KUPNÍ SÍLA OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

KUPNÍ SÍLA OBYVATEL ČESKÉ REPUBLIKY The Czech Republic inhabitants purchasing power Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Dagmar LINNERTOVÁ, Ph.D.

Bc. Filip DVOŘÁK

Brno, 2015

J m én o a p ří j m en í au t o ra:

Bc. Filip Dvořák

Náz ev d i p l o m o v é p ráce:

Kupní síla obyvatel České republiky

Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:

The Czech Republic inhabitants purchasing power

Kat ed ra:

financí

Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:

Ing. Dagmar Linnertová, Ph.D.

R o k o b h aj o b y:

2015

Anotace Cílem diplomové práce, která nese název „Kupní síla obyvatel České republiky“, je popsat kupní sílu těchto obyvatel jak v teoretických, tak i v praktických souvislostech, a to od roku 1993, ve kterém došlo ke vzniku České republiky, až do roku 2013. To znamená zachytit vývoj kupní síly v tomto intervalu. S tím souvisí definování některých pojmů, ale také rozdělení obyvatel do několika segmentů nejen ze spotřebního hlediska. Hlavní myšlenkou je seznámit se s touto problematikou jako s celkem, uvědomit si různé faktory kupní síly, bohatost statistických dat.

Annotation The purpose of this master’s thesis named „The Czech Republic inhabitants purchasing power“ is to define the purchasing power of these people in facts it is related to in theory and in practise from 1993, when the Czech Republic was established, until 2013. It means to focus on the development in this period. Defining some terms and dividing people into several segments not just from the consumers’ point of view have also something to do with this topic. The main idea is to get to know this issue, also to realize the factors of the purchasing power and the capacity of statistical data.

Klíčová slova Kupní síla, obyvatelé, Česká republika, vývoj, růst, pokles

Keywords Purchasing power, inhabitants, Czech Republic, development, growth, decrease

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Kupní síla obyvatel České republiky vypracoval samostatně pod vedením Ing. Dagmary Linnertové, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.

V Brně dne 23. dubna 2015

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Dagmaře Linnertové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce, dále všem kontaktním centrům Českého statistického úřadu, Ministerstva práce a sociálních věcí a Rady seniorů České republiky za vstřícné poskytování odpovědí na mé četné dotazy.

OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................................................11 1.1 1.2

CÍL PRÁCE ................................................................................................................................12 METODOLOGIE .........................................................................................................................12

TEORETICKÁ ČÁST .........................................................................................................................13 2.1 ÚVOD DO TEORETICKÉ ČÁSTI ..................................................................................................13 2.2 SOUVISLOST KUPNÍ SÍLY A FINANCÍ.........................................................................................14 2.3 DEFINICE POJMU KUPNÍ SÍLA ...................................................................................................15 2.4 TEORETICKÉ SOUVISLOSTI KUPNÍ SÍLY ....................................................................................16 2.4.1 Kvantitativní teorie peněz.................................................................................................16 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................................19 3.1 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT .......................................................................................................19 3.2 INFLACE ...................................................................................................................................23 3.2.1 Spotřební koš ....................................................................................................................23 3.2.2 Míra inflace ......................................................................................................................24 3.2.3 Cílování inflace ................................................................................................................29 3.3 ZAMĚSTNANOST ......................................................................................................................30 3.3.1 Obsahová oblast mezd ......................................................................................................30 3.3.2 Plat či mzda? ....................................................................................................................34 3.3.3 Vývoj průměrné mzdy .......................................................................................................34 3.3.4 Vývoj mediánové mzdy .....................................................................................................40 3.3.4.1 Vývoj mediánové mzdy podle pohlaví .........................................................................43 3.4 STAROBNÍ DŮCHODY ...............................................................................................................45 3.4.1 Obsahová oblast starobních důchodů ..............................................................................47 3.4.2 Vývoj průměrného důchodu..............................................................................................50 3.4.3 Vývoj průměrného důchodu podle pohlaví .......................................................................54 3.4.4 Zvyšování důchodů ...........................................................................................................55 3.4.5 Úloha Rady seniorů ..........................................................................................................58 3.5 NEZAMĚSTNANOST ..................................................................................................................60 3.5.1 Obsahová oblast příjmů nezaměstnaných ........................................................................62 3.5.2 Vývoj průměrné dávky v nezaměstnanosti ........................................................................65 3.6 CHUDOBA ................................................................................................................................67 3.6.1 Definování chudoby..........................................................................................................68 3.6.2 Problém v prostředku kupní síly.......................................................................................70 3.6.3 Dávky v hmotné nouzi.......................................................................................................70 3.6.4 Vývoj průměrných opakujících se dávek v hmotné nouzi .................................................72 SHRNUTÍ .............................................................................................................................................75 ZÁVĚR..................................................................................................................................................83 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ....................................................................................................85 SEZNAM GRAFŮ ...............................................................................................................................92 SEZNAM OBRÁZKŮ .........................................................................................................................92 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 92 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 92

ÚVOD Počátečním stimulem pro výběr tématu kupní síly jakožto náplně této diplomové práce bylo uvědomění si neznalosti vývoje většiny pro tuto práci relevantních veličin. Jedná se o veličiny, které ovlivňují život obyvatel, a to především z ekonomického pohledu. Chápání souboru těchto veličin znamená oplývat odpověďmi na mnoho otázek, avšak jako klíčová se jeví především znalost jejich vývoje. Znalost jejich dynamiky umožňuje chápat svět okolo, vědět, jak nejen ekonomické faktory ovlivňují životní úroveň, ale také vývoj země jako celku. Vzájemnost státu a jeho obyvatel je zde nesporná, stejně jako nedostatečnost statického pohledu na věc. Výběr všech konkrétních dílčích oblastí výzkumu však není zpočátku zcela jasný. Tato problematika totiž není jednoznačně definovaná, tudíž je zde prostor pro variabilní pojetí, v rámci nichž může dojít k použití rozličných informací. To je dáno i tím, že rozsah výzkumu v této sféře může být značně široký jednak z prostorového, ale také z časového pohledu. Pro optimální práci se statistickými údaji a relevanci zkoumaného vzorku byl vybrán vývoj kupní síly pro obyvatele České republiky od roku 1993 do roku 2013. Ani tento výběr však striktně nevymezuje dílčí okruhy zájmu. Posláním této diplomové práce je tedy zasadit pojem kupní síla do reálných dat. Prostor bude věnován faktorům, které mají na kupní sílu vliv, vysvětlení úlohy těchto faktorů, jejich nominálnímu i reálnému vývoji a jejich dopadu na jednotlivé segmenty obyvatel. Jedná se o široké a náročné téma, což je pochopitelné vzhledem ke složitosti reality, která jen stěží může být dokonale zachycena jakkoliv sofistikovaným modelem. Proto bude zapotřebí vzít vždy v potaz určité zjednodušení. Kupní síla, a to bez ohledu na již zmíněné omezení v prostoru a v čase, je jako objekt zkoumání typická naprostou přirozeností a vztahem ke všem lidem. Pouze osoby, které se jakkoliv vymykají běžnému způsobu života, se tomuto faktoru mohou vyhnout. Jedná se o osoby, kterých se netýká jakákoliv hodnota určená trhem. Závěry z tohoto výzkumu tedy mohou najít uplatnění pro široké spektrum obyvatel.

11

1.1 Cíl práce Globálním cílem této práce je determinovat soubor veličin, které jsou významné pro oblast kupní síly, zachytit jejich vývoj a analyzovat jej tak, aby byl tento výzkum pro danou problematiku dostatečně prohlouben a mohl nabídnout odpovědi na stěžejní otázky týkající se kupní síly obyvatel České republiky od roku 1993 až do roku 2013. Jedná se tedy o spojení dat v kompaktní přehled, který dosud nebyl zachycen a který je tedy jedinečný při zkoumání této problematiky. Vzhledem k omezenosti rozsahu možného informačního výstupu samozřejmě nemůže být brán ohled na veškeré veličiny, jež mají vztah ke kupní síle. Jako kritérium pro rozhodnutí o významu zkoumané dílčí oblasti je brána velikost segmentu obyvatel, jichž se konkrétní oblast týká, což vede ke kompromisu mezi příliš stručným a příliš rozsáhlým výběrem dílčích témat. Šíře takového výběru zároveň určuje možnost hloubky zkoumání jeho jednotlivých prvků, což znamená nalezení vhodného poměru hloubky a šíře informací napříč celým spektrem zdrojů. Jednotlivé parciální cíle jsou pak tvořeny výzkumem jednotlivých veličin a segmentů obyvatel, a to především s ohledem na relevantní legislativu, metodické příručky a statistická data.

1.2 Metodologie Mezi hlavní metody, které jsou v této práci použity, se řadí syntéza a analýza. První jmenovaná vytváří rámec vybraných dat, kdy rozsah její aplikace je tedy limitován přínosem pro různé segmenty obyvatel a rozsahem práce, a je klíčová pro tvorbu souboru, jenž je složený z několika sledovaných veličin. Naproti tomu analýza, jež je rozhodující pro definování dílčích oblastí, určuje hloubku studia dat konkrétních veličin a směřuje k pochopení jejich významu. Kombinace syntézy a analýzy byla vybrána tak, aby mohlo dojít k zahrnutí více dílčích oblastí, avšak za přijatelné míry jejich rozboru, což má vést k vytvoření užitečného poměru praktické a teoretické části. Po zpracování těchto informací v přehledný celek nastupují na řadu zbylé dvě metody, jimiž jsou dedukce a diskuze, v rámci nichž dochází k práci s již nabytými znalostmi. Zatímco dedukce vychází z osvojení si informací získaných při výzkumu a vede k tvorbě závěrů na globálním či dílčím poli, diskuze otevírá prostor pro podněty vedoucí k nalezení dalších odpovědí z již získaných údajů, ale také pro směřování možného dalšího výzkumu.

12

TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Úvod do teoretické části Jak již bylo v úvodu zmíněno, kupní síla je jako faktor ekonomického života moderního obyvatelstva klíčovým rysem reality. Málokterý občan České republiky se totiž při nakupování nepozastaví nad změnou cen jím kupovaných výrobků. Většinou se zřejmě jedná o úvahy, o kolik je daný člověk vlastně chudší, pokud nákupy stojí více a na výplatní pásce se adekvátní růst nekoná. Takové zjištění změny kupní síly je naprosto běžným aspektem života snad všech obyvatel v této zemi. V průběhu měsíců a let mají navíc mnozí lidé tendenci srovnávat jejich současné ekonomické podmínky s minulými. Chtějí zpravidla zjistit, zda se mají lépe, či hůře. Jde o jakési subjektivní posuzování jejich ekonomických možností, jež jsou vázané na změny cen jejich spotřebního koše v průběhu času. Zpravidla odvozují určitý vývoj cen jednotlivých výrobků. Měnící se podmínky, zejména pak četnost různých změn v současném světě tyto sondy do hlubin ekonomických podmínek ztěžují. Úvahy o kupní síle pracují s různě dlouhými časovými intervaly. Lidé narození po roce 1989 neměli možnost zažít zcela odlišné fungování ekonomiky, které je typické pro totalitní režim. Lidem, kteří z té doby však vzpomínky mají, se nabízí možnost srovnávat aktuální podmínky s tehdejšími. Jedná se především o poměřování cen, kterými v tehdejších dobách hýbaly zcela jiné stimuly, než jak je tomu dnes, přičemž se dá říct, že v moderních podmínkách je zjevná inflace vyšší. Nejedná se však zdaleka pouze o změny cenové hladiny. Srovnávání tehdejších cen s dnešními je takřka nesmyslné bez hlubšího bádání, pokud se neuváží změny dalších úzce i volně týkajících se veličin. Primárním faktorem, který je nutno vzít v úvahu při srovnávání těchto cen, je kupříkladu změna výše průměrné mzdy. Je jisté, že se průměrná mzda stejně jako ony ceny za tak dlouhou dobu o hodně zvýšila, poměr cen a průměrné mzdy by tak snesl přece jen přísnější měřítka. Od přechodu ze způsobu řízení ekonomiky direktivně k podmínkám tržního fungování hospodářství v Československu, respektive v České republice, uplynulo více než 25 let. Tento zlom znamenal vítr do plachet růstu do té doby potlačovaným změnám ekonomických veličin. Intenzita tohoto vývoje na samém počátku 90. let samozřejmě dosahovala jiných, větších rozměrů, než jak je tomu v posledních letech. Proces fungování ekonomiky se začal rychle 13

měnit, přičemž tyto změny přetrvávají dodnes. Onen přechod znamenal narušení mnohých zásadních rysů fungování ekonomického života celého národa. Došlo k prolomení fixních cen, roztočení cenové i mzdové spirály, nárůstu obchodů se zahraničím, zvýšení nezaměstnanosti apod. Ekonomika začala pociťovat zcela nové stimuly, u jejích obyvatel tomu nebylo jinak. Ač k již zmíněnému přechodu došlu v posledním roce osmdesátých let, za následující 3 roky a necelých 7 týdnů poté došlo k rozdělení České a Slovenské federativní republiky, což je zásadním milníkem pro objekt zkoumání v rámci této práce. Výzkum se opírá o veřejná data institucí, u nichž existuje předpoklad objektivity. Samotná čísla však nemusí mít neomezenou vypovídací hodnotu. Problém například nastává, pokud by bylo třeba vzít v úvahu rozdílnost kvality konkrétního produktu ve dvou časových momentech, poněvadž se jedná o kvalitativní proměnnou, a tedy obtížně kvantifikovatelnou. Subjektivní měřítka však na rozdíl od objektivních záleží nejen na názoru konkrétních lidí, kterých by se dotazování týkalo, ale také na jejich rozlišovacích schopnostech či kvalitě paměti. Další listy této práce tak tedy budou obsahovat teoretické náhledy na tuto problematiku a datové informace z reálného světa, které dávají teoretickému základu aplikační hodnotu. Z daného mixu teorie a praxe se tedy bude odvozovat, nakolik byla kupní síla obyvatel České republiky (se zohledněním již zmíněných segmentů) za dobu od jejího vzniku skutečně na různých úrovních pozměněna, zda došlo k jejímu zvýšení, nebo naopak ke snížení, a to za určité míry zjednodušení.

2.2 Souvislost kupní síly a financí Finance pokrývají nesmírně široké spektrum dílčích témat, na které lze nahlížet z pohledu mnoha stran a na základě mnoha kritérií. Pro tuto aplikaci je však dostačující i pouze stručný náhled na definiční vymezení. Z teoretického hlediska lze finance chápat jako peněžní vztahy, které spočívají v tvorbě, rozdělování a užití peněžních fondů jednotlivých ekonomických subjektů. Za tímto se tedy z této definice skrývá jakákoliv tvorba, rozdělení a užití peněžního fondu, což dává tomuto pojmu široké uplatnění. Alternativní formulací je označení financí jako „učení, jak jednotlivci, 14

instituce, vlády a podniky získávají, utrácí a spravují své peníze a ostatní finanční aktiva“.1 Z těchto vymezení je evidentní, nakolik jsou termín finance a peníze propojené. Zatímco z teorie tedy vyplývá, že pojmy finance a peníze nejsou ve své podstatě synonyma, protože finance zahrnují též určité vztahy, v praxi se tyto pojmy běžně zaměňují. To je dáno jednak skutečností, že jsou peníze vyjádřením ekonomických procesů, ale také přejímáním tohoto výrazu z anglického jazyka, ve kterém slovo „finance“ znamená mimo jiné právě peníze, ale i financovat i finance.1 Aproximativně lze tedy termín finance a peníze zaměňovat. Peníze mají své funkce, lze na ně totiž nahlížet jako na zúčtovací jednotku, uchovavatele hodnoty či prostředek směny.2 Výklad těchto funkcí je naprosto intuitivní, nicméně pro tuto práci je důležitá především druhá jmenovaná, tedy uchovávání hodnoty. Ta totiž v podstatě znamená přenesení kupní síly těchto platebních prostředků z jednoho časového úseku do druhého. A právě kupní síla je pro toto zkoumání klíčovým pojmem. Primárně se sice přiřazuje právě peněžním prostředkům, což by vedlo ke zkoumání kupní síly měny, téma této práce se však váže spíše k lidem, kteří tyto prostředky drží. Tedy schopnost směny těchto peněz za statky a služby v různých časových momentech pro jejich držitele. Ačkoliv by se výzkum zabývající se spíše kupní sílou měny vyvíjel trochu odlišným směrem daným jiným pohledem na věc, propojení mezi měnou a obyvatelstvem se zdá být neoddiskutovatelné.

2.3 Definice pojmu kupní síla Jak již bylo prokázáno, kupní síla je pojem, který se problematiky financí blízko dotýká. Celkově vzato jsou finance velmi široký ekonomický termín, který se týká peněžních prostředků a nakládání s nimi. Nakládání s peněžními prostředky v sobě implicitně zahrnuje jejich kupní sílu. Sílu nakupovat. Sílu měnit tyto platební prostředky za statky a služby, což však souvisí také s funkcí peněz jakožto prostředkem směny. Týká se mnoha makroekonomických i mikroekonomických veličin, je zde tedy silné propojení s realitou všech spotřebitelů, držitelů těchto prostředků.

1

ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 13. ISBN 978-80-2473669-3. 2 ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 41 – 42. ISBN 978-80247-3669-3. 15

Na rozdíl od financí se termín kupní síla širokým výběrem definic pochlubit nemůže. Podle manažerského slovníku je kupní síla coby ekonomický termín spojená s penězi a znamená množství zboží a služeb, které lze koupit určitým množstvím peněz, a tudíž při dané cenové hladině. Pokud tato cenová hladina roste, což značí inflaci, pak kupní síla klesá, jelikož za stejné množství peněz lze pořídit méně zboží a služeb, a naopak při deflaci.3 Toto definování naprosto vystihuje celou podstatu věci, tudíž ani není potřeba dalších definičních vymezení.

2.4 Teoretické souvislosti kupní síly Než se výzkum definitivně ubere do praktické části plné statistických dat jednotlivých faktorů kupní síly a jejich souvislostí, je vhodné také nastínit, odkud zaměření na kupní sílu pochází. Jedná se o teoretický model, v němž je kupní síla použita. S ohledem na význam této teoretické aplikace byla vybrána pouze jedna ekonomická teorie z mnoha. 2.4.1

Kvantitativní teorie peněz

Jedna z naprosto základních a historických ekonomických teorií v sobě zahrnuje pojetí kupní síly. Nazývá se kvantitativní teorie peněz a popisuje mimo jiné vývoj kupní síly v čase při změnách určitých proměnných. Mankiw ji popisuje v 28. kapitole knihy Zásady ekonomie.4 Celá kapitola se věnuje inflaci, jejíž souvislost s kupní sílou potvrzuje výše uvedená definice. Historie této teorie sahá až do 16. století, pro tuto práci je však podstatnější matematická úprava, kterou na počátku 20. století provedl Irwing Fisher.5 V rámci teorie tedy byla vytvořena kvantitativní rovnice, jež je známá též jako rovnice směny.6 Na jedné straně rovnice se nachází součin rychlosti oběhu peněz a celkového množství peněz v oběhu, na straně druhé je součin taktéž dvou veličin, a to cenové hladiny a množství směňované produkce.6

3

Kupní síla peněz. Manažerský slovník [online]. 2014 [cit. 2014-09-21]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/kupni-sila-penez/ 4 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, s. 593. ISBN 80-716-9891-1. 5 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, s. 97. ISBN 80-7179-764-2. 6 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, s. 596. ISBN 80-716-9891-1. 16

Rovnice má tedy tvar M × V = P × Y, kde

M

je množství peněz v oběhu,

V

je rychlost obratu peněz,

P

je cenová hladina a

Y

je reálný hrubý domácí produkt (zkráceně HDP).7

2.1

Místo Y coby reálného hrubého domácího produktu se lze setkat i s T jako fyzickým objemem transakcí.8 Z empirických zkušeností lze vysledovat určité zákonitosti, které se v rámci této rovnice dějí. Například zvýšení množství peněz v oběhu obvykle vede ke zvýšení cenové hladiny, jelikož na rychlost oběhu peněz a množství směňované produkce to významný vliv nemá.9 Alespoň ne z dlouhodobého hlediska.10 Množství peněžních prostředků v oběhu má v rámci svých kompetencí pod dohledem centrální banka, v českých podmínkách to je Česká národní banka (dále ČNB). ČNB v rámci provádění monetární politiky cíluje úroveň inflace,11 což je jeden z prvků této rovnice směny v její aditivní podobě.12 V této podobě se nejedná o součin daných veličin, ale o jejich součet. V tomto případě se P jako cenová hladina mění na ∆ P, tedy na změnu cenové hladiny čili inflaci (nebo deflaci, pokud je změna záporná). Jelikož je inflační cíl stanoven na úrovni 2 %,13 musí centrální banka udržet v oběhu takové množství peněz, aby se ∆ P + ∆ Y rovnala změně ukazatele M (pokud je V konstantní). Jelikož při tvorbě měnové politiky dochází k rozhodování ex ante, je zde vytvořen prostor pro odchýlení skutečně dosaženého výsledku od zamýšleného. Z toho důvodu je umožněn vznik změny mezi skutečně potřebným zvýšením množství peněžní zásoby, které má pokrýt inflační cíl a reálný HDP, a uskutečněným zvýšením M.

7

MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, s. 596. ISBN 80-716-9891-1. HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, s. 300. ISBN 80-7179380-9. 9 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, s. 100. ISBN 80-717-9764-2. 10 MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, s. 595. ISBN 80-716-9891-1. 11 Měnová politika. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/ 12 BELKE, Ansgar a Thorsten POLLEIT. Monetary economics in globalised financial markets. New York: Springer, c2009, xv, p. 349. ISBN 978-354-0710-028. 13 Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 8

17

Návaznost rovnice na kupní sílu existuje skrze reálné peněžní zůstatky, které vznikají jako podíl peněžní zásoby M a celkové cenové hladiny P, což se rovná podílu reálného HDP a rychlosti oběhu peněz.14 Tento poměr definuje kupní sílu této peněžní nabídky. Z toho vyplývá, že rovnice směny počítá se změnou kupní síly hlavně z hlediska změny cenové hladiny. Použitá rovnice je však pouze teoretickým základem pro další průzkum, její bližší zkoumání tedy není nikterak užitečné. Jedná se totiž o jednu z teorií kupní síly peněz, což není přesným tématem výzkumu. Cílem je definovat kupní sílu obyvatel, což nemůže být splněno zkoumáním všech dosavadně užívaných proměnných. Pro úplnost je třeba dodat, že teorií peněz se za dlouhá staletí vyvinulo několik. Mají odlišné základy, vnímají odlišné proměnné a ne vždy se zabývají problematikou i z matematického hlediska (jako je tomu u kvantitativní teorie). Taktéž samotná kvantitativní teorie peněz není jednoznačně vykládána. Stejně jako posunem od Davida Huma k Irwingu Fisherovi,15 a to z hlediska časového a koncepčního, tak i z hlediska různých ekonomických škol je odlišen pohled na tuto teorii. Jde tedy jednak o prohlubování znalostí na straně jedné, ale také o konkurenční odlišnosti na straně druhé. Pro kvantitativní teorii lze zmínit například Cambridgeskou nebo Chicagskou školu.16 Pokud je však třeba osvětlit kupní silu obyvatel, je třeba oprostit se od proměnných uvedených v již zmíněné teorii a zabývat se jednotlivými segmenty obyvatel. Tedy vázat kupní sílu na jiné veličiny. Nahlížet na problematiku z jiného pohledu.

14

HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, s. 456. ISBN 80-7179380-9. 15 HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, s. 97. ISBN 80-717-9764-2. 16 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, s. 229 a 426. ISBN 80-717-9380-9. 18

PRAKTICKÁ ČÁST V této části již bude věnován prostor produkci veličin, což povede k získání komplexního přehledu, pomocí něhož lze odpovědět na otázky týkající se této problematiky. Složitost reality, která je vyjádřena například velkým množstvím veličin majících dopad na kupní sílu obyvatel, také rozdíly dopadů těchto veličin na různé kategorie obyvatel, které se liší věkem, pohlavím, výší příjmů apod., způsobuje možnost vytvořit pouze realitu zjednodušující soustavu, jež dokáže odpovědět na tyto otázky s notnou dávkou aproximace. Půjde tedy především o popis modelu, který v sobě ve zjednodušeném pojetí zahrnuje některé významné faktory s vlivem na kupní sílu, ale také zvážení rozsahu významu onoho vlivu.

3.1 Hrubý domácí produkt Jako první faktor, ze kterého lze vyčíst kupní sílu, byl vybrán hrubý domácí produkt. Jedná se o jeden z naprosto základních ekonomických ukazatelů, který si stanovuje cíle ve velmi obecném rozsahu, a tak z něj lze vyčíst opravdu mnoho. Navíc se týká v podstatě všech obyvatel, kteří žijí na území státního celku, takže hledisko relevance je očividné. V dřívějším textu již byl zmíněn v rámci rovnice směny. Než se bude pracovat s čísly, je však třeba i tento elementární termín definovat a demontovat, avšak vzhledem k jeho obecné známosti pouze ve stručnosti. HDP jinými slovy znamená „peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území“,17 používá se tedy pro stanovení výkonnosti ekonomik. Jelikož lze výkonnost ekonomiky v tomto směru vyjádřit několika způsoby, je pro každý z nich stanovena varianta, která se neliší v úhrnu, ale v jejích dílčích částech. Zde se hodí tzv. výdajová metoda, která spočívá v dělení HDP na prvky: výdaje na konečnou spotřebu, tvorba hrubého kapitálu a rozdíl mezi vývozem a dovozem výrobků a služeb.17

17

Český statistický úřad. HDP Výdajová metoda [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj 19

Pro účely kupní síly se bude uvažovat vývoj celkového HDP a vývoj výdajů domácností na konečnou spotřebu v domácím pojetí, což je podle metodiky již použitého zdroje ta část spotřeby, která není mezispotřebou a nenáleží vládním institucím či neziskovým institucím sloužícím domácnostem. Zdrojové statistiky jsou zpracovávány do různých formátů, které slouží k různým účelům. Uvědomění si variability možného zpracování a správné pochopení účelu jednotlivých druhů statistik vede k vhodnému výběru zdrojového materiálu. Pro účely zhodnocení vývoje sledovaných statistik je nanejvýš vhodné sledovat též vývoj srovnatelných dat, což v tomto případě vede ke sledování změn jak konečné spotřeby domácností (dále jen spotřeby), tak i celkového HDP, a to mezi léty 1993 až 2013, avšak v cenách 2005, což značí, že se jedná o data od inflace očištěná. Zpracovaná data volně poskytuje Český statistický úřad. V následujícím grafu je tedy zachycen vývoj změn již zmíněných veličin mezi jednotlivými roky v intervalu 1993–2013, což v praxi vlastně znamená vývoj meziročních změn od roku 1994. Graf 1: Meziroční změny konečné spotřeby domácností a celkového HDP v cenách 2005 v letech 1994–2013

Pramen: Vytvořeno autorem na základě M000111c HDP výdajovou metodou (ceny roku 2005), Dostupné z http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj a M000112c Výdaje domácností na konečnou spotřebu (ceny roku 2005), Dostupné z http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj

Z grafu je patrné, že vývoj nabíral směr do obou stran v relativně širokém rozsahu. Průměrná hodnota pro změnu HDP byla 2,59 %, kdežto pro změnu spotřeby 2,36 %. Z toho vyplývá, že obě veličiny v průměrném tempu navyšovaly svou hodnotu, což je pozitivní pro vývoj 20

potenciálu kupní síly. Z celkového počtu 20 let se v případě spotřeby 18krát hodnota zvýšila, pouze 2krát snížila. U změn HDP byl tento poměr 15 : 5.18 Nicméně je třeba si uvědomit, že v použitých statistikách nebyl brán v úvahu jeden velmi důležitý faktor. Nebyl totiž zahrnut rozměr populace, což znamená, že se jedná o údaje pro celou republiku, avšak to již nic neříká o tom, jak se údaje vyvíjely pro jednotku, tedy pro jednoho člověka. Pochopitelně nelze předpokládat, že by zahrnutí velikosti populace nějak zásadně pozměnilo získané hodnoty, přesto je třeba pro přesnější kalkulaci provést i tuto variantu. Následující graf je tedy doplněn o hodnoty počtu obyvatel v České republice. Graf 2: Meziroční změny konečné spotřeby domácností a celkového HDP v cenách 2005 na osobu v letech 1994–2013

Pramen: Vytvořeno autorem na základě M000111c HDP výdajovou metodou (ceny roku 2005), Dostupné z http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj a M000112c Výdaje domácností na konečnou spotřebu (ceny roku 2005), Dostupné z http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj a Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013), Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#01

Jak je z tohoto grafu patrné, po zahrnutí počtu obyvatel do vývoje veličin nebyly výsledné hodnoty nijak podstatně změněny. Tato varianta je však přesnější. Zatímco u změn HDP byl zachován poměr 15 : 5 ve prospěch růstu, u změn spotřeby se poměr změnil na 17 : 3, což znamená, že zahrnutí obyvatel v jednom případě změnilo růst spotřeby v pokles, konkrétně

18

M000112c Výdaje domácností na konečnou spotřebu (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj; M000111c HDP výdajovou metodou (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj 21

v roce 2009. Toto je způsobeno tím, že se jedná o čísla velmi blízká nule, tudíž i malá odchylka může způsobit posun do množiny s opačným znaménkem.19 Poklesy HDP na osobu se konaly v letech 1997, 1998, 2009, 2012 a 2013. Jak bude v dalším textu při zkoumání jiných faktorů znázorněno, v těchto letech došlo k negativním změnám ve více oblastech, což poukazuje na určitou korelaci mezi použitými veličinami. Průměrná změna této reálné veličiny se pohybovala na úrovni 2,5 %, což lze shledat pozitivním.19 Co se týče vývoje spotřeby na osobu, což se jeví pro tento výzkum bližším z hlediska relevance, její průměrné tempo bylo 2,28 %. Pro délku daného sledovaného období to vlastně znamená, že se spotřeba reálně zvýšila o necelých 57 %. Nicméně ne ve všech obdobích byla změna spotřeby kladná. V letech 1998, 2009 a 2012 došlo k určitým propadům, avšak pouze v hodnotách 1,21 %, 0,2 % a 2,28 %. V těchto letech došlo k poklesu i HDP,19 jednalo se totiž o roky určitých ekonomických krizí, kdy je propad spotřeby v těchto obdobích v souladu s teorií. Zatímco v roce 1998 se jednalo se o posttransformační recesi, ve zbylých případech se jednalo o celosvětovou hospodářskou krizi z posledních let.20 Hledat hlubší příčiny je však spíše otázkou hospodářských cyklů. Bohužel jsou však tato čísla velmi obecná, jelikož se vztahují na celou populaci, nijak ji totiž nekategorizují. V následujících veličinách bude brán větší zřetel na rozmanitost populace. Je na posouzení, nakolik jsou získaná čísla v dlouhodobém horizontu dostačující. Posloužit by mohla například mezinárodní komparace s jiným srovnatelným státem nebo také subjektivní výzkum v řadách obyvatel České republiky. I takové další šetření však naráží na potenciální problémy. Zatímco v případě srovnání s jinými objektivními statistickými informacemi by bylo složité hledat vhodný protějšek pro komparaci, v případě hodnocení ze strany obyvatel by byly problémem jejich chybějící objektivita a určitá zkreslení.

19

M000111c HDP výdajovou metodou (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-0929]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj, M000112c Výdaje domácností na konečnou spotřebu (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj, Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/p/320181-14#01 20 Finanční krize jako projev globalizace. SDS [online]. 2001-2014 [cit. 2014-09-30]. Dostupné z: http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2008120301 22

3.2 Inflace Stejně jako předchozí zmiňovaná veličina (hrubý domácí produkt) i inflace vychází z rovnice směny, avšak z její aditivní podoby, a tedy jako ∆ P. Tato veličina je zřejmě nejintuitivnější, co se týče pohledu na vlivy měnící kupní sílu, má totiž charakter určité změny. V široké laické veřejnosti se termín „inflace“ spojuje především se zdražováním potravin, energií, benzínu apod. Skutečnost je však podstatně komplexnější. „Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase“21 praví Český statistický úřad (zkráceně ČSÚ). Metodika tohoto statistického výpočtu je však poměrně složitá a stojí za ní dlouhodobý vývoj. Inflace je vyjádřena kladnými změnami indexu spotřebitelských cen, který spočívá ve výpočtu dílčích cenových informací a jejich časově proměnlivé agregaci. Daný cenový index se tedy opírá o existenci spotřebního koše, jenž zahrnuje reprezentativní výrobky a služby.21 3.2.1

Spotřební koš

Zajímavou součástí výpočtu inflace je samotný spotřební koš, jenž reprezentuje koš statků a služeb

(jednotlivých

se zohledněním

podílu

cenových těchto

reprezentantů), jednotlivých

které

obyvatelstvo

cenových

reprezentantů

spotřebovává, na

celkové

spotřebě.22 Stejně tak i tuto oblast v České republice metodicky zastřešuje ČSÚ. Tento koš v roce 2014 čítal přesně 700 položek, které byly vybrány s ohledem na přesnost a spolehlivost vyjádření průměrné cenové hladiny dané skupiny obdobných statků a služeb, také s ohledem na jejich váhový podíl na spotřebě, stálosti na trhu a snadné zaměnitelnosti (substituci) v budoucnosti. Pro další práci je také důležité zmínit, že daný index nabývá různých podob, mezi které patří především varianta pro domácnosti celkem, ale také pro domácnosti důchodců a domácnosti žijící v hlavním městě Praze. Ty se liší váhovým podílem jednotlivých položek.22 Tvorba struktury spotřebního koše a sledování změn cen jeho dílčích součástí je nesmírně složitý mechanismus, délka jednotlivých metodických materiálů poskytnutých na webu ČSÚ je zpravidla delší než tato diplomová práce, zacházet do detailů 21

Inflace, míra inflace - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 22 Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf 23

tak není nejen žádoucí, ale ani možné. Je však vhodné alespoň pro zajímavost zmínit, že se tato metodika vyvíjí již od roku 1919, změnila tedy podobu spotřebního koše zcela zásadním způsobem ve všech jeho rysech, uvést lze například změnu počtu cenových reprezentantů, ale také způsoby sběru dat a tvorby jednotlivých cenových indexů pro různé kategorie domácností, mezi kterými byly například na rozdíl od současnosti domácnosti zemědělců, dělníků, úředníků apod. Na základě pohybů cen položek v tomto koši obsažených se měsíčně počítá index spotřebitelských cen,23 jehož změny podle následujícího textu značí inflaci či deflaci. Inflaci v případě, že cenový index roste, což je ve sledovaném období ústřední jev, v opačném případě se této změně říká deflace. 3.2.2

Míra inflace

Tento pojem je koncipován v několika variantách: 1) jako přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců oproti průměru 12 měsíců tomu předcházejících. Jde tedy o posuzování vývoje za rok mezi jednotlivými roky bez bližšího ohledu na jednotlivé kvartály nebo měsíce, 2) jako přírůstek indexu spotřebitelských cen v určitém měsíci oproti stejnému měsíci předchozího roku, jenž vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny mezi dvěma stejnými měsíci, mezi nimiž je interval jednoho roku. Tento ukazatel tedy vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce, 3) jako přírůstek indexu spotřebitelských cen oproti předchozímu měsíci udávající procentní změnu cenové hladiny pouze v jednoměsíčním intervalu 4) a jako přírůstek bazického indexu, který znamená procentní přírůstek indexu v libovolném období oproti základnímu období. Tento způsob výpočtu je klíčový zejména pro období od ledna 2010, kdy začaly být všechny indexy spotřebitelských cen sloužící k vyjadřování míry inflace měřeny právě pomocí bazických indexů. Jako základní období byl stanoven průměr roku 2005. Tento druh míry inflace slouží k analýze dlouhodobých trendů,24 čehož bude v této práci hojně využíváno.

23

Index spotřebitelských cen - Revize 2012. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/revize_2012.pdf 24 Inflace, míra inflace - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace 24

Po seznámení se s teoretickým základem zkoumané veličiny je možné přistoupit ke statistickému šetření indexu pro domácnosti celkem. Jak již bylo řečeno, průměr cenového indexu spotřebitelských cen za rok 2005 byl stanoven jako základ pro komparaci se všemi ostatními údaji, tedy normován na hodnotu 100. Jelikož ve sledovaném intervalu byly rozdíly mezi jednotlivými ročními průměry indexu v prospektivní posloupnosti nezáporné, znamená to, že míra inflace byla vždy kladná. Podkladový dokument pro interval let 1994–201325 umožňuje nahlédnout do vývoje všech 12 dílčích sekcí celkového spotřebního koše, přičemž lze vyčíst, že pomine-li se poslední oddíl ostatního zboží a služeb (kvůli široké rozmanitosti, jelikož je tvořen položkami nespadajícími do ostatních oddílů), pouze kategorie alkoholických nápojů a tabáku; bydlení, vody, energie a paliv; vzdělávání (která je tvořena například placenými vzdělávacími službami poskytovanými soukromými školami; platbami spojenými se vzděláváním na státních školách, jako například poplatkem za přijímací řízení, školným při překročení standardní doby studia; nebo platbami za jazykové a jiné kurzy mimo školský systém; avšak nikdy učebnicemi či jinými školními pomůckami, platbami za ubytování, dopravu a stravování); a stravování a ubytování (kam patří cena závodního stravování

a vysokoškolské

menzy,

ubytování

v tříhvězdičkových

hotelech

a vysokoškolských kolejích)26 se vyznačují každoročním růstem dílčí cenové hladiny bez výjimek. V ostatních kategoriích tedy došlo alespoň jednou k poklesu dílčího indexu.25 Co se tedy týče souhrnného indexu spotřebitelských cen pro domácnosti celkem, ten měl v počátečním roce 1994 hodnotu 59,1, tedy zhruba 60% hodnotu oproti roku 2005, který je považován z tohoto hlediska jako normovaný, průměr indexu v roce 2013 činil 122,7, což znamená zhruba 23% nárůst oproti roku 2005 a asi 107% nárůst oproti roku 1994.25 V již zmíněném dokumentu je jako první hodnota uvedena hodnota indexu až z roku 1994, nicméně aby byly sledované intervaly napříč výzkumem shodné, je třeba dohledat také hodnotu indexu z roku 1993. Tu lze získat výpočtem z meziroční změny indexu pro interval 1993 až 1994 z dokumentu, který se také nachází na webu ČSÚ. Lze tedy vypočítat, že hledaná hodnota byla na úrovni 53,7. Jelikož jsou v dokumentu zachyceny i další změny mezi 25

Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr 26 Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf 25

výšemi indexu v intervalu let 1994–2003, je možné zkontrolovat si správnost vlastních výpočtů poměřením vůči těmto informacím.27 Z obou předešlých materiálů lze vypočítat, že průměrné roční tempo změny indexu pro domácnosti celkem bylo na úrovni 4,22 % při celkovém nárůstu mezi roky 1993–2013 o 128,5 %. Z pohledu praxe posledních let se vypočítaná hodnota zdá jako velmi vysoká, to je však způsobeno především dynamickými změnami v 90. letech. Pro rok předcházející sledovanému intervalu byla hodnota inflace dokonce na úrovni 20,8 %,27 což je i vzhledem k vysokým hodnotám po vzniku republiky naprosto bezprecedentní vývoj, který však pravděpodobně souvisí s vyrovnáváním hlubokých makroekonomických nerovnováh při přechodu z centrálně direktivního řízení ekonomiky na tržní ekonomiku. Z analyzovaných dat lze dále vyčíst, že zatímco v prvních pěti letech, ve kterých se udály největší změny indexu, byl jeho průměrný růst 9,46 %, průměrné tempo zbylých 15 případů činilo zhruba pouze čtvrtinovou hodnotu, přesněji 2,53 %. Maximální hodnota mezi roky 1997 a 1998 (10,76 %) byla ovlivněna vyšší intenzitou procesu deregulace u většiny regulovaných cen, dále změnami spotřebních daní u pohonných hmot, lihovin, cigaret, ale také zvýšením daně z přidané hodnoty (dále DPH) u energií z 5 % na 22 %, což byl obrovský růst této sazby.27 Nejvíce se tyto změny promítly do dílčího indexu „bydlení, voda, energie a paliva“, který mezi těmito roky zaznamenal skok o 30,7 %.28 Stejně tak lze ze stejných zdrojů vyčíst, že tento oddíl spotřebního koše ve sledovaném intervalu rostl znatelně vyšším tempem než koš celkový. Za celý interval činil nárůst cen této sekce neuvěřitelných 380 %, což znamená průměrné roční tempo 8,15 %. Její systematické zdražování je tak naprosto zřejmé. Navíc se na celkovém spotřebním koši podílí z 26,5 %,29 což znamená, že pohyby cen v této kategorii mají významný vliv na vývoj celkového indexu. Zmíněná hodnota podílu je sice přesná kvůli změnám metodiky pouze v roce 2014, nicméně významnější oscilace nelze očekávat, tudíž lze brát tuto kategorii jako jednu ze stěžejních.

27

4. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B00346335/$File/T4.pdf 28 Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr 29 Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf 26

Vzhledem ke klesající tendenci výše míry inflace je třeba osvětlit mimořádný růst cen mezi roky 2007–2008, který byl na hodnotě 6,36 %.30 Tento přírůstek k hodnotě cenového indexu byl způsoben jednak nárůstem regulovaného nájemného a jiných položek v oblasti bydlení a cen energií, ale rovněž zvýšením nižší sazby DPH, zavedením ekologických daní, zvýšením spotřebních daní a zavedením regulačních poplatků ve zdravotnictví. Právě zavedení regulačních poplatků podle ČSÚ vedlo ke zvýšení indexu o zhruba 0,5 %.31 Ačkoliv byl růst cen sekce zdraví suverénně nejvyšší právě z důvodu zavedení poplatků, kdy onen růst činil hodnotu 31,5 %,30 její podíl na celkové spotřebě tvoří pouze zhruba 2,4 %,32 tudíž není výsledný index ovlivněn tolik, jako třeba zvýšením DPH, která má na spotřebu mnohem vyšší vliv. Ačkoliv se nemusí zdát podíl položek „zdraví“ na celkové spotřebě ve výši 2,4 % dostatečný vzhledem k předpokládané realitě, je třeba opět upozornit na to, že se jedná o index pro domácnosti celkem. Samostatný index pro domácnosti důchodců užívá odlišné váhy. Pro úplnost je třeba dodat, že druhého nejvyššího růstu cen v daném roce dosáhla kategorie „bydlení, voda, energie a paliva“, kdy tento růst činil 10,3 %.30 Kromě velmi vysokých hodnot změn cen je vhodné poukázat také na ty naopak velmi nízké, které se v intervalu rovněž nacházely. Jak již bylo zmíněno, ve sledovaném intervalu k deflaci podle údajů ČSÚ nedošlo, nejblíže tomuto netradičnímu jevu byla změna indexu v roce 2003, kdy se konal růst hladiny cen ve výši pouze 0,1 %. Ačkoliv tedy sice nedošlo k deflaci na úrovni celého indexu, v jeho dílčích částech tomu bylo naopak. Například v druhé největší položce, jíž jsou „potraviny a nealkoholické nápoje“ došlo k poklesu o 2,12 %. Stejný jev se sice konal i v jiných kategoriích, nicméně s podstatně slabším vlivem na celkový spotřební koš.30 Pokles hodnoty této části spotřebního koše byl způsoben jednak poklesem cen zemědělských výrobců a tuzemských výrobců potravinářských výrobků a nápojů, ale také poklesem cen dovozu potravinářských výrobků. To vše bylo ovlivněno i konkurenčním prostředím na poli potravin mezi řetězci hypermarketů.33

30

Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr 31 Vývoj míry inflace v roce 2008 a její prognóza na rok 2009. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2013 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1251.pdf 32 Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf 33 4. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B00346335/$File/T4.pdf 27

Okolo

přelomu

tisíciletí

totiž

skutečně

docházelo

k prudkému

rozvoji

v oblasti

samoobslužných prodejních míst, čemuž je věnován i článek v multimediální ročence životního prostředí „Vítejte na zemi…“, ve kterém je zachycen vývoj počtu hypermarketů, přičemž právě na konci 90. let docházelo jednak k vytvoření trhu hypermarketů, ale také k razantnímu nárůstu počtu těchto nákupních center především z relativního hlediska.34 Nyní je třeba již popsané informace ohledně vývoje míry inflace pro domácnosti celkem doplnit o rozměr grafické vizualizace. K tomu poslouží následující graf, který zachycuje vývoj meziročních procentuálních změn tohoto indexu ve sledovaném a popsaném intervalu. Graf 3: Meziroční změny indexu spotřebitelských cen pro domácnosti celkem v letech 1994–2013

Pramen: Vytvořeno autorem na základě 4. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb., Dostupné z http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B00346335/$File/T4.pdf a Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně), Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr

Uvedený graf nabízí pohled na vysokou úroveň míry inflace na konci 90. let, maximální růst indexu po roce 2000 v roce 2008, ale také na celkovou klesající tendenci vývoje s mírným ustálením na nízkých hodnotách. V následující podkapitole bude krátce věnována pozornost jednomu ze stimulů změn této hladiny spotřebitelských cen.

34

Doprava za nákupy. Vítejte na zemi... [online]. 2013 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=doprava_za_nakupy&site=doprava 28

3.2.3

Cílování inflace

Vývoj celkové cenové hladiny není jev příliš náhodný. V České republice jej ovlivňuje Česká národní banka, která, jak již bylo zmíněno v podkapitole věnující se kvantitativní teorii peněz, v současné době cíluje úroveň míry změn cen na výši 2 %. K naplňování režimu cílování inflace, což má vést k zabezpečení cenové stability, došlo na základě rozhodnutí bankovní rady ČNB v prosinci roku 1997, a to s platností od počátku roku 1998. První plánovaný cíl byl na úrovni 5,5–6,5 %,35 nicméně to byl cíl pro čistou inflaci, což je podmnožina celkové spotřebitelské inflace, která je odlišná tím, že je očištěná od vlivu administrativních zásahů v podobě regulování cen, ale také primárních dopadů změn nepřímých daní. To znamená nižší relevanci pro celkový spotřební koš, jelikož takto očištěná inflace zachycovala cenový vývoj pouze zhruba 80 % tohoto koše. Důvodem pro užití takto očištěné míry inflace byla obava především z převládající nejistoty ohledně možností potenciálního vývoje deregulací a neschopnost měnové politiky centrální banky ovlivnit tuto část spotřebního koše.36 Postupem času docházelo k poklesům úrovně stanovených cílů a přechodu na celkovou inflaci a její cílové pásmo, později na bodový cíl, což znamená stanovení konkrétnějšího cíle s potenciálním stejně širokým pásmem jako v případě cílového pásma. Aktuální bodový cíl je na úrovni 2 %, přičemž ČNB usiluje o to, aby nedocházelo k vychýlení skutečné míry inflace o více než jeden procentní bod na obě strany. Toto platí od ledna 2010 a bankovní rada s tímto cílem počítá do doby přistoupení České republiky k eurozóně.35 S poznatky, které byly v této kapitole získány, se bude v následujícím textu hojně pracovat. Uvědomění si významu změn cen slouží k oddělování nominálních a reálných veličin. Ačkoliv existuje více indexů, které ceny měří, pracuje se napříč touto prací hlavně s obecným indexem, který je pro domácnosti celkem. To je způsobeno především naprosto převažující orientací informačních zdrojů na tento druh indexu, který má na rozdíl od jiných, tzv. satelitních indexů, napříč historií metodiky svou tradici.37

35

Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html 36 10 let cílování inflace 1998 - 2007. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/10_let_inflacni_cileni_cz.p df 37 Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf 29

3.3 Zaměstnanost Následující text bude věnován tématům, jež spadají pod zaměstnanost svou vazbou na kupní sílu, jako například výši průměrné mzdy při zohlednění změn cen (v podobě změn indexu domácností celkem) coby sekundární veličiny pro pochopení reálného vývoje. Na rozdíl od hrubého domácího produktu a inflace, které pokrývají v podstatě veškeré obyvatelstvo, se problematika zaměstnanosti týká pouze určité části obyvatel. Jsou jimi pochopitelně zaměstnaní,38 jejichž zastoupení ve společnosti se podle následující tabulky blíží polovině, což je, jak bude v analýze zbylých segmentů dokázáno, největší segment obyvatel. Pro zjednodušení se nepočítá s vlivem zaměstnanosti na jiné segmenty obyvatel. Tabulka 1: Vývoj počtu zaměstnaných, obyvatel a jejich poměru v intervalu 1993–2013 rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 počet zaměstnaných v tis. 4 874 4 927 4 963 4 972 4 937 4 866 4 764 4 732 4 728 počet obyvatel v tis. 10 334 10 333 10 321 10 309 10 299 10 290 10 278 10 267 10 206 podíl zaměstnaných v % 47,16 47,68 48,08 48,23 47,93 47,29 46,35 46,09 46,32 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 4 765 4 733 4 707 4 764 4 828 4 922 5 002 4 934 4 885 4 872 4 890 4 937 10 203 10 211 10 221 10 251 10 287 10 381 10 468 10 507 10 533 10 505 10 516 10 512 46,70 46,35 46,05 46,47 46,93 47,41 47,79 46,96 46,38 46,38 46,50 46,97 Pramen: Vytvořeno autorem na základě Zaměstnanost v NH podle regionů soudržnosti a krajů. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/2400255BF0/$File/25013014042.pdf a Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje v České republice. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD945/$File/3201814_0101.pdf

V následujícím textu bude věnován prostor definičnímu vymezení a rozboru pohybů nominálních i reálných mezd v různých podobách. 3.3.1

Obsahová oblast mezd

Pro začátek je však nutno blíže definovat teoretické prostředí oblasti mezd, které jsou intuitivním zdrojem příjmů zaměstnaných. Navzdory určitým praktickým základům a zkušenostem je třeba pro práci s konkrétními údaji pracovat i též se správně definovanými termíny z téže oblasti. 38

Zaměstnanost v NH podle regionů soudržnosti a krajů. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/2400255BF0/$File/25013014042.pdf 30

Počínaje průměrnou mzdou se lze v metodické sekci internetových stránek ČSÚ například dočíst, že průměrná hrubá měsíční mzda znamená podíl mezd bez dalších osobních nákladů, který připadá na jednoho zaměstnance z evidenčního počtu (tj. počet osob definovaných jako zaměstnanci) za jeden měsíc (i ve zbylých prostředcích kupní síly bude uvažována měsíční částka). Do této mzdy se zahrnují základní mzdy, platy, příplatky a doplatky ke mzdě, k platu, odměny, náhrady mzdy a platu, odměny za pracovní pohotovost, případně i jiné složky mzdy či platu, které byly v daném časovém období souboru zaměstnanců zúčtovány k výplatě. Naopak se zde nezahrnují náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Výsledkem tohoto je získána hrubá mzda, to znamená, že je před snížením o pojistné na všeobecné povinné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, před snížením o zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.39 Snížením hrubé mzdy o zmíněné položky vzniká čistá mzda. V této práci se však z důvodu dostupnosti zdrojů bude pracovat především s hrubou průměrnou mzdou, posléze s hrubým mediánem mezd. Co se týče již zmíněného evidenčního počtu zaměstnanců, může se zdát logické, že se do tohoto počtu zaměstnanců započítává každý legálně zaměstnaný člověk, avšak není tomu tak. Tento počet sice zahrnuje osoby v pracovním, služebním nebo členském poměru (za podmínky, že v rámci členství probíhá též pracovní vztah) k zaměstnavateli, zajímavé ale je, že do této statistiky (tedy do počtu zaměstnanců pro tyto účely a zahrnutí jejich mezd) nejsou zahrnuty osoby, které vykonávají veřejné funkce. Do této kategorie spadají poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů. Dalšími, kterých se tato statistika netýká, avšak nezastávají veřejné funkce, jsou soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (pokud nepracují současně v pracovním poměru), taktéž učni, osoby pracující pro firmu na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Poslední definovanou kategorií jsou zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných.39 Kritérium pro určení, které ekonomické subjekty jsou či nejsou statisticky sledované, se v čase mění. Zatímco od roku 1993 nebyly sledovány subjekty s méně než 25 zaměstnanci, případně s méně než 100 zaměstnanci v odvětvích průmyslu, obchodu, pohostinství a ubytování, avšak pouze v letech 1995 a 1996, od roku 1997 jimi jsou subjekty s méně než 39

Metodický úvod. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8D/$File/11002514u.pdf 31

20 zaměstnanci. Tyto limity se však netýkají subjektů v odvětví peněžních služeb, u kterých není brán ohled na počet zaměstnanců. Od roku 2003 jsou do okruhu sledovaných subjektů zahrnuty i dříve nepublikované části resortů Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Tato dílčí změna však byla zohledněna do údajů již od roku 1998.40 Metodika se tedy v čase mění, přičemž v některých případech není možné aktuální změny promítnout do retrospektivního výpočtu, tudíž ani zveřejňované údaje nejsou bez výtek v čase srovnatelné. Cílem výzkumu je tak spíše nalezení aproximativních výsledků, přičemž důležité je uvědomit si tuto variabilitu v informačních zdrojích. Podle posledních metodických změn v roce 2009 mimo zmíněné osoby tedy průměrná hrubá měsíční mzda zahrnuje údaje za všechny zaměstnance za celé národní hospodářství.41 Tyto údaje o počtech zaměstnanců zahrnují i cizí státní příslušníky, pokud na území České republiky pracují legálně.42 Při práci s intervaly různých délek je pro přepočet průměrné mzdy relevantní průměrný evidenční počet zaměstnanců, který vychází z aritmetického průměru měsíčních počtů těchto zaměstnanců, kdy tyto měsíční počty se vypočítávají jako součet denních stavů s následným dělením počtem kalendářních dnů v daném měsíci. Důležité je však také uvažování stavu těchto zaměstnanců v přepočteném počtu, což poukazuje na jejich přepočet podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu.41 Tento přepočet tedy vytváří velmi standardizovanou jednotku. Ačkoliv se bude pozornost věnovat spíše průměrné mzdě, obsahem průzkumu bude částečně i mzda mediánová, která na rozdíl od průměrné mzdy, jež je vypočítána jako aritmetický průměr, a nemusí být tedy v souboru zaměstnanců zastoupena ani jedním zaměstnancem, vyjadřuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, tím pádem není ovlivněna extrémními hodnotami, které vedou k vychýlení průměrné mzdy od mzdy „běžného“ zaměstnance.43 V praxi, jak bude i následně přiblíženo, bývá průměr vyšší než medián.

40

Metodický list Mzdy. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/mzdy_cs.pdf 41 Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 201410-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m 42 Metodický úvod. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8D/$File/11002514u.pdf 43 Diferenciace mezd zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/diferenciace_mezd_zamestnancu 32

Široké spektrum informací z této oblasti zprostředkovává mimo jiné ČSÚ, který čerpá každé čtvrtletí jednak z podnikového výkaznictví, přičemž výše zmíněné teoretické vymezení se týká právě podnikového výkaznictví, jednak ze strukturální statistiky. Rozdíl mezi těmito zdroji je především v hloubce informací, které lze vyčíst, a v teoretické bázi, na níž sběr dat stojí. Strukturální statistika má za cíl co nejpodrobnější informace o mzdách jednotlivých zaměstnanců a třídění těchto dat na základě různých demografických kritérií. Podrobně se zjišťují složky hrubého výdělku, statistika je více vázána na personální údaje zaměstnance, taktéž se více přihlíží k zaměstnancově skutečně odpracované době (odečítá se tedy doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností) apod. ČSÚ sleduje tuto statistiku ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (zkráceně MPSV) až od roku 1996,44 což znamená omezení sledovaného intervalu o 3 roky. Dosažené výsledky průměrné mzdy, které vycházejí ze strukturální statistiky a z podnikového výkaznictví, nemohou být stejné hodnoty, jelikož vycházejí z odlišných dat. Podnikové výkaznictví pracuje s celkovým objemem mzdových prostředků na úrovni podniku a jeho poměřením vůči evidenčnímu počtu zaměstnanců, což může přinášet zahrnutí nemocných zaměstnaných nebo takových, kteří užívají neplacenou nepřítomnost v délce kratší než 4 týdny, do strukturální statistiky se pro změnu nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin. Navíc její výsledky plynou z částečně výběrového šetření, tudíž jsou zatíženy výběrovou chybou. Výběrové šetření tedy nedosahuje plošného záběru. Ke drobným zkreslením dochází i tehdy, pokud některé z oslovených jednotek pro statistiku neposkytnou požadované údaje či musí být jejich výsledky vyřazeny pro různou chybovost. To není případ podnikového výkaznictví, které poskytuje spolehlivé údaje podniků za celé národní hospodářství, nicméně v tomto výkaznictví není možno zjišťovat podrobnější údaje, jako například ohledně věku zaměstnance, jeho vzdělání apod. Náročnější informační zdroje strukturální statistiky však znamenají vyšší riziko závislosti zpracovaných statistik na kvalitě materiálů, než jak je tomu u podnikového výkaznictví.44 Je tedy evidentní, že stejně jako v případě tématiky míry inflace a spotřebního koše je metodika velmi náročná a že není potřeba příliš podrobně znát veškeré detaily. Klíčem je 44

Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 201410-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m 33

spíše pochopit rozmanitost statistických možností, oprostit se od kombinace zdrojů s odlišnou metodikou, brát výsledky jako přiměřeně aproximativní a uvědomit si existenci vývoje metodických postupů. 3.3.2

Plat či mzda?

Krátkým odbočením od statistického šetření oblasti mezd je uvědomění si rozdílu mezi platem a mzdou, jelikož není přesné tato dvě slova chápat jako čistá synonyma. Co se terminologického odlišení platu od mzdy týče, v této oblasti se vysvětlení jednotlivých pojmů opírá o zákoník práce, tedy o předpis č. 262/2006 Sb. Vzhledem k účinnosti tohoto předpisu od 1. 1. 2007 lze vytušit, že zde od vzniku republiky v roce 1993 došlo k určitým legislativním změnám, není však nutné celou historii problematiky dohledávat. Co se potřebných definic týče, ty se nachází v šesté části tohoto zákona, kdy v hlavě I z paragrafu 109 vyplývá, že mzda je peněžité plnění či plnění peněžité hodnoty (což je mzda naturální), které je poskytováno zaměstnavatelem za práci zaměstnanci, plat je peněžité plnění za práci zaměstnanci poskytované zaměstnavatelem, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace či školská právnická osoba.45 Intuicí tohoto dělení je tedy rozlišení soukromého a veřejného sektoru. V použitých zdrojích pro tuto práci se však tyto pojmy nerozlišují a pod označení „mzda“ spadá tedy i plat. 3.3.3

Vývoj průměrné mzdy

Zatímco v případě sledování míry inflace došlo k určení spotřebního koše, který má reprezentovat klasický spotřební koš obyvatele České republiky, a sledování vývoje jeho hodnoty, v případě mezd půjde o sledování jednoho určitého ukazatele, jako nyní například průměrné mzdy. Je zde však jeden podstatný, avšak těžko kvantifikovatelný rozdíl. Existuje totiž diference mezi nesouladem spotřebního koše určitého obyvatele a toho, který je vytvořen ČSÚ, a mzdou téhož obyvatele a průměrnou mzdou. Vzhledem k šíři záběru této práce a rozsahu dostupných materiálů však není možné pracovat s informacemi s vyšší mírou relevance, je tedy potřeba spokojit se s jednoduchými informacemi. Pochopitelně, jak již bylo nastíněno, se vzhledem ke zdrojům bude pracovat pouze s hrubou mzdou. Navíc je nyní

45

Předpis č. 262/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 34

vhodné zahrnout i pojem „nominální“, který odráží nezahrnutí vlivu inflace, jedná se tedy o vyjádření v běžných cenách. Růst nebo pokles průměrné nominální hrubé mzdy v časových řadách vyjadřuje, o kolik byla tato mzda v procentech změněna v daném období oproti stejnému období předchozího roku. Na rozdíl od spotřebitelských cen, které jsou sledovány každý měsíc, je v této oblasti vývoj sledován především za jednotlivá čtvrtletí, tedy za kvartály.46 Stejně jako vývoj celkové cenové hladiny i vývoj nominální průměrné mzdy se za dvacet let existence České republiky ubíral směrem vzhůru zcela zásadním způsobem a tempem. První hodnotou, jež je relevantní v rámci této fáze výzkumu, je hodnota 5 904 Kč a váže se k roku 1993. Za prvních pět let vzrostla průměrná mzda na téměř přesně dvojnásobek,47 za deset let téměř na trojnásobek (přesněji 2,78násobek), za patnáct let téměř na čtyřnásobek (přesněji 3,82násobek)48 a za dvacet let, tedy k roku 2013, na 4,25násobek, tedy na 25 078 Kč.49 Z tohoto jednoduchého náhledu lze vyčíst, že pohyby mzdové hladiny byly za prvních 20 let existence republiky značné a pozitivně korelované s cenovou inflací. Právě pozitivní korelace s cenovou hladinou krotí předčasné oslavy velmi vysokého růstu mezd. Rozdíl v tempech růstu těchto veličin totiž udává reálné změny, z čehož vyplývá, zda se příjmové podmínky zaměstnaných napříč intervalem zlepšují, nebo zhoršují. Tyto změny poukazují na měnící se kupní sílu, přičemž lze chápat evidentní vztah kupní síly a reálných mezd. Pro segment zaměstnaných je tedy kupní síla ztělesněna reálnou mzdou. Jak bude v prohlubujícím se rozboru dalších segmentů obyvatel v dalších oddílech této práce popsáno, prostředek kupní síly může nabývat různých podob. Pohledem na nejednotu cenové a mzdové úrovně z doposud používaných dat na počátku sledovaného období a na jeho konci lze jednoduše a relevantně vyčíst, že zatímco cenová 46

Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 201410-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m 47 Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.pdf 48 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8E/$File/c31071314b.pdf 49 Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr 35

hladina stoupla více než dvakrát, mzdová více než čtyřikrát. Konkrétně index spotřebitelských cen pro domácnosti celkem byl navýšen o 128,5 %, průměrná hrubá mzda podle podnikového výkaznictví stoupla o 324,76 % (což značí průměrné roční tempo ve výši 7,5 %). Lze se dopočítat pozitivní korelace dosahující hodnoty 0,98 pro vývoj těchto dvou veličin ve sledovaném intervalu, což znamená velmi silnou pozitivní závislost. Pro získání hodnoty rozdílu mezi celkovým vývojem obou veličin je nutné vypočítat podíl podílů jejich konečných a počátečních úrovní. Z takového výpočtu vyplývá, že mzdová hladina stoupla 4,25krát, cenová 2,28krát, což znamená navýšení kupní síly průměrné mzdy o 86,4 % mezi roky 1993 a 2013. Porovnáním dvou podílů, tedy porovnáním pouhých 4 čísel došlo k vypočtení změny kupní síly za celý sledovaný interval. Nyní je odhaleno, nakolik byla kupní síla segmentu zaměstnaných za dvacetiletý interval změněna, jakým směrem se ubírala, nicméně to nemůže být ani zdaleka dostačující závěr pro tuto část práce. Z hodnoty celkového růstu kupní síly se lze dopočítat další zajímavé hodnoty platící paušálně pro celé období. Pokud byl tedy ve dvacetiletém intervalu celkový růst kupní síly 86 %, pak v průměrném roce tohoto intervalu to bylo 3,15 %. To v podstatě znamená růst reálné průměrné mzdy o 3,15 % každý rok. Je opět otázkou na posouzení, zda je tento výkon ekonomiky, jenž se promítá do vývoje reálných mezd, dostatečný, nebo ne. Nicméně je třeba dávat si pozor na to, že se jedná o průměrný vývoj průměrné, navíc i hrubé mzdy, nevypovídá nic bližšího ani o konkrétních kategoriích zaměstnaných, ani o jejich čisté mzdě. Navzdory tomuto však výsledek svou relevanci bezesporu má. Jako první směr prohlubování analýzy se nabízí v podobě změn jednotlivých let sledovaného intervalu. Jedná se o popis změn mezi jednotlivými roky, což může být jen stěží zachyceno v celkovém vývoji. Zatímco tedy v délce celého intervalu bylo výsledné tempo růstu reálné průměrné mzdy kladné, rozdíl mezi tempem změny mzdové hladiny a cenové hladiny nebyl vždy kladný, jak se číselně prokáže. Vzhledem k dostupnosti údajů o průměrné mzdě z podnikového výkaznictví pro interval délky shodné s intervalem získaných dat v oblasti vývoje indexu spotřebitelských cen lze tedy jednoduše porovnávat i změny ve vývoji těchto dvou faktorů kupní síly mezi jednotlivými roky.

36

Ve dvacetičlenném vzorku došlo 4krát k poklesu kupní síly průměrné mzdy, jelikož její nominální růst byl nižší než růst cen. Ke konkrétním propadům kupní síly došlo v letech 1998, 2000, 2012 a 2013, avšak nebyly to propady nijak kritické. Maximální propad činil 1,37 %, což znamená, že reálná průměrná mzda poklesla o stejnou hodnotu. Stejně jako v tomto případě i ve všech zbylých případech byla změna nominální hodnoty průměrné mzdy, což platilo i pro změnu cenové hladiny, kladná. Tento největší propad se konal v roce 1998, naopak nejvyšší růst reálné mzdy proběhl již ve druhém měřeném období, tedy v roce 1995, kdy růst kupní síly dosáhl hodnoty 8,67 %. Právě první tři období sledovaného intervalu se vyznačovaly extrémním přírůstkem reálné mzdy, a to ve výši 7,79 %, 8,67 % a 8,67 %, kdy růst ve druhém roce byl ještě o 4 tisíciny procenta vyšší než ve třetím případě. V těchto třech letech byl růst nominální mzdy vždy dvouciferný s hodnotami přesahujícími 18 %, značně vysoká byla také tempa růstu cen, která v průměru dosahovala výše 9,3 %. Značně vysoký pohyb obou veličin poukazuje na do té doby panující makroekonomické nerovnováhy, které byly těmito pohyby během prvním let po vzniku republiky absorbovány. A zatímco první pokles kupní síly se odehrál v rámci vysokých změn hodnot cen i mzdy, ve zbylých třech případech šlo o záporný rozdíl mezi tempy veličin, které nedosahovaly úrovně 4 %.50 Jelikož se v této fázi již pracuje s pohyby průměrné reálné mzdy v číselném vyjádření, je potřebné krátce objasnit způsob výpočtu. Ačkoliv se metodika může zdát intuitivní, není zbytečné osvětlit, jak ke zjištění pohybu reálné mzdy dochází. Mezi jednotlivými roky se měří růst či pokles sledované veličiny pomocí tzv. indexové podoby. To v praxi znamená, že pokud nominální průměrná mzda stoupne mezi dvěma roky například o 8 %, je index 108. První rok na úrovni 100 tedy znamená normovanou hodnotu. Stejně se postupuje i v případě změny cenové hladiny. Pokud jsou tedy dostupné oba meziroční indexy, je potřeba je mezi sebou podělit, přičemž do čitatele se staví index mzdy a do jmenovatele logicky index cen. 50

4. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B00346335/$File/T4.pdf; Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr; Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.pdf; Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8E/$File/c31071314b.pdf; Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr 37

Získaný výsledek je potřebné vynásobit 100krát. Z dané hodnoty je už jednoduché vyčíst, k jakému meziročnímu vývoji došlo. Hodnota vyšší než 100 poukazuje na růst reálné mzdy, hodnota nižší než 100 signalizuje její pokles.51 Pro lepší představu o práci s indexy poslouží obrázek 1, který je obsažen v materiálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ten se věnuje vývoji vybraných ukazatelů životní úrovně. Obrázek 1: Výpočet indexu reálné mzdy

Pramen: MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011, strana 41. ISBN 978-80-7421-030-3. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/9342/ukazatele_2010.pdf

Nyní je vzhledem k osvětlení metodiky výpočtu reálných pohybů ve sféře mezd možné pokračovat ve studiu jednotlivých změn ve sledovaném intervalu. Pokles reálných mezd je v ekonomické praxi spojen především s hospodářskými krizemi, což může být bráno jako vysvětlení poklesů kupní síly průměrné mzdy v již zmíněných 4 letech. Bezesporu jimi mohou být vysvětleny roky 1998, 2012 a 2013, kdy se česká ekonomika s tímto nepopulárním jevem potýkala, problém může být ale objasnění poklesu v roce 2000. Ze stejných informačních zdrojů, z nichž bylo čerpáno již na předchozí straně, lze vyčíst, že výsledek výpočtu reálného indexu mezi roky 1999 a 2000 byl 99,6, což znamená pokles reálné mzdy pouze o 0,4 %. Jak bylo v metodické části věnující se druhům statistických zdrojů pro sledování vývoje této sféry řečeno, napříč intervalem docházelo opakovaně ke změnám v podstatě sledování dat, měnily se taktéž kritéria pro určení výběru sledovaných 51

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011, strana 41. ISBN 978-80-7421-030-3. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/9342/ukazatele_2010.pdf 38

subjektů apod. A právě v roce 2000 došlo k určitým změnám metodiky, které vedly k vytvoření dvou paralelních časových řad. V jedné verzi se upravovaly údaje předchozích let pro lepší srovnání, v druhé nikoliv. Z toho důvodu došlo na přelomu tisíciletí ke dvěma hodnotám průměrné mzdy, přičemž rozdíl byl natolik odlišný, že se lze v daném roce dopočítat i růstu kupní síly, byť zcela minimální hodnoty.52 Jak je možné na praktických příkladech vidět, i zdánlivě nepatrná změna metodiky může vést k odlišným výsledkům. Pro roky 2012 a 2013 se jedná pravděpodobně o dozvuky probíhající hospodářské krize, což lze vysledovat také z klesajících přírůstků průměrné reálné mzdy od roku 2009, které vedly až k jejímu poklesu v těchto dvou letech. Ačkoliv podle použitých zdrojů došlo v roce 2012 k nárůstu nominální průměrné mzdy o 2,5 %, což bylo způsobeno především mimořádnými odměnami ve čtvrtém kvartále, avšak spíše pro vysoce placené pracovníky,53 z důvodu růstu cen o 3,3 % se konal pokles této reálné mzdy v hodnotě 0,8 %. Ještě silnější propad reálné mzdy, konkrétně v hodnotě 1,34 %, se konal v roce následujícím, tedy v roce 2013. Za tím stál takřka nulový posun v hodnotě nominální mzdy, což bylo mimo jiné způsobeno přesunutím manažerských odměn ze začátku roku 2013 na konec roku 2012 kvůli očekávanému zavedení tzv. solidární daně pro nejvyšší výdělky.54 A ačkoliv došlo ke zpomalení růstu spotřebitelských cen pouze na 1,4 %, i tento růst způsobil pokles kupní síly průměrné mzdy. Na závěr této sekce je pro větší přehlednost použitých údajů připojena tabulka zachycující meziroční indexy nominální průměrné mzdy, spotřebitelských cen a z toho odvozené reálné průměrné mzdy v rámci celého sledovaného intervalu. Meziroční index znamená zachycení roční změny oproti předchozímu roku, který je stanovený na hodnotě 100, a to nehledě na druh veličiny.

52

Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.pdf 53 Průměrná mzda loni překročila 25 tisíc korun. Růst spolkla inflace. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14840 54 Komentář: Vývoj na trhu práce ve 4. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/01bd0923a0c06235c1257c970046d1c4/$ FILE/cpmz031114analyza.pdf 39

Tabulka 2: Vývoj meziročních indexů průměrné mzdy a cen v intervalu 1994–2013 meziroční index 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 - nominální mzdy 118,63 118,60 118,27 109,94 109,25 108,44 103,30 108,77 107,97 - spotřebitelských cen 110,06 109,14 108,84 108,55 110,76 102,13 103,71 104,70 101,92 - reálné mzdy 107,79 108,67 108,67 101,29 98,63 106,18 99,60 103,89 105,93 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 105,84 106,31 105,03 106,55 107,22 107,80 103,33 102,23 102,48 102,50 100,04 100,10 102,72 101,94 102,50 102,83 106,36 101,07 101,41 101,91 103,33 101,40 105,73 103,49 103,03 103,95 104,27 101,36 102,23 100,80 100,55 99,20 98,66 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 9, 45, 76, 77, 79

3.3.4

Vývoj mediánové mzdy

V dosavadních dílčích částech věnujících se oblasti mezd byla věnována pozornost mzdě průměrné. Ačkoliv se jedná o nejběžnější ukazatel z této oblasti, existuje další významný ukazatel, kterým je medián. Jeho charakteristika a odlišnost již byla zmíněna, spočívá tedy v prostřední hodnotě mzdového rozdělení statistického souboru, což lépe odráží realitu „průměrného“ jedince. Následující text se tedy bude věnovat vývoji mediánové mzdy v časové řadě, pokud možno shodné s řadou pro sledování vývoje průměrné mzdy, aby i v rámci další veličiny došlo k plnému překrytí intervalů. Ač se zdá užitečnost znalosti vztahu mezi mediánovou a průměrnou mzdou evidentní, skutečné srovnání těchto ukazatelů je z metodického hlediska skutečný problém. Jak již bylo dříve zmíněno, první potíží je to, že se ve skutečnosti již nejedná o data poskytovaná přímo ČSÚ. Ten využívá údaje z podnikového výkaznictví, jejichž výhoda tkví v zachycení údajů již z roku 1993, avšak neumožňují hlubší analýzy například v oblasti mzdové diferenciace, která je naopak odhalena údaji ze strukturální statistiky. Ta je vytvářena ve spolupráci ČSÚ a MPSV. Strukturální statistika je nicméně sledována až od roku 1996, navíc pracuje s odlišnými metodami sběru informací, tudíž dochází k odlišným výsledkům, než když se vychází z podnikového výkaznictví. Problém tedy nastává v rozsahu dostupných dat a ve srovnatelnosti jejich výsledků. Není tedy na místě rezignovat na možnost získat užitečná data, je však třeba vzít tyto odlišnosti informačních materiálů v potaz a co nejméně zkresleným způsobem vytěžit co nejvíce validních a relevantních dat.

40

Co se již konkrétních údajů týče, počínaje rokem 1996, tedy prvním obdobím pro výzkum mediánové mzdy, byla hodnota této hrubé mzdy 9 770 Kč. Ve srovnání s dříve použitou časovou řadou průměrné mzdy vyplývá, že v daném roce byla mediánová mzda téměř totožná s průměrnou, konkrétně pouze o 55 Kč nižší, což v praxi není obvyklý jev. Možnost vyšší odchylky však může být tlumena, jak již bylo zmíněno, odlišnou metodikou. Podle strukturální statistiky dosahovala průměrná mzda ve stejném roce 11 069 Kč, což poukazuje na znatelné rozdíly závěrů z odlišných metodik.55 Nabízí se otázka, proč nebyla v rámci šetření průměrné mzdy využita strukturální statistika namísto podnikového výkaznictví. Jak již bylo zmíněno, nesmírnou výhodou podnikového výkaznictví je jeho zpracování pouze v rámci ČSÚ, tudíž nedochází k překrývání informačních zdrojů, jako je tomu v případě strukturální statistiky. Ta je navíc náročnější na změny metodiky a je zatížena výběrovou chybou. Podnikové výkaznictví má také v rámci statistických zdrojů větší tradici, pouze v případě mediánu a jiných podrobnějších dat je nutné pracovat se strukturální statistikou. Je tedy vhodnější i s ohledem na možnost sledovat daný interval a vyšší uplatnění průměrné mzdy před mediánovou studovat průměrnou mzdu podle podnikového výkaznictví a mediánovou mzdu podle strukturální statistiky. Vzhledem k omezení sledovaného intervalu o 3 roky je k dispozici vzorek pouze se 17 údaji, v rámci nichž došlo k poklesu kupní síly hrubého mediánu 7krát, k růstu pouze 10krát. Změny kupní síly jsou stejně jako v případě průměrné mzdy dány reálnými pohyby, tedy nominálními s ohledem na změny cen, přičemž se počítá se stejným cenovým indexem. Tyto hodnoty jsou podstatně odlišné od těch, jež byly získány v části věnované vývoji hrubé průměrné mzdy. Tam došlo k poklesu kupní síly pouze 4krát. V případě mediánu se jedná o rok 1998, což je shodné se změnou průměrné mzdy, dále o roky 2008–2013 včetně, což vlastně kopíruje celé období s určitými znaky hospodářské krize. A právě propady kupní síly v době hospodářské krize v celé její délce se jeví pro běžného jedince realističtější, než jaký byl vývoj u mzdy aritmeticky průměrné. Nominální vývoj mediánu byl vyjma roku 2010, ve kterém došlo k úpravě metodiky (což snižuje vypovídací hodnotu údajů okolo tohoto roku), 55

Vývoj mezd v letech 1993 - 2003. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/1E002DCDAC/$File/3111rr01t.pdf, Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.pdf 41

stále rostoucí s průměrným ročním tempem 5,04 % (v roce 2013 byl ve výši 22 557 Kč), po zohlednění růstu cen však pouze 1,65 %, což znamená celkový reálný růst ve sledovaném intervalu o 32 %.56 Je však třeba mít na paměti, že je tento interval kratší o první tři roky po vzniku republiky, kdy byl vývoj v oblasti reálných mezd s ohledem na jejich průměr značný. Bližším pohledem na vývoj reálných pohybů se lze dopátrat zajímavých hodnot, mezi něž patří například hodnoty přesahující 7 % v letech 2002 a 2003, konkrétně ve výši 7,85 % a 7,38 %. Největší pokles tento reálný příjem utrpěl v roce 1998, kdy došlo ke snížení kupní síly o 5,45 %. To bylo způsobeno určitými restriktivními balíčky tehdejší vlády, což se do podobných veličin negativně promítlo. V období druhé krize ve sledovaném intervalu, konkrétně v letech 2008–2013, došlo ve všech letech k poklesu kupní síly mediánu, a to v hodnotách od 0,08 % do 4,83 %.56 V průběhu intervalu neexistovala konkrétní tendence vývoje kupní síly, dokonce i napříč globální hospodářskou krizí došlo v těchto podmínkách dvakrát ke zvrácení dílčího vývoje. V posledním sledovaném období sice došlo k poklesu reálného mediánu, nicméně tato hodnota byla velmi blízká nule, konkrétně -0,08 %, což dává pozitivní signál k možnému zvratu v následujícím roce.56 Navíc je to nižší pokles než v případě reálné průměrné mzdy. Trhlinu do zmíněných závěrů zasazuje uvědomění si měnící se metodiky. Ve strukturální statistice se pro roky 1996–2001 nepracovalo s dopočtem vysbíraných dat na celé národní hospodářství. Od roku 2002 už tomu tak je, navíc se zde zapracovalo též poměření vůči placené době zaměstnance. Měnil se též počet placených hodin zaměstnance pro jeho zahrnutí do vzorku. Právě tato změna se promítla do let 2002 a 2003, což jsou roky, kdy podle předchozích výpočtů došlo k nejvyššímu růstu reálného mediánu. Je tedy nutné vzít v potaz tyto metodické změny při interpretaci dat napříč intervalem. Další změna se konala v roce 56

Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr, Vývoj mezd v letech 1993 - 2003. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/1E002DCDAC/$File/3111rr01t.pdf, Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754EF/$File/c31071318.pdf, Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd CZ-ISCO, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754DD/$File/1100251418a.pdf 42

2010, kdy došlo k rozšíření sledovaného vzorku, což má v praxi vést ke zvýšení reprezentativnosti statistických údajů.57 A právě v roce 2010 došlo podle již zmíněných dat k největšímu propadu kupní síly mediánu v průběhu hospodářské krize, tudíž i tuto hodnotu je třeba brát s určitou rezervou. Nejednotnost metodiky v tak krátkém časovém horizontu značně ztěžuje výzkum a ubírá na relevanci vypočtených údajů. Bohužel se jedná o logické změny z důvodu vzniku nových statistických postupů po vzniku republiky při hledání optimálních verzí. Dosavadně popsaný průběh přehledně zachycuje tabulka 3. Tabulka 3: Vývoj meziročních indexů mediánové mzdy a cen v intervalu 1997–2013 meziroční index 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 - nominální mzdy 114,33 104,73 104,96 106,69 107,93 109,92 107,50 105,98 104,99 - spotřebitelských cen 108,55 110,76 102,13 103,71 104,70 101,92 100,10 102,72 101,94 - reálné mzdy 105,33 94,55 102,77 102,88 103,09 107,85 107,38 103,17 102,99 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 104,97 107,15 105,81 100,48 96,51 101,53 102,20 101,33 102,50 102,83 106,36 101,07 101,41 101,91 103,33 101,40 102,41 104,21 99,49 99,41 95,17 99,63 98,91 99,92 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 31, 32, 77, 83

Jelikož údaje ohledně mediánu vychází ze strukturální statistiky, ze které lze vyčíst i další informace ohledně třídění zaměstnanců, je možné podívat se například i na vývoj mediánu z hlediska jejich pohlaví, z hlediska věku nebo určité klasifikace pracovní činnosti. Vzhledem k nedostatečnému rozsahu dat členěných podle věku a klasifikace činnosti bude krátce věnován prostor kritériu pohlaví, v rámci kterého dostatek dat naopak existuje. 3.3.4.1

Vývoj mediánové mzdy podle pohlaví

Co se tedy týče vývoje mediánové hrubé mzdy podle pohlaví, je na základě podkladového materiálu evidentní, že během celého sledovaného intervalu panovaly v této oblasti docela významné rozdíly. Poměr mezi mediánem žen a mediánem mužů se pohyboval v intervalu 75–85 %, což znamená, že mužský medián byl o zhruba 18–33 % vyšší než ženský, záleží na konkrétním roce. Přesto existují určité tendence ve vývoji poměru a rozdílu těchto mediánů, v průběhu let totiž dochází k růstu jejich poměru, což značí, že se rozdíly snižují, 57

Metodický úvod. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8D/$File/11002514u.pdf 43

medián žen se tedy v průběhu času přibližuje tomu mužskému. Co se týče poměru jednotlivých mediánů vůči celkovému, mužský je vždy alespoň o 7 % vyšší než celkový, medián žen je vždy alespoň o 9,5 % nižší než celkový. V tomto případě se už jedná pouze o poměřování stejných čísel a vyvozování dalších různých ukazatelů.58 Nyní je vhodné přistoupit k popisu vývoje jednotlivých mediánů i s ohledem na vývoj spotřebitelských cen. Začne-li se mediánem mužů, ten činil v roce 1996 10 650 Kč, což bylo 109 % celkového mediánu. Průměrně rostl v nominále o 4,97 % ročně, reálně pouze o 1,57 %, což značí navýšení kupní síly tohoto mediánu o 30,4 % ve sledovaném období. Oproti celkovému mediánu se jedná tedy o něco slabší vývoj. Zajímavostí reálného vývoje mediánu mužů je jeho růst v letech 2008, 2011 a 2013, kdy medián žen i celkový medián klesal, byť je nutno podotknout, že se jednalo o minimální přírůstky do hodnoty 0,26 %. Lze tedy vytušit, nakolik zavádějící může být z pohledu odlišení pohlaví mediánu celkový vývoj. Zajímavého reálného růstu bylo dosaženo v roce 2007, kdy jeho kupní síla vzrostla o 4,9 %. Jelikož ČSÚ nabízí komentáře k analýzám trhu práce až od roku 2010, je pro nalezení možné odpovědi nutné podívat se na distribuci mezd podle jiného kritéria. Tento nevysvětlený pohyb spadá do intervalu, v němž je již možné využít širší informační báze ČSÚ, tudíž lze vysledovat, že se nejvyšší růst mediánu konal u kvalifikovaných dělníků v zemědělství, lesnictví a rybářství, případně z pohledu věku zaměstnanců u těch ve věku do 19 let. Nicméně to nic nehovoří o významu těchto změn na změnu celkového mediánu mužů. Obecně se ale dá říci, že to bylo v období před blížící se hospodářskou krizí, tudíž je možné růst mediánu vysvětlit koncem konjunkturálního období. V posledním sledovaném roce byl podíl mužského mediánu a mediánu celkem 107,6 %, což potvrzuje klesající poměr od jeho kulminace v roce 1998.59 Ze stejných pramenů se pro případ reálného vývoje mediánu žen dá vyvodit, že konec devadesátých let minulého století znamenal pro tuto veličinu silně volatilní období. Po roce 58

Vývoj mezd v letech 1993 - 2003. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://csugeo.i-server.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/1E002DCDAC/$File/3111rr01t.pdf, Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754EF/$File/c31071318.pdf, Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd CZ-ISCO, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754DD/$File/1100251418a.pdf 59 Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr a zdroj 58 44

2000 však dochází evidentně ke stabilizaci a většímu sepjetí s mediánem celkem. Stejně tak jejich poměr se v čase přibližuje, protože zatímco v roce 1996 činil ženský medián 86 % celkového, na konci intervalu to bylo již 91 %. Odchylkou ve vývoji je pouze rok 2009, kdy zatímco kupní síla mediánu celkem klesla o 0,6 %, reálný medián žen stoupl o 1,26 %. Co se týče celkového vývoje, průměrné nominální roční tempo činilo 5,4 %, reálné 1,98 %, což vyústilo v celkový růst kupní síly ženského mediánu o 39,6 %. Ve všech třech případech se jedná o hodnoty překračující mužský protějšek. Navzdory mírně odlišnému vývoji v tempech změn mediánů jednotlivých pohlaví činila korelace mezi těmito dvěma vývoji 0,85, což značí silnou pozitivní závislost. Zatímco na začátku intervalu byly mediány 10 650 Kč a 8 400 Kč ve prospěch mužů, na jeho konci to bylo 24 276 Kč a 20 502 Kč, což sice na první pohled značí přírůstek v absolutním vyjádření rozdílu mezi mediány, nicméně z hlediska relativního se jedná o postupné, avšak nikterak překotné sbližování jejich výše. Z výsledků vyplývá, že ženy v oblasti mediánové mzdy dohánějí muže, což může být podle ekonomické teorie způsobeno vyrovnáváním jejich faktorů práce. Ženy mohou omezovat dobu strávenou na mateřské dovolené, mohou více pracovat, tím poroste kvalita jejich lidského kapitálu, což se postupně promítne též do jejich mezd, které určitým tempem dohánějí mzdy mužů. Bohužel nedostatek statistického materiálu neumožňuje potvrdit tuto tendenci v plném sledovaném intervalu již od roku 1993.

3.4 Starobní důchody Dalším velkým tématem této práce jsou starobní důchody. Stejně jako zaměstnaní i důchodci (zejména starobní) jsou specifickým segmentem obyvatelstva, na který se však vztahují odlišné faktory ekonomického vývoje, než jak je tomu u zaměstnaných, svou roli hraje navíc i hospodářská politika státu. Starobní důchod je chápán jako nárok na plnění ze sociálního pojištění po splnění podmínek k jeho vyplácení, mezi něž patří dosažení stanoveného věku a získání doby pojištění v tomto sociálním systému.60 Toto téma se týká podle současných hodnot zhruba 2,34 milionů obyvatel České republiky, jimiž jsou právě starobní důchodci. Hodnota se váže ke konci 60

Starobní důchody. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm 45

roku 2013.61 Jde tedy sice o podstatně menší soubor, než jak tomu bylo v případě segmentu pobírajícího mzdu, nicméně jde stále o velmi významný soubor obyvatel jak z hlediska obecné charakteristiky, tak z pohledu hospodářské politiky. Vůči státnímu rozpočtu je totiž položka starobních důchodů značné zatížení pro výdajovou stránku, podílí se totiž na celkových výdajích zhruba z jedné čtvrtiny.62 Pro zajímavost je třeba alespoň zmínit, že kromě zmíněného počtu starobních důchodců Česká správa sociálního zabezpečení (zkráceně ČSSZ) vyplácela v roce 2013 i 80 171 dalších důchodů, nicméně do zahraničí, což není objektem zkoumání této práce, jelikož na tyto se nevztahují pohyby cenové hladiny na trzích ČR. Bohužel není dána bližší struktura těch důchodů, jež jsou posílány do zahraničí, není tedy známo, jaká část se týká starobních důchodů, jelikož kromě těchto existují ještě invalidní a pozůstalostní, kterých se však tento rozbor netýká.61 Specifikem starobních důchodů je jejich ovlivňování z vůle státního politického aparátu, nikoliv tedy nabídkou a poptávkou na trhu práce, jak je tomu u mezd. Nevychází se zde tedy přímo z tržních podmínek, avšak nepřímo zde určité vazby přece jen existují. Starobní důchod je v podstatě, jak již bylo zmíněno, pojistným plněním v rámci životního pojištění pořádaného státem. Tento státní penzijní systém je ve své podstatě povinný a míra pokrytí dosahuje prakticky výše 100 %. V rámci účasti obyvatel jsou definovány odvody na toto pojištění, nicméně konkrétní podmínky takového plnění nejsou na dlouhou dobu dopředu s jistotou dány vzhledem k četným úpravám tohoto systému.63 Ačkoliv se v České republice provozuje dávkově definovaný penzijní systém, ze kterého vyplývá, že je dávka (starobní důchod) určitým způsobem nastavena a definována, z čehož se pak upravují podmínky odvodů na toto pojištění,63 v dlouhodobém horizontu je i v takto nastaveném systému dávka a její výše značně nejistá, třebaže by v kombinaci s průběžným financováním tohoto systému mělo dojít ke zmenšení rizika odchylky její výše, a to na rozdíl od fondového financování, které závisí na podmínkách panujících na finančním trhu. Pro tento účel však není třeba hlouběji definovat penzijní systém, ale spíše uvědomit si základní 61

2 857 856 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2014/2857856-duchodcu-evidovala-cssz-k-31-12-2013.htm 62 Přehled státního rozpočtu. Monitor [online]. 2013 [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2013/ 63 Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 201410-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/mp_wp/download/vp25_2.pdf 46

souvislosti, z nichž vyplývá, že se starobními důchody může vládnoucí garnitura v poměrně krátkém horizontu (např. několika let) hýbat, především pak s jejich výšemi. V pokročilé fázi výzkumu této kapitoly bude věnován prostor problematice zvyšování těchto důchodů, ve které bude popsáno, konkrétně jakým způsobem má již zmíněná působnost zákonodárců vliv na jejich výši. Stanovování změn důchodů se totiž řídí konkrétními pravidly, tudíž se příčiny jejich pohybů mohou poměrně jednoduše dohledat a analyzovat. 3.4.1

Obsahová oblast starobních důchodů

Stejně jako je tedy pro zaměstnanou část obyvatel mzda nebo plat zásadním faktorem úrovně příjmů, pro starobní důchodce je to starobní důchod (dále již jen důchod). Pro vývoj výše důchodů platí částečně podobná pravidla jako pro tu část zaměstnaných, kteří pobírají plat. Jedná se o prostředky, které vyplácí různé složky státního aparátu na základě právních předpisů. Než však budou v následujících odstavcích rozebrány relevantní údaje ohledně kupní síly důchodců, pro správné pochopení souvislostí je třeba oblast důchodů a jejich složek trochu blíže definovat. K tomu poslouží jako informační základna internetová stránka Ministerstva práce a sociálních věcí, na které je důchodový systém stručně a výstižně popsán. Kostrou důchodového systému obyvatel České republiky je tedy základní důchodové pojištění, které je definováno zákonem č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Zákon nabyl účinnosti 1. 1. 1996, tudíž od vzniku republiky do daného roku existovala odlišná právní úprava. Aktuální zákon však podléhá četným změnám v rámci desítek novel, nepůsobí tedy v původní formě beze zbytku.64 Tato právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, tudíž neexistují určité odvětvové ani profesní rozdíly, jak je tomu například v jiných zemích. Drobné odchylky existují pouze pro tzv. silové resorty, do nichž spadají vojáci, hasiči, policisté nebo například celníci, avšak změny se týkají jen určitých organizačních a administrativních momentů. Tento důchodový systém je, jak již bylo řečeno, dávkově definovaný (zákon definuje výši dávek, zkratka DB jako defined benefit) a průběžně financovaný (příspěvky jsou přetvořeny v dávky bez tvorby fondů, zkratka PAYGO jako pay as you go). Každý důchod se skládá ze dvou složek. První je základní výměra, což je pevná částka pro všechny důchodce bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků, pokud byl 64

Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155/info 47

důchod přiznán, druhou je procentní výměra, která již závisí na dalších faktorech a je tedy pro různé osoby odlišně veliká.65 Před rozborem vývoje statistik ohledně velikostí důchodů je vhodné poukázat i na vývoj velikosti segmentu obyvatel tyto důchody pobírající v jeho relativním vyjádření vůči celkovému počtu obyvatel. Ačkoliv se velikost populace ve sledovaném intervalu příliš neměnila, to samé rozhodně nelze říci o jejím složení. Obyvatelstvo v této zemi v souladu s demografickým vývojem vyspělejších zemí stárne, což se projevuje v rostoucím poměru obyvatel s vyšším věkem oproti těm mladším. Dalším z ukazatelů téhož jevu je i poměr starobních důchodců na celkovém počtu obyvatel. Ten se v průběhu 20 let zvýšil ze 17,5 % na 22,26 %, jak vyplývá z tabulky 4. Tabulka 4: Vývoj počtu důchodců, obyvatel a jejich poměru v intervalu 1993–2013 rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 počet důchodců v tis. 1 808 1 803 1 803 1 770 1 803 1 848 1 880 1 907 1 923 počet obyvatel v tis. 10 334 10 333 10 321 10 309 10 299 10 290 10 278 10 267 10 206 podíl důchodců v % 17,50 17,45 17,47 17,17 17,50 17,96 18,29 18,57 18,84 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1 908 1 914 1 938 1 958 1 993 1 998 2 035 2 071 2 226 2 266 2 340 2 340 10 203 10 211 10 221 10 251 10 287 10 381 10 468 10 507 10 533 10 505 10 516 10 512 18,70 18,75 18,97 19,10 19,37 19,24 19,44 19,71 21,13 21,57 22,25 22,26 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 8, 43, 65, 68, 75

Jak je z tabulky patrné, trend růstu segmentu starobních důchodců vůči celkové populaci je v této zemi evidentní, což potvrzuje vzrůstající význam této problematiky. Nicméně pro úplnou orientaci v použitých informacích je potřeba zmínit též měnící se obsah označení starobního důchodce, jelikož, jak již bylo zmíněno, i kritéria pro vznik nároku na tento typ důchodu se v čase mění a mají tendenci se zpřísňovat vzhledem k fiskálním možnostem státu a demografickému vývoji populace. Mezi tato kritéria patří věk a počet let účasti v systému důchodového pojištění. Jiným případem změny významu tohoto označení je legislativní změna zákona o důchodovém pojištění, která od roku 2010 navýšila počet starobních důchodců v souvislosti s přeměnou 65

Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 48

invalidních důchodců na starobní po dosažení věku 65 let,66 což v praxi znamenalo vyšší nárůst jejich počtu, než jak by tomu bylo bez změny tohoto zákona. Z předchozí tabulky je možno vyčíst, že se mezi jednotlivými roky nekonaly překotné změny stavů, ale systematické změny. Největší meziroční změny počtu důchodců se konaly v intervalu od −1,8 % v roce 1996 do 3,26 % v roce 2012 při nezahrnutí již zmíněné odlišnosti v roce 2010. V tom byl růst jejich počtu, ač tedy se změnou pojetí starobního důchodce (dále jen důchodce), 7,48 %. Průměrný roční přírůstek počtu důchodců byl ve sledovaném intervalu 1,3 %. Po definičním vymezení a stručném náhledu do podstaty důchodů již může být věnován prostor stěžejnímu obsahu této dílčí oblasti výzkumu, a to konkrétním výším důchodů napříč intervalem. Ačkoliv je nutné počítat s tím, že se vzorek tohoto segmentu v čase mění, důchod jako veličina pro sledování vývoje má bezesporu velkou vypovídací hodnotu. Ta je navíc, jak bude vysvětleno, většinou umocněna osvobozením od daně z příjmů, což znamená, že vzhledem k tomu, že důchodcům není z důchodů odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění, jsou tyto důchody vypláceny jako čisté, z hlediska kupní síly stejně použitelné jako čisté mzdy a platy. Jelikož je oblast snižování důchodů o daně a pojistné odlišná od oblasti mezd a platů, je pro správné pochopení potřeba na tyto zvláštnosti poukázat. Alespoň co se týče odvodů na již zmíněná pojištění, je tato problematika legislativně stálá. Odvody na sociální pojištění se důchodců standardně netýkají a neplatí je za ně ani stát,67 stejně tak se důchodců netýkají ani odvody na veřejné zdravotní pojištění, které je však placeno státem nejen za tuto část obyvatel.68 Důchodci tedy neplatí žádné odvody, to však za předpokladu, že nevyvíjejí výdělečnou činnost. V případě výdělečné činnosti se na ně vztahují určité paragrafy daných zákonů, a dochází tedy ke vzniku povinnosti se na systémech zdravotního a sociálního pojištění dále podílet. V případě daně z příjmů je oblast variabilnější, a to z důvodu měnícího se zákona o daních z příjmů. Podle současné úpravy podléhají zdanění důchody v úhrnné roční míře převyšující 66

Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí 2012. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskovezpravy/tiskove-zpravy2012/25_04_2012_pocty_duchodu_duchodcu_a_poplatniku_pojistneho_za_1_ctvrtleti_2012.htm 67 Předpis č. 589/1992 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-589#f1463309 68 Předpis č. 48/1997 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48 49

36násobek minimální mzdy,69 což v roce 2014 odpovídá hodnotě 306 000 Kč.70 Měsíčně znamená tato hranice v průměru 25 500 Kč. Příjem z dávek důchodového pojištění nad tuto hranici tedy podléhá dani z příjmů. Nakolik se v realitě toto zdanění důchodců dotýká, bude vzhledem k výši průměrného důchodu naznačeno. V případě výdělečné činnosti je účast na dani z příjmů intuitivní, nicméně tato varianta není objektem dalšího zkoumání. Stejně jako u dříve skloňovaných příjmů zaměstnaných i u důchodů bude posuzován vývoj ukazatele průměru tohoto druhu příjmu. Reálný pohyb průměrného důchodu tak tedy bude zastupovat změny kupní síly tohoto segmentu obyvatel. 3.4.2

Vývoj průměrného důchodu

Kvantitativní informace, které jsou veřejně dostupné na webu ČSÚ, naštěstí plně pokrývají sledovaný interval, tudíž jsou plně kompatibilní a srovnatelné s těmi předchozími, což zvyšuje hodnotu výsledků. Průměrná měsíční výše důchodů (v této oblasti však podle stavu v prosinci příslušného roku) byla v počátečním roce 1993 na úrovni 2 824 Kč. Hned další rok však dosahovala již 3 388 Kč, což znamená nominální růst o 19,97 %. I v následujících 3 letech překročil nominální růst desetiprocentní hranici, v roce 1996 byl růst dokonce 21,41 %. Stejně jako v případě růstu cen či mezd a platů docházelo v tomto období k výrazným přírůstkům hodnot. Od roku 1998 následovalo čtyřleté období s průměrným tempem růstu přesahujícím 7,3 %, naopak v roce 2002 došlo k razantní změně. Tehdy důchod vzrostl pouze o 0,37 %, což byl ve sledovaném intervalu nejnižší nominální přírůstek hodnot průměrného důchodu.71 V daném roce ke zvýšení důchodů vlastně nedošlo vzhledem k úpravám zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, které zavedly kromě mimořádného termínu zvýšení důchodů pravidelný termín, podle kterého docházelo v lednu nového roku ke zvýšení důchodů pouze v případě, že by takové zvýšení činilo 2 % průměrného důchodu. Takové

69

Předpis č. 586/1992 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p4 70 Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 - 2014 [cit. 201410-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 71 Tab. 13.04 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR podle druhu (stav v prosinci příslušného roku). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD96B/$File/3201814_1304.pdf 50

navýšení by přitom obsahovalo 100% kompenzaci přírůstku indexu spotřebitelských cen pro domácnosti celkem a také jednu třetinu přírůstku reálné mzdy.72 V letech 2003 a 2004 došlo v průměru ke 3% růstu průměrného důchodu, následovalo období 4 let s vyššími tempy růstu než 5 %, v roce 2008 to bylo dokonce 10,19 %. Vyjma let 2009 a 2011, kdy byly přírůstky na úrovni 4,2 %, došlo k minimálním kladným změnám v roce 2010 ve výši 0,78 %, v roce 2012 to bylo 2,14 % a v 2013 jen 1,78 %. Průměrný důchod činil v roce 2013 hodnotu 10 970 Kč. Jak je tedy vidět, v nominále rostl důchod každý rok průměrným tempem 7,02 %,73 což je skutečně vysoké tempo růstu, byť o něco nižší než pro průměrnou mzdu, nicméně je třeba mít stále na paměti, že se jedná o nominální vývoj. Sledovat speciálně nominální vývoj je dáno určitým důvodem. Tím je problém v určení reálného vývoje, jelikož jsou zde metodické obtížnosti. Odlišností oproti sledování vývoje reálných veličin v rámci kupní síly zaměstnaných je pozměněný spotřební koš důchodců, čemuž přikládá váhu i statistický úřad, který tento koš definuje jako jiný než pro domácnosti celkem, což vyplývá také z kapitoly věnující se inflaci. Je tedy zapotřebí v tomto případě porovnat vývoj průměrného důchodu s růstem ceny spotřebního koše této části populace. V materiálech statistického úřadu se lze dohledat pojmu „domácnost důchodců“, což je domácnost, která je pro účely statistiky rodinných účtů definována jako taková domácnost, v níž nejsou ekonomicky aktivní členové, v jejím čele je důchodce, který nepracuje, a ani jiný člen není ekonomicky aktivní. Může však vyvíjet pracovní aktivitu, ale pouze s časovým omezením, respektive musí být krátkodobá a příjem z této činnosti nesmí být u žádného člena této domácnosti vyšší než 12 tisíc korun za rok.74 Co se týče váhového systému položek spotřebního koše, ten je samozřejmě odlišný od toho pro domácnosti celkem. Určité rozdíly lze shledat ve všech 12 dílčích částech koše, největší rozdíly jsou mezi sekcemi zdraví a potravin a nealkoholických nápojů.75 Nezbytným důsledkem odlišného váhového systému je 72

Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 1995 2013 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=97980 73 Tab. 13.04 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR podle druhu (stav v prosinci příslušného roku). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD96B/$File/3201814_1304.pdf 74 Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/F9002E34F5/$File/012023-1404m.pdf 75 Index spotřebitelských cen - Revize 2012. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/revize_2012.pdf 51

odlišný vývoj měr změn indexů, který by v případě srovnání nominálního růstu důchodu s růstem indexu pro domácnosti celkem vedl k odlišnému než skutečnému reálnému vývoji. Je tedy nezbytné srovnat růst důchodu právě s růstem indexu domácností důchodců, avšak údaje pro takový index jsou bohužel dostupné až pro období od 2006. To má za následek velmi významné zkrácení délky sledovaného intervalu. Navíc je přímé porovnání dat obtížné, jelikož ČSÚ neposkytuje kompletní časovou řadu vývoje cen takového spotřebního koše a jeho dílčích části, jak je tomu u indexu pro domácností celkem, je tedy nezbytné v archivu dohledat informace pro každý rok zvlášť a až ze syntézy těchto dat vyvodit vývojové tendence. Nabízí se tedy možnost sledovat relevantní vývoj reálných veličin, čímž se významně zkrátí sledovaný interval, nebo využít hodnoty pro domácnosti celkem, a zanést tím pádem do hodnocení kupní síly důchodců nepřesnost z důvodu méně relevantního materiálu pro výpočet. Po vytvoření časové řady hodnot indexu spotřebitelských cen pro domácnosti důchodců není obtížné zjistit, nakolik se lišil vývoj tohoto indexu od indexu pro domácnosti celkem. Jelikož i odchylka například půl procentního bodu ročně by znamenala relativně odlišný vývoj reálných veličin, je třeba posoudit, nakolik byl tento vývoj identický. V případě mizivých odchylek by za určitého zjednodušení mohlo přece jen dojít ke srovnání obecného indexu s vývojem průměrného důchodu, nicméně vzhledem k rozdílům, které v realitě mezi indexy panují, takové zjednodušení aplikovat nelze. Oba indexy jsou konstruovány jako bazické s průměrem roku 2005 jako normovanou hodnotou 100, jejich přímé srovnání je tedy z hlediska metodického velmi jednoduché. Po krátkých výpočtech se dá dopracovat k závěru, že rozdíl mezi tempy změn těchto dvou indexů byl v průměru téměř 1 procentní bod ročně. Zatímco tedy index domácností celkem v intervalu 2005–2013 vzrostl o 22,7 %, index pro domácnosti důchodců o 32,4 %.76 Kompletní přehled nabízí tabulka 5. 76

Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr, Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/D1003D434E/$File/71030712_13.pdf, http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4500386F70/$File/71030812_13.pdf, http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/AF002E8D62/$File/71030912_9.pdf, http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/1E003E0A32/$File/7103101209.pdf, http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/9E0036606C/$File/7103111209.pdf, http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/020021F18C/$File/7103121209.pdf http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/69001F33C1/$File/710344131209.pdf, http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/5400322A9E/$File/012023-140809.pdf 52

Tabulka 5: Přehled vývoje indexu spotřebitelských cen s průměrem 2005=100 a míry inflace pro domácnosti celkem a domácnosti důchodců v intervalu 2006–2013 rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 A - index domác. celk 100,00 102,50 105,40 112,10 113,30 114,90 117,10 121,00 122,70 B - index domác. důch. 100,00 103,60 107,50 116,20 118,00 120,50 124,10 129,80 132,40 míra inflace A v % 2,50 2,83 6,36 1,07 1,41 1,91 3,33 1,40 míra inflace B v % 3,60 3,76 8,09 1,55 2,12 2,99 4,59 2,00 rozdíl měr inflací B-A 1,10 0,94 1,74 0,48 0,71 1,07 1,26 0,60 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 18–25, 77

Vzhledem k významným odchylkám v hodnotách indexů se zdá výhodnější variantou zkrátit sledovaný interval s ohledem na dostupné podkladové materiály, ale disponovat tak skutečně relevantními výsledky. Nyní je možné přistoupit k výpočtům kupní síly průměrného důchodu. Z kombinace zdrojů, které byly použity pro předchozí tabulku, a dokumentu s časovou řadou průměrné měsíční výše důchodu v ČR77 lze vyčíst, že vývoj z pohledu kupní síly nebyl pro důchodce zdaleka tak pozitivní, jak tomu bylo u zaměstnaných. Za 8 let dlouhý interval došlo k reálnému růstu pouze o 7 %, protože zatímco nominální důchod vzrostl o 41,66 %, ceny vzrostly o 32,4 %. To znamená průměrné roční tempo změny reálného průměrného důchodu ve výši 0,85 %, což je skutečně zanedbatelný vývoj. Pozitivní však je, že se jedná o růstovou tendenci. V prvních 4 letech intervalu si důchodci reálně přilepšovali v průměru o 2,4 %, k prvnímu propadu, a to o 1,31 %, došlo v roce 2010, pak sice kupní síla důchodu stoupla o 1,21 %, avšak v posledních dvou letech reálný důchod opět poklesl, a to o 2,34 % v roce 2012 a o 0,22 % v roce 2013. To znamená, že jen v 5 případech z 8 si důchodci polepšili, což není úplně lichotivá statistika z pohledu logiky udržování kupní síly průměrného důchodu. Je opět otázkou k diskuzi, zda by měla být úroveň průměrného důchodu udržována v rámci zachování kupní síly, nebo by se měla zvyšovat. A pokud by se měla zvyšovat, tak podle jakého klíče. Uvažovat nad tímto vývojem lze však pouze s vědomím postupů panujících v oblasti zvyšování důchodů. Této problematice bude věnována samostatná podkapitola, ve které bude objasněno, jak jsou nastaveny pravidla pro zvyšování důchodů. Intuice při neznalosti těchto pravidel se může od reálně fungujícího mechanismu značně lišit. 77

Tab. 13.04 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR podle druhu (stav v prosinci příslušného roku). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD96B/$File/3201814_1304.pdf 53

3.4.3

Vývoj průměrného důchodu podle pohlaví

Kromě sledování vývoje průměrného důchodu obecně se nabízí možnost též pohlížet na tento vývoj z hlediska pohlaví. Statistiky, které jsou shodné s těmi, které byly použity v předchozí části, umožňují zkoumat průměrnou výši tohoto důchodu samostatně pro muže a ženy sice až od roku 1997, ale vzhledem k tomu, že dostupná data pro reálný vývoj jsou ještě omezenější, je tento interval postačující. Stejně jako v případě mediánové mzdy je i průměrný důchod mužů vždy vyšší než průměrný důchod žen, což je však podle ekonomické teorie logické. Je to dáno vyšším počtem odpracovaných let a vyššími hrubými výdělky mužů, nicméně pro tuto práci není důležité, proč jsou rozdíly mezi důchody u různých pohlaví, ale spíše rozměr těchto diferencí a jejich případný vývoj. Vzhledem k tomu, že ke zvyšování důchodů dochází na základě zákona, který nerozlišuje pohlaví, vývojové tendence musí být velmi úzce spjaty, což reálná čísla potvrzují. Podíl průměrného důchodu žen a mužů činil nejméně 81,1 % a nejvíce 82,4 %. Z toho vyplývá, že je průměrný důchod mužů vždy o přibližně 22 % vyšší než průměrný důchod žen (v roce 2013 to bylo 12 150 Kč a 9 955 Kč). Neexistují tedy žádné tendence ani uzavírání mezery. To je jiný závěr, než jakého bylo zjištěno v oblasti příjmů zaměstnaných.78 Nominální přírůstek průměrného důchodu pro muže činil 40,26 %, pro ženy 41,6 %. Jelikož pro obě pohlaví činil růst cen 32,4 %, mužům tedy ve sledovaném intervalu vzrostla celková kupní síla jejich průměrného důchodu o 5,94 %, ženám ještě o 1 % více.79 Pouze v roce 2008 došlo k významnějšímu rozdílu ve výši přírůstku nominálního důchodu mezi oběma pohlavími ve výši procentního bodu ve prospěch ženské části segmentu důchodců. Toto bylo způsobeno mimořádným zvýšením důchodů na základě nařízení vlády č. 211/2008 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2008. Tímto byla zvýšena základní výměra absolutně o 470 Kč, což znamenalo odlišné procentuální navýšení.80 Kompletní přehled změn nominálních i reálných veličin pro průměrný důchod bez i s ohledem na pohlaví nabízí následující tabulka. 78

Tab. 13.04 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR podle druhu (stav v prosinci příslušného roku). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD96B/$File/3201814_1304.pdf 79 Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/5400322A9E/$File/012023-140809.pdf a zdroj 78 80 Valorizace důchodů od 1. ledna 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5715/22092008c.pdf 54

Tabulka 6: Vývoj meziročních změn důchodů a cen v intervalu 2006–2013 rok 2006 2007 2008 změna indexu domácností důchodců v % 3,60 3,76 8,09 nominální změna důchodu celkem v % 5,72 6,84 10,19 nominální změna důchodu mužů v % 5,71 6,85 9,52 nominální změna důchodu žen v % 5,70 6,82 10,66 reálná změna důchodu celkem v % 2,05 2,96 1,94 reálná změna důchodu mužů v % 2,04 2,97 1,32 reálná změna důchodu žen v % 2,03 2,95 2,37 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 18–25, 78

3.4.4

2009 1,55 4,22 4,29 3,97 2,63 2,70 2,39

2010 2,12 0,78 0,58 0,61 -1,31 -1,51 -1,47

2011 2,99 4,24 4,09 4,30 1,21 1,07 1,27

2012 4,59 2,14 2,12 2,07 -2,34 -2,36 -2,42

2013 2,00 1,78 1,69 1,77 -0,22 -0,31 -0,23

Zvyšování důchodů

V běžné praxi se zpravidla jednou ročně dostane do médií zpráva, že vládnoucí garnitura schválila valorizaci důchodů od roku tomu následujícímu. Velikost částek tohoto zvyšování se však rok od roku různí. Tuto metodickou oblast koriguje již zmíněný zákon č. 155/195 Sb., o důchodovém pojištění, který bude podle aktuálního znění (říjen 2014) v následujícím textu popsán. Tento právní předpis ve svých více než 100 paragrafech rozsáhle definuje tu část důchodového systému, kterou pořádá stát. Definuje se zde rozsah systému, účast na něm, jednotlivé druhy důchodů a pojištěné osoby, celý proces výpočtu dávek, ale také, a co je stěžejní pro tuto část, zvyšování důchodů, konkrétně v paragrafu 67.81 Ačkoliv je známější pojem „valorizace“, který znamená zhodnocení nebo zvyšování hodnoty, ve zmíněném zákoně tento pojem užíván není, místo něj se pracuje s termínem „zvyšování“ důchodů. Hned první odstavec § 67 říká, že vyplacené důchody se zvyšují v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a také v závislosti na růstu mezd.81 Z tohoto vysvětlení lze usoudit, že takto nastavené zvyšování důchodů má kompenzovat rostoucí výdaje důchodců, které jsou spojené s růstem spotřebitelských cen. Eliminace vlivu růstu cen vede k zachování reálné úrovně důchodů na stejné hladině. Zohlednění růstu reálné mzdy má pak zřejmě snížit rozdíl vývojových tendencí mezd a důchodů. V dalších odstavcích téhož paragrafu stojí, že se zvyšování důchodů koná v lednu nového roku v pravidelném termínu pro ty splátky důchodů, které jsou splatné v lednu. Kromě pravidelného termínu dochází i k mimořádnému zvyšování důchodů, a to tehdy, pokud v období pro zjišťování růstu indexu spotřebitelských cen došlo k růstu tohoto indexu alespoň o 5 %. V takovém případě se 81

Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 55

vyplacené dávky důchodů zvyšují od splátky splatné v pátém kalendářním měsíci po tom kalendářním měsíci, v němž došlo k růstu alespoň o 5 %. Zajímavostí je, že pokud ke splnění podmínky pro mimořádné zvýšení důchodů dojde v červenci nebo srpnu, pak se toto zvýšení spojí s pravidelným termínem, a tedy k němu dojde v lednu následujícího roku.82 Pokud jde o růst indexu spotřebitelských cen, za tímto se nachází procentní přírůstek tohoto indexu v posledním kalendářním měsíci sledovaného období (tím je buďto srpen, nebo měsíc, v němž došlo k růstu indexu alespoň o 5 %) oproti indexu vypočítanému k měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu měsíci tohoto období. Zjištěný růst se pak zaokrouhluje na jedno desetinné místo. Za index spotřebitelských cen se považuje index vypočítaný Českým statistickým úřadem pro domácnosti celkem, pro nějž jsou kompletní data dostupná již od počátku devadesátých let a který je hlavním indexem pro sledování růstu cen v České republice.82 Vzhledem k tomu, že bylo v části věnované srovnání vývoje cen koše pro domácnosti celkem a pro domácnosti důchodců odhaleno, že růst ceny koše pro domácnosti důchodců vždy převyšuje růst ceny koše pro domácnosti celkem, takto stanovené zvyšování důchodů není pro udržení reálné kupní síly dostačující. Jak již bylo řečeno, důchod se dělí na základní a procentní výměru. Co se týče zvyšování té základní, to je stanoveno tak, aby její výše činila 9 % průměrné mzdy při zaokrouhlování na celé desetikoruny nahoru. Zvyšování procentní výměry probíhá tak, aby procentní zvýšení v pravidelném termínu činilo tolik, aby u průměrného starobního důchodu součet částky zvýšení základní výměry a částky zvýšení procentní výměry odpovídal takovému zvýšení, které koresponduje s výší součtu růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu reálné mzdy. Avšak pokud zvýšení základní výměry kompenzuje růst cen i mezd, ke zvýšení procentní výměry nedochází. V případě mimořádného termínu dochází pouze k růstu procentní výměry o tolik procent, kolik činí mimořádný růst cen.82 Z předchozí věty lze vyčíst, že se aktuální znění liší od toho, které působilo v roce 2008, jelikož tehdy byla v rámci mimořádného termínu navýšena právě základní výměra, což podle současné úpravy není v kontextu mimořádných změn cenové hladiny možné.

82

Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 56

Dosud bylo nastíněno, že se při zvyšování důchodů bere v potaz růst reálných mezd, ale nebylo řečeno, k jakému období se přihlíží. Intuitivně se možná nabízí kopírovat interval vybraný pro sledování vývoje indexu spotřebitelských cen, realita je však odlišná. Období pro sledování vývoje reálných mezd se udává v letech, přičemž prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce pro zjišťování růstu reálných mezd pro účel předchozího zvýšení důchodů (nedochází tak tedy k překrývání období) a posledním rokem téhož období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín aktuálního zvýšení důchodů. Jinými slovy to znamená, že o zvyšování důchodů se rozhoduje v kalendářním roce předcházejícím tomu, ve kterém k němu dojde, a data se sbírají k roku, který předchází tomu, ve kterém se o něm rozhoduje. A pokud k růstu reálné mzdy nedochází, nedochází tím pádem ani k dílčímu zvýšení důchodů jako příspěvku vývoje reálných mezd. Při výpočtu pohybu reálných mezd se však neužívá veličiny průměrné mzdy, ale tzv. všeobecného vyměřovacího základu, což je speciálně upravený údaj průměrné mzdy tak, aby dokázal dlouhodobě srovnávat údaje.83 Pro období mezi 1. lednem 2013 až 31. prosincem 2015 došlo ke změně v pravidle zvyšování procentní výměry, které znamenalo zahrnutí do výpočtu pouze jedné třetiny procentního přírůstku indexu spotřebitelských cen v případě pravidelného zvyšování, což mělo na jedné straně nastolit úsporu z pohledu státního rozpočtu, nicméně z pohledu příjemců těchto důchodů šlo jednoznačně o snížení kupní síly. Podle stávajících podmínek (říjen 2014) však došlo k obnovení původních pravidel od splátek splatných v lednu 2015 na základě předpisu č. 183/2014 Sb., který mění zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.83 Jak je tedy vidět, pro správnou interpretaci zákona je nutné dávat si pozor na aktuálnost znění. Jako perličku ohledně zvyšování důchodů však jistě stojí za to zmínit paragraf 67 a, ve kterém stojí, že se procentní výměra vyplaceného důchodu zvyšuje o 2 000 Kč měsíčně od momentu, kdy poživatel důchodu dosáhne věkové hranice 100 let. Tato výměra se zvyšuje pouze pro jeden druh důchodu, konkrétně buďto pro starobní nebo pro invalidní důchod, pokud daná osoba pobírá více druhů důchodů.83

83

Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 57

Ze znalostí nabytých v rámci studia tohoto právního předpisu lze usoudit, jak je důležité postavení Českého statistického úřadu v rámci makroekonomických a mikroekonomických dopadů na ekonomiku, ale také význam sledování vývoje indexu spotřebitelských cen a průměrné mzdy. 3.4.5

Úloha Rady seniorů

Od května roku 2005 spolupracuje v rámci vývoje důchodového systému s Ministerstvem práce a sociálních věcí občanské sdružení Rada seniorů České republiky. Jedná se o důchodcovské hnutí, které má zastupovat širokou důchodcovskou obec jako reprezentační orgán, jenž získává poznatky z kontaktů se seniory a jenž tyto poznatky uplatňuje při vyjednávání s vládou a dalším státním aparátem při tvorbě legislativy apod.84 Nastavení důchodového systému v ČR nikdy není dlouhodobého rázu, v průběhu let totiž dochází ke změnám jak v nastavení příspěvků do tohoto systému, tak i ve výši dávek, délce potřebné doby pojištění, věku odchodu do důchodu apod. Za dobu existence zákona o důchodovém pojištění došlo k více než 60 legislativním úpravám,85 což svědčí o nestálosti legislativního rámce této problematiky. Tyto úpravy pramení jednak z konání výkonné a zákonodárné moci, které tak mohou činit buďto z ideologických důvodů, ale i z jiných důvodů, ale také z existence a iniciativy již zmíněné Rady seniorů, případně široké veřejnosti, jejíž názor se přetváří v politický kapitál, jenž je stimulem pro změny. Lze očekávat, že se zákon bude v dalších obdobích opět měnit. Předpoklad k těmto změnám vyplývá i ze zmíněné nedostatečnosti kompenzace růstu cen z důvodu stanovení odlišného spotřebního koše pro výpočet. Další otázkou je úloha třetiny růstu reálných mezd, zda toto nastavení nepřispívá k prohlubování rozdílů mezi zaměstnanou částí obyvatel a důchodci, což by mělo za následek relativní propad úrovně důchodců v kontextu celé společnosti. Otázkou je i možnost vlády rozhodnout o zvýšení důchodů o vyšší částku, než která vyplývá z aplikace zákona, reagovat tak na vývoj ekonomických nebo sociálních podmínek, které nemohou být zákonem dostatečně vystiženy. Možnost vlády takto operativně korigovat určité odchylky 84

Rada seniorů České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4633 85 Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155/info 58

byla totiž v roce 2011 novelou zrušena,86 nabízí se tedy, zda není vhodnější přejít k původnímu nastavení, nebo platnost novely nenarušovat. Jiným způsobem koncipovaný paragraf 67 umožňoval zvýšení důchodů o částku odpovídající „nejméně“ 100 % růstu cen a třetině růstu reálných mezd.87 V kontextu úvah o možném sjednocení vývoje růstu mezd a platů s důchody je vhodné na závěr této kapitoly též vyjádřit, jaký panuje vztah mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou. Samozřejmě je nutné mít na paměti určité nedostatky, které existují v dostupných zdrojích, jako například nejednotnou obsahovou náplň průměrné mzdy, ale též odlišný význam důchodu a mzdy z pohledu jejich příjemce, kdy se hrubá mzda odlišuje od čisté mzdy nepoměrně více, než jak je tomu u důchodu. Následující graf zachycuje vývoj procentuálního poměru průměrného důchodu a průměrné hrubé mzdy v plném sledovaném intervalu 1993–2013. Graf 4: Vývoj poměru průměrného důchodu a průměrné mzdy v intervalu 1993–2013

Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 45, 76, 78, 79

86

Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 1995 2013 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=97980 87 ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ, HLAVA SEDMÁ, znění k 1.4.2011. KurzyCZ [online]. 2000 - 2014 [cit. 201410-21]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/155-1995-zakon-o-duchodovem-pojisteni/cast-4-hlava-7/platne110401/ 59

Jak lze z uvedeného grafu vidět, vývoj je poměrně komplikovaný. Srovná-li se poměr prvního období a posledního, je zde určitý propad, nicméně v mnoha obdobích dochází k tendenci růstu významnosti důchodu oproti mzdě. Ve vzorku dvaceti změn došlo 9krát k růstu poměru a 11krát k propadu, byť je evidentní, že kladné změny poměru nedokážou pokrýt ty záporné. Celkově se však dá říci, že propad mezi počátkem a koncem období o 4 procentní body v neprospěch průměrného důchodu dává signál, že v dlouhodobém horizontu dochází k poklesu konkurenceschopnosti průměrného příjmu důchodce vůči průměrnému příjmu zaměstnaného.

3.5 Nezaměstnanost Počínaje nezaměstnaností se výzkum práce zaměřuje na kupní sílu těch segmentů obyvatel, které jsou spíše méně příjmové. Jsou jimi soubory obyvatel vyznačující se nezaměstnaností nebo dokonce chudobou. Těmto dvěma specifickým faktorům budou věnovány poslední dvě kapitoly této práce. Nezaměstnanost jako faktor kupní síly se nemusí zdát zpočátku příliš intuitivní, nicméně opak je pravdou a výše zaměstnanosti či nezaměstnanosti se pod kupní sílu obyvatel podepisuje tučným písmem. Nezaměstnanost je tedy společným rysem pro soubor nezaměstnaných, což jsou podle mezinárodně srovnatelné metodiky osoby, kterým je alespoň 15 let, obvykle bydlí na sledovaném území a v průběhu referenčního týdne souběžně splňovaly 3 podmínky, a to, že nebyly zaměstnané, avšak byly připraveny k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů a v průběhu posledních 4 týdnů aktivně hledaly práci.88 Samotný počet nezaměstnaných je spíše pouze meziproduktem běžně sledovaného ukazatele. Tím je míra nezaměstnanosti. Jelikož mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo patří zaměstnaní a nezaměstnaní, jsou nezaměstnaní reziduální složkou k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu vzhledem k již prozkoumané sféře zaměstnaných.88 Ačkoliv je tento elementární makroekonomický pojem dostatečně známý, přesné obsahové vymezení této oblasti rozhodně není v čase beze zbytku stabilní. Změn bylo za dobu nastaveného intervalu uskutečněno několik, poslední se konala ke konci roku 2012, kdy bylo na základě dohody mezi ČSÚ a MPSV upuštěno od tzv. „míry registrované nezaměstnanosti“. Začal se totiž nově 88

Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps 60

používat „podíl nezaměstnaných osob“. Zatímco původní míra nezaměstnanosti spočívala v poměření všech dosažitelných uchazečů o zaměstnání a ekonomicky aktivních osob, ta, jež se používá od počátku roku 2013, počítá s poměrem dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let a všech obyvatel ve stejném věku. Důvodem pro tuto změnu byla snaha snížit chybovost původní metody při sběru dat, zjednodušení výpočtu z důvodu použití méně zdrojů k čerpání a sjednocení informací ČSÚ a MPSV, jelikož tyto subjekty dosud fungovaly paralelně s odlišnou metodikou, což se promítalo do odlišných výsledků, které vedly k nesprávné interpretaci dat veřejností.89 Takové změny mají vliv na možnost interpretovat výsledky dlouhých časových řad, což je stejný problém, s jakým se potýkají statistiky zaměstnaných či důchodců. Pro tuto práci je spíše než oficiálně sledovaná statistika míry nezaměstnanosti ve svých podobách potřebnější poukázat na vývoj segmentu nezaměstnaných z pohledu relevance vůči celé společnosti. To znamená poměřit počet nezaměstnaných a populaci celkem. Z následující tabulky, která čerpá z dat ohledně registrované nezaměstnanosti, a tedy z působnosti MPSV, lze vidět, že se jedná z poměrového hlediska o zanedbatelnou část obyvatel ve srovnání se segmenty dříve užitými. Avšak ekonomické důsledky existence a velikosti takového segmentu jsou rozsáhlé. Jednak se jedná v podstatě o nevyužitou pracovní sílu, která svou nečinností ovlivňuje i ekonomicky spřízněné osoby (např. nezaměstnaný rodič ovlivňuje životní úroveň celé rodiny), navíc také tvoří výdajovou položku státního rozpočtu v rámci např. výplat podpor v nezaměstnanosti, nákladů na rekvalifikaci apod. V rámci tohoto výzkumu nicméně není brán ohled na rozbor délky nezaměstnanosti, která je pro charakter dopadu na ekonomické fungování trhu práce důležitá. Zatímco krátkodobá nezaměstnanost je totiž v určitém měřítku běžným jevem každého tržního hospodářství, dlouhodobá nezaměstnanost znamená potenciální velký problém. Opět se pro zjednodušení nepočítá s vlivem nezaměstnanosti na jiné segmenty obyvatel z důvodu velmi obtížné kvantifikace.

89

Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky 61

Tabulka 7: Vývoj počtu nezaměstnaných, obyvatel a jejich poměru v letech 1993–2013 rok počet nezaměstn. v tis. počet obyvatel v tis. podíl nezaměstn. v %

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

155

172

156

161

220

312

443

470

444

10 334 10 333 10 321 10 309 10 299 10 290 10 278 10 267 10 206 1,50 1,66 1,51 1,56 2,14 3,03 4,31 4,58 4,35

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

478

522

537

514

475

393

325

465

529

508

504

564

10 203 10 211 10 221 10 251 10 287 10 381 10 468 10 507 10 533 10 505 10 516 10 512 4,68 5,11 5,25 5,01 4,62 3,79 3,10 4,43 5,02 4,84 4,79 5,37 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 63, 67 a 75

Z tabulky je evidentní růst počtu nezaměstnaných průměrně o 6,7 % ročně, což se odrazilo v jejich rostoucím poměru vůči celé populaci. Účelem následujícího rozboru však není pátrat po příčinách vzniku nezaměstnanosti, ale poukázat na vývoj faktoru, který se týká kupní síly nezaměstnaných, tedy na příjem v nezaměstnanosti, a to jednak z pohledu jeho výše, ale také podmínek pro jeho získání, případně další souvislosti. 3.5.1

Obsahová oblast příjmů nezaměstnaných

Tento okruh zájmu je povahou srovnatelný s oblastí důchodů pro důchodce a s oblastí mezd či platů pro zaměstnané. Problematika podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci, což jest klíčovým faktorem z hlediska účelovosti pro tuto práci, je rozepsána v zákoně č. 435/2004 Sb., tedy v zákoně o zaměstnanosti. Tento zákon platí dodnes, jak je však z roku jeho zrodu patrné, neplatil ve značné části sledovaného období, tudíž je potřeba alespoň rámcově zapátrat po zákonech, na které tento současný navazuje.90 Těmi předcházejícími byly zákony č. 1/1991 Sb. a č. 9/1991 Sb., tedy zákony o zaměstnanosti a o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.91 V prvním zmiňovaném zákoně původní působnosti se od paragrafu 12 popisoval systém „hmotného zabezpečení uchazečů o práci“,92 což je pouze jiný terminologický výraz pro podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, jejichž problematika je v aktuálním zákoně z roku 2004 probírána od paragrafu 39.90 90

Předpis č. 435/2004 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 91 Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2521.pdf 92 Předpis č. 1/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-1/zneni-0 62

S ohledem na podmínky hmotného zabezpečení (dále jen zabezpečení) uchazečů o zaměstnání v daném zákoně stojí, že se poskytovalo v délce maximálně jednoho roku, po této době byl totiž tento uchazeč o zaměstnání objektem předpisů o sociálním zabezpečení. Pokud však daný uchazeč podstupoval rekvalifikaci, kterou mu územní orgán práce zabezpečoval, dostával zabezpečení až do ukončení této rekvalifikace. Poté, pokud mu nebylo ani po ukončení rekvalifikace zaměstnání zprostředkováno, měl nárok na zabezpečení opět maximálně 1 rok po ukončení rekvalifikace. Výše zabezpečení byla stanovena na základě průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl uchazečem dosažen v poslední zaměstnání, ve výši 60 % v délce prvního půlroku a po zbývající dobu výplaty zabezpečení ve výši 50 % tohoto výdělku. V tomto ohledu speciálním případem byli lidé, kteří v relevantním období 3 let před podáním žádosti o výplatu zabezpečení nepracovali, nýbrž například studovali, starali se o malé dítě apod., ti totiž dostávali pevnou částku ve výši důchodu podle předpisu o sociálním zabezpečení. Stejně by se postupovalo v případě, kdyby důchod podle daného předpisu byl vyšší než zabezpečení vyplývající z průměrného čistého měsíčního výdělku.93 V průběhu let však tento původní zákon podléhal častým změnám. V roce 2004 byl tento zákon nahrazen novým zákonem o zaměstnanosti, který definuje příjem pro nezaměstnané (vyplácený státem) jako podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Výše těchto podpor však také závisí na předchozím průměrném čistém měsíčním výdělku, ze kterého se vytváří jako procentuální část, případně na vyměřovacím základě v případě osob samostatně výdělečně činných (zkráceně OSVČ). Procentní sazby pro výpočet činí první dva měsíce 65 %, další dva měsíce 50 % a po zbývající dobu už pouze 45 % zmíněných předchozích výdělků, v případě rekvalifikace činí tato sazba 60 %. Zahrnutá je nově i maximální výše podpor, která je nastavena na 0,58násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první tři čtvrtletí kalendářního roku, který předchází tomu, ve kterém byla žádost o podporu podána. V případě rekvalifikace činí maximální výše 0,65násobek stejné veličiny. Pokud však nelze předchozí výdělky zjistit nebo v období rozhodném pro rozhodnutí o splnění podmínky pro výplatu podpory uchazeč neměl zaměstnání, ale vyvíjel aktivity, které jsou pro tento účel uznatelné (tzv. náhradní doby), je podpora nastavena jako 0,15; 0,12 a 0,11násobek již zmíněné průměrné mzdy (podle doby pobírání), v případě 93

Předpis č. 1/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-1/zneni-0 63

rekvalifikace jako 0,14násobek. Změnila se též délka doby, po kterou má uchazeč nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Ta je dlouhá 5 měsíců pro osoby do věku 50 let, 8 měsíců pro osoby mezi 50 a 55 roky a pro osoby nad 55 let činí 11 měsíců. V případě rekvalifikace se podpora vyplácí po

celou dobu jejího trvání a následně lze čerpat podporu

v nezaměstnanosti.94 Rozdílů mezi zmíněnými zákony je mnoho, nicméně i v rámci aktuální úpravy dochází k četným změnám, čehož si lze všimnout z přehledu novel.95 Vždy je tedy nutné brát v úvahu, ke kterému období se dané znění váže. Z porovnání zákonů je na první pohled zcela evidentní pokrok ve vývoji formulace definic pojmů, podmínek a postupů, který se odrazil především v délce aktuálního předpisu, případně i ve složitější srozumitelnosti výkladu, co je však podstatnější je ale zpřísnění podmínek ohledně vyplácených podpor, taktéž se zkrátila doba vyplácení a zavedly se stropy maximální výše těchto podpor. Takové restrikce mají svou podobu i v případě důchodů, což poukazuje na postupné omezování finanční účasti ze strany státu. Jako zástupce příjmů nezaměstnaných pro zkoumání se intuitivně jeví ukazatel průměrné výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, potažmo hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání (dále jen průměrná dávka), což je samozřejmě pouze aproximativní veličina i vzhledem k tomu, že významná část nezaměstnaných tuto dávku nedostává (na což bude poukázáno). Z toho vyplývá, že nejsou do tohoto ukazatele promítnuti. Kupní síla tohoto segmentu tedy souvisí s reálnými pohyby průměrné dávky. Vzorek obyvatel, který tuto dávku pobírá, se v čase významným způsobem obměňuje. Navíc ta část obyvatel, která v době nezaměstnanosti nemá nárok na výplatu dávky, nabývá skutečně velmi významných rozměrů, tudíž dochází k významné redukci osob znázorněných v tabulce 7, jichž se tato problematika nezaměstnanosti týká. Například v posledním kvartále roku 2013 mělo nárok na tuto dávku pouze asi 20 % všech nezaměstnaných, což je skutečně nízké číslo.96 Ve druhém čtvrtletí roku 2005 to však 94

Předpis č. 435/2004 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 95 Předpis č. 435/2004 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435/info 96 Statistiky nezaměstnanosti 2013 Q4. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 64

bylo 25 %97 a za první tři měsíce roku 2002 dokonce 35 %.98 Rozdíly jsou tedy skutečně veliké a oscilují v širokém intervalu, důležité je tedy spíše mít na paměti, že tyto nároky rozhodně nejsou samozřejmostí, jak by se mohlo zpočátku zdát, a týkají se tedy pouze určité skupiny nezaměstnaných. 3.5.2

Vývoj průměrné dávky v nezaměstnanosti

Jako informační zdroj pro výzkum kvantitativních dat vyplácené dávky v nezaměstnanosti poslouží integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí, který však bohužel neobsahuje ve svých volně dostupných materiálech „statistiky nezaměstnanosti“ žádnou časovou řadu, ale pouze jednotlivé dokumenty, které se týkají kvartálních statistik, a to až od roku 1999. Pro účel výzkumu jsou však použitelné dokumenty dokonce až od roku 2002,99 což znamená významné zkrácení intervalu pro sledování vývoje. Jelikož se v těchto dokumentech pracuje s údaji za jednotlivá čtvrtletí, je třeba pro vytvoření časové řady, jejíž prvky musí být hodnoty jednotlivých let, přepočítat kvartální údaje na roční. Výsledné hodnoty, se kterými se bude pracovat, byly získány vážením hodnot průměrné dávky v jednotlivých kvartálech podle počtu uchazečů ve stejném období. Finální časová řada průměrné měsíční dávky je znázorněna v následující tabulce. Tabulka 8: Průměrná výše měsíční dávky v nezaměstnanosti v intervalu 2002–2013 rok

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

dávka v Kč 3 166 3 325 3 585 4 220 4 495 4 830 5 300 5 851 5 703 5 597 5 903 6 290 Pramen: Vytvořeno autorem na základě Statistiky nezaměstnanosti 2002–2013, Dostupné z http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt

Časová řada naznačuje, že nehledě na to, kolik procent uchazečů o zaměstnání dostává tuto dávku, její průměrná výše systematicky roste. Výjimku tvoří pouze roky 2010 a 2011, kdy došlo k propadům o 2,5 % a o 1,8 %. Za interval 11 let vzrostla průměrná výše dávky nominálně o 98,7 %, což znamená průměrné roční tempo 6,44 %. V tomto případě je velmi obtížné pátrat po příčinách jednotlivých nárůstů, potažmo propadů její úrovně, situace se totiž 97

Statistiky nezaměstnanosti 2005 Q2. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 98 Statistiky nezaměstnanosti 2002 Q1. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 99 Statistiky nezaměstnanosti 2002 - 2013. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt 65

odvíjí především od struktury jejích příjemců. Navíc je možné chápat tendence jako setrvačnost vývoje výdělků, z nichž se výše dávky odvíjí. Jestliže tedy v rozhodném období pro výpočet potenciální dávky příjem klesá, pak v dalším období, pokud k nezaměstnanosti dojde, je vypočítaná dávka nižší. Ověření v podobě aplikace na reálná data by bylo velmi náročné, vzhledem k možnostem informačních materiálů je snaha o podobný rozbor zbytečná. Z pohledu reálných změn je opět potřeba (stejně jako u všech prostředků kupní síly) poměřit nominální vývoj průměrné dávky vůči cenovým pohybům. Zatímco v případě důchodců existoval konkrétní spotřební koš, pro segment nezaměstnaných toto neplatí, ač by odlišnému koši skutečnost nejspíše odpovídala, zejména pak u položek s vyšší důchodovou elasticitou. Vzhledem k možnostem je tedy použit základní index, tedy index pro domácnosti celkem. Podle daných zdrojů lze získat přehled o reálném vývoji průměrné dávky v intervalu dlouhém 11 let, kdy došlo 9krát k růstu reálné úrovně tohoto ukazatele a 2krát k poklesu. K nim došlo (stejně jako v případě nominálního vývoje) v letech 2010 a 2011, a to o 3,9 % a o 3,7 %. Navzdory těmto dvěma negativním meziročním změnám došlo k celkovému růstu průměrné dávky reálně o 54,84 %, což značí průměrné tempo 4,03 %. Největšího reálného růstu bylo dosaženo v roce 2005, kdy 17,7% nominální růst po zohlednění inflace ve výši 1,9 % znamenal reálnou změnu 15,5 %.100 Jednalo se o první meziroční změnu v podmínkách aktuálního zákona o zaměstnanosti, což mohlo mít svůj význam v této hodnotě. Problém bližších analýz v této sféře spočívá v tom, že tento ukazatel není na rozdíl od průměrné mzdy či důchodu natolik sledovaným a hodnoceným, což velmi znesnadňuje komentář k rozličným změnám. Kompletní přehled cenových změn (podle indexu spotřebitelských cen pro domácnosti celkem), ale i nominálních a reálných změn v průměrném příjmu nezaměstnaných zobrazuje tabulka 9. Jak je vidět, vývoj hodnot příliš neodpovídá vývoji v oblasti průměrného příjmu zaměstnaných. Mezi těmito veličinami je korelace pouze ve výši 0,35, což je úroveň označující spíše slabou až středně silnou pozitivní závislost. 100

Statistiky nezaměstnanosti 2002 - 2013. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt, Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr 66

Tabulka 9: Vývoj meziročních změn dávky v nezaměstnanosti a cen v intervalu 2003 až 2013 rok

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

růst cen v %

0,10 2,72

1,94 2,50 2,83 6,36

1,07 1,41 1,91 3,33 1,40

nomin. růst dávky v % 5,04 7,82 17,70 6,53 7,44 9,74 10,40 -2,53 -1,86 5,47 6,54 reálný růst dávky v % 4,93 4,97 15,46 3,93 4,48 3,18 9,23 -3,89 -3,71 2,07 5,07 Pramen: Vytvořeno autorem na základě Statistiky nezaměstnanosti 2002–2013, Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt a Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně), Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr

Vzhledem k povaze nároku na tento druh dávky není příliš věcné komentovat vývoj její průměrné výše, jelikož ji nelze pobírat příliš dlouhou dobu. Navíc takový ukazatel odráží strukturu aktuálně nezaměstnaných, která se může velmi lišit. Dalším problémem je zahrnutí hodnot podpor při rekvalifikaci a počtu osob v této dílčí oblasti do statistik nezaměstnanosti. Tyto osoby, byť nejsou zaměstnané, svým zařazením do rekvalifikačních kurzů spadají do ekonomicky neaktivního obyvatelstva.101 To vše znamená snížení vypovídací hodnoty získaných poznatků.

3.6 Chudoba Stejně jako nezaměstnanost i chudoba je specifickým rysem nejen příjmové stránky obyvatelstva. Jedná se jednoznačně o negativní jev, který doprovází určitou část obyvatel. Na rozdíl od nezaměstnanosti, která například v její krátké době trvání může umožnit nezaměstnanému získat lepší zaměstnání, v případě chudoby ekvivalent nalézt nelze. Fenomén chudoby a definování této problematiky se v různých zemích zpravidla liší, což je způsobeno především odlišnými sociálními standardy. V poměrně bohaté zemi jako celku bude hranice chudoby definovat pravděpodobně i ty osoby, které by v poměrně chudších zemích takto definovány nebyly. Navíc existuje více způsobů určování chudoby, jak bude v dalším textu objasněno. Při zkoumání kupní síly obyvatel je třeba vnímat i určité zvyšování jejich socioekonomických rozdílů. Obyvatele s nejméně příznivými příjmy, v jejichž neprospěch se prohlubování rozdílů koná, lze označit za chudé. Tito obyvatelé mají z hlediska společnosti velmi nízké příjmy. 101

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013/anal2013.pdf 67

Samotné definování takových příjmů se však může pramen od pramenu lišit. V následujícím textu bude věnován prostor bližšímu vymezení podstaty chudoby s odkazem na používané zdroje. 3.6.1

Definování chudoby

Za chudého je podle metodiky Eurostatu ve spolupráci s OECD považována osoba, jejíž příjem je nižší než 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu v dané společnosti. Častěji se však skloňuje pojem „míra ohrožení příjmovou chudobou“, což je podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než hranice, která je stanovena pro definování chudoby. Chápání chudoby se v tomto pojetí opírá jednak o příjmy osob, jednak o její relativitu, jelikož popisuje příjmové podmínky jedince ve srovnání s příjmovými podmínkami dané společnosti, tedy v dané zemi. Metodika spočívá ve zjištění čistých příjmů za domácnost jako celek, přičemž do těchto příjmů patří nejen výdělky z pracovní činnosti, ale i různé druhy dávek ze sociální oblasti (státní sociální podpora, dávky v hmotné nouzi, porodné atd.), příjmy z pronájmu nemovitostí apod. Zjištěné údaje se vztahují ke kalendářnímu roku předcházejícímu tomu, ve kterém se vyhodnocují. Pokud se tedy konstruuje hranice ohrožení příjmovou chudobou v roce 2014, vychází se z příjmů domácností za rok 2013.102 Získaný příjem domácnosti se mění na poměrný nebo též ekvivalizovaný příjem tak, že se podělí součtem spotřebních nebo též ekvivalentních jednotek téže domácnosti. Tento přepočet počtu osob na spotřební jednotky znamená zahrnutí velikosti a demografického složení domácnosti v úvahu při zjišťování reálných poměrů, což metodice přidává na věrohodnosti a reálnosti. Berou se tak tedy v úvahu úspory z rozsahu, což jsou úspory na nákladech vyplývající z předmětů a služeb, které slouží většímu počtu členů domácnosti (spotřebiče, nájem, elektřina atd.). Váhy jednotlivých osob coby spotřebních jednotek stanovuje pro tyto účely modifikovaná stupnice OECD. Tato stupnice přiřazuje hodnotu 1,0 první dospělé osobě, dalším osobám, které jsou starší než 13 let včetně, hodnotu 0,5 a dětem do 13 let váhu 0,3. Zjištěný poměrný příjem domácnosti se tak vlastně týká všech jejích členů a je pro všechny tyto členy stejný.102

102

Roste podíl osob pod hranicí příjmové chudoby. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD4/$File/1804120620_21.pdf 68

Ze souhrnného souboru všech osob (v rámci dotazníkového šetření Životních podmínek, což neznamená veškeré obyvatelstvo, ale pouze výběr)103 seřazených vzestupně podle tohoto poměrného příjmu se určuje mediánová hodnota, ze které se vypočítává hranice chudoby. Každá domácnost, jejíž ekvivalizovaný příjem všech členů je nižší než tato hranice, je tedy ohrožena příjmovou chudobou. Z takto získaných údajů lze navíc získat míru ohrožení příjmovou chudobou.104 Již samotné vyjádření míry chudoby v populaci České republiky je signálem, byť velmi obecným, o kupní síle tohoto obyvatelstva. Jedná se o pohled z jiné perspektivy. Růst míry chudoby totiž znamená prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými segmenty, což nelze chápat jako pozitivní jev, třebaže se může kupní síla nejchudšího segmentu zvyšovat. Znamená to nerovnosti, které mohou vést k růstu rizika sociálního napětí. Nyní je zřejmé, co to znamená být ohrožený příjmovou chudobou, je tak vhodné alespoň rámcově poukázat též na kvantitativní údaje z pohledu významnosti chudoby v kontextu velikosti segmentu vůči celé populaci České republiky. K tomu poslouží následující tabulka. Tabulka 10: Míra chudoby jako podíl z celkového počtu osob České republiky v intervalu 2005–2013 a meziroční změny rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 míra chudoby v % 10,4 9,8 9,5 9 8,6 9 9,8 9,6 8,6 meziroční změna v % -5,77 -3,06 -5,26 -4,44 4,65 8,89 -2,04 -10,42 Pramen: Vytvořeno autorem na základě Osoby ohrožené chudobou v letech 2005–2008, Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/58002E2611/$File/30120919.pdf a Osoby ohrožené chudobou v letech 2008–2013, Dostupné z http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/E40029274E/$File/1600211419.pdf

Z tabulky je evidentní, nakolik je problematika chudoby pro obyvatelstvo České republiky významná. Podíl osob, které žijí v domácnostech hospodařících pod hranicí chudoby, se pohybuje v dlouhodobém horizontu zhruba na úrovni 9 %. To znamená, že se jedná o větší segment, než jakým jsou nezaměstnaní. Nicméně se jedná o specifický segment, který je nesrovnatelný se segmenty dříve popisovanými. Proto je do výzkumu zahrnut až nyní, jde 103

Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8F001AC34E/$File/301213mc.pdf 104 Roste podíl osob pod hranicí příjmové chudoby. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD4/$File/1804120620_21.pdf 69

tedy o výjimku v rámci pravidla seřazení veličin kupní síly podle velikosti relevantního segmentu obyvatel. Z pohledu na tabulku se nedá tvrdit, že by podíl těchto osob rostl, spíše je možné přiklonit se k opačnému závěru. Bohužel není možné získat údaje pro hlavní interval, který sahá až k roku 1993, je tedy nutné spokojit se pouze s údaji až od roku 2005. Právě v tomto roce totiž začal ČSÚ pravidelně zajišťovat výběrové šetření Životních podmínek, jehož provádění se stalo pro tuto zemi závazné po vstupu do Evropské unie v roce 2004.105 Nyní byla dostatečně osvětlena problematika definování a výpočtu chudoby a její míry, což, jak bude v následujícím textu popsáno, není uspokojujícím závěrem teoretické báze pro další výzkum. 3.6.2

Problém v prostředku kupní síly

Jakkoliv bylo definování dřívějších segmentů úzce svázáno s prostředky, které naplňují jejich kupní sílu (mzdy, důchody, dávky), stejná aplikace je v rámci tohoto tématu nemožná. Definování chudoby totiž postihuje osoby, které mohou být zaměstnané, nezaměstnané, mohou to být důchodci atd. Pokud určitá osoba spadá podle výpočtu do segmentu obyvatel hospodařících pod hranicí chudoby, nejedná se o klasifikaci, která zakládá nárok na peněžní prostředky v podmínkách sociálního systému, třebaže se to může zdát intuitivní. Existuje však určitá část obyvatel, která spadá do působnosti sociálních služeb České republiky s názvem hmotná nouze. Pochopitelně se nejedná o sociální oblast, která zbyla po odečtení problematiky starobních důchodů a dávek v nezaměstnanosti. Jedná se však o služby pro pravděpodobně relevantní skupinu obyvatel z hlediska tématiky chudoby. 3.6.3

Dávky v hmotné nouzi

Ačkoliv se může zdát obsah problematiky hmotné nouze a chudoby logicky propojen, nejedná se, jak již bylo řečeno, o totožnou záležitost. Zatímco míra chudoby říká, kolik procent obyvatel nedosahuje určité meze příjmů v kontextu společnosti, výklad hmotné nouze je 105

Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 201411-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_podminek_domacnosti 70

poněkud komplikovanější. Hmotná nouze totiž na rozdíl od chudoby (v takové podobě, v jaké byla definována) odráží stav nejen příjmů, ale i sociálních a majetkových poměrů určité osoby a dokonce i dalších osob, které jsou pro účel potenciální výplaty dávek v hmotné nouzi společně posuzovány.106 Mezi tyto patří například manželé, partneři, rodiče apod. podle určitých podmínek.107 Osoba je v hmotné nouzi tehdy, pokud je její příjem (potažmo i společně posuzovaných osob) po odečtení různě definovaných nákladů na bydlení v konfliktu s různě stanovenými částkami živobytí, přičemž jsou definovány okolnosti, kvůli kterým si tento příjem zvýšit nemůže. Zákon pak také definuje spoustu momentů, podle kterých je osoba v hmotné nouzi i kdy v ní naopak není. V rámci tohoto systému jsou státem vypláceny dávky jako „příspěvek na živobytí“, „doplatek na bydlení“ a „mimořádná okamžitá pomoc“. Zatímco v prvních dvou případech se jedná o dávky měsíčně se opakující, mimořádná dávka je z logiky věci jednorázovou,106 přičemž pro další průzkum bude brán ohled pouze na dávky s opakující se výplatou. Příspěvek na živobytí se vyplácí tehdy, pokud příjem snížený o přiměřené náklady na bydlení nedosahuje částky živobytí, přičemž tato hranice je definována za určitých podmínek buďto jako životní, nebo jako existenční minimum, z čehož vyplývá, že výše dávky tvoří rozdíl mezi těmito sníženými příjmy a částkou živobytí. Situace není paušální pro všechny uchazeče, existují zde velmi různorodé doplňkové nástroje úprav limitů a podmínek.106 Co se týče doplatku na bydlení, to je dávka, která je provázána s příspěvkem na bydlení a příspěvkem na živobytí. Je definována jako rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení, jež je snížená o příspěvek na bydlení, a částkou, o kterou je příjem osoby včetně příspěvku na živobytí vyšší než částka živobytí.106 Vzhledem ke složitosti formulace a rozsahu obsahu daných zákonů je pro snazší pochopení vhodné obrátit se též na internetovou stránku MPSV, jejíž obsah také vychází z daných 106

Předpis č. 111/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-111 107 Předpis č. 110/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110 71

zákonů a na které je ve zkratce poukázáno na hlavní rysy všech 3 dávek, avšak není zde tím pádem umožněno pochopit hlubší souvislosti. Důležité je uvědomit si rozdíl mezi odůvodněnými a přiměřenými náklady na bydlení. Ten spočívá v tom, že přiměřené jsou odůvodněné, nejvýše však do výše 30 % příjmu osoby či společně posuzovaných osob, případně do výše 35 %, pokud se jedná o náklady na bydlení v Praze.108 Dvěma zákony, které v této sféře těm současným předcházely, byly zákony o sociální potřebnosti109 a životním minimu.110 Tyto byly zrušeny od 1. 1. 2007, kdy začaly působit zákony současné. Předchozí legislativa upravovala tuto sociální oblast zcela odlišným způsobem, fungovala na bázi jiné terminologie i dávek. 3.6.4

Vývoj průměrných opakujících se dávek v hmotné nouzi

Vzhledem k dosavadní znalosti výkladu této oblasti je možné nyní zahrnout do výzkumu i reálná data ohledně příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení. Pro tyto účely lze čerpat ze statistických ročenek MPSV, avšak pouze od roku 2007 vzhledem k již zmíněné změně právní úpravy. Opět se tedy jedná o omezení sledovaného intervalu, nicméně s ohledem na složitost této dílčí oblasti kupní síly populace České republiky je na místě považovat za pozitivní jakékoliv kvantifikovatelné údaje. Tabulka 11: Vývoj opakujících se dávek v hmotné nouzi a cen v letech 2007–2013 rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 index cen (průměr 2005=100) 105,4 112,1 113,3 114,9 117,1 121 122,7 meziroční změna indexu v % 6,36 1,07 1,41 1,91 3,33 1,40 měsíční průměrný příspěvek na živobytí v Kč 3 037 2 762 2 693 2 642 3 138 4 238 4 136 meziroční nominální změna příspěvku v % -9,05 -2,50 -1,89 18,77 35,05 -2,41 meziroční reálná změna příspěvku v % -14,49 -3,53 -3,26 16,54 30,70 -3,76 měsíční průměrný doplatek na bydlení v Kč 1 741 1 894 2 201 2 481 2 718 3 387 3 602 meziroční nominální změna doplatku v % 8,79 16,21 12,72 9,55 24,61 6,35 meziroční reálná změna doplatku v % 2,29 14,98 11,15 7,49 20,60 4,87 Pramen: Vytvořeno autorem na základě Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí 2007– 2013, Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/3869 a Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně), Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr 108

Pomoc v hmotné nouzi. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 109 Předpis č. 482/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-482/ 110 Předpis č. 463/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-463 72

V tabulce je zobrazen jednak nominální vývoj průměrného příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení, ale také vývoj reálný, tedy se zohledněním změn cenové hladiny. Vzhledem k tomu, že není pochopitelně k dispozici metodika spotřebního koše pro typ domácností, kde v čele je osoba pobírající dávky v hmotné nouzi, je použit spotřební koš pro domácnosti celkem. Na první pohled je evidentní, že vývoj (ať již nominální či reálný) u žádné z dávek ani zdánlivým způsobem nekopíruje vývoj, který byl shledán u průměrné či mediánové mzdy, u průměrného důchodu či průměrné dávky nezaměstnanosti. Meziroční změny průměrných dávek v hmotné nouzi nabývaly hodnot velmi širokého intervalu, zejména u příspěvku na živobytí, u kterého docházelo i k propadům jeho kupní síly. U doplatku na bydlení se jednalo pouze o změny kladné, je zde tedy jednoznačná tendence poměrně významného reálného růstu průměrného doplatku na bydlení. Je však třeba vzít v úvahu, že obě dávky náleží při splnění podmínek nároků na jejich výplatu pouze jednou, i když je splňuje více společně posuzovaných osob,111 tudíž neznamená, že pokud meziročně průměrná dávka vzroste, vzroste tím i množství prostředků na jednu osobu. Dosavadně nabyté znalosti v této problematice však neumožňují odhalit, nakolik se překrývá segment obyvatel spadajících pod hranici chudoby a obyvatel, které mají nárok na dávky v hmotné nouzi, je však třeba mít na paměti i jednoduché závěry, ke kterým se v rámci této analýzy dospělo. Z hlediska disponibilních materiálních zdrojů je však získání i těchto závěrů úspěchem. Navíc zahrnutí této části obyvatelstva připomíná, že nastolená segmentace nerozděluje celek populace beze zbytku, ale dochází též k určitému překrývání. To je důležité uvědomit si při interpretaci výsledků a nakládání s nimi. Před slovním shrnutím a závěrem této práce je vhodné shrnout též nominální vývoj hodnot všech použitých proměnných. K tomu poslouží tabulka 12.

111

Předpis č. 111/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-111 73

Tabulka 12: Přehled vývoje používaných veličin napříč intervalem rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

index cen celkem

53,7

59,1

64,5

70,2

76,2

84,4

86,2

89,4

93,6

5 904

7 004

8 307

9 825

10 802

11 801

12 797

13 219

14 378

9 770

11 170

11 698

12 278

13 100

14 139

10 650

12 370

13 271

13 717

14 623

15 585

8 400

9 740

9 938

10 721

11 436

12 505

4 610

5 148

5 576

5 910

6 292

6 808

- mužů

5 689

6 174

6 557

6 988

7 595

- žen

4 687

5 087

5 391

5 735

6 196

Ø mzda v Kč mediánová - mužů - žen Ø star. důchod

2 824

3 388

3 797

rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

index cen celkem

95,4

95,5

98,1

100

102,5

105,4

112,1

Ø mzda v Kč

15 524

16 430

17 466

18 344

19 546

20 957

22 592

mediánová

15 542

16 707

17 706

18 589

19 512

20 908

22 123

- mužů

16 938

18 221

19 329

20 265

21 185

22 850

24 367

- žen

13 742

14 838

15 645

16 443

17 310

18 322

19 343

100,0

103,6

107,5

116,2

index cen důchodců Ø star. důchod

6 833

7 075

7 270

7 744

8 187

8 747

9 638

- mužů

7 622

7 902

8 133

8 662

9 157

9 784

10 715

- žen

6 213

6 429

6 600

7 030

7 431

7 938

8 784

Ø dávka v nezaměstnanosti

3 166

3 325

3 585

4 220

4 495

4 830

5 300

3 037 1 741

2 762 1 894

Ø příspěvek na živobytí Ø doplatek na bydlení rok

2009

2010

2011

2012

2013

index cen celkem

113,3

114,9

117,1

121

122,7

Ø mzda v Kč

23 344

23 864

24 455

25 067

25 078

mediánová

22 229

21 453

21 782

22 262

22 557

- mužů

24 158

23 059

23 533

23 932

24 276

- žen

19 797

19 453

19 731

20 241

20 502

118,0

120,5

124,1

129,8

132,4

Ø star. důchod

10 045

10 123

10 552

10 778

10 970

- mužů

11 175

11 240

11 700

11 948

12 150

- žen

9 133

9 189

9 584

9 782

9 955

Ø dávka v nezaměstnanosti

5 851

5 703

5 597

5 903

6 290

index cen důchodců

Ø příspěvek na živobytí 2 693 2 642 3 138 4 238 Ø doplatek na bydlení 2 201 2 481 2 718 3 387 Pramen: Vytvořeno autorem na základě zdrojů 9, 18–25, 31, 32, 45, 70, 71, 76, 77, 78, 79, 83

74

4 136 3 602

SHRNUTÍ Před závěrem této práce je vhodné poohlédnout se za dílčími výsledky jednotlivých zkoumaných oblastí a zmínit to nejpodstatnější, k čemu se v rámci výzkumu dospělo. Problematika kupní síly je v podstatě neohraničené téma, a to především vzhledem k takřka neomezeným možnostem, jakým směrem a do jaké hloubky je možné ji rozebírat z pohledu teritoriálních, příjmových, demografických, legislativních a jiných veličin. V této práci tak došlo i s ohledem na omezenost rozsahu výstupu k rozboru pouze několika významných dílčích okruhů. Důležitým kritériem pro výběr zkoumaných oblastí se kromě velikosti segmentu obyvatel, jehož se sféra zájmu týká, jeví také s ohledem na zkušenosti z průběhu psaní této práce dostupnost informačních materiálů, ze kterých lze čerpat. Na jedné straně je v určitých okruzích problém získat široké spektrum dat, nicméně samotná kvantitativní data samy o sobě nedávají záruku kvalitních informací. Interpretace těchto dat je totiž také velmi důležitá. V praxi použitých zdrojů v rámci tohoto výzkumu se jedná například o dostupnost komentáře k trhu práce v rámci ČSÚ či jednotlivých ministerstev výkonného aparátu České republiky, důvodových zpráv k novelám v rámci zákonných předpisů apod. Právě tyto zdroje výrazně napomáhají zorientovat se v číslech a vyvozovat závěry. Z uvedeného je zjevné, že je tedy nutné ke sledování konkrétní tématiky skloubit několik úhlů pohledu, jak na ni nahlížet. Z toho také vyplývá, že je potřebné autorem vybrané okruhy chápat jako některé z možných. Obsahem praktického výzkumu bylo sledovat základní veličiny a faktory, jako například hrubý

domácí

produkt,

inflaci,

zaměstnanost,

nezaměstnanost,

starobní

důchody,

chudobu apod. Nejedná se o témata podle stejného rozlišovacího kritéria, jedná se spíše o oblasti, na které je nahlíženo z více hledisek s ohledem na dostupná data a teoretické možnosti hlubšího studia. Hrubý domácí produkt je nejobecnějším použitým ukazatelem, který je zahrnutý v tomto souboru veličin, a to spíše v pozici teoretického základu, jelikož nerozlišuje obyvatelstvo z žádného hlediska a platí tedy paušálně pro obyvatelstvo jako celek.

75

Skrze výdajovou metodu bylo poukázáno na reálný vývoj tohoto ukazatele celkem i na spotřebu domácností, a to v obou případech i s ohlédnutím na jednotku obyvatelstva, přičemž bylo zjištěno, že v rámci stálých cen došlo za 20 let dlouhý stěžejní interval 1993–2013 k růstu spotřeby na osobu o 57 %, což značí průměrné tempo 2,28 %, byť došlo 3krát z 20 meziročních změn k zápornému vývoji. Ale jak již bylo naznačeno, je tento příklad spíše doplňkem, jelikož i samotná podstata spotřeby nemusí nutně odrážet možnosti kupní síly. V rámci oblasti HDP lze pracovat i s jinými pohledy na stejná celková čísla, tedy z hlediska odlišných struktur dělení, nicméně takto bylo dosaženo stručného pohledu na tuto problematiku i z trochu jiné perspektivy. Druhou sledovanou veličinou je inflace, která má z pozice kladné změny celkové cenové hladiny poukázat na omezenost nominálního vývoje ostatních veličin. Již v kontextu HDP bylo pro správnou interpretaci dat nutné brát v úvahu kromě vývoje samotného HDP či spotřeby domácností též změny cen. Navíc, když se jedná o interval dlouhý dvě desetiletí, během kterého je silný předpoklad pro významný vývoj cenové hladiny. Zahrnutí faktoru vývoje cen rozštěpuje získané informace o ostatních veličinách do sféry nominální a reálné. Z hlediska relevance je důležitější zaobírat se veličinami reálnými, které do vývoje nominálního promítají i změny cen, což těmto informacím dává možnost srovnatelnosti v čase. S tímto konceptem se tedy pracovalo i při zkoumání dalších probíraných veličin, dokonce i s ohledem na jednotlivé druhy inflace, respektive s ohledem na rozdílné druhy spotřebních košů, které odrážejí odlišnost poměru nakupovaných statků a služeb rozmanitých segmentů obyvatelstva. Bylo zjištěno, že v rámci sledovaného intervalu došlo pro obecný index spotřebitelských cen (to je takový index, který obyvatelstvo nesegmentuje) k jeho růstu o 128,5 %, což značí průměrné roční tempo změny cen 4,2 %. Vývoj v rámci dvacetiletého intervalu však nebyl rozhodně vyrovnaný, jelikož právě na jeho začátku docházelo ke zhruba desetiprocentním přírůstkům hodnoty tohoto indexu ročně, což souviselo například s mnoha deregulacemi cen, avšak z důvodu změn v oblasti politiky cílování inflace v podání České národní banky docházelo v průběhu let ke snižování těchto temp růstu. Tato banka má totiž za cíl stabilizovat cenovou hladinu v ekonomice.

76

Na rozdíl od vývoje reálné spotřeby zde však nikdy nedošlo k zápornému vývoji, což poukazuje na neexistenci deflace v tomto intervalu na úrovni celého indexu. V rámci dílčích částí spotřebního koše však k poklesům cen docházelo. Spotřební koš, ač se metodika jeho tvorby a sběru dat napříč intervalem v jistém ohledu měnila, je tvořen 12 oddíly, které v sobě sjednocují položky se stejným účelovým použitím, jako například položky ohledně nealkoholických nápojů, bydlení apod. Ačkoliv tedy inflace poukazuje na celkový růst cen, v rámci těchto oddílů to platit nemusí, což dokládají i reálná data. Od roku 2002 nebyla meziroční inflace vyšší než 3,3 %, pomine-li se rok 2008, ve kterém došlo k výjimečnému růstu indexu spotřebitelských cen o 6,36 %. Za tímto stály především činy zákonodárné a výkonné moci v oblasti poplatků ve zdravotnictví a daní, tudíž se jedná o mimořádný vývoj. Z toho vyplývá, že je cenová hladina v posledních letech poměrně stabilní. Jako prvním faktorem kupní síly, který bere významnějším způsobem ohled na rozmanitost obyvatelstva, byla popisována zaměstnanost, která se pro tento účel modifikovala do podob průměrné či mediánové hrubé mzdy jakožto reprezentantů příjmů zaměstnané části obyvatel. Do této sféry je však zahrnuta i oblast platů, které sice z definice dané zákoníkem práce nejsou synonymem pro mzdy, avšak z náplně obsahové je možné tyto pojmy zaměňovat. Z pohledu velikosti segmentu se tato část obyvatel jeví jako nejvýznamnější, jelikož zahrnuje zhruba polovinu veškeré populace bez ohledu na věk, přičemž tento podíl v průběhu celého intervalu v podstatě stagnuje na dané úrovni. Změny kupní síly tohoto segmentu jsou napříč intervalem zachyceny reálnou změnou již zmíněné průměrné či mediánové mzdy. To znamená změnu nominální při zohlednění změn cen, což pro segment zaměstnaných značí změny indexu pro domácnosti celkem. Zatímco první zmiňovaný druh mzdy znamená aritmetický průměr, medián značí střední hodnotu v rámci seřazených dat, vychází tedy ze mzdového rozdělení. S ohledem na odlišnosti v metodikách sběru dat pro statistiky těchto veličin a na odlišnosti ve vývoji změn těchto metodik není z čerpaných dat jednoduché pochopit přímý vztah hodnot mezi mediánem a průměrem mezd. Proto je vhodné brát tyto okruhy jako svým způsobem na sobě nezávislé. Nicméně právě poukázání na tyto nesrovnalosti umožňuje brát v úvahu vhodnou míru aproximace při interpretaci výsledků. Oba ukazatele sledují odlišné cíle, proto je užitečné oprostit se od sledování pouze nominálních hodnot těchto ukazatelů, relevantní je naopak sledovat jejich vývoj. 77

V případě růstu reálné průměrné mzdy bylo v rámci výzkumu dopočítáno hodnoty 86,4 % za celé období, což je totéž jako 3,15 % ročně. S ohledem na vývoj reálné spotřeby se získaný rozdíl mezi těmito ukazateli může projevit například v rostoucích investicích v různých podobách. Stejně jako v případě reálné spotřeby ani zde nedocházelo každoročně k růstu hodnot, ve 4 případech z 20 totiž došlo k poklesu kupní síly průměrné mzdy. A stejně jako v případě cen i zde se největší přírůstky hodnot konaly již na začátku intervalu, hodnota 3,15 % je tedy spíše orientační cifrou. Zatímco v letech 1994 až 1996 docházelo ke zhruba osmiprocentním nárůstům kupní síly průměrné mzdy, za posledních šest let to bylo jen 2,7 % celkem. V tomto intervalu se totiž projevily i určité propady kupní síly v důsledku hospodářské krize. Obecně se však dá říct, že se vývoj v oblasti mezd i cen určitým způsobem napříč časem tlumí. Je však nutné vzít v úvahu, že v některých případech mají meziroční změny nedostatečnou vypovídací hodnotu z důvodu přechodu na novou metodiku sběru a zpracování dat. Získat obdobná data pro mediánovou mzdu je vzhledem k nedostatečnosti zdrojů nemožné, tudíž se v této oblasti přihlíželo pouze k intervalu 1996–2013, ve kterém byl reálný růst této mzdy ve výši 32 %, tedy jen 1,65 % ročně. Tato hodnota sice znamená propastný rozdíl oproti výsledku, který byl získán v oblasti vývoje reálné průměrné mzdy, nicméně je třeba mít na paměti, že je jednak tento interval kratší o ty tři roky, ve kterých dosahovaly ostatní veličiny významných hodnot, ale také to, že vysoce placení zaměstnanci prohlubují rozdíl mezi aritmetickým průměrem a mediánem, což vede k mírně odlišnému vývoji těchto dvou veličin. Jedná se však pouze o nekvantifikovatelnou úvahu, která vyplývá z poznatků z dokumentu komentáře k trhu práce, jenž byl v této práci použit. Zatímco z důvodu metodiky průměrná mzda není sledována pro jednotlivá pohlaví, u mediánové mzdy tomu tak je. A kdežto mzda prostřední zaměstnankyně v témže intervalu rostla reálně o 1,98 % ročně, a tedy o 39,6 % celkem, medián zaměstnanců rostl za stejnou dobu pouze o 1,57 % ročně, a tedy o 30,4 % celkem. Mírně odlišný růst se též následně projevil i v poměru mezi mediány těchto pohlaví. Zatímco v roce 1996 činil ženský medián 78,8 % mužského, v roce 2013 to bylo již 84,4 %, což z relativního hlediska znamená uzavírání této mezery.

78

Stejně jako v případě průměru i v tomto případě bez ohledu na zahrnutí či nezahrnutí rozlišovacího kritéria pohlaví došlo k nejvyššímu reálnému přírůstku hodnot na počátku sledovaného intervalu, a to v roce 1997, pomine-li se abnormální růst v letech 2002 a 2003, kdy došlo ke změnám způsobu sběru dat, což se do těchto hodnot nejspíše promítlo. V roce 1997 byl růst kupní síly mediánu na úrovni 5,3 %. Hned následující rok se však v rámci posttransformační krize konal její pokles o 5,45 %. Oproti vývoji reálné průměrné mzdy však v této oblasti došlo k poklesu kupní síly v každém z posledních šesti let intervalu, v rámci něhož probíhaly negativní změny. Za tím stojí hospodářská krize a již zmíněné konání vlády v roce 2008. Průměrné tempo je tak tedy opět spíše znázorněním celkového vývoje než prototypem meziročních změn. Rozlišení pohlaví navíc odhalilo odlišnosti ve vývoji jejich mediánů. Nicméně je třeba mít též na paměti, že se v oblasti příjmů zaměstnaných jednalo o výdělky hrubé, nikoliv tedy čisté, které by byly přesnější pro účely kupní síly. Z pohledu možných informačních kapacit by se zkoumání čistých příjmů projevilo jako nesmírné metodické zatížení s vynuceným zjednodušením v jiné oblasti. Po praktické stránce by se tedy do těchto změn kupní síly měly projevit též změny ve zdanění práce a ve výši odvodů na zdravotní a sociální pojištění, které výdělky redukují. Následujícím segmentem obyvatel, kterému byl věnován prostor, jsou starobní důchodci. Z pohledu velikosti je to druhý největší segment, kterým se tato práce zabývá. Ačkoliv relativní velikost zaměstnaných v rámci celé populace víceméně stagnuje, poměr starobních důchodců se systematicky zvyšuje a nyní dosahuje přibližně jedné čtvrtiny, zatímco před dvaceti lety to byla zhruba jedna šestina. V této oblasti se stejně jako v případě mediánu mezd nepracovalo pro reálné veličiny s plným intervalem, nýbrž se zkráceným, a to dokonce o celých 12 let. To souvisí s omezenými daty z oblasti indexu spotřebitelských cen pro domácnosti důchodců, které, jak bylo prokázáno, jsou příliš odlišné od těch pro domácnosti celkem. Každý rok totiž ceny spotřebního koše důchodců rostou o 1 procentní bod rychleji než ceny obecného spotřebního koše. Jako s prostředkem kupní síly se zde pracovalo s reálným průměrným starobním důchodem, který však na rozdíl od ukazatelů mezd a platů funguje díky úlevám v oblasti pojistného na sociální a zdravotní pojištění a minimálnímu vlivu daně z příjmů takřka v čisté podobě, tudíž je pro kupní sílu velmi relevantní. 79

Za sledovaných 8 let došlo k reálnému růstu průměrného důchodu pouze o 7 %, což značí průměrné tempo pouze 0,85 % ročně. Stejně jako v případě mediánu mezd i zde mohlo být přihlédnuto k odlišnostem z hlediska pohlaví, přičemž pro starobní důchodkyně byl celkový i průměrný reálný růst jen o něco málo vyšší než ten pro starobní důchodce, avšak v číslech velmi podobných obecnému vývoji. Na rozdíl od příjmů zaměstnaných se zde pracuje s pohyby průměrného důchodu na bázi usměrňování jeho výše podle znění zákona, které s ohledem na získaná data vede pouze k zachování kupní síly v delším časovém horizontu, a to s velmi malými přírůstky hodnot. Jelikož je tato právní úprava logicky jednotná pro obě pohlaví, nedochází k výrazným změnám ve vývoji kupní síly mezi nimi. Toho však může být dosaženo pouze mimořádným zvýšením důchodů, které se v rámci sledovaného intervalu takto projevilo pouze v roce 2008. Výsledkem byl růst průměrného důchodu žen o 1 % vyšší než pro muže. V těchto 8 letech došlo 5krát k růstu kupní síly průměrného důchodu, 3krát k jeho poklesu, kdy se změny jeho reálné výše pohybovaly v intervalu od −2,34 % do 2,96 %. Situace důchodců je v této zemi komplikovaná. Napříč kompletním intervalem dochází ke klesajícímu poměru mezi průměrným starobním důchodem a průměrnou hrubou mzdou, což znamená relativní pokles významu starobního důchodu ve společnosti. Metodika stanovení zvyšování důchodů však podléhá zákonu, který je velmi často v různých oblastech novelizován, je tedy otázkou, jaký bude vývoj v této oblasti s ohledem na růst segmentu těchto důchodců v populaci. V posledních dvou oblastech, kterými jsou témata nezaměstnanosti a chudoby, existují teoretické odlišnosti. U nezaměstnaných sice existuje prostředek kupní síly, konkrétně podle aktuální legislativy podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, nicméně tyto mohou být vypláceny jen velmi omezenou dobu, tudíž pro náhodnou osobu pozbývá vývoj v intervalu několika let na důležitosti. Je zde také předpoklad významného obměňování struktury těchto nezaměstnaných v čase, které vede k ovlivňování výše sledovaného ukazatele. Navíc se zde promítá možný metodický nedostatek neexistence spotřebního koše pro takovou domácnost, v jejímž čele je nezaměstnaná osoba, a nedostatečná historie relevantních dat, která sahá pouze do roku 2002, což je stejně jako v případě okruhu kupní síly starobních důchodců významné zkrácení sledovaného intervalu.

80

Používáním koše pro domácnosti celkem došlo ke zjištění celkového reálného růstu průměrné dávky (dávka je označení pro podporu v nezaměstnanosti, při rekvalifikaci, ale také pro hmotné zabezpečení podle již neplatného zákona) od roku 2002 ve výši 54,8 %, což znamená 4 % ročně. Do tohoto se však kromě legislativy výrazně promítla i aktuální struktura nezaměstnaných, interpretace dlouhodobého horizontu je tedy možná pouze za notné dávky zjednodušeného pojetí. Význam nezaměstnanosti se však v čase zvyšuje, což je dáno rostoucím podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové populaci, který se za dvacetiletý interval zvýšil z 1,5 % na 5,4 %. Nicméně je třeba podotknout, že zdaleka ne každý nezaměstnaný má na dávku nárok, přičemž se jejich podíl v čase mění ve značně širokém intervalu. V této oblasti je z hlediska číselných informací užitečné odnést si alespoň rámcové poznatky ohledně počtu nezaměstnaných osob a výše průměrné dávky, a to právě z důvodu omezené vypovídací schopnosti tohoto prostředku kupní síly v čase. Matoucí se v příslušné metodice jeví zahrnování do statistik nezaměstnanosti takových uchazečů o zaměstnání, kteří podstupují rekvalifikaci, a jejich příjmů z podpor při rekvalifikaci a z hmotného zabezpečení do průměrné dávky, jelikož ve své podstatě jsou tito lidé sice registrování na Úřadu práce, nicméně jsou svým zařazením na rekvalifikační kurzy mimo soubor dosažitelných uchazečů o zaměstnání. V podstatě tak ztrácejí status ekonomicky aktivního obyvatelstva. Metodika a formát veřejně dostupných informací se v této oblasti jeví jako skutečný problém pro správnou orientaci, přispívají k tomu i změny postupů z důvodů snah o konvergenci podob statistik MPSV a ČSÚ. Kapitola, která se věnuje chudobě, je z hlediska prostředku kupní síly nevázaná na konkrétní příjmový prostředek. To je dáno tím, že člověk, který je podle teorie Eurostatu a OECD považován za chudého, může být v prostředí České republiky důchodcem, nezaměstnaným, ale dokonce i zaměstnaným. Ačkoliv i ve zbylých oblastech dochází k určitému překrývání segmentů obyvatel (jelikož např. starobní důchodce může být zaměstnaný), zde se jedná o zvláštní případ segmentu obyvatel, který není zbytkovým s ohlednutím na segmenty již zmíněné. Podle teorie, která se definováním chudoby zabývá, je v České republice přibližně 9% podíl osob, které žijí pod hranicí chudoby. Touto problematikou se však statistická data zabývají až od roku 2005, což souvisí se vstupem České republiky do Evropské unie. Tento poměr má tendenci mírně klesat až stagnovat. 81

Co se týče prostředku kupní síly pro tuto část obyvatel, jedná se o metodicky nedefinovanou oblast, přičemž za relevantní byly vybrány z hlediska intuice dávky v hmotné nouzi, konkrétně příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, jejichž výplata se v čase opakuje. Problémem je, že není zaručeno, že obyvatelé, kteří jsou definováni jako chudí, tyto dávky pobírají, navíc výše konkrétní dávky se vzhledem k uvážení společně posuzovaných osob nemusí vázat pouze na jednoho člověka, tudíž je výše pro jednu osobu nevyčíslitelná. Statistická oblast těchto dávek je navíc sledovaná až od roku 2007, což jen potvrzuje, že je tento objekt studia pro celkový výzkum spíše okrajový. Vývoj těchto dávek nabýval od roku 2007 velmi rozmanitých hodnot, jež jsou pro jiné dílčí oblasti zkoumání této práce naprosto netypické. Hodnoty se vyvíjely ve velmi širokém pásmu v kladných i záporných relacích. Ačkoliv se jedná o skupinu obyvatel, která svou velikostí předstihuje nezaměstnané, z důvodu nevyčíslitelného překrývání skupin a zahrnutí tohoto tématu do výzkumu na základě odlišného pohledu na věc je tato problematika popsána až jako poslední. Stejně jako v případě nezaměstnanosti ani zde nebylo nejdůležitějším cílem poukázat na konkrétní vývoj výsledných čísel v oblasti pohybu vybraných prostředků kupní síly, ale skloubení základních čísel s teoretickým rámcem, který odkrývá možnosti dalšího studia.

82

ZÁVĚR Cílem této diplomové práce bylo determinovat soubor veličin, které zachycují kupní sílu obyvatelstva České republiky, a znázornit vývoj těchto veličin od roku 1993, kdy tento stát vznikl, až do roku 2013. V podstatně to znamenalo skloubit takové teoretické a praktické informace, ze kterých je možné vyvodit a interpretovat vývoj kupní síly rozmanitých segmentů obyvatel přehledným, relevantním a originálním způsobem. Zatímco v ryze teoretické části byla vysvětlena návaznost pojmu kupní síla na obor finance, jisté definiční vymezení tohoto pojmu a jeho výskyt v rámci jedné ze základních ekonomických teorií, ve stěžejní praktické části byl věnován prostor jednotlivým veličinám, které jsou pro kupní sílu relevantní a doplnitelné o reálná data. V podstatě se jednalo o zahrnutí hrubého domácího produktu, inflace, zaměstnanosti, starobních důchodů, nezaměstnanosti a chudoby. Ačkoliv byl u každého z těchto témat položen též jistý teoretický rámec, který vlastně znamenal vysvětlení metodického přístupu v podobě metodických příruček odpovědných institucí či relevantní legislativy, klíčem každé kapitoly bylo poukázat na aplikaci dat v podobě dynamického vývoje s připojením vysvětlení vybočujících trendů. Cílem pro jednotlivá témata bylo rozpoznat podstatné oblasti, odhalit kritické momenty, na které je potřebné poukázat, definovat pojmy, odkazovat na metodiku, správně se orientovat v dostupných materiálech a pochopit jejich vypovídací hodnotu i jejich omezenost. Vzhledem k rozsahu práce a dostupným materiálům pochopitelně nemohl být věnován prostor veškerým možným aspektům kupní síly, nicméně právě s ohledem na tato omezení bylo potřebné v rámci stanovených hranic zachytit významné i zajímavé informace, které tato problematika nabízí. V průběhu získávání informací o této široké problematice a uchopení tématu jako celku se pochopitelně objevovaly nové prostory, kterými by se daly znalosti dále prohlubovat. Hlavním limitem i pro rozbor popisovaných okruhů se jevily především zdroje, a to nehledě na instituce, které konkrétní oblast sledují. I díky četné komunikaci s těmito institucemi bylo zjištěno, že objem informací a dat, které jsou veřejně dostupné na internetových stránkách těchto institucí, znamená pouze určitou část veškerých existujících zdrojů. 83

Kromě nedostupnosti těchto zdrojů, což vedlo k omezení sledovaných intervalů oproti původnímu záměru a k zavržení možnosti nahlížet na témata z různých úhlů pohledu, bylo dalším problémem, na který bylo nesčetněkrát naráženo, narušování kontinuit metodik. Z hojných změn postupů sběru dat, stanovení kritérií sledovaných vzorků apod. v různých oblastech se dá usoudit, že provádění mnohých statistik nemá v této zemi ještě pevnou tradici a řád. Do změn se v této tématice svým způsobem promítnul též vstup České republiky do Evropské unie, což například v oblasti chudoby zavedlo zcela novou oblast zájmu pro Český statistický úřad. Z tohoto vyplývá nutnost zahrnout do interpretace konkrétních výsledků určitou míru zjednodušení, a to především v momentech předělů mezi užíváním jednotlivých metodik. Nehledě na zmíněné problémy při vytváření textu této práce je třeba vnímat přínos výzkumu, jenž spočívá v zachycení zdánlivě elementárních a známých makroekonomických veličin v jejich společných rysech a odkazování na metodické příručky a legislativu. Dále je zde možné zařadit význam zjednodušené interpretace některých zákonů, poukázání na rozdíly mezi metodikami, poukázání na rozdíly v materiálech mezi některými institucemi, vytyčení vztahů mezi veličinami, vytyčení příbuzných tématik atd. Byl vytvořen takový koncept teorie a praxe, který dokáže v rámci vymezených intervalů odpovědět na otázky ohledně nominálního i reálného vývoje prostředků kupní síly několika segmentů obyvatel této země.

84

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literární zdroje [1] BELKE, Ansgar a Thorsten POLLEIT. Monetary economics in globalised financial markets. New York: Springer, c2009, xv, 822 p. ISBN 978-354-0710-028. 2 p. ISBN 978-354-0710-028. [2] ČERNOHORSKÝ, Jan a Petr TEPLÝ. Základy financí. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. ISBN 978-80-247-3669-3. [3] HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005, xxv, 539 s. ISBN 80-717-9380-9. [4] HOLMAN, Robert. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2004, xiv, 424 s. ISBN 80-7179-764-2. [5] MANKIW, N. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-716-98911. [6] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2011, 89 stran. ISBN 978-80-7421030-3. Dostupné z http://www.mpsv.cz/files/clanky/9342/ukazatele_2010.pdf

Internetové zdroje [7] 10 let cílování inflace 1998 - 2007. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 201410-06]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/10_l et_inflacni_cileni_cz.pdf [8] 2 857 856 důchodců evidovala ČSSZ k 31. 12. 2013. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/2857856-duchodcuevidovala-cssz-k-31-12-2013.htm [9] 4. Vývoj spotřebitelských cen zboží a služeb. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-05]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/5B00346335/$File/T4.pdf [10] Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2013/anal2013.pdf [11] Cílování inflace v ČR. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova_politika/cilovani.html

85

[12] Český statistický úřad. HDP Výdajová metoda [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj [13] Diferenciace mezd zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/diferenciace_mezd_zamestnancu [14] Doprava za nákupy. Vítejte na zemi... [online]. 2013 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=doprava_za_nakupy&site=doprava [15] Důchodové pojištění. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-1013]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3 [16] Finanční krize jako projev globalizace. SDS [online]. 2001-2014 [cit. 2014-09-30]. Dostupné z: http://www.sds.cz/view.php?cisloclanku=2008120301 [17] Index spotřebitelských cen - Revize 2012. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/indexy_spotrebitelskych_cen_revize_2012/$File/re vize_2012.pdf [18] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/t/D1003D434E/$File/71030712_13.pdf [19] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4500386F70/$File/71030812_13.pdf [20] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/AF002E8D62/$File/71030912_9.pdf [21] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/1E003E0A32/$File/7103101209.pdf [22] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/9E0036606C/$File/7103111209.pdf [23] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/020021F18C/$File/7103121209.pdf [24] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/69001F33C1/$File/710344131209.pdf [25] Index spotřebitelských cen podle klasifikace COICOP. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/5400322A9E/$File/012023-140809.pdf 86

[26] Inflace, míra inflace - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/kdyz_se_rekne_inflace_resp_mira_inflace [27] Komentář: Vývoj na trhu práce ve 4. čtvrtletí 2013. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/01bd0923a0c0623 5c1257c970046d1c4/$FILE/cpmz031114analyza.pdf [28] Kupní síla peněz. Manažerský slovník [online]. 2014 [cit. 2014-09-21]. Dostupné z: http://www.elseaz.cz/slovnik/kupni-sila-penez [29] M000111c HDP výdajovou metodou (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj [30] M000112c Výdaje domácností na konečnou spotřebu (ceny roku 2005). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj [31] Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd CZ-ISCO, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754DD/$File/1100251418a.pdf [32] Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd KZAM, věku a pohlaví zaměstnanců. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://notes.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/34002754EF/$File/c31071318.pdf [33] Měnová politika. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-09-22]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/ [34] Metodická příručka pro uživatele. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_metodicka_prirucka/$File/manual_isc_2014.pdf [35] Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/F9002E34F5/$File/012023-1404m.pdf [36] Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/8F001AC34E/$File/301213mc.pdf [37] Metodický list Mzdy. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/docs/ARADY/MET_LIST/mzdy_cs.pdf [38] Metodický úvod. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8D/$File/11002514u.pdf [39] Návrh zákona včetně důvodové zprávy. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. 1995 - 2013 [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=97980 87

[40] Osoby ohrožené chudobou v letech 2005 – 2008. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/58002E2611/$File/30120919.pdf [41] Osoby ohrožené chudobou v letech 2008 – 2013. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/E40029274E/$File/1600211419.pdf [42] Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky. Česká národní banka [online]. 2003 - 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/en/research/research_publications/mp_wp/download/vp25_2.pdf [43] Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí 2012. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy2012/25_04_2012_pocty_duchodu_duchodcu_a_poplatniku_pojistneho_za_1_ctvrtleti_2 012.htm [44] Pomoc v hmotné nouzi. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-1107]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5 [45] Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v národním hospodářství podle ekonomické činnosti. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/830038AB8E/$File/c31071314b.pdf [46] Průměrná mzda a evidenční počet zaměstnanců - Metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_m [47] Průměrná mzda loni překročila 25 tisíc korun. Růst spolkla inflace. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2009 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/14840 [48] Předpis č. 1/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-1/zneni-0 [49] Předpis č. 110/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110 [50] Předpis č. 111/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-111 [51] Předpis č. 155/1995 Sb. Zákon o důchodovém pojištění. Zákony pro lidi [online]. 2010 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155 [52] Předpis č. 155/1995 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-155/info [53] Předpis č. 262/2006 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 88

[54] Předpis č. 435/2004 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435 [55] Předpis č. 435/2004 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-435/info [56] Předpis č. 463/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-463 [57] Předpis č. 48/1997 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-48 [58] Předpis č. 482/1991 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-482/ [59] Předpis č. 586/1992 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586#p4 [60] Předpis č. 589/1992 Sb. Zákony pro lidi [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-589#f1463309 [61] Přehled o vývoji částek minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2010 - 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/871 [62] Přehled státního rozpočtu. Monitor [online]. 2013 [cit. 2015-01-31]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/2013/ [63] Příloha 1 – grafy, tabulky. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 201411-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/narodniplan1999/grafyatabul ky [64] Rada seniorů České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/4633 [65] Roste počet poplatníků pojistného i důchodců. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/ocssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2007/2007-09-27-roste-pocetpoplatniku-pojistneho-i-duchodcu.htm [66] Roste podíl osob pod hranicí příjmové chudoby. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/140025BFD4/$File/1804120620_21.pdf [67] Situace na trhu práce 1997 - 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace [68] Starobní důchod je téměř dva a půl krát vyšší než před deseti lety. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/o-cssz/informace/media/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2004/200405-06-starobni-duchod-je-temer-dva-a-pul-krat-vyssi-nez-pred-deseti-lety.htm 89

[69] Starobní důchody. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. 2014 [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm [70] Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí 2007 - 2013. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-11-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/3869 [71] Statistiky nezaměstnanosti 2002 - 2013. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 2014-11-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt [72] Statistiky nezaměstnanosti 2002 Q1. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 201411-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt [73] Statistiky nezaměstnanosti 2005 Q2. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 201411-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt [74] Statistiky nezaměstnanosti 2013 Q4. Integrovaný portál MPSV [online]. 2014 [cit. 201411-03]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/qrt [75] Tab. 01.01 Vybrané demografické údaje (1989-2013). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD945/$File/3201814_0101.pdf [76] Tab. 05.03 Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0503.pdf [77] Tab. 1 Indexy spotřebitelských cen - životních nákladů (měsíčně). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/isc_cr [78] Tab. 13.04 Průměrná měsíční výše důchodů v ČR podle druhu (stav v prosinci příslušného roku). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/D9003FD96B/$File/3201814_1304.pdf [79] Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra). Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-07]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr [80] Trh práce v ČR a zákon o zaměstnanosti. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2013 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_2521.pdf [81] Valorizace důchodů od 1. ledna 2009. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2015-10-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5715/22092008c.pdf [82] Výběrové šetření příjmů a životních podmínek domácností. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-11-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/vykazy/vykazy.nsf/i/vyberove_setreni_prijmu_a_zivotnich_podmine k_domacnosti

90

[83] Vývoj mezd v letech 1993 - 2003. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://csugeo.iserver.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/1E002DCDAC/$File/3111rr01t.pdf [84] Vývoj míry inflace v roce 2008 a její prognóza na rok 2009. Českomoravská konfederace odborových svazů [online]. 2013 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.cmkos.cz/data/articles/down_1251.pdf [85] Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS - metodika. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps [86] Zaměstnanost v NH podle regionů soudržnosti a krajů. Český statistický úřad [online]. 2014 [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/2400255BF0/$File/25013014042.pdf [87] Změna metodiky ukazatele registrované nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/zmena_metodiky [88] ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ, HLAVA SEDMÁ, znění k 1.4.2011. KurzyCZ [online]. 2000 - 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://zakony.kurzy.cz/155-1995-zakon-oduchodovem-pojisteni/cast-4-hlava-7/platne-110401/

91

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Meziroční změny konečné spotřeby domácností a celkového HDP v cenách 2005 v letech 1994–2013 ................................................................................................................... 20 Graf 2: Meziroční změny konečné spotřeby domácností a celkového HDP v cenách 2005 na osobu v letech 1994–2013 ........................................................................................................ 21 Graf 3: Meziroční změny indexu spotřebitelských cen pro domácnosti celkem v letech 1994– 2013 .......................................................................................................................................... 28 Graf 4: Vývoj poměru průměrného důchodu a průměrné mzdy v intervalu 1993–2013 ......... 59

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Výpočet indexu reálné mzdy.................................................................................. 38

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Vývoj počtu zaměstnaných, obyvatel a jejich poměru v intervalu 1993–2013 ...... 30 Tabulka 2: Vývoj meziročních indexů průměrné mzdy a cen v intervalu 1994–2013 ............. 40 Tabulka 3: Vývoj meziročních indexů mediánové mzdy a cen v intervalu 1997–2013 .......... 43 Tabulka 4: Vývoj počtu důchodců, obyvatel a jejich poměru v intervalu 1993–2013 ............. 48 Tabulka 5: Přehled vývoje indexu spotřebitelských cen s průměrem 2005=100 a míry inflace pro domácnosti celkem a domácnosti důchodců v intervalu 2006–2013 ................................. 53 Tabulka 6: Vývoj meziročních změn důchodů a cen v intervalu 2006–2013 .......................... 55 Tabulka 7: Vývoj počtu nezaměstnaných, obyvatel a jejich poměru v letech 1993–2013....... 62 Tabulka 8: Průměrná výše měsíční dávky v nezaměstnanosti v intervalu 2002–2013 ............ 65 Tabulka 9: Vývoj meziročních změn dávky v nezaměstnanosti a cen v intervalu 2003 až 2013 .................................................................................................................................................. 67 Tabulka 10: Míra chudoby jako podíl z celkového počtu osob České republiky v intervalu 2005–2013 a meziroční změny ................................................................................................. 69 Tabulka 11: Vývoj opakujících se dávek v hmotné nouzi a cen v letech 2007–2013 .............. 72 Tabulka 12: Přehled vývoje používaných veličin napříč intervalem........................................ 74

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČNB – Česká národní banka ČR – Česká republika ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ – Český statistický úřad DB – Defined benefit DPH – Daň z přidané hodnoty HDP – Hrubý domácí produkt MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná PAYGO – Pay as you go 92