MASARYKOVY UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA V BRNĚ KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

MASARYKOVY UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA V BRNĚ KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

Příprava teoretické a praktické části formy výuky (oboru Kosmetička) Bakalářská práce

ZNOJMO 2011

Vedoucí práce: doc. Ing. Oldřich Kilián, CSc.

Vypracovala: Andrea Denerová

.......................................................................

..............................................................

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené informační zdroje a informační prameny, které jsem získala. Souhlasím, aby moje práce byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

Ve Znojmě.....................................................

Podpis: Andrea Denerová ...............................................

1

Poděkování Dovoluji si touto cestou poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Oldřichu Kiliánovi, CSc. za jeho odborné rady a cenné připomínky a též za trpělivost, ochotu a přívětivé jednání, které při konzultacích projevil. Ráda bych také poděkovala žákům SOU a SOŠ, SČMSD, Znojmo, s.r.o. Znojmo, Přímětická 50 za poskytnutí potřebných materiálů a podkladů pro moji práci.

2

Motto: Každá žena může být krásná, pokud se tak bude cítit. Vypadat dobře znamená cítit se dobře a jedině zdravá pleť vypadá dobře. A jak kdysi jeden moudrý člověk řekl: „šťastné myšlenky vedou ke šťastné biologii těla“

3

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 6 I.

TEORETICKÁ ČÁST 1. Učební obor kosmetika ..................................................................................... 8 1.1. Historický vývoj učebního oboru kosmetiček ........................................... 9 1.2. Dějiny kosmetiky .................................................................................... 10 1.3. Kosmetická péče ...................................................................................... 11 1.4. Zdravotní způsobilost .............................................................................. 11 1.5. Bezpečnostní předpisy a pokyny ve vyučování ....................................... 12 1.6. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci...................................................... 13 1.7. Školní řád pro žáky v OV ........................................................................ 13 1.8. Provozní řád ............................................................................................ 14 2. Učivo a cílové dovednosti žáka ....................................................................... 19 2.1 Odborné kompetence žáků ........................................................................ 21 3. Osobnost učitele a učitele odborného výcviku ............................................. 23 4. Zkoušení a hodnocení žáků............................................................................. 27 4.1. Formy hodnocení ..................................................................................... 29 4.2. Funkce zkoušení a hodnocení .................................................................. 29 4.3. Pravidla hodnocení klasifikace žáků ....................................................... 31 4.4. Hodnocení chování žáků .......................................................................... 31 4.5. Hodnocení chování klasifikace teoretického vyučování ......................... 32 4.6. Hodnocení chování klasifikace praktického vyučování .......................... |33 4.7. Celkové hodnocení žáků .......................................................................... 34 5. Uplatňování didaktických zásad ................................................................... 34

II.

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Odborný výcvik ............................................................................................... 36 6.1. Formy praktického vyučování ................................................................. 36 6.2. Odměňování žáků..................................................................................... 37 6.3. Pracovní doba ........................................................................................... 37 6.4. Hygiena a bezpečnost .............................................................................. 37

4

6.5. Činnost učitele odborného výcviku ......................................................... 38 6.6. Autorita učitele odborného výcviku ......................................................... 40 6.7. Práce s učni se specifickými vzdělávacími potřebami ............................ 41 6.7.1. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků ........................................... 42 6.8. Faktory ovlivňující volbu metod praktického vyučování a metody uváděné Miroslavem Čadílkem. .................................................................................... 43 6.9. Příprava učitele na vyučování .................................................................. 50 6.9.1. Ukázky příprav na dva vyučovací dny ........................................... 51 6.9.2. Ukázky tematických plánů odborného výcviku .............................. 56 7. Ošetření pleti ................................................................................................... 64 7.1. Pleťové masky a zábaly ........................................................................... 65 7.2. Úprava obočí a řas.................................................................................... 68 7.3. Líčení obličeje a dekorativní kosmetika .................................................. 69 8. Pedagogický výzkum ...................................................................................... 73 8. 1. Předpokládaná hypotéza.......................................................................... 73 8. 2. Otázky k mému výzkumu ....................................................................... 74 8. 3. Potvrzení mé hypotézy ........................................................................... 79

Použitá literatura a prameny .................................................................................... 81 Abstrakt ....................................................................................................................... 82 Seznam příloh .............................................................................................................. 83

5

Předmluva Již pár let pracuji v kosmetickém oboru a tak vím, jak vypadají modelky či fotomodelky nenalíčené.

Věřte mi, ani ony nejsou dokonalé, stejně tak i ženy, které přichází do

kosmetických salónů. Modelky jsou ovšem ve výhodě, protože mají k dispozici vizážistky, maskérky a kosmetičky, kteří dokáží líčidly vykouzlit optimální výsledek. Každá žena může být krásná. Stačí jen umět zdůraznit svůj typ a své přednosti. Každá žena musí vědět, jak zdůraznit své přednosti a linie obličeje. Jakmile poznáme, nač si při líčení dávat pozor, nebude již pro nás obtížné nalíčit se i třeba nejen i podle módních trendů. Ale opatrně, každé ženě sluší něco jiného, a tak to, co je právě v módě, nemusí být pro každou z nás to pravé a slučivé. Nejrůznější barvy a způsoby líčení, úzké nebo široké obočí, tenké nebo plné rty, oči kulaté jako u panenky nebo spíše protáhlé kočičí – to vše jsou otázky, které vizážisté rok co rok diskutují. Každá žena může zdůraznit své přednosti a podtrhnout svůj typ. Kosmetika je ovšem nejen jen o líčení, ale i o péči o kůži a pěstění nejen obličeje, ale i celého těla.

Úvod Studijní obor „Kosmetička„ (kód studia - 69 - 41 - L / 004) je určen především pro dívky. Jedná se o uchazečky, které splnily povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Pojetí a cíle vzdělávacího programu

Vzdělávací program studijního oboru kosmetička je koncipován jako čtyřletý a zabezpečuje získání odborných vědomostí a praktických dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání kosmetických služeb na úrovni úplného středního odborného vzdělání.

Téma této práce jsem si zvolila, protože je mi velmi blízká a věnuji se jí denně. Učitel se musí každý den připravovat na hodinu, aby věděl, co dělat a s jakými žáky. Musí mít přesně rozvrženou hodinu, v které opakuje a vysvětluje novou látku, diktuje poznámky, nebo si žáci píší sami dle výkladu učitele. Také klade učitel otázky a opakuje. A provede také závěr hodiny.

6

Poté žáky odvede do provozovny, v mém případě kosmetické a vše ukazuje a vysvětluje žákům prakticky. Ukázka musí být jasná, důsledná a učitel se musí řádně a velmi pečlivě věnovat žákům. Neustále je kontrolovat, poukazovat na jejich chyby ale i klady. Je třeba je nejen kárat, ale i chválit. To vím hlavně ze své zkušenosti. Na konci hodiny je důkladné a podrobné vyhodnocení žáků. Smyslem této práce bylo si vytvořit přípravy, které bych poté mohla použít i ve své vlastní praxi. Zaměřila jsem se zde na řádné a podrobné přípravy.

Cílem mé práce proto je nejen důkladné a podrobné vypracování veškeré dokumentace a příprav k výuce teoretické i praktické, nejen pro žáky a začínající učitele. Zpracování ukázky líčení a dalších kosmetických úkonů, co se týče péče o pleť. Představení nejen toho, jaké služby mohou využívat jak ženy, tak i v dnešní moderní době muži. Ale existuje i příprava na poskytování kvalifikovaných a kvalitních kosmetických služeb (základní odborné práce při přípravě zákazníků pro kosmetické úkony, např. povrchové čištění pleti pleťovým mlékem a pleťovou vodou, odborné odličování řas a obočí, úprava obočí, napařování kompresí i přístroji a různé druhy manuálních a přístrojových masáží obličeje a krku, aplikace obkladů a masek, běžné odborné práce při ošetřování pleti a pokožky, např. epilace a depilace, kosmetické masáže různých částí těla, poradenské služby v kosmetickém ošetřování pleti ohledně používaní vhodných přípravků podle aktuálního stavu pleti a věku zákazníka) a poskytování kvalifikované a kvalitní péče o ruce a nohy.

„Vnější krása je o to cennější, oč více vnitřní krásy skrývá.“ (Antoine de Saint – Exupéry)

7

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Učební obor kosmetika Vzdělávání v oboru směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové a odborné kompetence. Organizace vzdělávání Délka a forma vzdělávání1) Tento obor vzdělání lze realizovat v těchto formách vzdělávání: −

4 roky v denní formě vzdělávání

− 1–2

roky v denní formě vzdělávání ve zkráceném studiu pro absolventy oborů vzdělání

ukončených maturitní zkouškou Večerní, dálkové nebo kombinované vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší než vzdělávání v denní formě. Dosažený stupeň vzdělání − střední vzdělání s maturitní zkouškou Podmínky pro přijetí ke vzdělávání − přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. – § 59, 60, 83, 85 , dále § 63, 16, 20, 70, −

splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů o vzdělávání v daném oboru

vzdělání. Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Maturitní zkouška; dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Profilová část maturitní zkoušky Ředitel školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek žák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z povinných zkoušek musí být konána formou praktické zkoušky nebo formou maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.

1

Rámcový vzdělávací program, pro obor kosmetička, vydalo a schválilo MŠMT 2007,

http//www.nuov.cz, č.j.12 698/2007-23. Str.

8

Uplatnění absolventa Absolvent se uplatní v povoláních kosmetička, pedikér a manikér při poskytování profesionální kosmetické péče ve středně velkých i malých provozovnách, studiích a salonech. Při poskytování kosmetických služeb bude kvalifikovaně volit vhodné technologické postupy a bude je důsledně dodržovat. Přípravky bude vybírat a aplikovat v souladu s odbornou diagnostikou ošetřovaných částí lidského těla a s přihlédnutím k individuálním požadavkům zákazníka. Bude poskytovat poradenské služby z hlediska ošetřování pleti obličeje, krku, dekoltu, poprsí i ostatních částí těla.

1.1. Historický vývoj učebního oboru kosmetiček Výuka budoucích kosmetiček přešla do čtyřletých škol s maturitou a pod řízení ministerstva školství. Později pak a zvláště v současnosti, nabylo školení v kosmetice rozmanité a nepřehledné podoby s nejrůznější, nezřídka problematickou úrovní. Jelikož

roztříštěnost

pracovišť

jednotlivých

dermatologů,

nedostatečná

spolupráce

s plastickými chirurgy a především chybějící vybavení pro větší množství těchto pracovišť nedovolovaly provádět některé vysoce náročné, specializované lékařské zásahy, které připravil výbor kosmetické komise v roce 1957 pro ministerstvo zdravotnictví návrh na vybudování zdravotnického zařízení, které by poskytovalo všestrannou medicínsky fundovanou kosmetickou péči. Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o zřízení Ústavu lékařské kosmetiky a pověřilo jeho realizací Národní výbor hlavního města Prahy. Ústav započal svoji činnost v roce 1958 a existuje s obdobnou koncepcí dodnes. Vedle něho se však rozvíjí jak řada

profesionálních kosmetických salónů, tak řada

dermatologických a plasticko-chirurgických pracovišť specializovaných na kosmetickou problematiku. Vzdělávací program studijního oboru kosmetička je koncipován jako čtyřletý a zabezpečuje získání odborných vědomostí a praktických dovedností potřebných k profesionálnímu vykonávání kosmetických služeb na úrovni úplného středního odborného vzdělání.

9

1.2. Dějiny kosmetiky2 Slovo „kosmetika“ znamená umění krášlit a pochází z řeckého slova kosmeo = zdobím, krášlím. První etapa kosmetiky byla dekorativní a parfumerie. Dekorativní kosmetika měla význam krášlící a rituální. Parfumerie měla původně význam jen bohoslužebný. V českých zemích vyráběli ve středověku kosmetiku lékárníci a bylinkáři. V 19. století u nás vzniklo společenstvo majitelů kosmetických laboratoří. Z našich nejstarších podniků je považována firma Dermartini. Jeden z členů této rodiny založil na Malé Straně parfumerii, která vyráběla nejprve mýdlo a později levné kosmetické zboží. V současné době je parfumerie, která vyráběla nejprve mýdlo, později pak levné kosmetické zboží. Nyní je v CZ registrováno více než 260 výrobců kosmetiky.

Člověk odedávna pečoval o svůj vzhled. Nejdříve se používaly bronzové a kostěné ozdoby. Později se začalo snažit o celkovou úpravu zevnějšku. Pro každé období byl typický určitý styl účesu, líčení, pěstění o zevnějšek v jednotlivých historických obdobích. Každá kultura na světě má své estetické normy a každá ví, co pro ni znamená slovo „krása“.

Činnost označovaná termínem kosmetika, se zrodila z touhy po kráse, ať už v době kamenné, nebo kdykoli později. Je určena tím, že byla a je touhou po kráse motivovaná. Krása je jejím smyslem a účelem. Kosmetologie – je věda zahrnující biologii kůže, výzkum a přípravu kosmetických přípravků, ověřování jejich vlastností a způsob použití.

Kosmetika – je praktická činnost, při níž buď žena sama, nebo kosmetička v rámci své profese využívá (nebo by měla využívat) výsledky kosmetologie ku svému prospěchu nebo ku prospěchu svých klientů. Nedílnou část této praktické činnosti tvoří estetická a módní hlediska. Vedle něho se však rozvíjí jak řada

profesionálních kosmetických salónů, tak řada

dermatologických a plasticko-chirurgických pracovišť specializovaných na kosmetickou problematiku.

2

Feřteková V. a kol. , Kosmetika v teorii a praxi. Praha 1996, str. 12 ISBN 80-85800-20-9

10

1. 3. Kosmetická péče Obsahový okruh poskytuje žákům vědomosti o technologických postupech a praktické dovednosti při kosmetické péči o zákazníka. Žáci se teoreticky a prakticky seznámí s používanými přípravky a technickým vybavením provozoven, v nichž jsou poskytovány kosmetické, pedikérské a manikérské služby a osvojí si dovednosti potřebné pro poskytování těchto služeb. Naučí se dodržovat technologické postupy, zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární prevence, ochrany životního prostředí a zdravotně-hygienické předpisy. Neoddělitelnou součástí přípravy je získání znalostí o nejrozšířenějších kožních chorobách, nemocech nehtů a chorobných stavech horních a dolních končetin. Žáci jsou vedeni k tomu, že základním požadavkem při poskytování kosmetických, pedikérských a manikérských služeb je nepoškodit zdraví zákazníka a že nesmí provádět žádný úkon, který patří do zdravotnické lékařské péče s výjimkou poskytování první pomoci.

1. 4. Zdravotní způsobilost Uchazečka nesmí trpět: nemocemi pohybového ústrojí, které znemožňují práci ve vynucené poloze prognosticky závažnými alergickými onemocněními kůže, dýchacích cest a očních spojivek poruchami jemné motoriky horních končetin, bacilonosičstvím poruchami zraku (centrální ostrost 5/5, J.č. 1 možno s korekcí, poruchami barvocitu) dále nesmí mít žákyně sklon k alkoholismu a toxikománii škola požaduje, aby doporučení lékaře ke studiu bylo předložené s přihláškou ke studiu při nástupu do školy předkládá žákyně platný zdravotní průkaz „ Krása bez lidského srdce je jako dům bez dveří, loď bez větru a pramen bez vody.“ (Chamfort Sebastian Roch)

11

1.5. Bezpečnostní předpisy a pokyny ve vyučování

Žákům je zakázáno:

Kouřit v celém areálu školy a odborných pracovištích. Přinášet a pít alkoholické nápoje či používat jiné zdraví škodlivé látky na pracovišti nebo při činnostech organizované školou. Přinášet na pracoviště nebo akce organizované školou věci nebezpečné pro život a zdraví. Věci, které by mohly rozptylovat pozornost ostatních žáků při výuce. Nosit do odborného výcviku šperky, cenné předměty a větší obnosy peněz. SOU nenese odpovědnost za ztrátu těchto věcí, které u sebe ( popřípadě v šatně ) nechává kterýkoliv ze žáků. V provozovně nežvýkat a nejíst. Nepoužívat mobilní telefony!! Lepení umělých, gelových, či jiných nehtů.

Žák se řídí radami výchovných pracovníků, dbá na odpovídající společenské vystupování, nevyjadřuje se hrubě, chodí vždy řádně a čistě upraven, nepodléhá módním výstřelkům

12

v oblékání a účesech (skin, punk, apod.), neúčastní se fotografování do erotických a podobných časopisů.

1.6.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci Vhodná obuv a oděv - 2 ks bílá košile ( bílé tričko) -

2 ks bílé ponožky

-

bílá obuv, zdravotní s páskem

Upravené, čisté a krátce střižené nehty (nesmí přesahovat bříšky prstů) nenalakované ( pouze bezbarvým lakem). Je zakázáno lepení umělých, gelových či jiných nehtů!!!!! Čisté ruce a celkově upravený vzhled žáka. Dodržovat předpisy BOZP a úkoly svěřené UOV. Přísný zákaz nošení všech šperků. Povoleny jsou pouze drobné náušnice. Po pracovní době řádně uklidit provozovnu (desinfikovat stolečky, všechny nástroje atd.). Při špatném počasí uklízíme provozovnu i v průběhu dne. Kosmetické šatny udržovat v čistotě. Po i před každou zákaznicí si vždy umyjeme ruce a desinfikujeme nástroje. Nesaháme mokrýma rukama do elektrického proudu nebo na elektrické vodiče či spotřebiče. Injekční jednorázové jehly (na milie) – používáme pouze 1x. Po použití vyhazujeme do označené nádoby určené k likvidaci. Štětečky na rtěnky, pudry atd. vždy řádně umyjeme a desinfikujeme před i po každé zákaznici. Ošetřujeme pouze zdravou pleť (výjimkou je akné). Kosmetické přípravky musí být schváleny hlavním hygienikem ČR. Pečlivě kontrolujeme dobu trvanlivosti. Bez dovolení UOV nikdy neopouštět pracoviště. Dodržovat dané přestávky.

1.7.

Školní řád pro žáky v odborném výcviku Denně nosit všechno kosmetické nářadí ( pinzety, manikúry atd. ) Pracovní oděv musí být vždy bílé barvy a čistý. Je nutné nosit bílou pracovní obuv – čistou.

13

Mít krátké upravené nehty, nalakované pouze bezbarvým lakem. Je zakázáno lepení umělých, gelových či jiných nehtů!!! Dlouhé vlasy je nutné mít vždy sepnuté. Je nutná včasná docházka na pracoviště – příprava a úklid pracoviště. Dodržování pracovní doby – (čtvrt hodiny před začátkem OV), o dřívější uvolnění vždy předem žádost od rodičů. Na pozdější omluvy nebude brána zřetel. Omlouvání absence do 48 hodin, telefonicky rodiči na pracoviště UOV, (potvrzení absence od lékaře). Návštěvy lékaře v akutních případech nahlásit předem UOV (a zapsány v omluvném listě). Nutnost společenského chování na pracovišti – uvědomělá kázeň. Zákaz používání mobilních telefonů!! Přísný zákaz nošení všech šperků. Povoleny jsou pouze drobné náušnice. V celém areálu školy je přísný zákaz kouření!!

Dále si pak s žákyněmi přečteme a napíšeme důležité poznámky, které se týkají PROVOZNÍHO ŘÁDU. Je velmi důležitý a každý, kdo pracuje v těchto zařízeních, musí tyto předpisy velmi dobře ovládat. Provozní řád vypracuje učitel odborného výcviku a schvaluje ho Okresní hygienická stanice. Zaměstnankyně hygieny si kdykoliv může dojít i bez ohlášení zkontrolovat, zda se tyto předpisy řádně dodržují a všichni je dostatečně ovládají. A v neposlední řadě se jimi řídí. Všechny bezpečnostní předpisy, provozní řád a školní řád pro žáky OV jsem vypracovala zcela sama, dle pokynů Okresní hygienické stanice a Školního řádu školy, který si sestavuje každá škola sama. Všechny tyto předpisy schválí jak ředitel, tak i Okresní hygienická stanice. Školní řád schválí ředitel školy a platí pro všechny ročníky oboru „kosmetička“. Všechny tyhle náležitosti musí být viditelně vyvěšeny v kosmetické provozovně. Žákyně jsou povinné nejen všechny tyto předpisy podepsat, ale musí pečlivě dodržovat.

1. 8. Provozní řád Pro učebnu kosmetiky Provozovatel: SOU a SOŠ, SČMSD Znojmo s.r.o. Přímětická 50

14

Znojmo, 66902

Odpovědná osoba : Andrea Denerová (zdravotní průkaz odpovědné osoby přikládám)

1. Provozovna

A)

Pracovní doba:

Pondělí – pátek

B)

Poskytované služby :

7.00 – 18.00

Péče o ruce : manikúra, masáž rukou lakování nehtů a parafínové zábaly Péče o pleť: barvení obočí a řas, celkové kosmetické ošetření pleti (povrchové čištění pleti, napářka pleti, hluboké čištění, masáž obličeje, aplikace masek) Speciální úkony: depilace horního rtu, nohou a rukou, úprava obličeje – denní líčení, svatební a jiné Poradenská služba: v oblasti make – upu a péče o pleť

2. Použití přístrojů, nástroj a pomůcek k práci

Depilační přístroje, lupa, napařovací přístroj, nástroje k manikúře (nůžky, pilník, špachtlička, lopatička…), nástroje k hlubokému čištění (expresor), pinzeta k formování obočí, štětce na líčení, umělohmotné špachtličky k barvení obočí a řas.

Používané přípravky Při práci žáci používají přípravky těchto firem : Mako, Ryor, Primavera, Hádek, Jansen. Používané

přípravky odpovídají obecně závazným a platným hygienickým předpisům.

Výroky jsou bezpečné pro lidské zdraví, splňují požadavky na zdravotní nezávadnost a bezpečnost pro lidské zdraví (vztah mezi školou a firmami je upraven smluvně). Výrobky jsou testované a schválené Hlavním hygienikem ČR.

Charakteristika způsobu používání prostoru kosmetické provozovny

15

Do provozovny se vchází přes čistící zónu (velká rohož) a vstup je z chodby školy. Sociální zařízení jsou oddělená zvlášť pro veřejnost a personál. Dále jsou vyčleněny oddělené prostory pro šatny žáků a denní místnosti. Dále úklidová komora a místnost, kde je umístěna pračka a sušička nebo sušák. Prostory jsou odvětrávány přímo nebo klimatizačním zařízením. Osvětlení je zajištěno denní a odpovídající umělé osvětlení.

Povinnosti fyzických osob

Při výkonu epidemiologicky závažné mají žákyně u sebe platné zdravotní průkazy. V případě nakažení průjmovým, horečnatým nebo hnisavým onemocněním, či podezřením na tyto nákazy, je ihned nutné se podrobit lékařské prohlídce. Žáci jsou seznámeni s právními normami, vztahujícími se k činnostem epidemiologicky závažným. Při práci se dodržují všechna pravidla k ochraně zdraví.

Zásady provozní hygieny

Provozovna je zásobována pitnou vodou (teplou a studenou). Pomůcky a nástroje jako jsou pinzety, nůžky expresory a další jimiž se dotýkají kůže zákazníka, či mohou porušit integritu kůže jsou po každém provedeném úkonu řádně a pečlivě dezinfikovány. Stejně zacházíme i s přípravky na líčení, pokud dojde k náhlé kontaminaci pokožky biologickým materiálem (hnis, krev..) je provedena dezinfekce kontaminovaného místa přípravky s virucidní účinkem.

Jsou používány tyto dezinfekční přípravky:

Incidur spray – nástroj se postříká a nechá uschnout. Před i po použitím. Je vhodný na drobné nástroje a menší plochy. Sekusept pulver – používá se ve 2% koncentraci. Nástroj se do něj ponoří na 10 min. Spitaderm – koncentrovaný, 30 sekund se vtírá do pokožky a poté se omyje vodou.

16

Všechny roztoky se připravují denně a obměňovány jsou po jednom měsíci.

Manipulace s prádlem

Čisté prádlo je ukládáno samostatně v uzavřeném prostoru bez děr (například skříně a skříňky). Použité prádlo se ukládá v uzavřeném koši a denně se odnáší do místnosti s pračkou. Veškeré prádlo se vyvařuje na 90 °C a žehlí.

Režim úklidu kosmetické provozovny

Denně po ukončení provozu: Dezinfikujeme veškeré plochy ( stolečky, skříňky, područky lehátka, křesla, židle podlahy i WC). Vše používáme v předepsané koncentraci. Odpadkové koše jsou vybaveny igelitovými hygienickými sáčky, které se vždy po ukončení směny vyměňují a koše dezinfikují. Provozovna je řádně větraná po celou pracovní dobu. Přípravky na úklid a dezinfekci jsou uloženy v úklidové místnosti.

1x týdně provádíme: Je prováděn velký úklid celého kosmetického zařízení. Vše se zbavuje prachu dezinfikuje. Používáme tyto dezinfekční prostředky: Savo prim – v 3% koncentraci, doba působení 30 min. Dezur – na předměty a plochy, v 3% koncentraci, doba působení 20 min. atd. 1x za rok: - jsou veškeré prostory provozovny vymalovány (vždy světlými barvami), poté se provede řádný úklid

Zásady osobní hygieny O čistotu rukou pečujeme vždy před a po každém poskytnutí služeb. Po přechodu z nečisté práce (úklid), po použití WC atd.Používáme mýdla s antimikrobiální a dezinfekčními přísadami jako jsou přípravky např: - Spitaderm - Mia dez - Amosept 17

Maximálně 2x týdně je měněn pracovní oděv (dle znečištění). V pracovní době nepoužíváme žádné ozdobné předměty. Je zákaz nošení gelových nehtů. Vlasy je nutné mít stažené v gumičce. V provozovně se nesmí jíst, kouřit ani žvýkat. Neprovádíme výkony na nemocné kůži (opary, zánět spojivek a další), ani nemanipulujeme s mateřskými znaménky atd. Provozovna je vybavena lékárničkou.

V provozovací místnosti nepřechováváme předměty nesouvisejícími s výkonem práce. Dále je do pracovní místnosti zakázán vstupu nepovolaným osobám a zvířat, výjimka je vodící pes pro nevidomé.

Provozní řád vypracuje učitel odborného výcviku, dále jej schválí podepíše a opaří razítkem ředitel školy. Odevzdán je ke kontrole a schválení na Hygienické stanici.

18

2. Učivo a cílové dovednosti žáka

3

Učivo 1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, požární prevence -řízení bezpečnosti práce v podmínkách organizace a na pracovišti; -pracovněprávní problematika BOZP -bezpečnost technických zařízení

2 Materiály -desinfekční přípravky -kosmeticko-hygienické přípravky -přípravky k dalšímu ošetření pleti -přípravky dekorativní kosmetiky -přípravky k péči o vlasy -speciální přípravky -přípravky k péči o nohy -přípravky k péči o ruce

3 Zařízení a vybavení kosmetické, pedikérské nebo manikérské provozovny -přístrojové a technické vybavení -pracovní pomůcky

3)

Výsledky vzdělávání Cílové dovednosti žáka: -vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace při zajišťování BOZP; -zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce -dodržuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; -uvede základní bezpečnostní požadavky při práci s přístrojovým a technickým vybavením provozovny a kosmetickými přípravky a dbá na jejich dodržování; -při obsluze, běžné údržbě a čištění přístrojů a zařízení postupuje v souladu s předpisy a pracovními postupy; -uvede příklady bezpečnostních rizik, event. nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci; -poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti; -uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu -charakterizuje používané přípravky, zná jejich vlastnosti a působení v průběhu aplikace; -volí vhodný přípravek v souladu s jednotlivými fázemi technologických postupů a s ohledem na ekonomické a užitné vlastnosti; -vysvětlí správné dávkování přípravků; -dodržuje bezpečnostní předpisy a ochranná opatření při práci s přípravky a při jejich uskladnění; -dbá na hospodárné a ekologické využívání přípravků a jejich bezpečnou likvidaci po skončení jejich životnosti -obsluhuje přístrojové a technické vybavení provozovny a při manipulaci s ním dodržuje bezpečností předpisy; -provádí běžnou údržbu a čištění používaného vybavení a zařízení provozovny;

Rámcový vzdělávací program, pro obor kosmetička, vydalo a schválilo MŠMT 2007,

http//www.nuov.cz, č.j.12 698/2007-23. Str. 48 – 50

19

4 Kosmetika -podstata technologického postupu a jeho pracovní fáze -pracovní činnosti spojené s technologickými postupy -kontrola průběhu technologického postupu a kvality jeho výstupů

5 Pedikúra -podstata technologického postupu a jeho pracovní fáze -pracovní činnosti spojené s technologickými postupy -kontrola průběhu technologického postupu a kvality jeho výstupů

6 Manikúra -podstata technologického postupu a jeho pracovní fáze -pracovní činnosti spojené s technologickými postupy -kontrola průběhu technologického postupu a kvality jeho výstupů

-připraví pracoviště, volí a připraví nástroje, pomůcky a kosmetické přípravky v souladu se zvoleným technologickým postupem; -posoudí vhodnost či nevhodnost kosmetického ošetření; -připraví zákazníka pro kosmetické ošetření podle hygienických předpisů; -určí aktuální stav pleti zákazníka a v souladu se stavem pleti zvolí vhodný způsob ošetření pleti; -odstraní nalíčení pleti a provede povrchové čištění pleti; -podle typu pleti provádí peeling; -provádí epilaci v obličeji; -před hloubkovým čištěním pleti provádí napářku a změkčení pleti; -provádí hluboké čištění pleti; -tonizuje, hydratuje a dezinfikuje pleť podle typu pleti a typu ošetření; -připravuje a aplikuje pleťové masky těla; -provádí kosmetickou masáž obličeje, krku, dekoltu a poprsí s přístrojem i bez přístroje; -provádí mikromasáž očního okolí; -provádí kosmetické ošetření celého těla (např. zpevňující a anticelulitidní kúry); -formuje obočí, barví řasy a obočí; -ovládá depilaci různých částí těla; -provádí odborné denní a večerní líčení; -provádí fantazijní líčení; -připraví pracoviště, volí a připraví nástroje, pomůcky a kosmetické přípravky v souladu se zvoleným technologickým postupem; -posoudí vhodnost či nevhodnost ošetření nohou; -připraví zákazníka k ošetření nohou; -odstraní ztvrdlou kůži, mozoly a kuří oka; -ošetří nehty; -provádí masáž nohou; -provádí peeling nohou; -aplikuje zábal na nohy; -připraví pracoviště, volí a připraví nástroje, pomůcky a přípravky v souladu se zvoleným technologickým postupem; -posoudí vhodnost či nevhodnost ošetření rukou; -posoudí typ nehtů podle stanovených kritérií; -ošetří nehty mokrou cestou – klasická

20

manikúra; -ošetří nehty suchou cestou bez namáčení rukou za použití speciálních přípravků na nehty; -provádí masáž rukou; -provádí peeling rukou; -aplikuje masku a zábaly na ruce; -provede nehtový design;

2.1. Odborné kompetence žáků 4 a) Vykonávat odborné činnosti při poskytování kosmetických služeb, tzn. aby absolventi: − zvolili

vhodný způsob kosmetického ošetření v souladu s typem a aktuálním stavem pleti,

požadavky zákazníka, zdravotně-hygienickými předpisy, technologickými postupy a estetickými zásadami, základními znalostmi z dermatologie, módními trendy a novými vědeckými poznatky; − kvalifikovaně prováděli

ošetření pleti, samostatné kosmetické úkony, manikúru

a pedikúru; −

prováděli denní, večerní a slavnostní líčení s ohledem na osobnost zákazníka a v souladu s

módními trendy; − obsluhovali

dokonale přístrojové vybavení provozovny a prováděli běžnou údržbu

používaných zařízení a pomůcek; − poskytovali

poradenskou službu, propagovali nové postupy a přípravky pro kosmetické

ošetření, zdravý životní styl a správnou výživu; − dodržovali

pracovní kázeň, samostatně organizovali svou práci;

− zvyšovali

si soustavně svou odbornou úroveň studiem odborné literatury a časopisů,

návštěvami předváděcích akcí a soutěží v kosmetice a manikúře.

b) Volit a používat přípravky v souladu s technologickými postupy, tzn. aby absolventi: −vhodně

volili přípravky podle jejich vlastností a možností použití s ohledem na aktuální stav

pleti; 4)

Rámcový vzdělávací program, pro obor kosmetička, vydalo a schválilo MŠMT 2007, http//www.nuov.cz, č.j.12 698/2007-23. Str. 10 - 12

21

- bezpečně manipulovali s přípravky a volili vhodné podmínky a způsoby jejich uskladnění; − dodržovali

správné dávkování přípravků a způsoby bezpečné likvidace po skončení jejich

životnosti; − sledovali

průběžně nové technologie, nabídku nových přípravků a možnosti jejich použití a

vhodným způsobem doporučovali nové přípravky zákazníkům; − motivovali

zákazníka k nákupu přípravků odborným zdůvodněním potřeby každodenní

domácí péče o pleť, ruce a nohy.

c) Uplatňovat zdravotní a estetické požadavky a zásady hygieny při poskytování kosmetických služeb, tzn. aby absolventi:

- rozpoznali závažné onemocnění kůže, nehtů na rukou a nohou a chorobné stavy horních a dolních končetin a včas doporučili návštěvu lékaře; − posoudili

vhodnost poskytnutí kosmetické péče z hlediska vyskytujících se chorob kůže,

nehtů a celkového interního onemocnění; − dodržovali

zásady osobní a provozní hygieny;

− důsledně dodržovali − rozvíjeli

zdravotně-hygienické přepisy;

vlastní výtvarné činnosti a zdokonalovali se v provádění návrhové kresby denního,

večerního a fantazijního líčení; − rozvíjeli

estetické cítění a uplatňovali estetická hlediska při poskytování kosmetických

služeb i v každodenním životě.

d) Jednat se zákazníky, spolupracovníky a obchodními partnery, tzn. aby absolventi: − vystupovali

profesionálně a kultivovaně ve vztahu k zákazníkům, spolupracovníkům a

obchodním partnerům; − vhodně

navazovali kontakt se zákazníky, uměli s nimi hovořit a naslouchat jim,vytvářeli

přátelskou atmosféru; − řešili

nezvyklé a problémové situace ve styku se zákazníky, spolupracovníky i obchodními

partnery; − uměli

se vyrovnat se stresovými situacemi, regulovali své chování, aby nedocházelo ke

konfliktům a napětí mezi lidmi, pečovali o své duševní zdraví; − pečovali

soustavně o rozvoj své osobnosti, o svůj vzhled a osobní hygienu;

22

e) Vykonávat obchodně-podnikatelské aktivity v kosmetických službách, tzn. aby absolventi: − využívali

marketingových nástrojů k prezentaci firmy a nabídce kosmetických služeb,

organizovali průzkum trhu a výsledky vyhodnocovali a aplikovali; − orientovali − sjednávali

se v ekonomicko-právním zabezpečení provozu;

nákup přípravků používaných ke kosmetické péči;

− zhotovovali

ceníky úkonů a kalkulovali spotřebu a prodejní cenu nabízených přípravků;

- prodávali kosmetické přípravky; − vyhotovovali − využívali

obchodní písemnosti v souladu s normalizovanou úpravou;

počítačové programy vytvořené pro oblast kosmetických služeb.

f) Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: − chápali

bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků

(i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; − znali

a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

a požární prevence; − osvojili

si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad

ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; - znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); − byli

vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění

nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.

23

g) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: − chápali

nástroj

kvalitu jako významný konkurenceschopnosti

a

dobrého jména podniku; − dodržovali

stanovené

normy

(standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; − dbali

na zabezpečování parametrů

(standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali

požadavky

klienta

(zákazníka, občana).

h) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: − znali

význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské

ohodnocení; − zvažovali

při plánování a posuzování určité činnosti

(v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; − efektivně hospodařili

− nakládali

s finančními prostředky;

s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem

na životní prostředí.

24

„ Krása je život snímající závoj ze své tváře. Avšak vy jste život a vy jste závoj. Krásné věci poznávají a vyhledávají, kdo jsou k tomu nadáni. “

(Demokritos z Abdér)

3. Osobnost učitele a učitele odborného výcviku 5 Každá společnost klade nemalé, ale současně oprávněné nároky na každého učitele, na jeho odborné i charakterové kvality, na jeho přípravu i na jeho mnohostranný rozvoj.

Hodnotová orientace učitele Ta se týká spíše výchovy žáků, proto klade nelehké společenské nároky na učitele. Jelikož žáci ve výchově nejčastěji napodobují chování svého učitele, je důležité, aby svůj žebříček hodnot nejen propagoval, ale aby se podle něj také choval – věřil v něj.

Odborné a všeobecné vzdělání učitele Je úzce spojeno s hodnotovou orientací a mělo by být zaměřeno nejen na odbornou stránku, ale protože pedagog ovlivňuje také osobnost svých žáků, zejména na jeho široký filosofický, kulturní, vědecký a politický rozhled. Co se týče odborných vědomostí učitele, je třeba je neustále aktualizovat podle nejnovějších poznatků v oboru a to proto, aby měl žáky čím zaujmout.

Autorita pedagoga Je na ní závislá kvalita výchovy. Je velice důležitá v procesu výchovy a výuky žáků. Pro vytvoření správného přístupu k žákům a vytvoření si autority je důležité: - vytvořit si kladný a kvalitní vztah k žákům - přizpůsobit množství učiva věkové vyspělosti žáků - umět nejen učit, ale také naučit

5)

Stejskalová, P.,a Čadílek, M. Didaktika praktického vyučování II.

Brno: PedF MU, 2001, 27 s.

25

- jednat vždy čestně, otevřeně a zásadově - uznat vlastní chybu - v hodnocení být spravedlivý (s přihlédnutím k individualitám žáků)

Komunikativnost pedagoga Je schopnost poznat a respektovat individuality žáka, sledovat situaci třídy a žáků, správně ji vyhodnotit a vyvodit z toho adekvátní závěry.

Vyjadřování pedagoga Správné vyjadřování pedagoga zvyšuje účinnost pedagogického působení a současně ukazuje žákům, jak se vyjadřovat. Pedagog se musí vyjadřovat stručně, odborně, správně a musí užívat přesných názvů a označení. Neměl by se vyjadřovat nevhodně či vulgárně. Nesmí se nevhodně vyjadřovat o ostatních učitelích a ostatních žácích.

Organizační schopnosti Umožňují správné řízení výchovně vzdělávacího procesu. Učitel by měl vhodně využívat různé didaktické metody a prostředky a řešit složité situace. Absence těchto schopností = malý pedagogický úspěch. Správný učitel by měl řádně a přesně zorganizovat jakékoli akce (výlety, výstavy na škole, soutěže atd.). Vše by mělo vždy klapnout a být v naprostém pořádku.

Základní osobnostní rysy učitele Tvůrčí práce Je schopnost učitele vytvářet nové materiální a duchovní hodnoty, tzn. nespokojovat se s dosavadní úrovní, ale měnit a aktualizovat stav. Těchto hodnot. Výsledkem tvůrčí práce žáka je schopnost uplatňovat své poznatky v životě.

Morální postoj Představuje pedagogovo myšlení, cítění, chování a ukázněnost. Je to silný nástroj výchovy.

26

Pedagogický takt Je schopnost vnímat individuality, sebeovládání, umění jednat se žáky a přitom zachovat náročnost, ale přiměřenost výuky.

Pedagogický klid Schopnost pracovat klidně, soustředěně, rozvážně a nenechat se vyprovokovat.

Pedagogický optimismus Je přesvědčení o účinnosti pedagogického působení.

Pedagogická připravenost Učitel musí být vždy řádně a pečlivě připraven na výuku, jak praktického, tak i teoretického vyučování.

Pedagogické zaujetí Měl by mít kladný a aktivní přístup k učivu, i vlastní nápady.

Přístup k žákům Je jednou z podmínek autority, pomáhá poznat duševní schopnosti žáků, odhalovat jejich potřeby, hodnoty a zájmy. Přístup musí být spravedlivý (stejně náročný, ale individualistický), upevňuje to autoritu. Kladný vztah žáka k učiteli dovede žáka pozitivně motivovat nejen vůči předmětu, ale ovlivňuje i jeho přístup k učení.

4. Zkoušení a hodnocení žáků Zjišťování výsledků K tomu, aby bylo možné hodnotit, musí být stanoveny výsledky učení žáků. Zjišťování výsledků učení je založeno na tom, že sledujeme vnější chování žáků a vyhodnocujeme, zda odpovídá stanoveným cílům. Existuje několik skupin metod zjišťování výsledků učení. V zásadě rozdělujeme tyto metody na:

27

• Ústní zkoušení • Písemné zkoušeni • Praktické zkoušení • Samostatnou prací žáků jsou domácí úkoly

V ústním zkoušení pokládá učitel otázky a hodnotí odpověď žáka. Do hodnocení spadá zpravidla obsah (správnost, úplnost) a forma (kvalita a komunikace žáka). Během vyučování se setkáváme s orientačním prověřováním nebo s „klasickým“ ústním zkoušením. V prvním případě učitel před zahájením výkladu nebo v jiné fázi hodiny klade více žákům jednoduché otázky, aby si ověřil osvojení určitého učiva. Ústní zkoušení se odehrává zpravidla „před tabulí“. Zkoušen je jeden či dva žáci na začátku vyučovací jednotky. Učitel musí mít připravené otázky, zpravidla dvě na žáka. Tato metoda vyžaduje dobré komunikační dovednosti učitele, který musí nechat žáka hovořit, aktivně sledovat jeho řeč a povzbuzovat. Na konci je žák klasifikován, vedle klasifikačního stupně se musí také dozvědět, co bylo správně a co chybně.

Písemné zkoušení má formu písemné práce nebo didaktického testu. Písemné práce je zadaná jako jedna či více otázek, na které žáci volně odpovídají. Didaktický test je soubor přesně připravených otázek či úkolů, zadaný podle jistých pravidel a vyhodnocovaný tak, aby výsledky byly pokud možno objektivní a srovnatelné. V praxi se setkáváme i s písemným zkoušením na pomezí obou výše popsaných typů, například při řešeni komplexních úloh nebo v případě testu s mnoha otevřenými otázkami.

V praktické zkoušce žáci dostanou za úkol něco vykonat, provést určitou činnost, prokázat praktické dovednosti.

Domácí úkoly a samostatná práce žáků, je zvláštní skupinou metod. Je to zjišťování a tvořivost pomocí domácích úkolů. Zde by se měla projevit samostatná práce žáků. Zadání domácího úkolu nemá pouze ten smysl, že si žáci zopakují probranou látku. Učitel

28

využívá tyto výstupy jako zpětnou vazbu i jako prostředek hodnocení výsledků učení ve škole..

4.1. Formy hodnocení Jestliže byly srovnány výsledky žáků s cíli, existují různé cesty, jak informace sdělit žákům – různé formy hodnoceni.

Mezi formy hodnocení patři: • Klasifikace (známkování) • Slovní hodnoceni • Bodování, percentily • Grafické hodnoceni

Školský zákon i Vyhláška 13/2005 o středních školách hovoří především o závěrečném hodnocení na vysvědčení. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací.

Klasifikovat by měl učitel s rozvahou a podle pravidel. Při klasifikaci ústního či písemného testu je nezbytné přesně stanovit, jaká je úroveň znalostí a dovedností odpovídajícímu konkrétnímu klasifikačnímu stupni. Při užití testu využíváme výsledného skóre např. (počet získaných bodů). Což je pro pedagoga jednodušší. Výsledky žáka ústním zkoušením se obtížněji hodnotí. Učiteli i žákům pomáhá, pokud dopředu vědí, co je hodnoceno a jaké na ně učitel klade požadavky.

4.2. Funkce zkoušení a hodnocení Zkoušením a hodnocením sledujeme dva cíle: - zjištění okamžité úrovně vědomostí a dovedností - sledování vývoje osobnosti pod vlivem výchovy

Hodnocení slouží: - žákům – ke zjištění výsledků jejich práce

29

- pedagogům – k poznání hloubky vědomostí, k ověření správnosti pedagogického postupu a - k určení dalšího postupu v pedagogické činnosti Hodnocení se uplatňuje jako zpětná vazba v činnosti žáka a pedagoga. Hodnocení musí být maximálně objektivní.

Hodnocení plní tyto funkce: Diagnostická funkce Pozorováním, zkoušením a hodnocením má učitel poznat vlastnosti a schopnosti žáka nutné pro práci v oboru, příp. nutné pro osvojování dalších znalostí

Kontrolní funkce Je zjištění jakých výsledků žák ve vyučování dosahuje Regulační funkce Podle výsledků hodnocení upravují pedagog i žák svoji další činnost ve výchovně vzdělávacím procesu. Motivační funkce Hodnocení má být určitou pobídkou žáka pro jeho další činnost ve vzdělávání

Výchovná funkce Objektivní (spravedlivé) hodnocení pěstuje v žácích píli, vytrvalost, svědomitost a další kladné vlastnosti

Hodnocení rozlišujeme na: Průběžné – prováděné v průběhu učebního celku Souborné – následuje po probrání učebního celku Celkové – na konci pololetí

Kritéria hodnocení: - hodnocení odbornosti (znalostí) - hodnocení kvality práce (v OV) 30

- hodnocení rychlosti práce

4.3. Pravidla hodnocení klasifikace žáků Žáky hodnotíme z hlediska jejich chování, nebo z hlediska dosažených výsledků ve vzdělávacím procesu. Pravidla chování žáků zpracovává každá škola v podobě školního řádu, který obsahuje zejména práva a povinnosti žáků, pravidla chování žáků, docházku do školy, zacházení se školním majetkem, učebnicemi a ostatními svěřenými hodnotami. Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků. Pochvalu uděluje žáku učitel, mistr OV, ředitel školy ad.

Smysl hodnocení : - informovat žáky, do jaké míry zvládl, či zvládá požadavky osnov ve výuce. - informovat žáka, jak by měl pracovat dále.

Výchovná opatření jsou: napomenutí třídního učitele nebo UOV, důtka třídního učitele nebo UOV, důtka ředitele školy u žáků střední školy se může jednat také o podmíněné vyloučení ze studia („podmínku“ stanoví ředitel nejdéle však na dobu jednoho roku, nedopustí-li se žák v této lhůtě žádného dalšího provinění, od vyloučení se upustí. Neosvědčí-li se žák následuje vyloučení žáka ze studia nebo o okamžité vyloučení ze studia – o těchto výchovných opatřeních rozhoduje ředitel střední školy. Všechna tato výchovná opatření se udělují podle závažnosti provinění.

4.4. Hodnocení chování žáků: navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími a schvaluje je ředitel po projednání na pedagogické radě. Hodnotí se při tom dodržování školního řádu. Hodnocení v jednom klasifikačním období nemá vliv na hodnocení v dalších klasifikačních obdobích. Snížení stupně chování se zdůvodňuje v pedagogické dokumentaci (třídním výkazu, katalogu nebo katalogovém listě)

31

Stupně hodnocení chování: 1. stupeň – velmi dobré – žák dodržuje školní řád, zásady a pravidla morálky ve škole i mimo ni. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a k vyučování. Ojediněle se může dopustit k méně závažným přestupkům proti školnímu řádu.

2. stupeň – uspokojivé – chování žáka je v podstatě v souladu se školním řádem. Dopustí se závažnějšího provinění proti školnímu řádu nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků, je ale přístupný výchovným opatřením a má snahu své chyby napravit.

3. stupeň - neuspokojivé – chování žáka ve škole i mimo ni je v rozporu se zásadami morálky. Dopustí se takových závažných provinění, že je tím ohrožena výchova ostatních žáků.

4.5. Hodnocení a klasifikace teoretického vyučování Hodnotí se kvalita myšlení, logika, aktivita, hloubka osvojených vědomostí, vyjadřovací schopnosti, schopnosti samostudia ad.

Stupně hodnocení teoretického vyučování: 1. stupeň – výborný – žák ovládá požadované poznatky, pojmy, definice. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky při řešení úkolů, jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Jeho výsledky jsou kvalitní pouze s menšími nedostatky. Je schopen kvalitního samostudia.

2. stupeň – chvalitebný – žák ovládá požadované poznatky, pohotově vykonává požadované intelektuální i motorické činnosti, uplatňování poznatků při řešení úkolů na základě menších podnětů, jeho projev má menší nedostatky ve správnosti a výstižnosti, samostudia je schopen s menší pomocí.

3. stupeň – dobrý – žák má v osvojených znalostech menší mezery, nepřesnosti dovede korigovat za pomoci učitele, ústní projev méně přesný, grafický neúhledný, samostudia je schopen podle návodu učitele.

32

4. stupeň – dostatečný – žák má v osvojených znalostech podstatnější mezery, v uplatňování poznatků se dopouští závažnějších chyb, velké těžkosti při samostudiu, vážné nedostatky v jeho projevu.

5. stupeň - nedostatečný - žák si požadované učivo neosvojil, vědomosti není schopen uplatnit ani za pomoci učitele, jeho projev je na nízké úrovni, není schopen samostudia.

4.6. Hodnocení a klasifikace praktického vyučování Hodnotí se vztah k práci i k pracovnímu kolektivu, využití teoretických znalostí, rychlost a kvalita práce, hospodárnost sil i materiálu atd. 1. stupeň – výborný – kladný vztah k práci, pohotovost při plnění úkolu za využití teoretických znalostí, ovládání postupů a způsobů práce případně menší nedostatky, dodržuje BOZP, je šetrný ke svěřeným hodnotám, překážky překonává samostatně. 2. stupeň – chvalitebný – kladný vztah k práci a kolektivu, při plnění úkolů menší nejistota, dobrá organizace práce, pracoviště udržuje v čistotě, dodržuje BOZP, je hospodárný a šetrný, překážky překonává s menší pomocí.

3. stupeň – dobrý – vztah k práci i kolektivu je převážně kladný s menšími výkyvy, plnění úkolů s občasnou pomocí UOV, dodržuje BOZP, hospodárný a šetrný na pokyny UOV, organizace práce méně účelná.

4. stupeň – dostatečný – žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci i kolektivu, v pracovních postupech a návycích se dopouští větších chyb, plnění úkolů za soustavné pomoci UOV, méně dbá na pořádek na pracovišti, porušuje zásady BOZP i hospodárnosti, organizaci práce zvládá jen za pomoci UOV

5. stupeň – nedostatečný – žák neprojevuje zájem o práci, své poznatky není schopen uplatnit ani s pomocí učitele, výsledky práce jsou nedokončené, organizaci práce nezvládá, nedbá na BOZP, je nešetrný, nepořádný, neovládá přístroje stroje a pomůcky

33

4.7. Celkové hodnocení žáků Tři stupně Prospěl s vyznamenáním – prospěch není v žádném předmětu horší než chvalitebný a průměr není horší jak 1,5 a chování je velmi dobré Prospěl – žák nemá z žádného povinném předmětu hodnocení nedostatečný

Neprospěl – žák má i po opravné zkoušce z některého povinného předmětu hodnocení nedostatečný

4. stupeň – dostatečný – žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci i kolektivu, v pracovních postupech a návycích se dopouští větších chyb, plnění úkolů za soustavné pomoci UOV, méně dbá na pořádek na pracovišti, porušuje zásady BOZP i hospodárnosti, organizaci práce zvládá jen za pomoci UOV

5. stupeň – nedostatečný – žák neprojevuje zájem o práci, své poznatky není schopen uplatnit ani s pomocí učitele, výsledky práce jsou nedokončené, organizaci práce nezvládá, nedbá na BOZP, je nešetrný, nepořádný, neovládá přístroje stroje a pomůcky

Neprospěl – žák má i po opravné zkoušce z některého povinného předmětu hodnocení nedostatečný

5. Uplatňování didaktických zásad 6 Obecné zákonitosti učení a zobecněné poznatky a zkušenosti pedagogů umožňují formulovat zásady, které mají pro úspěšný průběh teoretického i praktického vyučování důležitý význam. Užíváme pak pro ně termín: didaktické zásady, nebo principy. Na základě těchto zásad si určíme didaktická pravidla a stanovíme další vyučovací metody. V odborném výcviku, jako specifickém vyučovacím předmětu dodržujeme různé didaktické zásady. Jako jsou např.: Zásada spojení teorie s praxí – má důležitý význam proto, že praktické vyučování (odborný výcvik) tvoří s teoretickým vyučováním vzájemně se ovlivňující jednotku. To znamená, že se soustava učiva nevytváří jen pro odborný výcvik, ale i pro odborné předměty (to znamená pro 6

Čadílek, M.a Loveček, A. – Skriptra: Didaktika odborných předmětů – Brno 2005. 31 s.

34

teorii). Promyšlená a propracovaná koordinace výuky mistry odborného výcviku a učiteli, vytváří dobré podmínky pro optimální postup při získání vědomostí a dovedností. Dále se musí brát v úvahu, že uspořádání učiva se musí vyučovat tak že, odborná teorie se musí učit v časovém předstihu, před praktickou aplikací v odborném výcviku. Zásada soustavnosti -

podle které se má postupovat osvojováním pracovních činností

v logickém sledu. Touto zásadou je stanoven požadavek, aby bylo vybráno potřebné učivo daného oboru a uspořádáno do zdůvodněného a ověřeného systému, který umožní jeho osvojování v logickém sledu. Učivo po sobě následuje podle technologie příslušného oboru. Zásada uvědomělosti a aktivity – pod pojmem uvědomělosti rozumíme požadavek, aby žáci znali smysl a význam osvojované pracovní činnosti a aktivitou rozumíme to, aby žáci uměli samostatně svých vědomostí používat při řešení pracovních úkolů. Žáci si v odborném výcviku prohlubují odborné znalosti, vědomosti a rozumové dovednosti, které si osvojili v odborných předmětech. Tato zásada zdůrazňuje samostatnost a činnost žáka. Zásada přiměřenosti – znamená v odborném výcviku schopnosti žáků. Učitel musí volit přiměřené výukové tempo a osvojování nového učiva. Cíle, obsah, formy, metody a prostředky mají odpovídat psychickému a fyzickému rozvoji žáka. Zásada názornosti – je jednou z nejdůležitějších zásad ve vyučování a zejména v odborném výcviku. Je dobré rozvíjet vnímání a fantazii žáků. K tomu mistr používá vhodných vyučovacích prostředků. V odborném výcviku k tomu slouží zejména nástroje, nářadí, pomůcky, přístroje, nástroje a stroje k danému oboru. Zásada trvalosti – je požadavek, aby osvojení vědomostí a dovedností u žáků dosáhlo takové úrovně, aby je mohli v případě potřeby pohotově a správně použít.

35

II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Odborný výcvik Je zajišťován ve škole nebo na pracovištích fyzických a právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách jeho konání, formou skupinové a individuální výuky. Výuku zajišťují UOV, na individuálních pracovištích ve spolupráci s instruktory. Odborný výcvik je zařazen mezi odborné předměty a je klasifikován. Žáci absolvují OV v týdenních cyklech. Pravidelně se střídá týden teoretické výuky a týden odborného výcviku dle stanoveného rozvrhu hodin, který je závazný pro daný školní rok. Smluvní pracoviště pro odborný výcvik musí vyhovovat všem závazným hygienickým a bezpečnostním požadavkům a schvaluje je pro provoz OV ředitel SŠ.

Žáci 1. ročníku vykonávají OV většinou na skupinových pracovištích pod dohledem UOV a žáci od druhých ročníků mohou být zařazeni na individuální provozovny, kde probíhá procvičování dovedností žáků za vedení a dozoru schváleného instruktora.

6.1. Formy praktického vyučování Praktické vyučování škola zajišťuje smluvně v ubytovacích a restauračních provozovnách smluvních partnerů, soukromých osob a akciových společností, dále u cestovních kanceláří i agentur, také v informačních a kongresových centrech. Odborný výcvik probíhá pod vedením učitelů odborné výchovy ve smíšených skupinách, nebo u vyšších ročníků pod vedením instruktorů jmenovaných na návrh vedení provozovny ředitelem školy. Odbornou praxi organizuje učitelka praxe a probíhá individuální formou. Skupinová výuka probíhá formou smíšených skupin žáků 1. až 3. popř. 4. ročníku na provozovnách s vyšší kapacitou pod vedením U OV. Individuální výuka probíhá na menších provozovnách pod vedením instruktorů žáků schválených ředitelem školy. Činnost instruktorů metodicky řídí a kontrolují „rajónoví“ UOV, popř. VUOV.

36

Poskytování pracovního oblečení

V průběhu studia je žákům poskytováno pracovní oblečení. Jednotné pracovní oblečení je poskytováno diferencovaně podle jednotlivých ročníků a učebních oborů. Rozsah poskytovaných OOPP je stanoven vnitřním předpisem a vychází ze závazných norem.

6.2. Odměňování žáků Praktická část výuky je zabezpečována za základě smluv O zajištění odborného výcviku v části A , další součástí B je příkazní smlouva k finančnímu vypořádání při zajištění odborného výcviku.ve školních provozovnách nebo ostatních zařízení pro odborný výcvik pro žáky. Každý učební den odborného výcviku je rozdělen na část metodické přípravy a produktivní práci. V souladu s § 122 zákona č. 561/ 2004 Sb., (školský zákon ve znění pozdějších předpisů) přísluší za tuto produktivní práci žákům odměna, její výši upravuje NV č.567/2006 Sb. o minimální mzdě ve znění pozdějších úprav č. 249/2007 Sb. aj. Škola stanovuje doporučené počty minimálních i maximálních hodin produktivní práce pro odměňování např. v procentech Kč/hodinu pro jednotlivé ročníky. Odměny za PP jsou

žákům vypláceny v hotovosti v předem dohodnutých výplatních termínech nebo jsou převáděny na žákovská konta.

6.3. Pracovní doba Doba praktické výuky je u 1. ročníků stanovena na 6 hodin denně (plus 30 min. přestávka), u 2. – 4. ročníků na 7 hodin. Odborná praxe nástavbového studia a oboru SCR je dána tematickým plánem, rozsah výuky je 6 resp. 7 hodin denně (plus 30 min. přestávka). Začátek směny při praktickém vyučování určí učitel odborného výcviku.

6.4. Hygiena a bezpečnost V odborném výcviku na všech pracovištích musí mít žáci předepsané osobní ochranné pracovní pomůcky a sebou originál zdravotního průkazu. Žáci se zdržují jen na místě určeném učitelem odborného výcviku, bez jeho vědomí a souhlasu nesmí opustit pracoviště, důsledně

37

dodržují bezpečnostní a hygienické předpisy o kterých jsou periodicky proškolováni.

Smluvní pracoviště pro odborný výcvik musí vyhovovat všem závazným hygienickým a bezpečnostním předpisům. Při OV jsou žáci pověřováni pracemi, které vedou k osvojování dovedností a návyků pro daný obor a zároveň jsou přiměřené jejich fyzickému i rozumovému rozvoji. Odborný výcvik žáků vyžaduje stálý dohled buď učitele odborné výchovy (učitele OV u KP) nebo instruktora OV, kterého pověřuje ředitel školy. Žáci prvních ročníků jsou zařazováni výhradně na pracoviště s učitelem OV, od 2. ročníku mohou být žáci zařazeni i na individuální provozovny. Žáci nástavbového studia oboru Kosmetička

provádí praxi za

stejných podmínek jako žáci 4. ročníku.

„ Ujasnit si své silné a slabé stránky, pochopit, že naše nedostatky z nás ještě nedělají špatného člověka a že i s handicapem se dá žít plnohodnotný život“ .

6.5. Činnost učitele odborného výcviku 7 Učitel odborného výcviku plní ve svém povolání vždy alespoň dvě základní funkce – výchovně vzdělávací a organizátorskou. V prvé řadě je výchovným pracovníkem, jehož hlavním úkolem je vzdělávat a vychovávat učně ve vyučovacím předmětu nazvaném odborný výcvik tak, aby si osvojili všechny vědomosti a dovednosti nezbytné k výkonu kvalifikovaného odborného povolání.

Každý učitel odborného výcviku plní vedle této své hlavní funkce i funkci organizátora pracovního procesu. řídí tento proces tak, aby odpovídal všem pedagogickým požadavkům a stal se účinným výchovně vzdělávacím prostředkem. UOV má zpravidla dostatek možností k tomu, aby na žáky působil výchovně účinněji než mohou učitelé ostatních vyučovacích předmětů. Rozvoj kladného vztahu žáků k odbornému výcviku a k mistrovi je závislý na osobnosti mistra, na povaze odborného výcviku a na zvláštnostech podmínek, v nichž se mistrova výchovná práce uskutečňuje.

7

Stejskalová Pavla a Čadílek Miroslav – skripta: Didaktika praktického vyučování II.

Brno 2001 - str. 18

38

Odborný výcvik je praktickým předmětem učebního plánu jednotlivých učebních oborů. Jde převážně o dovednosti manuální, jejich ovládnutí vyžaduje nácvik. Pracovní činnost žáka v odborném výcviku je zpravidla pestrá a zajímavá, může se poměrně rychle střídat. Malý počet žáků v učební skupině umožňuje, aby se v ní vytvářelo přátelské ovzduší, a to nejen mezi žáky navzájem, ale i mezi nimi a jejich mistrem. UOV může žáky dobře poznávat v různých pracovních i jiných situacích.

UOV se pohybuje denně ve složitých vztazích: a) UOV a žák Dobrý UOV uplatňuje na začátku učební doby ve značné míře svou vedoucí roli a klade autoritativně požadavky. Postupně přenechává žákům část své pravomoci a poskytuje jim větší volnost. Stává se spíše rádcem, starším, poučenějším druhem než autoritativním velitelem, Učni mají rádi UOV, který k nim má přátelský vztah a snaží se je co nejvíce naučit. Vytvoření vhodného vztahu není ovšem jednoduché, záleží na celé řadě okolností, především na osobnosti mistra. Kladné citové ovzduší, k jehož vytváření může mistr účinně přispívat, patří k základním předpokladům úspěšně výchovně vzdělávací práce. Provokuje totiž žákovu ochotu s UOV spolupracovat, umožňuje mu snadněji přijímat rozkazy a výtky. Proto musí mistr o dobrou citovou atmosféru na pracovišti vědomě usilovat. b) UOV a učební skupina Výchova v odborném výcviku je složitý proces. Na začátku tohoto procesu, když se učni ve skupině sotva znají, když se kolektiv začíná pozvolna tvořit, jen mistr jediným pevným bodem, jediným organizátorem, a proto i jediným vedoucím. Dobrý UOV však usiluje od začátku o to, aby se postupně ze skupiny vytvářel dobrý kolektiv. c) UOV a ostatní UOV Dobrý vztah mezi UOV má pro výchovu žáků veliký význam. Dobrý kolektiv UOV má kladný vliv na vytváření dobrých kolektivních žáků. UOV nesmí nikdy druhého UOV před žáky „shazovat“. d) UOV a učitelé Spolupráce UOV a učitelů „pod jednou střechou“, ve společném pedagogickém sboru, poskytuje velké možnosti k usměrňování jednotného výchovného a vzdělávacího působení. učitel vyučuje v jedné třídě často jen 1 až 2 hodiny týdně a má na starosti 30 žáků. V jeho práci mu může podle našeho soudu poskytnout velmi účinnou pomoc právě mistr, a to

39

zejména uznáním jeho práce, neformální koordinací výchovné a vzdělávací činnosti, podporou učitelovy autority. Konkrétně jde o to, aby se mistr zajímal, co žáci probírají ve škole a jaké mají výsledky, aby zdůrazňoval význam teoretického vzdělávání a podle možností se žáky prakticky probíral některé poznatky získané ve škole. e) UOV a vychovatelé UOV a vychovatelé by měli být spolupracovníky, kteří se navzájem pomáhají. UOV může více než kdokoli účinně pomáhat vychovatelům v jejich náročné práci. f) UOV a rodiče žáků O vlivu rodičů na morální výchovu žáků nikdo nepochybuje. Tento vliv se někdy dokonce nesprávně absolutizuje. Rodiče sice zpravidla rozhodujícím způsobem ovlivňují morální profil svých dětí, avšak na dotváření tohoto profilu působí také mistr a další výchovní činitelé. Styk mezi rodiči a mistrem by se neměl, nejsou-li k tomu vážné důvody, omezovat jen na písemné zprávy, ale měl by mít vždy formu osobní. g) UOV a vrchní UOV Ze vztahu nadřízenosti a podřízeností vyplývají pro UOV a vrchní UVO v oblasti pedagogického působení určité povinnosti. Povinností vrchního UOV je celkově řídit a koordinovat výchovně vzdělávací proces, kontrolovat práci a výsledky práce jednotlivých UOV, působit, aby se na pracovišti praktického vyučování vytvářel a neustále upevňoval pedagogický kolektiv. Povinností UOV v rámci daných zásadních směrnic a pokynů detailně a přímo řídit výchovně vzdělávací proces, respektovat příkazy vrchního UOV a pomáhat mu v jeho snaze o zpevňování kolektivu UOV.

6.6. Autorita učitele odborného výcviku 8 Odborných a lidských kvalit, které by měl dobrý UOV mít, aby mohl úspěšně vychovávat žáky, je nepochybně velmi mnoho. Nejdůležitější se pokusíme rozebrat. Klíčový význam mají ty, které podporují UOV autoritu.

1. Odborná zdatnost - soubor jeho odborných vědomostí, dovedností a zkušeností. Je nezbytné seznamovat se s aktuálními informacemi. Kvalifikační požadavky: vyučen v oboru, úplné střední vzdělávání, nejméně 3 roky praxe, DPS.

8

Stejskalová Pavla a Čadílek Miroslav – Skripta: Didaktika praktického vyučování II. – Brno 2001 – str. 20

40

2. Metodická obratnost - není vázána na pedagogické vzdělání, opírá se o určité vlohy, rozvíjí se studiem. 3. Organizační schopnosti -do jisté míry souvisí s metodickou obratností, podmínkou účinného výchovného působení je dobrá organizace práce, vytváří předpoklady k dosahování výchovných cílů ( vztah k práci, k vlastnímu povolání, osvojení morálních vlastností). 4. Charakterové vlastnosti - nejdůležitější je trpělivost, zásadovost, rozvaha, rozhodnost, cílevědomost, spravedlnost, sebekritičnost, důslednost. Velké nároky jsou kladeny na schopnost jednat s lidmi. Je třeba vytvářet ovzduší důvěry a porozumění, předcházet a zabraňovat konfliktům. 5. Vztah k žákům - přátelský, zájem o pracovní výsledky i o soukromý život žáků, záliby, těžkosti, starosti, snaží se jim pomoci, spolupráce s rodiči. Úkolem UOV je předávat vědomosti a dovednosti, spolupůsobit při výchově. Je třeba zručnost a všestranná vzdělanost. Má-li mít výchovné úspěchy, musí mít autoritu a kladný vztah k žákům.

6.7. Práce s učni se specifickými vzdělávacími potřebami. Učni se specifickými vzdělávacími potřebami jsou dospívající mladí lidé, kteří do učebního poměru přišli s poruchami učení, nebo jsou různě postižení. Jejich tělesný a duševní stav jim však nebání v tom, aby se zvolenému oboru řádně vyučili a stali se kvalifikovanými pracovníky.

Problematice způsobu vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami je v posledních letech právem věnovaná velká pozornost. Na základě ověřených zkušeností ze zahraničí je i u nás snaha integrovat tyto žáky do škol běžného typu, tedy i do učilišť a pracovišť praktického vyučování. Vedle toho u nás pracuje na dobré úrovni systém speciálního školství, který je specializován na výchovu těchto dětí od základního vzdělání až po úplné střední vzdělání, včetně vyučení v oborech pro ně vhodných.

Z hlediska kvality objektu výchovy (žáka, učně) můžeme rozlišovat: - výchovu klasickou (jedinců normálních) - výchovu speciální (jedinců s postižením)

41

Postiženému učni musí být prostory školy a pracovišť praktického vyučování dostupné tak, aby potřeboval co nejmenší pomoc okolí. K tomu musí být i odpovídající materiální vybavení. Velmi důležitým předpokladem je též dobrá připravenost učitelů a mistrů. Vedle odborných předpokladů, jsou potřebné základní znalosti příslušné oblasti speciální pedagogiky. Každý žák musí splnit požadavky školy v oblasti vědomostí a dovedností. Studium ve zvoleném oboru musí doporučit a na přihlášce potvrdit dorostový lékař. V případě změněné pracovní schopnosti je nutné doporučení posudkové komise sociálního zabezpečení. Celkový zdravotní stav uchazeče musí vždy posoudit lékař. UOV si musí všímat zdravotního stavu svých učňů, a v případě potřeby se radit s rodiči a s dorostovým lékařem.

6.7.1. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků 9 Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale má zásadní význam pro společnost. Zejména v odborném školství, které připravuje budoucí odborníky v oblasti techniky, technologií, životního prostředí a aplikovaných přírodních věd, je žádoucí podchytit nadané žáky (dívky i chlapce) a soustavně s nimi pracovat. Přitom se nemusí jednat pouze o žáky z oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou, ale i v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem najdeme žáky, kteří svými vědomostmi, dovednostmi nebo zájmem o obor převyšují ostatní. Nemusí se sice jednat o žáky mimořádně nadané, ale i tyto žáky je třeba podchytit a individuálně s nimi pracovat. Rovněž tak je žádoucí věnovat specifickou pozornost nadaným dívkám, zvláště v technických oborech. Mezi mimořádně nadané žáky tedy nepatří pouze žáci s mimořádnými schopnostmi uměleckými nebo pohybovými, ale i žáci, kteří prokazují mimořádně vysokou úroveň výkonů ve všech, nebo pouze v určitých činnostech či oblastech vzdělávání, projevují v těchto činnostech vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní. Na druhé straně mohou mít řadů problémů při zvládání studia i v sociálních vztazích. Zatímco v činnostech, pro které mají mimořádné nadání nebo o které mají vysoký zájem, vykazují vynikající výsledky, mohou v jiných činnostech nebo vzdělávacích oblastech prokazovat průměrné nebo slabé výsledky. Příčinou může být to, že se neumějí efektivně učit, podceňují procvičování a opakování učiva nebo řešení jednoduchých úkolů, preferují vlastní tempo a způsob učení, zatímco společné tempo a frontální způsob výuky je zpomalují a demotivují aj. Mimořádně nadaní žáci se projevují jako výrazné osobnosti, což ovšem může mít svá 9

Rámcový vzdělávací program, pro obor kosmetička, vydalo a schválilo MŠMT 2007, http//www.nuov.cz, č.j.12 698/2007-23. Str.75 – 76

42

negativa, zejména v sociálně komunikativní oblasti. Mohou mít také problémy v sebepojetí a sebehodnocení, jsou citliví na kritiku a hodnocení druhých, obtížně navazují vztahy s druhými lidmi. Ne vždy jsou tito žáci přijímáni svým okolím pozitivně, a to jak spolužáky, tak učiteli. Konflikty s učiteli mohou vznikat nejen proto, že žák některé předměty nepovažuje za významné, ale i proto, že svými vědomostmi a schopnostmi i neustálým zájmem o obsah výuky převyšuje učitele nebo narušuje vyučování. Problémy v komunikaci se spolužáky mohou přerůst v šikanu nadaného žáka, nebo naopak v přizpůsobení se skupinovým normám a snížení výkonnosti i dalšího rozvoje žáka. Je tedy důležité nejen zjistit, v čem žák vyniká, ale i jaké má nedostatky a problémy, a tomu přizpůsobit práci s ním. Rovněž je důležité, aby škola znala vývoj žáka již na základní škole, dosavadní způsob práce se žákem i rodinné prostředí. Významná je spolupráce všech učitelů, kteří mimořádně nadaného žáka vyučují. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat náročnější metody a postupy, problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi aj. Žáci by měli být také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce (jako vedoucí i jako členové), vedeni k co nejlepším výkonům i v předmětech, na které nejsou orientováni. Škola může umožnit těmto žákům rozšířenou výuku některých předmětů, vytvářet skupiny těchto žáků s přizpůsobeným tempem a metodami výuky, popř. umožnit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ředitel školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku.

6.8. Faktory ovlivňující volbu metod praktického vyučování a metody uváděné Miroslavem Čadílkem (Skripta : Brno 2005) 10 „Faktory, které ovlivňují volbu metod praktického vyučování a zabezpečují optimalizaci vyučovacího procesu, můžeme rozdělit na dvě skupiny:

Základní faktory (objektivní):

10

Čadílek, M. - Skripta : Brno 2005, str.

43

a) Didaktický cíl vyučovací jednotky (vyučovacího dne) a jednotlivých jejích částí (úvod, pracovní část, závěr). . b) Konkrétní obsah učiva a doba, která je na jeho osvojení vyčleněna. Učivo pro volbu metod by se mělo posuzovat podle základních didaktických charakteristik. Zda jde například o celkové seznámení s obsahem zvoleného oboru, praktické seznámení se zařízením a nástroji daného oboru nebo již osvojování jednotlivých druhů prací, osvojení zásad uspořádání pracoviště, osvojení návyků vykonávání jednotlivých druhů prací. Zde je volba vyučovacích metod ovlivněna též poměrem intelektuálních a manuálních úkonů (v obsahu učiva), mechanizací a automatizací pracovního procesu, který si učni mají osvojit.

c) Materiálně-technické vybavení učilištních dílen, které též ovlivňují volbu vyučovacích metod. Podle toho v jaké míře jsou vyučovací prostory vybaveny moderní výrobní technikou, technickými vyučovacími prostředky a názornými pomůckami a jaký je kontakt s provozní praxí, volí učitel praktického vyučování vhodné vyučovací metody.

Specifické faktory (subjektivní)

Předpoklady žáků – učitel musí znát a využívat předpoklady žáků pro zvládnutí oboru. Sleduje a využívá zvláštnosti každého žáka a celé skupiny, a to pak ovlivňuje i a) volbu metod jeho práce s nimi. Učitel z toho hlediska musí při volbě metod: Brát v úvahu práceschopnost žáků během celé učební jednotky) vypětí, jednotvárnost, dlouhé opakování). Správnou volbou metod z hlediska žáků, by měl učitel udržet práceschopnost žáků po celou vyučovací jednotku bez přetížení.

b) Osobnost učitele – na základě svých pedagogických as odborných vědomostí, dovedností a zkušeností by měl učitel volit pro každou situaci ve vyučovacím procesu podle vlastního uvážení odpovídající metodu. Přitom respektuje všechny ostatní faktory tak, aby v konkrétních a vždy jiných podmínkách probíhal vyučovací proces efektivně. Učitel musí využít v každé vyučovací jednotce, v každé její části všech dostupných možností, na základě kterých volí odpovídající metodu k dosažení optimálního výchovně vzdělávacího výsledku. Kvalita učitele praktického vyučování se projeví nejen v kvalitě přípravy metodického postupu vyučování, ale i 44

v pedagogické operativnosti, kdy připravený postup koriguje podle vzniklé situace v průběhu vyučování.

Ze všech různých vyučovacích metod popsaných v pedagogické literatuře se nejčastěji v odborném výcviku využívá výklad, popis, beseda, demonstrace, předvádění a laboratorní práce v různé vzájemné kombinaci s použitím vhodných materiálních prostředků. Specifické metody pro praktické vyučování, ve kterých se uplatňují i výše uvedené klasické metody jsou: Práce s technickou a účetní dokumentací, instruktáž, simulační metoda, problémová metoda, cvičení a exkurze.

Nejčastěji užívané metody v praktickém vyučování Práce s technickou a účetní dokumentací.

V praktickém vyučování používáme takovou technickou a účetní dokumentaci, která je obvyklá v provozních podmínkách, pro které se žáci připravují, a kterou budou po vyučení v práci používat. Do technické dokumentace patří: výkresy, schémata, grafy, dílenské tabulky, normy a technologické výrobní nebo i pracovní postupy. Do účetní dokumentace, kterou žáky naučíme v jejich oboru používat patří: materiálové listy, mzdové listy, účetní kniha

Práce s technickou a účetní dokumentací v odborném výcviku vyžaduje, aby si žáci nejprve osvojili základní vědomosti v příslušných odborných předmětech. V této oblasti úzce spolupracuje učitel praktického vyučování s učiteli odborných předmětů. Zásada je, aby používali při výuce stejně upravenou dokumentaci, aby na sebe těsně navazovali ve výuce vědomostí a dovedností. Při použití této metody učitel praktického vyučování pro řízení žáků nejprve využívá jednoduché výkresy a postupy doplněné jednoznačným výkladem algoritmu postupu. Později ve stále větší míře používá pro zadávání úkolů normalizované písemné instrukce, poskytující žákům přesné informace o tom co mají dělat. Svůj výklad omezuje při zadávání opakované práce po jejím naučení(ve 3. fázi učení) především na odkazy na další pomocnou technickou

45

dokumentaci svého oboru a seznamuje je při vhodné příležitosti i s ostatní náročnou dokumentací Součástí metody práce s technickou a účetní dokumentací, je vedení účetní evidence, potřebné především pro soukromé podnikání Podklady k tomu by si žáci měli připravovat v teoretickém vyučování a částečně i formou domácích úloh tak, aby neztráceli zbytečně čas v praktickém vyučování, který musí co nejvíce využít na procvičování a upevňování praktických dovedností. Proč práce s technickou a účetní dokumentací v praktickém vyučování? To, že žáci získávají odborné vědomosti v řadě předmětů teoretického vyučování, ještě neznamená, že je budou umět využívat při práci. Proto právě řízení poznávací činnosti učňů prostřednictvím metody práce s technickou a účetní dokumentací v odborném výcviku vede žáky využívat teoretických vědomostí bezprostředně v praktické činnosti, učí je samostatně pracovat a zvyšuje jejich odbornost.

1. Instruktáž

V praktickém vyučování je to nejčastěji používaná kombinovaná vyučovací metoda při výuce senzomotorických dovedností. Tato metoda je často označována jako komplexní metoda. Výuka praktického vyučování předpokládá použití instruktáže ve všech jejích rozmanitých obměnách. V instruktáži se používá několik klasických vyučovacích metod v různém poměru se zřetelem k výuce konkrétních pracovních činností. Instruktáž je základní prostředek učitele praktického vyučování, při které používá z hlediska zdroje poznání metody slovní, metody pozorování a metody pracovní. Při instruktáži dochází k předávání obsahu učiva učňům a současně k počátečnímu osvojování učiva (1. fáze učení senzomotorickým dovednostem). Učitel praktického vyučování působí při instruktáži vždy na několik smyslů žáků současně a vyžaduje od nich soustředěnou pozornost. Proto by měla být instruktáž obsahově přiměřená vyspělosti učňů a časově maximálně 30 minut, aby ji žáci mohli bez větší únavy účinně sledovat.

2. Úvodní instruktáž

Je metodicky nejnáročnější a zařazuje se na začátek nového tematického celku nebo na začátek učebního dne, ve kterém bude probíráno nové učivo. Úvodní instruktáž zahajuje 46

učitel stanovením cíle tematického celku nebo vyučovacího dne, zdůvodněním důležitosti a rozsahu nové pracovní činnosti a žáka tak vhodně motivuje. Zde využívá výkladu, besedy, ukázek prací. K náročnému tematickému celku lze používat i exkurze do provozu, instrukčního filmu, popřípadě videozáznamu. V počátku úvodní instruktáže pak učitel ověří základní teoretické znalosti tématu, (pokud teorie předcházela praxi). Nemají-li žáci teoretické znalosti bezprostředně potřebné pro novou pracovní činnost, musí se žáky nezbytnou teorii probrat. Poté následuje těžiště úvodní instruktáže – předvedení nové pracovní činnosti. Učitel zde předvádí žákům nové pracovní úkony a operace tak, aby žák získal správnou představu o jejich průběhu a postupu pracovní činnosti. Podle toho jak názorně, přesvědčivě a přesně učitel ukáže práci, kterou se má žák naučit, tak žáci vědomě a přesně pochopí a správně budou provádět to, co jim bylo ukázáno.

Pro předvádění lze zobecnit následující postup:

1. Když učitel předvádí, od žáka to vyžaduje pozorování. Proto učitel musí volit vhodné místo pro předvádění, ale i pro pozorování žáků. Žáci musí všichni dobře vidět předváděnou činnost. Pozor na to, aby si nevytvářeli zrcadlový obraz.

2. Předvádění učitel doprovází nezbytně nutným výkladem. Je třeba zdůrazňovat jen hlavní nejtypičtější a charakteristické prvky úkonů.

3. Učitel sám si v rámci přípravy na vyučování předváděnou práci znovu projde s cílem předvést práci přesně, bez zbytečných pohybů.

4. Složitou činnost předvádět nejprve v celku, v normálním pracovním tempu, potom po částech a pomalu, popřípadě zastavit pohyb nástroje v různých jeho polohách a závěrem předvést zase celou operaci

5. Při předvádění jakékoliv práce je nutné upozornit žáky na možné chyby a nepřesnosti.

6. Při předvedení je účelné, aby dva nebo tři žáci práci opakovali. Opakování má být uvědomělé, co nejpřesnější napodobení předvedeného. Učitel žáky podle potřeby opravuje, případně může příslušný úkon nebo operaci znovu předvést sám. 47

7. Kontrolními otázkami, kterými si učitel ověří pochopení postupu práce u dalších žáků, a zadáním práce na procvičování učiva, úvodní instruktáž končí.

3. Průběžná instruktáž

Zařazuje se podle potřeby v průběhu učebního dne a jejím úkolem je odstranit chyby vyskytující se u více žáků, upřesnit a sjednotit pracovní činnost žáků po určité době nácviku. Průběžnou instruktáž k odstranění chyb v pracovní činnosti žáků zařazujeme bezodkladně po zjištění. Vyskytne-li se drobnější chyba ojediněle jen u jednoho nebo několika málo žáků, provedeme individuální instruktáž přímo na jejich pracovišti.

4. Závěrečná instruktáž

Obsahuje souhrnné opakování ucelené části učiva – po probrání tématu (po několika učebních dnech), nebo po nácviku složitější operace na konci učebního dne. V prvé části této instruktáže vyvolaní žáci zopakují pracovní postup nacvičované operace (úkonu) popřípadě předvedou nejdůležitější část operace. Ve druhé části, která je součástí každého vyučovacího dne, učitel zhodnotí dosažené výsledky celé učební skupiny a jednotlivých žáků, provede rozbor jejich práce, vyzvedne klady a znovu upozorní na vyskytující se nedostatky.

Přestože je instruktáž nejdůležitějším prostředkem učitele praktického vyučování, vymezujeme na ni čas pouze nezbytně nutný. Čas věnovaný instruktážím v přípravném období by neměl překročit podle náročnosti oboru 10, maximálně 15% celkového času stanoveného pro praktické vyučování.

5. Simulační metody

Simulační metody v praktickém vyučování jsou takové metody osvojování senzomotorických dovedností, při kterých jsou některé technické prvky technologického nebo pracovního procesu nahrazeny prvky, které imitují skutečné pracovní prostředí, předmět, pracovní prostředek nebo jeho část. Charakteristickým znakem je, že se k nácviku nových dovedností 48

používá zvláštních vyučovacích technických prostředků, jako simulátorů, trenažérů nebo simulované prostředí – cvičné pracoviště.

6. Problémové metody

Učení pracovním činnostem v praktickém vyučování, které zpravidla navazuje na probrané učivo v odborných předmětech, umožňuje využít řešení různých problémových situací. Problémové řešení v odborném výcviku, vede k rozvoji aktivní tvořivé práce, soustředění při pozorování, zvyšuje zájem o obor a vede žáky k samostatnosti. Předností problémové metody je, že umožňuje na základě již osvojených vědomostí a dovedností samostatně a aktivně získávat další poznatky o práci v oboru. Řešení problému ve vyučování by mělo být rozděleno na tři etapy: 1. Vysvětlení problému učitelem praktického vyučování a pochopení žáky toho, co mají dáno a co je nutno vyřešit. 2. Vlastní řešení problému, při kterém žáci pracují samostatně, za pomoci učitele praktického vyučování. 3. Ověření správnosti řešení zhodnocení dosažených výsledků. Uplatnění problémové metody v praktickém vyučování je pro učitele náročnější, ale vytváří příznivé podmínky pro uplatnění každého žáka.

7. Inscenační metody

Podstatou inscenačních metod je řízený dialog. Uplatňuje se především při přípravě učňů v obchodě, pohostinství, službách a železničářů, ale lze jej použít také v oborech charakteru opravářského a údržbářského. Rozlišujeme 2 druhy inscenačních metod: 1. Strukturní inscenaci – při níž je zadán úkol a situace co se řeší je podle předem připraveného scénáře. 2. Nestrukturní inscenace – má improvizovaný charakter.

8. Cvičení

Po promyšleně provedené a didakticky uspořádané instruktáži s využitím vhodných vyučovacích metod bezprostředně následuje hlavní část učení v praktickém vyučování – cvičení. Cvičení je záměrně časově rozvržené opakování jednotlivých úkonů a operací, jehož cílem je osvojení dovedností a zvyšování výkonů. Při úspěšném cvičení musí být splněny tyto požadavky: Cílevědomost, promyšlenost a účelnost cvičení, přiměřenost úkolu vzhledem k dosavadním dovednostem, systematičnost cvičení, správné využití času, ohled na věkové zvláštnosti a 49

fyzický stav žáků, průběžná kontrola učitelem, hodnocení průběhu cvičení a odstraňování chyb.

9. Exkurze

Exkurzi v praktickém vyučování organizujeme podle zásad popsaných v obecné didaktice. Význam

exkurze

v praktickém

vyučování

spočívá

v názorném

seznámení

učňů

s technologickým procesem, způsoby práce a organizací práce, s výrobním zařízením, nářadím, výrobky přímo v provozovnách a organizacích. Má část přípravnou, realizační a závěrečnou. Při organizaci exkurze může dojít ke dvěma krajnostem: 1. Učitel podcení přípravu exkurze. 2. Učitel přecení schopnosti a možnosti vnímání žáků“.

6.9. Příprava učitele na vyučování11 Příprava na vyučování je součástí projektovaní ( plánovací) práce učitele. Přípravě na vlastní hodinu předchází několik projektových úrovní, od nichž se příprava odvozuje. Výchozím materiálem jsou (ještě stále) učební osnovy, které udávají obecné cíle, předmětu, a cíle ročníkové a rámcově stanovují obsah výuky. Dále potom učební plány . Perspektivní (dlouhodobá) příprava. Učitel ji plánuje ještě před začátkem školního roku. Obsahuje vypracování časově tematického plánu. Je to rámcový plán výuky pro předmět a ročník. Jsou v něm uvedeny jednotlivá témata a termíny probírání těchto témat. Smyslvytvoření časového rozvrhu pro probírání látky tak, aby si mohl pedagog včas povšimnout případného opoždění a zabránit závažnějšímu skluzu. Při tvorbě učitel koordinuje obsah osnov s ročním plánem školy (plán organizace školního roku s datováním všech významných akcí-prázdnin, klasifikačního období, zvláštních akcí školy, svátků, oslav, exkurzí, škol v přírodě apod.). Další projektovací úrovní je vytvoření Tematického plánu. Zpracovává se na principu didaktické analýzy učiva.

Didaktická analýza učiva- myšlenkové pronikání do učební látky s cílem vystihnout její výchovnou a vzdělávací hodnotu. Podmínkou je zvládnutí a pochopení učitelem. Poté je třeba

11

Pecina P. Skripta: Obecná didaktika , Brno 2004 ,s.13

50

navrhnout didaktickou stylizaci probírané problematiky. Navrhnout způsob dosažení cíle. Provádí se ve vztahu k žákům a k stanovenému výukovému cíli. Tematický plán- pro jednotlivé tematické celky se stanoví rámcové výukové cíle a rozpracuje se podle témat do přehledné tabulky.. V ní se stanoví pro každé téma s určitou hodinovou dotací cíl, rámcově vymezí učivo a naplánuje metodický postup. Aktuální příprava na vyučovací hodinu- příprava na vyučovací jednotku (hodinu, dvouhodinovku). Obsahuje tyto oblasti: -

Stanovení výukového cíle.

- Provedení didaktické analýzy učiva. - Promyšlení poznávacích strategií pro žáky- vypracování scénáře vyučovací hodiny včetně časového rozvržení.

Pro začínající učitele je vhodné vypracovat písemnou přípravu. (kterou většinou preferují i zkušení učitelé!). Není žádný předpis ani oficiální požadavek na její podobu. Každý učitel si může vypracovat svojí vlastní, která mu nejlépe vyhovuje. V literatuře nalezneme vodítko, jak by mohla vypadat.

6.9.1. Ukázky příprav na dva vyučovací dny A) Přípravná fáze výuky Předmět : Odborný výcvik Kosmetiček Škola : SOU a SOŠ SČMSD Znojmo Třída : KO II. Počet hodin : 7 Tema odborného výcviku : Masáž obličeje

1. Osnova dne odborného výcviku 1. Cíl dne odborného výcviku 2. Poučení žáků o BOZP a příprava pracoviště 3. Výklad technologického postupu při provádění masáže 4. Praktická ukázka 5. Procvičení masáže u žákyň

51

6. Hodnocení žákyň 7. Úklid pracoviště – žáci 8. Hodnocení celého dne odborného výcviku

2. Formulace cíle, metody a formy vyučování 2.1. Cíl dne odborného výcviku Cílem je seznámit žákyně s kosmetickou masáží. Zopakování teorie masáže a naučení praktické části masáže obličeje.Cílem je naučit se pracovat samostatně po mé odborné ukázce fáze masáže. A předvedevším co nejlépe, nejkvalitněji a za co nejkradší dobu naučit žákyně danou masáž. Důležité je naučit dívky masáž dle připravené dokumentace, jelikož vše využijí v budoucí praxi a u maturitní zkoušce z odborného předmětu.

2.2. Poučení žáků o BOZP a příprava pracoviště 1. Upravené, čisté a krátce střižené nehty (nesmí přesahovat bříšky prstů) nenalakované (pouze bezbarvým lakem). 2. Je zakázáno lepení umělých, gelových či jiných nehtů!!!!! 3. Čisté ruce a celkově upravený vzhled žáka. 4. Dodržovat předpisy BOZP a úkoly svěřené UOV. 5. Přísný zákaz nošení všech šperků. Povoleny jsou pouze drobné náušnice. 6. Po pracovní době řádně uklidit provozovnu (desinfikovat stolečky, všechny nástroje atd.). 7. Při špatném počasí uklízíme provozovnu i v průběhu dne. 8. Kosmetické šatny udržovat v čistotě. 9. Po i před každou zákaznicí si vždy umyjeme ruce a desinfikujeme nástroje. 10. Nesaháme mokrýma rukama do elektrického proudu nebo na elektrické vodiče či spotřebiče. 11. Injekční jednorázové jehly (na milie) – používáme pouze 1x. Po použití vyhazujeme do označené nádoby určené k likvidaci. 12. Štětečky na rtěnky, pudry atd. vždy řádně umyjeme a desinfikujeme před i po každé zákaznici. 13. Ošetřujeme pouze zdravou pleť (výjimkou je akné).

52

14. Kosmetické přípravky musí být schváleny hlavním hygienikem ČR. 15. Pečlivě kontrolujeme dobu trvanlivosti. 16. Bez dovolení UOV nikdy neopouštět pracoviště. Dodržovat dané přestávky.

2.3. Metoda práce, vyučovací formy dle bodů osnovy

1. výklad o bezpečnosti práce – frontální (hromadné) vyučování 2. metoda praktická - praktické dovednosti žáků při přípravě pracoviště – frontální výuka 3. metoda slovní – kladení otázek, kombinace frontální a individuální formy vyučování 4. metoda praktická – ukázka UOV např. masáže žákyním 5. metoda praktická – ukázka dovednosti žákyň co si zapamatovaly z ukázky UOV 6. metoda praktická – uklidit po sobě pracoviště a kontrola od UOV

3. Motivace Motivací pro studenty je jejich schopnost a dovednost řádné přípravy. Motivací pro žáky je též příprava žáků na hodiny či praxi a jejich výsledná dovednost, úspěch a následná pochvala (např. před zákaznicí). Motivací pro mě, jako učitele je výsledek celé mé přípravy, jelikož tím získávám inspiraci pro další hodiny a v opačném případě ihned reaguji a pomáhám s nedostatky žákům, jelikož jejich znalosti jsou mou vizitkou, jak jsem odvedla svůj díl práce. Taktéž i následná pochvala u vedení, nebo u zákaznic je pro mě velmi důležitá.

4. Závěr a hodnocení odborného výcviku Z mého pohledu a poznání žáků, musím konstatovat, že podle mých zkušeností z jiných středních škol tohoto typu jsem očekávala, že studenti budou na úrovni pochopení a někteří na úrovni aplikace. Ovšem mohu podotknout, že někteří žáci 2. ročníku maturitního oboru, jsou na vysoké úrovni. Z praktických dovedností i teoretických znalostí jsou opravdu na úrovni maturitních ročníků. Někteří dokáží pracovat samostatně, sebevědomě, cíleně a umí svou práci i svých spolužáků následně hodnotit.

53

Hodnocení UOV, či poukázání na chyby v průběhu OV považuji za samozřejmé. Učitel musí umět pochválit, ale i šetrně a důsledně poukázat na nedostatky a chyby žáků a doufat v jejich následné odstranění. I hodnocení a oznámkování žákyň na konci OV je vhodné. Z mého pohledu není vhodné žáky kárat před zákaznicemi. Na chyby a nedostatky poukazuji vždy na konci OV a jen před žákyněmi. Ovšem naopak pochvalu před zákaznicí, či vedením považuji z mého pohledu za velmi vhodnou a nezbytnou.

1. den 7. 00 hod.

- zahájení odborného výcviku - nástup žákyň a kontrola pomůcek a oděvu do odborného výcviku (vše pečlivě vyprané, bílé a vyžehlené, dle hygienického minima), pomůcky jako jsou pinzety, manikúra, štětce a další, řádně vydezinfikované a připravené k použití.

7. 30

- rozdělení žákyň do dvojic, A) opakování kosmetických norem, které jsou nutné při použití kosmetických přípravků na zákaznice (důležitá je kombinace kosmetických přípravků např. pleťové mléko a pleťová voda na daný typ pleti a k tomu vhodně zvolený pleťový krém a dále pak počet ml). B) kladu otázky na všechny hygienické zásady (např. nanášení pleťových masek, mytí rukou, dezinfekce nástrojů, a celé provozovny atd.).

9. 00

- otevření kosmetické provozovny pro veřejnost. UOV určí, kdo bude na jaké zákaznici pracovat. Zbytek žákyň pracuje dle pokynů UOV. V průběhu dne UOV vyhodnocuje žákyně a jejich úkoly. Na konci dne vyhodnotí UOV celý den a oznámí žákyním jejich známky. A oznámí jim, jakých chyb se dopustily. A následně je ohodnotím.

Rozdělení úkolů: barvení obočí a řas + epilace obočí povrchové čištění pleti a vhodnost zvolení kosmetických přípravků napářka pleti + hluboké čištění pleti masáž + aplikace masek na daný typ pleti (normální, suchá, mastná atd.) následné ošetření pleti

54

12. 30

- úklid provozovny (vše dezinfikovat, vytřít podlahu atd.) - po úklidu následuje vyhodnocení celého dne, jak žákyně pracovaly, následná klasifikace a zapsaní známek. A každou dívku zvlášť ohodnotím, jejich chyby, co dělaly špatně, ale i dobře.

13:00

- konec odborného výcviku, odchod domů.

2. den 7.00

- zahájení odborného výcviku - nástup žákyň a kontrola pomůcek a oděvu do odborného výcviku (vše pečlivě vyprané, bílé a vyžehlené, dle hygienického minima), pomůcky jako jsou pinzety, manikúra, štětce a další, řádně vydezinfikované a připravené k použit

9:00

- UOV předvede studentkám, dle tematického plánu svatební a divadelní líčení. - vše jim vysvětlím a ukážu následnou korekci obličeje a vysvětlím a ukážu jak zúžit obličej, nos a bradu a další části obličeje.

- následně dívky rozdělím do dvojic, jinak než den předešlý, a začnou si mezi sebou zkoušet to, co jsem jim před tím ukazovala a vysvětlovala.

- vše v průběhu řádně opravuji a vysvětluji chyby, které si následně odstraní. 11:00

- zadám další úkol - dívky si promyslí a musí se mezi sebou nalíčit. Tzv. fantazijní líčení, můžou líčit jak po obličeji tak i na dekolt, vše dle vlastní fantazie. Téma si zvolí sami, jako je např. Divoký západ, Rio e Janeiro atd. klasifikace a zapsání známek. A každou dívku zvlášť ohodnotím, jejich chyby, co dělaly špatně, ale i dobře.

13.00

- konec odborného výcviku, odchod domů

55

Tyto písemné přípravy jsem připravila a vymyslela zcela sama jako ukázku na dva dny odborného výcviku. Odborný výcvik trvá šest hodin u žáků do 18 let a nad 18 let trvá již sedm hodin, z toho mají 30 minut určených na občerstvení (svačina a oběd). Žáci se na odborném výcviku snaží co nejlépe naučit to, co ve třídě probírají jako teorii. Takže nejdříve vše probereme teoreticky ve třídě, vše se zapíše do sešitu a následně další hodiny procvičují žáci daná témata prakticky.

Také následný tematický plán jsem vytvořila a připravila samostatně pro žákyně oboru kosmetička, které jsem učila odbornému výcviku. Podle některého tematického plánu se budou odvíjet další stránky mé práce, jak teorie tak i praxe ve třídě a kosmetické provozovně.

6.9.2. Ukázky tematických plánů odborného výcviku Tematické plány 12 Pedagogičtí pracovníci na základě platných základních pedagogických dokumentů rozpracovávají stanovené učivo do tematických plánů. Tematický plán musí schválit ředitel SOU a potom je závazný. Tematický plán např. odborného výcviku je časovým rozvržením tematických celků do jednotlivých vyučovacích dnů. Před jejich zpracováním si musí mistři odborné výchovy a instruktoři žáků uvědomit, že učivo odborného výcviku a ostatních odborných předmětů má na sebe věcně i časově navazovat a být vzájemně koordinováno. Koordinace učiva by měla být zajištěna již v učebních osnovách. Pokud tomu tak není, musí mistři a instruktoři s učiteli odborných předmětů tuto koordinaci provést při rozpisu učiva do tematických plánů.

V tematických plánech se promýšlí:

- v jakém časovém sledu budou žáci získávat nezbytné odborné vědomosti, dovednosti až postupně návyky, - jakou dobu budou optimálně potřebovat k nácviku a postupně k získávání dovedností, - stanovení témata odborného výcviku, která budou plnit na cvičné a produktivní práci, 12

Stejskalová, P., Čadílek, M. Didaktika praktického vyučování II.

Brno: PedF MU, 2001. 22 s.

56

- koordinuje v nich z hlediska času a obsahu probírání jednotlivých tematických celků a témat v teoretickém vyučování a odborném výcviku, - rozvržení všech tematických celků a témat stanovených učební osnovou do celkové přípravy. Tematický plán u vyučovacího předmětu je zpracován učitelem na základě učebních osnov a předkládá jej k posouzení předmětové komisi a ke schválení řediteli školy. Vymezuje obsah učiva, které je rozvrženo do jednotlivých tematických okruhů, tematických celků a témat. Časové dotace jsou stanoveny rámcově, zpravidla jen pro tematické okruhy a celky. To umožňuje učiteli tvořivě uspořádat výuku v souladu s konkrétními podmínkami (viz.příloha). Tematický plán nemusí učitel každý školní rok znovu přepracovávat, je ale prospěšné si do plánu dělat poznámky týkající se hodinové dotace, použité didaktické techniky, didaktických metod, forem apod. Tyto poznámky pak slouží při sestavování nového tematického plánu.

57

SOU a SOŠ, SČMSD, Znojmo, s.r.o Znojmo , Přímětická 1812 / 50

Tematický plán Kosmetička69-41- L / 004 Školní rok 2009 / 2010

Učitel : Denerová Andrea Předmět : Odborný výcvik Ročník : Ko 3

Cílem odborného výcviku je prakticky připravit žáky na profesní vykonávání kosmetických služeb. Odborný výcvik se uskutečňuje v souladu s učební osnovou a spočívá ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu. V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den. Den v odborném výcviku trvá 6 hodin. Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně 10 minutová přestávka. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne.

Měsíc Září - úvodní hodina, bezpečnostní předpisy - seznámení s plánem učiva. Opakování 1. a 2. ročníku - manikúra, lakování a zdobení nehtů - ošetření rukou - masáž rukou - kosmetická diagnóza pleti - posouzení pleti a její ošetření Říjen

- hygienické minimum

58

- opakování a prohlubování učiva z 1.a 2. ročníku - kosmetická diagnóza - povrchové čištění pleti vhodnými přípravky na daný typ pleti - úprava obočí, depilace obočí, barvení obočí a řas Listopad - napařování a změkčování pleti - hluboké čištění pleti - masáž obličeje Prosinec - masáž obličeje - lymfatická masáž - procvičování druhů masáží

Leden

- péče o tělo o problémové partie ( např.prsa a celulitida ) + ukázka - péče o dekolt + ukázka

Únor

- kosmetické masky a zábaly - ukázka aplikace kosmetických masek na daný typ pleti - hygienické zásady

Březen

- příprava na soutěž v líčení mezi žáky

Duben

- epilace a depilace ( rukou, nohou, třísel…) - provádění depilace v obličeji - poradenství v kosmetice - nabídka kosmetických přípravků

Květen

- fantazijní líčení na dané téma - zásady a postup líčení - hygienické zásady při práci

Červen

- samostatné provádění kosmetických úkonů - uzavření klasifikace

59

Tématický plán sestaven dle platných učebních dokumentů č. j. 18903/01- 23 4.6. 2001 Ve Znojmě 30.8.2009 Zpracovala: Denerová Andrea

Schválil : Mgr.Petr Novák

SOU a SOŠ, SČMSD, Znojmo, s.r.o Znojmo , Přímětická 1812 / 50

Tematický plán Kosmetička 69-41- L / 004 Školní rok 2009 / 2010 Učitel : Denerová Andrea Předmět : Odborný výcvik Ročník : KO 4

Měsíc Září

Říjen

- úvodní hodina, bezpečnostní předpisy -

hygienické zásady při provádění kosmetických úkonů

-

provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

-

ošetření rukou

-

masáž rukou

-

kosmetická diagnóza pleti

-

posouzení pleti a její ošetření

- opakování manikúry - nové zdobící techniky - novinky v péči o ruce - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

60

Listopad

- úvod do pedikúry - ošetření nohou - koupele nohou - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Prosinec

- procvičování pedikúry - procvičování pedikúry - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Leden

- poradenská služba - poradenství v oblasti image - obor vizážistika - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Únor

- novinky v péči o tělo - péče o dekolt - nové kosmetické přípravky (např. Ryor atd.) - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Březen

- nehtová modelář - plastické operace – přednáška - poradenství v oblasti zdravé výživy a její účinky na kůži - vizážistika – přednáška – na téma : trendy v líčení a novinky v líčení - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Duben

- depilační techniky - druhy masáží – novinky a ukázky - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích - nabídka kosmetických přípravků a hygiena při práci

Květen

- příprava a opakování na maturitní zkoušky - příprava a opakování na maturitní zkoušky - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

61

Červen

- maturitní zkoušky

Tématický plán sestaven dle platných učebních dokumentů č. j. 18903/01- 23 2001

4.6.

Ve Znojmě 29.8. 2009 Zpracovala: Denerová Andrea

Schválil : Mgr. Pavel Novák

SOU a SOŠ, SČMSD, Znojmo, s.r.o Znojmo , Přímětická 1812 / 50

Tematický plán Kosmetika 69-41- L / 004 Školní rok 2009 / 2010

Cílem odborného výcviku je prakticky připravit žáky na profesní vykonávání kosmetických služeb. Odborný výcvik se uskutečňuje v souladu s učební osnovou a spočívá ve výkonu služeb nebo ve výkonu prací, které mají materiální hodnotu. V odborném výcviku je vyučovací jednotkou vyučovací den. Den v odborném výcviku trvá 6 hodin. Po dvou hodinách odborného výcviku je nejméně 10 minutová přestávka. Délka přestávek se nezapočítává do doby trvání vyučovacího dne. Učitel : Denerová Andrea Předmět : Kosmetika odborný výcvik Ročník : Ko 2

Měsíc Září

- úvodní hodina, bezpečnostní předpisy - hygienické zásady při provádění kosmetických úkonů - hygienické minimum - provádění samostatných kosmetických úkonů z 1. ročníku

62

Říjen

- opakování manikúry + kosmetická masáž obličeje - ukázka - fáze masáže: roztírání masážního krému, hlazení, kroužkování, hnětení + masážní přípravky - kdy neprovádíme kosmetickou masáž - hygienické zásady při provádění kosmetické masáže pleti - provádění samostatných kosmetických úkonů

Listopad

- kosmetická masáž pleti - ukázka - fáze masáže : tření, vlnění, poštipy a poklepy - praktické procvičování masáže - provádění samostatných kosmetických úkonů

Prosinec

- kosmetická masáž : vibrace, závěrečné zklidnění a akupresura - procvičování a shrnutí celé masáže - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Leden

- procvičování kosmetické masáže - emulze - O/V, V/O - odstranění nežádoucího ochlupení - depilace, epilace – ukázka - hygienické zásady + postup při depilaci - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Únor

- praktické procvičování depilace - procvičování kosmetické masáže - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Březen

- úprava obličeje - líčení - druhy líčidel - korekce obličeje - druhy líčení – fantazijní, svatební atd. - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Duben

- hygienické zásady při líčení a odlíčení 63

- ukázka trendů a novinek v líčení - divadelní a filmové líčení - provádění samostatných kosmetických úkonů

Květen

- procvičování a zdokonalování jednotlivých kosmetických úkonů - poradenská služba - provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Červen

- provádění samostatných kosmetických úkonů na zákaznicích

Od 1.1.2007 hodinová dotace změněna ze 14 hodin na 12 hodin týdně. Denně je vymezena 30 min přestávka, která se do pracovní doby nezapočítává.

Tématický plán sestaven dle platných učebních dokumentů č. j. 18903/01- 23 2001

4.6.

Ve Znojmě 29.8. 2009 Zpracovala: Denerová Andrea

Schválil : Mgr.Petr Novák

7. OŠETŘENÍ PLETI

Lymfatická masáž - (manuální lymfodrenáž) Jedná se o masáž celého těla včetně hlavy v několika sestavách. Lymfatická masáž představuje soustavu jemných speciálních hmatů, které provádíme určitým tlakem a tempem v přesně stanoveném pořadí. Nejprve se pročistí centrální lymfatické uzliny, poté uzliny regionální, podle umístění v té části těla, kterou zprůchodňujeme a poté vypuzovacími a pumpovacími hmaty podporujeme odtok lymfy. Tento způsob lymfatické masáže vznikl v klinickém prostředí, je naprosto bezbolestný a spíše relaxačního charakteru. Žádný přístroj ani kosmetický přípravek manuální masáž nenahradí, neboť jiným způsobem nelze ošetřit centrální ani regionální uzliny. Bez manuální lymfodrenáže se nelze obejít.

64

Lymfatická masáž je vynikající prevencí proti celulitidě, při indikaci ji zlepšuje a – dle stupně postižení – i odstraňuje. Je nezastupitelná při detoxikaci organismu a zlepšení výživy buněk. Je prevencí proti otokům lymfatického původu a dokáže je i odstranit. Podporuje regeneraci organismu při zátěži, významně posiluje imunitu, má hluboce relaxační účinek, který přetrvává šest až osm týdnů.

Masáž horkými lávovými kameny Dne 9.3. 2007 proběhla v naší kosmetické provozovně přednáška na téma MASÁŽ HORKÝMI LÁVOVÝMI KAMENY. Tato masáž patří u nás dá se říct k novince, ovšem už od pradávna je praktikována na Havajských ostrovech. Tato masáž spočívá v přikládání horkých lávových kamenů na tělo. Má mimořádné léčebné účinky, jako jsou například zmírňění svalové křeče, mimořádná stimulace krevního oběhu a lymfatického systému, postupně prohřívá celé tělo, vyrovnává energii v těle, posiluje imunitní systém a další. Tato masáž se hodí pro všechny, kdo si touží občas odpočinout, relaxovat a dosáhnout psychické i fyzické pohody. Tato přednáška měla u děvčat velký úspěch. S velkým zájmem sledovaly práci masérky a následně i kladly pro nás zajímavé otázky.

7.1. Pleťové masky a zábaly Pleťové masky byly známy již ve starověku. Obecně masky zlepší vzhled unavené a nečisté pleti již po první aplikaci. Masky a zábaly pleť čistí, regenerují, dodávají jí výživné a regenerační látky, zjemňují póry, působí protizánětlivě a zpomalují tvorbu vrásek. Pleť vyhlazují a napínají. Nejvíce se uplatňují v kosmetických salónech, protože značná část úspěšného výsledku je závislá na správné aplikaci a výběru masky pro určitý typ pleti. Masky patří mezi účinné kosmetické úkony.

Dříve se rozlišovaly pojmy maska – zábal , dnes však většina výrobců kosmetiky nedělá rozdíly. Maska (zábal) je směs organických a anorganických látek, některé tvoří na pleti prodyšnou a jiné neprodyšnou vrstvu.

Dnes jsou pleťové masky nejčastěji kombinací

přírodních i syntetických látek a uplatňují se v nich různé druhy materiálů podle toho, co se

65

od nich požaduje. Pro běžnou praxi se masky rozlišují jednak podle charakteru pleti a podle účelu, pro který se aplikují. Druh základu pro masku i charakter účinných látek je dán aktuálním stavem pleti. Nemůže tedy existovat univerzální základ ani univerzální účinné složky.

Základ pleťové masky tvoří :

nosič – do kterého se přidává účinná látka ředidlo – ( někdy je nosič účinnou látkou a na ředidle záleží, pro který typ pleti bude maska vhodná

MASKY - nanášíme za studena, po zaschnutí se vytvoří přilnavá vrstva, kterou odstraníme setřením, nebo sloupneme jako celistvou masku. Stažením masky se pokožka velmi dobře vyhladí, zklidní, zlepší se prokrvení pleti a uvolňují se z ní odumřelé buňky. Po aplikaci masky je pleť omlazená, vyhlazená a jemná. A zklidňuje pleť po hlubokém čištění.

ZÁBALY - nanášíme na pleť příjemně teplé a aby nevychladly přikládáme na pleť suchý ručník nebo pleť zahříváme skluzovou lampu. Zábaly se připravují z tuku a různých bílkovin a dodávají tak pokožce potřebnou výživu.

Zásady nanášení : •

před aplikací pleť vyčistíme pleť. Mlékem a vodou popřípadě uděláme perliny

•

nanášíme je nejen na tvář, ale i krk a dekolt, vynecháme okolí očí a rtů. Na tyto partie už dnes aplikujeme speciální pleťové masky.

•

na oči můžeme přiložit i vatové tampónky navlhčené v borové vodě, nebo pytlíky od čaje

•

masky nanášíme štětečkem, špachtlí nebo můžeme i rukama

•

masku necháme působit 15 – 20 min. v téhle době by se mělo relaxovat a odpočívat

•

odstraňují se teplou vodou a houbičkami nebo vatovými tampónky, nebo je slupujeme

•

( tzv. masky slupovací ). Nakonec naneseme pleťový krém

66

Měli bychom dbát na to, na jakou pleť jakou masku aplikujeme. Neaplikujeme např. teplé masky na citlivou pleť nebo pleť s teleangiektáziemi . Adstringentní ne na suchou, citlivou…a ne mastné masky na mastnou pleť atd. V laických představách jsou masky považovány za všemocný kosmetický přípravek. Mají však smysl pouze tehdy, jsou – li doplňkem kompletní a pravidelné péče o pleť.

Účinky pleťových masek : Tkví ve zvýšeném prokrvení, adstringentní působení na povrchové vrstvy pokožky nebo nabobtnání buněk rohové vrstvy, zvýšení turgoru a vyrovnání nerovností kožního povrchu, dále upravují činnost mazových a potních žláz, stahují póry, působí protizánětlivě, omezují tvorbu vrásek a v neposlední řadě mají účinek psychologický. Úměrně tomu, jak pokožka stárne, ztrácí svoji energii, snižuje se obnova buněk, dochází ke zhoršení krevní cirkulace a ke sníženému zásobování pokožky tukem. Regenerační masky se snaží proces stárnutí příznivě ovlivnit. – oddálit. Jsou vhodné na hypotonickou a atonickou pleť.

67

7.2. ÚPRAVA OBOČÍ A ŘAS Šířka a barva obočí se řídí: •

přáním zákaznice

•

věkem zákaznice

•

dle módních trendů

•

barvou vlasů a pleti

•

dle posazení očí

•

vlastním růstem obočí

•

obočí se nesmí holit (správného tvaru dosáhneme pouze vytrháváním)

•

řídké obočí tvarujeme velmi patrně

•

tvrdé obočí pročísneme kartáčkem na obočí a lakem na vlasy

•

Obočí je nejdůležitější linií v obličeji. Změnou tvaru a barvy obočí lze do jisté míry změnit výraz člověka.

Hygienické zásady při barvení obočí a řas •

desinfekce nástrojů (rezident spray atd.)

•

mytí rukou

•

ochrana oděvu zákaznice

•

peroxid vodíku v tmavých a řádně označených lahvičkách

•

obočí a řasy barvíme jen tehdy, jestliže na kůži nejsou žádné změny nebo poranění (např. zánět spojivek a další )

•

při formování obočí nesmíme poranit kůži

•

dodržovat výplach očí (borová voda, kapky do očí atd.)

•

dbáme velké opatrnosti hlavně při barvení řas

68

•

jestliže zákaznice nebyla barvena, provedeme test citlivosti

Kdy odmítáme barvit: •

zákaznici, která nosí kontaktní čočky,

•

při silných dioptriích,

•

při ekzémech, klaustrofobii, lupence,

•

citlivosti na barvu, po operaci očí, zánětu spojivek atd.

Barvení obočí a řas je samostatný úkon. Pokud to jde, barvíme při masce. Teorii si žákyně zapíší do svých sešitů a následně se odeberou do provozovny, kde si vše procvičí i prakticky.

7.3. LÍČENÍ OBLIČEJE A DEKORATIVNÍ KOSMETIKA

„ Můžete být krásná a zajímavá. Cestu vám k tomu otvírají různé tipy a triky. Zdůrazněte své přednosti, podtrhněte vlastní typ.“ (Wilma Stelzhammerová, - literatura: Make – up krok za krokem)

Make – up v moderním pojetí patří zcela nesporně k nejúčelnějšímu způsobu ochrany pleti před zevními vlivy, a tím pochopitelně i před jejím předčasným stárnutím. Představuje pro pleť obličeje totéž jako, co oblek pro ochranu kůže. K profesionálně provedené práci je zapotřebí kvalitních přípravků a technických pomůcek.

V prvé řadě je nutné k líčení vyhovující osvětlení, jak barvou, tak i intenzitou. Barevné osvětlení make – up mění. Důležité je též pohodlné křeslo pro klientku, pro nás pak přístupné ze všech stran. Vlasy stáhneme klientce čelenkou a oděv kryjeme pláštěnkou. Veškeré potřebné pomůcky a přípravky máme připraveny na stojanu nebo příručním pracovním stolečku. Než začneme klientku líčit, musíme mít pleť správně ošetřenou a odlíčenou. Jen na pěstěné pleti make –up vynikne.

69

Svatební líčení (přílohy č.1, 2)

„ Krása má tu sílu a nadání, že vnáší mír do lidských srdcí. “ (Miguel de Cervantes Saavedra) Mělo by být jemné a hlavně záleží na typu nevěsty. Líčíme podle barvy svatební kytice, šatů a přání nevěsty. Líčíme na ošetřenou pleť, po peelingu, úpravě obočí atd. Používáme voděodolná líčidla. Používáme lesky, můžeme vlepovat kamínky, a lepit umělé řasy. Provedeme nejlépe francouzskou manikúra . Ta se pro nevěsty hodí. Je decentní.

Divadelní líčení Každý absolvent baletní nebo herecké školy projde v rámci výuky školení divadelního líčení. Maskér se musí seznámit s obsahem hry a pochopit charakter. Zvýrazněné musí být hlavně oči, rty, obočí, aby divák postřehl kdo zpívá, směje se atd. A hlavně úzce by měl spolupracovat s autorem, osvětlovači a návrháři.

Divadelní líčidla se používají různá: jako jsou například: tělky a stínovky. dokáží udělat z mladého člověka starého a naopak, samozřejmě při kombinaci za pomoci stínovek, které pěkně vždy vše vystínují a dodají postavě ten správný šmrnc. Dále se poté používá stínování vrásek. Tam , kde se kůže propadá naneseme tmavý stín, pro prohloubení vrásek a pro více stárnoucího člověka, nanášíme tím více tmavší odstín. A dále poté použijeme zubní lak (bílý nebo černý), takto poté vytváříme mezeru mezi zuby. A na toto další divadelní líčení existuje dalších mnoho triků, jako je např. vyrobení jizev, zvětšení nosu, úprava zubů a další triky.

Tato kritéria nadiktuji svým žákům, která probereme a následně jim vše vysvětlím a ukáži jako UOV. V průběhu výuky kontroluji a opravuji jednotlivé žáky. Následně poté ohodnotím jejich klady i zápory.

70

PŘÍPRAVA ŽÁKYŇ NA SOUTĚŽ V LÍČENÍ Studentkám zadá UOV

téma na kosmetickou soutěž, které se

chceme zúčastnit. Témata jsou již předem dána. Dívky nejdříve na papír na nečisto nakreslí každá svůj nápad a návrh líčení. Nápadům se meze nekladou a líčit se musí na obličej a dekolt. Může ovšem i na záda a ostatních partií těla. Na každou soutěž jsou dána určitá pravidla, která se musí důsledně dodržovat. Dále si poté žákyně vyzkouší své líčení nanečisto na papír a následně navzájem přímo na kůži (viz přílohy č. 3, 4). Nejen UOV vysloví svůj návrh na nejlepší výkony, ale také žákyně se mezi sebou ohodnotí a rozhodnou, která z nich se soutěže zúčastní.

71

Poté následují dlouhé přípravy v líčení u již vybrané dívky. Vše musí ladit, od líčení, kostýmu až po účes a veškeré doplňky. Každý detail musí být naprosto originální a dokonalý. Na přípravě celé soutěže dívce se vším samozřejmě pomáhá UOV. Soutěž i její průběh v daném městě vyhodnocuje porota, která bývá velmi přísná. Hodnotí je školení porotci. První tři místa jsou vyhodnocena diplomy a pěknými cenami.

72

8. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM Dotazníky a grafy

Dotazník není v žádném případě prověřováním odborných znalostí žáků na známky. Jeho cílem je pouze zjistit přirozenou orientaci v této problematice a zájem budoucích profesionálních kosmetiček o studium dané problematiky. Je anonymní. Jednotlivé celky v dotazníku jsem zpracovala do grafů, které znázorňují procento správných, nesprávných a neutrálních odpovědí. Závěrečný graf vyjadřuje zájem o studium „kosmetička“, jako samostatného vyučovacího předmětu.

Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, jak se orientují budoucí profesionální kosmetičky ve všeobecných problémech v kosmetice. A to zda se orientují všeobecně v poskytování kosmetických služeb a poradenství. Hodnotila jsem jejich přirozený zájem o tuto problematiku, zda ji vůbec spojují se svým budoucím povoláním a posláním.

Výzkum jsem prováděla na SOU a SOŠ SČMSD ve Znojmě. Sestavila jsem dotazníky týkající se kosmetiky v teorii a praxi, se kterými se mohou budoucí profesionální kosmetičky běžně setkat a využila jsem v něm tři výzkumné metody, ( viz níže). Myslím si, že i pro mne samotnou bude výzkum velkým přínosem a potvrdí se nutnost modernizace obsahu vyučovacích metod ve studijním oboru „kosmetička“. Tento výzkum jsem prováděla u žákyň 1. a 4. ročníku a na závěr bych chtěla porovnat jaký žákyně během čtyř let udělaly pokrok jak v teorii tak v praxi. U žákyň 1. ročníku odpovídalo 16 a u 4. ročníku 14 studentek oboru kosmetička.

8.1. Předpokládaná hypotéza Myslím si, že u žákyň 4. ročníku dopadne výzkum velmi pozitivně, jelikož tyto otázky by měly

již

perfektně

ovládat,

jak

ke

své

budoucí

profesi

kosmetiček,

ale

i

k úspěšnému vykonání maturitní zkoušky. U žákyň 1. ročníku si nejsem zcela jista perfektní úspěšnosti. V každém ročníku jsou žákyně více ale i méně bystré. Věřím a i jsem přesvědčena, že většina z nich bude mít odpovědi

73

kladné a správné. Ráda bych však stejné otázky použila u těchto studentek před maturitní zkouškou a porovnala jejich vývoj ve vzdělání. Budu doufat v pozitivní úspěch. Všechny otázky k výzkumu jsem si připravovala sama, dle předpokládaných znalostí žákyň.

Metody použité v pedagogickém výzkumu

Dále mi bylo umožněno po vyplnění a odevzdání dotazníků, s žákyněmi zadané otázky prodiskutovat a zdůvodnit si s nimi správnou odpověď. Takže se jednalo celkem o využití tří metod pedagogického výzkumu:

2) Pozorování 3) Dotazník 4) Rozhovor

8.2. Otázky k mému výzkumu Z teorie a praxe

A) 1. U které pleti nepoužiješ napařovací přístroj? 2. Šířka a barva obočí se řídí podle: 3. Kdy neprovádíme masáž obličeje? 4. Co je to peeling? 5. Co může způsobit nesprávně provedená masáž? 6. Co jsou to teleangektázie ? 7. Vypiš projevy stárnutí kůže 8. Jaký přístroj poradíš zákaznici na vyhlazení vrásek? 9. U jaké pleti masáž obličeje provedeš a u které ne?

74

10. A, B, C,

Vyjmenuj pleťové masky a na jakou pleť je použiješ

11. Hypertrichóza je: A, nadměrné pocení B, nedostatečné promaštění pleti C, nadměrné ochlupení D, ztenčení kůže

12. Co je to?? Malá, bílá, kulatá, tvrdá zrníčka rohoviny, tvořící se na obličeji. A, senilní keratom B, mílie C, xantalazma 13. Kartotéční záznam si vede kosmetička: A, jen když si to zákaznice přeje B, jen jak uzná sama kosmetička za vhodné C, u každé zákaznice 14. Masáž neprovádíme u: A, mastné pleti C, jak si sama zákaznice přeje D, jak uzná sama kosmetička za vhodné 15. Hluboké čištění pleti provádíme: A, vždy B, podle toho, jaký má zákaznice typ pleti C, u mladých zákaznic D, u starších zákaznic 16. Běžný úklid kosmetiky provádíme: A, 1 x týdně B, jen, pokud je to nutné (po znečištění kosmetiky) C, každý den 17. Provádíme zákaznici kosmetiku s oparem? A, ne B, ano

75

Úspěšnost odpovědí - 1. sada 10 10

9 7

8 6

správné

4

špatné

4 2 0 1. ročník

4. ročník

správné 1. ročník 4. ročník

špatné 9 10

B) 1. Kolik má být optimální teplota v kosmetice ? 2. Jaké mají být stěny, nábytek a podlaha v kosmetice ? 3. A, B, C,

Jednorázové jehly (na mílie) : vyhazujeme ihned po použití do koše odkládáme do nádob k tomu určeným a pak vyhazujeme do popelnic najednou odkládáme do nádob k tomu určeným a pak odnášíme na místa určená k likvidaci

4. Pokud sterilizujeme ve sterilizátoru (pinzety, očka atd.), ale nemáme v naší kosmetice svůj vlastní, domluvíme si někde, kde bychom mohli sterilizovat?? A, ano B, nemusíme C, můžeme, ale není nutné 5. A, B, C,

Kdo určuje požadavky pro zřízení naší kosmetiky ? sama kosmetička Ministerstvo zdravotnictví hygiena

6. A, B, C,

Tonus je dán: stavem kolagenního vaziva stavem elastického vaziva obsahem vody v pokožce

76

7 4

7. A, B, C, D,

Barva kůže je dána: bílá – žlutá – hnědá – červená –

8. U jaké pleti se neprovádí hluboké čištění? A, aknózní pleti B, starší suché pleti C, pleti normální nad 30 let 9. Kolik má být optimální teplota v kosmetice ? 10. Jaké mají být stěny, nábytek a podlaha v kosmetice ? 11. Jednorázové jehly (na mílie) : A, vyhazujeme ihned po použití do koše B, odkládáme do nádob k tomu určeným a pak vyhazujeme do popelnic najednou C, odkládáme do nádob k tomu určeným a pak odnášíme na místa určená k likvidaci

12. Pokud sterilizujeme ve sterilizátoru (pinzety, očka atd.), ale nemáme v naší kosmetice svůj vlastní, domluvíme si někde, kde bychom mohli sterilizovat?? A, ano B, nemusíme C, můžeme, ale není nutné 13. Kdo určuje požadavky pro zřízení naší kosmetiky ? A, sama kosmetička B, Ministerstvo zdravotnictví C, hygiena 14. Tonus je dán: A, stavem kolagenního vaziva B, stavem elastického vaziva C, obsahem vody v pokožce 15. Barva kůže je dána: A, bílá – B, žlutá – C, hnědá – D, červená – 16. Jak se nazývají vrásky, které se tvoří ve starším věku ? A, senilní B, mimické C, stařecké

77

17. Hydratace pleti klesá s přibývajícím věkem a závisí na : A, hormonálních vlivech B, zevních faktorech (např. UV záření) C, metabolismu D, věku

1. ročník 4. ročník

správné

špatné 11 8

5 6

Úspěšnost odpovědí - 2. sada

12

11

10

8

8

6 5

6

správné špatné

4 2 0 1. ročník

4. ročník

C) 1. Co by jsi obměnila či modernizovala na školách v oboru kosmetička v : a) teoretické části (učebnice, didaktické pomůcky atd.) b) praktické části (vybavení provozovny, dekorativní kosmetiku a další.) c) jsem spokojená 2. Přála by sis více: a) teorie b) praxe c) ostatní výuky 3. Co nejraději navštěvuješ : a) kosmetické soutěže b) exkurze c) jiné aktivity ohledně kosmetiky 4. Líbí se ti vybavení kosmetické provozovny? a) ano b) ne c) málo moderních přístrojů a nástrojů

78

5. Líbí se ti praxe mimo školní provozovnu? a) ano (získám nové zkušenosti) b) ne (ve škole se nám více věnují a mají na nás více času) c) záleží jak v kterém kosmetickém salonu 6. Jak si myslíš, že jsou spokojené zákaznice, které dochází do učňovské provozovny? a) ano jsou b) jak kdy c) jak která zákaznice 7. Proč si myslíš, že jsou zde zákaznice spokojené? a) je to levnější b) zákaznice ví, že je neustále pod dohledem kvalifikované UOV c ) žákyně se zákaznicím více věnují ano

ne 16

3

Spokojenost

16%

ano ne

84%

8.3. Potvrzení mé hypotézy Jak jsem již na začátku uvedla, tento výzkum jsem nehodnotila na známky a byl anonymní. Cílem bylo zjistit, jak se budoucí kosmetičky orientují v problematice teorie a praxe v jejich oboru, který si zvolily pro své budoucí povolání. Ale také jaký zájem o tuhle tak pěknou profesi mají.

79

Musím se přiznat, že jsem v tak pozitivní výsledek doufala. A byla jsem velmi mile překvapená zájmem a správností odpovědí. Velmi mile mě překvapily studentky 1. ročníku. Ani jedna skupina předem ani netušila, že jim tento výzkum předložím. Proto jsem byla velmi ráda, jak to kladně dopadlo. Tímto děkuji studentkám 1. a 4. ročníku školy SOU a SOŠ, SČMSD, Přímětická ve Znojmě za jejich trpělivost a pomoc, kterou mě poskytly při vyplňování. Velmi překvapena jsem také byla nadšením, které prokázaly při odpovídání mých otázek. I když dotazník byl dobrovolný, všechny ochotně spolupracovaly.

80

POUŽITÁ LITERATURA A PRAMENY: ACTUELLE časopis ČR, Odborné periodikum pro oblast profesionálních beauty služeb. Praha 2010, ročník V. ISBN neuvedeno BEAUTY SALON, moderní časopis pro krásu, Praha: Magazine s.r.o. Registrace MK ČR E 14702. ISBN neuvedeno ČAČKA, O. Nástin psychologie II. pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2002. ISBN 80-7315-016-6 FEŘTEKOVÁ, V. A KOL. Kosmetika v teorii a praxi. Praha: Maxdorf, 1994. ISBN 80-85800-20-9 HADEK, K. Aromaterapie plus. Ústí nad Labem: Cosmetic Karl Hadek International s.r.o., 1998, 2. upravené vydání. ISBN neuvedeno KADEŘNICKÁ A KOSMETICKÁ PRAXE, časopis pro kadeřníky, kosmetičky a příbuzné obory. NAVA TISK 1995-1999, spol. s.r.o., Plzeň: INDEX MK ČR 6371, ISSN 1212-6306 LANGEOVÁ, M. E. Přirozená cesta ke kráse. Praha: IKAR 1995. ISBN neuvedeno LOVEČEK, A., ČADÍLEK, M. Didaktika odborných předmětů. Brno: MU 2001. ISBN neuvedeno RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro obor vzdělání – vydalo MŠMT 2007, č.j. 12 698/2007-23 http://www.nuov.cz/ - schválená verze ROZSÍVALOVÁ, V. Kosmetika I, pro 1. ročnik oboru kosmetička. Praha: Informatorium, 2000. ISBN 80-86073-71-8. ROZSÍVALOVÁ, V. , KNOBLOCHOVÁ O. Kosmetika II. pro 2. ročník. Hradec Králové 1985, č.j. 16 489- 84-220. ISBN 80-86073-72-6 STELZHAMMEROVÁ, W. Make – up krok za krokem. Perlen – Reihe: Wien, 1995. ISBN 80-85974-01-0 STEPHAN STARISCHKA, A KOL. Cesty ke kráse. Perfekt. Bratislava: 1993. ISBN 80-85621-20-0 TEPLÁ, K. Kosmetika. Praha: Informatorium, 2001. ISBN 80-86073-79-3 TOSELLI, L. Manikúra a pedikúra kompletní průvodce. Frýdek Místek: Alpress, s.r.o., 2004, [email protected] . ISBN 80-7218-492-X UNGEROVÁ, A. Velký poradce krásy. Ikar- Praha: 1996. TS 02 , ISBN 80-7202-033-1 ZAHRADNÍK, M. A KOL. Materiály I a II. Praha: Informatorium, 2001. ISBN 80-86073-83-1

81

ABSTRAKT

Cílem mé práce bylo zjistit, jak se budoucí kosmetičky orientují v problematice teorie a praxe v tomto oboru, který si zvolily pro své budoucí povolání. Ale také jaký zájem o tuhle profesi mají. V této bakalářské práci v teoretické části, jsem zpracovala přípravy na vyučování, tematické a učební plány a osnovy oboru kosmetička, pro 1. – 4. ročník. Též jsem se zabývala hodnocením žáků, bezpečnostními předpisy a zdravotní způsobilostí žáků. Taktéž vypracováním školního a provozního řádu. Nemalou část jsem věnovala osobnosti učitelů a odborné kompetenci žáků a cílové dovednosti žáků. V praktické části jsem se věnovala organizací odbornému výcviku, odměňováním žáků, pracovní dobou, hygienou, autoritou UOV, a přípravou UOV na odborný výcvik. Ale také jsem chtěla poukázat na velmi oblíbenou činnost mezi kosmetičkami a to jsou soutěže, které se mezi žákyněmi konají mezi různými městy. Přípravy na soutěže v líčení jsou velmi náročné nejen pro žákyně, ale i učitelky UOV. Také jsem se věnovala přípravám ošetření pleti, což je pro tento obor hlavní prioritou. Nadále jsem s žákyněmi vyplňovala dotazníky, kde se mohly vyjádřit na výuku a svůj obor., Vše bylo anonymní. Dále jsem chtěla zjistit, jaký zájem mají o své budoucí zaměstnání a jak precizně se připravují na výuku. Vše dopadlo nad mé očekávání, což jsem popsala v mé hypotéze.

ABSTRACT The aim of my work was to determine how future beauticians focus on issues of theory and practice in the field of their choice for their future careers. But also how interested in this profession they are. In the theoretical part, I elaborated plans for teaching, topics, textbooks and outline of study in cosmetic industry, for 1 - 4 year. I also evaluated pupils, dealt with safety regulations and medical fitness of pupils. Also set school and operating regulations. I have devoted a considerable part to personality and professional competence of teachers and students of the target skills of pupils. The practical part is devoted to professional training, rewarding students, working hours, hygiene, authority UOV and to prepare UOV for training. But I also wanted to point out a very popular activity among the beauticians and that are competitions that take place between the students of different cities. Preparations for the makeup competition are very demanding both for the students, teachers and UOV. I also devoted my time to skin care treatment, which is a major priority for this field. I was filling in questionnaires with students, where they could express their opinion about tuition and their specialization. Everything was anonymous. Next I wanted to find out what interest they have on their future and how accurately they prepare for their classes. Everything worked out beyond my expectations, which I described in my hypothesis.

KLÍČOVÁ SLOVA Kosmetika, teorie, praxe, vyučování, líčení, hodnocení žáků, BOZP

82

Přílohy : 1- 8

83

84

85

Příloha č.5 – ACTUELLE, (časopis), Dokonalost není bez práce, 2010, roč. 6, č. 5, str.30

Příloha č.6 Časopis ACTUELLE –

86

Příloha č.7 – ACTUELLE, (časopis), Za nehty do Mexika, 2010, roč. 6, č. 5, str.32

87

Příloha č. 8 – vyplněný dotazník studentek 88