MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
Vybrané aspekty správy elektronických informačních zdrojů na PřF MU Diplomová práce
Autor práce: Bc. Lenka Hájková Vedoucí práce: RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.
Brno 2007
Bibliografický záznam Hájková, Lenka. Vybrané aspekty správy elektronických informačních zdrojů na PřF MU. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 124 s., 14 s. příloh. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc.
Anotace Diplomová
magisterská
práce
se
zabývá
problematikou
správy
elektronických informačních zdrojů (EIZ). V úvodu teoretické části práce je vysvětlena základní terminologie a na vybraném modelu jsou demonstrovány jednotlivé fáze správy tohoto typu zdrojů v průběhu jejich životního cyklu. Dále jsou rozebrány komerční systémy vytvořené pro automatizaci procesů správy EIZ. Na závěr teoretické části je zařazen celek pojednávající o mezinárodních standardech a doporučeních používaných při výměně statistických reportů o využívání EIZ. V praktické části práce je teoretický model správy EIZ konfrontován s obvyklou praxí v Ústřední knihovně Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Důraz je zde kladen na závěrečnou zprávu a grafickou interpretaci výsledků z dotazníkového šetření, které bylo provedeno jako součást této práce a týkalo se využívanosti EIZ na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Klíčová slova Elektronické informační zdroje, EIZ, správa EIZ, životní cyklus EIZ, systémy pro správu EIZ, ERM, ERMS, DLF ERMI, knihovnické standardy, měření využívání EIZ, ICOLC, COUNTER, SUSHI, dotazník
Annotation The master diploma thesis deals with the field of electronic resource (e-resource) management. The first part of the paper consists of an introduction into the topic and some essential terminology, following with the theoretical model of e-resource management and the whole e-resource life cycle. The work also covers topics such as electronic resource management systems and services (ERMS) produced for the e-resource management processes automation. Theoretical part of the diploma thesis ends with the international standards and guidelines for statistical measures of usage of web-based information resources. In the second part of the paper there are theoretical pieces of knowlegde compared with the everyday routine in the Central Library of Faculty of Science at Masaryk University. Finally, we emphasise the final report that brings out and interprets findings gained from the survey carried out in the Central Library mentioned above.
Keywords Electronic resources, e-resources, electronic resource management, electronic resource management systems, electronic resource life cycle, international standards, usage statistics, survey, ERM, ERMS, DLF ERMI, ICOLC, COUNTER, SUSHI
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.
V Brně dne 29. června 2007
Bc. Lenka Hájková
Poděkování Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala svému vedoucímu práce, panu RNDr. Bartoškovi, CSc., za cenné připomínky, podněty a rady z praxe, které mi pomohly vést práci správným směrem. Zároveň bych chtěla poděkovat konzultantce, paní Mgr. Dohnálkové, za podporu při organizaci dotazníkového šetření a panu Mgr. Křivánkovi, kolegovi z ÚK PřF, za technickou podporu při vyhodnocování výsledků zmíněného šetření.
OBSAH ÚVOD ....................................................................................................................... 9 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 11 1 .ÚVOD DO PROBLEMATIKY ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ........ 11 1.1 ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE ........................................................................... 11 1.1.1 Typy EIZ ....................................................................................................... 13 1.1.2 Placené a volně dostupné EIZ ....................................................................... 16
1.2 MANAGEMENT EIZ ...................................................................................... 16 1.2.1 Životní cyklus EIZ ........................................................................................ 17 1.2.2 Sadehův životní cyklus EIZ .......................................................................... 19 1.2.2.1 Zjišťování, vytipování zdroje (discovery)................................................... 20 1.2.2.2 Zkušební přístup, testování (trial) ............................................................... 20 1.2.2.3 Výběr zdroje (selection).............................................................................. 20 1.2.2.4 Nákup zdroje (acquisition).......................................................................... 21 1.2.2.5 Přístup ke zdroji (access) ............................................................................ 22 1.2.2.6 Obnovování / rušení předplatného (renewals/cancellations)....................... 22
2 .SYSTÉMY PRO SPRÁVU EIZ............................................................................... 24 2.1 VÝVOJ V OBLASTI ........................................................................................ 24 2.2 PRVNÍ POKUSY O TVORBU AUTOMATICKÉ PODPORY PRO SPRÁVU EIZ NA LOKÁLNÍ ÚROVNI ................................................................................................ 26
2.2.1 ERLIC ........................................................................................................... 27 2.2.2 VERA............................................................................................................ 28
2.3 DLF ERMI .................................................................................................. 28 2.3.1 Aktivity a cíle projektu DLF ERMI .............................................................. 30 2.3.2 Funkční požadavky na ERMS formulované DLF ERMI .............................. 32
2.4 KOMERČNÍ ERM SYSTÉMY A APLIKACE VYTVOŘENÉ NA ZÁKLADĚ DOPORUČNÍ DLF ERMI ..................................................................................... 35
2.4.1 ERM systémy producentů integrovaných knihovních systémů (ILS)........... 36 2.4.1.1 Verde – Ex Libris........................................................................................ 37 2.4.1.2 Meridian - Endeavor Information System, Inc. .......................................... 39 2.4.1.3 Electronic Resource Management - Innovative Interfaces ......................... 39 2.4.1.4 Verify – VTLS ............................................................................................ 40 2.4.1.5 Gold Rush - Colorado Alliance of Research Libraries (CARL) ................. 40
2.4.2 ERM služby producentů a distributorů EIZ .................................................. 41 2.4.2.1 E-Resource Access and Management Services (ERAMS) – Serials Solutions ................................................................................................................... 41
2.4.2.2 TDNet´s eResource Management Systém (TeRMS) - TDNet.................... 42 2.4.2.3 HERMIS - Harrassowitz ............................................................................. 42 2.4.2.4 SwetsWise - Swets Information Services ................................................... 43 2.4.2.5 EBSCO EJS - EBSCO ................................................................................ 43
2.5 NEDOSTATKY ERM SYSTÉMŮ A SLUŽEB ...................................................... 43 3 .MEZINÁRODNÍ STANDARDY PRO VYHODNOCOVÁNÍ VYUŽÍVANOSTI EIZ ....... 46 3.1 ARL E-METRICS .......................................................................................... 47 3.2 NISO Z39.7 ................................................................................................. 48 3.3 ICOLC......................................................................................................... 50 3.4 COUNTER.................................................................................................. 52 3.4.1 COUNTER CoP - Journal and Databases ..................................................... 52 3.4.2 COUNTER CoP - e-books and Reference Works......................................... 55
3.5 SUSHI ......................................................................................................... 57 3.6 PROBLÉMY V OBLASTI STANDARDIZACE STATISTIK ..................................... 59 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 62 4 .ZABEZPEČENÍ A SPRÁVA EIZ NA PŘF MU....................................................... 62 4.1 SPRÁVA EIZ NA PŘF MU PODLE SADEHOVA MODELU ................................. 63 4.1.1 Vytipování, zjištění zdroje ............................................................................ 64 4.1.2 Zkušební přístup............................................................................................ 65 4.1.3 Výběr zdroje.................................................................................................. 66 4.1.4 Nákup zdroje ................................................................................................. 66 4.1.5 Přístup ke zdroji ............................................................................................ 67 4.1.6 Rozhodování o obnovení / zrušení předplatného .......................................... 68
4.2 ADMINISTRATIVNÍ BÁZE PRO SPRÁVU EIZ ................................................... 68 4.3 ELEKTRONICKÉ INFORMAČNÍ POKRYTÍ VĚDNÍCH OBORŮ .............................. 72 4.3.1 Pokrytí oboru chemie .................................................................................... 72 4.3.2 Pokrytí oboru biologie................................................................................... 73 4.3.3 Pokrytí věd o Zemi........................................................................................ 74 4.3.4 Pokrytí oboru fyziky...................................................................................... 75 4.3.5 Pokrytí oboru matematiky............................................................................. 76 4.3.6 Multioborové EIZ.......................................................................................... 77
4.4 PROPAGACE ................................................................................................. 78 5 .ZPRÁVA O DOTAZNÍKOVÉM ŠETŘENÍ VYUŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ NA PŘF MU .................................................................. 80
5.1 ÚVOD ........................................................................................................... 80 5.1.1 Kontext a cíle průzkumu ............................................................................... 80
5.1.2 Zkoumaný vzorek uživatelů .......................................................................... 81 5.1.3 Použité metody.............................................................................................. 81 5.1.4 Konzultace otázek a orientační předvýzkum................................................. 83 5.1.5 Distribuce dotazníku ..................................................................................... 83 5.1.6 Vyhodnocování dat ....................................................................................... 85
5.2 INTERPRETACE DAT...................................................................................... 85 5.2.1 Využívanost EIZ na PřF................................................................................ 85 5.2.2 Spokojenost se službami týkajícími se EIZ na PřF ....................................... 98 5.2.3 Vyhledávání informací z oboru................................................................... 103 5.2.4 Spokojenost s designem EIZ na PřF ........................................................... 104
5.3 HYPOTÉZY, DISKUZE .................................................................................. 107 ZÁVĚR ................................................................................................................. 110 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .......................................................................... 112 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 113 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK .............................................................. 123 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 124 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 125
Úvod Již delší dobu se mezi odbornou veřejností hovoří o tzv. informační explozi. Většinou se tento výraz používá pro nárůst počtu dokumentů obecně, ale týká se i nárůstu odborných a vědeckých informací. V oblasti vědy, techniky a medicíny postupuje průzkum obzvláště rychle kupředu, stále se objevují nové teorie a poznatky, které je potřeba šířit a publikovat. Tento trend samozřejmě souvisí s rychlým tempem vývoje technologií, díky nimž je možné ve vědě používat nové metody. Rozvoj technologií umožnil kromě velkých pokroků ve vědě také nový způsob tvorby a publikování získaných informací a jejich výměnu a komunikaci ve větších celcích. Byl umožněn vznik informačních zdrojů v elektronické podobě. Tyto zdroje se staly fenoménem a dnes pomalu, ale jistě, nahrazují své tištěné předchůdce. Tištěné materiály jsou sice stále hodnotným zdrojem informací, ale jejich význam dlouhodobě klesá. Jedním z důvodů je komfort, který uživatelům přináší dostupnost elektronických informačních zdrojů v jakoukoliv denní i noční hodinu a nezávislost na místě, ze kterého lze přistupovat. V akademickém prostředí na zvýšený zájem uživatelů o kvalitní odborné informace, přístupné online, musí reagovat akademické knihovny. Výsledkem je stále vyšší počet nakupovaných informačních zdrojů v elektronické podobě. S nárůstem počtu těchto zdrojů však souvisí zvýšené nároky na jejich správu. Dříve byly knihovny nuceny spravovat zdroje pouze vlastními silami, dnes již mají na výběr širokou paletu komerčních nástrojů a služeb, pomocí nichž lze elektronické informační zdroje efektivně spravovat. Nákup nákladných odborných zdrojů zahrnuje vysoké částky peněz, vydávané z univerzitních, fakultních či přímo knihovních prostředků. Takto nákladné investice je třeba propagovat a zjišťovat, zda byly účelně využity. Proto je sledována míra využívanosti elektronických informačních zdrojů. Současným trendem v této oblasti je unifikace a snaha o vytvoření mezinárodního standardu pro měření využívání online informačních zdrojů. V úvodu bychom rádi uvedli několik poznámek ke struktuře předkládané magisterské práce, kterou jsme rozdělili na dvě části – teoretickou a praktickou.
9
V teoretické (převážně kompilační) části uvádíme čtenáře pomocí vysvětlení základní terminologie do problematiky elektronických informačních zdrojů. Na vybraném modelu demonstrujeme jednotlivé fáze jejich správy v průběhu celého životního cyklu. Podrobněji se zabýváme problematikou komerčních systémů vytvořených pro automatizaci procesů spojených se správou elektronických informačních zdrojů. Na závěr se zabýváme oblastí mezinárodních standardů a doporučení, používaných při výměně statistických reportů o využívání elektronických informačních zdrojů. Většina témat, rozvedených v teoretické části práce, u nás nebyla dosud podrobněji zpracována, proto bylo nutné čerpat převážně ze zahraniční literatury. Praktická část této magisterské práce již vychází z vlastní invence autorky. Jsou zde porovnávány teoretické poznatky z oblasti správy elektronických informačních zdrojů se situací v praxi, konkrétně v Ústřední knihovně Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Teoretický model správy je konfrontován s obvyklou praxí v této knihovně. Důraz je však v praktické části kladen na zprávu a grafickou interpretaci výsledků z dotazníkového šetření, které bylo provedeno jako součást této práce a týkalo se využívanosti elektronických informačních zdrojů na Přírodovědecké fakultě. Poznámky k textu a citace jsou uvedeny pod čarou. Číslovány jsou průběžně. Magisterská práce obsahuje bohatý grafický materiál. Jedná se zejména o grafy zpracované jednak z výsledků dotazníkového šetření, ale také grafy statistik využívání některých vybraných elektronických informačních zdrojů, dostupných pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity. Z důvodu rozsáhlosti přílohového materiálu a počtu grafů, představujících výsledky provedeného dotazníkového šetření, jsme k práci přiložili datové médium, na kterém lze nalézt všechny grafy a tabulky.
10
Teoretická část
1 Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů 1.1 Základní terminologie V úvodu této práce jsme použili několik termínů, které je nutné vymezit a se kterými budeme, včetně dalších, dále pracovat. Základním pojmem je elektronický informační zdroj, pro který v této práci budeme používat zkratku EIZ. Začněme od začátku, definicí informačního zdroje obecně. Ta nám říká, že informační zdroj je „informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“1 Elektronický dokument je pak „dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny).“2 Jednu ze srozumitelných definic elektronického (informačního) zdroje, ze které vychází definice České terminologické databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV),3 formulovala také Dublin Core Metadata Initiative (DCMI). Podle DCMI je elektronickým informačním zdrojem takový zdroj, který je „uchováván v elektronické nebo počítačové podobě a může být zpřístupněný,
1
TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy [online]. Dostupné z:
. 2 TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy [online]. Dostupné z: . 3 Tamtéž.
11
vyhledatelný a získatelný v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat (např. na discích CD-ROM).“4 Jak vyplývá z uvedených definic, rozdíl mezi tištěným a elektronickým informačním zdrojem je v podstatě pouze formální. Základní charakteristikou EIZ je jeho digitální (elektronická) podoba a dále fakt, že celý informační proces od zpřístupnění, vyhledání a získání uživatelem se uskutečňuje pomocí počítačových sítí, v dnešní době hlavně přes internet. Pod tyto obecné definice lze zahrnout veškeré zdroje informací v elektronické podobě. Mohly by to například být i e-learningové kurzy, příspěvky v různých odborných diskusních fórech nebo konferencích, e-maily apod. My však v kontextu této práce pod pojem elektronický informační zdroj zahrnujeme výhradně odborné knihy v elektronické podobě, informační databáze a dále elektronické časopisy. Uvedené pojmy definujeme v následující kapitole. Předtím, než přejdeme k další kapitole, bychom však ještě rádi rozvedli myšlenku úpadku klasických informačních zdrojů. Boldiš uvádí tyto důvody poklesu významu tištěných informačních zdrojů:5
Informace v elektronickém formátu jsou snadno přenositelné; − Data v elektronickém formátu je možné bez větších potíží rozmnožovat a šířit, což u tištěných dokumentů není tak jednoduché;
Elektronické zdroje zrychlují komunikační cyklus vědy; − Časopis, článek nebo sborník v elektronické podobě urychluje tradiční publikační proces od autora přes vydavatele až k tiskárně. Distribuce je tak rychlejší a levnější. V současnosti takové modely již dobře fungují (např. služba „Online First“ vydavatelství Springer);
V elektronických zdrojích dochází ke komprimaci a zhodnocení informací;
4
WOODLEY, M. S. Glossary [online]. Dublin (OH, USA) : Dublin Core Metadata Initiative, 2000 [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . Přel. L. Hájková. 5 BOLDIŠ, P. Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů [online]. Věda.cz., 18.4.2003, datum poslední změny 11.1.2004, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: .
12
− Různé
databáze
článků
zprostředkovávají
přístup
k informacím, které pocházejí řádově z tisíců článků, knih a sborníků. Shrnujícím způsobem, jakým jsou tyto články zpracovány, by takovéto množství informací nemohl žádný člověk samostatně projít (za předpokladu, že by se chtěl i nadále věnovat vědeckému průzkumu);
Ekonomická výhodnost; − Jak je již zmíněno v třetím bodě, publikování v elektronické podobě je výrazně levnější. Tento ekonomický efekt je kromě výrobních a distribučních nákladů třeba vidět i ve snadnějším přístupu k informacím. Poměr cena/užitek je tak ve srovnání s tištěnými zdroji výrazně vyšší.
Boldiš ve své práci neuvádí ještě jeden podstatný důvod poklesu zájmu o tištěné zdroje. Tímto důvodem je snadná dostupnost informací v elektronické podobě a z toho vyplývající komfort pro uživatele. Uživatelé mají informace přístupné kdykoliv, navíc z jakéhokoliv počítače, který je připojen k internetu.
1.1.1 Typy EIZ V této části práce uvádíme a vysvětlujeme druhy elektronických zdrojů. Podrobnější rozdělení EIZ shrnula ve své práci například Strenková.6 Abychom však mohli dále rozvinout téma práce, je nutné toto rozdělení alespoň stručně uvést. Pojem
elektronický
informační
zdroj
zastřešuje
několik
druhů
elektronických dokumentů. Jsou to nejčastěji elektronické knihy, informační databáze, dále elektronické časopisy.7 Elektronická kniha je kniha v digitální podobě, tedy vytvořená na počítači nebo převedená do digitální podoby. Elektronickou knihou se někdy rozumí kniha v digitální podobě vydaná na fyzickém nosiči (např. na CD-ROM).8 Pokud 6
STRENKOVÁ, J. Elektronické informační zdroje na MU. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet Knihovnictví, 2006. 112 s. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. 7 BOLDIŠ, P. Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů [online]. Věda.cz., 18.4.2003, datum poslední změny 11.1.2004, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . 8 TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy [online]. Dostupné z: .
13
hovoříme o knize převedené do digitální podoby, její obsah odpovídá tištěné verzi, jak bylo již výše zmíněno, pouze s tím rozdílem, že nabízí nové možnosti při jejím používání. Příkladem odborných elektronických knih může být kolekce SpringerLink E-books z oblasti biologie a životního prostředí od nakladatelství Springer Verlag. Informační databázi lze charakterizovat jako „jednotně strukturovaná data, která tvoří společně s ovládacím softwarem jeden celek.“9 První databáze se začaly objevovat koncem šedesátých let minulého století. Byla to reakce na rychle rostoucí počet odborných periodik. Tyto databáze měly za úkol na jednom místě, v jednotném uživatelském rozhraní zajistit přehled o článcích, které se v různých
oborech
publikují,
a
usnadnit
tak
vědcům
práci.
Pomocí
bibliografického popisu a abstraktu vědec mohl získat představu, co se v oboru v současnosti děje. Tyto databáze označujeme jako bibliografické. Získáme z nich pouze informace o článcích, nikoliv články samotné v jejich plné podobě. Jejich výhodou je možnost zmapování širokého spektra časopisů v oboru, které by v tištěné podobě nebylo možné, z důvodů časových i finančních, sledovat.10 Příkladem bibliografických databází jsou z oblasti přírodních věd a medicíny databáze Biological Abstracts, EMBASE či MEDLINE. Později, začátkem devadesátých let minulého století, kdy se začala masověji využívat počítačová síť zvaná internet, nebyl již problém do bibliografických databází přidávat i plné texty článků a ty pak z databáze stahovat.Došlo k transformaci bibliografických databází na databáze plnotextové (fulltextové). Ty kromě bibliografického záznamu dokumentu a abstraktu obsahovaly zároveň plný text článku. Byla to reakce na stále se zvyšující nároky uživatelů, kterým již nestačily pouze bibliografické záznamy. Vydavatelé časopisů však mají svou licenční politiku a nechtějí zpřístupňovat nejnovější čísla v plných textech, aby tak nezpůsobili pokles zájmu o tištěné verze prestižních časopisů.11 Uměle tak ovlivňují tržní prostředí a rovněž konzumaci textů. Příkladem plnotextových databází jsou z oblasti přírodních věd databáze Blackwell Synergy, BioOne či ScienceDirect. 9
BOLDIŠ, P. Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů [online]. Věda.cz., 18.4.2003, datum poslední změny 11.1.2004, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . 10 Tamtéž. 11 Tamtéž.
14
V současné době je možné pozorovat trend, kdy se mnohé informační databáze stávají kombinovanými. V kombinovaných databázích nalezneme jak abstrakty článků, tak články, které jsou přístupné ve formě plného textu. Příkladem takových databází jsou ProQuest 5000 nebo EBSCO. Kromě bibliografických a fulltextových databází existují ještě databáze faktografické. Jde o specifický druh databází, které obsahují zejména faktografické údaje jako například statistické informace, adresáře a číselníky, různá data o materiálech a jejich složení, tabulky, ekonomické nebo hodnotící zprávy. Jako příklad lze uvést DiscoveryGates pro práci s chemickými bázemi dat nebo MICROMEDEX z oblasti farmakologie.12 Dalším typem elektronických zdrojů jsou elektronické časopisy. Mohou to být časopisy, které byly převedeny z tištěné formy do elektronické, nebo jsou vytvářeny již pouze v elektronické podobě. Elektronické časopisy mohou být někdy přístupné zdarma přímo z webových stránek vydavatele nebo jako bonus při předplácení tištěné verze, kdy se na základě dohody určí IP adresy, ze kterých je povolen přístup do elektronického časopisu. Nejčastěji se ale elektronické verze časopisů sdružují do již zmíněných informačních databází. Mohou to být elektronické kolekce časopisů pouze jednoho vydavatele (producenta) nebo informační databáze časopisů různých vydavatelů. Společnosti, které spravují databáze elektronických časopisů různých producentů,
se
nazývají
agregátoři
nebo
databázová
centra.
Časopisy
v elektronické podobě sami neprodukují, pouze shromažďují a distribuují. Databázové centrum bychom mohli charakterizovat jako: „instituce umožňující obvykle na komerční bázi uživatelům online přístup k centralizovaným informačním zdrojům nakupovaným od různých producentů, nejčastěji ve formě databází. Typickými informačními procesy jsou agregace a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů. Přidaná hodnota spočívá v soustředění zdrojů do jednoho místa, v sjednocení uživatelského rozhraní včetně dotazovacího jazyka a v dalších poskytovaných službách (např. dodávání dokumentů).“13
12
Elektronické informační zdroje MU [online]. Poslední aktualizace 4. 5. 2007, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: http://library.muni.cz/ezdroje/typy.php?lang=cs. 13 TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy [online]. Dostupné z: .
15
1.1.2 Placené a volně dostupné EIZ Elektronické informační zdroje můžeme rozdělit na placené a volně dostupné. Placené EIZ jsou přístupné na základě zaplacení licence na jejich používání. Většinou se jedná o kvalitní a ověřené zahraniční zdroje pro vědu a výzkum, jako již zmíněné profesionální informační databáze, elektronické knihy nebo časopisy. Placené EIZ mají velkou přidanou hodnotu, která spočívá v jejich pravidelné aktualizaci a ověřování kvality obsahu odborníky z jednotlivých oborů. To je však možné jen na základě získávání finančních prostředků od zákazníků. Volně dostupné zdroje jsou zdroje, ke kterým má jednotlivec nebo instituce přístup bez toho, aby za ně musel sám platit. Fakt, že jsou volně dostupné, nemusí nutně snižovat jejich hodnotu. Často se jedná o různé portály, webové stránky organizací a státních institucí, na kterých jsou zveřejňovány kvalitní informace. Náklady na provoz a správu hradí stát nebo jsou tyto náklady hrazeny z vlastních zdrojů institucí, neziskových organizací či oborových sdružení.14 Zařazení informačních zdrojů „do jedné z těchto kategorií závisí především na atraktivitě informace, tj. na zájmu a ochotě za ni zaplatit. Jako příklad lze uvést databáze z oblasti chemie a farmacie, které jsou pro průzkum nezbytné, a vzhledem k dynamice oboru také velmi drahé (náklady na udržování aktuálních informací v databázi).“15
1.2 Management EIZ Jelikož tématem této diplomové práce jsou vybrané aspekty správy EIZ, je nutné čtenáře uvést do souvislostí a vysvětlit, které činnosti zahrnujeme pod pojem správa EIZ. Pro český výraz správa se v angličtině používá ekvivalent management nebo administration. Často se v literatuře setkáme se zkratkou ERM – electronic resource management. Správa elektronických informačních zdrojů vychází v podstatě ze stejného modelu jako správa klasických tištěných informačních zdrojů. Některé činnosti v souvislosti se správou tištěných zdrojů však 14
BOLDIŠ, P. Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů [online]. Věda.cz., 18.4.2003, datum poslední změny 11.1.2004, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . 15 Tamtéž.
16
v elektronickém prostředí odpadají a některé procesy, které jsou pro elektronické informační zdroje specifické, přibyly. Z toho také vyplývají jiné nároky na zaměstnance, kteří se správou EIZ zabývají. U těchto zaměstnanců je obvykle vyžadována vyšší kvalifikace a odbornost, hlubší znalost informačních technologií. Příkladem činností, které při správě EIZ odpadají, neboť jsou specifické pouze pro tištěné zdroje, je:
údržba výtisků, které v knihovně leží nebo stojí fyzicky v regále;
adjustace (označení signaturou);
označení, že jsou dostupné jen prezenčně;
razítkování při akvizici;
vlepování čárového kódu (minimálně do prvních čísel jednotlivých ročníků);
řešení prostorové otázky pro umístění časopisu;
kontrola a nahrazování chybějících výtisků;
sledování, jak jsou jednotlivé tituly žádané;
přemisťování do skladu ve fázi, kdy již nejsou zcela aktuální nebo o ně není zájem.
Naopak nové pro knihovníky mohou být činnosti jako vyjednávání zkušebních přístupů do EIZ, vyjednávání licencí pro přístup, údržba přístupu, získávání dat o využívanosti zdrojů a jejich následné vyhodnocování apod.
1.2.1 Životní cyklus EIZ V souvislosti se správou EIZ hovoříme o tzv. životním cyklu EIZ. Je to výraz, se kterým se v této problematice často setkáme. V zahraniční literatuře se objevuje termín life cycle. Životní cyklus EIZ se skládá z několika fází a obecně zahrnuje všechny procesy, se kterými se knihovníci při správě EIZ každodenně setkávají. Někteří autoři ho rozdělují do čtyř fází,16 někteří ho dělí na pět a více fází.17
16 17
Stephen Meyer, Tim Jewell Tamar Sadeh, Rick Lugg a Ruth Fischer, Dan Tonkery, firma Multidata Praha, s.r.o
17
Základní čtyřfázový model správy EIZ zahrnuje tyto procesy:18
Výběr zdroje a testování;
Akvizice;
Přístup ke zdroji;
Rozhodování o obnovení či zrušení předplatného.
Ostatní modely v podstatě podrobněji rozpracovávají základní model. Jako příklad uvádíme dva modely, které představují životní cyklus zdroje z pohledu zprostředkovatelů
předplatného
(subscription
agents).
Tyto
společnosti
se specializují na některé činnosti související s předplatným. Zaměřují se na spolupráci s knihovnami a producenty EIZ. Na přání knihoven vstupují do jednotlivých fází správy předplatného. Figurují pak jako prostředníci mezi knihovnou, případně konsorciem, a producentem nebo distributorem EIZ. Výhodou je přenesení části agendy na třetí stranu a díky tomu ulehčení práce knihovníkům při správě předplatného. Vzniká tak trojúhelník: knihovna (konsorcium) – agent – producent (distributor). Model, který uvádí Tonkery,19 zahrnuje pět základních procesů při správě předplatného. Cyklus vyjadřuje obrázek 1. Zahrnuje tyto procesy: akvizice zdroje, zajištění přístupu ke zdroji uživatelům, dále správa zdroje, podpora při řešení problémů, monitorování a vyhodnocování využívanosti zdroje.
Acquisition Evaluate and Monitor
Provide Access
Provide Support
Administration
Obr. 1 – Model správy předplatného podle Tonkeryho 18
JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 19 TONKERY, D. The three A´s of e-resource management. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9.
18
Autory druhého ERM modelu jsou Lugg a Fischer20 ze společnosti R2 Consulting, která nabízí zejména akademickým knihovnám paletu služeb na pomoc se správou jejich předplatných. Životní cyklus EIZ, jak ho rozpracovali Lugg a Fischer, má devět etap, které jsou brány z pohledu zprostředkovatelů předplatného podle činností, kterých se nejčastěji účastní. Model vystihuje obrázek 2.21 Mluvíme zde o procesu vytipování zdroje, výběru, vyjednávání licence, objednání, o platbě nebo předplatbě, obdržení zdroje, správě přístupu, sledování využívanosti zdroje a obnovování nebo rušení předplatného.
E-resource Management 1. Resource Identification 2. Selection 3. Licence Evaluation 4. Ordering 5. 6. 7. 8.
Payment „Receiving“ Discovery/Access Management Usage Tracking
9. Renewals/Cancellations Obr. 2 – Model správy předplatného podle Lugg a Fischer
1.2.2 Sadehův životní cyklus EIZ Nyní si jednotlivé činnosti při správě EIZ podrobněji rozebereme na základě modelu, který rozpracoval Sadeh.22 Tento model v šesti bodech vystihuje jednotlivé oblasti, které musí knihovníci při správě EIZ postupně řešit od začátku, kdy si chtějí elektronický zdroj pořídit, až do chvíle, kdy se musí rozhodnout, zda obnoví předplatné. Dále následují jednotlivé podrobněji popsané fáze modelu životního cyklu EIZ podle Sadeha.
20
LUGG, R., FISCHER, R. Agents in place: intermediaries in e-journal management [online]. Říjen 2003, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: http://www.ebookmap.net/pdfs/AgentsInPlace.pdf. 21 FRIEDEMANN, W. Taming the tiger technologically: through the standards jungle (and out again unscatched!). In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 22 LUGG, R., FISCHER, R. Agents in place: intermediaries in e-journal management [online]. Říjen 2003, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: http://www.ebookmap.net/pdfs/AgentsInPlace.pdf.
19
1.2.2.1 Zjišťování, vytipování zdroje (discovery) Knihovníci by měli mít neustále aktuální informace o tom, jaké nové EIZ nebo celé balíky zdrojů jsou na trhu. Jde o časově náročný proces, kdy je potřeba mapovat webové stránky vydavatelů a distributorů. Možností, jak se o novém zdroji dozvědět, je také upozornění od členů fakulty, zejména vyučujících, dále kolegů knihovníků nebo jiných spolupracovníků. Obvykle sám vydavatel nebo distributor na nový zdroj upozorní. Vytipování zdroje je prvním krokem na cestě k jeho získání. Poté co je nový zdroj lokalizován (příkladem může být časopis, který je nově dostupný v elektronické podobě), je potřeba o něm zjistit co nejvíce informací. Zejména jde o cenu, bibliografické údaje, časové období, které elektronická podoba pokrývá. Dále je nutné zjistit typ zdroje, zda je součástí nějakého většího balíku elektronických časopisů a v neposlední řadě je potřeba získat informace o tom, přes jaké rozhraní je časopis nabízen a jaká jsou přístupová práva, tedy způsob dodávání obsahu.
1.2.2.2 Zkušební přístup, testování (trial) Pokud se knihovna rozhodne, že by tento časopis v elektronické podobě chtěla pro své uživatele získat, vyjedná zkušební přístup. Na základě zkušebního přístupu je pak nejsnadnější se rozhodnout, zda podniknout kroky pro případné zakoupení licence na jeho používání. Zkušební přístup je aktivován na základě dohody s distributorem, případně vydavatelem a umožní uživatelům (mohou to být všichni uživatelé nebo jen skupina vybraných) vyzkoušet si zdarma používání zdroje po předem dohodnutou dobu. Během této doby knihovna sleduje, zda je o nový zdroj zájem, zda ho uživatelé používají a zkoušejí z něho získávat informace. Před uplynutím dohodnuté doby by knihovna měla získat zpětnou vazbu od uživatelů, například na základě sledování statistik využívání nebo vyhodnocením dotazů od uživatelů.
1.2.2.3 Výběr zdroje (selection) Po skončení zkušebního přístupu se instituce musí rozhodnout, zda elektronický zdroj zakoupí. Roli při rozhodování knihovny hraje také zjištění na základě zkušebního přístupu, zda je zdroj pro knihovnu a informační profil
20
jejího fondu relevantní, zda je obsah zdroje kvalitní, zda při zkušebním přístupu nenastávaly problémy s přístupem, jaká je hloubka zpětného elektronického pokrytí zdroje, tzn. od jakého roku je časopis v elektronické podobě. Také je nutné zvážit délku tzv. embarga, které vydavatelé uvalují na prestižní časopisy. Embargo je období, po které se vydavatel rozhodl, že nebude elektronicky zpřístupňovat obsah časopisu. Většinou se jedná o nejnovější ročníky a čísla časopisů, přičemž se embarga u jednotlivých titulů liší na základě prestižnosti titulu. Důvodem tohoto marketingového tahu je obava vydavatelů z poklesu zájmu o časopisy v tištěné podobě. Pokud se knihovna rozhodne, že o daný zdroj nemá zájem a nechce jej získat, poskytovatel deaktivuje přístup ke zdroji a knihovna musí odstranit přístup ke zdroji z uživatelského rozhraní.
1.2.2.4 Nákup zdroje (acquisition) Pokud se knihovna rozhodne zdroj získat, nastává klasický akviziční proces jako u tištěných zdrojů. Existují však činnosti, které jsou pro elektronické zdroje specifické. Knihovna musí získat informace o rozsahu přístupu pro jednotlivé kategorie uživatelů a rovněž o podmínkách, za jakých je možné zdroj získat. Tyto podmínky musí zvážit a rozhodnout se, jakým způsobem zdroj pořídí. Může zjistit, zda i jiné instituce mají o zdroj zájem a tak se stane součástí konsorcia, které bude mít s největší pravděpodobností výhodnější podmínky při nákupu licence. Také je možnost získat finanční prostředky z grantového projektu nebo zdroj hradit ze svých vlastních prostředků. Do procesu akvizice patří v elektronickém prostředí také vyjednávání licence, tedy smlouvy o využívání konkrétního EIZ nebo celé kolekce EIZ. To obnáší obvykle výběr zástupce ze strany knihovny (nebo knihoven, v případě konsorcia) a rovněž zástupce ze strany distributora, kteří se budou účastnit vyjednávacího procesu. Vyjednané podmínky a smlouvu je nutné dát ověřit právníkovi. Pokud knihovna objednává elektronické časopisy jako součást většího balíku elektronických časopisů, má obvykle možnost platit jednu sumu za celý balík, nebo platit za jednotlivé tituly zvlášť. Často se také stává, že elektronická forma časopisu je úzce provázaná s její tištěnou formou. Pokud by se knihovna
21
rozhodla zrušit předplatné tištěné verze, mohlo by to mít dopad na uzavřenou smlouvu o elektronickém formátu. Do akvizice patří rovněž proces samotného objednání zdroje, platba nebo předplatba, sledování, zda vše probíhá jak má. Závěrečnou fází akvizičního procesu je obdržení zdroje a otevření přístupu k němu. Obvykle se za úkon získání zdroje považuje podepsání licenční smlouvy s následnou úhradou.
1.2.2.5 Přístup ke zdroji (access) Poté, co knihovna získá přístup ke zdroji, je nutné rozhodnout, jakým způsobem bude uživateli zprostředkován přístup. Zajistit uživatelům přístup k získanému zdroji tak, aby byl způsob přístupu co nejjednodušší, je pro knihovnu klíčovým úkolem. Existuje několik možností zpřístupnění zdroje. Jednou z nich je zdroj zkatalogizovat a umožnit přístup přes OPAC, nebo zdroj zpřístupnit pomocí AZ seznamu přes webové rozhraní knihovny, případně použít obě možnosti nebo také metavyhledávací či linkovací server.23 Při zpřístupnění přes OPAC je nutné zvážit, zda například pro elektronický časopis vytvořit samostatný katalogizační záznam nebo vytvořit záznam pro celý balík časopisů, v jehož rámci byl konkrétní časopis v elektronické podobě získán. Pokud by zdroj měl být přístupný pomocí AZ seznamu, je nutné seznam vytvořit a zdroj do něho přidat. Zároveň je nutné nakonfigurovat linkovací server tak, aby propojil uživatele s plným textem dokumentu v databázi, z níž je zdroj dostupný. Také je nutné zohlednit potřeby uživatelů, kteří budou přistupovat k EIZ vzdáleně, například z domova, koleje apod. „Po úspěšném nastavení konfigurace přístupu je třeba dále kontrolovat běžný provoz, řešit problémy s dočasnou nedostupností elektronických zdrojů a sledovat změny adres u poskytovatele a změny způsobu přístupu.“24
1.2.2.6 Obnovování / rušení předplatného (renewals/cancellations) Předplatné je obvykle zajištěno na určité časové období. U jednotlivých zdrojů se však tato doba liší. Je proto nutné, aby knihovník pečlivě sledoval doby, kdy končí předplatné u jednotlivých EIZ a kdy je potřeba řešit obnovení nebo 23
Multidata Praha, s.r.o. Životní cyklus e-zdrojů [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . 24 Tamtéž.
22
ukončení předplatného. Když se doba ukončení předplatného blíží, knihovník musí předplatné buď prodloužit nebo ukončit. Takové rozhodnutí je však možné přijmout pouze na základě kvalitních podkladů. Takovým podkladem bývá nejčastěji zhodnocení, zda se při provozu přístupu vyskytly větší problémy, jestli uživatelům vyhovovalo rozhraní, jaká byla spolupráce s distributorem při řešení případných problémů apod. Důležitým faktorem při rozhodování je však také využívanost zdroje po období, kdy byl uživatelům přístupný. Dříve se tyto statistiky přístupu jednotlivých EIZ ručně shromažďovaly a vyhodnocovaly. Získávaly se od distributorů nebo se knihovny snažily samy využívanost sledovat. Data od distributorů však byla poskytována v různých formátech, nebyla sjednocená, protože neexistovaly standardy. Bylo tedy poměrně pracné zjišťovat využívanost jednotlivých zdrojů. Tato situace vedla k vytvoření mezinárodních standardů pro data o využívanosti. V současné době probíhá několik projektů, například projekt COUNTER nebo SUSHI. Více o této problematice v kapitole číslo tři.
23
2 Systémy pro správu EIZ 2.1 Vývoj v oblasti Elektronických zdrojů v devadesátých letech minulého století začalo přibývat takovým tempem, že knihovníci, jež měli na starosti správu EIZ a spravovali je způsobem, který vystihuje výše uvedený Sadehův model, přestávali pomalu na tyto činnosti sami stačit. Jak dokazují některé průzkumy provedené v amerických akademických institucích,25 kde začal tento boom nejdříve, nárůst pracovních sil určených pro správu EIZ byl ve srovnání s nárůstem počtu dokumentů v elektronické podobě neúměrně nízký. Mnozí pracovníci se začali postupně ztrácet v počtu papírových složek, tabulek a e-mailů, které byly potřeba pro komunikaci a správu EIZ. Používali různé systémy a jednotlivé aplikace, které spolu nespolupracovaly a nebyly schopné si mezi sebou efektivně vyměňovat potřebné informace. Knihovníci museli spoléhat pouze na vlastní síly a paměť, aby zvládli koordinaci jednotlivých procesů při správě EIZ. Vycházeli z osobních zkušeností a znalostí, jež doposud nashromáždili při práci s EIZ. SPrávu EIZ měl na starosti často malý počet pracovníků, v některých případech pouze jeden zaměstnanec. Bylo tedy problematické koordinovat akviziční modul integrovaného knihovního systému, aktualizovat abecední nebo předmětový seznam zdrojů přístupných uživatelům. Dále museli tito pracovníci spravovat administrativní databázi EIZ, ať už papírově (ve formě nejrůznějších složek s informacemi o jednotlivých EIZ) nebo v jednom z počítačových programů jako jsou MS Excel nebo MS Access. Pozornost bylo potřeba věnovat metavyhledávacím nástrojům, jež sloužily uživatelům k získání informací o jednotlivých EIZ a v neposlední řadě to byla potřeba aktualizace a řešení přístupu uživatelů k jednotlivým EIZ. Při takovém počtu operací a procesů často docházelo ke zbytečnému duplikování některých úkonů a tím pádem ke ztrátě času a úsilí. Takto nastíněné řešení procesu správy EIZ, které bylo koncem devadesátých let obvyklé ve většině
25
DURANCEAU, E., HEPFER, C. Staffing for electronic resource management: the results of a survey [online]. Serials Review. 2002, roč. 28, č. 4. [cit. 2007-04-15]. s. 316-320. Dostupné z: .
24
akademických a vědeckých institucí, začalo být s nárůstem počtu EIZ neefektivní a bylo nutné jej změnit. V oblasti správy EIZ začaly být tou dobou slyšet výzvy po nových nástrojích a aplikacích, ale také standardech, jež by knihovníkům usnadnily práci při celém životním cyklu EIZ. Tyto nástroje měly reagovat na potřeby akademických a vědeckých institucí, které přestávaly za použití dosavadních prostředků a knihovnického softwaru zvládat situaci správy EIZ. Požadavkem bylo začlenění nových aplikací do již používaných knihovních systémů a knihovního prostředí. Tradiční knihovní systémy začaly postrádat v souvislosti se správou EIZ několik základních funkcí26. Zejména šlo o nemožnost vyjádření hierarchických vztahů mezi jednotlivými EIZ, například nebylo možné jednoznačně vyjádřit vztah, kdy jeden elektronický zdroj je součástí jiného většího celku. V tradičních knihovních systémech také začaly akademické instituce postrádat prostředky pro správu licencí či přístupové informace. Ani otázka uchování práv přístupu po ukončení předplatného nebo problém, pokud potřebujeme omezit přístup, zde není uspokojivě vyřešena. Mezi nejzávažnější problémy v oblasti EIZ patřil zejména již zmíněný nárůst dokumentů v elektronické podobě, zároveň však také zvyšující se význam těchto zdrojů v rámci fondu akademických institucí, což dokazují statistiky, které vydává sdružení Association of Research Libraries (ARL).27 S tím souvisela také otázka výdajů na nákup a pořizování jednotlivých EIZ z prostředků celkového rozpočtu pro akvizici informačních zdrojů, nejen elektronických. EIZ začaly hrát v rozpočtu knihovny stále větší roli, výdaje na pořizování EIZ stoupaly a začaly procentuelně dosahovat, v poměru k ostatním zdrojům, velkou část. Knihovny musely začít pečlivě rozvažovat, které EIZ pro své uživatele nakoupí. V souvislosti s akvizicí EIZ se tedy objevil problém rozhodování. Přijmout závažné rozhodnutí, který elektronický zdroj pořídit a u kterého například obnovit předplatné je však možné pouze na základě kvalitních podkladů a analýz. Ideálním podkladem pro takové rozhodnutí mohou být statistiky využívání. Do té 26
MEYER, S. Helping you buy: electronic resource management systems [online]. Computers in libraries. Listopad/ prosinec 2005, roč. 25, č. 10. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z databáze ProQuest 5000: . ISSN 1041-7915. 27 ARL Statistics and measurement [online]. Poslední aktualizace 8. ledna 2007. [cit. 2007-04-20]. Dsotupné z: http://www.arl.org/stats/annualsurveys/arlstats/.
25
doby však neexistovaly mezinárodně uznávané standardy na to, jakou mají mít takové statistiky podobu, které konkrétní informace a ukazatele mají obsahovat apod. Problémem byl také vzrůstající počet variant, ve kterých se začaly EIZ na trhu objevovat. S tím, jak postupoval vývoj v oblasti techniky, bylo nutné řešit technické problémy a změny související s EIZ, konkrétně například s jejich zpřístupňováním uživatelům a následnou aktualizací. Výše
zmíněné
problémy
by
se
daly
shrnout
jako
nedostatek
automatizovaných procesů, které by řešily nejen komplexní proces správy EIZ v průběhu celého jejich životního cyklu, ale které by také sloužily jako podpora pro usnadnění procesu rozhodování.
2.2 První pokusy o tvorbu automatické podpory pro správu EIZ na lokální úrovni Nedostatek vhodných nástrojů na trhu pro správu administrativních metadat o elektronických informačních zdrojích a kritická situace knihoven a vědeckých institucí vyústily ve vývoj nekomerčních aplikací na lokální úrovni. Byly to některé větší vědecké instituce a knihovny univerzit, zejména v severní Americe, ale i v Evropě, které se rozhodly pokusit vyřešit výše nastíněné problémy vlastními silami. Tak začaly vznikat v roce 1999, kdy instituce začaly experimentovat s databázovými aplikacemi, původní ERM aplikace. Při vývoji první generace ERM aplikací se instituce zaměřovaly na řešení jednotlivých aspektů životního cyklu EIZ, které pro ně byly nejproblematičtější. Někde to byla otázka licencí, jinde řešení přístupu. Přestože knihovny používaly pro svá lokální řešení různé nástroje a aplikace (často hybridní), společným znakem byla nutnost formulovat definice, funkční požadavky, strukturu dat apod. Tyto databázové aplikace měly tedy velký význam, neboť daly základ a ukázaly nové směry budoucího vývoje komerčních ERM systémů. Po několika letech se některé aplikace dostaly, se vznikem komerčních ERM systémů od hlavních původců EIZ, do fáze ustrnutí a ukončení jejich dalšího vývoje neboť situace na trhu v oblasti komerčních ERM systémů se změnila.
26
Jewell uvádí,28 že kolem roku 2001 zhruba dvacet knihoven uvedlo vyvinuté lokální aplikace na správu EIZ nebo na nich v té době již pracovalo. Dvě řešení, která podle Jewella29 nejvíce ovlivnila vývoj v oblasti automatizovaných systémů pro správu elektronických zdrojů a která jsou zároveň nejstarší, se nazývají ERLIC a VERA. Mezi další známé ERM aplikace patří v USA ERDb, HERMES, WEBRAT, ERTS. Z evropského prostředí je známá aplikace University of Bristol´s ERM Appliaction.
2.2.1 ERLIC30 Databázovou aplikaci ERLIC – Electronic Resources Licensing and Information Center - používají knihovny Pensylvánské univerzity (Pennsylvania State University) dodnes. Jedná se o databázi pracující zpočátku na platformě MS Access. Tato aplikace byla vyvinuta poté, co byl v roce 1999 shledán papírový systém správy EIZ neefektivní. Jejím účelem byla primárně správa licenčních informací a generování AZ seznamu. Bylo však zároveň možné sledovat stav rozpočtů, objednávek, plateb a obnovování předplatného, také informací o přístupu. Navíc bylo možné generovat statistiky využívání EIZ. Možnosti aplikace byly však limitované. Postupem času se stala příliš rozsáhlou a náročnou na správu a aktualizaci. Navíc neřešila potřeby všech pracovníků, kteří byli každý den konfrontováni s úkoly v procesu správy EIZ. Databáze spolupracovala s integrovaným knihovním systémem SIRSI Unicorn, který byl zakoupen v roce 2001. Na přelomu let 2002/2003 byla vytvořena nová verze databáze - ERLIC2, kde došlo k vylepšení všech funkcí s důrazem na podporu rozhodovacích procesů při nákupu zdrojů a obnovování licencí. Databáze také přešla z platformy MS Access na Cold Fusion a plánuje se přejít na ORACLE. S postupem času bylo zjištěno, že bude potřeba zapojit i další komerční aplikace a v roce 2004 byly aplikovány produkty firmy Ex Libris - SFX a Metalib.
28
JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 29 MEDEIROS, N. On the Dublin Core front [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . 30 ALAN, R. Electronic resource management: transition from in-house to in-house/vendor approach. In: Electronic journal management systems: experiences from the field. Binghamton (NY, USA): The Haworth Information Press, 2005. 157 s. ISBN 0-7890-2596-5.
27
2.2.2 VERA31 Databázi VERA – Virtual Electronic Resource Access vyvinuli po zhruba devítiměsíčním úsilí na známé univerzitě Massachusetts Institute of Technology (MIT) v roce 1999. Fungovala na databázové platformě FileMaker Pro 4.1, jejíž velkou výhodou bylo snadné používání i pro zaměstnance bez znalostí programování. VERA byla primárně koncipována jako doplňující součást integrovaného knihovního systému, zejména pro spolupráci s modulem OPAC. Výhoda tvorby vlastní databázové aplikace spočívala v možnosti klást důraz na určité funkce, které knihovnám MIT chyběly při používání OPACu a klasického komerčního integrovaného knihovního systému. Původně měla VERA sloužit pouze jako prostředek ke tvorbě a vylepšení webového rozhraní pro uživatele při zpřístupňování stále rostoucího počtu elektronických časopisů a databází. Ve výsledku však pokryla mnohem širší spektrum funkcí zahrnující jak funkce z oblasti zpřístupňování dat uživatelům (design webu), tak podporu správy licenčních a administrativních metadat pro potřeby knihovníků, včetně možnosti generování nejrůznějších reportů. VERA si získala popularitu také u uživatelů. Na jejich potřeby byl vždy kladen velký důraz. Orientace na uživatele spočívala v nenáročnosti aplikace na používání a také v nabídce funkcí, které OPAC uživatelům nemohl nabídnout.
2.3 DLF ERMI Digital Library Federation32 (dále jen DLF) sledovala v kritické době kolem roku 2000 vývoj situace v oblasti elektronických dokumentů. Tim Jewell z akademické knihovny University of Washington za pomoci Adama Chandlera z knihovny Cornell University se ujal úkolu vypracovat studii33, ve které zkoumal stav
v oblasti
správy
elektronických
informačních
zdrojů
v knihovnách
severoamerických akademických a vědeckých institucí. Jewell s Chandlerem 31
HENNIG, N. Improving access to e-journals and databases at the MIT Libraries: building a database-backed web site called "Vera" [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 32 DLF. Digital Library Federation.[online]. Poslední aktualizace 18. května 2007. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 33 JEWELL, T. D. Selection and presentation of comercially available electronic resources: issues and practises [online]. Červenec 2001. Poslední aktualizace 9. února 2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
28
komunikovali s jednotlivými institucemi a zjišťovali jednak metody a procesy, jakými je správa EIZ ošetřena, ale také se snažili získat informace o tom, co je v oblasti správy EIZ pro jednotlivé knihovny největším problémem, v čem vidí největší překážky při práci. Nejzávažnějším zjištěním studie, kterou dokončil Jewell pro DLF v roce 2001, byl velký počet knihoven, které uvedly, že dosavadní způsob správy elektronických informačních zdrojů za pomoci integrovaného knihovního systému je nevyhovující. Postrádá totiž funkce, klíčové jak pro efektivní správu administrativních metadat, tak pro uživatelsky komfortní zpřístupňování těchto zdrojů. Některé knihovny považovaly tento stav za neudržitelný a začaly vyvíjet svá vlastní řešení. Jewell a Chandler ze svých zjištění usoudili, že vlastně mnoho institucí čelí podobným problémům. Řeší je však individuálně, na lokální úrovni, což není obecně příliš efektivní. Nejúčelnější by bylo, kdyby knihovny sdílely své poznatky a zkušenosti34 a pro tyto účely zřídili Jewell a Chandler tzv. Web Hub,35 tedy jakýsi webový portál, který sloužil primárně pro komunikaci a vyměňování informací. Jewell a Chandler tímto způsobem upozorňovali instituce na zajímavé projekty, které v tu dobu probíhaly v oblasti správy administrativních metadat o EIZ na různých univerzitách. Také samy instituce mohly na Web Hub komunikovat své zkušenosti a postřehy. Byl to tedy velice přínosný a účinný způsob výměny informací z okruhu odborné veřejnosti.36 Výsledky studie byly prezentovány na neformálním setkání knihovníků akademických institucí v rámci každoroční konference Academic Library Association37 (dále jen ALA) konané v červnu 2001. Výsledkem četných diskuzí byl poznatek o nutnosti formulovat funkční požadavky na systémy pro správu EIZ (anglicky Electronic Resource Management Systems - ERMS) a jejich datovou základnu. Kromě toho také byla vytvořena zatím neformální pracovní skupina,
34 MEDEIROS, N. On the Dublin Core front [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . 35 A web hub for developing administrative metadata for electronic resource management [online]. Poslední aktualizace 8. února 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 36 MEDEIROS, N. On the Dublin Core front [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . 37 ALA. American Library Association [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
29
která se měla zaměřit na další vývoj v oblasti tvorby systémů pro správu EIZ38. Skupina začala spolupracovat se zástupci National Information Standards Organization39 (dále jen NISO) a se zástupci DLF při tvorbě možných standardů, což vedlo v roce 2002 ke konání workshopu o standardech pro elektronické informační zdroje.40 Workshop se konal v Chicagu a zúčastnili se ho zástupci knihoven, nakladatelů i původců databází a elektronických zdrojů. Výstupem prezentací a diskuzí na téma řešení problému správy EIZ bylo navržení entitně-relačního diagramu (entity relationship diagram - ERD), jádra každého systému a také datových prvků pro tyto systémy. Účastníci se shodli, že pro další postup je nezbytné formulovat a vytvořit mezinárodně uznávané standardy, které budou vodítkem pro všechny, kdo budou chtít tvořit aplikace a systémy pro správu EIZ. Ať už půjde o knihovny, konsorcia nebo přímo o producenty, kteří by tyto aplikace zařadili do škály komerčních produktů, vyvíjených pro knihovnické prostředí. V říjnu 2002 vznikla jako součást Digital Library Federation oficiální pracovní skupina zabývající se systémy pro správu elektronických informačních zdrojů – Digital Library Federation Electronic Resource Management Initiative (dále jen DLF ERMI).41
2.3.1 Aktivity a cíle projektu DLF ERMI Cílem projektu DLF ERMI bylo podporovat a rozvíjet aktivity v oblasti řešení problémů správy EIZ, vytvořit závěrečnou zprávu42 a tím pádem jakýsi návod, který by byl odrazovým můstkem pro firmy dodávající na trh komerční produkty na podporu knihovnických činností. V zájmu tradičních producentů knihovních produktů bylo rychle vyplnit mezery na trhu a reagovat na požadavky zákazníků z řad knihoven, kteří stále častěji volali právě po produktech na správu 38
Pracovní skupina zahrnovala kromě Jewella a Chandlera tyto členy: Sharon Farb a Angela Riggio z University of California at Los Angeles, dále Nathan Robertson z John´s Hopkins University, Ivy Anderson z Harvardu a Kimberley Parker z Yale 39 NISO. National Information Standards Organization [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 40 Workshop on Standards for Electronic Resource Management, konaný 10. května 2002 41 JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 42 JEWELL, T. D. et al. Electronic resource management: report of the DLF ERM Initiative [online]. 2004. Poslední aktualizace 9. února 2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: .
30
EIZ. Proto tito producenti uvítali aktivity skupiny DLF ERMI. Příkladem takových firem může být Ex Libris, Endeavor, Innovative Interfaces apod. Jednotlivé subprojekty v rámci projektu byly rozděleny mezi členy skupiny. Konkrétně šlo o tyto úkoly:43
Problem definition and Road map – celkové zmapování problematiky správy elektronických informačních zdrojů, kterou je potřeba řešit;
Workflow diagram – vytvořit schéma znázorňující procesy probíhající v ERM systému;
Functional specifications – vymezit soubor funkčních požadavků na ERM systémy;
Entity relationship diagram (ERD) – entitně-relační diagram, základní stavební bod každého systému. Na základě definování jednotlivých datových prvků je vytvořena datová struktura, která vyjadřuje vztahy mezi jednotlivými prvky v ERM systému;
Data elements and definitions – vymezit definice jednotlivých datových prvků systému;
XML Schema – vytvořit XML schéma, které by umožnilo výměnu dat mezi producenty elektronických zdrojů a knihovnami, stejně jako výměnu dat mezi různými systémy a aplikacemi;
Final report – vytvořit závěrečnou zprávu, která přednese odborné veřejnosti výsledky a dokumenty jednotlivých subprojektů jako celek.
Závěrečná zpráva byla výsledkem dlouhodobého úsilí a shrnutím poznatků, doporučení a dokumentů, které vytvořili jednotliví členové skupiny. Zveřejnění její první verze v roce 2004 může být považováno za průlomový okamžik ve vývoji systémů pro správu EIZ. Zpráva obsahuje šest klíčových dodatků. V těchto dodatcích jsou zahrnuty všechny aspekty a podmínky nezbytné k vytvoření ERM systému, který bude řešit
43
JEWELL, T. D. et al. Electronic resource management: report of the DLF ERM Initiative [online]. 2004. Poslední aktualizace 9. února 2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: .
31
každodenní problémy knihovníků při správě elektronických informačních zdrojů:44
Appendix A: Functional Requirements;
Appendix B: Workflow Diagram;
Appendix C: Entity Relationship Diagram for Electronic Resource Management;
Appendix D: Data Element Dictionary;
Appendix E: Electronic Resources Management System Data Structure;
Appendix F: XML Investigation.
2.3.2 Funkční požadavky na ERMS formulované DLF ERMI Aby byly funkční požadavky na ERM systémy relevantní a obsáhly potřeby co největšího okruhu knihoven, byly diskutovány prostřednictvím veřejného panelu pro knihovníky. Knihovníci mohli vyjádřit své potřeby a požadavky na funkce, které by měl obsahovat ERM systém v oblasti akvizice zdrojů, licencí, správy bibliografických údajů, přístupu a zpřístupňování zdrojů uživatelům. Na základě vyjádřených požadavků byl pak vytvořen závěrečný oficiální soubor funkčních požadavků na ERM systém. Funkční požadavky, které přinesla závěrečná zpráva staví na několika základních principech:45
Správa a přístup jak tištěných, tak elektronických zdrojů by měly být řešena v jednom společném integrovaném rozhraní bez toho, aby docházelo k duplikování dat;
Systém by měl být schopen zpřístupňovat data jak zaměstnancům, tak uživatelům na základě definování práv jednotlivých kategorií;
Informace poskytované uživateli by měly být konzistentní;
Správa všech administrativních procesů by měla být umožněna z jednoho bodu přístupu;
44
Tamtéž. GELLER, M. The ERMI and its offspring [online]. Library Technology Reports. Březen/ duben 2006, roč. 42, č.2. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z databáze ProQuest 5000: . ISSN 0024-2586. 45
32
ERM systém by měl být natolik flexibilní, aby bylo možné ho bez problémů aktualizovat a přidávat nové prvky.
Nad rámec jednotlivých oblastí požadavků na ERM systém byly definovány tři hlavní zastřešující požadavky:
ERM systém by měl obsáhnout vztahy mezi jednotlivými EIZ, mezi celými soubory zdrojů, licencemi a uživatelskými prostředími;
ERM systém by měl dokázat propojit jednotlivé zdroje s informacemi o licenci, přístupu, rozhraní a balíku zdrojů, ve kterém je obsažen;
ERM systém by měl mít schopnost tvorby různých reportů a statistik, stejně jako schopnost exportovat data do dalších systémů a aplikací.
Závěrečná zpráva obsahuje čtyřicet sedm funkčních požadavků. Více než polovina z nich jsou požadavky na funkce pro podporu práce knihovníků v administrativním prostředí, uživateli nepřístupném. Požadavky se dají rozdělit do pěti základních skupin:46 47
Zastřešující (čtyři požadavky);
Jedná se o tři hlavní již zmíněné obecné požadavky na ERM systém, avšak podrobněji rozpracované, plus požadavek na ošetření bezpečnosti a práv přístupu do administrativních bází.
Zpřístupňování zdrojů (sedm požadavků);
Schopnost systému zpřístupňovat zdroje uživatelům nebo integrovat data do již existujícího uživatelského rozhraní jako je OPAC, AZ seznam či knihovní portál. Zpřístupňovat uživatelům licenční informace jako například na jakou dobu je zdroj dostupný, kdo má povolený nebo omezený přístup. Dále možnost označit zdroj za dočasně nedostupný, upozornit na plánované výpadky v dostupnosti apod.
46
JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 47 GELLER, M. The ERMI and its offspring [online]. Library Technology Reports. Březen/ duben 2006, roč. 42, č.2. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z databáze ProQuest 5000: . ISSN 0024-2586.
33
Správa bibliografických údajů (dva požadavky);
Ošetření procesů při vkládání dat, správě bibliografických metadat o jednotlivých zdrojích, o předplatném z jednoho vstupního administrativního bodu. Dále schopnost importovat informace a data od producentů a dalších externích subjektů.
Správa o přístupu (pět požadavků);
Správa informací a podmínek přístupu k jednotlivým zdrojům jako jsou URI´s,48 přihlašovací jména a hesla uživatelů, seznam IP adres, které mají povolen přístup ke konkrétnímu zdroji nebo nastavení přístupu přes proxy server.
Podpora práce knihovníků (dvacet devět požadavků). − Administrativní rozhraní (čtyři požadavky);
Efektivní organizace pracovního rozhraní, do kterého mají přístup pouze zaměstnanci, tak aby v něm bylo například možné zobrazit kompletní sadu informací ke konkrétnímu zdroji nebo aby každý zaměstnanec mohl v případě potřeby vyhledat zdroj na základě různých hledisek výběru. − Výběr a hodnocení zdrojů (devět požadavků); Systém by měl být například schopen vytvořit provizorní záznam zdroje, který je momentálně v procesu hodnocení a na základě sledování jednotlivých kroků v tomto procesu přiřazovat zdroji správný status. Pokud by bylo učiněno rozhodnutí o nezakoupení zdroje, systém by měl automaticky odstranit záznam o zdroji z OPACu, ale uchovat ho pro interní potřeby knihovníků. Dále do této kategorie patří požadavek na schopnost automatického zasílání e-mailů osobám uvedeným jako kontakt pro daný zdroj či upozornění na základě konkrétních nadefinovaných podmínek. − Správa zdrojů (jedenáct požadavků); Uchovávání informací o licenčních podmínkách a termínech pro obnovování nebo rušení předplatného, správa podmínek pro uchovávání obsahu zdrojů, správa informací vztahujících se k heslům a uživatelským jménům administrátorů, podpora řešení problémů které se vyskytnou v souvislosti se zdroji, schopnost označit zdroj za nedostupný nebo také uchovávání dostupných informací o využívání jednotlivých zdrojů. 48
URI = Uniform Resource Identifier
34
− Obchodní informace (pět požadavků). Tato podskupina zahrnuje požadavek na správu veškerých obchodních informací týkajících se způsobu získání zdroje, spolupráce a komunikace s konsorciem, pokud je zdroj získán takovým způsobem. Dále požadavky týkající se usnadnění akvizičního procesu, procesu obnovování nebo ukončení přístupu.
2.4 Komerční ERM systémy a aplikace vytvořené na základě doporuční DLF ERMI Práce skupiny DLF ERMI měla velice pozitivní ohlasy u producentů komerčních knihovních systémů a aplikací. S některými z nich skupina spolupracovala již od počátku. Během vzájemné spolupráce firmy jako například Swets Information Services, Innovative Interfaces nebo Ex Libris začaly vyvíjet ERM systémy na základě doporučení a podkladů, které s nimi skupina konzultovala. Skupina se tak mohla vyhnout situaci, že by doporučení v závěrečné zprávě nebyla v praxi aplikovatelná. Po oficiálním zveřejnění závěrečné zprávy nastal prudký rozmach ERM systémů. Na trh se začalo dostávat mnoho systémů a aplikací, takže knihovny, které dříve u komerčních dodavatelů knihovnického softwaru nenacházely podporu pro řešení kritického nárůstu EIZ a jejich správy, mají nyní na výběr z široké palety produktů a služeb a musí pečlivě zvažovat, která varianta je pro ně nejvhodnější. Některé firmy vyvíjely svá ERM řešení již v době, kdy pracovní skupina DLF ERMI pracovala na závěrečné zprávě, takže pak jen dokomponovaly prvky a doporučení uvedené ve zprávě. Jiné firmy si daly se svými řešeními načas a vyčkaly na vydání závěrečné zprávy, která pro ně byla když ne návodem, tedy přinejmenším startovacím bodem ve vývoji ERM systému. To však přesně bylo cílem DLF ERMI. Jak vyplývá z provedených průzkumů,49,50 většina producentů se při tvorbě komerčních ERM aplikací držela pokynů a doporučení vydaných DLF ERMI.
49
DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems from ILS vendors [online]. Září 2004. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094. 50 DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems, part II: offerings from serial vendors and serial data vendors [online]. Červen 2005. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094.
35
Zároveň bylo v této době publikováno několik článků a zpráv, které přinesly informace o tom, jak na tom které firmy ve vývoji ERM produktů jsou, případně porovnání jednotlivých ERM produktů a služeb a spolu s nimi také rady, co mají instituce zvažovat a jak mají postupovat, pokud chtějí implementovat některé z dostupných řešení. Cílem bylo usnadnit akademickým institucím orientaci na poli dostupných ERM produktů a služeb. Tyto články zahrnují například práce Ellen Duranceau,51
52
která se aktivně podílela na formulování
funkčních požadavků na ERM systémy. Za zmínku stojí také článek Stephena Meyera „Helping you buy“.53 Nyní následuje část, která zmiňuje konkrétní komerční ERM produkty a služby. Producenti komerčních ERM aplikací se dají rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří firmy, které jsou původci klasických integrovaných knihovních systémů jako například firma Ex Libris (dodávající knihovní systém ALEPH). Druhou skupinu tvoří buď producenti elektronických informačních zdrojů nebo poskytovatelé přístupu k databázím a dalším elektronickým informačním zdrojům, kteří svým zákazníkům často nabízí, kromě služeb na podporu správy EIZ, také nástroje pro jejich zpřístupňování. Příkladem může být Serials Solution, EBSCO, Swets Information Services či firma Harrassowitz.
2.4.1 ERM systémy producentů integrovaných knihovních systémů (ILS) Jak jsme již uvedli, do této skupiny patří produkty firem specializovaných na tvorbu a vývoj knihovního softwaru. Tedy různých programů a aplikací, které usnadňují a urychlují knihovníkům jejich každodenní práci. Tyto firmy se nezabývají tvorbou obsahu elektronických informačních zdrojů, ani jejich zprostředkováním. U
nás
zřejmě
nejznámějším
komerčním
řešením
managementu
elektronických informačních zdrojů je systém Verde od izraelské firmy Ex Libris. 51
DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems from ILS vendors [online]. Září 2004. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094. 52 DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems, part II: offerings from serial vendors and serial data vendors [online]. Červen 2005. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094. 53 MEYER, S. Helping you buy: electronic resource management systems [online]. Computers in libraries. Listopad/ prosinec 2005, roč. 25, č. 10. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z databáze ProQuest 5000: http://proquest.umi.com/pqdweb?RQT=302&cfc=1. ISSN 1041-7915.
36
Je to dáno i tím, že několik větších akademických institucí u nás používá již některé jiné produkty této firmy, zejména knihovní systém ALEPH, kontextový linkovací server SFX nebo metavyhledávací portál pro jednotný přístup k různým informačním zdrojům MetaLib.54
2.4.1.1 Verde55 – Ex Libris Verde je produkt společnosti Ex Libris doplňující řadu nástrojů pro správu elektronických informačních zdrojů, navržený podle specifikací DLF ERMI. Na trh se dostal v srpnu 2005. Ex Libris plně využila zkušeností nabytých při spolupráci na knihovním systému ALEPH, DigiTool a linkovacím serveru SFX se světovými knihovnami. Systém Verde podporuje průmyslové standardy jako je MARC, Unicode, XML, OpenURL a SOAP. Představuje jediný bod pro administraci všech přístupných elektronických zdrojů a umožňuje jednoduše spravovat složité procesy, které jsou pro elektronické zdroje charakteristické.56 Verde byl vytvořen pro akademické instituce a konsorcia. Funguje buď jako samostatný systém, který spolupracuje s ostatními knihovními produkty a aplikacemi jako je ALEPH, AZ seznam nebo SFX a s integrovanými knihovními systémy jiných výrobců nebo může fungovat jako doplněk již používaného knihovnického softwaru firmy Ex Libris. Srdcem celého systému je znalostní báze, která hraje ústřední roli při vyhledávání nových elektronických zdrojů a jejich následné akvizici, tedy stojí na počátku celého životního cyklu elektronických zdrojů. Bez použití znalostní báze musí knihovník vědět, kde hledat nové zdroje. Znalostní báze však tuto oblast mapuje a knihovníkovi obstarává informace o tom, kde je jaký zdroj momentálně k dispozici, včetně informací o balíku zdrojů, do kterého patří, o platformě na které funguje a o producentovi nebo zprostředkovateli, který zdroj nabízí.
54
Multidata Praha, s.r.o. Produkty [online]. Dostupné z: . Ex Libris. Verde - managing your electronic resources [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 56 NOVOTNÁ, M. Verde: zelená pro komplexní správu EIZ [ppt prezentace]. SUAleph, Brno VUT, 25.10.2005. Dostupné z: . 55
37
Klíčové vlastnosti systému Verde:57
Efektivní správa narůstajících elektronických kolekcí po celou dobu jejich “životního cyklu” – od zkušebního přístupu, přes výběr kolekce, akvizici, údržbu až k obnovení či zrušení předplatného;
Mocný nástroj pro sledování vývoje elektronických kolekcí a sestavování cenových analýz pro jednotlivé instituce či celá konsorcia;
Komplexní znalostní báze pro údržbu elektronických kolekcí a pro zrychlení implementace systému;
Snadný přístup k licenční terminologii a licenčním podmínkám, např. oprávnění k tisku apod.;
Samostatný produkt, který může být integrován s běžnými knihovnickými systémy, včetně SFX, ALEPH, dalšími OPACy a aplikacemi pro řízení akvizice, obsahuje abecední seznamy;
Pro zákazníky SFX poskytuje Ex Libris asistenční službu pro správu elektronických časopisů;
Otevřená architektura a podpora průmyslových standardů jako je MARC, Unicode, XML, OpenURL a SOAP;
Uživatelské rozhraní, které zaručuje snadnou navigaci napříč všemi pracovními procesy;
Vhodný nástroj pro generování statistik a reportů.
Firma Ex Libris provedla již devadesát instalací tohoto systému po celém světě. V České republice systém Verde zatím nemáme. „Cena Verde závisí na počtu členů konsorcia (počtu institucí v rámci konsorcia, které používají jednu instalaci Verde) a na počtu licencí (současných přístupů)“.58 Ex Libris do budoucna plánuje spojení Verde a SFX do jednoho společného produktu.59
57
Multidata Praha, s.r.o. Vlastnosti Verde [online]. Dostupné z: . 58 ŠIMKOVÁ, D., společnost Multidata Praha s.r.o. RE: Enquire of concerning Endeavor Meridian [online]. 24. dubna 2007 12:38, [cit. 2007-06-10]. Osobní e-mailová komunikace. 59 Tamtéž.
38
2.4.1.2 Meridian - Endeavor Information System, Inc. Meridian je ERM systém firmy Endeavor. Může fungovat samostatně nebo být integrován do dalších produktů této společnosti, jako například knihovního systému Voyager. Umožňuje však spolupráci a integraci s knihovními systémy dalších firem. Meridian je flexibilní v možnostech importu dat z různých zdrojů a v různých formátech. Umožňuje generování nejrůznějších statistik a grafické prezentace výsledných zpráv. Firma Endeavor Information Systém, Inc. se však před nedávnem stala součástí firmy Ex Libris. Podle informací od Dany Šimkové z firmy Multidata Praha s.r.o., která distribuuje a podporuje v České republice produkty firmy Ex Libris, budou nadále podporovány pouze dva produkty bývalé firmy Endeavor, a to knihovní systém Voyager a Journals Onsite. Ostatní produkty Endeavor, mezi nimi také Meridian, dále podporovány nebudou, tedy nebudou ani nadále nabízeny. Ex Libris očekává, že všichni aktuální uživatelé Meridianu a dalších produktů Endeavor, jejichž podpora končí, přejdou na obdobný, ale technologicky pokročilejší systém Verde do konce roku 2008.60 Celkový počet instalací Meridianu v současné době činí dvacet osm.61
2.4.1.3 Electronic Resource Management62 - Innovative Interfaces Electronic Resource Management firmy Innovative Interfaces, Inc. byl prvním komerčním produktem na trhu, který byl vytvořen na základě DLF ERMI specifikací. Koncem roku 2005, kdy jiné produkty teprve přicházely na trh, již zaznamenal 149 instalací po celém světě.63 Electronic Resource Management může fungovat samostatně nebo jako součást knihovního informačního systému Millennuim, což je knihovní systém firmy Innovative Interfaces, Inc. Spolupracuje s dalšími aplikacemi jako je OPAC, AZ seznam, webový portál apod. Nabízí funkce pro import dat z různých zdrojů v různých formátech.
60 ŠIMKOVÁ, D., společnost Multidata Praha s.r.o. RE: Enquire of concerning Endeavor Meridian [online]. 24. dubna 2007 12:38, [cit. 2007-06-10]. Osobní e-mailová komunikace. 61 ŠIMKOVÁ, D., společnost Multidata Praha s.r.o. FW: Enquire of concerning Endeavor Meridian [online]. 23. dubna 2007 12:18, [cit. 2007-06-10]. Osobní e-mailová komunikace. 62 Innovative Interfaces. Millennium [online]. c2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 63 MEYER, S. How many ERM systems are out there? [online]. Computers in Libraries. Listopad/ prosinec 2005, roč. 25, č. 10. Dostupné z databáze ProQuest 5000: .
39
Electronic Resource Management umožňuje knihovnám spravovat informace o licencích a nákupech zdrojů v jednotném uživatelském rozhraní, snadné přidávání informací, například URL, uživatelské jméno a heslo, IP adresu, kontaktní informace. Lze definovat vztahy mezi zprostředkovateli zdrojů, vydavateli a jednotlivými zdroji a také spravovat obchodní informace jako platby a další procesy v souvislosti s předplatným.
2.4.1.4 Verify64 – VTLS Verify byl navržen jako prvek, který funguje jak samostatně, tak jako součást knihovního systému Virtua (produktu firmy VTLS). Verify staví na doporučeních DLF ERMI, integruje a spravuje informace o EIZ v průběhu celého životního cyklu. Uživatelům zpřístupňuje informace o přístupových omezeních, licenčních podmínkách v přehledné hierarchicky uspořádané stromové struktuře. Generuje reporty a statistiky o přístupu do jednotlivých informačních zdrojů. Umožňuje propojení záznamu zdroje s online verzí licenční smlouvy. Na jednom místě zobrazuje informace o titulech v elektronické i tištěné formě, takže zaměstnanci mohou mít kompletní přehled o tom, v jaké formě má instituce daný titul přístupný.
2.4.1.5 Gold Rush65 - Colorado Alliance of Research Libraries (CARL) Gold Rush je samostatně fungující systém pro správu elektronických informačních zdrojů, vyvinutý skupinou Colorado Alliance of Research Libraries (CARL). Jde o sdružení vědeckých knihoven, které se snaží tímto pomoci knihovnám řešit oblast správy elektronických informačních zdrojů. Gold Rush je jedním z produktů, na kterém se začalo pracovat v roce 2001, kdy ještě nebyla zřízena pracovní skupina DLF ERMI. Tvůrci systému však monitorovali situaci a po zveřejnění závěrečné zprávy přizpůsobili systém tak, aby odpovídal ve zprávě uvedeným doporučením a požadavkům. Gold Rush nepotřebuje pro provoz vlastní server, je možno využít hostování. Spolupracuje s knihovními systémy jiných firem a nabízí užitečné 64
VTLS. Verify [online]. c2004, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 65 Gold Rush [online]. 22. listopadu 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
40
funkce jak knihovníkům při administraci, tak uživatelům při práci s uživatelským rozhraním.
2.4.2 ERM služby producentů a distributorů EIZ Producenti elektronických informačních zdrojů nebo poskytovatelé přístupu k databázím a dalším elektronickým informačním zdrojům se také snaží svým zákazníkům vyjít vstříc při řešení správy elektronických informačních zdrojů. Mají však poněkud odlišnou strategii. Nevyvíjí komplexní systémy pro správu EIZ, nýbrž nabízí specifické doplňkové služby na podporu správy a zpřístupňování EIZ. Pro knihovny jsou tato řešení výhodná také z finančních důvodů. Mohou si vybrat jen některé nástroje či služby, na které jim stačí rozpočty a finanční prostředky.
2.4.2.1 E-Resource Access and Management Services (ERAMS)66 – Serials Solutions Serials Solutions, jako součást firmy ProQuest, nabízí komplexní sadu nástrojů a řešení pro práci s elektronickými časopisy a jejich správu. Pod pojem management zde však nespadá pouze správa zdrojů, ale i nástroje pro jejich zpřístupňování. Společným znakem všech produktů, které firma nabízí, je poskytování formou SaaS („software as a service“ – software jako služba). Tato forma znamená, že zákazník využívá produkty online na serveru firmy a nemusí proto udržovat žádný speciální hardware. 67 Serials
Solutions
vytvořila
unikátní
databázi
Serials
Solutions
Knowledgebase, která je základním stavebním kamenem pro poskytované služby. Denně jsou v ní na jednom místě aktualizovány informace o jednotlivých titulech i kolekcích elektronických časopisů od většiny světových vydavatelů. Na základě této znalostní databáze vytvořila Serials Solutions speciální sadu nástrojů, které na
66
Serials Solutions. Serials Solutions 360 [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 67 KAREN, V. Využití e-zdrojů – cesty schůdné a cesty trnité. AKP 2007, 16.-.17. 5. 2007, [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: .
41
webových stránkách firmy nalezneme pod společným názvem Serials Solution 360 Suite.68 Součástí kolekce jsou následující služby:69
Univerzální linkovací nástroj Serials Solutions 360 Link;
Metavyhledávač Serials Solutions 360 Search;
Zdroj unifikovaných MARC záznamů Serials Solutions 360 MARC Updates;
Nástroj pro kompletní správu EIZ Serials Solutions 360 Resource Manager (dříve ERMS).
Jednotlivé nástroje lze předplatit samostatně, nebo využít zvýhodněnou nabídku celé kolekce 360 Suite.
2.4.2.2 TDNet´s eResource Management Systém (TeRMS)70 - TDNet „TDNet nedodává samotný obsah, ale řešení pro správu a přístup k vydáním, a to jak elektronickým, tak tištěným. V případě existence více linků od různých dodavatelů k jednomu časopiseckému titulu ukazuje systém všechny tyto linky. K jeho provozování není potřeba vlastní server, je možno využít hostování. Webové rozhraní pro přístup k systému lze personalizovat, tj. přizpůsobit vzhledu internetové prezentace knihovny.“71
2.4.2.3 HERMIS72 - Harrassowitz HARRASSOWITZ Electronic Resources Management and Information Solutions (HERMIS) je komplex služeb na podporu procesů souvisejících se správou elektronických časopisů a jejich předplatného. Harrassowitz, jako jeden z tradičních hráčů na poli zprostředkovatelů předplatného tištěných seriálů, rychle
68
Serials Solutions. Serials Solutions 360 [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 69 KAREN, V. Využití e-zdrojů – cesty schůdné a cesty trnité. AKP 2007, 16.-.17. 5. 2007, [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: . 70 TDNet. Resource manager [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 71 BROŽEK, I., LANDOVÁ, H., SKOLKOVÁ, L. Zpráva z konference Knihovny současnosti 2005. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1212-5075. 72 HARRASSOWITZ. HARRASSOWITZ Electronic resources management and information solutions (HERMIS) [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
42
přizpůsobil své služby měnícímu se prostředí a nabízí služby pro správu seriálů i v elektronické podobě. Tyto služby lze uplatnit v průběhu celého životního cyklu elektronických časopisů od vyhledání, hodnocení, vyjednávání licencí, přes správu objednávek a plateb, obnovování nebo rušení předplatného, až po zpřístupňování zdrojů uživatelům, technickou správu přístupu či sledování využívanosti zdrojů.
2.4.2.4 SwetsWise73 - Swets Information Services Společnost Swets Information Services je prezentována jako světová jednička v oblasti poskytování služeb pro správu předplatného. Kromě tištěných seriálů se také musela začít orientovat na časopisy v elektronické podobě a tak v současné době nabízí portfolio služeb a produktů nazvané SwetsWise, jehož služby pokrývají celý životní cyklus předplatného.
2.4.2.5 EBSCO EJS74 - EBSCO EBSCO je další ze společností zaměřujících se na pomoc při správě předplatných. Hraje roli prostředníka, který stojí mezi producentem databáze a knihovnou a spravuje dílčí procesy. EBSCO se nerozhodla vytvořit jeden produkt, který by kompletně spravoval všechny procesy při správě elektronických zdrojů, nýbrž zdokonalila a rozšířila paletu jednotlivých služeb pro tištěné zdroje tak, aby pokryly rovněž nové potřeby zákazníků v oblasti elektronických zdrojů. EBSCO Electronic Journals Service například nabízí vlastní AZ seznam či linkovací server.
2.5 Nedostatky ERM systémů a služeb Pracovní skupina DLF ERMI přinesla řešení ve své době nejzávažnějších problémů mnoha knihoven. Dala základ vzniku nové generace systémů a služeb pro správu elektronických informačních zdrojů. Sami zástupci pracovní skupiny však uvádí několik nedostatků těchto řešení, na kterých je potřeba dále pracovat.
73
Swets. SwetsWise [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . 74 EBSCO Information Services. E-Resource Access and Management [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
43
Jewell, jako jeden ze zakládajících členů pracovní skupiny DLF ERMI, hovoří75 zejména o nutnosti vytvoření standardů pro popis a komunikaci dat. Například jde o standardy pro popis seriálů. Dále se zdá být podle něho nutností vytvořit jednotný mezinárodní identifikační systém nebo registr pro balíky elektronických informačních zdrojů, jejich zprostředkovatele a rozhraní, přes které jsou zdroje přístupné. Jde ale také o vytvoření standardů na popis a formu dat využívanosti EIZ. Více o tomto problému v další kapitole. Další velkou oblastí, která bude vyžadovat delší čas pro řešení, je podle Jewella oblast autorského práva, licencí a s tím související přístupová omezení. Jde zejména o problém komunikace informací o licencích mezi producenty EIZ a ERM systémy knihoven, které tyto zdroje využívají. Zajímavým řešením by mohlo být převedení licencí do jazyka XML, čímž by se umožnil import do ERM systému. Také existují návrhy na vytvoření souboru dat, který by sloužil producentům pro popis licenčních podmínek a práv využívání EIZ. Tento datový slovník by v první fázi mohl vycházet ze souboru dat, který již dříve definovala skupina DLF ERMI. Dalším problémem je zajištění lepší spolupráce mezi jednotlivými systémy. Například Breeding uznává,76 že v současné době máme k dispozici poměrně mnoho různých řešení problému správy EIZ, ale že je stále potřeba intenzivně pracovat na jejich jednotnosti a schopnosti integrace, stejně jako na jednodušším a srozumitelnějším uživatelském rozhraní. Ted Koppel, manažer produktu Verde firmy Ex Libris, také vidí několik témat z oblasti standardizace, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost.77 Podle Koppela je například potřeba vytvořit standardy pro komunikaci IP adres a jejich změn mezi knihovnou a producentem EIZ. IP adresa a heslo jsou v současné době jedny z nejpoužívanějších způsobů ověření oprávněnosti přístupu k EIZ. Bylo by tedy vhodné vytvořit komunikační protokol, pomocí něhož by bylo možné zasílat producentům informace o změnách IP adresy automaticky. 75
JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. 76 BREEDING, M. Re-integrating the „Integrated“ library system [online]. Computers in Libraries. Leden 2005, roč. 25, č.1., [cit. 2007-04-22]. Dostupné z databáze ProQuest 5000: . 77 KOPPEL, T. An introduction to the rapidly changing world of ERM standards [online]. Duben 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
44
Další výzvou je vytvoření komunikačního protokolu pro automatické zasílání upozornění o problémech při přístupu k EIZ. ERM systém by zaslal upozornění producentovi o tom, že došlo k pokusu o neoprávněný přístup nebo k problému při přístupu oprávněném. Informační systém na straně producenta nebo zprostředkovatele zdroje by zase zasílal knihovně upozornění, pokud by byl zdroj z určitého důvodu nedostupný. Ušetřilo by se tak úsilí knihovníků, kteří nejprve musí zjistit, že došlo k problému, pak telefonicky vyřizovat problém s producentem nebo zprostředkovatelem EIZ. Komunikační protokol pro komunikaci a sdílení dat mezi jednotlivými ERM systémy je rovněž potřeba. Příkladem může být sdílení dat mezi členy konsorcií. Koppel, stejně jako Jewell, zmiňuje potřebu jedinečného identifikátoru pro popis elektronických sbírek, včetně jednotlivých balíků EIZ a jejich uživatelského rozhraní. Doposud nebyl vytvořen komplexní, mezinárodně uznávaný sytém, který by tuto potřebu řešil. Zatím se nejčastěji používá jako unikátní identifikátor název zdroje. Když pracovní skupina DLF ERMI tvořila doporučení pro tvorbu ERM systémů, brala ve zvýšené míře ohled na problémy jednotlivých knihoven, nikoliv však konsorcií. ERM systémy proto v dostatečné míře nesplňují požadavky, které mají konsorcia. V nabízené paletě ERM systémů a služeb existují výjimky, jako například systém Verde od firmy Ex Libris, který na potřeby konsorcií bere ohledy a jeho funkce jsou jim přizpůsobeny. V dnešní době je však možné pozorovat trend, kdy se knihovny při pořizování elektronických informačních zdrojů sdružují právě do konsorcií, neboť z této spolupráce vyplývají pro knihovny výhodnější podmínky pro nákup zdrojů. Proto je potřeba specifické požadavky konsorcií na správu EIZ řešit.
45
3 Mezinárodní standardy pro vyhodnocování využívanosti EIZ O problematice měření využívání online přístupných informačních zdrojů jsme se v této práci již několikrát zmínili. V souvislosti s nárůstem počtu EIZ význam vyhodnocování využívanosti stoupá. Můžeme hovořit o několika významných důvodech, proč sledovat využívání EIZ. Uživatelské statistiky poskytují důležitou zpětnou vazbu o vynaložených finančních prostředcích, slouží k dalšímu finančnímu plánování, zejména k rozhodování o prodloužení licence nebo nákupu nového informačního zdroje. Dále, kromě finanční stránky, jsou tato data také důležitým zdrojem sledování a zjišťování informačních potřeb uživatelů. Nízké hodnoty statistických ukazatelů mohou signalizovat nedostatečnou propagaci zdrojů či nízkou úroveň informační a počítačové gramotnosti uživatelů.78 Využívání EIZ je ovlivněno nejen informovaností potenciálních uživatelů, ale také schopnostmi se zdroji pracovat. Význam sledování statistik využívání vzrostl v době, kdy knihovny a další instituce začaly ve větší míře nakupovat EIZ. Z výše uvedených důvodů chtěly mít přehled o tom, jak jsou finanční prostředky, vkládané do nákupu EIZ, zhodnocovány. Začaly tedy po producentech a distributorech požadovat zasílání dat o využívání konkrétních zdrojů. Producenti i distributoři sice reagovali na žádosti knihoven, ale z důvodu absence mezinárodních standardů byla data, která knihovnám zasílali, těžko zpracovatelná, neporovnatelná, byla v nevhodných formátech a někdy také nespolehlivá nebo měla nízkou vypovídací hodnotu. Hlavním důvodem byla nejednotnost formátu a terminologie používané ve statistikách. Zpracování zasílaných dat se stalo časově náročnou činností. Některé knihovny sledovaly využívání svých zdrojů samy, ale obvykle měly možnost sledovat využívání pouze na úrovni počtu přístupů. Z důvodu zjištění, zda knihovníci sledují data o využívání EIZ a zda jsou tato data užitečným podkladem pro rozhodování při obnově předplatných a nákupech zdrojů, byla ve dvaatřiceti akademických institucích na Novém
78
KATOLICKÁ,B. Sledování využívání elektronických informačních zdrojů [online]. Seminář AKVŠ 9. 3. 2005, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
46
Zélandu provedena studie.79 Výsledky studie ukázaly, že knihovníci statistiky využívají, avšak producenti neposkytují knihovnám všechna data, která by potřebovaly. Knihovníci se rovněž shodli na tom, že proces zpracování a interpretace získaných dat by zjednodušila a urychlila standardizace formátu zasílaných dat a terminologie, která se vyskytuje ve statistikách. Standardizace by rovněž usnadnila porovnávání dat získaných od různých producentů či distributorů. Logickým vyústěním situace, která panovala v oblasti měření využívání EIZ, bylo vytvoření pracovních skupin a odstartování několika zahraničních projektů. Tyto projekty měly za úkol vytvořit mezinárodní standardy, které by zajistily poskytování důvěryhodných, konzistentních a kompatibilních statistik. Mezi nejvýznamnější projekty patří: ARL E-metrics, NISO Standard Z39.7, ICOLC Guidelines for Statistical Measures of usage of Web-based Information Resource, COUNTER, SUSHI. V následující části práce si tyto projekty blíže představíme.
3.1 ARL E-metrics Projekt E-metrics založila organizace ARL - Association of Research Libraries.80 ARL zveřejňuje zprávy se statistikami jejích členských institucí každoročně od roku 1961. Tyto statistiky se týkají fondu jednotlivých institucí, financí vydaných na nákup dokumentů, zahrnují data o personálním obsazení knihoven, poskytovaných službách a dalších aktivitách. Data týkající se konkrétně EIZ se od období 1996-1997 zveřejňovala jako doplňkové ARL statistiky, ale sledovala se již dříve. Statistiky za období 2004-2005 již nejsou publikovány jako doplňkové, ale jsou součástí hlavní zprávy. Data ve zmíněných zprávách se však netýkají využívání jednotlivých EIZ v jednotlivých institucích, ale přináší přehled o počtech EIZ a vydaných finančních částkách na nákup zdrojů. Neustálý nárůst finančních prostředků vydávaných na nákup EIZ, jak vyplývá z ARL statistik, způsobil v knihovnách nutnost sledovat a měřit 79
McDOWELL, N., GORMAN, G. E. The relevance of vendor´s usage statistics in academic library e-resource management: a New Zealand study [online]. Prosinec 2004, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z databáze LLIS: . 80 ARL. Association of research libraries [online]. Poslední aktualizace 8. ledna 2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . Na webových stránkách ARL již však nelze dohledat žádný z odkazů a dokumentů týkajících se projektu E-metrics.
47
využívání zdrojů a na základě získaných dat a podkladů přijímat další rozhodnutí o nákupu, obnovování předplatného apod. Projekt E-metrics je reakcí na požadavky členských institucí ARL, které se ve větší míře začaly zajímat o možnosti měření využívání EIZ. Projekt je financován ze zdrojů členských institucí. E-metrics byl koncipován do tří fází v celkové délce osmnácti měsíců. V první fázi bylo nutné zmapovat, jaké aktivity již knihovny vyvíjí v oblasti sběru statistických dat, a které knihovny mohou nabídnout nejlepší řešení, zkušenosti a praxi. Tato fáze byla ukončena v listopadu 2000. V další fázi bylo nutné identifikovat a naformulovat data, která by měla být sledována a používána pro měření. Tento cíl byl splněn v říjnu 2001. Následovala poslední fáze, jejímž výstupem byl koncem roku 2001 dokument zabývající se významem měření využívání EIZ pro další finanční plánování knihovny a pro její cíle. Zástupci akademických institucí, které se účastnily projektu, zhodnotili výstupy jednotlivých fází, prozkoumali vydané zprávy a doporučili ARL komisi pro měření využívání EIZ ještě další testování datových prvků, které byly navrženy pro měření využívání zdrojů. Výsledkem bylo prodloužení trvání projektu, rozšíření dosavadních aktivit, rozšíření základny o další instituce, které se mohly účastnit testování navržených dat. ARL rovněž začala oficiálně sponzorovat a podporovat projekt COUNTER (o tomto projektu viz dále). E-metrics se zaměřil na několik hlavních oblastí. Jednak je to redefinování stávajících definic v souvislosti s využíváním EIZ, dále uspořádání procesů sběru statistik napříč vydavateli a distributory EIZ, formalizace těchto procesů sběru dat jako součást strategie knihoven při plánování finančních rozpočtů a naplňování jejich základních cílů.
3.2 NISO Z39.7 Problematice statistik v knihovnách se věnuje schválený a publikovaný standard Z39.7 organizace NISO s názvem Information Services and Use: metrics
48
& statistics for libraries and information providers--Data Dictionary,81 jehož první verze pochází z roku 1998 a poslední je z října 2004. Standard definuje několik kategorií pro získávání základních statistických dat nejen pro měření využívání EIZ, ale také služeb a aktivit knihovny, personálního zajištění, infrastruktury. K jednotlivým oblastem poskytuje definice základních termínů. Cílem standardu je pomoci knihovnám při identifikaci, definici, sběru a interpretaci statistických dat, která slouží k monitorování stavu a podmínek v knihovnách v americkém akademickém prostředí a jejichž vyhodnocení může pomoci zlepšit stav ve zkoumaných oblastech. Standard definuje čtyři základní skupiny dat, která by měla být v souvislosti s elektronickými službami knihovny sledována:
Sessions = úspěšné požadavky na online službu – jeden cyklus uživatelských aktivit, který začíná připojením ke službě nebo databázi a končí odhlášením (exit, logout) nebo odpojením od serveru v rámci timeout (neaktivní uživatel);
Searches (queries) = dotazy zapsané do rešeršního formuláře a potvrzené (submit);
Units or descriptive records examined (including downloads) = sledované nebo stažené části či plné texty dokumentů;
Virtual visits = připojení externího uživatele do OPACu nebo webových stránek knihovny.
Kromě výše uvedených čtyř základních skupin dat, která poskytují informace o využívání elektronických služeb knihovny, byla shledána užitečná i další data:
Rejected sessions (turnaways) = odmítnuté přístupy k elektronickým službám z důvodu omezení počtu současně přistupujících uživatelů;
Menu selections = hledání, která uživatelé uskuteční přes abecední nebo předmětový seznam EIZ;
81
NISO. Information services and use: metrics & statistics for libraries and information providers--- data dictionary [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
49
Virtual reference transactions = dotazy uživatelů uskutečněné přes e-mail, webovou stránku nebo jiné médium fungující na principu technologie distribuce digitálních dat.
Tyto definované skupiny dat, jak si můžeme povšimnout, se nevztahují pouze k EIZ, ale také k vyhledávání na webových stránkách knihovny, v OPACu apod.
3.3 ICOLC The International Coalition of Library Consortia (ICOLC) je mezinárodní, neformální sdružení, které vzniklo s cílem usnadnit komunikaci institucí o problematice konsorcií. Sdružení zahrnuje kolem 200 knihovnických konsorcií v Severní Americe, Evropě, Austrálii, Asii a Africe. V rámci tohoto sdružení jsou projednávány běžné problémy týkající se konsorcií, jednotlivá konsorcia diskutují o svých zkušenostech, hledají se nová řešení problémů. Na pravidelných setkáních, která se konají jednou ročně, jsou prezentovány nové elektronické informační zdroje, cenová praxe distributorů nebo provozovatelů elektronických služeb a další důležité otázky zaměřené na účelné fungování konsorcií pro nákup informačních zdrojů do knihoven.82 Sdružení ICOLC se jako jedno z prvních zabývalo měřením využívání on-line přístupných informačních zdrojů. V roce 1998 vydalo první doporučení – ICOLC Guidelines For Statistical Measures Of Usage Of Web-Based Information resources, v němž jsou definovány minimální požadavky na dodávání uživatelských statistik. Toto doporučení bylo revidováno v prosinci 2001 a nově v září 2006. Doporučení ICOLC nebylo zatím uznáno jako mezinárodní standard. V březnu 2003 ICOLC vydalo prohlášení o podpoře projektu COUNTER. V prohlášení ICOLC vyjádřilo uznání tomuto projektu pro velký pokrok, který znamenalo vydání Code of Practise. Sdružení ICOLC začalo navíc, z důvodu podobných cílů a záměrů, s řešiteli projektu COUNTER spolupracovat a jeho aktivity nadále podporuje. V současné době ICOLC spolupracuje rovněž s americkou standardizační agenturou NISO83 při testování SUSHI, protokolu pro 82
ICOLC. International Coalition of Library Consortia [online]. Poslední aktualizace 26. listopadu 2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 83 NISO. National Information Standards Organization [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
50
automatizaci sběru statistických údajů od provozovatelů elektronických zdrojů84 (SUSHI viz dále). Minimální
požadavky
na
dodávání
uživatelských
statistik
podle
doporučení sdružení ICOLC:85 Všechny datové položky definované níže by měly být poskytovány:
Pro jednotlivé databáze daného poskytovatele;
Pro každé nastavení IP adres, kont či dalších forem přístupu jedné instituce;
Pro konsorcium jako celek;
Pro časové období - primárně na měsíc (podrobnější časové sledování záleží na dodavateli).
Datové položky, které by měli jednotliví producenti poskytovat, by měly být následující:
Počet relací, přihlášení (Number of Sessions, Logins);
Počet dotazů, hledání (Number of Queries, Searches) – „search“ v tomto případě představuje moment, kdy je dotaz uživatelem potvrzen a odeslán serveru;
Počet zobrazených plnotextových záznamů (Number of FullContent Units);
Počet výběrů z abecedních a předmětových (oborových) rejstříků (Number of Menu Selections);
Počet odmítnutých, tedy nevyřízených požadavků (Number of Turn-Aways).
Dle doporučení ICOLC pro uživatelské statistiky nesmí být data s údaji o individuálním uživateli nesmí být zveřejněna poskytovatelem bez souhlasu individuálních uživatelů, konsorcií nebo členských knihoven. Administrátor konsorcia musí mít umožněn přístup ke statistikám za celé konsorcium i ke statistikám jednotlivých členských institucí. Přístup k uživatelským statistikám by 84
ICOLC. Revised guidelines for statistical measures of usage of web-based information resources [online]. 4. října 2006, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 85 ŠŤASTNÁ, P. Statistika nuda je... Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 7, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . ISSN 1212-5075.
51
měl být oddělen od přístupu k administrátorským funkcím a pro jednotlivé instituce by měl být kontrolován přes heslo nebo podle IP adresy. Uživatelské statistiky by měly být kvůli aktualitě dat doručovány přes webové rozhraní, nejdéle 15 dní po ukončení měsíce. Obsah statistik by měl být srozumitelný a dobře zpracovatelný, proto jsou poskytovatelé statistik vedeni k tomu, aby data prezentovali v grafech nebo tabulkách. Dalším požadavkem je udržování poskytnutých statistických dat v databázi nejméně tři roky. Data by měla být zasílána ideálně přes SUSHI protokol v preferovaném formátu XML.86
3.4 COUNTER Název projektu (zároveň sdružení) je vytvořen jako akronym ze slovního spojení Counting Online Usage of Networked Electronic Resources. Jde o mezinárodní projekt, jehož cílem je vytvoření standardu pro měření využívání EIZ. Projekt má podporu několika významných organizací87 a počet členů v různých kategoriích, od producentů EIZ, distributorů, knihoven, konsorcií, knihovnických organizací, se dá počítat na desítky. Více informací (aktuální seznam členů, kteří se účastní projektu, seznam producentů a distributorů dodávajících statistická data podle doporučení projektu) lze nalézt na webových stránkách.88
3.4.1 COUNTER CoP - Journal and Databases Historie projektu COUNTER sahá do roku 2002, kdy byl proveden na straně uživatelů mezinárodní průzkum pro zjištění požadavků na dodávání uživatelských statistik. Na základě vyhodnocených výsledků byla v lednu 2003 vytvořena první verze COUNTER Code of Practise (CoP) pro časopisy a databáze, která představuje standard pro sběr a report dat. Code of Practise jednoznačně definuje požadavky na data pro vytváření a dodávání uživatelských statistik. Definuje formát dat i používanou terminologii. Cílem je usnadnit
86
Národní knihovna: knihovnická revue. Portál STM [online]. 2002, č.4., [cit. 2007-05-12]. s. 250-251. Dostupné z: . 87 AAP, ALPSP, ASA, BIC/EDItEUR, JISC, NCLIS, NISO, PA, STM, UKSG 88 COUNTER. Counting Online Usage of Network Electronic Resources [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
52
záznam, výměnu a interpretaci dat o využívání. Jedná se o otevřený systém, pro jehož rozvoj je důležitá zpětná vazba od knihoven i vydavatelů.89 První verze Code of Practise je zaměřena na reporty online časopisů a databází (Journal and Databases). Jsou zde definovány „datové položky pro měření využívání EIZ, komunikační a výstupní formáty, metody a frekvence doručování výstupních reportů, požadavky pro audit.“90 Reporty musí producenti a distributoři poskytovat jako CSV soubory,91 jako Excel soubory nebo jako soubory jednoduše převeditelné do Excelu. Výstupy musí být poskytovány minimálně jednou měsíčně, musí být dostupné na webu a přístup musí být chráněn heslem. O aktualizaci statistických dat je administrátor databáze na straně uživatele informován e-mailem. Výstupy musí být dostupné za poslední kalendářní rok, ale i zpětně a reporty nesmí být vydavatelem nebo distributorem zveřejněny bez souhlasu uživatele. Vydavatelé a distributoři poskytující statistické reporty podle doporučení COUNTER Code of Practise jsou uvedeni na webových stránkách projektu. Jejich reporty jsou od ledna 2004 auditovány nezávislým auditorem. Pokud reporty odpovídají, jsou vydavatelé označení jako „COUNTER-Compliant.“ Vydavatelé, kteří se chtějí stát COUNTER-Compliant musí, podepsat prohlášení deklarující, že data poskytovaná zákazníkům budou vždy odpovídat COUNTER Code of Practise. Jak již bylo zmíněno, Code of Practise definuje rovněž terminologii používanou ve výstupních reportech. Základními termíny jsou Search (hledání), Session (přístup), Turnaways (odmítnutý přístup), ale CoP vysvětluje rovněž řadu dalších termínů jako aggregator, consortium, customer, database, gateway, platform, publisher, subscriber, vendor apod.92
89
KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 90 Tamtéž. 91 CSV=Comma-Separated Values – hodnoty oddělené čárkou 92 KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
53
Search = dotaz zapsaný do rešeršního formuláře a potvrzený (submit);
Session = úspěšný požadavek na online službu – jeden cyklus uživatelských aktivit, který začíná připojením ke službě nebo databázi a končí odhlášením (exit, logout) nebo odpojením od serveru v rámci timeout (neaktivní uživatel);
Turnaways = počet odmítnutých přístupů k článkům z časopisů nebo k záznamům z databáze z důvodu omezení počtu současně přistupujících uživatelů.
V první verzi Code of Practise jsou kromě terminologie také specifikovány tyto typy reportů:93
Journal Report 1 (JR1) - Number of Successful Full-text Articles Requests by Month and Journal – statistiky o využívání online časopisů;
Journal Report 2 (JR2) - Turnaways by Month and Journal – statistiky o využívání online časopisů, ke kterým je nastaven uživatelský model přístupu jako maximální počet současně pracujících uživatelů;
Database Report 1 (DB1) - Total Searches and Sessions by Month and Database – statistiky o využívání databáze;
Database Report 2 (DB2) - Turnaways by Month and Database – statistiky o využívání databáze, ke které je nastaven uživatelský model přístupu jako maximální počet současně pracujících uživatelů;
Database Report 3 (DB3) - Total Searches and Sessions by Month and Service – statistiky o využívání služby.
V dubnu 2005 byla zveřejněna druhá verze COUNTER CoP - Journal and Databases, od ledna 2006 vešla oficiálně v platnost a stala se závaznou metodikou pro poskytovatele statistických reportů označených jako COUNTER-Compliant.
93
KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
54
Řešitelé projektu ve druhé verzi vycházeli z verze první, bylo však provedeno několik změn. Druhá verze odráží požadavky účastníků projektu, kteří apelovali, aby se vydavatelé koncentrovali na dodržování standardů podle CoP a nesnažili se o stále detailnější reporty na úkor kvality a spolehlivosti. Byly tedy podrobněji specifikovány požadavky na audit reportů. Další změny se týkají samotného obsahu reportů. Byla definována podrobná pravidla pro každý report a přidány kolonky pro vydavatele a rozhraní databáze nebo online časopisu. Změnou je rovněž modifikace typu reportu Journal Report 1 (JR1), kde je nyní možné odděleně sledovat data o zobrazených plnotextových článcích v HTML nebo jako plný text v PDF.94 Zajímavé je sledování nárůstu počtu COUNTER-Compliant vydavatelů od roku 2004 do současnosti. Katolická ve své práci z roku 2004 uvádí dvacet pět vydavatelů,95 v roce 2005 to bylo již 34 vydavatelů,96 kteří byli COUNTERCompliant v souladu s požadavky první verze. V současné době je na webu projektu uvedeno šedesát pět vydavatelů, kteří jsou COUNTER-Compliant alespoň s jedním typem reportu specifikovaným v druhé verzi CoP.97
3.4.2 COUNTER CoP - e-books and Reference Works Již při zveřejnění první verze CoP pro online časopisy a databáze se hovořilo o nutnosti formulovat standardy pro statistické reporty využívanosti dalších významných typů EIZ, konkrétně elektronických knih a příručkové literatury. Na konci roku 2005 byla k připomínkování zveřejněna pracovní verze na webu projektu a v březnu 2006 vešla v platnost první verze CoP pro tyto typy EIZ. I zde byly definovány datové položky pro měření využívání EIZ, komunikační a výstupní formáty, metody a frekvence doručování výstupních reportů, požadavky pro audit.
94
COUNTER. Introduction to release 2 of the COUNTER Code of Practise for journals and databases [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 95 KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 96 KATOLICKÁ, B. Komise EIZ AKVŠ [online], 9.11.2005, [cit. 2007-2005]. Dostupné z: . 97 COUNTER. Registers of vendors [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
55
Rovněž byly specifikovány typy reportů:98
Book Report 1 - Number of Successful Title requests by Month and Title - statistiky o využívání titulu knihy;
Book Report 2 - Number of Successful Section Requests by Month and Title - statistiky o využívání titulu knihy – počet úspěšných požadavků na přístup ke kapitolám daného titulu knihy;
Book Report 3 - Turnaways by Month and Title – statistiky o neúspěšných, odmítnutých přihlášení k titulu knihy ; licence max. počet současně pracujících uživatelů;
Book Report 4 - Turnaways by Month and Service - statistiky o neúspěšných, odmítnutých přihlášení ke službě; licence max. počet současně pracujících uživatelů;
Book Report 5 – Total Searches and Sessions by Month and Title – statistiky o hledání a přístupech k titulům knih;
Book Report 6 – Total Searches and Sessions by Month and Service – statistiky o hledání a o přístupech ke službě.
Do této doby bylo jako COUNTER-Compliant podle CoP pro elektronické knihy a příruční literaturu označeno 6 vydavatelů: Blackwell Publishing Ltd, Greenwood
Publishing
Group,
Informa,
MyiLibrary,
Thieme
Medical
Publishers, Xrefer. Projekt COUNTER definoval, jak mají statistické reporty vypadat, jaký mají mít formát a použitou terminologii. Jeho přínos tedy spočívá zejména v unifikaci reportů, což má za následek usnadnění a urychlení zpracování statistik pro další potřeby a v možnosti porovnávat statistiky různých vydavatelů. „Ve vyhlášeném programu MŠMT ČR Program 1N Informační infrastruktura průzkumu je v podprogramu 3.1 Informační zdroje pro průzkum specifická podmínka, že v návrhu licenční smlouvy je třeba zohlednit schopnost
98
KATOLICKÁ,B. Sledování využívání elektronických informačních zdrojů [online]. Seminář AKVŠ 9. 3. 2005, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
56
poskytovatele licence zajistit statistické údaje o využívání zdroje (ve formátu ICOLC nebo COUNTER).“99 Pro zajištění dodávání těchto statistik o využívání EIZ podle mezinárodního doporučení bylo navrženo zahrnout do licenční smlouvy již při jejím uzavírání speciální klauzuli s tímto zněním: “Poskytovatel licence potvrzuje držiteli licence, že budou poskytovány uživatelské statistiky zahrnující využívání online časopisů a databází obsažených v této licenční smlouvě. Poskytovatel licence dále potvrzuje, že tyto uživatelské statistiky budou dodržovat specifikaci dle COUNTER Code of Practise, zahrnující sběr dat a jejich definici, report, formát, frekvenci a metodu doručení.“100 V souvislosti s projektem se objevily rovněž nedostatky. Nejzávažnějším z nich se jeví pracnost ručního stahování dat o využívání EIZ od různých vydavatelů. Prozatím si knihovníci musí data ve formátu COUNTER stahovat sami, což je časově náročné. Je tedy potřeba udělat další krok a vytvořit pro knihovny efektivní model stahování reportů od jednotlivých vydavatelů. Takovým modelem by mohl být projekt SUSHI, o kterém se blíže zmíníme v následující části práce.
3.5 SUSHI SUSHI (Standardised Usage Statistics Harvesting Initiative)101 je projekt, který zastřešuje organizace NISO. Nejedná se o model vytváření statistických reportů, ale o protokol řešící problematiku jejich automatizovaného sběru od různých vydavatelů. Navazuje na projekt COUNTER, který formát reportů definuje, ale neřeší jejich systematický automatizovaný sběr. Historie projektu sahá do konce roku 2004, kdy byla vytvořena první pracovní skupina, jejímiž členy byli zástupci Innovative Interfaces a Cornell University. V červenci 2005 se skupina rozrostla o další zástupce z řad knihoven, zprostředkovatelů předplatného, producentů databází, agregátorů a producentů
99
KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 100 KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. INFORUM 2004. http://www.inforum.cz/inforum2004/pdf/Katolicka_Barbora.pdf. 101 NISO. Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative (SUSHI) [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
57
knihovnických aplikací. V současné době jsou hlavními řešiteli projektu EBSCO Information Services, Ex Libris, Innovative Interfaces, Cornell University, Harvard University, Thompson Scientific, University of Washington, Swets Information Services. Projektu se účastní, jako zástupci univerzit, známá jména v souvislosti s pracovní skupinou DLF ERMI. Konkrétně zástupcem Cornell University je Adam Chandler, University of Washington reprezentuje Tim Jewell a Harvard University zastupuje Ivy Anderson. SUSHI je efektivním řešením výměny dat založeném na modelu dotazů a odpovědí prostřednictvím webové služby. Funguje na principu webové služby, která posílá dotaz ve formátu XML k poskytovateli dat (vydavateli) a obdrží odpověď opět v XML obsahující reporty o využívání online informačních zdrojů. Získané reporty jsou ve formátu, jenž definuje COUNTER CoP.102 Obrázek 3103 představuje, jak SUSHI funguje.
Library
?
Content Provider
ERM
Internet Request
Request SUSHI Client
SOAP
SUSHI Server (web service)
Response COUNTER
COUNTER Usage Data
Obr. 3 – Princip fungování protokolu SUSHI
102
Konference ICOLC 2006 ( Řím, Itálie) [online]. Poslední aktualizace 23. ledna 2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . 103 PESCH, Oliver. SUSHI: an overview and update on the Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative [online]. ICOLC European Conference, Řím, 12.10.2006. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
58
Poskytovatel dat i příjemce (knihovna) jsou připojeni k internetu. SUSHI klient je software, který je připojen k serveru knihovny a je propojen s ERM aplikací. Oproti tomu SUSHI server je připojen k serveru na straně poskytovatele dat. Tento server má přístup k statistickým reportům. Pokud ERM systém na straně příjemce chce získat COUNTER report, zašle požadavek svému SUSHI klientovi, který zformuluje dotaz a zašle jej SUSHI serveru na straně poskytovatele. V dotazu je specifikováno, jaký report a pro jakou knihovnu je požadován. Protokol, jenž slouží v internetovém prostředí ke komunikaci mezi poskytovatelem a uživatelem, se nazývá SOAP (Simple Object Access Protocol).104 SUSHI server přijatý dotaz zpracuje a připraví požadované reporty, které převede do standardizovaného formátu XML pro přenos dat. COUNTER report ve formátu XML je následně připojen k odpovědi a je zaslán příjemci. SUSHI klient na straně příjemce odpověď zpracuje, vyextrahuje samotný report a zašle ho do ERM aplikace k dalšímu použití. SUSHI je standard, který je v současné době testován. Od září 2006 je dostupná zkušební verze a probíhá testování na univerzitách z řešitelského týmu. Největší
přínos
projektu
SUSHI
spočívá
v automatizovaném
a systematickém sběru dat. Knihovníci již nebudou muset ručně stahovat statistiky ze
stránek
různých
vydavatelů.
Pomocí
standardu
SUSHI
bude
vše
automatizováno. Velký význam má projekt rovněž pro instituce, které zakoupily ERM aplikace. Většina těchto aplikací (systémů) bude moci prostřednictvím standardizovaného formátu XML a protokolu SOAP v pravidelných intervalech komunikovat se systémy vydavatelů a stahovat data do svých repositářů. Ušetří tak knihovníkům čas a práci a umožní jim komfortněji s daty pracovat, vytvářet analýzy apod.
3.6 Problémy v oblasti standardizace statistik Nejpoužívanějšími
doporučeními
pro
formát
statistických
reportů
využívanosti EIZ jsou ICOLC a COUNTER. Zejména COUNTER se stal velice rozšířeným a většina producentů EIZ se snaží přizpůsobit své statistiky požadavkům, které COUNTER stanovuje. Tento trend dokazuje i stále rostoucí
104
SOAP = Simple Object Access Protocol. Více informací na: .
59
počet producentů, kteří se stávají COUNTER-Compliant. Dalším důkazem může být fakt, že projekt je podporován řadou dalších zmiňovaných projektů a sdružení, například ARL - Association of Research Libraries, ICOLC, NISO. Dalo by se říci, že v současné době jde již také o prestiž jednotlivých vydavatelů a producentů. Označení COUNTER-Compliant zaručuje v oblasti dodávání statistik o využívání EIZ kvalitu, věrohodnost a konzistenci dat. Přesto se však vyskytují problémy, které je potřeba řešit a odstraňovat. Například Davis a Price ve své studii105 upozornili na poměrně závažný problém související s interpretací statistik různých producentů databází. Prokázali, že uživatelské rozhraní EIZ má vliv na interpretaci statistik. Platforma, pomocí které producenti databází zpřístupňují články v elektronické podobě, může způsobit zkreslení v počtech zobrazených článků v HTML nebo PDF formátu a také může mít vliv na počet zobrazených abstraktů. Toto jsou přitom základní sledované údaje ve statistikách. Přesto, že statistiky ve formátu COUNTER nyní umožňují sledování PDF a HTML zvlášť, dochází ke zkreslením. Důvodem je fakt, že v některých rozhraních je uživatel po vyhledání článku nucen zobrazit nejprve HTML a teprve pak si může článek zobrazit nebo stáhnout v PDF formátu. U abstraktů může být zkreslení způsobeno linkovacími mechanismy, které uživatele odkáží rovnou do plného textu článku a ne na abstrakt. Autoři sledovali v průběhu roku 2004 statistiky šesti producentů databází. Tito producenti byli vybráni na základě splnění požadavku označení COUNTERCompliant a dále požadavku na oddělené sledování počtu stažených fulltextových článků v HTML a PDF formátu. Konkrétně šlo o producenty ACS, Blackwell Publishing, HighWire Press, Nature Publishing Group, Oxford University Press a Wiley Publishers. Třicet dva zúčastněných institucí z USA, Velké Británie a Švédska sledovalo statistiky využívání několika vybraných titulů dostupných zároveň v několika z databází vybraných producentů. Příkladem je titul Embo Journal, který je přístupný na platformách HighWire Press a Nature Publishing Group. Přesto, že se jejich uživatelská rozhraní na první pohled příliš neliší, rozdíly lze nalézt ve způsobu navigace uživatele na plný text článku ve formátu PDF. Zatímco uživatel je v rozhraní HighWire po nalezení článku nucen nejprve 105
DAVIS, P. M., PRICE, J. S. eJournal interface can influence usage statistics: implications for libraries, publishers, and project COUNTER [online]. 2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
60
kliknout na Full Text v HTML formátu, uživatel v rozhraní Nature má možnost vybrat si rovnou, zda chce článek zobrazit jako HTML stránku nebo v PDF. Způsob navigace uživatele má tedy velký vliv na konečný poměr stažených článků v HTML a PDF. Výsledky studie upozornily na problém, který se dostává do přímého rozporu s požadavky knihovníků, tedy možnost porovnávat statistiky různých producentů databází. Přestože jsou producenti označeni jako COUNTERCompliant, není vždy možné statistiky od nich získané porovnávat. Jednotlivá uživatelská rozhraní databází se liší. Řešením by mohlo být sjednocení, na to však producenti nejspíš nepřistoupí. Autoři studie tedy alespoň upozornili HighWire na zjištěné nedostatky v uživatelském rozhraní a jeho zástupci přislíbili, že přímý odkaz na plnou verzi v PDF bude zahrnut do všech nových čísel časopisů od začátku července 2005.
61
Praktická část 4 Zabezpečení a správa EIZ na PřF MU Masarykova univerzita, jako druhá největší veřejná vysoká škola v České republice,106 se stejně jako většina ostatních univerzit u nás i v zahraničí snaží svým studentům, vyučujícím, vědcům i ostatním zaměstnancům vytvořit co nejlepší studijní, pracovní a průzkumné podmínky. Do rámce těchto podmínek zapadá také informační politika a snaha zajistit přístup k co nejširší paletě dostupných informačních zdrojů. Věda a výzkum jsou jednou z největších priorit Masarykovy univerzity. Kromě klasických tištěných informačních zdrojů je již několik let možné na Masarykově univerzitě pozorovat trend zpřístupňovat pro vědu, výzkum a výuku kvalitní odborné informace z komerčních elektronických informačních zdrojů. Tyto elektronické informační zdroje zahrnují všechny typy, uvedené v úvodní kapitole, nyní se však zaměříme více na zdroje placené, tedy přístupné na základě uhrazení licenčních poplatků. Z hlediska vědy a výzkumu je pro Masarykovu univerzitu významná Přírodovědecká fakulta (dále jen PřF MU), která se „dnes profiluje jako fakulta výzkumná, která poskytuje vysokoškolské vzdělání úzce propojené se základním a aplikovaným výzkumem v oblasti věd matematických, fyzikálních, chemických, biologických a věd o Zemi. […] Zaznamenala řadu významných vědeckých objevů v celosvětovém měřítku. Fakulta podporuje především orientovaný výzkum, který nejlépe stimuluje harmonický rozvoj jednotlivých přírodních věd. Část výzkumné kapacity směřuje i do neorientovaného a nespecifického výzkumu, propojeného v oblasti výukové zejména s doktorským studiem. Hlavní výzkumná a vývojová činnost fakulty vychází z dlouhodobých trendů jednotlivých nosných oborů – biologie, fyziky, věd o Zemi, chemie a biochemie, matematiky.“107 V době psaní této práce na přírodovědecké fakultě studuje celkem 2883 studentů v řádném diplomovém studiu a působí zde 877 zaměstnanců. Každý z akademických pracovníků i studentů teoreticky potřebuje ke své práci nebo studiu 106
Masarykova univerzita. Kdo jsme? [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: . 107 Masarykova univerzita. Kdo jsme? [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: .
62
informace. EIZ mají potenciál zabezpečit z velké části tyto informační potřeby studentů i zaměstnanců, protože škála oborů, které elektronické zdroje informačně pokrývají, je velice široká. Navíc také umožňují souběžný přístup daleko většímu počtu uživatelů, než jak je tomu u klasických tištěných informačních zdrojů.108 Zdroje zakoupené Masarykovou univerzitou pro celouniverzitní užívání, jsou zpřístupňovány a spravovány pomocí portálu Elektronické informační zdroje MU,109 který provozuje Knihovnicko-informační centrum MU. My se nyní zaměříme na zdroje, které spravuje Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (dále jen ÚK PřF) na svém vlastním webovém rozhraní110.
4.1 Správa EIZ na PřF MU podle Sadehova modelu Nákupy elektronických informačních zdrojů pro PřF probíhají na několika úrovních. Nejvíce zdrojů je nakupováno na celouniverzitní úrovni, kdy je velká část finančních prostředků získávána z programů pro výzkum a vývoj, které vypisuje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.111 EIZ však nakupují také jednotlivé ústavy a katedry PřF. Na pořizování některých zdrojů se finančně podílí přímo ÚK, která se rovněž zapojuje do společných akvizic celé MU. Všechny tyto zdroje jsou pak zprostředkovávány Ústřední knihovnou v jednotném uživatelském rozhraní a v rozsahu, který byl vyjednán při zakoupení licence. ÚK PřF k těmto zdrojům zabezpečuje přístup a za metodického vedení Knihovnicko-informačního centra z Ústavu výpočetní techniky, které je zastřešující organizační jednotkou pro všechny Ústřední knihovny MU, je spravuje. V ÚK PřF není na správu a zabezpečování EIZ vyhrazen celý pracovní úvazek. Na správě EIZ se podílí vedoucí knihovny a dva další zaměstnanci – knihovník, pověřený správou EIZ a IT specialista. Vedoucí knihovny zajišťuje jednání s vyučujícími, kteří navrhují zakoupit zdroj, dále zajišťuje finanční prostředky na uhrazení nákupu.
108
Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. Podrobné statistické údaje [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: . 109 Elektronické informační zdroje MU [online]. Poslední aktualizace 4. 5. 2007, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . 110 Ústřední knihovna. Přírodovědecká fakulta. Databáze [online]. [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . 111 MŠMT. Informační infrastruktura průzkumu (program 1N) [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: .
63
Knihovník, jehož součástí pracovní náplně je správa EIZ, dohlíží na to, aby byl zdroj přístupný uživatelům. Zároveň asistuje vedoucímu v jednotlivých fázích akvizice. Po zakoupení zdroje zaregistruje zdroj do lokální administrativní databáze pro správu EIZ a dbá o neustálou aktualizaci dat. Knihovník, jenž má na starosti správu EIZ, úzce komunikuje a spolupracuje s IT specialistou. Podává podněty pro upravování funkcí lokální databáze, řeší zřízení přístupu pro uživatele, správu přístupu, problémy, které se vyskytnou v souvislosti s přístupem ke zdroji a zajišťuje propagaci EIZ. IT
specialista
má
na
starosti
technickou
podporu
správy
EIZ,
tzn. administrativní bázi a nastavování jejích parametrů podle aktuálních požadavků, dále technickou podporu při zřizování přístupu ke zdroji pro uživatele. Vkládat data do administrativní báze mohou všichni pověření zaměstnanci, avšak pouze analytik (administrátor) má právo měnit parametry této báze . Na základě Sadehova modelu správy EIZ (viz část 1.2.2 této práce), můžeme podrobněji rozebrat způsob správy EIZ na PřF MU. Jednotlivé fáze podle Sadeha doplníme konkrétními příklady a obvyklými situacemi z praxe.
4.1.1 Vytipování, zjištění zdroje Knihovna PřF MU se řídí potřebami a poptávkou komunity, které slouží.. V případě ÚK PřF návrhy ke schválení předkládá vedoucí knihovny. Samozřejmostí je udržování těsné spolupráce a konzultace navrhovaných zdrojů s jednotlivými odborníky. Nové elektronické informační zdroje jsou však většinou nakupovány na popud některého z uživatelů. Nejčastěji se jedná o vyučující, kteří potřebují podpořit výuku dalším kvalitním informačním zdrojem. Příkladem může být potřeba zakoupení zdroje pro nově zařazený předmět do výuky. Environmentální mikrobiologie je nově vyučovaný předmět na PřF v rámci oboru Obecná biologie se zaměřením na mikrobiologii. Jde o poměrně nové téma, pro které ještě není dostatek kvalitní tištěné literatury. Vyučující předmětu, respektive garant předmětu, se proto obrátí na knihovnu, zda by bylo možné zajistit zdroj v elektronické podobě. Vyučující mají svůj obor z hlediska dostupných informačních pramenů zmapován, a proto mohou doporučit také konkrétní elektronický zdroj, který by byl vhodný pro výuku.
64
Po vytipování zdroje je nutné o něm zjistit co nejvíce informací. Filozofie jednotlivých vydavatelů a distributorů se liší. Je proto potřeba informovat se na přístupová práva a způsob dodávání obsahu zdroje, o jaký typ zdroje se jedná a jaká je retrospektiva, tzn. od jakého roku je časopis v elektronické podobě. V případě databáze, zda jsou uživateli dostupné fulltexty nebo jen bibliografické záznamy s abstrakty apod. Jedním z nejdůležitějších aspektů při nákupu zdroje je z pohledu odběratele cena a způsob financování. Jakmile je znám cenový model zdroje, je možné o ceně vyjednávat a hledat, z jakých finančních zdrojů bude zdroj (cenový model) hrazen. Vedoucí knihovny se snaží zjistit, zda i jiné univerzity, případně jednotlivé fakulty jiných univerzit mají zájem o stejný zdroj a zda by byly ochotné sdružit své finanční prostředky a stát se součástí smluvního sdružení nebo konsorcia pro vyjednání výhodnějších podmínek přístupu.
4.1.2 Zkušební přístup Následuje vyjednání zkušebního přístupu. Na českých vysokých školách je pro zkušební přístup k EIZ typické časové období jeden měsíc. EIZ, u kterého je dojednán zkušební přístup, je zaveden do administrativní báze, kde je popsán a je mu přiřazen status zkušební. Důležité je uvedení platnosti přístupu, aby uživatelé věděli, jak dlouho mají zdroj k dispozici. Knihovník, který má v pověření správu administrativní báze, sleduje termíny jednotlivých zkušebních přístupů a včas řeší další postup, tedy zda bude zdroj vybrán ke koupi nebo ne. Velkou roli při hodnocení zkušebního přístupu hraje zpětná vazba. Proto vedoucí knihovny komunikuje během zkušebního přístupu s vyučujícími, konzultuje jejich názory na daný EIZ a hodnotí, zda daný zdroj uspokojuje informační potřebu uživatelů a zda je tedy pro ně relevantní. Příkladem EIZ, který je v době psaní této práce, na MU přístupný ve zkušebním režimu, je kolekce asi pěti set elektronických knih z různých oborů v rámci služby ScienceDirect nakladatelství Elsevier.
65
4.1.3 Výběr zdroje Když se blíží uplynutí sjednané lhůty zkušebního přístupu, je nutné přijmout rozhodnutí o nákupu. Nákup nákladnějších EIZ pro PřF koordinuje a schvaluje Knihovní rada PřF. Knihovní rady se účastní, kromě vedoucí knihovny, tajemník fakulty a vybraní vyučující jako zástupci jednotlivých vědních oborů. Rada se koná několikrát ročně a kromě jiných záležitostí řeší také nákupy EIZ. Diskutují se názory vyučujících, kteří by měli zdroj používat jako doplňující prvek výuky, případné problémy, které nastaly během zkušebního přístupu, dále financování zdroje.
4.1.4 Nákup zdroje Prodejní politika jednotlivých vydavatelů a producentů se liší. Produkt, který je předmětem vyjednávání, je nabízen v různých formách, je tedy potřeba rozhodnout, která forma bude pro naše účely nejvýhodnější. Jsou vydavatelé, jejichž cenová politika je nekompromisní. Pokud jde o cenu, nejsou ochotni vyjednávat. To se týká především velkých zahraničních vydavatelů jako je Nature Publishing112 nebo Elsevier113. Naopak někteří vydavatelé jsou ochotní o ceně jednat a vzít v úvahu velikost instituce, která chce zdroj zakoupit, počet jejích uživatelů apod. Příkladem je Springer114. Ne vždy se jedná o čistě komerční produkt, a proto ani vyjednávání ceny není tak tvrdé. Příkladem mohou být produkty různých vědeckých společností, jako je American Chemical Society,115 American Association for the Advancement of Science116 nebo neziskových organizací, kde příkladem může být JSTOR117. „Nejefektivnějším způsobem, jak zpřístupnit elektronické informační zdroje většímu počtu institucí naráz, je sjednání tzv. konsorciálních licencí. Tento způsob je u nás rozšířený především mezi akademickými institucemi.“118 Má-li být tedy zdroj zakoupen ze společných prostředků konsorcia, je nutné konsorcium založit a pomocí 112
Nature Publishing Group [online]. c20017, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . 113 Elsevier [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . 114 Springer [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . 115 Chemistry. org. The website of the American chemical society [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . 116 AAAS. The American Association for the Advancement of Science [online]. c2007, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . 117 JSTOR. Journal storage [online]. c2000-2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . 118 AiP. Konsorcia [online]. c2003-2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
66
smlouvy o spolupráci daných subjektů stanovit závazné podmínky účasti. Rovněž musí být sestaven rozpis nákladů jednotlivých účastníků sdružení. Vyjednávání podmínek pro zakoupení zdroje trvá obvykle minimálně dva až tři měsíce. Pokud se vyskytnou komplikace, může se vyjednávání protáhnout i na půl roku. Zejména při nákupu od zahraničních dodavatelů je také často nutné licenční smlouvu nechat přeložit do češtiny, dávat ji k posuzování právnímu oddělení apod. Licenční a cenové podmínky jsou vyjednávány formou osobního kontaktu, pokud má vydavatel nebo distributor zdroje sídlo v České republice. K nejvýznamnějším distributorům elektronických informačních zdrojů v České republice patří společnosti Albertina icome Praha s.r.o. (AiP)119 a SUWECO CZ, s.r.o.120 Pokud však zahraniční vydavatel nebo distributor nemá zastoupení v České republice, vyjednává se pomocí e-mailové komunikace či plánovaných setkání. Předplatné se v České republice obvykle sjednává na období jednoho roku. Je to dáno zejména ročním finančním cyklem instituce, ale také legislativou v této oblasti, která má vliv na to, z jakých prostředků je možné EIZ nakupovat. Ve chvíli, kdy jsou podmínky nákupu a licenční podmínky vyjednány, zašle vydavatel nebo distributor vzor smlouvy. Smlouvu podepisuje statutární zástupce instituce, kterým je na fakultní úrovni děkan nebo tajemník. Podepsání smlouvy je závazným úkonem objednání.
4.1.5 Přístup ke zdroji V této fázi je nutné zdroj zadat do lokální administrativní báze pro správu EIZ, popsat jej z různých hledisek a především avizovat uživatelům jeho nákup. Obvyklou součástí servisu, zajišťovaného distributorem, je zaškolení práce s konkrétním zdrojem. Tohoto školení nebo prezentace se obvykle účastní knihovníci i přímí uživatelé. Proškolení knihovníci pak mohou lépe pomoci uživatelům zorientovat se v databázi, poradit při vyhledávání, zpracování výsledků vyhledávání. Mohou také lépe propagovat zdroje na školeních pro uživatele či speciálních přednáškách, které si pro studenty objednávají vyučující. 119
AiP. O nás [online]. c2003-2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . Zákazníky AiP jsou dnes v podstatě všechny české vysoké školy, ústavy Akademie věd ČR, řada ministerstev, veřejné knihovny, zdravotnické organizace, soukromé společnosti i další organizace. 120 SUWECO CZ. Informace o společnosti [online]. c1997-2005, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . V současné době jedním z největších dodavatelů periodického odborného tisku, knih a patří k nejvýznamnějším správcům konsorcionálních přístupů do plnotextových databází z celého světa v České a Slovenské republice.
67
Po otevření elektronického přístupu následuje přidání zdroje do AZ seznamu ve webovém rozhraní knihovny. Tím je zdroj zpřístupněn uživatelům. Pokud by zdroj zakoupila například některá katedra ze svých prostředků, je možné, že by přístup byl pro uživatele omezen na IP adresy stanic nalézajících se v síti dané katedry. Po zabezpečení a nastavení přístupu pro uživatele nastává permanentní proces údržby a správy přístupu, aktualizace IP adres, komunikace s vyučujícími nebo řešení problémů, které mohou mít uživatelé s přístupem apod.
4.1.6 Rozhodování o obnovení / zrušení předplatného V lokálně vytvořené administrativní databázi je možné nastavit funkce tak, aby bylo možné seznam zdrojů řadit podle termínu konce zkušebního přístupu nebo předplatného. Na prvním místě seznamu tak bude zdroj, u kterého se nejvíce blíží konec předplatného. Vydavatelé často posílají před ukončením předplatného fakturu na další předplatné období. Je však nutné dát pozor na několik věcí. Licenční smlouva bývá často formulována na období neurčité, i když předplatné se platí na jeden rok. Pokud zákazník nechce obnovit předplatné na další období, musí sledovat, zda v licenční smlouvě není uvedena lhůta, dokdy musí být smlouva vypovězena. Nemusí tedy stačit pouze nezaplacení poslané faktury. Knihovník, který má na starosti správu EIZ, kontaktuje vydavatele nebo distributora a požádá o zaslání statistik, za určité období. Vydavatel nebo distributor statistiky ve standardizovaném formátu zašle uživateli. Na základě jejich vyhodnocení je možné fundovaně rozhodnout, zda předplatné obnovit.
4.2 Administrativní báze pro správu EIZ Po zakoupení je zdroj zaregistrován do lokální administrativní databáze pro správu EIZ, která byla vytvořena pro potřeby ÚK PřF. Do této báze jsou zaneseny základní bibliografické údaje o zdroji, způsobu financování a ceně, o přístupu a informace popisující zdroj z hlediska typu a oborů, které pokrývá,. Tyto údaje slouží pro interní potřeby správy, uživatelům nejsou přístupné. Do databáze jsou také k jednotlivým zdrojům vkládány dokumenty jako například návody, smlouvy, faktury apod.
68
Do konce roku 2006 byla pro správu EIZ používána stránka v prostém HTML, která obsahovala název zdroje, odkaz a většinou stručné doplňující informace (tzv. „íčka“). Aktualizace takových údajů byla pracná a vlastně se nejednalo o řešení administrativy, evidence, ale pouze o zveřejňování údajů pro uživatele pomocí AZ seznamu. Administrativu si vedl knihovník v programu MS Excel v kombinaci se šanony. Nová webová aplikace byla vytvořena pro potřeby snadnějšího způsobu správy EIZ, kterých postupem času stále přibývalo a dosavadní způsob správy se stal nevyhovujícím. Kombinace MS Excelu a papírových šanonů nebyla efektivní. Současně někteří uživatelé z řad vyučujících projevovali nespokojenost s portálem Elektronické informační zdroje MU. Tento celouniverzitní portál nesplňoval jejich požadavky ve smyslu přílišné univerzálnosti obsahu. Vyučující chtěli pracovat pouze s informacemi a zdroji pro ně určenými. Hlavní část aplikace tvoří administrativní rozhraní, jehož výstupem je rozhraní uživatelské. Administrativní rozhraní pro správu záznamů o EIZ, které lze vidět v příloze číslo 1, bylo vytvořeno jako první. Rozhraní vychází z principu celouniverzitního portálu, ale obsahuje některé funkce, které se v průběhu předchozí správy EIZ ukázaly jako nezbytné. Zejména se jedná o funkci vkládání a uchovávání dokumentů k jednotlivým zdrojům. Nyní lze vkládat k jednotlivým záznamům zdrojů v databázi dokumenty ve formě .doc, .xls a .pdf. To se týká například naskenovaných licenčních smluv, pokynů a návodů pro práci se zdrojem, seznamu časopisů, které databáze obsahuje. Důležitou roli hrají statistiky využívání jednotlivých zdrojů, které lze do databáze vložit. Také je archivována e-mailová korespondence s distributorem nebo producentem, ve které jsou uvedeny kontakty, různé pokyny a hesla pro přístup do administrativních částí jednotlivých EIZ pro získání statistik využívání. Jednotlivé zdroje lze řadit dle různých kritérií a filtrovat. Některé informace, dokumenty nebo přímo zdroje lze v uživatelském rozhraní skrýt. To se týká například zdrojů, kterým vypršel zkušební přístup a dále nebyla zakoupena licence. Uživatelské rozhraní, na obrázku v příloze číslo 2, nabízí více funkcí, než tomu bylo při správě pomocí HTML. Dříve šlo o jednoduchou formu AZ seznamu, kdy byly zdroje na webové stránce pouze abecedně seřazené a po kliknutí na aktivní odkaz byl uživatel připojen k databázi. Nemohl však při zobrazování zdrojů používat více kritérií. Cílem nového rozhraní tedy bylo nabídnout čtenáři více možností
69
kombinace hledisek při výběru zdroje. Nyní si uživatel může nechat zdroje zobrazit podle oboru, typu zdroje a typu přístupu. Jednotlivá kritéria je možné mezi sebou kombinovat. Uživatelé nyní budou také moci v metadatech jednotlivých zdrojů fulltextově vyhledávat. Výhodou lokální databáze EIZ je možnost pružněji reagovat na aktuální problémy a požadavky uživatelů, zdroje lépe popsat, roztřídit podrobněji oborově atd. Dalším kladem je možnost přístupu do databáze odkudkoliv a uchování záznamu na serveru, nikoliv na lokálním počítači, dále okamžitá aktualizace databáze a viditelnost změn pro všechny uživatele ihned po provedení. Pro správu je používáno PHP121 a MySQL122 na fakultních stránkách. Do rozhraní může vstoupit kdokoliv ze zaměstnanců, může však pouze číst a prohlížet záznamy. Upravovat záznamy v databázi mohou pouze vybraní správci. Po spuštění aplikace do provozu se objevilo několik problémů. Některé obory z vytvořené struktury neměly přiřazené žádné EIZ, jiné měly zase přiřazenou nepřehlednou změť zdrojů (multioborové). Výsledkem je požadavek na nové uspořádání zdrojů v databázi z hlediska oborů. Toto uspořádání oborových EIZ by mělo být konzultováno s oborovými knihovníky a s vybranými odborníky příslušného oboru. Dalším problémem se jeví původně navržený způsob tvorby záznamů pro jednotlivé zdroje. Nový záznam je vytvořen vždy, když skončí období, po které máme zdroj přístupný. Je-li prodloužen přístup, například díky zakoupení licence na další období, je pro zdroj vytvořen nový záznam. Schéma současné tvorby záznamů EIZ představuje následující obrázek 4.
121
PHP: hypertextový procesor [online]. c1999-2002, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . 122 Wikipedia. MySQL [online]. Poslední aktualizace 22. června 2007, [cit. 2007-06-22]. Dostupné z: .
70
Název zdroje
Období, po které máme zdroj přístupný
Dokument yyyyyy
Např: Science
2004-2005
Science
2005-2006
Science
2006-2007
Obr. 4 – Schéma současného způsobu tvorby záznamu jednotlivých EIZ v administrativní databázi ÚK PřF To však není vyhovující například z důvodu špatného přehledu o připojených dokumentech. Dokumenty připojené k jednotlivým záznamům lze zobrazit pouze u jednotlivých záznamů. Lepším řešením by bylo vytvořit záznam pro jeden EIZ, ke kterému se pak budou připojovat údaje pro jednotlivá období, po které máme EIZ přístupný. Například údaje o tom, kdo chtěl zdroj zakoupit, z jakých prostředků byl hrazen, údaje o přístupu, zda v některém období nebyla připlacena jiná část nebo obor příslušného EIZ než byl v jiných obdobích, dále faktury, objednávky. Některé dokumenty je však potřeba připojit ne k jednotlivým obdobím, ale přímo k hlavnímu záznamu zdroje. Mezi takové dokumenty patří návody na používání zdroje apod. Schéma způsobu tvorby záznamů jednotlivých EIZ a přiřazování dokumentů, které je nyní naším cílem, představuje následující obrázek 5.
2003-2004 2004-2005
Název zdroje 2006-2009
Obr. 5 - Schéma ideálního způsobu tvorby záznamu jednotlivých EIZ v administrativní databázi ÚK PřF Databáze je zatím plně využívána pouze pro administrativní správu EIZ. Protože stále probíhá dolaďování některých funkcí a uvažuje se o změně systému tvorby nových záznamů, uživatelské rozhraní je prozatím v testovacím provozu. V současné době stále funguje webová HTML stránka s AZ seznamem zdrojů, její nahrazení novým uživatelským rozhraním je plánováno do konce prvního pololetí letošního roku. 71
4.3 Elektronické informační pokrytí vědních oborů Elektronická informační infrastruktura na PřF, myšleno pokrytí jednotlivých vědních oborů spadajících pod PřF, není zcela rovnoměrná a v průběhu času se liší. Záleží samozřejmě na tom, jaké zdroje jsou z jakých finančních prostředků jakých programů, grantů, konsorcií nebo přímo jednotlivých ústavů, nakupovány. Jak již bylo zmíněno, pod PřF spadají následující obory: biologie, fyzika, vědy
o Zemi,
chemie,
biochemie,
matematika.
V současné
době
nejvíce
specializovaných EIZ pokrývá oblast věd o Zemi a chemie. Pro PřF je samozřejmě dostupná také řada multioborových EIZ. Při rozdělení a výčtu jednotlivých zdrojů na základě oborů vycházíme ze struktury uživatelského rozhraní lokální administrativní databáze EIZ. Z výsledků dotazníkového šetření, o kterém se podrobněji zmíníme v další části práce, vyplynulo, že studenti a zaměstnanci PřF MU jsou s nabídkou EIZ pro svůj obor celkem spokojeni. Významná část však také uvedla, že neví, dalo by se tedy předpokládat, že EIZ nabízené pro svůj obor nezná a tak nemůže spokojenost posoudit. Nejspokojenější s nabídkou EIZ jsou vyučující a vědecko-výzkumní pracovníci, mezi nimiž je však zároveň také nejvíce respondentů, kteří uvedli, že s nabídkou EIZ nejsou vůbec spokojeni. Kritičtí k elektronickému informačnímu zabezpečení byli rovněž studenti doktorského studia.
4.3.1 Pokrytí oboru chemie Pokud nebereme v úvahu multioborové zdroje, je obor chemie v současné době informačně zajištěn pomocí dvanácti EIZ. Některé zdroje nakupuje ústav chemie z vlastních prostředků. Ty však nejsou zpřístupňovány prostřednictvím Ústřední knihovny, ale přímo přes webové stránky ústavu. Je to způsobeno tím, že jde o velice drahé zdroje, u kterých se za zakoupení licence i na několik málo souběžných přístupů platí vysoké částky. Pokrytí v oblasti chemie lze charakterizovat na základě několika hledisek. My použijeme hledisko rozdělení zdrojů podle typu, jak jsou naformulovány v lokální administrativní databázi ÚK PřF pro správu EIZ.
72
Podle typu zdroje jsou pro chemii dostupné zdroje:
Elektronický časopis: Chemické listy, Collection of Czechoslovak Chemical Communications;
Kolekce elektronických časopisů: ACS Journal Archives/ACS New Journal Access, EnviroNetBase;
Elektronická kniha: Atkins‘ Physical Chemistry – online;
Kolekce elektronických knih: Knovel;
Faktografická databáze: Discovery Gate, CRCPress Periodic Table Online, Beilstein, Gmelin;
Databáze šedé literatury: ETH E-Collection;
Informační portál / vyhledávač: ESO - Elektronické studijní opory.
Jakou součást této magisterské práce bylo provedeno dotazníkové šetření mezi uživateli EIZ PřF. Z oboru chemie se ho zúčastnilo sto sedm respondentů (studentů i zaměstnanců). Téměř polovina z nich je s nabídkou EIZ spokojena (44 %). Přibližně jedna třetina však neví, zda je spokojena a 9 % respondentů uvedlo odpovědi „nepříliš“ nebo „vůbec“ spokojen. Z těchto výsledků dotazníkového šetření tedy vyplynul i náznak nespokojenosti, který vyjádřili především zástupci oborů a pracovišť chemie životního prostředí a ekotoxikologie. Mezi nejvíce postrádané EIZ zařadili časopisy Chemosphere, Environmental Science and Technology, Ecotoxicology and Environmental Safety, Environment International, Environmental Toxicology and Chemistry, Environmental Science and Pollution Research. Ze čtyřiceti šesti respondentů z oboru biochemie polovina neví, zda je s nabídkou spokojena. Zbytek respondentů je spokojen. Pouze v několika případech byly uvedeny postrádané EIZ, které se však kryjí s výše zmíněnými tituly. V příloze
číslo
5
jsme
zpracovali
statistiky
využívání
vybraných
elektronických zdrojů pro chemii, konkrétně Knovel a EnviroNetBase.
4.3.2 Pokrytí oboru biologie Biologické vědy jsou v současné době jedny z nejrychleji se rozvíjejících. Výzkumy přinášejí neustále nové poznatky, a tak je potřeba informace v databázích často aktualizovat. Studenti, vyučující, i vědecko-výzkumní pracovníci PřF mají k dispozici momentálně sedm oborových EIZ. Pokrytí v oblasti biologie lze taktéž
73
charakterizovat na základě několika hledisek. My použijeme hledisko rozdělení zdrojů podle typu, jak jsou naformulovány v lokální administrativní databázi ÚK PřF pro správu EIZ. Podle typu zdroje jsou pro biologii dostupné zdroje:
Elektronický časopis: Phytocoenologia;
Kolekce elektronických časopisů: BioOne;
Elektronická kniha: Encyclopedia of Environmental Microbiology;
Kolekce elektronických knih: Knovel;
Bibliografické databáze: Biological Abstracts, Zoological Record, ESPM, MEDLINE;
Databáze šedé literatury: ETH E-Collection.
Bibliografická databáze MEDLINE je sice svým zaměřením medicínská, avšak pro biology je rovněž zdrojem kvalitních a cenných informací. Proto byla zařazena do výčtu oborových zdrojů pro biologii. Dotazníkové šetření ukázalo, že více než třetina ze sto sedmdesáti biologů, jež odpověděli, je s nabídkou EIZ spokojena. Téměř stejný počet respondentů však uvedlo, že neví, zda jsou spokojeni, 6 % uvedlo, že odpověď nepříliš spokojen a zbytek neodpověděl. Z nejvíce postrádaných EIZ bychom mohli uvést požadavek na přístup do plných textů všech odnoží časopisů Nature, Science. Několikrát bylo uvedeno obecné kritické konstatování, že pro biologii je přístupné malé množství časopisů v elektronické podobě. Databáze Blackwell Synergy byla také zmíněna, zde však respondenti nespecifikovali, co konkrétně postrádají. V příloze číslo 5 jsme rovněž graficky zpracovali statistiky využívání několika elektronických zdrojů: Biological Abstracts, Zoological Record, ESPM.
4.3.3 Pokrytí věd o Zemi Vědy o Zemi, tedy geografie, geologie a mineralogie jsou v současné době pokryty pomocí jedenácti oborových EIZ. S tím, jak postupuje současný trend spojování oborových databází do větších celků, je těžké najít zdroje, které by byly oborově zaměřené pouze na geografii či geologické vědy.
74
Podle typu zdroje jsou vědy o Zemi dostupné zdroje:
Elektronický časopis: Progress in Human Geography, Progress in Physical Geography, American Mineralogist, Mineralogical Magazine;
Kolekce elektronických knih: EnviroNetBase;
Bibliografická databáze: GeoBASE, GeoRef, ESPM;
Databáze šedé literatury: ETH E-Collection;
Informační portál / vyhledávač: Informační portál České geologické služby, Akademia Górniczo-Hutniczka -Akademicka Biblioteca Cyfrowa.
Dotazníkového šetření se zúčastnilo třicet devět respondentů z geologie (nejméně ze všech oborů). Více než polovina z nich je s elektronickým informačním pokrytím spokojena. 25 % respondentů nevědělo a pouze 3 % odpověděla, že nejsou spokojeni. Mezi jednašedesáti geografy vládne spokojenost u 41 % respondentů, 43 % neví a 8 % není příliš spokojeno. U otázky, které EIZ respondenti postrádají, zástupci věd o Zemi většinou neuvedli konkrétní EIZ, jen obecně vyjádřili požadavek na více titulů z geologie a geografie. Mezi několika zmíněnými EIZ se objevil u geografů požadavek na bibliografickou databázi SCOPUS. V příloze číslo 5 jsme zpracovali statistiky využívání několika elektronických zdrojů: GeoBASE, GeoRef.
4.3.4 Pokrytí oboru fyziky Fyzika je v současné době pokryta pomocí pěti oborových EIZ. Podle typu zdroje jsou pro fyziku dostupné zdroje:
Kolekce elektronických časopisů: PROLA, časopisy IoPP;
Databáze více typů dokumentů: INSPEC;
Databáze šedé literatury: ETH E-Collection;
Informační portál / vyhledávač: Akademia Górniczo-Hutniczka Akademicka Biblioteca Cyfrowa;
Bibliografická databáze: NASA Astrophysics Data System.
75
Podle typu přístupu jsou pro fyziku dostupné zdroje:
Předplatné: INSPEC, časopisy IoPP;
Volný: Akademia Górniczo-Hutniczka -Akademicka Biblioteca Cyfrowa, ETH E-Collection, NASA Astrophysics Data System, PROLA.
Téměř polovina z padesáti devíti respondentů z fyziky odpověděla, že neví, zda jsou s nabídkou EIZ pro svůj obor spokojeni. 32 % respondentů je spokojeno, 3 % uvedla odpověď nepříliš spokojen a zbytek respondentů neodpověděl. Z postrádaných EIZ byly dvakrát uvedeny časopisy Physics Review a Applied Optics.
4.3.5 Pokrytí oboru matematiky Obor matematika je v současné době pokryt pomocí deseti oborových EIZ. Ústav matematiky a statistiky má předplaceny také kolekce elektronických časopisů z databází SpringerLink a Intersicence, bibliografické a abstraktové databáze MathSciNet a ZentralBlatt MATH, které si spravuje sám a které ÚK PřF nezprostředkovává. Podle typu zdroje jsou pro matematiku dostupné zdroje:
Elektronický časopis: Algebraic and Geometric Topology, Geometry and Topology, Historia Mathematica, Journal of Inequalities in Pure and Applied Mathematics;
Kolekce elektronických časopisů: JSTOR (Journal Storage);
Databáze šedé literatury: ETH E-Collection;
Bibliografická a abstraktová databáze: MathSciNet, Zentralblatt MATH;
Informační portál / vyhledávač: Akademia Górniczo-Hutniczka Akademicka Biblioteca Cyfrowa.
Více než polovina z šestašedesáti studentů a zaměstnanců oboru matematika, kteří se zúčastnili průzkumu, neví, zda jsou s nabídkou zdrojů spokojeni (53 %). Čtvrtina je spokojena a téměř čtvrtina neodpověděla. Nikdo neodpověděl, že je nespokojený, proto matematici nevznesli ani žádné návrhy na EIZ, které jim chybí.
76
4.3.6 Multioborové EIZ Přírodovědecká fakulta MU využívá, kromě specializovaných EIZ, také multioborové zdroje, které se nakupují celouniverzitně. V současné době lze pozorovat trend seskupování specializovaných zdrojů do větších celků. Důvodem je širší oborový záběr a vyšší zájem z řad zákazníků. Zákazníci, obzvláště konsorcia, tento krok vítají. Pokrývá-li databáze více oborů, zapojí se do konsorcia více partnerů. Důvodem je vyšší pravděpodobnost, že budou uspokojeny informační potřeby všech členů konsorcia. Podle typu zdroje jsou pro PřF dostupné následující multioborové zdroje:
Elektronický časopis: Nature, Science;
Kolekce elektronických časopisů: Blackwell Synergy, DOAJ Directory of open access journals, EZB - Elektronická knihovna časopisů, John Wiley and Sons, ScienceDirect, Springer LINK;
Bibliografická databáze: Journal Citation Report, Web of Science;
Kolekce elektronických knih: SpringerLink E-Books, ScienceDirect e-books;
Informační portál / vyhledávač: DiVA, Scirus;
Kombinovaný zdroj (abstrakty, citace i plné texty): EBSCO (EIFL Direct), Ingenta Connect, ProQuest 5000.
Z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v ÚK PřF vyplynulo, že právě multioborové EIZ jsou mezi studenty a zaměstnanci PřF nejvyužívanější. Jednak jsou to multioborové databáze ScienceDirect a Web of Science, ale také elektronické časopisy Nature a Science. S tím souvisí i vyjádřené požadavek na větší počet předplácených titulů databáze ScienceDirect. Nejčastěji
multioborové
EIZ,
z hlediska
oboru,
využívají
studenti
a zaměstnanci z oborů chemie, biologie a biochemie. Z hlediska zařazení v rámci struktury PřF MU jsou to vědecko-výzkumní pracovníci, studenti doktorského studia a vyučující.
77
4.4 Propagace Propagace zakoupených zdrojů je důležitou součástí správy EIZ. Knihovna se snaží zvolit co nejlepší strategii propagace a začíná již při zkušebním přístupu, kdy je potřeba uživatele upozornit na nový zdroj, uvést o něm dostatek informací včetně typu zdroje, oborového pokrytí apod. ÚK PřF propaguje své zdroje několika způsoby. Na celouniverzitní úrovni využívá knihovna informační systém Masarykovy univerzity (dále jen IS MU), do kterého mají po přihlášení přístup všichni členové akademické obce. Informační systém umožňuje vložit zprávu, například o novém zkušebním přístupu, na tzv. Vývěsku. Tato aplikace Informačního systému slouží pro umisťování důležitých zpráv, jež jsou určeny celé akademické obci. Výhodou tohoto způsobu propagace je široké spektrum uživatelů, na které se dá působit. Je však potřeba volit i další varianty propagace. Jednou z nich je celouniverzitní portál Elektronické informační zdroje MU, kde si uživatel může nechat zdroje vypsat podle fakult a kde je také odkaz přímo na webové stránky ÚK PřF. Knihovna využívá pro propagaci zdrojů i fakultní webové stránky - sekci NOVINKY.123 Informace o zkušebních přístupech, nově zakoupených nebo předplacených EIZ a novinkách, týkajících se správy zdrojů, zveřejňuje ÚK PřF také na svých webových stránkách, v sekci Aktuality.124 ÚK PřF upozorňuje své uživatele na novinky týkající se EIZ rovněž prostřednictvím zasílání e-mailů. Tato služba se nazývá Informační servis Ústřední knihovny a využívají jí především vyučující a postgraduální studenti. Všeobecné informace týkající se EIZ všech oborů jsou zasílány hromadným e-mailem na jednu společnou e-mailovou adresu pro všechny vyučující fakulty. K zasílání nabídek a novinek od vydavatelů podle jednotlivých oborů slouží e-mailové adresy společné pro vyučující jednotlivých oborů. Dalším způsobem propagace, který knihovna používá, je systém nástěnek, které jsou umístěny jak přímo v budově ÚK, tak v areálu Přírodovědecké fakulty. U informačních pultů v knihovně jsou uživatelům k dispozici informační letáky a další propagační materiály. Knihovna pořádá pro uživatele také exkurze, na začátku semestru se uskutečňují infolekce, na kterých jsou uživatelé seznamováni se 123
Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. NOVINKY [online]. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . 124 Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. Ústřední knihovna [online]. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
78
službami knihovny a tudíž i s EIZ. Na požádání je možné uspořádat informační hodiny, kdy si vyučující po domluvě zvou knihovníka na své hodiny a ten studenty seznamuje s informačními zdroji pro konkrétní obor. Tyto lekce si objednávají někteří vyučující mimo výuku, pouze pro sebe a své kolegy z oboru, případně pro doktorandy. Ústřední knihovna PřF zajišťuje rovněž výuku. V podzimním semestru je každoročně vyučován předmět Informační výchova (vědecké informace a jejich vyhledávání)125, který se z velké části věnuje práci s EIZ. Je to způsob, jak přímo působit na studenty, propagovat a představovat EIZ. Předmět je otevřen všem studentům Masarykovy univerzity, ale důraz je při výuce kladen zejména na EIZ z oblasti přírodních věd. Do teoretické části výuky bylo nově zařazeno několik praktických hodin, kde jsou aplikovány teoretické poznatky přímo v jednotlivých databázích. Výuka je uskutečňována v multimediální učebně, kde každý student sedí u počítače. V učebně je dvanáct počítačů, takže každá skupina studentů je omezena na tento počet. Vždy je však vypsán takový počet seminárních skupin, aby všichni přihlášení studenti měli možnost se výuky účastnit. Tento způsob propagace EIZ na PřF sice nezasáhne tak velkou skupinu akademické obce, o to více je však efektivnější a intenzivnější. Předmět je nyní vyučován také v jarním semestru.
125
Kód předmětu v Informačním systému MU – XK010
79
5 Zpráva o dotazníkovém šetření Využívání elektronických informačních zdrojů na PřF MU 5.1 Úvod V rámci zpracování této magisterské diplomové práce týkající se vybraných aspektů správy EIZ na PřF jsme v Ústřední knihovně PřF uskutečnili v průběhu února a března 2007 dotazníkový průzkum s názvem „Využívání elektronických informačních zdrojů na PřF“. Průzkum se zaměřil na čtyři oblasti související s EIZ:
Využívanost EIZ na PřF;
Spokojenost se službami týkajícími se EIZ na PřF;
Vyhledávání informací z oboru;
Spokojenost s designem EIZ na PřF.
Výsledky průzkumu a širší souvislosti sumarizujeme v této zprávě. V první části zprávy formulujeme kontext a cíle průzkumu, zkoumaný vzorek respondentů, použité metody, konzultaci dotazníku, orientační předvýzkum a způsob distribuce dotazníku. V druhé části zprávy následuje interpretace výsledků průzkumu pomocí grafů vytvořených v aplikaci MS Excel. Nakonec jsme zařadili potvrzení či vyvrácení hypotéz a sumarizaci závěrů, které vzešly z vyhodnocených výsledků.
5.1.1 Kontext a cíle průzkumu Ústřední knihovna PřF hraje roli zprostředkovatele nakoupených EIZ na univerzitní nebo fakultní úrovni. Do nákupu EIZ se investují stále vyšší finanční prostředky. Je třeba sledovat a vyhodnocovat využívanost těchto zdrojů, aby bylo možné vyhodnotit, zda vložené prostředky byly vhodně investovány. Vzhledem k tomu, že podobný průzkum nebyl dosud na PřF proveden, bylo nutné pečlivě rozvážit jednotlivé kroky, stanovit si cíle, vymezit hlavní úkoly, které mají být splněny, a naplánovat postup prací. Definovali jsme několik dílčích cílů. Jedním z nich bylo získání zpětné vazby, zda a v jaké míře zejména akademická obec využívá EIZ, které univerzita, fakulta a ÚK zabezpečuje. Také nás zajímalo, zda se potvrdí hypotézy o tom, které skupiny uživatelů využívají zdroje nejčastěji. Druhým cílem bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni se službami, které ÚK nabízí v souvislosti s EIZ, zda je ÚK
80
dostatečně propaguje a zpřístupňuje uživatelsky přívětivou cestou, jaká je spokojenost s nabídkou zdrojů a pokrytím jednotlivých oborů, tedy zda je akviziční politika EIZ na PřF správná a uspokojuje většinu uživatelů. Třetím z cílů bylo získat empirická data o vyhledávání informací z oboru pomocí portálů a jiných zdrojů vědeckých informací. Posledním cílem, který jsme formulovali, bylo zjistit, jaká je spokojenost uživatelů se vzhledem a úpravou stávajícího webového uživatelského rozhraní, přes které jsou zdroje zpřístupňovány. Respondenti měli možnost v dotazníku vyjádřit své postřehy, námitky, ale i návrhy ke způsobu propagace EIZ Ústřední knihovou, ke zlepšení služeb týkajících se EIZ, k webovému rozhraní, přes které jsou EIZ zpřístupňovány a v neposlední řadě měli možnost uvést EIZ, které jim v nabídce zatím chybí.
5.1.2 Zkoumaný vzorek uživatelů Cílovou
skupinou
respondentů
průzkumu
byla
celá
akademická
i neakademická obec PřF MU, tzn. všichni, kdo jsou potencionálními uživateli EIZ. V našem průzkumu nás zajímaly následující skupiny respondentů: studenti, vyučující, vědecko-výzkumní pracovníci a ostatní zaměstnanci PřF.
5.1.3 Použité metody Vzhledem k počtu respondentů, kteří měli být osloveni, jsme se rozhodli, že nejvhodnější bude použití kvantitativní metody získání dat pomocí dotazníku v elektronické podobě. Ten umožňuje získat údaje od osob, které jsou od nás prostorově vzdáleny a záběr respondentů, které můžeme touto formou oslovit je mnohem širší, než u rozhovoru nebo jiných kvalitativních metod. Výhodou použití metody dotazníku také je, že vyžaduje poměrně málo času jak při provádění, tak i při zpracování výsledků. Je málo náročný na počet pracovníků a jeho výhoda spočívá také v tom, že dává dotazovaným delší čas k rozmyšlení odpovědi, než je tomu u rozhovoru.126 Jedinou podmínkou, kterou dotazník kladl na respondenty, byl přístup k internetu, aby mohli dotazník vyplnit. V tomto případě jsme však předpokládali, že 126
KSSS. Komunitní plánování sociálních služeb. Metodiky pro plánování sociálních služeb . Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských průzkumů (zkoumání vedená uživateli) [online]. 28. 2. 2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
81
z důvodu používání interního Informačního systému Masarykovy univerzity, kde je vedena téměř veškerá administrativa v elektronické podobě, jsou respondenti nuceni internet poměrně pravidelně používat a tak by přístup k internetu neměl být pro vyplnění dotazníku větším problémem. Dotazník obsahoval 35 otázek, rozdělených do čtyř okruhů podle jednotlivých vytýčených cílů. Otázky vyplynuly z našich hypotéz a cílů, které jsme si definovali. Snažili jsme se je formulovat co nejvýstižněji a co nejstručněji tak, aby byly zaměřeny na podstatu sledovaného problému. Pořadí otázek a okruhů jsme několikrát upravovali, aby jejich výsledné sestavení dávalo dohromady logický a uzavřený celek. Kompletní verzi dotazníku s průvodním e-mailem přikládáme v přílohách 3, 4. Dotazník obsahoval oba základní typy otázek: otevřené i uzavřené. Protože však pro nás tyto základní dva typy otázek nebyly dostačující, zařadili jsme rovněž otázky přechodného typu. Otázek uzavřeného typu byla v dotazníku většina, konkrétně 24. Jednalo se o otázky, kde museli respondenti vybírat z předem daných možností odpovědi. Byly to jednak otázky dichotomického typu, kdy respondenti vybírali pouze z možností Ano – Ne, i otázky polytomického typu, jejichž charakteristikou je několik možných odpovědí, z nichž si dotázané osoby mají vybrat tu nejvhodnější. Zásadním faktorem u tohoto typu otázek je počet alternativ odpovědí. Ten by měl být vyčerpávající, aby co nejvíce respondentů našlo sobě blízkou variantu, avšak ne příliš početný.127 Uzavřený typ otázek zjednodušuje respondentovi vyplnění, protože stačí jen zaškrtnout jednu z nabízených odpovědí, zároveň však také velice usnadňuje po technické stránce práci při zpracování získaných dat. Otevřený typ jsme použili u pěti otázek, kde dotazovaní zcela volně odpovídali. Byly to jednak otázky „vyjmenovávací“, kde měli respondenti vyjmenovat například konkrétní multioborové databáze, které používají, a také otázka, kde měli možnost vyjádřit vlastními slovy co by na webových stránkách ÚK, týkajících se EIZ, nemělo chybět.
127
KSSS. Komunitní plánování sociálních služeb. Metodiky pro plánování sociálních služeb . Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských průzkumů (zkoumání vedená uživateli) [online]. 28. 2. 2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
82
Do dotazníku jsme také zařadili šest otázek přechodného typu, kdy respondenti měli možnost, kromě předem daných alternativ odpovědi, zaškrtnout možnost „jinak“ a volně vyjádřit svou odpověď, která nebyla zařazena ve výčtu nabízených odpovědí. Přechodný typ otázek jsme uplatnili také v případech, kdy měli respondenti například odpovědět, zda se jim propagace EIZ na PřF MU zdá dostatečná. Pokud odpověděli, že ne, byli vyzváni, aby vepsali slovní komentář, kde mohli uvést námět na zlepšení apod. Výhodou volně tvořených odpovědí v dotazníku je psychologické působení na respondenta, který není svazován předem striktně danými možnostmi odpovědí a má možnost se volně k problematice vyjádřit. Nevýhoda tohoto typu otázek však spočívá ve vyhodnocování. Volně tvořené odpovědi jsou poměrně různé a je velice náročné je určitým způsobem kategorizovat. Kategorizace je však nejlepším způsobem, jak tyto odpovědi dále interpretovat a pracovat s nimi.
5.1.4 Konzultace otázek a orientační předvýzkum První sestavenou pracovní sadu otázek jsme následně konzultovali s kolegy z ÚK, kteří mají na starosti EIZ. Dále byla sada otázek probrána s vedoucí knihovny, která jak jsme již zmínili výše, se EIZ také zabývá. Konzultace proběhly rovněž s vedoucím diplomové práce, který je zároveň pověřenou osobou pro EIZ na celouniverzitní úrovni. Po sestavení konečné verze sady otázek v dotazníku následoval orientační předvýzkum, kterého se zúčastnilo kolem dvaceti studentů – uživatelů ÚK, jež byli náhodně oslovováni ve všech oborových studovnách ÚK PřF. Po oslovení dostali dotazník v papírové podobě a byli požádáni, zda by si jej mohli pozorně pročíst a upozornit knihovníky v referenčních službách, kteří dotazníky studentům dávali, na případné nejasnosti nebo jakékoli jiné komentáře týkající se otázek v dotazníku. Při předvýzkumu jsme nezaznamenali žádné výraznější problémy, proto jsme přikročili k dalšímu kroku, tedy distribuci dotazníku respondentům.
5.1.5 Distribuce dotazníku Původně jsme zvažovali distribuci dotazníku pomocí papírové i elektronické formy. Nakonec jsme však usoudili, že elektronická verze rozeslaná prostřednictvím hromadného e-mailu zaměstnancům a studentům PřF MU, osloví všechny potencionální respondenty, a tedy papírová verze nebude nutná. 83
Dotazník byl v elektronické podobě umístěn v IS MU do speciálně vytvořeného odpovědníku předmětu XK010 Informační výchova (vědecké informace a jejich vyhledávání). Opovědník je aplikace, kterou lze vytvořit v rámci jakéhokoli předmětu, obsahující sady otázek a umožňující vybrané skupině lidí (obvykle studentům předmětu) aktivně odpovídat. Nejprve je nutné definovat chování odpovědníku (kdo smí na otázky odpovídat, odkdy dokdy smí odpovídat.). Odpovědník pak automaticky ukládá a vyhodnocuje odpovědi. Odpovědník se používá k různým účelům, například k interaktivnímu psaní zápočtových testů nebo jako prostředek pro tvorbu anket, průzkumů apod. 128 Do webového informačního systému IS MU mají po přihlášení přístup všichni zaměstnanci i studenti MU. Bylo tak předem vyloučeno duplikování odpovědí ve smyslu, že by někteří respondenti mohli odpovědět několikrát a tak záměrně ovlivnit výsledky průzkumu. V IS MU byly nastaveny parametry odpovědníku a práva respondentů, kteří smí dotazník vyplnit, čímž bylo vyloučeno zodpovězení dotazníku nepatřičnými osobami, například studenty jiné fakulty apod. Také se jednalo o pevně stanovený časový limit, kdy je možné dotazník vyplňovat. Časové rozmezí bylo určeno 11. února - 22. března. Jak později vyplynulo z vyhodnocování výsledků, stačil by i kratší časový úsek, neboť ti z oslovených respondentů, kteří odpověděli, vyplnili dotazník nejčastěji ve stejný nebo následující den, kdy obdrželi e-mail s odkazem na dotazník v IS MU. Další dny se počet vyplněných dotazníků již snižoval. Posledním, nejdůležitějším, krokem při tvorbě a distribuci dotazníku bylo rozeslání hromadného e-mailu s odkazem na elektronickou verzi umístěnou v IS MU všem potencionálním respondentům, kterých bylo kolem čtyř tisíc. E-mail odeslala, po konzultaci s vedením fakulty, vedoucí knihovny. Varianta hromadného e-mailu byla pečlivě uvážena vzhledem k velkému objemu dat a tedy zátěži systému, který znamená rozeslání hromadného e-mailu tolika uživatelům IS MU najednou. Proto jsme s vedoucí ÚK PřF zvažovali i další možnosti, jako například umístění odkazu na Vývěsku IS MU. Nakonec jsme se však shodli, že pro oslovení všech potencionálních respondentů bude hromadný e-mail nejvíce efektivní.
128
Informační systém Masarykovy univerzity. Nápověda a rejstřík. Učitel. Odpovědníky [online]. [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . Přístupné pouze po přihlášení do systému.
84
Kromě hromadného e-mailu byly pro zveřejnění informace o pořádaném průzkumu na PřF využity také fakultní webové stránky, webové stránky ÚK PřF, kam byly do aktualit umístěny odkazy na dotazník a rovněž zmiňovaná Vývěska IS MU.
5.1.6 Vyhodnocování dat Výstup dat z IS MU byl ve formě XML souboru. Na tomto místě bychom chtěli poděkovat Mgr. Markovi Stehlíkovi, který toto XML transformoval do CSV dat použitelných například v tabulkovém procesoru. My jsme však pro zpracování odpovědí data vložili do MySQL tabulky a další práci jsme prováděli pomocí dotazovacího jazyka SQL.129 Pro většinu otázek jsme vytvořili tabulky výskytů hodnot, které obsahovaly počty
jednotlivých
odpovědí,
počty
odpovědí
podle
oborů
jednotlivých
odpovídajících, také počty odpovědí podle zařazení respondentů ve struktuře fakulty. Tyto tabulky jsme pak následně použili pro vytvoření grafů v aplikaci MS Excel a interpretaci dat. Vytvořené grafy, na kterých prezentujeme výsledky, spolu s komentářem předkládáme v následující části této zprávy.
5.2 Interpretace dat 5.2.1 Využívanost EIZ na PřF Průzkumu se zúčastnilo 555 respondentů, tedy asi 15 % z osloveného vzorku. Z hlediska oborového složení respondentů, největší zastoupení měly obory biologie, chemie a matematika. Toto rozdělení je znázorněno v grafu 1.
129 Wikipedia. SQL [online]. Poslední aktualizace 22. června 2007, [cit. 2007-06-22]. Dostupné z: .
85
Složení respondentů podle oborů Biologie Biochemie Chemie Fyzika Geologie Matematika Geografie Neoboroví
1%
11%
31%
12%
7% 8% 11% 19%
Počet respondentů [-] 170 46 107 59 39 66 61 Procentní část [%] 31 % 8 % 19 % 11 % 7 % 12 % 11 % Tab. 1 – Složení respondentů podle oborů
neoboroví
geografie
matematika
geologie
fyzika
chemie
biochemie
biologie
Graf 1 - Složení respondentů podle oborů
7 1%
Složení respondentů dle zařazení
5%
5%
Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
2% 29%
14%
15%
15% 15%
Graf 2 – Složení respondentů dle zařazení Počet respondentů [-] Procentní část [%]
Bc1 155 29 %
Bc2 86 15 %
Bc3 Mgr 85 84 15 % 15 %
D 75 14 %
Z-V 30 5%
Tab. 2 – Složení respondentů dle zařazení
86
Z-VV 27 5%
Z-O 13 2%
Složení respondentů jsme zkoumali rovněž z pohledu zařazení v rámci struktury PřF. Respondenty jsme rozdělili do osmi kategorií (uvedené zkratky budeme ve zprávě dále používat):
Bc1 – student bakalářského programu – 1. ročník;
Bc2 – student bakalářského programu – 2. ročník;
Bc3 – student bakalářského programu – 3. ročník;
Mgr – student magisterského programu;
D – student doktorského studia;
Z-V – zaměstnanec – vyučující;
Z-VV – zaměstnanec vědecko-výzkumný pracovník;
Z-O – zaměstnanec – ostatní (např. administrativa, knihovna apod.).
Nejvíce respondentů (155) bylo ze skupiny Bc1. Následovalo vyrovnané zastoupení kategorií Bc2 (86 respondentů), Bc3 (85), Mgr (84) a D (75). Z celkového počtu 877 zaměstnanců PřF se průzkumu zúčastnilo pouze 70, z čehož bylo 30 vyučujících, 27 vědecko-výzkumných pracovníků a 13 ostatních zaměstnanců. V grafu 3 je znázorněno rozložení respondentů jak podle oboru, tak zároveň i podle kategorie. Složení respondentů podle oborů a zařazení ve struktuře PřF 50% Biologie 40%
Biochemie Chemie
30%
Fyzika Geologie
20%
Matematika 10%
Geografie Neoboroví
0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů
Graf 3 - Složení respondentů podle oborů a zařazení ve struktuře PřF
87
biologie Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
38 24 30 34 24 9 9 2
%
biochem. -
%
25 % 18 12 % 28 % 7 8 % 35 % 5 6 % 40 % 8 10 % 32 % 2 3 % 30 % 4 13 % 33 % 2 7 % 15 % 0 0 %
chemie
fyzika
geologie matemat. geografie
neobor.
-
-
-
%
-
%
12 % 12 % 15 % 7% 11 % 10 % 11 % 0%
0 0 0 0 0 0 1 6
0% 0% 0% 0% 0% 0% 4% 46 %
31 10 12 15 25 5 6 3
%
%
%
20 % 10 6 % 14 9 % 12 % 15 17 % 9 10 % 14 % 10 12 % 3 4 % 18 % 9 11 % 4 5 % 33 % 7 9 % 4 5 % 17 % 2 7 % 4 13 % 22 % 5 19 % 1 4 % 23 % 1 8 % 0 0 %
26 11 12 8 5 3 0 1
%
-
17 % 18 13 % 10 14 % 13 10 % 6 7% 8 10 % 3 0% 3 8% 0
Tab. 3 – Složení respondentů podle oborů a zařazení ve struktuře PřF
Z grafu 3 je patrno, že ve všech studentských kategoriích převládají respondenti z oboru biologie, výjimku tvoří studenti doktorského studia, u kterých mírně převládá nad biologií obor chemie. Ostatní obory se v jednotlivých kategoriích již více liší.U zaměstnanců je tento trend podobný. Pozitivním zjištěním z průzkumu je počet respondentů, kteří jsou již zaregistrováni v knihovně či registraci plánují. Z celkového počtu tito respondenti tvoří 73 %. Webovou stránku Ústřední knihovny PřF MU týkající se EIZ PřF z celkového počtu 555 respondentů navštívila více než polovina. Jak můžeme vidět na grafu 4, největší procento z těchto respondentů tvoří Z-V spolu s Z-VV a D. Z hlediska oborového rozdělení byla zajímavá matematika, u níž bylo nejvíce respondentů, kteří nikdy nenavštívili webové stránky ÚK PřF týkající se EIZ (66 %). Tento fakt se odrazil i v četnosti využívání zdrojů, kde respondenti z oboru matematika nejčastěji odpověděli, že zdroje nevyužívají.
88
Navštívil(a) jste již někdy web ÚK PřF týkající se EIZ? 100%
13% 39%
32%
56%
61%
68%
Bc3
Mgr
D
44% 62%
26%
38%
63%
50%
87% 38%
37%
Bc1
Bc2
74%
62%
0% Z-V
Z-VV
Z-O
Skupiny respondentů Ano
Ne
Graf 4 – Návštěvnost webových stránek ÚK PřF týkajících se EIZ
Ano Ne % % Bc1 59 38 % 94 62 % Bc2 32 37 % 54 63 % Bc3 48 56 % 35 44 % Mgr 51 61 % 33 39 % D 51 68 % 23 32 % Z-V 26 87 % 4 13 % Z-VV 20 74 % 6 26 % Z-O 8 62 % 4 38 % Tab. 4 – Návštěvnost webových stránek ÚK PřF týkajících se EIZ
89
Jak často využíváte EIZ PřF MU?
80%
60%
Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Méně než 1x měsíčně Nevyužívám
40%
20%
0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů
Graf 5 – Četnost využívání EIZ na PřF MU Každý den Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
1 0 1 0 2 4 3 2
Několikrát Několikrát Méně než Nevyužívám týdně měsíčně 1x měsíčně
% % % % 1% 8 5 % 12 8 % 32 21 % 0% 6 7 % 10 12 % 18 21 % 1 % 13 16 % 16 19 % 17 20 % 0% 3 4 % 27 32 % 20 24 % 3 % 20 27 % 17 23 % 15 20 % 14 % 8 28 % 8 28 % 7 24 % 12 % 10 38 % 6 23 % 3 12 % 17 % 1 8% 1 8% 1 8% Tab. 5 – Četnost využívání EIZ na PřF MU
99 52 36 34 20 2 4 7
% 65 % 60 % 43 % 40 % 27 % 7% 15 % 58 %
Z grafů 4 a 5 je patrné, že s rostoucí dobou studia stoupá počet respondentů, kteří již navštívili webové stránky EIZ PřF a zároveň roste i samotná využívanost EIZ. V otázce četnosti využívání zdrojů uvedlo nejvíce respondentů odpověď nevyužívám (40 %). Nejméně využívají studenti bakalářského a magisterského studia, společně se skupinou Z-O. Naopak, nejvíce EIZ PřF využívají vyučující a vědecko-výzkumní pracovníci. Na otázku, které EIZ PřF respondenti nejvíce využívají, odpověděli nejčastěji ScienceDirect a Web of Science. Za těmito zdroji byly s velkým rozdílem, jak je
90
vidět na grafu 6, zmíněny databáze SpringerLink, John Wiley and Sons, Blackwell Synergy atd. Web of Science
Nejvyužívanější EIZ PřF
ScienceDirect
40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
SpringerLink John Wiley and Sons Blackwell Synergy ACS Journal Archives/ACS New Journal Access ProQuest 5000
Jmenované EIZ PřF
ACS Journal Archives/ACS New Journal Access
Blackwell Synergy
John Wiley and Sons
SpringerLink
86 21 19 16 10 34 % 8 % 8% 6% 4% Tab. 6 – Nejvyužívanější EIZ na PřF MU
JSTOR
74 30 %
ProQuest
%
Science Direct
Web of Science
Graf 6 – Nejvyužívanější EIZ na PřF MU
10 4%
14 6%
Nejvíce respondentů uvedlo, že k EIZ PřF přistupuje z webových stránek ÚK PřF (73 %). Celouniverzitní portál Elektronické zdroje MU využívá 16 %. Třetí nejfrekventovanější odpovědí byla možnost jinak, kde respondenti uvedli nejčastěji přístup pomocí přímých odkazů nebo z webových stránek jednotlivých ústavů a sekcí. Odpověď jinak použili v nejvyšší míře zástupci skupiny D a Z-V. Téměř polovina respondentů se k EIZ PřF připojuje ze sítě MU (45 %), více než čtvrtina využívá přístup přes proxy server (19 %) nebo VPN (8 %). Tato data naznačují, že respondenti s EIZ pracují nejčastěji ze studoven a pracovišť MU a v menší míře mimo celouniverzitní síť. Proxy server využívají nejčastěji studenti doktorského studia, VPN vyrovnaně studenti magisterského a třetího ročníku bakalářského studia.
91
Při průzkumu nás zajímalo, jak moc čtou respondenti tzv. „íčka,“ tedy podrobné informace o jednotlivých EIZ a zda tyto „íčka“ považují za důležitá. Zde se potvrdily naše předpoklady, protože se ukázalo, že více než polovina respondentů, napříč všemi kategoriemi, „íčka“ vůbec nečte (52 %).
Občas „íčka“ čte 30 %
respondentů, mezi nimi nejvíce kategorie Z-VV a Z-V. Možnost vždy uvedlo pouze 6 % respondentů, nejčastěji Z-O. Na otázku důležitosti „íček“ pak většina respondentů neodpověděla nebo odpověděla, že neví (celkem 78 %). Pouze 3 % respondentů však uvedly, že “íčka” nepovažují za důležitá. Aktuality na webových stránkách sleduje 17 % respondentů. Jedná se nejčastěji o zaměstnance spadající do kategorie ostatní, dále vyučující a vědeckovýzkumné pracovníky. Podobné výsledky jsme zaznamenali také u otázky týkající se
čtení obecných informací k EIZ. Měli jsme na mysli například informace o licenčních podmínkách, podmínkách pro přístup či průvodce EIZ. Tyto informace
čte celkově 20 % respondentů, nejčastěji zaměstnanci z kategorií vyučující a ostatní. Jak lze vidět na grafu 7, téměř polovina (48 %) respondentů nevyužívá zkušební přístupy do databází. Jedná se zejména o studenty bakalářského, magisterského studia. Zkušební přístupy naopak využívá 45 % respondentů, z nichž je nejvíce vyučujících, vědecko-výzkumných pracovníků a studentů doktorského studia. Využíváte/zkoušíte zkušební přístupy do databází? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V
Z-VV
Z-O
Skupiny respondentů
Ano,vždy
Občas ano
Ne
Neodpověděli
Graf 7 – Četnost využívání zkušebních přístupů do databází
92
Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
Ano,vždy
Občas ano
-
-
%
%
Ne -
Neodpověděli %
-
0 0% 18 12 % 117 75 % 20 1 1% 9 10 % 65 76 % 11 1 1% 25 29 % 53 62 % 6 2 2% 25 30 % 54 64 % 3 3 4% 38 51 % 33 44 % 1 6 20 % 21 70 % 3 10 % 0 5 19 % 16 59 % 4 15 % 2 2 15 % 5 38 % 5 38 % 1 Tab. 7 – Četnost využívání zkušebních přístupů do databází
%
13 % 13 % 7% 4% 1% 0% 7% 8%
Respondentů jsme se také v první části dotazníku ptali, zda využívají elektronické verze časopisů, dostupné na webových stránkách ÚK PřF. Téměř polovina z nich elektronické verze časopisů využívá (42 %). Z hlediska zařazení ve struktuře PřF se jedná nejčastěji o skupiny Z-V, Z-O, Z-VV a D. Z hlediska oborů elektronické verze časopisů využívají nejčastěji ostatní zaměstnanci, tedy neoboroví, dále zástupci oborů geografie, chemie a biochemie. Na otázku, které konkrétní časopisy v elektronické podobě respondenti nejčastěji využívají, většina respondentů neodpověděla (81 %). Jednalo se otevřený typ otázek, kam mohli respondenti volně vepsat svou odpověď. Z těch, co odpověděli, nejvíce uvedlo časopisy Nature a Science. Někteří respondenti uvedli odpověď žádné či různé oborové.
93
Využíváte el. verze časopisů, dostupné na webu ÚK PřF? 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Méně než 1x měsíčně Nevyužívám Neodpověděli
Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Kategorie respondentů
Graf 8 – Četnost využívání elektronických časopisů na webových stránkách ÚK PřF
Každý den -
%
Neodpově Několikrát Několikrát Méně než Nevyužívám týdně měsíčně 1x měsíčně děli -
%
-
%
-
%
-
%
-
%
Bc1 0 0% 0 0% 3 2 % 15 10 % 122 79 % 15 10 % Bc2 0 0% 2 2% 6 7% 8 9 % 65 76 % 5 6% Bc3 0 0% 3 4 % 13 15 % 16 19 % 48 56 % 5 6% Mgr 0 0% 4 5 % 13 15 % 15 18 % 52 62 % 0 0% D 2 3% 6 8 % 16 21 % 12 16 % 36 48 % 3 4% Z-V 2 7 % 3 10 % 8 27 % 8 27 % 9 30 % 0 0% Z-VV 0 0 % 7 26 % 6 22 % 5 19 % 8 30 % 1 4% Z-O 0 0% 1 8% 3 23 % 2 15 % 6 46 % 1 8% Tab. 8 – Četnost využívání elektronických časopisů na webových stránkách ÚK PřF
94
Které časopisy v el. podobě nejčastěji používáte? 81%
Nature Science Vesmír Analytical chemistry Žádné 5% 3% 3%1%
2%
Různé oborové Neodpověděli
5%
Graf 9 – Nejvyužívanější elektronické časopisy
Nature Science Vesmír %
25 5%
Analytical Různé Žádné Neodpověděli chemistry oborové
25 9 7 17 16 5% 2% 1% 3% 3% Tab. 9 – Nejvyužívanější elektronické časopisy
424 81 %
Následovaly dvě otázky týkající se sekce „Užitečné odkazy“ na webu ÚK PřF. 65 % respondentů tuto sekci vůbec nezná, tudíž jí nevyužívá. 19 % respondentů uvedlo, že sekci zná, ale nevyužívá. Z těch, co sekci „Užitečné odkazy“ znají a používají, bylo nejvíce zaměstnanců z kategorií ostatní, tedy neoboroví a vyučující z oboru chemie. V další otázce mohli respondenti vepsat odkaz, který by měl být podle jejich názoru přidán do sekce „Užitečné odkazy“. Na tuto otázku většina respondentů neodpověděla (97 %). Z uvedených odkazů stojí za zmínku například Wolfram MathWorld130 (rozcestník pro matematické zdroje), dále Projekt Bibliografické
130
Wolfram MathWorld: the web´s most extensive mathematics resource [online]. Poslední aktualizace 4. června 2007, [cit. 2007-06-10]. Dostupné z: .
95
citace131 (portál pro tvorbu bibliografických citací) či Instantní astronomické noviny.132 Jednou z významných otázek byla otázka číslo devatenáct, kde jsme se respondentů dotazovali, zda využívají při studiu nebo při práci
multioborové
databáze. Výsledky jsou zobrazeny v grafu 10. Multioborové databáze využívají nejčastěji - vyučující, vědecko-výzkumní pracovníci a studenti doktorského studia. Nevyužívají studenti bakalářského a magisterského studia, dále zaměstnanci ze skupiny ostatní. Z hlediska oborového složení tento typ databází využívají nejvíce zástupci oborů chemie, biologie a biochemie. Za nejčastěji uvedené multioborové databáze lze jednoznačně považovat ScienceDirect a Web of Science. Pořadí uvedených multioborových databází lze vidět na grafu 11.
Využíváte multioborové databáze?
90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Často Výjimečně Nevyužívám Neodpověděli
Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů Graf 10 – Využívání multioborových databází
131
Projekt Bibliografické citace [online]. c2004-2007, [cit. 2007-06-10]. Dostupné z: . 132 Instantní astronomické noviny [online]. c2007, [cit. 2007-06-10]. Dostupné z: .
96
Často
Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
Výjimečně
Nevyužívám
Neodpověděli
% % % 0 0% 9 6% 128 83 % 18 2 2% 9 10 % 68 79 % 7 19 22 % 5 6% 57 67 % 4 31 37 % 17 20 % 35 42 % 1 51 68 % 6 8% 17 23 % 1 18 60 % 7 23 % 5 17 % 0 21 78 % 1 4% 4 15 % 1 3 23 % 2 15 % 7 54 % 1 Tab. 10 – Využívání multioborových databází
% 12 % 8% 5% 1% 1% 0% 4% 8%
Které multioborové databáze nejčastěji využíváte?
Science Direct 22% 58%
Web of Science ProQuest PubMed
7% 3% 4%
6%
SpringerLinek Blackwell Synergy
Graf 11 – Nejčastěji využívané multioborové databáze
%
Science Web of Blackwell ProQuest PubMed SpringerLink Direct Science Synergy 126 46 14 13 8 6 59 % 22 % 7% 6% 4% 3% Tab. 11 – Nejčastěji využívané multioborové databáze
97
5.2.2 Spokojenost se službami týkajícími se EIZ na PřF Tento blok otázek byl pro náš průzkum velice významný. Zařadili jsme do něho otázky související se spokojeností se službami, které ÚK PřF poskytuje v oblasti EIZ. Respondentům jsme dali možnost volně vepsat náměty na zlepšení služeb a propagace. První v tomto bloku byla otázka, zda jsou respondenti spokojeni s nabídkou EIZ, kterou pro jejich obor ÚK PřF zpřístupňuje. Výsledky z hlediska zařazení ve struktuře PřF a z hlediska oboru ukazují grafy 12 a 13. Na tuto otázku odpovědělo 87 % respondentů. Z tohoto počtu 37 % respondentů odpovědělo, že neví, 32 % uvedlo „celkem spokojen(a),“ 11 % uvedlo „zcela spokojen(a)“. Pozitivním zjištěním je poměrně malé procento respondentů, kteří uvedli, že nejsou příliš spokojeni (6 %) nebo vůbec spokojeni (1 %). Z hlediska zařazení ve struktuře PřF lze konstatovat, že nejspokojenější s nabídkou EIZ jsou zástupci skupiny zaměstnanci – ostatní a vědecko-výzkumní pracovníci, mezi nimiž je však zároveň nejvíce respondentů, kteří uvedli, že s nabídkou EIZ nejsou vůbec spokojeni. Následovala otázka, zda respondentům chybí některý elektronický informační zdroj, který ÚK PřF nenabízí. Jednalo se o další z otázek, na kterou mohli respondenti volně odpovědět. Respondenti celkem uvedli přes padesát různých titulů elektronických časopisů. Z uvedených časopisů byly nejčastěji zmíněny Nature přístup k fulltextům všech jeho odnoží, dále to byly konkrétní tituly časopisů pro ekotoxikologii a chemii životního prostředí, které uváděli chemici. Několikrát byl rovněž zmíněn časopis Science, konkrétně požadavek na fulltextový přístup ke všem článkům. V odpovědích, které se netýkaly konkrétních titulů časopisů, se nejčastěji objevoval požadavek na rozšíření počtu předplacených časopisů v databázi, která se z průzkumu jeví jako nejpoužívanější, ScienceDirect. Dále jsme zaznamenali požadavek na rozšíření nabídky EIZ pro geologii, geografii, biologii, toxikologii a chemii životního prostředí, geofyziku a antropologii. Několikrát byl rovněž uveden požadavek na databázi SCOPUS.
98
Jste spokojen(a) s nabídkou EIZ, kterou pro Váš obor ÚK PřF zpřístupňuje? 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Zcela spokojeni Celkem spokojeni Neví Nepříliš spokojen Vůbec ne Neodpověděli Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů Graf 12 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska zařazení respondentů ve struktuře PřF MU
Zcela spokojeni
Celkem spokojeni
Neví
Nepříliš spokojen
Vůbec ne
Neodpově děli
% % % % % % Bc1 16 10 % 31 20 % 73 47 % 0 0 % 0 0 % 35 23 % Bc2 5 6 % 27 31 % 37 43 % 2 2 % 1 1 % 14 16 % Bc3 6 7 % 29 34 % 36 42 % 4 5 % 0 0 % 10 12 % Mgr 7 8 % 26 31 % 37 44 % 7 8% 1 1% 6 7% D 6 8 % 25 33 % 23 31 % 8 11 % 0 0 % 13 17 % Z-V 3 10 % 17 57 % 7 23 % 2 7% 0 0% 1 3% Z-VV 4 15 % 8 30 % 6 22 % 4 15 % 1 4 % 4 15 % Z-O 3 23 % 3 23 % 6 46 % 0 0% 0 0% 1 8% Tab. 12 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska zařazení respondentů ve struktuře PřF MU
99
Jste spokojen(a) s nabídkou EIZ, které pro Váš obor ÚK PřF zpřístupňuje? 60% 50%
Zcela spokojen(a)
40% 30% 20%
Celkem spokojen(a)
10% 0%
Vůbec ne
Neví Nepříliš spokojen(a)
bi ol og bi oc ie he m ie ch em ie fy zi k ge a o m logi at em e ati ge ka og ra fi ne ob e or ov í
Neodpověděli
Obory
Neodpověděli
Vůbec ne
Nepříliš spokojen
Neví
Celkem spokojeni
Zcela spokojeni
Graf 13 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska oborů
% % % - % % % biologie 10 6 % 53 31 % 66 39 % 11 6 % 1 1 % 29 17 % biochemie 7 15 % 11 24 % 24 52 % 0 0 % 0 0 % 4 9% chemie 9 8 % 39 36 % 33 31 % 8 7 % 2 2 % 16 15 % fyzika 5 8 % 14 24 % 28 47 % 2 3 % 0 0 % 10 17 % geologie 7 18 % 15 38 % 10 26 % 1 3 % 0 0 % 6 15 % matematika 1 2 % 16 24 % 35 53 % 0 0 % 0 0 % 14 21 % geografie 8 13 % 17 28 % 26 43 % 5 8 % 0 0 % 5 8% neoboroví 3 43 % 1 14 % 3 43 % 0 0 % 0 0 % 0 0% Tab. 13 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska oborů
100
Chybí Vám některý EIZ, který ÚK PřF nenabízí? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů Ne
Ano
Neodpověděli
Graf 14 – Dotaz na postrádání nějakého EIZ
Ne Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
Ano
Neodpověděli
% % 109 70 % 1 1% 45 57 66 % 3 3% 26 50 59 % 9 11 % 26 46 55 % 7 8% 31 26 35 % 24 32 % 25 12 40 % 9 30 % 9 7 26 % 12 44 % 8 8 62 % 0 0% 5 Tab. 14 – Dotaz na postrádání nějakého EIZ
% 29 % 30 % 31 % 37 % 33 % 30 % 30 % 38 %
Propagace EIZ Ústřední knihovnou PřF se zdá 38 % respondentů dostatečná, 40 % neví a 18 % ji považuje za nedostatečnou. Respondenti, kterým se zdá propagace nedostatečná, měli možnost uvést návrh na její zlepšení. Mezi nimi se opakovaně objevovalo několik podobných odpovědí. Jedním z návrhů bylo informování o EIZ na Vývěsce v IS MU nebo v jiné speciálně vytvořené sekci IS MU. Dalším častým návrhem bylo zasílání upozornění krátkým e-mailem. Jak bylo uvedeno v předchozí části práce, oba tyto způsoby propagace jsou již používány. Krátká e-mailová upozornění jsou však zasílána pouze vyučujícím a studentům doktorského studia. Několikrát se objevila výtka
101
k přehlednosti webových stránek nejen ÚK PřF, ale fakultních webových stránek obecně. Požadavkem tedy byla lepší navigace na webových stránkách, zpřehlednění, zjednodušení návodů a také zefektivnění systému nástěnek v knihovně. Zlepšení toku informací ke studentům jak od vyučujících na přednáškách či cvičeních, tak od knihovny bylo rovněž několikrát zmíněno. Respondenti uvedli, že by uvítali více seminářů a přednášek o EIZ, dále přímou intervenci ze stran kateder, například formou úvodních přednášek v rámci úvodu do problematiky studovaného oboru. Někteří respondenti uvedli, že za dobrý způsob propagace EIZ považují samotný dotazník. Zdá se Vám propagace EIZ Ústřední knihovnou PřF dostatečná? 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V
Z-VV
Z-O
Skupiny respondentů Dostatečná
Nevím
Nedostatečná
Neodpověděli
Graf 15 – Míra propagace EIZ
Dostatečná Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
38 18 17 16 21 22 9 7
% 25 % 21 % 20 % 19 % 28 % 73 % 33 % 54 %
Nevím
Nedostatečná
% % 69 45 % 21 14 % 38 44 % 21 24 % 30 35% 29 34 % 38 45 % 27 32 % 35 47 % 14 19 % 7 23 % 1 3% 11 41 % 5 19 % 5 38 % 0 0% Tab. 15 – Míra propagace EIZ
102
Neodpověděli 27 9 9 3 5 0 2 1
% 17 % 10 % 11 % 4% 7% 0% 7% 8%
5.2.3 Vyhledávání informací z oboru V této části dotazníku jsme připravili skupinu podobných otázek týkajících se četnosti využívání vybraných doplňujících webových portálů a zdrojů pro vyhledávání informací z oblasti přírodní věd. Na otázku, zda respondenti využívají pro vyhledávání informací z oboru celouniverzitní portál Elektronické informační zdroje MU, uvedlo celkem 30 % respondentů odpověď často nebo občas. Zajímavé je, že počet respondentů, kteří kladně odpověděli na tuto otázku je dvakrát vyšší než počet, který uvedl přístup k EIZ PřF přes celouniverzitní portál Elektronické informační zdroje MU v jedné z úvodních otázek, kde jsme se ptali na to, kudy respondenti přistupují k EIZ PřF. Většina respondentů (86 %) uvedla na otázku, zda využívají pro vyhledávání webový Portál STM, odpověď nevyužívám. U otázek, týkajících se využívání volně přístupných vyhledávačů vědeckých informací SCIRUS, Google Scholar a portálu Infozdroje.cz, zhruba tři čtvrtiny respondentů neodpověděly a z těch co odpověděli, nejvíce uvedlo, že nevyužívají. Mezi těmi, kteří tyto zdroje informací znají a využívají, bylo nejvíce zástupců kategorií zaměstnanci – ostatní a vyučující. Využíváte pro vyhledávání informací celouniverzitní portál EIZ MU? 60% 50%
Často
40%
Občas Znám, ale nevyužívám
30%
Neznám, nevyužívám
20%
Neodpověděli
10% 0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů
Graf 16 – Využívání celouniverzitního portálu EIZ MU
103
Často Bc1 2 Bc2 5 Bc3 9 Mgr 5 D 11 Z-V 1 Z-VV 7 Z-O 2
Znám, ale Neznám, Neodpověděli nevyužívám nevyužívám
Občas
% % % % 1% 23 15 % 31 20 % 82 53 % 17 6% 12 14 % 16 19 % 50 58 % 3 11 % 16 19 % 13 15 % 39 46 % 8 6% 26 31 % 10 12 % 41 49 % 2 15 % 19 25 % 14 19 % 29 39 % 2 3% 10 33 % 14 47 % 5 17 % 0 26 % 5 19 % 5 19 % 7 26 % 3 15 % 3 23 % 1 8% 5 38 % 2 Tab. 16 – Využívání celouniverzitního portálu EIZ MU
% 11 % 3% 9% 2% 3% 0% 11 % 15 %
5.2.4 Spokojenost s designem EIZ na PřF Design uživatelského webového rozhraní EIZ na PřF, jak můžeme vidět na grafu 17, vyhovuje 55 % respondentů. 29 % respondentů uvedlo, že neví a pouze 9 % respondentů se zdají webové stránky zcela nebo nepříliš přehledné. Nejvíce rozhraní vyhovuje vyučujícím, ostatním zaměstnancům a studentům doktorského studia. Naopak nejméně vyhovující shledávají webové rozhraní vědecko-výzkumní pracovníci a studenti magisterského studia. Cesta k informačním zdrojům přes webové rozhraní Ústřední knihovny PřF připadá téměř polovině respondentů velice nebo poměrně snadná/intuitivní. 30 % respondentů uvedlo, že neví. Nepříliš nebo vůbec snadná připadá cesta k informačním zdrojům 15 % respondentů. Zdá se Vám webová stránka ÚK PřF s EIZ přehledná? 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
Dostatečně přehledná Poměrně přehledná Nedostatečně přehledná Zcela nepřehledná Nevím Neodpověděli
Bc1 Bc2 Bc3 Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů
Graf 17 – Přehlednost webových stránek ÚK PřF týkajících EIZ
104
Neodpověděli
Nevím
Zcela nepřehledná
Nedostatečně přehledná
Poměrně přehledná
Dostatečně přehledná
% % % % % Bc1 18 12 % 55 35 % 7 5% 0 0 % 53 34 % 22 Bc2 7 8 % 35 41 % 4 5% 1 1 % 32 37 % 7 Bc3 5 6 % 37 44 % 8 9% 1 1 % 24 28 % 10 Mgr 15 18 % 28 33 % 9 11 % 2 2 % 27 32 % 3 D 11 15 % 29 39 % 5 7% 3 4 % 22 29 % 5 Z-V 5 17 % 18 60 % 2 7% 0 0% 5 17 % 0 Z-VV 3 11 % 9 33 % 5 19 % 0 0% 8 30 % 2 Z-O 5 38 % 4 31 % 0 0% 0 0% 3 23 % 1 Tab. 17 – Přehlednost webových stránek ÚK PřF týkajících EIZ
% 14 % 8% 12 % 4% 7% 0% 7% 8%
Připadá Vám cesta k informačním zdrojům přes webové rozhraní ÚK PřF snadná/intuitivní? 70% 60%
Velice snadná 50%
Poměrně snadná Nepříliš snadná
40%
Není vůbec snadná
30%
Nevím 20%
Neodpověděli
10% 0% Bc1
Bc2
Bc3
Mgr
D
Z-V Z-VV Z-O
Skupiny respondentů
Graf 18 – Snadnost cesty k EIZ PřF
105
Velice snadná Bc1 Bc2 Bc3 Mgr D Z-V Z-VV Z-O
8 2 5 6 6 2 3 3
% 5% 2% 6% 7% 8% 7% 11 % 23 %
Není Neodpově Nevím vůbec děli snadná % % % % % 49 32 % 21 14 % 2 1 % 54 35 % 21 14 % 27 31 % 10 12 % 1 1 % 39 45 % 7 8% 30 35 % 13 15 % 4 5 % 22 26 % 11 13 % 30 36 % 12 14 % 1 1 % 31 37 % 4 5% 30 40 % 10 13 % 1 1 % 23 31 % 5 7% 19 63 % 3 10 % 0 0 % 6 20 % 0 0% 8 30 % 6 22 % 1 4 % 7 26 % 2 7% 6 46 % 0 0% 0 0 % 3 23 % 1 8% Tab. 18 – Snadnost cesty k EIZ PřF Poměrně snadná
Nepříliš snadná
Vzhledem k tomu, že Ústřední knihovna PřF plánuje v dohledné době přejít na nové uživatelské rozhraní, zapracovali jsme do dotazníku také otázky týkající se řazení EIZ a otázku ohledně kombinací kritérií při vyhledávání EIZ na webových stránkách ÚK PřF. Téměř polovina respondentů by nejvíce uvítala řazení EIZ podle oboru nebo typu přístupu. Respondenti mohli použít více odpovědí zároveň. Nejčastěji byla uvedena kombinace typ zdroje + obor a kombinace typ přístupu + typ zdroje + obor. Většina respondentů by při vyhledávání v EIZ na webových stránkách ÚK PřF uvítala možnost kombinovat několik kritérií (60 %). Z nabídnutých kombinací kritérií zaškrtlo označilo nejvíce respondentů kombinaci typu zdroje + oboru (42 %), dále složitější kombinaci typu zdroje + oboru + typu přístupu (18 %). 31 % respondentů však na otázku neodpovědělo. Poslední otázkou dotazníku byla volně tvořená otázka, kde byli respondenti vyzváni, aby uvedli návrh, co by na webovém rozhraní EIZ PřF nemělo chybět. Na otázku odpověděla a návrh uvedla pouze 2 % respondentů. Objevily se návrhy spadající spíše do otázky propagace s požadavkem na zjednodušení celého rozhraní, přidání grafického návodu, slovníčku pojmů apod.
106
5.3 Hypotézy, diskuze Na začátku průzkumu jsme si stanovili několik hypotéz, na jejichž základě jsme vytvořili otázky do dotazníku. Hypotéza číslo jedna obsahovala domněnku, že studenti a zaměstnanci nejčastěji používají speciální zdroje pro svůj obor. Toto tvrzení bylo dotazníkovým šetřením vyvráceno, neboť výsledky ukázaly nejčastější používání multioborových databází. Multioborové databáze v dnešní době pokrývají stále více oborů, navíc se snaží jít co nejhlouběji do struktury jednotlivých oborů. To může být důvodem, proč tyto zdroje respondenti využívají více než speciální. Zjištění, že někteří respondenti nepovažují nabídku speciálních EIZ pro svůj obor za dostatečně bohatou, nás vede k myšlence, že se musí uchylovat k používání multioborových EIZ. Druhá hypotéza stavěla na předpokladu, že s přibývající dobou studia se využívání EIZ zvyšuje. Jinak řečeno, že EIZ nejvíce používají studenti doktorského studia, vyučující a vědecko-výzkumní pracovníci. Průzkum toto tvrzení potvrdil, navíc ukázal, že s délkou studia souvisí i návštěvnost webových stránek ÚK PřF tykajících se EIZ. K tomuto závěru nás vedla myšlenka, že studenti s tím, jak postupují ve studiu, píší seminární a závěrečné práce, potřebují stále více kvalitních odborných informací, které mohou získat právě z EIZ. Podobně je tomu i u vyučujících a vědecko-výzkumných pracovníků, kteří ke své vědecké práci, publikování a výuce rovněž potřebují kvalitní, velice často zahraniční literaturu. Další hypotézou byl předpoklad, že respondenti spíše nečtou doplňující informace k EIZ, nesledují aktuality na webových stránkách ÚK PřF a neznají sekci Užitečné odkazy. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Příčinou tohoto stavu může být situace, že respondenti neví, zda v těchto sekcích najdou důležité informace, dále může být na vině špatná propagace nebo grafická úprava sekcí, která respondenty neupozorní, že mají možnost získat další informace. Předpoklad, že studenti a zaměstnanci PřF MU příliš neznají doplňující zdroje informací, jako je Portál STM či internetové vyhledávače odborných vědeckých informací – Google Scholar a Scirus, se také potvrdila. Neznalost a tedy nevyužívání těchto zdrojů informací je podle našeho názoru způsobeno nedostatečnou propagací.
107
S propagací rovněž souvisí poslední hypotéza. Knihovna se snaží EIZ co nejlépe a nejvíce propagovat. Využívá k tomu několik způsobů popsaných výše. Jak se však ukázalo z výsledků průzkumu, zejména mezi studenty panuje vysoká míra nevědomosti nejen o existenci speciální webové stránky ÚK PřF týkající se EIZ, ale o EIZ obecně. Neznalost EIZ a možností jejich využití také zřejmě způsobila, že respondenti na některé otázky v dotazníku ve větší míře neodpovídali nebo odpovídali, že neví. To se týkalo například otázky zaměřené na přehlednost a intuitivnost webových stránek ÚK PřF. Z těchto indicií vyvozujeme, že propagace EIZ zdrojů není v Ústřední knihovně PřF zcela dostatečná a mělo by se pracovat na jejím zlepšení. Příkladem nedostatečné propagace může být i nenaplnění celé kapacity ve volitelném kurzu, otevřeném všem studentům MU, zaměřeném na seznámení a práci s EIZ. Kurz má kapacitu čtyřicet osm studentů, v právě ukončeném jarním semestru jej navštěvovalo dvacet devět studentů. Jak vyplynulo z dotazníku, mnoho studentů takový kurz zřejmě vůbec nezaznamenalo, jinak by v námětech na zlepšení propagace EIZ neuváděli pořádání seminářů a kurzů o EIZ. Nelze předpokládat, že všichni studenti chodí do knihovny a tedy si všimnou „reklamních“ letáků upozorňujících na volitelný předmět. Je tedy nutné, příště, až si studenti budou zapisovat v IS MU předměty do výuky na další semestr, použít i jiné způsoby propagace předmětu a oslovit i neregistrované čtenáře. Jak zaznělo v několika odpovědích na otázku návrhu zlepšení propagace, propagovat EIZ by neměla pouze knihovna, ale také sami vyučující a cvičící při výuce a cvičeních. Měl by se zlepšit tok informací směrem z knihovny k vyučujícím a od vyučujících ke studentům. Není možné chtít po vyučujících, aby studenty seznamovali s oborovými EIZ, když je sami neznají a nepoužívají. Na druhé straně můžeme ale konstatovat, že pro práci s EIZ musí být na straně vyučujících vůle. Knihovna má kapacity na to, aby pořádala kurzy a semináře o EIZ pro studenty i vyučující. Musí tyto kapacity ale správně a účelně propagovat, aby zájemci věděli, že se na ní mohou v těchto případech obrátit. Spolupráce vyučujících a knihovníků, například zapojením knihovníků do výuky, je dobrým způsobem, jak studenty naučit správně a efektivně s informačními zdroji jednotlivých oborů pracovat.
108
Na závěr této zprávy z dotazníkového šetření diskutujeme aspekty, které mohly ovlivnit získané výsledky. Především jde o počet respondentů, který nereprezentuje mínění všech studentů a zaměstnanců na PřF. Z osloveného počtu přibližně 3800 respondentů se šetření zúčastnilo 555, což představuje 15 % respondentů. Příčinou této situace mohlo být poněkud nešikovné počáteční nastavení parametrů elektronického dotazníku. V první fázi jsme nastavili, že respondenti smí dotazník otevřít jen jednou a jednorázově na otázky odpovědět. Do dotazníku byly zapracovány hypertextové odkazy, u kterých ovšem nebylo nastaveno otvírání v novém okně. Než jsme byli respondenty (ještě v den spuštění šetření) upozorněni, stalo se, že někteří klikli na odkazy a pak se již nemohli vrátit zpět do dotazníku. Parametry jsme ihned změnili a povolili, takže se respondenti mohli k vyplňování (stále jednoho samého) dotazníku i několikrát vracet. Odkazy byly přednastaveny tak, aby po kliknutí na ně nebyl respondent „vyhozen“ mimo dotazník a mohl jej dál vyplňovat.
109
Závěr Na většině vysokých škol v České republice je možné posledních několik let pozorovat trend zpřístupňování informací pomocí elektronických informačních zdrojů. Jedná se o kvalitní odborné zdroje, většinou komerčního charakteru. Tyto zdroje mají velký potenciál uspokojovat informační potřeby vysokoškolských studentů ve všech oborech. S přibývajícím množstvím těchto nakupovaných zdrojů však stoupá náročnost procesů jejich správy. Jako velice efektivní se jeví automatizovaný způsob správy EIZ. Knihovníci v době nástupu EIZ neměli mnoho možností, jak tyto zdroje spravovat. Dlouho si vystačili s papírovým systémem správy, nebo s vlastními lokálními aplikacemi. Koncem devadesátých let však nastal v akademických knihovnách „boom“ v nárůstu počtu zdrojů. Knihovny volaly po systémovém řešení a automatizaci. Kolem roku 2000 se tak stala automatizace procesů správy EIZ jedním z hlavních řešených témat na americkém kontinentě a díky tomu můžeme sledovat velké pokroky ve vývoji aplikací pro správu EIZ. Většina tradičních producentů knihovních systémů již uvedla na trh komerční systémy a aplikace řešící problém správy EIZ. Protože ale jde o finančně nákladnou záležitost, pro knihovny paradoxně nastává opačný problém. Musí pečlivě vybrat nejvhodnější variantu, která splní jejich konkrétní potřeby. Na trhu jsou rovněž dostupné služby, které na rozdíl od komplexních systémů, řeší jednotlivé fáze procesu správy EIZ. Knihovny si tak na základě dostupných finančních prostředků mohou vybrat jen dílčí službu. Specifickým aspektem procesu správy EIZ je měření využívanosti EIZ, tzn. sledování a vyhodnocování statistik, jak byly v konkrétním období jednotlivé zdroje využity. Získaná data mohou pomoci zejména při rozhodování, zda u konkrétních zdrojů obnovovat předplatné. Aby bylo možné získaná data od jednotlivých producentů a distributorů EIZ porovnávat, je nutné vytvořit mezinárodní standardy a doporučení, která jasně stanoví formát a obsah statistických reportů. Velmi nadějný se v této oblasti jeví projekt COUNTER, který podrobně stanovuje, jaká data musí statistiky obsahovat a jakou terminologii musí používat. Většina největších světových producentů a distributorů EIZ se již začala těmito požadavky řídit. Dalo
110
by se říci, že označení COUNTER-Compliant, které producent nebo distributor získá jako známku splnění všech stanovených požadavků na statistické reporty, se stalo záležitostí prestiže. Zaručuje totiž v oblasti dodávání statistik o využívání EIZ kvalitu, věrohodnost a konzistenci dat. Docílení jednotného formátu statistických reportů je velkým pokrokem. Knihovníci ale zatím musí reporty jednotlivých producentů a distributorů sami ručně stahovat. Řešením by mohl být tzv. SUSHI protokol, který je v současné době testován. Od září 2006 je dostupná zkušební verze a probíhá testování na univerzitách z řešitelského týmu. Jeho přínos spočívá v automatizovaném sběru dat od různých producentů EIZ. Praktický přínos této práce spočívá v provedeném dotazníkovém šetření s názvem „Využívání elektronických informačních zdrojů na PřF“, při kterém byli osloveni studenti a zaměstnanci PřF MU. Jak vyplývá z výsledků (uvedených v závěrečné zprávě v kapitole číslo pět této práce), využívanost EIZ je zejména mezi studenty, ale i zaměstnanci poměrně nízká. Mnoho respondentů uvádělo odpovědi nevím, nebo na některé otázky vůbec neodpovědělo, což nás vede k závěru, že problematiku EIZ neznají. Můžeme však pozorovat trend, kdy s rostoucí dobou studia využívanost stoupá. Nejvíce tedy EIZ na PřF využívají vyučující, vědeckovýzkumní pracovníci a studenti doktorského studia. Z dotazníkového šetření vzešlo i zajímavé zjištění, že nejvíce využívané zdroje jsou zdroje multioborové (ScienceDirect, Web of Science), nikoliv speciální oborové. Přitom téměř polovina respondentů uvedla, že je s nabídkou EIZ pro svůj obor spokojena. Základem šíření povědomí o problematice EIZ je propagace. V Ústřední knihovně PřF jsou v plnění tohoto úkolu zřejmě ještě rezervy. Proto se prozatím potenciál, který mají EIZ z hlediska uspokojování informačních potřeb, jeví pro studenty a zaměstnance PřF jako skrytý.
111
Seznam použitých zkratek ALA
American Library Association
ARL
Association of research libraries
CD-ROM
Compact Disk Read-Only Memory
COUNTER
Counting Online Usage of Network Electronic Resources
CSV
Comma-separated values
DCMI
Dublin Core Metadata Initiative
DLF ERMI
Digital Library Federation Electronic Resource Management Initiative
EIZ
Elektronický informační zdroj
ERD
Entity-relationship diagram
ERMS
Electronic Resource Management Systems
HTML
Hypertext Markup Language
ICOLC
International Coalition of Library Consortia
IP adresa
Internet Protocol adresa
IS MU
Informační systém Masarykovy Univerzity
IT
Information technology
MIT
The Massachusetts Institute of Technology
NISO
The National Information Standards Organization
OPAC
Online Public Access Catalog
PDF
Portable Document Format
PřF MU
Přírodovědecká fakulta Masarykovy Univerzity
SOAP
Simple Object Access Protocol
SQL
Structured Query Language
SUSHI
Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative
ÚK PřF
Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty
URI
A Uniform Resource Identifier
URL
Uniform Resource Locator
XK010
Informační výchova (vědecké informace a jejich vyhledávání)
XML
Extensible Markup Language
112
Seznam použitých zdrojů [1]
A web hub for developing administrative metadata for electronic resource management [online]. Poslední aktualizace 8. 2. 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
[2]
AKVŠ. Důležité dokumenty asociace. Důvodová zpráva k otázkám zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje. Poslední aktualizace 5. 5. 2006, [cit. 2006-05-13]. Dostupné z: .
[3]
AKVŠ. Důležité dokumenty asociace. K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje: stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR [online]. Poslední aktualizace 5. 5. 2006, [cit. 2006-05-13]. Dostupné z: .
[4]
AAAS. The American Association for the Advancement of Science [online]. c2007, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: .
[5]
AiP. O nás [online]. c2003-2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
[6]
ALA. American Library Association [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
[7]
ALAN, R. Electronic resource management: transition from in-house to in-house/vendor approach. In: Electronic journal management systems: experiences from the field. Binghamton (NY, USA): The Haworth Information Press, 2005. 157 s. ISBN 0-7890-2596-5.
[8]
ARL Statistics and measurement [online]. Poslední aktualizace 8. 1. 2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: .
[9]
ARL. Association of research libraries [online]. Poslední aktualizace 8. 1. 2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: .
[10] BÍCOVÁ,S. DURČÁKOVÁ, J. Multifunkční knihovnické centrum pro ekonomický výzkum : Závěrečná zpráva o realizaci projektu v roce 2003 a stručné shrnutí celého období řešení 2000-2003 – přílohová část [online]. Prosinec 2003, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [11] BOLDIŠ, P. Úvod do problematiky elektronických informačních zdrojů [online]. Věda.cz., 18.4.2003, poslední aktualizace 11.1.2004, [cit. 2007-4-18]. Dostupné z: .
113
[12] BREEDING, M. Re-integrating the „Integrated“ library system [online]. Computers in Libraries. Leden 2005, roč. 25, č.1., [cit. 2007-04-22]. Dostupné v databázi ProQuest 5000: . ISSN 1041-7915. [13] BROŽEK, I., LANDOVÁ, H., SKOLKOVÁ, L. Zpráva z konference Knihovny současnosti 2005. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 10 [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1212-5075. [14] BURKE, J. Managing the virtual library [ppt prezentace online]. 24. 2. 2007, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [15] COUNTER. Counting Online Usage of Network Electronic Resources [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [16] COUNTER. Introduction to release 2 of the COUNTER Code of Practise for journals and databases [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [17] COUNTER. Registers of vendors [online]. [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [18] COUNTER. The COUNTER Code of Practise. Journals and databases: Release 2 [online]. Duben 2005, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [19] DAVIS, P. M., PRICE, J. S. eJournal interface can influence usage statistics: implications for libraries, publishers, and project COUNTER [online]. 2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [20] DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele. Praha: Karolinum, 1993. 374 s. ISBN 80-7184-141-2. [21] DLF. Digital Library Federation. [online]. Poslední aktualizace 18. 5. 2007. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [22] DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems from ILS vendors [online]. Září 2004. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094. [23] DURANCEAU, E. F. Against the grain: electronic resource management systems, part II: offerings from serial vendors and serial data vendors [online]. Červen 2005. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . ISSN 1043-2094.
114
[24] DURANCEAU, E., HEPFER, C. Staffing for electronic resource management: the results of a survey [online]. Serials Review. 2002, roč. 28, č. 4. [cit. 2007-04-15]. Dostupné z: . ISSN 0098-7913. [25] DUY, J., VAUGHAN, L. Usage data for electronic resources: comparison between locally collected and vendor-provided statistics [online]. Journal of Academic Librarianship. Leden 2003, roč. 29, č. 1, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z databáze EBSCOhost: . ISSN 0099-1333. [26] EBSCO Information Services. E-Resource Access and Management [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [27] Elektronické informační zdroje MU [online]. Poslední aktualizace 4. 5. 2007, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . [28] Elsevier [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [29] Ex Libris. Verde - managing your electronic resources [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [30] FILKA, J. Metodika tvorby diplomové práce: praktická pomůcka pro studenty vysokých škol. Brno: Knihař, 2002. 223 s. ISBN 80-86292-05-3. [31] FRIEDEMANN, W. Taming the tiger technologically: through the standards jungle (and out again unscatched!). In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. [32] GEDYE, R. J., SHEPHERD, P. COUNTER and the development of meaningful measures [online]. In: WORLD LIBRARY AND INFORMATION CONGRESS: 71ST IFLA GENERAL CONFERENCE and Council. "Libraries - A voyage of discovery". Oslo, 18. srpna 2005. Poslední aktualizace 20. 4. 2006, [cit. 13. 5. 2006]. Dostupné z: <www.ifla.org/IV/ifla71/papers/090e-Gedye_Shepherd.pdf>. [33] GELLER, M. The ERMI and its offspring [online]. Library Technology Reports. Březen/ duben 2006, roč. 42, č.2. [cit. 2007-04-22]. Dostupné v databázi ProQuest 5000: . ISSN 0024-2586. [34] Gold Rush [online]. 22. listopadu 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [35] HARRASSOWITZ. HARRASSOWITZ Electronic resources management and information solutions (HERMIS) [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
115
[36] HENNIG, N. Improving access to e-journals and databases at the MIT Libraries: building a database-backed web site called "Vera" [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [37] CHANDLER, A. Report on the Digital Library Federation Electronic resource Management Initiative [ppt prezentace online]. Charleston Conference, 4. 11. 2004, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [38] Chemistry. org. The website of the American chemical society [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [39] ICOLC. International Coalition of Library Consortia [online]. Poslední aktualizace 26. 11. 2006, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [40] ICOLC. Revised guidelines for statistical measures of usage of web-based information resources [online]. 4. října 2006, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [41] Informační systém Masarykovy univerzity. Nápověda a rejstřík. Učitel. Odpovědníky [online]. [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . Přístupné pouze po přihlášení do systému. [42] Innovative Interfaces. Millennium [online]. c2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [43] Instantní astronomické noviny [online]. c2007, [cit. 2007-06-10]. Dostupné z: . [44] JEŘÁBEK, H. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum, 1993. 162 s. [45] JEWELL, T. D. Electronic resource management systems. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9. [46] JEWELL, T. D. et al. Electronic resource management: report of the DLF ERM Initiative [online]. 2004. Poslední aktualizace 9. 2. 2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [47] JEWELL, T. D. et al. Electronic resource management: report of the DLF ERM Initiative. Appendix A: functional requirements for electronic resource management [online]. 2004. Poslední aktualizace 9. 2. 2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: .
116
[48] JEWELL, T. D. Selection and presentation of comercially available electronic resources: issues and practises [online]. Červenec 2001. Poslední aktualizace 9. 2. 2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [49] JSTOR. Journal storage [online]. c2000-2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [50] KAREN, V. Nová řešení pro komfortní práci s EIZ: správa online přístupů, vzdálený přístup a přístup k periodikům [online]. AKP 2005, 3.-4. 5. 2005, [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: . [51] KAREN, V. Využití e-zdrojů – cesty schůdné a cesty trnité [online]. AKP 2007, 16.-17. 5. 2007, [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: . [52] KAREN, V., SVRŠEK, L. Nástroje pro práci s elektronickými informačními zdroji: jak na ně? [online]. Knihovny současnosti 2005, [cit. 2007-05-15]. Dostupné z: . [53] KASPROWSKI, R. Recent developments in electronic resource management in libraries [online]. Asist Bulletin. Srpen / září 2006, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [54] KATOLICKÁ, B. Komise EIZ AKVŠ [online]. 9.11.2005, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [55] KATOLICKÁ, B. Dostupnost EIZ na VŠ a problematika vyhodnocení jejich využívání [ppt prezentace online]. CPVŠK, 22.-23. 10. 2002, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [56] KATOLICKÁ, B. Dostupnost EIZ na VŠ a problematika vyhodnocení jejich využívání [ppt prezentace online]. CPVŠK, 22.-23. 10. 2002, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [57] KATOLICKÁ, B. Zahraniční projekty k měření využití online informačních zdrojů. In: Sborník z konference Inforum 2004 [online]. c2007, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [58] KATOLICKÁ, B., SMETANOVÁ, D. A. Analýza dostupných statistik informačních zdrojů v rámci programu LI - Informační zdroje pro výzkum a vývoj, jejich vyhodnocení dle parametrů ICOLC [online]. 6. 1. 2003, [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [59] KATOLICKÁ,B. Sledování využívání elektronických informačních zdrojů [online]. Seminář AKVŠ 9. 3. 2005, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: .
117
[60] KAVANAUGH, K. Serials vendor [online]. 23. 1. 2003, [cit. 2007-04-19]. Dostupné v online encyklopedii ELIS: . [61] Konference ICOLC 2006 ( Řím, Itálie) [online]. Poslední aktualizace 23. 1. 2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [62] KOPPEL, T. An introduction to the rapidly changing world of ERM standards [online]. Duben 2006, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [63] KOUŘILOVÁ, R. Akvizice EIZ. Metodika pro elektronické informační zdroje. Interní nepublikovaný materiál. [64] KSSS. Komunitní plánování sociálních služeb. Metodiky pro plánování sociálních služeb . Zjišťování potřeb uživatelů sociálních služeb včetně metodiky uživatelských výzkumů (zkoumání vedená uživateli) [online]. 28. 2. 2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [65] KYRILLIDOU, M., GIERSCH, S. Qualitative analysis of ARL E-Metrics participant feedback about the evolution of measures for networked electronic resources [online]. The Library Quarterly. Říjen 2004, roč. 74, č. 4. Academic research library, [cit. 2007-05-19]. Dostupné v databázi ProQuest 5000: . ISSN 0024-2519. [66] LAMSER, V. Základy sociologického výzkumu. Praha: Svoboda, 1966. 353 s. [67] LUGG, R., FISCHER, R. Agents in place: intermediaries in e-journal management [online]. Říjen 2003, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: . [68] Managing electronic resources [online]. Library Technology Reports. Březen/ duben 2006, roč. 42, č. 2, [cit. 2007-05-20]. Dostupné v databázi EBSCOhost: . ISSN 0024-2586. [69] Masarykova univerzita. Kdo jsme? [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: . [70] Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. NOVINKY [online]. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [71] Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. Podrobné statistické údaje [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: . [72] Masarykova univerzita: Přírodovědecká fakulta. Ústřední knihovna [online]. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
118
[73] McDOWELL, N., GORMAN, G. E. The relevance of vendor´s usage statistics in academic library e-resource management: a New Zealand study [online]. Prosinec 2004, [cit. 2007-05-12]. Dostupné v databázi LLIS: . [74] MEDEIROS, N. On the dublin core front. A pioneering spirit: using administrative metadata to manage electronic resources [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [75] MEDEIROS, N. On the dublin core front. Electronic resources management: an update [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné v databázi ProQuest 5000: . [76] MEYER, S. Helping you buy: electronic resource management systems [online]. Computers in libraries. Listopad/ prosinec 2005, roč. 25, č. 10. [cit. 2007-04-20]. Dostupné v databázi v ProQuest 5000: . ISSN 1041-7915. [77] MEYER, S. How many ERM systems are out there? [online]. Computers in Libraries. Listopad/ prosinec 2005, roč. 25, č. 10. Dostupné z databáze ProQuest 5000: . [78] MŠMT. Informační infrastruktura výzkumu (program 1N) [online]. c2006, [cit. 2007-06-20]. Dostupné z: . [79] Multidata Praha, s.r.o. Produkty [online]. Dostupné z: . [80] Multidata Praha, s.r.o. Vlastnosti Verde [online]. Dostupné z: . [81] Multidata Praha, s.r.o. Životní cyklus e-zdrojů [online]. [cit. 2007-04-20]. Dostupné z: . [82] MURRAY, T. R. Blending qualitative & quantitative research methods in theses and dissertations. Thousand Oaks (Calif., USA): Corwin Press, c2003. 240 s. ISBN 0761939318. [83] Národní knihovna: knihovnická revue. Portál STM [online]. 2002, č. 4., [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [84] Nature Publishing Group [online]. c20017, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: .
119
[85] NISO. Information services and use: metrics & statistics for libraries and information providers--- data dictionary [online]. c2007, [cit. 2007-05-12]. Dostupné z: . [86] NISO. National Information Standards Organization [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [87] NISO. Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative (SUSHI) [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [88] NISO. Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative (SUSHI) Protocol [online]. 20. 9. 2006, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [89] NOVOTNÁ, M. Verde: zelená pro komplexní správu EIZ [ppt prezentace online]. SUAleph, Brno VUT, 25.10.2005. Dostupné z: . [90] PESCH, Oliver. SUSHI: an overview and update on the Standardized Usage Statistics Harvesting Initiative [ppt prezentace online]. ICOLC European Conference, Řím, 12.10.2006. [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [91] PHP: hypertextový procesor [online]. c1999-2002, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [92] POWELL, R. R., CONNAWAY, L. S. Basic research methods for librarians. 4. vyd. Westport: Libraries Unlimited, c2004. 347 s. ISBN 1-59158-112-5. [93] Projekt Bibliografické citace [online]. c2004-2007, [cit. 2007-06-10]. Dostupné z: . [94] RASCHKE, G., WEINER S. Clarity in the mist [online]. 15. 7. 2004. c2007, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: . [95] SADEH,T. ELLINGSEN, M. Electronic resource management systems: the need and the realization [online]. New Library World. 2005, roč. 106, č. 5/6. [cit. 2007-04-19]. Dostupné v databázi ProQuest 5000: . ISSN 0307-4803. [96] Serials Solutions. Serials Solutions 360 [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [97] Springer [online]. c2007, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: .
120
[98] STEINEROVÁ, J. et al. Správa o empirickom prieskume používatelov knižníc: jako súčasť grantovej úlohy VEGA 1/9236/02 [online]. 2004, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [99] STRENKOVÁ, J. Elektronické informační zdroje na MU. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet Knihovnictví, 2006. 112 s. Vedoucí diplomové práce RNDr. Miroslav Bartošek, CSc. [100] SUWECO CZ. Informace o společnosti [online]. c1997-2005, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [101] Swets. SwetsWise [online]. c2007, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [102] ŠAFR, J. Kvantitativní metody výzkumu v praxi – 1. část [online]. V rámci výuky předmětu Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na UK FHS, poslední aktualizace prosinec 2005, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [103] ŠAFR, J. Kvantitativní metody výzkumu v praxi – 2. část [online]. V rámci výuky předmětu Řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích na UK FHS, poslední aktualizace prosinec 2005, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . [104] ŠIMKOVÁ, D., společnost Multidata Praha s.r.o. FW: Enquire of concerning Endeavor Meridian [online]. 23. dubna 2007 12:18, [cit. 2007-05-20]. Osobní e-mailová komunikace. [105] ŠIMKOVÁ, D., společnost Multidata Praha s.r.o. RE: Enquire of concerning Endeavor Meridian [online]. 24. dubna 2007 12:38, [cit. 2007-05-19]. Osobní e-mailová komunikace. [106] ŠŤASTNÁ, P. Statistika nuda je... Ikaros [online]. 2002, roč. 6, č. 7, [cit. 2007-05-19]. Dostupné z: . ISSN 1212-5075. [107] TDKIV – Česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy [online]. Dostupné z: . [108] TDNet. Resource manager [online]. [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [109] TONKERY, D. The three A´s of e-resource management. In: Managing electronic resources: contemporary problems and emerging issues. Chicago: ALCTS, 2006. 138 s. ISBN 0-8389-8366-9.
121
[110] URBAN, J. Kroky při přípravě a realizaci dotazníkového šetření [online]. Letní škola Jizerské hory, 2005, [cit. 2007-05-20]. Dostupné z: <www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_priprava_dotazniku.pdf>. [111] VTLS. Verify [online]. c2004, [cit. 2007-04-22]. Dostupné z: . [112] Wikipedia. MySQL [online]. Poslední aktualizace 22. 6. 2007, [cit. 2007-06-22]. Dostupné z: . [113] Wikipedia. SQL [online]. Poslední aktualizace 22. 6. 2007, [cit. 2007-06-22]. Dostupné z: . [114] Wolfram MathWorld: the web´s most extensive mathematics resource [online]. Poslední aktualizace 4. 6. 2007, [cit. 2007-06-04]. Dostupné z: . [115] WOODLEY, M. S. Glossary [online]. Dublin (OH, USA) : Dublin Core Metadata Initiative, 2000, [cit. 2007-04-18]. Dostupné z: .
122
Seznam obrázků, grafů a tabulek Obr. 1 – Model správy předplatného podle Tonkeryho Obr. 2 – Model správy předplatného podle Lugg a Fischer Obr. 3 – Princip fungování protokolu SUSHI Obr. 4 – Schéma současného způsobu tvorby záznamu jednotlivých EIZ v administrativní databázi ÚK PřF Obr. 5 - Schéma ideálního způsobu tvorby záznamu jednotlivých EIZ v administrativní databázi ÚK PřF Graf 1 - Složení respondentů podle oborů Graf 2 – Složení respondentů dle zařazení Graf 3 - Složení respondentů podle oborů a zařazení ve struktuře PřF Graf 4 – Návštěvnost webových stránek ÚK PřF týkajících se EIZ Graf 5 – Četnost využívání EIZ na PřF MU Graf 6 – Nejvyužívanější EIZ na PřF MU Graf 7 – Četnost využívání zkušebních přístupů do databází Graf 8 – Četnost využívání elektronických časopisů na webových stránkách ÚK PřF Graf 9 – Nejvyužívanější elektronické časopisy Graf 10 – Využívání multioborových databází Graf 11 – Nejčastěji využívané multioborové databáze Graf 12 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska zařazení respondentů ve sktruktuře PřF MU Graf 13 - Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska oborů Graf 14 – Dotaz na postrádání nějakého EIZ Graf 15 – Míra propagace EIZ Graf 16 – Využívání celouniverzitního portálu EIZ MU Graf 17 – Přehlednost webových stránek ÚK PřF týkajících EIZ Graf 18 – Snadnost cesty k EIZ PřF Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.
1 – Složení respondentů podle oborů 2 – Složení respondentů dle zařazení 3 – Složení respondentů podle oborů a zařazení ve struktuře PřF 4 – Návštěvnost webových stránek ÚK PřF týkajících se EIZ 5 – Četnost využívání EIZ na PřF MU 6 – Nejvyužívanější EIZ na PřF MU 7 – Četnost využívání zkušebních přístupů do databází 8 – Četnost využívání elektronických časopisů na webových stránkách ÚK PřF 9 – Nejvyužívanější elektronické časopisy 10 – Využívání multioborových databází 11 – Nejčastěji využívané multioborové databáze 12 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska zařazení respondentů ve sktruktuře PřF MU 13 – Spokojenost s nabídkou EIZ pro jednotlivé vědy z hlediska oborů 14 – Dotaz na postrádání nějakého EIZ 15 – Míra propagace EIZ 16 – Využívání celouniverzitního portálu EIZ MU 17 – Přehlednost webových stránek ÚK PřF týkajících EIZ 18 – Snadnost cesty k EIZ PřF
123
Seznam příloh Příloha č. 1 – Administrativní rozhraní databáze pro správu EIZ Příloha č. 2 – Uživatelské rozhraní databáze pro správu EIZ Příloha č. 3 – Průvodní e-mail s odkazem na dotazník v IS MU Příloha č. 4 – Dotazník, který v elektronické podobě vyplňovali respondenti průzkumu Využívání elektronických informačních zdrojů na PřF Příloha č. 5 – Grafická interpretace statistik využívání vybraných EIZ PřF
124
Přílohy Příloha č. 1 – Administrativní rozhraní databáze pro správu EIZ
Příloha č. 2 – Uživatelské rozhraní databáze pro správu EIZ
Příloha č. 3 – Průvodní e-mail s odkazem na dotazník v IS MU Vážení zaměstnanci a studenti Přírodovědecké fakulty,
Ústřední knihovna PřF MU připravila dotazníkové šetření s cílem zjistit, jak komunita Přírodovědecké fakulty využívá elektronické informační zdroje (EIZ). Vyplnění dotazníku nezabere více než 10 minut. Dotazník naleznete na adrese: https://is.muni.cz/auth/el/1431/jaro2007/XK010/odp/3150262/Vyuzivani_EIZ.qref Výsledky průzkumu poslouží ke zlepšení služeb Ústřední knihovny v oblasti EIZ. Za Váš čas poskytnutý vyplnění dotazníku Vám děkuji.
Mgr. Zdeňka Dohnálková, vedoucí Ústřední knihovny e-mail: [email protected]
Příloha č. 4 – Dotazník, který v elektronické podobě vyplňovali respondenti průzkumu Využívání elektronických informačních zdrojů na PřF Dotazník obsahuje 35 otázek.U některých otázek lze vybrat pouze jednu odpověď, u některých je možné vybrat více odpovědí. V některých případech je nutné odpověď vepsat. Po vyplnění dotazníku prosím klikněte na tlačítko Uložit, jinak se Vaše odpovědi neuloží. K vyplňování se lze libovolně vracet. Dotazník obsahuje aktivní odkazy na webové stránky. Doporučujeme je otevřít v novém okně (klinout pravým tlačítkem myši na odkaz a zvolit Otevřít v novém okně). Definice základních pojmů: v dotazníku jsou použity některé termíny a zkratky, které nemusí být všeobecně známé, proto je zde uvedeno jejich stručné vysvětlení:
K PřF MU: Ústřední knihovna Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
EIZ PřF MU: elektronické informační zdroje (databáze, časopisy v elektronické podobě) dostupné pro Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity
Proxy server: server pro přístup k licencovaným EIZ z počítačů mimo univerzitní síť
VPN server: server pro přístup k licencovaným EIZ z počítačů mimo univerzitní síť prostřednictvím technologie VPN - virtuální privátní sítě.
I. část – VYUŽÍVANOST EIZ NA PŘF MU 1. Jste A muž B žena 2. Jaké je Vaše zařazení / pozice v rámci struktury PřF MU? A. B. C. D. E. F. G. H.
Student bakalářského programu – 1. ročník Student bakalářského programu – 2. ročník Student bakalářského programu – 3. ročník Student magisterského programu Student doktorského studia Zaměstnanec - vyučující Zaměstnanec - vědecko - průzkumný pracovník Zaměstnanec - ostatní
3. Jaký obor na PřF MU studujete / V rámci kterého ústavu a sekce PřF MU pracovně působíte? (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 4. Jste registrovaným uživatelem / uživatelkou Ústřední knihovny PřF MU? A. B. C. D.
Ano Ne, ale plánuji se zaregistrovat Ne a neplánuji se zaregistrovat Nevím
5. Navštívil(a) jste již v minulosti webovou stránku Ústřední knihovny PřF MU týkající se EIZ (databází, elektronických časopisů)? (www.sci.muni.cz/uk/databaze) A. Ano B. Ne 6. Jak často využíváte EIZ PřF MU? A. B. C. D. E.
Každý den Několikrát týdně Několikrát měsíčně Méně než jednou měsíčně Nevyužívám
7. Které EIZ PřF MU (např. databáze nebo elektronické časopisy) ke svému studiu či práci nejčastěji využíváte? (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… …….……………………..…………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …….………........................................................................................................ 8. Jakou cestou přistupujete k EIZ na webu Ústřední knihovny PřF MU? (možno použít více odpovědí) A. Přes webové stránky Ústřední knihovny PřF (www.sci.muni.cz/uk/) B. Přes portál Elektronické informační zdroje MU (www.library.muni.cz/ezdroje) C. Přes webové rozhraní Infozdroje.cz (http://www.infozdroje.cz/) D. Jinak (prosím uveďte www) ………………………………………………………………………………… 9. Používáte pro přístup k EIZ PřF MU také počítače mimo univerzitní síť, tedy přistupujete přes proxy server (případně přes VPN server)? A. Pouze ze sítě MU B. Přes VPN server C. Přes proxy server 10. Čtete tzv. „íčka“ neboli podrobnější informace uvedené u jednotlivých informačních zdrojů na webu Ústřední knihovny PřF MU? A. Ano, vždy B. Občas ano C. Vůbec ne Pokud jste zvolil(a) možnost C) můžete přejít rovnou k otázce č. 12. 11. Považujete tato „íčka“ za důležitý zdroj informací? A. Ano, jsou důležitá B. Nevím C. Ne, nejsou důležitá 12. Sledujete pravidelně na webových stránkách Ústřední knihovny PřF MU aktuality s informacemi o nových databázích a možnostech zkušebního přístupu? A. Ano B. Ne
13. Využíváte / zkoušíte zkušební přístupy do databází? A. Ano, vždy B. Občas ano C. Ne 14. Čtete na webovém serveru Ústřední knihovny PřF MU obecné informace k EIZ (např. licenční podmínky, podmínky pro přístup, rozsah IP adres, průvodce EIZ apod.)? A. Ano B. Ne 15. Využíváte elektronické verze časopisů, dostupné na webu Ústřední knihovny PřF MU? (www.sci.muni.cz/uk/casopisy) A. B. C. D. E.
Využívám je každý den Využívám je několikrát týdně Využívám je několikrát měsíčně Využívám je méně než jednou měsíčně Nevyužívám je
Pokud jste zvolil(a) možnost E) můžete přejít rovnou k otázce č. 17. 16. Které časopisy v elektronické podobě nejčastěji používáte? (prosím uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………….………………………………………………………………… 17. Využíváte na webu Ústřední knihovny PřF MU sekci Užitečné odkazy? (www.sci.muni.cz/uk/uzitecne_odkazy) A. B. C. D.
Využívám ji často Využívám ji občas Znám ji, ale nevyužívám Neznám tuto sekci, tudíž nevyužívám
Pokud zvolíte možnost D) přejděte rovnou k otázce č. 19 18. Víte o nějakém užitečném odkazu, který bychom mohli do sekce Užitečných odkazů přidat? A. Ne, nevím B. Ano, vím (prosíme uveďte) ............................................................................................................................. …………………………………………………………………………………
19. Využíváte při studiu / práci multioborové databáze (např. Science Direct, ProQuest apod.)? A. Využívám je často B. Využívám je jen výjimečně C. Nevyužívám je Pokud zvolíte možnost C) přejděte rovnou k otázce č. 21 20. Které multioborové databáze nejvíce využíváte ? (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
II. část – SPOKOJENOST SE SLUŽBAMI TÝKAJÍCÍMI SE EIZ NA PŘF MU 21. Jste spokojen(a) s nabídkou elektronických informačních zdrojů, které pro Váš obor Ústřední knihovna PřF MU zpřístupňuje? A. B. C. D. E.
Jsem zcela spokojen(a) Jsem celkem spokojen(a) Nevím, jestli jsem spokojen(a) Nejsem příliš spokojen(a) Nejsem vůbec spokojen(a)
22. Chybí Vám některý elektronický informační zdroj, který Ústřední knihovna PřF MU nenabízí? A. Ne B. Ano (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 23. Zdá se Vám propagace elektronických informačních zdrojů Ústřední knihovnou PřF MU (např. formou aktualit na webových stránkách, zasíláním Informačního servisu ÚK, formou nástěnek v knihovně apod.) dostatečná? A. Je dostatečná B. Nevím
C. Zdá se mi nedostatečná (zde můžete uvést návrh na zlepšení propagace EIZ na PřF MU ) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 24. Máte námět na zlepšení služeb Ústřední knihovny PřF MU v oblasti EIZ? A. Ne B. Ano (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
III. část –VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ Z OBORU 25. Využíváte pro vyhledávání vědeckých informací celouniverzitní portál Elektronické informační zdroje MU? (www.library.muni.cz/ezdroje) A. B. C. D.
Využívám jej často Využívám jej občas Znám jej, ale nevyužívám Neznám jej, tedy nevyužívám
26. Využíváte Portál STM, který nabízí řadu cest k informacím o zdrojích z oblasti přírodních a aplikovaných věd, techniky a lékařství (Science, Technology, Medicine)? (www.portalstm.cz/) A. B. C. D.
Využívám jej často Využívám jej občas Znám jej, ale nevyužívám Neznám jej, tedy nevyužívám
27. Využíváte pro vyhledávání vědeckých informací SCIRUS - volně přístupný vyhledávač vědeckých informací? (www.scirus.com) A. B. C. D.
Využívám jej často Využívám jej občas Znám jej, ale nevyužívám Neznám jej, tedy nevyužívám
28. Využíváte pro vyhledávání vědeckých informací Google Scholar - volně přístupný specializovaný vyhledávač odborných textů? (http://scholar.google.com) A. B. C. D.
Využívám jej často Využívám jej občas Znám jej, ale nevyužívám Neznám jej, tedy nevyužívám
29. Znáte a využíváte portál Infozdroje.cz - volně přístupný portál s abecedním nebo oborovým přehledem zdrojů dodávaných pro Masarykovu univerzitu? (www.infozdroje.cz) A. B. C. D.
Využívám jej často Využívám jej občas Znám jej, ale nevyužívám Neznám jej, tedy nevyužívám
IV. část – SPOKOJENOST S DESIGNEM EIZ NA PŘF MU 30. Zdá se Vám webová stránka Ústřední knihovny PřF MU s EIZ dostatečně přehledná? A. B. C. D. E.
Je dostatečně přehledná Je poměrně přehledná Není dostatečně přehledná Není vůbec přehledná Nevím
31. Připadá Vám cesta k informačním zdrojům přes webové rozhraní Ústřední knihovny PřF MU snadná/ intuitivní? A. B. C. D. E.
Je velice snadná Je poměrně snadná Není příliš snadná Není vůbec snadná Nevím
32. Který z typů řazení EIZ byste na stránkách Ústřední knihovny PřF MU využili? (možno použít více odpovědí) A. B. C. D. E.
Podle typu přístupu (zkušební, volný, stálý, předplatné) Podle typu zdroje (časopis, bibliografická databáze, norma) Podle oboru (chemie, biologie, geologie) Podle rozsahu přístupu (celá PřF, jen některé sekce) Podle přístupu (IP adresa, heslo)
33. Uvítal(a) byste při vyhledávání v EIZ možnost kombinovat několik kritérií (např. vyhledávání podle typu zdroje a zároveň oboru)? A. Ano B. Ne C. Nevím Pokud jste zvolil(a) možnost C) můžete přejít rovnou k otázce č. 35. 34. Které kombinace vyhledávání v EIZ byste využil(a)? (možno použít více odpovědí) A. B. C. D.
Typ zdroje a obor (např. časopis AND chemie) Typ přístupu a obor (např. zkušební AND matematika) Typ zdroje, typ přístupu a obor (např. časopis AND zkušební AND geografie) Jiné kombinace (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
35. Máte nějaký návrh, co by na webovém rozhraní EIZ nemělo chybět? (prosíme uveďte) ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
Velice Vám děkujeme za čas, který jste věnoval(a) tomuto dotazníku. Výsledky budou po vyhodnocení zveřejněny na webových stránkách Ústřední knihovny PřF MU a poslouží ke zlepšení služeb Ústřední knihovny týkajících se EIZ. Naší trvalou prioritou je sloužit dobře svým uživatelům a tento průzkum je jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout. Za Ústřední knihovnu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Mgr. Zdeňka Dohnálková, vedoucí Bc. Lenka Hájková, oborová knihovnice
Příloha č. 5 – Grafická interpretace statistik využívání vybraných EIZ PřF
EnviroNetBASE 2005 4
Počet
3 2 1
5 V II05 V III -0 5 IX -0 5 X -0 5 X I-0 5 X II05
V I-0
V -0 5
5 IV -0
-0 5 III
II-
I-0
5
05
0
Období Searches Run
Sessions
Graf 19 – Počet přihlášení a hledání v databázi EnviroNetBase v roce 2005
II06 III -0 6 IV -0 6 V -0 6 V I-0 6 V II06 V III -0 6 IX -0 6 X -0 6 X I-0 6 X II06
6
80 70 60 50 40 30 20 10 0 I-0
Počet
EnviroNetBASE 2006
Období Searches Run
Sessions
Graf 20 - Počet přihlášení a hledání v databázi EnviroNetBase v roce 2006
ESPM 2006-2007
1000 800 600 400 200
zá ří říj e lis n to pa pr d os in ec
ún or bř ez en du be n kv ět en če rv če en rv en ec sr pe n
0 le de n
Počet položených dotazů
1200
Období 2006
2007 (leden - duben)
Graf 21 - Počet položených dotazů v kolekci databází ESPM v roce 2006-2007 GeoRef 2006 250
150 100 50
Období Logins
zá ří říj en lis to pa pr d os in ec
ún or bř ez en du be n kv ět en če rv en če rv en ec sr pe n
0
le de n
Počet
200
Searches
Graf 22 - Počet přihlášení a hledání v databázi GeoRef v roce 2006
GEOBASE 2006
zá ří říj e lis n to pa pr d os in ec
ún or bř ez en du be n kv ět en če rv če en rv en ec sr pe n
le de n
Počet
200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Období Logins
Searches
Graf 23 - Počet přihlášení a hledání v databázi GEOBASE v roce 2006
4
IV .0 4 V II. 04 X .0 4 I.0 5 IV .0 5 V II. 05 X .0 5 I.0 6 IV .0 6 V II. 06 X .0 6 I.0 7
160 140 120 100 80 60 40 20 0 I.0
Počet
Knovel - počet přihlášení 2004-2007
Období
Graf 24 - Počet přihlášení v databázi Knovel v období let 2004-2007
