Masturbační aktivita obyvatel České republiky: Výsledky národního výzkumu Masturbational Activity of Czechs: Results of a National Survey Petr Weiss, Jaroslav Zvěřina Sexuologický ústav 1. LF UK, Praha SOUHRN V předložené práci jsou analyzována data z reprezentativního národního výzkumu 862 mužů a 857 žen z hlediska výskytu a frekvence masturbačních aktivit. U mužů našeho souboru byl výskyt jedinců s masturbační zkušeností vyšší než u žen (83 % vs. 50 %, p < 0,00001). U mužů byl i věk při zahajování masturbačních aktivit v průměru nižší než u žen (13,97 vs. 16, 89 let, p < 0,0001). V době vyšetření masturbujících mužů je vyšší i frekvence masturbačních aktivit než u masturbujících žen (v průměru 6,2 vs. 4,1 krát měsíčně, p < 0,0001). Byl zjištěn statisticky významný pokles masturbační aktivity (počtu masturbujících jedinců i frekvence masturbace) v souvislosti s věkem, a to hlavně u mužských respondentů. Klíčová slova: masturbace, národní průzkum, prevalence SUMMARY Data from a nationally representative sample of 862 men and 857 women are analyzed concerning masturbational activity, it’s occurrence and frequency. More men than women admit masturbational experiences (83 % vs. 50 %, p < 0,00001). The age at the time of first masturbation was lower in men comparing with that in women (13,97 vs. 16,89 years, p < 0,0001). In masturbationally active men is also higher a frequency of masturbation comparing with women (6,2 vs.4,1 times per month in average, p < 0,0001). The statistically significant decrease of masturbational activity (number of masturbating individuals, frequency of masturbation) related to age was found, especially in men. Key words: masturbation, national survey, prevalence Součástí výzkumů sexuálního chování obyvatelstva jsou většinou i otázky týkající se výskytu a frekvence masturbace. Reprezentativní výzkumy provedené v různých zemích Evropy a Ameriky (např. Michael et al., 1994; Johnson et al., 1994; Spira et al., 1994) přitom naznačují, že v těchto sférách nejsou mezi příslušníky různých národů podstatné rozdíly. V naší zemi však podobný výzkum provedný na reprezentativním vzorku obyvatelstva dosud chyběl. V předkládané práci proto podáváme srovnatelné výsledky mapující masturbační aktivity obyvatel České republiky. Soubor a metoda Zkoumaný soubor (N=1,719) byl tvořen 862 muži a ;857 ženami staršími 15 let a byl reprezentativní pro českou populaci podle údajů z posledního sčítání lidu z roku 1991 z hlediska věkového rozložení, regionu a velikosti místa bydliště, nejvyššího dosaženého vzdělání a ekonomické aktivity. Základní charakteristiky zkoumaného souboru byly uvedeny v předchozích publikovaných studiích (Weiss a
Zvěřina, 1996). Výzkum provedla v roce 1994 specializovaná demoskopická agentura DEMA pomocí vyškolených tazatelů. Ke sběru dat byl vytvořen anonymní dotazník (zvlášť pro ženy a zvlášť pro muže), obsahující celkem 35 okruhů otázek týkajících se sexuálních zkušeností, znalostí a postojů. Respondenti byli tazateli nejprve instruováni a případné nejasnosti v otázkách jim byly vysvětleny. Dotazník vyplňovali samostatně, v soukromí. V zájmu zachování anonymity pak vyplněné dotazníky zasílali poštou v přiložené nadepsané a ofrankované obálce na adresu agentury. Návratnost dotazníků byla 80 %. Dotazníky obsahovaly i otázky týkající se zkušeností respondentů s masturbací - zda se respondent/ka někdy sami dráždili na přirození (onanovali), v jakém věku poprvé, zda i v současné době a s jakou častostí. Údaje z uvedeného okruhu otázek jsou pak předmětem našeho sdělení. Výsledky byly statisticky srovnány počítačovým programem SPSS, přičemž rozdíly v odpovědích mužů a žen byly statisticky vyhodnoceny chí-kvadrát testem v případě kvalitativních a t-testem v případě kvantitativních ukazatelů. Výsledky Jak už bylo uvedeno jinde (Weiss a Zvěřina, 1997b), celkem 83,1 % mužů a 50,2 % žen našeho souboru odpovědělo, že alespoň někdy v životě masturbovalo (sami se dráždili na přirození). Rozdíl mezi pohlavími je vysoce statisticky významný ve prospěch mužů (chí-kvadrát: 20,99, p < 0,00001). Muži uvedli, že poprvé masturbovali v ;průměrném věku 13,97 let (SD=2,73), ženy v průměru ve věku 16,89 (SD=7,15). Z uvedeného výsledku plyne, že muži začínají s autoerotickými aktivitami statisticky významně dříve než ženy (t=9,59, p < 0,0001). Při rozdělění souboru podle věku, v němž respondenti masturbovali poprvé (tab. 1), zjišťujeme, že u mužů i žen dochází k první masturbaci nejčastěji ve věku 13-15 let, přičemž ale téměř čtvrtina masturbujících žen získává (na rozdíl od mužů, u nichž je tento případ naprosto výjimečný) zkušenost s masturbací poprvé až po 18. roce věku. Tabulka 1: Věk první masturbace u masturbačně aktivních mužů (N=716) a žen (N=430) - v procentech
Celkem 50,9 % mužů a 46,8 % žen dále uvedlo, že někdy onanují i v současné době (rozdíl není statisticky významný), a to v průměru 6,19x měsíčně u mužů (SD = 6,56) a 4,08x měsíčně v případě žen (SD = 4,28). Muži tedy masturbují se statisticky významně vyšší frekvencí než ženy (t = 4,03, p < 0,0001). Při rozdělení souboru podle jednotlivých věkových kategorií zjišťujeme, že nejnižší počet jedinců uvádějících masturbační zkušenost v anamnéze je v nejmladších a v nejstarších skupinách mužů a žen (tab. 2). Rozdíly v masturbační zkušenosti podle věku jsou přitom statisticky významné jak u mužů (chí-kvadrát 20,39, p < 0,001), tak i u žen (chí kvadrát 47,35, p < 0,00001) Tabulka 2: Počty jedinců s masturbační zkušeností v anamnéze podle jednotlivých věkových kategorií
(muži N = 716, ženy N = 430) -- v procentech
Podle věku se liší i procentuální zastoupení těch jedinců s masturbačními zkušenostmi, kteří masturbují i v současné době (v době vyšetření) (tab. 3). Výsledky zde jednoznačně naznačují, že zastoupení jedinců masturbačně aktivních klesá plynule s věkem u mužů (chí-kvadrát 59,98, p < 0,00001) i u žen (chí-kvadrát 47,35, p < 0,00001). Tabulka 3: Počty jedinců masturbujících v současné době podle jednotlivých věkových kategorií (muži N = 716, ženy N = 430) - v procentech
Jak o tom svědčí výsledky uvedené v tabulce 4, s věkem klesá i frekvence masturbace, a to především v případě mužských respondentů. U nich jsou statisticky významné rozdíly v častosti onanie mezi skupinami 15 až 17letých ve srovnání se skupinou 45-59letých (t = 3,35, p < 0,001) a mužů starších 60 let (t = 2,13, p < 0,036), mezi 18-29letými ve srovnání se skupinou 45-59letých (t = 3,87, p < 0,0001) a skupinou starších 60 let (t = 2,40, p < 0,018) a nakonec ve srovnání skupiny 30 až 44 letých se skupinou mužů ve věku 45 až 59 let (t = 2,77, p < 0,006). U žen jsou významné pouze rozdíly ve frekvenci masturbace žen mezi skupinami 18-29letých a 45-59letých (t = 2,63, p < 0,01) a skupinami 30 až 44letých a 45 až 59letých (t = 2,05, p < 0,04). Výsledky v tomto srovnání tedy prokazují, že pokles masturbační aktivity (ve smyslu frekvence masturbace) souvisí s věkem více u mužů než u žen. Tabulka 4: Frekvence masturbace (měsíční) u masturbačně aktivních jedinců podle jednotlivých věkových kategorií (muži N=716, ženy N=430)
Diskuze Podle Gagnona (1985) přetrvávaly nevědecké a restriktivní postoje k masturbaci až do poloviny 20. století, v podstatě až do výzkumu Kinseyho a jeho spolupracovníků (1948, 1953), kteří začali masturbaci
považovat za součást normálního sexuálního scénáře savců. Až Hyde (1979), Rosen a Rosen (1981) a Bancroft (1983) však uvedli její úplnou neškodnost a prospěšnost v určitých životních obdobích či v sexuální terapii. Z terapeutického hlediska má masturbace význam pravděpodobně především u anorgastických žen například podle Masterse a Johnsonové (1966) je masturbace u žen nejspolehlivější cestou k dosažení orgasmu. Dle Kinseyho et al. (1953) ženy, které mají zkušenost s masturbací, mají větší pravděpodobnost, že dosáhnou orgasmu i při pohlavním styku. I když další studie (např. Fischer, 1973; Clifford, 1978) tento předpoklad nepotrvrdily, rozhodně nebyly prokázány ani její eventuální negativní účinky. Leitenberg et al. (1993) shrnují, že neexistuje souvislost mezi masturbací a pozdější sexuální aktivitou, uspokojením, vzrušením či problémy ve vztahu. Naše výsledky, týkající se masturbačních aktivit českých mužů a žen, podle nichž má zkušenost s masturbací 83 % respondentů a 50 % respondentek, se blíží údajům, zjištěným ve francouzském reprezentativním výzkumu Spiry et al. (1994). Tito autoři uvádějí zkušenost s masturbací u 84 % Francouzů a 42 % Francouzek (přičemž ale při nepřímé otázce ji přiznává až 51 % z nich). Také jiné výzkumy zjišťují vesměs široký výskyt masturbačních aktivit v ;populaci. Podle Michaela et al. (1994) v USA 60 % mužů a 40 % žen masturbovalo někdy v posledním roce, z toho 25 % mužů a 10 % žen alespoň jednou týdně. Podle Januse a Janusové (1993) nejméně jednou měsíčně masturbuje 55 % mužů a 38 % žen, přičemž nikdy nemasturbovalo pouze 19 % mužů a 28 % žen. Podle Hunta (1974) pak má zkušenost s masturbací do konce dospívání až 86 % mužů a 60 % žen. Naše výsledky potvrzují i předpoklad Leitenberga et al. (1993), že ženy masturbují méně často než muži. Zjistili jsme, že muži masturbují nejen častěji, ale i s vyšší frekvencí a že s autoerotickými aktivitami začínají dříve než ženy. Podle zmíněných autorů zatím ženy, a to přes všechnu sexuální osvětu posledních let, nejsou ochotny plně přebírat odpovědnost za svou sexualitu, masturbují téměř 2x méně než muži, a v adolescenci dokonce s 3x nižší frekvencí (v našich výsledcích byly tyto rozdíly podle pohlaví poněkud menší). Autoři přitom tvrdí, že existuje pouze málo důkazů o tom, že by tyto rozdíly v masturbační aktivitě byly podmíněné biologicky; u žen spíše více přetrvává sociální norma spojení sexu s citovým vztahem a domněnka nepatřičnosti sexu pouze pro fyzické uspokojení. Tento rozdíl nepřímo potvrzuje i naše zjištění, že muži mají k masturbaci tolerantnější postoje - v našem výzkumu ji považovalo za škodlivou 5 % mužů a 10 % žen, za přirozenou součást lidské sexuality 66 % mužů a 58 % žen (Weiss a Zvěřina, 1997a). S biologicky podmíněným poklesem sexuální apetence a aktivity však ale pravděpodobně souvisí pokles v souvislosti s věkem i v masturbační aktivitě (frekvenci) u našeho souboru. Získané výsledky potvrzují např. americký výzkum Michaela et al. (1994), podle kterého je nejvyšší frekvence masturbace u mužů i žen ve věku 25-39 let, nejnižší pak u jedinců nejmladších a nejstarších věkových kategorií. Závěr Na základě získaných výsledků lze v oblasti masturbačního chování českých mužů a žen konstatovat, že: 1. 83 % mužů a 50 % žen souboru uvedlo, že někdy v ;životě masturbovalo. 2. U masturbačně aktivních mužů je věk první masturbace v průměru 13,97 let a u žen 16,89 let. Nejčastěji začínají muži i ženy masturbovat ve věku 13-15 let. 3. V době vyšetření uvedlo, že masturbuje, celkem 51 % mužů a 47 % žen. Průměrná frekvence masturbace je u mužů 6,2x a u žen 4,1x měsíčně. 4. Masturbační aktivita (procento masturbujících i frekvence masturbace) klesá s věkem, a to hlavně u mužů. PhDr. Petr Weiss Sexuologický ústav UK Karlovo nám. 32 120 00 Praha 2
Literatura Bancroft J. Human sexuality and its problems. London: Churchil and Livingstone, 1983.
Clifford R. Development of masturbation in college women. Arch Sex Behav 1978;7:559-573. Fischer S. The female orgasm. London: Allen Lane, 1973. Gagnon JH. Attitudes and responses of parents to pre-adolescent masturbation. Arch Sex Behav 1985;14:451-466. Hyde JS. Understanding human sexuality. New York: McGraw Hill, 1979. Hunt M. Sexual behavior in the 70s. Chicago: Playboy Press, 1974. Janus SS, Janus CL. The Janus report on sexual behavior. New York: Willey and sons, 1993. Johnson AM, Wadsworth J, Wellings K, Field J, Bradshaw S. Sexual attitudes and lifestyles. Oxford: Blackwell, 1994. Kinsey AC, Pomeroy WB, Martin CE. Sexual behavior of the human male. Philadelphia: W.B.Saunders, 1948. Kinsey AC, Pomeroy WB, Martin CE. Sexual behavior of the human female. Philadelphia: W.B.Saunders, 1953. Leitenberg H, Detzer MJ, Srebnik D. Gender differences in mastur-bation and the relation of masturbation experience in preadolescence and/or early adolescence to sexual behavior and sexual adjustment in young adulthood. Arch Sex Behav 1993;22:87-93 Masters WH, Johnson VE. Human sexual response. Boston: Little Brown, 1966. Michael RT, Gagnon JH, Laumann EO, Kolata G. Sex in America. Boston: Little Brown, 1994. Rosen R, Rosen L. Human sexuality. New York: Random House, 1981. Spira A, et ACSF Group. Sexual behaviour and AIDS. Avebury: Ashgate, 1994. Weiss P, Zvěřina J. Zkušenosti obyvatel České republiky se sexuálně agresivním chováním. ČS Psychol 1996,40:338-342. Weiss P, Zvěřina J. Sexuální postoje obyvatel České republiky: Výsledky národního výzkumu. ČS Psychol 1997a;41:298-215. Weiss P, Zvěřina J. Sexuální aktivita obyvatel ČR: Výsledky národního výzkumu. ČS Psychiat 1997b;93:440-446.
