Právní úprava cestovního ruchu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní úprava cestovního ruchu Podtitul práce Bakalářská práce

Autor:

Lenka Mundilová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

JUDr. PhDr. René Petráš, PhD.

Odborný konzultant:

Jméno a příjmení

Praha

2016

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Karlových Varech dne

25. 4. 2016 Lenka Mundilová

Poděkování

Děkuji JUDr. PhDr. René Petrášovi, PhD. za jeho trpělivý přístup, čas, podnětné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování této práce.

Anotace Tématem mé bakalářské práce je právní úprava cestovního ruchu. V první části práce se zabývám vymezením právní úpravy cestovního ruchu, popisuji zde obsah zákona č. 159/1999 Sb. a zabývám se pojmy jako zájezd, cestovní kancelář, cestovní agentura, smlouva o zájezdu. V dalších kapitolách popisuji vady zájezdu, následuje pojištění cestovních kanceláří a timeshare. Do praktické části jsem zařadila dotazníkové šetření zaměřené na klienty cestovních kanceláří. Podle odpovědí respondentů se pokusím zhodnotit, jak jsou zákazníci informovaní o svých právech a povinnostech cestovních kanceláří. Klíčové pojmy: Cestovní ruch, Nový občanský zákoník, právní úprava, smlouva o zájezdu, timeshare.

Annotation: The topic of my BA Thesis is the Legislation of Tourism. The first part of my thesis deals with the definiton of the Legislation of Tourism, as described in Law No. 159/1999 Sb., and deals with the concepts of a Tour, Tour Operator, Travel Agency and Tour Agreement. The following chapters describe Failures of Tours followed by Insurance of Tour Operators and Timeshare. The practical part contains a research supported by a questionnaire focused on tour operators´ clients. On the basis of the responses, clients´ awareness of their rights and obligations in relation to the tour operators will be assessed. Key words: Tourism, New Civil Code, Legislation, Tour Agreement, Timeshare

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 6 1.

Cestovní ruch .................................................................................................................................. 7 1.1

2.

Vymezení právní úpravy cestovního ruchu ............................................................................. 9

Obsah zákona č. 159/1999 Sb. ...................................................................................................... 12 2.1

Cestovní kancelář .................................................................................................................. 13

2.2 Cestovní agentura ........................................................................................................................ 15 2.3 Povinnosti cestovní kanceláře ..................................................................................................... 16 2.4 Zájezd .......................................................................................................................................... 17 2.5. Smlouva o zájezdu ..................................................................................................................... 19 3.

Vady zájezdu ................................................................................................................................. 23 3.1. Újma za narušení dovolené ........................................................................................................ 25

4.

Pojištění cestovních kanceláří ....................................................................................................... 26

5. Timeshare .......................................................................................................................................... 29

6.

5.1

Timeshare obecně .................................................................................................................. 32

5.2

Směrnice EP a Rady 94/47/ES .............................................................................................. 33

5.3

Směrnice EP a Rady 2008/122/ES ........................................................................................ 34

Dotazníkové šetření zaměřené na klienty cestovních kanceláří .................................................... 35 6.1. Charakteristika respondentů ....................................................................................................... 36

Závěr ..................................................................................................................................................... 45 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................................... 47

5

Úvod Po roce 1989, kdyţ se otevřely hranice, začal český národ mnohem více cestovat po světě. Za socialismu, kdy existovala moţnost vycestovat pouze s Čedokem nebo Autoturistem, nebylo potřeba rozsáhlých právních úprav zákona o cestovním ruchu. Po sametové revoluci všichni chtěli vyjet do zahraničí a ve velkém se zakládaly cestovní kanceláře. V té době neexistovala kvalitní právní úprava a při krachu cestovní kanceláře, klienti zůstali v zahraničí bez moţnosti ubytování, které měli zaplacené V této době se také začal rozmáhat prodej nemovitostí v zahraničí, který je dnes označován jako timeshare. Kolem roku 1998 tímto způsobem i moji rodiče koupili podíl na nemovitosti na Kanárských ostrovech a vzhledem k tomu, ţe s tímto specifickým právním institutem cestovního ruchu neměl v tu dobu u nás téměř nikdo velkou zkušenost, skončila celá záleţitost u soudu a kvůli chybám ve smlouvě přišlo několik desítek vlastníků této nemovitosti o všechny své vloţené peníze a zároveň o moţnost trávit svou zaplacenou dovolenou na Kanárských ostrovech. Téma Právo a cestovní ruch jsem si vybrala především proto, ţe také já hodně cestuji, vyuţívám sluţeb cestovních kanceláří i agentur a jiţ několikrát jsem se setkala s problémy během zájezdu. Zároveň celý svůj ţivot bydlím v Karlových Varech, které jsou zaměřené na zahraniční turisty přijíţdějící do České republiky. Cílem této bakalářské práce je rozbor stávajícího stavu cestovního ruchu, analýza platné právní úpravy a vysvětlení základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem. V této práci chci vysvětlit, jaké povinnosti vyplývají cestovním kancelářím ze zákona č 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, moje bakalářská práce se dá pouţít jako souhrn základních informací v oblasti cestovního práva. Dle mého názoru by kaţdý člověk měl mít základní přehled v oblasti práva, protoţe jak praví latinské přísloví Ignorantia iuris cuique nocet, neznalost práva škodí kaţdému. V poslední části bakalářské práce je zařazeno dotazníkové šetření, na základě kterého se pokusím vyhodnotit, jak jsou zákazníci cestovních kanceláří informováni o svých právech při zakoupení zájezdu a jaké povinnosti vznikají cestovní kanceláři vůči klientům podle Nového občanského zákoníku.

6

1. Cestovní ruch Současné vymezení právního stavu v oblasti cestovního ruchu není v ČR právně upraveno, či spíše není vytvořen systém organizace cestovního ruchu, který by vymezil kompetence, odpovědnosti a zajistil rozvoj cestovního ruchu, provázanost opatření, aktivit. Aktuálně je upravena pouze oblast podnikání v cestovním ruchu. Jedná se provozování cestovní kanceláře nebo agentury prostřednictvím zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, ve znění pozdějších předpisů.1 Cestovní ruch, jeho obecné vymezení a definice, se vyvíjí od počátku lidské civilizace, kdy člověk začal poznávat své okolí a vydávat se na výpravy. Na svých toulkách po světě se člověk pohyboval jak po souši, po vodě, případně ve vzduchu a posléze začal objevovat také vesmír. V současné době se cestování stalo neodmyslitelnou součástí ţivota dnešního člověka a v kaţdém okamţiku se po světě přesouvá ohromné mnoţství lidí. Nejčastějším motivem těchto cest jsou výpravy za odpočinkem, poznáním, fyzickou aktivitou i za pracovními povinnostmi. Lidé touţí po změně prostředí, chtějí opustit místa, kde se obvykle pohybují a za účelem uspokojení svých potřeb poznávat svět. Díky tomu se cestovní ruch stal významným ekonomickým fenoménem, který zahrnuje široké rozpětí ekonomických činností. Cestovní ruch uspokojuje lidské potřeby a je významnou oblastí podnikatelských příleţitostí, jeţ tvoří součást ekonomiky společnosti. Cestovní ruch je moţné popsat jako činnost osoby, která cestuje na přechodnou dobu mimo místo svého trvalého bydliště, přičemţ hlavním účelem této cesty je odpočinek dotyčné osoby.2 Do cestovního ruchu nepatří: cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přistěhování za prací a dlouhodobá migrace. Poptávka po cestování se neustále mění. Přispívá tomu změna ekonomických podmínek, změny ţivotního stylu, ale také změny sociální. Dříve převaţovalo nabízení zájezdů a v současné době se nabídka přizpůsobuje poptávce. Spotřebitelé mají mnohem vyšší nároky a v souvislosti s rostoucími

1

Návrh věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu. Vláda ČR [online]. 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/VZZ-o-podpore-cestovniho-ruchu.pdf 2

KULHÁNEK, Martin, Marek IVIČIČ a Lucie JAMBOROVÁ. Legislativa pro cestovní ruch [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c35ac714-7f76-4a20-9146-e8b6604f8c4c/Legislativapro-cestovni-ruch.pdf?ext=.pdf

7

příjmy se za poslední roky výrazně změnila poptávka po rozmanitých zájezdech, ale také konkurence je velice silná.3 Cestovní ruch můţeme rozčlenit podle způsobu realizace na domácí a zahraniční cestovní ruch. Další členění je na výjezdový, příjezdový či tranzitní cestovní ruch. Toto členění vychází z pohledu určitého státu. Další moţností je rozčlenit cestovní ruch podle délky a to na krátkodobý, to je do tří přenocování a dlouhodobý, kdy se jedná o více jak tři přenocování, ale méně neţ šest měsíců v domácím cestovním ruchu a jeden rok v zahraničí. Podle způsobu zabezpečení cesty a

pobytu se můţe jednat o organizovaný cestovní ruch anebo

neorganizovaný cestovní ruch. S tím souvisí i další rozdělení na individuální a skupinový cestovní ruch.4 V tuto chvíli se diskutuje o zákoně o podpoře rozvoje cestovního ruchu, který by měl zacelit problémová místa v dosavadní právní úpravě cestovního ruchu a propojit jednotlivé aktivity. Inspirací k vytvoření nové právní úpravy u nás je především právní úprava slovenská, dále se pak vychází z rakouské a částečně i švýcarské právní úpravy.5 Podporou cestovního ruchu je myšlena skutečnost, ţe dané finanční prostředky jsou určeny na aktivity, které realizují organizace cestovního ruchu s cílem podpořit rozvoj cestovního ruchu na svém území a propagovat jednotlivé regiony, krajská města, ale také hlavní město. Ministerstvo pro místní rozvoj předloţilo návrh věcného zákona o podpoře cestovního ruchu, jehoţ cílem je podpořit konkurenceschopnost cestovního ruchu. Podstatou tohoto zákona je definovat systém kompetencí a odpovědností subjektů cestovního ruchu na národní a regionální úrovni (stát - kraj - oblast) a vytvořit tak funkční systém organizace a řízení cestovního ruchu. Smyslem zákona není upravovat podnikání v oblasti cestovního ruchu, ale vytvořit pro toto podnikání vhodné podmínky.6

3

KULHÁNEK, Martin, Marek IVIČIČ a Lucie JAMBOROVÁ. Legislativa pro cestovní ruch [online]. [cit. 2015-10-21]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c35ac714-7f76-4a20-9146-e8b6604f8c4c/Legislativapro-cestovni-ruch.pdf?ext=.pdf 4

DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, ISBN 80-716-8901-7 5

PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, s 19. ISBN 978-80-7452-032-7. 6

Návrh věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu. Vláda ČR [online]. 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/VZZ-o-podpore-cestovniho-ruchu.pdf

8

1.1 Vymezení právní úpravy cestovního ruchu Cestovní ruch je upraven především v zákoně č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu. Tento zákon upravuje povinnosti cestovní kanceláře a cestovní agentury, náleţitosti cestovní smlouvy, definuje pojem zájezd, ale také zákonné pojištění cestovních kanceláří proti úpadku. Bývá často označován jako zákon o cestovním ruchu, ale protoţe problematiku cestovního ruchu upravuje pouze částečně, není toto označení zcela správné. Dalšími zákony, které upravují podnikání v oblasti cestovního ruchu, jsou například zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník platný od 1. ledna 2014 zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele zákon č. 526/1990 Sb., o cenách zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání zákon č. 525/2004 Sb., o ochraně osobních údajů zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu sluţeb Významnou směrnicí, která upravuje ochranu spotřebitele, je směrnice Rady 90/314/EHS, o souborných sluţbách pro cestování, pobyty a zájezdy. Tato směrnice se nezabývá všemi sluţbami cestovního ruchu, ale pouze zájezdy. Především definuje základní pojmy, ustanovení o ceně a jejích změnách, o povinnostech organizátora a prodejce zájezdu, o základních náleţitostech smlouvy, ale také například o zárukách v případě platební neschopnosti.7 Další důvod přijetí této směrnice plyne z podstaty vytvoření vnitřního trhu Evropské unie. Spotřebitelé tak mohou vyuţívat srovnatelné podmínky při nákupu zájezdu v členských státech a podnikatelé mohou nabízet své sluţby ve všech členských státech.8 V listopadu 2015 došlo ke schválení nové směrnice č. 2015/2302 o souborných cestovních sluţbách a spojených cestovních sluţbách, která nahradí Směrnici Rady 90/314/EHS. Změny se projeví v praxi zřejmě aţ v polovině roku 2018.9 7

EUR-Lex: Právo EU a publikace EU [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=OJ:L:1990:158:TOC 8

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, ISBN 978-80-85970-68-5.

9

PETRÁŠ, René. Nová klíčová směrnice EU k cestovnímu ruchu. COT business. 2016, 46. ISSN 1212-4281.

9

S cestovním ruchem je nedílně spjata doprava, ať uţ se jedná o dopravu leteckou, autobusovou, ţelezniční nebo lodní. V této oblasti jsou práva cestujících upravena úmluvami, jedná se například o Montrealskou úmluvu o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě nebo Athénská úmluva o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři. Pro jednotlivé druhy dopravy jsou vydána nařízení, ta platí jednotně pro všechny členské státy Evropské unie. V letecké dopravě je to nařízení 261/2004, které upravuje práva cestujících v situacích jako je zrušení letu, zpoţdění letu, odepření nástupu na palubu a změna třídy. Další nařízení 1107/2006 o pomoci cestujícím se zdravotním postiţením, s omezenou schopností pohybu a orientace, přesně stanovuje, jaká práva mají cestující se zdravotním postiţením a jaké povinnosti má dopravce. U autobusové dopravy je to nařízení 181/2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě. Týká se příleţitostné i dálkové linkové dopravy a zaručuje cestujícím práva na nediskriminační podmínky dopravy, odškodnění a pomoc v případě úmrtí zranění, ztráty či poškození způsobených nehodami, informace v případě zrušení spoje nebo zpoţdění při odjezdu a mnoho dalších. Pro přepravu na ţeleznici je závazné nařízení číslo 1371/2007 o právech a povinnostech cestujících v ţelezniční dopravě, kde je přesně stanoveno jaké informace musí přepravce poskytnout cestujícím před cestou a během jízdy, další část je věnována zpoţdění a zrušení spojů, náhradě jízdného. Jsou zde vyjmenovány povinnosti dopravce vůči osobám zdravotně postiţeným a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a nároky cestujících v případě zranění či usmrcení. Vodní doprava není v naší republice úplně běţná, ale postupně se začínají objevovat v nabídce cestovních kanceláří okruţní plavby, které klienti vyhledávají stále častěji. Tento druh dopravy upravuje nařízení 1177/2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách. zde stanovena například práva cestujících při cestování po moři i na vnitrozemských vodních cestách, práva cestujících se zdravotním postiţením nebo právo na odškodnění v případě ztráty nebo poškození vybavení.10

10

HAVLÍČKOVÁ, Klára a Renata KRÁLOVÁ. Cestovní právo. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2015, . Právní praxe. ISBN 978-80-7400-267-0

10

Z tohoto výčtu plyne, ţe právní úprava cestovního ruchu se skládá z velkého mnoţství různorodých norem týkajících se cestovního ruchu. Bohuţel legislativa není pečlivě propracovaná a není jí věnována dostatečná pozornost, vzhledem k tomu, kolik v současné době probíhá v tomto právním odvětví změn. V poslední době se začínají objevovat jednotlivé kniţní publikace a články v odborném tisku k tomuto tématu a v únoru 2015 proběhla konference na téma Aktuální otázky právní úpravy cestovního ruchu.11 Můj názor na tuto problematiku je takový, ţe běţní občané neznají podrobně jednotlivé zákony a směrnice týkající se cestovního ruchu a bylo by vhodné, aby existoval sborník na toto téma, který by dokázal srozumitelně vysvětlit různé nejasnosti z této oblasti. V Karlových Varech na Obchodní akademii se vyučuje přímo obor Cestovní ruch, kde se jiţ několik let připravují studenti na práci v oblasti cestovního ruchu. Vyučují se zde například předměty jako Technika cestovního ruchu, Průvodcování, Lázeňství, Hotelnictví, Ekonomika z hlediska cestovního ruchu. Následně je moţné studovat Vyšší odbornou školu cestovního ruchu, která přímo navazuje na znalosti středoškoláků a dále je rozšiřuje. Díky tomu se v našem lázeňském městě zlepšuje povědomí o problematice cestovního ruchu.

11

PETRÁŠ, René. Aktuální problémy cestovního ruchu Topical Issues Of Tourism: Transformace právní úpravy cestovního ruchu v české republice a v evropské unii [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2015 [cit. 2016-02-26]. ISBN 978-80-88064-09-1. Dostupné z: https://kcr.vspj.cz/historie-konferenci-kcr/konferenceaktualni-problemy-cestovniho-ruchu-2015

11

2. Obsah zákona č. 159/1999 Sb. Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů upravuje pouze určitou část cestovního ruchu a je zaměřen především na ochranu spotřebitele, jako zákazníka cestovních kanceláří, v souvislosti s prodejem a uskutečněním zájezdu. Specifikum tohoto podnikání spočívá hlavně ve

skutečnosti, ţe zákazník vydá značnou

peněţní částku předem a zájezd se realizuje aţ po delším časovém odstupu, obvykle v zahraničí. Základním účelem tohoto zákona je tedy ochrana zákazníků, v případě ekonomického úpadku těchto cestovních kanceláří.12 Cílem jmenovaného zákona je posílit ochranu spotřebitele v souladu se směrnicí 90/314/ EHS o souborných sluţbách pro cestování, pobyty a zájezdy. Část první § 1 - 4 definuje základní pojmy, jako například zájezd, zákazník, provozovatel cestovní kanceláře či agentury. § 5 - 8 upravuje podnikání cestovních kanceláří, popisuje zde pravidla pro vydání koncesní listiny a povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, v § 9 – 11 vyjmenovává všechny povinnosti cestovních kanceláří. Část druhá se zabývá obsahem činnosti horské sluţby a část třetí je změna zákona č 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Hlavními změnami, které byly do zákona začleněny, aby posílily ochranu spotřebitele, jsou informace o tom, kdo organizuje zájezd, který prodává cestovní agentura. Ta je povinna uvést informace i o tom, kdo organizuje zájezd na svých internetových stránkách a také musí tato informace být i ve všech svých tištěných materiálech.13 V listopadu 2015 byl zásadně novelizován zákon č 159/1999 Sb. Novelizace přináší řadu změn a neměly by v ní být odchylky od evropské právní úpravy. Nově je zde zaveden pojem

12


JOUROVÁ, Věra. Novela zákona 159/1999 má přispět ke zvýšení ochrany spotřebitele:TTG-vše o cestovním ruchu. TTG-vše o cestovním ruchu [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/vera-jourovanovela-zakona-1591999-ma-prispet-ke-zvyseni-ochrany-spotrebitele/

12

spojené cestovní sluţby a další novinkou je moţnost zvýšení ceny zájezdu při změně ceny pohonných hmot nebo kurzů měn.14 Poprvé je v zákoně definována výše povinného pojištění proti úpadku, kdy musí pojistný limit tvořit přinejmenším 30% trţeb předchozího roku. Další významné změny se týkají informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny. V zákoně přibyly §10a Dozor nad dodrţováním zákona, §10b Správní delikty podnikajících právnických a fyzických osob, §10c Přestupky a §10d Společná ustanovení ke správním deliktům. Ve sborníku z 10. mezinárodní konference Aktuální problémy cestovního ruchu byl uveřejněn zajímavý výzkum, o dopadech nového občanského zákoníku na provoz cestovních kanceláří a o tom, jak jsou cestovní kanceláře připraveny na změny v legislativě. Tento výzkum realizovali studenti Vysoké školy polytechnické v Jihlavě v období od října do prosince 2015 formou rozhovorů.

Poté celý výzkum zpracovali a analyzovali, zjistili tak, ţe třetina oslovených nezaznamenala ţádné změny po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku a nadpoloviční většina respondentů uvedla, ţe u nich došlo pouze k drobným úpravám dokumentů a smluvních podmínek. U další otázky vyšlo najevo, ţe většina cestovních kanceláří nezná novou právní úpravu a ani je nezajímají legislativní změny. Zároveň si ale myslí, ţe díky změnám v zákoně dojde k navýšení finančních nákladů na jejich provoz, například zvýšeným mnoţstvím reklamací.15

2.1 Cestovní kancelář Cestovní kanceláře se zabývají sluţbami, které souvisí s cestovním ruchem. Především se jedná o organizování, zprostředkování a nabízení sluţeb klientům, můţe také zprostředkovávat prodej zájezdu pro jinou cestovní kancelář a v neposlední řadě prodávat věci související s cestovním ruchem, jako třeba vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné 14

PETRÁŠ, René. Nová klíčová směrnice EU k cestovnímu ruchu. COT business. 2016, 46. ISSN 1212-4281.

15

PACHROVÁ, Stanislava a Martina DOLEŢELOVÁ. Aktuální problémy cestovního ruchu Topical Issues Of Tourism: Vliv současných legislativních změn na provoz cestovních kanceláří v české republice [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2015 [cit. 2016-02-26]. ISBN 978-80-88064-09-1. Dostupné z: https://kcr.vspj.cz/historie-konferenci-kcr/konference-aktualni-problemy-cestovniho-ruchu-2015

13

průvodce a upomínkové předměty. Mezi další sluţby, poskytované cestovními kancelářemi, patří obstarávání ambulantních sanatorních pobytů, sluţby účastníkům školení, seminářů, konferencí, kongresů, směnárenské sluţby, obstarávání víz do zahraničí, transferů, pořádání okruţních jízd a mnoho dalších sluţeb. Zákon definuje provozovatele cestovní kanceláře jako podnikatele, který je oprávněn organizovat a prodávat zájezdy. Cestovní kanceláře se liší podle svého zaměření a dělí se na výjezdový a domácí cestovní ruch, který zahrnuje poskytování sluţeb domácím zákazníkům a příjezdový cestovní ruch. To znamená, ţe zajišťují sluţby zahraničním klientům. Většina cestovních kanceláří vydává kaţdý rok tištěné katalogy, v nichţ si klienti mohou přečíst všechny potřebné informace o zájezdu, doplněné fotografiemi destinace. V současné době je velice rozšířené vyhledávání zájezdů na internetových stránkách cestovních kanceláří a na portálech, kde se soustřeďuje nabídka více cestovních kanceláří na jednom místě. Klient si pak můţe velice snadno po zadání poţadovaného termínu a cílové destinace vyhledat nejvhodnější nabídku. Provozování cestovní kanceláře je koncesovanou ţivností, to znamená, ţe fyzická nebo právnická osoba poţádá příslušný ţivnostenský úřad o vydání koncese a doloţí doklady podle §5 jako je např. smlouva s pojišťovnou o pojištění záruky pro případ úpadku, podnikatelský záměr, prohlášení o předpokládaném zahájení činnosti. Pokud ţadatel splní všechny poţadované náleţitosti, vydá mu Ministerstvo pro místní rozvoj koncesní listinu na provozování cestovní kanceláře.16 Výhodou při nákupu zájezdu přímo od cestovní kanceláře je především to, ţe je přímým pořadatelem zájezdu a podle zákona za tento zájezd i zodpovídá. Zaměstnanci velkých cestovních kanceláří se kaţdou sezónu účastní informačních pobytů v nabízených destinacích, kdy se důkladně seznámí s hotely a oblastmi, které jsou v katalogu nabízeny. Dokáţí tak klientům poskytnout velké mnoţství informací, jeţ nebývají v prospektech uvedeny.

16

PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, s. 98. ISBN 978-80-7452-032-7.

14

2.2 Cestovní agentura Cestovní agentury zprostředkovávají prodej zájezdů a pobytů, nejsou tedy smluvní stranou a nemusí mít sjednané zákonné pojištění proti úpadku, protoţe jejich podnikání vzniká na základě ohlášení volné ţivnosti. Z toho plyne, ţe cestovní agentury nesmějí prodávat zájezdy pod svým jménem a cestovní smlouva musí být vţdy uzavřena mezi cestovní kanceláří, která zájezd pořádá a kupujícím. Dále mohou prodávat věci související s cestovním ruchem, například vstupenky, mapy, plány nebo upomínkové předměty. Cestovní agentura je povinna v propagačních, nabídkových a jiných materiálech informovat, pro kterou cestovní kancelář je

prodej zájezdu

zprostředkováván. Vlastní provozovna cestovní agentury, stejně tak jako různé propagační materiály, které poskytuje zákazníkům za účelem prodeje sluţeb, musí být označeny slovy cestovní agentura, tak aby nebylo moţné zaměnit ji za cestovní kancelář.17 Pokud nejsou materiály a smlouvy jimi pouţívané dostatečně zřetelně označené názvem cestovní kanceláře, která zájezd realizuje, můţe dojít k situaci, kdy se celá záleţitost dostane aţ před soud jako v případě, kdy se ţalobkyně domáhala vrácení zaplacené částky za zájezd, který si objednala přes cestovní agenturu. Cestovní smlouva byla uzavřena elektronickou cestou a ţalobkyně tvrdila, ţe z tohoto dokumentu nebylo jasné, kdo je vlastně smluvní stranou.18 Provozování cestovní agentury se řadí mezi ţivnosti volné a k jejímu provozování není potřebná odborná způsobilost, stačí, kdyţ ohlašovatel splní obecné podmínky k podnikání, tj. způsobilost k právnímu jednání, bezúhonnost a dosaţení věku 18 let. Výhodou pro klienty cestovních agentur je především pestrá nabídka zájezdů od různých cestovních kanceláří, s nimiţ má agentura uzavřenou smlouvu a zprostředkovává pro ně prodej. I v případech, ţe určitá cestovní kancelář nemá svou pobočku v daném městě a klient nechce komunikovat přes telefon či internet, je obvykle moţné zájezd zakoupit v kamenné provozovně cestovní agentury. Další výhodou je, ţe v případě nákupu zájezdu na poslední chvíli mívá cestovní agentura větší nabídku zájezdů do určité destinace, a pokud

17

PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, s.96. ISBN 978-80-7452-032-7. 18

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 07. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2552/2011

15

klient netrvá na konkrétní cestovní kanceláři, se kterou chce zájezd realizovat, můţe si vybrat i z jemu neznámých cestovních kanceláří. Nevýhodou je to, ţe zástupce agentury nemá úplně přesné informace a poţadavky klienta pouze zprostředkovaně řeší s pořádající cestovní kanceláří, můţe tak dojít k situaci, ţe zájezd nesplní očekávání klienta.

2.3 Povinnosti cestovní kanceláře Zákon o cestovním ruchu ukládá tři základní povinnosti cestovních kanceláří. Je povinna po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenu pojistnou smlouvu, nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, je povinna označit provozovnu a propagační i jiné materiály určené zákazníkovi slovy cestovní kancelář, pokud ovšem toto označení neobsahuje jiţ obchodní jméno. Vedle těchto povinností stanoví zákon o cestovním ruchu cestovním kancelářím i další, neméně důleţité povinnosti. Před uzavřením cestovní smlouvy musí v katalogu, případně jinou prokazatelnou formou pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o všech skutečnostech, které jsou cestovní kanceláři známy a mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu. Například o termínu zahájení a ukončení zájezdu, ceně zájezdu, rozvrhu plateb a výši zálohy, druh dopravního prostředku, ubytování, stravování, nebo předpokládané trase cesty. Nejvyšší soud České republiky řešil v dubnu 2015 případ, kdy česká obchodní inspekce podala ţalobu na Cestovní kancelář Alexandria, ţe na svých webových stránkách neměli uvedenou konečnou cenu zájezdu do Egypta, včetně palivových a letištních poplatků. Pořadatel se hájil, ţe nešlo o zájezd, protoţe v nabídce nebylo uvedeno, ţe se jedná o leteckou dopravu. Nejvyšší soud tuto kauzu vrátil zpět k městskému soudu.19 V případě, ţe v cestovní smlouvě není uvedeno, ţe danou sluţbu bude zajišťovat cestovní kancelář, je zproštěna případných reklamací v této skutečnosti. Jako v případě zájezdu do Thajska, kdy si klient chtěl zařídit turistická víza do země na letišti v Bangkoku sám, to

19

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 02. 04. 2015, sp. zn. 7 As 243/2014 – 22

16

se mu ovšem nepodařilo a byl i s celou rodinou ze země deportován. Cestovní kancelář na tomto nenese ţádnou vinu.20 Všechny výše uvedené závazky, které cestovní kancelář nabízí klientům před uzavřením Smlouvy o zájezdu, by měl klient mít moţnost najít v katalogu cestovní kanceláře, případně na jejich webových stránkách. Cestovní kancelář před sjednáním Smlouvy o zájezdu předloţí návrh smlouvy, do níţ klient nemá moţnost zasahovat. Obvyklou součástí Smlouvy o zájezdu jsou i cestovní podmínky kaţdé cestovní kanceláře, specifikující obecná práva a povinnosti stanovená zákonem. Ve chvíli, kdy se klient důkladně seznámí s obsahem cestovní smlouvy a s obsahem smluvních podmínek, je potřeba věnovat pozornost bodům, týkají se moţností odstoupení zákazníka od cestovní smlouvy a částky, kterou by musel zákazník cestovní kanceláři uhradit v okamţiku, kdy by odstoupil od uzavřené cestovní smlouvy.21

2.4 Zájezd V novém zákoně je přesně definován pojem zájezd, kdy se tímto označením rozumí kombinace přinejmenším dvou ze tří vyjmenovaných sluţeb, jedná se o dopravu, ubytování a jinou sluţbu cestovního ruchu, pokud jsou tyto prodávány nebo nabízeny k prodeji za souhrnnou cenu, a pokud je tato sluţba poskytována po dobu delší neţ 24 hodin, případně obsahuje ubytování přes noc. V zákoně je stanoveno, ţe prodávat zájezd mohou jen osoby, které jsou drţiteli koncese na provozování cestovní kanceláře, a to na základě cestovní smlouvy, která odpovídá příslušným ustanovením občanského zákoníku. Cestovní kanceláře zájezdy vytváří, stanovují jejich ceny a tyto zájezdy prodávají. Jsou různé moţnosti sestavení zájezdu, můţe se jednat o zájezdy katalogové, ale také o zájezdy sestavené na míru podle přání zákazníka, zájezdy autobusové nebo s vlastní dopravou, s průvodcem, skupinové nebo například zájezdy seznamovací.

20


21

ŠEBESTA, Kamil a Lucie ČECHOVÁ. Cestovní smlouva – pravidla a nároky v ní obsaţené. Eprávo.cz [online]. Praha: epravo.cz, a.s., 2015 [cit. 2015-12-13]. ISSN 1213-189X. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/cestovni-smlouva-pravidla-a-naroky-v-ni-obsazene-64014.html

17

Podlé délky trvání se můţe jednat o krátkodobé nebo dlouhodobé a podle ročního období se dělí na zájezdy letní a zimní sezóny. Zprostředkovávat prodej těchto zájezdů mohou i cestovní agentury. Cestovní agentura je povinna označit svoji provozovnu a propagační materiály určené zákazníkovi slovy cestovní agentura.22 Zájezdem ovšem není soubor sluţeb, které si objedná podnikatel za účelem jeho dalšího podnikání.

Z toho

tedy

vyplývá,

ţe

zájezdem

není

teambuilding

organizovaný

zaměstnavatelem nebo školní výlet. Částka za zájezd, jiţ zákazník podle smlouvy zaplatí, se nazývá souhrnná cena. Jedná se o celkový součet všech objednaných sluţeb a můţe zahrnovat třeba stravování all inclusive, výhled na moře nebo fakultativní výlety. Do této ceny se nezahrnují poplatky za víza nebo za cestovní pojištění klientů, pokud bylo přiobjednáno mimo cenu zájezdu. Dalším pojmem je konečná cena zájezdu, tato cena musí zahrnovat dle zákona všechny daně, cla a poplatky, které se vztahují k zájezdu. V dnešní době uţ nedochází k tomu, ţe cestovní kanceláře neuvádějí ceny letištních a palivových příplatků, jak to bylo v předešlých letech, ale často můţe docházet k tomu, ţe v době kdy se tisknou katalogy na další sezónu, není výše těchto poplatků pevně stanovena. V tomto případě musí cestovní kancelář dopředu klienta upozornit, ţe bude nutné tyto příplatky uhradit a zároveň musí uvést, kdy a kde to bude zveřejněné.23 Jednou ze sluţeb, které zahrnuje pojem zájezd, je doprava. Cestovní kancelář můţe dopravu zajišťovat v rámci poznávacích i pobytových zájezdů, kdy si najímá autobusy od různých dopravních společností anebo vyuţívá svých vlastních autobusů, jako to dělá cestovní kancelář Intertrans. Na jejich webových stránkách je moţné si prohlédnout kompletní vozový park, autobusy mají nafocené a je k nim připojení podrobný popis, jak je kaţdý autobus vybaven, kolik má míst k sezení a je zde i zajímavá informace o prostoru pro nohy cestujících. S touto cestovní kanceláří je opravdu radost cestovat.24

22


MRÁČKOVÁ, Eva. Jak se vyznat v cenách zájezdů. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/poradna-ack-cr/360172-jak-se-vyznat-v-cenach-zajezdu.html 24

Vozový park. Intertrans [online]. Plzeň: INTERTRANS PLZEŇ spol. s r.o., 2008 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: http://www.intertransplzen.cz/vozovy-park

18

Dalším druhem přepravy, který je klienty hodně vyuţívaný, je letecká doprava. Tento způsob přesunu cestujících se nejvíc vyuţívá pro letní dovolenou v destinacích, jako je například Egypt, Turecko, Řecko, Bulharsko či Kanárské ostrovy. V těchto případech se jedná o charterové lety, to znamená, ţe si letadlo pronajmou cestovní kanceláře pouze pro své klienty a nejedná se o běţnou linkovou dopravu. Některé velké cestovní kanceláře, jako Exim Tours nabízejí svým klientům moţnost za příplatek cestovat v Business class a před odletem můţe klient vyuţít sluţeb VIP salonku na letišti. Také je moţné jiţ při objednání zájezdu vybrat si místo v letadle, kde bude chtít sedět po obě cesty. V poslední době cestovní kanceláře také nabízejí při včasném zakoupení zájezdu parkování zdarma přímo na letišti.25

2.5. Smlouva o zájezdu Smlouva o zájezdu, jeţ představuje nový smluvní typ je součástí nového občanského zákoníku (dále jen NOZ), který nabyl účinnosti v lednu 2014 a vychází zejména ze směrnice č. 90/314/EHS, o souborných sluţbách pro cestování, pobyty a zájezdy. Nově uzavírané smlouvy musí být sjednané podle nového zákona, konkrétně podle § 2521–2549. Tato smlouva je jednostranně kogentní, to znamená, ţe se od ní nelze odchýlit v neprospěch zákazníka, její hlavní funkcí je poskytnutím zájezdu uspokojit cestovatelské poznávací a rekreační potřeby zákazníka. V období před vznikem této právní úpravy se pouţíval název cestovní smlouva. Vzhledem k tomu, ţe předmětem plnění není pouze cesta, ale soubor sluţeb, přistoupilo se k přiléhavějšímu názvu Smlouva o zájezdu, nově tato smlouva nemusí být vyhotovena písemně, dostačující je, kdyţ pořadatel zájezdu vydá písemné potvrzení o zájezdu. Zároveň s tímto potvrzením musí zákazníkovi předloţit i doklad o svém pojištění.26

25

Uţitečné informace. Exim tours [online]. EXIM TOURS a.s, 2015 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: https://www.eximtours.cz/uzitecne-informace 26

PRUDÍKOVÁ, Dana. Jak se mění smlouva o zájezdu dle nového občanského zákoníku?: TTG-vše o cestovním ruchu [online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/jak-se-meni-smlouva-o-zajezdu-dle-novehoobcanskeho-zakoniku/

19

Smluvní vztah mezi zákazníkem a pořadatelem zájezdu vzniká na základě uzavření smlouvy o zájezdu. Jedná se o základní vymezení smlouvy o zájezdu a nově se zde hovoří o pořadateli zájezdu. Pořadatel ovšem velmi často nebývá poskytovatelem nabízených sluţeb, coţ posléze vede ke komplikacím. Vzhledem ke skutečnosti, ţe zákazník zaplatí zálohu na objednané sluţby dlouho před realizací zájezdu, je zapotřebí speciální právní ochrany.27 Zákon říká, ţe pod slovem zájezd se rozumí soubor sluţeb cestovního ruchu. Podmínkou je, ţe musí trvat déle neţ dvacet čtyři hodin anebo obsahuje nocleh, či jinou sluţbu cestovního ruchu. V tomto zákoně je striktně vymezen pojem zájezd na kombinaci alespoň dvou sluţeb, přičemţ ubytování není podmínkou zájezdu. Jinou sluţbou můţe být myšleno například stravování nad rozsah snídaně.28 Pořadatelem zájezdu podle §2523 odst. 1, je osoba, která sama nebo prostřednictvím třetí osoby nabízí podnikatelským způsobem zájezd veřejnosti nebo skupině osob. Nově se stává pořadatelem kaţdý, kdo nabízí zájezd veřejnosti nebo skupině osob podnikatelským způsobem. Občanský zákoník tím zaručuje zákazníkovi stejná práva, jako by jednal s cestovní kanceláří, která má potřebnou koncesi. Pořadatelé zájezdu mají informační povinnost ke všem zákazníkům.29 To znamená, ţe musí přímo v katalogu uvést informace o pasových a vízových poţadavcích v jednotlivých destinacích, např. v jakém státě je poţadováno vízum, jak dlouhá je lhůta k vyřízení víza nebo jaké je potřebné očkování do určitého státu. Novinku představuje ustanovení, ţe smlouva o zájezdu nemusí mít písemnou formu. Stačí potvrzení o zájezdu s povinnými vyjmenovanými prvky (sluţby, ceny, platební, storno podmínky a způsob uplatnění reklamace). Dřívější právní úprava vyţadovala striktně písemnou podobu smlouvy. Toto nařízení přinášelo nemalé riziko pro nepoučené zákazníky

27

PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, s. 123. ISBN 978-80-7452-032-7. 28


HAVLÍČKOVÁ, Klára a Renata KRÁLOVÁ. Cestovní právo. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2015, Právní praxe., s. 201-202, ISBN 978-80-7400-267-0.

20

ve smyslu snahy cestovních kanceláří vyhnout se plnění závazků v případě, ţe písemná smlouva nebyla vyhotovena.30 Jako v případě cestovní kanceláře Suntimes, kdy byla smlouva uzavřena se spolupracující cestovní kanceláří. Poté byla zaslána klientce elektronicky, ale chyběly na ní podpisy zúčastněných stran, soud dospěl k závěru, ţe smlouva nebyla platná, proto má klientka právo odstoupit od smlouvy a poţadovat vrácení jiţ zaplacené částky za zájezd.31 Podle NOZ vyţaduje písemnou formu potvrzení o zájezdu. V §2527 a §2528 je výčet všech povinných náleţitostí, které musí toto potvrzení obsahovat (označení smluvních stran, údaje o ceně zájezdu, čas zahájení a ukončení všech sluţeb, časový rozvrh plateb, výše zálohy, ubytování, údaje o dopravě a typu stravování). V případě, ţe zákazník obdrţel od pořadatele zájezdu katalog, můţe potvrzení o zájezdu jen odkazovat na číslo nebo označení zájezdu v katalogu. Spolu s potvrzením o zájezdu vydá cestovní kancelář klientovi doklad o svém pojištění proti úpadku §2526. Dalším klíčovým ustanovením, slouţící k ochraně zákazníka, je §2529. Ten velmi podrobně stanovuje, o čem a kdy musí být zákazník informován. Všechny zásadní informace by měl zákazník obdrţet dříve, neţ podepíše smlouvu. V zákoně je uvedeno, ţe nejpozději sedm dnů před odjezdem musí pořadatel předat zákazníkovi důleţité informace a pokyny k odjezdu. §2530 upravuje moţné zvýšení ceny nejpozději však 21. den před zahájením zájezdu, pořadatel tak musí učinit písemným oznámením. Ke zvýšením ceny můţe dojít změnou ceny za dopravu, včetně ceny pohonných hmot, zvýšením letištních, přístavních a jiných poplatků, nebo v případě zvýšení směnného kursu české koruny o více jak 10 %. Zákazník má právo před zahájením zájezdu odstoupit od cestovní smlouvy z jakéhokoliv důvodu. Není povinen uvádět důvody, ať osobního nebo profesního charakteru. Je vhodné, aby, odstoupení od cestovní smlouvy učinil písemnou formou. Cestovní kancelář můţe odstoupit od cestovní smlouvy jen z důvodu zrušení zájezdu, nebo v případě, ţe zákazník poruší některou ze svých smluvních povinností. Pokud cestovní 30



21

kancelář musí ze závaţných důvodů změnit podmínky cestovní smlouvy, má moţnost zákazníkovi nabídnout změnu cestovní smlouvy. Kdyţ tato změna vede i ke změně ceny zájezdu, je nutné, aby byla v návrhu nová cena uvedena. Klient má moţnost se v tomto případě rozhodnout, jestli změnu cestovní smlouvy odsouhlasí, nebo zda od ní odstoupí. Kdyţ se klient do konce lhůty nevyjádří, má se za to, ţe se změnou souhlasí. Jestliţe s navrhovanou změnou nesouhlasí, můţe poţadovat jiný zájezd přinejmenším v kvalitě shodné s původním zájezdem, pokud má cestovní kancelář takový zájezd v nabídce. Ve lhůtě delší neţ 20 dnů před zahájením zájezdu můţe cestovní kancelář zvýšit cenu jen v případě, ţe dojde ke zvýšení ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, plateb spojených s dopravou, například letištních a přístavních poplatků nebo dojde k zvýšení směnného kursu české koruny. Cestovní kancelář musí tuto změnu zákazníkovi odeslat nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu, jinak nemá nárok na zaplacení rozdílu v ceně.32

32

KAUSTA a ZIENTKOVÁ. Nákup dovolené z pohledu práva. Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 2015-12-12]. Dostupné z: http: //www.zakonyprolidi.cz/blog/nakup-dovolene-z-pohledu-prava.htm

22

3. Vady zájezdu Pokud zájezd nemá vlastnosti, o kterých pořadatel zákazníka informoval, musí pořadatel zajistit neprodlenou nápravu. Zásadní změnou tohoto ustanovení je zkrácení lhůty, po kterou můţe zákazník uplatnit reklamaci, a to ze tří na jeden měsíc po skončení zájezdu. Cestovní kancelář má povinnost tuto reklamaci do 30 dnů vyřídit. Pořadatel zájezdu musí nést následky i v okamţiku, kdy dojde k nesplnění povinností způsobené jeho dodavateli, zprostředkovateli sluţeb nebo zaměstnanci. Pořadatel musí poskytnout zákazníkovi zájezd v kvalitě a rozsahu, ke kterým se zavázal ve smlouvě.33 Má-li zájezd vadu, je zákazník povinen reklamovat ji okamţitě, buď ústně nebo písemně například na recepci hotelu nebo u delegáta. V případě, ţe zájezd prodával zprostředkovatel, tj. cestovní agentura, je moţné reklamovat přímo u ní. Klient můţe reklamaci podloţit také různými fotografiemi, videem, výpovědí svědků, či spolu s ostatními cestujícími sepíše čestné prohlášení. Lze si také vyţádat písemný doklad o reklamaci od personálu hotelu nebo od dopravce. V chvíli, kdy pořadatel nesjedná nápravu, má klient moţnost učinit tak sám, s tím, ţe náklady spojené se sjednáním nápravy hradí pořadatel zájezdu. Pokud zákazník reklamuje vadu zájezdu, má právo na slevu z ceny. Jedná se o nejčastější typ nároku. Předmětem zkoumání je závaţnost vady a skutečnost, zda se jedná o ubytování nebo stravu. Je třeba zváţit, zda se závada vyskytla pouze jednorázově, projevovala se opakovaně nebo zda trvala po celou dobu zájezdu. Sleva je přiměřená rozsahu a trvání, pro stanovení slevy se pouţívá Frankfurtská tabulka, jeţ pomáhá v odhadu výše náhrady. Tato tabulka ovšem není pro české soudy závazná, pomáhá především odhadnout výši slevy. Dále je moţné stanovit výši slevy International Travel Quality kodexu. Mnoho cestovních kanceláří má ve svých obchodních podmínkách uvedeno, ţe výše slevy se řídí International Travel Quality kodexem.34 Klienti ve většině případů neznají svá práva a ve chvíli kdy jsou se zájezdem nespokojeni, zkusí podat reklamaci u pořádající cestovní kanceláře a ta jim zašle písemné vysvětlení, ţe se 33

HAVLÍČKOVÁ, Klára a Renata KRÁLOVÁ. Cestovní právo. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2015, Právní praxe., s. 228-229, ISBN 978-80-7400-267-0. 34

Právní prostor [online]. [cit. 2015-11-24]. Dostupné http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/zkazena-dovolena-aneb-naroky-pri-vadach-zajezdu

23

z:

vlastně nic nestalo a celý zájezd proběhl v naprostém pořádku. Tak jako jsem zaţila já na zájezdu do Irska v září 2013, který pořádala cestovní kanceláří Čedok. V katalogu bylo uvedeno, ţe ubytování bude v centru Dublinu a leteckou dopravu zajišťuje společností Travel Service, která na palubě v té tobě běţně poskytovala občerstvení zdarma v ceně letenky. Bohuţel doprava byla realizována levnější nízkonákladovou společnosti Smart Wings, takţe občerstvení na palubě bylo pouze za úplatu, kdy bageta stála 100 Kč a káva nebo čaj 50 Kč. Po příjezdu na místo ubytování vyšlo najevo, ţe hotel v centru je obsazený a ubytování je zajištěno v hotelu na okraji města, asi 45 minut městskou dopravou vzdáleno od centra Dublinu. S tím, ţe klienti obdrţeli od zástupkyně cestovní kanceláře 3 denní jízdenku zdarma. V tomto hotelu byla poskytována i naprosto nedostačující snídaně. Po návratu zpět do České republiky jsem podala reklamaci (příloha 2 a 3) a dostalo se mi vysvětlení, ţe ke změně hotelu došlo díky nepředvídané události, kterou bylo mistrovství světa ve fotbale, kdy v době konání zájezdu probíhal zápas Švédsko proti Irsku. A podle tvrzení cestovní kanceláře rozdíl v ceně hotelu v centru a na okraji města u dálnice byla kompenzována cenou jízdenky na MHD. Nedostatky při snídani zhodnotily jako neopodstatněné a o absenci občerstvení na palubě letadla prohlásili, ţe je to zcela běţné, přestoţe v té době společnost Travel Service občerstvení běţně poskytovala. Tato reklamace byla uznaná jako neoprávněná a pro mě z toho plyne závěr, ţe u cestovní kanceláře Čedok si uţ další zájezd nekoupím.35 Povinností pořadatele zájezdu je poskytnout klientovi neprodlenou pomoc, pokud se během rekreace ocitne v nesnázích. Tato právní úprava by měla lépe chránit cestujícího, neţ dřívější úprava v cestovní smlouvě. Rozsah a intenzita pomoci je závislá na tom, co bylo sepsáno ve smlouvě o zájezdu. Pořadatel by měl i v situaci, kdy cestující onemocní nebo utrpí úraz, poskytnout cestujícímu takovou pomoc, kterou lze na něm v rozumné míře poţadovat.36 V praxi se objevují případy, kdy během dovolené dojde škodě na zdraví klienta způsobené v důsledku vadného plnění se strany smluvního partnera cestovní kanceláře jako například v případě, kdy si klientka cestovní kanceláře zaplatila fakultativní výlet v dţípech do přírody a během této cesty utrpěla zranění páteře a klíční kosti. I přesto, ţe neuplatnila nárok ve 35

Potvrzení příjmu a vyřízení reklamace zájezdu č. 1322 Prodloužený víkend v Dublinu termín 6.9.-9.9.2013. Praha, 2013. 36

PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, s. 135-136. ISBN 978-80-7452-032-7.

24

správné reklamační lhůtě, Nejvyšší soud České republiky jí přiznal náhradu škody ve výši 150.011,- Kč.37

3.1. Újma za narušení dovolené V NOZ se nově objevuje pojem újma za narušení dovolené, která byla do něj začleněna proto, ţe právní úprava vychází ze směrnice č. 90/314/EHS jeţ přiznává i právo zákazníka na náhradu nemajetkové újmy. Nárok na újmu za narušení dovolené zákazníkovi vzniká tehdy, kdyţ za narušení dovolené odpovídá pořadatel zájezdu a pokud účelem zájezdu je dovolená či rekreace cestujícího. Nárok nevzniká ve chvíli, kdy se jedná o sluţební cestu, konferenci nebo školení. Podle Asociace českých cestovních kanceláří a agentur je zhruba devadesát procent stíţností neoprávněných. Zbývajících deset procent jsou oprávněné reklamace, u kterých cestovní kanceláře přiznávají odškodnění. Nejčastěji se objevuje reklamace na ubytování, kdy dochází k pochybení hotelu – hotel opomene připravit objednaný pokoj s výhledem na moře, případně pokoj typu rodinný.38 Dále je moţné reklamovat například nedostatky ve stravování, studené jídlo, jiný způsob obsluhy neţ byl uveden v katalogu, špinavé stoly, ubrusy, příbory či nádobí.39 Pořadatel je povinen zákazníkovi nahradit mimo vzniklou škodu na majetku újmu za narušení dovolené především v situacích, kdy byl zájezd výrazně zkrácen. Podle ustanovení čl. 5 směrnice, pořadatel zájezdu zákazníkovi neodpovídá za újmu, pokud vznikla v důsledku vyšší moci, činnosti zákazníka nebo činnosti třetí osoby. Zákon nestanovuje výši náhrady, která má být klientovi vyplacena. Záleţí na dané situaci, a jak velké škody újma klientovi způsobila. Nejprve by měla proběhnout dohoda s pořadatelem zájezdu a v případě neúspěšné dohody musí o vyčíslení škody rozhodnout soud. 37


38

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. AČCKA [online]. Praha: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, z.s., 2016 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.accka.cz 39

Nový institut českého práva: náhrada za narušení dovolené [online]. Pireus s.r.o., 2015 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.dobryporadce.cz/content/clanky/novy-institut-ceskeho-prava-nahrada-za-narusenidovolene

25

4. Pojištění cestovních kanceláří Všichni klienti cestovních kanceláří, kteří si zakoupili zájezd, mají zákonem zajištěnou ochranu, aby se v případě úpadku cestovní kanceláře nedostali v zahraničí do potíţí. Podle § 6 je cestovní kancelář povinna sjednat si pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Tuto ochranu poskytuje pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře a pro všechny cestovní kanceláře je povinné ze zákona. Zájezdy tedy nesmí svým jménem prodávat ţádná cestovní kancelář, která není pojištěna. Proto je potřeba, aby si kaţdý klient před nákupem zájezdu prověřil, zda má cestovní kancelář sjednanou řádnou pojistku proti úpadku.40 Tato pojistka chrání klienty cestovní kanceláře od chvíle, kdy si koupili zájezd, čímţ uzavřeli s danou cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu. Pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy. Skutečnost, zda má určitá cestovní kancelář uzavřené pojištění proti úpadku, je moţné zjistit na internetových stránkách pojišťovny, která cestovní kancelář pojistila. Dále je moţné navštívit internetové stránky asociace cestovních kanceláří www.ackcr.cz nebo na stránky Ministerstva pro místní rozvoj www.mmr.cz. Cestovní kancelář by měla uzavření pojistky prokázat originálem či ověřenou kopií platné pojistné smlouvy nebo dokladem, určeným zákazníkovi, jenţ obsahuje zejména informace o uzavřeném pojištění. To lze sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna provozovat pojištění záruky. Pojistné podmínky pro povinné pojištění záruky je pojišťovna povinna předloţit České národní bance na její vyţádání ke kontrole. Podle Ministerstva pro místní rozvoj nabízí v současné době pojištění cestovních kanceláří proti úpadku tyto pojišťovny

Česká

podnikatelská

pojišťovna,

Slavia

pojišťovna,

Europäische

Reiseversicherung, Generali Pojišťovna, Union poisťovňa, UNIQA pojišťovna.41

40

MRÁČKOVÁ, Eva. Jak poznat pojištěnou cestovní kancelář – a co pojištění kryje. Novinky.cz [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/cestovani/poradna-ack-cr/348967-jak-poznat-pojistenoucestovni-kancelar-a-co-pojisteni-kryje.html 41

Seznamy pojištěných cestovních kanceláří. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Dovolena-bezstarosti/Cestujete-s-cestovni-kancelari#Seznamy_pojistenych_CK

26

V roce 2015 rozhodl Ústavní soud ve prospěch klienta, který si u cestovní kanceláře pořídil zájezd za 23 384 Kč. Na cestovní kancelář byl vyhlášen konkurz a klientovi byla vyplacena pouze částka 13 788 Kč, která odpovídala limitu sjednaného pojistného plnění. Muţ se ale domáhal vyplacení plné částky a Ústavní soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2, kdy mu dal za pravdu. Ţalobě vyhověl s tím, ţe dostane-li se cestovní kancelář do úpadku, je bez jakýchkoliv pochybností nutno vrátit zákazníkovi plnou cenu zájezdu, kdyţ opačný výklad postrádá jakékoliv logické odůvodnění.42 Klienti by neměli podceňovat ani uzavření cestovního pojištění. To by mělo obsahovat mimo pojištění léčebných výloh i pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví nebo majetku, kterou klient způsobí někomu jinému. Pokud se mu během dovolené podaří vytopit hotelový pokoj, nebo na sjezdovce dojde ke kolizi se zahraničním lyţařem, můţe plnění dosáhnout aţ statisícových částek. Při uzavírání pojistky na léčebné výlohy je doporučen limit alespoň 3 miliony korun, a u pojištění odpovědnosti za škodu minimálně milion. V posledních letech je moţné pojistit i storno dovolené, tohoto pojištění vyuţívají především rodiny s dětmi. Dnes se přesouvá objednávání dovolené na internet a díky tomu se i cestovní pojištění stále častěji uzavírá on-line, přes počítač je moţno v případě nutnosti nahlásit i pojistné události. Mnoho lidí má cestovní pojištění sjednané v rámci své platební karty, ale v těchto případech musí klient počítat s poměrně vysokou částkou za spoluúčast při ošetření a v této pojistce nejsou sjednané ţádné asistenční sluţby.43 Tento pojistný produkt nabízí velké mnoţství pojišťoven a některé mají předem přichystané i balíčky obsahující pojištění základních škodních událostí. Dále je moţné připojistit si mimo jiné zrušení cesty, zpoţdění zavazadel, odcizení jízdního kola a jiné. Evropská pojišťovna má tematické balíčky nazvané S batohem, K moři, Na lyţe nebo Za poznáním. Ceny za jeden den pojištění se pohybují jiţ od 36,- Kč. Na jejích webových stránkách je moţné přečíst si příběhy lidí, kteří se během dovolené dostali do nepříjemných situací, které se jim díky pojištění podařilo úspěšně zvládnout. Například klient, který v Rakousku srazil na sjezdovce starší ţenu a náklady na odškodnění jejího úrazu se vyšplhaly aţ na 3.500.000,- Kč, tato suma byla zaplacena pojišťovnou díku 42

Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 16. 07. 2015, sp. zn. III.ÚS 1996/13

43

RUŠIKVAS, Ondřej. Cestovat bez kvalitního pojištění je zbytečný hazrd: TTG-vše o cestovním ruchu [online]. 2014 [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/cestovat-bez-kvalitniho-pojisteni-je-zbytecny-hazard/

27

uzavřenému pojištění klienta. U Evropské pojišťovny mají uzavřenou pojistku také mnohé české cestovní kanceláře mezi nimi například Exim Tours a.s., Blue Style k.s., Cestovní kancelář Fischer a.s. a mnohé další. 44 Já sama poměrně často cestuji po světě, před kaţdou cestou si sjednávám cestovní pojištění a velmi pečlivě si pročítám smluvní podmínky. Mně samotné i mým nejbliţším se naštěstí pojistná událost v rámci zahraniční cesty vyhnula, ale ve svém blízkém okolí mám několik osob, které se setkaly s potíţemi během jejich zahraničních cest a díky vhodně zvolenému cestovnímu pojištění ušetřily nemalé finanční prostředky, protoţe jejich ošetření u lékaře v zahraničí zaplatila pojišťovna. Proto doporučuji všem před jakoukoliv cestou do zahraničí uzavřít pojistku s dostatečným krytím pro případ nenadálé události.

44

Evropská pojišťovna. Evropská pojišťovna [online]. ERV Evropská pojišťovna, a. s, 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.ervpojistovna.cz/

28

5. Timeshare Timeshare, jedná se o jakési sdílení času a dnes představuje tento způsob trávení dovolené určitou alternativu k rekreačním zájezdům či dalším klasickým zájezdům. Podstatou timeshare je, získání práva strávit jeden, anebo několik týdnů v roce v ubytovacím zařízení v určitém časovém intervalu během roku. Ve své podstatě se jedná o způsob předplaceného ubytování v rekreačním zařízení na několik sezón dopředu. Je to tedy určitá forma dlouhodobého nájmu.45 Právní úprava timesharingu náleţí do soukromého práva, především do občanského práva. Jedná se o různorodá ustanovení, chránící spotřebitele, která se řadí do různých typů smluv týkajících se této otázky. V tuzemsku není timesharing příliš rozšířený, vyuţívá se především v USA a v zemích západní Evropy. Je to způsobeno především tím, ţe dříve nebyl u nás timesharing vůbec regulován a často docházelo ke zneuţití neznalosti a důvěry klientů.46 Klienti, kteří uzavřou smlouvu o dočasném uţívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních sluţeb, mohou být postaveni do pozice slabšího různými způsoby. Například si nemusí být vědomi některých zásadních faktů nebo vlastností poskytovaného produktu, znalost těchto indicií by často změnila jeho finální rozhodnutí. Spotřebitelé jsou reklamou a různými propracovanými technikami zdatných prodejců přesvědčováni o výhodnosti takovýchto nabídek. Je prokázáno, ţe spotřebitel v časové tísni je ochotný ke koupi čehokoliv, co se mu nabízí a aţ při důkladném promyšlení zjistí, jaký závazek a na jak dlouho na sebe vzal. Je obvyklé, ţe smlouva o dočasném uţívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních sluţeb se uzavírá na mnohdy na desítky let a můţe se také stát, ţe je takováto smlouva uzavřena na celý ţivot. Právní úprava by měla přispět k zjednodušení smluvního vztahu a má chránit spotřebitele především určením povinností poskytovatele podat vyčerpávající informace k tomuto smluvnímu vztahu. Na základě kompletních informací se pak můţe spotřebitel pečlivě 45

TESAŘOVÁ, Zdeňka. Právní úprava smluv o dočasném uţívání ubytovacího zařízení (timeshare) v kontextu českého práva a práva Evropské unie. Daňaři on line, portál daňových poradců a profesionálů [online]. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 [cit. 2015-11-24]. ISSN 2464-6873. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d39614v49637-pravni-uprava-smluv-o-docasnem-uzivaniubytovaciho-zari/?search_query=timeshare 46

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-247-4039-3.

29

rozhodnout, zda tento obchod chce nebo nechce uskutečnit. Zároveň by se měly zásadně omezit reklamní kličky a podvodná nabídková setkání v restauracích s pohoštěním pro potencionální zákazníky. Díky tomu by měl mít spotřebitel moţnost důkladně předem zváţit jaké výhody i nevýhody pro něj můţe mít tento závazek a jaké povinnosti pro něj z koupě podílu na nemovitosti plynou. V české právní úpravě se timeshare bere jako smlouva mezi spotřebitelem a poskytovatelem, obdobně jako je to v případě nájemní smlouvy.47 Počátky timeshare se datují do roku 1963, kdy německý developer zaloţil společnost Hotelund Appartementhaus Immobilien Anlage, AG. Jednalo se o společenství osob, které místo zakoupení vlastního horského apartmánu spojily své finanční prostředky a konkrétní rekreační objekt sdíleli s dalšími osobami. Oblastí jejich působnosti byly zejména Švýcarsko, Španělsko a Itálie. V polovině 70. let minulého století mnoho rodin hledalo variantu levnější dovolené a díky této tomu se popularita timesharu ještě více rozšířila. Další rozmach pokračoval i v první polovině 80. let minulého století především v západní Evropě. Skupiny bohatších obyvatel své finanční prostředky investovaly do nových luxusních rekreačních nemovitostí v exotických destinacích, a chudší obyvatelstvo získalo moţnost, jak strávit příjemnou dovolenou za přijatelné peníze. Díky velkému zájmu mezi běţnými lidmi se začaly o koncept timesharových programů více zajímat i tehdejší hotelové řetězce.48 I přesto, ţe o tento produkt byl mezi klienty poměrně velký zájem, během 80. a 90. let začalo docházet o ochabnutí zájmu, především kvůli nečestnému jednání prodejců, kteří vyhledávali oběti pro své obchodní praktiky. Mnoho developerů vyuţívalo při nabízení svých projektů vysoce nátlakové techniky a uváděli zavádějící informace, které vedly k nepravdivému obrazu toho, co spotřebitelé od vlastnictví nabytého podílu očekávali. Docházelo k velkým rozdílům mezi tím, co prodejci avizovali v nabídkových letácích a jak ve skutečnosti nemovitost vypadala.

47


TESAŘOVÁ, Z., op. cit.

30

Důsledkem toho bylo, ţe společnost začala negativně nahlíţet na celý timeshare a nastala všeobecná nechuť k nákupu tohoto produktu. Zákonodárci jednotlivých evropských států začali přijímat legislativní opatření na ochranu spotřebitelů, aby se zabránilo těmto nekalým praktikám a bylo posíleno postavení spotřebitele. Jeden z případů se stal i mým rodičům, kdyţ uzavřeli smlouvu se společností International Vacation Club v zastoupení organizace R.C.I., která se prezentovala jako jedna z největších a nejúspěšnějších na celém světě (příloha č.4) podle občanského zákoníku §51, kdy předmětem smlouvy bylo zprostředkování členství v letovisku Club Marabela na pobřeţí Costa Del Sol, Malaga, Španělsko. Klient mohl vyuţívat sedmi dnů během jednoho kalendářního roku v apartmá v klubu, s tím, ţe termín pobytu oznámí nejméně dva měsíce před nástupem. Členství v klubu vyšlo na cca 200.000 korun a v případě smrti klienta měla přejít jeho práva a povinnosti na dědice. Smlouva byla uzavřena v květnu roku 1999. Poté rodiče domluvili pobyt v klubovém rezortu na Kanárských ostrovech a strávili jsme tam velmi příjemnou dovolenou.49 Na podzim roku 2001 obdrţeli dopis od vedení společnosti o ukončení činnosti (příloha č.5), nicméně bylo přislíbeno, ţe všechny závazky přebírá společnost International Vacation Club, s.r.o.50 Po několika neúspěšných pokusech o kontaktování nástupní společnosti předali celou záleţitost právníkovi. Vzhledem k tomu, ţe na společnost International Vacation Club, s.r.o. byl uvalen konkurz, došlo k soudnímu řízení(příloha č.6), kdy vyšlo najevo, ţe své pohledávky do konkurzu přihlásilo celkem 541 věřitelů s celkovou částkou ve výši 20.298.824,30 Kč. Majetek společnosti byl zpeněţen pouze ve výši 209.192,57 Kč a tím celá částka padla na odměnu správce konkurzní podstaty. 51 Tento případ je jen jeden z mnoha. Ovšem na českém trhu převládají negativní zkušenosti a proto je doporučeno jednat jen s velkými společnostmi, které mají dobré reference.52

49

International Vacation Club: Investice v klubu Tahiti. Brno, 1999.

50

International Vacation Club: Ukončení činnosti I.V.C.,s.r.o. Hradec Králové, 2001.

51

Usnesení: Konkurz na majetek úpadce. Hradec Králové, 2002.

52


31

5.1 Timeshare obecně V podstatě se jedná o předplacené ubytování v rekreačním zařízení na několik let dopředu, obvykle bývá v apartmánech či bungalovech v přímořských letoviscích nebo lyţařských střediscích. Toto ubytování je obvykle velice luxusní a nabízené nemovitosti se nacházejí na turisticky zajímavých místech. Dopředu jsou určeny přesné termíny pronájmu a na základě toho se rozprodávají podíly jednotlivým klientům. Uţivatelé, kteří mají s poskytovatelem uzavřenou timesharingovou smlouvu, mohou vyuţívat sluţeb spojených s bydlením v dané nemovitosti, například bazénu, sauny, tělocvičny apod.53 Mimo cenu za podíl na nemovitosti je zákazník povinen kaţdý rok platit poplatky spojené se zajištěním provozu nemovitosti. Je potřeba hradit běţné výdaje na opravy, energie, renovace a tento poplatek muţe také obsahovat cenu za sluţby, které se podobají hotelovému servisu, jako je výměna loţního prádla, úklid apartmánu nebo recepční sluţby.

Tento poplatek

obvykle není stálý a kaţdoročně se upravuje podle toho, jak se mění ceny sluţeb na trhu. Zároveň je běţné, ţe čím draţší podíl na nemovitosti klient vlastní, tím vyšší bývají udrţovací poplatky.

Ne kaţdý chce trávit svou dovolenou stále na stejném místě, ale

zároveň nechce, aby mu jeho timesharingový pobyt propadl. Proto existuje systém výměny, který umoţňuje nabídnout svůj časový úsek v dané nemovitosti výměnou za pobyt v jiném resortu. Neobvyklost timesharingové smlouvy je především v tom, ţe se neprodává hmotný majetek, ale pouze souhrn práv a oprávnění. Kupující by si měl důkladně prostudovat náleţitosti smlouvy, ve kterých se mohou nalézat různá sloţitá ustanovení jako například záleţitosti týkající se správy budovy, kaţdoroční nárůst fixních poplatků za údrţbu, celková suma sluţeb zahrnutých v základní ceně, moţnosti výměny apartmánu, placení zálohy a jiné. Další komplikací můţe být i to, ţe se timesharingové smlouvy často uzavírají přes hranice a tím dochází k další komplikaci v podobě určení kompetence soudu a při výběru práva rozhodného. Pro klienty je také důleţitá moţnost zpětného odkupu timesharingového podílu, prodejce často slibuje bezproblémový odkup podílu, ale ne vţdy je skutečnost tak jednoduchá a neodpovídá nabídkám učiněným v předsmluvním jednání.

53


32

5.2 Směrnice EP a Rady 94/47/ES Evropská komise předloţila v červenci roku 1992 návrh směrnice týkající se uţívání nemovitostí na timesharingovém základě, o dva roky později v říjnu 1994, byla přijata směrnice EP a Rady 94/47/ES o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému uţívání nemovitostí. Měla zajistit hlavně ochranu spotřebitelů při uzavírání dlouhodobých timesharingových smluv.54 Směrnice 94/47/ES se stala základem právní úpravy timesharingu v EU a zásadně posílila postavení spotřebitele. Stanovila nutnost písemné formy této smlouvy s tím, ţe musí být sepsána v jazyce státu trvalého pobytu nebo občanství nabyvatele. Dále musí smlouva obsahovat identifikaci smluvních stran, popis a dokumentace nemovitosti nebo kalkulaci veškerých nákladů. Uzavíraná smlouva musí obsahovat minimálně totoţnost a trvalé bydliště stran a uvedení všech sluţeb jako je osvětlení, voda, údrţba, odvoz odpadků, které nabyvatel bude moci vyuţívat.55 Ve směrnici 94/47/ES je zakotveno právo na odstoupení od smlouvy a to buď ve lhůtě deseti kalendářních dnů od podpisu smlouvy bez udání důvodu, nebo ve lhůtě tří měsíců, ale jen v případě, ţe smlouva neobsahuje stanovené náleţitosti. Na základě této směrnice je také zakázáno poskytovat zálohy předem nebo platby během lhůty, která je určená k odstoupení od smlouvy. Nabyvatel má právo odstoupit od smlouvy bez udání důvodu ve lhůtě deseti kalendářních dnů nebo můţe vypovědět smlouvu v tříměsíční lhůtě.56 Vzhledem k tomu, ţe byla tato směrnice poměrně striktně a komplikovaně vymezená a rozsah její právní ochrany spotřebitele se ukázal jako nedostatečný, bylo potřeba přijmout druhou směrnici o timeshare pod číslem 2008/122/ES.57

54


55

EUR-Lex [online]. [cit. 2015-12-01]. content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31994L0047&rid=3 56

Dostupné

z:

http://eur-lex.europa.eu/legal-

Ibid.

57


33

5.3 Směrnice EP a Rady 2008/122/ES V roce 2007 předloţila Evropská rada druhý návrh timesharové směrnice, a ta byla přijata o další dva roky později, v lednu 2009, jako směrnice 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném uţívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně. Tato směrnice má přispět fungování vnitřního trhu a má dosáhnout vysoké ochrany spotřebitele. Zde byla zpřesněna definice pojmu timesharingová smlouva a novinkou je také termín ubytovací zařízení a označení smluvních stran jako obchodník a spotřebitel. Smlouvou o dočasném uţívání ubytovacího zařízení je smlouva uzavřená na období delší neţ jeden rok, na základě které spotřebitel získává právo uţívat ubytovací zařízení s noclehem.58 Dalším rozdílem je, ţe tato směrnice zahrnuje i smluvní typy jako je prodej, další prodej, výměna a dlouhodobý rekreační produkt. Je v zájmu spotřebitele, aby tyto smluvní typy také spadaly pod ochranu směrnice, protoţe se v nich často jedná o dlouhodobý závazek za nemalý finanční obnos. Na základě smlouvy o dalším prodeji, obchodník pomáhá za úplatu spotřebiteli prodat nebo koupit právo dočasného uţívání ubytovacího zařízení. Smlouva o výměně je smlouva, díky níţ se spotřebitel za úplatu stává členem výměnného systému, který spotřebiteli umoţňuje přístup k ubytovacím zařízením s noclehem. Významná změna je i v časových úsecích, na které je smlouva uzavírána. Podle směrnice 94/47/ES se za timesharingové smlouvy povaţovaly ty, jeţ byly sjednány na dobu delší neţ tři roky a délka pobytu činila nejméně sedm dní. Nová směrnice definuje jedinou časovou podmínku ve článku 2, kde stanoví, ţe minimální doba trvání smlouvy je jeden rok. Do směrnice byly zařazeny čtyři formuláře, které obsahují veškeré informace potřebné k uzavření daného smluvního vztahu. Tyto formuláře tvoří nedílnou součást smlouvy dle článku 5 odst. 2 a informují spotřebitele o všech důleţitých detailech jím uzavíraného smluvního vztahu. V kaţdém formuláři je také místo pro podpis, aby bylo písemně stvrzeno, ţe si kupující informace opravdu přečetl. Podstatnou změnou je i prodlouţení lhůty k odstoupení od

58

EUR-Lex [online]. [cit. 2015-12-01]. content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008L0122&rid=1

34

Dostupné

z:


smlouvy na 14 dní. Tato lhůta byla prodlouţena, protoţe původní desetidenní lhůta se ukázala jako velmi krátká. Lhůta pro odstoupení od smlouvy uplyne buď po jednom roce a čtrnácti kalendářních dnech, pokud nebyl spotřebiteli předán standardní formulář pro odstoupení od smlouvy vyplněný obchodníkem.59 U nás účinnost této směrnice způsobila potíţe, protoţe ve stejné době byl schvalován nový občanský zákoník. Proto byla následně přijata novela č. 28/2011 Sb., která implementovala novou směrnici a má princip maximální harmonizace.60

6. Dotazníkové šetření zaměřené na klienty cestovních kanceláří Dotazování klientů cestovních kanceláří bylo uskutečněno v termínu od 1. 10. 2015 do 23. 12. 2015, tedy přibliţně dva a půl měsíce. 59

Většina respondentů, kteří odpověděli na

Ibid

60


35

dotazník, si přišli do cestovní kanceláře zakoupit zájezd, případně se informovat na nabídku z nově vydaných katalogů. Po konzultaci s pracovníky cestovních kanceláří byl záměrně vybrán tento termín, kdy cestovní kanceláře vydávají nové katalogy na příští sezónu a při vyzvednut katalogu je dostatek času i na vyplnění dotazníku. Zároveň přicházejí klienti, kteří si chtějí pořídit finančně náročnější zájezd do exotické destinace. Při času stráveném v cestovní kanceláři jsou ochotni pečlivě vyplnit dotazník, většinou se totiţ jedná o osoby, které nová legislativa zajímá, lépe se orientují v podmínkách cestovních smluv a dotazník pro ně byl zajímavým zpestřením. Toto dotazování probíhalo dvěma způsoby a to tištěným dotazníkem, který byl k dispozici k vyplnění v prodejnách cestovních kanceláří v Karlových Varech a druhá varianta vyplnění byla prostřednictvím online dotazníku vytvořeného v aplikaci Google disk. Odkaz na dotazník rozeslaly cestovní kanceláře svým klientům, u kterých předpokládali, ţe budou schopni dotazník vyplnit. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 106 osob ve věku od 18 let. Vzhledem k tomu, ţe se dotazník týká především nové právní úpravy v cestovním ruchu, bylo ţádoucí, aby zúčastnění respondenti vyuţívali sluţeb cestovní kanceláře, případně cestovní agentury. Dotazník obsahuje 15 jednoduchých otázek týkajících se právní úpravy cestovního ruchu, na které měli respondenti vybrat odpověď z několika moţností. Kompletní znění dotazníku je v příloze č.1

6.1. Charakteristika respondentů Poslední čtyři otázky v dotazníku se věnují identifikaci respondentů, kdy bylo zjišťováno, zda se jedná o muţe nebo ţenu. V další otázce byl dotaz na věkovou kategorii a to od 18-26 let, 27-45 let, 46-55 let a 56 let a výše. Otázka číslo 14 zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů a v poslední otázce byl dotaz na ekonomický status. Z těchto dotazů se je moţné zjistit, jaké věkové kategorie a jak ekonomicky situovaní klienti vyuţívají sluţeb cestovních kanceláří a cestovních agentur. Nejpočetnější skupinou v tomto dotazníkovém šetření je věková kategorie od 27 do 45 let 41,5% jak je patrné z následujícího grafu, další skupina od 46 do 55 let 25,5 %, potom je skupina od 18 do 26 let 23,6 % a nejméně je zastoupena 36

skupina od 56 a výše 9,4 %. Z toho vyplývá, ţe předsezónní návštěvy v cestovních kancelářích uskutečňují především osoby v produktivním věku. Graf 1: Váš věk je?

Věk 9%

18-26 (25) 23,6 %

24%

27-45 (44) 41,5 %

26%

46-55 (27) 25,5 % 56 a výše (10) 9,4 %

41%

Zdroj: vlastní šetření V další otázce se respondenti rozčlenili podle toho, zda jde o muţe nebo ţeny. Z grafu je vidět, ţe převaţují ţeny a to 69,8 %, muţi jsou zastoupeni jen 30,21%. Znamená to, ţe v cestovní kanceláři se pro nový katalog zastaví spíš ţena a je ochotná strávit několik minut i vyplněním dotazníku. Naopak muţi pokud uţ do cestovní kanceláře zavítali, vyplnili dotazník jen v případě, ţe si kupovali zájezd a během doby neţ jim byly připraveny cestovní smlouvy, vyplnili dotazník. Graf 2: Vaše pohlaví je

Pohlaví

30% Žena (74) 69,8% Muž (32) 30,21% 70%

Zdroj: vlastní šetření 37

Následující otázka se dotazuje na nejvyšší dosaţené vzdělání, tady odpovědělo nejvíce respondentů, ţe jejich vzdělání je středoškolské s maturitou a to 65 %, následuje skupina vyšší odborné nebo vysokoškolské s 21,7 %, potom jsou absolventi s výučním listem 13,2 %. Coţ dokládá, ţe většina zákazníků velkých cestovních kanceláří má středoškolské vzdělání. Graf 3: Vaše nejvyšší dosaţené vzdělání je

Vzdělání Středoškolské- maturita (69) 65,1 %

13%

Vyšší odborné nebo vysokoškolské (23) 21,7 %

22% 65%

Středoškolské – výuční list (14) 13,2 %

Zdroj: vlastní šetření Dále jsem se dotazovala na ekonomický status respondentů. Nejpočetnější je skupina pracujících 68,9 %, dále podnikatelé 17 %, pak důchodci 6,6 % a jako poslední jsou zastoupeni studenti 7,5%. Tento výsledek jen dokazuje, ţe pracující obyvatelstvo má nejvíce moţností cestovat a vyuţívat sluţeb velkých cestovních kanceláří. Graf 4: Váš ekonomický status je?

Ekonomický status 17%

Podnikatel (18) 17 % 7%

Student (8) 7,5 %

7%

Důchodce (7) 6,6 %

69%

Pracující (73) 68,9 %

Zdroj: vlastní šetření 38

Z výše uvedených otázek plyne, ţe dotazník vyplnily v největším počtu ţeny ve věkovém rozmezí 27 - 45 let, zaměstnané, se středoškolským vzděláním. Vzhledem k tomu, ţe se výzkum prováděl v období vydávání katalogů na příští sezónu léto 2016, dá se očekávat, ţe se jedná o klienty, kteří mají dostatek zkušeností s vyuţíváním sluţeb cestovních kanceláří či agentur a mohou si v klidu prostudovat příslušné smlouvy a cestovní podmínky, dříve neţ si zakoupí zájezd a nejednají v časové tísni jako zákazníci, kupující si zájezd last minute uprostřed letní sezóny. Následující výzkum ukáţe, jak jsou zákazníci informování o svých právech. Tato otázka zjišťovala, kolik osob vyuţívá sluţeb cestovní kanceláře 74,5%, cestovní agentury 17% a sami si dovolenou zařizuje 8,5% respondentů. Vzhledem k tomu, ţe byl průzkum prováděn mezi klienty cestovních kanceláří, nedal se očekávat ani jiný výsledek. U odpovědí, ţe si zařizují dovolenou sami, případně vyuţívají sluţeb cestovní agentury, můţe jít o osoby, které si vyzvedly jen katalog pro inspiraci a pak si dovolenou pořídí jiným způsobem neţ ve velké cestovní kanceláři.

Graf 5: Vyuţíváte sluţeb

Využíváte služeb 17%

8%

Zařizuji si dovolenou sám (9) 8,5 % Cestovní kanceláře (79) 74,5 % Cestovní agentury (18) 17 %

75%

Zdroj: vlastní šetření

39

Na otázku Čtete si při sjednání zájezdu smluvní podmínky, odpovědělo ano 70,8 % a ne jen 29,2 % dotazovaných osob. Zde bych odpovědi zpochybnila především vzhledem k tomu, jak drobným písmem bývají napsané a obvykle zabírají dvě strany hustě popsané textem. Graf 6: Čtete si při sjednání zájezdu smluvní podmínky?

Smluvní podmínky

29% ANO (75) 70.8 % NE (31) 29,2% 71%

Zdroj: vlastní šetření Následující otázka se dotazovala na to, zda respondenti vědí o tom, ţe od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost Nový občanský zákoník a došlo ke změně právní úpravy cestovní smlouvy. Tady převaţovaly odpovědi ano 65,1 % a ne odpovědělo 34,9 % dotázaných. V okamţiku, kdy se tento dotazník vyplňoval, byla účinnost Nového občanského zákoníku uţ téměř dva roky a tak se dá předpokládat, ţe velká část obyvatel České republiky uţ o něm slyšela. Graf 7: Víte, ţe od 1. 1. 2014 vstoupil v účinnost Nový občanský zákoník a došlo ke změně právní úpravy cestovní smlouvy?

Nový občanský zákoník

35%

ANO (69) 65,1% 65%

40

NE (37 ) 34,9 %

Zdroj: vlastní šetření Jedna z otázek byla zaměřena na znalost reklamačních lhůt v cestovním ruchu. V této otázce odpovědělo 41,5 %, ţe mohou reklamovat zájezd nejpozději do 1 měsíce od jeho skončení, shodně a to po 27,4 % respondentů odpovědělo, ţe mohou reklamovat zájezd ihned na místě u delegáta a druhá skupina neví, jaká je lhůta na reklamaci. Poslední skupina 3,8 % odpověděla, ţe na reklamaci zájezdu je 6 měsíců od jeho skončení. Z těchto odpovědí je zřejmé, ţe sice velká část respondentů odpověděla správně, ţe lhůta je 1 měsíc od skončení zájezdu, ale nadpoloviční většina odpovědí je nesprávná. A u těchto osob můţe díky jejich neznalosti dojít k potíţím při vyřizování své případné reklamace.

Graf 8: Pokud zájezd nesplňuje parametry, které jsou uvedeny ve smlouvě, mohu zájezd reklamovat

Reklamační lhůta U delegáta během zájezdu. (29) 27,4% 27%

27%

Nejpozději do 1 měsíce . (44) 41,5 % Nejpozději do 6 měsíců . (4) 3,8%

4% 42%

Nevím. (29) 27,4 %

Zdroj: vlastní šetření U otázky S jakými nejčastějšími problémy jste se setkali v průběhu zájezdu, odpovědělo, 40% respondentů ţe ţádné problémy nepozorovali, 27,4 % mělo problémy s ubytováním, 17% 41

problém se stravováním a 7,5 % potíţe s delegátem. Tyto dopovědi vypovídají o slušné úrovni poskytovaných sluţeb cestovními kancelářemi, potíţe s ubytování a se stravování obvykle mohou vyřešit hlavně delegáti na místě pobytu. A na ty si stěţuje jen malé procento lidí. Graf 9: S jakými nejčastějšími problémy jste se setkali v průběhu zájezdu

Problémy zájezdu Delegát (8) 7,5 % 9% 9% 17%

Ubytování (29) 27,4 % 27% Žádné problémy jsem nezpozoroval/a. (42) 39,6 % Stravování (18) 17%

40%

Zdroj: vlastní šetření Zda dotazovaní znají nově zavedený pojem náhrada za narušení dovolené, se ptala další otázka a z výsledků vyplynulo, ţe 44,3 % osob tento pojem zná, ale nemá bliţší informace, 38,7 % o tomto pojmu nikdy neslyšelo a jen 17 % pojem zná a přesně ví, o co se jedná. Tento nově zavedený pojem je pro mnoho lidí velkou neznámou. Netuší, co vše je moţné pod tato slova zahrnout. Proto se někteří pokoušejí reklamovat mnoho Turků na pláţi v Turecku, nebo ţe moře je slané, případně ţe v Egyptě bylo v srpnu příliš velké teplo. Graf 10: Slyšeli jste jiţ o náhradě za narušení dovolené (ztráta radosti z dovolené)?

42

Ztráta radosti z dovolené Ano, přesně vím, o co se jedná. (18) 17%

17% 44%

Nikdy jsem o tom neslyšel/a. (41) 38,7 % 39%

Ano, ale nemám bližší informace. (47) 44,3 %

Zdroj: vlastní šetření Jaký písemný doklad mají kupující poţadovat od cestovní kanceláře, jsem se dotazovala v této otázce. 75,5 % dotázaných by poţadovalo smlouvu o zájezdu, 20,8 % písemné Potvrzení o zájezdu a 3,8 % by ţádný doklad nechtělo. Tady je vidět, ţe se většina respondentů s novou legislativou vůbec neseznámila, protoţe smlouva o zájezdu nemusí být písemná, ale cestovní kancelář musí vystavit zákazníkovi písemné potvrzení o zájezdu.

Graf 11 : Cestovní kancelář vystaví po zakoupení zájezdu klientovi

43

Písemný doklad o koupi zájezdu 4% Písemnou Smlouvu o zájezdu. (80) 75,5 %

21%

Písemné Potvrzení o zájezdu. (22) 20,8 % Žádný písemný doklad není potřeba. (4) 3,8 %

75%

Zdroj: vlastní šetření Předposlední otázka se ptala, zda je povinna cestovní kancelář poskytnout pomoc v nesnázích. 75,5 % odpovědělo ano, 19,8 % na tuto otázku nezná odpověď a 4,7 % si myslí, ţe CK nemusí poskytnout klientovi pomoc v nesnázích Graf 12: Pokud se během zájezdu ocitne klient v nesnázích, musí mu cestovní kancelář neprodleně pomoci?

Pomoc v nesnázích 20% Ano (80) 75,5 %

5%

Ne (5) 4,7 % Nevím (21) 19,8 %

75%

Zdroj: vlastní šetření Poslední otázka se zaměřila na to, zda můţe zákazník postoupit svou cestovní smlouvu. Zde odpovědělo 50 % dotázaných ano, nejpozději však do 7 dnů před zahájením zájezdu. 28,3 % odpovědělo, ţe cestovní smlouvu nelze postoupit a 21,7 % si myslí, ţe cestovní smlouvu mohou postoupit kdykoliv, i jeden den před zahájením zájezdu.

44

Graf 13: Můţe zákazník postoupit svou cestovní smlouvu.

Postoupení cestovní smlouvy Ano, nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu. (53) 50 % 22% Ne. (30) 28,3 % 50% 28%

Ano, kdykoliv, i 1 den před zahájením zájezdu. (23) 21,7 %

Zdroj: vlastní šetření

Závěr Téma Právní úprava cestovního ruchu jsem si vybrala proto, ţe po zavedení nového občanského zákoníku došlo k významným změnám v této oblasti. Cílem této bakalářské práce 45

byl rozbor stávajícího stavu cestovního ruchu v České republice, analýza platné právní úpravy a vysvětlení základních pojmů souvisejících s cestovním ruchem. Popsala jsem zde nejvýznamnější změny a vysvětlila různá specifika u těchto nových zákonů. Zaměřila jsem se například na Smlouvu o zájezdu, na vady zájezdu, pojištění cestovních kanceláří, Újmu za narušení dovolené a timesharing. Snaţila jsem se srozumitelně vysvětlit, jaké nové změny byly do nového občanského zákoníku začleněny a jak se dotknou klientů cestovních kanceláří a agentur. Nově zavedené změny mají především chránit práva slabší smluvní strany, coţ jsou spotřebitelé. Ti mají podle nové právní úpravy mnohem výhodnější postavení, ve srovnání se starým Občanským zákoníkem. Ať uţ se jedná o přesný výčet poloţek, jeţ musí obsahovat Smlouva o zájezdu, zavedení nového institutu Újma za narušení dovolené, ale došlo také k mnoha pozitivním změnám v tmeshaingové smlouvě. Spotřebitelé by se měli seznámit s novinkami, v právní úpravě, protoţe velmi často dochází k tomu, ţe ve chvíli, kdy jsou v nesnázích během dovolené, neznají svá práva ani povinnosti cestovních kanceláří a mohou se dostat do nepříjemné situace. Proto doporučuji, aby si klienti před podpisem cestovní smlouvy důkladně přečetli všeobecné obchodní podmínky a seznámili se se všemi důleţitými informacemi. Díky tomu budou vědět, jak reklamovat zájezd, ţe mohou cestovní smlouvu postoupit, ţe mohou poţadovat od cestovní kanceláře pomoc v nesnázích nebo o uhrazení rozdílu v ceně při změně zájezdu, ke které došlo ze strany cestovní kanceláře. K zásadním změnám došlo i u timesharingových smluv. Právní úprava má přispět k větší ochraně zákazníků a v zákoně je přesně definováno co má smlouva obsahovat, jako přesně dané lhůty, na něţ se smlouva uzavírá a také lhůty, kdy je moţné od smlouvy odstoupit. Součástí jsou i formuláře, na kterých musí být timeshiringová smlouva sepsána. Směrnice zahrnuje i další smluvní typy jako je prodej, další prodej, výměna a dlouhodobý rekreační produkt. Součástí práce je i dotazníkové šetření, ve kterém jsem chtěla zjistit, jak jsou klienti cestovních kanceláří a agentur seznámeni s novou právní úpravou a zda se při podpisu smlouvy informují, jestli je cestovní kancelář pojištěna proti úpadku. Z výsledku plyne, ţe většina dotazovaných ví o zavedení nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014. Většina z dotázaných osob byla při dovolené s něčím nespokojena, ale ne tolik, aby 46

zájezd reklamovaly. Také dotazy na postoupení cestovní smlouvy, reklamaci zájezdu, náhrady za narušení dovolené či pomoci v nesnázích ukazují, ţe klienti svá práva neznají a jsou překvapeni, o co se vlastně jedná. Bylo by tedy potřeba, aby cestovní kanceláře své klienty srozumitelně informovaly o jejich právech a v jakých případech jim cestovní kancelář můţe pomoci v nesnázích. Také by nebylo od věci, aby klienti věděli, v jakých případech mohou poţadovat slevu nebo náhradu za pokaţenou dovolenou. Jedním z nedostatků je, ţe tato právní úprava nedefinuje, jak vysoká má být výše náhrady v případě újmy za narušení dovolené. Záleţí hlavně na dohodě cestovní kanceláře a klienta, dále se mohou pouţívat Frankfurtské tabulky a nebo ITQ kodex. Další problémy zřejmě vzniknou v oblasti povinného pojištění záruky, kdy pojišťovny odmítají převzít povinnost uhradit klientům plnou cenu zájezdu v případě krachu cestovní kanceláře. Jen během posledních měsíců došlo k několika změnám v této záleţitosti. V České republice je právní úprava cestovního ruchu řešena poměrně komplikovaně a je mnoho zákonů, které se touto problematikou zabývají. Bohuţel je jen málo literatury, která by uceleně vyloţila sloţité otázky tak, aby byly srozumitelné i laikům. Aţ dlouhodobá praxe ukáţe, jaký vliv budou mít změny v zákoně na spotřebitele a zda budou pro oblast cestovního ruchu přínosné nebo bude potřeba přistoupit k dalším úpravám. Domnívám se, ţe moje bakalářská práce poskytla stručný a srozumitelný náhled do problematiky právní úpravy cestovního ruchu. Doufám, ţe má práce i přes její omezený rozsah můţe být cenným přínosem kaţdému, kdo se bude zabývat právní úpravou cestovního ruchu a problematikou s tím spojenou.

Seznam použité literatury DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004, ISBN 80-716-8901-7.

47

ELIÁŠ, Karel, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012, ISBN 978-807208-922-2. ELIÁŠ, Karel. Občanský zákoník: velký akademický komentář : úplný text zákona s komentářem, judikaturou a literaturou podle stavu k 1.4.2008. Praha: Linde, 2008, 2 sv. Zákony - komentáře. ISBN 978-80-7201-687-7. HAVLÍČKOVÁ, Klára a Renata KRÁLOVÁ. Cestovní právo. Vydání první. V Praze: C.H. Beck, 2015, Právní praxe. ISBN 978-80-7400-267-0. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. V Praze: Idea servis, 2010, ISBN 978-8085970-68-5. PETRÁŠ, René. Právo a cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského, 2013, ISBN 978-80-7452-032-7. PETRÁŠ, René. Nová klíčová směrnice EU k cestovnímu ruchu. COT business. 2016, 46. ISSN 1212-4281. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, ISBN 978-80-2474039-3.

Právní předpisy Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu

48

Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání Směrnice Rady 90/314/EHS, o souborných sluţbách pro cestování, pobyty a zájezdy Směrnice č. 2015/2302 o souborných cestovních sluţbách a spojených cestovních sluţbách Směrnice EP a Rady 94/47/ES o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému uţívání nemovitostí Směrnice 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném uţívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně

Seznam judikatury Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 07. 2012, sp. zn. 28Cdo2552/2011 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 07. 2009, sp. zn. 25Cdo1394/2007 Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 16. 07. 2015, sp. zn. III.ÚS 1996/13 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. 07. 2012, sp. zn. 25 Cdo 271/2012 Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 02. 04. 2015, sp. zn. 7 As 243/201422

Zdroje Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. AČCKA [online]. Praha: Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, z.s., 2016 [cit. 2016-02-28]. Dostupné z: http://www.accka.cz

49

Evropská pojišťovna. Evropská pojišťovna [online]. ERV Evropská pojišťovna, a. s., 2016 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: http://www.ervpojistovna.cz/ EUR-Lex: Právo EU a publikace EU [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:1990:158:TOC EUR-Lex [online].

[cit.

2015-12-01].

Dostupné

z:


z:


content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:31994L0047&rid=3 EUR-Lex [online].

[cit.

2015-12-01].

Dostupné

content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32008L0122&rid=1 International Vacation Club: Investice v klubu Tahiti. Brno, 1999. International Vacation Club: Ukončení činnosti I.V.C.,s.r.o. Hradec Králové, 2001. JOUROVÁ, Věra. Novela zákona 159/1999 má přispět ke zvýšení ochrany spotřebitele: TTGvše o cestovním ruchu. TTG-vše o cestovním ruchu [online]. [cit. 2016-12-01]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/vera-jourova-novela-zakona-1591999-ma-prispet-ke-zvyseni-ochranyspotrebitele/ Judikáty.info [online]. Snina: Euro branch s.r.o., 2010 [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.judikaty.info/cz/ KAUSTA a ZIENTKOVÁ. Nákup dovolené z pohledu práva. Zákony pro lidi.cz [online]. [cit. 2015-12-12].

Dostupné

z: http://www.zakonyprolidi.cz/blog/nakup-dovolene-z-pohledu-

prava.htm KULHÁNEK, Martin, Marek IVIČIČ a Lucie JAMBOROVÁ. Legislativa pro cestovní ruch [online].

[cit.

2015-10-21].

Dostupné

z:http://www.mmr.cz/getmedia/c35ac714-

7f764a209146e8b6604f8c4c/Legislativa-pro-cestovni-ruch.pdf?ext=.pdf MRÁČKOVÁ, Eva. Jak poznat pojištěnou cestovní kancelář – a co pojištění kryje. Novinky.cz [online].

[cit.

2015-10-25]. 50

Dostupné

z: http://www.novinky.cz

/cestovani/poradna-ack-cr/348967-jak-poznat-pojistenou-cestovni-kancelar-a-co-pojistenikryje.html MRÁČKOVÁ, Eva. Jak se vyznat v cenách zájezdů. Novinky.cz [online]. [cit. 2016-03-02]. Dostupné

z: http://www.novinky.cz/cestovani/poradna-ack-cr/360172-jak-se-vyznat-v-

cenach-zajezdu.html Návrh věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu. Vláda ČR [online]. 2015 [cit. 2015-10-27]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/ria/databaze/VZZ-o-podporecestovniho-ruchu.pdf NOVÁK, Petr. Zkaţená dovolená aneb Nároky při vadách zájezdu. Právní prostor [online]. [cit.2015-11-24]. Dostupné z: http://www.pravniprostor.cz/clanky/ rekodifikace/zkazenadovolena-aneb-naroky-pri-vadach-zajezdu Nový institut českého práva: náhrada za narušení dovolené [online]. Pireus s.r.o., 2015 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.dobryporadce.cz/content/clanky/novy-institut-ceskehoprava-nahrada-za-naruseni-dovolene PACHROVÁ, Stanislava a Martina DOLEŢELOVÁ. Aktuální problémy cestovního ruchu Topical Issues Of Tourism: Vliv současných legislativních změn na provoz cestovních kanceláří v české republice [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2015 [cit. 2016-02-26]. ISBN 978-80-88064-09-1. Dostupné z:https://kcr.vspj.cz/historie-konferencikcr/konference-aktualni-problemy-cestovniho-ruchu-2015 PETRÁŠ, René. Aktuální problémy cestovního ruchu Topical Issues Of Tourism: Transformace právní úpravy cestovního ruchu v české republice a v evropské unii [online]. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2015 [cit. 2016-02-26]. ISBN 978-80-88064-091.

Dostupné

z: https://kcr.vspj.cz/historie-konferenci-kcr/konference-aktualni-problemy-

cestovniho-ruchu-2015

Potvrzení příjmu a vyřízení reklamace zájezdu č. 1322 Prodlouţený víkend v Dublinu termín 6.9.-9.9.2013. Praha, 2013 51

PRUDÍKOVÁ, Dana. Jak se mění smlouva o zájezdu dle nového občanského zákoníku?: TTG-vše o cestovním ruchu [online]. [cit. 2015-12-01]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/jak-semeni-smlouva-o-zajezdu-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku/ RUŠIKVAS, Ondřej. Cestovat bez kvalitního pojištění je zbytečný hazrd: TTG-vše o cestovním ruchu [online]. 2014 [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.ttg.cz/cestovat-bezkvalitniho-pojisteni-je-zbytecny-hazard/ Seznamy pojištěných cestovních kanceláří. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. [cit. 2015-10-25]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Dovolena-bez-starosti/Cestujete-s-cestovni-kancelari#Seznamy_pojistenych_CK ŠEBESTA, Kamil a Lucie ČECHOVÁ. Cestovní smlouva – pravidla a nároky v ní obsaţené. Eprávo.cz [online]. Praha: epravo.cz, a.s., 2015 [cit. 2015-12-13]. ISSN 1213189X. Dostupné z:http://www.epravo.cz/top/clanky/cestovni-smlouva-pravidla-a-naroky-v-niobsazene-64014.html TESAŘOVÁ, Zdeňka. Právní úprava smluv o dočasném uţívání ubytovacího zařízení (timeshare) v kontextu českého práva a práva Evropské unie. Daňaři on line, portál daňových poradců a profesionálů [online]. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012 [cit. 2015-11-24]. ISSN 2464-6873.

Dostupné

z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d39614v49637-

pravni-uprava-smluv-o-docasnem-uzivani-ubytovaciho-zari/?search_query=timeshare Usnesení: Konkurz na majetek úpadce. Hradec Králové, 2002.

Uţitečné informace. Exim tours [online]. EXIM TOURS a.s, 2015 [cit. 2016-03-02]. Dostupné z: https://www.eximtours.cz/uzitecne-informace Vozový park. Intertrans [online]. Plzeň: INTERTRANS PLZEŇ spol. s r.o., 2008 [cit. 201603-02]. Dostupné z: http://www.intertransplzen.cz/vozovy-park

52

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník pro klienty cestovních kanceláří list č.1 a list č.2 Příloha č. 2 Potvrzení o příjmu reklamace zájezdu do Dublinu Příloha č.3 Reklamační protokol zájezdu do Dublinu Příloha č.4 Uvítací dopis společnosti International Vacation Club Příloha č.5 Sdělení o ukončení činnosti společnosti International Vacation Club Příloha č.6 Rozhodnutí o konkurzu na majitele společnosti International Vacation Club

53

Příloha č. 1 List č. 1 Dotazník pro klienty cestovních kanceláří

Příloha č. 1 List č. 2

Příloha č. 2 List č. 1 Potvrzení o příjmu reklamace zájezdu do Dublinu

Příloha č. 3 List č. 1 Reklamační protokol zájezdu do Dublinu

Příloha č. 4 List č. 1 Uvítací dopis společnosti International Vacation Club

Příloha č. 5 List č. 1 Sdělení o ukončení činnosti společnosti International Vacation Club

Příloha č. 6 List č. 1 Rozhodnutí o konkurzu na majitele společnosti International Vacation Club

Zadání závěrečné práce

Právní úprava cestovního ruchu

Recommend Documents