VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra sociální práce Obor Zdravotně sociální pracovník
Bílý kruh bezpečí v percepci obyvatel České republiky bakalářská práce
Autor: Aneta Mácová Vedoucí práce: PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Jihlava 2016
Copyright © 2016 Aneta Mácová
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 S., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“) Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užit své bakalářské práce, či poskytnou licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne
....................................... Podpis
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Janě Novotné, Ph.D. za odborné vedení a podnětné rady. Mé díky patří i všem respondentům, kteří se trpělivě podíleli na empirickém šetření.
Anotace MÁCOVÁ, Aneta: Bílý kruh bezpečí v percentilu obyvatel české republiky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra Sociální práce. Vedoucí práce PhDr. Jana Novotná, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016 Cílem práce je analýza informovanosti obyvatel České republiky o organizaci Bílý kruh bezpečí. Teoretická část práce se zabývá činností a posláním Bílého kruhu bezpečí, včetně nejčastěji řešených trestných činů, ke kterým patří týrání osoby žijící ve společném obydlí, taktéž známo jako domácí násilí, ublížení na zdraví, znásilnění, nebezpečné pronásledování neboli stalking a vyhrožování. V praktické části práce je na základě metody dotazníkového sběru zkoumána informovanost obyvatel ČR o organizaci Bílý kruh bezpečí. Výsledky praktické části lze použít pro rozšíření povědomí o existenci Bílého kruhu bezpečí i mezi osoby, které o něm dosud nevědí.
Klíčová slova Bílý kruh bezpečí, domácí násilí, stalking, ublížení na zdraví, vyhrožování, znásilnění.
Annotation MÁCOVÁ, Aneta: White Circle of Safety in the Perception of the Population of the Czech Republic, Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Social Work. Supervisor: Ph.Dr. Jana Novotná, Ph.D. Degree of qualifications: Bachelor. Jihlava 2016 The aim of the bachelor thesis is to analyze public awareness of the organization Bílý kruh bezpečí in the Czech Republic. The theoretical part explores the activities and function of Bílý kruh bezpečí, including the most frequently solved crimes, which include maltreatment of a person living in common dwelling, also known as domestic violence, bodily harm, rape, stalking and threats. The public awareness of Bílý kruh bezpečí in the Czech Republic is examined in practical part by the questionnaire collection method. The results of the practical part can be used to spread awareness about the existence of Bílý kruh bezpečí among those who do not know about it.
Key words White Circle of Safery, domestic violence, stalking, bodily harm, threats, rape
Seznam obrázků Obrázek č. 1: celkové rozdělení respondentů podle místa bydliště. Zdroj: vlastní zpracování, obrázek http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/regions/regiony-cr328/…………………………………………………………………………………… 32
Seznam grafů Graf č. 1: celkový počet respondent, podle pohlaví. Zdroj: vlastní zpracování ......................................... 31 graf č. 2: celkový počet respondentů rozdělen podle nejvýše dosaženého vzdělání, zdroj: vlastní zpracování .................................................................................................................................................. 32 graf č. 3: celkový počet respondentů rozdělen podle věku, zdroj: vlastní zpracování ............................... 33 graf č. 4: povědomí obyvatel čr o bkb, zdroj: vlastní zpracování .............................................................. 34 graf č. 5: organizace, které se nejvíce zasazují při řešení dn, zdroj: stem pro bílý kruh bezpečí a philip morris čr ..................................................................................................................................................... 35 graf č. 6: od koho se respondenti dozvěděli o bkb, zdroj: vlastní zpracování ............................................ 36 graf č. 8: odkud získali respondenti informace o bkb, rozděleno podle 4 nejčastějších krajů, zdroj: vlastní zpracování .................................................................................................................................................. 37 graf č. 9: informovanost o zaměření bílého kruhu bezpečí, zdroj: vlastní zpracování ............................... 38 graf č. 10: preferovaný způsob kontaktování bkb, zdroj: vlastní zpracování ............................................. 39 graf č. 11: zkušenosti respondentů s dn, zdroj: vlastní zpracování ............................................................ 42 graf č. 12: zkušenosti respondentů s dn, rozděleno na respondenty, kteří znají bkb a neznají bkb, zdroj: vlastní zpracování ...................................................................................................................................... 42 graf č. 13: počet dětí vyrůstající v rodině, kde se vyskytuje dn, zdroj: vlastní zpracování ........................ 43 graf č. 14: názory na zásah okolí do rodiny, kde se vyskytuje dn, zdroj: vlastní zpracování..................... 44 graf č. 15: žádá si dn zásah od okolí, zdroj: stem pro bílý kruh bezpečí a philip morris čr ....................... 45 graf č. 16: zásah okolí do rodiny s dn, podle věku respondentů, zdroj: vlastní zpracování ....................... 46 graf č. 17: snaha a způsob pomoci obětem dn, zdroj: vlastní zpracování .................................................. 47 graf č. 18: názory na nápomocnost institut vykázání, zdroj: vlastní zpracování ........................................ 48 graf č. 21: kolik respondentů má ve své okolí oběť znásilnění, zdroj: vlastní zpracování ......................... 50
Obsah 1.
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ........................................................................................ 12
2.
BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ ................................................................................................................. 13
3.
2.1.
HISTORIE ................................................................................................................................. 13
2.2.
PORADENSKÁ ČINNOST ............................................................................................................ 14
2.3.
PRINCIPY PORADENSKÉ ČINNOSTI ............................................................................................ 15
2.4.
PŘÍNOS BKB PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ........................................................................................... 15
NEJČASTĚJŠÍ TRESTNÉ ČINY ŘEŠENÉ V BKB .................................................................. 15 3.1.
TÝRÁNÍ OSOBY ŽIJÍCÍ VE SPOLEČNÉM OBYDLÍ ......................................................................... 16
3.1.1.
Znaky domácího násilí ....................................................................................................... 17
3.1.2.
Důsledky domácího násilí .................................................................................................. 17
3.1.3.
Formy domácího násilí ...................................................................................................... 17
3.1.4.
Cyklus domácího násilí ...................................................................................................... 19
3. 1. 5 Trestní úprava domácího násilí ............................................................................................. 19 3.1.5.
Institut vykázání ................................................................................................................. 20
3.2.
UBLÍŽENÍ NA ZDRAVÍ ............................................................................................................... 21
3.3.
ZNÁSILNĚNÍ ............................................................................................................................. 23
3.4.
NEBEZPEČNÉ PRONÁSLEDOVÁNÍ.............................................................................................. 25
3.4.1. 3.5.
Posuzování nebezpečnosti pronásledovatele ..................................................................... 27 NEBEZPEČNÉ VYHROŽOVÁNÍ ................................................................................................... 28
II. PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................................... 30 4. 1 METODIKA VÝZKUMU ..................................................................................................................... 30 4. 2 CÍL PRÁCE ....................................................................................................................................... 30 4. 3 VÝZKUMNÝ SOUBOR ....................................................................................................................... 30 4. 4 ANALÝZA VÝSLEDKŮ ...................................................................................................................... 33 4.4.1 Informovanost obyvatel ČR O Bílém kruhu bezpečí ................................................................ 33 4.4.2 Analýza odpovědí respondentů, kteří byli klienty BKB............................................................ 41 4.4.3 Zkušenosti a názory respondentů na domácí násilí. ................................................................ 41 4. 5 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKU .................................................................................................... 51 4. 6 DISKUZE .......................................................................................................................................... 51 ZÁVĚR ..................................................................................................................................................... 54 POUŽITÉ ZDROJE ................................................................................................................................ 56 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................................................. 59
Úvod Organizace Bílý kruh bezpečí je jednou z největších organizací poskytujících pomoc obětem trestných činů, které můžeme v České republice najít. Okruh pomoci, kterou poskytují, je skutečně velký. Ročně evidují více než 12 000 případů, velmi záslužná je i jejich práce v oblasti prevence a osvěty. Potřebná je především jejich pomoc obětem domácího násilí je velmi potřebná, protože v současné době je zaznamenán nárůst obětí, které chtějí svůj život změnit. Téma pomoci obětem trestných činů, především obětem domácího násilí mě již dlouho zajímá, hlavně z důvodu, že bych po absolvování vysokoškolského studia chtěla v takovéto organizaci pracovat. Služby, které Bílý kruh bezpečí provozuje, jsou nesmírně záslužné a potřebné, protože obětí trestných činů je mnoho a jejich psychický stav bývá velmi vážný, právě v takovéto situaci je pochopení, porozumění a profesionální pomoc to hlavní, co oběti potřebují. Empirická část této bakalářské práce je koncipována jako kvantitativní výzkum, který byl prováděn technikou dotazníkového šetření v období od března do dubna 2016 po celém území České Republiky. Šlo především o formu elektronického dotazníku. Hlavním cílem této práce je zmapovat informovanost a povědomí obyvatel České republiky o organizaci Bílý kruh bezpečí. Výzkumný soubor je tvořen obyvateli České republiky, popřípadě lidmi žijícími trvale na území České republiky, od patnáctého roku věku. Výsledky této práce budou porovnány s výsledky reprezentativního výzkumu od neziskové organizace STEM, která roku 2006 provedla sociologický výzkum u obyvatel ČR starších patnácti let. Tento výzkum byl zaměřen především na problematiku domácího násilí, kterou se v této práci zabývám také. Přínos této práce bude především pro samotnou organizaci, kdy výsledky lze použít ke zlepšení reklamy a viditelnosti organizace, která pomůže při šíření povědomí u obyvatel České republiky o této organizaci. Tyto důvody byly zvoleny především, aby se obětím nebo pozůstalým po obětích trestných činů, snadněji dostala odborná a profesionální pomoc. Dále proto, aby lidé, kteří mají zájem pomoci oběti, snadněji dostali k odporným informacím, díky kterým budou schopni lépe pomoci lidem, kteří jejich pomoc potřebují. Další možné využití je jako podklad pro další výzkum studentů vysokých škol, kteří se chtějí zabývat touto problematikou.
11
1. Vymezení základních pojmů První kapitola se zabývá definicí pojmů, které se v této práci budou nejčastěji vyskytovat. Těmito pojmy jsou především: trestný čin, oběť, pachatel, domácí násilí, a znásilnění. Trestný čin „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ (Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, část první, Hlava II, díl 4, § 13, odst. 1) Oběť „Obětí se rozumí fyzická osoba, které bylo nebo mělo být trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil.“ (Zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), část první, § 2, odst. 2) Pachatel „Pachatelem trestného činu je, kdo svým jednáním naplnil znaky skutkové podstaty trestného činu nebo jeho pokusu či přípravy.“ (Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, část první, Hlava II, díl 4, § 22, odst. 1) Domácí násilí „Domácí násilí je definováno jako násilí nebo fyzické zneužívání, týrání zaměřené proti životnímu partnerovi nebo jinému členu domácnosti.“ (Ševčík, 2011, s. 25) Znásilnění „Znásilnění je jakýkoli sexuální akt, k němuž je člověk přinucen násilím.“ (Benedict, 2003, s. 27)
12
2. Bílý kruh bezpečí Nestátní nezisková organizace Bílý kruh bezpečí (dále též jen BKB) je organizací, která poskytuje odbornou, bezplatnou a diskrétní pomoc obětem a svědkům trestných činů. Pomoc BKB je okamžitá a kombinovaná, poskytuje právní informace, psychologické a sociální poradenství, především formou praktických rad a informací. Potřebné informace klienti získají od odborně způsobilých poradců, kteří platí ve svém oboru za uznávané experty, především se jedná o právníky, psychology a sociálními pracovníky.
(www.domacinasili.cz)
BKB
poskytuje informace
prostřednictvím
bezplatné nonstop linky 116 006, celostátních sítí poraden, centrály BKB v Praze, intervenčního centra BKB v Ostravě, klíčových sociálních pracovníků (případových manažerů) pro zvlášť zranitelné oběti a pozůstalé, linky BKB s číslem 257 317 110 a DONA linky s číslem 2 51 51 13 13. (Vitoušová, 2012, z rozhovoru pro ČRo 6) Při kontaktu s pracovníky BKB může klient očekávat především poskytnutí bezpečného místa, kde může ventilovat své emoce jako je stud, ponížení lítost nebo pocit viny. Pracovníci mu pomůžou při mapování jeho konkrétní situace, a při konkretizování cílů a problémů, které klienta tíží nejvíce, a při stanovení priorit, které pomůžou uskutečnit první nezbytné kroky k nápravě škody. Znovuobjevování pocitu bezpečí u klienta je velmi důležitou psychickou pomocí. Pracovníci také nabídnou informace o možných navazujících službách. (z letáku vydaného BKB) Při poskytování pomoci jsou vždy respektovány individuální potřeby oběti, stejně jako její osobnost. Přihlíží se také k důvodům a okolnostem, kvůli nimž klient přichází. Mezi další činnosti BKB patří předkládání podnětů k zákonodárným iniciativám, spolupráce při vytváření zákonů, osvěta (např. přednášky, semináře, konference, publikační aktivity), vlastní projekty a účast v mezinárodních projektech, spolupráce s nestátními organizacemi, státní správou a místní samosprávou ČR. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s.) Další činností je zahraniční spolupráce s organizací Victim Support Europe,
jeho
je
BKB
členem.
(http://victimsupport.eu/find-an-
organisation/?word=&type=0&c=649)
2.1. Historie Organizace byla založena roku 1991. První poradna vznikla v Praze, postupně se přidávaly další v Olomouci, Brně a Ostravě. Roku 1998 byla otevřena poradna 13
v Plzni, o rok později vzniká pobočka také v Pardubicích. Dne 11. 9. 2001 byl zahájen nepřetržitý provoz DONA linky a BKB linky. Roku 2008 otevřena poradna BKB v Liberci, o dva roky později v Českých Budějovicích. Nejmladší centrum, které doposud vzniklo, nalezneme od 25. 8. 2011 v Jihlavě. Dne 1. 1. 2015 byla zprovozněna bezplatná telefonická nonstop linka 116 006. V letech 1994 a 1995 se BKB zúčastnil jako pozorovatel konference organizace Victim Support Europe. Roku 1996 se BKB u příležitosti pořádání konference v belgickém Bruselu stává členem organizace. Roku 2002 BKB pořádal konferenci v Praze1(Šedivá, 2007)
2.2. Poradenská činnost Hlavní činností BKB je poradenství, při kterém si poradce vyhradí dostatečný čas pro rozhovor s klientem a poskytuje mu právní informace, praktické rady a pomoc, morální a emocionální podporu, čímž přispívá k návratu sebevědomí. Pracovník může klientovi zprostředkovat setkání s psychologem. Pomoc je dostupná i obětem neoznámené trestné činnosti, protože je nabízena bezplatně a diskrétně. (z veřejného závazku registrovaných sociálních
služeb
BKB
dostupné
z:
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/soubory.do?756g=b46022ffb6d02b1c&736c=1d80f62ef64 cccd2&SUBSESSION_ID=1461581156060_1) Mezi další poskytované služby patří i tzv. nadstandardní služby, které jsou poskytovány ve zvlášť závažných případech, spojených s násilným trestným činem. O poskytnutí těchto služeb rozhoduje BKB na základě doporučení poradců po konzultaci s klientem. Mezi nadstandardní služby patří např.: víkendové psychorekondiční pobyty, které jsou spojeny s relaxací, zdravotní rehabilitací, rozhovory s psychologem, pracovní terapií a setkání se zajímavými lidmi, doprovod k soudům, návštěvy v nemocnicích, zde se jedná především o poskytnutí morální a psychické pomoci. Další je terapeutický program, jedná se o krátkodobou podpůrnou individuální terapii, je určena především velmi zranitelným obětem. Služba je poskytována v poradnách Praha, Brno, Liberec, Olomouc, Ostrava, České Budějovice a Pardubice. Okamžitá pomoc případového manažera určeno osobám mimořádně traumatizovaným trestným činem, pomoc je poskytována kdekoliv na území ČR, prostřednictvím devíti vyškolených manažerů. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s.)
1
Seznam všech konferencí od vzniku Victim support Europe je uveden v příloze.
14
2.3. Principy poradenské činnosti Hlavními principy poradenské činnosti jsou bezplatnost služby, která se ovšem vztahuje pouze na standardní služby. Dalším principem je nestrannost. Do poradny jsou přijímáni všichni klienti bez rozdílu, pohlaví, rady, či náboženské nebo politické příslušnosti. Poskytnuté rady jsou vždy nehodnotící a jsou poskytovány s přihlédnutím k současné situaci klienta. Poradci za každých okolností respektují klientovo rozhodnutí o jeho dalších krocích. Důležitým principem je i nezávislost na politických, ekonomických nebo náboženských institucí. Diskrétnost je dalším principem, klienti si můžou být jisti privátností všech informací, které poskytnou poradci, i skutečností, že bez jejich svolení nepodniknou poradci žádné aktivity. Poradna ovšem není zbavena odpovědnosti při podezření na spáchání trestného činu (neoznámení a nepřekažení trestného činu), a klient je na tuto skutečnost včas upozorněn. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s.)
2.4. Přínos BKB pro sociální práci Hlavní přínosem BKB pro sociální práci je poskytování pomoci obětem trestných činů. Velkým přínosem jsou i projekty BKB, které jsou vždy zaměřeny na konkrétní problém, po skončení projektu vydává organizace závěrečné zprávy, které jsou volně dostupné, a ze kterých můžou čerpat ostatní instituce inspiraci pro zlepšení svých nabízených služeb. BKB je také aktivní při pomoci u vytváření zákonů, které jsou ku prospěchu obětí různých trestných činů, nejvýznamnějším návrhem je zákon č. 135/2006 Sb. na ochranu před domácím násilím. Značnou pomocí pro sociální práci je iniciativa BKB pro založení Aliance pro domácí násilí (APDN), která vznikla na půdě Poslanecké sněmovny ČR, a také založení DONA Centra, které poskytuje pomoc osobám ohroženým DN. (Šedivá, 2007) BKB je také velmi aktivní při vydávání brožur, letáků a metodik práce s klienty. A v neposlední řadě je jeho velkým přínosem pořádání přednášek pro širokou i odbornou veřejnost, a také pořádání výcviků a seminářů. (www.domacinysili.cz)
3. Nejčastější trestné činy řešené v BKB V této kapitole je uvedeno pět nečastěji řešených trestných činů, které byly zjištěny ze statistik BKB. 15
3.1. Týrání osoby žijící ve společném obydlí Týrání osoby žijící ve společném obydlí je pro veřejnost známější pod označením domácí násilí (dále též jen DN). DN je celospolečenský fenomén, který se do povědomí lidí dostává až v posledních letech, a to především díky neúnavné práci neziskových organizací, které po přelomu milénia převzaly klíčovou úlohu v pomoci obětem domácího násilí a v celospolečenské osvětě týkající se domácího násilí. Výsadní postavení a průkopnickou roli v boji proti domácímu násilí zaujímá občanské sdružení Bílý kruh bezpečí, které se této problematice věnuje již od roku 1991 a kterému se v této oblasti podařilo prosadit mnoho důležitých návrhů a také realizovat zásadní systémové změny (Ševčík, 2011). Často se můžeme setkat s názorem, že DN se děje pouze v rodinách s nízkým sociálním statusem. Tento mýtus není pravdivý. Pravdou je, že v těchto rodinách dochází častěji k odhalení domácího násilí, především díky častému styku, těchto rodin se sociálními institucemi. Odhalení DN v rodinách s vyšším sociálním statusem je obtížnější především díky větší izolovanosti od sociálních institucí. Tyto rodiny se také velmi dobře orientují v oblastech práva, medicíny, médií, s jejich pomocí získávají podklady pro zpochybnění nařčení z DN (Bentovim, 1998). Násilí v rodinách se týká všech členů rodiny, bez ohledu na jejich rasové, generové či věkové charakteristiky. Ovšem každá rodinná skupina má svou charakteristiku. Z dětí jsou ohroženy především ty, jejichž matka je také týrána. Dále děti z nefunkčních rodin, nebo děti vyrůstající s otčímem. Patří sem i děti se zdravotním, mentálním nebo psychosociálním problémem a “mladiství delikventi“ (Ševčík, 2011). Vysoce ohroženy jsou ženy, které byly týrány v dětství. Ty, které se brzy vdávaly nebo otěhotněly před svatbou. Rizikovou skupinou jsou i ženy, které pocházejí z rozvrácených rodin, nebo žijící s promiskuitním nebo problémovým partnerem. Depresivní, úzkostné a drogově závislé jsou také vysoce ohroženy DN (Ševčík, 2011). Muži se stávají obětí DN pouze ojediněle Pokud se již obětí stanou jedná se především o oběťmi starší a invalidní, depresivní nebo závislé muže. Spouštěči bývají ztráta zaměstnání, finanční či zdravotní problémy (Ševčík, 2011). Senioři: nejčastějšími pachateli DN na seniorech jsou zpravidla jejich děti, které zanedbávají péči o své rodiče (nedostatek tekutin či jídla, nucení pobývat v nevytopené místnosti), dalšími formami násilí je braní peněz, manipulace, zesměšňování. Velkým problémem při odhalování násilí na seniorech je jejich osamělost a zdravotní problémy, 16
které jim brání ve vyhledání pomoci. Dalšími pachateli DN na seniorech můžou být pracovníci v zařízeních pro seniory nebo podomní prodavači (Kramulová, 2016). DN se nevyhýbá ani zdravotně postiženým osobám, především jedincům s funkčními deficity, které vyžadují trvalou péči rodiny, ve všech oblastech bytí (Ševčík, 2011).
3.1.1. Znaky domácího násilí Ne každý násilný incident v rodině musí nutně znamenat, že tato rodina je stižena domácím násilím. Pro naplnění podstaty domácího násilí musí být uskutečněny čtyři definiční znaky domácího násilí. Pokud některý znak chybí, uvažuje se o jiné podobě rodinného problému. Nejpravděpodobnější ovšem je, že chybějící znak bude brzy doplněn. (Ševčík, 2011) Pro jasné definování DN je nezbytné, aby konkrétní případ obsahoval čtyři základní znaky DN, kterými jsou opakovanost a dlouhodobost útoků jakéhokoliv charakteru. Eskalace útoků od psychických útoků přes fyzické napadení k závažným trestným činům ohrožujícím zdraví a život. Důležitým znakem je i nezpochybnitelné a zcela jasné rozdělení rolí na osoby ohrožené a osoby násilné, role se nesmí střídat ani prolínat. Základem je neveřejnost, kdy násilí probíhá za zamčenými dveřmi (Buskotte, 2008).
3.1.2. Důsledky domácího násilí Nejčastějšími důsledky DN u žen je ztráta sebevědomí a kumulující pocity strachu a zmatku. Pokud nemá žena kontakt s okolím, může začít akceptovat negativní informace, které jí podsouvá její násilný partner. Ženy, které v násilném partnerství setrvávají delší dobu, žijí v neustálém strachu a stresu, který postupem času zapříčiňuje deprese. Vedoucí k celkovému zhoršení zdravotního stavu. Tyto ženy častěji trpí suicidiálními myšlenkami. (Gjuričová, 2000) 3.1.3. Formy domácího násilí Ať už agresor použije proti své oběti jakoukoliv formu násilí, má vždy jeden konkrétní cíl – získat moc a udržet si plnou kontrolu nad druhým. Násilníci používají nespočet různých taktik, aby dosáhly svého záměru, uchylují se jak k ponižování, zastrašování, izolování nebo obviňování, tak i k fyzickému násilí. (Ševčík, 2011)
17
Fyzické násilí – jde o nejviditelnější způsob násilí, kdy je použito fyzické násilí, jeho hrozba. Záměrem agresora je způsobit bolest a tím přinutit oběť k poslušnosti. Nejčastější formy jsou: fackováním, mlácením či házením o zeď nebo zem, strkáním, znehybňováním, škrcením, udeřením pěstí, třesením či cloumáním, taháním za vlasy či vytrháváním vlasu, pálením. Dalšími způsoby fyzického násilí je také např. bezohledná jízda, opuštění oběti na nebezpečném místě, neumožnění vyhledání lékařského ošetření, odepírání spánku či jídla (Ševčík, 2011) nebo také přinucení oběti pro setrvání v ledové vodě, kdy jí agresor drhne kůži do krve, nandání roubíku či pytle přes hlavu, přinucení k požití drogy. (Conwayová, 2007) Psychické násilí – jedná se o nejčastější a nejmocnější formu násilí. Záměrem pachatele je vyvolat pocity viny a méněcennosti u partnerky, díky kterým ji bude moci ovládat, a mít nad ní absolutní kontrolu.(Vargová, 2008). Má dvě nejčastější podoby verbální a neverbální. Neverbální násilí je prováděno formou záměrného ničení oblečení, nebo oblíbených věcí, které mají pro oběť citovou cenu. Do verbálního násilí patří slovní napadání, ponižování, urážení, obviňování, zastrašování, direktivní příkazy, hrubé chování, urážlivé oslovování, vyhrožování, nejčastěji k vyhrožování používá děti, či domácí mazlíčky, dále citové vydírání, soustavnou kontrolu a bezdůvodné podezírání. Časté je zpochybňování psychického zdraví oběti. (Ševčík, 2011) Ekonomické násilí – jedná se především o odpírání přístupu k rodinným financím, kdy je oběť nucena žádat agresora o peníze na běžný život, což se stává důvodem k hádce a následnému násilí. Bez peněz se oběť dostává do izolace, kdy není schopna zkontaktovat se s přáteli nebo s institucemi, které by jí pomohly pomoci.(Conwayová, 2007). Do ekonomického násilí řadíme i neoprávněné použití majetku druhého partnera, např.: zabavení automobilu, prodání majetku oběti, bez jejího souhlasu. (Ševčík, 2011) Sociální násilí – zahrnuje především využívání dětí a jiných blízkých osob, zákaz kontaktu s rodinou a s přáteli nebo naprostou izolaci. Tímto způsobem získává násilník absolutní moc, kdy kontroluje každý krok oběti, která musí hlásit sebemenší pohyb, s kým mluvila, co dělali, o čem se bavili atd. Oběť se sama začne stahovat ze sociálních kontaktů, nejprve je plně zaujata svým partnerem, později nechce čelit pochybnostem u svých přátel či příbuzných, čímž může i chtít předejít konfliktním situacím. Poslední fází je rozvinuté domácí násilí, kde již převládá stud a strach oběti. (Ševčík, 2011) Sexuální násilí – jedná se o vynucený pohlavní styk, formou nátlaku a naléhání k sexuálním praktikám, které jsou ženě nepříjemné např. je při souloži donucena sledovat pornofilmy. (Buskotte, 2008) Vyskytuje se především mezi partnery, zahrnuje 18
i vynucený sex mezi manželi. V těchto případech nemusí jít ani tak o sexuální uspokojení jako spíše o ponížení či pokoření druhé osoby. (Ševčík, 2011)
3.1.4. Cyklus domácího násilí Domácí násilí se možná jeví, jako nepředvídatelné, ve skutečnosti, má vzorec, který popsala Lenore Walkerová (1979). Obsahuje čtyři fáze domácího násilí s různou délkou a časovým intervalem, který je mezi jednotlivými fázemi, a který se při opakování zkracuje. Každá fáze je charakteristická diferenciálním chováním násilné osoby (Ševčík, 2011). Vzhledem ke skutečnosti, že se násilí odehrává v kruhu, je pro oběť velmi obtížné vztah ukončit. Protože v okamžiku, kdy má nejvíce důvodů vztah ukončit, což je doba ihned po útoku, je zároveň nejvíce ochromená. Dříve než se stačí vzpamatovat, nastává další fáze, tzv. fáze líbánek, kdy se agresor kaje, a slibuje zlepšení svého chování. Oběť jeho slibům často uvěří, a zůstává s agresorem (Conwayová, 2007). První fáze je tzv. „husté atmosféry“, vyznačuje se špatnou komunikací, podrážděností a nespokojeností partnera. Vyskytují se zde především nadávky (Ševčík, 2011). Poté následuje druhá fáze neboli fáze násilí, která se vyznačuje plným propuknutím násilí. V této fáze jsou zastoupeny všechny formy DN. Třetí fází je fáze líbánek, kdy se agresor kaje, nosí dárky a květiny, a především slibuje polepšení se. Pokud tato strategie nefunguje, agresor začne vyhrožovat sebevraždou. Poslední je fáze klidu, nevyskytují se zde žádné incidenty. Zpočátku agresor i plní své sliby, čímž oběť uchlácholí. Napětí se ovšem znovu začne kumulovat, až dospěje do fáze číslo jedna, čímž se kruh uzavírá. Celý cyklus se neustále opakuje, dokud není přerušen (např. odchodem oběti od agresora), může mít nespočet opakování s různě dlouho časovou dobu mezi jednotlivými cykly (od hodin, přes měsíce až po desítky let) (Vargová, 2008)
3. 1. 5 Trestní úprava domácího násilí V první řadě je nutné zmínit, že české trestní právo nepoužívá pojem domácí násilí. Domácí násilí není v celém trestním zákoníku specificky vyjádřeno. Nejbližším trestným činem, který skutkově naplňuje DN je týrání osoby žijící ve společném obydlí, které najdeme v trestném zákoníku pod paragrafem 199. Hlavním objektem tohoto trestného činu je pozornost společnosti na ochraně osoby (oběti), která žije ve společném obydlí s pachatelem násilí (agresorem). Obětí se může stát jakákoliv 19
osoba žijící s pachatelem ve společném obydlí. Pojmem společné obydlí je zde míněn vztah mezi obětí a agresorem, nikoliv místo spáchání trestného činu. (Králíčková, 2011) Podle § 199 Trestního zákoníku bude odnětím svobody na šest měsíců až čtyři roky trestán ten, kdo týrá osobu blízkou, nebo jinou osobu, která s ním žije ve společném obydlí. Na dva roky až osm let bude pachateli uložen trest odnětí svobody v případě, že výše uvedený trestný čin spáchá zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem. Dále pokud jím způsobí těžkou újmu na zdraví, či spáchá tento čin minimálně na dvou osobách, nebo podle písmene d, pokud tento čin provádí delší dobu. Podle písmene 3 bude na pět až dvanáct let odsouzen pro trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí, ten kdo způsobí těžkou újmu na zdraví minimálně dvou osobám, nebo smrt oběti. (Zákon č, 40/2009 Sb., trestní zákoník, část druhá, Hlava IV, § 199)
3.1.5. Institut vykázání Vykázat násilníka z bytu je oprávněn pouze přivolaný policista. Záměrem institutu vykázání je ochrana ohrožené osoby, před násilím. Vykázat násilníka ze společného obydlí je možné, pouze pokud je zjištěno, především díky předcházejícím útokům a oznámením, že proti osobě bydlící ve společném obydlí může být učiněn útok na její zdraví, život, svobodě nebo důstojnosti. Pojmem společné obydlí je myšlen dům či byt, ve kterém násilník s obětí žijí, ale i bezprostřední okolí tohoto obydlí. Vykázat je možná na dobu deseti dnů. (Králíčková, 2011) Pokud násilník tuto lhůtu nedodrží, může bát potrestán podle § 337 trestního zákoníku, maření výkonu úředního rozhodnutí. (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část 2, Hlava X) O vykázání je třeba informovat vykázanou i ohroženou osobu ústně. Dále je sepsáno potvrzení o vykázání, které podepíší oba zúčastnění. Proti vykázání je možné, na místě, podat námitku, která je předána krajskému ředitelství policie ČR. Námitku je také možné podat do tří dnů od vykázání písemně na krajské ředitelství policie ČR. Vykázat je možné násilníka, i pokud není osobně přítomen. Tomu je při prvním kontaktu předáno potvrzení o vykázání, dále je poučen o svých právech a povinnostech. (Zákon o Policii ČR 273/2008, díl 2, Hlava VII, § 44) Mezi povinnosti vykázané osoby patří zákaz vstupu do policií vymezeného prostoru, zákaz kontaktování ohrožené osoby, a především je povinen odevzdat policistovi klíče od společného obydlí. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s)
20
Vykázaná osoba je oprávněna vzít si s sebou věci osobní potřeby a doklady, smí si vzít věci, které potřebuje pro podnikání (toto je možno pouze jedenkrát v průběhu 10 dnů, pouze v doprovodu policisty). Dále má právo na informace o možnostech náhradního ubytování. Vykázaný je povinen oznámit adresu pro doručování písemností, dále je oprávněn ověřit vykázání na lince 158, a vyzvednout kopii úředního záznamu o vykázání. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s)
3.2. Ublížení na zdraví Trestný čin ublížení na zdraví upravuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ze dne 8 ledna 2009, ve své druhé části, hlavě I, dílu 2. Trestné činy proti zdraví, pod §146 Ublížení na zdraví. „Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.“ (Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, část druhá, díl 2, § 146, ods. 1). Trestní zákoník vykládá trestný čin ublížení na zdraví, jako poškození tělesného nebo duševního stavu, který znemožňuje obvyklý způsob života. Zpravidla potřebuje odborné lékařské vyšetření. Nejčastějšími projevy ublížení na zdraví jsou dlouhotrvající bolesti hlavy, nevolnost, horečky, snížení pohybovosti nebo až upoutání na lůžko. Dalšími projevy jsou snížené funkce senzuálních orgánů, nespavost i nechutenství. Tyto příznaky jsou vždy důsledkem neadekvátního jednání pachatele proti poškozenému. Zhoršení zdravotního stavu musí být vždy prokázáno lékařskými vyšetřeními nebo znaleckými posudky (Kloubek, 2007, str. 100). Trestní právní praxe se shodla, že za trestný čin ublížení na zdraví lze považovat útok na zdraví poškozeného, který bude mít negativní zdravotní dopad po dobu nejméně sedmi a více dní, po kterých je provozování běžných denních činností ztížené. Trestným činem může být zhodnoceno i jednání pachatele, jehož negativní následky na zdraví budou trvat méně než sedm dní, pokud bude prokázáno, že úmysl jednoznačně směřoval k vážnější újmě na zdraví, než která byla způsobena (Kloubek, 2007, str. 100). Pokud je čin ublížení na zdraví spáchán na těhotné ženě, dítěti, které nedovršilo patnáctý rok, na tlumočníkovi, svědkovi či znalci, nebo na zdravotnickém personálu při konání lékařského zaměstnání nebo při konání povolání, jehož cílem je ochrana života nebo majetku, bude pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody v délce jednoho roku až pěti let (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část druhá, hlava I, díl 2, § 146, odst. 2). 21
Pokud jeho činem způsobí těžkou újmu na zdraví, trestem bude odnětí svobody v rozmezí dvou až osmi let. Pěti až desetiletý trest bude vyměřen pro pachatele, který svým činem přivodí oběti smrt (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část druhá, hlava I, díl 2, § 146, odst. 4). Pokud je oběť k pachateli ve vztahu, kdy má právo odepřít výpověď, podle § 100, trestního řádu - přímé příbuzenské pokolení, kterým je sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner či druh (Zákon č, 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, část první, Hlava IV, díl. 2, § 100, odst. 1), je nezbytné, aby poškozený dal výslovný souhlas (písemně, či ústně, který je zaznamenán do protokolu) k trestnímu stíhání pachatele, dle § 163 trestního řádu. Souhlas může oběť kdykoliv zrušit, a to až do chvíle, kdy soud prvního stupně přejde k závěrečné poradě. Pokud oběť jednou odepře svou výpověď, nemůže toto rozhodnutí vzít zpět (Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, část druhá, Hlava X, § 163). Svolení poškozeného k trestnému stíhání není nutné, pokud činem byla způsobena smrt, poškozený není schopný pro duševní poruchu dát souhlas nebo nedovršil 15 rok věku. Svolení také není nutné, pokud pachatel oběť zastrašil, a ta ze strachu souhlas odvolala nebo neudělila (Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, část druhá, Hlava X, § 163, odst. 2). Paragraf 145, trestního zákoníku se zabývá těžkým ublížením na zdraví, odstavec 1 udává definici základního ustanovení těžkého ublížení na zdraví takto: „Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let“. (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část druhá, hlava I, díl 2, § 145, odst. 1) Zákon dále uvádí, že k trestu vzetí do vazby na pět až dvanáct let bude potrestán ten, kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 na dvou a více lidech, na gravidní ženě, na nezletilém mladším 15 let, na svědkovi, tlumočníkovi nebo znalci, dále na lékařském pracovníkovi nebo na zaměstnanci, jehož práce má za cíl záchranu života či zdraví. Následně také uvádí újmy způsobené na konkrétním člověku pro jeho rasovou, národnostní či etnickou příslušnost k určité skupině nebo pro jeho politické přesvědčení a náboženské vyznání. Pod písmenem G je míněn pachatel, který znovu spáchal odlišný obzvláště závažný zločin, který je spojený s vědomým způsobením těžké újmy na zdraví nebo smrti poškozeného, nebo pokud provedl tento čin ze zavrženíhodného motivu. K osmi až šestnácti letům odnětí svobody bude odsouzen ten, kdo svým
22
jednáním způsobil oběti smrt. U paragrafu 145 se trestá i příprava. (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část druhá, hlava I, díl 2, § 145) Pro možnost posouzení úmyslného ublížení na zdraví jako těžké (podle § 145), tedy více závažné, je potřeba dokázat nejen těžkou újmu na zdraví, ale i fakt, že pachatel skutečně chtěl svým počínáním způsobit těžkou újmu na zdraví, nebo byl s možností takového následku obeznámen. Pokud ovšem byla těžká újma nebo smrt poškozeného způsobena nedbalostí bude tento čin posouzen podle odstavce 3 nebo 4 §146. Trestní zákoník stanovuje následky těžké újmy na zdraví, podle §122 odst. 2 zmrzačení, znemožnění nebo značné ztížení výkonu práce (zde se posuzují osobní poměry poškozeného, např.: zda se jedná o profesionálního sportovce, či hudebníka), paralyzace končetiny. Ztráta nebo značné narušení senzuálního ústrojí (zrak, sluch, čich, chuť či hmat). Narušení klíčového orgánu těla nebo i zohyzdění. Jednání, jehož důsledkem bude potrat nebo poškození plodu. Následky mučení, které jsou nutné nechat posoudit znalcem. Dlouhodobá porucha zdraví. (Zákon č. 40/2006 Sb. trestní zákoník, část první, Hlava VIII, § 122)
3.3. Znásilnění Znásilnění je v České republice poměrně tabuizovaný jev. Z celkového počtu mravnostní delikvence napáchané v ČR tvoří zhruba 40% trestné činy znásilnění, tím jsou druhým nejčastějším trestným činem této kategorie hned po sexuálním zneužívání. Statistiky Policejního prezídia MV ČR uvádí, že v posledních letech je počet nahlášených případů znásilnění stagnující. Zkušenosti policie ČR ukazují, že pouze malá část sexuálních trestných činů je nahlášena a vyšetřována.(statistiky Policie ČR) Znásilněním je míněn útok s přímým záměrem pachatele uskutečnit pohlavní styk i proti vůli oběti. Útok může probíhat 5 základními kategoriemi. První je dokonaný pohlavní styk bez souhlasu oběti, případně pohlavní styk s obětí, která není schopna poskytnout souhlas, či odmítnout sexuální akt. Druhým je pokus nebo provedení pohlavního styku bez souhlasu oběti. Další kategorií je tzv. osahávaní, ať už přímé nebo nepřímé (přes oblečení. A poslední kategorií je nekontaktní sexuální násilí, např. voyeurismus,
exhibicionismus,
sexuální
obtěžování,
nedobrovolné
sledování
pornografie (Kutálková, 2014). Pohlavním stykem se rozumí jakýkoliv způsob ukájení pohlavního pudu za použití těla jiné osoby (Právnický slovník, 2015). Pohlavní styk může probíhat buď koitální formou 23
(soulož muže a ženy) nebo nekoitální formou (odlišný kontakt pohlavními orgány bez ohledu na pohlaví oběti), který je vnímán se stejnou intenzitou jako soulož. (Kloubek, 2007, str. 103) Další možnou formou znásilnění je vaginální nebo orální či anální sex, sexuální obtěžování. (Benedict, 2003) Za znásilnění je považován také penetrace vaginálního či řitního otvoru jiným předmětem než penisem, např. pěstí, jazykem, lahví nebo i násadou od koštěte. (Bourkeová, 2010) Násilí je míněno jako použití fyzické síly za účelem zmaření vážně míněného odporu oběti. Za dokonané násilí je považována i situace, kdy oběť upustila od kladení odporu z důvodu beznadějnosti svého konání. (Kloubek, 2007, str. 103) Jako stav bezbrannosti je považován takový stav mysli oběti, kdy oběť není schopna dát najevo svůj nesouhlas s pohlavním stykem, např. působením intoxikace alkoholem, drogami, léky, či patologickým hlubokým spánkem, či nízký věk oběti. (Kloubek, 2007, str. 103) Největší hrůzou, kterou oběť během znásilnění prožívá, je strach ze zabití, který mnohokrát zapříčiní, že oběť se raději ani nevzpouzí. Okamžitě po znásilnění přichází pocit pokoření, a obava ze ztráty sebeovládání. Mnoho žen uvádí, že dlouhou dobu po znásilnění prožívaly pocit pošpinění sebe sama, se kterým se dlouho nemohly vypořádat. (Benedict, 2003) Znásilnění je upraveno v Zákonu č, 40/2009 Sb. Hlava III Trestné činy proti v lidské důstojnosti v sexuální oblasti, § 185. Do této oblastí spadají: znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití, soulož mezi příbuznými, kuplířství, prostituce ohrožující mravní vývoj, šíření pornografie, výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, zneužití dítěte k výrobě pornografie (Právnický slovník, 2015) Tento paragraf chrání svobodný výběr sexuálního partnera a také času a místa, kdy k pohlavnímu styku dojde, ať už se jedná o pohlavní styk mezi zletilými partnery, homosexuálními či heterosexuálními. (Kloubek, 2007, str. 102) Paragraf 185 definuje znásilnění jako donucení násilím, pohrůžkou násilí, nebo jiné hrozby těžké újmy k pohlavnímu styku, nebo zneužití bezbrannosti jiného člověka k sexuálnímu styku. Za takovýchto podmínek bude odsouzen k trestu odnětí svobody na šest měsíců až pět let. Pokud tento čin spáchá na dítěti, nebo se zbraní v ruce, bude odsouzen ke dvěma až deseti letům odnětí svobody. Na pět až dvanáct let bude násilník uvězněn, pokud spáchá tento činy a způsobí při něm těžkou újmu na zdraví, nebo pokud tento čin spáchá na osobě mladší patnáct let, nebo pokud spáchá tento čin na osobě, která je ve výkonu vazby, v trestu odnětí, v ochranném léčení, v zabezpečující detenci, 24
v ochranné nebo ústavní výchovy, nebo v jiných místech, kde je omezena osobní svoboda jednotlivce. Pokud pachatel způsobí oběti smrt, jeho trest bude ve výši deseti až patnácti let, nebo výjimečný trest. Zde se trestá i příprava. (Právnický slovník, 2015) Obětí může být žena i muž, bez ohledu na věk, způsob života nebo pohlavní nedotčenost. Pachatelem znásilnění může být i manžel, druh či partner oběti, může tedy jít i o osobu, se kterou měl pachatel v dřívější době sexuální styk. (Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, část druhá, Hlava III, § 185) Hlavní změna oproti předchozí právní úpravě trestného činu znásilnění, která byla obsažena v Trestním zákoně č. 140/1961 Sb. § 241, je, že nyní lze jako trestný čin postihnout i jednání, které bylo podle minulé právní úpravy kvalifikované pouze jako vydírání (Gřivna, 2015). Tomáš Gřivna v knize Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku poukazuje na nejasnost při použití termínu způsob provedení, podle Gřivny je soulož spojení pohlavních orgánů muže a ženy, a proto by za pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží posuzoval především případy, kdy dojde ke styku pohlavních orgánů (např. vzájemné tření pohlavních orgánů dvou žen), ovšem jejich spojení již nikoliv (Gřivna, 2015)
3.4. Nebezpečné pronásledování V kriminologickém významu je stalking definován takto: „Úmyslné, zlovolné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které snižuje kvalitu života a ohrožuje její bezpečnost.“ (Čírtková 2007, str. 115) Zájem o tuto problematiku se značně zvýšil po medializaci několika skutečných příběhů u mediálně známých osobností (především v USA), kteří byli soustavně pronásledování svými obdivovateli. Aktuálně se prokazuje, že obětí stalking se může stát kdokoliv a že tento fenomén se netýká pouze celebrit nebo politiků, či mediálně známých osobností. (Čírtková 2007, str. 115) I v ČR byl po dlouhou dobu tento fenomén v ústraní, a mnoho institucí nevědělo, jak v těchto případech postupovat. Situace se změnila až 1. 1. 2010 s novým trestním zákoníkem, kde je nebezpečné pronásledování objasněno v paragrafu 354. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s.) Trestní zákoník v §354 uvádí nebezpečné pronásledování jako dlouhodobé pronásledování, kdy dotyčnému, nebo osobám jemu blízkým, vyhrožuje ublížením na zdraví. Také pokud ho sleduje nebo kontaktuje pomocí elektronických komunikací. 25
Kdy jeho chování omezuje oběť v obvyklém způsobu trávení času. Další možností je zneužití osobních údajů. Důležité je, že z chování pachatele vzbudí v oběti obavu život nebo zdraví. Trestem je odnětím svobody až na jeden rok nebo zákaz činnosti. V odstavci dvě je uveden trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky pokud je čin spáchán vůči dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní, nebo nejméně dvěma osobami (Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, část druhá, Hlava X, díl 5, § 354). Záměrem stalkingu je navázání kontaktu s pronásledovanou obětí a pokračování v něm i přes jasný odpor pronásledovaného, nejčastěji formou dopisů nebo telefonátů. Stalking se uskutečňuje především formou perzekuce, zdržováním se v osobní blízkosti, bráněním v normálním trávení života, zneužitím osobních údajů či vynucováním zájmu ze strany pronásledovatele. Tímto chováním vyvolává v pronásledované osobě opodstatněné znepokojení o vlastní život a zdraví, eventuálně o zdraví a život rodiny nebo přátel. Především u jedinců, kterým pronásledovatel poničil majetek, nebo zveřejnil jejich osobní údaje. V některých případech může pronásledovatel uveřejnit na internetu inzerce o prodeji bytu, který patří oběti, nebo nabídku sexuálních služeb. Stalking může trvat i několik let, a velmi často je dalším pokračováním v reálném či vymyšleném vztahu. (Buskotte, 2007) Existuje několik reakcí na nebezpečné pronásledování, nejčastěji se jedná především o psychické reakce jako je nervozita, podrážděnost, vyčerpanost nebo únava, ztráta chuti do života, a především pocity bezradnosti a bezmoci. Dalšími reakcemi jsou problémy v zaměstnání, kdy vlivem únavy podává pronásledovaný horší pracovní výkony, je nesoustředěný, z důvodu zvýšení své bezpečnosti může i změnit zaměstnání, nebo přeruší pracovní poměr. Stalking má vliv i na sociální oblast života pronásledovaného, který z bezpečnostních důvodů může přestat navštěvovat oblíbená místa, ukončit společenské aktivity či koníčky, přerušit styk s přáteli, a izolovat se z důvodu obavy z neznámých lidí. Pronásledování se může promítnout i do finanční stránky oběti, kdy začne nakupovat prostředky pro zvýšení vlastní bezpečnosti (pepřové spreje, bezpečnostní zámky na dveře), také musí znovu nakupovat nebo nechat opravit poničené věci, v některých případech se pronásledovaný může i přestěhovat. (Copyright Bílý kruh bezpečí, z.s.) Francouzský psychiatr De Clérambault popsal, klasický vývoj pronásledování v třífázovém modelu. První je stadium pýchy – pronásledovatel je plný nadějí v opětování jeho zájmu, svému idolu se dvoří a namlouvá si ho. Následuje stadium zklamání – pronásledovatel je odmítnut, cítí se podveden, zahrnuje svůj idol výčitkami 26
a falešnými výtkami. Poslední je stadium hněvu – pronásledovatel oznamuje své majetnické požadavky, kterých se snaží dosáhnout skrze agresi, vydírání či hrozby (Čírtková 2007, str. 117)
3.4.1. Posuzování nebezpečnosti pronásledovatele Pro objektivní odhad riskantnosti pronásledovatele nebyla po dlouhou dobu k dispozici žádná základní typologie. Tento stav se změnil díky projektu uskutečněným ve Velké Británii, na kterém spolupracovali i vyšetřovatelé a experti, údaje byly obohaceny o výpovědi skutečných obětí pronásledovatelů (celkem 124 reálných případů). Úmyslem bylo vytvořit srozumitelnou taxonomii pronásledovatelů, kterou by bylo možno použít pro snadnější řešení reálných případů. Taxonomie obsahuje 4 základní typy pronásledovatelů: (Čírtková, 2004) 1. Pronásledování ex-partnerem – většinou se jedná o pokračování DN, kdy se pachatel mstí za ukončený vztah. Je zde vysoká pravděpodobnost napadení pronásledovaného. V tomto případě je třeba výhružky vnímat velmi vážně. Nejvhodnější
je
eliminovat
jakýkoliv
kontakt
mezi
pronásledovatelem
a pronásledovaným (Šumavská, 2012). 2. Pronásledování umanutým obdivovatelem – tento typ se rozděluje na dva podtypy: mladý obdivovatel a obdivovatel středního věku. Pronásledovaný je vnímán jako „idol“, který je středobodem ve vnímání pronásledovatele, většinou ovšem pouze platonicky, fyzický kontakt bývá minimální, k agresi dochází pouze výjimečně. Pro zamezení dalšího pronásledování se používá poradenství a psychologická intervence, která ústí do pomoci při změně kognitivní perspektivy pachatele. U druhého typu, tedy u obdivovatele středního věku, se doporučuje přerušení kontaktu s pronásledovaným (v tomto případě se většinou jedná o nové spolupracovnice v zaměstnání) (Čírtková, 2004). 3. Fixovaný pronásledovatel s psychickými poruchami – zde se rozlišují dva podtypy, a to dle nebezpečnosti. První je méně nebezpečný fixovaný pronásledovatel: jeho objektem jsou ženy, se kterými je v pracovním kontaktu, může trpět poruchami osobnosti nebo chování. Utváří si snovou představu o skutečnosti vztahu, ve které vnímá, že i oběť si tento vztah přeje. Málokdy se dopouští hrozeb, používá spíše manipulaci. Pro oběť je nejvhodnější naprosté přerušení kontaktu (Šumavská, 2012). 27
Druhý podtyp je fixovaný pronásledovatel se zvýšenou nebezpečností. Tento pronásledovatel trpí psychickým onemocněním, pravděpodobně byl i pacientem na psychiatrii. Také může mít záznam v policejním rejstříku pro problematické chování. Jeho zájem je enormní, pronásleduje oběť na každém kroku, zahrnuje jí nespočtem SMS zpráv nebo návštěv. Obětí se často stávají lidé s vyšším sociálním statusem. Je vhodné iniciovat psychiatrické či forenzní přezkoumání pachatele, a zamezit jakýkoli kontakt (Čírtková, 2007), 4. Sadistický pronásledovatel – je velmi nebezpečný, jeho snahou je naprostá kontrola nad obětí, často zastrašuje. Je citově chladný a okolím vnímán jako psychopat, střídá projevy agrese s projevy vlídnosti, čímž oběť ztrácí přehled v situaci.
V tomto
případě
potřebuje
odbornou
pomoc
pronásledovatel
i pronásledovaný, je nutná naprostá izolace pronásledovaného, často je nezbytné tajit místo pobytu oběti (Čírtková, 2004).
3.5. Nebezpečné vyhrožování Hlavním cílem tohoto paragrafu je ochrana jednotlivce proti závažným výhružkám, kdy je výhružka konkretizována jako usmrcení, těžká újma na zdraví nebo jiná těžká újma. Jiná těžká újma může být například vyhrožování způsobení velké majetkové škody, nebo zničení uměleckého díla, ke kterému má oběť citová vztah. Dále se může jednat o nemajetkovou újmu formou vyhrožováním zabití dotyčného, nebo únosem jeho blízké osoby. Vyhrožování musí být vždy takové, aby v oběti vzbudilo opodstatněnou obavu o svůj život, své zdraví nebo zdraví a život jemu blízké osoby. Výhružka nemusí být vždy zaměřena pouze na slovní prohlášení pachatele, ale je nutné brát v potaz i další činy pachatele jako např. nabíjení pistole, nebo namíření pistole proti oběti, nezáleží, zda se jedná o skutečnou zbraň nebo falzifikát (Šámal, 2012). Trestní zákoník označuje vyhrožování jako hrozbu usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou. Které probíhá způsobem, který může vzbudit důvodnou obavu o zdraví nebo život. Takovýto pachatel bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. V odstavci dvě je uveden trest odnětí svobody až na tři léta nebo zákaz činnosti, pokud pachatel proveden čin v odstavci jedna jako člen organizované skupiny nebo vůči dítěti nebo těhotné ženě. Vyšší sazba bude použitá také, pokud čin spáchá se zbraní, na svědkovi, tlumočníkovi nebo na zdravotnickém
28
pracovníkovi, pokud byl čin spáchán na výše uvedených v souvislosti s výkonem jejich zaměstnání (Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, část 2, hlava X, díl 5, § 353).
29
II. Praktická část 4. 1 Metodika výzkumu Pro tvorbu praktické části bakalářské práce byla zvolena kvantitativní metoda výzkumu, jejímž nástrojem sběru dat bylo dotazníkové šetření. Kvantitativní výzkum se uskutečňuje pomocí strukturovaného sběru dat, především pomocí dotazníků, testů nebo prostého pozorování. Měření musí být především validní a spolehlivé, aby se nakonec mohly verifikovat nebo falzifikovat. Výhodami kvantitativního výzkumu je možnost zobecnění výsledků na populaci, sběr dat je poměrně rychlý přesný, stejně tak i analýza dat, kdy výsledky jsou relativně nezávislé na výzkumníkovi. (Hendl, 2008) Návratnost dotazníků byla 87 %. V dotazníku se nachází 19 otázek, 4 se týkají demografických údajů. Sběr byl proveden především formou elektronického dotazníku, v období březen a duben 2016. Sběr se uskutečnil po celém území ČR. Dotazník k nahlédnutí je uveden v Příloze č. 3
4. 2 Cíl práce Cílem praktické části je analýza informovanosti obyvatel České republiky o organizaci Bílý kruh bezpečí. Pro splnění výše stanoveného cíle byly zvoleny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: Jsou obyvatelé ČR dostatečně informováni o Bílém kruhu bezpečí? Druhá otázka je: Odkud jsou obyvatelé ČR informováni?
4. 3 Výzkumný soubor Zkoumaným souborem jsou obyvatelé České republiky ve věku 15 a více let. Celkový počet respondentů je 186, z nich 143 žen a 43 mužů. Z výše uvedeného je patrné, že průzkumu se zúčastnilo více žen. Největší skupinu tvořili respondenti ve věku do 25 let 76,34% následuje kategorie do 45 let 19,35% a v kategorii od 46 let je 4,30% respondentů. Nejstarším respondentem je muž ve věku 76 let z kraje Vysočina. Nejčastějším dokončeným vzděláním je středoškolské s maturitou kam patří 61,83% respondentů, následuje vysokoškolské vzdělání s 18,28% respondentů, poté je kategorie
30
základní vzdělání s 12,37% respondentů. Tuto kategorii uzavírá skupina středoškolsky vzdělaných respondentů s výučním listem se 7,53%. Největší počet respondentů podle místa bydliště je z kraje Vysočina 46,77%, na druhém místě je Jihomoravský kraj 10,75%, dále je Královéhradecký kraj 8,60%, Pardubický kraj 8,06%, Jihočeský kraj 6,45 %, Zlínský kraj 5,91 %, Moravskoslezský kraj 3,76 %, následuje hlavní město Praha s 2,15 %, poté je společně Olomoucký kraj s Libereckým krajem a Plzeňským krajem 1,61 %, poté následuje Ústecký kraj a Středočeský kraj s 1,08 % a poslední je Karlovarský kraj s 0, 54 %. Jako úspěch považuji skutečnost, že se podařilo získat respondenty ze všech krajů České republiky.
23%
muž žena
77% Graf č. 1: celkový počet respondent, podle pohlaví. Zdroj: vlastní zpracování
31
3
2
16
1 2
4 15
3
3
7
87 11
12 20
Obrázek č. 1: celkové rozdělení respondentů podle místa bydliště. Zdroj: vlastní zpracování, obrázek http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/regions/regiony-cr-328/
18,28%
12,37% 7,53%
základní vzdělání středoškolské výuční list
středoškolské maturita vysokoškolské 61,83%
Graf č. 2: celkový počet respondentů rozdělen podle nejvýše dosaženého vzdělání, Zdroj: vlastní zpracování
32
4,30%
19,35% do 25 do 45 od 46
76,34%
Graf č. 3: celkový počet respondentů rozdělen podle věku, Zdroj: vlastní zpracování
4. 4 Analýza výsledků 4.4.1 Informovanost obyvatel ČR O Bílém kruhu bezpečí V této podkapitole uvedu výsledky první části dotazníku, kde se otázky týkaly, zjištění jakým způsobem jsou obyvatelé ČR informováni o BKB. Níže uvedu grafy, které budou uvádět výsledky položených otázek.
33
1. Povědomí obyvatel ČR o BKB
68 žena
75 Ne Ano 34
muž
9 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Graf č. 4: povědomí obyvatel ČR o BKB, Zdroj: vlastní zpracování Celkový graf ukazuje, že o BKB slyšely především ženy a to v 52, 45% z mužů o BKB slyšelo pouze 20,93%. Tento graf i mírně odpovídá údajům ze statistiky BKB ohledně počtu klientů, kteří organizaci navštívili v průběhu roku 2015. Tato statistika uvádí, že klienty jsou především ženy a to v 80,19%, muži pouze v 17,39%. Zbývajících 2,49% klientů tvoří páry.
34
Bílý kruh bezpečí
43
Policie ČR
41
Aliance proti domácímu násilí
30
Městská policie
27
Asociace manželských a rodinných poradců
21
DONA linka
10
MPSV ČR
10
Občanské sdružení ROSA
9
MZ ČR
4
MV ČR
4
Graf č. 5: Organizace, které se nejvíce zasazují při řešení DN, Zdroj: STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR Z výzkumu STEM pro BKB a Philip Morris ČR jasně vyplývá, že 43% respondentů považuje Bílý kruh bezpečí za instituci, která se nejvíce zasazuje o řešení problému známého jako domácí násilí. Policie ČR je také vnímána jako významná instituce pomáhající při řešení domácího násilí. Na třetím místě skončila Aliance proti domácímu násilí. Tato aliance vznikla na půdě Poslanecké sněmovny. Po dobu 2 let, byla ověřována projektem Bílého kruhu bezpečí v Ostravě. (Šedivá, 2007)
35
2. Odkud získávají respondenti informace o Bílém kruhu bezpečí
Od přátel
11,90%
19,05%
2,38%
od rodiny od veřejného institutu
4,76%
nevím 11,90% z časopisu 1,19% 3,57%
44,05%
z médií
1,19% Graf č. 6: od koho se respondenti dozvěděli o BKB, Zdroj: vlastní zpracování
2,38% 20,81% 19,49%
tiskoviny známí sdělovací 5,49% prostředky úřad 5,07% policie linka DONA
28,79% 17,96%
Graf č. 7: odkud se klienti BKB dozvěděli o organizaci, Zdroj: Statistika BKB za rok 2015 36
od přátel od veřejného institutu z plakátů ze školy neslyšeli o BKB
od rodiny z časopisu z televize z médií
46,67%
47,13% 62,50% 45%
9,20%
6,67%
3,45% 4,60% 2,30%
6,67% 1%
6,67%
10% 3%
18,75%
20%
6,25%
22,99%
2,30% 8,05%
kraj Vysočina
33,33%
12,50% 5%
Jihomoravský kraj
Královéhradecký Pardubický kraj kraj
Graf č. 8: odkud získali respondenti informace o BKB, rozděleno podle 4 nejčastějších krajů, Zdroj: vlastní zpracování Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předešlé otázce odpovědi, že již o organizaci BKB slyšeli. Nejčastěji odpovídali, že o této organizaci slyšeli od veřejného institutu, druhá nejčastější odpověď byla ze školy. Možnosti od přátel a z plakátů označil shodný počet respondentů. V porovnání s výsledky ze statistiky BKB za rok 2015 označili možnost známí 5,49%, z výsledků dotazníku pro tuto bakalářskou práci, kde je možnost známí rozdělena do možností od přátel a od rodiny, 37
je patrné, že možnost „známí“ označilo více jak 14% respondentů, což je o 9% více než, vyplývá ze statistiky BKB. Nezanedbatelnou úlohu v rozšiřování povědomí o BKB mají veřejné sdělovací prostředky (televize, časopisy, a ostatní média), které ve statistice BKB uvedlo 5,07% klientů. Z grafu rozděleného podle místa bydliště, kde jsou vybrány 4 kraje s nejvyšším počtem respondentů, je viditelné, že nejvýznamnější jsou veřejné instituty. Školy jsou další institucí, kde se respondenti dozvídají o BKB nejčastěji, a to především v Královéhradeckém kraji. V Pardubickém kraji se často respondenti dozvídají o BKB z časopisů a plakátů. Královéhradecký kraj je kraj, kde je nejmenší povědomí o BKB. 3. Čím se BKB zabývá podle respondentů
32,14%
muži
25,00% ženy
25,00%
celkově
35,41%
27,75% 10,71%21,53%
0,96% 13,40% 35,02% 3,57% 0,96% 3,57% 27,43% 0,42% 0,84% 1,27% 13,08%21,94%
Graf č. 9: Informovanost o zaměření Bílého kruhu bezpečí, Zdroj: vlastní zpracování U této otázky mohli respondenti označit až 4 odpovědi, které považovali za správné. Z grafu číslo 9 je patrné, že až na pár výjimek respondenti, kteří se s BKB setkali, vědí správně, jakou problematikou se tato organizace zabývá. Nejčastější odpovědí 38
je možnost domácí násilí, kterou zvolilo 35 % respondentů, možnost oběťmi znásilnění zvolilo 27,5 % respondentů a třetí nejčastější odpovědí je možnost oběťmi jiných trestných činů, kterou zvolilo skoro 22 % respondentů. Z grafu je patrné, že ženy mají BKB spojen především s domácím násilím a se znásilněním. Muži mají také BKB spojen především s domácím násilím, ale na rozdíl od žen, ho mají více spojen s pomocí obětem jiných trestných činů, než je domácí násilí a znásilnění. Chybnou odpověď rodinám, ve kterých se vyskytuje závažné onemocnění, označili celkově 3 respondenti, z toho 2 ženy ve věku 17 a 22 let (středoškolské s výučním listem), jej a 1 muž ve věku 16. Další chybnou odpověď, lidem, kteří trpí duševním onemocněním, označil muž ve věku 16 let. Poslední chybnou odpověď osaměle žijícím lidem onačily 2 ženy, ve věku 22 a 72 let. 4. Preferovaný způsob kontaktování Bílého kruhu bezpečí podle respondentů
9,52% nevím
33,33%
23,81%
osobně bych zašel/zašla do poradny prostřednictvím internetu
33,33%
Graf č. 10: preferovaný způsob kontaktování BKB, Zdroj: vlastní zpracování Nejčastějšími
odpovědi
byly
možnosti
telefonicky,
kterou
zvolilo
33%
respondentů, a to především respondenti do 28 let. Zkontaktovat BKB prostřednictvím internetu, kterou také zvolilo 33 % respondentů, je neatraktivnější pro respondenty 39
ve věku 35 až 46 let. Možnost osobního kontaktu s BKB zvolilo takřka 24 % respondentů. Možnost nevím, jakou cestou bych BKB zkontaktoval/a zvolilo 9,5 % respondentů. Nejstarší respondent, zvolil možnost telefonického zkontaktování.
40
4.4.2 Analýza odpovědí respondentů, kteří byli klienty BKB Otázky týkající se respondentů, kteří byli klienty BKB naleznete pod čísly 5 až 9. Otázky se týkaly především zjištění, kdo doporučil BKB, jak moc byli s touto organizací spokojeni, zda by tuto organizaci doporučili, a v případě, že by tuto organizaci nedoporučili důvod jejich nespokojenosti. Otázky týkající se této oblasti zodpověděly pouze dvě respondentky. Z toho důvodu nebudu uvádět grafy, ale pouze slovně shrnu jejich odpovědi. První respondentka pochází z Moravskoslezského kraje, její vzdělání je středoškolské s maturitou, aktuálně je jí 22 let. O BKB slyšela z televize nebo z rádia, na otázku, zda by BKB doporučila svým známým, odpověděla kladně, a organizaci ohodnotila známkou 3. Zajímavé je, že tato respondentka na otázku, zda se domnívá, že DN je soukromým problémem, do které ho by okolí nemělo zasahovat, odpověděla, že okolí by skutečně, nemělo do rodiny, kde probíhá DN zasahovat. Druhá respondentka pochází ze Západočeského kraje, její vzdělání je středoškolské s maturitou, a aktuální věk je 42 let. O BKB se dozvěděla z plakátů v nemocnici, svým známým by BKB doporučila a organizaci ohodnotila známkou 1. U této respondetky je zajímavé, že institut vykázání násilníka z bytu nepovažuje za přínosný při boji proti DN.
4.4.3 Zkušenosti a názory respondentů na domácí násilí. Této oblasti výzkumu se týkaly otázky číslo 10 až 14. Otázky byly zaměřeny na zjištění zkušeností s domácím násilím v okolí respondenta, a také na jeho postoj k této problematice.
41
10. Zkušenosti respondentů s domácím násilím
47,31%
30,11%
setkali se s DN z doslechu setkali se s DN u sousedů setkali se s DN u přátel setkali se s DN v rodině nesetkali se s DN
3,76% 8,06% 10,75% Graf č. 11: zkušenosti respondentů s DN, Zdroj: vlastní zpracování
49,02% 45,24% 31,37% 28,57% znají BKB 15,48% 8,33%7,84% 4,90% 2,38%
neznají BKB
6,86%
setkali se setkali se setkali se setkali se nesetkali s DN z s DN u s DN u s DN v se s DN doslechu sousedů přátel rodině Graf č. 12: zkušenosti respondentů s DN, rozděleno na respondenty, kteří znají BKB a neznají BKB, Zdroj: vlastní zpracování
42
Z celkového počtu 186 respondentů se s domácím násilím nikdy nesetkalo 47,3 % respondentů. Naopak se s domácím násilím již setkalo 52,7 % respondentů. Z toho největší skupinou je možnost z doslechu, 30,1 % respondentů, další je možnost v rodině, 10,8 %. Mezi přáteli má rodinu, kde se vyskytuje DN 8 % respondentů. Nejméně početná je skupina mezi sousedy, kterou označili necelé 4 % respondentů. Z grafu č. 9 je patrné, že se s domácím násilím setkávají respondenti ve stejné míře, bez závislosti na skutečnosti, zda se již setkali s BKB či nikoliv. Jediný větší rozdíl je mezi respondenty, kteří se setkali s BKB v rodině. Z grafu je patrné, že pokud se člověk setkal s DN v rodině, častěji vyhledává pomoc organizace, která se zabývá pomocí obětem DN, než lidé kteří znají DN od přátel, od sousedů nebo z doslechu. Z výsledků je také zřejmé, že pokud se respondenti nesetkali s problematikou DN, nemají potřebu vyhledávat organizace zabývající se domácím násilím. 11. Děti, které vyrůstají v rodinách, ve kterých se vyskytuje DN
12%
31,37% ano tři a více ano, dvě ano, jedno 37%
ne
20%
Graf č. 13: počet dětí vyrůstající v rodině, kde se vyskytuje DN, Zdroj: vlastní zpracování Z celkového počtu 98 respondentů, kteří se ve svém životě s DN již setkali, uvedlo, že takřka v 69 % případů vyrůstají v rodině, ve které se vyskytuje DN děti. Nejčastěji vyrůstají v takovéto rodině dvě děti (37 %), poté následují rodiny s jedním dítětem (20 43
%). Tři a více dětí vyrůstají ve 12 % rodinách stižených DN. Bezdětných je skoro 32 % rodin, ve kterých se vyskytuje DN. 12. Názory respondentů na zásah okolí do rodiny, kde se vyskytuje DN Tato otázka byla zaměřena na osobní názory respondentů, ohledně privátnosti domácího násilí, a zároveň byla zaměřena na jejich názor na interakci od okolí. 44,62 % respondentů odpovědělo, že okolí by mělo zasáhnout do rodiny, kde se vyskytuje DN, o půl procenta méně, tudíž 44,1 % respondentů zvolilo možnost, spíše ano, okolí by mělo zasáhnout, 6,45 % respondentů je názoru, spíše nezasahovat, a pouze 4,84% respondentů považuje tento problém jako naprostou soukromou věc rodiny, do které by se nemělo vůbec zasahovat.
6,45%
4,84% ano, okolí by mělo zasáhnout 44,62% spíše ano, okolí by mělo zasáhnout spíše ne, okolí by nemělo zasahovat
44,09%
ne, okolí by nemělo zasahovat
Graf č. 14: názory na zásah okolí do rodiny, kde se vyskytuje DN, Zdroj: vlastní zpracování
44
2006
37
2001
49
30
0%
49
20%
Určitě ano
12
40%
Spíše ano
18
60%
Spíše ne
80%
2
3
100%
Určitě ne
Graf č. 15: žádá si DN zásah od okolí, Zdroj: STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR Při srovnání výsledků dotazníkového šetření pro tuto bakalářskou práci s výsledky šetření od STEMu, který proběhl v letech 2001 a 2006, je viditelné, že s postupujícím časem, se mění názor obyvatel ČR na zásah okolí do rodiny s DN. Od roku 2001 do roku 2006 se zvýšil počet osob, podle kterých by okolí jednoznačně mělo zasáhnout do rodiny stižené DN o 7 %. V porovnání s výzkumem, který proběhl pro tuto práci, se zvýšil názor respondentů na jednoznačný zásah okolí do rodiny, kde se vyskytuje DN o 7, 62 %. Pozitivní je i zjištění, že postupně ubývá osob, které se domnívají, že by se do rodin s výskytem DN spíše nemělo zasahovat. Od roku 2001 do roku 2006 ubylo o 6 % respondentů z této kategorie, a do roku 2016, o dalších 5,5 % respondentů. Oproti tomu se ve výzkumu pro tuto práci zvýšil počet respondentů, kteří jednoznačně odmítají zásah do těchto rodin o 2,84 %.
45
49%
48% 44%
42%
33,33%
33,33% do 25 do 45 16,67%
16,67% 6% 4%
ano, okolí by spíše ano, okolí spíše ne, okolí mělo by mělo by nemělo zasáhnout zasáhnout zasahovat
od 46 3% 4% ne, okolí by nemělo zasahovat
Graf č. 16: zásah okolí do rodiny s DN, podle věku respondentů, Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že nejvíce odmítají zásah okolí do rodin s výskytem DN respondenti starší 46 let, ačkoliv při součtu možností, kde se vyskytuje negativní možnost a pozitivní možnost vyplývá, že tato věková kategorie je rozdělena na přesnou polovinu, Možnosti, kde se vylučuje zásah okolí, do těchto rodin zvolilo nejméně respondentů ve věkové kategorii do 45 let, celkově tyto možnosti zvolilo 8% respondentů, věková kategorie do 25 let zvolila tyto možnosti v 9 % případů, což je o celých 41% méně než nejstarší věková kategorie. Zásah okolí podporuje nejvíce podporuje věková kategorie do 45, celkově v 92 %, o procento méně obsahuje kategorie do 25 let.
46
13. Snaha a způsob pomoci oběti DN Otázka zaměřena na případnou interakci vůči DN. 75,15 % respondentů by oběti doporučilo organizace, která se zabývá DN, 15,55 % respondentů by na agresora přivolalo policejní hlídku, takřka 8,5 % respondentů by se pokusilo promluvit s pachatelem DN, a pouze necelá 2 % respondenti by žádným způsobem nepomohli oběti DN.
8,48%
1,82%
ano, doporučil/a bych oběti organizaci ano, zavolal/a bych policii
14,55%
ano, promluvil/a bych s pachatelem 75,15%
ne
Graf č. 17: snaha a způsob pomoci obětem DN, Zdroj: vlastní zpracování
47
14. Názory respondentů na pomoc institutu vykázání v boji proti DN
3,76% 18,28%
25,81% rozhodně ano spíše ano nevím spíše ne
16,13%
rozhodně ne 36,02%
Graf č. 18: názory na nápomocnost institut vykázání, Zdroj: vlastní zpracování
50,00%
44,00% 35,71% 28,00% 27,68%
do 25 17,86% 16,07%16,67% 12,00% 12,00%
16,67%
spíše ano
16,67%
od 46
4,00% 2,68%
0,00% rozhodně ano
do 45
nevím
spíše ne
rozhodně ne
Graf č. 19: názory na nápomocnost institutu vykázání podle věku respondentů, Zdroj: vlastní zpracování 48
12%
ano
20%
ne neví 68%
Graf č. 20: názory na užitečnost institutu vykázání, Zdroj: STEM pro Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR Otázka zaměřena na institut vykázání násilníka ze společně obývaného bytu. Celkově 61,83 % respondentů považuje institut vykázání za přínosný, 16 % respondentů neví, zda je toto opatření přínosné pro boj proti DN, negativně se pro toto opatření vyjádřilo 22 % respondentů. Podobně jako v otázce, na zásah okolí do rodiny s výskytem DN, je nejvíce skeptická skupina osob starších 46 let, kdy 66,67 % respondentů z této kategorie zvolilo negativní možnosti pomoci institut vykázání osobám ohroženým DN. Oproti tomu 63,39 % respondentů v kategorii do 25 let, považuje institut vykázání za nápomocný pro oběti DN, v kategorii osob mezi 26 až 45 rokem věku je to rovných 72 % respondentů. Tato skupina je zároveň nejméně zastoupena v možnosti nevím, i ve zbylých negativních možnostech. Respondenti se základním vzděláním nejčastěji volili možnost spíše ano, následovanou možnostmi nevím a spíše ne. Respondenti s výučním listem nejčastěji zvolili možnosti rozhodně ano a nevím. Respondenti s maturitou se k institutu vykázání stavěli velmi pozitivně, nejčastěji zvolili možnost spíše ano, následovanou možností rozhodně ano. Respondenti s vysokoškolským vzděláním se k institutu vykázání stavěli nejpozitivněji ze všech skupin. Nejčastější zde byla možnost rozhodně ano. V porovnání s výsledky STEMu s touto prací je o 6 % méně respondentů, kteří považují institut vykázání za prospěšný. Jako neprospěšný ho označilo o 2 % více lidí, možnost neví, zvolilo o 4 % více lidí. 49
15. Respondenti, kteří znají někoho, kdo se stal obětí znásilnění Na otázku ohledně znásilnění odpovědělo celkově 82,8 %, což je 154 respondentů, že ve svém okolí nemají nikoho, o kom by věděli, že se stal obětí znásilnění, zbývajících 17,2 % (32) respondentů ví o někom, kdo se stal obětí znásilnění.
17,20%
Ano Ne 82,80%
Graf č. 21: kolik respondentů má ve své okolí oběť znásilnění, Zdroj: vlastní zpracování Celkově tedy uvedlo, že ve svém okolí ví o oběti znásilnění 32 respondentů. Statistika Policie ČR z roku 2015 uvádí, že za tento rok bylo nahlášeno 598 případů znásilnění, z nichž bylo 425 případů objasněno. Z celkového počtu 598 případů spáchalo trestný čin znásilnění 213 recidivistů. Celkově bylo stíháno 387 osob, z nichž byly 2 ženy. Tyto čísla jsou ovšem podle výzkumu Amnesty international velmi nízká. Podle jejich průzkumu je ročně v ČR znásilněno přes 7 tisíc žen, ovšem pouze 2 % pachatelů jsou soudy potrestány. Tento výzkum také ukázal, že obyvatelé ČR mají velmi špatnou představu o počtu znásilnění v ČR. Výzkum také odhalil, že mnoho Čechů má zkreslené představy o průběhu, pachateli ale i oběti znásilnění.
50
4. 5 Shrnutí výsledků dotazníku Dotazníkového šetření v této bakalářské práci, se zúčastnilo 77% žen a 23% mužů. Nejčastějším vzděláním bylo středoškolské s maturitou, průměrný věk respondentů je 25. Největší počet respondentů pocházel z kraje Vysočina. Výsledky udávají 45,16 % dotázaných, kteří se již setkali s nestátní neziskovou organizací BKB. Ženy jsou ohledně BKB informovanější než muži, o 32,52 %. Nejčastěji se o BKB dozvěděli od veřejného institutu, následovala škola a přátelé. Organizace je nejvíce spojována s pomocí obětem DN, a dále obětem znásilnění. Nejpreferovanější způsob kontaktu je telefonický a prostřednictvím internetu. Mezi všemi respondenty se vyskytly pouze 2 ženy, které již byly klientkami BKB. Obě ohodnotily BKB pozitivně a doporučily by jej svým známým. S DN se nesetkalo 47,31 % respondentů, zbývající respondenti se s DN setkávají nejčastěji z doslechu, následuje zkušenost v rodině. Nejčastěji v rodinách stižených DN vyrůstají dvě děti. Drtivá většina respondentů souhlasí se zásahem okolí do rodiny, ve které se vyskytuje DN, nejčastěji by oběti doporučily organizaci, která by osobě stižené DN poskytla odbornou pomoc. Institut vykázání je v 61,83 % vnímán jako prospěšný. Pouze 17,20 % respondentů znají někoho, kdo se stal obětí znásilnění.
4. 6 Diskuze Cílem výzkumu bylo analyzovat informovanost obyvatel ČR o nestátní neziskové organizaci BKB. V porovnání s výsledky od STEMu, z roku 2006 nepřinesl tento výzkum žádné neočekávané poznatky. I přes tuto skutečnost doufám, že výsledky této práce pomohou Bílému kruhu bezpečí při propagaci služeb, které poskytují. Z výsledků vyplývá, že necelých 45,16 % dotázaných se již setkalo s nestátní neziskovou organizací Bílý kruh bezpečí. Což je méně, než kolik jsem očekávala. U žen je toto číslo větší, 52,45%, naproti tomu z mužů o BKB slyšelo pouze 20,93 %. Toto zjištění si vysvětluji především faktem, že ženy jsou častěji ochotny vyhledat odbornou pomoc v situacích, kdy si sami již nevědí rady. Další důvod vidím ve skutečnosti, že ženy se stávají oběťmi domácího násilí mnohem častěji než muži. 51
První výzkumná otázka zní: Jsou obyvatelé ČR dostatečně informováni o Bílém kruhu bezpečí? Na což navazuje druhá výzkumná otázka: Odkud jsou obyvatelé ČR informováni o Bílém kruhu bezpečí? Na první výzkumnou otázku mohu odpovědět, ano. Respondenti, kteří se znají BKB jsou dostatečně informováni o BKB. K vyhodnocení této výzkumné otázky se váže především otázka č. 3, která zjišťovala, zda respondenti vědí, čím se BKB zabývá. Z počtu 84 respondentů, kteří znají BKB pouze 4 respondenti uvedli některou z chybných odpovědí. Zajímavé je, že i přes skutečnost, že tito respondenti uvedli chybnou odpověď, 3 z nich uvedli i jednu správnou odpověď, která u všech 3 byla stejná. Tou odpovědí byla možnost, A neboli domácí násilí. Pouze 1 respondent uvedl zcela chybnou odpověď. Tímto respondentem byla žena z kraje Vysočina ve věku 72 let, která zvolila možnost, že BKB se zabývá pomocí osaměle žijícím lidem. Nejčastější odpovědí byla možnost A. domácí násilí, následovaný možností B. oběťmi znásilnění. Druhá výzkumná otázka se týká zdroje získávání informaci o BKB. Odpovědí na tuto otázku je, že respondenti získávají nejvíce informací od veřejných institucí. Dalším velkým zdrojem informací jsou školy a rodiny respondentů. Tuto odpověď potvrzuje i statistika BKB za rok 2015, která uvádí, že nejvíce klientů se o BKB dozvědělo do policie nebo od úřadu. Mezi všemi respondenty se vyskytly pouze 2 ženy, které byly klientkami BKB. Obě respondentky ohodnotily tuto organizaci pozitivně, a svým známým by ji doporučily. Další část dotazníku se týkala zkušeností a názorů na domácí násilí. Domácí násilí jsem zvolila z několika důvodů. Prvním je důvod, že domácí násilí je nejčastějším trestným činem, který se řeší v poradnách BKB. Za rok 2015 se jedná o 484 klientů, kteří přišli hledat pomoc proti domácímu násilí. Dalším důvodem je skutečnost, že i přes značné úsilí mnoha organizací o osvětu veřejnosti, je DN stále velmi tabuizovaný fenomén, o kterém mnoho lidí ví, ale málokdo ví, jak se proti němu postavit. Což dokazuje i výzkum organizace STEM z let 2001 a 2006. Výsledky uvádí, že s domácím násilím má zkušenost 53 % respondentů, převážně z doslechu 30 %, druhou nejčastější zkušeností je přímá zkušenost z rodiny 10,75 %. 52
Zajímavé je zjištění, že se s domácím násilím setkávají ve stejné míře respondenti, kteří znají BKB s respondenty, kteří BKB neznají. Jediný rozdíl v tomto tvrzení, je u respondentů, kteří se s DN setkali v rodině. V tomto případě je skupina respondentů, kteří znají BKB větší o 8,62 %. Tato skutečnost dokazuje, že respondenti jsou ochotni obrátit se na specializovanou pomoc především v situacích, kde se DN týká především jejich rodiny. Nepříjemné je zjištění, že pouze v 31 % rodin postižených domácím násilím nevyrůstá žádné dítě. Podle 89 % respondentů je vhodné, aby okolí zasáhlo do rodiny stižené DN, nejčastěji se jedná o pomoc oběti formou doporučení organizace, která je kompetentní pomoci jí v boji proti DN. Zajímavé je, že u osob starších 46 let, se jedná pouze o 50 % respondentů, kteří souhlasí se zásahem okolí do rodiny, kde se vyskytuje DN. Podobný výsledek má tato věková kategorie i v otázce týkající se institutu vykázání, kde ho jako přínosný označilo pouze 16,67 % respondentů. Naopak u respondentů ve věku do 25 let se jedná o 63,39 % a u kategorie od 26 do 45 let dokonce o 72 % respondentů. Celkově považuje institut vykázání za přínosný přes 50 % respondentů. Se znásilněním se setkalo 32 respondentů, což představuje 17,20 % ze všech odpovědí.
53
Závěr Tato práce je zaměřena na nestátní neziskovou organizaci Bílý kruh bezpečí, která se zabývá pomocí obětem a rodinám obětí trestných činů. Jedná se o poměrně známou organizaci, která existuje již 25 let. Absolventská práce se zabývá analýzou informovanosti obyvatel České republiky o organizaci Bílý kruh bezpečí. Je rozdělena do dvou velkých částí. Do teoretické části a praktické části. V teoretické části se nachází 2 velké kapitoly. Jedna se věnuje Bílému kruhu bezpečí, jeho poskytovaným službám, historii, poradenské činnosti a principům poradenské činnosti. Druhá kapitola se věnuje nejčastějším trestným činům, se kterými se poradci při své práci setkávají. Jedná se především o trestný čin týrání osoby žijící ve společném obydlí, více známého jako domácí násilí. Dalšími trestnými činy jsou ublížení na zdraví, znásilnění, nebezpečné pronásledování, neboli stalking a poslední z 5 nejčastěji řešených trestným činů je nebezpečné vyhrožování. Druhou částí je praktická část, kde se nachází analýza a interpretace dat získaných výzkumem. Výzkum probíhal formou kvantitativní metodologie, sběr dat byl proveden formou elektronického dotazníkového šetření, které proběhlo v měsících březen a duben 2016. V dotazníku se nachází 19 otázek, 4 jsou demografické. Celkově dotazník vyplnilo 186 respondentů. Návratnost dotazníku byla 87 %. Pro tuto práci byl stanoven 1 cíl a 2 výzkumné otázky. Jako cíl práce byl zvolen analýza informovanosti obyvatel České republiky o organizaci Bílý kruh bezpečí. Informovanost byla zjišťována pomocí otázek na týkajících se povědomí o BKB, způsobem kontaktování a vědomostmi o poskytovaných službách. Cíl práce byl splněn. Podařilo se mi analyzovat informovanost obyvatel o Bílém kruhu bezpečí. První výzkumná otázka zněla takto: Jsou obyvatelé ČR dostatečně informováni o Bílém kruhu bezpečí? Odpověď zní ano, respondenti jsou dostatečně informováni o Bílém kruhu bezpečí, takřka padesát procent respondentů již slyšelo o této organizaci, drtivá většina respondentů i správně určila okruh zájmu této organizace.
54
Odkud jsou obyvatelé ČR dostatečně informovaní o BKB? Takto zní druhá výzkumná otázka. Nejčastěji jsou respondenti informování od veřejných institucí, dále ze školy a od přátel. Podle výsledků této práce, je organizace BKB dobře známá mezi obyvateli České republiky, především mezi ženami. Naproti tomu informovanost mužů, ohledné této organizace, je velmi nízká Proto by bylo vhodné zaměřit se více na muže, neboť i oni se stávají oběťmi domácího násilí, i když ne v tak velké míře jako ženy. Osobně bych navrhovala uspořádat fotbalový turnaj pro žáky základních škol, kam by byli pozváni i rodiče, především otcové, který by zaštiťoval Bílý kruh bezpečí. Fotbalový turnaj jsem vybrala z důvodu své domněnky, že muži budou více upřednostňovat aktivní formu seznámení se s touto organizací, než jsou například přednášky nebo besedy. Dalším návrhem, který je především pro kraj Vysočina, je možnost vystavit fotokampaň Bílého kruhu bezpečí, která vyhrála první místo v Reklamní katovně, v prostorách jihlavského City Parku .
55
Použité zdroje Seznam tištěných zdrojů 1. BENEDICT, Helen. To není vaše vina!: rádce pro ženy, muže, dospívající, jejich přátele a rodiny: jak se vyrovnat se sexuálním napadením. Vyd. 1. Praha: One Woman Press, 2003, 373 s. ISBN 80-86356-17-5. 2. BENTOVIM, Arnon. Týrání a sexuální zneužívání v rodinách. Vyd. 1. Překlad Daniel Bogušovský, Vratislav Janda. Praha: Grada, 1998. Psyché (Grada Publishing). ISBN 80-7169-629-3. 3. BOURKE, Joanna. Znásilnění: dějiny od roku 1860 do současnosti. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2010. ISBN 978-80-204-1984-2. 4. BUSKOTTE, Andrea, VANÍČKOVÁ HORNÍKOVÁ, Lucie (ed.). Z pekla ven: žena v domácím násilí. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-2511786-6. 5. CONWAY, Helen L. Domácí násilí: příručka pro současné i potenciální oběti se zákonem č. 135/2006 Sb. platným od 1. ledna 2007. 1. vyd. Praha: Albatros, 2007. Albatros Plus. ISBN 978-80-00-01550-7. 6. ČÍRTKOVÁ, Ludmila a Petra VITOUŠOVÁ. Pomoc obětem (a svědkům) trestných činů: příručka pro pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80247-2014-2. 7. ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Forenzní psychologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004. Vysokoškolské učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-86473-86-4. 8. GJURIČOVÁ, Šárka, Jana KOCOURKOVÁ a Jiří KOUTEK. Podoby násilí v rodině. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2000. ISBN 80-7021-416-3. 9. GŘIVNA, Tomáš. Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti v novém trestním zákoníku [online]. 1. Bulletin advokacie: Nakladatelství C.H.Beck, 2015, s. 67 [cit. 2015-11-30]. 10. HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-485-4. 11. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. Právo proti domácímu násilí. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2011. Beckova skripta. ISBN 978-80-7400-381-3.
12. KUTÁLKOVÁ, Petra a Ľubica KOBOVÁ (eds.). Sexuální násilí: proč se nikdo neptá?. Praha: In IUSTITIA, 2014. ISBN 978-80-260-5793-2. 13. ŠÁMAL, Pavel. Trestní zákoník: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-428-5. 14. ŠEDIVÁ, Marie. Metodický rámec interdisciplinární spolupráce na místní úrovni při řešení případů domácího násilí. V Praze: Bílý kruh bezpečí, 2007. ISBN 97880-239-9449-0. 15. ŠEVČÍK, Drahomír a Naděžda ŠPATENKOVÁ. Domácí násilí: kontext, dynamika a intervence. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 186 s. ISBN 978-80-7367-690-2. 16. Trestní zákoník, Trestní řád, Přestupky. Právní stav ke dni 5. ledna 2012. Praha: Beck, 2012. ISBN 978-80-7400-255-7. 17. VARGOVÁ, Branislava, Dana POKORNÁ a Marie TOUFAROVÁ. Partnerské násilí. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-86131-76-4. Seznam elektronických zdrojů 1. Právnický slovník: Znásilnění. Beck-online [online]. Nakladatelství C. H. Beck, 2015,
2015
[cit.
Dostupné
2015-11-30].
z:
https://www.beck-
online.cz/bo/documentview.seam?documentId=nnptembqhfpw64zrguxhu3tbonuwy3tfnzuq] 2. AMNESTY INTERNATIONAL.Nosí minisukně? O znásilnění si koledovala, myslí si polovina Čechů, Moje tělo moje práva. Amnesty.cz*online+.©2015 [cit.2016-0415. Dostupné z: http://www.amnesty.cz/news/1418/nosi-minisukne-o-znasilneni-sikoledovala-mysli-si-tretina-cechu]
3. VICTIM
SUPPORT
EUROPE.
Find
an
organisation.
Dostupné
Victimsupport.eu*online+.©2016[cit.2016-4-20+.
z:
http://victimsupport.eu/find-an-organisation/?word=&type=0&c=649] 4. REGISTR
POSKYTOVATELŮ
SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB.Registr-soubory. z:
iregistr.mpsv.cz*online+.©2016[cit.2016-4-21+.Dostupné
http://iregistr.mpsv.cz/socreg/soubory.do?756g=b46022ffb6d02b1c&736c=1d80f62 ef64cccd2&SUBSESSION_ID=1461617469450_5] 5. EU2009.
Mapa
České
republiky
–
rozdělení
do
regionu.
Datum
aktualizace:16.8.2011.[cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.eu2009.cz/cz/czechrepublic/regions/regiony-cr-328/index.html#top
6. STEM. Domácí násilí.Shrnutí základních výsledků reprezentativního výzkumu pro občanské sdružení Bílý kruh bezpečí a Philip Morris ČR a.s. Červenec 2006. z:
[cit.2016-4-22+Dostupné
https://www.stem.cz/wp-
content/uploads/2015/12/1145_860.pdf Zákony 1. ČESKO Předpis č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012 2. ČESKO Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009 3. ČESKO Zákon č. 45/2013 Sb. o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů). In: Sbírka zákonů České republiky. 2013 4. ČESKO Předpis 273/2008 Sb. zákon o Policii České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky 2009 Ostatní 1. KRAMULOVÁ, Daniela. Pohodlné tabu: Násilí na seniorech. Psychologie Dnes. Portál, s. r. o., 2016, roč. 22, č. 2, s. 48 – 51. ISSN 1212-9607. 2. ŠUMAVSKÁ,
Martina.
Nebezpečné
pronásledování:
Trestněprávní
a
kriminologická hlediska. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerita v Plzni. Vedoucí práce JUDr. Jan Kocina , Ph.D . 3. VITOUŠOVÁ, Petra. Člověk a obec. In ČRo 6. Rádio, 8. října 2012, 21:10 4. BÍLÝ KRUH BEZPEČÍ. Leták, 2014 5. POLICIE ČR. Statistika kriminality za rok 2015.policie.cz*online+.©2016 [cit.2016-4-20+. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledykriminality-za-rok-2015.aspx] 6. Webová stránka: http://www.domacinasili.cz 7. Webová stránka: www.bkb.cz
Seznam příloh Příloha č. 1 – Struktura organizace Bílého kruhu bezpečí Příloha č. 2 – Přehled konferencí Victim support Europe Příloha č. 3 - Dotazník
Příloha č. 1 – Struktura organizace Bílého kruhu bezpečí
Příloha č. 2 – Přehled konferencí Victim support Europe 1. Nizozemí 2. U.K. 3. Francie
přípravná konference Windsor Montpellier Stockholm 4. Švédsko vznik Evropského fóra 5. NSR Mainz 6. Irsko Dublin 7. Švýcarsko Adelboden 8. Skotsko Falkirk 9. Portugalsko Lisabon 10. Belgie Brusel 11. Maďarsko Budapešť 12. Francie Štrasburk 13. Rakousko Vídeň 14. U.K. Windsor 15. SRN Berlín 16. Česká republika Praha 17. Irsko Dublin 18. Finsko Helsinki 19. Nizozemí Haarlem 20. Slovenská republika Bratislava 21. Maďarsko Siofok 22. Srbsko Bělehrad 23. Portugalsko Lisabon 24. Německo Berlín 25. Rusko Moskva 26. Portugalsko Lisabon 27. Skotsko Edinburgh 28. Polsko Varšava 29. Portugalsko Lisabon 30. Nizozemí Utrecht
1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 BKB - pozorovatel 1994 BKB - pozorovatel 1995 BKB - přijat za člena 1996 BKB - účast 1997 BKB - účast 1998 BKB - účast 1999 BKB - účast 2000 BKB - člen výboru 2001 BKB - člen výboru a pořadatel 2002 BKB - účast 2003 BKB - účast 2004 2005 BKB - účast BKB - účast 2006 BKB - účast 2007 BKB - účast 2008 BKB - účast 2009 BKB - člen výboru 2010 BKB - člen výboru 2011 BKB - člen výboru 2012 BKB - člen výboru 2013 2014 BKB - účast 2015 BKB - účast 2016 BKB - účast
Příloha č. 3 – Dotazník
Vysoká škola Polytechnická Jihlava
Dotazník
Bílý kruh bezpečí v percentilu obyvatel ČR
Aneta Mácová
[email protected]
Vážený respondente, jmenuji se Aneta Mácová a jsem studentkou 6. Semestru oboru Zdravotně-sociálního pracovníka na Vysoké škole Polytechnické, v rámci své bakalářské práce se zabývám tématikou Bílým kruhem bezpečí. Otázky se týkají především Vašich zkušeností s touto organizací, právě z tohoto důvodu mě velice zajímá Váš názor. Tímto si Vás dovoluji požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a data, která mi poskytnete, budou použita pouze jako podklad k mé bakalářské práci Předem děkuji za Váš čas, strávený při vyplňování tohoto dotazníku. Aneta Mácová
Informace k vyplnění dotazníku Otázku si pečlivě přečtěte a vyberte odpověď, se kterou souhlasíte. Zakroužkujte vždy pouze jednu odpověď, pokud není uvedeno jinak. V případě, že zvolíte chybnou odpověď nebo chcete svou odpověď změnit, nesprávnou odpověď škrtněte křížkem a zakroužkujte jinou odpověď. V případě nejasností se prosím obraťte na mě.
1. Slyšeli jste někdy o Bílém kruhu bezpečí? A. Ano B. Ne Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a a) pokračujte dál, pokud b) pokračujte na otázku č 10. 2. Od koho jste o této organizaci slyšeli? A. Od rodiny B. Od přátel C. Od veřejného institutu D. Z plakátů E. Odjinud:………………………….. 4. Pokud byste chtěl/a pomoc od této organizace, jakým způsobem byste se na ni obrátili? A. Telefonicky B. Osobně bych zašel/zašla do poradny C. Prostřednictvím internetu (e-mail) D. nevím 3. Víte, jakou problematikou se Bílý kruh bezpečí zabývá? (Lze označit až 4 odpovědi) A. Domácím násilím B. Oběťmi znásilnění C. Oběťmi jiných trestných činů D. Pozůstalými po obětech trestných činů E. Rodinám, ve kterých se vyskytuje závažné onemocnění (např. rakovina) F. Lidem, kteří trpí duševním onemocněním G. Osaměle žijícím lidem
5. Byl/a jste někdy klientem této organizace? A. Ano B. Ne Pokud jste zvolil/a A. pokračujte dál, pokud jste zvolil/a B. pokračujte na otázku č. 10.
6. Kdo Vám tuto organizaci doporučil? A. Rodina B. Přátelé C. Policie D. Slyšel/a jsem o této organizace z televize nebo rádia E. Jiný ………
7. Prosím vyznačte na stupnici jak moc, jste byl/a s poskytovanou službou spokojen/a. (jako ve škole)
1
2
3
8. Doporučil/a byste tuto organizaci svým známým? A. Ano B. Ne C. Nevím
Pokud jste odpověděl/a A nebo C. pokračujte na otázku č. 10. 9. Proč byste tuto organizaci nedoporučil/a?
10. Setkal/a jste se již s domácím násilím? A. Ano, v rodině B. Ano, u přátel C. Ano, u sousedů D. Ano, z doslechu E. Ne
Pokud jste odpověděl E, přejděte na otázku č. 12.
4
5
11. Vyrůstá v této rodině dítě či děti? A. Ano, jedno B. Ano, dvě C. Ano tři a více D. Ne 12. Domníváte se, že je domácí násilí soukromým probléme rodiny, do kterého by okolí nemělo zasahovat? A. Ano B. Spíše ano C. Spíše ne D. Ne děda Pokud jste odpověděl/a C nebo D pokračujete na otázku č 14. 13. Snažil/a byste se oběti domácího násilí pomoci? Jak? A. Ano, promluvil/a bych s pachatelem domácího násilí B. Ano, zavolal/a bych policii C. Ano, doporučil/a bych oběti organizaci, která by jí pomohla D. Ne 14. Považujete institut vykázání násilníka z bytu, za přínosný v boji proti domácímu násilí? A. Rozhodně ano B. Spíše ano C. Nevím děda D. Spíše ne E. Rozhodně ne 15. Víte o někom ve svém okolí, kdo se stal obětí znásilnění? A. Ano B. Ne
16. Váš věk?
17. Napište prosím, kraj Vašeho bydliště.
18. Jaké je Vaše pohlaví? A. Žena vzdělání B. Muž
19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? A. Základní vzdělání B. Středoškolské – výuční list C. Středoškolské – maturita D. Vysokoškolské
Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování tohoto dotazníku. S pozdravem Aneta Mácová
