Opráší Záložna zašlou slávu?
Dan Bárta vystoupí poprvé v Poděbradech
Ročník 20 číslo 11
6. října 2011
Kuželkáři pod drobnohledem
www.podebradskenoviny.cz
Mateřinky v Poděbradech: je „boj“ o místo ve školce minulostí?
MIKROINTERVIEW
Novinky v pozemních komunikacích
Zájem o umístění dětí v poděbradských mateřských školách je rok od roku vyšší. Město se snaží velkému náporu rodičů o zařazení svých potomků do místních školek odolávat otevíráním nových tříd. Bude to však do budoucna stačit?
Vedoucí odboru dopravy Mgr. Vlastimil Macháček odpovídal na dotazy Poděbradských novin, jež se týkají především stavu, oprav a výstavby nových chodníků.
Tento týden byly otevřeny dvě nové třídy v prostorách Základní školy Na Valech s kapacitou čtyřiceti dětí. V březnu by pak měla přivítat nejmenší předškoláky nová mateřinka v Polabci. „Nepřijatých žádostí jsme měli v květnu kolem sedmdesáti. Vzhledem k tomu, že nyní umístíme čtyřicet dětí do dvou tříd na ZŠ Na Valech a v březnu pětadvacet do nové školky v Polabci, přijmeme víceméně děti všech rodičů, které o místo žádali,“ řekla ředitelka poděbradských mateřských škol Marie Taussigová.
Na Valech v novém Pomyslnou záchranou ruční brzdou, která pomohla z velké části vyřešit problém se značným „převisem“ odmítnutých žádostí, bylo vybudování dvou tříd v areálu ZŠ Na Valech. „Vstřícný přístup vedení školy a snaha dosáhnout smysluplného řešení nedostatku míst v mateřských školách vedly k rozhodnutí zbudovat co nejdříve dvě třídy mateřské školy právě v budově ZŠ Na Valech. Dále pro tento výběr hovoří blízkost Mateřské školy ve Studentské ulici. Problémem byl trochu časový pres, aby se vše stihlo do začátku školního roku. To se nám ale téměř podařilo zvládnout,“ řekl první místostarosta Poděbrad Ivan Uhlíř. Stavební náklady na vybudování dvou nových tříd se vyšplhaly na částku kolem dvou milionů korun. Vybavení tříd a nábytek pak přišly na další půlmilion. „Město navíc plánuje do budoucna vybudování venkovního hřiště za dalších čtyři sta tisíc,“ dodal Uhlíř. Slavnostního otevření dvou nových tříd mateřské školy v areálu ZŠ Na Valech se kromě čtyřicítky dětí a jejich rodičů zúčastnilo i vedení města, které přestřihlo pásku a symbolicky tak vpustilo nové „osazenstvo“ do svého ráje, plného moderního vybavení
cena 7 Kč
S novými hračkami v nové školce. V budově ZŠ Na Valech byly otevřeny dvě třídy pro předškolní děti.
a hraček. Většina dětí se v nových třídách ihned zabydlela. „Asi před půl rokem jsem podávala žádost o umístění své dcery do poděbradské školky. Bylo mi celkem jedno, do které by byla zařazena. Nakonec jsem ale ráda, že může chodit do této novotou zářící třídy,“ řekla jedna z maminek vedoucí svou ratolest mezi nové kamarády.
Žádosti vyhověno! Proč (ne)? Někteří rodiče se letos dozvěděli, že jejich dítě nemohou poděbradské školky z důvodu nedostatku míst přijmout. Jaká jsou vůbec kritéria, která rozhodují o přijetí, nebo nepřijetí takové
žádosti? „Ze zákona povinně musíme přijmout dítě v posledním roce před zahájením školní docházky. Od nového školního roku platí jako hlavní kriterium věk dítěte a trvalý pobyt dítěte v Poděbradech,“ vysvětlila Taussigová fakta, která hrají nejpodstatnější roli při zohledňování žádostí o umístění dětí do mateřské školy. Někdy může nastat situace, že rodič dítěte zažádá o místo v konkrétní školce ve městě. V Poděbradech je jich však hned osm. „Když máme místo, není důvod žádosti o umístění potomka v konkrétní školce nevyhovět. Samozřejmě se však může stát, že už místo v požadované školce není. Pak je rodičům nabídnuto
místo jinde a pokud o něj rodič zájem nemá, podá si za rok stejnou žádost znovu,“ uvedla dále Taussigová. Navíc si rodiče mohou podávat žádosti o přeložení svého dítěte do jim více vyhovující mateřinky ve městě. V březnu příštího roku by tedy měly být uspokojeny žádosti všech rodičů z Poděbrad. Křivka nově narozených či přistěhovaných dětí ve městě má však nadále stoupat. Nové třídy nebo školky tak budou nejspíše dále přibývat. Naopak nezbývá než věřit, že nevyřízených žádostí o umístění dětí ve školce bude ubývat nebo (budeme-li idealisty) již žádné nebudou… Text a foto Aleš Kubelka
V Opletalově ulici u kolejí je čerstvě dodělaný nový chodník, v ulici Na Hrázi se právě dokončuje. V kterých částech města se budou chodníky dál budovat? Chodníky ve zcela špatném a nevyhovujícím stavu opravujeme v pořadí podle několika priorit. První z nich je samozřejmě frekvence užívání konkrétního chodníku, druhou pak stav chodníku, zda je již vyloženě nebezpečný a podobně. Takto jsme dle potřeb doplnili o prázdninách chodníky na Žižkově. V ulici Jeronýmova od školy až k ulici Revoluční, dále chodník od stacionáře k Jednotě v ulici Mírová a zejména nebezpečný úsek v ulici Moučná v délce jednoho bloku od křižovatky s ulicí Jeronýmovou. Na druhém konci chodníku je obnoven přechod pro chodce, kteří podél činžovních domů dojdou až k podchodu vlakového nádraží. K Žižkovu ještě jedna informace z letních měsíců: bylo upraveno parkování v ulici Budovcova u nově otevřené pošty, které umožňuje bezpečně zaparkovat nejméně čtyřem vozidlům. K chodníku v ulici Na Hrázi lze sdělit, že se jedná o nápravu nedůstojného mlatového chodníku, pěšiny, a to s ohledem zejména na předškolní a školní mládež, která tudy hojně prochází (např. děti z MŠ Karla Čapka či studenti Ekogymnázia). Dokončený chodník v Opletalově ulici napojuje chodník kolem studentských kolejí. Poničený asfaltový chodník podél komunikace v ulici Opletalově bude využit k podélnému parkování automobilů tak, abychom uvolnili v celé šíři prostor této krajské pozemní komunikace, která je nyní navíc užívána autobusovou dopravou z Pátku do Poděbrad. Tamní zaparkovaná vozidla často znemožňují průjezd autobusů. Pokračování na straně 2 (red)
Na soutoku berou! Obrovitý sumec přerostl rybáře „Bariéry jsou jen v naší hlavě,“ říká Jan Potměšil Odtrhl se z chumlu vozíčkářů, zručně vyjel na podium a uvedl další část celodenního programu oslav dvacetiletého působení firmy Meyra v Česku, které se odehrávaly v areálu závodu na okraji Poděbrad. „V Meyře jsem jako doma,“ řekl na uvítanou herec Jan Potměšil a přislíbil, že si pro Poděbradské noviny za chvíli udělá čas.
Vratislavu Léblovi se podařil na soutoku Labe s Cidlinou nevšední úlovek. Po půlhodinovém zápolení vytáhl téměř dvoumetrového sumce, který vážil třiatřicet kilo.
Chvíle se trochu protáhla, protože hvězda kultovního filmu Bony a klid a oblíbený pohádkový létající švec Jíra, byl doslova na roztrhání. Neustále obklopen lidmi, kteří ho chtěli pozdravit, popovídat si s ním. Mezitím bravurně plnil funkci moderátora, fandil sportovcům na vozíku, do ztichlého početného obecenstva přečetl povídku. „Na vozíku Meyra jezdím už delší dobu, a když mám nějaký problém, vím, že se mohu ve firmě kdykoliv zastavit a nebát se říct, co potřebuji. Lidé se tam ke mně chovají laskavě a já se díky nim cítím svobodný“ vysvětlil Potměšil důvod, proč je ve firmě vyrábějící vozíky a rehabilitační prostředky jako doma a proč se rád zhostil role průvodce jejím slavnostním narozeninovým dnem. „Nevěřím na bariéry, myslím si, že nejsou. Existují jedině v naší hlavě. Neznám větu ,to nejde‘,“ řekl držitel ceny Alfréda Radoka za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. „Já sám žiji doslova naplno. Fakt, že jsem se vrátil na hory a lyžuji, je pro mě něco neuvěřitelného. Jsem šťastný, když v létě jezdím na kánoi nebo jachtě. Letos jsem se učil další fázi surfování. Chtěl bych zkusit víc sportů, ale bohužel na to asi nebude dost času.“ Kromě sportu zůstává největší Potměšilovou láskou divadlo a film. Vedle své herecké práce se věnuje také přípravě mladých režisérských a hereckých talentů. „Působím na katedře režie FAMU v hodinách práce s hercem a učím na pražské konzervatoři,
kde se studenty čtvrtého ročníku připravujeme jejich absolventské práce. Se spolkem Kašpar chystáme po novém roce inscenaci od autora Herolda Pintera. Na podzim bych opět mohl hrát titulní postavu v jednom ze Shakespearovských děl.“ V poděbradském divadle hrál Potměšil hned několikrát. „Při našich představeních bylo hlediště vždy plné, což je pro mě skvělá zpráva o tom, že místní lidé o ně mají zájem. Někdy bych ale chtěl do Poděbrad přijet bez pracovních povinností a mohl si město důkladně prohlédnout. Také bych rád více poznal osobnost krále Jiřího z Poděbrad, která je mi velmi blízká.“ Pětačtyřicetiletý herec zavzpomínal také na dobu, kdy před lety recitoval na Poděbradských dnech poezie. „Je skvělé, že zájem města pořádat takovouto nekomerční akci trvá, a že sem mohou přijet lidé, kteří mají rádi poezii.“ Závěr povídání se sympatickým hercem patřil rodině. „Potkal jsem ženu svého života a narodil se nám Janíček, kterému bude za chvilku pět let. Chci být s rodinou doma co nejvíc, protože vím, že se tyto chvíle nikdy nevrátí. Tím, že jsem se ocitnul na pomyslné hranici života a smrti a dostal šanci tady zůstat, jsem za každý okamžik neuvěřitelně šťastný.“ Text a foto Monika Langrová
ZPRAVODAJSTVÍ
strana 2
Den bez aut v Poděbradech: úspěšné memento kazil řev motorů Evropský den bez aut. To je v kalendářích starého kontinentu zapsáno u data 22. září. Jak takový den vypadal v Poděbradech? V době, kdy ještě velká část města spí, panuje na poděbradském hlavním náměstí čilý ruch. Že je jakýsi den bez aut? Na ulicích to poznat není. Před městským úřadem už postávají topenáři, začínající další pracovní šichtu právě před budovou radnice. Ospalá tvář jednoho z dělníků procedí mezi zuby nevšední dotaz: „Co je to za vlajku?“ mávne na prapor města Poděbrad. „Přece Tibet,“ odpoví redaktor Poděbradských novin. „Aha, Tibet, myslel jsem si to,“ kývne hlavou topenář a úžas nad neznalostí symbolu města rozesměje i hlouček procházejících lidí. Inu, není nad to začít den (bez aut) s humorem.
Chvátám! Ale pěšky Když se malá ručička hodin na zámecké věži blíží k římskému znaku VII, počet osob mířící na městský úřad se velkou měrou zvyšuje. Jak se v Evropský den bez aut do práce dopravují měští úředníci? „Musím si rychle ,líznout‘ a hned s vámi budu mluvit,“ odpoví úsečně leč s úsměvem na dotaz jedna ze zaměstnankyň úřadu a kvapně otvírá dveře radnice. „Do práce jezdím autobusem a teď tady frézují silnici, takže proto ten spěch,“ vydýchává se Renata Čmugrová z finančního odboru města. Jiřího náměstí je po sedmé hodině přeplněné automobily, u křižovatky se tvoří fronty, které ještě umocňuje frézování silnice v Palackého ulici. Zpovídaní zaměstnanci městského úřadu střídají jako odpověď na dopravní prostředek využívaný na cestu do práce autobus a automobil. To doručovatelka novin projíždí kolem radnice na kole. „Po ránu to trochu pohybu chce. Za mlada jsem žila na vsi, a tam projela dvě tři auta za den. Teď je doba
mnohem více uspěchaná,“ odpoví agilní důchodkyně s novinami v brašně.
Cyklisté z úřadu První cyklista mířící na úřad je původním povoláním řidič. „Myslím, že takové dny jako je dnešní Den bez aut valný smysl nemají. Sám vím, že na silnici je v tento den úplně stejně aut jako jindy. Ne-li víc.“ To už se k němu přidává další mladá cyklistka mířící do práce na městském úřadě. „Na kole jezdím každý den. A to mám ještě další kolo, sportovní,“ říká sympatická pokladní Jolana Koníčková a jako jedna z mála se neostýchá zapózovat po boku svého kolegy při focení. Starosta i místostarosta dorazili do práce pěšky. „Jé, ale já nejsem namalovaná!“ rozesměje se, když na ní zamíří objektiv. bez aut mají ve výsledku za účel spíše upozornit na nějaký nešvar než jej přímo Vedení přišlo „po svých“ změnit. Trochu jiný názor má poslední zpovídaná příchozí na městský úřad – Čtvrt hodiny před osmou ranní vydávají Irena Knyplová z finančního odboru. motory aut v narůstajících kolonách u kři„Takové kampaně jako je Den bez aut žovatky tak hlasitý a nelibozvučný lomoz, mají za úkol lidi motivovat. Věřím, že že i procházející školáci musí zvýšit hlas, někoho může dnešní akce oslovit.“ aby se slyšeli. V tu dobu přichází na radnici starosta Dětský život bez aut města Ladislav Langr. „Když vím, že mě něčeká žádná delší cesta, chodím do O dvě hodiny déle a tři sta metrů dále je práce pěšky. Určitě by bylo jen dobře, už zdálky slyšet výskot dětí. To v lázeňkdyby se omezil provoz aut, ale takoském parku pořádá město ve spolupráci véto kampaně jeden den lidi ,vyhecují‘ s místními aktivními seniory akci ke Dni a druhý den se už o nich ani neví,“ odpobez aut, která je určena dětem. ví na otázku smysluplnosti Dne bez aut. Policistka vysvětluje žákům základních V ten okamžik přichází do práce také prvškol složení povinné výbavy jízdního kola ní místostarosta Ivan Uhlíř. Ochotně se a ti nejmenší „okukují“ vystavené pradávvrátí o pár metrů né kočáry a historické velocipédy. Děti zpět, aby mohla být odpovídají na kvizové otázky (některé fotodokumentace z nich dělají nečekaně problém i redaktovedení města komrovi PN) a snaží se poznat dopravní značpletní. „Do práce ky. Za odměnu dostávají sladkost. „Učíme to mám pár metrů, se tady o dopravě. Až budu velkej, budu takže logicky chojezdit na kole, je to bezpečnější a baví mě dím pěšky,“ říká to,“ svěří se odhadem desetiletý Šimon ze Uhlíř a dodává, že ZŠ Na Valech. Splní svůj slib? akce jako je Den Text a foto Aleš Kubelka
PN
6. října 2011
Evropský den bez aut V České republice se první den bez aut uskutečnil 15. listopadu 1991. Zásadní Den bez aut proběhl 22. září 1998 ve Francii. Postupně se z něj stala evropská a od roku 2001 mezinárodní iniciativa Evropské komise. Od roku 2002 se Den bez aut stal součástí Evropského týdne mobility, který probíhá každoročně od 16. do 22. září. Cílem tohoto projektu je ukázat prospěšný a přijatelný způsob dopravy, který by především ve větších městech výrazně napomohl ke zlepšení životního prostředí. Každoročně se tak do ulic měst vydává čím dál více lidí na kolech, bruslích či pěšky. (red)
PRAČKY - MYČKY - CHLAZENÍ Specializovaná prodejna PRAČEK A OSTATNÍ BÍLÉ TECHNIKY
Jen několik cyklistů zaměstnává městský úřad
MIKROINTERVIEW
Novinky v pozemních komunikacích Pokračování ze strany 1
Vedoucí odboru dopravy Mgr. Vlastimil Macháček odpovídal na dotazy týkající se především stavu, oprav a výstavby nových chodníků. V Pavlově ulici za poštou jsou novinkou zpevněná místa pro parkování. Kolik dalších podobných parkovacích míst by mělo v Poděbradech vzniknout a kde? V Pavlově ulici se jedná o zpevnění pro-
Děti se učily, co na kole nesmí chybět
storu mezi stromy, kde často parkují neukáznění řidiči, zejména klienti pošty. Přes snahu městské policie se tomuto nešvaru nepodařilo zabránit, a tak jsme přistoupili k uvedenému řešení, protože tamní místo se stávalo vyloženě nebezpečným. Byly tam vyjeté koleje v hloubce až třiceti centimetrů, které byly navíc plné vody a bahna, což následně znečišťovalo celou ulici. Nový povrch dostala i cesta vedoucí přes Kubovy sady ke zdymadlu, odkud vyjíždí výletní vláček. Jaké další komunikace si žádají opravu? Zmiňovaná pozemní komunikace byla velmi poškozená, výškové rozdíly dosahovaly až tří decimetrů. Proto bylo při-
Nový chodník v ulici Na Hrázi
kročeno k její rekonstrukci, myslím, že velmi zdařilé. Další plánované opravy budou přizpůsobeny jednak dostupným finančním prostředkům, a jednak dohodě s odborem správy majetku našeho úřadu. Ještě bych zmínil spoluúčast města na opravě povrchu chodníku v ulici Čihákova, kde pracují plynaři, a kde se město poté podílí na úpravě povrchů v celé šíři. Závěrem bych si dovolil požádat spoluobčany o trpělivost po dobu těchto rekonstrukcí. Jsem přesvědčen, že termíny zhotovení těchto oprav nejsou nijak zvlášť dlouhé, a proto snad pro obyvatele Poděbrad také přijatelné. (red)
Zpevněná místa při okraji silnice v ulici Pavlova
Velký výběr, super ceny, JEN BEZPROBLÉMOVÉ MODELY, prodej na splátky, dovoz a uvedení do provozu, OPRAVY praček, myček, prodej náhradních dílů, atd. Poděbrady, Na Bělidle 124 (při cestě z města u hasičů zahněte doprava) Tel.: 325 616 567, mobil: 603 457 320, http://www.pramat.cz
ELEKTRO PRAMAT - radost i po záruce
PN
ZPRAVODAJSTVÍ
6. října 2011
V Divadle Na Kovárně diskutovali radní s občany Na jevišti vedení města a v hledišti občané. Obě skupiny si pravidelně předávají slovo. Žádná zhasnutá světla ani zatažená opona. Naopak oboustranně otevřený dialog o věcech, které „hýbou“ Poděbrady. Asi v takovém duchu proběhla veřejná diskuse občanů s vedením města v Divadle Na Kovárně. I pro pravidelného čtenáře Poděbradských novin zaznělo z úst starosty města a obou místostarostů mnoho nových informací. Hned několik nedostatků, které jsou léta trnem v oku většině Poděbraďáků, se od příštího roku dočká nápravy. Již v zimních měsících by měly začít opravy interiéru vlakového nádraží a následně fasády budovy. Z Náměstí T. G. Masaryka se stane třída, která konečně dostojí svého jména. Dočká se radikální opravy, nového asfaltu, laviček a veřejného osvětlení. Nově bude tato třída jednosměrná, díky čemuž nabídne parkovací místa pro osmdesát vozů. Budova Záložny na Jiřího náměstí by měla být prodána českému vlastníkovi pod podmínkou, že dojde k opravě budovy a město dostane do nájmu společenský sál, který zatím dlouhá léta chátral (více viz článek na této straně). Pokud se vydaří záměr města, měla by se příští rok rozběhnout stavba nadjezdu přes železnici u Koutecké čtvrti. Vše je sice připraveno, ale realizace projektu závisí na Středočeském kraji, který bude stavbu z převážné části financovat. Důležitých změn se dočká také chod městské policie. Ta bude od 1. ledna sídlit v nové služebně na Náměstí 5. května. Navíc bude fungovat ve změ-
něném režimu, jehož cílem je, aby byli strážníci více vidět v ulicích města. Policisté budou mít nepřetržitou dvoučlennou hlídku v centru města, jež bude pracovat na osmihodinové směny. Strážníci by měli při práci také více využívat jízdní kola. Tím samozřejmě výčet témat, o nichž se diskutovalo, zdaleka nekončí. O tom, že jsou taková setkání pro občany města zajímavá a důležitá, svědčí, že se besedy zúčastnila bezmála čtyřicítka obyvatel Poděbrad. „Diskuze s občany jsou vždy přínosné, protože názory, které se šíří po městě, nemusí být vždy totožné s tím, co si myslíme na radnici. V tomto ohledu mě několikrát příjemně překvapilo, že témata, která aktuálně probíráme na radnici s vedoucími odborů a snažíme se postupně uvádět do praxe, zajímají i občany města,“ řekl starosta Poděbrad Ladislav Langr s tím, že podobná setkání nabízí pohled občanů na město, což je vždy cenné. Snad jen pro pobavení čtenářů je možné zmínit, že jeden z dotazů zněl, zda by nebylo možné uvést ciferník hodin na zámecké věži do standardní podoby; s odůvodněním tazatele, že ho současná podoba již rok a půl neustále mate. (lup)
strana 3
Záložna na Jiřího náměstí: konec bludného kruhu? Záložna na Jiřího náměstí je na prodej. Informaci z radnice potvrdil Petr Lang, který je důvěrným známým vietnamských vlastníků. Ti se ji po dlouhodobých vzájemných neshodách rozhodli prodat, a to za nejméně dvacet osm a půl milionu korun. Bude patřit opět městu? „Záložnu vlastní dva vietnamské manželské páry, z nichž jeden má pětašedesátiprocentní a druhý pětatřicetiprocentní podíl. Po letech provozování došlo k tomu, že se společně nemohou rozumně dohodnout na tom, co s ní dál. Přitom jeden od druhého nechce jeho podíl koupit, a proto se rozhodli celou Záložnu prodat. Protože jsme věděli, že o ni má mimořádný zájem město, první nabídka směřovala k němu,“ rozvádí Lang.
cenu proti té, kterou jsem rozhodnutím zastupitelstva mohl nabídnout já.“ Podle vyjádření současného starosty Ladislava Langra projevilo město zhruba před půl rokem znovu zájem o koupi Záložny. „Prohlédli jsme budovu od sklepa až po půdu, nicméně naše představy s ohledem na stav a cenu, kterou bychom museli dát do její rekonstrukce, se zcela rozcházely s částkou, kterou si vietnamští vlastníci představovali za prodej,“ řekl Langr.
„Knedlíkárna je opět zlatá“ V polovině září se poděbradské Střední odborné učiliště společného stravování již podruhé zúčastnilo akce nazvané II. Mezinárodní Gurmánfest v Kolíně. Na této přehlídce se prezentuje okolo padesáti škol a gastronomických firem, které nabízejí návštěvníkům ochutnávky kulinářských specialit i tradičních lidových pokrmů. Kromě škol z českých regionů se letos v Kolíně představily také výpravy ze Slovenska, Francie, Maďarska, Srbska, Ruska a několika dalších zemí. Festival však není pouze o jídle, jeho součástí je i bohatý doprovodný program. Účastníci se mohou zapojit i do různých soutěží, jako například o nejlepší palačinku, zavařeninu nebo o nejlepší slavnostní
tabuli. A právě slavnostní tabule přinesla naší škole velký úspěch. Žákyně prvního ročníku Aneta Dušková prostřela se svou učitelkou praktického vyučování Renatou Poláčkovou stůl s názvem „The Queen Of Golf Tournament“. Porota složená ze známých osobností (Jiří Babica, členové AKC ČR – Sapík, Král a další) ohodnotila naši tabuli jako nejlepší. Po vítězství na Gastru Poděbrady 2011 a soutěži Euroakademik Gastro v maďarském Ózdu je to pro naši školu již třetí zlatá medaile v řadě. To nás samozřejmě velice těší a zároveň zavazuje k udržení takového standardu i do budoucna. Ivona Hrabětová, SOU společného stravování Poděbrady
Studenti „knedlíkárny“ sbírají jedno ocenění za druhým
Univerzita třetího věku Univerzita třetího věku na ZŠ je součástí koncepce nazývané celoživotní vzdělávání, ale i posílením výchovy úcty ke stáří a seniorům. ZŠ Na Valech se rozhodla nabídnout několik vzdělávacích aktivit. Jejich cílem je poskytnout poděbradským seniorům v důchodovém věku možnost, aby se kvalifikovaně a na akademické půdě školy mohli seznamovat s poznatky v oblasti českého jazyka, vědy, historie, politiky, kultury apod. Zábavnou formou si senioři zopakují a procvičí učivo základní školy spolu se žáky. Přihlásit se může každý občan Poděbrad, který dosáhl důchodového věku. Jediné omezení je fyzická zdatnost - škola nemá výtah a výuka bude probíhat v různých poschodích. Univerzita je bezplatná, na každou akci je třeba se přihlásit znovu, telefonicky v kanceláři školy (325 613 001), případně osobně. Na programu se budou podílet vyučující se svými žáky. Časový rozsah 60 minut, vždy od 15.30 hodin. Termíny podzimních setkání: 18. 10. Nebojme se češtiny
Mgr. Špinka Vlastimil, 6.A
15. 11. Do světa matematiky Mgr. Seibertová Jana, 8.B
STRUČNĚ Kino čeká digitalizace Zastupitelé Poděbrad schválili digitalizaci zámeckého kina. Filmy budou nově distribuovány na hard disku, klíčem k filmu pak bude číselný kód, který kino obdrží v den promítání snímku. Díky systému digitalizace se budou premiéry filmů promítat v Poděbradech ve stejný den jako v multiplexech. Masaryk bude mít sokl Sochu Tomáše Garrigguea Masaryka na poděbradské kolonádě má opět doplnit podstavec. Autor projektu, architekt Tomáš Jiránek, předložil městu studii sochy s podstavcem. Datum slavnostního odhalení známo zatím není.
Křišťálový štít Pospíšilovi Zastupitelstvo města Poděbrady se rozhodlo udělit městskou cenu – Křišťálový štít města Poděbrady Ing. Jiřímu Pospíšilovi, dlouholetému předsedovi Divadelního spolku Jiří.
Bude Záložna na Jiřího náměstí opět chloubou Poděbrad?
Z jeho dalšího vyprávění vyplynulo, že Vietnamci koupili Záložnu v dražbě za 24,1 milionů korun a další peníze vydali na nejnutnější stavební opravy neutěšeného stavu budovy. Zároveň měli v úmyslu dokončit rekonstrukci prvního patra, kterou začal již bývalý vlastník, nabídnout ho k pronájmu a zhodnotit tak celkově vložené investice. Stavební práce však pro své rozpory pozastavili. Přízemí dosud pronajímají svým vietnamským krajanům. Výrazná dominanta Jiřího náměstí sice není kulturní památkou, ale nachází se v památkové zóně a proto městu na jejím stavu pochopitelně záleží. Již řadu let ji také chce vrátit jednomu z účelů, pro které byla původně určena. „Zastupitelstvo chtělo obnovit na Záložně kulturní patro se společenským sálem a doplněno mělo být komerčními aktivitami,“ popisuje snahu města bývalý starosta Poděbrad Jozef Ďurčanský. Ten byl zhruba před deseti lety městským zastupitelstvem pověřen ve věci koupě Záložny jednat. „Cena, na kterou jsem mohl tehdy jít, byla stanovena na deset milionů korun. V těchto intencích jsem jednal s řadou společností pověřených prodejem objektu. Přímý prodej se nakonec neuskutečnil a budova byla prodána v dražbě za více než dvojnásobnou
KURZ SNIŽOVÁNÍ NADVÁHY Sokolovna Poděbrady, 11. 10. - 13. 12. 2011 Na Vaši účast se těší Dana Pečenková, certifikovaný lektor společnosti „STOP OBEZITĚ“ tel.: 604 314 606 Vaše starožitnosti, výtvarné umění, obrazy i plastiky, sklo, porcelán, mince, vyznamenání, zbraně a další sběratelské i vojenské předměty Vám rádi prodáme v naší expozici na podzimním veletrhu starožitností v Praze i v našem obchodě v Poděbradech, Husova 60. Výkup za hotové. STAROŽITNOSTI PODĚBRADY Ing. Rybáček – člen Asociace starožitníků, tel. 603 466 788 www.r-antik.cz
I přesto poté zastupitelstvo navrhlo vlastníkům za Záložnu 21 milionů korun s tím, že nabídka platí do konce června. Podle jeho usnesení trvá zájem o koupi až do konce tohoto roku, přičemž nabízená částka se od 1. července každý měsíc snižuje o deset procent. Toto rozhodnutí podpořila naprostá většina členů zastupitelstva. Nabídku však vietnamští vlastníci nepřijali. Starosta Langr se domnívá, že snaha zastupitelstva zřejmě vyprovokovala další dva zájemce o koupi Záložny: „S oběma jsme jednali, oba jsou Češi, oba mají zájem Záložnu uvést do původního stavu. S oběma zájemci jednají i vietnamští majitelé. Pokud vím, tak údajně s jedním se již dohoda chýlí k uzavření kupní smlouvy.“ Jeden ze zájemců se také na město obrátil se žádostí o podporu bankovního úvěru příslibem města s tím, že město má zájem pronajmout reprezentativní prostory prvního patra. Jeho žádosti už bylo vyhověno. Pokud Záložnu koupí, rychle ji opraví. V přízemí počítá s restaurací a patro nabídne městu. Splní-li se optimistické představy, mohlo by město provozovat společenský sál již od poloviny příštího roku. Karel Liška
Uzavřená cyklostezka Od 3. října bude uzavřena levobřežní cyklostezka od Polabce po Kovanice z důvodů rekonstrukce povrchu cesty. (red)
Poděbraďáků je už přes 14 tisíc! Počet obyvatel žijících v Poděbradech dosáhl k 1. lednu 2011 historického maxima. Podle Českého statistického úřadu uvedlo jako místo bydliště Poděbrady 14 032 lidí. Z tohoto počtu je 6 748 mužů a 7 284 žen. Průměrný věk občana Poděbrad je 41,9 let. Před sto lety žilo v Poděbradech 7 165 obyvatel, od roku 1960 do roku 2 000 se počet obyvatel výrazně neměnil (cca 12 - 13 000). (red)
Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel / Rok
1678 1850 1910 1950
2001
2011
LIDÉ / NÁZORY
strana 4
Reakce na článek z PN 9/2011 „Paumerova busta na zámku: ‚Přehlasují‘ zastupitelé veřejné mínění?“ Nevhodná fotografie K článku „Paumerova busta na zámku“ byla uveřejněna fotografie Milana Paumera, držícího pistoli, kterou míří na čtenáře. Píše-li se v podtitulku zmíněného článku: petice, emotivní diskuse, slovní potyčky, potom uvedená fotografie je neetická a ze žurnalistického hlediska také neprofesionální, poněvadž je tendenční, napovídající něco, co může ovlivnit čtenářův názor. Mluvil jsem s Milanem Paumerem před dvěma roky, když jsem byl v Poděbradech na léčení. V rozhovoru jsem se zmínil o jeho nešikovnosti, když mu pistole, z níž dosud nevystřelil, spadla při překonávání vodního toku do vody a z důvodu pronásledování celé skupiny nebyl čas ji hledat. Ptal jsem se, zda je skutečně pravda, co se o tom píše ve vydaných knihách o legendární skupině bratří Mašínů, snažící se rozpoutat boj proti komunistickému teroru v padesátých letech minulého století. Milan Paumer to potvrdil. Škoda, že se ho již nemohu zeptat, kdo si přál, aby si ho mohl takto vyfotografovat. Nebudu fabulovat, ale jistý záměr z toho čiší jako sláma z bot. V závěru se lze autora článku a současné-
ho vedoucího redakce Aleše Kubelky jen zeptat, zda bylo nepřekonatelné sehnat a uveřejnit jinou fotografii, která by měla neutrální charakter. Třeba tu, jak Milan Paumer na školách vypravuje o svých zážitcích.
Co mi připomenul M. Paumer „Ještě dříve než 25. února 1948 pochodovali ozbrojení civilisté po Staroměstském náměstí, KSČ řídilo přepadání sekretariátů nekomunistických stran, tiskáren Svobodného slova a Lidové demokracie. V té době ještě vláda nepadla a prezident Eduard Beneš byl na Hradě. Ti, co pochodovali s puškami po náměstích, byli vlastně teroristé a jednalo se o vyhlášení občanské války Komunistickou stranou Československa. Později byli demokraticky smýšlející občané zavíráni, a dokonce ve vykonstruovaných procesech obžalováváni, zavíráni a někteří dokonce i popravováni. Nejvíce na mě záporně působilo, že letci ze Západu byli nejen zavíráni, ale ve vězeních dokonce mučeni. Když pak někdo proti tomu začal bojo-
vat, a kromě nás to byly desítky skupin po celých Čechách, tak najednou začali komunisté, do té doby nikým neohrožovaní v páchání svých zvěrstev naříkat, že je někdo napadá a dokonce na ně střílí. My jsme chtěli vyburcovat i další lidi k podobné činnosti, jakou jsme dělali, ale nepodařilo se nám to. Ve válce, i v té občanské, se nevraždí, ale zabíjí. Necítím se být hrdinou, jak mě pořád oslovuješ. V případě, že by nás tehdy bylo více a režim by padnul, tak by celý národ žil bohatším, svobodným životem.“ Mně zbývá jen dodat: za čtyřicet let vymývání mozků komunistickou ideologií dostalo se většině lidem, nejen Poděbraďákům, pod kůži komunistické uvažování. Nelze se divit. Nacistický ideolog Goebels říkal, že tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou a také psychologické vědy připouštějí tuto možnost. Čtyřicet let komunisté tvrdili něco, co odporovalo objektivním skutečnostem – a jak dopadli, včetně rozpadu jejich největšího přítele SSSR. Podobně je to s myšlením našich lidí. PaedDr. Vladimír Červenka
Reakce na kritiku zveřejněné fotografie M. Paumera Dovolil bych si zareagovat na příspěvek PaedDr. Červenky, jenž považuje zveřejněné fotografie Milana Paumera se zbraní v ruce za tendenční. Předně děkuji za Váš názor, ač je vůči mé osobě, respektive fotografii k mému článku o Milanu Paumerovi, kritický. Pokusím se uvést několik důvodů, proč jsem použil právě tuto fotografii. Přestože jsem dalek jakéhokoliv souzení činů M. Paumera v podobě, která by měla za cíl ovlivnit širokou veřejnost, redaktor má na svůj názor (dle žurnalistického kodexu) právo. Přestože nebylo záměrným cílem fotografie ovlivnit veřejnost, nezastírám, že se tak stát mohlo. Přiznám se, že nejsem zastáncem již odhlasovaného návrhu, aby byl M. Paumer za své činy glorifikován a měl mít bustu či pamětní desku na prvním zámeckém nádvoří. Uznávám odvahu, s jakou se odbojová skupina Mašínů postavila se zbraní v ruce (stejně
jako na zmíněné fotografii) zločinnému komunistickému režimu. Z tohoto pohledu si M. Paumera cením. Způsob, jakým skupina Mašínů v některých případech jednala, je však podle mého názoru natolik rozporuplný, že pana Paumera nepokládám za člověka, který by měl mít na svou počest v Poděbradech pamětní desku a stát tak po boku jiných osobností českých (československých) dějin, které mají pomník, pamětní desku či bustu v našem městě. Toto vše jsem mohl ve svém článku více či méně „okatě“ dát najevo. Nechtěl jsem však ovlivňovat veřejné mínění natolik, abych podsouval svůj názor ostatním nebo jakkoliv ovlivňoval názor občanů, natož pak zastupitelů. Stejně tak jako jsou z mého pohledu kontroverzní činy skupiny Mašínů,
Krátká poznámka k poslednímu zastupitelstvu (14. 9.)
Gratulace k narozeninám
Netaktní diskusní příspěvek bych od člověka, jako je pan Votava, nečekala. Jak by se mu líbilo, kdybych řekla: „Stydím se za zastupitele Votavu, že hájí vraždu.“ Neřekla jsem to, protože si stále vážím práce zastupitelů a uznávám, že mají právo na svůj názor. Nebudu nikoho urážet. Zdeňka Formánková
Rodina z Barmy
stejně kontroverzní fotografii jsem vložil k článku. Navíc jsem u ní použil otazníky, jejichž cílem bylo zdůraznit rozpor ve veřejném mínění občanů na osobu M. Paumera. Ano, je možné, že jsem použil fotografii, která jednak podvědomě vyjádřila můj osobní názor (ač toto nebylo jejím primárním cílem) a jednak (což je v tištěných médiích věc naprosto běžná) měla přitáhnout čtenáře k přečtení článku. Ten je podle mne mnohem více vypovídající a podstatnější než fotografie M. Paumera se zbraní v ruce. Dovolím si tvrdit, že fotografie není neetická (ty bohužel najdete v denících poněkud bulvárnějšího charakteru), ani ze žurnalistického hlediska neprofesionální, což jsem se vám pokusil vysvětlit výše. Aleš Kubelka, vedoucí redakce PN
6. října 2011
Poděbradští senioři poznávali zajímavá místa jižních Čech Jaké to je bydlet několik dnů v klášteře? Nejen to se dozvíte v článku našeho stálého dopisovatele. Spolek pacientů postižených civilizačními chorobami je v Poděbradech chvalně znám. Nebudu ho obšírně představovat, jen poznamenám, že jsem si ho pro sebe pojmenoval jako Společenský klub neposedných dobrodějek. Předsedkyně Ivana Tomková a její spanilá družina – výbor organizace – připravují každoročně pro seniorskou členskou základnu (počet se blíží už třem stovkám) neobyčejně zajímavý a velmi pestrý program. Nedávno jsme se vrátili z poznávacího zájezdu z jižních Čech. Autobus nás odvezl do Nových Hradů, kde jsme bydleli v krásně obnoveném klášteře servitů (řád služebníků Panny Marie založený v roce 1233 ve Florencii, pozn. red.). Žít několik dnů v tomto prostředí, naplněném vzácným a posvátným duchovnem, byl sám o sobě silný zážitek. Zvláště když se člověk ponořil do myšlenek, které se zde vznášely na každém kroku. Při prohlídce kláštera a kostela se zasvěceným průvodcem, stejně jako při studiu informací a vyprávění na pečlivě zpracovaných panelech. Velmi mne oslovila osobnost posledního člena řádu servitů Bonficia – Franze Wagnera, obětavého lidumila a vzácného člověka. Dodnes mi doznívají v nitru jeho slova: „Darujme člověku lásku jakou potřebuje, ne jakou si zasluhuje.“ A mnoho dobrodějek z našeho seniorského klubu SPCCH jsem přistihl, jak po večerech prochází chodbami kláštera a nasává do sebe moudrá a prorocká slova. V prostorách kláštera a kostela jsme denně potkávali členy současného mariánského řádu – mladé ženy a muže. S mnohými z nich jsem měl možnost také hovořit, vyměňovat si názory a rozšiřovat obzor svých znalostí z oblasti náboženství.
Samozřejmě jsme neseděli jen v klášteře, ale putovali po vybraných místech českobudějovického kraje. Jízda autobusem byla často přerušována vycházkami zajímavou přírodní krajinou, nebo prohlídkami historických pamětihodností. Nejvíce mne zaujalo mariánské poutní místo Římov u Trhových Svinů s kostelem Svaté Trojice, duchovním střediskem pro nejbližší okolí, které je pravidelně udržováno a využíváno k různým duchovním a kulturním účelům. Stejně tak jsem byl nadšen z návštěvy Bužkova hamru u Trhových Svinů, kulturně-technické památky, kde jsem obdivoval technickou vynalézavost našich předků, jejich pracovitost a skromnost v životě. Jak mnoho jsme pokročili nejen v technice, ale i životní úrovni a blahobytu! Na každém kroku jsme potkávali připomínky rodu Vítkovců a Rožnberků a nemohli jsme minout ani hraběte Ferdinanda Buquoye, zakladatele servitského kláštera v Nových Hradech a rod Schwarzenbergů. Zvláště v Třeboni jsme se s nimi setkávali velmi často. Na hradech, zámcích, v muzeích a galeriích nás brněly nohy od stání na jednom místě a pomalého posunování prostorem, ale za chvíli jsme je rozběhali ráznou procházkou v přírodě, nebo nás profouknul čerstvý vánek při vyhlídkové jízdě lodí po Slapské přehradě. Nastává čas poprázdninový, náš dobrodějný spolek začíná další rok pestré, pravidelné činnosti s častým setkáváním a radostnými zážitky. Ivaně Tomkové a její spanilé družině – dík za zkrášlení „podzimních let života“. Text a foto Josef Bubeník
V kruhu své rodiny, známých a členů poděbradského Sokola oslavila dne 13. září 2011 své krásné půlkulaté jubileum dlouholetá cvičitelka, sestra ZDENA ŠÁROVÁ. Po revoluci v listopadu 1989 Zdena Šárová patřila mezi sokoly a sokolky, kteří obnovovali činnost TJ Sokol Poděbrady. Dále se zasloužila o ustavení oddílu sokolské Věrné gardy, zastávala roli trenérky a starala se o účetnictví. Dlouhá léta byla členem výboru naší tělovýchovné jednoty a vykonávala úlohu vzdělavatelky. To vše činila s láskou k Sokolu, pohybu, ale především k druhým lidem, až do roku 2008, kdy z důvodu zhoršení zdravotního stavu předala „žezlo“ své
nástupkyni. Kontakt s oddílem Věrné gardy neztratila a dochází spolu se svým mužem, velkým sokolem M. Šárou na tzv. sedánky oddílu. Sestra Zdena Šárová udělala pro TJ Sokol Poděbrady mnoho a za to jí patří vřelé SOKOLSKÉ DĚKUJEME! Milá sestro, hodně zdraví, štěstí, spokojenosti, pohody a radosti do dalších let k Tvým 85. narozeninám za všechny členy místní jednoty Ti přeje Výbor TJ Sokol Poděbrady
Anička Klváčková si často zapisovala zajímavé údaje o místech, které jsme navštívili. A nebyla sama.
Podivné pohostinství
prosí štědrého dárce
o zachovalý koberec,
Čtenářka sděluje svůj zážitek s (ne)pohostinstvím jedné poděbradské restaurace.
stůl a 2 židle (křesla) a zimní oblečení pro 2 děti 4 – 5 let. Předem srdečně děkujeme. Bydlíme u zadního vchodu fotbalového hřiště TJ Bohemia Poděbrady V objektu údržby silnic – ulice U Stadionu. Zdena Šárová (druhá zprava) v kruhu svých přátel.
Školní olympiáda na ZŠ Poděbrady Na Valech V prvních školních dnech proběhla na poděbradské ZŠ Na Valech tradiční olympiáda. Žáci 1. stupně soutěžili v disciplínách: běh na 50 m, skok daleký, běh od mety k metě, kopy na branku, hod medicinbalem, hod na cíl, florbal, překážková dráha. Žáci 2. stupně soutěžili v disciplínách: běh na 60 m, běh na 250 m, skok daleký, střelba
PN
na koš, kopy na branku, hod kriketovým míčkem, šplh, výdrž ve shybu, přeskoky švihadla, šipky, překážková dráha. Všichni bojovali s nasazením v tělocvičnách a na novém hřišti. Výsledky školní olympiády jsou umístěny na webových stránkách školy www.zsnavalech-pdy.cz. Absolutními vítězi se stali Alena Bergerová a Patrik Kaván. Mgr. Jitka Sýkorová
Před dvaceti lety jsem v malé kavárničce v Českých Velenicích při servírování kávy obdržela i skleničku s pitnou vodou. Můj úžas jednoduše vysvětlila servírka: „Hraniční spojení s Gmündem nás nutí dodržovat mezinárodní kulturu obsluhy.“ Po dvaceti letech jsem v poděbradské restauraci Swiss požádala o vinný střik s obyčejnou vodou. K mému velkému překvapení mi obsluhující číšník sdělil, že vodu nepodávají z rozhodnutí majitele. Následovala nabídka Mattoni minerálky. Ustoupila jsem, i když jsem měla raději nehostinné pohostinství rychle opustit, neboť mě čekalo další překvapení. V nabídkovém jídelním lístku byly jako příloha uvedeny americké brambory. Objednávku vepřového řízku právě
s touto přílohou jsem vyslovila v pravé poledne při účasti tří strávníků. Chvíli po objednávce mi bylo řečeno, že už jsou jen vařené brambory. S pokrčením ramen jsem tedy se změnou souhlasila. Podotýkám, že nejsem ani profesionální kuchař, ani náročný strávník. Předložené brambory mi připadaly jako dříve vařené a propláchnuté teplou vodou. Dodatečné zhořknutí jsem prožila doma při kontrole stvrzenky o zaplacení. Jedla jsem vařené, ale zaplatila americké brambory. Touto reklamou se prezentuje pohostinství, které je na frekventovaném místě lázeňské kolonády a tudíž navštěvované také pacienty – krátkodobými hosty města. Marie Minaříková
Redakce nezodpovídá za obsahovou a formální kvalitu příspěvků na této straně, stejně jako za jejich pravdivost. Zveřejněné příspěvky vyjadřují subjektivní názor čtenářů. Redakce si vyhrazuje právo vymazat jakoukoliv část příspěvku v případě, že je rasistický, navádí ke kriminálním činům nebo jinak porušuje všeobecné etické normy. V závislosti na množství příspěvků v konkrétním vydání PN mohou být některé dopisy čtenářů, delší než jedna normostrana (1800 znaků), redakčně zkráceny. Uvítáme Vaše příspěvky, nápady, ohlasy a připomínky na adrese:
[email protected]
PN
PUBLICISTIKA / LIDÉ
6. října 2011
strana 5
Vyprávění o památkách v okolí Havířského kostelíčka Pokračujeme ve vyprávění o státem chráněných památkách a jejich okolí v lokalitě za mostem, zpracovaném na základě pramenů pocházejících ze sbírek, archivu a fotoarchivu Polabského muzea. kraji, lidé sem přicházeli zejména na slavné poutě, jež se odbývaly kolem kostelíčka a zázračnou vodu si odtud odnášeli i do V sousedství zvonice dosud září novotou dalekých domovů. Skutečnost, že objeválcovitá pískovcová skruž studně. Je to vení krvavé vody nebyl zázrak, si dnes náhrada za starou historickou skruž, na vysvětlujeme zcela přirozeně přítomností níž byly vedle letopočtu 1624 vyryty také velkého obsahu železa. Železité prameny iniciály AM – začáteční písmena podětotiž v minulosti nebyly v labské inundabradské měšťanky Anny Millerové. Ta ci ničím výjimečným. V nedaleké Sadské v roce 1822 nelitovala peněz na kamense dokonce v 18. století staly základem nou obrubu, aby „zázračný“ pramen větších a vyhledávaných železitých lázneznečisťovalo spadané listí a okolní ní. Lékárník Jan Hellich, který se o vodu smetí. Studna připomíná dávno zaniklý zajímal, nabyl přesvědčení, že červené pramen železité vody, o němž se zmiňuzbarvení vody i okolí pramene způsobil je i Jan Amos Komenský ve své knížce některý druh řas, schopný vylučovat žele„O těžkých protivenstvích církve české“, zo ve velkém množství. vydané v Holandsku. Popisuje v ní růzLékaři doporučovali železitou vodu né zázraky a nadpřirozené úkazy, které si zejména k léčení různých ženských nemolid, soužený válečnými hrůzami a bídou, cí a chudokrevnosti. Zájem o vodu stoupal vysvětloval jako výstrahy a pokuty boží. a tak se začala rozvážet po kraji. Nakonec Komenský uvádí mezi jiným, že roku poděbradští radní rozhodli, že u pramene 1624 „vyprýštila se u Poděbrad blízpostaví lázeň. Roku 1722 ze sebraných ko obecné cesty studnička, z níž za celý peněz a obecního důchodu nechali zbuměsíc voda jako krev tekla, jíž někteří dovat vedle kostelíčka dřevěnou boudu, místo černidla užívajíc, tím tu historii do které se vešla jediná dřevěná vana pro paměť zapsali“. Jak už bylo zmíněno, a kotel na ohřívání vody ke koupelím. Až nenadálé objevení krvavé vody zadalo v roce 1832 byla přízemní bouda, často podnět k místní pověsti, že tu tryská na vyplavovaná povodněmi, nahrazena zděpovrch nevinně prolitá krev kutnohornou stavbou s vyšší podezdívkou. Uvnitř ských havířů. Nikdo od samého počátku se nacházely tři komůrky se třemi vananepochyboval o tom, že to je voda zázračmi a do čtvrté místnosti, kde byl kotel, se ná, která musí mít léčivé účinky. Zpráva voda nosila v konvích. o novém prameni se rychle roznesla po V režii obce se tímto primitivním způsobem železité lázničky provozovaly až do roku 1880. Občas byly pronajímány různým zájemcům, ale nepatrné výnosy sotva kryly náklady. V té době začala obecní rada uvažovat o rozšíření a modernizaci lázní, neboť chemické rozbory vody potvrdily, že svým obsahem železa daleko převýší podobné zdroje, které byly základem např. lázní v Mšeném, Šternberku nebo Podmoklích. A tak skutečně byla následujícího roku dána do provozu nová lázeňská budova se šesti kabinami, strojovnou, parním kotlem Pohled na budovu železitých lázní a zvonici přes jezírko Jordán a čerpadlem přivádějína počátku 20. století O Komenského studni a prvních lázních
cím vodu přímo od pramene. Vzhledem k tomu, že pořizovací i provozní náklady byly mnohem vyšší, než se předpokládalo a o pronájem byl nepatrný zájem, navíc od roku 1908 se úspěšně uváděly přímo ve městě nové uhličité lázně, byl osud těchto prvních poděbradských lázniček zpečetěn. Nepomohlo jim nakonec ani převzetí lázeňskou společností. Pacientů ubývalo, až provoz lázní úplně přestal. V roce 1937 byla také budova zbořena a srovnána se zemí. Kde stávaly a jak vypadaly tyto nejstarší poděbradské lázně víme už jen z několika zachovaných starých fotografií. O tůni Jordán, v níž se trestali pekaři Malebné zátiší za Labem mezi Zámostím a severním okrajem Obory určitě patří k nejromantičtějším koutům Poděbrad, opředeným dávnou historií i řadou místních pověstí. Na počátku čtvrtohor, asi před jedním milionem let, začaly se těmito místy valit z vyšších poloh dnešních Krkonoš mohutné proudy vod. Každoročně při táních sněhu přinášely do našeho kraje spousty rozrušené zeminy, které se tady, v klidnějším středním toku, ukládaly v podobě štěrkopískových náplavů. V měkkém druhohorním podloží, tvořeném vrstvami opuk a slínů – kdysi jemného mořského bahna – si pak Labe snadno proráželo nová koryta, meandrovalo, zanechávalo slepá ramena a labské tůně. A právě v tomto prostoru západně od pražské silnice až k dnešnímu Polabci se ještě v 19. století nacházelo několik takových tůní. Když se kolem roku 1910 prováděla regulace Labe a řeka se převedla do nového koryta, byla většina těchto stojatých vod zasypána, až na zbytek starého Labe za Polabcem a jedinou malou tůňku na Zámostí. Ještě do poloviny minulého století se v lukách za Zámostím nacházela jedna tůň daleko větší a hlubší, zvaná odnepaměti Jordán. Vznikla v 16. století, kdy se na tomto labském břehu blíže k zámku nacházela cihelna a z Jordánu se vybírala hlína na množství cihel, potřebné pro přestavbu renesančního zámku. Zarostlý a zabahněný Jordán, který po větších deštích sahal až k domkům na Zámostí, byl zavezen a zlikvidován při terénních úpravách po zprovoznění železobetonového mostu v roce 1953. O Jordánu se na počátku 19. století zmiňuje poděbradský
kronikář Matěj Minide: „V tůni bývali až do 17. věku křtěni neupřímní pekaři, kteří proti řádu nehodné malé chleby pekli a prodávali. Křtění z trestu se dělo pomocí koše, do něhož byli provinilci položeni a pak do vody pohružováni. Nad tůní na hlubším místě byla totiž postavena dřevěná váha na vysokém sloupě, na jejímž konci, který visel nad vodou, byl upevněn dřevěný Pramen železité vody z roku 1624 s původní skruží. koš neb klec, do něhož Fotografie z počátku 20. století pak provinilec strčen a pak pod vodu několikrát spuštěn a opět pramenem Paměti rychtáře Frant. Vavávyzdvižen.“ ka. Vše se vysvětluje asi takto: Za starých Potupný trest postihoval nepoctivé pekačasů, nežli nynější železný most a kamenře v Praze i v mnoha českých městech od ný inundační byly postaveny, tvořily přestředověku až do konce třicetileté války chod přes Labe dva mosty dřevěné nízké, (1648), kdy byl „úředně zrušen“. V torjeden přes živé Labe a druhý, krátký, přes zu poděbradského městského archivu se rameno labské, které teklo asi prostředvšak žádná písemná zmínka o jeho použikem obou zahrad Bláhovských. Menší tí nenachází. Pekaři se podle cechovních most se skláněl na konci k úrovni půdy artikulí za zmenšování chleba trestali vozové cesty, která byla pouze asi loket peněžitými pokutami a při opakovaném povýšena nad úroveň okolí. Vozová cesta přistižení vězením. A tak trest potápěním vedla pruhem mezi tůní a kostelíkem ve v Jordánu zůstává jen jednou z vděčných směru levé rampy směrem ke vsi Kluku, místních pověstí. jak je dodnes cesta zachována. Při povodPoslední tůňka při cestě k Havířskému ních byla přirozeně cesta vodou zalévána kostelíčku zůstala zachována jen díky a poněvadž povodeň i více neděl některý tomu, že se v roce 1908 stala součástí rok potrvala, byl provoz po silnici k Podělesoparku, určeného k vycházkám lázeňbradům znemožněn. Při takové povodských hostů. V této době se dokonce ni jistý forman přece projeti se vodou uprostřed tůňky objevil malý umělý ostodvážil, k tůni se příliš přiblížil, takže se růvek, na němž byla vysazena smuteční vůz na formana převrhl, který se utopil. vrba. Na starých pohlednicích je pod ní Koně byli částečně zachráněni. Vůz mohl vidět i dřevěná budka, kterou nechala být vytažen až po opadnutí vody. obec na svůj náklad postavit a do ní usaPověst o tomto neštěstí je tak zakořenědit pár labutí. Těm se však tady nedařilo na, že se vypravují dosud podrobnosti dobře a po několika letech bez potomstva nadsazované a upřílišněné. Jakou hrůzu vyhynuly. Časem zašla i vrba a nakonec dovede tato pověst lidem naháněti, svědz hladiny jezírka zmizel i ostrůvek. Zůstačí nejlépe tato skutečná událost. Jedna la však další pověst, vážící se k těmto dáma z lázeňských hostí přišla letos ke místům, kterou zaznamenal Jan Hellich: mně ustrašená se stížností a radou, proč „O menší tůni, ležící mezi inundačním prý obec tůni zábradlím neopatří, aby mostem a kostelíkem, se vypravuje pověst, se podobné neštěstí opakovati nemoho níž jsem již slyšel, když jsem byl ještě lo – prý je tůně na 30 metrů hluboká školáčkem, že prý se v ní utopil forman a památky po formanovi s vozem a koňi s vozem a se čtyřspřežením koní. Tůně je mi prý podnes dno tůně kryje. Uklidnil prý asi dvacet sáhů hluboká, bez dna, jak jsem stěžovatelku, že je tůně sotva jeden se prostě tvrdívalo, a proto jsme tuto tůni a půl metru hluboká a že by se bezpečně s jakousi hrůzou vždy obcházeli. Pátral tůní přecházeti mohlo.“ jsem po původu této pověsti, a tu jsem si Text a foto Jana Hrabětová, vzpomněl, že by mohly být vysvětlujícím Polabské muzeum Poděbrady
Jiří Navrátil: Čestný občan Poděbrad oslavil životní jubileum Dne 25. září oslavil své neuvěřitelné 85. narozeniny čestný občan města Poděbrady profesor Jiří Navrátil, známý širokému okolí zejména jako ctitel a šiřitel všeho, co souvisí s krásnou hudbou. Jeho zájmy však vždy byly daleko širší, takže je žijícím obrazem starého českého kantora, jaký v obrozeneckém období kultivoval své okolí, a to i mimo školní lavice. Narodil se v Nymburce, kde také získal své základní vzdělání všeobecné i hudební. Na začátku byla Obecná škola J. A. Komenského, která se (pro našeho jubilanta příznačně) nachází v blízkosti nymburského Hlaholu, v němž také zpívala jeho maminka. Nedaleko odtud také v roce 1935 stál u základního kamene Smetanova domu. Roku 1937 postoupil do rovněž blízkého gymnázia, kde se učil až do roku 1944, kdy místo k maturitě musel pro ještě větší slávu „Velkoněmecké říše“ nastoupit do továrny. Jak víme, sláva v příštím roce neslavně skončila, a tak Jiří mohl těsně po válce narychlo složit maturitu a na podzim nastoupit na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Zde si jako studijní obor vybral historii a hudební vědu, k čemuž o rok později přibral hudební výchovu na nově otevřené fakultě pedagogické. Po skončení vysokoškolských studií v roce 1951 nastoupil k výkonu učitelského povolání, přičemž začal pěkně od píky v Kostomlatech, po nichž následoval Křinec a Sadská. V té době se také stačil dobře oženit. Slovo „dobře“ v jeho případě znamenalo, že získal výtečné rodinné zázemí, jež mu dodnes umožňuje jít po cestě šiřitele hodnotné kultury, kterou si již tehdy vybral. Spolu s rodinou se na prvních osm let usadil v Kluku, ale těžiště jeho práce zůstávalo v Nymburce, kde roku 1956 nastoupil na místo středoškolského profesora dějepisu a hudební výchovy na gymnáziu. Vedle základní výuky zde vedl dva studentské pěvecké soubory a studentský orchestr, čemuž svědčilo příznivé prostředí kultivované tamní základní uměleckou školou. Jako učiteli dějepisu mu byla blízká osobnost TGM, což vždy dával najevo a měl s tím přiměřené potíže. Časem mu bylo zakázáno dějepis učit a protože hudební výchovy bylo v osnovách málo, rozšířil z existenčních důvodů svůj kan-
visících. Prvního předsedu MUDr. Ivatorský repertoár o několik dalších předsetrval další čtyři roky nejen jako housmětů a o kvalifikaci konferenciéra kullista, ale také jako archivář. Zasloužil se na Davida vystřídal roku 1997 právě letošní jubilant prof. Jiří Navrátil, který turních akcí. Dodnes ji cítíme, když uvádí o to, že díky porozumění tehdejšího svou funkci se záviděníhodným elánem četné koncerty nebo přednášky nejčastěji vedení okresu i města, přešel po zániku spojené s hudbou. tohoto profesionálního tělesa do poděi s úspěchy vykonává dodnes. Sdružení se z legislativních a jiných důvodů postupně Do 60. a 70. let minulého století také patří bradského obecního majetku jeho notový jeho spolupráce s nymburským Divadelarchiv a klavír, dnes používaný v Divadle přejmenovalo na dnešní Společnost Otakara Vondrovice (SOV). ním spolkem Hálek. Jejím ovocem bylo Na Kovárně. Na tomto místě je třeba přiPráce výkonných orgánů SOV samozřejprovedení celkem čtrnácti operet, z nichž pomenout, že se zmíněným orchestrem samotná Nedbalova Polská krev měla třinepřímo souvisí i založení poděbradské mě není honorovaná, peníze na koncerty atřicet repríz. To vše až na jedinou výjimodnože Kruhu přátel hudby, u jejíhož jsou získávány jednak z příspěvků abonentů, z darů některých institucí včetně ku (slavný operetní tenor Jára Pospíšil) zrodu v roce 1987 sehrál roli iniciátora města Poděbrady a od vesměs utajených s amatérskými sólisty, pěveckým sborem šéfdirigent J. M. Dobrodinský. Jedná se jednotlivců. V menší míře také ze vstup(rekrutovaným také z chrámového sboo občanské sdružení, které má ve svém ru) a orchestrem (tehdy ještě vedeným programu organizaci a podporu koncertného na jednotlivé koncerty. Přestože dirigentem Antonínem Hofmanem). Tato ní činnosti, popularizaci krásné hudby jsou příjmy SOV nevelké, ovládá její předseda umění docílit s málem velkých činnost měla přiměřený ohlas, a protože a šíření vědomostí s tímto uměním souvýsledků. se proti duchu tehdejší doby Vedle koncertů (přístupobešla bez vedoucí úlohy KSČ, byla Navrátilovi v roce ných samozřejmě komuko1974 spolupráce s Hálkem li) sdružení pořádá zájezdy vlastivědného rázu na místa zakázána. Zůstala mu však spojená s českou hudbou práce v nymburském a poza organizuje návštěvy geneději i poděbradském gymnáziu, okleštěná o dějepis, ale rálních zkoušek České filhardíky jeho vzdělanosti, rozšímonie. To vše za ceny, jež jsou pouhým zlomkem toho, řená o dalších pět předmětů. co za podobné zážitky zaplaVedle toho činnost v někotí lidé třeba v Praze. Požitek lika hudebních sdruženích, mezi nimiž dominuje Nymz kontaktu s kvalitní hudbou burský komorní orchestr se tak dostane i k těm, kdo by si ho z finančních důvodů (jehož dirigentem se o mnotřeba ani dopřát nemohli. ho let později stal) a rovněž Ústřední postavou veškeré tamní smyčcové kvarteto. Příležitostí bylo dost, protože činnosti Společnosti Otakahrál na celkem čtyři hudební ra Vondrovice, ať se jedná nástroje a mohl se uplatnit o záležitosti povahy hudební či organizační, je od roku i jako tenorista. 1997 její předseda Jiří NavráVe věku jednašedesáti let odešel do kantorské penze til. Významně tak přispívá nejen k dobré pověsti našeho a v souvislosti s tím přenesl hlavní část své činnosti města, ale také k úrovni zdejších lázní, k jejichž atmosfék nám do Poděbrad. Místo ře kultura nepochybně patří. odpočinku však nastoupil Jiří Navrátil přebírá z rukou starosty Ladislava Langra diplom do tehdejšího Středočeského Profesor Stejný význam má i skuteččestného občana města Poděbrady. Přihlížející docent Vladislav Malát, symfonického orchestru, kde bývalý starosta města, inicioval návrh zastupitelstvu a přednesl laudatio. nost, že návštěvníky akcí
společnosti nejsou jen lidé z Poděbrad, ale také z okolních obcí i nejbližších měst, včetně Prahy, to vše v širokém věkovém spektru od dětí až po důchodce. Kulturní úroveň Poděbrad je známa i mezi výkonnými umělci, kteří si pozvání k nám velmi cení a často zde vystupují za honoráře, jež odpovídají nikoli jejich uznávané úrovni, ale finančním možnostem společnosti. Mezi ostatními důvody, proč si profesora Navrátila tolik vážíme, dominuje amatérské provedení Blodkovy opery „V studni“ z roku 2004, kde sehrál klíčovou roli nejen jako dirigent, ale také jako spiritus movens tohoto v amatérském hudebním světě vzácného počinu. Je také třeba se zmínit o jeho bohaté činnosti pedagogické a osvětové, stejně jako o práci v oblasti zavedení muzikoterapie jako léčebné metody. Ani potom asi nebude výčet jeho zásluh o kulturní úroveň našeho okolí úplný. Však byl také roku 2006 u příležitosti svých 80. narozenin za práci v této oblasti vyznamenán Nymburským lvem I. třídy, o rok později mu město Poděbrady udělilo Křišťálový štít Otakara Vondrovice a při nedávném slavnostním večeru v Divadle Na Kovárně čestné občanství. Zbývá dodat, že Navrátilův pracovní záběr vždy byl opravdu široký, a že ani on sám ve svých 85 letech od práce neodchází, ale naopak se stejnou pílí jako za mladších let přichystal další koncertní sezonu. S tímto vědomím mu za jeho zásluhy o naši kulturní úroveň za všechny jeho ctitele děkuji a přeji mu stejný pracovní elán i do dalších let. Respekt a dík vyjadřuji i jeho spolupracovníkům, kteří mu v práci pomáhají a přitom zůstávají pro širší veřejnost neviditelní. Zvláštní uznání si pak zaslouží i jeho nejbližší, protože mít doma národního buditele moderní doby, znamená smířit se s tím, že se rodina o jeho čas musí dělit s veřejností. Vladislav Malát
KULTURA
strana 6
FK
ZÁMECKÝ BIOGRAF 6. 10. / Čt / 19.30 / ANTÉNA / Sci-fi / Argentina / titulky / od 12 let / 94 min. / 60 Kč, 40 Kč (pro členy FK) Rok xxx. V zasněžené metropoli nemilosrdně vládne pan Televize. Celé město je bez hlasu a on jediný má monopol na slovo a obraz. Všichni lidé sledují obrazovku a jedí televizní jídla, která také vyrábí on. Pan Televize připravuje nekalý plán, jak prostřednictvím nebezpečného hypnotického stroje, který účinkuje přes televizi, navždy ovládnout všechen život. Režie: Esteban Sapir Hrají: Valeria Bertuccelli, Alejandro Urdapilleta, Julieta Cardinali 7. – 9. 10. / Pá – Ne / 19.00 / LIDICE / Drama / ČR, Polsko / od 12 let / 126 min. / 80 Kč Příběh Lidic je příběhem obyčejných lidí, kteří se absurdní shodou náhod připletli do cesty dějinám. Podle scénáře Zdeňka Mahlera, oceněného cenou Sazky v r. 2007, nabízí pohled na tragický osud Lidic za 2. světové války z neobvyklé perspektivy. Režie: Petr Nikolaev Hrají: Karel Roden, Zuzana Fialová, Roman Luknár 8. – 9. 10. / So – Ne / 17.00 / PAUL / Komedie / VB / titulky / od 12 let / 104 min. / 75 Kč Graeme a Clive přijeli do Ameriky na dovolenou, během níž chtěli procestovat všechna místa proslulá údajným výskytem UFO. Cesta probíhala podle plánu, dokud nenarazili na titulního hrdinu. Byť jako všichni správní ufologové v existenci mimozemšťanů bezmezně věřili, Paul je poněkud zaskočil. Přestože vypadá jako typický „emzák“, chová se jako zastydlý puberťák, tedy úplně stejně jako Graeme a Clive, jen s kapkou americké suverénnosti navíc. Režie: Greg Mottola Hrají: Simon Pegg, Nick Frost, Seth Rogen 11. – 12. 10. / Út – St / 19.00 / BARBAR CONAN / Dobrodružný / USA / titulky / od 12 let / 110 min. / 75 Kč Legendární Barbar Conan je zpátky! Conanova touha po pomstě za smrt jeho rodičů se záhy změní v krutý boj za záchranu národů Hyborie před mocnými silami zla, ve kterém se bitvy s nelítostnými nepřáteli proplétají se souboji s odpornými monstry. Jedinou nadějí na vysvobození Hyborie ze spárů zla je Conan a jeho síla a odvaha. Režie: Marcus Nispel Hrají: Jason Momoa, Bob Sapp, Rachel Nichols 13. – 16. 10. / Čt – Ne / 17.00 a 19.00 / MUŽI V NADĚJI / Komedie / ČR / od 12 let / 115 min. / 80 Kč Šarmantní bonviván Rudolf je o tom přesvědčen: „Ženská má mít pocit, že o chlapa musí bojovat, musí se snažit, aby si ho udržela. A hlavně, ženská se nesmí nudit…!!!“ Rudolf s úspěchem uplatňuje svou divokou teorii v každodenní praxi a to s neutuchajícím elánem, který je u čerstvého šedesátníka záviděníhodný. O to víc pak nechápe naivitu svého nesnesitelně korektního zetě Ondřeje, který pro samé svědomité plnění povinností nevnímá, jak nebezpečně se jeho žena Alice začíná nudit. Režie: Jiří Vejdělek Hrají: Jiří Macháček, Bolek Polívka, Simona Stašová 18. – 19. 10. / Út – St / 19.00 / OBHÁJCE / Thriller / USA / od 12 let / titulky / 118 min. / 80 Kč Charismatický trestní advokát v Los Angeles, jehož kanceláří je zadní sedadlo vozu Lincoln Continental. Po tom, co většinu své kariéry strávil obranou drobných kriminálníků, dostane z ničeho nic svůj velký životní případ: obhajobu bohatého playboye z Beverly Hills, který je obviněn z pokusu o vraždu. To, co se ze začátku jeví jako jasný případ, se rychle obrátí v děsivý souboj dvou mistrů manipulace. Režie: Brad Furman Hrají: Marisa Tomei, Ryan Phillippe, Matthew McConaughey,
FK
20. 10. / Čt / 19.30 / FISH TANK / Drama / VB, Nizozemsko / od 12 let / titulky / 123 min. / 60 Kč, 40 Kč (pro členy FK) Životní realita patnáctileté Mii, která působí dojmem, že právě předčasně složila maturitu ze životní deziluze, bydlí s mladší sestrou a matkou, jež nutně musela svou první dceru povít jako hrubě -náctiletá. Půdorysem Miina života je obrovský vztyčený prostředníček směrem ke všem. Linie vyprávění se točí kolem zlomu, kdy se do rodiny infiltruje matčin nový přítel Connor, jenž kupodivu nevypadá jako chuligán se šarmem Waynea
Rooneyho. Je milý, sexy a pečující. Pro Miu personifikuje první touhu, hmatatelné sexuální napětí i otčímovský pseudorespekt. Režie: Andrea Arnold Hrají: Katie Jarvis, Kierston Wareing, Michael Fassbender 21. – 23. 10. / Pá – Ne / 19.00 / HARRY POTTER A RELIKVIE SMRTI – 2. část / Fantasy / VB, USA / od 12 let / dabing / 145 min. / 80 Kč Harry Potter (Daniel Radcliffe) a jeho přátelé Hermiona Grangerová a Ron Waesley (Emma Watson a Rupert Grint) mají již část svého nebezpečného putování za sebou. Několik viteálů je zničeno, ale několik z nich stále přežívá kdesi ve světě. Proto může zlovolný Lord Voldemort (Ralph Fiennes) dál šířit po světě nenávist a násilí, pronásledovat své nepřátele a společně se svými přívrženci směřovat k ovládnutí světa. Naštěstí naděje na jeho porážku nikdy neumírá, a tak Harry a jeho přátelé, podporovaní neúnavným odbojem v Bradavicích, neustále pokračují v namáhavé cestě. Vše ale směřuje k závěrečné a velkolepé bitvě. Režie: David Yates Hrají: Daniel Radcliffe, Emma Watson, Rupert Grint 25. – 26. 10. / Út – St / 19.00 / ZROZENÍ PLANETY OPIC / Akční / USA / od 12 let / titulky / 105 min. / 80 Kč Mladý vědec Will Rodman vyvíjí lék proti Alzheimerově nemoci, kterou trpí i jeho otec. Slibný výzkum se ovšem zadrhává kvůli nežádoucím vedlejším účinkům, které vykazují pokusní živočichové po aplikaci léčebné látky. U šimpanze Caesara se postupně začne projevovat vysoká inteligence a Will zjistí, že za to zřejmě může působení jeho léku. Režie: Rupert Wyatt Hrají: James Franco, Andy Serkis, Brian Cox 27. – 28. 10. / Čt – Pá / 19.00 / CAPTAIN AMERICA – PRVNÍ AVENGER / Akční / USA / přístupný / titulky / 125 min. / 75 Kč Steve Rogers je idealistický mladík, který stejně jako drtivá většina jeho vrstevníků touží vstoupit do armády, aby mohl Americe pomoci zdolat nacisty, až se jeho země zapojí do Druhé světové války. Jenže nemá sebemenší šanci, protože je podměrečný a neduživý a jediným jeho předpokladem je zarputilost, s jakou se nechává opakovaně vyhazovat od odvodových komisí. Ta ve finále rozhodne o tom, že ho vyberou jako vhodného kandidáta pro unikátní vědecký experiment, který má Americe produkovat Supervojáky. Režie: Joe Johnston Hrají: Chris Evans, Samuel L. Jackson, Hugo Weaving 29. – 30. 10. / So – Ne / 19.00 / OŠETŘOVATEL / Komedie / USA / přístupný / dabing / 104 min. / 75 Kč Zvířata ve Franklin Park Zoo zbožňují svého laskavého ošetřovatele Griffina Keyese. Griffin, kterému je příjemněji ve společnosti lva než ve společnosti ženy, usoudí, že jedinou jeho možností, jak najít dívku svých snů, je odejít ze zoo a najít si zajímavější práci. Zvířata se v záchvatu paniky rozhodnou porušit svá prastará pravidla mlčení a odhalí své největší tajemství: umí mluvit! Režie: Frank Coraci Hrají: Kevin James, Adam Sandler, Sylvester Stallone
PN
Divákům chceme nabízet kvalitu, říká Zdeněk Havlas
Divadelní spolek Jiří letos slaví stopadesáté výročí svého založení a nepřetržité činnosti. Jaké má plány do budoucna? Za všechny aktivity souboru, na jehož činnosti se v současnosti podílí čtyřiašedesát členů, je možno jmenovat každoroční Festival mladého amatérského divadla nebo podzimní literární maratón 24 hodin čtení. Druhou sezonu DS Jiří připravuje na zámku Kačina u Kutné Hory večerní prohlídky a krátké jednoaktovky. K tomu ročně do svého repertoáru zařadí několik nových inscenací. „I nadále bude naší snahou uvádět zajímavé, a hlavně pak kvalitní inscenace jak pro dospělé, tak i dětské diváky. Dobře víme, že můžeme své aktivity zlepšovat. Chtěli bychom se v příštích letech vrátit na soutěžní divadelní přehlídky, kde míval spolek Jiří dobré renomé,“ uvedl předseda spolku Zdeněk Havlas. V poslední době spolupracujete s profesionálními divadelníky. Z jakého důvodu? Chceme, aby se členové souboru stále zdokonalovali. Jenom připomenu, že spolupráce s Otakarem Brouskem mladším, Pavlem Trávníčkem nebo s režisérem Divadla na Fidlovačce Lumírem Olšovským byla v mnoha ohledech velice přínosná. Každá takováto zkušenost nás určitě posouvá dál. Už před časem Jana Pospíšilová vychovala herecký kolektiv dětí, které pak přešly do souboru. Několik z nich se dostalo na herecké školy. Uvedu příklad Jana Nováka, dnes profesionálního herce příbramského divadla, který se dle svých možností vrací a pomáhá našemu souboru. Říká se, že mládí je budoucnost souboru. Někde mají problém získávat mladé herce do svých řad. Jak se s tím vyrovnáváte ve vašem spolku? Mladí lidé k nám přicházejí, ale většina z nich po několika letech odchází, buď studovat nebo za
pracovními povinnostmi. Naštěstí přicházejí další, takže taková práce nikdy nekončí. Pravdou je, že zástupci té úplně nejmladší generace nám nyní chybí. Věřím, že se uvedená mezera brzy zaplní. Na druhé straně je potěšitelné, že dozrála střední generace herců, která nám v minulosti trochu chyběla. Zkrátka se potýkáme s problémy jako v jiných spolcích. Když chceme zachovávat kontinuitu, musíme získávat stále nové adepty amatérského herectví. Co nabídnete divákům v nastávající sezoně? Zopakujeme historickou hru Králobraní. V pražském Divadle Brodway bude zhruba jednou za měsíc k vidění inscenace Oxygen, která pojednává o objevitelích kyslíku. V Poděbradech ji už hrát nebudeme, protože zde nemáme k dispozici potřebnou techniku. Děti se mohou těšit na pohádky, na repertoáru máme Peklo v pekle a Hrátky s čertem. Na konec listopadu připravujeme legendu Karla Havlíčka Borovského Křest svatého Vladimíra v divadelním zpracování a režii Jana Pavlíčka. Novou komedii ze současnosti chystá Ladislav Langr. Vraťme se k vašemu stopadesátiletému výročí. Připravujete nějaký speciální program? Ano, v sobotu 22. října v 19 hodin přichystáme v Divadle Na Kovárně Galavečer. Do programu zařadíme scénky z her, které soubor měl a má na repertoáru. Zazní několik písniček a nabídneme i několik zajímavých rozhovorů nebo vyprávění. To vše se odehraje pod taktovkou moderátora Martina Kočího. Pozveme několik milých hostů a dnes už víme, že vystoupí i Otakar Brousek mladší. Rádi v divadle uvítáme každého příznivce našeho souboru. Milan Čejka
Divadlo Tramtarie zve na pohádku O Pračlovíčkovi V Libici nad Cidlinou pokračuje festival Divadelní babí léto v pohádkovém duchu. Ochotníci ze spolku Vojan pozvali Divadlo Tramtarie z Olomouce. Zejména dětem je určena pohádka Vladislava Kracíka O Pračlovíčkovi. „Malí diváci se mohou těšit na báječný výlet do světa dinosaurů, dinosauřic, ptakoještěrů a ptakoještěrek. Trochu poučné, ale hlavně pořádně veselé vyprávění o tom, jak pračlovíček postavil první domeček, jak musel objevit k čemu je dobrý oheň, jak vyzrál nad tyranosaurem a jak zjistil, že ve dvou jde všechno snadněji,“ uvedla za organizátory pře-
hlídky Helena Vondrušková. Zmíněná pohádka sklízí jeden úspěch za druhým. Má za sebou evropské turné po Belgii, Lucembursku a Německu. Letos získala cenu diváků na prestižním festivalu divadel pro děti s názvem Dítě v Dlouhé, který pořádá pražské Divadlo v Dlouhé. Soubor se s ní zúčastnil také divadelní přehlídky Jiráskův Hronov 2011. Představení se koná v neděli 16. října od 15 hodin v kulturním domě. (čej)
6. října 2011
DIVADLO NA KOVÁRNĚ 6. 10. / Čt / 19.30 / BABIČKA SE VRACÍ – Zábavná řada Babička na rožni Ypsilonky! S úctou, ale demytizovaná. Milá, ale šokující. Veselá montáž Arnošta Goldflama, kde hrají a zpívají J. Synková, J. Lábus, P. Nový, L. Malkina, J. Jiráň, B. Vyskočilová, B. Skočdopolová, L. Loubalová, J. Šteflíčková, R. Sittová, P. Vršek, M. Janouš, J. Slach, M. Bohadlo a D. Renč. Uvádí Divadlo Ypsilon Cena vstupenky: 390 Kč 11. – 13. 10. / Út – Čt / RADIO PRIX BOHEMIA 2011 Další ročník festivalu Českého rozhlasu. Bližší informace na speciálních plakátech. 16. 10. / Ne / 15.00 / POSLEDNÍ LOUPEŽNÍK Samé jedničky na vysvědčení svého syna jistě potěší každou maminku. A to i v případě, že se jedná o zkušenou loupežnici. Ovšem když se ukáže, že synáček omylem chodil do špatné školy a místo loupení umí zeměpis... to už maminka tak šťastná není. Naučí se Ruprecht, poslední syn loupežnického rodu, svému rodinnému řemeslu, nebo najde způsob, jak maminku přesvědčit, že pracovat je lepší, nežli loupit? Cena vstupenky: 60 Kč 18. 10. / Út / 15.00 / PAVLÍNA FILIPOVSKÁ Koncert známé české zpěvačky doplněný povídáním o životě vážně i nevážně. Cena vstupenky: 80 Kč 19. 10. / St / 19.30 / DAN BÁRTA & ROBERT BALZAR TRIO Světové hity v podání jednoho z nejlepších českých zpěváků a výjimečného jazzového tria. Cena vstupenky: 290 Kč (předprodej), 340 Kč (na místě) 22. 10. / So / PROGRAM K VÝROČÍ 150. LET NEPŘETRŽITÉ ČINNOSTI DS JIŘÍ PODĚBRADY Bližší informace na www.dsj.cz. 25. 10. / Út / 19.30 / DIVADLO NA FIDLOVAČCE: BENEFICE ANEB ZACHRAŇTE SVÉHO AFRIČANA – Výběrová řada Vtipný a ostrý koktejl mladého režiséra Štěpána Pácla, držitele Ceny Alfréda Radoka v kategorii Talent roku. V absurdní komedii současné dramatičky Ingrid Lausundové odhalující zákulisí charitativních akcí, hrají Iva Pazderková, Ondřej Brousek, Eliška Nezvalová nebo Andrea Černá, Jiří Racek a David Hák. Cena vstupenky: 350 Kč 26. 10. / St / 19.30 / HANKY PANKY Techtle Mechtle – to je zbrusu nový název zábavného pořadu známé travesti skupiny HANKY PANKY z Prahy, která pro velký úspěch již poněkolikáté do našeho města přiváží svou novou show, která se těší stále větší oblibě. Na jevišti slečny Stefany, Dolores, Sofia a Alex, v civilním životě Martin, Lukáš, Libor a Aleš tentokrát připravili zcela nový pořad, plný známých hudebních melodií, vtipů, nadsázky a komických scének, při kterém se pobaví všechny věkové generace od nejmladších, až po ty nejstarší. Cena vstupenky: 240 Kč (předprodej), 250 Kč (na místě)
Filmový klub plánuje dokument o Janu Klusákovi Je sice říjen, ale nemůže být na škodu již nyní se naladit na 8. 11. – listopadový večer, kdy budou mít zájemci příležitost zhlédnout za přítomnosti režiséra Dana Krameše sedmapadesátiminutový dokument Jan Klusák – AXIS TEMPORUM. Dá se předpokládat, že následná debata diváků s režisérem bude určitě delší, než bývá čas projekce celovečerního filmu. Na minulé setkání přivezl režisér Krameš sběrný dokument Argippo Znovuzrozený, pojednávající o unikátním objevu ztracené Vivaldiho opery ARGIPPO. Po skončení filmu debata s režisérem nebrala konce, a tak se všichni přesunuli do Zámecké kavárny, která je v těchto situacích nenahraditelná. Popis pětiletého natáčení v kulisách Prahy, Českého Krumlova a italských Benátek byl pro všechny přítomné velmi zajímavým poznáním práce dokumentaristů, korunované senzačním objevem.
Film listopadového večera, černobílý dokument Jan Klusák – AXIS TEMPORUM, představí skladatele v ose času mezi 70. a 75. rokem života jako nesmírně vitálního, šarmantního a vtipného umělce, jenž stále komponuje a sleduje zrod stěžejní skladby tohoto období v nastudování Petra Altrichtera. Pouští nás do svého dětství, které ožívá ve fotografiích jeho milovaného tatínka, jenž zahynul v Osvětimi a neotřele charakterizuje svá různá šťastná i těžká období, kdy nesměl být hrán. V osudu Jana Klusáka jsou hluboce zakódovány tragické momenty dějin 20. století. Vše prostupuje jeho hudba – hudba jako životní postoj. Jan Klusák svým tvůrčím přístupem skladatele filmové hudby velmi často umocnil vnímání mnoha významných filmů převážně generace tvůrců Československé nové vlny 60. let. Jeho vitalita byla často využita v rovině nezapomenutelných a osobitých hereckých kreací.
Připomeňme významný film tohoto období – O slavnosti a hostech – režiséra Jana Němce a scenáristky, výtvarnice Ester Krumbachové. Jan Klusák – tato nevšední osobnost ve
své výpovědi určitě vysloví mnoho podnětného pro každého, kdo se rozhodne dokumentární večer v Zámeckém biografu navštívit. Čestmír Církva
PN
KALEIDOSKOP
6. října 2011
Školní rok 2011 – 2012 na ZUŠ v Poděbradech První měsíc po prázdninách byl na poděbradské „zušce“ velmi akční. Ale takové budou i ty další. Vystoupení integrovaného tanečního kolektivu v Kolíně (Festival Natruc) a v Praze (Střelecký ostrov), výchovné koncerty pro ZŠ TGM, vystoupení pro seniory v domově důchodců Luxor, hudební doprovod v pořadu Křeslo pro hosta se Štěpánem Škorpilem na Kolonádě, dva interní koncerty pro rodiče v hudebním sále ZUŠ, již 13. ročník benefičního Koncertu pro Vážku v Divadle Na Kovárně (výtěžek pro Diakonii v Libici nad Cidlinou), soustředění pěveckého sboru Mamáter, aktivní účast naší výtvarnice Reginy Klusoňové při instalaci soutěžní Národní přehlídky výtvarného oboru žáků ZUŠ ,,Oči dokořán“ s podtextem ,,Krabička“ ve Šternberku (vernisáž proběhla 29. 9., výstava potrvá do 30. 11. 2011 ), kde byla paní Klusoňová nominována za Středočeský kraj do poroty, účast pedagogů na Konferenci k ŠVP ZUŠ a příprava k další tvorbě a dokončení ŠVP, podle kterých začne poděbradská zuška vyučovat ve školním roce 2012/2013… a máme září za sebou. Podobně pestrý program čeká naše studenty, pedagogy i rodiče po celý školní rok. Po velmi úspěšném vystoupení na soutěžích ZUŠ vyhlášených MŠMT ČR v minulém roce, kde se naši studenti umístili na předních místech i v ústředních kolech, se chystáme na soutěže vyhlá-
šené pro hru na dechové a bicí nástroje, pěvecká a taneční soutěž, přehlídka žákovských orchestrů. V Poděbradech bude koncem února probíhat okresní kolo soutěže tanečního oboru. Každým rokem připravujeme pro naše studenty něco nového – na LDO práce s maňásky nebo s loutkou, TO rozšiřuje výuku klasického tance i pro nejmladší žáky, VO pracuje s novými grafickými technikami, na HO vznikají nová komorní seskupení jak v oblasti klasické hry, tak v taneční a jazzové hudbě. Budova školy nezahálela ani o prázdninách, kdy díky opravě střechy, výměně oken, zateplení a renovaci klimatizace získala nový vzhled (budova je majetkem města Poděbrady). Zuška si sama financovala vymalování všech svých prostor, položení nových koberců nebo jejich vyčištění, oživení podlahových krytin, úpravu osvětlení, vybavení některých učeben novým nábytkem, zakoupení
nástrojů a dalších pomůcek pro výuku. Velký dík patří řediteli domova důchodců v Poděbradech, Jaromíru Novákovi, který umožnil bezúplatný převod kvalitního elektronického klavíru z prostor Luxoru do zušky. Bližší informace o činnosti školy a hlavně o tom, co nás čeká v tomto školním roce, se zájemci dozví z tisku a na webových stránkách www.zus-podebrady.cz nebo přímo v ZUŠ, Školní 556/II, Poděbrady, na tel.: 325 612 277, 325 610 324, 724 783 866. Mgr. Hana Janiššová, ředitelka ZUŠ Poděbrady a kolektiv pedagogů
Před krátkým časem schválila Poslanecká sněmovna zvýšení daně z přidané hodnoty, jež bude mít výrazný vliv na nárůst cen nových bytů a domů, jakož i údržby a stavebních úprav stávajících objektů bydlení. Postupují však i další celostátní ekonomická opatření v dané oblasti – zejména úprava podmínek stavebního spoření, deregulace nájemného a úvahy o zrušení daňových odpočtů u úroků z nových hypoték. sociálního programu dražší, ale naopak se zde poskytují slevy a některé služby jsou dokonce bezplatné. Konkrétně jde o: – slevu 20 % na obstarání nájmu bytu či domu nebo jejich části včetně sepsání smlouvy – bezplatnou poradenskou činnost v oblasti nájmů i pronájmů bytů či domů nebo jejich částí včetně souvisícího pojištění
Lego projekt: více kostek, stavebnic a možností Téměř po roce v modlitebně Bétel opět vyrostlo barevné městečko z Lega.
Sociálně citlivý přístup realitní kanceláře Uvedené okolnosti vedou ke zvýšenému pohybu v realitní oblasti a mnozí se rozhodují o prodeji či koupi domů a bytů, jakož i o jejich výměnách, pronájmech a nájmech. Ukazuje se, že významný podíl na těchto změnách mají rodiny s dětmi a senioři, na něž – jako na převážně sociálně slabší skupiny občanů – mají cenové změny velmi nepříznivý dopad. Přitom tito naši spoluobčané nejsou zpravidla příliš zběhlí v realizaci takových transakcí. A proto se také často stávají, jak jsme toho denně svědky v reportážích sdělovacích prostředků, obětí některých neseriózních jedinců či organizací, těžících z jejich nezkušenosti. Lyská realitní kancelář Mireas s nově otevřenou pobočkou v Nymburce vychází uvedeným skupinám klientů vstříc formou vlastního sociálního programu, zahrnujícího jednak zvláštní pozornost pro jejich specifické potřeby, jednak cenové zvýhodnění poskytovaných služeb. Specializovaní pracovníci kanceláře, zabezpečující sociální program, nejen provedou všechny potřebné rutinní úkony, ale jsou klientům k dispozici i svou radou a pomocí při jednání s partnery realitních operací a s úředními místy. Přitom i přes tuto náročnější péči nejsou služby
strana 7
– zprostředkování koupě bytu či domu nebo jejich části včetně kompletního servisu za provizi sníženou o 20 % – slevu 5 % u všech ostatních služeb. Vyjmenované cenové podmínky sociálního programu platí pro seniory ve věku od 60 let a pro rodiny se dvěma či více dětmi. Podle uvážení se však uplatňují i v jiných sociálních případech hodných zvláštního zřetele. Martin Luňák
TJ LTC Poděbrady, tenisový klub J. Opletala 845, 290 01 Poděbrady
pronajme celoročně restauraci Na tenise. Bližší informace na telefonu 777 610 564 nebo 605 183 881.
Celá akce byla založena na stavbě městečka z legových kostek, dětech ve věku šest až dvanáct let a deskách o rozměru 8 x 3,5 metru. Trvala obvyklé čtyři dny, s tím rozdílem, že účastníci měli k dispozici více kostiček a také speciálních stavebnic. Stavět se začalo ve čtvrtek 22. září, kdy dorazily první děti, které si mohly vybrat, zda vytvoří z kostek „vlastní projekt“, nebo sestaví určenou stavebnici podle návodu. Stavba byla ukončena v neděli otevřením městečka, které proběhlo v rámci slavnostní dětské bohoslužby. Při této příležitosti se současně vylosovaly Lego–odměny pro malé stavitele, kteří se na tvorbě podíleli. Děti dorazily v hojném počtu i s rodiči. Na úplný závěr zájemci mohli ochutnat dort stylizovaný do tvaru legových kostek. Letos se do Lego projektu každý den zapojilo více než třicet dětí, které měly možnost pracovat s 900 tisíci kostiček Lega. Legové městečko bylo v neděli v odpoledních hodinách rozebráno a putovalo do dalšího
města. Více fotografií si můžete prohlédnout na http://cb.cz/podebrady/. Text a foto Petra Geldnerová
Dan Bárta koncertuje poprvé v Poděbradech Říjnový kulturní program nabízí hudební lahůdku – zpěváka Dana Bártu. Ten 19. října vystoupí v Divadle Na Kovárně s akustickým triem Roberta Balzara. Dan Bárta a Robert Balzar Trio zahrají písně ze svého prvního společného akustického CD s názvem THEYORIES. Jedná se o vlastní úpravy skladeb interpretů, které zpěváka v jeho kariéře nejvíce ovlivnily. „Vybral jsem písně, které mnou od doby, co muziku poslouchám, nějak pohnuly, otřásly mým vědomím, jež se vztahují k nějakému mému období. Ty, které jsem si z různých, ale vážných důvodů zamiloval. Třináct z nich prošlo všemi filtry, takže jsme je rozebrali, znovu složili, drobet si s nimi pohráli, přearanžovali je pro hlas, piáno, kontrabas a bicí,“ uvedl Bárta ke skladbám, které zazní v poděbradském divadle. Jedná se o songy výrazných světových interpretů, jako jsou Björk, The
Police, Simply Red, Jamiroquai, AC/DC či Finley Quaye. Objeví se i chorál ze 13. století. „Když mi Dan začal nosit skladby, které jsme měli spolu produkovat, například AC/DC, Led Zepellin, opravdu jsem neměl představu, co s tím budeme s akustickým triem dělat. Na druhou stranu to byla velká výzva. A protože jsem spolu s Danem většinu skladeb přearanžoval, nebo nějakým způsobem upravil, znám dokonale obě verze – jejich a naši. Bylo mi potěšením a doufám, že se posluchači pobaví stejnou měrou jako já,“ dodal ke společné tvorbě Robert Balzar, jehož trio je součástí sólového projektu Dana Bárty Illustratosphere a hraje se zpěvákem už desátým rokem. (red)
SPORT
strana 8
PN
6. října 2011
Kuželky hrají pro radost ze hry aneb zajímavosti, rady a postřehy z poděbradské kuželny Konec léta a chladné počasí zahání většinu sportovců do hal. Jedním z halových sportů, při kterém se dá skvěle odreagovat a pobavit, jsou kuželky. Hráči poděbradského ,,A“ týmu TJ Bohemia se podělili o informace z právě probíhající sezony a přidali pár užitečných rad pro všechny začínající kuželkáře. Kuželkářská sezona je v plném proudu. Poděbradský tým střídá tréninky a zápasy v nejkratší možné době. V tabulce středočeské divize AS je TJ Bohemia Poděbrady po třech úvodních kolech na čtvrtém místě v dvanáctičlenném poli kuželkářských oddílů. V posledním zápase rozdrtili kuželkáři Poděbrad svého soupeře z Brandýsa nad Labem vysoko 7:1. Kdo hraje za tým z lázeňského města? Co je pro hráče největší odměnou? Jak vypadá ideální hod a čeho by se měli vyvarovat začátečníci?
Kuželky: parta a zábava Protože jsou kuželky v Čechách sportem, který není Kuželky jsou pro Poděbraďáky zábavou a odreagováním finančně ohodnocen, hrají vším pobavit. Jejich odměnou je potlesk jej obyčejní lidé i profesionální spora uznání diváků, skvělý kolektiv kamatovci právě pro radost ze hry. Pro kuželrádů a hlavně požitek ze hry. Zvlášť káře je na hře nejpřitažlivější, když se v dnešní době působí tyto hodnoty velice sejde parta lidí, kteří se chtějí přede-
Jak časově a finančně jsou kuželky náročné? Poděbradský tým trénuje dvakrát týdně a jedenkrát týdně měří síly se soupeřem z divize. Páteční zápasy jsou od pěti hodin odpoledne na dvou drahách. Zápas trvá zhruba do devíti hodin večer. Na čtyřech drahách se čas zápasu o polovinu zkrátí. Tréninky jsou individuální podle toho, jak má kdo volno. Platíme si provoz kuželny
Jak vypadají postupné kroky pro
napnout svaly, odhadnout sílu potřebnou
ideální
k vrhu, provést vrh.
Ideální hod
vrhu, podívat se na místo položení koule,
podle
kuželkářského
almanachu?
2) Vzpřímit tělo, ramena nechat pokles-
1) Uchopit kouli, hluboce nabrat dech,
nout, uvolnit svaly a znovu hluboce nabrat
s komíhající paží se předklonit, určit místo
dech.
Text a foto Michal Kozák
Každý hráč kuželek má svůj specifický styl. Přesto jsou základní pravidla, která platí pro všechny. Za ideální hod se v kuželkách považují tři rozběhové kroky. Před hodem se hráč dívá na rozběhové prkno, které je uprostřed. „Pokud pošle kouli rovně, měl by shodit všechny kuželky. Zní to jednoduše, ale zase taková legrace to není. Při hře se vám může potit ruka. Aby vás to neovlivňovalo, vezměte si ručník. Můžete si s ním otírat jak ruce, tak čelo. Přeci jen při sto hodech se člověk zapotí. Skóre svého soka moc nesledujte. Když se vám nedaří a vidíte, že soupeřovi to jde, může vás to psychicky rozhodit. Naopak k lepším výkonům vás může vyhecovat fandění a povzbuzující pokřiky od přihlížejících,“ uvedl pár užitečných rad poděbradský kuželkář Vratislav Tesař.
a dopravu na venkovní zápasy, kam cestujeme vlastními auty. Jak správně házet a na co se připravit při hře? Prozraďte pár užitečných rad… Kuželky si může jít zahrát v podstatě kdokoliv. Stačí vzít pár přátel, zamluvit si kuželnu a hra může začít. Jediné, co bych každému doporučil, je vzít si sebou „sálovky“, tedy kvalitní protiskluzovou obuv. Vyvaruje se tím problémům s poničením dráhy a především se bude soustředit jen na svůj hod. Nebude muset zpomalovat svůj pohyb, abys nepodklouzl, což je zásadní věc.
Obvyklým nemilým následkem hry kuželek je bolest pohybového aparátu, která se dostavuje následující den po zápase. „Kuželky jsou celkem fyzicky náročné. Začátečníky bude druhý den bolet celé tělo. Bohužel s tím nejde nic dělat. Jde o specifický pohyb, při kterém člověk zapojuje svaly, které při běžném pohybu moc nepoužívá. Před hrou je velmi důležité pořádně se rozcvičit. Když bude člověk hrát často, tělo si na zátěž zvykne,“ řekl dále Tesař a také přidal pár zaručených návodů, jak na hru. „Zkuste si pár cvičných hodů a protáhněte se. Při hře budete namáhat stále stejné svalstvo, můžete si tak snadno přivodit nějaké zranění. Po protažení je člověk uvolněnější a lépe se mu hází.“
STRUČNĚ Posádka týmu Rallyesport Poděbrady Václav Dunovský a Petr Machů se stala s vozem Suzuki Ignis S1600 mezinárodními mistry ČR v rallye 2011. Prvenství vybojovali ve skupině A, skupině 2WD (vozy s jednou poháněnou nápravou) i třídě 5.
Poděbrady na vítězné vlně Maximální počet šesti bodů ze dvou
li vysoko 4:1 a v Radimi 2:1. Hráčům Poděbrad patří v tabulce už třetí místo s tříbodovou ztrátou na čelo tabulky I. A třídy, skupiny B.
Poděbradský aerobik slaví úspěchy nejmladších Dívky z oddílu aerobiku TJ Sokol Poděbrady se vydaly na první soutěž typu Master Class. Nikola Skopalíková vybojovala v Chrastavě vítězství v kategorii 11 – 13 let. Na soutěži v Železném Brodě pak zabodovala v kategorii 5 – 7 let čtveřice našich nejmenších ve složení Anetka Sluťáková, Anička Vitoušová, Barča
KAM ZA SPORTEM
Dunovský mistrem ČR
poděbradské Bohemie. V Jílovém vyhrá-
Golfisté Poděbrad si opět zahrají nejvyšší českou soutěž družstev. ku až do konce plně v režii poděbradských hráčů, kteří ani na okamžik nenechali nikoho na pochybách, kdo že vládne jamkám uprostřed poděbradských lesů. Do semifinále sice hráči Poděbrad nevstupovali v roli favorita, ale svými výkony a velkou podporou ze strany klubu opět dokázali, že si příslušnost mezi golfovou elitu jednoznačně zaslouží. Družstvo Poděbrad nastupovalo v tomto složení: (kapitán mužstva) Marek Šulc, Dušan Suchánek, Filip Klazar, Daniel Knebl, Jan Lazar, Tomáš Holoubek, Jakub Martinec, Marek Langr. Na soupisce byli zařazeni také Petr Tobiáš a Patrik Kodeš. (red)
Jak správně vrhnout koulí?
posledních zápasů vybojovali fotbalisté
Golfisté vybojovali extraligu! Po tuhém dvoudenním boji s hráči GC Brno dokázali poděbradští golfisté konečně prolomit smůlu v semifinále 1. ligy a soupeře porazili 6:3. Tímto vítězstvím si zajistili po dlouhých pěti letech účast v příštím ročníku extraligy. Výrazně omlazený tým, který je složen výhradně z odchovanců poděbradského klubu, dokazoval již v základní části prvoligové sezony, že v boji o extraligovou příslušnost nehodlá hrát „druhé housle“. Zejména pak týmový výkon v Cihelnách patřil určitě k tomu nejlepšímu, co reprezentanti GC Poděbrady letos na greenech předvedli. Čtvrtfinálový domácí zápas s GC Ypsilon byl od začát-
vrh
Když tělo bolí
Petru Tomášovi, hráči kuželkářského týmu, položily Poděbradské noviny několik otázek. Jaké jsou u vás v klubu zastoupeny profese? V týmu je brusič skla, pracovníci Českých drah, automechanik, elektrikář a další. Je to hodně různorodé a kolikrát, když člověk něco potřebuje, sežene pomoc právě na tréninku našeho družstva. V týmu je deset hráčů, přičemž k jednomu zápasu jich nastupuje vždy šest.
sympaticky. Všichni členové poděbradského družstva jsou lidé, kteří mají svá zaměstnání. Poděbradský tým trénuje dvakrát týdně a jedenkrát týdně změří síly se soupeřem z divize.
Jirečková a Erika Fenclová. V kategorii 8 – 10 let obsadila pěkné čtvrté místo Dominika Herzánová a v kategorii 11 – 13 let skončila Nikola Skopalíková třetí. Alžběta Kárová a Kateřina Martínková se umístily ve finálové patnáctce. Obě soutěže pořádal Český svaz aerobiku a tance. Monika Sobotková
FOTBAL
Sobota 8. října Bohemia Poděbrady – Benešov „B“ (16:00) Libice nad Cidlinou – Kostelní Lhota (16:00) Sobota 15. října Pátek – Hrubý Jeseník (15:30) Křečkov – Rožďalovice „B“ (15:30) Slovan Poděbrady „B“ – Sokoleč „B“ (10:00) Neděle 16. října Slovan Poděbrady – Libice nad Cidlinou (15:30) Bohemia Poděbrady „B“ – Loučeň (15:30)
KUŽELKY
Pátek 7. října Poděbrady „B“ – TJ Mladá Boleslav „B“ (17:00, kuželna v Labské ulici) Pátek 14. října Poděbrady „A“ – Konstruktiva Praha „C“ (17:00)
LEDNÍ HOKEJ
Sobota 8. října HC Poděbrady – BK Mladá Boleslav „B“ (19:00, ZS Nymburk) Neděle 16. října HC Poděbrady – HK Kralupy (20:00, ZS Nymburk)
ŠACHY
Neděle 9. října ŠACHOVÝ TURNAJ SENIORŮ (8:00) Centrum volného času Pentagon Poděbrady Účast na turnaji prosím potvrďte na tel. čísle 325 626 352 nebo 775 576 057 (Pavla Hovorková). Přihlásit se je možné i osobně nebo písemně na adrese: Centrum sociálních a zdravotních služeb Poděbrady, Lipanská 721, 290 01, Poděbrady.
TURISTIKA
Golfisté Poděbrad slaví postup do extraligy.
Naši úspěšní nejmenší: (zleva) Anetka, Anička, Barča a Erika.
Sobota 8. října Vycházka k Vavřineckému potoku - sjezd vodáků Sobota 15. října Výlet do románského kostela sv. Jakuba v Církvici Podrobnosti ve vývěskách u Sokolovny a na 1. nástupišti ČD
Poděbradské noviny Vydavatel KIC Poděbrady s. r. o., IČO 26421666, redakce: Aleš Kubelka (vedoucí redakce), Monika Langrová, grafická úprava: Jitka Niebauerová, korektury: Jana Balcarová, stálí spolupracovníci: Milan Čejka, Michal Kozák, Karel Liška, Lucie Procházková. Inzerce:
[email protected]. Adresa redakce: Poděbradské noviny, Jiřího náměstí 1/1, 290 01 Poděbrady, telefon: 325 612 505, www.ipodebrady.cz, e-mail:
[email protected]. Tisk: Tiskárna Petr Pošík. Registrační číslo: MK ČR E 10868* Příští číslo vyjde ve čtvrtek 20. října 2011.
