Masťové a olejové prostředky využívané při praktické výuce alternativních regeneračních procesů na oddělení výchovy ke zdraví

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Katedra výchovy ke zdraví

Masťové a olejové prostředky využívané při praktické výuce alternativních regeneračních procesů na oddělení výchovy ke zdraví Bakalářská práce

Autor: Jana Rynešová Studijní obor: Výchova ke zdraví Vedoucí práce: Mgr. Vlasta Kursová, Ph.D.

České Budějovice, duben 2009

University of South Bohemia in České Budějovice Pedagogical fakulty Department Health Education

Liniments and oily substance exploited at practical education alternative regenerative suits on department health education. Bachelor Thesis

Author: Jana Rynešová Study of Programme: Health Education Supervisor: Mgr. Vlasta Kursová, Ph.D.

České Budějovice, April 2009

Jméno a příjmení autora: Jana Rynešová

Název bakalářské práce: Masťové a olejové prostředky využívané při praktické výuce alternativních regeneračních procesů na oddělení výchovy ke zdraví

Pracoviště: Katedra výchovy ke zdraví, pedagogická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Vlasta Kursová, Ph.D.

Rok obhajoby bakalářské práce: 2009

Abstrakt: Ve své bakalářské práci se zabývám výrobou a využitím masážních přípravků na katedře výchovy ke zdraví. Vytvořila jsem návrh přípravků pro běžnou klientelu a přípravků pro klienty s dermatologickými problémy. Poté jsem používala tyto přípravky v praxi.

Klíčová slova: masážní přípravky, klienti, atopický ekzém, emulze, mast, lékárna

Name and surname: Jana Rynešová

Title of Bachelor Thesis: Liniments and oily substance exploited at practical education alternative regenerative suits on department health education.

Department: Health Education,Pedagogical faculty University of South Bohemia in České Budějovice

Supervisor: Mgr. Vlasta Kursová, Ph.D.

The year of presentation: 2009

Abstract In my first degree work I deal with production and advantage of massage preparations on department health education.I made proposal preparations for normal clients and preparations for clients with dermatic problems. Then I apply this preparations to practice massage.

Keywords: massage preparations, cliets, atopic dermatitis, emulsions, unguent, chemist

Prohlašuji, že jsem svoji bakalářskou práci „Masťové a olejové prostředky využívané při praktické výuce alternativních regeneračních procesů na oddělení výchovy ke zdraví “ vypracovala samostatně pod odborným vedením Mgr. Vlasty Kursové, Ph.D., pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené podobě, fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.

V českých Budějovicích dne: 24. 4. 2009

Jana Rynešová……………………

Poděkování Ráda bych poděkovala všem, kteří se mého experimentálního šetření zúčastnili a také paním magistrám z lékárny U Bílého Orla, které mi pomáhaly jak konzultacemi, tak i při samotné přípravě masážních přípravků. Také bych chtěla poděkovat Mgr. Vlastě Kursové, Ph.D. za odborné vedení.

OBSAH 1 ÚVOD

10

2

11

ROZBOR LITERATURY

2.1 ZDRAVÍ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL

11

2.2 KOSMETIKA JAKO ZDRAVÉ KOMPLEXNÍ OŠETŘENÍ TĚLA

13

2.3 KŮŽE

14

3

15

HISTORIE MASÁŽÍ

3.1 TEORIE MASÁŽÍ

17

3.2 ÚČINEK MASÁŽÍ

18

3.3 ROZDĚLENÍ MASÁŽÍ

19

3.4 ZÁKLADNÍ TECHNIKY MASÁŽÍ

21

3.5 ZÁSADY MASÍROVÁNÍ

23

3.6 KONTRAINDIKACE MASÁŽÍ

24

3.7 MASÁŽNÍ PŘÍPRAVKY

25

3.7.1 EMULZE

27

3.7.1.1 TVORBA EMULZÍ

28

3.8.2 TOPICKÉ POLOTUHÉ PŘÍPRAVKY

30

3.8.2.1 MASTI

31

3.8.2.2 KRÉMY

32

3.8.2.3 GELY

33

3.8.3 OLEJE

34

3.8.3.1 ROZDĚLENÍ OLEJŮ

35

3.8.3.2 VLASTNOSTI A POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH OLEJŮ

36

3.8.4 LIHOVÉ PŘÍPRAVKY

38

4 PRAKTICKÁ ČÁST

40

4.1 CÍL PRÁCE

40

4.2 ÚKOLY PRÁCE

40

4.3 ODBORNÉ OTÁZKY

41

5 METODIKA

41

5.1 METODOLOGIE

41

5.2 CHARAKTERISTIKA SOUBORU

42

5.3 ORGANIZACE EXPERIMENTÁLNÍHO ŠETŘENÍ

42

6 ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU PŘÍPRAVKŮ

43

6.1 NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO BĚŽNOU KLIENTELU

44

6.2 NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO KLIENTY S DERMATOLOGICKÝMI PROBLÉMY

45

7 VÝSLEDKY A DISKUSE

48

7.1VÝSLEDKY

48

8 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ DO PRAXE

59

•

SEZNAM LITERATURY

•

PŘÍLOHY

1 ÚVOD Trendem současné doby je snaha o to, být celkově fit. S tímto trendem přibývá lidí, kteří více pečují o své tělo, psychickou i fyzickou kondici. Při výběru mé práce jsem přemýšlela, na co přesně bych se chtěla zaměřit. Jelikož jsem vystudovala střední zdravotnicko školu, obor farmaceutický laborant, chtěla jsem se zabývat něčím, co by s tímto oborem souviselo. Pátrání po tom, co přesně v lékárně zrealizovat, mě dovedlo k nápadu vyrobit přípravky, které by bylo možné využít při praktické výuce předmětu masáže a regenerace. Musím uznat, že příprava přípravků nebyla tak jednoduchá, jak se zpočátku zdálo. Hlavním problémem se v současnosti stává nedostupnost lékárenských surovin. Proto i mě se několikrát přihodilo to, že některé přípravky, ač by byly sebelepší, se připravit vůbec nedaly. Odborník z oboru RNDr. Václav Šeda se k problematice individuálně vyráběných přípravků v lékárně vyjadřuje takto:“Z původně převažující lékárenské činnosti se sice v průběhu let stala práce okrajová, ale odborně, časově a finančně náročná. Zejména pro starší spoluobčany je návštěva lékárny často spojena se vzpomínkou na vonné čajové směsi, hořkosladkou chutí dětského užívání, nebo jemné masti v bílém kelímku. Moderní doba je uspěchaná, nikdo, ať zdravý, nebo nemocný, nechce dlouho čekat. Chce svůj lék ihned, v pěkném obalu a s rozsáhlou příbalovou informací, kterou si někde doma přečte. Takový je život, jeho zrychlující se tempo nelze zastavit“ V současné době trpí mnoho lidí depresemi, únavou a celkovým vyčerpáním. Právě kvůli hektickému životnímu stylu, který vede většina z nás, jsem se rozhodla zabývat se regeneračními technikami a přípravou přípravků, které mohou tyto techniky ozvláštnit.

2 ROZBOR LITERATURY 2.1 ZDRAVÍ A ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL "Vadou těla se duše nezohaví, ale krásou duše se zdobí i tělo." Lucius Annaeus Seneca

„Člověk je celistvá a složitě fungující bytost a zjednodušený pohled na biopsychosociální vztahy svádí k hledání jednoduchých cest k dosažení harmonie a optimálního stavu osobnosti. Řada z nás touží po dosažení ideálu jak tělesného, tak duševního, ale často zapomínáme a neradi si připouštíme, že jde o cestu celoživotní, která vyžaduje náš aktivní přístup“ (WASSERBAUER a kol., 2000, s.36). Zdraví, slovo, které každý z nás velmi často používá. Být celkově fit je trendem v životní filozofii moderní doby. Lidé, kteří jsou fit, mají větší radost ze života a umějí nejen pracovat, ale i odpočívat intenzivněji. Jedná se o celistvý proces aktivní péče zahrnující tělo i duši. Lidé, kteří se mají rádi, se o sebe pečlivě starají.(WASSERBAUER a kol., 2000). Zdraví je ovlivňováno, či dokonce podmiňováno celou škálou zevních a vnitřních faktorů, které působí samostatně nebo společně, vzájemně se posilují či oslabují nebo ruší. Společně tak utvářejí zdravotní stav, pocit pohody a spokojenost každého jednotlivce a určují délku a kvalitu jeho života. Pohlaví, věk a vrozené předpoklady jsou faktory, které nelze ovlivnit. Je ovšem třeba s nimi počítat a podle nich upravit způsob života nebo směřovat zdravotní péči. Zdravotní péče sice zdánlivě ovlivňuje zdraví jen do určité, a ne vždy velké míry,

ale je

v celém

systému

zdravotních

determinant

významná

(WASSERBAUER a kol, 2000). Zdravím se v medicíně rozumí komplexní a dynamický jev, který je obvykle představován ve třech složkách: a) Stav optimální „pohody“ plynoucí z tělesné, duševní a společenské integrity. b) Nenarušenost životních funkcí a společenských rolí.

- 11 -

c) Přizpůsobivost organismu člověka na měnící se podmínky prostředí. (ZEMDLER, 2005) Zdravý životní styl Dospělí lidé často přijímají odpovědnost i za péči o další osoby, tzn., že jejich rozhodnutí, kterým si volí svůj vlastní životní styl, má ve svém důsledku vliv na zdraví osob v jejich okolí. Pro rozvoj a ochranu zdraví dospělých jsou nesporně důležité tyto okolnosti: přístup ke zdravým a finančně dostupným potravinám, informovanost,

vhodný

způsob

označování

potravin

(především

geneticky

upravených potravin) a výchova a vzdělávání ve zdravé přípravě jídel. Jednou z nejdůležitějších podmínek dobrého zdraví dospělých je tělesná aktivita. Mnohdy se mylně soudí, že lidem stačí poskytnout informace a oni už sami dokáží rozhodovat i jednat v zájmu svého zdraví. Znalosti, vzdělání a informace o zdraví jsou bezpochyby důležité, ale existují důkazy svědčící o tom, že rozhodnutí chovat se zdravě

je často ovlivněno přírodními, sociálními, ekonomickými a

kulturními podmínkami, které působí na rozhodování jednotlivce, skupiny i celého místního společenství (ZDRAVÍ 21, 2000, on-line). Životní prostředí a životní podmínky zahrnují celý soubor faktorů, které působí na zdraví v trvalém komplexu. Součástí determinant zdraví jsou i klimatické podmínky a úroveň urbanistického řešení měst a obcí podporující zdraví. Prostředí a podmínky jsou předpokladem, aby člověk zvolil optimální způsob života, který je nejdůležitější ze všech oblastí ovlivňujících zdraví. Jedná se o výživové zvyklosti, úroveň pohybové aktivity, škodlivé návyky a závislosti, prožívání a zvládání stresu, osobní hygienu, sexuální chování a spotřební chování. Zdraví významně ovlivňují podmínky existence člověka ve společnosti, tedy podmínky sociální (WASSERBAUER A KOL., 2000). „Mnozí lidé se snaží pro svůj život nacházet ty nejjednodušší recepty, jakýsi malý a rychlý zázrak, pomocí kterého lze dosáhnout optimálního duševního a tělesného zdraví. Každý člověk by měl znát základní zásady zdravého životního stylu, jejichž dodržování a respektování vede k rozvoji zdravé osobnosti v širokém slova smyslu“ (WASSERBAUERA KOL., 2000).

- 12 -

2.2 KOSMETIKA JAKO ZDRAVÉ KOMPLEXNÍ OŠETŘENÍ TĚLA „Kosmetika je pojem v současnosti neobyčejně rozšířený a populární. Již každý se s tímto pojmem setkal. Ne každý však o něm ví něco bližšího. Většině je však jasné, že souvisí s úpravou zevního vzhledu, působivostí, dojmem“ (FEŘTEKOVÁ, 2007, s. 9). Lékopis definuje kosmetiku jako prostředky určené ke zjemnění a čištění pokožky, k ochraně proti zevním vlivům, k jejímu zpevnění, vysoušení a eventuelně i k desinfekci. Náleží sem různé druhy krémů, pleťových mlék, změkčovacích vod apod. (MODR, HEJLEK, ŠEDIVÝ, 1994). Hádek, který se zabývá přírodní kosmetikou a aromaterapií, říká že: „Poškození pokožky nezřídka i trvalého charakteru a různé alergie způsobené účinky chemických přípravků, přinutila uživatele hledat jiné, alternativní řešení péče o pleť, a to v kosmetice jak dekorativní tak i regenerační. Zvláště regenerační kosmetika získává na důležitosti. Toxické látky v našem životním prostředí, dlouhodobý stres a nevhodné stravovací návyky – to jsou novodobé atributy našeho života, které útočí na naši pokožku“ (HÁDEK, 1996, s. 8). Švorcová konstatuje že, touha po kráse, ke které patří půvabný a přitažlivý vzhled, je stará jako lidstvo samo. Ideál krásy se však stále mění a každá doba si vytváří svůj vlastní typ. Vyvíjí se názor na oblékání, na úpravu vlasů, ale i na kosmetiku (IN HÁDEK, 2008). Feřteková dodává, že: „Kosmetika také není žádné „umění“, jak se často nadsazeně říká, i když dnes uměním nazýváme ledacos. Kosmetické péči se lze naučit stejně, jako se naučíte jezdit autem, plést, psát na stroji, aranžovat květiny a podobně – pochopitelně někdo dobře, někdo hůře. Vědomosti to však příliš neovlivní, chce to spíše trpělivost, vytrvalost, zkušenost“ (FEŘTEKOVÁ, 2007, s. 10).

- 13 -

2.3 KŮŽE Podle Horažďovského kůže plní vzhledem ke svému uložení na povrchu těla, a vzhledem ke své složité struktuře, řadu pro život člověka nezbytných úkolů. Ty jsou koordinovány s činností ostatních orgánů lidského těla cévním a nervovým systémem. Mezi nejdůležitější patří ochrana proti škodlivým vlivům zevního prostředí. Kůže, tvoří styčnou plochu mezi lidským tělem a zevním prostředím, je největším orgánem lidského těla (in PAVLOVÁ, 1998). „Flandera definuje plochu kůže a její hmotnost blíže a to takto: Plocha kůže je asi 1,5-1,8 m2 a má hmotnost přibližně 4,5kg“ (FLANDERA, 2008, s.97). Kůže má tři hlavní vrstvy: a) Pokožku b) Škáru c) Podkožní tkáň a) Pokožka, jejíž vrchní část , zvaná rohová vrstva, je tvořena odumřelými buňkami Rohová vrstva pokožky se dostává do bezprostředního styku s aplikovanými přípravky. Buňky rohové vrstvy jsou odumřelé a neustále se z povrchu kůže v malých shlucích oddělují (odlupují) a jsou nahrazovány buňkami spodnější vrstvy. Povrch pokožky pokrývá tukový film, složený z vody (potu), mazu – vylučovaného mazovými žlázami a z buněčných proteinů. Tento film je porézní a umožňuje dýchání (perspiraci) kůže a nepřetržité odpařování vody (HULVOVÁ, 2002). „Povrchové buňky pokožky kromě své mechanické odolnosti obsahují i bílkovinu, která je těžko rozpustná ve vodě. Kůže je proto pro vodu prakticky nepropustná“ (FLANDERA, 2008, s.97). „Vlastní kožní film, který vytváří ochranu kožního povrchu, je typem emulze hydofobní, to znamená, že odpuzuje vodu

povrchu a současně, přestože je

prodyšný, zabraňuje většímu odpařování (úniku) vody z pokožky“(FEŘTEKOVÁ, 2007, s.57). b) Škára – vlastní kůže, která se skládá z elastických kolagenových vláken, chránících kůži před nadměrným rozpínáním, a v níž jsou uloženy krevní a lymfatické cévy, nervová zakončení a vedlejší útvary kůže (vlasy, mazové a potní žlázy) a konečně podkožní tkáň, která je z řídkého pojiva a obsahuje tukové buňky (HULVOVÁ, 2002).

- 14 -

„Ve škáře jsou i četná nervová zakončení – přijímače (receptory), které umožňují vnímání bolesti, tepla, chladu a hmatových počitků“(FLANDERA, 2008, s.97). c) Podkožní tkáň, která je z řídkého pojiva a obsahuje tukové buňky. Podkožní vazivo je tvořeno sítěmi vazivových vláken, mezi kterými jsou roztroušeny vazivové buňky. Poměrně řídké podkožní vazivo umožňuje posun kůže a v buňkách podkoží se může ukládat i značné množství tukových kapének“ (FLANDERA, 2008, s.97). Horažďovský doplňuje že, účinnou ochranu proti působení různých chemikálií a proti odvodnění a vyschnutí kůže představuje povrchový kyselý film s nárazníkovým systémem. Je to směs ve vodě a tucích rozpustných látek, pocházejících z rohové vrstvy pokožky, z mazu a potu (in PAVLOVÁ, 1998). „Kůže má i významné skladovací funkce. V podkoží je uloženo množství tuku, který je energetickou zásobárnou organismu. V kůži jsou uloženy vitaminy rozpustné v tucích: A,D,E,K. Vzniká zde i určité množství vitaminu D“ (FLANDERA, 2008, s.97).

3 HISTORIE MASÁŽÍ Dle Flandery je masáž

považována za jeden z nejstarších léčebných

prostředků, jejíž kořeny zřejmě sahají až do pravěku. První reakcí na zmírnění bolesti je tření či hnětení, což jsou základní masérské hmaty. Samotný termín masáž je řeckého původu (massó– hníst, mačkat), obdobná slova najdeme i v dalších indoevropských jazycích (FLANDERA, 2008). Původ masáže musíme hledat v dávných dobách, neboť již primitivní člověk věděl, že bolest zraněného či nemocného místa dříve vymizí, když si je bude třít. A tak již člověk doby kamenné si promačkával a rozhýbával namožené nebo pohmožděné svaly a klouby. Ovšem prvním konkrétním písemným dokladem o této činnosti je Ebersuv papyrus ze starého Egypta, který je některými badateli datován až

- 15 -

do doby 5 000 let př.n.l. Již zde je masáž uváděna jako jeden z mnoha tehdejších léčebných prostředků (VÁŇOVÁ, 2008, on-line). Váňová uvádí: „Slovo "masáž" je odvozeno z francouzského message, to pak z řeckého slova massein. Základ tkví pravděpodobně v arabském názvu mas. To vše znamená hnísti, tříti“ (VÁŇOVÁ, 2008, on-line). „Nejstarší doklady o masáži pocházejí z oblasti Mezopotámie, z Egypta a Číny“ (FLANDERA, 2008, s.7). McGilveryová říká: „Z historického hlediska se došlo k závěru, že ačkoli staří Egypťané uváděli blahodárné účinky masáží, mezi prvními, kdo rozpoznali jejich léčivou hodnotu, byli kolem roku 3000 př. n. l. Číňané“ (MCGILVERYOVÁ, REEDOVÁ, MEHTA, 2003, s.100) Masáž znala i starověká Indie, jejíž poznatky jsou dodnes používány v podobě ájurvédských masáží. Středověk, v jehož centru zájmu byla spíše duše než fyzická schránka člověka, lze z pohledu vývoje masáže označit za dobu úpadku. V 16. století nastává velký rozmach medicíny a Evropa znovu objevuje antický svět a jeho znalosti. Do centra zájmu se dostává člověk a jeho duševní i tělesná schránka. Masáž se opět stává jedním z léčebných prostředků, i když po praktické stránce za antickou zaostává. Na konci 18. století vznikají v Německu, Francii a Švédsku školy, které masáž vyučují.V českých zemích lze za zakladatele moderní masáže považovat ortopeda Vítězslava Chlumského (1867-1943) (FLANDERA, 2008). Dle Tischera se masáž používá v různých kulturách už celá tisíciletí k udržování těla a ducha ve formě, předcházení nemocem a léčení. První evropské písemnosti, ve kterých je zmínka o masáži, pocházely od řeckého lékaře Hippokrata. Podle něj pařilo „tření, drhnutí“ k podstatným součástem výkonu lékařského povolání. V Evropě se teprve v 16. století začal francouzský lékař Ambroise Paré znovu věnovat umění hnětení. Moderní formu masáže vyvinul koncem 19. století Švéd Per Henrik Ling. Ling se zabýval čínskou, egyptskou a řecko-římskou tradicí a vnesl jejich prvky do své metody, která se dnes nazývá „klasická“ nebo „švédská“ masáž. Také holandský lékař J.Georg Mezger se podrobně zabýval léčebnými možnostmi masáže. Lingovy a Mezgerovy práce zajistily masáži v Evropě znovu více uznání a především vědecký podklad, bez něhož by zde nebyla vážně přijata.

- 16 -

Poté byla masáž v lékařských kruzích akceptována jako účinná léčebná metoda (TISCHER, 2008). Jako masážní prostředky se tehdy užívaly různé oleje s přídavkem jemného písku a pryskyřic z různých dřev, kořenů a plodů, jež měly účinek masáže zesílit. Cladius Galenus, asi nejslavnější z římských lékařů, již používal masáží přímo cíleně při výcviku gladiátorů. Rozeznával masáž přípravnou (frictio), která připravovala zápasníka na výkon a masáž k odstranění únavy (apoterapeutická), používanou po výkonu k urychlení regenerace (VÁŇOVÁ, 2008, on-line).

3.1 TEORIE MASÁŽÍ „Masáž je víc než pouhé hnětení. Masážní sezení lze sestavit pomocí různých hmatových technik jako hudební skladbu – s úvodem, prohloubením, variacemi a vyzněním“ (TISCHER, 2006, s.13). Masáž se ve většině případů používá jako prostředek fyzické a duševní relaxace, kde dochází k uvolnění ztuhlých svalů a kloubů, zlepšení prokrvení a tím i látkové výměny, která napomáhá lepšímu a rychlejšímu průběhu léčby míst, na které je masáž aplikována. Velmi významné také bývá následné ovlivnění centrálního nervového systému a dokonce i jednotlivých orgánů uvnitř těla přes reflexní oblouky a energetické dráhy (meridiány). Pokud mají být splněny tyto cíle, musí být masáž prováděna bez větších bolestí a násilí. Jinak dochází k reflexnímu stažení svalů, jako odezvy na bolest a výsledek je přesně opačný než bychom v tomto případě očekávali. Ostrá, rychlá a někdy i mírně bolestivá masáž bývá používána jen v ojedinělých případech, např. u sportovců těsně před výkonem, kde slouží k povzbuzení a zvýšení citlivosti (VÁŇOVÁ, 2008, on-line). Léčivé doteky při masáži prokazatelně vyvolávají uvolňování endorfinů, látek pozitivně působících na pocit fyzické pohody, blaha a úplné relaxace. Již pouhým přiložením rukou na tělo druhého člověka můžeme způsobit silný vjem uvolnění (SKOPALOVÁ, 2008).

- 17 -

Masážních technik i názvů masáží je mnoho. Některé jsou si dost podobné, některé prvky se prolínají. Jedno však mají společné , a to je výsledný cíl – uvolnění, zmírnění bolesti, snížení napětí, únavy, docílení určité lehkosti těla, pohybu a relaxace. Celkové zlepšení zdravotního stavu jak po stránce tělesné, pohybové, tak po stránce psychické. Záleží tedy na tom, která z masáží vám bude nejvíce vyhovovat, bude pro vás za daných okolností nejvýhodnější, příjemná a účelná. To už si musí vybrat každý sám (FEŘTEKOVÁ, 2007).

3.2 ÚČINEK MASÁŽÍ Masážními hmaty dosáhneme v organismu nějaké odezvy, určitého léčebného účinku, a to nejen v místě působení, ale i na vzdálených místech nebo dokonce v celém organismu. Při mechanickém podráždění buňky uvolňují histamin a jemu podobné takzvané H-látky, které se krevním oběhem dostávají do celého těla a navozují tím celkovou odezvu na masáž. Nazýváme to odezvou humorální (SEDMÍK, 1999). Místní odezva má převážně charakter prosté reakce na mechanické působení. Dojde především k odstranění povrchních zrohovatělých buněk pokožky a tím se uvolní póry – vývody potních a mazových žlázek. Hlubšími masážními hmaty lze rozrušit svalové zatvrdliny, srůsty, eventuálně jizevnatou tkáň v kloubních pouzdrech nebo šlachových pochvách. Masáží lze rovněž urychlit vstřebávání a odplavování zánětlivých výpotků nebo otoků (TISCHER 2006). Dostředivým směrem prováděnými masážními hmaty docílíme zlepšeného žilního návratu do srdce a tím i jeho ekonomičtější činnosti. Zlepšení krevního oběhu má vliv na celý organismus, mozkem počínaje a ledvinami konče (SEDMÍK, 1999). V zásadě můžeme účinky masáže rozdělit do třech základních skupin: •

Mechanický účinek – podporuje návrat okysličené krve zpět k srdci, působí na pružnost měkkých tkání, protahuje pojivové tkáně, urychluje celkovou regeneraci organismu.

- 18 -

•

Biochemický – zrychlení krevního oběhu, prokrvení kůže, zvýšení metabolismu ve svalech, odstranění nežádoucích zplodin látkové výměny, aktivizace látek – acetylcholin, histamin.

•

Reflexní účinek – odezva různých forem doteků k orgánům aferentními nervovými vlákny a zpět k jiným orgánům eferentními vlákny.

Masáže vyvolají rozsáhlou reakci organismu. Jedná se buď o relaxaci nebo stimulaci (FLANDERA, 2005). Švorcová ( in Hádek 2008) říká, že masáž působí příznivě na nervová zakončení v kůži. Zlepšuje její prokrvení a zajišťuje lepší přísun živin. Dochází k odplavení odpadních látek. Mechanicky se odstraňují nejstarší buňky kožního povrchu. Uvolňují se mazové a potní žlázy, zlepšuje se látková výměna a upravuje tvorba kožního tuku

3.3 ROZDĚLENÍ MASÁŽÍ Dle Novotného dělíme masáže takto: a) Manuální (ruční). Jedná se o masáž masérem nebo automasáž. Do této skupiny masáží autor řadí: klasickou, reflexní, masáž vnitřních orgánů, kosmetickou a sportovní masáž. b) Ostatní (přístrojová). Jedná se o masáž pomocí vody (podvodní, vířivka, sprchy, střiky), tlaková (lymfatická), vakuová, vibrační. – není doslovná citace (NOVOTNÝ, 2002, on-line). Tischerorovo rozdělení masáží je následující. Masáž rozděluje na novější formy masáží a tradiční školy. Pod novější formy masáží zahrnuje: klasickou masáž, lymfodrenáž, Esalenskou masáž, masáž LaStone, masáž reflexních zón, masáž vaziva, Rolfing.

- 19 -

Pod tradiční školy zahrnuje: čínskou masáž, Akupresuru a shiatsu, Thajskou masáž a Lomilomi (TISCHER, 2006). Klasická masáž slouží především k uvolňování svalového napětí a normalizování napětí přetížených nebo ochablých svalů. Lymfodrenáž slouží k ulehčení transportu lymfatické tekutiny a tím i zplodin metabolismu z těla. Pro Esalenskou masáž jsou typické dlouhé, celé tělo zasahující protahovací pohyby. Její zakladatelé ji pojímali jako celostní metodu, která pracuje s tělem i duchem. LaStone maséři pracují s horkými a chladnými kameny. Až čtyřicet jemně zaoblených a hladkých bazaltových kamenů se ohřeje na 60-70°C a poté se položí na energetická centra odpovídající indickým čakrám: čelo, ruce, břicho, záda, podkolenní jamky, prsty na nohou. U masáže reflexních zón vycházejí maséři z toho, že léčení nepůsobí pouze na místě, na kterém je aplikováno. Prostřednictvím nervových podnětů se účinek přenáší na jiné oblasti těla. Masáž vaziva je jedna z forem masáže reflexních zón, která využívá vztahu mezi podkožním vazivem a vnitřními orgány. U tohoto druhu masáže se reflexní zóny nacházejí na zádech. Rolfing je druhem masáže vaziva, která pracuje s využitím průběhu lidských pohybů. Cílem rolfingu je odbourat napětí, zlepšit držení těla a dospět k plynulým pohybům. Práce s tělem má otevřít přístup k vlastní duši a učinit napětí vědomým. Tradiční školy – Čínská masáž bývá označována „tuina“nebo „anmo“. Stejně jako celá tradiční čínská medicína je založena na předpokladu, že tělo je protkáno energetickými drahami (meridiány). Cílem masáže je uvést tělo do harmonického stavu, aby jím mohla nerušeně proudit qi, univerzální životní energie. Akupresura a shiatsu – Akupresura je speciální technika čínské masáže, při níž je vykonáván tlak na určité body energetických meridiánů. Shiatsu je japonská forma akupresury. Thajská masáž se zakládá na energetických čakrách, které se v thajštině nazývají „sen“, podél nichž se masáž provádí.Přitom hrají důležitou roly tlakové body. U tradiční thajské masáže zůstává masírovaná osoba oblečená, a tudíž se nepoužívá olej. Lomilomi je druh havajské masáže. „Lomi“ znamená „tlačit, třít, hníst“, zdvojení je v havajském jazyce prostředkem k zesílení významu slova. Masáž by měla člověka očistit a uvolnit ho pro nové zážitky (TISCHER, 2006). Sedmík udává ještě další formy masáží. Jedná se o neuromuskulární masáž, která je prospěšná zejména při ošetřování svalových křečí. Tato masáž může být

- 20 -

lehce, nikoliv však nepříjemně bolestivá. Aromaterapeutická masáž se po technické stránce neliší od klasické (švédské) masáže, avšak na rozdíl od ní se užívají aromatické esence rozpuštěné v rostlinných olejích. Sportovní masáž se taktéž po technické stránce neliší od klasické, bývá však razantnější (SEDMÍK, 1999).

3.4 ZÁKLADNÍ TECHNIKY MASÁŽÍ Řazení hmatů je do jisté míry ponecháno na libovolné vůli maséra. Existují však určitá logická pravidla, podle kterých bychom měli hmaty řadit za sebou. Masáž začínáme nanesením masážního prostředku a třením, čímž docílíme mechanického předehřátí masírované části těla a jejího prokrvení. Třecí hmaty zařazujeme i v průběhu

masáže,

zejména chceme-li

znovu

nanést

masážní

prostředek.

(FLANDERA, 2008). Vedle mechanického předehřátí oběhu nám třecí hmaty pomáhají při nanášení masážních prostředků na kůži. Třecí manévry provádíme co největší plochou v dlouhých, zpravidla podélných tazích. Na končetinách postupujeme ve směru žilního a lymfatického odtoku.Tření je hmat spíše diagnostický, rozpoznávací než léčebný (SEDMÍK, 1999). „Po tření následuje roztírání a hnětení. Jednotlivé masážní hmaty plynule střídáme, přičemž namáhavé hmaty prokládáme hmaty jednoduchými, abychom šetřili energií vynakládanou na masáž“ (FLANDERA, 2008, s.27). Hnětení je nejvydatnější částí celé masáže. Působíme na hluboko uložené tkáně, zejména na svaly. Rozeznáváme různé způsoby hnětení, které se používají u různých druhů masáží: •

Vlnovité tažení kožně-svalové řasy (mezi prsty nebo mezi prsty a dlaní)

•

Krouživé hnětení na zaoblených místech těla (oběma rukama)

•

Válení mezi dlaněmi a nataženými prsty (na prstech, předloktí, pažích, bércích)

•

Přerušovaný stisk (krátce rytmicky)

- 21 -

•

Pomalé protlačení (pěstí, dlaní na velkých plochách) (Müller 2006).

Na trupu lze hnětením zpracovat pouze okrajové svaly axilly (podpaží) – velký prsní a široký zádový sval. Ostatní svaly trupu jsou technicky nepřístupné. Hmaty provádíme ve směru odtoku krve v žilách a toku lymfy v mízních cévách. Při hnětení široce obejmeme masírovaný sval, přičemž palec je v opozici proti ostatním prstům, a tlakem proti sobě vytlačujeme masírované tkáně do řasy, která přiléhá na plochu dlaně. Přerušováním tohoto tlaku provádíme hnětení uchopováním a odtahováním (SEDMÍK, 1999). „Masáž končíme tepáním a chvěním a na úplný závěr zařadíme znovu tření“ ( FLANDERA, 2008, s.27). „Předpokladem kvalitně provedeného tepání jsou dobře relaxované svaly masírovaného, neboť při svalovém napětí je tepání bolestivé. Podle hloubky, kam masážním hmatem dosáhneme, rozlišujeme tepání povrchní a hluboké“ (SEDMÍK, 1999, s.24). Tepání jsou rytmické, stejným tlakem prováděné nárazy na tělo. Pohyb vychází ze zápěstí. Úder je měkký a pružný. Rozlišujeme několik druhů tepání, které používáme na různých částech těla. •

Pěstí s lehce sevřenými prsty

•

Malíkovou hranou ruky

•

Dlaňovou stranou o Hrstí (měkčí se vzduchovou vrstvou v dlani) o Dlaněmi

•

Prsty o Vějířovité tepání o Špetkou a bříšky prstů (jemné tepání)

Závěrečným úkonem je chvění. Chvění můžeme rozdělit do dvou skupin. Jedná se buď o jemné chvění, jehož úkolem je relaxace. Nebo tvrdé, jehož cílem je tonizace pokožky (NOVOTNÝ,2002, on-line).

- 22 -

3.5 ZÁSADY MASÍROVÁNÍ Pro masážní místnost platí určité hygienické zásady a normy. Masérna musí být vzdušná, suchá a dobře větratelná místnost. Dalším důležitým činitelem je teplota. Optimální je udržovat teplotu v rozmezí 25 – 26°C. Masáž je však pro maséra fyzicky náročnou činností, při které uvolňuje teplo. Je pro něho tedy nejlepší teplota v rozmezí 18 – 20°C. Z tohoto důvodu volíme kompromis a udržujeme teplotu v rozmezí 23 – 24°C. Stěny masérny mají být hladké a čistě vymalované. V dnešní době se volí místo bílé barvy spíše pastelové. Stěny mají mít do výše 1,8m omyvatelný povrch (SEDMÍK, 1999). Novotný ještě připojuje tichou příjemnou hudbu, která působí příjemně na klienta i maséra (NOVOTNÝ, 2002, on-line). Místnost musí být dobře osvětlená. Nejlépe je využít přirozeného světla. Podlaha musí být dobře omyvatelná. Nejsou vhodné koberce. V místnosti musí být umyvadlo s tekoucí studenou a teplou vodou (SEDMÍK, 1999). Dále je důležitou výbavou masérny masérský stůl, pro který také platí jisté zásady. „Masérský stůl o vhodné délce 200 cm a šířce 65 cm .Výška stolu 70 – 75 cm odpovídá výšce postavy maséra. Stůl musí být pevný, nesmí masírovaného tlačit. Pevná deska stolu je opatřena vhodnou matrací, povrch stolu bývá potažen omyvatelnou koženkou“(PAVLOVÁ A KOL., 1998, s.66). Při masáži je důležité, aby jste nikdy nepřerušovali tělesný kontakt. Postavte pokud možno na dosah všechno, co pro masáž potřebujete, např. ručníky a oleje, aby jste mohli alespoň jednou rukou s masírovanou osobou udržovat kontakt. Pracujeme v zásadě směrem k srdci, to znamená, že začínáme se svaly vzdálenějšími od srdce a propracováváme se ke středu těla. Praxe se ovšem běžně od této zásady odchyluje (TISCHER, 2006). Důležitá je samozřejmě i vlastní příprava klienta.na masáž Nejdříve mu vysvětlíme přípravy a postup masáže (je zde důležitá vzájemná důvěra). Doporučit klientovi přicházet na masáž umytý, vykoupaný. Odstranit části oděvů, které tlačí a stahují tělo – opasky, bandáže. Při celkové masáži je klient zakryt prostěradlem odkryta je pouze masírovaná část těla. Snažíme se o to, aby měl klient pohodlí (NOVOTNÝ, 2002, on-line).

- 23 -

Příprava maséra je následující. Ruce udržujeme čisté, umyté (před masáží – před zraky klienta i po masáži). Nehty udržujeme krátké a hladce ostříhané (nejsou vhodné nalakované nehty), bez poranění, ekzémů. Masírujeme vždy bez prstenů, náramků a hodinek.Nepoužíváme výrazné parfémy. (NOVOTNÝ, 2002, on-line).

3.6 KONTRAINDIKACE MASÁŽÍ „Kontraindikací rozumíme stav, kdy buď nelze provádět masáž vůbec (kontraindikace celková neboli absolutní), nebo nelze provádět masáž určitých částí těla (kontraindikace místní neboli relativní)“ (SEDMÍK, 1999, s.29). Některým místům na lidském těle masáž neprospívá, ale více či méně škodí. Také mohou nastat situace, během nichž je masáž, ať už celková nebo pouze masáž určité krajiny, škodlivá. Na kontraindikace je možno pohlížet z několika hledisek: podle doby trvání – trvalé, dočasné, podle rozsahu – částečné, celkové, podle příčiny nebo zdravotního stavu (FLANDERA, 2008). Částečná

V místech, kde jsou přímo pod kůží hrany nebo trny kostí.

•

Třísla, podkolenní, podpažní a loketní jamky.

•

Prsní bradavky u mužů, celá prsa u žen.

•

Břicho při menstruaci a bolestech.

•

Pohlavní orgány.

•

Kožní a plísňová onemocnění.

•

Varixy a bradavčité útvary.

Celková -

Vyčerpání a nadměrná tělesná zátěž.

•

Akutní zranění pohybového aparátu.

•

Zánět svalů.

•

Poruchy krevního oběhu.

•

Bakteriální onemocnění kůže.

•

Virová a nádorová onemocnění.

•

Horečnaté stavy.

•

Ihned po jídle (nejdříve za 2. hodiny) (KVAPILÍK, 2002).

- 24 -

Sedmík k celkovým kontraindikacím ještě připojuje: •

Stavy vyžadující klid na lůžku.

•

Celkové tělesné vyčerpání nebo sešlost (nádorová, aterosklerotická, při selhání životně důležitých orgánů apod.).

•

Onemocnění dutiny břišní spojené se záněty (appendicitis, adnexitis, cholecystitis apod.).

•

Poranění dutiny břišní.

•

Opilost, stavy pod vlivem psychotropních drog, akutní psychózy.

Kontraindikace místní: •

V místech hnisavých nebo plísňových onemocnění.

•

V místech zanícených kloubů (akutní revmatismus, dekompenzované artrózy, akutní ataka dny apod.).

•

V místě krvácejícího poranění nebo rozsáhlejšího zhmoždění, zlomenin, pokousání zvířetem či uštknutí hadem.

•

V místě popálenin, opařenin nebo poleptaných ploch.

•

V místě otoků nejasného původu.

•

V místě zvětšených mízních uzlin, nádorů, bradavic, mateřských znamének, zanícených nebo zvředovatělých afekcí.

•

Břicho při úporné zácpě nebo naopak při průjmech.

•

Břicho při akutních onemocněních žlučníku (SEDMÍK, 1999).

3.7 MASÁŽNÍ PŘÍPRAVKY Pomocné masážní prostředky nanášené na tělo masírovaného slouží především ke snadnějšímu provádění některých masérských hmatů, které by při masáži na sucho byly nepříjemné až bolestivé. Hlavním požadavkem na masážní prostředky je zajistit dostatečný skluz a dobrou přilnavost. Současně mohou být nosiči účinných látek, které znásobují celkový účinek masáže (FLANDERA, 2008). Nejstaršími masážními prostředky byly rostlinné oleje s aromatickými přísadami, z nichž nejoblíbenější byl olej olivový. Vedle rostlinných olejů a tuků lze

- 25 -

použít i tuky živočišné, především čerstvé vepřové sádlo. Pro částečnou masáž mohou posloužit mastné krémy, přičemž k masáži obličeje volíme méně parfémované. V dnešní době jsou nejužívanější průmyslově vyráběné masážní emulze, jejichž největší výhodou je, že na těle utvoří ochranný film, který působí ještě po masáži, dokonale se vstřebávají a neucpávají kožní póry. K částečné masáži můžeme použít i lihové přípravky. Neumožňují sice tak dobrý skluz jako předešlé, ale jsou levné, mají chladivý účinek a nemusí se smývat, neboť líh se sám odpaří (SEDMÍK, 1999). „Dle Pavlové je rozdělení masážních prostředků následující. Vodné roztoky – gely. Klasický gelový přípravek je mýdlo, dodnes používané z důvodů dostupnosti a cenové přijatelnosti. Tento přípravek má však řadu nevýhod. Rychle se z něj odpařuje voda, což zhoršuje skluz“ (PAVLOVÁ a KOL., 1998, s.62). „Flandera uvádí jako další nevýhodu mýdel: “Aby byl zajištěn dostatečný skluz je zapotřebí časté namáčení masírovaného, přebytek vody se rychle odpařuje z povrchu těla a kůží odebírá značné množství tepla“ (FLANDERA, 1999, s.12). „Lihové roztoky – Lihová mazání mají u nás dlouholetou tradici při mnohostranném použití jako domácí prostředek k osvěžení unavených svalů oteklých nohou, osvěžení čela a spánků při nevolnosti či bolesti hlavy“(MÜLLER a kol.). Flandera udává, že předností lihových mazání je antimikrobiální účinek. „Skluz je nevyhovující, rychlé odpařování lihu způsobuje ochlazování kůže, čehož můžeme využít eventuálně k pocitu osvěžení“ (FLANDERA, 1999, s.12). Tukové přípravky – mohou být tekuté – oleje, polotuhé – masti a krémy. Použitý tuk může být jak rostlinného – olivový, sojový, slunečnicový olej – tak živočišného původu – vepřové sádlo, lanolin z ovčí vlny, nebo minerální povahy – vazelína, parafínový olej. Oproti vodným nebo lihovým roztokům mají tukové přípravky dobrý skluz a používají se pro déle trvající masáže (PAVLOVÁ a kol. 1998). Masážní emulze a krémy – mají podobnou strukturu, liší se pouze konzistencí. Emulze jsou řidší – tečou. Obě tyto formy masážních přípravků jsou disperzními systémy vody v oleji, nebo oleje ve vodě (MÜLLER, 2006). Flandera definuje emulze jako soustavu dvou nemísitelný kapalin (obvykle masťového základu a vody), v níž jedna je jemně rozptýlena v druhé. Emulze je

- 26 -

udržována a stabilizována pomocí emulgátorů. Emulzí je na trhu celá řada a záleží na zkušenostech maséra, kterou z nich zvolí. Gely charakterizuje jako ztuhlé koloidní roztoky vytvářející rosolovitou hmotu, které jsou tvořeny vodou, lihem a škrobem. Bývají vhodnými nosiči účinných látek, snadno vstřebatelné, a proto na masáž celého těla nevhodné (FLANDERA, 2008).

3.7.1 EMULZE Farmaceutické emulze mají tekutou (anebo po protřepání) tekutou konzistenci. Jedná se o nejpoužívanější látky, které mají schopnost utvořit na kůži ochranný film, který působí ještě po masáži. Další důležitou vlastností je jejich dobrá vstřebatelnost a také to, že neucpávají póry (HULVOVÁ, 2002). Dle Krse je: „Emulze směs dvou vzájemně se nemísících kapalin, jedna z nich je dispergována ve druhé ve formě kapiček anebo kapalných krystalů. Slovo emulze pochází z latinského emulgere – vydojit“ (KRS, 2001, s.96). Emulze jsou heterogenní systémy, složené ze dvou nebo více vzájemně se nemísících kapalin, z nichž jedna je v podobě malých kapiček rozptýlena – dispergována ve druhé. Jedná se tedy o hrubé disperze typu kapalina/kapalina. Vnitřní fáze je nespojitá, vnější spojitá. Jedna fáze je vždy oleofilní, druhá hydrofilní. Bez ohledu na konkrétní složení fází se pro hydrofilní fázi používá název vodná a pro fázi lipofilní název olejová. Podle vzájemného postavení fází se rozlišují dva typy emulzí, a to: olej ve vodě (O/V) a voda v oleji (V/O) (HULVOVÁ, 2002). Krs k těmto dvěma typům emulzí přidává navíc směsné emulze (různé typy přechodových fází). Příkladem jsou tzv. Cold krémy, kde jde o směsnou emulzi O/V – V/O nebo V/O – O/V. Jsou to krémy s chladivým účinkem na kůži, připravené z včelího vosku (KRS, 2001). Flandera definuje emulze je soustavu dvou nemísitelných kapalin (obvykle masťového základu a vody), v níž jedna je jemně rozptýlena ve druhé. Rozlišujeme dva typy emulzí: voda v oleji (V/O), vnější fáze je olej, přípravek je mastnější, nebo olej ve vodě (O/V), vnější fáze je voda, přípravek je méně mastný. Emulze je

- 27 -

udržována a stabilizována pomocí emulgátorů. Do emulzí mohou být vmíchány ještě další účinné látky (FLANDERA, 2008). Dále emulze můžeme dělit podle charakteru emulgátoru. Emulgátory jsou látky, které dovolují vznik emulzí. Patří do skupiny látek nazývaných tenzidy. Umožňují vznik emulze snížením povrchového napětí mezi olejovou a vodnou fází. Jejich molekula se skládá ze dvou částí – hydrofilní a lipofilní. Každý emulgátor má tedy dvě části molekuly s naprosto rozdílnými vlastnostmi (HULVOVÁ, 2002).

3.7.1.1 TVORBA EMULZÍ „Výroba emulzí patří v kosmetickém průmyslu k nejdůležitějším. Emulze jsou základem řady kosmetických přípravků, bez nichž si moderní péči o pleť nedovedeme představit“ (KRS,2001, s.100). Vždy zahrnuje vzájemnou dispergaci omezeně mísitelných kapalin, emulgaci, při které dochází k zásadnímu (několikařádovému) zvětšování kontaktní plochy obou fází. Emulzní soustavy nevznikají spontánně a k překonání nevykompenzovaných mezipovrchových sil (napětí) mezi oběma kapalnými fázemi je vždy potřebné dodat mechanickou energii, obvykle také využít vhodné pomocné látky, emulgátory (DOLEŽAL a KOL., 2003). Výroba emulzí zahrnuje tři základní operace. Jsou to: a) Příprava fází – je třeba určit, které složky přípravku jsou hydrofilní které jsou oleofilní a která složka má funkci emulgátoru. Vodná fáze se připraví smícháním všech hydrofilních složek, jsou-li předepsány ve vodě rozpustné léčivé látky a pomocné látky, musejí se rovněž rozpustit. Stejně se připravuje olejová fáze. Zejména pečlivě je třeba připravit tu fázi, která bude ve vyráběné emulzi fází vnitřní. Těkavé a termolabilní látky (éterické oleje apod.) se přidávají až nakonec do polovychladlé emulze. b) Emulgování – při emulgování rozlišujeme tři rozdílné metody, a to podle toho jakým způsobem je zpracován emulgátor:

- 28 -

•

Anglická metoda – emulgátor se zpracuje s tou fází, v níž je lépe

rozpustný. Pak se přidá – najednou anebo po částech - fáze vnitřní. •

Kontinentální metoda – emulgátor se zpracuje s fází, v níž je hůře

rozpustný (s budoucí vnitřní fází). Tenzid se v ní suspenduje a k této suspenzi se přidává vnější fáze buď najednou, anebo po částech. Při postupném přidávání vzniká zpočátku opačný typ emulze než jaký se očekává. Až při dosažení určitého poměru obou fází dojde k inverzi v očekávaný typ. Takto připravené emulze se vyznačují vysokým stupněm disperzity vnitřní fáze a dobrou fyzikální stabilitou (HULVOVÁ, 2002). •

Metoda přípravy s emulgátorem vznikajícím „in situ“ – zde vzniká

emulgátor až smícháním fází chemickou reakcí složek olejové a vodné fáze. Při této emulgaci vznikají mýdla. Při emulgování se budoucí vnitřní fáze rozděluje na drobné kapky, které se současně rozptylují ve vnější fázi. Emulguje se působením mechanické síly: třepáním, mícháním, ultrazvukem. Velmi důležité je, aby měly obě fáze stejnou teplotu. Při ochlazování dbáme na to, aby se celá emulze ochlazovala rovnoměrně. Dosahujeme toho rovnoměrným mícháním až do vychladnutí. c) Homogenizace – cílem je zmenšit velikost kapek vnitřní fáze na požadovaný průměr (HULVOVÁ, 2002). Zjednodušený pohled na tvorbu emulzí přináší Doležal. Rozděluje výrobu emulzí do třech základních operací. Jedná se o: a) emulgace – tvorba předemulze - počáteční smíchání vodné a olejové fáze za vyšší teploty. b) homogenizace – proces zmenšování původně vytvořených částic c) egalizace – proces míchání, kdy úhel míchadla je jiný než osa nádoby. Stabilita emulzí a faktory, které ji ovlivňují, jsou stále předmětem výzkumu hlavních světových výrobců. Obecně můžeme shrnout, že hlavní vlivy na stabilitu emulzí jsou: •

Druh a množství emulgátoru.

•

Poměr obsahu vnější a vnitřní fáze emulze.

•

Disperzní stupeň emulze (vyjadřuje velikost částic emulze).

•

Viskozita fází emulze.

- 29 -

•

Způsob přípravy emulze (DOLEŽAL a KOL., 2003).

3.8.2.2 TOPICKÉ POLOTUHÉ PŘÍPRAVKY

Do tohoto lékopisného článku patří: masti, krémy, pasty, gely, ketaplazmata a náplasti s léčivy. Pro naši potřebu se budeme zabývat pouze třemi skupinami přípravků (HULVOVÁ, 2002). Topické polotuhé přípravky (Praeparata semisolida) jsou přípravky určené k aplikaci na kůži nebo sliznice, které mají místní, ochranný nebo změkčující účinek, popřípadě slouží k penetraci léčivé látky kůží. Mají polotuhou konzistenci. Při teplotě těla rychle měknou a dají se velmi dobře roztírat. Jsou tvořeny jednoduchým nebo složeným základem, oleofilním nebo hydrofilním, jednofázovým nebo dvojfázovým emulzním nebo suspenzním (HULVOVÁ, 2002). „Jsou to soustavy s viskozitou zajišťující snadné nanášení přípravku roztíráním a následné setrvání přípravku na volném povrchu kůže nebo sliznic (bez ztékání, působením gravitace)“ (DOLEŽAL A KOL., 2003, s.106). Požadavky na základy topických polotuhých přípravků: •

Roztíratelnost při teplotě těla.

•

Homogenita (složky dobře zpracované a obsah vyvážený).

•

Chemická a fyzikální stabilita.

•

Mikrobiální čistota.

•

Dobrá přilnavost a snadná odstranitelnost.

•

Vlastní očekávaný účinek na kůži.

•

Absence vedlejších účinků (nesmějí alergizovat nebo dráždit) (HULVOVÁ, 2002). Polotuhé přípravky s obsahem léčivých látek je možné rozdělit podle

hloubky, do které mají jimi aplikované látky působit: •

přípravky s povrchovým efektem,

•

přípravy s průnikem léčiv do epidermis a dermis,

- 30 -

•

přípravky určené k hloubkové permeaci léčivých látek do podkožní vazivové tkáně, včetně synoviální tekutiny kloubů (DOLEŽAL A KOL., 2003).

3.8.2.1 MASTI

„Masážní krémy a masti s přísadami účinných látek lze využít nejenom ke snížení bolestivosti ve svalech a kloubech, ale i k masáži celého těla“ (FLANDERA, 2008, s.13). Masti jsou polotuhé přípravy určené k aplikaci na kůži nebo sliznice s místním účinkem, k penetraci léčivých látek kůží nebo se změkčovacím, popřípadě ochranným. Nesmějí být žluklé ani dráždivé, pokud není dráždivý účinek součástí jejich léčebného působení. Složení masťového základu i způsob jeho aplikace výrazně ovlivňuje účinek jak samotného základu, tak v něm obsažené léčivé látky (BLECHOVÁ, SUCHÝ, 2008). „Masťové základy jsou v Českém lékopise 97 rozděleny na hydrofobní a hydrofilní“ (DOLEŽAL A KOL., 2003, s.106). Jsou tvořeny jednofázovým základem a léčivá látka je v něm rozptýlena nebo dispergována. Masti se ještě dělí na: a) Hydrofóbní masti (oleomasti) – tvořené oleofilními základy (vazelína, tuky, vosky, oleje) a léčivými látkami, které jsou v základu suspendovány nebo rozpuštěny, anebo se předem rozpustí v malém množství vody a do základu se emulgují. b) Masti emulgující vodu – jsou tvořeny oleofilním základem a emulgátorem, který umožní vpravit do základu větší množství vody. c) Hydrofilní masti (hydromasti) – jsou tvořeny základem rozpustným ve vodě. Mohou obsahovat přiměřené množství vody – tolik, aby neztratily polotuhou konzistenci (HULVOVÁ, 2003). Výroba mastí je poměrně složitou procedurou. Rozdělujeme ji na výrobu oleomastí a mastí emulgujících vodu a výrobu hydrofilních masti.

- 31 -

a) Výroba oleomastí a mastí emulgujících vodu – masťové základy se zpravidla připravují roztavením všech jejich součástí při teplotě do 80°C pod infralampou nebo vodní lázní, zejména obsahují-li tvrdé, špatně roztíratelné složky. Roztavená směs se míchá do vychladnutí za stálého seškrabování ze stěn nádoby. b) Výroba hydrofilních mastí – v tomto případě se jedná o masti makrogolové. Základy se připravují roztavením předepsaných makrogolů a následným mícháním až do vychladnutí (HULVOVÁ, 2003). Při přípravě masťových základů musíme dodržovat následující zásady: 1) Pro přípravu malých množství základů se používají tenkostěnná třenka a těrka, které jsou pokud možno pro tento účel vyhrazené. Při přípravě větších množství masťových základů do zásoby se používají vhodná míchací a homogenizační zařízení. 2) Masťové základy připravují zpravidla roztavením konstitutivních součástí (na vodní lázni, pomocí infrazářiče) a následným mícháním do vychladnutí. 3)

Mechanické nečistoty se podle potřeby odstraňují z roztaveného základu

filtrací přes vhodnou filtrační přepážku. V podmínkách přípravy se používá hydofiní gáza 4) K masťovým základům lze přidávat antioxidační přísady v množství do výše 0,02 %. 5) Tavenina součástí masťového základu se míchá do vychladnutí. 6) Snadno těkavé látky, např. silice, se přidávají do masťového základu vychladlého nebo alespoň polovychladlého. K mastem se podle potřeby přidávají protimikrobní nebo antioxidační látky (DOLEŽAL A KOL., 2003).

3.8.2.2 KRÉMY Krémy jsou dermálně aplikované léčivé přípravky tvořené polotuhým emulzním základem, v němž obvykle jsou dispergovány léčivé látky. Krémový základ sloužící jako vehikulum dermatologických léčiv může podle povahy složek být hydrofobní emulzní soustavou typu O/V nebo hydrofilní soustavou typu O/V, neuvažujeme-li z praktických důvodů další varianty emulzí jakými jsou například emulzní soustavy O/V/O, nebo tekuté krystaly tenzidů vytvářející mezifázi za další

- 32 -

fázi. Dermatologické léčivé látky mohou být v krémovém základu suspendovány, nebo rozpuštěny. V důsledku rozvoje kosmetického průmyslu je dnes i v tomto případě farmaceut postaven před rozsáhlé spektrum pomocných látek. Při přípravě krémů obecně platí řada stejných technologických zásad, jako při přípravě tekutých emulzí. Příprava hydrofilních krémů typu O/V obvykle zahrnuje proces emulzního zvratu, tj.změna typu emulzní soustavy v průběhu přípravy (DOLEŽAL A KOL, 2003). Blechová a Suchý (2008, s.17) definují přípravu krémů následovně:„Vznikají mísením a rozptýlením olejů a mastí s vodnými roztoky pomocí emulgátorů.“ Doležal charakterizuje proces výroby takto: „Krémy se makroskopicky jeví jako bílá nebo nažloutlá beztvará hmota, za obyčejné teploty polotuhé konzistence, při teplotě těla dobře roztíratelná. Na povrchu nesmějí být viditelné kapky tekutiny ani souvislá vrstva tekutiny. Nesmějí být dráždivé, není-li uvedeno jinak“ (DOLEŽAL a KOL., 2003, s.121).

3.8.2.3 GELY „Gely jsou systémy, v nichž dispergované částice vytvářejí spoje – síťovitou strukturu, která prostupuje disperzním prostředím – vytváří se bikoherentní systém: obě fáze jsou spojité. Konzistence gelů je polotuhá nebo tuhá“ (HULVOVÁ, 2002, s.68). Gely jsou koloidní roztoky rosolovité konzistence, obsahují zvířecí klihy nebo makromolekulární látky – škroby, pektiny ve vodné fázi. Při pokojové teplotě jsou tekuté, po nanesení na kůži se voda rychle odpařuje a zbývá polotuhý základ, z něhož účinné látky rychle penetrují do kůže. Nevýhodou však je, že mohou přesušovat kůži (BLECHOVÁ, SUCHÝ,2008). Gely definujeme tedy jako bikoherentní soustavy, k jejichž mechanickým vlastnostem patří elastická složka deformace. Gely řadíme reologicky mezi viskoelastické soustavy. Mají z tohoto hlediska reologické vlastnosti materiálů skupenství tuhého i skupenství kapalného. V mechanických vlastnostech gelů je znaná variabilita. S určitou přibližností je možno zobecnit, že gely mají o značné

- 33 -

míry mechanické vlastnosti tuhých materiálů a difuzivitní vlastnosti většinou typické pro kapaliny. Ve značném zjednodušení je možno farmaceutické gely prohlásit za soustavy (systémy) s vlastnostmi materiálů skupenství tuhého i skupenství kapalného (DOLEŽAL a KOL., 2003). Významnou vlastností gelů je také schopnost tixotropie – gel má schopnost obnovovat svoji vnitřní strukturu. Působením vnější síly (protřepáním, natíráním na pokožku) se porušují vazby mezi částicemi, což se projeví snížením viskozity. Přestane-li síla působit, vazby se obnoví, znovu se vytvoří síťovitá struktura a viskozita se opět zvýší. Mikrobiální nestabilita souvisí s vysokým obsahem vody, proto se stabilizují pomocí konzervantů. Stárnutí gelů (synerze) časem dochází ke ztrátě elektrického náboje koloidních částic, ty se k sobě přibližují, gely se smršťují, ztrácejí vodu, gely tuhnou (HULVOVÁ, 2002). Gely vznikají bobtnáním, což je samovolná difúze rozpouštědla do polymeru. Bobtnání může probíhat omezeně do určitého stupně, přičemž rovnováha je ovlivněna mnoha fyzikálními a fyzikálně chemickými faktory. Gelací (gelifikací) nazýváme proces spojování molekul vazbami různého typu do trojrozměrné síťovité struktury. Tento proces při vzniku mechanických proplení řetězců nebo vzniku fyzikálních vazeb je vratný (DOLEŽAL a KOL., 2003).

3.8.3 OLEJE „Lékopisně se řadí mezi roztoky (solutiones), případně suspenze. Aplikují se oleje původu rostlinného, živočišného a minerálního“ (BLECHOVÁ, SUCHÝ, 2008, s.16). Kosmeticky nejvýznamnější oleje jsou olivový, mandlový, avokádový, sezamový, slunečnicový. Panenské oleje lisované za studena, jsou ideální k masážím celého těla. Jsou zdrojem cenných vitaminů, minerálních látek a mastných kyselin. (FINSTERLOVÁ, 2007) Používání rostlinných či živočišných olejů, tuků a vosku v kosmetice se traduje již od nepaměti. Svým složením se velmi podobají složení kožních tuků a lze

- 34 -

je označit za tuky příbuzné. Proto jsou rostlinné oleje pokožkou velmi dobře snášené a používané jako hlavní součásti různých kosmetických výrobků. Rostlinné oleje obsahují rozdílná množství v tucích rozpustných přírodních doprovodných látek. Z těch nejdůležitějších je nutné jmenovat fosfolipidy, vitamíny A a E, ale i mnoho dalších, které lze označit za nepostradatelné pro přirozené ošetřování pokožky. Nesmíme však vynechat ani problémy spojené s trvanlivostí rostlinných a živočišných olejů. Čím více nenasycených matných kyselin olej obsahuje, tím rychleji oxiduje, lidově řečeno žlukne a ztrácí svoji funkčnost (HÁDEK, 1996).

3.8.3.1 ROZDĚLENÍ OLEJŮ

Hlavním kritériem pro rozlišení olejů je rozdělení na rostlinné a živočišné oleje. Rostlinné – nejčastěji se používá olej slunečnicový (helinathi oleum), olivový (olivae oleum) a sójový (sojae oleum) Živočišné – rybí olej (jecoris aselli oleum) z tresčích jater. Minerální – parafínový olej (paraffini oleum) na rozdíl od předchozích nežlukne a snese

dlouhé

uskladnění.

Jeho

nevýhodou

však

je,

že

způsobuje

tzv.

„vazelinoderma“, což znamená, že podporuje tvorbu akné a akneiformních folikulárních vyrážek (BLECHOVÁ, SUCHÝ, 2008). Hulvová zařazuje i mastné oleje (olea pinguia). „Získávají se lisováním rostlinných plodů, semen nebo živočišných orgánů za studena. Po chemické stránce jsou to estery vyšších, zpravidla nenasycených mastných kyselin s glycerolem. Musí se stabilizovat antioxidanty proti žluknutí“ (HULVOVÁ, 2002, s.62). Podle Hádka oleje rozlišujeme podle způsobu, kterým je získáváme. a) Lisování za studena – tato metoda je nejšetrnější, neboť je prováděna bez dodatečného přísunu tepla. Zvyšováním tlaku dochází přirozeně i ke zvyšování teploty lisované hmoty, ale tato teplota nikdy nepřesáhne 55°C. Nevzniká tedy zahřátí vyšší nežli to, jemuž je rostlina vystavena během růstu. Obsah cenných

- 35 -

doprovodných látek je nejvyšší. Tyto oleje nesmí být rafinovány a proto je naprosto normální, pokud mají lehce zakalený vzhled. b) Lisování za tepla – následuje silné zahřátí lisované hmoty až do hodnoty kolem 200°C a lisování pokračuje. Tento olej je již následně rafinován, takže ztrácí značné množství doprovodných látek i svoji typickou vůni a chuť. c) Chemickou extrakcí – plody, které mají malý obsah oleje nebo sníženou kvalitu, nebývají vůbec lisovány, ale jsou spolu s hmotou zbylou z lisování, která ještě obsahuje zbytky oleje, přímo podrobovány chemické extrakci. Tento postup převažuje v současné době, protože výrobci velmi často upřednostňují komerční zájmy před zájmy a zdravím spotřebitele (HÁDEK, 1996).

3.8.3.2

VLASTNOSTI A POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH OLEJŮ

Olivový olej - Olea Europea Fyzikální vlastnosti: sytá, žlutozelená, olejovitá, kapalina se silnou vůní, typickou pro olivy. Základní obsahové složky: nenasycené mastné kyseliny – hlavní podíl tvoří kyselina olejová, palmitová, pinklova a linoleová, vitamíny, lecitin, chlorofyl. Vlastnosti + použití: díky své výrazné vůni brání širšímu použití, nelze ji přehlušit ani éterickými oleji. Přesto je tento olej jedinečný zjemňujícími vlastnostmi na pokožku. Je vhodný jako základ do regeneračních a masážních olejů a také pro vlasové zábaly (HÁDEK, 2008) Zklidňuje zánětlivé stavy kůže. Je vhodný na popraskanou, hrubou pleť a je často používán v dětské kosmetice. Obsahuje kyselinu linoleovou, olejovou, palmitovou, myristovou a arachovou. Poměrně vysoký je i obsah vitaminu E. Charakteristickou složkou je selen. Je to typ hřejivého oleje, který podporuje prokrvení (FEŘTEKOVÁ, 2007). Masáže olivovým olejem působí protirevmaticky, mírní bolesti kloubů a vyživují svalstvo (FROHN, 2002).

- 36 -

Olej z pšeničných klíčků – Triticum vulgare Fyzikální vlastnosti: žlutohnědá, medově olejovitá kapalina s typickou obilnou vůní. Základní obsahové složky: nenasycené a nasycené mastné kyseliny – hlavní podíl kyselina linolová, olejová, palmitová, linoleová, vitamíny A a E (zejména je zde vysoký obsah Vitaminu E v přirozené formě alfa – tocoferolu a beta- tocoferolu), lecitin, karotenoidy. Vlastnosti: složení oleje předurčuje jeho účinky, působí jako přírodní antioxidant, pokud se používá do směsi s jinými rostlinnými oleji, zvyšuje jejich trvanlivost, je dostatečné hustý, v případě známých alergií na obilniny je nutné provést zkoušku citlivosti na pokožce, optimalizuje fyziologické funkce pokožky, aktivuje regenerační procesy, biologicky velice účinný. Použití: do kosmetických preparátů se přidává v malém množství (10-20 %). Zjemňuje suchou , zdrsnělou pokožku. Používá se při akné. Je vhodný do masážních přípravků – dobře se vstřebává. Po masáži je pokožka vláčná. (HÁDEK, 2008) Feřteková specifikuje jeho účinky takto: má nejvyšší obsah vitaminu E a pomáhá

proti

předčasnému

stárnutí.

Vysoký

obsah

vitaminu

E

působí

v kosmetických přípravcích jako přírodní konzervace. Jestliže jej používáme do směsí s jinými rostlinnými oleji, zvyšují jejích trvanlivost. Vzhledem k obsaženým látkám je olej z pšeničných klíčků významným regeneračním a vitalizačním prostředkem kůže (FEŘTEKOVÁ, 2007).

Jojobový olej – Buxus chinensis Fyzikální vlastnosti: tekutý vosk zlatožluté barvy, téměř bez vůně. Základní obsahové složky: vosky z dlouho-řetězcových (18-22) mastných kyselin a alkoholů, mastné kyseliny, a to především gadolejová, eruková a olejová, vitaminy, lecitin. Vlastnosti: vzhledem k chemickému složení nežlukne, čistý vosk má přírodní UVfaktor 4, má regenerační účinky, stabilizuje vlhkost v pokožce. Použití: vhodný pro jakýkoliv typ pokožky, zejména pro suchou citlivou a aknózní pleť. Dobře se roztírá a nezanechává lesk na pokožce, ale naopak hedvábný mat. Doporučuje se jako exkluzivní složka masážních, regeneračních a opalovacích přípravků. Kůže je při masáži velice poddajná, dobrá skluznost oleje, svalstvo

- 37 -

zůstává vláčné a uvolněné. Vhodný také jako základ pro vlasové zábaly (HÁDEK´, 2008).

Mandlový – prunus dulcis Fyzikální vlastnosti: světle žlutá, olejovitá kapalina, téměř bez vůně. Základní obsahové složky: nenasycené mastné kyseliny – hlavní podíl kyselina olejová, linolová a palmitová, vitaminy A a E, lecitin. Vlastnosti: velice jemný nedráždivý olej, relativně řídký, lehce vstřebatelný do pokožky, dobrá skluznost při masáži, regenerační a uklidňující účinky Použití: vhodný pro ošetření suché, citlivé pokožky, pokožky poškozené slunečním zářením. Pro svoji jemnost se doporučuje k použití v dětské kosmetice. Je vhodným základem pro přípravu regeneračních krémů, olejů a masážních preparátů.(HÁDEK, 1996)

3.8.4 LIHOVÉ PŘÍPRAVKY

Jedná se o neoficinální lékovou formu, jednotlivé přípravky jsou uvedeny v Českém lékopise 97, Kde jsou zařazeny pod obecný článek roztoky pro zevní aplikaci (Liquida ad usum cutaneum) (HULVOVÁ, 2002). „Obecně se tyto přípravky skládají z rozpuštěné látky (solutum), rozpouštědla (solvens) a dalších pomocných látek“ (DOLEŽAL A KOL, 2003, s.5). Roztoky (praeparata liquida) jsou tekuté lékové formy, kdy jsou účinné látky rozpuštěny nejčastěji ve vodě nebo v etanolu, výjimečně se používají jiná organická rozpouštědla. Roztoky se používají zejména pro jejich antiseptický účinek na kůži a sliznice, působí však také ochlazování, vysušování a odtučnění (BLECHOVÁ, SUCHÝ, 2008). Jedná se o

přípravky u nichž očekáváme, respektive vyžadujeme pouze

místní lokální působení na kůži nebo na sliznici, bez systémové absorpce. Roztoky pro aplikaci na kůži s sliznice vyžadují jako vehikulum nejčastěji vodu případně ethanol nebo glycerin a většinou nevyžadují další zvláštní protimikrobní úpravu.

- 38 -

Ethanolické roztoky vykazují chladivý a adstringentní efekt (DOLEŽAL A KOL., 2003). Lékopis uvádí tyto přípravky pod názvy Léčivé lihy. Řadíme zde roztoky těkavých nebo jiných látek v lihu různé koncentrace. Využíváme dobré rozpouštěcí vlastnosti ethanolu i skutečnost, že lihové roztoky jsou v koncentraci nad 50 % stálé. Líh často doplňuje účinek léčivých látek. Připravují se buď jednoduchým rozpouštěním, mísením, anebo léčivá látka vzniká chemickou reakcí. Tuto skupinu látek dělíme na: a) Aromatické lihy – roztoky silic nebo jejich směsí v lihu, mohou obsahovat i jiné látky. Patří sem dnes již nepoužívaný Spiritus gallicus, který obsahuje menthol, líh a kafr. Tento přípravek známe dnes pod obchodním názvem Alpa (francovka). b) Lihy připravované rozpouštěním tuhých nebo tekutých léčivých látek – např. Spiritus camphoratus (kafrový líh) – používá se zejména pro své derivační účinky. c) Mýdlové lihy – připravují se zmýdelněním rostlinných olejů roztokem KOH (oxidem draselným) (HULVOVÁ, 2002).

- 39 -

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 CÍL PRÁCE

Příprava masťových a olejových přípravků a jejich následné využití při praktické výuce na oddělení výchovy ke zdraví.

4.2 ÚKOLY PRÁCE -

Vyhledání odborných literárních pramenů

-

Obsahová analýza českých i zahraničních publikačních zdrojů (odborné časopisy, knižní literatura, vědecké databáze).

-

Objasnění zvolené tématiky v kontextu aplikace různých masťových, gelových, olejových a lihových mazání při praktické realizaci regeneračních a relaxačních procesů.

-

Zpracování návrhu základních prostředků pro běžnou klientelu.

-

Zpracování návrhu doporučených prostředků pro klienty s určitými typy kontraindikace (citlivá pokožka, dermatologické problémy, alergici apod.).

-

Sledování vlivu působení u různé klientely.

-

Diskuse.

-

Stanovení závěrů.

-

Doporučení do praxe.

- 40 -

4.3 ODBORNÉ OTÁZKY Otázka č 1: Domnívám se, že individuálně vyráběné prostředky (IPL) více ocení klienti s problematickou (atopickou, citlivou..) pokožkou. Otázka č.2: Domnívám se, že to, že vyrobené přípravky jsou bez parfemce ocení především klienti s citlivou pokožkou. Otázka č. 3: Domnívám se, že klientům se nebude líbit vyšší cena, která výrobu IPL provází.

5 METODIKA 5.1 METODOLOGIE Nejdříve jsem provedla rozbor literatury. Poté následovala analýza a syntéza odborného textu. V praktické části jsem se věnovala zpracování návrhů masážních prostředků pro běžnou klientelu a klientelu s určitými typy kontraindikace. Tyto prostředky jsem prakticky aplikovala a sledovala jejich působení. Běžnou klientelu jsem získala metodou náhodného výběru. Klienty s atopickým ekzémem jsem získala metodou účelového výběru. Poté jsem provedla jednoduché experimentální šetření. Jednalo se o sběr, třídění a následné vyhodnocení dat. Pro vyhodnocování dat jsem použila dotazník s uzavřeným typem otázek. Vyhodnocení jsem provedla pomocí komparace (srovnání).

- 41 -

5.2 CHARAKTERISTIKA SOUBORU Výzkum jsem zaměřila na pracující skupinu lidí v místě mého bydliště. Zde jsem provedla náhodný výběr. Druhou skupinou byli lidé s atopickým ekzémem, které jsem získala účelovým výběrem.

Popis výzkumného vzorku Počet klientů: 30 klientů Z 30 klientů bylo 20 žen a 10 mužů Věkové rozmezí klientů bylo 20 – 40 let.Průměrný věk celé skupiny klientů je 27,5 let. Průměrný věk žen je 26,6 let a mužů 29,3 let. V mém případě se jednalo o 15 běžných klientů a 15 klientů s dermatologickými problémy. U většiny z nich se jednalo o dermatologem potvrzený atopický ekzém. Z nich bylo 13 žen a 2 muži. U běžné klientely to bylo 7 žen a 8 mužů.

5.3 ORGANIZACE EXPERIMENTÁLNÍHO ŠETŘENÍ Jelikož jsem se chystala pracovat i s klientelou s dermatologickými problémy, u které by mohlo snadno dojít k rozvoji stávající formy nebo k rozšíření výskytu ekzému, konzultovala jsem vhodnost přípravků i jejich následnou přípravu s odbornicemi z oboru. V květnu 2008 jsem se zabývala sháněním materiálů a následnou konzultací o vhodnosti použití získaných informací. V období letních prázdnin, tedy v měsících červenec - srpen 2008 jsem se věnovala vlastní přípravě přípravků. Ta mi byla umožněna v lékárně Bílý orel v Českých Budějovicích. Jejich přípravu a vhodnost jsem konzultovala se zdejšími magistrami, které mi velmi pomohly jak cennými radami, tak i s vlastní přípravou V září a během října jsem oslovila budoucí klientelu. Klienty s atopickým ekzémem jsem oslovila v lékárně, kde vypomáhám. Ostatní klienty jsem oslovila pomocí letáčků, které jsem roznesla v místě mého bydliště.

- 42 -

V listopadu a prosinci 2008 probíhaly vlastní masáže. Jelikož nevlastním masérské lůžko masírovala jsem v improvizovaných podmínkách u klientů doma. Na poslední masáži, která se konala počátkem ledna 2009, jsem klientům rozdala anonymní dotazník. Zbytek měsíce ledna 2009 jsem věnovala vyhodnocování dotazníků.

6 ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU PŘÍPRAVKŮ

6.1 NÁVRH PŘÍPRAVKŮ PRO BĚŽNOU KLIENTELU Pro běžnou klientelu (tedy klientelu bez onemocnění) jsem připravila následují masážní přípravky:

Borová mast Rp. Acidum boricum

25,0

Neoaquasorbum

225,0

Příprava: neoaquasorb jsem mírně roztavila pod infralampou a poté po částech, za stálého míchání, přidala kyselinu boritou (Acidum boricum). V případě mastnější pokožky jsem zvolila variantu masti připravenou s neoaquasorbem. Tento masťový základ dokáže kůži také velmi dobře promastit a vyznačuje se výbornou skluzností.

Kafrový líh – Spiritus camphoratus Rp. Camphora Ethanolum 96% Aqua pro injectione

25,0 140,5 82,5

Příprava: nejdříve jsem rozpustila kafr (Camphora) v lihu (Ethanolum 96%). Po jeho rozpuštění jsem po částech přidala vodu (Aqua pro injectione). Celou směs jsem po rozpuštění a promíchání zfiltrovala do připravené lékovky.

- 43 -

Tento přípravek jsem doporučila pro běžnou klientelu z toho důvodu, že líh vysušuje. Stejně tak kafr by mohl být pro citlivou pokožku silným alergenem. Na normální pokožku tento přípravek působí chladivě.

Rp. Levomentholum

1,0

Eucalypti aetheroleum

1,0

Camphora

2,0

Neoaquaorbi Aqua pro injectione

15,0 ad 100,0

Příprava: do třenky jsem odvážila neoaquasorb (Neoaquasorbi) a vodu (Aqua pro injectione). Tuto směs jsem umístila pod infralampu a nechala neoaqasorb rozpustit. Mezitím jsem do kádinky odvážila předepsané množství kafru (Camphora), mentholu (Levomentholum) a eukalyptového oleje (Eucalypti aetheroleum). Tuto směs (odborně se nazývá eutektáž) jsem míchala do rozpuštění všech jejích složek. Po rozpuštění neoaquasorbu jsem směs vyndala z pod infralampy a míchala do vychladnutí. Poté jsem přidala směs kafru, mentolu a eukalyptového oleje. Emulzi jsem důkladně promíchala a přeplnila do kelímku. Tento přípravek má díky obsahu mentolu chladivé účinky. Z tohoto důvodu je ho možné použít pouze na nepoškozenou pokožku. Samozřejmostí je vyvarování se jeho aplikace na pokožku obličeje a intimní partie. Díky obsahu Eukalyptového oleje má emulze prokrvující účinky. Tento základ lze také připravit bez vonných ingrediencí. Poté ho lze využít i u klientů s určitým druhem problémů, jako jsou například atopický ekzém nebo jiné dermatologické problémy.

Derivační mast – Unguentum derivans Rp: Mentholum

2,0

Camphora

3,0

Vaselinum album

86,0

Příprava: v třence jsem smíchala mentol (Mentholum) s kafrem (Camphora). Tímto smícháním obě složky ztekutí. K této směsi (eutektiku) jsem přidala mírně

- 44 -

roztavenou vaselinu (Vaselinum album). Vzniklou mast jsem za stálého míchání nechala vychladit a přeplnila do kelímku. Tato mast má prokrvující (derivační) účinky. Lze ji proto doporučit k aplikaci pouze na malé plochy kůže.

6.2

NÁVRH

PŘÍPRAVKŮ

PRO

KLIETNY

S DERMATOLOGICKÝMI PROBLÉMY

Dále jsem se rozhodla zpracovat masážní prostředky pro klienty s určitým typem kontraindikace. U těchto klientů hrozí riziko vzniku ekzému, rozvoj stávající formy ekzému nebo jiného dermatologického problému. Z tohoto důvodu jsem přípravu přípravků a následné použití konzultovala jak se samotnými klienty, tak s odborníky. Ekzém je onemocnění kůže, které může postihnout děti i dospělé. Je obvykle červený a svědí, kůže může být velmi suchá, rozpraskaná, mokvající a zanícená. Je několik různých typů ekzému např.: atopický, seborhoický a kontaktní. Z uvedených informací vyplývá, že příčina vzniku atopického ekzému, i když není dosud zcela objasněna, závisí na složité souhře četných vrozených, obranných (imunologických), biochemických, psychologických a klimatických mechanismů. Atopický ekzém se vyskytuje ve třech rozdílných formách (BLECHOVÁ, SUCHÝ, 2008). Samozřejmostí je, že všechny tyto přípravky můžeme aplikovat i pro běžnou klientelu. Jediné s čím by běžná klientela mohla mít u některých těchto přípravků problém, je jejich přílišná mastnota.

Neoaquasorbový krém Rp. Neoaquasorb Glycerolum Solutio acidi borici 3%

30,0 10,0 ad 100,0

- 45 -

Příprava: do třenky jsem postupně navážila všechny suroviny a vložila celou směs pod infralampu. Směs jsem nechala pod lampou do rozpuštění. Poté jsem smě míchala do vychladnutí a přeplnila do kelímku. Neoaquasorb dovoluje perspiraci kůže. Nevýhodou tohoto krému je jeho rychlá vstřebatelnost a tím pádem i vyšší spotřeba přípravku.

Rp. Cera alba Olive oleum

10,0 40,0

Příprava: do třenky jsem postupně navážila obě suroviny a vložila pod infralampu. Po roztavení vosku (Cera alba) jsem směs míchala do vychladnutí a přeplnila do kelímku. Tento krém jsem zvolila pro kůži postiženou ekzémem nebo pro klienty se sklonem k vysušování pokožky. Díky obsahu olivového oleje pokožku promastí, ale nebrání její perspiraci. Krém se příjemně nanáší a má velmi dobrý skluz. Olivový olej se může stát i nosičem dalších účinných látek nebo vonných esencí, které klientům přinášejí větší psychickou pohodu.

Rp. Natrii tetraboras

1,0

Cera alba

18,0

Amygdaleae oleum

40,0

Aqua pro injectione

ad 100,0

Příprava: do vytárované (vyvážené) třenky navážila vosk (cera alba) s mandlovým olejem (Amygdalae oleum) a tuto směs jsem vložila do vodní lázně. Mezitím jsem v teplé vodě (aqua pro injectione) rozpustila tetraboritan sodný (Natrii tetraboras). Jakmile se vosk rozpustil, vmíchala jsem teplou vodu s tetraboritanem. Poté jsem vyndala třenku se směsí z vodní lázně a míchala do vychladnutí. Třenku se směsí jsem opět zvážila a doplnila odpařenou vodou na předepsané množství. Doplněnou vodu jsem zamíchala do vzniklé směsi a vzniklý krém jsem přeplnila do kelímku a náležitě označila.

- 46 -

Tento krém jsem zařadila pro ošetření atopické nebo ekzematické pokožky. Hlavním důvodem je mandlový olej, který má na takto postiženou pokožku velmi příjemný vliv. Vosk (cera alba) pokožku maceruje a tím umožní lepší proniknutí mandlového oleje do pokožky.

Výživný olej Olivae oleum

500,0

Tritici oleum

50,0

Amygdalae dulcis oleum

200,0

Příprava: uvedené množství olejů jsem nalila do lékovky a směs jsem dobře protřepala. Tento olej je výborný na vyživení suché, a šupinaté pokožky. Vyznačuje se jako většina olejů výbornou skluzností i skvělou snášenlivostí.

Borová mast Rp. Acidum boricum

25,0

Vaselinum album

225,0

Příprava: bílou vazelínu (Vaselinum album) jsem v tomto případě použila pouze kvůli estetické stránce. Přípravky bílé barvy jsou většinou pro klienty příjemnější. Při přípravě této masti jsem nejdříve mírně rozpustila vazelínu (Vaselinum album) pod infralampou. Poté jsem po částech za stálého míchání přidala kyselinu boritou (acidum boricum). Mast jsem míchala do vychladnutí a poté přeplnila do kelímku. Tuto mast jsem zařadila z důvodu její větší mastnoty. Je ideální pro klienty s vysušenou pokožkou, jelikož mast jednak pokožku promastí, ale také na ní vytvoří ochranný film. Vyznačuje se dobrou skluzností.

Směs tří olejů Sesami oleum

50,0

Ricini oleum

25,0

Olivae oleum

10,0

- 47 -

Příprava:: do lékovky jsem odvážila předepsané množství olejů a vzniklou směs jsem důkladně protřepala. Tato směs je dobrým nosičem dalších účinných látek. Oleje se vyznačují výbornou skluzností a také dobrým průnikem do pokožky.

7 VÝSLEDKY A DISKUSE

7.1 VÝSLEDKY

Otázka č.1 Pohlaví Graf č.1

Z grafu vyplývá, že praktického šetření se zúčastnil větší počet žen. Tvořily 75 % výzkumného vzorku. Oproti tomu muži tvořili pouze 25 % výzkumného vzorku. Domnívám se, že ženy se ochotněji zúčastňují nejrůznějších experimentálních výzkumů již kvůli tomu, že rády navazují nová přátelství, rády si popovídají a také si již zvykly na různé relaxační techniky. Oproti tomu muži nejsou ještě tak zvyklí na to, aby o ně někdo pečoval.

- 48 -

Otázka č. 2: Místo bydliště Graf č.2

Z grafu vyplývá, že z vesnice i města pocházel přibližně stejný počet klientů. A to 57 % klientů pocházelo z vesnice a 43 % z městského prostředí. Domnívám se, že lidé na vesnici nemají tolik možností nechat o sebe pečovat jako lidé ve městě. To je podle mého názoru hlavním důvodem toho, že lidé z vesnice využili mých služeb více, než lidé z města. Je sice pravdou, že se rozšiřuje působnost různých wellness center, která poskytují komplexní péči o tělo, ale tato centra se vyskytují ve městech nebo na jiných lukrativních místech.

Otázka č. 3: Věk Graf č.3

Z grafu vyplývá, že nejvíce klientů bylo ve věku mezi 20 – 25 lety. Nejmenší procento připadá na klienty ve věku 26 – 30 let.

- 49 -

Domnívám se, že za nárůst procent u klientů ve věku 20 - 25 let může fakt, že většina těchto lidí masáže znát, má s nimi nějaké zkušenosti. Velkou roli zde také hraje to, že do tohoto věkového rozpětí spadá velký počet klientů s atopickým ekzémem. I toto potvrzuje všeobecně známý fakt, že mladá generace trpí nejrůznějšími alergickými onemocněními.

Otázka č. 4:.Typ pokožky Graf č.4

Z grafu můžeme vyčíst, že klienti s dermatologickými problémy, s atopickým ekzémem, tvořily 50 % mnou sledovaného vzorku. Zbylých 50 % se rozděluje mezi klienty se suchou, mastnou a smíšenou pokožkou. Můj názor na skutečnost, že masáží se zúčastnilo pouze 10 % klientů s mastnou pokožkou je ten, že značné množství lidí se obává, že masážní přípravky musí být mastné a tím se stav jejich pokožky ještě zhorší. Není to však v žádném případě pravda, jelikož právě směsi olejů, i například některé typy emulzí, mohou mastnotu v pokožce vyrovnávat. Samozřejmě nelze očekávat účinky po prvním ošetření.

- 50 -

Nejlépe se samozřejmě vybírají prostředky pro klienty se smíšeným typem pokožky. Tito klienti většinu nemají citlivou pokožku a mohou tak používat parfémované přípravky.

Otázka č. 5: Kde nejčastěji kupujete přípravky pro péči o tělo? Graf č.5

Graf č.6

Z grafů vyplývá, že klienti s atopickým ekzémem dávají přednost nákupům kosmetiky v lékárně. Zatímco běžná klientela upřednostňuje nákupy v drogeriích. Domnívám se, že klienti s atopickým ekzémem upřednostňují lékárnu při nákupech kosmetiky z toho důvodu, že se obávají dalších možných alergických reakcí na obsahové látky přípravků. Lékárenské přípravky musí být dermatologicky testovány a velké množství je jich bez parfemace a jiných alergizujícíh složek. Lze nalézt i velké množství přípravků určených přímo k péči o atopickou pokožku.

- 51 -

Naproti tomu běžná klientela nakupuje kosmetiku v drogeriích. Domnívám se, že je to z důvodů cenových. Jak jistě všichni víte, přípravky z lékárny nepatří zrovna mezi nejlevnější. Nepochybně dalším důvodem by také mohl být široký sortiment zboží, které drogerie zákazníkům nabízejí.

Otázka č. 6: Absolvoval/a jste již někdy masáž nebo jinou regenerační proceduru? Graf č.7

Graf č. 8

Z grafů vyplývá, že většina klientů se již někdy s masáží nebo jinou regenerační technikou setkala. U běžné klientely se s masáží nesetkalo 13 % klientů a u klientů s atopickým ekzémem je to dokonce pouhých 7 %. Zde bych ráda podotkla, že mě poměrně udivilo, jak velké procento klientů už masáž nebo jinou regenerační techniku absolvovalo.Ve městě je to celkem běžná záležitost, ale co je pro mě příjemným překvapením, tak masáž se stává běžnou i pro obyvatele vesnic a menších městeček.

- 52 -

Domnívám se, že je to způsobeno neustále se rozšiřující nabídkou masáží a různých jiných regeneračních technik, které jsou nám masážní a wellness salony schopny poskytnout. Dalším aspektem bude také to, že hodně lidí jezdí do lázní nebo právě do již výše zmiňovaných wellness center, kde jsou masáže na denním pořádku.

Otázka č. 7: Podle čeho vybíráte přípravky v péči o tělo? Graf č.9

Graf č.10

Z grafů vyplývá, že běžná klientela se při nákupu kosmetických přípravků řídí zejména podle ceny (30 % klientů) a stejným dílem podle doporučení od někoho známého. U klientů s atopickým ekzémem je to opět trošku jinak. Tito klienti se řídí zejména podle obsahových látek (43 % klientů) a poté rovněž podle doporučení od

- 53 -

někoho známého. Nezanedbatelné číslo, a to 21 % patří k výběru podle ceny. Ostatní položky jsou zanedbatelné. Domnívám se, že běžná klientela nemá žádný zásadní důvod, proč se zabývat obsahovými látkami. Pokud u nich nebyla prokázána žádná alergie a nemají problém s parfémovanými přípravky je zcela pochopitelné, že budou vybírat přípravky spíše podle ceny nebo podle hodnocení přátel. Ráda bych však podotkla, že mě mile překvapilo, že nikdo z klientů nevybírá přípravky podle obalu a ani vliv reklamy tu nebyl nijak značný.

Otázka č.8: Ocenili byste, kdyby masážní přípravky měly samy o sobě léčebné účinky? Graf č.11

Graf č.12

Jak vyplývá z grafů běžná klientela i klienti s atopickou pokožkou se v tomto případě shodují na tom, že vlastní léčebné účinky masážních přípravků by byly přínosem.

- 54 -

Domnívám se, že vlastní léčebný účinek přípravku by byl skutečně přínosem pro každého. Masážní přípravky mohou posloužit jako výborné nosiče některých účinných látek. Proč se muset po masáži ještě natírat nějakým přípravkem např. právě na atopickou pokožku, pokud bude masážní přípravek obsahovat účinné látky, které mohou pronikat pokožkou, není to vůbec třeba. Samozřejmě se nejedná o aplikaci např. přípravků s kortikoidy, ale spíše promašťujících přípravků, kterými se každý klient s atopickou pokožkou stejně po aplikaci běžných masážních přípravků musí namazat.

Otázka č. 9: Vadila by vám vyšší cena přípravku, která přípravu masážních prostředků v lékárně doprovází? Graf č.13

Graf č.14

Z grafů vyplývá, že pro běžnou klientelu není přijatelná vyšší cena, která by doprovázela výrobu masážních přípravků v lékárně. Pouze 10 % by bylo

- 55 -

ochotno si za přípravek připlatit.Z grafu pro klienty s atopickou pokožkou vyplývá, že pro ně by vyšší cena nebyla takovou překážkou. V tomto případě by 50 %, tedy polovina klientů byla ochotna si za přípravek připlatit. Domnívám se, že klienti s atopickým, ale i jiným dermatologickým onemocněním jsou ochotni si za přípravek připlatit, protože jsou zvyklí, že přípravky, které používají nepatří zrovna mezi nejlevnější a dávají přednost ověřeným přípravkům. I když ne vždy samozřejmě platí, že čím vyšší cena, tím lepší přípravek. Pro běžnou klientelu je však zbytečné si připlácet, pokud jim stávající přípravky vyhovují a nezpůsobují jim žádné problémy.

Otázka č.10: Vyhovovalo vám, že byla většina přípravků bez parfemace? Graf č.15

Graf č.16

Jak nám ukazují grafy běžná klientela by dala přednost přípravkům s parfemací. Oproti tomu až 93 % klientů s atopickým ekzémem se shodlo na tom, že pro ně byla lepší aplikace neutrálních (neparfémovaných) přípravků.

- 56 -

Zde je případ podobný jako u předchozích grafů. Je celkem pochopitelné, že běžná klientela si ráda užije i psychickou pohodu, kterou bezesporu vůněmi a jinými příměsemi můžeme navodit. Na druhou stranu je však také logické to, že klienti s atopickým ekzémem se parfemaci přípravků raději vyhnou. Parfémy a různé další příměsi, které se do kosmetických přípravků používají bývají často silnými alergeny.

Otázka č. 11: Pozorovali jste na sobě po masáži těmito přípravky nějaké účinky? Graf č 17

Graf č.18

Z grafů můžeme zjistit, že běžná klientela pociťovala účinky masáže z 53%. Zbylých 47 % se nedomnívalo, že by na ně měla masáž a přípravky nějaký vliv. Oproti tomu klientela s atopickým ekzémem se z 80% domnívá, že masáž přípravky při masáži použité na ně nějakým způsobem působily. V tomto případě nezaznamenalo účinky pouze 20% klientů. Domnívám se, že klienti s dermatologickými problémy dokáží lépe pozorovat účinky přípravků. Vědí, jak na ně přípravky působí. Jelikož mají pleť suchou, někteří až atopickou, jeví se jim mastnota přípravku jako přínosná.

- 57 -

Otázka č. 11: Byla pro vás masáž příjemná? Graf č. 19

Graf.č.20

Jak vyplývá z grafu, všichni klienti byli s masáží spokojeni. Domnívám se, že spokojenost pramení z toho, že každému člověku je příjemné pokud o něho někdo pečuje.

- 58 -

8 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ DO PRAXE Cílem práce bylo vyrobit a následně aplikovat přípravky, které by bylo možno dále využívat ve výuce alternativních regeneračních procesů na katedře výchovy ke zdraví. Domnívám se, že tento záměr se mi zrealizovat podařilo. Během roku jsem připravila masážní přípravky, které jsem posléze aplikovala na vybranou klientelu, zjistila jejich odezvu a následně tuto reflexy zpracovala do grafů. Masáže a další regenerační techniky se stávají trendem současné doby, snad každý, v případě že masáž nebo jinou regenerační techniku sám neabsolvoval, o ní alespoň slyšel nebo se jí zúčastnil někdo blízký. V dnešní uspěchané době je jistě přítomnost regeneračních technik nutností. Ráda bych, aby se moje práce stala pro výuku regeneračních procesů přínosem i přes to, že se obávám, že vyšší cena takto připravovaných masážních přípravků nepovede k jejich rozsáhlému využívání. Doporučení do praxe Přípravky, které jsem vyrobila lze v běžné masérské praxi využívat. Nevýhodu je však jejich vyšší cena a také stále se zhoršující dostupnost některých surovin. Přesto bych se přikláněla k jejich zařazení do praxe. Není třeba připravovat všechny přípravky, jak jsem to realizovala já, ale například přípravky pro suchou nebo jinak dermatologicky postiženou pokožku by zajisté mezi klienty našly své využití.

- 59 -

SEZNAM LITERATURY BLECHOVÁ, R. SUCHÝ, P. Dermatologika. Brno: Lékařská fakulta MU, 2008. 55s. ISBN 978-80-7305-035-1. BREEDLOVE, G. Bylinkové domácí lázně. Praha: Pragma, 1998.195s. ISBN 807205-873-8 DOLEŽAL, P. a KOL. Technologie přípravy nesterilních léčiv. Praha: Karolinum, 2003. 172s. ISBN 80-246-0685-2. FEŘTEKOVÁ, V. Péče o celé tělo aneb kosmetika bez pověr a iluzí. Praha: Grada Publishing, 2007. 154s. ISBN 978-80-247-1513-1. FLANDERA, S. Sportovní masáže. Olomouc: Poznání, 2008. 156s. ISBN 978-8086606-73-6. FROHN, B. Olivový olej a přírodní léčba. Olomouc: Fontána, 2002. 164s. ISBN 807336-016-0. HÁDEK, K. a KOL. Aromaterapie plus. Ústí nad Labem: Cosmetic Karl Hadek s.r.o., 1996. 127s. HULVOVÁ, P. Příprava léčiv - I. Jihlava: Farmeko, 2002. 83s. HULVOVÁ, P. Příprava léčiv – II. Jihlava: Farmeko, 2002. 70s. KRS, V. Materiály I. Praha: Informatorium, 2001. 135s. ISBN 80-86073-73-4. KVAPILÍK, J. Teorie a praxe sportovní masáže, 1992. ISBN 80-7066-629-3 MCGILVERYOVÁ, C. REEDOVÁ, J. MEHTA, M. Aromaterapie, masáž, jóga. Praha: 2007. 256s. ISBN 80-7237-705-1 MÜLLER, H. Alergie: Rozpoznávání a léčení alergického syndromu, Praha: Pragma, 2007. 155s. ISBN 978-80-7205-973-7. MODR, Z., HEJLEK, J., ŠEDIVÝ, J. Praescriptiones Magistrales, Praha: Avicenum Grada, 1994. 325s. ISBN: 80-7169-105-4 PAVLOVÁ, Z. a KOL. Učební texty masáže a regenerace. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 1998. 95s. ISBN 80-7040-277-6. SEDMÍK, J. Masáže. Praha: NS Svoboda, 1999. 192s. ISBN 80-205-1002-8. Svojtka&Co., 2003. 256. ISBN 80-7237-705-1. TISCHER, H. Blahodárná masáž celého těla. Praha: Grada Publishing, 2006. 88s. ISBN 80-247-1512-0

TISCHER, H. Masáž Relaxace od hlavy až k patě. Praha: Grada Publishing, 2008. 82s. ISBN 978-80-247-2550-5. WASSERBAUER, S. a KOL. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. 47s ŠVORCOVÁ, M. Proč kosmetika, masáže? Proč pečovat o tělo?. Aromaterapie .2008, 2, 48s

Elektronické zdroje WHO

(on-line)

(citováno

2009

–

03

–

10)

dostupné

z:http://www.who.cz/PDF/Zdravi21.pdf VÁŇOVÁ (on – line) (citováno 2009 – 01 – 24) dostupné z: http://www.masaze-jvregenerace.cz/historie-masaze.html NOVOTNÝ, J .2002 (on – line) (citováno 2009 – 01 – 23) dostupné z :http://www.beeda.net/doc/masaz.pdf edukační brožury Institutu UCB pro alergii (on – line) (citováno 2009 – 02 – 19) dostupné z: http://www.proalergiky.cz/

10 PŘÍLOHY Příloha č.1

Dotazník masáže Dobrý den, jelikož jsme se společně po 2 měsíce setkávali na masážích, chtěla bych vás poprosit o zpětnou reflexy. Připravila jsem krátký dotazník, ze kterého využiji informace do mojí bakalářské práce. Dotazník se skládá z 12 otázek s nabídnutými odpověďmi.Ty stačí zaškrtávat do příslušného políčka vedle odpovědi, kterou si zvolíte.

Předem děkuji za váš čas.

1. Pohlaví Muž

Žena

2. Věk 20 – 25 let

26 -30 let

31 – 35 let

36 – 40 let

Mastná

Atopická

3. Bydliště Město

Vesnice

4. Typ pokožky Normální

Smíšená

5. Kde nejčastěji kupujete přípravky pro péči o tělo? Z katalogů ( Avon, Oriflame…)

V lékárně

V drogerii

V hypermarketech 6. Absolvoval/a jste již někdy masáž nebo jinou regenerační proceduru? Ano

Ne

7. Podle čeho vybíráte přípravky v péči o tělo? Podle ceny

Podle reklamy

Podle obsahových látek

Podle obalu

Podle doporučení

8. Ocenili by jste kdyby masážní přípravky měly samy o sobě léčebné účinky? Ano

Ne

Nevím

9. Vadila by vám vyšší cena přípravku, která přípravu masážních prostředků v lékárně doprovází? Ano

Ne

Nevím

10. Vyhovovalo vám, že byla většina přípravků bez parfemace? Ano

Ne

11. Pozorovali jste na sobě po masáži těmito přípravky nějaké účinky? Ano

Ne

12. Byla pro vás masáž příjemná? Ano

Ne