina dotazovaných od 21 do 30 let, jelikož dotazník byl vystaven na internetových soci{lních sítích a rozesl{n pomocí univerzitního e-mailu studentům Mendelovy univerzity v Brně. Pro zajištění širšího vzorku respondentů bych dotazník v tištěné formě umístila na příslušné veletrhy se sportovním zaměřením a do specializovaných outdoorových prodejen (Husky, Hannah, Hudy, skate-shopy a mnohé další), abych eliminovala počet studentů. Zkouman{ ot{zka v dotazníkovém výzkumu, kter{ je vhodn{ k posouzení n{zorů respondentů, se zabývala formou výuky při provozov{ní adrenalinových aktivit. Jak jsem již uvedla ve vlastní pr{ci, respondenti nejvíce preferovali výuku pod vedením zkušeného instruktora, nejméně favorizovali výuku „samouk“. Ovšem ani absolvov{ní kurzu v zahraničí nebylo preferované. Dle mého n{zoru, jsou kurzy v zahraničí mnohem lépe přizpůsobené k výuce, ať už z hlediska klimatu a přírodních podmínek, stejně tak i odlišným přístupem kvalifikovaných pracovníků. České školy adrenalinových aktivit nabízejí mnoho kurzů v zahraničí za přijatelnou cenu, kter{ zahrnuje kompletní vybavení školy k použití, kvalifikovaného instruktora s každodenní 3-4 hodinovou výukou a osobními lekcemi zdarma. Je zřejmé,

Diskuze

61

že respondenti nejsou dostatečně informov{ni o nabídk{ch výukových škol, a to z důvodu nedostačující propagace adrenalinových atraktivit na českém trhu. Osobně se domnív{m, že respondenti zvolili možnost výuky pod vedením instruktora z důvodu rychlého získ{ní potřebných informací a zkušeností během jedné výuky, kter{ většinou trv{ 2-3 hodiny. Za finanční prostředky, které respondenti vynaloží na jeden výukový blok v České republice, by mohli absolvovat až dva dny kurzu v zahraničí, dle destinace. Kvůli nízké propagaci adrenalinových aktivit nem{ širok{ veřejnost ani představu o tom, kolik českých z{vodníků patří mezi světové šampiony v oblasti extrémních sportů. K finančním investicím také patří společenský statut respondenta. Podle exkluzivního výzkumu agentury Ipsos Tambor se dospělo k informaci, kde mezi nejvíce utr{cející spotřebitele patří lidé s vysokoškolským vzděl{ním a ve věkovém rozmezí od 25 do 44 let. I z mého výzkumu se dají vyvodit stejné z{věry, jaké poskytla agentura. Nejpočetnější skupina (70 % respondentů) v mém dotazníkovém šetření se nach{zela ve věkovém intervalu 21-30 let, přev{žně se statutem student. Tomu odpovídaly i roční finanční n{klady za sportovní oblečení a povinnou outdoorovou výbavu. Nejčetnější cenový interval se zaměřením na roční investice do sportovního oblečení byl 1 000 až 3 000 Kč a do povinné sportovní výbavy byl 0 až 10 000 Kč. Důvodem je všeobecně zn{mý fakt, že student není dostatečně soběstačný z finančního hlediska tak, aby mohl pokrýt všechny studentské n{klady, každodenně využívané služby a útratu spojenou s osobním životem. Je pochopitelné, že studenti využívají dočasných pracovních nabídek (brig{d) nebo možnosti pr{ce na zkr{cený úvazek, ale své finanční prostředky investují přev{žně do svých osobních potřeb (např. oblečení, elektronika, sport, posezení s př{teli, letní/zimní dovolené).

62

Z{věr

6 Z{věr Cestovní ruch je neust{le se rozvíjející sektor služeb, který je významným přínosem pro každou zemi. V současnosti patří k nejrychleji rostoucímu sektoru cestovního ruchu oblast dobrodružné turistiky. Dle odborné literatury je dobrodružn{ turistika dělena na tvrdou a měkkou formu z hlediska fyzické n{ročnosti. Za měkkou formu lze považovat veškeré vzděl{vací, ekologické nebo kulturní exkurze s průvodcem, poř{dané do odlehlých koutů světa, jako jsou vykop{vky v Egyptě nebo jízda na velbloudovi v Africe. Hlavními znaky tvrdé dobrodružné turistiky je překon{ní přirozeného pudu sebez{chovy. Mezi nejzn{mější příklady adrenalinových aktivit patří skoky z letadel, mostů, pokusy o lidské katapulty, horolezectví, cyklistika v n{ročných terénech, windsurfing, kiteboarding, snowboarding a mnohé další. V roce 2009 Sdružení pro adrenalinový cestovní ruch (ATTA) vyhodnotilo společně se zpravodajským port{lem Tourism Review Top 8 rozvojových zemí s adrenalinovou turistikou, kde hlavní podmínkou účasti bylo splnění deseti kritérií o konkurenceschopnosti na trhu. Slovensk{ republika obsadila první místo v této kategorii, Izrael byl na druhé pozici a Česk{ republika se umístila na třetím místě. Provedeného marketingového průzkumu se zúčastnilo 206 respondentů v převažujícím počtu ženského pohlaví (68 %) a respondentů se středoškolským vzděl{ním s maturitou (71 %). Další demografický ukazatel, který jsem ve své pr{ci použila, byl věk respondentů. Nejvíce byla zastoupena skupina od 21 do 30 let, ostatní věkové skupiny se nach{zely v procentu{lním zastoupení mezi 6-9 %. Téměř 90 % respondentů sportuje, ať už pravidelně či jen občas, kde měsíčně investují do svých sportovních aktivit v rozmezí 100 až 500 Kč. Dlouhodobě nejoblíbenějšími sportovními činnosti u české populace jsou pěší turistika a cyklistika, jak uvedla agentura Ipsos Tambor u svého exkluzivního výzkumu, který byl uskutečněn na mezin{rodním veletrhu S1 v únoru 2010 na brněnském výstavišti. V porovn{ní s výsledky této agentury jsem na ot{zku týkající se nejčastěji praktikovanými sporty v České republice dospěla k podobnému z{věru i ve svém dotazníkovém šetření, kde respondenti nejvíce označili cyklistiku a lyžov{ní/snowboarding. Pěší turistika byla třetí nejvíce zvolenou sportovní aktivitou a hned v z{věsu byly uvedeny jiné preferované sporty, např. zumba, pilates, fitness, tenis, squash, fotbal, volejbal a plav{ní.

Z{věr

63

Více jak polovina respondentů již vyzkoušela nějakou adrenalinovou aktivitu, nejčastěji bylo uvedeno lanové centrum a bojov{ hra paintball. Největší z{jem projevili dotazov{ní o vyzkoušení adrenalinových vodních sportů windsurfing a kiteboarding pod vedením zkušeného instruktora, v r{mci priv{tní výuky. Při pořízení sportovního oblečení respondenti nakupují vždy, když to sami uznají za nutné, vliv hlavní sezóny nebo n{kupu při výprodejích/outletech je nijak neovlivňuje. N{kup sportovního oblečení spotřebitelé preferují v obchodních centrech (Sportissimo, Intersport, <), ale povinnou sportovní výbavu si r{di pořídí ve specializovaných outdoorových prodejn{ch mimo hlavní sezónu. Nejvíce ovlivňující ukazatel, který působí na spotřebitele během n{kupu, byla kvalita zboží. Dalšími nejčastěji ovlivňujícími faktory byli cena, vzhled a předchozí zkušenost. Roční celkové n{klady respondentů na pořízení sportovního oblečení byly od 1 001 do 3 000 Kč, na povinnou outdoorovou výbavu byla zvolena možnost od 0 do 10 000 Kč. N{zory dotazovaných na provoz adrenalinových aktivit v České republice, byly velmi rozdílné. K této problematice se vyj{dřilo 166 respondentů z celkového počtu 206. Variantu s dostačujícím počtem kvalifikovaných pracovníků zvolilo 90 respondentů a 76 dotazovaných bylo opačného n{zoru, kde označili možnost s m{lo kvalifikovanými pracovníky na českém trhu. Co se týče úrovně poskytovaných služeb, 63 dotazovaných si myslí, že v České republice je nízk{ kvalita nabízených služeb. Pouze 36 dotazovaných m{ za to, že se u n{s vyskytuje vysok{ kvalita poskytovaných služeb. Z hlediska úrovně přírodního potenci{lu České republiky na provozov{ní adrenalinových aktivit 70 % respondentů předpokl{d{, že jsou zde dostatečně vhodné přírodní podmínky. I přesto, že m{ Česk{ republika z geografického pohledu bohatý reliéf na různé druhy sportovních aktivit přes vodní sporty, cyklistiku (rekreační/adrenalinovou) až po zimní sporty, je zde nízk{ znalost veřejnosti o této adrenalinové z{bavě. Druhým cílem mé bakal{řské pr{ce bylo sestavit kalkulaci n{kladů na vybrané adrenalinové aktivity z pohledu pořízení z{kladní povinné výbavy, vč. ochranných doplňků. Každ{ adrenalinov{ aktivita byla rozdělena na formy rekreační a z{vodní (adrenalinovou). Bylo to především z důvodu srovn{ní cen při provozov{ní rekreační nebo z{vodní činnosti. K jednotlivým adrenalinovým sportům jsem vybrala dva prodejce v České republice specializující se na daný sport. Každou prodejnu jsem charakterizovala a vypracovala přehled cen (vč. DPH) za jednotlivé položky. V n{sledující tabulce č. 15 jsem shrnula

64

Z{věr

celkové n{klady na pořízení povinné výbavy za různé ceny od jednotlivých prodejců, kteří nabízejí na českém trhu kvalitní zboží světově zn{mých značek. Tab. č. 15: Celkový přehled n{kladů za jednotlivé sporty

sport

snowboarding

snowkiting

kiteboarding

windsurfing

MTBike

prodejce

celkov{ cena (Kč) rekreační styl

extrémní styl

Zezula Brno

20 061

28 383

Ar Sport Vrchlabí

21 040

28 650

Snowkite Brno

30 850

53 626

Kiteboarding Kroměříž

30 020

50 830

Snowkite Brno

39 490

39 400

Windsurfing Karlín Praha

41 060

48 440

Windsurfing Karlín Praha

36 150

42 470

Boardbox Praha

42 410

58 550

Author

16 084

77 539

Specialized

17 588

138 588

Zdroj: vlastní pr{ce dle předchozích tabulek (2011)

Finančně nejn{ročnější je pořízení speci{lních kol u extrémního MTBike downhill či country-cross, kde se cena pohybuje v ř{dech statisíců. U jezdců, kteří nejsou světovými z{vodníky, ale přesto se tomuto sportu se věnují, se doporučuje pořízení jednotlivých komponentů v bazarech, kde je cena o mnoho nižší a kvalita výrobku je zachov{na. Z{vodní MTBike patří ke sportům s nejčastějším obměňov{ním povinné výbavy, z důvodů hav{rií nebo dostupnosti nové výrobní technologii n{hradních dílů. Pro rozvoj dobrodružné turistiky je tedy potřeba nabízet kvalitnější služby pod vedením kvalifikovaných instruktorů kdekoli v České republice, jelikož popt{vka ze stran spotřebitelů neust{le roste.

Zdroje

65

ZDROJE Odborn{ literatura BUCKLEY, R. Adventure Tourism, 1.vyd., UK: CAB International, 2006. 515 s. ISBN 978-18-4593-122-3 CURRER, I. Kitesurfing: the complete guide, 1. vyd., Northern Paragliding Ltd, 2002. 136 s. ISBN 978-09-5428-960-7 GEUENS, M., VAN den BERGH J., Marketingov{ komunikace, 1. vyd., Grada Publishing a.s, 2003. 581 s. ISBN 978-80-2470-254-4 HAYMANN, F., STANCIU, U. Jak dokonale zvl{dnout horské kolo, 1. vyd., Grada Publishing, a.s., 2009. 128 s. ISBN 978-80-247-2775-2 HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytov{ní a stravov{ní, využití volného času, 1. vyd., Grada Publishing, a.s., 2003. 486 s. ISBN 978-80-2470-202-5 JAKUBÍKOV[, D. Marketing v cestovním ruchu, 1. vyd., Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3 KELLER, K., L. Marketing management, 12. vyd., Grada Publishing, a.s., 2007. 788 s. ISBN 978-80-2471-359-5 KOTLER, R., WONG, V., SAUNDERS, J., ARMSTRONG, G. Moderní marketing: 4. evropské vyd{ní, Grada Publishing, a.s., 2007. 1 041 s. ISBN 978-80-2471-545-2 LANDA, P., LIŠKOV[, J. Rekreační cyklistika: výběr kola, technika jízdy, děti a kolo, 1. vyd., Grada Publishing, a.s., 2004. 91 s. ISBN 80-247-0726-8 LOUKA, O., VEČERKA, M. Snowboarding, 1.vyd., Grada Publishing, a. s., 2007. 148 s. ISBN 978-80-2471-378-6 LUBBE, B. Tourism Management in Southern Africa, 1. vyd., Maskew Miller Longman Ltd, 2003. 290 s. ISBN 1-86891-186-1 MAL[, V. Cestovní ruch (vybrané kapitoly). 1.vyd. Praha: VŠE, 1999. 83 s. ISBN 80-7079-443-7 MORRISON, M. A. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha: Victoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2 PALATKOV[, M. Marketingov{ strategie destinace cestovního ruchu, 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5

66

Zdroje

P[SKOV[, M., ZELENKA, J. Cestovní ruch výkladový slovník. 1. vyd., Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 978-80-2390-152-8 PŘIKRYLOV[, J., JAHODOV[, H. Moderní marketingov{ komunikace, 1. vyd., Grada Publishing a.s., 2010. 320 s. ISBN 978-80-247-3622-8 RINEHART, R. E., SYDNOR, S. To the extreme: alternative sports, inside and out, 1. vyd., SUNY Press, 2003. 436 s. ISBN 978-07-9145-665-1 RYGLOV[, K. Cestovní ruch, 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. Management. ISBN 978-80-7418-028-6 SVOBODA, V., I Public Relations – moderně a účinně - 2. aktualizované a doplněné vyd{ní, 2. vyd., Grada Publishing a.s., 2009. 239 s. ISBN 978-80-2472-866-7 TOMLINSON, J. The Ultimate Encyklopedia of Extreme Sports, 1. vyd., Carlton Books Ltd, 1999. 192 s. ISBN 978-18-5868-718-6 VAJČNEROV[, I., Destinační management, 1. vyd., Mendelova zemědělsk{ a lesnick{ univerzita v Brně, 2009. 68 s. ISBN 978-80-7375-333-7 VYSTOUPIL, J., HOLEŠÍNSK[, A., KUNC, J., ŠAUER, M., Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu, 1. vyd., Brno 2007, v r{mci programu WA – Výzkum pro potřeby st{tní spr{vy MMR, č. WA-21305-Z07. Dostupné z WWW: <www.mmrvyzkum.cz/INFOBANKA/DownloadFile/5816.aspx> WINNER, K. Windsurfing, 1. vyd., Human Kinetics, 1995. 123 s. ISBN 978-087322-760-5

Internetové zdroje Adventure Tourism: Top 8 Developing Countries, [online]. [cit. 8. 10. 2010]. Dostupné z WWW: Adventure Tourism: Tourism-review, TR business, [online]. [cit. 6. 2. 2011]. Dostupné z WWW: Adventure Travel: Trade Association, [online]. [cit. 6. 2. 2011+. Dostupné z WWW:

Zdroje

67

Ar Sport Vrchlabí: Snowboards e-store, [online]. [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW: Author: Autorizovaný prodejce silničních, horských a crossových kol, [online]. [cit. 28. 03. 2011+. Dostupné z WWW: < http://www.author.cz/> Bestkiteboarding: Co je to Snowkiting, [online]. [cit. 16. 10. 2010+. Dostupné z WWW: < http://www.bestkiteboarding.cz/snowkiting/index.php > Boardbox: Snow, Windsurfing, Kite, Surf, Freeride, [online]. [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW: Buzzle: Dějiny extrémních sportů, [online]. [cit. 18. 11. 2010]. Dostupnéé z WWW: BVV Veletrhy Brno: Profil veletrhu, [online]. [cit. 14. 02. 2011]. Dostupné z WWW: Catalog: Historie extrémních sportů, [online]. [cit. 18. 11. 2010+. Dostupné z WWW: Extrémní sporty: Co jsou extrémní sporty a proč by se měli vyzkoušet, [online]. [cit. 18. 11. 2010]. Dostupnéé z WWW: < http://ezinearticles.com/?ExtremeSports---What-Are-Extreme-Sports-and-Why-Try-Them?&id=3088850> Ipsos Tambor: Z{kladní informace, *online+. *cit. 14. 02. 2011]. Dostupné z WWW: < http://www.ipsos.cz/zakladni-informace> Kiteboarding Kroměříž: Kite shop, [online]. [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW: MAXI fashion: Kolik utratí Češi za sportovní vybavení a oblečení – a za co konkrétně? [online+. Str{nka byla naposledy aktualizov{na v únoru 2010. Dostupné z WWW: Snowboarding: Charakteristika snowboardingu, [online]. [cit. 15. 10. 2010]. Dostupné z WWW: Snowboarding: Freestyle snowboarding,[online]. [cit. 26. 10. 2010]. Dostupné z WWW:

68

Zdroje

Snowboarding: Snowboard, [online]. [cit. 15. 10. 2010+. Dostupné z WWW: < http://www.snowboarding.kx.cz/snowboard.html> Specialized: Specialized Bicycle Components, [online]. [cit. 28. 03. 2011+. Dostupné z WWW: Splitboarder.cz: O splitboardingu, [online]. [cit. 15. 10. 2010+. Dostupné z WWW: Sportobchod: Freeride snowboard, [online]. [cit. 15. 10. 2010+. Dostupné z WWW: Snowkite Brno: Snowkiting, kiteboarding a snowboarding, [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW:

[online].

Windsurfing: Česk{ windsurfingov{ asociace, [online]. [cit. 20. 03. 2011+. Dostupné z WWW: Windsurfing Karlín: E-shop, [online]. [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW: Windsurfing: Kdo to vymyslel?, [online]. [cit. 18. 11. 2010]. Dostupné z WWW: Xola Consulting Services: 10 Pillars of Adventure Market Competitiveness, [online]. [cit. 6. 2. 2011]. Dostupné z WWW: Zezula Brno: Snowobard shop, [online]. [cit. 20. 03. 2011]. Dostupné z WWW:

Přílohy

69

Přílohy

MATERI[LNÍ ZABEZPEČENÍ TURISTŮ ADRENALINOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU

Recommend Documents