MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ NÁZVY VINIČNÍCH TRATÍ VE VINAŘSKÉ PODOBLASTI MIKULOVSKÉ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY

NÁZVY VINIČNÍCH TRATÍ VE VINAŘSKÉ PODOBLASTI MIKULOVSKÉ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Brno 2014

Vedoucí práce

Vypracovala

prof. PhDr. Rudolf Šrámek, CSc.

Bc. Michaela Dobiášová

Bibliografický záznam DOBIÁŠOVÁ, Michaela. Názvy viničních tratí ve Vinařské podoblasti mikulovské: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra českého jazyka a literatury, 2014. 178 l., 106 l. příl. Vedoucí diplomové práce Rudolf Šrámek.

Anotace Předmětem a cílem předložené diplomové práce je zjištění repertoáru vztahových modelů, strukturních modelů a strukturních typů u pomístních jmen viničních tratí ležících v mikulovské vinařské podoblasti na jižní Moravě. Stěžejní částí práce je abecední slovník pomístních jmen viničních tratí, který obsahuje 163 hesel. U každého hesla je uveden jednak popis viniční tratě, případně historické názvy, pokud jsou nápomocné k rozboru pomístního jména. Dále se zde pak nachází rozbor pomístního jména a strukturní a motivická analýza, při které vycházím z modelové analýzy Jany Pleskalové. Strukturní a motivická analýza všech pomístních jmen je shrnuta v samostatné kapitole. Součástí práce je také kapitola věnovaná historickým názvům viničních tratí. V příloze se nachází srovnání současných a historických map viničních tratí v dané oblasti.

Abstract The subject and goal of this diploma thesis is to discover the repertory of motivic models, structural models and structural types of local names of vineyards in the wine region of Mikulov in South Moravia. Crucial part of the diploma thesis is an alphabetically ordered dictionary of local names of vineyards that contains 163 entries. Every entry consists of the description of the vineyard, eventually of references to historical names if they are helpful in analysis of the local name. Entries also contain the analysis of local names and structural and motivic analysis which follows model analysis adopted by Jana Pleskalová. Structural and motivic analysis of all local names is summed up in an independent chapter. There is also a chapter about historical names of all vineyards. In the supplement there is a comparison of contemporary and historical maps of vineyards in the given area. Klíčová slova pomístní jména, modelová analýza, viniční tratě, mikulovská vinařská podoblast

Keywords local names, model analysis, vineyards, wine region of Mikulov

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila pouze prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně 20. 4. 2014

Bc. Michaela Dobiášová

Na tomto místě bych ráda poděkovala panu prof. PhDr. Rudolfu Šrámkovi, CSc. za jeho cenné rady a připomínky k diplomové práci, za vstřícnost a lidský přístup. Dále bych chtěla poděkovat PhDr. Zině Komárkové a PhDr. Mileně Šípkové, CSc. z Dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český v Brně za umožnění přístupu k soupisu pomístních jmen v jednotlivých obcích mikulovské vinařské podoblasti. Poté bych ráda poděkovala Ing. Jarmile Neuwirthové z Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za ochotu a vstřícnost při poskytnutí údajů o názvech viničních tratí od roku 2000 do současnosti. Tyto informace jsou v této diplomové práci publikovány se svolením Oddělení registru vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................ 7 2 Pomístní jména viničních tratí ..................................................................................... 9 3 Motivická analýza PJ podle různých kritérií ............................................................. 12 3.1 Motivická analýza podle Pavla Linharta (2007)................................................. 12 3.2 Motivická analýza podle Františka Matějka (1984) ........................................... 13 3.3 Motivická analýza podle Václava Frolce (1984) ................................................ 13 3.4 Motivická analýza podle Jany Pleskalové (1992) .............................................. 15 4 Slovník pomístních jmen viničních tratí .................................................................... 18 5 Motivická a strukturní analýza PJ VM I.................................................................... 89 5.1 Vztahové modely motivické analýzy VM I........................................................ 89 5.2 Strukturní modely a typy v rámci I..................................................................... 91 5.2.1 VPJ modelu I ............................................................................................... 95 5.3 Shrnutí analýzy PJ VM I .................................................................................... 96 6 Motivická a strukturní analýza PJ VM II .................................................................. 98 6.1 Motivická analýza PJ VM II............................................................................... 98 6.2 Strukturní modely a typy v rámci VM II ............................................................ 99 6.2.1 VPJ modelu II ............................................................................................ 101 6.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM II ............................................. 102 7 Motivická a strukturní analýza PJ VM III ............................................................... 104 7.1 Motivická analýza VM III ................................................................................ 104 7.2 Strukturní modely a typy v rámci VM III ........................................................ 105 7.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM III ........................................... 106 8 Motivická a strukturní analýza PJ VM IV ............................................................... 109 8.1 Motivická analýza VM IV ................................................................................ 109 8.2 Strukturní modely a typy v rámci VM IV ........................................................ 109 8.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM IV ........................................... 110

9 Motivická analýza pomístních jmen kategorie VM X ............................................ 111 10 Klasifikace pomístních jmen viničních tratí .......................................................... 113 10.1 Dělení dle počtu slov ...................................................................................... 113 10.2 Dělení podle motivické analýzy PJ ................................................................ 116 10.3 Dělení podle původu PJ .................................................................................. 119 11 Soupis slovotvorných modelů ............................................................................... 121 12 Soupis slovotvorných typů .................................................................................... 125 13 Historické názvy viničních tratí ............................................................................. 130 13.1 Rozbor pramenů ............................................................................................. 130 13.2 Historické názvy viničních tratí jednotlivých obcí ......................................... 136 14 Závěr ...................................................................................................................... 167 15 Sekundární literatura ............................................................................................. 170 15.1 Knihy .............................................................................................................. 170 15.2 Články ve sbornících a časopisech ................................................................. 171 15.3 Internetové zdroje ........................................................................................... 172 15.4 Legislativní dokumenty .................................................................................. 172 16 Seznam zkratek ...................................................................................................... 174 16.1 Zkratky obcí.................................................................................................... 174 16.2 Gramatické a jazykovědné zkratky ................................................................ 175 17 Seznam grafů ......................................................................................................... 176 18 Seznam tabulek ...................................................................................................... 177 19 Přílohy ................................................................................................................... 178

1 Úvod Tématem mé diplomové práce jsou názvy viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti a cílem je motivická a strukturní analýza všech 182 pomístních jmen viničních tratí této oblasti. Tento námět jsem si vybrala z několika důvodů. Bydlím pod Pálavou ve vinařské obci Březí a také pocházím z vinařské rodiny, kde má výroba vína svou tradici a vždy mě zajímal původ názvů viničních tratí. Jsem proto ráda, že jsem si toto téma mohla vybrat pro zpracování mé diplomové práce. Zaměřila jsem se na názvy viničních tratí z nejbližšího okolí, konkrétně jsem se soustředila na obce, které stejně jako moje rodné Březí, spadají do mikulovské vinařské podoblasti. Názvy viničních tratí, které rozebíráme v této diplomové práci, byly převzaty z vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. První část práce tvoří definice pomístních jmen, jejich rozdělení a nástin rozdílů mezi pomístními jmény a názvy viničních tratí. Zmínka je taktéž o vývoji pomístních jmen v pohraniční oblasti jižní Moravy. Tato kapitola obsahuje také přesné vymezení mikulovské vinařské podoblasti. V další části diplomové práce se nachází motivické analýzy PJ podle čtyř různých autorů – P. Linharta, F. Matějka, V. Frolce a J. Pleskalové. První tři se týkají specificky názvů viničních tratí, poslední se sice zabývá obecně PJ, ale dá se bez problémů aplikovat i na názvy viničních tratí. Právě posledně zmíněný zdroj, tj. monografii Jany Pleskalové Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku z roku 1992, jsme zvolili jako hlavní oporu při motivické analýze PJ viničních tratí této diplomové práce. Stěžejní část práce tvoří čtvrtá kapitola, která obsahuje slovník pomístních jmen viničních tratí. Tento slovník je řazen abecedně a obsahuje všech 182 názvů viničních tratí, které jsou rozděleny podle jednotlivých slov z názvu na 163 hesel. Podle každého slova z názvu viniční trati je tedy možné vyhledat konkrétní trať. Každé heslo obsahuje popis tratě, případně historické názvy, které mohou být nápomocné při výkladu PJ. Následuje rozbor vzniku pojmenování PJ na základě popisu tratě a motivická a strukturní analýza PJ. Kapitoly pět až devět čtenáře blíže seznamují s jednotlivými vztahovými modely (I, II, III, IV a X). Tyto kapitoly se skládají z přehledu jednotlivých vztahových modelů s hlavním vztahem I až X a přehledu strukturních modelů a typů, které jsou realizované v rámci tohoto modelu. Všechny kapitoly jsou zakončeny krátkou podkapitolou, která shrnuje motivickou a strukturní analýzu PJ konkrétního vztahového modelu. 7

Materiál z našeho výzkumného vzorku je dále podroben analýze z různých hledisek. Nejprve se objevuje rozdělení podle počtu slov, ze kterých se jednotlivá PJ skládají. Následuje shrnutí motivické analýzy, které je porovnáváno také s rozdělením podle počtu slov. Poslední způsob dělení rozčleňuje PJ podle způsobu vzniku na depropriální a deapelativní. Pro úplnost byly do diplomové práce zařazeny soupisy všech strukturních modelů a strukturních typů, které se u PJ objevily. Tyto jsou součástí kapitol jedenáct a dvanáct. Předposlední částí této diplomové práce je kapitola věnovaná historickým názvů viničních tratí. Po charakteristice historických materiálů, které byly použity pro tuto část, následují názvy viničních tratí z jednotlivých obcí. Názvy tratí jsou řazeny od nejstarších k nejaktuálnějším a naším cílem je v této kapitole zjistit návaznost mezi jednotlivými PJ. V závěru práce jsou shrnuty výsledky všech předchozích kapitol. Pozornost je věnována závěrečné analýze repertoáru vztahových modelů, strukturních modelů a strukturních typů u pomístních jmen viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti. V příloze práce se objevují mapy jednotlivých vinařských obcí, jejich součástí jsou jak současné, tak historické názvy tratí.

8

2 Pomístní jména viničních tratí Tato kapitola se zabývá definicí pomístních jmen a jejich rozdělením. Poté následuje popis rozdílů mezi pomístním jménem a názvy viničních tratí. Součástí je také vymezení mikulovské vinařské podoblasti podle vinařského zákona a zmíněn je také vývoj názvů viničních tratí v pohraničních oblastech jižní Moravy. Pomístní jméno (dále PJ) je definováno jako „vlastní jméno neživého přírodního objektu a jevu na Zemi a toho člověkem vytvořeného objektu na Zemi, který není určen k obývání a je v krajině pevně fixován.“1 PJ dělíme podle Olivové-Nezbedové na: 

hydronyma, vlastní jména vod, např. jména rybníků, studánek, vodopádů,



oronyma, vlastní jména tvarů vertikální členitosti povrchu zemského i mořského dna, tj. názvy pohoří, skal, kopců, nížin, tabulí,



pozemková jména, vlastní jména seskupení pozemků nebo jednotlivého pozemku,



hodonyma, vlastní jména dopravních cest např. jména ulic, brodů, mostů, cest, lanovek,



a vlastní jména jiných neživých přírodních objektů a jevů a člověkem vytvořených objektů, které nejsou určeny k obývání, tj. vlastní jména balvanů, kapliček, božích muk, křížků, hřbitovů, pomníků, mohyl, lomů, dolů, rozhleden, trigonometrických bodů a ukazatelů cest.

Názvy viničních tratí, které jsou předmětem této diplomové práce, patří tedy mezi pozemková jména. Ta můžeme dále rozdělit na pozemky obdělávané (vinice, chmelnice, pole, zemědělské hony, zahrady), lesní pozemky (názvy lesů, hájů, obor apod.) a pozemky neobdělávané.2 Na tomto místě bych ráda uvedla, že v rámci této diplomové práce jsou termíny název viniční tratě, pojmenování viniční tratě a pomístní jméno viniční tratě používány ve stejném významu a jsou navzájem synonymní. Pomístní jméno, které označuje název viniční trati, je značně specifické. Obecně nelze objekty, které pomístní jména pojmenovávají, zeměpisně přesně ohraničit. Toto ale neplatí u názvů viničních tratí, protože z důvodů majetkových musí být hranice přesně stanovené. Hranice se začaly úředně určovat od roku 2000 díky vyhlášce o viničních tratích. Tyto hranice a také názvy jednotlivých tratí byly navrženy obcemi, které chtěly být 1

Svoboda – Šmilauer – Olivová-Nezbedová – Oliva – Witkowski, 1973. Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky, Zpravodaj místopisné komise, 14, 1973, s. 62. 2 srov. OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s. 15 – 16.

9

v novém zákoně uvedeny jako vinařské obce. Záleželo na osvícenosti zastupitelů, zda při tvorbě názvů viničních tratí navazovali na starší názvy nebo zda názvy vytvářeli uměle. V průběhu let docházelo z výrobních důvodů ke slučování viničních tratí a některé názvy tratí proto mohly zaniknout. Na základě vinařského zákona č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky č. 324/2004 Sb. byly v České republice definovány dvě vinařské oblasti – Morava a Čechy. Vinařskou oblast Morava tvoří čtyři vinařské podoblasti – mikulovská, velkopavlovická, znojemská a slovácká. Mikulovská vinařská podoblast leží na území okresů Brno-venkov a Břeclav a zahrnuje třicet obcí. Konkrétně se jedná o obce Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jevišovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná. Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice a Vranovice. Přičemž pod město Valtice spadá i katastrální území Úval u Valtic a město Pohořelice zahrnuje katastrální území obce Smolín a Nová Ves u Pohořelic. Celková plocha vinic v mikulovské vinařské podoblasti je 3 700 ha a nachází se zde 182 viničních tratí.3 Největší vinařskou obcí v této oblasti je podle počtu tratí Perná, která má 17 viničních tratí, na druhém místě jsou Valtice, pod které spadá 13, a na třetím místě se objevuje Mikulov s 12 tratěmi. Mikulovská vinařská podoblast, která se nachází v jihomoravském pohraničí, je v mnoha ohledech specifická. Podle Jany Pleskalové bylo území pohraničí na začátku 20. století obydleno převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Po skončení druhé světové války proběhl odsun německého obyvatelstva z této oblasti a území bylo dosídleno obyvateli z okolních i vzdálenějších míst republiky a také reemigranty. 4 V oblasti jižní Moravy se jednalo především o reemigranty z Bulharska a Jugoslávie.

Tyto události

ovlivnily vývoj názvů viničních tratí v této oblasti. Kvůli výměně obyvatelstva zaniklo mnoho německých názvů viničních tratí a noví usedlíci byli nuceni vytvořit si nové názvy,

3

srov. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. In: Sbírka zákonů. 31. 8. 2010. ISSN 1211-1244. 4 srov. PLESKALOVÁ, J. Vývoj anoikonymie v oblastech nově osídlených po roce 1945: /na materiálu z Moravy/. In MAJTÁN, Milan. Aktuálne úlohy onomastiky z hľadiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovita Štúra Slovenskej akadémie ved, 1989, s. 113.

10

které by pro ně byly srozumitelné. Některé německé názvy viničních tratí byly sice zachovány, ale jejich podoba byla přizpůsobena českému jazyku. Pomístní jména viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti mají proto trojí pramen původu názvu. Jedná se o původní PJ starousedlíků, dále překlady či adaptace původních PJ do češtiny, a za třetí názvy zcela nové, které vytvořilo nové obyvatelstvo. Na konci této úvodní kapitoly bych ráda zdůraznila, že pro PJ viničních tratí je kromě přesně lokalizovaných hranic charakteristický zúžený repertoár motivací a preference určitých typů tvoření. Právě tyto fakta se budeme snažit v rámci této diplomové práce potvrdit.

11

3 Motivická analýza PJ podle různých kritérií V této části diplomové práce se objevuje motivická analýza PJ viničních tratí z mého výzkumného vzorku. Následují čtyři různé motivické analýzy podle různých autorů, které jsou seřazeny podle důležitosti, jakou jejich rozdělení přikládáme. První tři analýzy se týkají názvů viničních tratí. Čtvrtá z nich popisuje obecně PJ, ale dá se bez obtíží aplikovat i pouze na názvy viničních tratí. Tato poslední analýza podle Jany Pleskalové je pro nejpodstatnější. K ilustraci jednotlivých rozdělení používáme příklady PJ z našeho výzkumného vzorku.

3.1 Motivická analýza podle Pavla Linharta (2007) Pavel Linhart ve Vinařském atlasu podává značně zjednodušené dělení názvů viničních tratí. Dělí je na historické názvy, názvy moderní a poetické. 5 Toto dělení je pro nás nedostačující, stejně tak je sporné, které názvy přesně autor mínil zařadit do jednotlivých kategorií. My jsme do kategorie historických názvů zařadili názvy, které jsou německého či slovanského původu a jejich výklad je dnes tudíž nejasný. Jedná se o PJ Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Dražice, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Knížecí vyhlídka, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Podsedky, Purmice, Ráfle, Rebry, Rosentické, Římský vrch, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Stará hora, Staré hory, Staré vinohrady, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy a další. Kategorie moderních názvů je podle našeho názoru také sporná, jednoznačně bychom sem snad mohli zařadit pouze názvy Nad sokolovnou, Pod státní či Sahara. Poslední kategorii tvoří poetické názvy. Tato skupina je značně subjektivní, zařadili jsme sem především deminutiva a PJ s kladným emocionálním nábojem, tj. Na výsluní, Pod Pannama, Růžová hora, U Červené studánky, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U rybníčka, U třech panen, U Venuše, Vinohrádky, Výsluní a Za humny.

5

srov. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. Praha: Dolin, 2007, s. 174.

12

3.2 Motivická analýza podle Františka Matějka (1984) Krátká motivická analýza se objevuje ve článku Františka Matějka Moravské vinice a třicetiletá válka, který byl publikován ve Sborníku historickém z roku 1984.6 Podle Matějka vinaři dávali jednotlivým horám jména, která odpovídala jejich poloze v kraji př. Aeibis, Dunajovický kopec, Pod Klentnicí, Pod Pálavou, Pod státní, Pravá Bavorská, Rosentické, Za humny, jejich tvaru př. Hůrka, Kolby, Kopečky, Špičák, Žlebské, jejich vztahu k okolním horám př. Levá Bavorská, Levá Klentnická, Mitrberk, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, Pravá Bavorská a Pravá Klentnická nebo jejich vztahu k okolním lidským zařízením př. Knížecí vyhlídka, Milovické terasy, Nad mlýnem, Nad rybníkem, Nad sklepy, Nad sv. Leonardem, Ovčárna, Pod státní, Pod valtickou, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U Boží muky, U Božích muk, U cihelny, U Červené studánky, U hřiště, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U rybníčka, U Spálené hospody, U sv. Anny a Za cihelnou. Jména viničních tratí se mohou podle Matějka vztahovat k době jejich vzniku př. Nová hora, Stará hora, Staré, Ve starých; některá jména viničních tratí vyjadřují okolnosti, za nichž vznikaly př. Deliče, Dražice, Grunty, Hintertály, Podsedky a Zahrady nebo naděje do nich vkládané př. Svindrunk („suchen“ = hledat „trunk“ = nápoj, tedy vyhledejte si nápoj – tento výklad považujeme za lidovou etymologii). Některé názvy vyjadřují společenské vztahy s nimi spojené Daniel, Farské, Panské, nebo události k nim se vážící př. Nad peklem, Pod Pannama, Římský vrch, U třech panen, U Spálené hospody či U Venuše. Výše uvedená motivická analýza je sice podrobnější než ve Vinařském atlase, ale pro naše potřeby je stále nedostačující, protože velkou část PJ z našeho vzorku nelze zařadit do žádné z kategorií. František Matějek také upozorňuje, že v obcích byly v době třicetileté války názvy vinic také německé, nejen proto, že se nacházely v pohraničí, ale i proto, že je zapisovali němečtí písaři. V českých obcích byly německé názvy také díky působení německé vrchnosti.

3.3 Motivická analýza podle Václava Frolce (1984) Rozbor názvů viničních tratí a jejich rozdělení můžeme najít v publikaci Václava Frolce Jihomoravské vinohradnictví (1984). Tato publikace navazuje na starší publikaci 6

srov. MATĚJEK, F. Moravské vinice a třicetiletá válka (1. část). Sborník historický, 30, Akademia, Praha 1984, s. 51.

13

od stejného autora s názvem Tradiční vinařství na Moravě (1974). Konkrétně část věnovaná pojmenování viničních tratí je totožná. Frolec rozlišuje v rámci pojmenování několik skupin.7 V první skupině je zařazeno nejobecnější pojmenování viniční tratě tj. vinohrady – Vinohrady, Vinohrádky. Toto označení může být často doplněno o bližší určení např. Branišovické vinohrady, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady, Staré vinohrady. Na jižní Moravě se pro označení vinohradů používá také název hora, který nejspíš odkazuje k německému názvu „(Wein)berg“. Tento název bývá téměř vždy doplněný o přívlastek, který určuje, zda se jedná o nově vysázené vinice či o vinice staré př. Nová hora, Stará hora. Přívlastek, který rozvíjí substantivum hora, může vyjadřovat i polohu, délku či kvalitu vinohradů např. Kamenné hory, Ořechová hora, Pod Sluneční horou, Růžová hora a Stolová hora. Názvy viničních tratí mohou být motivovány nerovností terénu např. Hůrka, Jižní svahy, Kopečky, Kotel, Kotelná, Plotny, Stolová hora, Špičák, Terasy, Terasy u hranic a Žlebské. Další rozdělení je podle klimatických a půdních podmínek např. Kamenné hory Kamenný vrch, Na pískách, Na výsluní, Písky, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem Sahara, Slunečná, Slunný vrch, Sonberk, Sonneberg, Výsluní, Zimní vrch a Železná. Podle porostu a jeho proměn rozlišujeme tyto názvy viničních tratí např. Doubrava, Hájky, Maliny, Ořechová hora, Růžová, Růžová hora, U akátového lesa, U třešňové aleje a Zahrady. Názvy viničních tratí jsou motivovány také zvířectvem např. Kraví hora, Liščí vrch, Ovčárna, U Ovčárny. Další možností je pojmenování podle vzniku, velikosti a podoby vinohradních pozemků např. Čtvrtky, Deliče, Dražice a Lusy. Do této kategorie se řadí i názvy, které naznačují způsob nabytí vinice. Časté označení vinice je podle Frolce na základě majitelů pozemků, a to jak podle jednotlivců i podle názvů obcí či právnických osob. Tato kategorie je podle našeho názoru sporná. Jednoznačně sem sice můžeme zařadit názvy Daniel, Farské či Panské, ale větší problémy se vyskytnou, pokud se v názvu viniční tratě objeví jméno obce př. Bavorsko, Brodské stráně, Brodsko, Drnholecko, Dunajovický kopec, Hlohovsko, Věstoňsko či Vlasaticko. Tyto tratě se totiž většinou nenachází v katastrálním území obce, jejíž jméno se objevilo v názvu tratě. V těchto případech se trať nachází směrem ke katastrálnímu území obce či na hranicích obce, na kterou odkazuje název tratě. Na druhou stranu se objevují dvě výjimky, a to je název tratě Dunajovský kopec, který se nachází

7

srov. FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: tradice a současnost. 2. přeprac. vyd. Brno: Blok, 1984, s. 104-106.

14

v katastrálním území obce Dolní Dunajovice a trať Sedlecko, která se také nachází v obci Sedlec. Další kategorie vyděluje názvy viničních tratí odvozené od staveb, které tady kdysi stávaly nebo které zde dodnes existují př. Nad mlýnem, Nad peklem, Nad sklepy, Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nad sv. Leonardem, Pod strážným vrchem, Pod státní, Strážný vrch, U Boží muky, U Božích muk, U cihelny, U Červené studánky, U hřiště, U kapličky, U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U Spálené hospody, U sv. Anny a Za cihelnou. Domníváme se, že do této poslední kategorie bychom mohli zařadit nejen stavby, ale obecně jakékoli objekty, které mohou být i přírodního charakteru, tj. nejrozšířenější typ pojmenování z našeho výzkumného vzorku, např. U akátového lesa, U třešňové aleje, Nad jezerem, Nad rybníkem, Pod lomem, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod valtickou, U rybníčka, U Venuše a Za humny. Zvláštní kategorií jsou podle Frolce názvy německého původu, které byly rozšířeny především v obcích s německým osídlením. Zde často docházelo k míšení českých a německých názvů př. Bergrus, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Mitrberk, Ráfle, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy a Unédy.

3.4 Motivická analýza podle Jany Pleskalové (1992) Publikace Jany Pleskalové Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku je naším hlavním zdrojem při motivické a strukturní analýze PJ této diplomové práce. Pleskalová vychází především z Dokulilovy slovotvorné teorie, Šrámkovy modelové teorie a z výsledků české a slovenské onomastické teorie. PJ jsou původem buď neapelativní či deonymická, přičemž většina z nich vzniká pouhou toponymizací. Další způsoby tvoření PJ jsou podle Pleskalové metaforické či metonymické souvislosti pojmenovávaného objektu s jiným (např. Sahara), derivace, která zahrnuje prefixaci, sufixaci, konverzi a smíšený způsob kompozičně-derivační a kompozičně-konverzní a juxtapozici. Dále se objevuje kompozice, tvoření dvouslovných a víceslovných PJ, tvoření předložkových PJ a přejímání toponym a apelativ z cizích jazyků a jejich adaptace do češtiny. Při tvoření toponym klade Pleskalová stejně jako Šrámek důraz na vztah pojmenovatele k pojmenovávanému objektu, který lze v základě vyjádřit čtyřmi sémantickými kategoriemi. Tyto kategorie jsou vymezeny otázkami kde, odkud; kdo, co; 15

jaký; čí. Na základě těchto otázek rozdělíme PJ do vztahových modelů (dále VM). VM I vyjadřuje polohu objektu (př. Bavorsko), VM II označuje objekt (př. Vinohrady), VM III podává popis a charakteristiku objektu (př. Slunečná) a VM IV označuje majitele objektu (př. Daniel). V našem případě se navíc objevuje vztahový model X, který zahrnuje nejasná PJ, německého a slovanského původu. Po zvolení VM si pojmenovatel volí slovotvorný model (dále SM) a v jeho rámci slovotvorný typ (dále ST). Ke společnému ST můžeme pak zařadit PJ se stejným topoformantem v rámci téhož SM a VM (např. Bavorsko, Brodsko, Vlasaticko). V některých případech se v rámci SM jednotlivé ST nevydělují. Je to proto, aby nedošlo k velkému rozptýlení PJ, protože hlavním cílem této analýzy je seskupit k sobě PJ stejného typu. Kvůli uchování hierarchie jsou všechna PJ řazena do čtyř vztahových modelů a to podle členu, které vyjadřuje základní vztah PJ (toto je graficky znázorněno podtržením). To znamená, že každý model (I, II, III, IV a X) obsahuje všechny jednoslovné i víceslovné PJ, která mají základní člen v odpovídajícím vztahovém modelu. Vedlejší vztahy jsou rozebrány v rámci celkové charakteristiky určitého modelu. Například PJ Jánův vrch IV + II je zařazen do vztahového modelu II podle svého hlavního vztahu, ale rozbor vedlejšího vztahu se nachází i v rámci charakteristiky modelu IV. To stejné platí i pro víceslovné PJ (dále VPJ). Tato kategorie zahrnuje v našem případě 3 čtyřslovné a 15 trojslovných VPJ. U VPJ je nutné rozlišit, který člen v PJ je nejdůležitější, a který tudíž vyjadřuje hlavní vztah PJ. Na základě tohoto hlavního vztahu jsou VPJ zařazena do odpovídajícího vztahového modelu. Motivickou a strukturní analýzu u VPJ pojímáme se zaměřením na jednotlivé členy. VPJ mohou v zásadě vzniknout dvěma způsoby. V prvním případě je víceslovnost způsobena tím, že je objekt nazván podle polohy vzhledem k jinému víceslovnému objektu, jehož PJ se stává součástí nového VPJ např. Pod Sluneční horou. Druhou možností vzniku VPJ je úprava původního objektu o přívlastek (v našem případě neshodný) např. trať Pod Svatým kopečkem byla rozdělena římskými číslicemi na tratě Pod Svatým kopečkem I a Pod Svatým kopečkem II. VPJ jsou podle Pleskalové typická pro nížinaté oblasti, protože málo členitý terén má malé množství významných bodů, podle kterých je možné objekt identifikovat. Dalším prvkem, který ovlivňuje vznik VPJ je velikost katastru. Čím větší katastr, tím větší pravděpodobnost vzniku VPJ. Třetím faktorem je kontinuita sídelní komunity. VPJ vznikají díky dlouhému vývoji, který je odrazem konkrétních složitých místních

16

a sociálních vztahů. 8 Proto v místech, kde byla původní sídelní kontinuita zcela či úplně přerušena, nenalezneme mnoho VPJ s výjimkou těch nejjednodušších VPJ typu U třešňové aleje apod. Podrobný rozbor všech PJ z našeho výzkumného vzorku podle tohoto systému se nachází v dalších kapitolách.

8

PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s. 9-10.

17

4 Slovník pomístních jmen viničních tratí Slovník pomístních jmen viničních tratí je strukturován abecedně. Použity byly všechny slova z názvu, tudíž je možné podle každého z nich viniční trať ve slovníku vyhledat. Celkem obsahuje 163 hesel. Struktura hesla je následující:

heslo 1) heslové slovo, slovní druh

název viniční tratě, zkratka obce

2) heslový odstavec

a) popis viniční tratě, pokud je nutný pro rozbor PJ; případně historické názvy tratě, které mohou pomoci při rozboru PJ b) rozbor PJ strukturní analýza (S) motivická analýza (M)

Heslové slovo uvádíme ve tvaru mask. sg. Heslo slovo může být podle původu buď deapelativní, tj. vniklé z obecného jména či depropriální, tj. vzniklé z vlastního jména. Pokud nejsme schopni u heslového slova jednoznačně určit, zda se jedná o deapelativum či deproprium, objeví se u něj křížek, tj. ˟ a heslové slovo potom ponecháváme s velkým začátečním písmenem a neurčujeme u něj slovní druh. Tratě, které se vztahují k jednomu klíčovému slovu, jsou v rámci heslového slova číslovány. U každého názvu viniční tratě se nachází její popis, tj. za a), a celkový rozbor PJ je shrnut za symbolem černého kolečka, tj. Strukturní a motivická analýza je zvlášť uvedena u každé viniční tratě a na konci hesla se za symbolem černého kolečka nachází její shrnutí. U PJ nejasného či německého původu se objevuje motivická analýza modelu X. Pokud lze v rámci X určit blíže motivický model, je to zde uvedeno. U PJ z modelu X neuvádíme strukturní analýzu a u motivické analýzy uvádíme číslo jen v případech, kde to lze jednoznačně určit.

18

A Aeibis, prop.

1. Aeibis, Iv. a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Ivaň b) PJ: nejspíš odkazuje k dřívějšímu názvu obce, r. 1714 Aebis, 1850 Eibis, z něm. z MJ Ivaň, které vzniklo od OJ Ivan9; PJ je ve tvaru propriálního substantiva S: subst. M: I sg.

alej, subst.

1. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky „u“, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II)  sg.

akátový, adj.

1. U akátového lesa, Pas. a) u viniční trati se nejspíš dřív nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenalézá b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky „u“, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II)  sg.

Anna, prop.

1. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny b) PJ odkazuje k blízkému objektu; VPJ se skládá z předložky „u“, adjektiva a substantiva v gen. S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

anenský, deprop. adj.

1. Anenský vrch, Bav. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec

9

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 430.

19

b) PJ odkazuje na název vrchu, na kterém se viniční trať nachází, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; PJ se skládá z derivovaného adj. a subst. S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg.

B bavorský, deprop. adj.

1. Levá Bavorská, Pern. a) trať leží v katastrálním území obce Perná, je orientovaná z východu na západ u hranic katastrálního území obce Bavory, trať Pravá Bavorská se nachází jižně od ní S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Bavorská, Pern. a) trať leží v katastrálním území obce Perná, je orientovaná z východu na západ u hranic katastrálního území obce Bavory, trať Levá Bavorská se nachází severně od ní S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg.  PJ se skládá z přívlastku „pravá“ a „levá“ označující polohu trati a druhého přívlastku „Bavorská“, který značí, že tratě se nachází blízko katastrálního území obce Bavory nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená „ves Bayerovu“ (OJ Baier, Bavar) či „ves Bavorů“, ale autoři se přiklání k druhému pojetí10; PJ se skládají z derivovaného adjektiva apelativního charakteru a derivovaného substantivizovaného adjektiva propriálního charakteru  S: 2x (adj. + adj.)  M: 2x (I + I) sg.

Bavorsko, deprop. subst.

1. Bavorsko, Klen. a) trať leží jižně od obce Klentnice směrem k obci Bavory b) PJ: odvozeno od polohy trati; MJ Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená „ves Bayerovu“ (OJ Baier „Bavar) či „ves Bavorů“, ale autoři se přiklání

10

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv. s. 55 – 56.

20

k druhému pojetí11; PJ je tvořeno derivovaným substantivem se sufixem –sk(o) vzniklého z redukovaného základu propria S: subst. M: I sg. ˟

Bergrus

1. Bergrus, Pern. a) poloha trati není podstatná pro rozbor PJ, historické názvy: 1825 Bergließen, z roku 1749 Berglissen, Berg Liesß či Berglüsß z let 1673 – 1675 b) PJ: pravděpodobně vzniklo z něm. Bergles či Bergleins; „les“ či „-leins“ je koncovka pro zdrobněliny, v tomto případě znamená kopeček M: X – v jeho rámci II

boží, adj.

1. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. U Božích muk, Nov., Pavl. a) obě viniční tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: 2x prep. + (adj. + subst.) M: 2x I + (III + II) pl.  PJ je odvezeno z polohy viničních tratí, které se nacházejí v blízkosti Božích muk; PJ se skládají z předložky „u“, adjektiva a substantiva v gen.  S: 3x prep. + (adj. + subst.)  M: 1x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl.

branišovský, deprop. adj.

1. Branišovské vinohrady, Vlas. a) trať se nachází na severním okraji katastrálního území obce Vlasatice a hraničí s katastrálním územím obce Branišovice b) PJ odvezeno z polohy viniční tratě, označující blízkost k obci Branišovice - přípona -ovice k OJ Braniš, tj. „ves lidí Branišových“12 a zároveň pojmenovávající objekt, tj. vinohrady; PJ se skládá z derivovaného adj.

11 12

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 55 – 56. Tamtéž, s. 105.

21

a derivovaného subst., adjektivum je vzniklé z propria Branišovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. brněnský, deprop. adj.

1. Brněnská, Mik. a) viniční trať leží na východní straně rychlostní komunikace, která vede směrem k Brnu b) PJ odvozeno z polohy blízkého objektu; MJ Brno původně jmenné adj. odvozené od subst. „brn = kal, špína“ ze staroslověnštiny, původní význam „hliněný“ totiž hrad, přeneseně hrad na hlinitém místě13; PJ se skládá ze substantivizovaného adj. vzniklé z propria Brno spojeného se sufixem –ensk(á) S: adj. M: I sg.

Brodsko, deprop. subst.

1. Brodsko, DP a) viniční trať leží na severním cípu katastrálního území obce Dobré Pole, na hranicích s katastrálním územím obce Brod nad Dyjí b) PJ: název odvozen z polohy trati, Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; „guldȋn“ zlatý a „Furt“ brod, „Burg“ hrad14; PJ je tvořeno derivovaným substantivem, které vzniklo z odvozeného základu z propria Brod sufixem –sk(o) S: subst. M: I sg.

brodský, deprop. adj.

1. Brodské stráně, BnD a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Brod nad Dyjí na svazích Liščího vrchu a vinohrady pokrývají celý tento kopec b) PJ: popisuje objekt, tj. stráně a jeho polohu v území obce Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; „guldȋn“ zlatý a „Furt“ brod, „Burg“ hrad 15; PJ je tvořena derivovaným adj. a derivovaným subst., adjektivum vzniklo z propria Brod

13

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 110. Tamtéž, s. 414. 15 Tamtéž, s. 414. 14

22

S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.

C cihelna, subst.

1. U cihelny, Mil., Úv. (Val.) a) v Milovicích se kdysi prý nacházela cihelna v blízkosti dnešní viniční trati, ale nepodařilo se nám dohledat, kdy zanikla a komu patřila, v Úvalech se za první republiky nacházela cihelna p. Viléma Osera16 S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 2. Za cihelnou, Mik. a) viniční trať se nachází za bývalou cihelnou v Mikulově, ve městě se nacházely dvě cihelny; první z nich měla bohatou tradici jako ditrichštejnská cihelna (zanikla v r. 1945), druhá byla parostrojní a byla postavena v r. 1879 p. Františkem Lenskem a od r. 1894 náležela firmě p. Gustava Piska (zanikla v r. 1949)17 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.  PJ: odkazuje k blízkému objektu; PJ jsou buď tvořena předložkou „u“ a deapelativním subst. v genitivu singuláru nebo prepozicí „za“ a substantivem apelativního původu v instrumentálu singuláru  S: 3x (prep. + subst.)  M: 3x (I + II) sg.

˟Culisty

1. Culisty-Dlúhé, Val. a) viniční trať má dlouhé řádky b) PJ: první část názvu je nejspíše německého původu, poprvé jsme ji zaznamenali v roce 2000, proto dnes nedokážeme určit její původ; druhá část hybridního PJ je odvozena od tvaru viniční trati, je nářeční variantou k adj. „dlouhé,“ které proniklo i do psané podoby, odkazuje k velikosti terénního útvaru, k jeho délce S: druhá část adj. M: (X-III) pl.

16

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 628. 17 Tamtéž, s. 487.

23

Č červený, adj.

1. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky – to je stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtenštejnové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda dříve zásobovala obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce18 b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a deminutivním tvarem substantiva v genitivu S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II)  sg.

čtvrť, subst.

1. Horní čtvrtě, Val. a) popis viniční tratě není podstatný k rozboru PJ b) PJ: první část názvu odkazuje k poloze viniční trati, druhá část ke způsobu dělení, kterým viniční trať vznikla; PJ je tvořeno derivovaným adj. a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + III) pl.

čtvrtka, subst.

1. Čtvrtky, Přib. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje ke způsobu vzniku viniční tratě, která pravděpodobně vznikla rozdělením většího pozemku na čtyři části či se může jednat o příděly čtvrtníkům (bývalá společenská vrstva vesnických usedlíků)19; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v plurálu S: subst. M: III pl.

D Daniel, prop.

1. Daniel, DP

18

HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka onlinecit. 21. prosince 2013 Dostupné z: http://brno.idnes.cz/na-lichtenstejnske-stezce-ceka-turistyprekvapeni-cervena-studanka-1gt-/brno-zpravy.aspx?c=A090311_1154702_brno_dmk 19 MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 172-176.

24

a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, historické názvy: v roce 1749 In Danielsbergen, v roce 1825 Auf den Danielsbergen b) PJ: název nejspíše odkazuje k dřívějšímu majiteli viniční tratě, dnes nemůžeme určit přesně; PJ se skládá z propria v singuláru S: subst. M: IV sg. ˟Deliče

1. Deliče, Hloh. a) popis viniční tratě není podstatný pro určení PJ b) PJ: podoba názvu odkazuje nejspíše na původní chorvatské osídlení Hlohovce, chorvatský původ slova „dělice“ = děliče = díly, půda získaná dělením mezi více majitelů M: X – v jeho rámci III

Děvín, prop.

1. Pod Děvínem, HV a) viniční trať se nachází pod vrchem Děvín b) PJ: odvozeno od polohy blízkého objektu; v názvu Děvín nacházíme stopy prastarého zvyku – zazdívání panen do zdí hradu jako symbolická ochrana proti nepříteli20; PJ se skládá z prepozice „pod“ a propria v instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

dlouhý, adj.

1. Culisty-Dlúhé, Val. a) viniční trať má dlouhé řádky b) PJ: první část názvu je neznámého, nejspíše německého původu, poprvé jsme tento název zaznamenali až v roce 2000, proto nemůžeme určit její původ; druhá část hybridního PJ je nářeční varianta k adj. „dlouhý,“ která pronikla i do psané podoby, odkazuje k velikosti terénního útvaru, k jeho délce S: druhá část adj. M: (X-III) pl.

doubrava, subst.

20

1. Doubrava, Bul.

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 178.

25

a) v blízkosti viniční tratě se nachází evropsky významná lokalita Milovický les s největší plochou teplomilných šípákových doubrav na Moravě21 b) PJ: název odvozen od porostu dubu šípáku; PJ je tvořeno apelativním substantivem v singuláru S: subst. M: II sg. ˟Dražice

1. Dražice, Jev. a) viniční trať se nachází na svahu kopce, název trati poprvé v roce 1825 Dražice b) PJ: název nejspíš souvisí s chorvatským osídlením obce Jevišovky, patrně z apelativa „draga“ = údolí, dolina22 spolu s chorvatským deminutivním sufixem –ic(a), pl. –ic(e) M: X – v jeho rámci II

Drnholecko, deprop. subst. 1. Drnholecko, NV (Poh.) a) viniční trať leží u silnice, která vede k městysu Drnholec b) PJ: z prop. Drnholec – MJ Drnholec není původní podoba, vychází z českého Drnovice, které bylo převzato do něm., kde mu byl přisouzen význam podle zvukové podobnosti slov „dürr“ suchý a „holz“ dřevo, tato něm. podoba se pak stala východiskem pro nové české MJ Drnholec23; PJ je tvořeno derivovaným substantivem, které bylo vytvořeno z odvozeného základu propria Drnholec pomocí sufixu – ck(o) S: subst. M: I sg. dunajovický, deprop. adj.

1. Dunajovický kopec, BnD a) viniční trať se nachází na západním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Brod nad Dyjí, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Dunajovský kopec, DD

Centrum ekologické výchovy Pálava. Natura 2000: Evropsky významná lokalita Milovický les online cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: http://m.taggmanager.cz/cs/2939 22 JENÍKOVÁ, Anna, et al. Srbocharvátsko-český slovník. 1. Praha: Academia, 1982, s. 27 23 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 196. 21

26

a) viniční trať se nachází na východním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Dolní Dunajovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg.  PJ: obě PJ označují stejný kopec, tj. Dunajovický kopec, ale název pro něj se hláskoslovně liší; výklad názvu MJ Dolní Dunajovice má dvě možnosti, jednak přípona -ovice k OJ Dunaj, tj. „ves lidí Dunajových,“ ale spíše je pravděpodobná druhá varianta, tedy „lidé, kteří přišli od Dunaje“24; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem vzniklým z propria Dunajovice a deapelativního substantiva v singuláru  S: 2x (adj. + subst.)  M: 2x (I + II) sg.

F farský, adj.

1. Farské, Led. a) popis objektu není nutný pro rozbor PJ b) PJ: název odvozen od majetkových poměrů, původně majetek církve, fary v Lednici; PJ je ve tvaru derivovaného substantivizovaného adjektiva se sufixem -sk(ý), -sk(é) S: adj. M: IV pl.

G ˟Goldhamer

1. Goldhamer, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný k rozboru PJ, historický název Goldhamy z roku 1969 b) PJ: existuje několik možných výkladů názvu, nejspíš podle bývalého majitele, v dnešní době už je název nejasný M: X

grunt, subst.

1. Grunty, Pouzd. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje k vinohradu, který patřil k určitému gruntu (majetku); PJ je tvořeno derivovaným subst. v plurálovém tvaru S: subst.

24


27

M: II pl.

H ˟Hajdy

1. Hajdy na jamách, Drn. a) viniční trať se nachází ve vrstevnatém terénu, název trati je zachován od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého „Heide“ = niva, luka, vřesoviště; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo na terénní podobu místa, což je náš případ; hybridní PJ se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice „na“ a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu S: subst + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl.

hájek, subst.

1. Hájky, Val. a) v blízkosti či na místě viniční tratě se nejspíš kdysi nacházel hájek b) PJ: název odkazuje k blízkému objektu, PJ je ve tvaru derivovaného substantiva v plurálu S: subst. M: II pl.

˟Hintertály

1. Hintertály, Val. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: odkazuje k lokalizaci v terénu a způsobu dělení pozemku mezi více majitelů; vzniklé nejspíše z německého základu „hinter“= zadní a „Teile“ = díly M: v rámci X - (I-III) pl.

hliník, subst.

1. Zátiší-Hliník, Sed. a) na území tratě se nachází kvalitní hlína; název trati byl v roce 1825 Die Lehmgruben Weingärten = z něm. hliniště, tj. místo těžby hlíny, název v roce 1969 byl Hlinité vinohrady b) PJ: první část názvu obsahuje kladné hodnocení místa, tj. takové místo, kde je klid a krásně; druhá část názvu odkazuje k místu, kde se těžila hlína; PJ je tvořeno dvěma substantivy se spojovníkem S: subst.-subst. 28

M: (III-III) sg. Hlohovsko, deprop. subst.

1. Hlohovsko, Led. a) viniční trať ležící na jihozápadním cípu katastrálního území obce Lednice směrem k hranicím s katastrálním územím obce Hlohovec b) PJ: odkazuje k poloze trati směrem k obci Hlohovec; MJ Hlohovec – do konce 18. stol. jen německy Bischofwart, „Bischof“ biskup a „Wart“ stráž; jednalo se o hraniční obec pasovského biskupství, v češtině se objevuje substantivizující přípona -ec k adj. hlohový25; PJ je tvořeno derivovaným substantivem se sufixem –sk(o) vzniklé z redukovaného základu propria Hlohovec S: subst. M: I sg.

hora, subst. A) sg.

1. Kraví hora, DD, Strach. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci v katastrálním území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, název viniční tratě odkazuje k používání vršku jako pastviska pro krávy S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 2. Nová hora, Pav. a) název viniční trati označuje nově vysázené vinohrady jako protiklad k vinohradům starším S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 3. Ořechová hora, Bř., DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, který se táhne přes hranice katastrálního území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, na území těchto viničních tratí se do dnešní doby nachází porost ořešáku královského S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 4. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.)

25


29

a) viniční trať se nachází pod Sluneční horou, pro kterou se motivací pro vznik názvu stala vysoká teplota S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 5. Růžová hora, Nov. a) viniční trať, pro kterou byl motivací vzniku pojmenování porostu keřů růží S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 6. Stará hora, Hloh., Jev., Klen., Nov., Pav., Pop., Pouzd. a) viniční trať se v obci Hlohovec, Novosedly a Klentnice nachází na stejnojmenném kopci, v ostatních případech nikoliv, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního přenesen na názvy viničních tratí, název označuje letitější vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: 7x (adj. + subst.) M: 7x (III + II) sg. 7. Stolová hora, Sed. a) název viniční tratě odkazuje ke stejnojmennému vrchu, pro který byl motivací vzniku názvu tvar terénního útvaru – hora s plochým temenem a příkrými svahy, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: ze subst. hora, na jižní Moravě znamená „vinohrad, vinice,“ patrně překlad z německého „(Wein)berg,“ hora je určena různými přívlastky; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a substantivem v instrumentálu; zbytek PJ derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru  S: 14x (adj. + subst.) sg; 1x prep. + (adj. + subst.)  M: 14x (III + II) sg.; 1x I + (III + II) sg. B) pl.

1. Kamenné hory, Úv. (Val.) a) motivací pro vznik názvu viniční tratě se stalo složení půdy, v tomto případě se jedná o kamenitou půdu S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 30

2. Staré hory, Úv. (Val.) a) název viniční trati naznačuje, že se jedná o starší vinohrad jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl.  PJ: ze subst. hora, na jižní Moravě znamená „vinohrad, vinice,“ patrně překlad z něm. „(Wein)berg“; PJ jsou tvořena v jednom případě adjektivem a derivovaným subst. v plurálu, v případě druhém derivovaným adj. a derivovaným subst. taktéž v množném čísle  S: 2x (adj. + subst.)  M: 2x (III + II) pl. horní, adj.

1. Horní čtvrtě, Val. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: první část názvu odkazuje k poloze viniční trati, druhá část ke způsobu dělení, kterým viniční trať vznikla, patrně rozdělením původního pozemku na čtyři části; PJ je tvořeno derivovaným adj. a derivovaným subst. v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + III) pl.

hospoda, subst.

1. U Spálené hospody, Per. a) viniční trať se nachází v blízkosti Spálené hospody b) PJ: Spálená hospoda či Spálenka je název pro samotu Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov, kterou majitel Esinger přebudoval ve velký moderní hostinec, který sám v r. 1945 zapálil26; PJ je vytvořeno prepozicí „u“, adjektiva a substantiva v genitivním tvaru singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

hranice, subst.

1. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno subst. v plurálu, prepozicí „u“ a druhým apelativním subst. v množném čísle

26


31

S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. hřiště, subst.

1. U hřiště, Strach. a) viniční trať se nachází v blízkosti fotbalového hřiště ve Strachotíně b) PJ: podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a apelativním substantivem v genitivním tvaru v singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

humna, subst.

1. Za humny, DV, Úv. (Val.) a) viniční tratě v obou obcích se nachází v těsné blízkosti zástavby rodinných domů b) PJ: název odvozen od polohy tratí, které se nachází bezprostředně za zástavbou domů; PJ jsou tvořena prepozicí „za“ a derivovaným subst. v plurálu instrmentálu S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) pl.

hůrka, subst.

1. Hůrka, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v oblasti zvýšeného terénu, v blízkosti kóty Hůrka b) PJ: název odkazuje ke zvýšenému terénnímu útvaru, na kterém se viniční trať nachází; došlo zde k procesu transonymizace, kdy byl název kóty přenesen na název viniční tratě; PJ je tvořeno apelativním substantivem v singuláru S: subst. M: III sg.

J jáma, subst.

1. Hajdy na jamách, Drn. a) viniční trať se nachází ve vrstevnatém terénu, název trati je zachován od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého „Heide“ = niva, luka, vřesoviště; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo 32

na terénní podobu místa, což je náš případ; hybridní PJ se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice „na“ a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu S: subst + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl. jánův, deprop. adj.

1. Jánův vrch, Nov. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný vrch, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: z propria Ján, PJ nejspíš odkazuje na jméno bývalého majitele nebo své označení získalo podle sv. Jána; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

jižní, adj.

1. Jižní svahy, Úv. (Val.), Val. a) stejnojmenné viniční tratě v obou vinařských obcích se nacházejí na jižních svazích, které jsou tak nejvíc osluněny a tudíž vhodné pro pěstování vinné révy b) PJ: název odvozen od polohy tratí; PJ jsou vytvořena derivovaným adj. a derivovaným subst. v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) pl.

jezero, subst.

1. Nad jezerem, Pav. a) viniční trať se nachází na břehu vodní nádrže Nové mlýny b) PJ: název odvozen od polohy viniční tratě; PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a deapelativním subst. v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

K kačisdorfský, deprop. adj.

1. Kačisdorfské pole, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti státní hranice s Rakouskem, nejbližší obcí na rakouské straně je vesnice Katzelsdorf 33

b) PJ: název vznikl přizpůsobením něm. názvu obce Katzelsdorf, česky lidově Kačisdorf; PJ je vytvořeno derivovaným adj. propriálního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. kamenný, adj.

1. Kamenné hory, Úv. (Val.) a) ve viniční trati se nachází kamenitá půda S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 2. Kamenný vrch, Nov. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, půda v této trati je kamenitá S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: motivem pro vznik se stalo složení půdy viniční tratě, tj. kamenitá půda; PJ je v jednom případě derivovaným adj. a subst. v singuláru a v případě druhém derivovaným adj. a derivovaným subst. v pl.  S: 2x (adj. + subst.)  M: 1x (III + II) sg.; 1x (III + II) pl.

kamínka, subst.

1. Kamínka, Smo. (Poh.) a) ve viniční trati se nachází suchá půda b) PJ: motivem pro vznik se nejspíš stala vyprahlost půdy, metaforický odkaz ke kamnům, která jsou také horká a suchá, PJ ve tvaru pomnožného substantiva v deminutivním tvaru S: subst. M: II pl.

kaplička, subst.

1. U kapličky, DV, Pern. a) obě viniční tratě se nachází v blízkosti kapličky b) PJ: název odvozen od blízkého objektu, tj. kapličky; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a derivovaným substantivem v deminutivním tvaru v genitivu singuláru  S: 2x (prep. + subst.) 34

 M: 2x (I + II) sg. karlovy, deprop. adj.

1. Karlovy kopce, NV (Poh.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: nejspíš odvozeno od jména bývalého majitele; PJ tvořeno derivovaným adjektivem odvozeným z propria a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (IV + II) pl.

Klentnice, prop.

1. Pod Klentnicí, Klen. a) viniční trať se nachází pod obcí Klentnice b) PJ: motivem pro vznik názvu se stala poloha trati; MJ Klentnice – přípona -ice k OJ Klement, tj. „ves lidí Klementových“27; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a depropriálním derivovaným subst. v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

klentnický, deprop. adj.

1. Levá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať severně sousedí s tratí Levá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg.  PJ je odvozeno o polohy tratí; MJ Klentnice – přípona -ice k OJ Klement, tj. „ves lidí Klementových“28; PJ je tvořeno derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivizovaným adj.  S: 2x (adj. + adj.)

27 28

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 395. Tamtéž, s. 395.

35

 M: 2x (I + I) sg. knížecí, adj.

1. Knížecí vyhlídka, Val. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kolonáda Reistna, není jisté, zda název viniční tratě odkazuje k této vyhlídce či k některé jiné, např. ke glorietu, který se nacházel v roce 1804 na konci valtického parku na nejvyšším místě zahrady a který byl vybudovaný na popud lichtenštejnského knížete Františka Josefa I., stavba stála na umělé vyvýšenině, která skrývala grottu, tento gloriet byl zrušen nejspíš v roce 1846 z důvodu dezolátního stavu29; trať se před rokem 2000 jmenovala Vyhlídka, ale podle informací z Valtických vinných sklepů lidé odnepaměti říkali, že jdou pracovat na Knížecí, proto byla v roce 2000 tato trať přejmenována na Knížecí vyhlídku b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

˟Kolby

1. Kolby, Pouzd. a) viniční trať se nachází na terénní vyvýšenině, historické názvy tratě Kolben Weingärten (1825), Kulm (1749) a Khulm či Kullm (obě 1673) b) PJ: z něm. „Kulm či Kolm“ = chlum tj. vyvýšenina; název viniční trati tedy odvozen z terénní podoby místa M: X – v jeho rámci III

˟Kolimberk

1. Kolimberk, Strach. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: něm. původu, první část názvu je nejasná, druhou část názvu tvoří zlidovělý počeštěný něm. název pro horu  „berk“  „Berg“ M: X sg.

končina, subst.

1. Končiny, Led. a) viniční trať se nachází téměř až na konci katastrálního území obce Lednice směrem na západ

29

KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 108.

36

b) PJ: název nejspíš odvozen od polohy viniční tratě, je vzdálena daleko od obce, expresivně v končinách; PJ je tvořeno derivovaným subst. v plurálu S: subst. M: I pl. kopec, subst. A) sg.

1. Dunajovický kopec, BnD a) viniční trať se nachází na západním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Brod nad Dyjí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Dunajovský kopec, DD a) viniční trať se nachází na východním úpatí Dunajovického kopce v katastrálním území obce Dolní Dunajovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 3. Mariánský kopec, Mik. a) název trati od roku 1673 Mariaberg; název spjatý s náboženstvím a církví, kopec mohl být zasvěcen Panně Marii, či se tam mohla nacházet kaplička či soška Panny Marie S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 4. Panenský kopec, Pop. a) název PJ by mohl být odvozen podle majitele, obec Popice byla původně v držbě olomouckého kostela, pak ho vlastnil dolnokounický klášter premonstrátek (odtud by mohl být název tratě), následně rod Lichtenštejnů,30 podle Jana Práška se kopec jmenuje Panenský, protože je to nově navezený kopec, domníváme se, že toto je pouze odkaz lidové etymologie S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 5. Pánský kopec, Úv. (Val.)

30


37

a) název se vztahuje k nejčastějšímu označení pro majitele nesídlištního objektu „pán“ či adj. z něho odvozeného, PJ ze současné katastrální mapy uvádí název pro okolí tohoto místa Panský kopec, je možné, že zde došlo k hláskoslovné změně S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.  PJ: různé atributivní přívlastky, které upřesňují, o jaký kopec se jedná, tj. Dunajovický kopec, Dunajovský a Dunajovický kopec označují stejný vrch, ale název pro něj se hláskoslovně liší; PJ jsou ve třech případech tvořena derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru ve dvou případech derivovaným adjektivem propriálního původu z propria Dunajovice a substantivem v singuláru  S: 5x (adj. + subst.)  M: 2x (I + II) sg.; 3x (IV + II) sg. B) pl.

1. Karlovy kopce, NV (Poh.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název odkazuje nejspíš k bývalému majiteli; PJ je tvořeno derivovaným depropriálním adj. a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (IV + II) pl.

kopeček, subst. A) sg.

1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 2. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg.  PJ: název vznikl podle polohy trati, tratě dále rozlišeny číslovkou I a II; PJ jsou tvořena prepozicí „pod“, adjektivem, substantivem v deminutivu a číslovkou 38

 S: 2x prep. + (adj. + subst.) + num.  M: 2x I + (III + II) + III sg. B) pl.

1. Kopečky, Vran. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kopcovitý terén; název trati z roku 1825: Na Kopecku b) PJ: název odvozen od podoby terénu viniční tratě; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v deminutivu s pomocí plurálového sufixu –ečk(y) S: subst. M: II pl.

kotel, subst.

1. Kotel, Sed. a) viniční trať je rozprostřena v prohlubině mezi dvěma vyvýšeninami b) PJ metaforicky odkazuje ke tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno deapelativním substantivem v singuláru S: subst. M: III sg.

kotelní, adj.

1. Kotelná, Pern. a) viniční trať je rozprostřena v prohlubině mezi dvěma vyvýšeninami b) PJ metaforicky odkazuje ke tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem s pomocí sufixu n(ý) S: adj. M: III sg.

kraví, adj.

1. Kraví hora, DD, Strach. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci v katastrálním území DD i Strach., jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název souvisí s domácím živočichem, konkrétně s krávou domácí, nejspíš se na tomto vršku pásaly; PJ jsou tvořena derivovaným adj. apelativního charakteru a substantivem v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 39

křížek, subst.

1. U křížku, Drn. a) uprostřed viniční trati se nachází kříž, který byl v roce 1899 vystavěn rodinou Scherak31 b) PJ: název odkazuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a substantivem v deminutivním tvaru v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

křížový, adj.

1. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno je 90m dlouhé a delší má 136m32 b) PJ: název určuje polohu viniční tratě a odkazuje k blízkému objektu, z jazykového hlediska se sklep skloňuje podle vzoru hrad, podvzoru les s koncovkou -a v genitivu sg., tato se užívá například u jmen s významem místa,33 ale v tomto případě je koncovka –u, tedy nářeční varianta; PJ je tvořeno apelativním substantivem v plurálu, prepozicí „u“, adjektivem a substantivem v singuláru genitivu S: subst. + (prep. + (adj. + subst)) M: II pl. + (I + (III + II) sg.)

L ˟Langewarte

1. Langewarte, NP a) viniční trať se nachází na úpatí protáhlejšího kopečku směrem k hranicím s Rakouskem, název trati se objevuje poprvé v roce 2000 b) PJ: nejasného původu, možná z němčiny „lange“= dlouho, dlouhý a „Warte“ = hlídka, hláska, strážní věž, stanoviště hlídky; na tomto kopci, který se nachází na hranicích s Rakouskem, mohly sloužit hlídky M: X

Městys Drnholec. Rozhledna U křížku online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://www.drnholec.eu/rozhledna 32 KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 444. 33 Slovník spisovného jazyka českého online  Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc. 31

40

Leonard, prop.

1. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do obce Klentnice b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „nad“, adjektivem a substantivem propriálního charakteru v instrumentálu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

les, subst.

1. U akátového lesa, Pas. a) dříve se zde nejspíš nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenachází b) PJ: podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a apelativním substantivem v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

levý, adj.

1. Levá Bavorská, Pern. a) viniční trať se nachází jižně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Bavory, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Bavorská S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Levá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať jižně sousedí s tratí Pravá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg.  PJ: vzniklo na základě polohy viniční tratě; MJ Bavory nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní a k němu český překlad Bavory znamená „ves Bayerovu“ (OJ Baier „Bavar) či „ves Bavorů“, ale autoři se přiklání k druhému pojetí34; MJ Klentnice – přípona -ice k OJ Klement, tj. „ves lidí Klementových“35; PJ jsou tvořena

34 35

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 55-56. Tamtéž, s. 395.

41

adjektivem apelativního charakteru a substantivizovaným adjektivem propriálního původu odvozených od proprií Bavory a Klentnice  S: 2x (adj. + adj.)  M: 2x (I + I) sg. liščí, adj.

1. Liščí vrch, Bř. a) viniční trať se nachází na úpatí Liščí hory b) PJ: název souvisí s volně žijícími savci, konkrétně s liškami, které se tady kdysi hojně vyskytovaly; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.

lom, subst.

1. Pod lomem, Klen. a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého kamenolomu, který byl v provozu do doby první republiky36 b) PJ: název určuje polohu trati a odkazuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

˟Lusy

1. Lusy, BnD a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: pronájem či vlastnictví různých nesídlištních objektů byl někdy rozdělován i losováním, v jižních a jihozápadních Čechách se takto rozdělené pole či jiné nesídlištní objekty nazývaly lůsy37, dá se předpokládat, že toto platilo i na jižní Moravě; druhou eventuální možností výkladu názvu je vývoj názvu z koncovky „-lies, -los či -les“ německého původu, která byla používaná pro tvorbu zdrobnělin - tuto variantu ale nejsme schopni prokázat, protože nevíme vývoj názvu této tratě M: X v jeho rámci III

36

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 439. 37 OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s. 367 – 368.

42

M malina, subst.

1. Maliny, Bav. a) ve viniční trati se dnes porost maliníku nenachází, je možné, že se zde vyskytoval dříve b) PJ: název odkazuje k rostlinstvu, konkrétně k maliníku; PJ je tvořeno substantivem v plurálu S: subst. M: II pl.

mariánský, deprop. adj.

1. Mariánský kopec, Mik. a) název trati je zaznamenán od roku 1673: Mariaberg b) PJ: název spjatý s náboženstvím a církví, kopec mohl být zasvěcen Panně Marii, či se tam mohla nacházet kaplička nebo soška Panny Marie; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

Martinka, prop.

1. Pod Martinkou, HV a) viniční trať se nachází pod převislou severní stěnou Martinka (80 m), která se tyčí přímo nad obcí Horní Věstonice b) PJ: název odvozen od polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a deminutivním substantivem v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

Mikulášek, prop.

1. U Mikuláška, Pern. a) viniční trať se nachází v blízkosti pozdně gotického farního kostela sv. Mikuláše z let 1510 – 158338 b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a deminutivním substantivem odvozeného z propria v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

38


43

milovický, deprop. adj.

1. Milovická, Mik. a) viniční trať leží v blízkosti silnice, která vede do Milovic S: adj. M: I sg. 2. Milovické terasy, Mil. a) viniční trať se nachází na terasách v katastrálním území obce Milovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.  PJ: název obou viničních tratí je odvozen z jejich polohy, v případě Milovických teras, spojené i s popisem samotného objektu; MJ Milovice – přípona -ovice k OJ Mil(a), tj. „ves lidí Milových“39; PJ je tvořeno v jednom případě substantivizovaným adjektivem z redukovaného základu od MJ Milovice pomocí sufixu -k(á), v případě druhém derivovaným adj. propriálního původu z MJ Milovice a derivovaným substantivem v plurálu  S: 1x adj.; 1x (adj. + subst.)  M: 1x (I) sg.; 1x (I + II) pl.

˟Mitrberk

1. Mitrberk, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název zlidovělý, nejspíše z něm. „mittel“ střední, prostřední a „Berg“ hora, tj. prostřední hora M: X – v jeho rámci (III-II) sg.

mlýn, subst.

1. Nad mlýnem, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna v Úvalech, který za první republiky patřil p. Janu Šedovi40 b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu a označuje polohu tratě; PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a substantivem apelativního charakteru v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

mlýnský, adj.

1. Mlýnská, DD

39

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 74. Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 628 40

44

a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna p. Josefa Táborského v Dolních Dunajovicích, který zanikl v roce 194541 b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno substantivizovaným deapelativním adjektivem pomocí sufixu -sk(á) S: adj. M: I sg. muka, subst.

1. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. U Božích muk, Nov., Pavl. a) obě viniční tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: prep. + (adj. + subst.) M: 2x I + (III + II) pl.  PJ je odvezeno od polohy blízkého objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a substantivem v singuláru instrumentálu, ve dvou zbývajících případech se objevuje předložka „u“, adjektivum a substantivum apelativního charakteru v instrumentálu plurálu  S: 3x prep. + (adj. + subst.)  M: 1x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl.

Mušlov, prop.

1. Pod Mušlovem, Mik. a) viniční trať se nachází v blízkosti samostatně stojící části města Mikulova s názvem Mušlov b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a substantivem propriálního charakteru v singuláru instrumentálu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

N na, prep.

1. Hajdy na jamách, Drn.

41


45

a) viniční trať se nachází ve členitém terénu, název tratě od roku 1969 b) PJ: název hajdy nejspíše z německého „Heide“ = niva, luka, vřesoviště, nemůžeme dnes jednoznačně určit; druhá část názvu může odkazovat na místa kopání hlíny, granátů i dolování zlata a jiných materiálů nebo na terénní podobu místa, v našem případě se jedná o druhou možnost, tj. členitý terén trati S: subst. + (prep. + subst.) M: X + (I + II) pl. 2. Na pískách, Bul. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl. 3. Na statkách, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, na stejném místě se v roce 1825 nacházely Hausweingarten b) PJ: metonymicky odvozeno od majetkových poměrů, Hausweingarten by se dalo přeložit „na selských polích“ či „selské polnosti,“ po roce 1945 vinice v obci náležely pod Družstevní vinařské podniky okresu Mikulov, později se staly součástí Vinařských závodů Mikulov S: (prep. + subst.) M: (I + IV) pl. 4. Na štrekách, NP a) název nejspíš odvozen od vzdálenosti vinařské trati od obce, je to daleko, lidově je to štreka S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl. 5. Na Valtické, Led. a) viniční trať se nachází v blízkosti silnice, která vede směrem k městu Valtice, odvozeno od polohy viniční trati; MJ Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená „kopec v poli,“ do češtiny přejato prostřednictvím charvátských kolonistů Felds, Feltš – Valč, Valt a přípona – ice42 S: (prep. + adj.) M: (I + I) sg. 42

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv. s. 660.

46

6. Na výsluní, Pav. a) motivem pro vznik názvu viniční trati se stala vysoká teplota půdy na tomto místě S: (prep. + subst.) M: (I + III) sg.  PJ: tato kategorie sdružuje názvy viničních tratí různého charakteru, u typu I + III se často objevuje předložka „na“, která naznačuje, že pojmenovávaný objekt je polohou shodný s objektem relačním; PJ jsou v jednom případě tvořena hybridním PJ, které se skládá ze substantiva něm. původu, prepozice „na“ a deapelativního substantiva v instrumentálu plurálu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „na“ a derivovaným substantivizovaným adjektivem utvořeného z MJ Valtice; PJ je ve třech případech tvořeno prepozicí „na“ a derivovaným substantivem v plurálu lokálu, přičemž u PJ Na statkách se objevuje nářeční varianta koncovky –ách místo spisovného -cích, jedno PJ tvořeno předložkou „na“ a substantivem v lokálu singuláru  S: 1x subst. + (prep. + subst.); 4x (prep. + subst.); 1x (prep. + adj.)  M: 1x X + (I + II); 2x (I + III) pl.; 1x (I + III) sg.; 1x (I + IV) pl.; 1x (I + I) sg.;

nad, prep.

1. Nad jezerem, Pav. a) viniční trať se nachází na břehu vodní nádrže Nové mlýny S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Nad mlýnem, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého mlýna v Úvalech, který za první republiky patřil p. Janu Šedovi43 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 3. Nad Nesytem, Sed. a) viniční trať se nachází nad rybníkem Nesyt – rybník, který nebyl nikdy syt, potřeboval stálý přítok, v tomto případě je nejspíš lidová etymologie správná44 S: (prep. + subst.)

43

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 628 44 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 139.

47

M: (I + I) sg. 4. Nad peklem, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti místa zvaného peklo, neboli umělé jeskyně, či grotty s dnes již nedochovanou krápníkovou výzdobou, tato grotta vznikla na konci 18. století, byla postavená na křížovém půdorysu zakomponovaná do nevelkého návrší, na jehož vrcholu stál vyhlídkový gloriet, umělá jeskyně zůstala dodnes jedinou památkou na úpravy zámeckého parku na přelomu 18. a 19. století;45 vznik názvu: podle pověsti si hrabě František I. z Liechtensteina pořídil lvy a umístil je do grotty, kolem které bylo vybudované vysoké oplocení, když se na ně přišli podívat první zvědavci, kdosi prý pronesl: „Z tiché poustevny se stalo peklo.“46 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 5. Nad rybníkem, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti obecního rybníka S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 6. Nad sklepy, Bul., Mil., Strach. a) viniční tratě se všech třech případech nachází v blízkosti sklepů S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + II) pl. 7. Nad Sklepy, Nov. a) viniční tratě se nachází v blízkosti sklepů, není jisté, proč jsou v tomto případě sklepy uvedeny s velkým počátečním písmenem S: (prep. + subst.) M: (I + II) pl. 8. Nad sokolovnou, Pern. a) viniční trať se nachází nad místní sokolovnou, kterou v roce 1932 otevřel tělocvičný spolek „Turnverein,“47 později však vyhořela, dnes se na jejím místě nachází pouze taneční parket a v blízkosti studánka a fotbalové hřiště S: (prep. + subst.)

45

KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 108. RAKOVSKÁ, Lada. Valtické pověsti a příběhy. Valtice, 2012, s. 119. 47 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 550. 46

48

M: (I + II) sg. 9. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do obce Klentnice S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.  PJ: název odvozen z polohy viniční trati a jejího umístění vůči blízkému objektu; PJ je tvořeno v pěti případech prepozicí „nad“ a substantivem deapelativního charakteru v singuláru instrumentálu, PJ se ve čtyřech dalších případech skládá z prepozice „nad“ a derivovaným neapelativním substantivem v instrumentálu plurálu, v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí „nad“, adjektivem a propriem v singuláru instrumentálu, poslední zbývající PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a neodvozeným propriem Nesyt v instrumentálu singuláru  S: 10x (prep. + subst.); 1x prep. + (adj. + subst.)  M: 5x (I + II) sg.; 4x (I + II) pl.; 1x (I + I) sg.; 1x I + (III + II) Nesyt, prop.

1. Nad Nesytem, Sed. a) viniční trať se nachází nad rybníkem Nesyt – rybník, který nebyl nikdy syt, potřeboval stálý přítok, v tomto případě je nespíš lidová etymologie správná48 b) PJ: název odvozen z polohy viniční tratě; PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a neodvozeným propriem Nesyt v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

nový, adj.

1. Nová hora, Pav. a) název viniční trati označuje nově vysázené vinohrady jako protiklad k vinohradům starším b) PJ: ze subst. hora, patrně překlad z německého „(Wein)berg,“ na jižní Moravě znamená „vinohrad, vinice“; PJ je skládá z adjektiva a substantiva v singuláru S: (adj. + subst.)

48


49

M: (III + II) sg. novoveský, deprop. adj.

1. Novoveské vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Nová Ves (část Pohořelic) b) PJ: název odvozen z polohy objektu; MJ Nová Ves – nově založená obec; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem depropriálního původu z MJ Nová Ves a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.

O ořechový, adj.

1. Ořechová hora, Bř., DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, který se táhne na hranicích katastrálního území obou obcí, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, na území této viniční tratě se do dnešní doby nachází porost ořešáku královského b) PJ: název odvozen od porostu listnatých stromů, konkrétně ořešáku; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem z apelativa a substantivem S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg.

ovčárna, subst.

1. Ovčárna, Pas. a) název trati v roce 1825: Lams-Grund, ale v této době se ještě nejednalo o viniční trať, ale o pole – z NJ „Lamm“ = jehně, beránek, „Grund“ = země, půda, pozemek S: subst. M: II sg. 2. U Ovčárny, Sed. a) viniční trať se nachází blízko bývalé ovčárny, která byla součástí panského dvora Liechtenštejnů a vyhořela v roce 188349 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

49


50

 PJ: název podle blízkého objektu, v obou případech už zaniklého; PJ je v jednom případě tvořeno substantivem v singuláru, v případě druhém prepozicí „u“ a apelativním substantivem v genitivu singuláru  S: 1x (subst.); 1x (prep. + subst.)  M: 1x II sg.; 1x (I + II) sg.

P Pálava, prop.

1. Pod Pálavou, Bav., DV, Pav. a) všechny tři viniční tratě se nachází pod Pavlovskými vrchy b) PJ: odvozen od polohy blízkého objektu, Pavlovské vrchy (užívá se i jen Pálava, popř. Palava), název vznikl z nářečního slova pálava, které znamená „místo, kde prudce žhne slunce,“ poněmčením čes. Pálava vznikla podoba Pólau, která se v něm. začala pokládat za odvozeninu z OJ Pól, tj. Paul, Pavel; proto se pro původní Pulín (vesnice pod Pálavou i Pálava samotná) začalo v něm. používat podoby Polau, z čehož byl vytvořen jakoby „původní český“ název Pavlov, a odtud i název Pavlovské vrchy50; PJ jsou tvořena prepozicí „pod“ a neodvezeným propriem Pálava v singuláru S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + I) sg.

panenský, adj.

1. Panenský kopec, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název nejspíš odvozen od majitele, obec Popice byla původně v držbě olomouckého kostela, pak ji vlastnil zemský dolnokounický klášter premonstrátek (odtud mohlo vzniknout PJ), následně rod Lichtenštejnů; Jan Prášek v soupisu PJ pro obec Popice uvádí, že Panenský kopec získal svůj název, protože to byl nově navezený kopec, domníváme, že toto je ale pouze odkaz lidové etymologie; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

panský, adj.

1. Panské, Bul. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ

50

LUTERRER, I. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, s. 202.

51

b) PJ: název se vztahuje k nejčastějšímu označení pro majitele nesídlištního objektu „pán“ či adj. z něho odvozeného, 51 v tomto případě se jedná o substantivizované deapelativní adj., které bylo vytvořeno s pomocí sufixu – sk(é) a které se vyskytuje samostatně s vypuštěním označovaného objektu, tj. vinohrady S: adj. M: IV pl. pánský, adj.

1. Pánský kopec, Úv. (Val.) a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: název podle majitele, nejspíše hláskoslovná varianta k heslu panský, protože PJ, které se nachází v katastrální mapě v blízkosti tratě, uvádí název Panský kopec, nikoliv Pánský; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem apelativního původu a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

panna, subst.

1. Pod Pannama, Pav. a) viniční trať se nachází pod vápencovým útvarem Tři panny, nářeční varianta – spisovně by mělo být Pod Pannami S: (prep. + subst.) M: (I + I) pl. 2. U třech panen, DV a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, mělo by zde být velké písmeno U Třech panen S: prep. + (num. + subst.) M: I + (III + I) pl.  obě trati se nachází navzájem v těsné blízkosti a jejich název je odvozen od polohy blízkého objektu, konkrétně vápencového útvaru Tři panny - jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich tvrdí, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny tři do rána zkameněly; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“ a apelativním substantivem v plurálu instrumentálu, v druhém případě se objevuje prepozice „u“, číslovka a deapelativní substantivum v plurálu genitivu

51

MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 176.

52

S: 1x (prep. + subst.); 1x prep. + (num. + subst.) M: 1x (I + I) pl.; 1x I + (III + I) pl. peklo, subst.

1. Nad peklem, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti místa zvaného peklo b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu – peklo neboli umělá jeskyně, či grotta s dnes již nedochovanou krápníkovou výzdobou, tato grotta vznikla na konci 18. století, byla postavená na křížovém půdorysu zakomponovaná do nevelkého návrší, na jehož vrcholu stál vyhlídkový gloriet, umělá jeskyně zůstala dodnes jedinou památkou na úpravy zámeckého parku na přelomu 18. a 19. století52 vznik názvu: podle pověsti si hrabě František I. z Liechtensteina pořídil lvy a umístil je do grotty, kolem které bylo vybudované vysoké oplocení, když se na ně přišli podívat první zvědavci, kdosi prý pronesl: „Z tiché poustevny se stalo peklo.“53 PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a apelativním substantivem instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

písek, subst.

1. Na pískách, Bul. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda, v roce 1825 název tratě: Die Sand Weingarten S: (prep. + subst.) M: (I + III) plt. 2. Písky, Pop. a) ve viniční trati se nachází písčitá půda, v roce 1825: Sandfeld = „písečné pole,“ v této době se ještě nešlo o viniční trať S: subst. M: III plt.  PJ: název odkazuje na složení půdy s vysokým obsahem písku, z jazykového hlediska jsou „písky“ pomnožným substantivem s významem písčité místo, písčitá půda či písčina54; PJ je v prvním případě tvořeno prepozicí „na“ a derivovaným pluralia tantum v lokálu; v druhém případě se jedná o samotné pluralia tantum

52

KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 108. RAKOVSKÁ, Lada. Valtické pověsti a příběhy. Valtice, 2012, s. 119. 54 Slovník spisovného jazyka českého online  Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc. 53

53

 S: 1x (prep. + subst.); 1x (subst.)  M: 1x (I + III) plt.; 1x (III) pl. plotna, subst.

1. Plotny, DD a) historický název tratě 1825: Blatten b) PJ: „Blatten“ – vzniklo přejímkou z českého bláto tj. mokrá, vlhká půda; název trati je odvozen od vlastnosti půdy; PJ je tvořeno substantivem v plurálu S: subst. M: III pl.

pod, prep.

1. Pod Děvínem, HV a) viniční trať se nachází pod vrchem Děvín; PJ: slovanského původu, do hradisek se původně zazdívaly panny jako symbolická ochrana proti nepříteli, proto nazváno Děvín S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 2. Pod Klentnicí, Klen. a) viniční trať se nachází pod obcí Klentnice, motivem pro vznik pojmenování se stala poloha tratě; PJ Klentnice – přípona -ice k OJ Klement, tj. „ves lidí Klementových“55 S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 3. Pod lomem, Klen. a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalého kamenolomu, který byl v provozu do doby první republiky,56 název určuje polohu trati a odkazuje k blízkému objektu S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 4. Pod Martinkou, HV a) viniční trať se nachází pod převislou severní stěnou Martinka (80 m), která se tyčí přímo nad obcí Horní Věstonice, deminutivní tvar propria S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 5. Pod Mušlovem, Mik.

55

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 395. Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 439. 56

54

a) viniční trať se nachází pod částí města Mikulov – Mušlovem S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 6. Pod Pálavou, Bav., DV, Pav. a) všechny tři viniční tratě se nachází pod Pálavskými vrchy, (užívá se i jen Pálava, popř. Palava), název vznikl z nářečního slova pálava, které znamená „místo, kde prudce žhne slunce,“ poněmčením čes. Pálava vznikla podoba Pólau, která se v něm. začala pokládat za odvozeninu z OJ Pól, tj. Paul, Pavel; proto se pro původní Pulín (vesnice pod Pálavou i Pálava samotná) začalo v něm. používat podoby Polau, z čehož byl vytvořen jakoby „původní český“ název Pavlov, a odtud i název Pavlovské vrchy57 S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + I) sg. 7. Pod Pannama, Pav. a) název viniční trati je odvozen od polohy blízkého objektu, konkrétně vápencového útvaru Tři panny – jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich tvrdí, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly; nářeční varianta PJ, spisovně by mělo být Pod Pannami S: (prep. + subst.) M: (I + I) pl. 8. Pod Reistnou, Val. a) viniční trať se nachází pod kolonádou Reistna, která byla postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schönbrunnu, varianty názvu jsou Reistna i Rajstna, dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí, vznikl zkomolením něm. názvu Reistenberg – česky Chrastiny58 S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg. 9. Pod státní, Bav. a) viniční trať se nachází pod státní silnicí Brno-MikulovVídeň

57

LUTERRER, I. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, s. 202. 58 iTRAS: to nej z české krajiny. Reistna klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka. online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://itras.cz/reistna/.

55

S: (prep. + adj.) M: (I + II) sg. 10. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází pod vrchem Sluneční hora, který své pojmenování získal díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 11. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční trať se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal kvůli vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 12. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 13. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově, název vznikl podle polohy trati, odlišeno číslovkou od viniční trati Pod Svatým kopečkem II S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 14. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově, název vznikl podle polohy trati, odlišeno číslovkou od viniční trati Pod Svatým kopečkem I S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg. 15. Pod valtickou, Mik. a) viniční trať se nachází jižně od silnice Mikulov-Valtice, město Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená „kopec v poli,“ do češtiny přejato prostřednictvím

56

charvátských kolonistů Felds, Feltš – Valč, Valt a přípona – ice59 S: (prep. + adj.) M: (I + I) sg.  PJ: viniční trať je určena vzhledem k umístění pod nějakým významnějším objektem; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a substantivizovaným depropriálním adjektivem odvozeného z MJ Valtice; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a substantivizovaným adjektivem apelativního původu; PJ je v jednom případě tvořeno předložkou „pod“ a apelativním substantivem, v osmi případech je tvořeno stejnou prepozicí, ale substantivum je propriálního původu, v jednom případě se navíc jedná o deminutivum; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“ a derivovaným substantivem v plurálu; VPJ je ve třech případech tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a apelativním substantivem; VPJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a substantivem v deminutivním tvaru a číslovkou  S: 10x (prep. + subst.); 2x (prep. + adj.); 3x prep. + (adj. + subst.); 2x prep. + (adj. + subst.) + num.  M: 9x (I + I) sg.; 2x (I + II) sg.; 1x (I + I) pl.; 3x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) + III sg. podlesí , subst.

1. Podlesí, Bul. a) viniční trať se nachází pod lesem b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; základem PJ je dvouslovný předložkový výraz, který se skládá z předložky a apelativního substantiva, PJ pak vzniklo konverzí přehodnocením předložky v předponu „pod“ S: subst. M: (I-II) sg.

podsedek, subst.

1. Podsedky, Přib., Vran. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, historické názvy ve Vranovicích Podsetky z roku 1825, v Přibicích poprvé až v roce 1969 b) PJ: podsedek je malé hospodářství, majetek podsedka, tj. rolníka, který má menší výměru polností než sedlák60; PJ je tvořeno derivovaným substantivem v plurálu

59

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv. s. 660. MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 175. 60

57

S: 2x subst. M: 2x II pl. pohořelický, deprop. adj.

1. Pohořelické vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Pohořelice b) PJ: název podle polohy viniční trati vzhledem k blízkému městu Pohořelice – MJ Pohořelice z akuz. pl. k pohořelici = obyvatelé pohořelého místa61; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Pohořelice a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.

pole, subst.

1. Kačisdorfské pole, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti státní hranice s Rakouskem, nejbližší obcí na rakouské straně je vesnice Katzelsdorf b) PJ: název vznikl přizpůsobením německého názvu obce Katzelsdorf, česky lidově Kačisdorf; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu a substantivem apelativního charakteru v singuláru S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg.

pravý, adj.

1. Pravá Bavorská, Pern. a) viniční trať leží na hranicích katastrálního území s obcí Bavory, tato trať severně sousedí s tratí Levá Bavorská S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg. 2. Pravá Klentnická, Pern. a) viniční trať se nachází západně od obce Perná směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Klentnice, tato trať severně sousedí s tratí Levá Klentnická S: (adj. + adj.) M: (I + I) sg.  PJ odvozeno od polohy trati; MJ Bavory - nelze jednoznačně stanovit, zda něm. Pairdorff, které je původní

61


58

a k němu český překlad Bavory znamená „ves Bayerovu“ (OJ Baier „Bavar) či „ves Bavorů“, ale autoři se přiklání k druhému pojetí;62 MJ Klentnice - přípona -ice k OJ Klement, tj. „ves lidí Klementových“63; PJ jsou tvořena adjektivem apelativního charakteru a substantivizovaným adjektivem propriálního charakteru z MJ Bavory a Klentnice  S: 2x (adj. + adj.)  M: 2x (I + I) sg. přední, adj.

1. Přední, Přib. a) název trati se zachoval z roku 1879 b) PJ: název označuje polohu viniční trati vzhledem k ostatním vinohradům v obci; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem se sufixem –n(í) S: adj. M: I sg.

˟Purmice

1. Purmice, Pern. a) viniční trať se nachází nejspíš v blízkosti bývalé osady Purkmanice, historické názvy tratě Burmitzern (1749), Purmitz (1825) a Půlmice (1969) b) PJ: název vznikl redukcí názvu přes Purkmanice (něm. Purgmanice) na Purmice; MJ Purkmanice – pl. k purkman, něm. Burgmann, tj. „ves lidí konající službu na hradě“ v tomto případě na hradě Neuhaus,64 tato osada zanikla v druhé polovině 15. století,65 nacházela se mezi Horními Věstonicemi a Dolními Dunajovicemi66; PJ je tvořeno substantivem propriálního původu S: subst. M: I sg.

R ˟Ráfle

1. Ráfle, Pop. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název trati z roku 1825 Raifeln, z roku 1749 Raifel b) PJ: pochází z něm., ale dnes je jeho výklad nejasný M: X

62

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 55-56. Tamtéž, s. 395. 64 Tamtéž, s. 335. 65 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 549 66 Tamtéž, s. 87. 63

59

˟Rebry

1. Rebry, Jev. a) viniční trať se nachází na svahu vršku Sprosiska ve výšce 214m b) PJ: rebro v jihoslovanských jazycích „svah hory“, v ruštině se jím navíc označuje horský hřeben, skalní ráz,67 předpokládáme, že toto by mělo platit i v našem prostředí, tj. PJ popisuje objekt M: X v jeho rámci II

Reistna, prop.

1. Pod Reistnou, Val. a) viniční trať se nachází pod kolonádou Reistna, která byla postavena jako imitace Glorietty vídeňského Schönbrunnu, varianty názvu jsou Reistna i Rajstna, dostala své jméno podle kopce, na kterém stojí, ten vznikl zkomolením něm. názvu Reistenberg – česky Chrastiny68 b) PJ: název odvozen od polohy trati vzhledem k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a neodvozeným propriem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.

˟Rosentický

1. Rosentické, DP a) v blízkosti se nejspíš nacházela zaniklá ves Hroznětice, její přesné místo sice není známo, ale nejspíš stávala v blízkosti Dobrého pole, protože v roce 1613 je zde uváděn název vinohradní hory Rosentyc, název trati z roku 1749 je In Rosenbergen; jméno osady je odvozeno od Hroznaty, který žil ve 12. století, pravděpodobná doba zániku osady je na přelomu 15. a 16. století69 b) PJ: v tomto PJ se objevuje svědectví o zaniklé osadě Hroznětice; PJ je ve tvaru substantivizovaného adjektiva, které bylo utvořeno z redukovaného základu od MJ Hroznětice s pomocí sufixu –k(é) S: adj. M: I pl.

67

OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, s. 180-181. 68 iTRAS: to nej z české krajiny. Reistna klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka. online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://itras.cz/reistna/ 69 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 85.

60

růžový, adj.

1. Růžová, Bav. a) ve viniční trati se nejspíš nacházel bohatý porost růží S: adj. M: III sg. 2. Růžová hora, Nov. a) viniční trať, pro kterou byl motivací vzniku názvu porost keřů růží S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: název se vztahuje k rostlinnému porostu růží ve viničních tratích či v jejich blízkosti; PJ je v jednom případě tvořeno substantivizovaným adjektivem se sufixem – ov(á) s apelativním základem, v případě druhém se jedná derivované adjektivum apelativního původu a substantivum v singuláru  S: 1x (adj.); 1x (adj. + subst.)  M: 1x (III) sg.; 1x (III + II) sg.

rybníček, subst.

1. U rybníčka, Bav. a) viniční trať se nachází v blízkosti dnes již zaniklého rybníku b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a deapelativním substantivem deminutivního charakteru v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

rybník, subst.

1. Nad rybníkem, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti obecního rybníku b) PJ: název odvozen od blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a apelativním substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

Ř římský, adj.

1. Římský vrch, Muš. (Pas.) a) viniční trať se nachází na vrchu Hradisko, který je známý archeologickým nálezem římské vojenské stanice, tu vybudovali příslušníci římské legie za císaře Marca 61

Aurelia v letech 166 – 180 jako nejsevernější vysunutý opěrný bod nad Dunajem ve střední Evropě70 b) PJ: název odvozen od místa pobytu Římanů; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního charakteru v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.

S ˟Sacny

1. Sacny, Val. a) popis viniční trati není podstatný pro rozbor PJ, název jsme zaznamenali poprvé až v roce 2000 b) PJ: patrně z německého Saitzenau tj, „Saitz“ = zajíc, „en“ = německá adjektivní přípona a „Au“ = luh, v překladu tedy „zaječí luh,“ ale toto nemůžeme prokázat, protože nemáme žádné starší názvy tratě, které by případně uchovaly proces jazykové změny M: X

Sahara, prop.

1. Sahara, Pav. a) půda ve viniční trati je písčitá a suchá b) PJ: název metaforicky odvozen podle kvality půdy; PJ je tvořeno neodvozeným propriem v singuláru S: subst. M: III sg.

Sedlecko, deprop. subst.

1. Sedlecko, Sed. a) viniční trať se nachází na východním okraji katastrálního území obce Sedlec, jediný případ v našem výzkumném vzorku, kdy viniční trať neodkazuje k jinému městu či obci, nýbrž k obci, do které svým katastrálním území náleží b) PJ: název odvozen od polohy tratě; obec Sedlec – něm. Voitelsbrunn nejspíš česko-německé hybridní jméno, k OJ Bojata (hypokoristika některého složeného OJ s předponou Boj- např. Bojmír), druhou část názvu tvoří brunn tj. „Brunnen“ = studna71; PJ je tvořeno derivovaným substantivem z odvozeného základu propria Sedlec s pomocí sufixu –ck(o)

70

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 511. 71 HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv., s. 425.

62

S: subst. M: I sg. sklep, subst. A) sg.

1. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno je 90m dlouhé a delší je 136m dlouhé72; b) PJ: název určuje polohu viniční tratě a odkazuje k blízkému objektu, z jazykového hlediska se sklep skloňuje podle vzoru hrad, podvzoru les s koncovkou -a v genitivu sg., tato se užívá například u jmen s významem místa,73 ale v tomto případě je koncovka –u, tedy nářeční varianta; PJ je tvořeno apelativním substantivem v plurálu, prepozicí „u“, adjektivem a substantivem v genitivu singuláru S: subst. + (prep. + adj. + subst.) M: II pl. + (I + III + II) sg.

B) pl.

1. Nad sklepy, Bul., Mil., Strach. a) viniční tratě se všech třech případech nachází v blízkosti sklepů S: 3x (prep. + subst.) M: 3x (I + II) pl. 2. Nad Sklepy, Nov. a) viniční tratě se nachází v blízkosti sklepů, není jasné, proč jsou v tomto případě sklepy uvedeny s velkým počátečním písmenem S: (prep. + subst.) M: (I + II) pl.  PJ: názvy tratí odkazují k blízkému objektu; PJ jsou tvořena prepozicí „nad“ a derivovaným substantivem v instrumentálu plurálu  S: 4x (prep. + subst.)  M: 4x (I + II) pl.

sluneční, adj.

1. Pod Sluneční horou, Úv. (Val.)

72

KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 444. Slovník spisovného jazyka českého online  Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc. 73

63

a) viniční trať se nachází pod vrchem Sluneční hora, který své pojmenování získal díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Sluneční vrch, Drn. a) název viniční trati odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: název odkazuje k teplotě půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a deapelativním substantivem v instrumentálu singuláru, v případě druhém se jedná o derivované adjektivum a deapelativní substantivum  S: 1x prep. + (adj. + subst.); 1x (adj. + subst.)  M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. slunečný, adj.

1. Slunečná, Bav., Nov. a) viniční trať se nachází na místě, které je dobře vystaveno slunečním paprskům b) PJ: název odkazuje k teplotě půdy, k dobře osluněnému místu; PJ jsou tvořena substantivizovaným adjektivem apelativního původu s pomocí sufixu –n(á) S: 2x adj. M: 2x III sg.

slunný, adj.

1. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční tratě se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal kvůli vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Slunný vrch, Pav. a) viniční trať se nachází na dobře osluněném místě, což souvisí s vysokou teplotou půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: název odkazuje k teplotě půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a substantivem apelativního charakteru v instrumentálu singuláru, v případě 64

druhém se jedná o derivované adjektivum a deapelativní substantivum  S: 1x prep. + (adj. + subst.); 1x (adj. + subst.)  M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. sokolovna, subst.

1. Nad sokolovnou, Pern. a) viniční trať se nachází nad místní sokolovnou, kterou v roce 1932 otevřel tělocvičný spolek „Turnverein,“74 později však vyhořela, dnes se na jejím místě nachází pouze taneční parket a v blízkosti studánka a fotbalové hřiště b) PJ: název odvozen z polohy blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „nad“ a substantivem v instrumentálu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

˟Sonberk

1. Sonberk, Pop. a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Slunečná, který by byl i překladem originálního německého počeštěného názvu Sonberk; mohl zde proběhnout proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati b) PJ: z německého „Sonne“ slunce a „berg“ hora, toto PJ je přizpůsobené do českého jazyka M: II

˟Sonnenberg

1. Sonnenberg, Úv. (Val.) a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Sluneční hory, což by byl překlad německého názvu Sonnenberg, varianta k heslu viz Sonberk; mohl zde proběhnout proces transonymizace, přenesení názvu terénního útvaru na název viniční tratě b) PJ: z německého „Sonnen“ sluneční a „berg“ hora, u tohoto PJ se zachoval německý pravopis ve psané podobě českého PJ M: II

spálený, adj.

1. U Spálené hospody, Per.

74


65

a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalé Spálené hospody b) PJ: Spálená hospoda či Spálenka je název pro samotu Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov, kterou majitel Esinger přebudoval ve velký moderní hostinec, který sám v r. 1945 zapálil75; PJ je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. starý, adj.

1. Stará hora, Hloh., Jev., Klen., Nov., Pav., Pop., Pouzd. a) viniční trať v Hlohovci, Novosedlech a Klentnici se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, v ostatních případech tento proces neproběhl, název viniční trati označuje letitější vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům S: 7x (adj. + subst.) M: 7x (III + II) sg. 2. Staré, DP a) substantivované adjektivum popisující stáří vinohradu, chybějícím substantivem je nejspíš popis objektu tj. vinohrady S: adj. M: III pl. 3. Staré hory, Úv. (Val.) a) název starších vinohradů jako protiklad k těm nově vysázeným, hora jako výraz pro vinohrad, z německého „Wein(berg)“ S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 4. Staré vinohrady, NV (Poh.) a) název viniční tratě pro odlišení od nově vysázených vinohradů S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 5. Ve starých, Led.

75


66

a) substantivované adjektivum popisující stáří vinohradu, chybějícím substantivem je nejspíš popis objektu tj. vinohrady S: (prep. + adj.) M: (I + III) pl.  PJ: staré vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „ve“ a substantivizovaným derivovaným adjektivem v plurálu, v dalším případě je tvořeno substantivizací primárního adjektiva; v sedmi případech je PJ tvořeno adjektivem a substantivem v singuláru a ve zbývajících dvou případech je PJ tvořeno adjektivem a derivovaným substantivem v plurálu  S: 9x (adj. + subst.); 1x (adj.); 1x (prep. + adj.)  M: 7x (III + II) sg.; 1x (III) pl.; 2x (III + II) pl.; 1x (I + III) pl. statek, subst.

1. Na statkách, Pern. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, na stejném místě se v roce 1825 nacházely Hausweingarten b) PJ metonymicky odvozeno od majetkových poměrů, Hausweingarten by se dalo přeložit „na selských polích“ či „selské polnosti,“ po roce 1945 vinice v obci náležely pod Družstevní vinařské podniky okresu Mikulov, později se staly součástí Vinařských závodů Mikulov; PJ je tvořeno prepozicí „na“ a derivovaným substantivem v lokálu plurálu, u koncovky se objevuje nářeční varianta –ách místo spisovného -cích S: (prep. + subst.) M: (I + IV) pl.

státní, adj.

1. Pod státní, Bav. a) viniční trať se nachází pod státní silnicí Brno-MikulovVídeň b) PJ: název podle polohy trati; PJ je tvořeno prepozicí „pod“ a substantivizovaným adjektivem apelativního charakteru S: (prep. + adj.) M: (I + II) sg.

stolový, adj.

1. Stolová hora, Sed.

67

a) název viniční tratě odkazuje ke stejnojmennému vrchu, pro který byl motivací vzniku názvu tvar terénního útvaru – hora s plochým temenem a příkrými svahy, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název podle tvaru terénního útvaru; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem apelativního charakteru a substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. stráň, subst.

1. Brodské stráně, BnD a) viniční trať se nachází v katastrálním území obce Brod nad Dyjí na svazích Liščího vrchu a vinohrady pokrývají celý tento kopec b) PJ: vzniklé z přívlastku označující směr „Brodský“, tj. vzhledem k Brodu nad Dyjí a substantiva označující objekt, tj.„stráně“; Brod nad Dyjí viz Kolenfurt, MJ z něm. Guldenfurt, původně Guldenburg; „guldȋn“ zlatý a „furt“ brod, „-burg“ hrad76; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Brod nad Dyjí a derivovaným substantivem v plurálu S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.

strážný , adj.

1. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 2. Strážný vrch, Mil. a) viniční trať se nachází na kopci Strážný vrch, případ transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati; připomíná existenci někdejšího strážního systému S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: název viniční tratě odkazuje k blízkému objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem

76


68

a deapelativním substantivem v instrumentálu singuláru, v případě druhém se PJ skládá z derivovaného adjektiva a substantiva apelativního charakteru v singuláru  S: 1x prep. + (adj. + subst.); 1x (adj. + subst.)  M: 1x I + (III + II) sg.; 1x (III + II) sg. studánka, subst.

1. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky – stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtensteinové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda zásobovala dříve obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce77 b) PJ: název podle blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a substantivem neapelativního charakteru v deminutivním tvaru v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

svah, subst.

1. Jižní svahy, Úv. (Val.), Val. a) viniční tratě v obou vinařských obcích se nacházejí na jižních svazích, které jsou nejvíce osluněny b) PJ: název odvozen od polohy tratí; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem apelativního původu a derivovaným substantivem v plurálu S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (I + II) pl.

svatý, adj. A) svatý

1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově S: prep. + (adj. + subst) + num M: I + (III + II) + III sg. 2. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově

77

HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka onlinecit. 21. prosince 2013 Dostupné z: http://brno.idnes.cz/na-lichtenstejnske-stezce-ceka-turistyprekvapeni-cervena-studanka-1gt-/brno-zpravy.aspx?c=A090311_1154702_brno_dmk.

69

S: prep. + (adj. + subst) + num M: I + (III + II) + III sg.  PJ: název vznikl podle polohy trati, tratě dále rozlišeny číslovkou I a II; PJ jsou tvořena prepozicí „pod“, adjektivem, substantivem apelativního charakteru v deminutivním tvaru v instrumentálu singuláru a číslovkou  S: 2x prep. + (adj. + subst) + num  M: 2x I + (III + II) + III sg. B) sv.

1. Nad sv. Leonardem, Klen. a) viniční trať se nachází poblíž místa, kde byla u Klentnického potoka dříve umístěna socha sv. Leonarda, ta však byla v desolátním stavu, proto byla roku 2012 opravena, nově vysvěcena a kvůli ochraně před vandaly přestěhována do středu obce Klentnice S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II)  sg. 2. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II)  sg.  PJ: odvozeno od polohy trati vzhledem k významnému objektu; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „nad“, adjektivem a substantivem propriálního původu v instrumentálu singuláru, v případě druhém je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a substantivem propriálního původu v genitivu singuláru  S: 2x prep. + (adj. + subst.)  M: 2x I + (III + II)  sg.

˟Svindrunk

1. Svindrunk, Pop. a) historický názvy tratě Svidrunk (1987), Suchentrunk (1825 a 1749) a Suchentrunckh (1673) b) PJ: název je něm. původu, dnes je jeho výklad nejasný, podle lidové etymologie je výklad názvu následující „suchen“ vyhledat a „Trunk“ nápoj, tj. vyhledejte si nápoj, první část názvu by ale spíše mohla být z něm. „züchten“ = pěstovat; dnes nemůžeme jednoznačně určit, co bylo motivací pro vznik názvu M: X 70

Š šibeniční, adj.

1. Šibeniční vrch, Drn., Mik. a) viniční trať leží v Mikulově i v Drnholci v blízkosti stejnojmenného kopce, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; jedná se o kopec, na kterém dřív stávala šibenice, a prováděl se zde výkon hrdelního práva b) PJ: odvozeno z polohy blízkého objektu; PJ jsou tvořena derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg.

Špičák, prop.

1. Špičák, Mil. a) viniční trať se nachází v blízkosti vrchu Špičák, který své označení získal nejspíše podle tvaru tohoto špičatého terénního útvaru, jedná se o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) PJ: název podle tvaru terénního útvaru; PJ je ve tvaru depropriálního substantiva v singuláru S: subst. M: III sg.

˟Štabery

1. Štabery, Sed. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název tratě z roku 2000 je Štambery, v roce 1825 název Steindamn Feld = „pole u kamenné hráze,“ ale ještě se nejedná o viniční trať, ale o pole b) PJ: výklad názvu není jednoznačný, je možné že se název postupně vyvinul z něm. „Steinberg“ = kamenná, kamenitá hora, či je možné, že byl název přenesen z názvu pole, v tom případě by se jednalo o proces transonymizace, M: X

˟Šulaperk

1. Šulaperk, Hloh. a) trať se nachází jihovýchodně od obce, na vyvýšeném kopečku, ke kopci z obce vede ulice Šulaperk, historický název tratě Nad Šulaperkem (2000) a U kuperku (1979) b) PJ: v roce 1812 byla v obci zřízena škola (nynější číslo popisné 97 v ulici Šulaperk); název z německého 71

Schulenberg – „Schule“ škola, „en“ německá adjektivní koncovka a „Berg“ hora, vršek, tj. školní vršek; celý název byl počeštěn M: X – v jeho rámci (IV-II) sg. ˟Šusfeldy

1. Šusfeldy, Strach. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název trati se poprvé objevuje v roce 2000 b) PJ: název dnes nejasný, nejspíše z němčiny, druhá část by mohlo by vzniknout z něm. „Feld“ = pole M: X

štreka, subst.

1. Na štrekách, NP a) viniční trať se nachází téměř na konci katastrálního území Nového Přerova a je vzdálena od obce b) PJ: základem PJ je subst. štreka, které je chápáno ve významu dráha, cesta, trať; název nejspíš odvozen od vzdálenosti vinařské trati od obce, je to daleko, lidově je to štreka; PJ je tvořeno prepozicí „na“ a substantivem apelativního charakteru v lokálu plurálu S: (prep. + subst.) M: (I + III) pl.

˟Šternberg

1. Šternberg, Drn. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ, název vinohradu byl v roce 1825 Sternberg Weingarten b) PJ: název mohl vzniknout podle rodu Šternberků, ale dnes už je tento název nejasný M: X

T terasa, subst.

1. Milovické terasy, Mil. a) viniční trať se nachází na terasách v katastrálním území obce Milovice S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 2. Terasy, Led. a) viniční trať se nachází na terasách S: subst. 72

M: II pl. 3. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. 4. Terasy u Křížového sklepu, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno měří 90m a delší je 136 metrů dlouhé78 S: subst. + (prep. + adj. + subst.) M: II pl. + (I + III + II) sg.  PJ: název vychází z popisu viniční tratě, popřípadě bližšího lokalizačního určení; PJ je v jednom případě tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu z MJ Milovice a derivovaným substantivem apelativního původu v plurálu, další PJ je tvořeno derivovaným deapelativním substantivem v plurálu; VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí „u“ a substantivem v genitivu plurálu; další VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí „u“, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru  S: 1x (adj. + subst.); 1x (subst.); 1x subst. + (prep. + subst.); 1x subst. + (prep. + adj. + subst.)  M: 1x (I + II) pl.; 1x (II) pl.; 1x II pl. + (I + III + II) sg.; 1x II + (I + II) pl. třešňový, adj.

1. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů b) PJ: odvozené z blízkého objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg.

tři, num.

78

1. U třech panen, DV


73

a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich říká, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly b) PJ: odvozené od blízkého objektu, mělo by zde být velké písmeno U Třech panen; PJ je tvořeno prepozicí „u“, číslovkou a substantivem apelativního původu v genitivu plurálu S: (prep. + num. + subst.) M: I + (III + I) pl. Turold, prop.

1. Turold, Mik. a) viniční trať se nachází na území Turoldu – vápencového terénního útvaru S: subst. M: I sg. 2. Za Turoldem, Mik. a) viniční trať se nachází v těsné blízkosti Turoldu – vápencového terénního útvaru S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.  PJ: historický název tratě je Turold (1826), Duralt (1749), Duraldt (1673), dnes už nedokážeme určit původní motivaci názvu; PJ je tvořeno v jednom případě neodvozeným propriem v singuláru, v případě druhém prepozicí „za“ a substantivem propriálního původu v instrumentálu singuláru  S: 1x (subst.); 1x (prep. + subst.)  M: 1x (I) sg.; 1x (I + I) sg.

U u, prep.

1. Terasy u hranic, Val. a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti státní hranice s Rakouskem S: subst. + (prep. + subst.) M: II + (I + II) pl. 2. Terasy u Křížového sklepu, Val.

74

a) viniční trať se nachází na terasách v blízkosti Křížového sklepa ve Valticích, Křížový sklep tvoří dvě hlavní chodby, které se protínají tak, že tvoří kříž, jehož kratší rameno měří 90m a delší je 136m dlouhé79 S: [subst. + (prep. + adj. + subst.)] M: [II pl. + (I + III + II) sg.] 3. U akátového lesa, Pas. a) dříve se poblíž viniční tratě nejspíš nacházel porost akátu, v dnešní době se zde už nenachází S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 4. U Boží muky, Pern. a) trať se nachází v blízkosti Boží muky S: [prep. + (adj. + subst.)] M: I + (III + II) sg. 5. U Božích muk, Nov., Pavl. a) tratě se nacházejí v blízkosti Boží muky S: 2x [prep. + (adj. + subst.)] M: 2x I + (III + II) pl. 6. U cihelny, Mil., Úv. (Val.) a) v Milovicích se kdysi prý nacházela cihelna v blízkosti dnešní viniční tratě, ale nepodařilo se nám dohledat, kdy zanikla a komu patřila, v Úvalech byla za první republiky cihelna p. Viléma Osera80 S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 7. U Červené studánky, Led. a) viniční trať se nachází u Červené studánky – stavba z červených cihel, kterou roku 1894 vybudovali Lichtenštejnové, jímala vodu ze tří pramenů svedených do nádrže, voda zásobovala dříve obyvatele zámku, plnila kašnu na náměstí a z kohoutku tekla i na železniční stanici, nachází se na Lichtenštejnské cyklostezce81 S: prep. + (adj. + subst.)

79

KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, s. 444. Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 628. 81 HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená studánka onlinecit. 21. prosince 2013 Dostupné z: http://brno.idnes.cz/na-lichtenstejnske-stezce-ceka-turistyprekvapeni-cervena-studanka-1gt-/brno-zpravy.aspx?c=A090311_1154702_brno_dmk 80

75

M: I + (III + II) sg. 8. U hřiště, Strach. a) viniční trať se nachází v blízkosti fotbalového hřiště ve Strachotíně S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 9. U kapličky, DV, Pern. a) obě viniční tratě se nachází v blízkosti kapličky, deminutivní tvar substantiva S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) sg. 10. U křížku, Drn. a) uprostřed viniční trati se nachází kříž, který byl v roce 1899 vystavěn rodinou Scherak82, deminutivní tvar substantiva S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 11. U Mikuláška, Pern. a) viniční trať se nachází v blízkosti pozdně gotického farního kostela sv. Mikuláše z let 1510 – 158383, deminutivní tvar PJ S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 12. U Ovčárny, Sed. a) viniční trať se nachází blízko bývalé ovčárny, která byla součástí panského dvora a vyhořela v roce 188384 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 13. U rybníčka, Bav. a) viniční trať se nachází v blízkosti dnes již zaniklého rybníku, deminutivní tvar substantiva S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 14. U Spálené hospody, Per. Městys Drnholec. Rozhledna U křížku online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://www.drnholec.eu/rozhledna 83 Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, s. 550. 84 Tamtéž, s. 595. 82

76

a) viniční trať se nachází v blízkosti bývalé Spálené hospody, tuto samotu s původním názvem Nová hospoda u státní silnice Brno-Mikulov přebudoval majitel Esinger ve velký moderní hostinec, který sám v r. 1945 zapálil85 S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 15. U sv. Anny, Val. a) viniční trať se nachází v blízkosti kapličky sv. Anny S: [prep. + (adj. + subst.)] M: I + (III + II)  sg 16. U třech panen, DV a) viniční trať se nachází v blízkosti vápencového útvaru Tři panny, jedná se o tři vápencové skalní věže, váže se k nim několik pověstí, nejznámější z nich říká, že se jedná o zkamenělou tatarskou princeznu a její dvě družky, které nocovaly na hradě Děvičky, hradní pán je z chamtivosti zabil a vyhodil z okna, všechny do rána zkameněly S: prep. + (num. + subst.) M: I + (III + I) pl. 17. U třešňové aleje, Sed. a) v blízkosti viniční trati se nacházela třešňová alej, dnes je zde už jen zbytek stromů S: prep. + (adj. + subst.) M: I + (III + II) sg. 18. U Venuše, HV a) viniční trať se nachází v blízkosti nálezu Věstonické Venuše (nalezena v roce 1925), soška, která symbolizovala ženství a plodnost byla nalezena v tábořišti lovců mamutů S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.  PJ: odvozeno z polohy viniční trati, která se nachází v blízkosti významnějšího relačního objektu; VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí „u“ a substantivem v genitivu plurálu; další VPJ je tvořeno substantivem apelativního původu v plurálu, prepozicí „u“, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu singuláru; v jednom případě je PJ tvořeno předložkou „u“, číslovkou a apelativním substantivem v genitivu plurálu; v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí „u“, adjektivem 85


77

a deapelativním substantivem v deminutivu v genitivu singuláru; v pěti případech je PJ tvořeno prepozicí „u“, adjektivem a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru; dvě PJ jsou tvořena předložkou „u“, adjektivem a deapelativním substantivem v genitivu plurálu; čtyři PJ jsou tvořena prepozicí „u“ a substantivem apelativního původu v genitivu singuláru; tři PJ jsou tvořena předložkou „u“ a deminutivním substantivem apelativního původu v genitivu singuláru, poslední PJ je tvořeno prepozicí „u“ a deminutivním substantivem propriálního původu v genitivu singuláru  S: 1x subst. + (prep. + subst.); 1x [subst. + (prep. + adj. + subst.)]; 8x prep. + (adj. + subst.); 10x (prep. + subst.); 1x prep. + (num. + subst.)  M: 1x II + (I + II) pl.; 1x [II pl. + (I + III + II) sg.]; 6x I + (III + II) sg.; 2x I + (III + II) pl.; 8x (I + II) sg.; 1x I + (III + I) pl. ˟Unédy

1. Unédy, Pop. a) viniční trať se nachází na konci katastrálního území obce, na hranicích s městem Hustopeče, historické názvy tratě Unöden (1825), Unöd (1749), in Unöeden (1673) b) PJ: patrně německého původu, možná z něm.„Einöde“ = samota, ústraní M: X – v jeho rámci III

V valtický, deprop. adj.

1. Na Valtické, Led. a) viniční trať se nachází v blízkosti silnice, která vede směrem k městu Valtice S: (prep.+ adj.) M: (I + I) sg. 2. Valtická, Mik. a) viniční trať se nachází nad silnicí, která vede směrem k městu Valtice S: adj. M: I sg. 3. Pod valtickou, Mik. a) viniční trať se nachází jižně od silnice Mikulov-Valtice S: (prep.+ adj.) 78

M: (I + I) sg.  PJ: název souvisí s polohou viniční trati vzhledem k městu Valtice – město Valtice založeno pasovským biskupem, název podle Feldsbergu v Pasově, jméno bylo přeneseno a znamená „kopec v poli,“ do češtiny přejato prostřednictvím charvátských kolonistů Felds, Feltš – Valč, Valt a přípona – ice86 není zde sjednocené psaní malých a velkých písmen jednou se objevuje PJ s malým a jednou s velkým písmenem; PJ je v jednom případě tvořeno substantivizovaným adjektivem vytvořeného z redukovaného základu propria Valtice s pomocí sufixu –ck(á), další PJ je vytvořeno prepozicí „na“ a substantivizovaným adjektivem propriálního charakteru odvozeného z MJ Valtice, poslední PJ je tvořeno předložkou „pod“ a substantivizovaným adjektivem vzniklého z propria Valtice  S: 2x (prep. + adj.); 1x (adj.)  M: 2x (I + I) sg.; 1x (I) sg. ve, prep.

1. Ve starých, Led. a) popis viniční tratě není podstatný pro rozbor PJ b) PJ: je popisem objektu, tj. vinohrady jako protiklad k nově vysázeným vinohradům; PJ je tvořeno prepozicí „ve“ a derivovaným substantivizovaným adjektivem apelativního charakteru v plurálu S: (prep. + adj.) M: (I + III) pl.

Venuše, prop.

1. U Venuše, HV a) viniční trať se nachází v blízkosti nálezu Věstonické Venuše (nalezena v roce 1925), soška symbolizovala ženství a plodnost a byla nalezna v tábořišti lovců mamutů b) PJ: název se vztahuje k blízkému objektu; PJ je tvořeno prepozicí „u“ a propriem v genitivu singuláru S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg.

Věstoňsko, deprop. subst.

1. Věstonsko, Per. a) viniční trať leží na severním okraji katastrálního území obce Perná směrem k obci Horní Věstonice

86

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv. s. 660.

79

b) PJ: název souvisí s polohou trati vzhledem k blízkému místu; MJ Horní Věstonice – vzniklo z přípony -ice k OJ Věstoň (hypokoristika z Dobrověst), tj. „ves lidí Věstoňových“87; PJ je ve tvaru substantivizovaného adjektiva a je vytvořeno z redukovaného základu propria Horní Věstonice s pomocí sufixu –sk(o) S: subst. M: I sg. vinohrádek, subst.

1. Vinohrádky, Smo. (Poh.), Vran. a) názvem viničních tratí je deminutivní označení samotného objektu tj. vinohrady b) PJ: popis objektu; PJ jsou tvořena derivovaným substantivem v deminutivním tvaru s pomocí sufixu –(e)k, pl. –k(y) v plurálu S: 2x (subst). M: 2x II pl.

vinohrad, subst.

1. Branišovské vinohrady, Vlas. a) trať se nachází na severním okraji katastrálního území obce Vlasatice a hraničí s katastrálním územím obce Branišovice, MJ Branišovice přípona -ovice k OJ Braniš, tj. „ves lidí Branišových“88 S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 2. Novoveské vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Nová ves – nově vystavěná obec S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl. 3. Pohořelické vinohrady, Vlas. a) viniční trať se nachází na hranicích katastrálního území obce Vlasatice s katastrálním územím obce Pohořelice – MJ Pohořelice z akuz. pl. k pohořelici = obyvatelé pohořelého místa89 S: (adj. + subst.) M: (I + II) pl.

87

HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv. s. 696. Tamtéž, s. 105. 89 Tamtéž, s. 269. 88

80

4. Staré vinohrady, NV (Poh.) a) název starší viniční tratě pro odlišení od nově vysázených vinohradů S: (adj. + subst.) M: (III + II) pl. 5. Vinohrady, Přib. a) názvem viniční tratě je samotný popis objektu zájmu S: subst. M: II pl.  PJ: odvezeno z polohy viniční tratě, která je označena přívlastkem (ne vždy) a substantivem pojmenovávající objekt tj. „vinohrady“; PJ je v jednom případě tvořeno derivovaným substantivem v plurálu, v dalších třech případech je tvořeno derivovaným adjektivem propriálního původu a derivovaným substantivem v plurálu; poslední PJ je tvořeno nederivovaným adjektivem apelativního charakteru a derivovaným substantivem v plurálu  S: 4x (adj. + subst.); 1x (subst.)  M: 3x (I + II) pl.; 1x (III + II) pl.; 1x (II) pl. Vlasaticko, deprop. subst.

1. Vlasaticko, NV (Poh.) a) viniční trať leží směrem ke hranicím s katastrálním územím obce Vlasatice b) PJ: název odvozen z polohy trati; MJ Vlasatice – přípona ice k OJ Vašata (rozšíření o -ata z OJ Vaš(a)), tj. „ves lidí Vašatových“90; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem z redukovaného základu propria Vlasatice pomocí sufixu – ck(o) S: subst. M: I sg.

vrch, subst.

1. Anenský vrch, Bav. a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec; PJ odkazuje na název vrchu, na kterém se viniční trať nachází, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě S: (adj. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Jánův vrch, Nov.

90


81

a) viniční trať pokrývá stejnojmenný kopec, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního přenesen na název viniční tratě; z propria Ján, PJ nejspíš odkazuje na jméno bývalého majitele nebo získalo své označení podle sv. Jána S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg. 3. Kamenný vrch, Nov. a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě, motivem pro vznik názvu se stalo složení půdy viniční tratě, tj. kamenitá půda S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 4. Liščí vrch, Bř. a) viniční trať se nachází na úpatí Liščí hory, kde se dříve hodně vyskytovaly lišky S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 5. Pod Slunným vrchem, DD a) viniční trať se nachází pod vrchem Velká slunečná, který svůj název získal díky vysoké koncentraci slunečního svitu, a tím pádem díky vysoké teplotě půdy vhodné pro pěstování viné révy S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 6. Pod strážným vrchem, Mil. a) viniční trať se nachází pod Strážným vrchem, který připomíná existenci někdejšího strážního systému; mělo by být velké písmeno S: [prep. + (adj. + subst.)] M: [I + (III + II)] sg. 7. Římský vrch, Muš. (Pas.) a) viniční trať se nachází na vrchu Hradisko, který je známý archeologickým nálezem římské vojenské stanice, kterou vybudovali příslušníci římské legie za císaře Marca Aurelia v letech 166 – 180 jako nejsevernější vysunutý opěrný bod

82

nad Dunajem ve střední Evropě, název podle pobytu Římanů91 S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 8. Sluneční vrch, Drn. a) název viniční trati odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 9. Slunný vrch, Pav. a) viniční trať se nachází na dobře osluněném místě, což souvisí s vysokou teplotou půdy S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 10. Strážný vrch, Mil. a) viniční trať se nachází na kopci Strážný vrch, připomíná existenci někdejšího strážního systému, proběhl zde proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční trati S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg. 11. Šibeniční vrch, Drn., Mik. a) viniční trať leží v Mikulově i v Drnholci v blízkosti stejnojmenného kopce, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; na tomto kopci dřív stávala šibenice, a prováděl se zde výkon hrdelního práva S: 2x (adj. + subst.) M: 2x (III + II) sg. 12. Zimní vrch, DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě; název tratě se objevuje poprvé v roce 1969, motivace vzniku názvu není jasná, pro pěstování vinné révy se většinou vybírala místa, kde bylo slunečno a vysoká teplota, tento název trati je ale protichůdný – naznačuje chlad a zimu a nedostatek slunečního svitu, tj. nevhodné podmínky pro pěstování vinné révy

91


83

S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.  PJ: název se skládá z přívlastku, který blíže určuje, o jaký vrch se jedná; PJ je v devíti případech tvořeno derivovaným adjektivem apelativního původu a deapelativním substantivem v singuláru, ve dvou případech je PJ tvořeno derivovaným adjektivem propriálního charakteru a substantivem apelativního původu v singuláru, PJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem a substantivem apelativního charakteru v instrumentálu singuláru  S: 11x (adj. + subst.); 2x [prep. + (adj. + subst.)]  M: 1x (I + II) sg.; 1x (IV + II) sg.; 9x (III + II) sg.; 2x [I + (III + II)] sg. vyhlídka, subst.

1. Knížecí vyhlídka, Val. a) v blízkosti viniční tratě se nachází kolonáda Reistna, není jisté, zda název viniční tratě odkazuje k této vyhlídce či k některé jiné, např. ke glorietu, který se nacházel v roce 1804 na konci valtického parku na nejvyšším místě zahrady, ten byl vybudovaný na popud lichtenštejnského knížete Františka Josefa I., stál ještě na umělé vyvýšenině, která skrývala grottu, tento gloriet byl zrušen nejspíš v roce 1846 z důvodu dezolátního stavu92; trať se před rokem 2000 jmenovala Vyhlídka, ale podle informací z Valtických vinných sklepů lidé odnepaměti říkali, že jdou pracovat na Knížecí, proto byla v roce 2000 tato trať přejmenována na Knížecí vyhlídku b) PJ: název odvozen podle blízkého objektu; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a substantivem apelativního původu v singuláru S: (adj. + subst.) M: (IV + II) sg.

výsluní, subst.

1. Na výsluní, Pav. a) viniční trať se nachází v blízkosti Slunného vrchu, který svým názvem odkazuje k vysoké teplotě půdy S: (prep. + subst.) M: (I + III) sg. 2. Výsluní, Drn.

92


84

a) viniční trať se nachází na místě, které je vhodně vystaveno slunci S: subst. M: III sg.  PJ: motivem pro vznik názvu viniční trati se stala vysoká teplota půdy; PJ je v jednom případě tvořeno prepozicí „na“ a substantivem apelativního charakteru v singuláru, v druhém případě je PJ tvořeno pouze deapelativním substantivem v singuláru  S: 1x (prep. + subst.); 1x subst.  M: 1x (I + III) sg.; 1x (III) sg.

Z za, prep.

1. Za cihelnou, Mik. a) viniční trať se nachází za bývalou cihelnou v Mikulově, ve městě se nacházely dvě cihelny; první z nich měla bohatou tradici jako ditrichštejnská cihelna (zanikla v r. 1945), druhá byla parostrojní a byla postavena v r. 1879 p. Františkem Lenskem a od r. 1894 náležela firmě p. Gustava Piska (zanikla v r. 1949)93 S: (prep. + subst.) M: (I + II) sg. 2. Za humny, DV, Úv. (Val.) a) viniční tratě v obou obcích se nachází v těsné blízkosti zástavby rodinných domů, za pozemky S: 2x (prep. + subst.) M: 2x (I + II) pl. 3. Za Turoldem, Mik. a) viniční trať se nachází v těsné blízkosti Turoldu – vápencového terénního útvaru; PJ: historický název tratě je Turold (1826), Duralt (1749), Duraldt (1673), dnes už nedokážeme určit původní motivaci názvu S: (prep. + subst.) M: (I + I) sg.  PJ: název je odvozen od polohy viniční tratě; PJ je ve dvou případech tvořeno prepozicí „za“ a deapelativním substantivem v instrumentálu plurálu; v jednom případě je PJ tvořeno prepozicí „za“ a substantivem apelativního původu

93


85

v instrumentálu singuláru; poslední PJ se skládá z prepozice „za“ a depropriálního substantiva v instrumentálu singuláru  S: 4x (prep. + subst.)  M: 1x (I + II) sg.; 2x (I + II) pl.; 1x (I + I) sg. zahrada, subst.

1. Zahrady, Bul., Pern. a) viniční tratě se v obou případech nachází přímo v obci v místě zástavby a zahrnují i viniční tratě nacházející se na soukromých zahradách obyvatelů obce 94 b) PJ: popisuje samotný objekt; deapelativním substantivem v plurálu

PJ

jsou

tvořena

S: 2x (subst.) M: 2x II pl. zátiší, subst.

1. Zátiší-Hliník, Sed. a) na území tratě se nachází kvalitní hlína; název trati byl v roce 1825 Die Lehmgruben Weingärten = „hliniště,“ tj. místo těžby hlíny, název v roce 1969 byl Hlinité vinohrady b) PJ: první část názvu obsahuje kladné hodnocení místa, tj. takové místo, kde je krásně a klid; druhá část názvu odkazuje k místu těžby hlíny; PJ je tvořeno dvěma substantivy v singuláru, které jsou propojeny spojovníkem S: (subst.-subst). M: (III-III) sg.

zimní, adj.

1. Zimní vrch, DD a) viniční trať se nachází na stejnojmenném kopci, jedná se zde o proces transonymizace, kdy byl název terénního útvaru přenesen na název viniční tratě b) název tratě se objevuje poprvé v roce 1969, motivace vzniku názvu není jasná, pro pěstování vinné révy se většinou vybírala místa, kde bylo slunečno a vysoká teplota, tento název trati je ale protichůdný – naznačuje chlad a zimu a nedostatek slunečního svitu, tj. nevhodné podmínky pro pěstování vinné révy; PJ je tvořeno derivovaným adjektivem a deapelativním substantivem v singuláru S: (adj. + subst.) M: (III + II) sg.

94

MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 175.

86

Ž železný, adj.

1. Železná, Pern. a) ve viniční trati se nyní nenachází železné sloupky b) PJ: nabízí se několik možných výkladů PJ – podle lidové etymologie se říká, že trať získala své jméno podle toho, že se na ní jako na jedné z prvních tratí nacházely železné sloupky místo tradičních dřevěných či betonových; název se může také vztahovat ke složení půdy, ale v tomto případě je tady půda s nízkým obsahem železa; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem na –n(ý) S: adj. M: III sg.

˟Žlebský

1. Žlebské, Vran. a) viniční trať se nachází v okolí žlebů ve Vranovicích, historické názvy tratě jsou Žlebský (1969) a Schlebsky (1825) b) PJ: název odkazuje k terénní podobě místa – „žleb“ = hluboké úzké údolí; PJ je tvořeno substantivizovaným adjektivem na -sk(ý), pl. –sk(é) S: adj. M: III pl.

I, num.

1. Pod Svatým kopečkem I, Mik. a) viniční trať se nachází na jihovýchodním úpatí Svatého kopečku v Mikulově b) název vznikl podle polohy trati, odlišeno římskou číslicí od viniční trati Pod Svatým kopečkem II; PJ je tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem, deminutivního substantiva apelativního původu v instrumentálu singuláru a číslovkou S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg.

II, num.

1. Pod Svatým kopečkem II, Mik. a) viniční trať se nachází na severozápadním úpatí Svatého kopečku v Mikulově

87

b) název vznikl podle polohy trati, odlišeno římskou číslicí od viniční trati Pod Svatým kopečkem I; PJ je tvořeno prepozicí „pod“, adjektivem, deminutivního substantiva apelativního původu v instrumentálu singuláru a číslovkou S: prep. + (adj. + subst.) + num. M: I + (III + II) + III sg.

88

5 Motivická a strukturní analýza PJ VM I 5.1 Vztahové modely motivické analýzy VM I Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem I. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. PJ modelu I vyjadřují polohu objektu. Tabulka č. 1 ukazuje přehled vztahových modelů motivické analýzy s hlavním vztahem I VM I

Číslo

Přehled PJ

Počet PJ

I

sg.

Aeibis, Bavorsko, Brněnská, Brodsko, Drnholecko, 16 Hlohovsko, Milovická, Mlýnská, Přední, Purmice, Rosentické, Sedlecko, Turold, Valtická, Věstoňsko, Vlasaticko

pl.

Končiny

1

I-II

sg.

Podlesí

1

I+I

sg.

Nad Nesytem, Na Valtické, Pod Děvínem, Pod 12 Klentnicí, Pod Martinkou Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou, Pod valtickou, Za Turoldem

I+I

pl.

Pod Pannama

1

sg.

Levá Bavorská, Levá Klentnická, Pravá Bavorská, 4 Pravá Klentnická

I + II

sg.

Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad 18 rybníkem, Nad sokolovnou, Pod lomem, Pod státní, U cihelny (2x), U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Venuše, Za cihelnou

pl.

Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Za humny (2x)

6

sg.

Na výsluní

1

pl.

Na pískách, Na štrekách, Ve starých

3

I + IV

pl.

Na statkách

1

I + (III + I)

pl.

U třech panen

1

I + (III + II)

sg.

Nad sv. Leonardem, Pod Sluneční horou, Pod 10

I + III

89

Slunným

vrchem,

Pod

strážným

vrchem,

U

akátového lesa, U Boží muky, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje pl. I + (III + II) + sg.

U Božích muk (2x)

2

Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II

2

III)

Graf č. 1 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM I 30 25 24 20 15 10

17

17 12

5 4

2

1

1

1

0

V rámci vztahového modelu I se vyskytuje největší množství PJ vztahového modelu I + II (celkem 24, z toho 18 v singuláru a 6 v plurálu), což tvoří 30% z celkového počtu PJ VM I. Na druhém místě se objevuje vztahový model I + I, který zahrnuje jednak 4 PJ I + I, tak 13 PJ I + I, z toho je 12 v singuláru a 1 v plurálu. Tento vztahový model představuje 22% z celkového množství PJ. Stejné množství PJ, tedy 17 (z toho 16 v jednotném čísle a 1 v množném) náleží do jednoslovných PJ s VM I a tvoří tedy také 22%. Typ I + (III + II) tvoří 15% celkového počtu PJ ve VM I a je reprezentován 10 PJ v singuláru a 2 v plurálu. Typy I + III, I + (III + II) + III), I + (III + I), I-II a I + IV tvoří dohromady 11% z celkového počtu PJ kategorie I. Z toho nejpočetnější je kategorie I + III, která tvoří 5%. Další typy se vyskytují pouze v jednom až třech exemplářích od každého. 90

5.2 Strukturní modely a typy v rámci I VM I I = subst., subst. d., SAD d.

SM subst. V tomto strukturním modelu se objevují depropriální PJ. Aeibis, Purmice, Turold

SM subst. d. Tento strukturní model zahrnuje derivaci. ST subst. pl. / plt. Končiny ST –sk(o) / -ck(o) PJ je utvořeno z proprií. PJ tvořená sufixem –sk(o) / -ck(o) většinou označují pozemky ležící směrem k relačnímu objektu nebo přímo v jejich blízkosti, například na hranici jiné obce. Tato koncovka většinou naznačuje vlastnictví, což ale neplatí v tomto případě. PJ v této kategorii mohou být tvořena z odvozeného základu proprií: Brodsko, Drnholecko, Sedlecko či z redukovaného základu proprií: Bavorsko, Hlohovsko, Věstoňsko, Vlasaticko

SM SAD d. PJ této kategorie vznikla většinou ze spojení adjektiva a substantiva, které označovalo objekt. Nositelem identifikační funkce v tomto spojení bylo adjektivum, které se při svém osamostatnění substantivizovalo. ST substantivizace adjektiv na –n(í) PJ jsou utvořena z adverbií nebo výrazů adverbiální povahy. Přední ST substantivizace adjektiv na –sk(ý) / -ck(ý) PJ tohoto typu jsou utvořena od proprií a apelativ. Jedná se o nejčastěji používaný ST v rámci SAD d. Adjektiva jsou tvořena z redukovaného základu, zejména od toponym na -ic(e) či -ovic(e) sufixem –k(é) a –k(á) od názvu zaniklé osady Hroznětice a od MJ Milovice a Valtice 91

Milovická, Rosentické, Valtická PJ je tvořeno z propria Brn z odvozeného základu sufixem –ensk(á). Brněnská PJ bylo vytvořeno z apelativa mlýn sufixem –sk(á). Mlýnská

VM I-II SM d. subst. d. V tomto SM se objevuje prefixálně-konverzní způsob tvoření. Souhlasně se závěry Jany Pleskalové zaujímá ve shromážděném materiálu nejdůležitější místo typ prefixálněkonverzní PJ s formou středního rodu vzoru stavení (v našem případě Podlesí). Základem je dvouslovný předložkový výraz, který se skládá z předložky a apelativa. PJ vzniká konverzí předložky na substantivum, přičemž se předložka přehodnocuje v předponu. Předložka vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k relačnímu, ten je vyjádřen v druhé části PJ. ST Pod(e)- - - (í) Podlesí

VM I + I I = prep. I = subst., subst. d., SAD d. Tvoření dvouslovných PJ s prepozicí je velmi časté. Relační objekt je v této kategorii vyjádřen pouze propriálně.

SM prep. + subst. V tomto SM se objevují dvouslovná PJ. Jejich hlavní vztah je vyjádřen přeložkou, vedlejší tvoří neodvozené proprium. ST Nad + subst. Nad Nesytem ST Pod + subst. Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou ST Za + subst. Za Turoldem 92

SM prep. + subst. d. V rámci tohoto SM se objevuje spojení přeložky a substantiva v plurálu. V našem výzkumném vzorku se objevil pouze jeden případ. Toto PJ obsahuje nářeční variantu. ST Pod + subst. pl. (instr.) Pod Pannama

SM prep. + SAD d. Dot tohoto SM patří dvouslovná PJ s předložkou a derivovaným substantivizovaným adjektivem. ST Na + SAD d. Na Valtické ST Pod + SAD d. Pod valtickou

VM I + II I = prep. II = subst., subst. d., SAD d. Relační objekty jsou v rámci této kategorii tvořeny apelativy.

SM prep. + subst. ST Nad + subst. Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sokolovnou ST Pod + subst. Pod lomem ST U + subst. U cihelny (2x), U hřiště, U Ovčárny, U Venuše ST Za + subst. Za cihelnou

SM prep. + subst. d. ST Nad + subst. pl Nad sklepy (3x), Nad Sklepy ST Za + subst. pl. 93

Za humny (2x) ST U + subst. dem. U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U rybníčka

SM prep. + SAD d. ST Pod + SAD d. Pod státní

VM I + III I = prep. III = subst., subst. d., SAD d. Relační objekt je u tohoto VM vyjádřen apelativně. Ve formě vedlejšího vztahu nerozlišujeme mezi C1 a C2.

SM prep. + subst. ST Na + subst. Na výsluní

SM prep. + subst. d. ST Na + subst. pl./plt. Na pískách, Na štrekách PJ Na pískách je tvořeno pomnožným substantivem „písky“ s významem písčité místo, písčitá půda či písčina.95 Základem PJ Na štrekách je subst. štreka, které je chápáno ve významu dráha, cesta, trať vyjádřeným expresivně.

SM prep. + SAD d. ST Ve + SAD pl. Ve starých

VM I + IV I = prep. Slovník spisovného jazyka českého online  Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc. 95

94

IV = subst. d.

SM prep. +subst. d. ST Na + subst. pl. Na statkách U PJ Na statkách se objevuje u koncovky nářeční varianta –ách místo spisovného –cích.

VM I + I I = SAD d. I = adj. d. Následující SM se týká nepředložkových PJ typu I. Většinou se jedná o doplnění původního jednoslovného označení objektu o shodný přívlastek a to díky proměně objektu – většinou jeho rozdělením na dvě části. SM není dále členěn na ST. Adjektivum je apelativního charakteru, SAD propriálního. Obě části PJ se nachází ve fem. sg.

SM adj. d. + SAD d. Levá Bavorská, Levá Klentnická, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická

5.2.1 VPJ modelu I V rámci typu I byl zjištěn největší počet VPJ. Hlavní vztah tvoří člen modelu I, ostatní členy VPJ se spojují dohromady a tvoří jeden identifikační celek. Čím více vedlejších členů se v PJ objevuje, tím více klesá jejich identifikační funkce. Nejdůležitějším členem zůstává prvek s hlavním vztahem. U SM tohoto typu nerozlišujeme už dále členy na derivované a nederivované. Nejčastějším SM pro VPJ I je SM prep. + (adj. + subst.) VM I + (III + II) SM prep. + (adj. + subst.) ST U + adj. + subst. U akátového lesa, U Boží muky, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje ST Nad + adj. + subst. Nad sv. Leonardem ST Pod + adj.+ subst. 95

Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem ST U + adj. + subst. U Božích muk (2x) VM I + (III + I) SM prep. + (num. + subst.) ST U + num. + subst. U třech panen VM I + (III + II) + III SM prep. + (adj. + subst.) + num. ST Pod + adj. + subst. + num. Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II

5.3 Shrnutí analýzy PJ VM I Kategorie motivické analýzy vztahového modelu I zahrnuje PJ, jejichž názvy jsou definovány na základě jejich polohy a umístění pojmenovaného objektu v terénu. Poloha většiny pomístních jmen je udávána vzhledem k jinému objektu, tento objekt nazýváme relační a rozlišujeme několik jeho typů. Relační objekt bývá nejčastěji významným orientačním bodem v okolí objektu, který chceme pojmenovat – může se jednat o terénní útvary, stavby, rostliny apod. např. Pod lomem. Druhým typem je relační objekt, který je nadřazen objektu, který chceme pojmenovat, např. větší katastrální území složené z více menších pozemků a PJ vyjadřuje, kde se pojmenovávaný objekt nachází např. Končiny. Pleskalová uvádí ještě třetí typ relačního objektu, kdy jako relační objekt slouží název osoby. Tento typ se ale objevuje zřídka a my se jím nebudeme blíže zabývat, protože v našem výzkumném vzorku se tento typ neobjevuje. Poloha může být vyjádřena jednak formou hlavního vztahu např. Milovická I nebo vedlejšího vztahu – nejčastěji se pojí s popisem objektu, tj. se vztahovým modelem II např. Milovické terasy I + II. Ve dvouslovných a víceslovných PJ bývá poloha vyjádřena explicitně. Implicitně bývá vyjádřena poloha u jednoslovných PJ. První možností implicitního vyjádření polohy u jednoslovných PJ modelu I je stav, když je relační objekt orientačním bodem v okolí objektu např. Aeibis – bývalý název obce Ivaň, Bavorsko – na hranicích s obcí Bavory, Brněnská – u silnice vedoucí na Brno, Brodsko – na hranicích 96

s obcí Brod nad Dyjí, Drnholecko – na hranicích s obcí Drnholec, Hlohovsko – na hranicích s obcí Hlohovec, Purmice – u zaniklé obce Purkmanice. Druhou možností implicitního vyjádření polohy u jednoslovných PJ modelu I je situace, kdy je pojmenovávaný objekt součástí relačního objektu např. Přední – přední část katastrálního území, Končiny – na hranicích katastrálního území, daleko od obce. V rámci hlavního vztahu je nejčastější typ předložka a substantivum, které je buď ve formě apelativa či propria. Vedlejší vztah modelu I má většinou funkci rozlišovací u těch PJ, které vyjadřují příliš obecné pojmenování objektu formou modelu II např. kopec či pole, pak je PJ rozlišeno pomocí přívlastků v podobě modelu I – Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole. PJ typu I + III většinou obsahují předložku v nebo na, které naznačují, že pojmenovávaný objekt je polohou shodný s objektem relačním, např. Ve starých, Na pískách. Na základě vztahových modelů však tyto PJ patří k modelu I, protože jejich hlavním účelem je lokalizovat objekt. V rámci kategorie VM I se objevuje nejvíce VPJ. Nejčastějším SM pro VPJ I je SM prep. + (adj. + subst.). VPJ v těchto případech vzniklo přidáním prepozice k již existujícímu PJ, které bylo dvouslovné a většinou ve formě III + II.

97

6 Motivická a strukturní analýza PJ VM II 6.1 Motivická analýza PJ VM II Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem II. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. Primární vlastností modelu II je pojmenování objektu nebo jeho části. Tabulka č. 2 představuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem II VM II

Číslo

Přehled PJ

Počet PJ

II

sg.

Doubrava, Ovčárna, Sonberk, Sonnenberg

4

pl.

Grunty,

Hájky,

Podsedky

(2x),

Kamínka, Terasy,

Kopečky, Vinohrádky

Maliny, 13 (2x),

Vinohrady, Zahrady (2x) I + II

sg.

Anenský vrch, Dunajovický kopec, Dunajovský 4 kopec, Kačisdorfské pole

pl.

Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Jižní svahy 7 (2x), Milovické terasy, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady

III + II

sg.

Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Nová 23 hora, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch

IV + II

pl.

Kamenné hory, Staré hory, Staré vinohrady

sg.

Jánův vrch, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, 5

3

Panenský kopec, Pánský kopec pl.

Karlovy kopce

1

II pl. + (I + III + II) sg.

Terasy u Křížového sklepu

1

II + (I + II)

Terasy u hranic

1

pl.

98

Graf č. 2 zobrazuje přehled vztahových modelů v rámci VM II 30 25

26

20 15

17

10

11

5

6 1

1

0

V rámci vztahového modelu II se vyskytuje největší množství PJ vztahového modelu III + II (celkem 26, z toho 23 v jednotném čísle a 3 v množném čísle), což tvoří 42% z celkového počtu PJ VM II. Na druhém místě se objevuje vztahový model II, který je zastoupen 27% PJ VM II, z toho jsou 4 v singuláru a 13 v plurálu. 18% PJ zahrnuje VM I + II, což znamená 4 PJ v jednotném čísle a 7 v množném čísle. Vztahový model IV + II je tvořen 5 PJ v singuláru a 1 v plurálu, což odpovídá 10% z celkového počtu VM II. Dvě zbývající VPJ tvoří 3% celkového množství PJ VM II.

6.2 Strukturní modely a typy v rámci VM II VM II II = subst., subst. d. PJ jsou v této kategorii tvořena apelativy. Do této kategorie patří také původně německá PJ, která mohou být zkomolena a dnes tedy už neprůhledná. Zakončení těchto PJ, ale povoluje jejich zařazení k některému z deklinačních vzorů. My jsme do této kategorie zařadili pouze jednoznačně přeložitelná, a tedy srozumitelná PJ, i když se nachází v různém stadiu počeštění. Neprůhledná PJ německého i slovanského původu se nachází v modelu X.

99

SM subst. Tento SM se dále nečlení na ST. Doubrava, Ovčárna, Sonberk, Sonnenberg

SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Grunty, Hájky, Maliny, Podsedky (2x), Terasy, Vinohrady, Zahrady (2x) ST subst. dem. -(e)k, pl. –k(y) Vinohrádky (2x) ST subst. dem. plt. –k(a) Kamínka ST subst. dem. -ečk(a), pl. -ečk(y) Kopečky

VM I + II II = subst., subst. d. I = adj. d. Oba dále uvedené strukturní modely jsou rozšířené, v jejich rámci se kvůli celistvosti dále nerozlišují ST. Základním členem je apelativum, které je ve většině případů rozvité propriem. Proprium ve formě shodného přívlastku bylo k apelativu připojeno pro odlišení podobných objektů. Tento způsob tvorby PJ byl použitý i pro VM III + II a IV + II.

SM adj. d. + subst. Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole, Anenský vrch

SM adj. d. + subst. d. PJ tohoto typu se objevují v množném čísle. Většina derivovaných adjektiv je propriálního charakteru, až na PJ Jižní svahy, které je původem apelativní. Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Jižní svahy (2x), Milovické terasy, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady

VM III + II II = subst., subst. d. III = adj., adj. d. 100

SM adj. + subst. Dále se nedělí na ST. Nová hora, Stará hora (7x)

SM adj. d. + subst. Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch Sluneční vrch, Slunný vrch, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch

SM adj. + subst. d. SM se dále nečlení na ST. Nacházejí se zde PJ v plurálu. Staré hory, Staré vinohrady

SM adj. d. + subst. d. Kamenné hory

VM IV + II II = subst., subst. d. IV = adj. d. Apelativní označení objektu je rozvito přívlastkem propriálního či apelativního charakteru a naznačuje vlastnictví objektu.

SM adj. d. + subst. Jánův vrch, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec

SM adj. d. + subst. d. Karlovy kopce

6.2.1 VPJ modelu II VPJ jsou ve VM II reprezentována pouze dvěma zástupci. Nejčastějším SM je typ subst. + (prep. + subst.), který může být různě upraven. VM II + (I + III + II) SM subst. d. + (prep. + adj. + subst.) 101

Terasy u Křížového sklepu VM II + (I + II) SM subst. d. + (prep. + subst. d.) Terasy u hranic

6.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM II Pro VM II je primární vlastností vyjádření pojmenovávaného objektu nebo jeho části. Ve vztahovém modelu II se nachází celkem 62 PJ. Motivací pro vznik pojmenování hlavního i vedlejšího vztahu PJ v našem výzkumném vzorku se staly: 

terénní formy (Kopečky, Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, Milovické terasy, Jižní svahy, Karlovy kopce, Kamenné hory)



složení půdy (Kamenný vrch, Kamínka)



rostlinstvo - stromy v porostech i jednotlivě (Doubrava), keře (Maliny)



pěstování rostlin (Vinohrady, Vinohrádky, Zahrady)



živočišstvo (Ovčárna)



lidská díla dělící se na sídliště a stavby a výrobní zařízení (Pod lomem, U cihelny, Knížecí vyhlídka)



sochy,

obrazy

a

pomníky

označené

vlastním

jménem

(U

sv.

Anny,

Nad sv. Leonardem). Ve VM II se objevují i PJ přejatá z němčiny. Tato německá pojmenování zčásti zanikla a zčásti byla počeštěna a přejata českým obyvatelstvem př. „Berg  berk  perk“ = hora. Vidíme různé stupně počeštění př. Sonberk vs. Sonnenberg. Ve zkoumaném vzorku se objevují i další PJ jasného německého původu v různém stádiu počeštění př. Mitrberk Šternberg, Šulaperk, ale vzhledem k tomu, že nemůžeme jednoznačně identifikovat první část těchto složenin, zařadili jsme do vztahového modelu X, tj. nejasných PJ. Nejčastěji objevujícím se označením objektu je v našem výzkumném vzorku hora, kopec či vrch. Pro jejich rozlišení se používá vedlejšího vztahu I, v našem případě nejčastěji s propriálním označením relačního objektu, který vyjadřuje směrem ke kterému objektu (jiné obci) se objekt nachází př. Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole, Pohořelické vinohrady, Brodské stráně, Milovické terasy. Ve dvou případech se objevil přívlastek odkazující ke světovým stranám, tj. Jižní svahy. Dále se pro odlišení objektů používá 102

vedlejšího vztahu III, který vychází z motivací III uvedených dále (př. Kraví hora, Stará hora, Stolová hora). Přívlastek může být také odvozen z apelativního označení majitele objektu, v tomto případě se jedná o vedlejší vztahový model IV (př. Karlovy kopce, Jánův vrch, Pánský kopec, Knížecí vyhlídka). Z výše uvedeného je jasné, že všechny dvouslovné PJ zahrnující vztahový model II jsou velmi časté a jsou rozvíjeny všemi ostatními vztahovými modely, tj. I, III a IV, a to kvůli diferenciaci jednotlivých objektů. Obecně rozšířená apelativa mohou stát samostatně jako jednoslovná podle Pleskalové jen v některých případech především když se v okolí jiný podobný objekt nenachází a identifikace je tudíž jednoznačná.96 Toto v našem případě neplatí. Například v obci Přibice se kromě viniční tratě Vinohrady nachází ještě vinohrady s názvy Přední, Podsedky a Čtvrtky. Pokud by se v obci nacházela pouze jedna viniční trať s názvem Vinohrady, byla by identifikace jednoznačná, ale za těchto okolností se domnívám, že nikoliv. Stejná situace panuje například u názvu viniční trati Vinohrádky v obci Smolín a Vranovice. Tato situace byla pravděpodobně způsobena slučováním menších viničních tratí ve větší celky. Stejný případ představuje i PJ Zahrady, Grunty či Podsedky. Na druhou stranu jednoznačným PJ jsou Terasy v obci Lednice, protože v katastrálním území obce se jiné terasy nenacházejí. U vícečlenných PJ zahrnujících hlavní vztah II se v našem vzorku objevují dva zástupci s VM II + (I + II), konkrétně Terasy u hranic a Terasy u Křížového sklepu, kdy neshodný přívlastek vyjadřuje polohu pojmenovávaného objektu vzhledem k objektu jinému. Tento neshodný přívlastek byl nejspíš k PJ doplněn později pro rozlišení podobných PJ. Vedlejší vztah modelu II je součástí ostatních vícečlenných PJ např. U akátového lesa.

96

PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s. 67.

103

7 Motivická a strukturní analýza PJ VM III 7.1 Motivická analýza VM III Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem III. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. PJ modelu III obsahují charakteristiku pojmenovaného nebo relačního objektu na základě jeho různých vlastností. Tabulka č. 3 ukazuje přehled typů v rámci vztahového modelu III VM III

Číslo

Přehled PJ

III

sg.

Hůrka,

Počet PJ

Kotel,

Kotelná,

Růžová,

Sahara, 11

Slunečná (2x), Špičák, Výsluní, Železná, Žlebské pl.

Čtvrtky, Plotny, Písky, Staré

4

III-III

sg.

Zátiší-Hliník

1

I + III

pl.

Horní čtvrtě

1

Graf č. 3 zobrazuje typy v rámci vztahového modelu III 16 14 12 10 8 6 4 2 0

15

1

1

V rámci vztahového modelu III se objevuje největší množství PJ VM III, celkem 15 zástupců, z toho je 11 v jednotném čísle a 4 v množném, dohromady představují 88% všech PJ z VM III. Dále se objevuje jedno PJ z VM III-III, což tvoří 6% a posledních 6% tvoří PJ se vztahovým modelem I + III.

104

7.2 Strukturní modely a typy v rámci VM III PJ VM III zahrnuje kategorii III1 a III2. Do C1 patří PJ, kde je zdůrazněna vlastnost objektu vzniklá nezávisle na lidské činnosti či přírodním děním. Naopak kategorie C2 spojuje PJ pojmenované podle vlastnosti, která vznikla určitou činností. Tato činnost může být buď součástí přírodního dění či mohla vzniknout na základě lidského působení.

VM III1 III1 = subst., subst. d., SAD, SAD d. SM subst. SM se dále nečlení na ST Hůrka, Kotel, Sahara, Špičák, Výsluní

SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Písky, Plotny

SM SAD ST substantivizace adj. primárních Staré

SM SAD d. ST substantivizace adj. na –ov(ý) Růžová ST substantivizace adj. na –n(ý) Kotelná, Slunečná (2x), Železná ST substantivizace adj. na –sk(ý), pl. –sk(é) Žlebské

VM III-III III = subst. III = subst. SM subst.- subst. Zátiší-Hliník 105

VM III2 SM subst. d. ST subst. pl. / plt. Čtvrtky

VM I + III2 III = subst. d. I = adj. d. SM adj. d. + subst. d. Dále se v této kategorii nerozlišují ST. Vedlejší vztah I bývá většinou k objektu III2 přičleněn až později při přeměně objektu, například jeho rozdělením na dvě části. Horní čtvrtě

7.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM III Vztahový model III tvoří jeden ze základních pojmenovávacích principů PJ. Pleskalová rozlišuje v rámci vztahového modelu III dvě skupiny, a to III1 a III2. Do skupiny

III1 řadí „PJ, která vyjadřují charakteristiku objektu na základě všech

vlastností primárně obsažených v objektu a do skupiny III2 patří PJ, ke kterým se vztahuje určitý děj (činnost).“97 VM III obsahuje celkem 14 III1 a 2 III2. VM III1 obsahuje 13 jednočlenných PJ a jedno PJ dvoučlenné se spojovníkem. Do první skupiny patří tedy PJ, kde je zdůrazněna vlastnost objektu vzniklá nezávisle na lidské činnosti či přírodním děním. Může být vyjádřena přímo či metaforicky. Řadíme sem PJ s hlavním a vedlejším vztahem VM III1, která byla pojmenována na základě:

97



velikosti, tvaru (Špičák, Plotny, Stolová hora, Kotel, Kotelná, Žlebské)



barvy, teploty (Sahara, Slunečná, Výsluní, Slunný vrch, Sluneční vrch, Zimní vrch)



látkového složení (Kamenný vrch, Kamenné hory, Zátiší-Hliník, Písky)



podle vyskytujícího se rostlinstva (Růžová, Růžová hora, Ořechová hora)



podle vyskytujících se živočichů (Liščí vrch)



umístění v terénu (Hůrka)



kladného či záporného hodnocení (Zátiší-Hliník)


106



hodnocení z hlediska vývoje (Nová hora, Staré, Stará hora, Staré hory, Staré vinohrady)



účelu, ke kterému objekt slouží (Šibeniční vrch). Skupina III2 zahrnuje jedno jednočlenné PJ a jedno dvoučlenné PJ. Kategorie III2

spojuje PJ pojmenované podle vlastnosti, která vznikla činností. Tato činnost může být buď součástí přírodního dění a zahrnuje pohyb půdy, působení vody, ohně, atmosférické jevy. Nebo tato vlastnost mohla vzniknout také na základě lidské činnosti, například název PJ hlavního i vedlejšího vztahu VM III2 vznikl v našem případě díky: 

způsobu rozdělování půdy (Horní čtvrtě, Čtvrtky)



obraně hradu (Strážný vrch)



pasení dobytka (Kraví hora)



metonymickému původu PJ (Sahara)



odrazu konkrétních událostí (U Spálené hospody). Vztahový model III nepotřebuje převážně bližší určení pomocí přívlastků, podobně

jako vztahový model IV. Nutný je pouze v případě přeměny původního objektu – například rozdělení na dvě části (Horní čtvrtě). Jiná dvoučlenná PJ s hlavním vztahem modelu III se ve výzkumném souboru nenacházejí. Vlastnost objektu bývá často vyjádřena pomocí vedlejšího vztahu u dvouslovných PJ, nejčastěji VM I+III (Na pískách, Na štrekách, Na výsluní, Ve starých) a VM III + II (Strážný vrch, Ořechová hora, Nová hora, Kraví hora, Stará hora, Růžová hora). Přirozenou součástí je vedlejší vztah III také u víceslovných PJ (U akátového lesa, Pod Slunným vrchem). Největší množství jednoslovných PJ se objevuje v rámci VM III1, tj. 13 představitelů a tvoří 93% všech jednoslovných PJ ve VM III. Zbývající jedno jednoslovné PJ se objevuje ve VM III2 a tvoří 7% všech jednoslovných PJ ve VM III. V rámci VM III se vyskytují dvě dvouslovná PJ, jedno se objevuje v rámci VM III1 a druhé ve VM III2. Na základě těchto výsledků můžeme prohlásit, že v našem výzkumném vzorku se jednoznačně více uplatil typ VM III1 než VM III2.

107

Graf č. 4 ukazuje rozložení jednočlenných a dvoučlenných III1 a III2 v rámci VM III

14 12

13

10 8

jednoslovné

6

dvouslovné

4 2 1

1

1

0 III 1

III 2

108

8 Motivická a strukturní analýza PJ VM IV 8.1 Motivická analýza VM IV Následuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem IV. U jednotlivých kategorií rozlišujeme jednotné či množné číslo PJ. V rámci jednotlivých kategorií jsou PJ řazena abecedně bez ohledu na jejich slovní druh. Model IV zahrnuje PJ vyjadřující posesivitu a jiný vztah k osobě. Tabulka č. 4 zobrazuje přehled typů vztahového modelu IV VM IV Číslo IV

Přehled PJ

Počet PJ

sg.

Daniel

1

pl.

Farské, Panské

2

Graf č. 5 představuje přehled typů vztahového modelu IV 2,5 2 2

1,5 1

1

0,5 0

Jediným VM, který je využitý v rámci hlavního vztahu PJ u VM IV jsou jednoslovná PJ modelu IV. Dvě z nich se objevují v plurálu a jedno v singuláru.

8.2 Strukturní modely a typy v rámci VM IV Během strukturní analýzy vztahového modelu IV jsme zjistili, že ze všech způsobů tvoření se nejvíc uplatňuje derivace. V našem výzkumném vzorku v rámci modelu IV rozlišujeme dva strukturní modely. VM IV IV = subst., SAD d.

SM subst. 109

V rámci tohoto SM se dále nerozlišují ST. V našem případě se objevuje vlastní jméno, které označuje vlastníka pozemku. Daniel

SM SAD d. PJ jsou tvořeny od apelativních nebo propriálních označení nositele posesivního vztahu. ST substantivizace adj. na -sk(ý), pl. –sk(é) Farské, Panské

8.3 Shrnutí motivické a strukturní analýzy PJ VM IV PJ patřící do kategorie IV tvoří 2% z celkového počtu PJ a je tvořena třemi zástupci. Do vztahového modelu IV patří PJ, které vyjadřují vztah k osobě. Pleskalová těchto vztahů rozlišuje šest – skutečné vlastnictví, dočasné vlastnictví či pronájem, podíl na budování pojmenovávaného objektu, pojmenování podle majitele blízkého objektu nebo podle události, jejímž účastníkem byla osoba. Posledním případem je dedikace.98 Mezi těmito typy vztahů je těžké rozlišit, pokud není známá původní motivace a PJ je staršího data vzniku. U PJ z našeho výzkumného vzorku jsme nebyli schopni určit, o jaký typ vztahu k osobě se jedná. Všechna PJ patřící do kategorie IV jsou jednoslovná. Jméno totiž plní jednoznačnou identifikační funkci a není proto nutné objekt dále určovat pomocí přívlastků. Tyto přívlastky se objevují v případě, pokud se původní objekt rozdělil na dvě části. Tento případ se v našem výzkumném vzorku neobjevil. V kategorii IV se objevuje vedlejší vztah vyjadřující posesivitu. Nejčastěji se vedlejší vztah objevuje ve VM IV + II (Jánův vrch, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec). K označení osoby slouží podle Pleskalové nejčastěji příjmení, méně pak rodné jméno99 – v našem výzkumném vzorku se toto nepotvrdilo, příjmení se nevyskytlo ani v jednom z případů (Karlovy kopce, Jánův vrch, Daniel). Druhou možností vyjádření posesivity je použití apelativ pro označení právnické osoby např. světské a církevní instituce – v našem případě fara (Farské). A také apelativní označení představitelů světských institucí – v našem případě pán, kníže (Panské, Pánský kopec, Knížecí vyhlídka). 98

srov. PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, s. 104.

99

srov. Tamtéž, s. 105.

110

9 Motivická analýza pomístních jmen kategorie VM X Do této kategorie zařazujeme nejasná PJ. Jedná se o PJ českého či slovanského původu a PJ německého původu. Některá PJ německého i slovanského původu jsou přeložitelná a můžeme u nich tedy provést motivickou analýzu. U jiných nemáme většinou k dispozici dřívější podobu názvů, díky kterým by se dala vystopovat motivace pojmenování. Následuje rozdělení PJ VM X podle původu: 

německého původu Bergrus, Culisty-Dlúhé, Goldhamer, Hajdy na jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Mitrberk, Ráfle, Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy



slovanského původu Deliče, Dražice, Lusy, Rebry

Graf č. 6 představuje podíl PJ německého a slovanského původu v kategorii VM X

19%

německého původu 81%

slovanského původu

Převaha PJ patřících do kategorie VM X je německého původu, konkrétně se 17 zástupci tvoří 81% všech PJ VM X. Zbylá 4 PJ jsou původu slovanského a představují tak zbývajících 19%. Tabulka č. 5 zobrazuje rozložení typů vztahového modelu X VM

Přehled PJ

X

Goldhamer,

Počet PJ Kolimberk,

Langewarte,

Ráfle, 9

Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šusfeldy

111

X v jeho rámci (I-III)

Hintertály

1

X v jeho rámci II

Bergrus, Dražice, Rebry

3

X v jeho rámci III

Deliče, Kolby, Lusy, Unédy

4

X v jeho rámci (III-II)

Mitrberk

1

X v jeho rámci (IV-II)

Šulaperk

1

(X-III)

Culisty-Dlúhé

1

X + (I + II)

Hajdy na jamách

1

Graf č. 7 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM X 10 9 8

9

7 6 5 4 4

3

3

2 1

1

1

1

1

1

0

Nejvíce PJ je v rámci modelu X jednoslovných, představují model VM X, je jich 9 a to tvoří 43% všech PJ VM X. Dalších 10 PJ je zařazeno také do modelu VM X, ale v jeho rámci je můžeme po překladu německých pojmenování přiřadit k některému z motivických modelů. Celkově tyto PJ tvoří 48% z celkového počtu PJ VM X. Z toho největší množství tvoří PJ patřící v rámci X do VM III, konkrétně 4, a PJ patřící v rámci X do VM II, konkrétně 3 PJ. Zbývajících 9% je tvořeno dvěma hybridními PJ, která jsou tvořena kombinací německého a českého PJ, konkrétně se jedná o PJ Culisty-Dlúhé a Hajdy na jamách.

112

10 Klasifikace pomístních jmen viničních tratí 10.1 Dělení dle počtu slov Celkově bylo získáno 182 PJ viničních tratí z mikulovské vinařské podoblasti, z čehož je 92 dvouslovných (sem byla řazena i předložková PJ a PJ se spojovníkem), 72 jednoslovných a 18 víceslovných pomístních jmen. Víceslovná pomístní jména (dále VPJ) se skládají z více než dvou členů, v našem případě se jedná o 15 tříslovných a 3 čtyřslovné PJ. Tabulka č. 6 ukazuje přehled jednotlivých PJ rozdělených podle počtu slov (v rámci kategorie řazeno podle abecedy) Počet slov

Přehled PJ

Celkový počet PJ

Jednoslovná PJ

Dvouslovná PJ

Aeibis, Bavorsko, Bergrus, Brněnská, Brodsko, Čtvrtky, 72 Daniel, Deliče, Doubrava, Dražice, Drnholecko, Farské, Goldhamer, Grunty, Hájky, Hintertály, Hlohovsko, Hůrka, Kamínka, Kolby, Kolimberk, Končiny, Kopečky, Kotel, Kotelná, Langewarte, Lusy, Maliny, Milovická, Mitrberk, Mlýnská, Ovčárna, Panské, Písky, Plotny, Podlesí, Podsedky (2x), Přední, Purmice, Ráfle, Rebry, Rosentické, Růžová, Sacny, Sahara, Sedlecko, Slunečná (2x), Sonberk, Sonnenberg, Staré, Svindrunk, Špičák, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Terasy, Turold, Unédy, Valtická, Věstoňsko, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Vlasaticko, Výsluní, Zahrady (2x), Železná, Žlebské Anenský vrch, Branišovské vinohrady, Brodské stráně, 92 Culisty-Dlúhé, Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Horní čtvrtě, Jánův vrch, Jižní svahy (2x), Kačisdorfské pole, Kamenné hory, Kamenný vrch, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Kraví hora (2x), Levá Bavorská, Levá Klentnická, Liščí vrch, Mariánský kopec, Milovické terasy, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na Valtické, Na výsluní, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad Nesytem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nová hora, Novoveské vinohrady, Ořechová hora (2x), Panenský kopec, Pánský kopec, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod lomem, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod státní, Pod valtickou, Pohořelické vinohrady, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, 113

Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Staré hory, Staré vinohrady, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), U cihelny (2x), U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Venuše, Ve starých, Za cihelnou, Za humny (2x), Za Turoldem, Zátiší-Hliník, Zimní vrch Víceslovná PJ Hajdy na jamách, Nad sv. Leonardem, Pod Sluneční horou, 18 Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U akátového lesa, U Boží muky (2x), U Božích muk, U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třech panen, U třešňové aleje Graf č. 8 znázorňuje rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti

10% 40% 50%

Dvouslovná PJ Jednoslovná PJ Víceslovná PJ

Dvouslovná PJ tvoří podle Pleskalové v každé obci přibližně polovinu z celkového počtu anoikonym.100 Toto se potvrdilo i v našem případě – dvouslovná PJ viničních tratí tvoří v mikulovské vinařské podoblasti 50% z celkového počtu PJ. Podle počtu členů jsou na druhém místě jednoslovná PJ, která jsou reprezentována souborem 70 PJ, což je 40% celkového počtu PJ. Víceslovných PJ se v našem vzorku vyskytlo nejméně, tj. 18 představitelů, což se rovná 10% celkového počtu PJ. Počet VPJ také odpovídá závěrům Pleskalové, podle ní jsou VPJ na Moravě a ve Slezsku ojedinělá.101 Celkově jsou

100


101

Tamtéž, s. 9.

114

veškeré VPJ vyjádřeny buď pomocí SM prep. + (adj. + subst.) či SM subst. + (prep. + subst.). Graf č. 9 ukazuje rozložení předložek u dvouslovných PJ a VPJ

2% 10%

7%

18%

35%

28%

u pod

nad na za ve

V tomto grafu můžeme vidět rozložení jednotlivých předložek u dvouslovných a víceslovných PJ. Nejčastěji se objevující prepozicí je podle předpokladů „u,“ která s 21 zástupci tvoří 35% z celkového počtu dvouslovných a VPJ s předložkou. Na druhém místě se objevuje předložka „pod.“ Je zastoupena celkem sedmnáctkrát a tvoří tak 28% ze všech předložek. Větším počtem je zastoupena ještě prepozice „nad.“ Objevuje se v jedenácti případech a představuje 18% z celkového počtu dvouslovných a VPJ s předložkou. Dále se objevují předložky „na“ (10%), „za“ (7%) a „ve“ (2%).

115

10.2 Dělení podle motivické analýzy PJ Toto rozdělení PJ je provedeno na základě motivické analýzy. Každé PJ je řazeno do jednoho ze vztahových modelů a to podle hlavního vztahového modelu, který se objevuje v PJ. To znamená, že kategorie vztahového modelu I zahrnuje kromě jednoslovných PJ i všechny dvouslovné a VPJ s hlavním vztahem I. Tabulka č. 7 představuje rozložení jednotlivých typů VM (v rámci kategorií řazeno abecedně) Vztahový model VM I

VM II

Přehled PJ

Celkový počet PJ

Aeibis, Bavorsko, Brněnská, Brodsko, Drnholecko, Hlohovsko, 79 Končiny, Levá Bavorská, Levá Klentnická, Milovická, Mlýnská, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad Nesytem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nad sv. Leonardem, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na Valtické, Na výsluní, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Podlesí, Pod lomem, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod státní, Pod strážným vrchem, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Pod valtickou, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, Přední, Purmice, Rosentické, Sedlecko, Turold, U akátového lesa, U Boží muky, U Božích muk (2x), U cihelny (2x), U Červené studánky, U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U Ovčárny, U rybníčka, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třech panen, U třešňové aleje, U Venuše, Valtická, Ve starých, Věstoňsko, Vlasaticko, Za cihelnou, Za humny (2x), Za Turoldem, Anenský vrch, Branišovické vinohrady, Brodské stráně, 62 Doubrava, Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Grunty, Hájky, Jánův vrch, Jižní svahy (2x), Kačisdorfské pole, Kamenné hory, Kamenný vrch, Kamínka, Karlovy kopce, Knížecí vyhlídka, Kopečky, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Maliny, Mariánský kopec, Milovické terasy, Nová hora, Novoveské vinohrady, Ořechová hora (2x), Ovčárna, Panenský kopec, Pánský kopec, Podsedky (2x), Pohořelické vinohrady, Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Sonberk, Sonnenberg, Stará hora (7x), Staré hory, Staré vinohrady, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Zahrady (2x), Zimní vrch 116

VM III

VM IV

Čtvrtky, Horní čtvrtě, Hůrka, Kotel, Kotelná, Plotny, Písky, 17 Růžová, Sahara, Slunečná (2x), Staré, Špičák, Výsluní, ZátišíHliník, Železná, Žlebské Daniel, Farské, Panské 3 Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Dražice, Goldhamer, Hajdy na 21 jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Ráfle, Rebry, Sacny, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy

VM X

Graf č. 10 ukazuje rozložení jednotlivých VM v získaném materiálu podle motivické analýzy

2% 12%

9% VM I 43%

34%

VM II VM X VM III VM IV

Nejvíce PJ v našem výzkumném vzorku náleží do VM I, jedná se o 79 PJ, což tvoří 43% celkového množství PJ. Druhým nejvíce rozšířeným VM je vztahový model II, který obsahuje 62 PJ (34% z celkového počtu PJ). 12% PJ náleží do kategorie VM X, tedy vztahového modelu, který zahrnuje nejasná PJ. VM III obsahuje 17 PJ a to představuje 9% celkového množství PJ v našem výzkumném materiálu. Nejméně PJ, konkrétně 3 (2%), patří do kategorie VM IV.

117

Graf č. 11 ukazuje přehled rozvrstvení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ v jednotlivých VM 50 45

46 43

40 35 30 25 20 15

18 15

10

19

17

15

5 2

2

0

3

0

0

1

1

0 VM I

VM II jednoslovná

VM III dvouslovná

VM IV

VM X

víceslovná

Nejvíce dvouslovných PJ se nachází v kategorii VM I, tvoří tak 50% všech dvouslovných PJ. Téměř stejný počet, tj. 43 dvouslovných PJ se nachází v kategorii VM II a představuje 45%. Shodně v obou kategoriích, tj. VM I a VM II se na druhém místě nachází jednoslovná PJ. U VM I je to18 PJ (25% všech jednoslovných PJ), u VM II je to 17 PJ (24% všech jednoslovných PJ). V kategoriích VM III, IV a X se nachází největší počet jednoslovných PJ. Jednoslovná PJ z kategorie VM III tvoří 21%, z kategorie VM IV 4% a z kategorie X 26% z celkového počtu jednoslovných PJ. PJ s více členy jsou v kategoriích VM III, IV a X zastoupeny v minimálním počtu. Převaha VPJ se objevuje v kategorii VM I a s 15 zástupci tvoří 84% ze všech VPJ. Další VPJ se objevují v kategorii VM II (2 VPJ, tj. 11 %) a VM X (1 VPJ, tj. 5%).

118

10.3 Dělení podle původu PJ Toto třídění navazuje na článek Karla Olivy Zaniklá apelativa v současných PJ, který byl uveřejněn v roce 1980 v časopise Naše řeč. Oliva dělí PJ dle původu do tří kategorií. V první kategorii se nachází PJ, jejichž základem je vlastní jméno. Tuto kategorii můžeme dále rozdělit do tří podskupin. Jsou to PJ vzniklá z osobních, zeměpisných jmen či jmen institucí a podniků. Druhá kategorie je tvořena z apelativ, které byly procesem toponymizace přeneseny na dnešní názvy PJ. Třetí kategorii představují PJ, které mají jinojazyčný základ. V našem výzkumném vzorku se neobjevily PJ, které mají v základu názvy jmen a podniků. Tabulka č. 8 ukazuje rozdělení jednolitých PJ podle původu (řazeno v rámci kategorií abecedně) Původ PJ

Přehled PJ

Celkový počet PJ

Propriální: Anenský vrch, Daniel, Jánův vrch, Karlovy kopce, 10 Mariánský kopec, Nad sv. Leonardem, Pod Martinkou, U Mikuláška, U sv. Anny, U Venuše b) ze zeměpisných Aeibis, Bavorsko, Branišovické vinohrady, Brněnská, 45 Brodské stráně, Brodsko, Drnholecko, Dunajovický kopec, jmen Dunajovský kopec, Hlohovsko, Kačisdorfské pole, Levá Bavorská, Levá Klentnická, Milovická, Milovické terasy, Na Valtické, Nad Nesytem, Novoveské vinohrady, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Sluneční horou, Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Pod valtickou, Pohořelické vinohrady, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická, Purmice, Rosentické, Římský vrch, Sahara, Sedlecko, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Turold, Valtická, Věstoňsko, Vlasaticko, Za Turoldem Čtvrtky, Doubrava, Dražice, Farské, Grunty, Hájky, Horní 105 Apelativní čtvrtě, Hůrka, Jižní svahy (2x), Kamenné hory, Kamenný vrch, Kamínka, Knížecí vyhlídka, Končiny, Kopečky, Kotel, Kotelná, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Maliny, Mlýnská, Na pískách, Na statkách, Na štrekách, Na výsluní, Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, Nad sokolovnou, Nová hora, Ořechová hora (2x), Ovčárna, Panenský kopec, Panské, Pánský kopec, a) z osobních jmen

119

Jinojazyčný základ

Písky, Plotny, Pod lomem, Pod Pannama, Pod Reistnou, Pod Slunným vrchem, Pod státní, Pod strážným vrchem, Podlesí, Podsedky (2x), Přední, Růžová, Růžová hora, Slunečná (2x), Sluneční vrch, Slunný vrch, Stará hora (7x), Staré, Staré hory, Staré vinohrady, Špičák, Terasy, Terasy u hranic, Terasy u Křížového sklepu, U akátového lesa, U Boží muky, U Božích muk (2x), U cihelny (2x), U Červené studánky, U hřiště, U kapličky (2x), U křížku, U Ovčárny, U rybníčka, U Spálené hospody, U třech panen, U třešňové aleje, Ve starých, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Výsluní, Za cihelnou, Za humny (2x), Zahrady (2x), Zátiší-Hliník, Zimní vrch, Železná, Žlebské Bergrus, Culisty-Dlúhé, Deliče, Goldhamer, Hajdy na 22 jamách, Hintertály, Kolby, Kolimberk, Langewarte, Lusy, Mitrberk, Ráfle, Rebry, Sacny, Sonberk, Sonnenberg, Svindrunk, Štabery, Šternberg, Šulaperk, Šusfeldy, Unédy

Graf č. 12 představuje rozložení PJ viničních tratí podle původu

5%

PJ apelativní

12% 24% 59%

PJ propriální ze zeměpisných jmen PJ z jinojazyčného základu PJ propriální z osobních jmen

V našem výzkumném vzorku se nachází nejvíce pomístních jmen s apelativním základem. Je jich 105 z celkového počtu 182 PJ, což tvoří 59%. Na druhém místě se objevují PJ propriální vzniklá ze zeměpisných jmen (celkem 24% z celkového počtu PJ). Zeměpisné jména byly nejčastěji odvozeny ze jmen okolních vesnic, názvů okolních kopců či dalších útvarů. 22 PJ bylo vytvořeno z jinojazyčného základu (nejčastěji německého původu), což tvoří 12% z celkového počtu PJ. Nejméně PJ je propriálních, které vznikla z osobních jmen, celkem 10 PJ neboli 5% všech PJ.

120

11 Soupis slovotvorných modelů Pro úplnost byl vytvořen soupis všech SM, které se objevily ve zkoumaném materiálu. V tabulce se nachází jednotlivé strukturní modely, které jsou dále rozčleněny na na jednotlivé vztahové modely. U VM jsou uvedena všechna PJ, která odpovídají tomuto SM. Tabulka č. 9 zahrnuje dvouslovná a jednoslovná PJ. Víceslovná PJ jsou uvedena v tabulce č. 10. Tabulka č. 9 představuje přehled SM jednotlivých PJ v získaném materiálu SM

VM

Přehled PJ

subst.

I

Aeibis, Purmice, Turold

II


III

Hůrka, Kotel, Sahara, Špičák, Výsluní

IV

Daniel

subst.-subst.

III-III

Zátiší-Hliník

subst. d.

I

Končiny, Bavorsko, Brodsko, Drnholecko, Hlohovsko, Sedlecko, Věstoňsko, Vlasaticko

II

Grunty, Hájky, Kamínka, Kopečky, Maliny, Podsedky (2x), Terasy, Vinohrádky (2x), Vinohrady, Zahrady (2x)

III

Čtvrtky, Písky, Plotny

d. subst. d.

I-II

Podlesí

prep. + subst.

I+I

Nad Nesytem, Pod Děvínem, Pod Klentnicí, Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou, Za Turoldem

I + II

Nad jezerem, Nad mlýnem, Nad peklem, Nad rybníkem, Nad sokolovnou, Pod lomem, U cihelny (2x), U hřiště, U Ovčárny, U Venuše, Za cihelnou

prep. + subst. d.

I + III

Na výsluní

I+I

Pod Pannama

I + II

Nad sklepy (3x), Nad Sklepy, U kapličky (2x), U křížku, U Mikuláška, U rybníčka, Za humny (2x)

I + III

Na pískách, Na štrekách

I + IV

Na statkách 121

I+I

Na Valtické, Pod valtickou

I + II

Pod státní

I + III

Ve starých

adj. + subst.

III + II

Nová hora, Stará hora (7x)

adj. + subst. d.

III + II

Staré hory, Staré vinohrady

adj. d. + subst.

I + II

Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole,

prep. + SAD d.

Anenský vrch III + II

Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch

IV + II

Jánův vrch, Knížecí vyhlídka, Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec

adj. d. + subst. d.

I + II

Branišovské vinohrady, Brodské stráně, Jižní svahy (2x), Milovické terasy, Novoveské vinohrady, Pohořelické vinohrady

adj. d. + SAD d.

I + III

Horní čtvrtě

III + II

Kamenné hory

IV + II

Karlovy kopce

I+I

Levá Bavorská, Levá Klentnická, Pravá Bavorská, Pravá Klentnická

SAD

III

Staré

SAD d.

I

Brněnská, Milovická, Mlýnská, Přední, Rosentické, Valtická

III

Kotelná, Růžová, Slunečná (2x), Železná, Žlebské

IV

Farské, Panské

Tabulka č. 10 ukazuje přehled SM u VPJ v získaném materiálu SM subst. d.

VM + (prep. + II + (I + II)

Přehled PJ Terasy u hranic

subst. d.) subst. d. + (prep. + adj. II + (I + III + Terasy u Křížového sklepu + subst.)

II) 122

prep. + (adj. + subst.)

I + (III + II)

Nad sv. Leonardem, Pod Sluneční horou, Pod Slunným vrchem, Pod strážným vrchem, U akátového lesa, U Boží muky, U Božích muk (2x), U Červené studánky, U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje

prep. + (adj. + subst.) + I + (III + II) + Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým num.

III

kopečkem II

prep. + (num. + subst.)

I + (III + I)

U třech panen

V našem výzkumném vzorku se objevilo celkem 19 různých SM. Nejpočetnějšími typy SM jsou derivované adjektivum a substantivum (25 představitelů, tj. 16% všech SM), derivované substantivum (24 zástupců, tj. 15% všech SM) a prepozice a substantivum (23 PJ, tj. 14% všech SM). Mezi těmito SM je minimální rozdíl v početnosti a celkově tvoří 45 % ze všech SM. Dále se objevují dva SM se stejným počtem 14 PJ, tj. 9% všech SM, je to substantivizované adjektivum derivované a prepozice ve spojení s derivovaným substantivem. Rozšířený je také SM substantivum, který obsahuje 13 PJ, což je 8% ze všech SM, hned za ním se objevuje SM prepozice, adjektivum a substantivum s 12 PJ, ten tvoří 7% ze všech SM. Větší početnost, tj. 6% všech SM, má SM adjektivum derivované a substantivum derivované a také SM adjektivum a substantivum s 5% ze všech SM. Ostatní SM jsou zastoupeny minimálně. Více informací viz graf č. 13 na následující straně.

123

Graf č. 13 zobrazuje jednotlivé SM v získaném materiálu

SM adj. d. + subst.

25

SM subst. d.

24

SM prep. + subst.

23

SM SAD d.

14

SM prep. + subst. d.

14

SM subst.

13

SM prep. + (adj. + subst.)

12

SM adj. d. + subst. d.

10

SM adj. + subst.

8

SM adj. d. + SAD d.

4

SM prep. + SAD d.

4

SM prep. + (adj. + subst.) + num.

2

SM adj. + subst. d.

2

SM prep. + (num. + subst.)

1

SM subst. D. + (prep. + adj. + subst.)

1

SM subst. d. + (prep. + subst. d.)

1

SM SAD

1

SM d. subst. d.

1

SM subst.-subst.

1 0

5

10

15

20

25

30

124

12 Soupis slovotvorných typů Pro přehled byl vyhotoven soupis všech strukturních typů, které se objevily v našem materiálu. V následující tabulce jsou vypsány jednotlivé ST, spolu s nadřazeným SM a odpovídajícím VM. Součástí je přehled PJ, která náležejí k jednotlivým slovotvorným typům. V tabulce č. 11 se objevují dvouslovná a jednoslovná PJ, VPJ se nachází v tabulce č. 12. Na základě obou tabulek byl vyhotoven graf s přehledem všech ST, který je umístěn Tabulka č. 11 zobrazuje přehled ST a SM jednotlivých PJ ze získaného výzkumného vzorku ST

SM

VM

Přehled PJ

na ST se dále nedělí

subst.

I

Aeibis, Purmice, Turold

II


ST subst. pl. / plt.

subst. d.

III

Hůrka, Kotel, Sahara, Špičák, Výsluní

IV

Daniel

I

Končiny

II

Grunty, Hájky, Maliny, Podsedky (2x), Terasy, Vinohrady, Zahrady (2x)

ST –sk(o) / -ck(o)

subst. d.

III

Písky, Plotny, Čtvrtky

I

Bavorsko, Brodsko, Drnholecko, Hlohovsko, Sedlecko, Věstoňsko, Vlasaticko

ST subst. dem. – subst. d.

II

Vinohrádky (2x)

II

Kamínka

II

Kopečky

III

Staré

III

Růžová

(e)k, pl. –k(y) ST subst. dem. plt. – subst. d. k(a) ST subst. dem. - subst. d. ečk(a), pl. -ečk(y) ST

substantivizace SAD

adj. primárních ST

substantivizace SAD d.

adj. na –ov(ý) 125

ST


I

Přední

III

Kotelná, Slunečná (2x), Železná

I

Brněnská, Milovická, Mlýnská,

adj. na –n(í) ST


adj. na -n(ý) ST


adj. na –sk(ý) / -

Rosentické, Valtická

ck(ý), pl. –sk(é) / -

III

Žlebské

ck(é)

IV

Farské, Panské

ST Pod(e)- - - (í)

d. subst. d.

I-II

Podlesí


subst.-subst.

III-III

Zátiší-Hliník


adj. + subst.

III + II

Nová hora, Stará hora (7x)


adj. d. + subst.

I + II

Dunajovický kopec, Dunajovský kopec, Kačisdorfské pole, Anenský vrch

III + II

Kamenný vrch, Kraví hora (2x), Liščí vrch, Ořechová hora (2x), Růžová hora, Římský vrch, Sluneční vrch, Slunný vrch, Stolová hora, Strážný vrch, Šibeniční vrch (2x), Zimní vrch

IV + II

Jánův

vrch,

Knížecí

vyhlídka,

Mariánský kopec, Panenský kopec, Pánský kopec na ST se dále nedělí

adj. d. + subst. I + II

Branišovské

d.

stráně, Jižní svahy (2x), Milovické terasy,

vinohrady, Novoveské

Brodské vinohrady,

Pohořelické vinohrady


I + III

Horní čtvrtě

III + II

Kamenné hory

IV + II

Karlovy kopce

adj. d. + SAD d. I + I

Levá

Bavorská,

Levá

Klentnická,

Pravá Bavorská, Pravá Klentnická ST Na + subst.

prep. + subst.

I + III

Na výsluní

ST Nad + subst.

prep. + subst.

I+I

Nad Nesytem

I + II

Nad

jezerem,

Nad

mlýnem,

Nad 126

peklem,

Nad

rybníkem,

Nad

sokolovnou ST Pod + subst.

prep. + subst.

I+I

Pod

Děvínem,

Pod

Klentnicí,

Pod Martinkou, Pod Mušlovem, Pod Pálavou (3x), Pod Reistnou

ST U + subst.

prep. + subst.

I + II

Pod lomem

I + II

U cihelny (2x), U hřiště, U Ovčárny, U Venuše

ST Za + subst.

ST Na + subst. pl.

prep. + subst.

prep. + subst. d.

I+I

Za Turoldem

I + II

Za cihelnou

I + III

Na pískách, Na štrekách

I + IV

Na statkách

ST Nad + subst. pl.

prep. + subst. d.

I + II

Nad sklepy (3x), Nad Sklepy

ST Pod + subst. pl.

prep. + subst. d.

I+I

Pod Pannama

ST Za + subst. pl.

prep. + subst. d.

I+I

Za humny (2x)

ST U + subst. dem.

prep. + subst. d.

I+I

U

kapličky

(2x),

U

křížku,

U Mikuláška, U rybníčka ST Na + SAD d.

prep. + SAD d.

I+I

Na Valtické

ST Pod + SAD d.

prep. + SAD d.

I+I

Pod valtickou

I + II

Pod státní

I + III

Ve starých

ST Ve + SAD pl.

prep. + SAD d.

Tabulka č. 12 ukazuje přehled ST a SM u VPJ ze získaného výzkumného vzorku ST

SM

VM

Přehled PJ

dále se nedělí na subst. d. + (prep. + II + (I + III + Terasy u Křížového sklepu ST

adj. + subst.)

II)

dále se nedělí na subst. d. + (prep. + II + (I + II) ST

subst. d.)

ST U + adj. + prep. subst.

Terasy u hranic

+ (adj.

+ I + (III + II)

U akátového lesa, U Boží muky, U Červené studánky,

subst.)

U Spálené hospody, U sv. Anny, U třešňové aleje ST Nad + adj. + prep.

+ (adj.

+ I + (III + II)

Nad sv. Leonardem 127

subst.

subst.)

ST Pod + adj. + prep. subst.

+ (adj.

+ I + (III + II)

Pod

Sluneční

Pod Slunným

subst.)

horou, vrchem,

Pod strážným vrchem ST U + adj. + prep. subst.

+ (adj.

+ I + (III + II)

U Božích muk (2x)

subst.)

ST U + num. + prep. + (num. + I + (III + I) subst.

U třech panen

subst.)

ST Pod + adj. + prep. + (adj. subst. + num.

subst.) + num.

+ I + (III + II) + Pod Svatým kopečkem I, Pod III

Svatým kopečkem II

Během strukturní analýzy bylo celkem získáno 31 různých strukturních typů PJ. Nejčastějším strukturním typem byl ST dále se nečlenící SM, který je tvořen například SM subst., adj. + subst., adj. d. + subst., adj. d. + subst. d. či adj. d. + SAD d. Tento ST tvoří 34% všech PJ. Dalšími významnými ST jsou ST subst. pl. / plt. (7%), Pod + subst. (5%), substantivizace adjektiv nad –sk(ý) / -ck(ý), pl. –sk(é) / -ck(é) (4%), ST –sk(o) / -ck(o) (4%), U + adj. subst. (3%) a Nad + subst. (3%). Ostatní ST jsou zastoupeny v minimálním počtu.Více informací viz graf č. 14 na následující straně.

128

Graf č. 14 ukazuje jednotlivé ST v získaném materiálu

dále se nečlenící ST

62

ST subst. pl. / plt.

13

ST Pod + subst.

9

ST substantivizace adj. na –sk(ý) / -… 8 ST -sk(o) / -ck(o)

7

ST U + adj. + subst.

6

ST Nad + subst.

6

ST U + subst. dem.

5

ST U + subst.

5

ST Nad + subst. pl.

4

ST substantivizace adj. na -n(ý)

4

ST Pod + adj. + subst.

3

ST Na + subst. pl.

3

ST Pod + adj. + subst. + num.

2

ST U + adj. + subst.

2

ST Pod + SAD d.

2

ST Za + subst. pl.

2

ST Za + subst.

2

ST subst. dem. -(e)k, pl. -k(y)

2

ST U + num. + subst.

1

ST Nad + adj. + subst.

1

ST Ve + SAD pl.

1

ST Na + SAD d.

1

ST Pod + subst. pl.

1

ST Na + subst.

1

ST Pod(e)- - - (í)

1

ST substantivizace adj. na –n(í)

1

ST substantivizace adj. na –ov(ý)

1

ST substantivizace adj. primárních

1

ST subst. dem. -ečk(a), pl. -ečk(y)

1

ST subst. dem. plt. –k(a)

1 0

20

40

60

80

129

13 Historické názvy viničních tratí 13.1 Rozbor pramenů Tato část diplomové práce zahrnuje historické názvy viničních tratí z jednotlivých obcí a slouží pro doplnění informací o těchto názvech. Pouze část z pramenů, které v této části použiji, je mapového charakteru, zbytek materiálů tvoří historické prameny textové povahy a u nich je bez odpovídajících map téměř nemožné určit, kde se která trať nacházela. Návaznost viničních tratí proto zjišťujeme podle stejných názvů viničních tratí v různých obdobích. Může se také stát, že tam, kde je v dnešní době vinohrad bývalo například dřív pole a díky procesu transonymizace se název pole přenesl na název vinohradu. Uvádíme proto všechny historické názvy z jednotlivých období, které se nám podařilo dohledat s tím, že se snažíme vysledovat, jaké předchůdce mají současné názvy viničních tratí. Prameny použité pro tuto část jsou: a) Urbář lichtenštejnského panství, 1414 b) Lánové rejstříky brněnského kraje, 1673 – 1675 c) Tereziánský katastr, 1749 d) Císařské otisky stabilního katastru, 1825 – 1827 e) Indikační skici stabilního katastru, 1876-1879 f) údaje ze soupisu PJ pro Moravu, 1967 – 1987 g) soupis tratí jednotlivých obcí z roku 1969 publikovaných v knize Břeclavsko h) údaje o viničních tratí z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z Oddělení registru vinic Znojmo Oblekovice (údaje z let 2000 2010) i) současné názvy tratí podle vyhlášky č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí Ne ve všech výše uvedených materiálech se však nachází údaje o viničních tratích ze všech obcích, které se nachází v našem výzkumném vzorku. Nyní blíže rozebereme jednotlivé prameny. viz a) Urbář lichtenštejnského panství, 1414 Autorem Urbáře je Bertold Bretholz, je z roku 1414 a týká se soupisu majetku rodu Lichtenštejnů na panstvích Mikulov, Drnholec a Břeclav. Pro potřeby diplomové práce jsou podstatné pouze údaje z panství Mikulov a Drnholec. Panství Drnholec zahrnuje obce 130

Roznětice (dnes zaniklá), Drnholec, Jevišovku, Dobré Pole, Novosedly a Nový Přerov. Panství Mikulov zahrnuje město a hrad Mikulov, hrad Děvičky, Sirotčí hrad, Klentnici, Bavory, Dolní a Horní Věstonice, Pernou, Bohumělice, Ungerdorf, Purgmanice, Mušov, Strachotín, Pouzdřany, Popice, Šakvice, Zaječí, Milovice, Bulhary, Pavlov, Nejdek, Lednici a Sedlec. Vzhledem k tomu, že k urbáři neexistuje mapka, je velmi těžké určit, kde se která vinice nacházela. Viniční tratě proto nevydělujeme z mikulovské části lichtenštejnského panství, pokud není výslovně napsáno, že trať patří k jiné obci, což je těžké rozlišit – zda se trať nachází v jiné obci či pouze na konci katastrálního území směrem k jiné obci např. Am Altenperig zu Paulaw. Urbář zahrnuje i město Valtice, ale u něj je pouze napsáno „auch ist daselbe ze Veltsperig ein weintgartperig, haist Bischoffwart.“ BRETHOLZ, B. Das Urbar der liechtensteinischen herschaften Nikolsburg, Dürnholz, Lundenburg, Falkenstein, Feldsberg, Rabensburg, Mistelbach, Hagenberg und Gnadendorf, 1414. viz b) Lánové rejstříky brněnského kraje, 1673 – 1675 Údaje z lánového rejstříku jsem čerpala z materiálu Františka Matějka a z článku Emila Kordiovského. Údaje pro okres Břeclav se vztahují k roku 1673. Lánový rejstřík nezahrnuje Novou Ves u Pohořelic, kde v této době ještě nejsou vinohrady založeny. A také Hlohovec, Úvaly a Valtice, které jsou v této době ještě součástí Rakouska. Názvy zde uvedené jsou názvy české (např. pro obec Smolín) i německé (ve většině případů), možná je i koexistence obou např. Vranovice (in Steinhüblen a Gebirg Závist). Dvojjazyčnost názvů byla dána i národností zapisovatelů. MATĚJEK. F. Lánové rejstříky brněnského kraje z let 1673-1675. Praha: TEPS místního hospodářství, 1981, 142 s. KORDIOVSKÝ, Emil. Vinice na teritoriu okresu Břeclav v 17. století. Jižní Morava … : vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, roč. 27, 1991, s. 127-148. viz c) Tereziánský katastr, 1749 Údaje z tereziánského katastru jsem čerpala zprostředkovaně přes publikaci Břeclavsko. Tereziánský katastr u tratí uvádí, zda se jedná o pole, či zároveň pole a vinice. Ve většině obcí jsou vinice uvedeny samostatně, pokud je stejný název i pro vinici i pro pole, uvedla jsem to dále v textu u příslušné viniční tratě v jednotlivých obcích. 131

V tereziánském katastru nejsou zahrnuty město Valtice ani Úvaly, protože se v této době nacházely na území Rakouska. Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, 740 s. viz d) Císařské otisky stabilního katastru, 1825 – 1827 Vyhotovení nového katastru s názvem „stabilní katastr“ bylo ustanoveno císařským patentem v roce 1817. Z originálních map stabilního katastru byl vyčleněn také povinný výtisk, který byl určený k archivaci, tzv. „císařský otisk.“ Tyto mapy existují téměř pro všechny obce a vznikaly v rozmezí let 1824 – 1826. Zahrnut není Hlohovec, Valtice a Úvaly u Valtic, které se v době mapování nacházely na území Rakouska. Obec byla rozčleněna podle své velikosti na několik listů, které se pak svázaly dohromady. Vinohrady byly v mapě značeny zeleným symbolem vinné révy na růžovém podkladu. Tyto mapy jsou online přístupné na internetových stránkách: Archivní

mapy

ÚAZK

online.

cit.

21.

prosince

2013

Dostupné

z: http://historickemapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_op,P_CO CM_u&me=-958775.556739,-1282635.97206,-400169.80851,872110.327503&language=cz&config=cio&resetsession=ALL. viz e) Indikační skici stabilního katastru, 1876-1879 Z originálních map stabilního katastru byla později vytvořena jejich kopie, tzv. „Indikační skica.“ Ta byla určena pro práci v terénu a je zpracovaná pro jednotlivé sekce ve formátu A3 v měřítku 1 : 2880. Indikační skici se zachovaly pouze pro obce Bulhary (1877), Ivaň (1876 a 1923), Smolín, Nová Ves u Pohořelic (1876) a Přibice (1879 a 1896). Vinohrady zde byly značeny stejně jako v Císařských otiscích stabilního katastru, tedy podkladovou růžovou barvou se zeleným symbolem vinohradu. Tyto mapy jsou přístupné online na internetových stránkách: Moravský zemský archiv v Brně. Stabilní katastr – indikační skici online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://www.mza.cz/indikacniskici/.

132

viz f) údaje ze soupisu PJ pro Moravu z let 1965 – 1986 Tyto údaje byly získané excerpcí soupisů PJ, které vznikaly v letech 1965 až 1986 na Dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky v Brně. Díky PhDr. Zině Komárkové a PhDr. Mileně Šípkové, CSc. mi bylo umožněno nahlédnout do do soupisu jednotlivých obcí. Tyto soupisy PJ existují z našeho zkoumaného vzorku pouze pro obce Hlohovec, Ivaň, Novosedly, Popice, Přibice a Vranovice. Soupisy pro jednotlivé obce byly zpracovány v různých letech a také různými zapisovateli a v různé podobě s odlišnou mírou podrobnosti. Součástí všech soupisů je mapa PJ, která je nezbytná pro lokalizaci. Údaje pro obec Hlohovec byly zpracovány jako součást diplomové práce Ševčíkové z roku 1979. Názvy PJ nejsou vysvětleny, autorka pouze rozlišila, jaký objekt je PJ pojmenován. V obci se objevují dva názvy viničních tratí. Soupis v obci Ivaň v roce 1967 provedl Alois Ferulík. V této době se na místě, kde dnes leží vinohrady, žádné nenacházely, ale jména polí byla později přenesena transonymizací na názvy vinohradů. Jedná se o deset názvů PJ, které pro nás byly podle polohy relevantní. Součástí soupisu je také zde mapka. Soupis PJ pro obec Novosedly vyhotovila Emílie Beránková v roce 1977. Zaznamenala pouze čtyři názvy viničních tratí, žádný z nich se ale nezachoval dodnes. Beránková nabízí i možné vysvětlení pojmenování. Pro obec Popice soupis PJ vyhotovil Jan Prášek v roce 1987. Jedná se o seminární práci, jejíž součástí je vysvětlení názvů PJ. Objevuje se zde pro nás relevantních patnáct názvů viničních tratí, i když některé z nich ještě nebyly v roce 1987 vinohrady, ale názvy role, které se později přenesly transonymizací na názvy viničních tratí. Soupis PJ pro obec Přibice sestavil Jan Hrozínek v roce 1967, v soupise zaznamenává také nářeční variantu PJ. Pro nás je podle polohy relevatních šest názvů PJ, některé z nich jsou v této době názvy polí. Ve Vranovicích soupis PJ vyhotovil Alois Ferulík v roce 1967. Objevují se zde čtyři PJ, které se nacházejí na místech dnešních vinohradů. Některé z nich jsou názvy polí a procesem transonymizace mohly být přeneseny na názvy vinic. viz g) soupis tratí z jednotlivých obcí publikovaných v knize Břeclavsko, 1969 Soupis tratí u jednotlivých obcí je z roku 1969, ale Ladislav Hosák bohužel u tratí nerozlišuje, zda se jedná o pole či vinice. Proto uvádíme všechny názvy a snažíme

133

se vysledovat, které názvy se zachovaly dodnes a tím pádem zjistit, u kterých názvů tratí by se mohlo jednat o vinice. Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, 740 s. viz h) údaje o viničních tratí z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z Oddělení registru vinic Znojmo Oblekovice (údaje z let 2000 - 2010) Tyto údaje jsem získala z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského z Oddělení registru vinic díky Ing. Jarmile Neuwirthové a publikuji je se souhlasem této instituce. Údaje o názvech viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti mi byly poskytnuty v podobě tabulky v programu Microsoft Excel v rozsahu 12 stran formátu A4. Tato tabulka přehledně uvádí názvy pro tratě v jednotlivých obcích na základě změn v zákonech a konkrétně zahrnuje vyhlášku č. 298/2000 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem a vyhlášku č. 324/2004 Vyhláška, kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Na základě vyhlášky z roku 2004 proběhly větší změny týkající se především slučování a přejmenovávání tratí. viz i) současné názvy tratí podle vyhlášky č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí Za nejaktuálnější zdroj současných názvů viničních tratí považujeme vyhlášku č. 254/2010 Sb. a podle ní srovnáváme všechny předchozí názvy viničních tratí. Ve srovnání se zákonem z roku 2004 zde neproběhly tak významné změny. U některých názvů viničních tratí se jedná pouze o změnu velkých písmen. Další zdroje, které byly pro tuto část DP použity, se už netýkají většího množství obcí, ale pouze jedné konkrétní. Více jsem se zaměřila na svou rodnou ves Březí. Pro město Valtice se mi podařilo dohledat pouze jeden zdroj, ve kterém se nachází údaje o viničních tratích před rokem 2000.

134

a) Kronika obce Bratelsbrunn = Březí Kronika byla založena v roce 1925 prvním kronikářem Hugo Wymetalem, který se v záznamech kroniky vrací zpětně až k založení vsi nového Bratelsbrunnu v roce 1576. Údaje o dění v obci jsou zaznamenány v rozmezí let 1741 – 1937 a záznamy o úrodě vína jsou vedeny v letech 1724 – 1939. Názvy viničních tratí nejsou v rámci kroniky zpracovány samostatně, ale najdeme o nich zmínky v textu. b) článek Ladislava Hosáka Jména tratí z Březí /Prátlsbrun/ na Mikulovsku Ladislav Hosák ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV z roku 1963 zpřístupňuje výklad názvů vinohradů z obce Březí. Publikuje údaje z kalendáře Südmährischer Zeitweiser 1924, kde učitel Hugo Wymetal vypočítává názvy tratí (nejen vinohradů) ve vsi a snaží se je vysvětlit. Hosák však tyto výklady nijak nekomentuje. HOSÁK, L. Jména tratí z Březí /Prátlsbrun/ na Mikulovsku, Zpravodaj místopisné komise ČSAV, IV, 1963 / 401. – 9. stovka c) publikace Město Valtice Tato publikace se specificky nevěnuje názvům viničních tratí ve městě Valtice, ale v rámci jednotlivých příspěvků, především příspěvku Jana Otáhala Valtice, vinařství a víno ve dvacátém století se objevují názvy tratí v padesátých až sedmdesátých letech dvacátého století. Tratě bývají zmíněny, pokud se jedná o jejich rozšiřování či novou výsadbu. OTÁHAL, Jan. Valtice, vinařství a víno ve dvacátém století. In: KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, 530 s. Následují údaje o názvech viničních tratí z jednotlivých obcí. Údaje jsou řazeny od nejstarších k nejaktuálnějším a jednotlivá PJ z jednotlivých let jsou navzájem srovnávána. V závorkách se u některých názvů objevuje varianta pojmenování viniční trati. Názvy některých viničních tratí vychází z mapových materiálů a v textu se u těchto PJ objevuje odkaz na mapu v příloze.

135

13.2 Historické názvy viničních tratí jednotlivých obcí Bavory Lánové rejstříky brněnského kraje evidují pro obec Bavory v roce 1673 viniční tratě: Tracawiner, in Steinhübeln, Sonneuberg (varianta názvu Sonberg), Newbrücken (Neubriche), Hausweingarten, Lausenbeltz, Junge Acker Weingarten a Hasßelberg. Názvy všech tratí, které byly zaznamenány v lánových rejstřících, navazují i na jména tratí v tereziánském katastru. Podle tereziánského katastru z roku 1749 se v obci nachází následující tratě: Sonnenberg, Bratelsbrunerberg, Carolinerberg, In Tarkawinern, Kirchhübel, Neubruchen, Haslbergen, Hausweingarten, Rosenberg, Steinhübel, Kälberger, Ackerweingarten, Annaberg, Beingartl, Lausenpeltz a Jungen Ackerln. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 uvádí následující názvy: Sonnenberg Kirchhübeln, Hausweingarten, Weingarten Aeckern, Kälberberg, Große Weingärten, Haselberg, Rosenberg, Lausenpeltz, Kleinfeld Weingärten, Karlsberg, Annaberg, Dreizelm Baumerfeld, Neubruch a Parzberg (i mapa v přílohách). Názvy tratí Kirchhübel, Neubruch, Haselberg, Annaberg, Rosenberg, Sonnenberg a Lausenpeltz navazují na stejné názvy tratí z roku 1749. V roce 1969 uvádí Hosák následující tratě: Viničky, Pod Pálavou, Klentnické, Padělky, Slunečná, Maliny, Za kostelem, Za hřbitovem, Nad strání, Čtvrtě, Zadní díly, Růžová, Nad ořechy, Mezi cestami, Vršky, Pod Mikulovskými, Mikulovské, Nivy, U kapličky, Dolní díly a Dunajovické, přičemž tratě Růžová a Slunečná navazují na tratě z roku 1825, respektive z roku 1749. Novela č. 298 z roku 2000 zaznamenává tratě, které navazují na názvy z roku 1969, tj. Pod Pálavou, Viničky, Klentnické, Slunečná, Růžová a Za kostelem. Navíc se objevují tratě Pod skalkou, Růžový vrch, Anenský vrch, U rybníčka, Za konírnou a Pod státní. Novelou č. 324 z roku 2004 byly sloučeny některé tratě do dnešní podoby. Konkrétně se jednalo o sloučení tratí Pod skalkou, Klentnické, Viničky a Pod Pálavou do jedné tratě s názvem Pod Pálavou. Nově trať Růžová zahrnuje také trať Růžový vrch. Trať Za kostelem byla přejmenována na Maliny. A trať U rybníčka nově zahrnuje viniční trať Za konírnou. V současné době se uvádí v Bavorech sedm viničních tratí – Pod Pálavou, Slunečná, Růžová, Maliny, Anenský vrch, U rybníčka a Pod státní. Tratě Slunečná, Růžová a Anenský vrch můžeme vysledovat až do doby soupisu tereziánského katastru,

136

tj. Sonnenberg, Rosenberg a Annaberg. A trať Slunečná dokonce až k soupisu lánových rejstříků. Brod nad Dyjí Podle lánových rejstříků z roku 1673 se v obci nachází následující tratě: In Sonnenberg, in Hausweingarten, in Johannesberg a in Neubrich. Podle tereziánského katastru (1749) jsou v obci tratě Von Hausäckern, In Stainbergen (pole a vinice), In Trauttmansdorffen a In Heidweingarten (obě posledně jmenované nově vysázené v této době). Císařské otisky stabilního katastru z roku 1824 zaznamenávají tratě Obere Liefs, Steinberg, Johanneberg, Hausweingarten, Trautsamer, Haidbergen Lange Sunnberg, Kurze Sunnberg, Kiebitz Weingärten a Rosentitzer (mapa v příloze). Trať Steinberg navazuje svým názvem na trať In Stainbergen z roku 1749. V roce 1969 jsou uvedeny názvy tratí: Mušovsko, U Pasohlávek, Luse, U kravína, Na Novosedelsku, Kibice, Pod Dunajovským kopcem a Liščí vrch. Trať Kibice navazuje svým názvem na trať Kiebitz Weingärten z roku 1824. Novela č. 298 z roku 2000 uvádí názvy tratí Lusy, Dunajovický kopec-Kibice, Brodské stráně-Liščí vrch a Obecní-Chlumek. Tratě byly znovu mírně změněny novelou č. 324 z roku 2004, kdy byla trať Dunajovický kopec-Kibice zkrácena na Dunajovický kopec a tratě Brodské stráně-Liščí vrch a Obecní-Chlumek byly sloučeny do jedné tratě Brodské stráně. Tratě Kibice a Liščí vrch svým názvem navazují na názvy z roku 1969, u viniční tratě Lusy vidíme malou změnu. Je možné, že trať Dunajovický kopec navazuje na trať, jejíž název byl zachycen v roce 1969 Pod Dunajovským kopcem. V současné době jsou v Brodě nad Dyjí tratě Lusy, Dunajovický kopec a Brodské stráně. Březí Na základě kroniky obce Březí můžeme říct, že první osídlenci nového Bratelstbrunnu (1576) znali již zakládání vinic a na jejich žádost jim hrabě Thurn daroval část Altenbergu (Stará hora, dnes Ořechová hora) k založení vinohradů a nazval novou trať Suchentrunk lidová etymologie výkladu názvu je „Sucht euch den Trunk“ = „vyhledejte si nápoj“ (trať Pod Ořechovou horou, v roce 1925 Nové vinohrady). Lánový rejstřík uvádí trať In Suchentrunckh. V roce 1749 jsou podle tereziánského katastru v obci tyto tratě: Gegen Nicolspurg, In Suchen Trüncken (dříve In Alten Weingebirg), Neubrich a In Neubrüchen (všechny pole a vinice) a Gegen Gutenfeld (pole, louky, zahrady a vinice). 137

Podle Císařských otisků stabilního katastru se v roce 1825 v obci nacházely tratě Die jungen Hausweingarten, Die alten Hausweingarten a Die Suchendrung Weingarten (mapa v příloze). Die Suchendrung Weingarten svým názvem sahají až do roku 1673. Podle obecní kroniky bylo 2. sprna roku 1905 velmi silné krupobití, které úplně zničilo hrozny na Kesselbergu (Kotlová hora, v roce 1925 Dolní vinohrady) a Altenbergu. V roce 1905 Učitel Hugo Wymetal zjistil výskyt révokaze, který za několik málo let zničil celé vinice na Altenbergu, Kesselbergu a také Fuchsenbergu (Liščí hora, dnes Liščí vrch). Ladislav Hosák ve Zpravodaji místopisné komise ČSAV z roku 1963 zpřístupňuje výklad názvů vinohradů z obce Březí. Publikuje údaje z kalendáře Südmährischer Zeitweiser 1924, kde učitel Hugo Wymetal vypočítává názvy tratí (nejen vinohradů) ve vsi a snaží se je vysvětlit následovně: Suchentrunk – lidová etymologie Sucht den Trunk, Altenberg, Fuchsenberg – ještě kolem roku 1860 tu bylo mnoho lišek, Kesselberg – pokleslina mezi Altenberg a Fuchsenberg. Domníváme se, že další viniční tratě či jiné tratě se nenachází na území dnešních tratí, ale pro pořádek je uvádíme také. Trappenhübel – dříve mnoho dropů, Hausweingärten – zahrady nezcizitelné od domu, Neubruch – nově založené vinohrady, Saukopfäcker – podle tvaru sviňského rypáku, Breinäcker – pěstovalo se tam proso, Wasserstübeln – mokřina, Krautgarteln – pěstovala se zelenina, Hauswiesen – louky nezcizitelné od domů, Bauernwiesen – dominikální louky postoupené sedlákům, Lampelbreite – podle ovcí, Seeviertel – dříve jezírka, Felberörtel – dříve pastviska, Giebitzbergfeld – mnoho čejek, Schweinbrücker – podle sousedního rakouského místa Klein Schweinbart. Hosák však tyto výklady nijak nekomentuje. V roce 1969 jsou uváděny tratě Dolní vinohrady, V rovinách, Nové vinohrady, V sadech, Za dvorem, Díly u rybníka, Višňové pole, Za nádražím, U Dobrého Pole, Na Bavorech a Ořechová hora. Do dnešní doby se názvově zachovala viniční trať Ořechová hora z roku 1969 a Liščí vrch z roku 1905. Musíme ale samozřejmě vzít v úvahu, že tratě uvedené v roce 1969 se nacházely i na těch místech, na kterých dnes vinohrady vysázeny nejsou. I proto úbytek jmen. V dnešní době v obci rozlišujeme trať Ořechová hora a Liščí vrch.

Bulhary Podle lánového rejstříku z roku 1673 jsou zde tratě In Newbergen, in Kirch Steig, in Fuxgrundt, Luyslendern, Suchentrunckh a Altenberg. Tereziánský katastr (1749) v obci Bulhary navazuje na názvi tratí z lánového rejstříku, tj. tratě Altenberg, Neuberg,

138

Kirchsteig, Fux Grund a Suchentrunck. Navíc se podle tereziánského katastru objevují tratě Burgstal a Luces Land. Stabilní katastr z roku 1825 uvádí tratě Lucas Weingärten, In kurzen Lehen over den Weingarten, In Altenberg Weingärten, In Neuberg Weingarten, Die Neuäcker, Die Burgstallen Weingarten, Die Sand Weingarten, Die Winkeläcker, Die Bratlist Weingarten, Die Fuchsgrund Weingarten, Die Eichstauden Weingarten, Die Keiselberg Weingarten, Die Gärten, Die Obern Suchentrunk Weingarten a Die Untern Suchentrunk Weingärten (mapa v příloze). Z těchto tratí navazují na názvy z tereziánského katastru tratě Lucas Weingärten (možná dřív Luces Land), Burgstallen Weingarten (dříve Burgstal), In Altenberg Weingärten (dříve Altenberg), In Neuberg Weingarten (dříve Neuberg), Die Fuchsgrund Weingarten (dříve Fux Grund), Die Obern a Die Untern Suchentrunk Weingärten (dříve Suchentrunck). Stejné názvy tratí jako stabilní katastr uvádí i indikační skici (1877), akorát Lukas Weingärten jsou zapsány v podobě Lucas Weingärten (mapa v příloze). Hosák v roce 1969 uvádí názvy tratí U splavu, Mokřiny, Podyjí, Přední díly, Pod kopcem, Pod vinicemi, Podlesí, Velký les, Za Vojáčkem, Srnčí pole, Nad sklepy, Liščí hora, U rozhledny, U hřbitova, Nad cihelnou, Ve výtěžku, Novomlýnský kopec, Za Dyjí, Na pískách, Nejdecké roviny, Žlaby, Končiny, Obecní padělky, Nové díly, Svahy, Zadní díly, U hájovny a U silnice, přičemž trať Na pískách navazuje na trať z roku 1825 Die Sand Weingarten, stejně jako trať Liščí hora – dříve Die Fuchsgrund Weingarten. Do roku 2000 se zachovaly názvy Za vojáčkem, Nad sklepy, U rozhledny, Srnčí pole, Na pískách, Podlesí a v pozměněné podobě Liščí vrch. Nově se objevují díky zákonu č. 298 z roku 2000 tratě Doubrava a Panské I, II a III. Novelou č. 324 z roku 2004 byly sloučeny tratě Za vojáčkem a U rozhledny spolu s tratí Nad sklepy. Trať Srnčí pole byla včleněna do trati Doubrava, stejně tak viniční trať Liščí vrch byla začleněna do trati Na pískách. Viniční tratě Panské I, II a III byly sloučeny do tratě s jednotným názvem Panské. Jedinou tratí, která se zachovala od roku 2000 beze změny, je trať Podlesí. Novelou z roku 2010 je nově zavedena trať Zahrady. V současné době se v obci nachází tratě Nad sklepy, Doubrava, Na pískách, Panské, Podlesí a Zahrady. Tratě Nad sklepy a Podlesí se zachovaly od roku 1969, trať Na pískách dokonce z roku 1825 Die Sand Weingarten.

139

Dobré Pole Pro obec Dobré Pole jsou uvedeny v Urbáři lichtenštejnského panství viniční tratě Weingartperig a Perkchweingarten. Lánový rejstřík uvádí tratě In Tissen weghaltr (varianta názvu Eisten weghalten), in Danielsberg, in Jungen Stazen (Jungsatz) a Haus Weingarten. V roce 1749 jsou v Dobrém Poli následující tratě: In Alten Hausweingarten, In Rosenbergen, In Jungen Satzen, In Danielsbergen, Beim tiefen Weg (pole a vinice) a Gegen Guldenfurth (louky a vinice). Stabilní katastr uvádí tratě Trautsamer Weingarten, Rosenberg Weingarten, Unterrosentitzer Weingarten, Oberrosentitzer Weingarten, Auf den Danielsbergen, In Blattergrund, Die Rosen Weingarten a Die Guttenfelder Weingarten (mapa v příloze). Trať Die Rosen Weingarten navazuje na název z roku 1749 (dříve In Rosenbergen) a trať Auf den Danielsbergen dokonce na trať z roku 1673 (dříve in Danielsberg). V roce 1969 se objevují názvy tratí Brodsko, Rozentické, Staré, Půltřetí, Půldruhé, Za Rybářovým, Za Štolcovým, Za vinnými sklepy, Za pekařovým, U lesíka a Novosedelské. V roce 2000 existují na území Dobrého Pole tři tratě – Brodsko, Rosentické a Staré, novelou č. 298 byla přidána trať Daniel. Názvy těchto tratí jsou stejné do dnešní doby, tři z nich navazují na pojmenování z roku 1969. Viniční trať Daniel svým názvem odkazuje ke staršímu názvu tj. In Danielsberg, který je uveden už v lánovém rejstříku. Dolní Dunajovice Podle lánového rejstříku z roku 1673 byly Dolní Dunajovice v rámci Drnholeckého panství největší vinařskou obcí a vinice zde zabíraly 22,03% veškeré poddanské půdy. Lánový rejstřík uvádí následující jména tratí: In Riedt Ackern (varianta názvu Riedt in dehnen Ackhern), in Kössler Bergen (Kösslerbergen), Inerhalb der Strasß Altenberg, in Ausßern Altenberg, in Fordern – Mittteren – Langen Satzen, Bey dem Brun die Klein Riedt, in Hochenbergen (Hohenbergen), in Thurnbergen, in Fordern Sonnaberg, in Sonnabergen, Bey den Zwey Virtlhern Weingarten, in Hausß Satzen, Hausweingarten, Hausßbergen, in Hindern Sonnenbergen a aus der Hochen Riedt (varianta názvu aus dem hohenheid Gebürg). Tereziánský katastr v roce 1749 zaznamenal názvy tratí In Haussatzen, In Platten, In Jungen Hausweingarten, In Trauttmansdorf, In Hochen Saiten, In Teifeldern, In Hausgarten, In Satzen, In Warteinern, In Sonnenberge, In Hohen Heiden, In Johannesberg, In Thurnberg, In Ackerried, Beim zwei Vierteln, In Köslerberg, In Altenberg, In Satzen bei Brunn, In Heiden a In alten Jungen. Velká část těchto tratí 140

navazuje na názvy z roku 1673, tj. In Satzen (dříve In Fordern a Mitteren a Langen Satzen), In Sonnenberge (dříve in Sonnabergen), In Thurnberg (dříve in Thurnbergen), In Ackerrried (dříve pravděpodobně In Riedt Ackern), Beim zwei Vierteln (dříve Bey den Zwey Virtlhern Weingarten) a In Köslerberg (dříve in Kössler Bergen či Kösslerbergen) Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 zahrnují následující tratě: Altenberg, Haussatz, Keßelberg, Ackerweingärten, Altenberg, Turnberg, Zehent Weingarten, Marter Weingarten, verdere Blatten Weingarten, Mitterfeld, Kühberg, Junge Kühberg, Alte Kühberg, Klein Häusler, Haidlüfs, Trautmaunnsdorf, Zehentweingärten, hohe Haidlüfs, Sauwinkel, kurze Wardeiner, Johannesberg, Valentin, kleine Sonnenberg, höher Sonneberg, hintere Satz, mittere Satz, verdere Satz, verdere Blatten, hintere Blatten, Fuchsenberg a Enzengruben (mapa v příloze). Některé z těchto názvů mají stejné pojmenování jako tratě z roku 1749 – Altenberg, Haussatz, Keßelberg (dříve pravděpodobně In Köslerberg), Turnberg (dříve In Thurnberg), verdere Blatten Weingarten (dříve nejspíš In Platten), Trautmaunnsdorg (dříve In Trauttmansdorf), Johannesberg, Sonnenberg, hintere, mittere a verdere Satz (dříve In Satzen). Hosák uvádí v roce 1969 jména tratí Louky, Za Křivánkovým mostem, Pod Kraví horou, Kraví hora, Mládežnický hon, Dunajovický kopec, Nové tratě, Růžový kopec, Za Zimním vrchem, Příční trať, Zimní vrch, Slunný vrch, Malý Slunný vrch, Liščí vrch, Zadní plotny, U Mikulova, Nad sklepy, U Kořínkova mostu, U trigonometrického bodu, U výzkumného ústavu, Strmiskova špice, U kapličky, Za Peckovým, Za vápenkou, U mlýnské cesty, Za podložkou, U podložky, Kořínkova špice, U Březí, U Boží muky, Za hospodářským družstvem, Za skleníkem, U boudy a Kravíny. U těchto názvů najdeme návaznost s předchozími názvy pomocí překladu původních německých pojmenování, tj. Kraví hora – dříve Kühberg, Slunný vrch – dříve Sonnenberg, Liščí vrch – dříve Fuchsenberg a Zadní plotny – dříve hintere Blatten. Novela č. 298 z roku 2000 navazuje některými svými názvy viničních tratí na názvy tratí zaznamenané v roce 1969, konkrétně Růžový kopec, Kraví hora, Pod Kraví horou, Zimní vrch, U Mlýnské cesty a Nad sklepy. Poněkud se pozměnila podoba u následujících názvů: Pod Slunným vrchem, Malý Sluňák, Dunajovický kopec, Pod Dunajovským kopcem a Příční. V roce 2000 se nově objevují názvy Ořechová hora, Přední mlýnská, U sklepů, Přední plotny, Zadní plotny a Pod Ořechovou. Novela č. 324 z roku 2004 slučovala některé tratě v katastrálním území obce Dolní Dunajovice, konkrétně trať Malý Sluňák byla sloučena s tratí Pod Slunným vrchem, tratě Růžový kopec, Mlýnská a Pod Dunajovským kopcem byly sloučeny s tratí Dunajovský 141

kopec. Viniční trať Kraví hora nově zahrnuje i trať Pod Kraví horou, trať Přední mlýnská byla přejmenována na Mlýnskou a zahrnuje i trať U sklepů. Do tratě Zimní vrch byly sloučeny tratě U Mlýnské cesty, Příční a Nad sklepy. Viniční tratě Přední plotny a Zadní plotny byly sloučeny v jednu s názvem Plotny. Trať Pod Ořechovou byla zrušena. V nezměněné podobě se zachovala pouze trať Ořechová hora. V současné době rozlišuje registr vinic sedm viničních tratí, které navazují na názvy z roku 2004, konkrétně se jedná o tratě Ořechová hora, Pod Slunným vrchem, Dunajovský kopec, Kraví hora, Mlýnská, Zimní vrch a Plotny. Tratě Plotny a Pod Slunným vrchem se zachovaly v pozměněné podobě od roku 1749, Kraví hora od roku 1825. Dolní Věstonice Podle lánového rejstříku se v obci nachází tratě In Obern – Untern Satzen, Hungr Leider, Untern – Obern gestetern (varianta názvu Gesperten), Unter – Obern – Alten Kharlen (Khärl), Untern – Oberen Schilberg, Gaisßbergen, in Fuchschwantzen, in Pretterstorffen,

Leinhöffen

(Leimhösten),

Birnbergen,

Jungen

Birnbergen

a in Hausweingarten. Tereziánský katastr uvádí názvy tratí Hausweingarten, Ober Schilberg, Unter Schilberg, Unter Carle, Ober Carle, Alte Carle, Obern Satzen, Unter Satzen, Unter Gspöt, Ober Gspöt, Huderleidern, Laimhofen, Preterstorfen, Gaisbergen, Jung Birnberg, Birnberg a Fuchschwantz. Většina těchto názvů navazuje na názvy tratí z roku 1673 – Hausweingarten, Ober a Unter Schilberg, Under, Ober a Alte Carle (dříve Kharlen či Khärl), Obern a Unter Satzen, Huderleidern (dříve Hungr Leider), Laimhofen (dříve Leinhöffen nebo Leimhösten), Preternstorfen (dříve in Pretterstorffen), Jung Birnberg a Birnberg (dříve Birnbergen). Stabilní katastr z roku 1825 zaznamenal názvy tratí Hausweingärter, Unter Gespötter, Prettßtorfer, Ober Gespötter, Lamhöf, Hantzen, Unterneubrüch, Oberneubrüch, Unter Schiltberg, Ober Schiltberg, Rein, Unter Karln, Ober Karln, Untere Satz, Obere Satz, Hungerleider a Haussatz (mapa v příloze). U těchto tratí vidíme znovu návaznost na jména tratí z doby zápisu tereziánského katastru, konkrétně se jedná o tratě Hausweingärter (dříve Hausweingarten), Unter a Ober Gespötter (dříve Unter a Ober Gspöt), Prettßtorfer (dříve Preterstorfen), Lamhöf (dříve Laimhofen), Unter a Ober Schiltberg (dříve Unter a Ober Schilberg), Unter a Ober Karln (dříve Unter a Ober Carle), Untere a Obere Satz (dříve Unter a Obern Satzen) a Hungerleider (dříve Huderleidern). 142

V roce 1969 jsou názvy tratí Střední písky, Na Slovanech, U rybníka, U Pavlova, U mamutů, U třech panen, U studánky, Pod lesem, U křížku, Pod Palavou, V kotlině, Nad sklepy, Nad silnicí, Nad cihelnou, Za humny, U střediska, Na rovinách a Vysoká zahrada. Tyto názvy nenavazují na pojmenování tratí z přechozích let. To je dáno především výměnou obyvatelstva v této oblasti, a díky tomu vzniku nového pojmenování tratí. Do roku 2000 se zachovaly názvy tratí z roku 1969, a to tratě Za humny, U třech panen, Pod Pálavou, U studánky, Pod lesem a Nad cihelnou. Mírně se pozměnily názvy tratí Pod Pavlovem (dříve U Pavlova) a Za sklepy (dříve Nad sklepy) a nově se navíc podle novely č. 298/2000 objevují tratě U hřbitova, Za domky, U kapličky, Pod obecním, Pod kopečkem, U lesa, U silnice a Nad silnicí. Novelou č. 324 z roku 2004 došlo ke sloučení výše uvedených tratí. Tratě U hřbitova a Za domky byly sloučeny s tratí Za humny; do tratě U kapličky byly nově zahrnuty také tratě Pod obecním, Pod lesem a Pod Pavlovem. Trať Pod Pálavou nově zahrnuje tratě Pod kopečkem, U studánky a U lesa. Viniční trať Za sklepy byla přejmenována na trať U třech panen a zahrnuje dále tratě Nad cihelnou, U silnice a Nad silnicí. Tento stav názvů viničních tratí je aktuální dodnes.

Drnholec Urbář lichtenštejnského panství uvádí pro zaniklou obec Roznětice, která se nacházela na dnešním území obce Drnholec, viniční tratě Neunperig a Altenperig. Lánový rejstřík pro obec Drnholec uvádí název tratě die Setten Weingarten genant. V roce 1749 jsou názvy tratí In Ziegelofen, Beim Ziegelofen, Gegen Ziegelofen, In Ofenbergen, Gegen Gruspach, Bratten Weingarten a Alten Gastätten (všechny pole a vinice), pouze vinice jsou In Sternberger, Sonnenbergen, In Probitzen a Lembstätten. Stabilní katastr uvádí názvy tratí Sternberg Weingarten, Sonnenberg Weingarten, Hintern Ofenbergen,

Galgenberg

Weingarten,

Ofenberg

Weingarten,

Kreutzweingarten,

Ziegelbergen, Zehentweingarten, Stätten a Breiten Weingarte (mapa v příloze). Názvy některých tratí ze stabilního katastru navazují na tratě ze soupisu tereziánského katastru, konkrétně jsou to tratě Sternberg Weingarten (dříve In Sternberger), Sonnenberg Weingarten (dříve Sonnenbergen), Ofenberg Weingarten (dříve In Ofenbergen), Ziegelbergen (dříve patrně In Ziegelofen) a Breiten Weingarte (dříve patrně Bratten Weingarten). V roce 1969 se objevují názvy U studánky, Malé hajdy, U Pasohlávek, Velké hajdy, Nad brněnskou, Pod brněnskou, Roviny, Výsluní, Liščí díly, V Bažantnici, U topola, 143

Za husovou, Amerika, U remízy, Louky, Cihelna, Porážka, Troskotovicko, Pastviny, Za humny, Novosedelské louky a Blata. Názvy těchto tratí nemají návaznost k předchozím názvům. V roce 2000 existují tyto tratě U křížku, Výsluní, Nad Blatama, Šibeniční vrch, Sluneční vrch, Hajdy na jamách a Šternberg. Trať Výsluní a částečně i Hajdy na jamách navazuje svým názvem na trať z roku 1969. Tratě Šibeniční vrch (dříve Galgenberg Weingarten), Sluneční vrch (dříve Sonnenberg Weingarten) a Šternberg (dříve Sternberg Weingarten) mají své předchůdce už ve stabilním katastru v roce 1825. V roce 2004 byla novelou č. 324 sloučena trať Nad Blatama s tratí Výsluní. Jinak jsou dnešní názvy tratí stejné jako v roce 2000.

Hlohovec Tereziánský katastr uvádí názvy tratí In alten Feld, In mittern Feld, In allach Feld, In Krautland, Gegen den Steinbruck (u všech nerozlišeno, zda je jedná o vinice, či pole) a In alten Gebirg (vinice). Názvy tratí máme dále až z roku 1969 a jejich pojmenování nenavazuje na předchozí. Jsou to tratě Děliče pod kamenolomem, Horní děliče, Stará hora, Hrachovisko, Rybník Nesyt, Koňské pastvisko, Děliče, Zaplavované pole, Staré pole, Prostřední pole, Alahovo pole, Krátké děliče, Dlouhé děliče, Kopácké, Zelnice, Písky a Panské. V soupisu pomístních jmen z obce Hlohovec, které jsou součástí diplomové práce Ševčíkové z roku 1979, jsou zaznamenány pouze dva názvy viničních tratí, a to Deliče a U kuperku (mapa v příloze). V novele č. 298 z roku 2000 jsou uvedeny tratě Stará hora, Deliče nad Otokem, Hrachoviska, Horní deliče, Deliče pod kamenolomem, Nad dědinou, Nad Šulaperkem a Dolina. Názvy těchto tratí navazují na pojmenování tratí z roku 1969, konkrétně se jedná o tratě Stará hora, Hrachoviska (dříve Hrachovisko), Horní deliče (dříve Horní děliče) a Deliče pod kamenolomem (dříve Děliče pod kamenolomem). Díky novele zákona č. 324 z roku 2004 byly sloučeny tratě Deliče nad Otokem a Hrachoviska s tratí Stará hora, dále název tratě Horní deliče byl zkrácen na Deliče a zahrnuje také trať Deliče pod kamenolomem. Trať Nad Šulaperkem byla přejmenována na Šulaperk a zahrnuje tratě Nad dědinou a Dolina. Tyto názvy jsou dodnes aktuální. Horní Věstonice Lánový rejstřík pro obec Horní Věstonice uvádí názvy viničních tratí In Ackern, in Obergartl (varianta názvu Obrngartl), Untergartl, Madelburger, Sonnenbergen, Sieben 144

Buttendorfen, Grundtackern, Alten Lausßenfeltzen, Jungen Leusßpelten, Hierchhiebel, Mitterriedten, Oberriedten (Ober Rittern – Riedten), Unter – Ober Neübricken (Newbrichen), Schrecken, Hausß Satzen, Hoffackern, Weingarten Bergen, Fuchtbergen und Kratzen a Untere. Většina názvů z tereziánského katastru z roku 1749 navazuje na názvy tratí z lánového rejstříku: In Ackern, Hofackern (dříve Hoffackern), Grundackern (dříve Grundtackern), Haussatz (dříve Hausß Satzen), Unter Gartl (dříve Untergartl), Ober Gartl (dříve Obergartl či Obrngartl), Alt a Jung Lausenböltz (dříve Alten a Jungen Lausßenfeltzen), Mitteried (dříve Mitterriedten), Sonnenberg (dříve Sonnenbergen), Madeburger (dříve Madelburger), Siebenbuttendorfer (dříve Sieben Buttendorfen), Oberried (dříve Oberriedten či Ober Rittern nebo Ober Riedten), Unter a Ober Neubruch (dříve Unter a Ober Neübricken či Newbrichen), Weingartsberg (dříve Weingarten Bergen),

Fuchtlberg

(dříve

Fuchtbergen)

a

Kratzer

(dříve

Kratzen).

Navíc

se v tereziánském katastru objevují tratě Kirchhübl a Schröacker. Stabilní katastr v roce 1825 uvádí názvy tratí Siebenbuttendorfer Greifer, Schafberg, Nordere Hofäcker, Sonnenberg, Oberfeld, Außerackerl, Grund Aecker, Madelberg, Oberried, Altlausenbelz, Hinterhaussatz, Vorderhaussatz, Obermadelberg a Unter Neubrüch (mapa v příloze). Názvy některých z nich navazují na názvy z roku 1749, a to Siebenbuttendorfer Greifer (dříve Siebenbuttendorfer), Nordere Hofäcker (dříve Hofackern), Sonnenberg, Madelberg (dříve nejspíš Madeburger), Oberried, Atlausenbeltz (dříve Alt Lausenböltz) a Unter Neubrüch (dříve Unter Neubruch). Hosák v roce 1969 uvádí názvy Za kravínem, U Dyje, U vodárny, Pod kravínem, Za konírnou, Viniční trať u Perné, Trať u Perné, Pod hliníkem, Nad hliníkem, Věstonicko, Po silnici u Nové hospody, Jabloňový sad, Slunný vrch, Mezicestí, Pálava, Pod drůbežárnou, U višňového sadu, Dunajovicko, Záhumenky u Dyje, U vinárny, Za Hustalovým a Jurčíkova skála. Na předchozí názvy navazuje pouze trať Slunný vrch (dříve Sonnenberg). V roce 2000 rozlišujeme v obci názvy tratí U Perné, Pod Děvínem a Nad Dolními Věstonicemi. Novelou č. 324 z roku 2004 byly tyto tratě přejmenovány, konkrétně trať U Perné na Pod Martinkou a trať Nad Dolními Věstonicemi na U Venuše. Trať Pod Děvínem zůstala nezměněna. Ani jeden ze současných názvů tratí nemá stejný název jako tratě starší.

145

Ivaň V roce 1673 jsou v obci názvy tratí Straßbergen a Hoßnnestle. Tereziánský katastr (1749) uvádí pro obec Ivaň stejné názvy tratí, ale v trochu pozměněné podobě, tj. Strassberger a Hausnesteln. V roce 1825 stabilní katastr zaznamenal názvy tratí Maly Padielky, Kratky Padielky a Welky Padielky pro názvy viničních tratí (mapa v příloze), navíc se zde nachází pole Studynkovy, Za krchovem, Dorf Aecker a Kurze Aecker. Můžeme si povšimnout, že v této obci jsou názvy tratí uvedeny v češtině už od roku 1825. Indikační skici z roku 1876 uvádí viniční tratě Slaniskový, Haťový, Vinohrádky, Malé Padělky, Studýnkový, Krátké padělky a Pod vinohrady a navíc pole Zinsaecker a Steinhübeln/Kamenný vrch (mapa v příloze). Vidíme zde návaznost na názvy tratí z roku 1825, konkrétně se jedná o tratě Malé Padělky, Studýnkový a Krátké padělky. Indikační skici z roku 1923 uvádí téměř stejné názvy tratí jako předchozí zdroj, až na trať Vinohrádky, která byla pozměněna na Vinohrady, nově se zde nachází další trať s názvem Vinohrady, ale na jiném místě a trať Kopaniny (mapa v příloze). V roce 1969 Hosák zaznamenal stejné názvy jako v roce 1923 - Vinohrady, Studýnkový, Vinohrádky, Krátké padělky, Malé padělky, Pod vinohrady, Slaniskový a Haťový. Navíc se objevují názvy tratí Rasovna, Přední louky, Tarforky, Zadní louky, Vrchní zahrádky, Horní les, Bedřichův les, Štánible, Na loukách, Spálenisko, Topůlky, Koňské pastvisko, Za krchovem, U plačků, Torvizně, Kravské Pastvistko, Dolní zahrádky, Krátký, Mušovské louky, Palachová, Traví les, Štěkvizně, Šustové, Loučky, Velké Fouchy, Malé Fouchy, Šáchy, Na konskách, Činžovní, U hájku, Slaniskový kopec, Haťový kopec, Milířky, Plačkův les, Žlíbky a Toršachova. Podle soupisu pomístních jmen z roku 1967, který provedl Alois Ferulík, se na místech, kde se v dnešní době v Ivaňi nachází vinohrady, v roce 1967 žádné nenacházely. Soupis pomístních jmen proto zahrnuje názvy kopců a polí, které se nachází na území dnešních viničních tratí. Jedná se o tratě Na činzách, Slaniskový kopec, Slaniskové, Haťový kopec, Štanýble (Steinhübel), Malé Padělky, Velké Padělky, Za krchovem, Kousky a Horní zahrádky (mapa v příloze). Znovu zde vidíme návaznost na tratě z předchozího období, konkrétně se jedná o tratě Slaniskový kopec, Haťový kopec, Štanýble (varianta názvu Steinhübel, dříve Štánible), Malé padělky a Za krchovem. V roce 2000 se obci objevují tratě Za krchovem, Krátké padělky, Vinohrady, Malé padělky, Štanible, Vinohrádky, Haťový kopec, Slaniskový kopec, U hájku a Činžovní. Všechny tyto tratě se objevují už v soupise v roce 1969 a všechny byly novelou č. 324 z roku 2004 sloučeny do jedné s názvem Aeibis. Malé Padělky a Krátké Padělky 146

se objevují už v roce 1825. Trať Vinohrádky se objevuje v indikačních skicách z roku 1876, stejně jako tratě Slaniskový kopec a Haťový kopec, i když v pozměněné podobě původně Slaniskový a Haťový. V dnešní době je v obci jediná trať, jmenuje se Aeibis a její název vychází z názvu obce. Jevišovka Lánový rejstřík uvádí v obci viniční trať Fröllersdorffer Weingarten. V roce 1749 zaznamenána trať Bei der Trift. V roce 1825 jsou podle stabilního katastru v obci tratě Dražice, Gorani, Im alten Gebirg, In langen Aeckern a In Rübern oder Zehend Weingarten (mapa v příloze). Hosák uvádí názvy Sprosiska, Rebry, Horní široké, Stará hora, Dolní široké, Na Štenberku, Selské, Obecní, Dávné, Striky, Bližní striky, Vrátky, Štričiti, U studánky, Zelný striky, Na staré zahradě, Hraniční, Za dráhou, Dávné proso, Štenberky a Gwonty. Do roku 2000 se zachovaly názvy tratí Stará hora, Rebry, Sprosiska a Horní Široké, znovu se objevuje trať Dražice, která byla zaznamenána v roce 1825. Novelou č. 324 z roku 2004 byly sloučeny tratě Sprosiska a Horní široké s tratí Rebry. Obec Jevišovka má v současnosti tři tratě Stará hora, Dražice a Rebry, přičemž názvy Rebry a Stará hora se udržely od roku 1969, název trati Dražice se objevuje už v roce 1825, ale znovu se pak vyskytne až v roce 2000.

Klentnice Pro obec Klentice uvádí lánový rejstřík názvy viničních tratí In Stangl Bergen (varianta názvu Stangl Bergen Riedt), Hierschen Riedt, Ried auf der Haidt, Purgks Pergen (Purgsberg), Winterberg, Zeisßelberg Riedt, Hausweingarten a Untere – Mittere – Obere Riedt. U všech tratí pro obec Klentnice v tereziánském katastru vidíme návaznost na názvy z lánového rejstříku, tj. tratě Haus Weingarten (dříve Hausweingarten), Stangl Bergen (dříve In Stangl Bergen či Stangl Bergen Riedt), Burgr Bergen (dříve Purgks Pergen či Purgsberg), Mitter, Unter a Ober Ried (dříve Untere, Mittere a Obere Riedt), Winterberg, Zeislberg (dříve Zeisßelberg Riedt), Hirschen (dříve Hierschen Riedt) a Haiden (dříve nejspíše Ried auf der Haidt). Stabilní katastr z roku 1825 zaznamenává tratě In Zeisel Bergen, Die untern Hirschbergen, Die obern Lellisch Weingärten, Die untern Weingärten, In Waltersbergen, In Klentnitzbergen, Kleine Hausäcker a In langen Lifsen (mapa v příloze). Pouze trať In Zeisel Bergen navazuje na tereziánský katastr, dříve Zeislberg.

V roce 1969

zaznamenány tratě Nad kovárnou, Růžový hrad, Záhumenky, Pod hotelem, Nad hřbitovem, 147

Přední Hony, Prostřední Hony, Obora, Velké díly, Klíny, Roviny, Pod lomem, Nad vinohrady, Zelničky, Mezi vinohrady, Rybníky, Viniční trati, Zadní hony, U lesa, Bavorsko a U vodovodu. Ani jedna z těchto tratí nenavazuje na dřívější německé pojmenování tratí. V roce 2000 se objevují tratě Bavorsko, Na Bavorsku, Nad hřbitovem, HladovéPole drvoštěpů-Stará hora, Záhumenky, Pod hotelem, K lomu, Za kovárnou, Mezi vinohrady, První viniční a Druhá viniční. Z těchto tratí navazují tratě Bavorsko, Nad hřbitovem, Záhumenky, Pod hotelem a Mezi vinohrady na tratě z roku 1969 a s mírnou změnou i tratě K lomu (dříve Pod lomem) a Za kovárnou (dříve Nad kovárnou). V roce 2004 došlo ke slučování tratí – trať Bavorsko nově zahrnuje i trať Na Bavorsku a Nad hřbitovem. Název trati Hladové-Pole drvoštěpů-Stará hora byl zjednodušen na Stará hora; trať Záhumenky byla přejmenována na Pod Klentnicí a sloučena s tratí Pod hotelem; trať K lomu byla přejmenována na Pod lomem a sloučena s tratí Za kovárnou a trať Mezi vinohrady byla sloučena s tratěmi První viniční a Druhá viniční a přejmenována na trať Nad sv. Leonardem. Názvy dnešních tratí tedy jsou Bavorsko, Stará hora, Pod Kletnicí, Pod lomem a Nad sv. Leonardem. Návaznost jmen viničních tratí k roku 1969 vidíme pouze u tratí Bavorsko a Pod lomem.

Lednice Lichtenštejnský urbář uvádí názvy An dem Holertal, Am Altenperig, In der Laygrueb, An dem Mitternperig, Am Niedernperig a Am Obernperig. Lánový rejstřík pro obci Lednice uvádí pouze trať in Eysgruber gebürg. V roce 1749 jsou názvy tratí následující: In Neubrüchen, In alten Gebürg a In neuen Gebürg. Mezi názvy jednotlivých tratí není návaznost. Císařské otisky stabilního katastru uvádí názvy Die Neurifs Weingärten, Die Neubrüch Weingärten, Die Brein Aecker a Die Altgebirg Weingärten (mapa v příloze). Tratě Die Neubrüch Weingärten (dříve In Neubrüchen) a Die Altgebirg Weingärten (dříve In alten Gebürg) navazují na názvy z tereziánského katastru z roku 1749. Hosák v roce 1969 zaznamenal názvy U břeclavské silnice, Hlohovecký rybník, Mlýnský rybník, Prostřední rybník, Přítlucké louky, Na kopci, Rákosové, Plantace, U facky, Myslivecké, Rakvické louky, Hroudy, Pastvisko, Za stáním, U podivínské silnice, Přední plantace, U minaretu, Přední pole, Střední pole, Vlevo u kaple, Zelinářský hon, Závlaha, Příčná pole, Školka, Hlohovecké pole, Za větrolamem, Prosné pole, Slunný kopec, Červená studánka, Farské pole, Žitný hon, Přední díly, Střední díly, Rybniční pole, Staré hony,

148

U strouhy, U hájenky, Dolní pastviska, Vlčí louka a Lednický les. U těchto názvů není návaznost na pojmenování z předchozích let. V roce 2000 existují názvy Končiny, Pod terasami, Terasy, Slunný kopec, Viniční, Sortimentní vinice, Nad terasami, Fibingrova vinice, U Hlohoveckého rybníka, Ve starých, U Rybničního zámečku, Na Valtické, V Mendeleu, U akátů, U Bunkru, Za větrolamem a Háty. Z těchto názvů navazuje pouze trať Slunný kopec na název z roku 1969. Novelou z roku 2004 byly vyřazeny viniční tratě Pod terasami, U Rybničního zámečku a Háty. Dále byla trať Za větrolamem sloučena s tratí Končiny, trať Slunný kopec byla sloučena s tratí Viniční a přejmenována na U Červené studánky. Tratě Fibingrova vinice, Nad terasami a Sortimentní vinice byly sloučeny v jednu s názvem Hlohovsko; ke trati Ve starých byla přiřazena trať U Hlohoveckého rybníka. Dále byla do trati Na Valtické včleněna trať V Mendeleu. Byly sloučeny tratě U akátů a U Bunkru a přejmenovány na trať Farské. Ze současných tratí, navazují viniční tratě U Červené studánky, Hlohovsko a Farské svým mírně pozměněným názvem k roku 1969, původně Červená studánka, Hlohovecké pole a Farské pole.

Mikulov V urbáři lichtenštejnského panství jsou pro Mikulov uvedeny následující viniční tratě: Neunperig, Von der Chripp hilus, An der Untern Ried, Am Gnänicz, Gnäniczpach, Am Haselperig, An der Lieschen, An der Laimgrueb, An der nidern Ried Laimgrueb, An dem Duraten, Am Pleuer, Am Altenperig, Wenczlab Umelprecht, An dem Glemticzperg, An der Mittern Ried Glemticzperg, An der Untern Ried Glemticzperg, Am Trachtperg czu Paulaw, An der Untern Ried Trachtperg, An der Scheyben, Am Altenperig zu Paulaw, Am Lausenpelcz, Am Lannhof, An dem Puelnnperig zu Miliwicz, Am Brunneperig zu Miliwicz, Am Hunczperig zu Miliwicz, Am Trachtperig zu Popicz a An dem Langen Trachperig. Lánový rejstřík z roku 1673 zaznamenává tratě Altenbergen, Auf den Stein, Breiten, Bockhen, Diedlstein (varianta názvu Diedlstyner, Diedlsteiner, Dietlsten), Duraldt, Geisß, Gunaldt (Gunalt, Guenaldt), Unteren – Mitteren – Ober Hofstädt (Hofstadt), Holtzbauern, Jerisch, Marienberg, Jung und Alt Haiden, Kienbergen (Khienbergen), Unter – Ober Laußenpeltz, Ober – Unter Leimgrieb (Leimgruiben), Mariaberg, Mittern – Obern – Untern Maximilianberge, Mittern Neuberg, Neuberg, Neuberg auf den Stein (Neyberg auf den Steinen), Alt – Jung Oberberg, Obersatz, Oberstrom, Pleyern, Preyten, Obern – Unter Rosßenberg, Langen – Jungen – Mittern – Kurtzen Satz, Junge Mittere – Alten Mittere 149

Satz, Unter – Ober Stromem (Unterstromen), Zeisßlberg a Zockh (Rockh). Návaznost na urbář lichtenštejnského panství existuje u tratí Unter a Ober Laußenpeltz (dříve Am Lausenpelcz), Altenbergen (dříve možná Am Altenperig zu Paulaw), Ober a Unter Leimgrieb či Leimgruiben (dříve An der Laimgrueb), Neuberg (dříve Neunperig) a Pleyern (dříve Am Pleuer). Tereziánský katastr uvádí tratě Altenberg, Hofstetten (obě pole, zahrady, vinice a louky), pole, zahrady a vinice Steinberg (či Dietrichsteinberg), a pole a vinice: Haiden, Maxmiliansberg, Platten, Kienberg a Neubrüchen. U tratí Obere Laimbneubergen, Laimbneubergen, Untere Hofstetten, Obere Hofstetten, Mittere Hofstetten, Ober Satz, Alt Mitter Satz, Mittere Neubergen, Steinneubergen, Obere Neubergen, Kurtze Neubergen, Holtz Neubergen, Untere Maxmiliansbergen, Obere Max, Mittlere Max, Kurze Max, Spigl, Gassen, Alte Gassen, Junge Gassen, Unter Rosenberg a Laibkienberg se jedná pouze o vinice. Nejsou zde uvedeny tratě, které mají návaznost na lánový rejstřík, konkrétně se jedná o tratě: Altenberg (dříve Altenbergen), Hofstetten (dříve Unteren, Mitteren a Ober Hofstädt či Hofstadt), Maxmiliansberg (dříve Maximilianberge), Kienberg (dříve Kienbergen či Khienbergen), Untere Laimgruben (dříve Unter Leimgrieb či Leimgruiben), Lange, Mitter a Kurtze Satz (dříve Langen, Mittern a Kurtzen Satz), Obere a Untere Stromern (dříve Unter a Ober Stromem či Unterstromen), Neubergen (dříve Neuberg), Duralt (dříve Duraldt), Mariaberg (dříve Marienberg), Geisen (dříve Geisß), Böcken (dříve Bockhen), Gunalt (dříve Gunaldt či Gunalt nebo Guenaldt), Lausenpeltz (dříve Unter a Ober Laußenpeltz), Zeislberg (dříve Zeisßlberg), Rosenberg (dříve Rosßenberg), Alte a Junge Haiden (dříve Jung und Alt Haiden), a Ploiern (dříve Pleyern). Císařské otisky stabilního katastru z roku 1826 (mapa v příloze) uvádí tratě, které mají návaznost na tereziánský katastr, jsou to tratě Die unteren a oberen Altenberg Weingarten (dříve Altenberg), Die Haid Weingärten (dříve Alte a Junge Haiden), Die Maximilian Braiten (dříve Maxmiliansberg), Die vordern, langen a hintern Platten (dříve Platten), Die vordern a hintern Kinnbergen (dříve Kienberg), Die unteren Neubrüche (dříve Neubrüchen), Die Stein und Lehmbergen (dříve nejspíš Steinberg), Die kurzen Neubergen (dříve Kurtze Neubergen), Die kurzen a langen Satz (dříve Lange a Kurtze Satz), Die obern, mittern a untern Stromer Weingärten (dříve Obere a Untere Stromern), Die obern, mittern a untern Hofstätt Weingärten (dříve Untere, Obere a Mittere Hofstetten), Turold (dříve Duralt), a Die oberen a unteren Lehmgruben (dříve Untere a Obere Laimgruben). Objevují se také nové názvy tratí: Die Neurifs, Die Brennhügeln, Die Sandgestetten, Die oberen Satz Weingärten, Die Holzbauer Weingärten, Die mittern 150

Satz Weingärten, Die langen Satz Weingärten, Die Titelsteiner Weingärten, Die AltenbergHaselberg Gärten a Die Janitschberg Weingärten. Hosák v roce 1969 zaznamenal tratě Starohorské líchy, Milovické líchy, Horské líchy, Kamenné, Za Turoldem, Pod Kočičí skálou, Klentnické díly, V údolí, Zadní stráň, U obrázku, Zadní viničné stráně, Bulharské líchy, Za příkopy, U Bavor, Pod brněnskou silnicí, U Třinácti stromů, Nad tratí, Nad brněnskou silnicí, Turold, Hliníky, V stržích, Střední díly, Na obecním, Přední viničné stráně, Horní klín, Pusté líchy, Na cvičišti, Pod tratí, U strouhy, V trojúhelníku, Pískoviště, Příkopy, Starý kopeček, Mariánský kopec, Pod svatým kopečkem, Pod cvičištěm, V úvoze, Červený kopec, U cihelny, Za mlýnem, U hrobu, Na dílech, U podpěry na stráni, Liščí hony, Nivy, Za vápenkou, Za jatkami, U mydlárny, Bažantice, Pod valtickou silnicí, Na rybníkách, Velké sady, U křížku, Nad valtickou silnicí, Přední kopec, Zadní kopec, U hranic, Zaječí komora, Na špici, Zadní pole, Dlouhá pole, Za rybníkem, Na rovinách, Zahrádky, Šibeničník, Ptačí pole, Pod Bažantnicí, U celnice, Pod Mušlovem, Na Mušlově, Pod lednickou silnicí, Mušlov, U zločinu a Na svahu. V roce 2000 rozlišujeme tratě Pod Svatým kopečkem I, Pod Svatým kopečkem II, Nad valtickou silnicí, Pod valtickou silnicí, Zahrady-Valtická, Bažantnice-Matečnice, Zahrádky za kasárnami, Střední díl-Záhumenky, Milovická-Přední viniční

stráně,

Milovická-Zadní viniční stráně, Střední díly-U obrázku, Za cihelnou, Červený kopec, Mariánský kopec, Za mlýnem, Šibeniční vrch, Pod bažantnicí, Za rybníkem-Skalka, Pod Mušlovem, Mušlov, Pod Turoldem, Za Turoldem I-Brněnská, Hliníky, Nad brněnskou silnicí-Turold, Za Turoldem II, Zahrádky-Turold a U staré silnice. Některé z těchto tratí navazují na tratě z roku 1969, a to Pod Svatým kopečkem I a II (jak je vidět trať Pod Svatým Kopečkem se rozdělila na dvě samostatné, odlišené od sebe římskou číslicí), Bažantnice, Střední díly, U obrázku, Červený kopec, Mariánský kopec, Za mlýnem, Pod bažantnicí, Za rybníkem, Pod Mušlovem, Mušlov, Hliníky, Turold, Nad brněnskou silnicí a Zahrádky. V pozměněné podobě se z roku 1969 dochovaly tratě Přední viniční stráně (dříve Přední viničné stráně), Zadní viniční stráně (dříve Zadní viničné stráně), Za cihelnou (dříve U cihelny) a Šibeniční vrch (dříve Šibeničník). V roce 2004 proběhlo slučování a přejmenovávání tratí. Název tratě Nad valtickou silnicí byl zkrácen na Valtická, trať Pod valtickou silnicí byla zkrácena na Pod valtickou a sloučena s tratí Zahrady-Valtická. Viniční trať Bažantnice-Matečnice byla vyřazena. Tratě Zahrádky za kasárnami, Střední díly-Záhumenky, Milovická-Přední viniční stráně, Milovická-Zadní viniční stráně a Střední díly-U obrázku byly sloučeny v jednu trať s názvem Milovická. Trať Za cihelnou nově zahrnuje také trať Červený kopec; trať 151

Mariánský kopec byla sloučena s tratí Za mlýnem. Trať Šibeniční vrch nově zahrnuje tratě Pod bažantnicí a Za rybníkem-Skalka; k trati Pod Mušlovem byla přiřazena trať Mušlov. Tratě Pod Turoldem, Za Turoldem I-Brněnská a Hliníky byly sloučeny do tratě Turold, trať Nad brněnskou silnicí-Turold byla přejmenována na Brněnskou a jako poslední byly sloučeny tratě Za Turoldem II, Zahrádky-Turold a U staré silnice do nové tratě Za Turoldem. Dnešní tratě mají návaznost na názvy z roku 1673 Mariánský kopec (dříve Mariaberg) a Turold (dříve Duraldt).

Milovice Lánové rejstříky pro obec uvádí názvy tratí In Pohlbergen, Kurtzen Achteln, in Ober – Unter Brünnerbergen, Ober – Unter Eichberg, Ober und Unter Lelischbergen a Schreyben. Tratě ze soupisu tereziánského katastru z roku 1749 navazují na názvy z lánového rejstříku: Ober – Unter Brünnerberg, In Schreibern, (dříve Schreyben), Obere – Mittere – Untere Eichbergen, Kurze Achteln a In Lellischen (dříve Ober und Unter Lelischbergen). Stabilní katastr uvádí názvy tratí Auf dem Spitzhübel, Auf dem Unterbrünner Berg, Auf dem Oberbrünner Berg, Der obere Eichberg, Die Schreiberweingärten, Die Vierteläcker a Auf dem Pollnbergn (mapa v příloze). Tratě Auf dem Unterbrünner Berg, Auf dem Oberbrünner Berg a Der obere Eichberg navazují na název trati ze soupisu tereziánského katastru, tj. Unter Brünnerberg, Ober Brünnerberg a Obere Eichbergen. V roce 1969 jsou názvy tratí Bulharsko, Louky u lesa, Kameny, Pavlovsko, Lesy, Úlehly, Mikulovsko, Tvrdé louky, U Veverkového, U hráze, U Dyje, Záhumenky, Brněnský kopec, Nad vinohrady, Zelničky, Klímy, Roviny, Pod lomem a Velké díly. Je možné, že trať Brněnský kopec svým názvem navazuje na název trati Auf dem Unterbrünner a Oberbrünner Berg. V roce 2000 existují v Milovicích viniční tratě Mikulovsko, Špičák, U cihelny, Za hřbitovem, Pavlovsko, Brněnský kopec, Terasy, Pod lomem a Pod lesem. Z těchto tratí navazují svým názvem tratě Mikulovsko, Pavlovsko, Brněnský kopec a Pod lomem na názvy tratí z roku 1969. V roce 2004 proběhlo přejmenování některých tratí díky novele č. 324. Trať Mikulovsko byla přejmenována na trať Nad rybníkem, trať Za hřbitovem byla přejmenována na Pod strážným vrchem, trať Brněnský kopec byla přejmenována na Strážný vrch; Terasy byly přejmenovány na Milovické terasy; tratě Pod lesem a Pod lomem byly sloučeny a přejmenovány na trať Nad sklepy. V roce 2010 proběhla další změna a trať Pavlovsko byla sloučena s tratí Pod strážným vrchem.

152

Novosedly Pro obec Novosedly je zaznamenán v Urbáři lichtenštejnského panství název viniční tratě Neusidelperig. Lánové rejstříky uvádí názvy In Neusidler Gebürg, in Untern Rossenditzer, in Ober Rossednitzer a in Hausweingarten. Podle tereziánského katastru se v obci nachází tratě In Rosenbergen, In Zehendweingarten, In Neubrüchen, In jungen Rosenbergen, In Viertelachteln, In Johannesbergen a In Stainhayden (varianta názvu In Steinheiden). Vidíme zde návaznost pouze jediné tratě, tj. In Rosenbergen, dříve in Untern a Ober Rossednitzer. Stabilní katastr zaznamenal názvy Im Marter Ried, Im Berg Ried, Im Marter Feld, Im neuen Feld, Im Brunn Feld, Im Johannis Feld, Im Neubrüch, In Rosenbergen, In Hausweingarten, In Bergen, In Trautsaamen, In alten Haiden, Im Bründl Ried a In Brunn Ried (mapa v příloze). Zde je návaznost pouze u tratí Im Neubrüch (dříve In Neubrüchen) a In Rosenbergen. V roce 1969 jsou názvy tratí U Brodu, U vodojemu, Na Dunajovicku, Na kopečku, K Dobrému Poli, Na kopečku k vesnici, Farma, Nad asfaltkou, Plánované objekty, Za cihelnou, Pod silnicí, U staré cihelny, Na rybníkách, Pod cihelnou, Na Přerovsku, Pod silnicí k Drnholecku, Drnholecká špice, U drůbežány, U nádraží a Louky. Další zajímavé názvy nalezneme v soupisu pomístních jmen, který vyhotovila Emílie Beránková v roce 1977, nachází se zde pouze pár názvů viničních tratí, žádná z nich se ale nezachovala dodnes. Beránková nabízí i vysvětlení pojmenování a mapku. Uvádí Prátn – název vzniklý z němčiny, dnes zanikající; Hnízdo – jedná se o sklepy, okolo kterých se nachází vinohrady, pojmenování vzniklo kvůli kruhovému tvaru, které připomíná hnízdo; Vojenský kopeček (dříve Berkrýt) – vojenská rozhledna, i název okolních vinohradů, název od roku 1955; Schwedentot – boží muka ve vinohradech, u těchto muk jsou prý pochováni švédští vojáci, kteří zemřeli na choleru; tento název zná pouze několik lidí. V roce 2000 existují viniční tratě Za Božími mukami, Stará hora, Za Starou horou, Růžová hora, Stráně, Nad sklepy, Na štěrcích, Na rovinách, Jánův vrch, Kamenný vrch, Kamenná a Pod Kamenným vrchem. Žádný z těchto názvů nenavazuje na pojmenování viničních tratí z roku 1969, ale viniční tratě Růžová hora (In Rosenbergen) a Jánův vrch (In Johannesbergen) navazují na starší názvy tratí z roku 1749, v roce 1969 se ale neobjevují a obnoveny byly znovu až v roce 2000. V roce 2004 proběhlo díky novele č. 324 slučování a přejmenovávání tratí. Konkrétně se jedná o následující tratě: viniční trať Za Božími mukami byla přejmenována na trať U Božích muk, trať Za Starou 153

horou byla přiřazena ke trati Stará hora, trať Růžová hora nově zahrnuje trať Stráně, viniční trať Na štěrcích byla včleněna do tratě Nad sklepy. Trať Na rovinách byla přejmenována na trať Slunečná, trať Kamenný vrch nově zahrnuje také tratě Kamenná a Pod kamenným vrchem. V roce 2010 proběhla ještě jedna změna – u trati Nad sklepy byla změněna velikost písmen na Nad Sklepy. Nový Přerov Lánový rejstřík uvádí názvy Prerauer Weingebürg a Jung grand. Tereziánský katastr

pro

obec

Nový

Přerov

zaznamenal

názvy

tratí

In

Alten

Gebirg

a In Ackerweingarten. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 uvádí názvy viničních tratí Im oeden Berg, In Berggwanden, In Lufsaeckern gegen Berg, Im Altenberg, In Haus Weingärten a názvy polí In neuen Theil Aeckern, In alten Theil Aeckern, Im kleinen Theil Aeckern, Im Rubenfeld a Acker gegen Neusiedler Teich (mapa v příloze). Návaznost jmen tratí je zde malá, díky malému počtu zaznamenaných názvů. V roce 1969 uvádí Hosák názvy tratí Za rybníkem, U rybníka, Farma, Za potokem, U křížku, Za hřbitovem, Za bránou, Pod sklepy, Na štrekách, U Dyje, K Dobrému Poli a Za Dyjí. V roce 2000 se objevují jména tratí Na štrekách a Langewarte, jména obou tratí jsou dodnes stejná. Viniční trať Na štrekách odkazuje svým názvem k roku 1969. Pasohlávky Lánový rejstřík z roku 1673 uvádí název trati Croatenberg. V roce 1749 jsou názvy tratí v obci In Kroaten a Carlsberg. Viniční tratě zaznamenané ve stabilním katastru jsou Carlsberg, Krawatenberg, Haiden, Lams-Grund a Muschauer Feld (poslední dvě jsou v této době pole; mapa v příloze). Díky jednotlivým soupisům vidíme návaznost u tratí Croatenberg (pozěji In Kroaten) a Carlsberg. V roce 1969 jsou zaznamenány tratě U zlámaného kříže, Drnholecko, Na Vlasaticku, Ovčárna, Pastviska, Na Drnholecku, Pod Drnholcem, U akátového lesa, Dlouhé louky, Velké hajdy, Nad brněnskou, Pod brněnskou, Louky u Dyje, U vodárny, Mušovsko, Za státní, U státní, Nad lesíkem, Na Novovesku, Za stanicí, Za drůbežárnou a Za kravínem. V roce 2000 existují názvy tratí Mušovský kopec, Ovčárna, Na drnholecku, U akátového lesa a U novoveské silnice. Tratě U akátového lesa a Ovčárna navazují svým pojmenováváním na rok 1969, názvy ostatních tratí byly změněny – Mušovský kopec (dříve nejspíš Mušovsko), Na drnholecku (dříve Na Drnholecku) a U novoveské silnice (dříve nejspíš Na Novovesku). Je možné, že trať Mušovský kopec navazuje svým 154

pojmenováním na trať Muschauer Feld z doby soupisu stabilního katastru. V roce 2004 byly tratě sloučeny díky novele č. 324. Trať Mušovský kopec byla přejmenována na Římský vrch, ke trati Ovčárna byla přiřazena trať Na drnholecku a trať U novoveské silnice byla sloučena s tratí U akátového lesa. Dnešní název trati Ovčárna navazuje na pojmenování z roku 1825, z doby soupisu stabilního katastru

Pavlov Pro obec Pavlov jsou v lánovém rejstříku uvedeny názvy Altenberg, Scheiben, Obern – Unter Herdotsbergen (varianta názvu Herdoksbergen), Langen Stangelbergen, Brünnerbergen, Untern – Obern Spornberg, in Zwelfpern, in Klein Satzl, in Hoffackern, in Unteren Hoffackern, Kurtz Huaß Satzl (Satzen), Lang Satzl a Kurtzen Stanglbergen. Existuje zde návaznost mezi názvy viničních tratí z lánového rejstříku a z tereziánského katastru, konkrétně se jená o tratě Unter Hofacker (dříve in Unteren Hoffackern), Ober – Unter Hertotsbergen (dříve Obern – Unter Herdotsbergen či Herdoksbergen), Altenberg, Scheiben, Zwölfern (dříve in Zwelfpern), Klein Satzel (dříve in Klein Satzl), Brünnerbergen, Langen Satzen (dříve Lang Satzl), Kurtzen Satzen (dříve Kurtz Huaß Satzl či Satzen), Langen Stanglbergen, Kurtzen Stanglbergen. Nově se objevují jména tratí Ober Hofacker, Haus Satzen, Waltersbergen, Ober Ried, Mitter Ried, Unter Ried, Öde Dörfer, Ober Spodenbergen a Unter Spodenbergen. Ve stabilním katastru nalezneme jména tratí, které mají návaznost na názvy tratí v tereziánském katastru, jsou to tratě Oberrieder (dříve Ober Ried), Oberzwoelfer a Unter Zwoelfer (dříve pravděpodobně Zwölfern), Unterhertolzberge a Oberhertolzberge (dříve nejspíše

Unter

a

Obern

Hertotsbergen),

Brünnerbergen,

Oberspodenberg

a Unterspodenberg, Mitter Ried, Unter Ried, Hofaecker (dříve Unter a Ober Hofacker), Altenberg, Haussatz (dříve Haus Satzen), Lange a Kurze Stangelberg, Scheiben, Satzeln (dříve nejpíš Langen a Kurtzen Satzen). Navíc se objevují tratě Rabengropfgaerten, Oberes Feld, Rössnerberg, Hübeln a Felweingarten. Mapa tratí ze stabilního katastru se nachází v příloze. Hosák zaznamenal názvy tratí Věstonicko, Obora, Pod oborou, Za sklepy, Děvičky, Malé záhumenky, Přední roviny, Za lesem, Panská louka, Panské lesy, Malá louky, V koutě, Lesy u Dyje, Mokrá louka, Za potokem, Milovická rovina, U cihelny, U Milovic, Za větrolamem, Před větrolamem, Zadní roviny, Přední roviny, Dlouhé vinice, Louky, Před cihelnou, Zadní vinice, Klentnický kout, Nad silnicí, Pod silnicí, U Boží muky, Záhumenky a Za vodojemem. 155

V roce 2000 rozlišujeme názvy tratí Višňový sad, Zahrádkářská kolonie, Záhumní roh, Nad jezerem, Nad přístavem, Pod Pálavou, Nad sklepy, Pod hradem, Pod oborou, Nad vodojemem, Záhumní vinice, U Boží muky, U křížku, Jelení roh, Obecní vinice, Krátké vinice, Pod trianglem, Dlouhé vinice, Za lesem, Zelinářský hon, Sahara a Nad cihelnou. Na názvy tratí z roku 1969 navazují tratě: U Boží muky a Za lesem a v pozměněné podobě tratě Nad sklepy (dříve Za sklepy), Nad vodojemem (dříve Za vodojemem) a Nad cihelnou (dříve Před cihelnou). Novelou č. 324 z roku 2004 došlo k přejmenování a sloučení některých vinic. Konkrétně tratě Višňový sad, Zahrádkářská kolonie a Záhumní roh byly sloučeny a přejmenovány na trať Pod Pannama; trať Nad jezerem nyní zahrnuje i trať Nad přístavem. K trati Pod Pálavou byly přiřazeny tratě Nad sklepy, Pod hradem a Pod oborou. Viniční tratě Nad vodojemem a Záhumní vinice byly sloučeny a přejmenovány na trať Slunný vrch. Trať U křížku byla sloučena s tratí U Boží muky a přejmenována na trať U Božích muk. Tratě Jelení roh a Obecní vinice byly sloučeny a přejmenovány na Novou horu, podobně tratě Krátké vinice, Pod trianglem a Dlouhé vinice byly sloučeny a přejmenovány na Starou horu. Tratě Zelinářský hon a Za lesem byly sloučeny v trať Na výsluní a trať Sahara nově zahrnuje trať Nad cihelnou.

Perná Pro obec Perná uvádí lánový rejstřík názvy tratí In Purmitzen, Ober – Kurtzen Purmitzen, Neuen Weingarten, Kurtz – Neuen – Langen Satzen, Jungen Hausß Satz, Hermersdorfer, Wachsßgibln, Bergen Hiebeln, Jungen Durtberg (varianta názvu Durstberg), Feyglberg, Haus Weingarten, Neu Haus Weingarten a Berg Liesß (Berglüsß). V roce 1749 podle tereziánského katastru existují tyto tratě, které navazují svým názvem na údaje z lánového rejstříku, tj. Burmitzern, Ober Burmitzern, Kurtzen Burmitzern (dříve In Purmitzen, Ober – Kurtzen Purmitzen), Berglissen (dříve Berg Liesß či Berglüsß), Wax Hibln (dříve Wachsßgibln), Neuen Hausweingarten (dříve Neu Haus Weingarten), Durstbergen (dříve Jungen Durtberg či Durstberg), Feigelbergen (dříve Feyglberg), Hermersdorfern (dříve Hermersdorfer), Berger Hibln (dříve Bergen Hiebeln), Hausweingarten (dříve Haus Weingarten), Kurtzen a Langen Satzen (dříve Kurtz a Langen Satzen), Jungen Haus Satzen (dříve Jungen Hausß Satz). Nově se objevují tratě Brenden, Allaweigarten a Jung Allaweingarten. Stabilní katastr uvádí názvy shodné s tereziánským katastrem, tj. názvy Wachshübeln (dříve Wax Hibln), Langesatz (dříve Langen Satzen), Durstberg (dříve 156

Durstbergen),

Allaweingarten,

Bergerhübel

(dříve

Berger

Hibln),

Bergließen,

Hausweingarten, Hermersdorfer, Purmitz (dříve Burmitzern), Blenten (dříve Brenden), Feigelberg (dříve Feilgelbergen). Nově se ve stabilním katastru objevují tratě Satzeln, Mitteres Ließsfeld, Schmalließen, Außer Ließenfeld a Hausäcker. Mapy všech tratí stabilního katastru se objevují v příloze. Hosák v roce 1969 uvádí jména tratí U drůbežárny, Pod Spálenou, Půlmice, Golhamy, Za Trojanem, Za Benešem, Bergrus, U Mikuláška, Na statkách, Levá bavorská rokle, Za větrolamem, Mezi bavorskými záhumenkami, Viničky, U Bavor, Vnější pole a Pod Pálavou. V roce 2000 existují tratě Věstoňsko, Stráně, U Spálené hospody, U podložky, Přední Purmice, Zadní Purmice, Jižní svah, Goldhamer, Železná, Kotelná, Levá klentnická, Pravá klentnická, Nad sokolovnou, U Mikuláška, Bergrus, Bavorsko, U Boží muky, Za větrolamem, U státní, Na statkách, Levá bavorská, Pravá bavorská, U kapličky a Zahrady. Názvy U Mikuláška, Za větrolamem, Na statkách a Bergrus odkazují k roku 1969, v pozměněné podobě se zachovaly také názvy U Spálené hospody (dříve Pod Spálenou), Přední Purmice a Zadní Purmice (dříve Půlmice), Goldhamer (dříve Goldhamy), Bavorsko (dříve U Bavor) a Levá bavorská (dříve Levá bavorská rokle). V roce 2004 došlo ke změně názvů a slučování tratí, jedná se o tratě Věstoňsko, které nově zahrnuje trať Stráně, trať U Spálené hospody zahrnuje trať U podložky; tratě Přední Purmice, Zadní Purmice a Jižní svah byly sloučeny a pojmenovány Purmice; ke trati Bergrus byla přičleněna trať Bavorsko. Tratě Za větrolamem a U státní byly sloučeny s tratí U Boží muky. V roce 2010 proběhla další změna názvů, která se týkala ale pouze velkých písmen – konkrétně Levá Klentnická a Pravá Klentická místo Levá klentnická a Pravá klentnická, podobně Levá Bavorská a Pravá Bavorská místo Levá bavorská a Pravá bavorská. Jméno viniční trati Purmice můžeme najít už v lánovém rejstříku v podobě In Purmitzen, stejně jako trať Bergrus v lánovém rejstříku v podobě Berg Liesß či Berglüsß. Pohořelice – Nová Ves u Pohořelic Podle tereziánského katastru jsou v roce 1749 v obci nově založené vinice, ale nejsou dosud pojmenovány. Stabilní katastr z roku 1825 uvádí v obci více názvů tratí – Spitzäcker, schmale lange Gewanten, Mitterfeld, Neurifsäcker a Hinterfeld, ale pouze ve trati Hochbergen je vysázena vinná réva (mapa v příloze). Indikační skici z roku 1876 zaznamenávají tratě Hochbergen, Spitzäcker, schmale lange Gewanten a Neuwißäcker (mapa v příloze). Existuje zde návaznost u jmen tratí ve stabilním katastru a v indikačních 157

skicách stabilního katastru. V roce 1969 jsou v obci uvedeny tratě Karlovy kopce, Nad lesíkem, Za státní, U státní, Hektary, Horní les, Pastviska, Drnholecko, Vlasaticko, Vrkoč a Za kravínem. V roce 2000 se v obci nachází tratě Karlovy kopce, Staré vinohrady, Vlasaticko a Drnholecko. Názvy Karlovy kopce, Drnholecko a Vlasaticko se zachovaly od roku 1969. Pohořelice – Smolín Lánový rejstřík uvádí tratě Stará hora, Krefty, Gebirg Zajičky, Radlice a Košavenky (varianta názvu Kossaperky). Tratě v obci Smolín byly podle tereziánského katastru následující Laufenberger, Radlica, Smutná, Neues Weingebirg, Hasen-Grund, Kräften a Altes Weingebirg. Návaznost vidíme u jmen tratí Hasen-Grund (dříve Gebirg Zajičky) a Kräften (dříve Krefty). Stabilní katastr uvádí pro obec názvy tratí Kreften, Unter Altgebürg a Zagiczky (mapa v příloze). Indikační skici z roku 1876 zaznamenávají v obci tratě Příčky, Půl lány, Unter Altgebirg, Kreßten, Zajičky a Domovní Zajičky (mapa v příloze). Všechny tratě ze stabilního katastru mají návaznost na názvy v indikačních skicách. V obci Smolín vidíme v zápisu jmen viničních tratí míšení německého a českého jazyka. V roce 1969 jsou uvedeny tratě Koválov, Kamínka, Za řekou, Na Medlovské, Za humny, U kanálu, U zastávky, Prostřední, Lachaperky a Petrsovo. V roce 2000 existují tratě Vinohrádky a Kamínka, přičemž Kamínka navazují svým pojmenování k roku 1969.

Popice Podle Hosáka zde byly vinohrady již roku 1366. Urbář lichtenštejnského panství uvádí v roce 1414 tyto viniční tratě: An dem Stainpuhel, Altenperig, Am Nuechtentrunkch, Am Sauruessel, Am Hintendran a Am Plahenfach. Podle lánového rejstříku z roku 1673 jsou v obci tratě Niederberg, in Sauerefelnl (varianta názvu Saureseln), in Rasseln (Rastehn), in Mitterbergen, in Altenbergen, in Newbergen (Neubergen), in Langensatz, in Wolffsbiehl, in Suchentrunckh, in Unöeden, in Sumbergen, in Ackerl unit Hausßsatzl, in Rechenbergen a Widerbergen. Návaznost u názvů tratí existuje pouze u tratí in Altenbergen (dříve Altenperig), in Sauerefelnl či Saureseln (dříve Am Sauruessel). Tereziánský katastr zaznamenává tratě Sonnenberg, Kurtzer Sonnenberg, Niederberg, Sauriessl, Suchentrunk, Mitterberg, Wolfsbühl, Raifel, Neuberg, Unöd, Langesatz, Ackerl, Haussatz a Rechenberg. Návaznost na názvy z lánového rejstříku se objevuje téměř u všech tratí, konkrétně u tratí Sonnenberg (dříve in Sumbergen), Sauriessl (dříve in Sauerrefelnl či Saureseln), Suchentrunk, Mitterbergen, Wolfsbühl (dříve 158

in Wolffsbiehl), Neuberg (dříve in Newbergen či Neubergen), Langesatz a Rechenbergen. Stejné názvy zaznamenává i stabilní katastr z roku 1825 Sonnberg (dříve Sonnenberg), Saurüssel (dříve Sauriessl), Raifeln (dříve Raifel), Niederberg, Mitterberg, Suchentrunk, lange a kurze Neuberg (dříve Neuberg), Unöden (dříve Unöd) a Wolfsbühel (dříve Wolfbhühl). Navíc se objevují jména těchto viničních tratí Altenberg, Trachtberg, Oehlberg, Tremln, Findln lange Satz a také pole nacházející se na území dnešních vinohradů Sandfeld, Krautländer a Mitterfeld (mapa v příloze). Hosák v roce 1969 uvádí tratě Na jílech, U rybníčka, Za hřištěm, Loučky, Podsedky, Nad podsedky, Klíny, U cihelny, Horní lány, Stará hora, Na pastvině, Končiny, Kopaniny, Pod vodovodem, Na pískách, Pod drůbežárnou, Drůbežárna, U nádraží, Za dráhou, Za potokem, U podjezdu, Pod silnicí, Dvůr, Za dvorem, Mladá hora, Malá hora, Divočina, Dlouhé pole a Panenský kopec. V roce 1987 provedl v obci soupis pomístních jmen Jan Prášek a u některých podává i vysvětlení názvu, součástí je i mapa. Uvádí tratě Hochberk (či Trachberk), Končiny – leží na konci katastru, Malá hora, Midlberk, Nad podsedky, Najberk, Na vinohradech, Nová hora, Nýdrberk, Panenský kopec – navezený kopec, Podsedky, Somberk (v této době jen pole, nikoli vinice), Ráfle – zkomolenina, Stará hora a Svidrunk – zkomolenina. Práškův soupis pomístních jmen se shoduje s některými názvy tratí z roku 1969 – Končiny, Malá hora, Nad podsedky, Podsedky, Panenský kopec a Stará hora. V roce 2000 se v obci nachází tratě Ráfle, Mitrberk, Nidrberk, Stará hora, Trochberk, U lesíka, Svidrunk, Akry, Panenský kopec, Unédy, Langezace, Slunný vrch, Sonberk, Hustopečsko, Úlehly, Malá hora a Písky. Tyto názvy navazují na Práškův soupis – Ráfle, Mitrberk (podle Práška Midlberk), Nidrberk (podle Práška Nýdrberk), Stará hora, Trochberk (podle Práška Trachberk), Svidrunk, Panenský kopec, Sonberk (podle Práška Somberk) a Malá hora. Znovu se objevuje název Unédy, který se naposledy objevil v roce 1749 v tereziánském katastru. V roce 2004 došlo ke slučování tratí. Trať Mitrberk nově zahrnuje i trať Nidrberk, tratě U lesíka a Trochberk byly sloučeny s tratí Stará hora, trať Akry byla přičleněna ke trati Svidrunk. Tratě Slunný vrch a Langezace byly sloučeny s tratí Unédy a ke trati Sonberk byly přičleněny tratě Hustopečsko, Úlehly a Malá hora. Z dnešních současných názvů tratí navazují tratě Ráfle (dříve Raifel), Mitrberk (dříve Mitterberg), Svindrunk (dříve nejspíš Suchentrunk), Unédy (dříve Unöd), Sonberk (dříve Sonnenberg) na názvy tratí z roku 1749 z tereziánského katastru.

159

Pouzdřany Lánový rejstřík z roku 1673 uvádí názvy Jungen, Altenberg, Leingraben (varianta názvu Langrueb), Khulm (Kullm), Zehete, Forderberg, Satz, Starsßberg (Strosßberg), in Leüchen, Gründt a Detemanl. Tereziánský katastr rozlišuje stejné tratě, ale trochu s pozměněnými názvy, konkrétně Jungen, Altenberg, Leimbrunben, Kulm, Zehenter, Forderberg, Satz, Stassberg, Leuthen, Grund a Detemaul. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 zaznamenávají tratě Kolben Weingärten, Vorderberg Weingärten, Satz Weingärten, Lahmgrub Weingärten, Grund Weingärten, Jungen Weingärten, Tödtermandl Weingärten a Altenberg Weingärten (mapa v příloze). U některých tratí existuje návaznost na názvy z tereziánského katastru, konkrétně u tratí Vorderberg Weingärten (dříve Forderberg), Satz Weingärten (dříve Satz), Lahmgrub Weingärten (dříve Laimbrunben), Grund Weingärten (dříve Grund), Jungen Weingärten (dříve Jungen) a Altenberg Weingärten (dříve Altenberg). V roce 1969 rozlišuje Hosák tratě Za hájenkou, Uherčická, Satze, Čedry, Kolby, Rezervace, U cihelny, Horní louky, Dolní louky, Koňské jezera, Pastviska, Za hřištěm, Grunty, Mladé, Stará hora, Pod Starou horou, Šeratína, Za větrolamem, Za hřbitovem, Přední Lajtny, Zadní Lajtny a U rybníka. U některých českých názvů viničních tratí můžeme vysledovat návaznost díky překladu do němčiny, tj. Satze (dříve Satz Weingärten), Kolby (dříve Kolben Weingärten), Grunty (dříve Grund Weingärten), Mladé (dříve Jungen Weingärten) a Stará hora (dříve Altenberg Weingärten). V roce 2000 jsou v obci tratě Kolby, Čedry, Nad kopečkem, Přední vinohrady, U cihelny, Stará hora, Grunty, Pod mladým a V mladých. Tratě Kolby, Čedry, U cihelny, Stará hora a Grunty a v pozměněné podobě tratě Pod mladým a V mladých (dříve Mladé) navazují na názvy z roku 1969. V roce 2004 došlo díky novele č. 324 ke slučování tratí. Tratě Čedry, Nad kopečkem, Přední vinohrady a U cihelny byly sloučeny s tratí Kolby a tratě Pod mladým a V mladých byly sloučeny s tratí Grunty. Jména všech tří současných tratí, tj. Kolby, Stará hora a Grunty můžeme s jistotou vysledovat do roku 1825, tj. Kolben Weingärten, Altenberg Weingärten a Grund Weingärten. Přibice Lánový rejstřík uvádí tratě Brudergebirg a Borovský. V roce 1749 v obci existovaly tratě s mírně pozměněným názvem, tj. Borovský Weingebirg a Bruder. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 uvádí tratě Pod Winohrady, Nová a stará hora, Prostřednj,

160

Pricnj Winohradky, Swobodny Winohradky, Dlouhy Winohradky, Cztwrtky a Wywansky (mapa v příloze). Indikační skici z roku 1879 a 1896 zaznamenávají tratě Zadní, Prostřední, Pod vinohrady, Nová a stará hora, Přední, Podsedky, Příční vinohrady, Svobodné vinohrady, Dlouhé vinohrádky, Čtvrtky a Ivaňské (mapa v příloze). Vidíme zde návaznost na císařské otisky stabilního katastru v názvech tratí – Prostřední, Pod vinohrady, Nová a stará hora, Příční vinohrady (dříve Pricnj Winohradky), Svobodné vinohrady (dříve Swobodny Winohradky), Dlouhé vinohrádky (dříve Dlouhy Winohradky), Čtvrtky a Ivaňské (dříve Wywansky). V roce 1967 provedl Jan Hrozínek soupis pomístních jmen v obci, zajímavostí je, že zaznamenává i nářeční podobu. V této době existují tratě Zadní, Prostřední, Přední, Podsedky (nárečně Pocetke), Vinohrádky (nárečně Vinohrádke), Čtvrtky (nářečně Štvrtke). Všechny názvy přímo navazují na indikační skici. Hosák v roce 1969 uvádí stejné názvy tratí jako Hrozínek a k tomu další tratě navíc: Horní louky, Dlouhé louky, Pastviska, Nové zahrádky, Za těšinou, Svobodný hájek, Příční vinohrádky, Za hájkem, Hložkový, Toufarky, Pod vinohrádky, Vinohrady, Ivaňské, Mlynáčovy, Loučky, Tábory, Díly, Staré zahrádky, Prosniska, Stromovní, Dlouhé vinohrádky, Na dlouhých, Hájek, K Ivani, Zahrádky, Klinky a U silnice. V roce 2000 se v obci nacházejí tratě Vinohrady-Pod vinohrady, Stráňová, Podsedky, Příčné vinohrádky, Svobodný hájek, Dlouhé vinohrádky, Stromovní vinohrádky, Iváňské-Prosniska, Zahrady v těšině a Za těšinou-Přední. Názvy Podsedky, Příčné vinohrádky (dříve Příční vinohrádky), Svobodný hájek, Dlouhé vinohrádky, Stromovní vinohrádky (dříve Stromovní), Prosniska, Iváňské (dříve K Ivani), Pod vinohrady (dříve Pod vinohrádky), Za těšinou a Přední navazují na názvy tratí z roku 1969. A názvy tratí Čtvrtky (dříve Cztwrtky), Pod vinohrady (dříve Pod Winohrady), Příčné vinohrádky (dříve Pricnj Winohradky), Svobodný hájek (nejspíš dříve Swobodny Winohradky) a Dlouhé vinohrádky (dříve Dlouhy Winohradky) dokonce odkazují už k roku 1825. V roce 2004 byly díky novele č. 324 slučovány tratě. Trať Vinohrady-Pod vinohrady se přejmenovala na Vinohrady. Tratě Stráňová, Zahrady v těšině a Za těšinouPřední byly sloučeny v jednu trať s názvem Přední. Trať Stromovní vinohrádky byla vyřazena, tratě Svobodný hájek a Příčné vinohrádky byly sloučeny s tratí Podsedky a tratě Iváňské-Prosniska a Dlouhé vinohrádky byly sloučeny a přejmenovány na Čtvrtky. V Přibicích dnes rozlišujeme tratě Vinohrady, Přední, Podsedky a Čtvrtky. Všechny tyto tratě navazují svým názvem na tratě starší. 161

Sedlec V lánovém rejstříku z roku 1673 nalezneme tratě In Mitterbergen, in Alten Gebürg, Lempersbergen (varianta názvu Lampersbergen), in Breiten, Brindlsßberg, in Maxhibeln Gebirg, Leimgrieben (Lambgrieben), in Todtengengst a Oberfurmb. Tereziánský katastr pro obec Sedlec uvádí stejné tratě jako lánový rejstřík, jsou to tratě Brindelsberg (dříve Brindlsßberg), Laimgruben (dříve Leimgrieben nebo Lambgrieben), Mitterberg (dříve In Mitterbergen), Altenberg (dříve in Alten Gebürg), Breiten (dříve in Breiten), Tödtenhengst (dříve in Todtengengst), Lempersberg (dříve Lempersbergen nebo Lampersbergen) a Obenfurn (dříve Oberfurmb). Nově se objevují tratě Schubertheger a Waxhübeln. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 znovu svými názvy navazují na tratě z tereziánského katastru, jsou to viniční tratě Die Mitterberg Weingärten (dříve Mitterberg), Die Altenbergen (dříve Altenberg), Die Bründelsberg Weingärten (dříve Brindelsberg), Die Obenführ Weingärten (dříve Obenfurn), Die Lempersberg Weingärten (dříve

Lempersberg),

Die

Schubertheger

Weingärten

(dříve

Schubertheger),

Die Lehmgruben Weingärten (dříve Laimgruben) a Die Wachshiebel Weingärten (dříve Waxhübeln). Navíc se objevují jména polí, která se nacházejí na území dnešních vinohradů, jsou to Das Runzen Feld, Das Lüfs Feld, Das Steindamn Feld, a dále viniční tratě Das Sperghübel Feld, Die Neubruch Weingärten, Die Stein Weingärten, Die Sonnenschein Weingärten, Die Lucasland Weingärten, Die Lehmgruben Aecker a Die Hilmer Weingärten. Mapa všech tratí z císařských otisků stabilního katastru se nachází v příloze. V roce 1969 zaznamenal Hosák jména tratí Vinohrady u mrtvého hřebce, Pole u Nesyta, Zelnicové pole, Vinohrady, Vrásčité pole, Novolomské vinohrady, Zadní vinohradské pole, Skalní vinohrady, Starohory, Nesyt, Jelení jámy, Hlinité vinohrady, Středohorské vinohrady, Šubertovy vinohrady, Gruntovní pole, Líchy u Hluboké cesty, Středokoulé dřevo, Dlouhé líchy, Trpasličí líchy, Vlčí lesík, Lesní tratě, Líchy u Kraví hory, Líchy u Vlčích jam, Farní dřevo, Lední louky, Ostré hory a Charvatské pole. Návaznost ke jménům tratí ze stabilního katastru existuje u tratí Skalní vinohrady (dříve Die Stein Weingärten), Starohory (dříve Die Altenbergen), Hlinité vinohrady (dříve Die Lehmgruben Weingärten), Středohorské vinohrady (dříve Die Mitterberg Weingärten), a Šubertovy vinohrady (dříve Die Schubertheger Weingärten). V roce 2000 existují v obci názvy U třešňové aleje, Pod Mušlovem, Viniční trať, Sahara, Zátiší-Hliník, Vinice Míru, Kotel, Vinice pod silnicí, Studánkový vrch, Panské, 162

Nad čtyřicítkou, Čtyřicítka, Pod čtyřicítkou, U Hlohovce, Kamenný hon, Štambery, Sedlecko vrchní, Sedlecko spodní a U Ovčárny. Na názvy z roku 1969 nenavazuje žádná trať, ale je možné, že trať Zátiší-Hliníky navazuje na trať Hlinité vinohrady. V roce 2004 došlo ke slučování a přejmenování tratí, tratě Sahara, Viniční trať a Pod Mušlovem byly sloučeny do jedné s názvem Stolová hora. K trati Zátiší-Hliník byla přiřazena trať Vinice Míru, tratě Panské, Studánkový vrch a Vinice pod silnicí byly zařazeny pod viniční trať Kotel. Tratě Pod čtyřicítkou, Čtyřicítka a Nad čtyřicítkou byly sjednoceny pod název Nad Nesytem, tratě Kamenný hon a U Hlohovce byly sloučeny s tratí Štambery; tratě Sedlecko vrchní a Sedlecko spodní byly sloučeny v jednu trať Sedlecko. Další změna proběhla v roce 2010, kdy byla trať Štambery změněna na Štabery. Strachotín Lánový rejstřík pro obec Strachotín uvádí názvy Fordern Trachtberg, in Satz, in Gasßlecher, Kühberg, in Sauer Achtel a in Kurtzen – Langen – Ausßern Trachtberg. Všechny tyto tratě mají návaznost na soupisy tereziánského katastru, protože v roce 1749 jsou jména tratí Khüeberg (dříve Kühberg), Kurtzen, Langen a Auser Trachtbergen (dříve in Kurtzen, Langen a Ausßern Trachtberg), Forder Trachtbergen (dříve Fordern Trachtberg), In Satzen (dříve in Satz), Saueracht (dříve in Sauer Achtel) a Geislöcher (dříve in Gasßlecher). Stabilní katastr uvádí názvy Teichstücklen, Streuberg, Lange Kühberg, Galgenberg a Säatz (mapa v příloze). Pouze tratě Säatz (dříve In Satzen) a Lange Kühberg (dříve Khüeberg) mají návaznost na názvy viničních tratí z tereziánského katastru. Hosák v roce 1969 zaznamenal jména tratí Nad sklepy, K Pouzdřanům, Popicko, Nad sadem, Za hřištěm, Zahradnictví, U dřevěného kříže, U kamenného kříže, Ptačí vrch, U nádraží, K Šakvicím, U mokrých luk, Suché louky, Mokré louky, Šakvické louky, Horní les a Dolní les. Tyto tratě nenavazují na názvy tratí ze stabilního katastru. V roce 2000 jsou názvy tratí Nad sklepy, Na Pouzdřansku, Šusfeldy, Na Popicku, U hřiště, Kolimberk a Kraví hora. Na názvy z roku 1969 navazují tratě Nad sklepy a pozměněný název U hřiště (dříve Za hřištěm). V roce 2004 došlo ke sloučení tratí. Trať Na Pouzdřansku byla sloučena s tratí Nad sklepy a trať Na Popicku s tratí Šusfeldy. Valtice – Úvaly u Valtic Tratě v Úvalech nejsou v lánovém rejstříku, tereziánském katastru ani ve stabilním katastru uvedeny, v roce 1969 uvádí Hosák jména tratí U lípy, Na hranicích, U šopy, 163

Sluneční hora, Za humny, Za kravínem, Na loukách, Horská šíře, Ostré hory, Na Sedlecku, Z lomu, U lesa, Na Valticku, U rybníka, U kapličky a U mlýna. V roce 2000 existují názvy tratí Kamenné hory, U zlámaného kříže, Hůrka, Nové čtvrtě, Nad královskou studánkou, Pod Sluneční horou, Slunečná, Frankovské terasy, Soneberg, U lípy, Nad mlýnem, Pánský kopec, Pod lomem, Za humny, Staré hory, U cihelny, Jižní svahy a Königsbrunn. S názvy tratí z roku 1969 se shodují tratě U lípy a Za humny, pozměněná je trať Nad mlýnem (dříve U mlýna) a Pod Sluneční horou či Soneberg či Slunečná (dříve Sluneční hora). V roce 2004 byly na základě novely č. 324 slučovány tratě. Trať U zlámaného kříže byla sloučena s tratí Kamenné hory, trať Nové čtvrtě byla sloučena s tratí Hůrka, trať Nad královskou studánkou byla vyřazena. Ke trati Pod sluneční horou byly přidány tratě Slunečná a Frankovské terasy, trať U lípy byla sloučena s tratí Soneberg, ke trati Pánský kopec byla přičleněna trať Pod lomem a trať Königsbrunn byla vyřazena. V roce 2010 proběhla další změna, byly přejmenovány tratě Pod sluneční horou na Pod Sluneční horou a trať Soneberg na Sonnenberg.

Valtice V Urbáři lichtenštejnského panství je pro město Valtice uvedeno „auch ist daselbe ze Veltsperig ein weintgartperig, haist Bischoffwart.“ Tereziánský katastr, lánový rejstřík ani stabilní katastr neuvádí tratě pro město Valtice, protože bylo připojeno k ČSR až v roce 1920 na základě Saint-Germainské dohody. V roce 1949 ve Valticích existují tratě Katsisdorfská, Čejkovická, Pod Reistnou, Za Reistnou a Hindertály. Ve stejném roce byly vysázeny nové vinice na pozemcích k Úvalům a necelý hektar tzv. selských vinic za valtickým nádražím. V roce 1951 byla podle publikace Město Valtice nově vysazena trať Za parkem. Viniční trať Pod Kolonádou byla založena v roce 1954, v roce 1955 byla rozšířena vinice Pod Reistnou a v roce 1956 byly vybudovány terasy v trati Horní pole. V sedmdesátých letech 20. století byla rozšířena vinice Úvalská (1966), Pod Raistnou (1967) a U PS útvaru (1969). V roce 1969 zaznamenává Hosák jména tratí Boří dvůr, Boří les, Na loukách, Vinohrady, Na pískách, Na drahách a V rybníkách. V roce 1990 se objevuje zmínka o trati Za Belvederem. Vidíme, že kolísá pojmenování Pod Raistnou a Pod Reistnou, záleží na tom, zda se v písemné podobě kloníme spíše k německému zápisu či k zápisu podle výslovnosti české. V roce 2000 se ve Valticích nachází tratě Nad peklem, U zámeckého parku, U Topolu, Terasy nad Křižákem, U křížového sklepu, Pod Raisnou, Na vyhlídce, 164

Hintertály, Nad cihelnou, Jižní svahy, Šimle, Nad lesem, Terasy u hranic, Amfiteátr, Sacny, Kačisdorfské pole, Horní čtvrtě, Culisty-Dlúhé a U hájku. Ani jedna z těchto tratí se neobjevuje v roce 1969. V roce 2004 proběhlo slučování tratí. Tratě U Topolu a U zámeckého parku byly sloučeny s tratí Nad peklem, trať U křížového sklepu byla sloučena s tratí Terasy nad Křižákem a vznikla trať Terasy u Křížového sklepu, trať Hintertály nově zahrnuje trať Nad cihelnou. Tratě Nad lesem a Šimle byly sloučeny s tratí Jižní svahy a trať Terasy u hranic zahrnuje nově trať Amfiteátr. V roce 2010 proběhly další změny trať Pod Raisnou byla přejmenována na Pod Reistnou, trať U hájku na Hájky a vznikla nová trať U sv. Anny. Trať Na vyhlídce byla přejmenována na Knížecí vyhlídku.

Vlasatice Lánový rejstřík z roku 1673 uvádí tratě In Gebirg Rosßwaidt, Altgebürg, Hechberg, Newsatz, Lang Lamnitzebenfahl a Kurz Lamnitz. Podle tereziánského katastru se v obci nacházely viniční tratě, které všechny svým pojmenováním navazují na názvy z lánového rejstříku, jsou to tratě Rossweid (dříve In Gebirg Rosßwaidt), Hochbergen (dříve Hechberg), Kurz a Lang Lamnitz (dříve Lang Lamnitzebenfahl a Kurz Lamnitz), Altenberg (dříve Altgebürg) a Neussatz (dříve Newsatz). Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 zahrnují tratě Hochbergen, Alteberg, Rofsweid Gebirg a Großes Hinterfeld (mapa v příloze). Z těchto tratí navazují tratě Hochbergen, Alteberg (dříve Altenberg) a Rofsweid Gebirg (dříve Rossweid) na názvy z tereziánského katastru. V roce 1969 se objevují názvy tratí Branišovické vinice, Pod branišovickými vinohrady, Za branišovickými vinohrady, Na Branišovicku, Pohořelické vinohrady, U pohořelické silnice, U rybníka, Bažantnice, U hřiště, Za dvorem, Pod dvorem, Troskotovický lesík, U větrolamu, Za Buriánkovým, U Troskotovického lesíka, Malé pole, Drnholecký kopec, U zlámaného kříže, V sadě, Drnholecká levá strana, Drnholecká pravá strana, Za hájenkou, Za pohořelickými vinohrady, U pohořelického lesíka, Pod pohořelickými vinohrady, Proklatá, U Branišovické silnice, Křižák, U kapličky, Stará cihelna, U vepřínů, U konírny, Novoveské vinohrady, Na Novovesku, Za větrolamem, Na Drnholecku a U křížáků. Tyto názvy viničních tratí nenavazují na jména z předchozích období. V roce 2000 rozlišujeme tratě Novoveské vinohrady, Branišovické vinohrady a Pohořelické vinohrady, ty svými názvy navazují na názvy tratí z roku 1969 a přetrvaly dodnes.

165

Vranovice Pro obec Vranovice uvádí lánový rejstřík názvy viničních tratí In Steinhübeln (varianta názvu Stainhibeln) a Zawist Gebirg. Tereziánský katastr zaznamenává názvy tratí Závist a Steinhiebln, které přímo korespondují s názvy z lánového rejstříku. Císařské otisky stabilního katastru z roku 1825 uvádí názvy Schlebsky, Podsetky, Steinhubl Weingarten a Na Kopecku (nejedná se o vinici v této době; mapa v příloze). Trať Steinhubl Weingarten navazuje svým názvem na trať Steinhiebln z roku 1749 z tereziánského katastru. Vidíme, že v obci Vranovice jsou zápisy jmen viničních tratí vedeny i jak česky tak i německy. V roce 1967 vytvořil Alois Ferulík soupis pomístních jmen pro obec Vranovice a uvádí názvy Podsedky (v této době role, nikoliv vinice), Vinohrádky, Žlebské a Na kopečku (role, není viniční trať v této době). Názvy Na kopečku (dříve Na Kopecku), Žlebské (dříve Schlebsky) a Podsedky (dříve Podsetky) navazují na jména ze stabilního katastru. V roce 1969 podle Hosáka existují tyto viniční tratě Žlebský, Dílce, U silnice, Klinky, Za teplany, U bílého kříže, Špičky za dvorem, Na kopečku, Zahrádky, Velké louky, U chajdy, Na dlouhých, Za krchovem, Vinohrádky, Hájek, K Ivani, Podsedky, Záviště, Oulehla, Na špiglech, Přední díly, Prostřední díly a Rokytavý. Všechny tratě, které uvedl Ferulík, zaznamenal v roce 1969 i Hosák. V roce 2000 existují tratě Vinohrádky, Podsedky, Ivaňská, dílce, Žlebský, Hložkovy žleby a Kopečky. Na názvy z roku 1969 navazují tratě Vinohrádky a Podsedky a s malou změnou tratě Žlebské (dříve Žlebský) a Kopečky (dříve Na kopečku). V roce 2004 došlo ke slučování tratí, konkrétně trať Ivaňská byla sloučena s tratí Vinohrádky, a tratě Hložkovy žleby a Dílce byly sloučeny s tratí Žlebské. Dnešní trať Vinohrádky můžeme vysledovat až do roku 1967 a tratě Podsedky (dříve Podsetky), Žlebské (dříve Schlebsky) a Kopečky (dříve Na Kopecku) k roku 1825.

166

14 Závěr Předmětem a cílem diplomové práce bylo shromáždění materiálu PJ viničních tratí ležících v mikulovské vinařské podoblasti na jižní Moravě a následně jejich motivická analýza a rozbor strukturních modelů a strukturních typů. Na základě vypracovaného abecedního slovníku PJ viničních tratí byla provedena analýza všech 182 názvů. Získaná PJ byla rozdělena podle tří kritérií. První dělení PJ proběhlo podle počtu slov na jednoslovná, dvouslovná a víceslovná PJ. V našem výzkumném vzorku se nacházelo nejvíce dvouslovných PJ, konkrétně 92, což tvoří 50% z celkového množství PJ. 40% PJ je jednoslovných a nejméně PJ se vyskytlo víceslovných (10%), sem jsme zařadili PJ s více než dvěma členy. Konkrétně se jedná o 3 čtyřčlenné a 15 trojčlenných PJ. Tyto výsledky jsou souhlasné se závěry Pleskalové. Podle ní tvoří ve většině obcí polovinu veškerých PJ názvy dvouslovné. Nízký výskyt VPJ souvisí s výměnou obyvatelstva v oblasti. Převaha VPJ se objevuje v kategorii VM I a představuje tak 84% všech VPJ. Zbylá víceslovná PJ se objevují ve VM II (11%) a VM X (5%). VPJ jsou tvořena v zásadě dvěma SM prep. + (adj. + subst.) a subst. + (prep. + subst.). Další způsob dělení zjišťoval, jakým způsobem byla PJ vytvořena. Nejpočetnější skupinu tvoří PJ s apelativním základem, tj. 59% ze všech PJ. Na druhém místě se objevují PJ depropriální vzniklá ze jmen zeměpisných (24%), jedná se především o názvy odvozené od terénních útvarů a okolních obcí. 12% PJ bylo vytvořeno z jinojazyčného základu. U těchto 22 PJ se z 81% jedná o PJ německého původu, zbylých 9% tvoří PJ původu slovanského. Nejméně PJ je depropriálního původu vzniklých z osobních jmen (5%). Na základě motivické analýzy můžeme prohlásit, že nejvíce PJ náleží svým hlavním vztahem do VM I, který vyjadřuje polohu, a tvoří tak 43% z celkového počtu PJ. Druhým nejčastějším hlavním vztahem PJ je VM II, jenž popisuje objekt. Tento typ se objevuje v 34%. Nejasná PJ patřící do kategorie VM X tvoří 12% a PJ VM III podávající charakteristiku objektu představují 9% všech PJ. Nejméně PJ (2%) náleží svým hlavním vztahem do kategorie VM IV, která vyjadřuje vztah k osobě. V rámci vztahového modelu I je 30% PJ tvořeno typem I + II. Tento typ je realizovaný SM prep. + subst. a prep. + subst. d. Vztahový model I + I představuje 22%

167

z celkového množství PJ patřících do VM I. Tento je zastoupený SM prep. + subst., prep. + subst. d., prep. + SAD d. a adj. d. + SAD d. Dalších 22% PJ z VM I tvoří jednoslovná PJ vztahového modelu I realizovaná subst. a subst. d. Vztahový model II obsahuje největší množství PJ typu III + II, konkrétně 42%. Tyto PJ jsou tvořena SM adj. + subst., adj. + subst. d., adj. d. + subst. a adj. d. + subst. d. Druhým významným vztahovým modelem jsou jednoslovná PJ typu II (27% všech PJ patřících do VM II), která jsou realizována subst. a subst. d. 18% PJ patří do VM I + II se SM adj. d. + subst. a adj. d. + subst. d. Nejvíce PJ patřících ke vztahovému modelu III se objevuje u jednoslovných PJ typu III (celkem tvoří 88% všech PJ kategorie VM III) realizovaných SM subst., subst. d. a SAD d. V našem výzkumném vzorku se jednoznačně více uplatil typ VM III1 (tj. PJ charakterizované vlastností, která vznikla nezávisle na lidské činnosti či přírodním dění) než VM III2 (tj. PJ pojmenované na základě vlastnosti, která vznikla činností). Vztahový model IV obsahuje pouze jednoslovná PJ realizovaná SM subst. a SAD d. Díky provedené strukturní analýze se nám podařilo rozlišit 19 různých SM a 31 ST. Nejrozšířenější typy strukturního modelu tvoří adj. d. + subst. (16%), subst. d. (15%) a prep. + subst. (14% všech SM). PJ zastoupená v těchto třech SM tvoří téměř polovinu všech PJ. Podstatné jsou ještě další dva SM se stejným počtem PJ, které tvoří 9% všech SM, je to SAD d. a prep. + subst. d. Rozšířený je také SM subst., který obsahuje 13 PJ, což je 8% ze všech SM. O jedno procento méně představují PJ, která náleží do SM prep. + adj. + subst. Ostatní SM jsou zastoupeny sporadicky. Výsledky strukturní analýzy odpovídají závěrům Pleskalové. Podle ní jsou nejčastějšími strukturními modely v moravské a slezské anoikonymii SM prep. + subst. a prep. + subst. d. Nejfrekventovanějším strukturním typem byl SM, který se dále nečlenil na jednotlivé ST. Patří sem například SM subst., adj. + subst., adj. d. + subst., adj. d. + subst. d. či adj. d. + SAD d. Tento ST tvoří 34% všech PJ. Dalšími významnými ST jsou ST subst. pl. / plt. (7%), Pod + subst. (5%), substantivizace adjektiv na –sk(ý) / -ck(ý), pl. – sk(é) / -ck(é) (4%), ST -sk(o) / -ck(o) (4%), U + adj. subst. (3%) a Nad + subst. (3%). Vidíme, že v této skupině se vyskytují hned tři strukturní typy, které zahrnují prepozici a substantivum. Nejčastější předložkou, která se objevila u dvouslovných a VPJ je předložka „u“, která byla zastoupena v 35%. Na druhém místě následuje předložka „pod“ s 28%. Ostatní ST jsou zastoupeny v minimálním počtu.

168

Jako doplnění údajů o viničních tratích z hlediska vývojů názvů slouží kapitola o historických názvech viničních tratí, která na základě historických soupisů a map souhrnně zpracovává vývoj názvů viničních tratí v jednotlivých obcích. Pro tuto část byly využité především Lánové rejstříky brněnského kraje, Tereziánský katastr, Císařské otisky stabilního katastru, Indikační skici stabilního katastru, údaje ze soupisu PJ pro Moravu a soupisy PJ z roku 1969 publikované v monografii Břeclavsko. Tato kapitola úzce koresponduje s mapami, které se nacházejí v příloze. V aktuální mapě každé obce jsou vyznačeny současné hranice a názvy viničních tratí. Do těchto aktuálních map jsou také vyznačeny historické názvy tratí. *** Výsledky motivické a strukturní analýzy PJ viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti potvrdily závěry Jany Pleskalové. Konkrétně se jedná o převahu PJ VM I a II, která vznikla narušením sídelní kontinuity obyvatelstva v této oblasti po druhé světové válce. Noví obyvatelé byli nuceni vytvořit si nová pojmenování, která by byla všem srozumitelná. Nejčastější motivací pojmenování se stala poloha viniční tratě vzhledem k jinému významnějšímu objektu (např. U kapličky) či prostým popisem objektu (např. Terasy). Objevují se i překlady původních německých PJ (např. Stará hora) či jejich adaptace do českého jazyka (např. Sonberk). PJ patřící do VM III a IV a víceslovná PJ se objevila v minimálním počtu příkladů. Podle Pleskalové bývají PJ tohoto typu zastoupena především v oblastech, kde nedošlo k výměně obyvatelstva, protože pro vývoj těchto typů pojmenování je potřeba pevnější socioekonomické zázemí. Tato diplomová práce pojednávala o tématu, které nebylo dosud zpracováno, a podává ucelenou motivickou a strukturní analýzu názvů viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti. Pro další zkoumání by mohlo být jistě podnětné provedení analýzy u všech viničních tratí v České republice, rozsahem by se však jednalo o práci zcela překračující možnosti diplomové práce. Další výzkum by si také zasloužil rozbor názvů viničních tratí běžně používaných mezi vinaři, které jsou často odlišné od oficiálních pojmenování. Předložená diplomová práce, která se zabývá motivickou a strukturní analýzou PJ viničních tratí v jihomoravském pohraničí, je přínosná k poznání celého anoikonymického systému českého jazyka z hlediska regionální a objektové specifiky.

169

15 Sekundární literatura 15.1 Knihy 

BRETHOLZ, B. Das Urbar der liechtensteinischen herschaften Nikolsburg, Dürnholz,

Lundenburg,

Falkenstein,

Feldsberg,

Rabensburg,

Mistelbach,

Hagenberg und Gnadendorf, 1414. 

Břeclavsko. Vlastivěda moravská, 61. sv. Musejní spolek v Brně ve spolupráci s Okresním archivem pro okres Břeclav v Mikulově, 1969, 740 s.



FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: tradice a současnost. 2. přeprac. vyd. Brno: Blok, 1984, 219 s.



FROLEC, V. Tradiční vinařství na Moravě: národopisný obraz. Brno: Univerzita J.E.Purkyně, 1974, 256 s.



FROLEC,

V.

Vinohradnictví:

kapitoly

z dějinného

vývoje

od

minulosti

do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno: Blok, 1973, 297 s. 

HOSÁK, L. Historický místopis země Moravskoslezské. Díl 3. Brněnský kraj. Praha: Společnost přátel starožitností československých, 1935, s. 183-348.



HOSÁK, L. Mikulovsko: vlastivědný sborník o historii, geologii a květeně Mikulovska. Brno: Krajské nakladatelství v Brně, 1956.



HOSÁK, L. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 1970-1980, 2 sv.



JENÍKOVÁ, Anna, et al. Srbocharvátsko-český slovník. 1. Praha: Academia, 1982. 987 s.



KORDIOVSKÝ, Emil. Město Valtice. Břeclav: Moraviapress, 2001, 530 s.



LUTTERER, I. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004, 317 s.



OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ, L. Pomístní jména v Čechách: o čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Praha: Academia, 1995, 520 s.



PLESKALOVÁ, J. Tvoření pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Jinočany: H & H, 1992, 151 s.



RAKOVSKÁ, Lada. Pověsti valtické viniční hory. Praha: Agentura Lucie, 2010. 50 s.



RAKOVSKÁ, Lada. Valtické pověsti a příběhy. Valtice: Muzejní spolek Valtice, 2012. 141 s. 170



SMUTNÁ, K. Prameny k dějinám vinařství na Moravě: tematický soupis z archivních fontů Moravského zemského archivu v Brně, Státních okresních archivů Brno-venkov se sídlem v Rajhradě, Břeclav se sídlem v Mikulově, Hodonín, Uherské Hradiště, Vyškov se sídlem ve Slavkově u Brna, Znojmo a Archivu města Brna. Znojmo: pro Orionreal, Moravskou banku vín …. vydala Agentura Bravissimo, 2004, 233 s.



Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. Praha: Dolin, 2007, 226 s.



WYMETAL, Hugo. Kronika obce Bratelsbrunn, 1925, 264 s.

15.2 Články ve sbornících a časopisech 

HOSÁK, L. Jména tratí z Březí /Prátlsbrun/ na Mikulovsku, Zpravodaj místopisné komise ČSAV, IV, 1963 / 401. – 9. stovka



KORDIOVSKÝ, Emil. Vinice na teritoriu okresu Břeclav v 17. století. Jižní Morava … : vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, roč. 27, 1991, s. 127-148.



MATĚJEK. F. Lánové rejstříky brněnského kraje z let 1673-1675. Praha: TEPS místního hospodářství, 1981, 142 s.



MATĚJEK, F. Moravské vinice a třicetiletá válka (1. část). Sborník historický, 30, Akademia, Praha 1984, s. 49-119.



MATĚJEK, F. Na Nádavcích si sousedé nadávali? Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 9, 1968b, s. 487-492.



MATĚJEK, F. Padělek-Padělky jako pomístní jméno. Onomastické práce 2, Praha 1968a, s. 105-111.



MATĚJEK, F. Pomístní jména a hospodářsko-společenský vývoj venkova. Zpravodaj místopisné komise ČSAV, 7, 1966, s. 172-176.



OLIVA, K. Zaniklá apelativa v současných pomístních jménech. In Naše řeč 63, 1980, č. 5, s. 241–248.



PLESKALOVÁ, J. Vývoj anoikonymie v oblastech nově osídlených po roce 1945: /na materiálu z Moravy/. In MAJTÁN, Milan. Aktuálne úlohy onomastiky z hľadiska jazykovej politiky a jazykovej kultúry. Bratislava: Jazykovedný ústav Ľudovita Štúra Slovenskej akadémie ved, 1989. s. 113–118.

171

 SVOBODA – ŠMILAUER – OLIVOVÁ-NEZBEDOVÁ – OLIVA – WITKOWSKI. Základní soustava a terminologie slovanské onomastiky, Zpravodaj místopisné komise, 14, 1973, s. 9-208.

15.3 Internetové zdroje 

Archivní

mapy

ÚAZK

online.

cit.

21.

prosince

2013

Dostupné

z: http://historickemapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_op ,P_COCM_u&me=-958775.556739,-1282635.97206,-400169.80851,872110.327503&language=cz&config=cio&resetsession=ALL. 

Centrum ekologické výchovy Pálava. Natura 2000: Evropsky významná lokalita Milovický

les

online

cit.

21.

prosince

2013

Dostupné

z: http://m.taggmanager.cz/cs/2939 

HUMPOLÍKOVA, Dagmar. Na Lichtenštejnské stezce čeká turisty překvapení: Červená

studánka

onlinecit.

21.

prosince

2013

Dostupné

z: http://brno.idnes.cz/na-lichtenstejnske-stezce-ceka-turisty-prekvapeni-cervenastudanka-1gt-/brno-zpravy.aspx?c=A090311_1154702_brno_dmk. 

iTRAS: to nej z české krajiny. Reistna klasicistní kolonáda a romantická vyhlídka. online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://itras.cz/reistna/.



Městys Drnholec. Rozhledna U křížku online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://www.drnholec.eu/rozhledna.



Moravský zemský archiv v Brně. Stabilní katastr – indikační skici online. cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://www.mza.cz/indikacniskici/.



Slovník spisovného jazyka českého online  Ústav pro jazyk český ČSAV v.v.i., 2011 cit. 21. prosince 2013. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?db=ssjc.



Veřejný registr půdy LPIS online Sitewell. cit. 21. prosince 2013 Dostupné z: http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny/.

15.4 Legislativní dokumenty 

Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. In: Sbírka zákonů. 31. 8. 2010. ISSN 1211-1244.

172



Vyhláška Ministerstva zemědělství, č. 324/2004, kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. In: Sbírka zákonů. 28. 5. 2004. ISSN 1211-1244.



Vyhláška Ministerstva zemědělství, č. 298/2000 kterou se stanoví seznam vinařských obcí, seznam viničních tratí a jejich vymezení a seznam odrůd révy vinné v jednotlivých vinařských oblastech, z jejichž hroznů lze vyrábět víno s přívlastkem. In: Sbírka zákonů. 5. 5. 2000. ISSN 1211-1244.

173

16 Seznam zkratek Zkratky jsou řazeny v rámci kategorie podle abecedy.

16.1 Zkratky obcí Bav.

Bavory

BnD

Brod nad Dyjí

Bř.

Březí

Bul.

Bulhary

DP

Dobré Pole

DD

Dolní Dunajovice

DV

Dolní Věstonice

Drn.

Drnholec

Hloh.

Hlohovec

HV

Horní Věstonice

Iv.

Ivaň

Jev.

Jevišovka

Klen.

Klentnice

Led.

Lednice

Mik.

Mikulov

Mil.

Milovice

Muš.

Mušlov

Nov.

Novosedly

NV

Nová Ves u Pohořelic

NP

Nový Přerov

Pas.

Pasohlávky

Pavl.

Pavlov

Per.

Perná

Poh.

Pohořelice

Pop.

Popice

Pouzd.

Pouzdřany

Přib.

Přibice

Sed.

Sedlec

Smo.

Smolín

Strach.

Strachotín 174

Úv.

Úvaly u Valtic

Val.

Valtice

Vlas.

Vlasatice

Vran.

Vranovice

16.2 Gramatické a jazykovědné zkratky adj.

přídavné jméno

d.

derivace – před slovním druhem znamená prefixaci, za slovním druhem sufixaci, konverzi nebo pluralizaci

deapel.

deapelativní (vzniklé z obecného jména)

dem.

deminutivum, deminutivní

deprop.

depropriální (vzniklé z vlastního jména)

fem.

femininum

mask.

maskulinum

M

motivická analýza

MJ

místní jméno

neut.

neutrum

něm.

německy, německý, z němčiny

num.

číslovka

OJ

osobní jméno

PJ

pomístní jméno

pl.

plurál

plt.

pluralia tantum

prep.

předložka

prop.

proprium

S

strukturní analýza

SAD

substantivizované adjektivum nederivované

SAD d.

substantivizované adjektivum derivované

sg.

singulár

SM

strukturní model

ST

strukturní typ

subst.

podstatné jméno

VPJ

víceslovné pomístní jméno 175

17 Seznam grafů Graf č. 1 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM I Graf č. 2 zobrazuje přehled vztahových modelů v rámci VM II Graf č. 3 zobrazuje typy v rámci vztahového modelu III Graf č. 4 ukazuje rozložení jednočlenných a dvoučlenných III1 a III2 v rámci VM III Graf č. 5 představuje přehled typů vztahového modelu IV Graf č. 6 představuje podíl PJ německého a slovanského původu v kategorii VM X Graf č. 7 zobrazuje rozložení jednotlivých VM v rámci VM X Graf č. 8 znázorňuje rozložení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ viničních tratí v mikulovské vinařské podoblasti Graf č. 9 ukazuje rozložení předložek u dvouslovných PJ a VPJ Graf č. 10 ukazuje rozložení jednotlivých VM v získaném materiálu podle motivické analýzy Graf č. 11 ukazuje přehled rozvrstvení jednoslovných, dvouslovných a víceslovných PJ v jednotlivých VM Graf č. 12 představuje rozložení PJ viničních tratí podle původu Graf č. 13 zobrazuje jednotlivé SM v získaném materiálu Graf č. 14 ukazuje jednotlivé ST v získaném materiálu

176

18 Seznam tabulek Tabulka č. 1 ukazuje přehled vztahových modelů motivické analýzy s hlavním vztahem I Tabulka č. 2 představuje přehled vztahových modelů s hlavním vztahem II Tabulka č. 3 ukazuje přehled typů v rámci vztahového modelu III Tabulka č. 4 zobrazuje přehled typů vztahového modelu IV Tabulka č. 5 zobrazuje rozložení typů vztahového modelu X Tabulka č. 6 ukazuje přehled jednotlivých PJ rozdělených podle počtu slov Tabulka č. 7 představuje rozložení jednotlivých typů VM Tabulka č. 8 ukazuje rozdělení jednolitých PJ podle původu Tabulka č. 9 představuje přehled SM jednotlivých PJ v získaném materiálu Tabulka č. 10 ukazuje přehled SM u VPJ v získaném materiálu Tabulka č. 11 zobrazuje přehled ST a SM jednotlivých PJ ze získaného výzkumného vzorku Tabulka č. 12 ukazuje přehled ST a SM u VPJ ze získaného výzkumného vzorku

177

19 Přílohy Komentář k uspořádání a podobě map Vinařské obce jsou v rámci přílohy seřazeny abecedně. U každé obce se nejdříve nachází tabulky, které ukazují, kolik map k dané obci existuje, ze kterých zdrojů vychází, a zároveň uvádí názvy jednotlivých viničních tratí. Dále následují mapy k obcím, u kterých je uveden popisek se zdrojem a rokem. U všech třiceti obcí se nachází aktuální mapa. Hranice současného katastrálního území dané obce jsou označeny barvou červenou. Jako základ pro všechny mapy v příloze této diplomové práce byla použita Základní mapa ČR Českého úřadu zeměměřického a katastrálního z roku 2012, 4. vydání, konkrétně mapy 34-122 Drnholec,

34-123

Pohořelice, 34-124 Pouzdřany, 34-141 Hrušovany nad Jevišovkou, 34-142 Mikulov, 34213 Velké Pavlovice, 34-231 Lednice a 34-233 Valtice, všechny v měřítku 1 : 25:000. Území některých obcí však leželo na více listech, a proto bylo nutné je zmenšit, či u některých obcí vytvořit výřez. Názvy současných viničních tratí pro jednotlivé obce jsou převzaty z Vyhlášky č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Hranice tratí v jednotlivých obcích jsem převzala z elektronických map na stránkách Veřejného registru půdy LPIS. Hranice současných viničních tratí jsou vyznačeny v mapě zelenou barvou a černým číslem, které odkazuje na jméno viniční tratě. U většiny obcí (mimo Valtic a Úval u Valtic) se nachází i mapy historické. Řazení map je od nejnovějších k nejstarším. Názvy historických tratí jsou v mapách zaznačeny červenou číslicí, která odkazuje k názvům tratí. Ty nalezneme před samotnou mapou. Historické názvy tratí byly zaznamenávány do současných map, které mají vyznačené hranice současných viničních tratí a černé čísla, které odkazují na jména současných tratí. Tento systém byl zvolen z důvodu přehlednosti a možnosti porovnání starších a novějších názvů tratí. Jak už bylo řečeno dříve, názvy viničních tratí jsou jediným pomístním jménem, které má pevně stanovené hranice. Tyto hranice se však začaly oficiálně určovat až v roce 2000. Do této doby proto není určování hranic jednotlivých tratí jednoznačné, a proto není možné přesně lokalizovat historické názvy tratí. V historických mapách se tedy objevuje pouze přibližná lokalizace tratí, tj. červené číslo označující trať se nachází v zhruba v místě, kde se na originálních historických mapách nacházel název tratě. V některých případech je proto jedno číslo na téže mapě uvedeno vícekrát, protože tato trať byla rozsáhlá a i v historické mapě je její jméno uvedeno vícekrát.

178

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ NÁZVY VINIČNÍCH TRATÍ VE VINAŘSKÉ PODOBLASTI MIKULOVSKÉ

Recommend Documents