Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Analýza cestovního ruchu Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Kamila Vopatová
Monika Staňková
Brno 2010
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práce vypracovala samostatně za použití literatury uvedené v seznamu.
V Brně dne 26. května 2010
………………………………………..
3
Poděkování: Zde bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce paní Mgr. Kamile Vopatové za čas a úsilí, které vynaložila ke splnění námi stanovených cílů, jenž byly obsahem této bakalářské práce.
4
Abstract Staňková, M. Analýza cestovního ruchu. Bakalářská práce. Brno, 2010. Předmětem zájmu mé bakalářské práce byla analýza současného vývoje cestovního ruchu. Ke splnění daného cíle jsem využila marketingového výzkumu prostřednictvím dotazníku, který byl následně zpracován za použití různých metod statistické analýzy. Byly také vysloveny určité hypotézy, které byly v závěru praktické části práce otestovány a vyhodnoceny. V teoretické části práce byla pozornost věnována základním pojmům z oblasti cestovního ruchu ke snadnému pochopení problematiky, jenž je v práci rozebírána. Abstract Staňková, M. Analysis of tourism. Bachelor’s thesis. Brno, 2010. Interest my bachelor was analysis of the current development of tourism. To meet that objective, I use marketing research through the questionnaire, which was subsequently processed using various methods of statistical analysis. They also expressed the assumptions that were in the practical working tested and evaluated. The theoretical part of the work was attention presentation fundamental notions from tourism to easily understand the issues involved in the work is stripping.
5
OBSAH
Obsah 1
ÚVOD A CÍL PRÁCE----------------------------------------------------------------- 8 1.1 1.2
2
ÚVOD DO PROBLEMATIKY ---------------------------------------------------- 8 CÍL PRÁCE -------------------------------------------------------------------- 9
PŘEHLED LITERATURY--------------------------------------------------------- 11 2.1 CESTOVNÍ RUCH ------------------------------------------------------------11 2.2 ZÁKLADNÍ POJMY V CESTOVNÍM RUCHU ------------------------------------11 2.3 FORMY A DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU --------------------------------------14 2.3.1 FORMY CESTOVNÍHO RUCHU ------------------------------------------------14 2.3.2 DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU -----------------------------------------------20 2.4 CESTOVNÍ KANCELÁŘ A CESTOVNÍ AGENTURA ------------------------------22 2.4.1 HISTORIE VZNIKU CESTOVNÍ KANCELÁŘE -----------------------------------23 2.4.2 ZÁKLADNÍ KRITÉRIA PRO KLASIFIKACI CK A CA ----------------------------24 2.4.2.1 Předmět činnosti a postavení v distribučním procesu ------24 2.4.2.2 Územní hledisko --------------------------------------------------25 2.4.2.3 Hledisko zpracovávaného segmentu trhu---------------------26 2.4.2.4 Hledisko velikosti -------------------------------------------------26 2.4.3 ZPŮSOBY DOPRAVY NABÍZENÉ CK ------------------------------------------27
3
METODIKA--------------------------------------------------------------------------- 29 3.1 DEFINICE MARKETINGU -----------------------------------------------------29 3.2 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ---------------------------------------------------29 3.3 TECHNIKY MARKETINGOVÉHO VÝZKUMU------------------------------------30 3.3.1 DOTAZOVÁNÍ ----------------------------------------------------------------30 3.3.2 DOTAZNÍK -------------------------------------------------------------------31 3.3.2.1 Druhy otázek ------------------------------------------------------32 3.4 STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ MARKETINGOVÝCH DAT -------------------------33 3.4.1 ZÁKLADNÍ POJMY -----------------------------------------------------------33 3.4.2 TŘÍDĚNÍ ---------------------------------------------------------------------34 3.4.3 DRUHY ČETNOSTÍ -----------------------------------------------------------35 3.4.4 TABULKA ROZDĚLENÍ ČETNOSTÍ --------------------------------------------36 3.4.5 GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ -----------------------------------------------------36 3.4.6 TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ --------------------------------------------------------38
4
PRAKTICKÁ ČÁST----------------------------------------------------------------- 40 4.1 4.2
5
ZPRACOVÁNÍ OTÁZEK -------------------------------------------------------40 TESTOVÁNÍ HYPOTÉZ --------------------------------------------------------56
ZÁVĚR --------------------------------------------------------------------------------- 60
6
OBSAH 5.1
NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ ATRAKTIVNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU A OČEKÁVANÝ JEHO BUDOUCÍ VÝVOJ --------------------------------------------------------------61
6
LITERATURA ------------------------------------------------------------------------ 63
7
PŘÍLOHY------------------------------------------------------------------------------ 65
7
ÚVOD A CÍL PRÁCE
1 1.1
Úvod a cíl práce Úvod do problematiky
Již v dobách dávno minulých se objevily první příznaky vypovídající o existenci cestovního ruchu. Lidé ze všech kontinentů světa uskutečňovali své cesty, jejichž význam byl spojen především s obchodováním, osidlováním nových dosud neobydlených oblastí a v neposlední řadě se jednalo také o cesty, které se týkaly vojenských tažení. Nesmíme samozřejmě ani opomenout námořní plavby Kryštofa Kolumba a jiných významných mořeplavců, jejichž posláním bylo rozšířit stávající obchodní trasy a zaznamenat získané poznatky do map. V souvislosti s těmito cestami docházelo k objevování nových kontinentů jako je například Amerika. S potupující dobou začali lidé cestovat také za prací, což bylo hlavně podníceno průmyslovou revolucí v 17. století a cestování se začalo stávat také koníčkem, jehož význam spočíval v hledání odpočinku. V roce 1827 vydal Karl Beadecker prvního průvodce, jehož cílem mělo být zjednodušení cestování. Obsahoval mapy, trasy, kulturní a historické informace o pamětihodnostech, obyvatelstvu, ubytovacích zařízeních a možnostech dopravního spojení. (Hladká, 1997, s. 15) O osmnáct let později, tj. roku 1845, byla založena první cestovní kancelář Thomasem Cookem, který jako první, jak uvádí Ryglová (2009, s. 18), zorganizoval výlet osobním vlakem po anglickém venkově a první zahraniční zájezd na Světovou výstavu do Paříže. V současné době je cestování lidí nejvíce spojováno především s cestami, jež většina denně uskutečňuje za účelem přesunu do zaměstnání. Jedná se o povinnost, do které lze také zařadit návštěvu příbuzných, lékařů a nakupování. Na druhé straně ovšem stojí i cestování týkající se dovolené a zábavy, které lidé realizují ve volném čase, aby si odpočinuli od všedního stereotypu jejich života. O letních prázdninách mnozí cestují do slunných přímořských letovisek a exotických rájů, kde alespoň na chvíli mohou zapomenout na starosti provázející jejich životy. Naopak milovníci sněhu se v zimních obdobích
8
ÚVOD A CÍL PRÁCE přesunují do horských oblastí, které jim nabízejí četné možnosti využití jejich volného času a mohou se tak oddávat zimním radovánkám. Můj vztah k cestování je také kladný. Ráda cestuji, což pro mně bylo vhodnou motivací a hlavním důvodem, který mne ovlivnil při konečném výběru tématu mé bakalářské práce. Poprvé jsem spatřila moře jako žákyně první třídy základní školy. Oslnilo mě natolik, že dodnes cestuji za třpytivou hladinu oceánu. Při několika cestách do zahraničí jsem nasbírala bohaté zkušenosti, které mi mohou být dobrým základem při vypracování bakalářské práce.
1.2
Cíl práce
Hlavním cílem mé bakalářské práce je analyzovat vývoj současného cestovního ruchu. Aby bylo možno danou analýzu skutečně realizovat, byl proveden marketingový výzkum. Tento výzkum se uskutečnil formou dotazníku, který je složen z devatenácti otázek. Získané údaje budou následně vyhodnoceny prostřednictvím metod statistické analýzy a budou stanoveny hypotézy týkající se cestovního ruchu, které budou následně ověřovány, zda-li se shodují se skutečně získanými výsledky. Dále budou také navrženy možné metody a způsoby, jež by mohly přispět ke zkvalitnění a zvýšení atraktivnosti cestovního ruchu. Mezi další cíle můžeme zahrnout seznámení se se základními pojmy, které se vyskytují v problematice cestovního ruchu, s metodami používanými v marketingovém výzkumu a samozřejmě i s metodami statistické analýzy, které budou použity při následném vyhodnocování získaných informací. Hypotézy: 1. H0 = V dnešní době 60 % lidí využívá při cestě na dovolenou služeb cestovních kanceláří. 2. H0 = Cestují spíše mladí lidé za účelem poznání světa. Jejich počet se pohybuje kolem 50 %. 3. H0 = Poměrná většina lidí pravidelně využívá různé slevy poskytované cestovními kancelářemi. Přibližně se jedná o 85 %. 4. H0 = Alespoň 30 % respondentů jezdí na dovolenou bez stravy a sami si vaří.
9
ÚVOD A CÍL PRÁCE 5. H0 = Alespoň tři čtvrtiny lidí uskutečňují svoji dovolenou jak v zimním, tak i v letním období. 6. H0 = Více než 45 % dotázaných využívá jako dopravní prostředek osobní automobil. 7. H0 = Z 90 % se dnes více navštěvuje zahraniční než tuzemsko
10
PŘEHLED LITERATURY
2
Přehled literatury
V této části bakalářské práce budou popsány poznatky, které jsem získala studiem příslušné literatury vypůjčené z Moravské zemské knihovny a internetu.
2.1
Cestovní ruch
Pojem cestovní ruch byl dříve chápán pouze jako jiný výraz pro cestování. Tak jak jej ovšem známe dnes nám umožňuje jeho rozčlenění na různé druhy, formy, typy účastníků a je tedy možno ho blíže charakterizovat. Cestovní ruch je definován celou řadou pojmů. Každý pohlíží na cestovní ruch z jiného úhlu. Například F. W. Ogilvie, jak uvádí ve své literatuře (Ryglová, 2009, s. 9), chápe cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných a nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště.“ Za nejvýznamnější a také, jak dokazují ve své literatuře Sysel a Zurynek (2009, s. 7), nejvyužívanější je považován výklad Světové organizace cestovního ruchu WTO z roku 1991 a sice „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než 1 rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“.
2.2
Základní pojmy v cestovním ruchu
Ke snazšímu pochopení problematiky cestovního ruchu je třeba se nejprve seznámit s několika základními pojmy. V literatuře se můžeme setkat s různými výčty pojmů, které záleží zcela na postoji autora a které považuje za důležité. (Ryglová, 2009, s. 11-12; Nechvílová, Holý, Krátký, 2006, s. 8-11) Cestování – jedná se o širší pojem než-li je cestovní ruch. Lze sem zařadit právě i cesty spojené s každodenním životem, jako například cesta do zaměstnání, které se ovšem nezačleňují do cestovního ruchu. Průmysl cestovního ruchu – jedná se o podnikatelské aktivity. Do této skupiny lze zařadit ubytovací služby, restaurace, činnosti ces-
11
PŘEHLED LITERATURY tovních kanceláří a různé doprovodné služby jako je například průvodce, animační programy, suvenýry. Ekonomika cestovního ruchu – jedná se o něco rozsáhlejší pojem. Můžeme sem kromě aktivit průmyslu cestovního ruchu zahrnout také ekonomické aktivity, ke kterým dochází v rámci realizace cestovního ruchu jako je například doprava. Turista – návštěvník, který se v navštívené zemi zdrží alespoň 24 hodin, ne však déle než jeden rok. Přenocuje zde a využije svůj volný čas. Návštěvník – osoba cestující do jiné země, mimo své trvalé bydliště na dobu kratší než jeden rok, za účelem jiným než je výdělečná činnost Výletník – zdrží se v navštívené zemi pouze jeden den, aniž by přenocoval Zájezd – zájezdem se rozumí organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým rekreačním, poznávacím, sportovně – turistickým nebo jiným cílem (Kunešová, Farková, 2001, s. 5) Vedoucí zájezdu – jedná se o osobu zaměstnanou cestovní kanceláří, která doprovází zájezd, dohlíží na dodržování sjednaného plánu cesty, podává základní informace o oblastech, jimiž během cesty projíždíte. (Zelenka, Štýrský, Semrádová, Minář, 2005, s. 9) Delegát – je placený zástupce cestovní kanceláře, který dlouhodobě působí v místech pobytu jako vedoucí zájezdu, nabízí fakultativní výlety připravené cestovní kanceláří (Zelenka, Štýrský, Semrádová, Minář, 2005, s. 6) a je po ruce klientům pro jejich případné dotazy a problémy. Po ubytování následuje vždy první informační schůzka s delegátem, kde jsou klientům podány veškeré základní informace o místě pobytu jako například, kde si mohou levně zakoupit potraviny a podobně. Fakultativní výlet – je výlet, který není zahrnut do ceny standardního zájezdu a klient si jej může zaplatit při koupi zájezdu nebo přímo v místě pobytu, kde jejich organizaci zajišťuje delegát cestovní kanceláře (Zelenka, Štýrský, Semrádová, Minář, 2005, s. 7) Průvodce – je osoba provázející klienty na jejich výletech, pokud jim neposkytuje odborný výklad o navštívených místech, tak hovoříme o technickém průvodci, poskytující informace pouze organizačně -
12
PŘEHLED LITERATURY technického charakteru. Naopak osoba poskytující odborný výklad se označuje jako odborný průvodce. Náplní jeho práce je seznámit účastníky výletu s historickými a kulturními informacemi navštíveného místa. (Zelenka, Štýrský, Semrádová, Minář, 2005, s. 8) Destinace – turistická oblast v daném regionu Resident – místí obyvatel neboli osoba žijící v dané zemi Domácí (vnitřní) cestovní ruch – cestování a pobyty občanů mimo místo jejich trvalého bydliště za účelem využití jejich volného času, zábavy, rekreace, poznávání, na dobu kratší než jeden rok, a které zcela realizují v rámci vlastního státu. Dále se do této skupiny řadí také i příjezdový (aktivní) cestovní ruch. Příjezdový cestovní ruch (incoming) – v některých publikacích se můžeme také setkat i s pojmem aktivní cestovní ruch – cestovní ruch do dané země realizovaný obyvateli jiných zemí (příjezdy cizinců – turistů do České republiky) Národní cestovní ruch – zahrnuje jak domácí cestovní ruch, tak i výjezdový (pasivní) cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch (outgoing) – opět se můžeme setkat i s výrazem pasivní cestovní ruch – cestovní ruch obyvatel dané země realizovaný cestou do jiných zemí (výjezdy českých turistů do zahraničí) Mezinárodní cestovní ruch – zohledňuje příjezdový i výjezdový zahraniční cestovní ruch Turismus - alternativní z anglického slova tourism
termín
pro
cestovní
ruch
odvozený
Turistika – termín byl odvozen od slova túra (delší pěší pochod), jedná se o souhrn činností, při kterých se aktivně pohybujeme a pobýváme v přírodě na čerstvém vzduchu Tranzitní cestovní ruch – jedná se o přejezd cestujících danou zemí za účelem dosažení jejich cílové oblasti. Může se například jednat o pohyb cestujících v letištním prostoru při mezipřistání letadla bez nutnosti celního odbavení a pasové kontroly. Vázaný cestovní ruch – je závislý na splnění určitých podmínek (členství v organizaci či pacient v lázních), jedná se o kombinaci úhrady služeb ze společenských fondů (podnikové fondy, nemocenské pojištění), kde si účastník hradí vynaložené náklady pouze z části. Lze
13
PŘEHLED LITERATURY do této skupiny zahrnout jednak podnikovou rekreaci, ale také dětskou rekreaci a lázeňskou péči. Volný (komerční) cestovní ruch – není nikterak omezován, účastník si hradí vše ze svých prostředků
2.3 2.3.1
Formy a druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu
Formy
Obr. 1:
poznávací
lázeňský
kongresový
politický
rekreační
sportovní
náboženský
vzdělávací
specifický
venkovský
Formy cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002, s. 6)
Nyní budou blíže popsány jednotlivé formy cestovního ruchu uvedené v diagramu: (Foret, Foretová, 2008, s. 9 - 10) poznávací – jedná se o cestování spojené s poznáváním měst, zemí a států, při němž dochází k navštěvování památek, seznámení se s místní historií a kulturou příslušné oblasti lázeňský – zahrnuje léčebný cestovní ruch spojený s regenerací organismu, například v důsledku nějakého vážného onemocnění. Může se jednat o bahenní koupele, masáže, sauny a mnohé další. V poslední době nabývají na významu wellnes centra nabízející klientům kondiční a relaxační pobyty zpravidla na víkend.
14
PŘEHLED LITERATURY kongresový – představuje sjezdy zaměstnanců z různých firem působících ve stejném oboru. Jedná se o konference, semináře a školení organizovaných v luxusních hotelech, kde si účastníci mohou navzájem předat své znalosti a zkušenosti politický – sjezdy a mítinky politických stran rekreační – využití volného času zejména přímo k rekreaci za účelem odpočinku a načerpání nové energie. Do této skupiny lze například zahrnout pobyty u moře, ale i na chalupách, jež jsou typické pro české prostředí. sportovní – lidé tráví svůj volný čas aktivním odpočinkem, organizují výlety do přírody (turistika), jezdí na koni, na kole (cykloturistika) a kromě toho můžeme do této skupiny zahrnout i také účast na různých sportovních akcích v pozici diváka a tzv. loveckou turistiku, jejíž význam spočívá v možnosti lovu zvěře za odborného dohledu myslivců. Dále také adrenalinové sporty jako sjíždění divokých řek (rafting) a skákání z výšek (bungee-jumping). náboženský – zahrnuje misijní cesty, různé poutě a návštěvy posvátných míst jako je například Mekka, Vatikán. Jedná se o cestovní ruch, jehož podstatu tvoří náboženství. vzdělávací – výměnné pobyty, jazykové kurzy v zahraničí. Některé publikace ještě také uvádějí speciální formu cestovního ruchu a to: specifický cestovní ruch – turistika pro postižené Dalším zajímavým typem cestovního ruchu je venkovská turistika. Jedná se o cestovní ruch s několikadenním pobytem spojeným s rekreačními aktivitami v prostředí venkova jako je jízda na koni, pozorování domácích zvířat, možnost o ně pečovat a konzumovat potraviny vyprodukované na farmě. (Šimková, 2008) Člověk se díky takovéto příležitosti může odpoutat od městského života a strávit nějaký čas v přírodě na čerstvém vzduchu daleko od smogu a jiných škodlivin, které město sužují. Venkovská turistika se začleňuje do tzv. zeleného cestovního ruchu, který se vyznačuje touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím a snahou ochránit přírodu. (Šimková, 2008, s. 10)
15
PŘEHLED LITERATURY Tento poněkud mladý druh cestovního ruchu se člení zejména na ekoturistiku a venkovský cestovní ruch, který se dále větví na různé podruhy jak popisuje níže uvedený diagram.
Zelený cestovní ruch
Ekoturistika
Venkovský cestovní ruch vesnická turistika
agroturistika
ekoagroturistika
chataření a chalupaření
Obr. 2:
Členění zeleného cestovního ruchu (Šimková, 2008, s. 9)
Pojďme si něco málo říci o významu jednotlivých výše zmíněných pojmech. (Šimková, 2008, s. 9 - 11) Ekoturistika – je cestovní ruch jehož význam je spojený s poznáváním přírodních krás a jejího bohatství aniž by došlo k jejich poškození či narušení. Člověk toužící po shlédnutí přírodních rezervací, národních parků a dalších skvostů přírody by se měl chovat při jejich návštěvě takovým způsobem, aby za sebou nezanechal žádné viditelné stopy, které by mohly narušit dokonalou harmonii přírody.
16
PŘEHLED LITERATURY Venkovský cestovní ruch 1 -
vesnická turistika – odehrává se v prostředí typickém pro vesnické oblasti s tradičním vesnickým osídlením. Lidé svůj volný čas mohou libovolně využít dle podmínek, jež jim dané prostředí naskýtá. Mají jedinečnou příležitost seznámit se s vesnickým způsobem života, místními zvyky i folklórem a ubytovat se například v selských staveních, srubech, ale samozřejmě i v klasických ubytovacích zařízeních jako jsou hotely a pensiony.
-
agroturistika – označení používané pro zemědělský cestovní ruch, účastník takovéto formy cestovního ruchu si může vyzkoušet různé práce spojené se zemědělstvím a péči o zvířata. Smyslem je poznání tradičního života na venkově.
-
ekoagroturistika – jedná se o pobyt na ekologických farmách produkující biopotraviny, které jsou označovány ochranou známkou BIO a se kterými se v dnešní době můžeme setkat téměř ve všech obchodech. Předností této formy cestovního ruchu je přímý kontakt s farmářskou rodinou, účast na zemědělských činnostech a samozřejmě i možnost konzumace bioproduktů.
-
chataření a chalupaření – tento způsob venkovské turistiky je založen především na touze lidí žijících ve městech po přírodě, čistém a méně hlučném prostředí. Jedná se o cestovní ruch jež bývá realizován zejména o víkendech a prázdninách.
Do venkovského cestovního ruchu, který je šetrný k životnímu prostředí lze také zahrnout i cykloturistiku. Cykloturistika – představuje aktivní cestování na kole spojené s poznáváním přírodních a společenských zajímavostí v určité oblasti. Pro tyto účely jsou běžně využívány speciálně upravená (trekingová, horská) kola. Při cestování touto formou často dochází i k využívání jiných dopravních prostředků, nejčastěji vlaků. Cyklista se pohybuje po vyznačených cyklotrasách a cyklostezkách. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 50)
1
viz venkovská turistika
17
PŘEHLED LITERATURY Cyklotrasa – komunikace pro cykloturistiku, která využívá stávajících místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest, silnic II. a III. třídy s nízkou frekvencí provozu. Bývají označeny speciální značkou. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 50) Cyklostezka – je společná stezka pro cykloturistiku a pěší turistiku. Jedná se o účelovou komunikaci s vyznačením pruhu na vozovce. Má zpevněný povrch a většinou je oddělena od frekventované silniční dopravy. Kromě dopravních značek pro motoristy jsou zde umístěny také speciální značky pro cyklisty. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 50) S cykloturistikou a pěší turistikou úzce souvisí i pojem Greenways neboli zelené stezky. Greenways – komunikace určené pro bezmotorovou dopravu. Tedy zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, turisty na kolečkových bruslích, pro jízdu na koni anebo dokonce i pro vozíčkáře. Jedná se o přirozený nebo uměle vytvořený koridor využitelný pro rekreaci, který často vede podél řek a vyhlídkových tras. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 100) Zajímavou formou cestovního ruchu jsou také tzv. Heritage Trails – Stezky dědictví.
Obr. 3:
Značka Stezky dědictví 2
Stezky dědictví – jedná se o dlouhodobý projekt organizace ECEAT – European Centre for Ecology and Tourism, který chrání a propaguje unikátní kulturní a přírodní dědictví pro účely cestovního ruchu včetně regionální gastronomie. 3
2
dostupné z http://gastro.eceat.cz
3
dostupné z http://www.eceat.cz
18
PŘEHLED LITERATURY Hlavním cílem této organizace je snaha o udržitelný rozvoj šetrného cestovního ruchu, podporovat podnikatele působící v daném oboru a vytvářet pracovní příležitosti ve venkovské turistice. Gastronomie může představovat samostatnou oblast v cestovním ruchu. Někteří lidé, milovníci jídel, spatřují svou zálibu v cestování zejména proto, aby mohli ochutnávat z tradičních různorodých pokrmů, které jsou jim nabízeny v příslušných oblastech. Opomenout nesmíme ani Moravské vinařské stezky, které stojí za zmínku a jsou jednou z mnoha dalších oblíbených forem cestovního ruchu. Jedná se o síť cyklistických tras a stezek dlouhých 1200 km, po kterých mohou lidé cestovat a díky tomu také pobývat v přírodě, poznávat památky a ochutnávat víno z vinných sklípků nacházejících se na daných stezkách. V současné době existuje celkem 11 vinařských stezek, z nichž je každá vždy propojena z hlavní Moravskou vinnou stezkou. Každá z nich je přitom označena jinou barvou, aby návštěvník přesně věděl, v jaké oblasti se nachází.
Obr. 4:
4
Logo Moravské vinařské stezky 4
dostupné z http://www.stezky.cz
19
PŘEHLED LITERATURY
2.3.2 Obr. 5:
Druhy cestovního ruchu
Druhy cestovního ruchu (Pásková, Zelenka, 2002, s. 6) Druhy
Délka trvání
krátkodobý
Vliv na životní prostředí
dlouhodobý
měkký
tvrdý
Rozložení během roku
Podle způsobu organizace
celoroční
organizovaný
sezónní
Podle místa
zahraniční
neorganizovaný
Podle způsobu placení
domácí
komerční
vázaný
výjezdový (pasivní)
příjezdový (aktivní)
Podle počtu účastníků
individuální
skupinový
masový
Podle způsobu dopravy
silniční
železniční
letecká
vodní
20
PŘEHLED LITERATURY Přibližme si, prostřednictvím charakteristik, jednotlivé druhy cestovního ruchu dle uskupení v diagramu: (Foret, Foretová, 2008, s. 12) Podle délky trvání: -
krátkodobý – zahrnuje nejvýše tři přenocování v místě pobytu
-
dlouhodobý – jedná se o více strávených nocí v místě pobytu
Podle vlivu na životní prostředí: -
měkký (zelený cestovní ruch) – snaha o šetrný přístup k prostředí v němž se realizuje a o udržitelný rozvoj turismu (Ryglová, 2009, s. 15)
-
tvrdý – nebere ohledy na životní prostředí
Podle rozložení během roku: -
celoroční – cestovní ruch probíhající v rámci celého roku
-
sezónní – uskutečňuje se pouze v sezóně a to buď v letní či zimní, kdy mohou poskytovatelé služeb očekávat největší navýšení tržeb během roku
Podle způsobu organizace: -
skupinový – cestování většího počtu osob
-
individuální – cestování jedné osoby případně i rodiny
-
masový – hromadné poutě, sportovní události a jiné společenské akce jako je například sjezd veteránů
Podle místa: -
domácí 5
-
zahraniční 6
Podle způsobu placení: 5
popsáno v základních pojmech
6
popsáno v základních pojmech
21
PŘEHLED LITERATURY -
komerční 7
-
vázaný 8
Podle způsoby dopravy:
2.4
-
silniční – přeprava cestujících osobními automobily, autobusy a motocykly
-
železniční – přeprava vlakem
-
letecká – přeprava dopravními letadly, vrtulníkem
-
vodní – trajekty, parníky,
Cestovní kancelář a cestovní agentura
Definice cestovní kanceláře a agentury uvádí norma ČSN EN 13809 – Služby cestovního ruchu takto: (Sysel, 2008, s. 3) Cestovní kancelář CK (touroperátor) – podnik organizující zájezdy a zajišťující služby cestovního ruchu pro přímý prodej cestujícím nebo přes zprostředkovatele Cestovní agentura CA – podnik prodávající a rezervující služby cestovního ruchu pro cestující (spotřebitele)
7
popsáno v základních pojmech
8
popsáno v základních pojmech
22
PŘEHLED LITERATURY
2.4.1
Obr. 6:
Historie vzniku cestovní kanceláře
Thomas Cook (1808 – 1892) 9
Zakladatelem první cestovní kanceláře byl Angličan Thomas Cook, jehož tvář lze spatřit na obrázku. Tento muž jako první uskutečnil 5. července 1841 první hromadnou organizovanou přepravu osob vlakem z Leicestru do Loughborough při příležitosti otevření železniční trati z Derby do Rugby na velkou akci zaměřenou proti konzumaci alkoholu. Samotnou cestovní kancelář Cook založil, jak již bylo zmíněno v úvodu, roku 1845 a její pracoviště v Londýně zahájilo provoz roku 1865. O 32 let později vlastnil cestovní kanceláře také v Evropě, Americe, Austrálii, na Středním východě a v Indii. Svou činnost neustále rozšiřoval zakládáním poboček i na ostatních kontinentech. Zorganizoval také například cestu kolem světa jež trvala 222 dnů a cesty indických muslimů do Mekky ke hrobu Mohameda. (Sysel, 2008, s. 3) Cook ve své činnost uplatnil řady prvků, které používají cestovní kanceláře dodnes: poukázka (voucher) 10 – poukaz, kde je uveden veškerý rozsah služeb včetně osob. Je určen k předložení v zahraničí, obvykle na recepci nebo u dalších poskytovatelů služeb. rooming list – určené k rezervování předem zaplaceného ubytování. Hotel obdrží rooming list předem a může se na příjezd hosta připravit. (Sysel, 2008)
9
dostupné z http://www.kromeriz.cz
10
dostupné z http://www.etravel.cz/cestovatelsky-slovnicek.php
23
PŘEHLED LITERATURY popisy tras, harmonogramy a programy včetně všech zabezpečených služeb (Sysel, 2008) – každý účastník zájezdu vždy obdrží od cestovní kanceláře přesné pokyny udávající termín, čas a místo odjezdu dohody se železničními společnostmi, které umožňovaly vydávat jízdenky za smluvní ceny na určité železniční trati (Sysel, 2008) Cestovní kancelář Thomase Cooka neztratila na významu a existuje dodnes pod názvem Thomas Cook Group plc.
Obr. 7:
Logo cestovní kanceláře Thomas Cook
2.4.2
Základní kritéria pro klasifikaci CK a CA
Cestovní kanceláře a agentury lze klasifikovat podle několika hledisek, kterými jsou: (Sysel, Zurynek, 2009, s. 14 – 18) 1) Předmět činnosti a postavení v distribučním procesu 2) Územní hledisko 3) Hledisko zpracovávaného segmentu trhu 4) Hledisko velikosti 2.4.2.1
Předmět činnosti a postavení v distribučním procesu
Cestovní kancelář organizuje zájezdy a vytváří tak produkty cestovního ruchu. V distribučním procesu mají tyto kanceláře pozici velkoobchodu narozdíl od cestovních agentur, které jsou v postavení maloobchodu, neboť jsou pouhými zprostředkovateli zájezdů a zabývají se prodejem služeb cestovního ruchu a prodejem produktů cestovních kanceláří. Činnosti cestovní kanceláře:
24
PŘEHLED LITERATURY nákup dopravních služeb nákup ubytovacích služeb nákup dalších služeb cestovního ruchu vytváření kombinací služeb a jejich balíčků nabídka a prodej služeb, jejich kombinací a balíčků monitorování realizací těchto služeb informační a propagační činnost Cestovní kanceláře zajišťují svým klientům, kteří si u nich zakoupili zájezd, dopravu, jestliže necestují svým vlastním dopravním prostředkem, dále ubytování a stravování, pokud se nebudou stravovat individuálně (vlastní strava), služby průvodce, pojištění a případně i další služby podle charakteru zájezdu jako jsou například fakultativní výlety 11 . Činnosti cestovní agentury: obstarávání a prodej dopravních cenin obstarávání a prodej ubytování prodej standardních zájezdů cestovních kanceláří prodej výletů, exkurzí, transferů obstarávání a prodej vstupenek na společenské, kulturní a sportovní akce směnárenská služba prodej map, turistických plánů, literatury a suvenýrů informační servis 2.4.2.2
Územní hledisko
Cestovní kanceláře a agentury se dělí na vysílající a přijímající. V praxi potom hovoříme o cestovních kancelářích a agenturách působících ve výjezdovém a domácím cestovním ruchu a příjezdovém cestovním ruchu.
11
popsáno v základních pojmech
25
PŘEHLED LITERATURY Výjezdový a domácí cestovní ruch – jedná se o obsluhu domácího trhu a poskytování služeb domácím zákazníkům Příjezdový cestovní ruch – jde o zajišťování služeb zahraničním návštěvníkům 2.4.2.3
Hledisko zpracovávaného segmentu trhu
Trh cestovního ruchu lze rozdělit podle čtyř základních hledisek, jejichž členění bylo uspořádáno, pro lepší přehlednost, do níže uvedené tabulky. POPULACE Demografická Geografická Psychografická Behaviorální Věk hodnoty zvyky vzdělání klima postoje preference profese země – region zájmy účel – důvod příjem Město – venkov aktivity očekávané postoje Velikost rodiny životní styl Tab. 1:
Segmentace trhu
Nejvíce využívanou metodou je v oblasti cestovního ruchu metoda behaviorální a to zejména pro účel a důvod cesty. Trh je segmentován na „cesty ve volném čase, tedy za odpočinkem a zábavou“, jedná se o tzv. „leisure travel“, a na cesty pracovní a obchodní označované jako „business travel“. 2.4.2.4
Hledisko velikosti
Cestovní kanceláře a agentury lze kategorizovat podle počtu obsloužených zákazníků (klientů), objemu tržeb anebo počtu zaměstnanců na: velké – cestovní kanceláře tohoto typu působí na území celého státu a často také v zahraniční, mají vybudovanou vlastní distribuční síť a orientují svoji pozornost jak na výjezdový a domácí cestovní ruch, tak i na příjezdový cestovní ruch střední – kanceláře působí pouze v jednom místě nebo regionu a soustředí se buď na výjezdový cestovní ruch a domácí cestovní ruch, nebo pouze na příjezdový cestovní ruch
26
PŘEHLED LITERATURY malé
2.4.3
Způsoby dopravy nabízené CK
Cestovní kanceláře nabízejí mnoho způsobů přepravy do destinací zvolených jejími klienty. Pojďme si přiblížit nejčastěji využívané dopravní prostředky. (Kunešová, Farková, 2001, s. 10 – 11) Autokarové zájezdy – jedná se o nejlevnější a z tohoto důvodu i nejvyhledávanější formu cestování. Jestliže si objednáte zájezd s výše uvedeným způsobem dopravy, je třeba se připravit na poněkud méně komfortní cestování, které je kompenzováno dopravou luxusními autobusy, které jsou vybaveny toaletami pro případ nouze, sklopnými sedadly, klimatizací a lidé mají možnost si u řidiče zakoupit i některé nápoje. Zpravidla se vyjíždí vždy před večerem, záleží na tom, jaká je vaše cílová destinace, během cesty můžete shlédnout film promítaný na videu řidiči. V autobuse tedy strávíte, jednu maximálně dvě noci, pokud cestujete například do Řecka. V průběhu jízdy je klientům dopřán odpočinek, aby si mohli dojít na toaletu, dát si kávu a podobně. Tyto přestávky se uskutečňují po čtyřech hodinách jízdy a to na benzínových stanicích a v jiných zařízeních nacházejících se podél naplánované trasy zájezdu. Vlakové zájezdy – s tímto způsobem cestování je spojeno využití lůžkových a lehátkových vozů. Na rozdíl od autokarových zájezdů je cestování více pohodlné, ale bohužel pro nás občany České republiky poněkud dražší než doprava silniční a to díky devizovému kurzu a přepočtu české koruny na euro. Nevýhodou je i to, že je často nutné vlakovou dopravu kombinovat s jiným typem přepravy. Letecké zájezdy – umožňují rychlé překonávání vzdálenosti. Výhodou je také pohodlnost cestování a v závislosti na době vašeho letu máte možnost obdržet různé pokrmy jako je snídaně, oběd, večeře a různé nápoje. Nevýhodou ovšem jsou letištní a palivové příplatky, které se připočítávají k ceně zájezdu a proto je tento způsob dopravy cenově dražší než ostatní. Zájezdy vlastními dopravními prostředky – hlavní předností daného typu cestování je svobodná vůle člověka. Naskýtá se vám možnost naplánovat si trasu a zastávky podle sebe na místech, které byste rádi při cestě na dovolenou spatřili. Jediné, čím jste vázáni, je doba nástu-
27
PŘEHLED LITERATURY pu na ubytování ve vámi zvolené lokalitě, kterou musíte dodržet a tedy tomu i částečně přizpůsobit svůj plán cesty, aby vám časově navazoval. Na druhé straně ovšem můžete využít i plán trasy, který pro vás připravila vámi zvolená cestovní kancelář. Lodní zájezdy – jsou velice atraktivním způsobem cestování. Otevírá se vám příležitost prožít nezapomenutelné zážitky. Námořní plavby se nejčastěji uskutečňují po Středozemním moři zaoceánskými parníky, které jsou vybaveny luxusními kajutami, bary, restauracemi, bazény a mnohým dalším. Výhodou cestování jsou zastávky v různých přístavech a na romantických plážích, spojené s koupáním. Při troše štěstí máte jedinečnou možnost spatřit na otevřeném moři například delfíny nebo kosatky. Kombinovaná přeprava – využívá kombinace několika druhů dopravy. Jedná se například o leteckou dopravu spojenou s přepravou autokarem. Dále také o autokarovou dopravu spojenou s přepravou trajekty a také zaoceánskými parníky. Tento způsob dopravy je velice zajímavý a není jednotvárný. Zvláštností cestovní ruchu je existence turistické policie. Jedná se o část policie, která je v některých státech vyčleněna přímo na pomoc a ochranu návštěvníků. Tímto způsobem jsou chráněni nejen turisté, ale i samotný stát. Jde o ochranu ekonomických zájmů, například před nepoctivými obchodníky. (Pásková, Zelenka, 2002, s. 220)
28
METODIKA
3
Metodika
V následující části práce bude věnována pozornost nejen marketingovému výzkumu, jenž je nezbytný pro získání dostatečného množství informací, ale také statistickým metodám potřebným pro vypracování praktické části bakalářské práce, kde budou vyhodnoceny data získaná prostřednictvím dotazování a vyvozeny určité závěry.
3.1
Definice marketingu
Marketing se týká každého z nás. Jedná se o proces plánování a realizace. Definic marketingu existuje celá řada. Za nejznámější a nejvýstižnější definici, jak uvádí ve své knize M. Foret (2005, s. 10), můžeme považovat následující: Z hlediska celospolečenského je „marketing sociálním a manažerským procesem, jehož pomocí získávají lidé to, co buď potřebují anebo po čem touží, a to na základě komodit a jejich směny za komodity jiné anebo za peníze“. Součástí marketingu je marketingový výzkum, který nám umožňuje lépe poznat své zákazníky a uspokojit tak jejich potřeby. K tomuto účelu je využíváno technik marketingového výzkumu.
3.2
Marketingový výzkum
Marketingový výzkum nám poskytuje informace o situaci na trhu. Díky němu jsme schopni odhadnout o jaké výrobky mají zákazníci zájem a přizpůsobit se tak jejich přáním a požadavkům. M. Foret uvádí ve své publikaci (2006, s. 10) dvě základní definice marketingového výzkumu a to: „Marketingový výzkum poskytuje informace pomáhající marketingovým manažerům rozpoznávat a reagovat na marketingové příležitosti a hrozby“ „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídicím pracovníkům“ Marketingový výzkum můžeme rozdělit na: (Foret, 2006, s. 11 – 13)
29
METODIKA Primární – jedná se o sběr informací v terénu, který je možno provádět buď samostatně nebo ve spolupráci s nějakou institucí Primární výzkum se dále člení na: a) Kvantitativní – zkoumá velkou skupinu respondentů, je náročný na zpracování, výsledky pro jejich početnost jsou uspořádány do grafu z důvodu lepší přehlednosti a zobecňují se v rámci celé populace b) Kvalitativní – je jednoduší, rychlejší a méně nákladný, zabývá se menší skupinou lidí a to maximálně do 50 osob, získané informace jsou v podobě slovních odpovědí Sekundární – jde o dodatečné statistické zpracování dat, které již dříve někdo shromáždil a vypracoval jako primární výzkum Základní (badatelský) – týká se teoretického řešení problému (teorie chování a rozhodování zákazníků) a neočekávají se od něj žádné návrhy řešení Aplikovaný – je realizován většinou na objednávku nějaké organizace, cílem je shromáždit dostatek potřebných údajů přispívajících k objasnění zkoumaného problému a navrhnout možné způsoby jeho praktického řešení
3.3
Techniky marketingového výzkumu
Techniky marketingového výzkumu představují velice konkrétní způsob sběru primárních dat. Umožňují nejen zaznamenávat jevy a chování lidí, ale také zjistit jejich názory, postoje a motivy. (Foret, 2006, s. 25) Mezi techniky marketingového výzkumu patří dotazování, pozorování a experiment. Pro získání dostatečného množství údajů nezbytných pro moji bakalářskou práci jsem zvolila techniku dotazování a proto bude následující část věnována pouze dotazování a tvorbě dotazníku.
3.3.1
Dotazování
Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Realizuje se prostřednictvím dotazníku nebo ankety, kde dochází ke ko-
30
METODIKA munikaci respondenta (dotazovaného) s výzkumníkem (tvůrcem dotazníku). Tento kontakt může být přímý, bezprostřední v případě písemného dotazování nebo zprostředkovaný tazatelem vstupujícím mezi výzkumníka a respondenta a to při osobním dotazováním - rozhovor nebo i telefonickém dotazování. (Foret, 2006, s. 25). V dnešní době je značně rozšířené dotazování v elektronické podobě přes internet, kterého jsem také využila ke zveřejnění svého dotazníku.
3.3.2
Dotazník
Jedná se o jeden z nástrojů dotazování jehož prostřednictvím dochází k písemné formě komunikace mezi respondentem a výzkumníkem. Je důležité dotazník správně sestavit. Špatně sestavený dotazník může negativně ovlivnit náš výzkum. Správně sestavený dotazník by měl vyhovovat dvěma hlavním požadavkům: (Foret, 2006, s. 26) 1) Účelově technickým – sestavení a formulace otázek by měly přesně vystihovat to, co nás zajímá, aby mohl respondent konkrétně odpovědět, měly by být jednoznačné a srozumitelné 2) Psychologickým – aby se dotazovaný cítil při vyplňování dotazníku příjemně, zdálo se mu to jednoduché, časově nenáročné a měl zájem dotazník vyplnit Důležitý je také celkový dojem, který dotazník v respondentovi vyvolává, úvodní text poutající jeho pozornost a důvod, pro který by měl dotazník vyplnit. Měli bychom objasnit cíl výzkumu a význam jeho odpovědí, jaký to bude mít přínos, jestliže poskytne své odpovědi (informace). Je vhodné také oslovené respondenty ujistit o zachování jejich anonymity a předem poděkovat za čas strávený vyplněním dotazníku. Dále je nezbytné správné pořadí otázek, není dobré za sebou umisťovat otázky, které jsou příliš rozsáhle nebo příbuzné a vyžadují, aby se respondent soustředil či přemýšlel. Je naopak dobré těžké otázky kombinovat s jednoduchými. Dotazovaný je ovlivněn i rozsahem dotazníku a způsobem jeho vyplňování. Dotazník by neměl být příliš dlouhý, maximální hranice je uváděna v rozsahu 40 – 50 otázek a doba vyhrazená na jeho vyplnění 20 minut. Na závěr je potřeba nechat prostor pro další připomínky dotazovaného ohledně prováděného výzkumu.
31
METODIKA 3.3.2.1
Druhy otázek
Rozlišujeme 3 základní typy otázek a to: (Foret, 2006, s. 28 – 36) 1) Otevřené (volné, nestandardizované) 2) Uzavřené (standardizované) 3) Jejich kombinace v podobě kompromisních otázek polootevřených (polouzavřených) Otevřené otázky umožňují respondentovi odpovídat podle svého názoru, může se svobodně vyjádřit k danému tématu a nejsou mu předkládány žádné varianty odpovědí. Příklad otevřené otázky z mého dotazníku: Jakou destinaci (zemi) jste naposledy navštívili? ............................................................................. Uzavřené otázky naopak dopředu nabízejí několik možných variant opovědí a dotazovaný je povinen vybrat si z dané nabídky odpovědí, výhodou je snadné a rychlé vyplnění otázky a nasměrování respondenta na to, co nás zajímá. Nevýhodou takového typu otázku ovšem může být to, že respondentovi nebude daná nabídka možností vyhovovat a raději by uvedl jinou odpověď. Z tohoto důvodu je zde možnost pokládat otázky polouzavřené, kdy získáme odpovědi, které požadujeme a zároveň dáme dotazovanému prostor pro jeho vyjádření. Příklad polouzavřené otázky z mého dotazníku: Jaké dopravní prostředky nejčastěji využíváte při cestování na dovolenou?
osobní automobil
leteckou přepravu
autobus
vlak
kombinovaná jiné……………………………………..
Uzavřené otázky můžeme dále členit na: dichotomické – (binární, alternativní, dvojné), které připouštění pouze dvě možnosti (ano, ne; muž, žena)
32
METODIKA výběrové – (polytomické s možností výběru pouze jedné varianty) otázky jsou výhodné pro zpracování výčtové – (polytomické s možností výběru více variant), umožňují volnější výběr, což více odpovídá skutečnosti, ale jsou náročné při zpracování polytomické s uvedením pořadí variant – působí příznivě na dotazovaného, neboť mu umožňují rozlišovat mezi variantami a určovat jejich pořadí Dále ještě existují filtrační otázky umožňující rozdělit dotazované na odlišné skupiny (podsoubory) a nasměrovat je na následující otázky podle toho, jak na danou filtrační otázku odpověděli. Příklad filtrační otázky z mého dotazníku: Jezdíte na dovolenou? ANO – pokračujte dále na další otázku NE – přeskočí otázky týkající se dovolené a vyplní pouze ty, které se týkají osobních údajů jako je věk, pohlaví atd. Na závěr až se nám vrátí požadovaný počet dotazníků, bychom měli provést kontrolu o jejich pravdivosti, úplnosti a správnosti a případné chybně vyplněné či nevěrohodné dotazníky vyloučit z dalšího statistického zpracování.
3.4
Statistické zpracování marketingových dat
Skrze dotazování jsem získala rozsáhlou škálu informací, které je nezbytné přehledně zpracovat pomocí tabulek a grafů. K tomuto účelu mi poslouží různé statistické metody, kterým bude věnována následující kapitola.
3.4.1
Základní pojmy
Nejprve si přiblížíme některé ze základních pojmů. (Blašková, Stehlíková, Moll, 2009, s. 9 – 10) Statistika – je věda zkoumající hromadné jevy, nebo-li vědní disciplína zkoumající zákonitosti v hromadných jevech
33
METODIKA Statistický soubor – konečná neprázdná množina prvků, které jsou nositeli určitého hromadného jevu, mohou to být například obyvatelé města Brna, studenti PEF, děti narozené v konkrétním roce Rozsah – představuje počet prvků této množiny, které se označují jako statistické jednotky Statistická jednotka – je základní prvek, na kterém je možné zkoumat konkrétní projev určitého hromadného jevu, tato jednotka musí být vymezena: (Foret, 2006, s. 54) a) Věcně – „koho“ budeme zkoumat b) Časově – „kdy“ budeme toto šetření provádět c) Prostorově – „kde“ budeme toto šetření provádět Statistický znak – jde o vlastnosti statistické jednotky, jsou to vlastnosti, které měřím. například výška, váha, barva, věk. Statistické znaky je možno rozdělit na: 1) Kvantitativní – jsou znaky měřitelné, vyjádřené reálnými čísly například počet prodaných výrobků -
diskrétní – hodnoty znaků se opakují
-
spojité – znaky se neopakují, jedná se o intervaly
2) Kvalitativní – tyto znaky popisujeme slovně, například barva vlasů, národnost
3.4.2
-
alternativní (dichotomický) – je znak, který může nabýt pouze dvou úrovní (ano, ne; muž, žena)
-
množné (polytomické) znaky – nabývají více obměn například vzdělání, státní příslušnost
Třídění
Získané údaje je třeba uspořádat, abychom z nich mohli vyvozovat určité závěry. Marketingový výzkum nám poskytne informace v neagregované podobě a je třeba tyto údaje zařadit do skupin, neboli tzv. tříd, aby co nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti těchto zkoumaných jevů. Tento proces v praxi označujeme jako třídění.
34
METODIKA Jestliže se používá při třídění pouze jeden třídicí znak, jako například známka ve škole, pak se jedná o třídění prosté (jednostupňové). Pokud ovšem probíhá třídění podle více statistických znaků současně, hovoříme o skupinovém (vícestupňovém) třídění. Jde například o třídění podle počtu dětí a známek v rámci jedné školy. Pří vícestupňovém (intervalovém, skupinovém) třídění je třeba dodržovat určité zásady a to: musíme mít tolik intervalů, aby obsáhly všechny hodnoty stejná šířka intervalů intervaly volíme tak, aby každá hodnota patřila právě do jednoho z intervalů a intervaly se nepřekrývaly Pro určení počtu intervalů lze použít následující vztah: k n , kde n je rozsah souboru nebo si můžeme počet intervalů určit sami. Následně určujeme velikost intervalu, která by měla být pro všechny intervaly stej x min x ná. K tomuto účelu nám poslouží daný vzorec: h max , kde xmax k je maximální hodnota a xmin je minimální hodnota třídícího znaku x. Vypočítanou hodnotu šířky intervalu zaokrouhlíme. (Blašková, Stehlíková, Moll, 2009, s. 16 – 17) Dále také určujeme střed třídy, který získáme tak, že počáteční a koncovou hodnotu intervalu sečteme a vydělíme dvěmi. Výsledky získané prostřednictvím třídění se nejčastěji vyjadřují pomocí tabulky rozdělení četností nebo i graficky.
3.4.3
Druhy četností
Četnost ni nás informuje o tom kolik hodnot máme v daném intervalu. Absolutní četnost ni – umožňuje nám zjistit, kolik běžců dosahuje stejného času na trati o délce 50 m Relativní četnost pi – vyjadřuje vztah mezi absolutní a celkovou četností neboli rozsahem zkoumaného souboru, tuto četnost lze také vyjádřit i v procentech
35
METODIKA
ni n
pi
Kumulativní (součtová) absolutní četnost kni - vzniká součtem absolutních četnosti
kn i
i
n j 1
j
Kumulativní relativní četnost kpi – vzniká součtem relativní četnosti
kp i
i
p j 1
j
Kumulativní četnost nám umožňuje zjistit kolik běžců zaběhlo trať 50 m v lepším čase než je 1 minuta.
3.4.4
Tabulka rozdělení četností
Tabulka rozdělení četností nám poskytuje informace rychle a přehledně.
3.4.5
Grafické znázornění
Grafické znázornění nám umožňuje přehlednou a rychlou orientaci při prezentování získaných výsledků a to zejména pokud máme rozsáhlou škálu údajů a porovnáváme více souborů. Způsob jakým budeme data znázorňovat závisí na tom, zda se jedná o znaky slovní, nebo číselné. Mezi nejvíce používané grafy můžeme zahrnou histogram a polygon. Histogram – je sloupcový graf používaný nejčastěji při intervalovém třídění, je tvořen obdélníky, jejichž základna se rovná šířce intervalu a výška i-tého sloupce se rovná jeho čestnosti fi Polygon – jde o spojnicový graf, vzniká spojením dvou bodů (xi, fi) Vedle výše uvedených dvou grafů ještě také existuje výsečový graf, který se používá pro znázornění četnosti slovních znaků. Je znázorněn kruhem,
36
METODIKA rozdělení četností v procentech je vyjádřeno ve stupních. Jedno procento odpovídá 3,60 stupňům a 100 % tedy tvoří celý kruh. Ve své práci ke zpracování dat také využiji asociační a korelační tabulky. Pojďme si přiblížit jejich význam. Asociační tabulka – sleduje třídění dvou slovních alternativních znaků (ano, ne), platí pro r = s = 2, zjišťuje nejen intenzitu závislosti, ale i jejího průběhu. Počítá se podle koeficientu asociace, který je následující:
V
n n 11 n1 * n *1 n 1 * n *1 n 0 * n * 0
kde * v indexu říká, že četnosti jsou sčítány pře index znaku, který je nahrazen hvězdičkou. Koeficient asociace nabývá hodnot z intervalu <-1;1>, kladná hodnota znamená přímou závislost mezi sledovanými znaky, záporná hodnota vyjadřuje nepřímou závislost mezi znaky a 0 znamená nezávislost. Čím je absolutní hodnota koeficientu vyšší, tím je závislost mezi znaky těsnější. Korelační tabulka – je výsledkem kombinace dvou číselných znaků, kde r je počet úrovní řádkového znaku a s je počet úrovní sloupcového znaku, jejím prostřednictvím můžeme pouze zjistit jaká je závislost mezi znaky. Při měření kontingence využíváme následujícího postupu:
1) Zjistíme teoretické četnosti a vypočítané hodnoty očekávaných četností zapíšeme do kontingenční tabulky
n´ij
ni n j n
2) Vypočítáme koeficient kontingence neboli tzv. čtvercovou kontingenci, je χ2 „chí“ kvadrát
x2
r
s
i 1 i 1
n
ij
n íj
2
n íj
3) Dále určíme průměrnou čtvercovou kontingenci
37
METODIKA
x2 n 2
4) Paersonův koeficient kontingence P, který nabývá hodnot z intervalu <0,1> a hodnoty jedna přitom nemůže nikdy dosáhnout
P
2 1
2
x2
x2 n
5) Cramerův koeficient kontingence C opět nabývá hodnot z intervalu <0,1>
C
2
minr 1; s 1
6) Čuprovův koeficient kontingence, musí platit, že r = s jinak nelze určit, opět nabývá hodnot z intervalu <0,1>
T
3.4.6
r
2
1 s 1
Testování hypotéz
Hypotéza je tvrzení (domněnka, předpoklad) o základním souboru, který můžeme ověřit pomocí statistických metod. Testováním hypotéz se rozumí postup, při kterém se ověřuje platnost statistické hypotézy. Cílem testování je určit, či je vhodné zamítnout základní tzv. nulovou hypotézu H0 ve prospěch alternativní hypotézy H1. Kritérium, na kterém je založeno naše rozhodnutí nazýváme testovací statistika.
38
METODIKA
Naše
Skutečnost
rozhodnutí
H0 platí
H0 neplatí
H0 platí
Správné rozhodnutí
Chyba typu I
1-
hladina významnosti
Chyba typu II
Správné rozhodnutí
Hladina významnosti β
1-β
H0 neplatí
Oblast zamítnutí nulové hypotézy nazýváme též kritickou oblastí nebo oblastí kritických hodnot. Testovací postup: 1. Zformulujeme testovaný problém, tedy určíme nulovou alternativní hypotézu 2. Zvolíme hladinu významnosti obvykle se volí = 0,05 3. Z naměřených údajů vypočítáme hodnotu testovacího kritéria. 4. Určíme kritický obor W α vyhledáním příslušných kritických hodnot ve statistických tabulkách. 5. Vyhodnotím test následujícím způsobem: když g Є W tak nulovou hypotézu H0 zmítneme.
39
PRAKTICKÁ ČÁST
4
Praktická část
Informace nezbytné k vypracování praktické části bakalářské práce jsem získala prostřednictvím dotazníku umístěného na stránkách webového systému ReLa (Research Laboratory), který umožňuje provádět výzkum prostřednictvím elektronického sběru dat. Byl sestaven z 19 otázek jak otevřených, uzavřených, tak i polootevřených a je uveden v příloze. Získané výsledky jsem následně zpracovala v programu Microsoft Excel. Dotazník vyplnilo celkem 106 respondentů, převážně studentů, což bylo zapříčiněno umístěním dotazníku na stránkách, které jsou využívány studenty Mendelovy univerzity k realizaci svých výzkumů. Z obdržených vyplněných dotazníků musely být tři vyřazené z důvodu nepřesných či neúplných odpovědí, které působily nevěrohodně. V praktické části této práce bude věnována pozornost ověřování hypotéz, které byly na počátku stanoveny.
4.1
Zpracování otázek
Nejprve bude provedeno obecné shrnutí demografických otázek zahrnujících pohlaví, věk, vzdělání a sociální postavení ve společnosti (student, pracující, důchodce) dotázaných respondentů. Otázka 15: Pohlaví? Rozdělení četností podle pohlaví
55%
muži
45%
ženy
Graf 1: Rozdělení četností podle pohlaví
40
PRAKTICKÁ ČÁST Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že na dotazník odpovědělo více respondentů mužského pohlaví zastoupeného z 55 %, což odpovídá 60 mužům. Žen bylo o něco méně a to pouze 45 %, což odpovídá 46 ženám. Otázka 17: Věk Rozdělení četností podle věku 57,28%
2,91% méně než 20
21 - 31
10,68%
12,62%
8,74%
7,77%
32 - 42
43 - 53
54 - 64
65 a více
Graf 2: Rozdělení četností podle věku respondentů
Následující graf vypovídá o tom, že převažující věkovou kategorií dotazovaných bylo jednoznačně rozmezí 21 – 31 let. Tato skupina byla zastoupena 57,28 %, což odpovídá 59 respondentům. Naproti tomu nejmenší zastoupení zde měli mladiství do 20 let a to pouhými 2,91%, tedy třemi lidmi
41
PRAKTICKÁ ČÁST Otázka 18: Vzdělání?
Rozdělení četností podle dosaženého vzdělání vysoká škola 66% vyšší odborná škola
4,85% 24,27%
střední škola s maturitou
střední odborné učiliště s nástavbou
2,91%
střední odborné učiliště bez nástavby
1,94%
základní škola
0%
Graf 3: Rozdělení četností podle dosaženého vzdělání respondentů
Z grafu jednoznačně vyplývá, že nejvíce respondentů dosáhlo nejvyššího vzdělání a to prostřednictvím různých vysokých škol. Jedná se o 66 %, což odpovídá 68 vysokoškolákům. Naopak žádný dotázaný neukončil své studium základní školou.
42
PRAKTICKÁ ČÁST Otázka 15: Sociální pozice? Rozdělení četností podle sociálního postavení ve společnosti
5% 2%3% 30%
60%
studenti
pracující
důchodci
pracující důchodci
nezaměstnaní
Graf 4: Rozdělení četností respondentů podle jejich sociálního postavení ve společnosti
Je zřejmé, že největší skupinu dotázaných tvoří pracující lidé a to 60 %, což odpovídá 62 pracujícím. Objevila se zde také malá skupinka stále pracujících důchodců tvořená 2 % a pouze o 1 % více bylo nezaměstnaných. Studenti jsou zastoupeni z 30 % odpovídajícím 31 stále studujícím respondentům Nyní bude rozebrána filtrační otázka rozdělující respondenty do dvou skupin podle toho, zda jezdí na dovolenou či nikoliv a dále bude v práci věnována pozornost pouze té skupině, která na dovolenou jezdí. Otázka 1: Jezdíte na dovolenou? Rozdělení četností podle toho, zda jezdí na dovolenou či nikoliv 5%
95% ano
ne
Graf 5: Rozdělení četností podle toho, zda jezdí na dovolenou či nikoliv
Výše uvedený graf vypovídá o tom, že pouhých 5 % respondentů necestuje na žádnou dovolenou, což odpovídá 5 lidem.
43
PRAKTICKÁ ČÁST Dále bude tedy pozornost věnována pouze těm, kteří na dovolenou jezdí. Celkem se jedná o 98 respondentů. Otázka 1: Jezdíte na dovolenou? 6: Využíváte služeb cestovních kanceláří?
Využíváte služeb CK
Jezdíte na dovolenou
NE
ANO
63
35
98
NE
0
5
5
63
40
103
Součet Tab. 2:
Součet
ANO
Asociační tabulka pro otázky č. 1 a 6
Koeficient asociace vyšel následující: V = 0,28 Z takového výsledku můžeme vyvodit závěr, že mezi otázkami, zda lidé jezdí na dovolenou a při této příležitosti využívají služeb cestovních kanceláří, existuje mírná pozitivní závislost. U otázky, zda lidé využívají služeb cestovních kanceláří při cestě na dovolenou byla také jednou ze tří nabízených odpovědí možnost odpovědi občas. Tuto variantu si zvolilo 43 % dotázaných, což odpovídá 42 respondentům. Při této příležitosti byly položeny také dvě doplňující otázky. Otázka 7: Jaké využíváte slevy při objednávání dovolené? 8: Oblíbená cestovní kancelář ? Získané výsledky budou pro lepší přehlednost uspořádány do grafu.
44
PRAKTICKÁ ČÁST Slevy 45,24%
9,52%
4,76%
9,52% 30,95%
52,38% lastminute
19,05%
4,76%
14,29% 9,52%
slevy za včasný nákup
slevy pro stálé klienty
ano
ostatní slevy
žádně slevy
0% jiné
občas
Graf 6: Slevy, které lidé využívají u cestovních kanceláří
Z grafu je patrné, že nejvíce lidí využívá slev lastminute, tedy na poslední chvíli. Na danou otázku mi odpovědělo 21 respondentů, kteří využívají pravidelně slevu u cestovních kanceláří a 42 respondentů využívá slevy pouze občas, jestliže se rozhodnout využít služeb některé z cestovních kanceláří na trhu cestovního ruchu. Naopak zbytek dotázaných představující 35 respondentů žádné služby cestovních kanceláří nikdy nevyužívá a tedy ani žádné slevy. Co se týče oblíbenosti cestovních kanceláří, tak převážná většina dotázaných, tj. 58,73 %, nemá žádnou oblíbenou cestovní kancelář. Cestovní kanceláře Čedok, Exim Tours a Victoria se umístily na stejném místě se 23,81% a zbytek tvořící 17,46 % jsou různorodé cestovní kanceláře z nabízené možnosti jiné jako je například Alexandria, Kudrna, Alpina a Tušla, se kterou jsem byla také na dovolené v Chorvatsku a byla jsem velice spokojená a mohla bych jejich služby doporučit i ostatním lidem. Naproti tomu cestovní kancelář Sunny Days si žádný z respondentů jako možnost odpovědi nevybral.
45
PRAKTICKÁ ČÁST Otázka 10: Jaký typ ubytování Vám nejvíce vyhovuje?
Typ ubytování Umístění
Tab. 3:
Hotel
2
Pension
3
Apartmán
1
Kemp
5
Chata
4
Typy ubytování seřazené podle oblíbenosti respondentů
Nejvíce oblíbeným typem ubytování byl u respondentů jednoznačně apartmán. Po té následovaly v žebříčku hodnot hotel, pension, chata a nejméně oblíbeným typem ubytování byl kemp, který se umístil na posledním místě. Otázka 14: Jakému typu stravování dáváte předost?
Strava
Absolutní četnost
Relativní
Součtová četnost
četnost v % absolutní relativní v %
Bez stravy
35
0,36
35
0,36
Snídaně
4
0,04
39
0,4
Večeře
1
0,01
40
0,41
Polopenze
35
0,36
75
0,77
Polopenze s nápoji
9
0,09
84
0,86
Plná penze
1
0,01
85
0,87
All inclusive
13
0,13
98
1,00
Součet
98
1
X
x
Tab. 4:
Rozdělení četností podle stravy
46
PRAKTICKÁ ČÁST Na stejném místě se umístily dovolené bez stravy, kdy si lidé berou své vlastní potraviny a v místě pobytu si sami vaří. Dále se jedná o polopenzi, poskytovanou nejčastěji formou snídaně a večeře. Naopak také na společném místě se umístilo stravování typu večeře a plná penze, co by nejméně využívané formy stravování. Otázka 3: Jak často cestujete na dovolenou? Rozdělení četností podle počtu ročně absolvovaných dovolených
17% 44% 39%
1x ročně
2x ročně
vícekrát
Graf 7: Rozdělení četností podle počtu ročně absolvovaných dovolených
Většina dotázaných disponuje peněžními prostředky, které je ochotna vynaložit pouze na jednu dovolenou ročně. Tato skupina je tvořena 44 % odpovídajícím 43 respondentům. 39 % si může dovolit dovolenou dvakrát do roka a to nejčastěji v zimním období na horách a v letním období u moře. Zbylých 17 % dotázaných investuje do dovolené vícekrát za rok.
47
PRAKTICKÁ ČÁST Otázka 11: Na jak dlouho jezdíte na dovolenou? Dny 45,92% 28,57%
2,04% méně než 3
11,22%
8,16%
3-5
6-8
9-11
12-14
4,08%
14 a více
Dny Graf 8: Rozdělení četností podle počtu dní strávených na dovolené
Z grafu vyplývá, že největší počet dnů, které respondenti stráví na dovolené je v rozmezí mezi 6 – 8 dny. Konkrétně se jedná o 45,92 % respondentů, což odpovídá 45 dotázaným. Naopak pouze 2 % z nich jezdí na méně než 3, což se z logických důvodů ani příliš finančně nevyplácí, pokud na to nebude pohlíženo jako na víkendový výlet. Nyní provedeme test pro kontingenční tabulky. Hladina významnosti bude = 0,05 a v tabulce č. 4 (příloha) vždy k jednotlivým tabulkám vyhledáme příslušnou kritickou hodnotu, podle které bude test následně vyhodnocen. Otázka 12: Jakému typu dovolené dáváte přednost? 17: Kolik je Vám let?
48
PRAKTICKÁ ČÁST
Věk Typ zájezdu
Méně než 20
21-31
32-42
65 a více
Součet
Pobytové
2
19
3
4
3
1
33
Poznávací
1
9
2
3
2
2
18
Sportovní
0
17
4
4
3
0
28
Eurovíkendy
0
0
0
0
0
0
0
Plavby
0
0
0
0
0
1
1
Nerozhoduje
0
11
2
2
1
2
18
Součet
3
56
11
13
9
6
98
Tab. 5:
43-53 54-64
Kontingenční tabulka pro otázky č. 12 a 17
Koeficienty kontingence: Čtvercová kontingence χ2 = 15,38 Průměrná hodnota čtvercové kontingence Φ2 = 0,157 Paersonův koeficient kontingence P = 0,368 Cramerův koeficient kontingence C = 0,177 Čuprovův koeficient kontingence T = 0,08 Kritickou hodnotou pro kontingenční tabulku č. 5 je χ20,05 (25) = 37,65. Jelikož je hodnota testovacího kritéria χ2 < 37,65 hypotézu H0 přijímám. Na základě vypočtených hodnot lze vyvodit závěr, že mezi věkem respondenta a typem zájezdu, který si vybírají, existuje mírný stupeň závislosti. Z tabulky je dále také zřejmé, že nejoblíbenějším způsobem, jak strávit dovolenou, je volba pobytového zájezdu a to nejčastěji u moře. Daný typ zájezdu nejvíce vyhledávají lidé ve věkové kategorii od 21 let do 31 let. V téže věkové skupině se na druhém místě umístila sportovní dovolená, která měla pouze o dva hlasy respondentů méně. Jedenáct dotázaných spadajících do stejné věkové skupiny si zvolilo neutrální odpověď a nemají vyhraněný oblíbený způsob, jakým dovolenou příjemně strávit.
49
PRAKTICKÁ ČÁST Naopak žádný z dotázaných neoznačil možnost strávení dovolené v podobě Eurovíkendů a tedy z toho lze vyvodit závěr, že se jedná o neatraktivní typ zájezdů a to z důvodů vyšších finančních nákladů během krátkého období. 0tázka 2: Máte raději dovolenou ? 4: V jakém ročním období dovolenou nejraději uskutečňujete?
Tab. 6:
Jedenkrát ročně
Oblast
Roční období
zahraničí tuzemsko
Součet
Jaro
4
1
5
Léto
18
10
28
Podzim
4
2
6
Zima
3
1
4
Součet
29
14
43
Kontingenční tabulka pro otázky č. 2 a 4
Koeficienty kontingence: Čtvercová kontingence χ2 = 0,58 Průměrná hodnota čtvercové kontingence Φ2 = 0,008 Paersonův koeficient kontingence P = 0,076 Cramerův koeficient kontingence C = 0,089 Kritickou hodnotou pro kontingenční tabulku č. 6 je χ20,05 (3) = 7,81. Jelikož je hodnota testovacího kritéria χ2 < 7,81 hypotézu H0 přijímám.
50
PRAKTICKÁ ČÁST
Tab. 7:
Dvakrát i vícekrát ročně
Oblast
Roční období
zahraničí tuzemsko
Součet
Jaro - léto
1
1
2
jaro - podzim
1
2
3
Jaro - zima
0
1
1
léto - podzim
3
3
6
Podzim - zima
0
0
0
Zima - léto
22
9
31
léto
4
3
7
podzim
0
1
1
zima
4
0
4
Součet
35
20
55
Kontingenční tabulka pro otázky č. 2 a 4
Koeficienty kontingence: Čtvercová kontingence χ2 = 8,52 Průměrná hodnota čtvercové kontingence Φ2 = 0,155 Paersonův koeficient kontingence P = 0,280 Cramerův koeficient kontingence C = 0,394 Kritickou hodnotou pro kontingenční tabulku č. 7 je χ20,05 (8) = 15,51 Jelikož je hodnota testovacího kritéria χ2 < 15,51 testovanou hypotézu H0 nezamítám, ale přijímám ve prospěch alternativní hypotézy. Výše uvedeným testem bylo dokázáno, že ve vztahu mezi ročním obdobím, ve kterém uskutečňují respondenti své dovolené a oblastí kam jezdí se vyskytuje mírná pozitivní závislost ovšem o něco silnějšího charakteru, než který vyplývá z kontingenční tabulky č. 6, kde se jedná pouze o nepatrnou velmi slabou závislost. Je zřejmé, že si lidé vybírají ke strávení své dovolené spíše zahraničí než domácí prostředí. Převažuje zde, také roční období zima – léto, kdy si lidé jedou v zimě na hory lyžovat a v létě naopak svoji pozornost soustředí do slunných přímořských letovisek.
51
PRAKTICKÁ ČÁST Závěrem lze říci, že více než polovina dotázaných (56 %) si může dovolit uvolnit finance na dovolenou a to minimálně dvakrát do roka. Při této příležitosti byla položena doplňující otázka: Jakou destinaci (zemi) jste naposledy navštívili ? Nejvíce oblíbeným místem ke strávení dovolené je podle respondentů Chorvatsko, které také navštívilo 16 % dotázaných včetně mně a letos bych opět ráda jela do této půvabné země plné zeleně, hor, jezer a překrásného moře plného zajímavých ryb, mušlí a jiných mořských živočichů. 14 % respondentů naposledy navštívilo Rakouskou, kde je také překrásná příroda a třetí místo s 11 % obsadilo exotické Řecko. Otázka 9: Kolik peněz maximálně jste ochotni ročně investovat do dovolené? 12: Jste (student, pracující a jiné)?
52
PRAKTICKÁ ČÁST
Tab. 8:
0
0
0
5.000 10.000
12
7
2
3
1
24
10.000 – 15.000
21
6
1
0
1
29
12
10
1
0
0
26
6
1
0
0
1
8
4
2
0
0
0
6
7
0
0
0
0
7
Součet
Nezaměstnaní
0
15.000 – 20.000
Prac. Důchodce
0
20.000 – 25.000
Důchodci
< 5.000
0
25.000 – 30.000
Studenti
Součet
> 30.000
Maximální investice v Kč
Pracující
Sociální pozice
62
26
4
3
3
98
Kontingenční tabulka pro otázky č. 9 a 12
53
PRAKTICKÁ ČÁST Koeficienty kontingence: Čtvercová kontingence χ2 = 24,619 Průměrná hodnota čtvercové kontingence Φ2 = 0,251 Paersonův koeficient kontingence P = 0,448 Cramerův koeficient kontingence C = 0,250 Kritickou hodnotou pro kontingenční tabulku č. 8 je χ20,05 (24) = 36,42. Jelikož je hodnota testovacího kritéria χ2 < 36,42 hypotézu nezamítáme. Mezi sociálním postavením ve společnosti a maximální částkou, kterou jsou respondenti ochotni vynaložit na dovolenou se nachází opět mírná pozitivní závislost, jako u předešlých kontingenčních tabulek. Převažující částkou v kategorii pracujících bylo rozmezí od 10.000 Kč do 15.000 Kč. Zajímavá je ovšem skutečnost týkající se studentů, kteří jsou na dovolenou ochotni vynaložit částku 15.000 – 20.000 Kč. Může to být zdůvodněno tím, že většina studentů si vydělává peníze pouze pro svoji potřebu a na ubytování a stravu dostávají příspěvky od rodičů. Zbývající tři skupiny jsou zastoupeny malou četností dotázaných.
54
PRAKTICKÁ ČÁST Otázka 5: Jaké dopravní prostředky nejčastěji využíváte při cestě na dovolenou?
Jeden dopravní prostředek motorka kolo vklak letadlo kd autobus os. auto
Jeden
os. auto
autobus
kd
letadlo
vklak
kolo
motorka
29,59%
7,14%
6,12%
4,08%
2,04%
1,02%
1,02%
Kombinace dopravních prostředků
kd - os. auto autobus - kd letadlo - autobus vlak - autobus vlak - os. auto letadlo - os.auto os. auto - autobus os. auto - letadlo autobus Oba 17,35%
vlak -
vlak -
letadlo - autobus - kd - os.
os.auto os. auto autobus autobus 9,18%
8,16%
7,14%
4,08%
kd
auto
3,06%
2,04%
Graf 9 a 10: Rozdělení četností podle využívání dopravních prostředků
Z výše uvedených grafů je patrné, že nejvíce využívaným dopravním prostředkem při cestování na dovolenou je osobní automobil, který je v některých případech nahrazován dopravou autobusovou a to u více jak 15 % respondentů.
55
PRAKTICKÁ ČÁST
4.2
Testování hypotéz
Na počátku byly vysloveny hypotézy týkající se cestovního ruchu, které budou nyní otestovány na hladině významnosti = 0,05 a porovnány se skutečnými výpočty. Kritické hodnoty u normálního rovnoměrného rozdělí odpovídají tabulkové hodnotě 1,96 a oborem kritických hodnot je tedy interval (- ∞; - 1,96> U <1,96; ∞). Při výpočtu bude použito následujícího vzorce: U
L M L p @ cM f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f f w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w w d e 1f @ cf f f f f f f f f f f f f f f f f f f sc A f n
Hypotézy: 1. H0 = V dnešní době 60 % lidí využívá při cestě na dovolenou služeb cestovních kanceláří. H0 ≡ = 0,60 p = 0,28 n = 103 U = 6,629 Na základě výpočtu jsem nucena nulovou hypotézu zamítnout ve prospěch alternativní hypotézy, neboť je rozdíl příliš významný a testovací kritérium U se nachází v oboru kritických hodnot. Při cestě na dovolenou využívá služeb cestovních kanceláří méně než 60% lidí. Možnou příčinou může být možnost přizpůsobit si časový plán podle vlastního uvážení, zvláště pokud se v dnešní době internetu naskýtá bezpočet možností , jak se dovolenou rezervovat přes internet, přičemž se nemusíte přizpůsobovat harmonogramu cestovních kanceláří a jejich podmínkám. A také to, že někteří respondenti pravidelně nevyužívají těchto služeb cestovních kanceláří, ale pouze příležitostně. 2. H0 = Cestují spíše mladí lidé za účelem poznání světa. Jejich počet se pohybuje kolem 50 %. H0 ≡ = 0,50 p = 0,5728
56
PRAKTICKÁ ČÁST n = 103 U = 1,478 V daném případě nulovou hypotézu nelze zamítnout. Přes 50% mladých lidí cestuje do zahraničí především za zábavou a poznáním. Jejich průměrná věková hranice se pohybuje v rozmezí od 21 do 31 let. 3. H0 = Poměrná většina lidí využívá pravidelně různé slevy poskytované cestovními kancelářemi. Přibližně se jedná o 85 %. H0 ≡ = 0,85 p = 0,21 n =103 U = 18,19 Nulovou hypotézu, pro velký rozdíl, nelze přijmout. Testovací kritérium se nachází v oboru kritických hodnot. Příčinou může být nepravidelnost využívání slev klienty cestovních kanceláří. Lidé poměrně často obracejí svoji pozornost k cestovním kancelářím a agenturám, které mají momentálně nejnižší ceny a nejvýhodnější podmínky. V posledních několika letech je velice oblíbené cestování na lastminute neboli na poslední chvíli, kdy například týden před odletem nemáte žádné tušení, že někam na dovolenou pojedete a náhodou jdete kolem agentury, zaujme Vás nabídka vylepená ve výkladní skříni a už platíte,
objednáváte a nakupujete. 4. H0 = Alespoň 30 % respondentů jezdí na dovolenou bez stravy a sami si vaří. H0 ≡ = 0,30 p = 0,36 n = 103
57
PRAKTICKÁ ČÁST U = 1,328 Více než 30 % dotázaných cestuje na dovolenou vybaveni vlastními potravinami. Do této kategorie se začleňuji i já. 5. H0 = Alespoň tři čtvrtiny lidí uskutečňuje svoji dovolenou jak v zimním, tak i v letním období. H0 ≡ = 0,75 p = 0,316 n = 103 U = 10,17 Při testování páté vyslovené hypotézy H0 jsem dospěla k závěru, že je nutno tuto hypotézu zamítnout, neboť se hodnota testovacího kritéria U opět nachází v oboru kritických hodnot. Dnes už není priorita realizovat dovolené v létě, zvláště pokud se nám naskýtá možnost navštívit exotické země jako je například Egypt apod., kde je neustále teplé podnebí. Mezi tyto cestovatele se mohu připojit i já, jelikož poslední dva roky jezdím na dovolenou výhradně v září. 6. H0 = Více než 45 % dotázaných využívá jako dopravní prostředek osobní automobil. H0 ≡ = 0,45 p = 0,5918 n = 103 U = 2,89 V důsledku porovnání nulové hypotézy s oborem kritických hodnost musím tuto hypotézu odmítnout. K mému překvapení osobní automobil nelze považovat za nejčastější dopravní prostředek při cestě na dovolenou. V některých případech je tento způsob dopravy nahrazován převážně dopravou autobusovou a to dokonce u více jak 15 % respondentů. Zdůvodněním může být i další fakt, že v dnešní době mnoho lidí cestuje letadly, díky kterým již mohou večer v ten samý den jejich odletu trávit na verandě svého apartmánu s výhledem na moře. 7. H0 = Z 90 % se dnes více navštěvuje zahraniční než tuzemsko
58
PRAKTICKÁ ČÁST H0 ≡ = 0,90 p = 0,3469 n = 103 U = 18,71 Hodnota testovacího kritéria U se nachází v oboru kritických hodnot a tedy není možné nulovou hypotézu přijmout. Lze tedy vyvodit závěr, že méně než 90% dotázaných cestuje do zahraničí. Lidé mají rádi krásy naší republiky, navštěvují hrady a zámky. V posledních letech se také poměrně rozvinuly cyklostezky a převážná většina lidí je dnes vlastníkem nějakého toho kola ať už horského, či jiného a tudíž se mu nabízí celá řada možných výletů a to včetně cesty do Rakouska, Itálie a na mnohá další místa, kam Vás již dnes mohou tyto stezky přilákat.
59
ZÁVĚR
5
Závěr
Na závěr bude shrnut význam a obsah této bakalářské práce a navrženy některé možné způsoby, které by mohly napomoci rozvoji cestovního ruchu. Obsahem této bakalářské práce bylo z analyzovat vývoj cestovního ruchu. Za tímto účelem byl sestaven dotazník, který byl umístěn na webových stránkách systému Rela. Tento dotazník vyplňovali především studenti Mendelovy univerzity, ale samozřejmě, že se daný dotazovací arch dostal také i ke známým, přátelům, rodině, spolupracovníkům jak mých, tak i mých blízkých. Výše uvedený dotazník byl složen celkem z 19 otázek a to od otevřených otázek přes polootevřené až k uzavřeným otázkám. Byla zde také položena významná filtrační otázka, která daný soubor respondentů rozdělila na dvě skupiny. Na ty, kteří na dovoleno jezdí a na ty, kteří nejezdí. Získala jsem celkem 106 odpovědí, ale bohužel tři z nich musely být vyřazeni, neboť ve mně vzbuzovaly nedůvěru ve správnost těchto odpovědí. Získaná data jsem následně zpracovala v programu Microsoft Excel a Microsoft Word. Dále byly také na počátku práce vysloveny hypotézy, které byly následně v praktické části práce otestovány a zjištěny případné shody s hypotézami alternativními. Dospěla jsem k závěru, že jsem byla nucena zamítnout rovnou čtyři hypotézy ze sedmi původně vyslovených. Konkrétně se jedná o tyto hypotézy: H0 = Více než 45 % dotázaných využívá jako dopravní prostředek osobní automobil. H0 = Alespoň tři čtvrtiny lidí uskutečňuje svoji dovolenou jak v zimním, tak i v letním období. H0 = Poměrná většina lidí využívá pravidelně různé slevy poskytované cestovními kancelářemi. Přibližně se jedná o 85 %. H0 = V dnešní době 60 % lidí využívá při cestě na dovolenou služeb cestovních kanceláří¨.
60
ZÁVĚR Během analýzy cestovního ruchu jsem dospěla k následujícím předpokladům: Do zahraničí jezdí více mladých lidí, aby poznali svět. Přes 30 % dotázaných cestuje na dovolenou vybaveni vlastními potravinami a sami si vaří. Do této kategorie se začleňuji i já. Dalším zajímavým bodem bylo to, že jsou studenti ochotni vynaložit více peněžních prostředků na dovolenou, než pracující člověk a to díky příspěvkům od rodičů na bydlení a stravu a peníze, které si vydělají na brigádách, mohou potom investovat do své zábavy. Převážná většina lidé dnes cestuje nezávisle na cestovních kancelářích a podstupují tak větší vlastní riziko. Velice oblíbené a poslední dobou populární zemí je Chorvatsko. Výhodou je snadná komunikace s místními obyvateli, jelikož tam každý alespoň trošičku umí česky a také se jedná o oblast, která je cenově dostupná pro většinu obyvatel ČR. Například potraviny jsou zde stejně drahé jako u nás v republice.
5.1
Návrhy na zvýšení atraktivnosti cestovního ruchu a očekávaný jeho budoucí vývoj
Jednoznačným klíčem ke zvýšení atraktivnosti cestovního ruchu je správná volba marketingového mixu. Tedy jak budeme danou oblast propagovat, jak budou nastaveny ceny, které v sobě nejčastěji zahrnují dopravu do destinace, ubytování, stravování a jiné realizační služby. Jakým způsobem budeme čelit konkurenci a také samozřejmě záleží na distribuci služeb nabízených danou oblastí. Všechny tyto nástroje nám dobře poslouží k protlačení daného produktu na trh a zaručí mu jeho konkurenceschopnost, avšak je třeba vynaložit mnohem více úsilí, abychom dosáhly úspěchu. Kromě výše uvedených základních nástrojů je možno marketingový mix v rámci cestovního ruchu rozšířit o další čtyři nástroje (4 P): people (lidé), packing (vytváření nabídkových „balíčků“), programing (tvorba projektů) a partership (partnerství). Prostřednictvím těchto doplňujících nástrojů lze lépe dosáhnout stanovených cílů a čelit silné konkurenci. Pokud budou lidé spokojeni se sortimentem služeb, které jim mohou určité oblasti nabídnout, budou se rádi do těchto míst vracet.
61
ZÁVĚR Cestovní ruch, aniž bychom si to uvědomovali, je běžnou součástí našeho života. Ovlivňuje nejen ekonomickou situaci jednotlivých zemí, pro mnohé obyvatele je turismus dokonce v sezóně jediným zdrojem obživy, ale také kulturní a sociální život místních obyvatel. Je možné si povšimnout zajímavého jevu, že místní obyvatelé se například v letní sezóně nekoupají v blízkosti přímořských letovisek, ale mají svá známá klidná místa bez návštěvnosti turistů. V České republice je tomu přesně naopak. Na druhé straně má cestovní ruch i své stinné stránky. Jedná se o negativní vliv na životní prostředí, který spočívá v zabírání zemědělské a lesní půdy. S přibývajícím počtem účastníků cestovního ruchu a jejich nároků na pohodlí a kvalitu služeb, dochází k rozšiřování letovisek i do klidných oblastí s překrásnou, doposud nepoškozenou, přírodou a krajinou. Lidé po sobě zanechávají různé odpadky včetně nedopalků od cigaret a tím příroda trpí nejvíce. Důležitou roli v oblasti cestovního ruchu zaujímá také internet, coby zdroj informací pro turisty. Je dokázáno, že pokud mají majitelé ubytovacích zařízení vytvořeny své vlastní webové stránky, zvyšuje se jim klientela. Lidé si tak hned při objednávání dovolené mohou na internetu prohlédnou fotografie případného ubytování, provést rezervaci a poslat zálohu platbou přes internet. Cestovní kanceláře fungují na obdobném principu, ale tento způsob vám ušetří čas.
62
LITERATURA
6
Literatura
Knihy BLAŠKOVÁ, V. TIRPÁKOVÁ, A. MARKECHOÁ, D. STEHLÍKOVÁ, B. MOLL, I. STTŘELEC, L. Statistika I. 1. vyd. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 228 s. ISBN 978-80-7375-286-6 FORET, M. FORETOVÁ, V. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008. 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7. FORET, M. Marketingový výzkum: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2006. 114 s. ISBN 80-2397755-5. HINDL, R. HRONOVÁ, S. NOVÁK, I. Metody statistické analýzy pro ekonomy. 2. vyd. Praha: Management Press, 2000. 259 s. ISBN 80-7261013-9 HLADKÁ, J. Technika cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 1997. 168 s. ISBN 80-7169-476-2 KUNŠOVÁ, E. FARKOVÁ, B. Technika zahraničních zájezdů. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2001. 107 s. ISBN 80-85970-33-3. NECHVÍLOVÁ, S. HOLÝ, M. KRÁTKÝ, J. Navazování partnerství pro cestovní ruch. 1. vyd. Pardubice: První regionální rozvojová, 2006. 114 s. ISBN 80-903866-2-8. RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava Přívoz: KEY Publishing s.r.o, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6 SYSEL, J. ZURYNEK, J. Management cestovní kanceláře a cestovní agentury. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Ámose Komenského, 2009. 120 s. ISBN 978-80-86723-78-5. SYSEL, J. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 40 s. ISBN 978-80-86578-75-0.
63
LITERATURA ŠIMKOVÁ, E. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 95 s. ISBN 978-80-7041586-3. ZELENKA, J. Průvodce cestovního ruchu. vyd. 2., upr. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005. 115 s. ISBN 80-7041-582-7. ZELENKA, J. PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. GŘIVOVÁ, H. Kroměříž, průvodce městem a regionem [online]. 2007 [cit. 2010-05-26]. články redakce. Dostupné z WWW: <www.kromeriz.cz>. Elektronické zdroje Moravské vinařské stezky [online]. 1997 [cit. 2010-05-26]. Aktuálně - Moravské vinařské stezky. Dostupné z WWW:
. ECEAT QUALITY LABEL [online]. 2008 [cit. 2010-05-26]. Projekt stezky dědictví. Dostupné z WWW:
Stezky dědictví [online]. 2008 [cit. 2010-05-26]. Projekt rozvoje regionální gastronomie. Dostupné z WWW:
. SVOBODA, V. Slovníček pojmů pro cestovatele [online]. 2004 [cit. 2010-0526]. Slovníček pojmů pro cestovatel. Dostupné z WWW:
.
64
PŘÍLOHY
7
Přílohy
Příloha číslo 1: DOTAZNÍK Dobrý den, dovoluji
si
Vás
požádat
o
vyplnění
dotazníku,
který
je
součástí
mé bakalářské práce. Jsem studentkou Manažersko - ekonomického oboru Mendelovy zemědělské a lesnické university v Brně. Pro svoji závěrečnou práci jsem si vybrala téma: „Analýza cestovního ruchu“. Ohledně zpracování mého tématu se na Vás obracím s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku, který je anonymní a všechny Vámi poskytnuté údaje budou použity pouze pro tuto práci. Za vyplnění dotazníku Vám předem děkuji. S pozdravem Monika Staňková. 1)
Jezdíte na dovolenou? V případě odpovědi NE, přejděte prosím na otázku č. 15 ano ne
2)
Máte raději dovolenou ? Vyberte jen jednu z následujících možností v tuzemsku v zahraničí
3)
Jak často cestujete na dovolenou ? Vyberte jen jednu z následujících možností jedenkrát do roka dvakrát do roka
65
PŘÍLOHY vícekrát 4)
V jakém ročním období dovolenou nejraději uskutečňujete ? Vyberte maximálně 2 možnosti na jaře v létě na podzim v zimě
5)
Jaké dopravní prostředky nejčastěji využíváte při cestování na dovolenou ? Vyberte maximálně 2 možnosti osobní automobil leteckou přepravu autobus vlak kombinovaná jiné……………………………………..
6)
Při cestě na dovolenou využíváte služeb cestovních kanceláří ? V případě odpovědi NE, přejděte prosím na otázku č. 9 ano ne občas
7)
Při objednávání dovolené nejčastěji využíváte ? Vyberte jen jednu z následujících možností lastminute (na poslední chvíli)
66
PŘÍLOHY slevy za včasný nákup slevy pro stálé klienty ostatní slevy (děti, senioři, skupiny) žádné slevy jiné…………………………………….. 8)
Jaká je Vaše oblíbená cestovní kancelář ? Vyberte jen jednu z následujících možností Čedok Fischer Exim Tours Sunny Days Victoria jiné…………………………………….
9)
Kolik peněz maximálně jste ochotni ročně investovat do dovelené ? Vyberte jen jednu z následujících možností méně než 5 000,- Kč
5 000 – 10 000,- Kč
10 000 – 15 000,- Kč 15 000 – 20 000,- Kč 20 000 – 25 000,- Kč 25 000 – 30 000,- Kč více než 30 000,- Kč 10)
Jaký typ ubytování Vám nejvíce vyhovuje ? Vyberte jen jednu z následujících možností hotel
67
PŘÍLOHY pension apartmán kemp – stan kemp – chata kemp - karavan jiné…………………………………….. 11)
Nejčastěji jezdíte na dovolenou na ? Vyberte jen jednu z následujících možností
méně než 3 dny
3 – 5 dnů
6 – 8 dnů
9 – 11 dnů
12 – 14 dnů 14 dnů a více 12)
Jakému typu dovolené dáváte přednost ? Vyberte jen jednu z následujících možností pobytové (u moře, v přírodě, lázně, s výukou jazyků) poznávací (poznávací okruhy, pobytové s výlety) sportovní (lyžařské, vodácké) eurovíkendy plavby nerozhoduje
13)
Jakou destinaci (zemi) jste naposledy navštívili ? ................................................................
14)
Jakému typu stravování dáváte přednost ?
68
PŘÍLOHY Vyberte jen jednu z následujících možností bez stravy (vlastní strava) snídaně večeře polopenze polopenze s nápoji plná penze all inclusive 15)
Jste ? Vyberte jen jednu z následujících možností pracující student jiné……………………………………..
16)
Jakého jste pohlaví ? žena muž
17)
Kolik je Vám let ? měně než 20 21 – 31 32 – 42 43 – 53 54 – 64 65 a více
18)
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání ? základní škola
69
PŘÍLOHY střední odborné učiliště bez nástavby střední odborné učiliště s nástavbou střední škola s maturitou vyšší odborná škola vysoká škola 19)
Zde je místo pro Vaše další názory a případné připomínky k danému tématu …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………...
Příloha číslo 2: TABULKY
Věk
Střed třídy Absolutní četnost
Relativní
Součtová četnost
četnost v % absolutní
relativní v%
Méně než 20
10
3
0,029
3
0,029
<21 – 31)
26
59
0,573
62
0,602
<32 – 42)
37
11
0,107
73
0,709
<43 – 53)
48
13
0,126
86
0,835
<54 – 64)
59
9
0,087
95
0,922
<65 a více
37,5
8
0,078
103
1,00
70
PŘÍLOHY Věk
Střed třídy Absolutní četnost
Celkem Tab. 9:
x
Relativní
Součtová četnost
četnost v % absolutní
103
1
x
relativní v% x
Rozdělení četností podle věku respondentů
Vzdělání
Absolutní četnost
Relativní
Součtová četnost
četnost v % absolutní
relativní v%
Základní škola
0
0
0
0
Učiliště bez nástavby
2
0,019
2
0,019
Učiliště s nástavbou
3
0,029
5
0,048
Střední škola s maturitou
25
0,243
30
0,291
Vyšší odborná škola
5
0,049
35
0,34
Vysoká škola
68
0,660
103
1,00
Celkem
103
1
x
x
Tab. 10: Rozdělení četností podle dosaženého vzdělání respondentů
71
PŘÍLOHY Sociální pozice
Absolutní
Studenti
31
0,301
31
0,301
Pracující
62
0,602
93
0,903
Důchodci
5
0,049
98
0,952
Pracující důchodci
2
0,019
100
0,971
Nezaměstnaní
3
0,029
103
1,00
Celkem
103
1
x
x
četnost
Relativní
Součtová četnost
četnost v % absolutní
relativní v%
Tab. 11: Rozdělení četností respondentů podle jejich sociálního postavení ve společnosti
Počet dní
Střed třídy
Absolutní
Relativní
Součtová četnost
četnost
četnost v %
absolutní
relativní v%
Méně než 3 dny
1,5
2
0,020
2
0,020
<3 – 5)
4
8
0,082
10
0,102
<6 – 8)
7
45
0,459
55
0,561
<9 – 11)
10
28
0,286
83
0,847
<12 – 14)
13
11
0,112
94
0,959
<14 a více
8
4
0,041
98
1,00
Celkem
x
98
1
x
x
Tab. 12: Rozdělení četností podle počtu dní strávených na dovolené
72
PŘÍLOHY Příloha číslo 3: GRAFY Strava
0,36%
0,04%
Bez stravy Snídaně
0,36% 0,13%
0,09% 0,01%
Ve čeře
0,01%
Polopenze Polopenze s nápoji
Plná
All
penze
inclusive
Strava
Graf 10: Rozdělení četností podle stravy
Příloha číslo 4: DOPLŇUJÍCÍ MATERIÁLY
Poukaz (voucher) na ubytování
Lodní lístek
73
PŘÍLOHY
Letenka
74
PŘÍLOHY
Mluvčí asociace cestovního ruchu Tomio Okanuta
CK Thomas Cook v minulosti
75