Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta
Roztoky používané v péči o kontaktní čočky a jejich sortiment na českém trhu
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Sylvie Petrová
Autorka: Mgr. Sabina Hýblová Obor optometrie
Brno, duben 2007 1
Jméno a příjmení autora: Mgr. Sabina Hýblová
Název diplomové práce: Roztoky používané v péči o kontaktní čočky a jejich sortiment na českém trhu
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Sylvie Petrová
Rok obhajoby diplomové práce: 2007
Souhrn: Cílem studie bylo vytvořit obecný přehled roztoků v péči o kontaktní čočky na trhu v České Republice a zjistit stav informovanosti nositelů kontaktních čoček. Dále se pak výzkum zabýval porovnáváním roztoků o různém chemickém složení na kontaktní čočky u vybrané skupiny. První soubor tvořilo 200 klientů z Brna, Liberce a Prahy. K získání dat byl použit dotazník, který obsahoval otázky zaměřené na péči o kontaktní čočky. Získané údaje byly zpracovány v programu Microsoft Excel 2000. Druhého výzkumu se zúčastnilo 20 nositelů konvenčních čoček. Výsledky tohoto šetření byly analyzovány a fotograficky zdokumentovány v programu EYE See WECO. Studie upozornila na řadu nedostatků v dodržování doporučených hygienických
zásad
u
sledovaného
souboru.
Výzkum
poukazuje
na
nezpochybnitelný význam kontaktologa v péči o kontaktní čočky.
Klíčová slova: kontaktní čočky, roztoky, péče
Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem.
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petrové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
V Brně dne ……………..
……………………
Poděkování za trpělivost a pochopení zaměstnancům v očních optikách Apia ve Špalíčku v Brně, Naše optika v Praze a Fokus Optik v Liberci. Dále za odborné vedení školitelce Mgr. Sylvii Petrové. Zvláštní dík patří všem klientům, kteří se účastnili při sběru dat. Tato práce by nevznikla bez vstřícného přijetí v místech, kde jsem sbírala studijní materiál, a také tam, kde mi byl poskytnut prostor pro jeho zpracování.
Použité symboly a zkratky AMO - Advanced Medical Optics, Inc. ATAC - Chlorid alkyl-trietanol-amonium BAK - Chlorid benzalkonia CAB - Butyrát acetátcelulózy CDC - Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí DNA - Deoxyribonukleová kyselina EDTA - Edetan dvojsodný = ethylen diamin tetraoctová kyselina ve formě soli FDA - Food and Drug Administration GPC - Gigantopapilární konjuktivitida HEMA - Polyhydroxyethylmethakrylát HIV - Human Immunodeficiency virus H2O2 - Peroxid vodíku ISO - International Organization for Standardization KLS - Keratitis limbalis superior NaCl - Chlorid sodný MIC - Minimální tlumivé koncentrace MMK - Minimální mikrobicidní koncentrace MPS - Víceúčelové roztoky PE – Polyethylen pH – Acidobazická rovnováha PHB – Polyhydroxybutyrat PHMB – Polyhexametykenbiguanid PMMA - Polymetylmetakrylát PVP - Polyvinylpyrrolidon RGP - Tvrdé plynopropustné = „rigid gas permeable“
Obsah 1 ÚVOD......................................................................................................................................9 1.1 1.2
ÚVOD DO PROBLEMATIKY ............................................................................................9 HISTORICKÝ VÝVOJ PÉČE O KONTAKTNÍ ČOČKY.........................................................11 1.2.1 Obecný přehled vývoje ................................................................................11
1.2.2
Historický přehled nejpoužívanějších roztoků používaných v péči o kontaktní čočky na českém trhu................................................................12
1.2.2.1 Alcon.................................................................................................................12 1.2.2.2 Bausch & Lomb ................................................................................................13 1.2.2.3 Ciba Vision .......................................................................................................14 1.2.2.4 Neomed.............................................................................................................15 1.3 DĚLENÍ ROZTOKŮ PODLE DRUHU KONTAKTNÍCH ČOČEK ............................................16 1.3.1 Měkké kontaktní čočky ................................................................................17 1.3.1.1 Měkké hydrofilní kontaktní čočky....................................................................17 1.3.1.2 Měkké hydrofobní kontaktní čočky..................................................................17 1.3.2 Tvrdé kontaktní čočky .................................................................................17 1.4 DĚLENÍ ROZTOKŮ PODLE SLOŽENÍ..............................................................................19 1.4.1 Vícekrokové systémy ....................................................................................20 1.4.2 Víceúčelové roztoky .....................................................................................21 1.4.2.1 Víceúčelové roztoky s mnutím („Rub“) ...........................................................22 1.4.2.2 Víceúčelové roztoky bez mnutí („No Rub“).....................................................22 1.4.2.3 Rozdíly víceúčelových roztoků ........................................................................23 1.4.3 Srovnání peroxidových a chemických systémů .....................................23 1.5 DĚLENÍ ROZTOKŮ PODLE FUNKCE ..............................................................................23 1.5.1 Dezinfekce ......................................................................................................24 1.5.2 Denní čištění a odstraňování usazenin ...................................................25 1.5.2.1 Druh usazenin a jejich odstranění.....................................................................27 1.5.3 Oplachování ..................................................................................................30 1.5.4 Konzervace ....................................................................................................31 1.5.5 Proteinové čištění.........................................................................................31 1.5.6 Lubrikace........................................................................................................32 1.6 OBECNÉ VLASTNOSTI ROZTOKŮ .................................................................................33 1.6.1 Tonicita ...........................................................................................................33 1.6.2 pH .....................................................................................................................33 1.6.3 Viskozita .........................................................................................................34 1.6.4 Dezinfekční účinnost ...................................................................................34 1.6.4.1 Účinnost dezinfekčních látek............................................................................34 1.6.4.2 Koncentrace dezinfekčních roztoků..................................................................35 1.6.4.3 Peroxidové roztoky ...........................................................................................36 1.6.4.4 Neutralizace ......................................................................................................37 1.7 KOMPLIKACE PŘI POUŽÍVÁNÍ PROSTŘEDKŮ PÉČE O KONTAKTNÍ ČOČKY .....................38 1.7.1 Přecitlivělost na prostředky péče o kontaktní čočky ..........................39 1.8 KOMPLIKACE PŘI NESPRÁVNÉ PÉČI O KONTAKTNÍ ČOČKY ..........................................40 1.8.1 Zánětlivá neinfekční komplikace ..............................................................40 1.8.1.1 Gigantopapilární konjuktivitida......................................................................40 1.8.1.2 Horní limbální keratitida................................................................................40 1.8.1.3 Pseudoherpetická keratitida ...........................................................................41
1.8.2
Zánětlivé infekční komplikace ...................................................................41
1.8.2.1 Rohovkový vřed.............................................................................................41 1.8.2.2 Acantamoebová keratitida ..............................................................................41 1.8.3 Komplikace způsobené plísněmi...............................................................42 1.9 CÍL PÉČE O KONTAKTNÍ ČOČKY .................................................................................42 1.10 POŽADAVKY NA SYSTÉMY PÉČE O KONTAKTNÍ ČOČKY ..............................................43 1.11 VÝZNAM POUZDRA ....................................................................................................44 1.12 VÝZNAM OBALU ........................................................................................................45 1.13 JINÉ ZPŮSOBY ČIŠTĚNÍ KONTAKTNÍCH ČOČEK ............................................................46 1.13.1 Mechanické čištění.......................................................................................46 1.13.2 Ultrazvukové čištění ....................................................................................47 1.13.2.1 Princip čištění .................................................................................................47 1.14 KAZUISTIKA, DŮVODY A ZÁVĚRY STAŽENÝCH ROZTOKŮ Z PRODEJE ..........................48 1.14.1 Roztok ReNu with MoistureLoc ................................................................48 1.14.2 Roztok SOLO-care AQUA® ......................................................................49 1.15 PŘEHLED ROZTOKŮ NA ČESKÉM TRHU .......................................................................50 2
VLASTNÍ VÝZKUM .......................................................................................................6 2.1
CÍL PRÁCE ....................................................................................................................6 2.1.1 Hypotézy ...........................................................................................................6
3
METODIKA......................................................................................................................7 3.1
CHARAKTERISTIKA SOUBORŮ ......................................................................................7 3.1.1 Dotazníkové šetření .......................................................................................7 3.1.2 Porovnávání různých druhů roztoků .........................................................8 3.2 METODY A PROSTŘEDKY VYŠETŘOVÁNÍ ......................................................................9 3.2.1 Dotazníkové šetření .......................................................................................9 3.2.2 Porovnávání různých druhů roztoků .......................................................10 3.3 MATEMATICKO – STATISTICKÉ ZHODNOCENÍ .............................................................10 4
VÝSLEDKY ....................................................................................................................11 4.1
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ...........................................................................11 4.1.1 Celkové výsledky ..........................................................................................11 4.1.2 Porovnání výsledků šetření u mužů a žen ..............................................14 4.1.3 Srovnání odpovědí nositelů kontaktních čoček vzhledem k ..............17 poučení kontaktologem ................................................................................17 4.1.3.1 Nedostatečně informovaní, ev. neinformovaní respondenti ..........................17 4.1.3.2 Kontaktologem poučení respondenti ................................................................20 4.2 VÝSLEDKY POROVNÁVÁNÍ RŮZNÝCH DRUHŮ ROZTOKŮ .............................................22 4.2.1 Subjektivní vyjádření klientů .....................................................................22 4.2.2 Objektivní zjištění.........................................................................................23 4.2.2.1 Vzhled kontaktních čoček v závislosti na druhu používaného roztoku............24 4.2.2.2 Přítomnost depozit ............................................................................................31 4.2.2.3 Vyjádření kontaktologa.....................................................................................31 5
DISKUSE.........................................................................................................................32 5.1 5.2
OBECNÉ TRENDY VE VÝVOJI ROZTOKŮ PRO KONTAKTNÍ ČOČKY ................................32 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU .........................................................................33
5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.3
Rozbor zjištěných výsledků vlastního dotazníkového šetření ............33 Porovnání roztoků s různým chemickým složením ..............................39 Srovnání výsledků s ostatními publikovanými studiemi .....................40
POSOUZENÍ STANOVENÉHO CÍLE A PLATNOSTI PRACOVNÍCH HYPOTÉZ ......................44 Posouzení cíle práce....................................................................................44 Platnost hypotéz ...........................................................................................45
5.3.1 5.3.2 6
ZÁVĚR ............................................................................................................................46
7
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ .................................................48
8
PŘÍLOHY........................................................................................................................52 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5
PŮVODNÍ DOTAZNÍK...................................................................................................52 NOVÁ VERZE DOTAZNÍKU ..........................................................................................54 DOTAZNÍK PRO KLIENTA ............................................................................................57 DOTAZNÍK PRO KONTAKTOLOGA ...............................................................................58 PŘEHLED NEJPOUŽÍVANĚJŠÍCH ROZTOKŮ POUŽÍVANÝCH V PÉČI O KONTAKTNÍ ČOČKY NA ČESKÉM TRHU .......................................................................................................59
-9
1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů člověka.
38
Zrakový vjem spolu
s ostatními smyslovými vjemy vytváří obraz každodenní reality. Zrakem komunikujeme s okolím, získáváme, ale i sdělujeme informace. V případě těžké poruchy zraku je člověk omezen v běžném životě
a více méně i v celé
společnosti. Řešením této reality byl člověk nucen zabývat se již v hluboké historii, jak o tom svědčí pokusy korigovat oční vadu. 5 V případě zhoršení zrakového vjemu byly realizovány pokusy o sestrojení „druhých očí“, což vedlo ke vzniku široké škály optických pomůcek. Důležitým historickým mezníkem byl vznik brýlí. Tento způsob korekce je od druhé poloviny minulého století rozšířen o možnost korekce kontaktními čočkami, které v některých parametrech vykazují lepší vlastnosti (např. z fyzikálního hlediska - lepší periferní vidění, normalizace velikosti obrazu, nebo z hlediska psychologického a pro některé činnosti jsou vhodnější). Od vzniku kontaktních čoček bylo nutno řešit problém usazování povrchových nečistot z vnějšího okolí, respektive organických částic (ve formě proteinů a lipidů obsažených v slzném filmu). Spolu s vývojem kontaktních čoček se tedy začalo rozvíjet svébytné odvětví kontaktologie – systém péče o kontaktní čočky. První generace ochranných prostředků pro kontaktní čočky využívala pouze samotný fyziologický roztok, ke kterému byly v průběhu vývoje postupně přidávány další aktivní látky zlepšující výsledné vlastnosti. Současná generace roztoků pro víceúčelové použití je velmi účinná, má nízkou toxicitu a pro mnoho klientů se stává první volbou pro zajištění péče o kontaktní čočky. Používání roztoků se lze téměř zcela vyhnout, pokud si
- 10 -
uživatel vybere kontaktní čočky jednorázové, ať už jednodenní čočky nebo čočky s prodlouženou dobou nošení (30 dní a 29 nocí). Na trh jsou uváděny stále účinnější a efektivnější čistící systémy, zohledňující různé druhy kontaktních čoček a jejich intervaly nošení, zhoršující se čistota ovzduší a především reagující na specifické požadavky uživatelů. Cílem výzkumů systémů péče je zajistit pro nositele kontaktních čoček maximální bezpečnost a pohodlí při minimálních nárocích na údržbu. Z literatury, z praktických zkušeností z aplikačních center i z diskuse odborníků vyplývá opomíjení nebo nedocenění významu péče o kontaktní čočky jako závažný rizikový faktor spojený s jejich nošením. Odpovědná péče o kontaktní čočky je nezbytnou podmínkou zachování zdraví očí a stejně tak i maximálního pohodlí a kvality vidění po celou dobu životnosti kontaktních čoček. Tato práce si klade za cíl shrnutí poznatků o roztocích používaných v péči o kontaktní čočky. Dále uvádí analýzu informovanosti uživatelů o způsobu a prostředcích péče o kontaktní čočky. Zároveň chce být příspěvkem ke zdůraznění významu a nezbytnosti vhodné péče o kontaktní čočky.
- 11 -
1.2 Historický vývoj péče o kontaktní čočky 1.2.1
Obecný přehled vývoje
Prvním roztokem pro uchovávání hydrogelových kontaktních čoček byl fyziologický roztok obsahující 0,9 % NaCl v destilované vodě. Sloužil hlavně k oplachování nečistot a udržení rovnovážné hydratace čočky uložené v pouzdře. Sterilizace se prováděla varem. Tato metoda byla sice jedna z nejúčinnějších
a
nejbezpečnějších
pro
oko,
ale
vedla
k denaturaci
deponovaných proteinů, které bylo možno částečně odstranit mechanicky, tj. promnutím před samotným výkonem. Prvním zlepšením byly enzymatické tablety, které se používaly v předepsaném intervalu (např. jednou týdně) k odstranění proteinových depozit. První tyto tablety byly založeny na enzymu papain (například tablety Optopain). 7, 12, 19, 28 S rozšířením materiálů pro výrobu kontaktních čoček bylo nutné rozšířit i sortiment roztoků. Zejména ionogenní výšebobtnavé materiály (skupina III. a IV. dle FDA) si vynutily vývoj pufrovacích roztoků. Vzhledem k nižší hodnotě teploty skelného přechodu řady výšebobtnavých materiálů ve srovnání se standardním polyHEMA, nebylo možné sterilizovat čočky z takových materiálů i nadále termicky (varem), 24 ale bylo nutné najít nové formy sterilizace, přičemž řešením se stala chemická dezinfekce, tedy přídavek různých dezinficiens, sloužících k ničení mikroorganizmů, do původního fyziologického roztoku. Dezinfekční roztoky prošly dlouhým vývojem vzhledem k výskytu (u citlivých nositelů) dráždivých reakcí na chemické složky v nich obsažených. 4, 7,
28, 57
Postupně se do roztoků dále přidávaly čistící složky mající enzymatický charakter nebo lubrikační prostředky. Samostatnou skupinu pak vytvořily roztoky založené na oxidačním principu čištění – peroxidové systémy. Nyní se vyrábí tzv. víceúčelové roztoky, tj. fyziologický roztok obohacený o pufrovací systém i dezinfekční prostředek, popřípadě surfaktant a lubrikační složku. 4, 56, 59
- 12 -
V průběhu historického vývoje roztoků byla většina aktivních látek původně nízkomolekulárního charakteru nahrazena podobnými, které lze vázat do výšemolekulárních komplexů, aniž by došlo ke ztrátě jejich aktivity (např. nízkomolekulární kvartérní amoniové soli jako dezinficiens nahradily polymerní elektrolyty obsahující ve svých řetězcích obdobné kvarterní amoniové motivy). Tím se snižuje pravděpodobnost přechodu aktivních složek do materiálu čočky a tedy i následných nežádoucích účinků projevujících se převážně pálením očí. 24
1.2.2
Historický přehled nejpoužívanějších roztoků používaných v péči o kontaktní čočky na českém trhu
V této kapitole jsou uvedeni největší výrobci prostředků zabezpečující péči kontaktních čoček v současné době na trhu v České republice.
1.2.2.1 Alcon Historie společnosti Alcon se začala psát od roku 1945 ve Fort Worth v Texasu. Již v roce 1947 byla vytvořena akciová společnost nabízející své přípravky oftalmologům. Od roku 1971 začala společnost ALCON působit v tehdejším Československu. V té době dodávala pouze několik typů léčivých přípravků. V roce 1992 vznikla firma ALCON Pharmaceuticals LTD. jako oficiální obchodní zastoupení společnosti ALCON v České republice. Společnost je rozčleněna do několika odborně zaměřených skupin: léčiva, chirurgie a péče o kontaktní čočky. 50, 56 První přípravek pro péči o kontaktní čočky představila v roce 1994 roztok Opti-Free Multi-Action.
- 13 -
Tento roztok byl nahrazen v roce 2001 novým čistícím přípravkem Optifree Express. Základní složení tohoto roztoku je uvedeno v tabulce číslo 1. Tab.1 Složení OPTI-FREE® EXPRESS® Chemická látka Obsah Účinek Myristamindopropyldimethylamin (ALDOX) 0, 0005% dezinfekce - fungicidní a amébicidní Polidroniumchlorid (POLYQUAD) 0,001% dezinfekce - fungicidní a baktericidní Pooloxamin čištění - odstraňuje debris (TETRONIC 1304) 0,005% lubrikace - váže vodu na povrch čočky Citrát sodný (CITRATE) 0,65% čištění - odstraňuje proteiny Aminomethylpropanol 0,45% čištění - ochrana před tvorbou depozit pufr (AMP-95) EDTA (edetan disodný)
0,05%
Sorbitol Kyselina boritá Chlorid sodný Čištěná voda
1,20%
chelátotvorná látka- vytváří komplexy s ionty kovů podporuje činnost konzervačních látek účast na udržení izotonicity roztoku pufr zabezpečuje tonicitu
1.2.2.2 Bausch & Lomb V 60. letech 20. století přichází na trh s kontaktními čočkami. Společnost začíná vyrábět čočky na základě patentu Otty Wichterleho a v roce 1971 získává povolení k prodeji čoček na americkém trhu. 53 Bohužel podrobnější informace od této firmy nebyly získány i přes opakované pokusy o navázání kontaktů.
- 14 -
Na trh byly uvedeny roztoky ReNu MultiPlus™ a ReNu with MoistureLoc, který byl stažen z prodeje (viz kapitola 1.15.1). Jeho chemické složení ukazuje následující tabulka č. 2. 45 Tab. 2 Složení ReNu® s MoistureLocTM Chemická látka Obsah Účinek dezinfekce - baktericidní, fungicidní, Alexidine 0,00045% amebicidní Hydroxylalkylfosfonát neudáno čištění - odstraňuje proteiny (Hydranate) čištění - odstraňuje debris, podporuje Poloxamin 1107 neudáno lubrikaci Poloxamer 407 čištění - zabraňuje denaturaci lysozymu, ochrana před tvorbou depozit Polykvaternium - 10 neudáno lubrikace (MoistureLoc) Kyselina boritá pufr Fosforečnan sodný pufr Chlorid sodný tonicita Čištěná voda
1.2.2.3 Ciba Vision CIBA Vision je součástí švýcarského koncernu Novartis, který vznikl v roce 1996 sloučením dvou světových farmaceutických gigantů, CIBA Geigy a Sandoz. Novartis svou strukturou pokrývá mnoho vědních odvětví: ochrana zdraví (mj. léky, využívané v transplantologii, imunologii, onkologii, oftalmologii, léky proti nachlazení, kontaktní čočky a roztoky pro jejich údržbu), veterinární medicína, výživa (strava pro děti a kojence Gerber, izotonické nápoje Isostar). 44, 52, 55 Na trh byly uvedeny tyto přípravky zabezpečující péči o kontaktní čočky: 1985 AOsept® - dezinfekční a neutralizační systém 1993 SOLO-CareTM - čistící a dezinfekční roztok v Evropě 1997 AOSept® s AODisc® k neutralizaci
- 15 -
2000 AOsept® Plus – roztok bez mnutí a oplachování v Evropě 2004 SOLO-care® AQUA Tabulka č. 3 uvádí složení roztoku SOLO-care® AQUA. Tab.3 Složení SOLO-care® AQUA Chemická látka Obsah Účinek Polyhexanid 0,0001% dezinfekce - baktericidní, fungicidní konzervace Poloxamer čištění - odstraňuje debris a proteiny 0,10% (Pluronic F127) chelátotvorná látka- vytváří komplexy s EDTA (edetan disodný) 0,025% ionty kovů podporuje činnost konzervačních látek Dexpantenol 2,10% lubrikace (provitamín B5) Sodium Phosphate Dihydrogen 0,46% pufr Trometamin (Tris pufr) 0,33% pufr Sorbitol 1,88% stabilizace pH Čištěná voda
1.2.2.4 Neomed NEOMED
s.r.o.
je
výhradním
distributorem
kontaktních
čoček
společnosti CooperVision, což je v současné době 3. největší výrobce kontaktních čoček na světě. V oblasti péče o kontaktní čočky zastupuje společnosti Allergan a AMO (Advanced Medical Optics, Inc). 58 Na trh uvedl v České republice tyto přípravky pro péči o kontaktní čočky: 1995 Oxysept (dvousložkový) 1995 Complete All in One 1998 Oxysept Comfort 1998 Total Care 2005 Complete Moisture Plus
- 16 -
Podrobnější přehled chemických látek současného roztoku dokumentuje tabulka č. 4. Tab. 4 Složení COMPLETE® Moisture PlusTM Chemická látka Obsah Účinek Polyhexametylen 0,0001% dezinfekce - baktericidní biguanid (PHMB) - fungicidní Poloxamer 237 0,05% čištění - odstraňuje debris a proteiny Taurin 0,05% čištění - zabraňuje denaturaci lysozymu antioxidant - ochrana buněk rohovky antialergenní působení - blokace uvolňování histaminu osmoregulace epiteliálních buněk - zábrana osmotickému stresu EDTA 0,01% chelátotvorná látka- vytváří komplexy s kovy (edetan disodný) podporuje činnost konzervačních látek Propylen glykol (PG) 0,50% lubrikace - udržuje vlhkost 0,15% lubrikace - vazba na povrch čočky Hydroxypropylmetylvytváří zvlhčující polštářek mezi okem a celulósa (HPMC) čočkou Chlorid sodný neudáno tonicita Chlorid draselný neudáno tonicita Fosfátový pufr neudáno pufr Čištěná voda
1.3 Dělení roztoků podle druhu kontaktních čoček Kontaktní čočky jsou optické pomůcky, které korigují refrakční vady oka. Jsou vyráběny z různých druhů materiálů. Podle materiálu rozlišujeme dvě základní skupiny kontaktních čoček: měkké a tvrdé. Materiály, které jsou používány při výrobě kontaktních čoček jsou charakterizovány různými vlastnostmi a tím i odlišným způsobem péče o ně.
- 17 -
1.3.1
Měkké kontaktní čočky
Podle Refoja rozdělujeme materiály pro měkké kontaktní čočky na hydrofobní a hydrofilní. 37 1.3.1.1 Měkké hydrofilní kontaktní čočky Z hlediska obsahu vody v materiálu a ionogenicity se hydrofilní kontaktní čočky rozdělují podle klasifikačního systému přijatého kontrolním úřadem FDA (Food and Drug Administration) v USA roku 1986: Skupina I
Neionogenní, s nízkým obsahem vody (38-50%)
Skupina II
Neionogenní, s vyšším obsahem vody (51-80%)
Skupina III Ionogenní, s nízkým obsahem vody (38-50%) Skupina IV Ionogenní, s vyšším obsahem vody (51-80%) Stupeň potencionální kontaminace materiálu
proteinovými depozity
určuje primárně obsah vody v hydrogelu a sekundárně jeho ionogenní povaha. 19 Všeobecně se uvádí zvýšená náchylnost ke tvorbě depozit, která je způsobena jednak vyšším obsahem vody a jednak iontovým charakterem některých přidaných hydrofilních monomerů. 11, 43 1.3.1.2 Měkké hydrofobní kontaktní čočky Tuto skupinu zastupují čočky silikonové a také čočky polyethylenové (PE). Čočky z takových materiálů však nejsou na našem trhu běžné, a proto jim není dále v práci věnována pozornost. 23
1.3.2
Tvrdé kontaktní čočky
- 18 -
Tvrdé kontaktní čočky se dělí na tvrdé nepropustné vyrobené z polymetylmetakrylát (PMMA) a plynopropustné (RGP = „rigid gas permeable“) z butyrátu acetátcelulózy (CAB). Od 30. let do konce 70. let minulého století se většina kontaktních čoček vyráběla z polymetylmetakrylátu (PMMA), který měl vhodné nejen optické vlastnosti, ale byl i trvanlivý, snadno čistitelný a měl skvělou smáčivost a dobrou opracovatelnost. Jeho hlavní nedostatek spočíval v tom, že není propustný pro plyny, zejména pro kyslík. Kontaktní čočky vyrobené z PMMA omezují přístup kyslíku ke tkáním rohovky, čímž může docházet k poškození její funkce. 22, 35, 42 Rohovkový metabolizmus je v tomto případě uskutečňován pomocí slzné pumpy, část rohovky dýchá spontálně. RGP čočky jsou pevné, ale vyráběny z pružnějšího plastu, než u klasických tvrdých čoček vyrobených z PMMA. Materiál RGP čoček má tu vlastnost, že umožňuje průchod kyslíku k rohovce svou strukturou materiálu. Dalšími pozitivy jsou rychlejší výměna slzného filmu pod kontaktní čočkou, výborné optické zobrazení, dlouhá životnost, uživatelský komfort, vysoká odolnost proti usazeninám a menší možnost kontaminace z rukou a alergizujícími složkami čistidel. Mezi nevýhody se řadí delší doba adaptace způsobená díky pevnému materiálu, vnímání přítomnosti kontaktní čočky a možnost abraze rohovky po vložení, při navykacím režimu nošení může docházet ke snadnému uvolnění z oka či její ztráta a nemožnost střídání nošení kontaktní čočky s brýlemi z důvodu typu vady oka. 22 Tvrdé a plynopropustné kontaktní čočky potřebují pro svou péči roztoky, které mají jiné složení než roztoky pro měkké čočky. Takovéto roztoky mají vyšší viskozitu a jsou schopné udržovat vhodné prostředí pro tvrdé čočky, takže zvyšují jejich zvlhčitelnost (wettability) a adherují dobře k povrchu čočky. 50 Prostředky péče o tvrdé kontaktní čočky byly v druhé polovině 90. let minulého století převážně založeny na aktivních látkách benzalkonium chlorid, thiomersal a chlorhexadin. Uvedené látky vyvolávaly v určitém procentu případů nežádoucí reakce (pálení očí), což bylo prokázáno řadou studií.
7, 8, 27
- 19 -
Důsledkem bylo nahrazení nízkomolekulárních agens vysokomolekulárními (např. benzalkonium chlorid za polyxenium chlorid). Obecně jsou roztoky používané v péči o tvrdé kontaktní čočky složeny z dezinfekčních a konzervačních látek, z příměsí upravující viskozitu, někdy i ze surfaktantu. Dále obsahují pufrovací systémy k udržení stálého pH a chelatační činidla zvyšující antimikrobiální činnost. Tyto roztoky mohou být více intenzivní než roztoky určené pro měkké kontaktní čočky, protože může docházet pouze k příležitostnému vstupu roztoku do materiálu kontaktních čoček a následně do kontaktu s předním segmentem oka, takže se významně snižuje riziko nežádoucích reakcí. Jsou složeny z látek na alkoholové bázi pomáhající odstranění lipidů. Dále obsahují abrazivní činidlo ve formě mikroskopických částeček, sloužící k mírnému lesku kontaktních čoček, což působí blahodárně proti denaturovaným proteinovým depozitům, které lze jen obtížně odstranit. 7, 21, 27 Tvrdé a RGP čočky absorbují malé množství vody (1 až 2%) a jsou méně náchylné k nežádoucím účinkům dezinfekčních látek v roztocích. 50 Důležité je zmínit, že tyto prostředky nemají být používány u měkkých kontaktních čoček.
1.4 Dělení roztoků podle složení Na trhu jsou dostupné celé řady čistících prostředků používaných v péči o kontaktní čočky.
Podle jejich složení je rozlišujeme na roztoky obsahující
chemické látky sloužící pouze k jedné funkci, tzv. vícekrokokové systémy. Roztoky, které svým sloučením umožňují více kroků v péči o kontaktní čočky jediným roztokem se nazývají multi – purpose, resp. víceúčelové roztoky.
- 20 -
1.4.1
Vícekrokové systémy
Pro každý krok v péči o kontaktní čočky se používají různé druhy roztoků. Soubory přípravků s kumulovanou funkcí se nazývají vícekrokovými systémy. Mezi ještě dnes nejpoužívanější patří peroxidový systém, určený k dezinfekci. Obsahuje tříprocentní peroxid vodíku, který je nutný před nasazením do oka inaktivovat. Zpočátku se používaly dvoukrokové systémy, které vyžadovaly roztok H2O2 pro dezinfekci a druhý roztok pro neutralizaci. Tyto systémy však byly komplikované a při nesprávném použití rizikové. To vedlo ke snížení jejich popularity a následujícímu rozvoji jednokrokových systémů. 28 Jednokrokové peroxidové roztoky jsou vývojově modernější formou peroxidových systémů. Neutralizační činidlo je přidáváno zároveň s peroxidem vodíku
do
dezinfekčního
pouzdra.
Dnes
jsou
známy
dva
principy
jednokrokových systémů: platinový katalyzátor jako pevná součást pouzdra nebo tabletky se zpomaleným účinkem obsahující katalázu. 10, 28 Pozitiva peroxidových roztoků Mezi nejvýznamnější patří vyšší baktericidní účinnost než u roztoků All in One a vyšší účinnost proti plísním a viru HIV. Kontaminace roztoku při skladování a po otevření je prakticky vyloučena, ale u víceúčelových roztoků toto může nastat při nesprávném používání a manipulaci s obalem. Další velkou výhodou je dobrá snášenlivost pro alergické uživatele. Jedinou možností pro alergiky na látky PHB (tzn. hydroxybenzoesauremethyl) je peroxid. Po neutralizaci zůstává v pouzdře pouze fyziologický roztok. 3 Negativa peroxidových roztoků Nevýhodou je kratší doba bezpečného uložení čoček v neutralizovaném roztoků – cca 7 dní, není tudíž vhodný pro příležitostné nositele kontaktních čoček.
- 21 -
Jako hlavní nevýhoda peroxidových roztoků je, že při nesprávném použití může nedostatečně zneutralizovaný peroxid vodíku způsobit při kontaktu s rohovkou epiteliální eroze, které jsou rozsáhlé a bolestivé. 3 V minulosti byla nutnost, před nasazením kontaktních čoček, jejich oplachování jiným roztokem (např. fysiologický roztok). Pouzdro se speciální membránou ve víčku, která dovoluje průnik molekul kyslíku ven z pouzdra a zároveň zajišťuje vodotěsnost.
1.4.2
Víceúčelové roztoky
Jedná se o roztoky pufrované, jež jsou univerzální pro všechny typy čoček. Při výběru je nutné přihlédnout pouze k jejich zacílení pro tvrdé nebo měkké kontaktní čočky. Většinou plní všechny potřebné funkce v péči o kontaktní čočky jako jsou dezinfekce, denní čištění, oplachování, uchovávání, proteinové čištění a zvlhčování. Mnoho výrobců kombinuje více těchto funkcí do jednoho produktu s označením all-in-one. To znamená, že pouze jeden jediný roztok musí pokrýt všechny oblasti hygieny a péče kontaktních čoček. Postupně byla většina aktivních látek původně nízkomolekulárního charakteru nahrazena podobnými, které lze vázat do výšemolekulárních komplexů bez ztráty jejich aktivity. Tím se snižuje pravděpodobnost přechodu aktivních složek do materiálu čočky a tedy i následného pálení očí. Výhody těchto produktů jsou jednoduchost a jejich rychlé použití. První krok zjednodušení spočívá v tom, že pro péči o čočky je potřeba jen jedno balení víceúčelového roztoku, na místo – jak je tomu u klasických systémů, kdy je potřeba jedna lahvička na čistící a jedna na konzervační prostředek. uváděny
33
Jsou
i jejich nevýhody, což je zpravidla nižší dezinfekční síla než u
peroxidových systémů a fakt, že obsahují více chemických složek, které mohou způsobovat alergické reakce. 48
- 22 -
Obecně lze říci, že se jedná o fyziologický roztok obsahující pufrovací systém, dezinfekční prostředek, případně surfaktant a lubrikační složku. 24 1.4.2.1 Víceúčelové roztoky s mnutím („Rub“) Jak ještě bude uvedeno resp. upřesněno v kapitolách 2.4.1 a 2.5.4, tak dezinfekční prostředky mají jistý toxický potenciál pro přední část oka a používání tenzidů zapříčiňuje minimální destabilizaci vrstvy lipidů slzného filmu. K tomu je třeba zaměřit se na tenzidy ve víceúčelových roztocích. V dvojstupňových systémech není čistící roztok určený pro účinek v oku, a proto může obsahovat vysoce účinné tenzidy, které jsou ale většinou cytoxické. Víceúčelové roztoky mohou obsahovat pouze tenzidy, které nezpůsobí žádné podráždění a žádné poškození buněk v přední části oka, čímž se jejich účinnost snižuje. Proto existuje nebezpečí, že ruční čištění bude méně účinné. 33
1.4.2.2 Víceúčelové roztoky bez mnutí („No Rub“) Také eliminace jednotlivých kroků péče, jako je třeba ruční čištění čoček, má nejen pozitivní aspekt ve zjednodušení péče. Účinek čištění je redukovaný zrušením mechanického čištění pomocí tření, což vede k tvorbě usazenin a tím i tvorbě výživného prostředí pro mikroorganismy. V kapitolách 2.4.2 a 2.4.3 bude poukázáno, že stupně péče čištění a vyplachování mohou způsobit redukci počtu mikroorganismů o 99,9%. To ale také znamená, že při zanedbání ručního čištění („No Rub“) je potřebný konzervační roztok s vyšší koncentrací látek s antimikrobiálními účinky, které mohou potenciálně škodlivě působit na přední část oka. To samé platí, pokud bude zanedbané opláchnutí. Avšak většina víceúčelových roztoků představuje především systémy „No Rub“, je to skoro naprostá většina roztoků etablovaných na českém trhu.
- 23 -
1.4.2.3 Rozdíly víceúčelových roztoků Rozdíly se nacházejí především ve vazbách konzervační látky na celý vzorec, v oblasti dalších látek, jako jsou substance aktivní na povrchu, které mají zlepšit smáčení a tím i komfort, a samozřejmě také najdeme rozdíly i ve fyzikálních vlastnostech. 33
1.4.3
Srovnání peroxidových a chemických systémů
V následující tabulce č. 5 jsou porovnány roztoky jednokrokové, konkrétně peroxidové, s víceúčelovými. Tab.5. Srovnání peroxidových a chemických roztoků Peroxidové roztoky
Chemické roztoky
- nelze jím šetřit - nesmí se dostat do oka bez neutralizace - nutnost oplachování jiným roztokem - nelze použít pro dlouhodobou konzervaci - vhodný pro alergiky - nehrozí kontaminace nepoužitého roztoku
- méně účinné - nehrozí poleptání rohovky - není nutné oplachování před nasazením čočky, možno použít i jako lubrikans - lze použít pro konzervaci
→ vhodné pro zkušenější a pečlivější klienty a alergiky
→ vhodné pro začátečníky a neukázněné klienty
1.5 Dělení roztoků podle funkce Roztoky používané v péči o kontaktní čočky rozdělujeme podle způsobu jejich použití. Proces péče o kontaktní čočky se skládá z několika procedur,
- 24 -
které zahrnují dezinfekci, denní čištění čoček, oplachování, konzervaci, proteinové čištění i lubrikaci.
1.5.1
Dezinfekce
Pod dezinfekcí rozumíme proces, při kterém se předmět dostane do stavu, kdy nemůže způsobit žádnou infekci. 31 Likviduje různé formy mikroorganizmů (bakterie, houby a viry), které kontaminují jejich povrch. Jejím cílem je přerušit cestu infekce od zdroje k vnímavému jedinci.
21
Toho je možné dosáhnout buď
částečným zabitím zárodků, příp. inaktivací virů, které infekcí.
31
podporují
vznik
Oproti sterilizaci není cílem absolutní likvidace zárodků, ale snížení
počtu patogenních zárodků, které mohou způsobit infekci. Dezinfekce patří mezi základní kroky v péči o kontaktní čočky V literatuře jsou popsány dva hlavní způsoby dezinfekce: fyzikální a chemická. Zpracovávané téma se zaměřuje
především na chemickou
dezinfekci. 12 Dezinfekci pomocí chemických postupů se také říká studená dezinfekce. Je to v současné době nejrozšířenější druh dezinfekce v hygieně kontaktních čoček. Chemická dezinfekce je prováděna dezinfekčními roztoky. Ty zároveň udržují čočky v čistotě a bez mikrobiální kontaminace po dobu uložení v pouzdře, a zároveň zachovávají jejich hydrataci.
Spočívá v nasazení
antimikrobiálních látek, tedy dezinfekčních, příp. konzervačních prostředků, které vedou k usmrcení, inaktivaci nebo zabránění množení mikroorganismů. Podle Wallhäusera představují konzervační látky chemické substance s nízkou toxicitou a dobrou snášenlivostí s pokožkou, které v malé koncentraci, zpravidla 5 mg/ml, usmrcují mikroorganismy, nebo jim brání v množení, a zároveň prokazují dobrou snášenlivost s výrobkem, který mají ochraňovat. 31 Pro studenou desinfekci kontaktních čoček musí být koncentrace těchto látek tak vysoká, že mimo konzervačního účinku bude dosaženo i dostatečné
- 25 -
desinfekce
kontaktních
čoček.
Účinnost
konzervačních
látek
proti
mikroorganismům závisí mimo koncentraci také na činnostním spektru, hodnoty pH a teploty okolního roztoku, ale i na počátečním stavu zárodků (viz kapitola 2.5.4 - dezinfekční účinnost). Pro bezpečnost a efektivitu desinfekce je důležité široké spektrum účinnosti. Aby se zabránilo podrážděním přední části oka, měla by být konzervační látka účinná již při nízkých koncentracích a měla by ladit s fyziologickou hodnotou pH přední části oka. Aby se zabránilo akumulaci a tím nežádoucímu zvýšení koncentrace, neměla by daná látka působit na materiál kontaktní čočky nebo na případné usazeniny. Pro snášenlivost v přední části oka je také důležité a nutné, aby konzervační látka nevyvolávala žádné toxické nebo alergické reakce. Mezi nejčastěji používané látky v dezinfekčních systémech patří kyselina sorbová, jež má antibakteriální a antimykotické vlastnosti. Další látkou je polyquad odvozený od skupiny kvartérních amoniových solí. Vyznačuje se velkou molekulární vahou se strukturou, která brání adsorpci do materiálu kontaktní čočky. Ve většině roztoků používaných k péči o kontaktní čočky je obsažen edetan dvojsodný (EDTA = ethylen diamin tetraoctová kyselina ve formě soli). Jedná se o komplexotvorné činidlo, které se používá k odstranění stop těžkých kovů z farmaceutických přípravků a ke zvýšení jejich stability. Chelační (komplexotvorná) činidla váží ionty kovů a odstraňují je z roztoku. Neváží se nebo se nekoncentrují s matricí hydrogelových čoček a neudává se u nich dráždění očí či alergie. 4, 12
1.5.2
Denní čištění a odstraňování usazenin
Usazeniny na kontaktních čočkách je možné odstranit vhodným čištěním. Čištění je možné definovat jako odstraňování povrchových usazenin a dalších
- 26 -
nečistot, které volně přilnou k povrchu čočky. Pokud tyto nečistoty nejsou odstraněny, mohou způsobit nositeli potíže či snížit účinnost dezinfekčního roztoku. Převážně se jedná o desorpci organických usazenin pomocí na povrchu aktivních sloučenin (tenzidů), biochemické odbourání organických usazenin pomocí
enzymů,
chemické
odbourání
organických
usazenin
pomocí
okysličovadel a chelatování anorganických usazenin pomocí komplexotvorných látek. 31 Důležité přitom je provádět mechanickou očistu. Dojde tak k částečnému odstranění nejenom debris, ale i proteinů a bakterií.
21
Po vyčištění kontaktní
čočky před další manipulací opláchneme. 12 Před vlastním čištěním je nutné mít umyté ruce a přiměřeně upravené nehty, aby se kontaktní čočky nepoškodily. Mechanické čištění se provádí promnutím čočky položené na dlani pomocí prstu druhé ruky. Nutné je vyčistit obě strany čočky. Toto čištění není vhodné provádět u lidí manuálně pracujících, kteří nemají cit v konečcích prstů a tudíž by mohli kontaktní čočku poškodit. U tvrdých kontaktních čoček se nedoporučuje čištění na dlani, ale mezi palcem, ukazováčkem a prostředníčkem, tím se zabrání příliš silnému mechanickému zatížení středu přední části povrchu kontaktní čočky, čímž se předchází poškození kontaktních čoček, změnám jejich parametrů a tím ke změně vrcholové lámavosti směrem k záporným hodnotám. Dále dovoluje tento druh čištění rovnoměrnější ošetření celé plochy čočky. 31 V současné době jsou na trhu uvedeny multifunkční roztoky, na kterých je uveden nápis „no - Rub“. Tento nápis vede klienta k redukci mechanické očisty kontaktních čoček. Raali a spol. doporučuje mechanické čištění a považuje ho za stále velmi významné. 25 Čištění ultrazvukem, které se obvykle používá pro čištění brýlí, se v hygieně kontaktních čoček neprosadilo. Lze takto čistit tvrdé i měkké kontaktní čočky, ale tato metoda se prosazuje více při výrobních procesech než u konečných uživatelů. 31
- 27 -
1.5.2.1 Druh usazenin a jejich odstranění Podle typu usazenin se volí jejich způsob odstranění.
a) Desorpce organických usazenin pomocí tenzidů Molekuly tenzidů jsou sloučeniny, které jsou aktivní na povrchu, skládají se z jedné hydrofilní a jedné hydrofobní části. Na vodnatém povrchu se molekuly tenzidů orientují tak, že se hydrofilní skupiny stahují k vodě, hydrofobní skupiny se stahují také k hydrofobním substancím. Pomocí tenzidům klesá povrchové napětí tekutin a způsobují tím, že dojde k emulgování kapiček mastnoty v tekutině, které obklopuje hydrofilní plášť. Podle chemické struktury rozlišujeme anioaktivní tenzidy se záporně nabitým, na povrchu aktivním anionem, katioaktivní tenzidy s kladně nabitým kationem, neionogenní tenzidy, které jsou elektricky neutrální, na povrchu aktivní molekuly a amfotenzidy s amnionem, který je aktivní na povrchu a může přebírat jak pozitivní, tak negativní náboj. U kontaktních čoček se všeobecně používají neionogenní nebo anioaktivní tenzidy, aby se zabránilo interakcím mezi zápornými (parciálními) náboji na povrchu kontaktní čočky, které vznikly z polymerní struktury. Pro hydrogelové kontaktní čočky s vysokým obsahem vody by se měly používat pouze neionogenní tenzidy a to z důvodu možného nebezpečí vzniku nevratného bobtnání materiálu, způsobené aniontovými nebo kationtovými tenzidy. 31 Během čištění se usadí molekuly tenzidů svým hydrofobním koncem na hydrofobní usazeninu na kontaktní čočce. Je-li adsorpční síla mezi molekulou tenzidu a usazeninou větší než adsorpční síla, kterou drží usazenina na kontaktní čočce, potom je možné odstranit nečistoty z povrchu kontaktní čočky. Tento proces je nazýván jako desorpce. Uvolněné nečistoty jsou pak obklopeny ze všech stran odpovídajícím způsobem nasměrovanými tenzidy, a to tak, že hydrofilní části tenzorové molekuly jsou orientované do vodnatého roztoku.
- 28 -
Hydrofobní částice jsou tedy obklopeny tenzorovými molekulami, tím vznikne takzvaná micela. Tvorbou micel se stanou hydrofilní usazeniny rozpustitelné. Postup je znázorněn schématicky na obrázku 1.
Obr. 1 Schématické znázornění čistícího procesu pomocí tenzidů Fáze 1. kontaktní čočka s lipofilní usazeninou Fáze 2. spojení s tenzidem Fáze
3.
smáčení
lipofilních
usazenin Fáze 4. uvolnění lipofilních částí
Fáze 5. obklopení lipofilních částic
Působení tenzidů je možné mechanicky podpořit použitím abrazivních částic v čistícím prostředku. Při tom je ale třeba dát pozor na to, aby použité umělohmotné částice byly kulaté a nebyly příliš hrubé, aby se zabránilo
- 29 -
poškrábání kontaktní čočky. K lepšímu odstranění mastnoty obsahují některá čistidla kromě tenzidů i sloučeniny alkoholu.
b) Biochemický rozklad organických usazenin pomocí enzymů Enzymy jsou proteiny, které působí jako tzv. biokatalyzátory, tedy látky biologického původu, které spouštějí a urychlují chemické reakce. Enzymy působí specificky, tzn. že každý enzym může spustit pouze určitou reakci. Enzymy proto obsahují tzv. aktivní centrum, které se může spojit pouze s určitou molekulou, aby došlo ke spuštění reakce. Enzym tedy působí – obrazně řečeno – jako klíč, který může odemknout pouze pasující zámek. Tato vlastnost enzymu se nazývá specifičnost. U usazenin na kontaktní čočce mohou enzymy štěpit delší molekulové řetězce, jako jsou třeba proteiny, takže vzniknou menší, ve vodě rozpustitelné jednotky, které je potom možné vypláchnout. Takové enzymy se nazývají proteázy. Enzymy, které mohou štěpit lipidy na menší kousky, se označují jako lipázy a enzymy štěpící muciny, se označují jako glykosidázy. Aby enzym poznal, kterou látku (substrát) má štěpit, má tzv. substrátovou specifičnost. 31 Biochemické odbourávání organických usazenin pomocí enzymů se používá v hygieně kontaktních čoček především při odstraňování proteinů (viz kapitola 2.4.5 - proteinové čištění).
c) Chemický rozklad organických usazenin pomocí okysličovadel Chemický rozklad organických usazenin pomocí okysličovadel je podobný proces, jako je uvedený výše při popisu odbourávání pomocí enzymů. Rozdíl je pouze v tom, že vazby nejsou štěpeny enzymy, ale pro jejich štěpení jsou použitá okysličovadla, která nemají substrátovou specifičnost a díky tomu jsou všeobecně účinná proti organickým usazeninám, jako jsou lipidy a proteiny. Jako konečný produkt vzniknou taktéž malé, ve vodě rozpustné zlomky, které mohou být opět odstraněny vypláchnutím.
- 30 -
Tento postup má uplatnění při odstraňování proteinů z tvrdých kontaktních čoček, a také v dnešní době již ve výjimečných případech prováděném intenzivním čištění hydrogelových kontaktních čoček. 31 d) Chelatování anorganických usazenin pomocí komplexotvorných látek Doposud projednávané postupy slouží k odstranění organických usazenin z povrchu kontaktní čočky. K odstranění anorganických usazenin, které se skládají v kontaktních čočkách především z usazenin obsahujících vápník, se používají
tzv.
komplexotvorné
látky.
Označení
znamená
tedy,
že
komplexotvorné látky jsou schopné spolu s ionty kovu tvořit tzv. ve vodě rozpustné komplexy a to tak, že se nůžkovitě řadí okolo kationu a tak ho zavřou. 31 1.5.3
Oplachování
Po čištění kontaktní čočky následuje její opláchnutí tak, aby byly odstraněny zbytky uvolněných usazenin. Kontaktní čočky mohou být oplachovány jak víceúčelovými roztoky, tak i sterilním solným roztokem.
25
Používá se zejména fyziologický roztok tj. slabý roztok (0,9%) chloridu sodného v destilované vodě. Často dochází k velkému omylu, že fyziologický roztok má mikrobiální účinky a tím je ho možné užít ke skladování kontaktních čoček. Tento roztok však nemá žádné čistící či dezinfekční schopnosti. V žádném případě pro oplachování kontaktních čoček nesmí být použita voda z vodovodu, protože hrozí zvýšená pravděpodobnost zanesení nejen Acanthamoeby do oka. Existuje výrobek, do kterého je přimíchané bílé barvivo (oxid titaničitý), aby se zviditelnily případné zbytky čistidla na kontaktní čočce. Tento způsob indikátoru upozorní, zda čistící roztok je vypláchnutý úplně. 31 V současné době se pro oplachování čoček používají víceúčelové roztoky, které jsou kombinovány s dezinfekčním roztokem (all-in-one). 54
- 31 -
1.5.4
Konzervace
Pod tímto pojmem je myšleno uchovávání kontaktní čočky v pouzdře. Oproti sterilizaci se konzervace vztahuje pouze na to, aby daný výrobek zůstal po dostatečně dlouhou dobu za daných podmínek nezměněný. Proto není vůbec nutné, aby došlo k usmrcení existujících mikroorganismů. Důležitější je, aby se zabránilo rozmnožování žijících zárodků, a také rozrůstání spór a vegetativních forem. Dále se musí zabránit nové kontaminaci výrobku. Nepočítá se s vlivem na viry. Ke konzervování dochází přidáním konzervačního prostředku do konzervovaného výrobku, a také pomocí mírného zahřívání (pasterizace), vařením, chlazením nebo sušením. 31 Nová generace roztoků umožňuje ponechat čočku po dobu 30 dní v uzavřeném pouzdře, aniž by se musela před nasazením znovu dezinfikovat čerstvým roztokem. Pro uchování čoček však někteří klienti stále dosud používají (z finančních důvodů) pouze fyziologický roztok, jenž neobsahuje žádná dezinfekční činidla. V takovém případě je nutné uchovávat čočky v lednici a před nasazením je dezinfikovat. Konzervace v samotném fyziologickém roztoku by neměla být běžně doporučována.
1.5.5
Proteinové čištění
K odstranění proteinových depozit z povrchu čočky, jenž jsou živnou půdou pro mikroorganismy, se používají enzymy, specifické biochemické katalyzátory. Každý enzym katalyzuje jen jednu určitou reakci. Proteiny usazené na kontaktní čočce jsou štěpeny proteázami na zlomky, často rozpustné ve vodě, které se pak dají solným fyziologickým roztokem dobře opláchnout. 12, 17, 1 8 Podle Meiselse (1997) se dělí na dvě hlavní skupiny: sulfhydrylproteázy, které jsou deaktivovány teplem nebo peroxidem vodíku, příkladem je papain a serinproteázy, jenž si proteolytickou aktivitu zachovávají i v teple či peroxidu
- 32 -
vodíku, příkladem je subtilisin, subtilisin A. Používají se také různé kombinace enzymů. Obecně zahrnují proteázu, lipázu a amylázu štěpící nejen proteiny, ale i lipidy a polysacharidy, resp. snižují jejich množství, které je snadněji odstranitelné při promnutí a oplachování. Papain je účinnější než subtilisin A, nebo pankreatin, které jsou naopak metodou volby u osob přecitlivělých na papain. 12, 21 Současně používané enzymy jsou získávány ze zvířecího pankreatinu (pankreatin) nebo jako součást subtilisinů, tj. vysoce účinné proteázy mikroorganizmů, bakterií. 18 Papain pochází z papaye. Enzymy neodstraňují depozita, ale zabraňují jejich tvoření, ani neprovádějí dezinfekci kontaktních čoček, která musí předcházet proteinovému čištění. 25 Pokud se proteiny neodstraňují, mohou být zdrojem alergických a zánětlivých komplikací. 28 V této souvislosti je důležité upozornit na nutnost dodržování doporučené doby, po kterou má enzymatický čistič působit. 21 Enzymatické čištění není obecně vyžadováno při plánované výměně kontaktních čoček, kdy jsou čočky nahrazeny dříve než depozita mohou způsobit problémy. 54
1.5.6
Lubrikace
Zvlhčování se využívá k minimalizaci počátečního nepohodlí po nasazení čočky. Lubrikant snižuje tření mezi čočkou a rohovkou. Dále po jejím nasazení podporuje distribuci slz kolem čoček a snižuje možnost její kontaminace. Principem lubrikačních vlastností je obalení kontaktní čočky tenkým filmem aktivní složky, jež na sebe váže molekuly vody a tím vytváří tzv. vodní polštář po celém povrchu oka. Jedná se o substance aktivní na povrchu, jako např. tensidy nebo deriváty celulózy, které hydrofilizují hydrofobní místa na čočce nebo látky, které mohou spustit zpětnou orientaci hydrofilních skupin směrem ven. 31
- 33 -
Hlavním měřítkem funkčnosti a kvality daného roztoku je doba, po kterou tento efekt přetrvává i po aplikaci, tedy kdy je povrch kontaktní čočky omýván slzami a je vystaven mechanickému otěru očních víček při mrkání. 20 Roztoky na kontaktní čočky mají tedy také úkol etablovat smáčitelný povrch kontaktní čočky. Za tímto účelem obsahují konzervační roztoky smáčenlivé látky.
31
Zvlhčovací prostředky jsou přednostně užívány pro tvrdé
kontaktní čočky. U měkkých čoček se používají lubrikační roztoky jako tzv. umělé slzy k zábraně osychání čoček na oku
a zvýšení komfortu nositele.
1.6 Obecné vlastnosti roztoků Všechny látky dostávající se do kontaktu s okem musí být chemicky a fyzikálně vyvážené a velmi šetrné k oční tkáni.
1.6.1
21
Tonicita
K potlačení pocitu dyskomfortu při nošení kontaktních čoček je nutné zajistit podobnou tonicitu kontaktní čočky jakou má slzný film. Průměrná osmolarita lidských slz je kolem 320 nmol/kg, (300 – 350). Se zvyšováním tonicity roztoku klesá jeho snášenlivost a dochází k dráždění oka. 21
1.6.2
pH
pH tj. acidobazická rovnováha informuje o koncentraci iontů vodíku v roztoku. Pro příjemné nošení čoček by mělo být pH v rozsahu 6,6 – 7,8. Snaha výrobců je o co největší přiblížení k průměrnému pH slz, což je v rozmezí 7,45 ± 0,16. Citlivější nositelé mohou pociťovat určité nepohodlí při změně pH během dne. pH je závislé na různých faktorech, např. denních biorytmech. Z těchto důvodů se do roztoků pro kontaktní čočky přidávají tzv. tlumiče výkyvů pH (pufry), které obsahují boritany a fosfáty. 21
- 34 -
1.6.3
Viskozita
Neméně důležitou vlastností roztoků je zvýšení jejich viskozity (vnitřní tření kapaliny). Složky roztoků upravující viskozitu zvyšují dobu, po kterou zůstává roztok na čočce nebo na povrchu oka, a tím působí jako lubrikační a změkčující činidlo. Mezi nejběžněji užívané látky patří methylceluloza. 4
1.6.4 Důležitou
Dezinfekční účinnost vlastností
roztoků
je
dezinfekční
účinnost.
Ta
je
charakterizovaná jako dostatečná antimikrobiální účinnost při minimální toxicitě vůči očním tkáním. 21 Při otevření roztoku by mohlo dojít k možné mikrobiální kontaminaci, a proto se přidává konzervační přísada. Jejím cílem je zničit mikroby, které by se mohly dostat ze zevního prostředí. 1.6.4.1 Účinnost dezinfekčních látek Dezinfekční látky, které jsou v kontaktu s přední částí oka, musí v ideálním případě usmrtit nebo inaktivovat patogenní mikroorganismy, zároveň v rámci snášenlivosti nesmí způsobovat buněčné poškození v přední části oka. Avšak všechny antimikrobiální látky, aby byly účinné, představují pro spotřebitele jistý toxický potenciál, jehož síla je samozřejmě řízena také faktory jako např. koncentrace nebo doba kontaktu. Většina dezinfekčních látek působí tak, že proniká buněčnou stěnou nejenom bakterie, ale i epitelu. Tento problém je řešen vytvořením rovnováhy, kdy účinná látka musí být dost silná, aby vedla k likvidaci baktérií, ale zároveň dostatečně slabá, aby se nestala toxickou pro oko, proto se používají látky primárně napadající struktury, které odlišují lidské buňky (eukaryonty) od bakterií (prokaryonty). Vlastně se jedná o buněčnou membránu a u eurokaryontů není buněčná stěna. Když se zničí tyto struktury, zahynou bakterie. Lidských
- 35 -
buněk se to nemusí týkat. Důvodem pro to je, že na bakteriální buněčné membráně dochází k důležitým reakcím látkové výměny. V eukaryotických buňkách se tyto procesy odehrávají z větší části v buněčné organele, které mají vlastní obal a tím jsou lépe chráněné před zničením. Také genetická informace je díky umístění v buněčném jádru dodatečně chráněná, což u bakterií neplatí. Účinek dezinfekčních a konzervačních látek spočívá tedy proto na likvidaci buněčné membrány a buněčné stěny. To vede k poruchám propustnosti, omezení buněčné látkové výměny, zničení DNA a zániku buňky. Pokud dezinfekční účinek spočívá na oxidačním zničení částí buněk, není možná selekce ve vztahu k napadnutým buněčným strukturám. Proto se nesmí používat dezinfekční prostředky působící oxidačními procesy, pro desinfekci používaných kontaktních čoček, které se dostanou do kontaktu s přední částí oka. Dezinfekční prostředky mohou způsobit buď přímo usmrcení nebo pouze poškození (zranění) mikroorganismů. V případě poškození je zčásti možná reaktivace. Doba pro reaktivaci je cca. čtyři hodiny. To je důvod, proč většina konzervačních roztoků, které mají desinfikovat, mají předepsanou minimální dobu působnosti čtyři hodiny. 31
1.6.4.2 Koncentrace dezinfekčních roztoků Údaje o koncentraci dezinfekčních prostředků se uvádějí jak v procentech, tak v miligramech na litr. Souvislosti jsou uvedeny v následující tabulce. 30 Tab. 6. Údaje o koncentraci v dezinfekčním roztoku 1ppm
1 / 1 000 000
1‰
1 / 1 000
1%
1 / 100
1 mg/ml
0,10%
- 36 -
Účinnost dezinfekčních substancí se rozlišuje podle minimální tlumivé koncentrace (MIC) a minimální mikrobicidní koncentrace (MMK). Minimální tlumivá koncentrace udává, jaká koncentrace dané substance dostačuje na zastavení rozmnožování určitých mikroorganismů, minimální mikrobicidní koncentrace udává, jaká koncentrace dané substance dostačuje na usmrcení určitých mikroorganismů. 30 Mnoho dezinfekčních látek působí ve vyšších koncentracích také mikrobicidně a je účinná též proti gramnegativním zárodkům. V menších koncentracích (5-10x menších) jsou stejné látky už jen mikrobistatické a často jsou účinné už jen proti grampozitivním zárodkům. Absolutní koncentrace je vždy závislá na dané substanci.
1.6.4.3 Peroxidové roztoky Mezi velmi efektivní baktericidní látky patří peroxid vodíku, tj. vysoce reaktivní látka, která se samovolně rozpadá do volných hydroxylových radikálů. H2O2
HO· + ·OH
Tyto volné radikály reagují s organickými látkami, včetně buněčných stěn u bakterií. Oxidace způsobí zničení buněčných stěn a tím dochází k usmrcení buňky. 3, 10 V praxi se používá tříprocentní peroxid vodíku, který je ale vůči oku velmi agresivní. Oko může podráždit, proto je nutné jej před aplikací kontaktní čočky nejprve inaktivovat. K inaktivaci dochází při neutralizaci, kdy se štěpí peroxid vodíku na vodu a kyslík, jež jsou pro oko neškodné. 2 H2O2
2 H2O + O2
Tato reakce by však samovolně probíhala velmi pomalu, proto se do peroxidových roztoků přidávají neutralizační činidla, jenž celý proces urychlují.
- 37 -
Dnes používané peroxidové roztoky umožňují nasazení kontaktní čočky již po 6-ti hodinách.
1.6.4.4 Neutralizace Současné systémy se v principu liší způsobem, jakým se této inaktivace dosáhne. Neutralizace se může provádět pomocí neutralizačního roztoku či přidáním různých forem katalyzátorů (platina).
3, 10, 48
V poslední době byly
uvedeny na trh roztoky, které dávají přednost automatické neutralizaci při snížené době expozice aktivním peroxidem za cenu snížené antimikrobiální účinnosti. 4 a) Neutralizace katalytická Do této chemické reakce vstupuje katalyzátor, což je látka urychlující tuto reakci a vystupuje z ní nezměněná. Neutralizace peroxidu probíhá při použití tohoto systému pasivně, tj. závislá na kontaktu molekul peroxidu vodíku s katalytikem – platinou. Malá vrstvička platiny je nanesena na plastový kotouč, který je pevnou součástí pouzdra. Platina je velmi citlivá na dotek. Při opakovaném používání může docházet ke snížení účinnosti neutralizace, a tím k výskytu nezneutralizovaných zbytků peroxidu, což uživatel může pociťovat jako pálení očí po nasazení takto „vyčištěné“ kontaktní čočky. Významnější nevýhodou je nižší baktericidní účinnost. Katalytická neutralizace začíná okamžitě po vložení čoček do tohoto speciálního pouzdra a koncentrace účinné látky tak klesá příliš rychle. 3
- 38 -
b) Neutralizace enzymatická Při níž se používají tablety s katalázou, enzymem štěpící peroxid vodíku na vodu a kyslík. Tento způsob je mnohem výhodnější, protože neutralizace probíhá stejně při každém použití a je aktivní, tj. po rozpuštění tablety se kataláza dostává do celého objemu roztoku bez ohledu na proudění v pouzdře. Tím se téměř vylučuje výskyt nezneutralizovaných zbytků peroxidu a tím se předchází i nepříjemným účinkům po nasazení takto ošetřené kontaktní čočky. Na povrchu neutralizační tablety je vrstva, která po dobu několika minut odolává působení peroxidu, čímž nedochází k okamžité neutralizaci po vložení čoček a tím přetrvává účinná koncentrace peroxidu delší dobu ve srovnání s katalytickou neutralizací. Kontrolou pro nositele, že začala probíhat neutralizace, je růžové zbarvení roztoku probíhající až po vložení neutralizační tablety do roztoku, díky přítomnosti vitamínu B12. 3
1.7 Komplikace při používání prostředků péče o kontaktní čočky Kontaminace mikroorganismy kontaktních čoček je možná jak z okolí – především z nádob na uchovávání čoček, umyvadla a jeho okolí, z vodovodní vody, ale také z lidské flóry, jako je např. osídlení mikroorganismy v přední části oka, na rukách nebo na pokožce. Na čočkách se rovněž usazují drobná zrnka kosmetiky, zvláště tzv. vodostálých přípravků s mastnou bází. Ty pak mohou dráždit mechanicky, ale i způsobovat alergie. Doposud podceňovaný zdroj infekcí pro čočky představuje koupání v bazénech, jezerech, řekách nebo mořích. Význam narůstá v souvislosti s prodlouženým nošením.
31
Shrnutí možných zdrojů kontaminace je zobrazen
na schématu 1. Schéma 1. Možnosti kontaminace mikroorganismy kontaktních čoček 31 ♦ Flóra vlastnímu tělu
- 39 -
► oko ► ruce ► voda z vodovodu ♦ Okolí ► pouzdro na kontaktní čočky ► umyvadlo a okolí ► voda z vodovodu 1.7.1
Přecitlivělost na prostředky péče o kontaktní čočky
Kontaktní čočky jsou vyrobeny z materiálu biologicky inertního, ale mohou v kombinaci s některými látkami z roztoků vyvolat imunitní reakci, i když výroba a složení čistících prostředků je bezpečně kontrolována. Mezi nejčastější látky způsobující přecitlivělost roztoků jsou konzervační např. thiomersal, chlorid benzalkonia (BAK), chlorid alkyl-trietanol-amonium (ATAC), glukonan chlorhexidinu, polyguad a edetan sodný (EDTA). Jednotlivé reakce jsou závislé na koncentraci a dávce těchto konzervačních látek. Přecitlivělost se vyvíjí po dlouhou dobu nošení takto ošetřených, nejčastěji hydrogelových kontaktních čoček (až několik měsíců). Problém se projevuje u obou očí a to svěděním, hyperémií spojivek. Používáním různých dezinfekčních systémů péče o kontaktní čočky vzniká zvláštní forma poškození oka, tzv. Mixed-Solution-Syndrome. Projeví se až po několikaměsíčním nošení kontaktních čoček. Chemické látky jednoho dezinfekčního systému mohou reagovat spolu s chemickými látkami druhého systému toxicky. Zejména konzervační látky, které se ukládají hluboko do materiálu kontaktních čoček, mohou při použití nového dezinfekčního systému vyvolat prudkou alergickou reakci oka. Z tohoto důvodu je obecným trendem vyměnit aktivní nízkomolekulární látky, které mají větší tendenci k přestupu do materiálu kontaktních čoček,
za vysokomolekulární látky, respektive na
vysokomolekulární – polymerní – nosiče, které navážou tyto aktivní látky.
- 40 -
1.8 Komplikace při nesprávné péči o kontaktní čočky 1.8.1
Zánětlivá neinfekční komplikace
Tyto komplikace jsou nejčastěji způsobeny vlivem usazenin na povrchu kontaktních čoček, zejména lipidovými a proteinovými depozity. 1.8.1.1 Gigantopapilární konjuktivitida Gigantopapilární konjuktivitida (GPC) je pravděpodobně nejčastější komplikací u dlouhodobých nositelů kontaktních čoček, především měkkých. Jedná se o reakci víčkové spojivky. Pravděpodobně vzniká kombinací chronického mechanického dráždění a alergické reakce na materiál kontaktních čoček a na depozita biologického materiálu (např. mukoptroteiny), jenž se 16
usazují na povrchu kontaktních čoček.
Může probíhat asymptomaticky či
mírným dyskomfortem po nasazení. V těžších případech vadí kontaktní čočka mechanicky, v papilách se hromadí mukozní sekret a při everzi horního víčka je na horním okraji tarzu spojivka zhrubělá. Charakteristické pro GPC je svědění, iritace a zvýšená hlenovitá sekrece. Přestávka v nošení kontaktních čoček vede k rychlému ústupu nálezu i subjektivním obtížím. Většinou je prospěšné změnit typ kontaktních čoček a zkrátit jejich režim nošení. 16, 26, 35 1.8.1.2 Keratitis
Horní limbální keratitida limbalis
superior
(KLS)
je
chronické
onemocnění
charakterizováné uzlikovitým zhruběním horní bulbární spojivky v limbální části, sektorovitou injekcí. Nositelé pociťují dlouhodobé, většinou mírné obtíže. Nejčastěji je to pocit cizího tělíska, řezání, slzení, fotofobie a někdy až bolest. Etiopatogeneze není přesně známa.
16
Dříve se mohla vyskytnout v důsledku
používání roztoků obsahující thiomersal. 4
- 41 -
Často bývá spojena se syndromem suchého oka. 16, 35 Doporučuje se používání roztoků bez konzervačních činidel a zkrácený režim nošení kontaktních čoček. 4 1.8.1.3 Pseudoherpetická keratitida Projevuje se dendritickou figurou a na rozdíl od herpetické keratitidy je citlivost rohovky normální. 1.8.2
Zánětlivé infekční komplikace
Bývají důsledkem zanedbání péče o kontaktní čočky v oblasti dezinfekce. Mohou se také projevit jako oportunní infekce, které komplikují výše zmíněná neinfekční onemocnění. 1.8.2.1 Rohovkový vřed Vzniká obvykle nasazením kontaminované čočky na rohovku, jejíž epitel a tedy i obranné mechanismy jsou oslabeny a při prodlouženém nošení. Nejčastějším původcem je Pseudomonas aeruginosa. 16, 26, 42 Charakteristickým objektivním znakem je okrouhlý infiltrát směrem k periférii rohovky. Obvykle subjektivním příznakem je nepříjemný pocit cizího tělíska v oku až bolest, která se po vyjmutí kontaktní čočky sníží. 4 Pokud je rohovkový vřed diagnostikován v počátečním stadiu a je včas zahájena účinná léčba, hojí se většinou bez následků. Léčí se pomocí antibiotik a samozřejmostí je vysazení čoček. 1.8.2.2 Acantamoebová keratitida Prvok Acantamoeba způsobuje jednu z nejnebezpečnějších onemocnění rohovky, při kterém dochází k jejímu hlubokému postižení s hypopyomem, vedoucí až k její perforaci a následně ztrátě oka. Nejčastěji se objevuje po mikrotraumatech epitelu u osob používajících kontaktní čočky a je spojená s používáním roztoků bez konzervačních činidel, vody z vodovodu nebo špatné
- 42 -
hygieny.
4, 16, 26
Mezi časté projevy patří velké bolesti, červené oko, slzení,
fotofobie. Typický je centrální prstencový infiltrát. 16 Acantamoeba se vyskytuje ve dvouch formách, jako pohyblivá trofozoa a nebo jako cysta. V České republice je poměrně vzácný výskyt tohoto závažného onemocnění, protože nositelé používají roztoky s konzervačními přísadami a dodržují základy hygienické péče nejen o kontaktní čočky. Všeobecně se dává přednost prevenci, tj. zamezit používání vody z vodovodu a zvýšit
užití roztoků s konzervačními látkami. Dále je důležité
čištění povrchu kontaktních čoček a pravidelná výměna pozdra na ukládání kontaktních čoček.4, 26
1.8.3
Komplikace způsobené plísněmi
Napadení plísní se objevuje buď v souvislosti s osobní predispozicí nebo v souvislosti s neadekvátní péčí o kontaktní čočky, např. pokud je čočka příliš dlouho v roztoku bez výměny. Významná je Candida albicans, která má bílou barvu a Aspergillus niger, která, jak říká její jméno, má černou barvu. Po dlouhém uložení se napadení plísní projeví tím, že roztok je kalný a sráží se. U Aspergillus niger plavou ještě v roztoku černé části plísně. Proto je ze stran výrobců skladování roztoků, bez konzervačních látek, po neutralizaci limitováno 24 hodinami. Pokud dojde k nošení čočky i přes plíseň, projevuje se pocitem cizího tělesa spojený se subjektivním pocitem „pálení“. Hrozí nebezpečí mykózy, to znamená napadení rohovky plísní, což je ale málo častá komplikace a objevuje se většinou oslabení imunity. 2, 31
1.9 Cíl péče o kontaktní čočky
- 43 -
Cílem péče o kontaktní čočky je zajistit, aby nositel čoček mohl nosit čočky dlouhodobě bez komplikací. Kvůli tomu je nutné zaručit fyziologickou snášenlivost čoček, a to pomocí optimálního přizpůsobení a optimální péče. Uživatel kontaktních čoček rozpozná problémy, které vznikají nevhodným užíváním čoček. Naopak problémy, které vzniknou neadekvátním zacházením s prostředky na jejich údržbu nebo z nesnášenlivé reakce na ně, nejsou jako takové identifikovány, a proto nemohou být adekvátně odstraněny. Výsledkem je „nesnášenlivost kontaktních čoček“, což vede k jejich následnému odmítání. Pokud
se rozpozná nesnášenlivost roztoku a je s tímto
problémem
odpovídajícím způsobem naloženo, pak je možné nosit čočky dlouhodobě bez potíží, ovšem pouze pokud se dobře používají. 39
1.10 Požadavky na systémy péče o kontaktní čočky Mezi tyto požadavky se zahrnuje: • efektivní čištění • účinná dezinfekce • minimalizace obsahu konzervační látky (je-li to v čistícím systému možné) • použité chemické látky nesmí být pro oko toxické • použité chemické látky nesmí způsobovat alergické reakce • jednoduchá manipulace, která umožní - co možná nejméně pracovních kroků - úsporu času tam, kde není nutné používat další neutralizační roztoky - odstranění možných patologických reakcí při případném použití jiného dezinfekčního systému - odstranění nebezpečí při nesprávném použití systému - srozumitelný a jednoduchý návod k použití • dostupná cena
- 44 -
• při každé koupi roztoku nové čisté pouzdro. 10
1.11 Význam pouzdra Pouzdra sloužící k ukládání kontaktních čoček se ukázala být významným zdrojem bakteriální kontaminace. Význam pouzdra v péči o kontaktní čočky je nezanedbatelný. Po nasazení čoček na oko je třeba pouzdro vyprázdnit, vypláchnout čerstvým dezinfekčním roztokem a ponechat jej na vzduchu vyschnout. Důležité je, aby pouzdro bylo suché, protože mikroorganismy se nemohou v těchto podmínkách množit. Dále je podstatné týdenní mechanické čištění pouzdra dezinfekčním roztokem pro kontaktní čočky, přičemž se naruší biofilm a zlepší podmínky dezinfekce pouzdra. Doporučuje se pravidelná výměna starého pouzdra za nové, přibližně v tříměsíčním intervalu. V současnosti je na trh uváděno antibakteriální pouzdro na kontaktní čočky MicroBlock TM, které je vyrobeno ze speciálního plastu napuštěného ionty stříbra v oblasti celého pouzdra včetně šroubovacích víček (obr. 2).
- 45 -
Obr. 2 - Antibakteriální pouzdro MicroBlock TM
1.12 Význam obalu Každý roztok je zabalen ve sterilním neporušeném obalu různé velikosti. Roztoky jsou snadněji kontaminované, jestliže jsou uzávěry zanechány mimo láhev, protože mikroorganismy vnikají přímo nechráněným uzávěrem.
25
Někteří výrobci jsou si tohoto vědomi, a tak je víčko pevně připevněno k obalu, ale aniž by vadilo při manipulaci (viz obr.3). Obr. 3 – Víčko součástí obalu – firma Alcon
Při používání roztoků se doporučuje manipulovat s obalem tak, aby vrchol láhve (kapací část)
nepřišel
do kontaktu
se zdroji znečištěnými
- 46 -
v průběhu čištění, a ani s prsty. Roztok by se neměl používat po expirační době, protože se snižuje jeho dezinfekční účinnost. Roztok by měl být ponechán v originálně vyrobeném obalu, protože během výroby jsou zachovány výrobní postupy sterility. Přelitím do staré láhve se naruší jeho sterilita a tím může dojít ke snížení dezinfekční účinnosti či k jeho kontaminaci. Proto jsou roztoky vyráběny v různých velikostech. Existují originální malá prodejní balení určená např. pro cestovní užití, pro která platí stejná pravidla.
1.13 Jiné způsoby čištění kontaktních čoček V souvislosti s víceúčelovými roztoky byly vyvinuty další systémy čistící povrch kontaktních čoček. Mezi ně řadíme přístroje pracující na principu mechanického a ultrazvukového čištění. 1.13.1
Mechanické čištění
Úplně novou dimenzi v péči o měkké kontaktní čočky představuje systém Complete
RapidCare,
který
se
skládá
z patentovaných
mechanických
rychločistících procesů. Do nádoby se dávají čočky, která je podobná „pračce“ na čočky a po dobu jedné minuty
s nimi kmitá o frekvenci 48 Hz. Potom se roztok z nádoby
odstraní pryč, nádoba se naplní opět novým roztokem a postup se opakuje po dobu jedné minuty. Pomocí mechanických vibrací, kterým je čočka v roztoku vystavená, se odstraní nečistoty a mikroorganismy z povrchu kontaktní čočky. Miniaturní přístrojek Complete RapidCare (obr. 4) je patentovaný oscilační systém vytvářející specifické proudění roztoku v pouzdře přístrojku, které svým působením prokazatelně zvyšuje účinnost čištění. Jedná se o čištění na mechanickém principu bez použití chemických látek. Z povrchu kontaktních čoček jsou odstraňovány všechny běžné mikroorganismy: Pseudomonas aeruginosa, Staphylococcus aureus, Serratia marcescens, Candida albicans,
- 47 -
Fusarium solari. A acanthamoebu (jak trofozoity, tak cysty), což potvrzuje studie provedená v Eurolens Research. 40 Obr. 4 Complete RapidCare
Tento nový systém čištění přináší vynikající výsledky v péči o kontaktní čočky a komfort pro jejich nositele. Nejnovější výzkumy toto tvrzení prokazují. 1, 14, 30
Příkladem je British Journal of Ophtalmology,
12
který tvrdí, že tento
minipřístroj zlepšuje čištění čoček, podporuje účinnost roztoků a při správném používání by mělo dojít k signifikantní redukci mikrobiální keratitidy způsobené nedostatečnou hygienou. 40 Vyčištěním kontaktní čočky před nasazením se předchází riziku infekce a nepříjemného pocitu v oku. Nevyčištěné kontaktní čočky mohou být příčinou řady očních komplikací.
1.13.2
Ultrazvukové čištění
Zvuk, na rozdíl od světla, vzniká podélným mechanickým rozkmitáním hmotných částic ve směru jeho šíření. 1.13.2.1 Princip čištění Princip je podobný jako u ultrazvuku běžně používaného v očních optikách. Mechanickým rozkmitáním dna přístroje, k němuž je ultrazvukový zářič připevněn, se ultrazvuk šíří do kapaliny v přístroji a vytváří zde ultrazvukové pole. Účinkem tohoto pole vznikají v kapalině šířící se rázové vlny – střídá se lokální akustický přetlak s podtlakem, což vede ke kavitaci. Kavitace
- 48 -
je hlavní příčinou mechanického odstranění pevných nečistot z
povrchu
čištěného předmětu a je způsobena lokálními změnami tlaku v kapalině. Každá kapalina obsahuje drobné plynné zárodky o poloměru 10-1 až 10-2 µm,
tzv.
kavitační zárodky. V ultrazvukovém poli dochází k pravidelnému zhuštění a zřídnutí. Při zřídnutí vznikají snížením tlaku v kapalině v místě kavitačních zárodků neviditelné mikrobublinky syté vodní páry (pára s teplotou varu), protože se lokálním snížením tlaku sníží i bod varu v tomto místě kapaliny (vody) a tvoří se plynná fáze při teplotě nižší než 100 °C. Postupným narůstáním bublinek se naruší vazební síly molekul vody na povrchu těchto dutin a dochází k jejich zhroucení dovnitř – tomuto jevu se říká imploze. Imploze dutiny se vysvětluje také následným místním zvýšením tlaku v kapalině, takže se pára opět mění při dané teplotě v kapalnou fázi a dochází k výše uvedené implozi. Projevuje
se
mimo
jiné
charakteristickým
připomínajícím zvuk cikád. Během tohoto
doprovodným
zvukem,
procesu vznikají v kapalině
v blízkosti čištěného povrchu velmi vysoká rázová tlaková napětí (řádově stovky MPa), která vedou k odtrhávání pevných částeček z čištěného povrchu. 34 Ultrazvukové čištění odstraňuje především proteinová depozita z povrchu kontaktních čoček.
1.14 Kazuistika, důvody a závěry stažených roztoků z prodeje
1.14.1
Roztok ReNu with MoistureLoc
V květnu 2006 se rozhodla firma Bausch & Lomb o preventivní stažení tohoto výrobku z celého světa. Důvodem byl
zvýšený nárůst vzácného
onemocnění rohovky způsobené infekcí plísněmi rodu Fusarium solani – tzv. Fusariová keratitida. Podle zpráv Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se obdobný druh keratitidy u nositelů běžných hydrogelových čoček vyskytuje s průměrnou pravděpodobností 4:10 000. Počet prokazatelně ohlášených případů vzniku
- 49 -
infekce spojené s použitím roztoku ReNu with MoistureLoc je dva na jeden milion prodaných balení roztoku. 41 Vyšetřování se zaměřilo na jednotlivé komponenty a jejich vzájemné kombinace jak ve výrobě, tak na straně uživatelů. Podezření na možnost kontaminace ve výrobních závodech bylo 100% vyvráceno. Nebyly nalezeny žádné důkazy o porušení sterility roztoku nebo jejich napodobování či falšování. Zatímco u nositelů, kteří se neřídili instrukcemi v návodu na použití a nedodržovali základní hygienická pravidla byl zjištěn vyšší výskyt této infekce. U těchto lidí byla nalezena kontaminovaná pouzdra, víčka a vršky lahví. Část pacientů přiznala dolévání roztoku vodou z vodovodu. Někteří uvedli, že opakovaně zapomněli láhev s roztokem uzavřít nebo nechali otevřené pouzdro s roztokem a uloženými čočkami. Dále výsledky ukázaly velkou citlivost roztoku ke změnám koncentrace způsobeným odpařováním vody. Podle publikovaných informací firmy Bausch & Lomb: „Celkové závěry z půlročního testování roztoku a mezinárodního úsilí při hledání příčin významného nárůstu počtu fusariových keratitid potvrdily souvislost mezi používáním roztoku ReNu with MoistureLoc a tímto onemocněním. V celé kauze byl roztok označen pouze jako spolupůsobící faktor, nikoliv jako hlavní příčina. Mezi další spoluviníky jednoznačně patří trestuhodná nedbalost, nezodpovědnost a nedodržování výrobcem uvedených instrukcí pro použití ze strany nositelů kontaktních čoček. Společným působením zmíněných jevů dochází k výraznému zvýšení rizika vzniku této jinak vzácné keratitidy.“ V budoucnu nelze vyloučit podobné případy u roztoků jiných výrobců, kteří pro zvýšení komfortu používají zvlhčující látky na podobném polymerním základu jako Polyquaternium 10, Tetronic nebo Pluronic obsažené v postiženém roztoku ReNu with MoistureLoc. 41
1.14.2
Roztok SOLO-care AQUA®
- 50 -
V průběhu roku 2005 byl na nějaký čas stažen z prodeje čistící roztok SOLO-care AQUA® z důvodu vylepšení výrobního procesu. Od března 2006 došlo k obnovení jeho nabídky. 53 Z neoficiálních zdrojů bylo zjištěno, že pravděpodobným důsledkem tohoto výpadku by mohla být vzájemná nekontabilnost kontaktních čoček a tohoto produktu k jejich ošetřování. Přesné příčiny a důvody vedoucí k jeho stažení z prodeje nebyly do současnosti oficiálně uveřejněny.
1.15 Přehled roztoků na českém trhu Snahou jednotlivých výrobců je nabídnout univerzální a současně maximálně účinný přípravek pro péči o kontaktní čočky. V následujících tabulkách je uveden souhrn produktů nejčastěji se vyskytujících na našem trhu.
- 51
Orientační přehled nejfrekventovanějších roztoků Název roztoku
Aktivní složky
Účinek
Firma
OPTI-FREE® Express®
Aldox Tetronic 1304 Polyquad Citrát sodný Borate-sorbitolamnialcohol
fungicidní a amébicidní Alcon hydratační baktericidní a fungicidní odstraňující proteiny pufrovací složka
ReNu MultiPlus
Hydranát Dymed Poloxamin
odstraňující proteiny dezinfekční odstraňující debris
Poznámka Aldox = myristamidopropyldimethyl-amin 0,0005% Polyquad = polidronium chloride 0,001%
Bausch Hydranát = hydroxylalkylfosfonát & Lomb Dymed = polyaminopropylbiguanid
ReNu MultiPlus s MoistureLoc Polquaternium 10 hydratační Poloxamer 407 odstraňující debris
Bausch Stažen z prodeje & Lomb
COMPLETE All In One
Tyloxapol Polohexanid Tromethamin
odstraňující debris dezinfekční pufrovací složka
Allergan
COMPLETE Comfort Plus
Poloxamer HPMC Polohexanid Fosfát Propylene glycol
odstraňující debris hydratační dezinfekční pufrovací složka hydratační
Allergan
COMPLETE MoisturePlus
HPMC = Hydroxypropyl-metyl cellulosa Allergan
- 52 -
Taurin
antioxidační
Orientační přehled nejfrekventovanějších roztoků – pokračování tabulky Název roztoku
Aktivní složky
Účinek
Firma
Poznámka
SOLO-care PLUS AquaLub SOLO-care AQUA HydroLock Poloxamer 407 Polyhexanid AOsept Peroxid vodíku AOsept PLUS Pluronic 17R4 UniCare Blue Bactac Polax (poloxamer) UniCare Green Bactac HPMC = Hydroxypropyl-metyl Polax (poloxamer) Frequence CoopaseTM Sauflon Polyhexanidum ALL IN ONE Light Poloxamer Optosol Fyziologický roztok
hydratační Ciba Vision hydratační Ciba Vision Hydrolock = dexpantenol odstraňující debris a sorbitol dezinfekční dezinfekční Ciba Vision odstraňující debris Ciba Vision dezinfekční a konzervační ICN Bactac = cocamidopropylodstraňující debris dimonium chloride-phosphate dezinfekční a konzervační ICN Bactac = cocamidopropylhydratační dimonium chloride-phosphate odstraňující debris HPMC = Hydroxypropyl-metyl odstraňující proteiny, tuky CooperVision dezinfekční Wilens odstraňující debris pro tepelnou dezinfekci, Wilens
Optosoak
oplachování, lubrikaci dezinfekční pufrovací složka
Acidum boricum Natrii tetraboras
Wilens
- 53 -
Switch
Polyhexamethylen biguanid odstraňující proteiny Cacoyl hydroxyethyl imidazolina
Schalcon
Orientační přehled nejfrekventovanějších roztoků – pokračování tabulky Název roztoku Aktivní složky Carrera Ampho-cationic surfaktants Polyhexamethylene biguanid Total Care Croquat L Hydroxypropylethyl cellulosa Natrii Polyxetonim Acidii Boricum Optosoak plus Polyhexanidum Poloxamer Fresh eye Polyhexanidum Polyxamer PVP Schalcon Methyloxirane polymer Polyquaternium 2 Polyhexamethylen biguanid Oxysept Peroxid vodíku Subtisilin A
Účinek surfaktant odstraňující proteiny čistící a dezinfekční hydratační čistící a dezinfekční dezinfekční dezinfekční odstraňující debris dezinfekční odstraňující debris
Firma Safilens
Poznámka
Allergan
Wilens T& J PVP = polyvinylpyrrolidon
dezinfekční hydratační odstraňující proteiny dezinfekční neutralizační činidlo
Schalcon
Allergan
- 54 -
Eso Unica
Polyhexamethylen biguanid Ampho – kationt Tensid
Esoform odstraňující proteiny
- 55
2 Vlastní výzkum 2.1 Cíl práce Cílem práce bylo shrnutí poznatků o roztocích používaných v péči o kontaktní čočky. Zároveň by chtěla být příspěvkem ke zdůraznění významu a nezbytnosti vhodné péče o kontaktní čočky.
2.1.1
Hypotézy
Předpokládá se rozdílnost v odpovědích mezi respondenty, kteří byli poučeni o správných zásadách v péči o kontaktní čočky a neinformovanými respondenty. Neočekává se statisticky významný rozdíl ve výsledcích mezi jednotlivými roztoky používaných v péči o kontaktní čočky.
- 56 -
3 Metodika 3.1 Charakteristika souborů Tato práce měla dva výzkumy – první zjišťoval stav informovanosti nositelů kontaktních čoček. Druhý se zabýval porovnáváním roztoků s různým chemickým složením.
3.1.1
Dotazníkové šetření
Sledovaný soubor nositelů kontaktních čoček tvořilo 56 mužů a 139 žen. Sběr dat byl realizován v optikách a aplikačních střediscích kontaktních čoček Naše optika v Praze, Apia ve Špalíčku v Brně a Fokus Optik v Liberci. Výzkum nebyl limitován věkem jednotlivých respondentů. Základní charakteristiky sledovaného souboru (druh a režim nošení kontaktních čoček) jsou uvedeny v tabulce č.7. Věkové zastoupení respondentů je vyjádřeno v grafu č. 1. Tab. 7 Složení sledovaného souboru Druh kontaktních čoček Počet
Měkké
Tvrdé
200
0
Režim nošení kontaktních čoček 14 denní Měsíční Čtvrtletní Roční Jiné
nositelů 41
142
8
3
6
- 57 -
Graf - 1 Zastoupení nositelů podle věku
Rozdělení respondentů dle věku 140 120
137
100 80 60
34
27
40
2
20 0
do 20 let
21 - 35 let
36 - 50 let
nad 50 let
Respondenti byli do soboru zařazeni náhodným výběrem při návštěvě výše uvedených kontaktologických pracovišť. Klienti vyplňovali údaje týkající se nošení kontaktních čoček a péče o ně. Při vyplňování dotazníku byla dodržena anonymita respondentů.
3.1.2
Porovnávání různých druhů roztoků
Soubor nositelů konvenčních kontaktních čoček tvořili 6 mužů a 14 žen. Sběr dat byl realizován v optikách Fokus optik – Národní třída v Praze a ve Fokus Optik v Liberci. Věkové zastoupení dotazovaných bylo mezi 18 – 62 let. Výzkumu se zúčastnili pouze dva kuřáci a pět nositelů, kteří uvedli, že jsou alergici. Pravidelně léky užívá 7 respondentů, nejčastěji to jsou léky na srdeční onemocnění a antikoncepce. Čtyři klienti v době výzkumu onemocněli.
- 58 -
Charakteristiku pracovního prostředí u těchto sledovaných lidí uvádí tabulka č. 8. V souboru jsou zahrnuti 4 lidé, kteří jsou v důchodu, proto nejsou začleněni v následující tabulce.
Tab.8 Pracovní prostředí Prostředí Prašné Klimatizované V přírodě Chemické Práce s PC Škola 3
Počet
3.2
2
2
1
4
4
Metody a prostředky vyšetřování
Pro vlastní studii bylo použito dotazníků k identifikování proměnných vztahů. Pro daný problém se tato metoda ukázala jako optimální a nejefektivnější. Umožňuje poměrně rychlý sběr dat u velkého počtu respondentů a široké spektrum otázek kryje velký rozsah tématických okruhů. Jako každá metoda má i své nevýhody. Hlavní nevýhodou je její poměrná povrchnost. Uzavřené
otázky,
které
nabízejí
respondentovi
volbu
mezi
několika
alternativami nemusí obsahovat pro tázaného žádnou z variant úplně vhodnou. Další komplikace při použití této metody zkoumání je v určité nesnadnosti získání spolupráce pokusných osob a tím jejich poctivosti a upřímnosti při volbě odpovědi.
3.2.1
Dotazníkové šetření
Před zahájením vlastního šetření byla provedena pilotní studie na 20 klientech různého pohlaví. Formulář původního dotazníku je uveden v příloze 8.1. Na základě zjištěných výsledků této pilotní studie byla vypracována nová verze dotazníku, jenž je rozšířen o několik doplňujících položek.
- 59 -
Sběr dat byl prováděn pomocí strukturovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek rozdělených do několika tématických okruhů: údaje o druhu a režimu nošení kontaktních čoček, jejich výběru, složení a použití roztoků, znalost základních informací v péči o kontaktní čočky a o poučení od kontaktologů. Dotazník nabízel výběr odpovědí na předkládané otázky. Klienti měli vybrat pouze jednu možnost, která se nejvíce přibližovala jejich vyjádření, s výjimkou otázky č. 13, kde měli možnost výběru libovolného množství odpovědí z nabízených variant. Na tuto skutečnost byli předem upozorněni. V příloze 8.2 je uveden dotazník. Při sběru výsledků byly dodržovány stejné podmínky pro všechny dotazované osoby.
3.2.2
Porovnávání různých druhů roztoků
Tento výzkum byl rozdělen na dva oddíly - subjektivní a objektivní. V první části byl vyplňován dotazník klienty, jehož znění je v příloze č. 8.3. V druhé se sledoval stav předního segmentu očí a vzhled kontaktních čoček, což bylo zapisováno do předtištěného formuláře – viz příloha 8.4 Nositelé konvenčních kontaktních čoček byli vyšetřováni na štěrbinové lampě firmy Rodenstock, použité kontaktní čočky byly podrobeny analýze a fotograficky zdokumentovány v programu EYE See WECO.
3.3 Matematicko – statistické zhodnocení Údaje byly zpracovány běžnými matematicko-statistickými metodami v počítačovém programu Microsoft Excel 2000.
- 60 -
4 Výsledky 4.1 Výsledky dotazníkové šetření 4.1.1
Celkové výsledky
Výzkumu se zúčastnili nositelé měkkých kontaktních čoček. Věkové rozložení respondentů bylo již uvedeno v grafu číslo 1. Měsíční kontaktní čočky používá téměř 75% dotazovaných. Přes 20% nositelů uvedlo čtrnáctidenní režim. V menším zastoupení jsou čtvrtletní čočky, které nosí 4% a jednodenní 3%. Pouhé 1,5 % označilo roční kontaktní čočky.
Na otázku „Používáte kontaktní čočky a roztok od stejného výrobce?“ 56% uživatelů odpovědělo, že většinou, čtvrtina uvedla vůbec a 21% udalo, že zřídka.
Mezi nejčastěji používané roztoky patří Solo-care Aqua (30%), Switch (16%) a Complette (14,5%). Bližší výsledky jsou znázorněny na grafu č. 2.
Graf - 2 Nejčastěji používané roztoky Preference roztoků
1 30 0,5
2 1 14 14,5 5
16 14
0
5
10
15
20
25
Schalcon Solo-care Aqua Aosept Carrera Frequence Opti free Complette UNIcare Blue Switch Renu
30
Poznámka: Roztoky Optosol, Oxysept, Eso Unica, Sauflon All in One, Total care, Solo-care Hard a Unique pH nebyly respondenty vybrány.
- 61 -
Polovina dotazovaných občas střídá různé druhy roztoků a naopak 45% je nemění vůbec.
Přes 50% uživatelů kontaktních čoček nezná základní složení svého používaného roztoku a třetina jich uvedla částečnou znalost jeho složení.
Příbalový leták přečte 34% klientů a 18% jej nečte nikdy (graf č. 3).
Graf - 3 Přečtení příbalového letáku Přečtení letáku 18% 34%
48% Ano, vždy
Zřídka
Nikdy
Na otázku „Doporučuje Vám roztoky váš kontaktolog?” odpovědělo 22% respondentů negativně. Naopak polovině byl doporučován roztok při každém společném setkání. Třetina zvolina odpověď občas.
Tři čtvrtiny klientů
uvedlo, že je informuje jejich
kontaktolog o
používání roztoků, pouze ve 13-ti% tomu tak není.
Tabulka č. 9 dokumentuje používání roztoků pro dané činnosti.
- 62 -
Tab.9 Použití roztoků Roztok je používán k: Čištění
33,1%
Oplachování Uchovávání Neutralizaci Lubrikaci Speciální použití
24,0%
32,0%
2,2%
8,5%
0,2%
Poznámka: Na tuto otázku byla možnost volby z více nabízených odpovědí.
Dobu expirace sleduje 60% klientů a 19,5% jen občas. Naopak téměř čtvrtina ji nekontroluje vůbec.
Pravidelně kontaktní čočky mechanicky čistí 40% nositelů. Odpověď „občas” uvedlo 45% dotázaných a 15% jich nečistí čočky vůbec.
Pravidelnost výměny starého pouzdra za nové po třech měsících provádí 31,5% klientů. Při výměně nového roztoku změní pouzdro 47,5% dotázaných, ale 4,5% ji neprovádí nikdy. Tuto významnou skutečnost znázorňuje graf č. 4.
Graf - 4 Výměna použitého pouzdra Výměna pouzdra
4,5 31,5
47,5
6 8
1x za 3 měsíce 1 x za 6 měsíců 1 x za rok Občas Změna s novým roztokem Nikdy
2,5
- 63 -
89% klientů mění použitý roztok v pouzdře za nový při každé manipulaci s kontaktními čočkami, naopak pouhá tři procenta jej nikdy nemění. Kontraindikace používaného roztoku jsou známy 18-ti% respondentům. Částečnou znalost má téměř čtvrtina a v 57% případů se klient neinformuje o možných kontraindikacích.
Z důvodu nežádoucích účinků změnilo roztok 16% klientů.
4.1.2
Porovnání výsledků šetření u mužů a žen
V kategoriích „režim nošení“, „používání roztoků a kontaktních čoček od stejného výrobce”, „oblíbenost roztoků a jejich střídání”, „informovanost od kontaktologa”, „frekvence výměny roztoku v pouzdře” a „změna roztoku z důvodu nežádoucích účinků”
nejsou statisticky významné rozdíly mezi
skupinou žen a mužů. V dalších otázkách průzkumu však byly mezi pohlavími zjištěny některé rozdíly v odpovědích. Nejvíce klientů je zastoupeno ve věkovém rozmezí 21-35 let, což u žen činí okolo 73% a u mužů přes 56,5%. Mezi respondenty kategorii 36 – 50 let převažují muži (20%) nad ženami (11%). Z tabulky č. 10 je patrná všeobecně vyšší neznalost základního složení používaného roztoku pro obě pohlaví.
Tab.10 Znalost základního složení roztoku Pohlaví
Znáte základní složení používaného roztoku: Ano
Částečně
Ne
Muži
8,0%
28,5%
63,5%
Ženy
13,0%
35,5%
51,5%
- 64 -
Příbalový leták přečtou častěji klientky než klienti, což je znázorněno v grafu č. 5
Graf - 5 Čtení letáku
Přečtení letáku 50% 49,5% 49,0%
40% 30%
37,0%
Muži Ženy
25,0% 20%
26,0% 13,5%
10% 0% Ano, vždy
Zřídka
Nikdy
Rozdíly v odpovědích mezi pohlavími jsou statisticky významné u kontroly exspirace roztoku. 33% klientů nekontroluje expiraci vůbec na rozdíl od klientek (16%). Výsledky jsou naznačeny v tabulce č. 11 .
Tab.11 Kontrola exspirace roztoku Kontrolujete dobu exspirace roztoku: Pohlaví Ano Občas Ne Muži
50%
17%
33%
Ženy
63%
21%
16%
- 65 -
Kontaktní čočku nikdy mechanicky nečistí 11,5% nositelek a 23,5% nositelů. S odpovědí občas mechanicky čistím souhlasilo třetina mužů a polovina žen. Interpohlavní rozdíly při dotazu na pravidelnost výměny starého pouzdra za nové jsou dokumentovány v tabulce číslo 12.
Tab. 12 Pravidelná výměna pouzdra Frekvence výměny pouzdra na kontaktní čočky: Pohlaví
1 x za 3 měsíce
1 x za 6 měsíců
Muži
33,5%
3,0%
1,5%
13,5%
Změna s novým roztokem 38,5%
Ženy
31,00%
7,0%
3,0%
6,0%
51,0%
1 x za rok Občas
Nikdy 10,0% 2,0%
Z následujícího grafu č. 6 je patrný rozdíl ve výměně roztoku v pouzdře pro kontaktní čočky, kdy 80% nositelů a 92,5% nositelek uvedlo, že s každou manipulací kontaktních čoček mění roztok.
Graf - 6 Pravidelnost výměny roztoku v pouzdře na kontaktní čočky
Frekvence výměny roztoku v pouzdře Nikdy
8,0% 12,0%
Občas Ano, vždy 0%
6,5% 0,5%
80,0%
20%
92,5%
40%
60%
80%
100%
Muži Ženy
- 66 -
Tabulka č. 13 podrobněji ukazuje na vysokou neznalost kontraindikací používaného roztoku. Tab. 13 Znalost kontraindikací roztoku Znáte kontraindikace používaného roztoku:
Pohlaví
Ano
Částečně
Ne
Muži
13%
22%
67%
Ženy
20%
26%
54%
4.1.3
Srovnání odpovědí nositelů kontaktních čoček vzhledem k poučení kontaktologem
Tři
čtvrtiny
kontaktologem
dotázaných
uvedly, že
byly
informovány
svým
o používání roztoků. Opačného názoru je 13% klientů a 10%
jich udalo jen částečné poučení od svého kontaktologa. Kvůli zjednodušení zpracovávaní dat a pro snadnější orientaci jsou výsledky rozděleny na respondenty, kteří byli dostatečně poučeni kontaktologem (tj. 77%) a na respondenty nedostatečně informované, event. vůbec (tj. 23%).
4.1.3.1 Nedostatečně informovaní, ev. neinformovaní respondenti Tuto skupinu tvoří 61% žen. Jedná se spíše o respondenty používající 14ti denní a měsíční kontaktní čočky, kteří jsou ze tří čtvrtin ve věku do 35-ti let. Téměř polovina dotázaných používá kontaktní čočky a roztok od stejného výrobce. Nejčastěji používají roztoky Solo-care Aqua, Opti free, Renu. Různé druhy roztoků nestřídá 50% klientů a 43,5% je občas střídá.
- 67 -
V tabulce č. 14 je dokumentována neznalost základního složení používaného roztoku
u 74% neinformovaných zákazníků. Tabulka zároveň
poukazuje na nízkou, pouze 20% četbu příbalového letáku. Tab.14 Znalost složení roztoku a přečtení letáku Složení roztoku
Klienti
Přečtení letáku
Ano
Částečně
Ne
Ano,vždy Zřídka Nikdy
Neinformovaní
8,5%
74,0%
17,5%
20,0%
54,0% 26,0%
Informovaní
12,5%
49,5%
38,0%
38,0%
47,0% 15,0%
Na otázku „Doporučuje Vám roztoky váš kontaktolog“ odpověděla více než polovina dotázaných, že nikoliv a 35% zvolilo odpověď občas.
Více než polovina respondentů používá roztoky pro čištění a uchovávání. Pouze čtvrtina jej používá i k oplachování. Ke zvlhčení jej použije 8% a 11,5% k neutralizaci.
Dobu expirace kontroluje 54% dotázaných, ale 37% ji nesleduje vůbec.
Tabulka č. 15 uvádí, že nikdy kontaktní čočky mechanicky nečistila téměř čtvrtina nedostatečně informovaných klientů.
Tab.15 Mechanické čištění kontaktní čočky Mechanické čištění
Klienti
Ano,vždy
Občas
Nikdy
Neinformovaní
30,5%
45,5%
22,0%
Informovaní
42,2%
45,0%
12,5%
- 68 -
11% nositelů zřídka vyměňuje staré pouzdro za nové a 11% dokonce nikdy pouzdro nevyměnilo z důvodu nošení jednodenních kontaktních čoček nebo ze špatných hygienických návyků, což je podrobněji
zaznamenáno
v tabulce číslo 16.
Tab.16 Pravidelná výměna pouzdra Frekvence výměny pouzdra na kontaktní čočky: Klienti
Neinformovaní
30,5%
11,0%
0,5%
11,0%
Změna s novým roztokem 36,0%
Informovaní
32,0%
5,0%
2,5%
7,0%
51,0%
1 x za 3 1 x za 6 1 x za rok Občas měsíce měsíců
Nikdy 11,0% 2,5%
Roztok v pouzdře mění 80,5% neinformovaných nositelů a naopak nikdy jej nevyměnilo 11%.
Dvě třetiny respondentů této skupiny nezná kontraindikace používaného roztoku. Z nich 20% bylo nuceno změnit roztok z důvodu nežádoucích účinků (tab.č. 17).
Tab. 17 Znalost kontraindikací a změna roztoku Klienti
Znalost kontraindikací
Změna roztoku
Ano
Částečně
Ne
Ano
Ne
Neinformovaní
11%
13%
76%
20%
80%
Informovaní
18%
43%
52%
15%
85%
- 69 -
4.1.3.2 Kontaktologem poučení respondenti Skupina zahrnuje 56% žen a 21% mužů. Více než polovina je ve věkovém rozmezí 21 – 35 let a 19% je ve věku 36 - 50 let. Více něž dvě třetiny poučených nosí měsíční a 20% preferuje 14-ti denní kontaktní čočky. Většinou (59%) používají roztok a kontaktní čočky od stejné firmy. Opačný názor zaujímá pětina dotázaných. Mezi nejvíce používané roztoky patří Solo-care Aqua (32,5%), Switch (17%), Complete (15%), Opti free (13,5%). Polovina respondentů mění roztoky jen občas a 43,5% je nestřídá vůbec. Pouze 12,5% klientů zná základní složení svého používaného roztoku a naopak 49,5% jej nezná vůbec, což více přibližuje graf číslo 7. Graf - 7 Znalost složení roztoku Znalost roztoku
100,0%
74,0%
80,0% 48,9%
60,0%
41,1%
40,0% 20,0% 0,0%
17,5% 8,5% 12,5%
Ano
Částečně Ne Neinformovaní Informovaní
Příbalový leták čte 38% a 15% jej nečte vůbec (tab 14). Na otázku „Doporučuje Vám roztoky váš kontaktolog?” odpovědělo 60% dotázaných ano a 13% ne. Odpověď občas zvolilo 27%.
- 70 -
Více než třetina informovaných zákazníků používá roztok pro čištění a uchovávání. Čtvrtina jej použije na opláchnutí kontaktní čočky. Pouze 8,5% jej mají k lubrikaci. 60% klientů kontroluje dobu exspirace a pouze 17% ji nesleduje vůbec. Mechanické čištění kontaktních čoček provádí 42,5% poučených a 45% je vykonává jen občas. Tyto výsledky shrnuje graf číslo 8.
Graf - 8 Mechanické čištění čoček Mechanické čištění 12,5% Nikdy
22,0% 45,0% 45,5%
Občas
42,2%
Ano,vždy 0,0%
30,5% 10,0%
20,0%
Neinformovaní
30,0%
40,0%
50,0%
Informovaní
Pravidelně pouzdro změní po třech měsících 49% poučených klientů a pouze 2% jej nemění vůbec (tab. 11). Roztok v pouzdře mění 91,5% této skupiny. Pouze 8% uvedlo, že jej mění občas, což blíže ukazuje tabulka číslo 18.
Tab.18 Frekvence výměny roztoku v pouzdře na kontaktní čočky Frekvence výměny roztoku v pouzdře: Klienti
Ano, vždy
Občas
Nikdy
Neinformovaní
80,5%
8,5%
11,0%
Informovaní
91,5%
8,0%
0,5%
- 71 -
Graf číslo 9 uvádí u 18% poučených znalost kontraindikací roztoků a polovina je nezná vůbec. Graf - 9 Znalost kontraindikací roztoku Znalost kontraindikací
Informovaní
18%
30%
Neinformovaní 10% 13% 0%
20%
Ano
52%
60%
40%
60%
Částečně
80%
100%
Ne
Situaci změny používaného roztoku za jiný, z důvodu nežádoucích účinků, dokumentuje tabulka číslo 17.
4.2 Výsledky porovnávání různých druhů roztoků 4.2.1
Subjektivní vyjádření klientů
Studie se zúčastnilo 30% nositelů, kteří dříve používali měsíční kontaktní čočky,
10% čtrnáctidenní, 55% klientů s konvenčními čočkami a 5%
prvonositelů. Hlavní charakteristiky byly již uvedeny v kapitole 2, jedná se o počet kuřáků a alergiků. Jedna pětina ze zúčastěných osob ve výzkumu jsou důchodci. Druhá pětina dotázaných pracuje u počítače a 15% je ve školním prostředí. 15%
- 72 -
respondentů charakterizuje své pracovní prostředí za prašné a 10% jich přichází do kontaktu s chemikáliemi, ostatní nositelé pracují venku. V průběhu dne nosilo konvenční čočky 35% klientů 10 – 12 hodin a 46% je mělo více než 12 hodin. Naopak 25% je používalo 6 – 8 hodin, ostatní méně než 6 hodin. Pravidelně léky, nejčastěji antikoncepci a preparáty při srdečním onemocnění, bere polovina dotázaných a oční kapky používá 45%. Nejvíce jsou používány lubrikační roztoky jako jsou Visin a Refresh. V době studie byli čtyři lidé nemocní, což odpovídá 20%. Příbalový leták u roztoku si přečetlo 70% respondentů a kontaktní čočky mechanicky čistilo 65%, i když byli předem upozorněni o způsobu péče dle druhu používaného roztoku. Konvenční čočky subjektivně nevyhovovaly čtvrtině dotázaných a 70% je hodnotí jako shodné s předchozím typem kontaktních čoček. Dokonce 5% respondentů je hodnotí jako výrazně lepší než předchozí typ kontaktních čoček. Tři čtvrtiny by rádo pokračovalo v používání těchto čoček a ostatní preferují původní čočky. S roztokem bylo 60% velmi spokojeno a 35% ohodnotilo roztok jako shodný s používaným. Naopak 5% označilo roztok jako nevyhovující z důvodu manipulace.
4.2.2
Objektivní zjištění
Ve studii byly použity kontaktní čočky uvedené v tabulce č. 18 a roztoky (tab. 19 ) .
- 73 -
Tab.18 Typ kontaktních čoček Weicon CE ST Weicon CE FL Omniflex 8,4 Omniflex 8,8 Optima FW 4
4
7
4
1
Tab.19 Typ roztoku Aosept 2
Complete 5
Oxysept 3
Optifree 3
Renu
SOLO-care
2
5
4.2.2.1 Vzhled kontaktních čoček v závislosti na druhu používaného roztoku Při tomto výzkumu nebyly zjištěny žádné výrazné kvantitativní a kvalitativní rozdíly ve vzhledu kontaktních čoček. Pro konkrétnější představu jsou na následujících obrázcích zobrazeny jednotlivé kontaktní čočky spolu s používaným roztokem. Obr. 5 Kontrolní jednodenní kontaktní čočka – nepoužitá Obr. 5a) Při zvětšení 5x
Obr. 5b) Při zvětšení 40x
- 74 -
Obr. 6 Kontaktní čočka Weicon + roztok Optifree Obr. 6a) Zvětšení 5x
Obr. 6b) Při zvětšení 40x
Obr. 7 Kontaktní čočka Weicon + roztok Complete Obr. 7a) Při zvětšení 5x
Obr. 7b) Při zvětšení 40x
- 75 -
Obr. 8 Kontaktní čočka Weicon + roztok SOLO-care Obr. 8a) Při zvětšení 5x
Obr. 8b) Při zvětšení 40x
Obr. 9 Kontaktní čočka Weicon + roztok Oxysept Obr. 9a) Při zvětšení 5x
Obr. 9b) Při zvětšení 40x
- 76 -
Obr. 10 Kontaktní čočka Weicon + roztok Aosept Obr. 10a) Při zvětšení 5x
Obr. 10b) Při zvětšení 40x
Obr. 11 Kontaktní čočka Weicon + roztok Renu Obr. 11a) Při zvětšení 5x
Obr. 11b) Při zvětšení 40x
- 77 -
Obr. 12 Kontaktní čočka Omniflex + roztok Optifree Obr. 12a) Při zvětšení 5x
Obr. 12b) Při zvětšení 40x
Obr. 13 Kontaktní čočka Omniflex + roztok SOLO-care Obr. 13a) Při zvětšení 5x
Obr. 13b) Při zvětšení 40x
- 78 -
Obr. 14 Kontaktní čočka Omniflex + roztok Oxysept Obr. 14a) Při zvětšení 5x
Obr. 14b) Při zvětšení 40x
Obr. 15 Kontaktní čočka Omniflex + roztok Aosept Obr. 15a) Při zvětšení 5x
Obr. 15b) Při zvětšení 40x
- 79 -
Obr. 16 Kontaktní čočka Omniflex + roztok Complete Obr. 16a) Při zvětšení 5x
Obr. 16b) Při zvětšení 40x
Obr. 17 Kontaktní čočka Omniflex + roztok Renu Obr. 17a) Při zvětšení 5x
Obr. 17b) Při zvětšení 40x
- 80 -
4.2.2.2 Přítomnost depozit Ve všech případech se jednalo o drobná proteinové depozita.
4.2.2.3 Vyjádření kontaktologa
U 45% respondentů nebylo doporučeno
nošení konvenčních čoček.
Nejčastějším důvodem změny tohoto typu kontaktních čoček byl subjektivní pocit dyskomfortu, hlavně pro pocit suchého oka v porovnání s předchozím typem nošených kontaktních čoček. Všem klientům byla před začátkem výzkumu vysvětlena péče o kontaktní čočky a způsoby jejího provádění podle druhu roztoku.
- 81 -
5 Diskuse 5.1 Obecné trendy ve vývoji roztoků pro kontaktní čočky Podle světových zpráv se průmysl s kontaktními čočkami těší trvalému růstu, v roce 2005 to bylo asi 9 %, zejména díky technologickému pokroku v oblasti materiálů používaných na čočky i konstrukci čoček, ale také díky pohodlnějším a praktičtějším výrobkům pro péči o kontaktní čočky. Bohužel každým rokem přestává určitý počet nositelů s kontaktními čočkami v důsledku vzájemné nekompatibilnosti čoček a produktů k jejich ošetřování. 56 Ve vývoji optimálního roztoku pro kontaktní čočky hraje podstatnou úlohu snaha řešit kompromis mezi komfortem použití a zdravotní nezávadností prostředku. Nositelé kontaktních čoček požadují
velmi jednoduché, nenáročné a
rychlé použití těchto systémů, což je snahou moderních prostředků tzv. all in one. Hlavní výhodou těchto systémů je splnění většiny funkcí v péči o kontaktní čočky při dosažení vysokého komfortu při jejich používání. Jejich negativem je relativně častý výskyt alergických reakcí na některou složku roztoku. Další nevýhodou je zpravidla nižší dezinfekční síla než u peroxidových systémů nebo tepelné sterilizace. Rosenthal a spolupracovníci prokázali, že ne všechny systémy péče o čočky mají dostačující desinfekční výkon, a tím dostačující bezpečnost pro nositele kontaktních čoček, pokud není čočka dostatečně vymytá a nebo pokud je desinfekční účinek redukovaný organickými nečistotami. To znamená, že především opláchnutí je bezpodmínečně nutná pro uživatele kontaktních
čoček.
Jinak
by
museli
výrobci
zvyšovat
koncentraci
antimikrobiálních účinných látek. Toto se stalo u různých víceúčelových roztoků, aby dosáhly predikátu „No Rub“ a zvyšuje to sklon ke komplikacím vyvolaných prostředky péče. 30, 31, 33
- 82 -
Pro vnímavé jedince se doporučuje používat peroxidové roztoky, které neobsahují téměř žádná konzervační činidla způsobující nežádoucí účinky. Jejich nevýhodou je nutnost dokonalé neutralizace peroxidu vodíku před nasazením kontaktní čočky do oka, aby se předešlo dráždivým reakcím očí. Používáním různých dezinfekčních systémů péče o kontaktní čočky vzniká zvláštní forma poškození oka, tzv. Mixed-Solution-Syndrome. Projeví se až po několikaměsíčním nošení kontaktních čoček. Chemické látky jednoho dezinfekčního systému mohou reagovat spolu s chemickými látkami druhého systému toxicky. Zejména konzervační látky, které se ukládají hluboko do materiálu kontaktních čoček, mohou při použití nového dezinfekčního systému vyvolat prudkou alergickou reakci oka. Z tohoto důvodu je obecným trendem vyměnit aktivní nízkomolekulární látky, které mají větší tendenci k přestupu do materiálu kontaktních čoček
za vysokomolekulární látky, respektive na
vysokomolekulární – polymerní – nosiče tyto aktivní látky navázat. Při tom kontaktologem doporučené střídání roztoků může mít pozitivní vliv např. na udržení jejich antimikrobiálních účinků.
5.2 Zhodnocení výsledků průzkumu Pro přehlednost je diskuse rozdělena na rozbor zjištěných výsledků vlastního šetření a na porovnání získaných výsledků s výsledky dosud publikovanými.
5.2.1
Rozbor zjištěných výsledků vlastního
dotazníkového šetření Výsledky prováděného výzkumu jsou členěny do několika subkapitol. První se zabývá celkovými výsledky, druhá je rozdělena podle pohlaví. Třetí část srovnává odpovědi nositelů kontaktních čoček vzhledem k poučení jejich kontaktologem.
- 83 -
Posouzení celkových výsledků Tohoto šetření se více zúčastnily ženy, což lze vysvětlit větší snahou o spolupráci. Dále by se dal předpokládat vliv módy a reklamy, kdy ženy nové trendy více sledují a dbají na svůj zevnějšek Co se týče věku nositelů kontaktních čoček, dominuje mladší a střední věková generace, která je ovlivněna mnoha faktory, jako je zaměstnání a s tím související dostatek financí, životní styl, sportovní aktivity a působení nových módních trendů. Sběr dat byl prováděn v optikách a aplikačních střediscích zabývajících se většinou pouze nositeli měkkých kontaktních čoček, proto se v souboru neobjevila žádná osoba používající tvrdé kontaktní čočky. Měsíční a 14-ti denní kontaktní čočky patří mezi nejoblíbenější, protože vykazují dobrou snášenlivost, minimální výskyt nežádoucích účinků, a lze je získat za přiměřenou cenu odpovídající komfortu při nošení. Kontaktní čočky a roztoky od stejného výrobce klienti většinou nakupují díky vlivu reklamy, věrnosti ke značce firmy, nebo z obavy neslučitelnosti výrobků od různých výrobců. Výběr roztoků je závislý na nabízeném sortimentu v optice, doporučení kontaktologa nebo blízkého okolí a na dosavadních zkušenostech. Dále se uplatňuje vliv reklamy, finanční stránka, avšak neméně důležité jsou i vlastnosti, funkce a složení výrobku, ale i velikost balení a jeho design.
Statisticky
významný vliv ceny na rozhodování klienta při výběru prostředků péče o kontaktní čočky nebyl pozorován. Toto zjištění ukazuje na vysokou úroveň služeb
poskytovaných
v
naší
kontaktologii,
srovnatelnou
s vyspělými
evropskými zeměmi. Pro srovnání se zjištěnými trendy v oblibě různých druhů roztoků je uvedena tabulka č. 20 s nabízenými produkty v jednotlivých optikách, kde byl výzkum prováděn. Lze tedy upozornit na částečné zkreslení výsledků preference roztoků v tomto prováděném výzkumu. Příklad omezeného sortimentu se týká hlavně roztoku Switch, jež je nabízen pouze v síti Fokus optik, který je
- 84 -
výhradním prodejcem, a tudíž není možné jej zakoupit v ostatních účastnících se optikách. Naopak je zajímavé, že někteří respondenti zvolili roztok, který není v sortimentu ani v jednom aplikačním středisku. Tab.20 Sortiment prostředků v jednotlivých aplikačních střediscích Aplikační střediska Sortiment roztoků
FOKUS optik, Liberec Ano
Naše optika, Praha Ne
Apia, Brno - Špalíček Ano
Switch
Ano
Ne
Ne
UNIcare Blue
Ne
Ne
Ne
Complette MoisturePLUS
Ano
Ano
Ano
Opti free
Ano
Ano
Ano
Frequence
Ne
Ne
Ne
Carrera
Ano
Ne
Ne
Aosept
Ano
Ano
Ne
Solo-care Aqua
Ano
Ano
Ano
Schalcon
Ano
Ne
Ne
Optosol
Ne
Ne
Ne
Optosoak
Ne
Ne
Ne
Oxysept
Ano
Ne
Ne
Solo-care Hard
Ne
Ne
Ne
Total Care
Ano
Ne
Ne
Eso Unica
Ne
Ne
Ne
Unique pH
Ne
Ne
Ne
Saflon Al in One
Ne
Ne
Ne
Renu Multi Plus
Střídání různých druhů roztoků nebylo zjištěno. Nabízí se vysvětlení vliv zvyku, spokojenosti a důvěry v používaný produkt.
- 85 -
Vysoká neznalost základního složení používaného roztoku a možných kontraindikací byla vysvětlena nízkým počtem respondentů, kteří věnují pozornost příbalovému letáku, natož detailním informacím o produktu. Více ne polovině dotazovaných byly doporučovány roztoky svým kontaktologem. To vysvětluje poměrně časté, plánovité střídání a výběr těchto prostředků. (Zároveň se tak zvýšila informovanost klientů o různých druzích roztoků.) Popř. je možné se zmínit o možném vlivu propagace různých výrobků od jedné firmy na kontaktologa. Zarážející je výsledek u třetiny respondetů, kterým nebyl doporučen žádný roztok kontaktologem. Nabízí se vysvětlení v samostatném nákupu uskutečňovaném přes online internetové obchody, kde propagované produkty jsou pouze obecně popsané, nepřehledné, někdy až nesrozumitelné informace. Mají nedostatečně uvedené a vysvětlené složení a způsob použití. Dalším negativem je nemožnost osobního kontaktu, a tím jsou doporučovány pouze v písemné formě bez možnosti zpětné reakce a rady. S tím mohou být spojená rizika, jak nesnášenlivost a alergie na některou ze složek, tak i pozdní komplikace až nemožnost nošení kontaktních čoček. Z průzkumu vyplynulo zajímavé zjištění, že dvě třetiny nositelů kontaktních čoček byly informovány a poučeny o používání roztoků svým kontaktologem. Na tomto výsledku se pravděpodobně podílelo více činitelů, např. zvýšení odbornosti personálu školením. Uvedená skutečnost se kladně promítla ve sledování doby použitelnosti roztoku. Dotazníkové šetření odhalilo nízký počet uživatelů provádějících mechanické čištění kontaktních čoček. Velký vliv má pravděpodobně nedostatečný důraz, který kontaktologové kladou na tento proces a zároveň je patrný vliv klamavé reklamy některých firem. Několik výrobců uvádí na svých výrobcích označení „bez potřeby mnutí“. V dnešní době jsou na trhu k dostání roztoky balené společně s pouzdry, čímž by měla býti zabezpečena pravidelná výměna použitého pouzdra za nové při nákupu dalšího balení.
To souvisí se zvýšením propagace závažnosti
- 86 -
hygieny pouzdra mezi odbornou veřejností. Tyto předpoklady byly potvrzeny v prováděné studii, kdy většina respondentů mění pouzdra pravidelně a nebo při nákupu s novým roztokem. Výměnu roztoku v pouzdře na kontaktní čočky provádí pokaždé manipulaci s kontaktní čočkou většina dotázaných. Ve výzkumu se objevilo několik negativních odpovědí, ale vysvětlením by mohlo být používání jednodenních kontaktních čoček u takto označené možnosti. Na nízký počet klientů měnící roztoky z důvodu nežádoucích účinků má patrně vliv vyšší kvalita moderních prostředků péče o kontaktní čočky a jejich nové výrobní technologie. V prováděné studii byla odhalena skutečnost, že lidé spokojení s používaným roztokem
většinou znají jeho složení, více studují
příbalový leták roztoku, obzvláště jeho složení a kontraindikace. Srovnání výsledků podle pohlaví Pohlaví nemá vliv na výběr druhu a způsobu nošení kontaktních čoček, ani na používání roztoků a jejich výběr. Ženy daleko více znají možné kontraindikace používaného roztoku a častěji kontrolují dobu expirace než muži, což zřejmě souvisí s četbou příbalového letáku. Daleko více žen mechanicky očistí kontaktní čočky, pravidelně mění své staré pouzdro za nové a vyměňuje roztok v pouzdře při manipulaci s kontaktními čočkami, zřejmě z hygienických a estetických důvodů. Další zdůvodnění se nabízí v provedeném průzkumu, kde ženy více uváděly, že byly častěji poučeny o možném výběru a používání roztoků od svého kontaktologa. Uvedené argumenty objasňují i nižší výskyt nežádoucích účinků plynoucích z používání roztoku. Je zajímavé, že naopak neznají základní chemické složení používaného roztoku.
- 87 -
Jediným výrazným pozitivním rozdílem v odpovědích u mužů oproti ženám je větší znalost v chemickém složení používaného roztoku, což by mohlo být dáno větší technickou schopností u mužů. Porovnání výsledků zabývající se způsobem péče o kontaktní čočky vzhledem k poučení kontaktologem Nositelé kontaktních čoček, kteří jsou nedostatečně poučeni o systémech péče už svým kontaktologem, čtou zřídka, event. nikdy leták přiložený v balení a tudíž neznají základní složení používaného roztoku. Dále nekontrolují pravidelně dobu expirace Nedostatečná informovanost může být důvodem i méně časté výměny použitého pouzdra za nové po vypotřebování roztoku, a stejně jako podcenění pravidelného mechanického čištění kontaktních čoček. Kontaktolog jim dokonce jen občas doporučí nějaký roztok, někdy ani to ne, což se projevuje v používání stále stejného druhu. S uvedenými argumenty souvisí i častější změna používaného roztoku z důvodu nežádoucích účinků. Opačnou skupinu tvoří klienti, které jejich kontaktolog informoval o používání roztoků. U nich jsou zjištěny pozitivnější odpovědi v péči o kontaktní čočky. Výrazně lépe se projevuje u informovaných klientů v otázkách zabývajících se mechanickým čištěním kontaktních čoček, výměnou starého pouzdra za nové a roztoku v něm, větší znalostí základního složení roztoku a jejich kontraindikací, sledováním doby spotřeby. Šetření ukázalo na zásadní vliv poučení nositelů kontaktních čoček kontaktologem.
- 88 -
5.2.2
Porovnání roztoků s různým chemickým složením
Studie se většinou zúčastnili
nositelé
kontaktních čoček s delším
režimem nošení, tj. měsíční a roční z důvodu znalosti péče o kontaktní čočky. Pro zajištění validity výzkumu byli začleněni i lidé s kratším režimem nošení a prvonositelé. V průběhu tohoto sledování onemocněli čtyři lidé a jeden z nich se nezúčastnil až do konce. Konvenční čočky subjektivně vyhovovaly více než polovině dotázaných a ti by rádi pokračovali v používání těchto čoček nadále. Vysvětlením této situace může být skutečnost, že do této studie byli většinou vybráni nositelé těchto kontaktních
čoček,
kvůli
získání
reprezentativního
vzorku
s vlastními
kontaktními čočkami, a tím dosažení nižších finančních výloh při tomto výzkumu. Další faktorem může být subjektivní pocit komfortu při krátkém nošení u klientů s jiným předchozím typem čoček, tzn. konvenční čočky byly nošeny maximálně čtvrt roku a ne jeden rok. Dále respondenti používali kvalitní dezinfekční prostředky, čímž jim byla zajištěna vysoká péče. Nepostradatelnou součást hraje i finanční stránka. Se zkoumanými roztoky byla většina spokojena, protože část lidí dostala stejný roztok, který používali a druhá obdržela kvalitnější multifunkční roztoky než dosud používali. Pouze jeden případ byl zaznamenán, kdy roztok byl označen jako nevyhovující z důvodu manipulace, což bylo u peroxidových systémů. Výsledky tohoto výzkumu byly získány vizuálním vyšetřením, které bylo nejdostupnější pro toto šetření. Nebylo použito žádného biofyzikálního nebo mikrobiologického vyšetření, které by byly vhodnější a měly by
větší
výpovědní hodnotu. Tento způsob analýzy nemohl být proveden z důvodu nedostupnosti potřebného vybavení.
- 89 -
Při tomto výzkumu nebyly zjištěny žádné výrazné kvantitativní a kvalitativní rozdíly ve vzhledu kontaktních čoček při používání roztoků s různým chemickým složením. Toto zjištění by mohlo být zkresleno krátkým časovým průběhem, který byl, bohužel, způsoben pozdním dodáním konvenčních kontaktních čoček a prostředků na jejich péči. Tudíž tento výsledek nelze brát dogmaticky.
5.2.3
Srovnání výsledků s ostatními publikovanými
studiemi Porovnání výsledků prováděného výzkumu s ostatními publikovanými studiemi, je dosti obtížné. Dostupné materiály se věnují pouze srovnávání složení jednotlivých roztoků a jejich účinkům. Roztoky se převážně porovnávají z hlediska antibakteriální účinnosti, odstraňování proteinů, hydratace kontaktní čočky v závislosti na čase a v poslední době se hodně zabývá o barvení rohovky u aktuálně dostupných roztoků v kombinaci se silikonhydrogelovými čočkami. Výsledky jsou často poplatné reklamním účelům, což značně snižuje výpovědní hodnotu těchto materiálů. Proto práce uvádí pouze některé firemní studie jako příklad. Víceúčelové roztoky pro péči o kontaktní čočky jsou v USA a Evropě dostupné více než 17 let. Jednoduchost použití a s ním spojené pohodlí přípravků ”all-in-one” (vše v jednom) pro čištění, oplachování a dezinfekci kontaktních čoček z nich učinila velmi populární přípravky, jak pro aplikátora kontaktních čoček, který je doporučuje, tak i pro samotného nositele kontaktních čoček. 9 V roce 1999 81% nositelů kontaktních čoček z Velké Británie, kteří je nosili pro plánovanou měsíční výměnu, 4% nositelů používala roztok (multipurpose solution, MPS), v porovnání s 11%, kteří užívali jednokrokový peroxidový systém, 4% nositelů používala roztok dvoukrokový peroxidový systém a zbylá 4% používala jiný způsob dezinfekce. 9
- 90 -
ISO testuje roztoky pomocí tzv. ”stand-alone testu”, což je test, který hodnotí antimikrobiální účinnost samostatného přípravku (roztoku) bez pomoci jakýchkoliv jiných vedlejších přípravků. ISO rozlišuje primární a sekundární kritéria ”stand-alone testu”. Dezinfekční roztok, který splňuje primární kritéria ”stand-alone testu” je definován jako víceúčelový dezinfekční roztok – multipurpose disinfecting solution. Pokud nejsou splněna primární kritéria, ale jsou při tom splněna méně náročná sekundární kritéria ”stand-alone testu”, je roztok definován jako přípravek, který je součástí systému péče o kontaktní čočky.
6, 9
V tabulce č. 21 jsou znázorněny časy potřebné k usmrcení uvedených mikroorganismů.
Výsledky
byly
získány
v nezávislých
laboratořích
standardními metodami ISO/CEN. 46
Tab. 21 Srovnání schopnosti některých roztoků usmrtit uvedené mikroorganismy Roztoky Mikroorganismus All in one SOLOOPTIReNu Complete Light care FREE Staphylococcus 2 hodiny 4 hodiny 6 hodin 2 hodiny 24 hodin Aureus Pseudomonas 1 hodina 1 hodina 1 hodina 1 hodina 1 hodina Aeruginosa 1 hodina 4 hodiny 2 hodiny 2 hodiny 7 dní Serratia Marcesans Candida Albicans
7 dní
7 dní
7 dní
< 28 dní
< 28 dní
Fusarium Solani
7 dní
14 dní
7 dní
14 dní
2 dny
Již téměř před čtyřiceti lety, tj. v době, kdy byly na trhu uvedeny měkké hydrofilní kontaktní čočky z polyHEMA materiálu, bylo zřejmé, že bude docházet ke klinicky významným interakcím mezi kontaktními čočkami a dezinfekčními roztoky určenými k péči o kontaktí čočky. Zdálo se, že tento problém vyřeší použití nových speciálně zvolených konzervačních látek, jako jsou polyhexanid (PHMB) a POLYQUAD, které díky velikosti svých molekul
- 91 -
zpomalují absorpci do struktury kontaktních čoček. Nicméně současný výzkum a klinické zkušenosti ukazují, že tomu tak pravděpodobně není. 15
Výrobci vytvořili nové víceúčelové roztoky (MPS), které fungují na čočky ze silikonového hydrogelu, jejichž povrchová vrstva má jiné chemické složení než u HEMA čoček starší generace. Hydrogelové čočky mají nižší obsah vody, avšak vyšší množství vázané vody, nižší úroveň celkové absorpce proteinů, avšak vyšší vázání modifikovaných proteinů a větší afinitu k povrchové absorpci lipidů. 54
Profesor Jones a doktor Epstein, v nedávné době (v roce 2006), shrnuli aktuální problém týkající se vzájemného působení kontaktních čoček a roztoků. Pokoušeli se nalézt odpověď na otázku, zda by nemohly mít používané roztoky vliv na pocit nepohodlí, vedoucí k přestání používat kontaktní čočky. Pocit dyskomfortu byl zjišťován pomocí barvení rohovky v závislosti na použitém roztoku. Výsledky barvení rohovky jsou zaznamenány v následující tabulce. 15
Tab.22 Barvení rohovky, kterou vypracoval Andresko a kol. Roztoky Kontaktní OptiComplete čočky
Unisol Free Opti-Free ReNu Moisture Focus 4 Saline Express Replenish MoistureLoc PLUS AQuify Equate
Acuvue 2
1%
TP
5%
25%
2%
TP
1%
PureVision
2%
6%
7%
6%
48%
1%
71%
2%
3%
5%
10%
5%
1%
12%
2%
2%
5%
7%
18%
7%
41%
6%
TP
TP
TP
Acuvue OASYS Air optix
AirNight TP 4% TP &Day Vysvětlivky: TP – testování plánováno
zelená barva – přijatelné hodnoty, modrá – mezní hodnota, fialová – nepřijatelné
- 92 -
MPS roztoky nové generace nabízejí lepší pohodlí, větší zvlhčení a kompatibilnost roztoku s čočkami. Produkty privátních značek jsou obvykle starší verze roztoků, které byly vyvinuty dříve, než na trh přišly výrobky ze silikonového hydrogelu. MPS roztoky nové generace jsou k oku jemnější a byly vyvinuty pro nejnovější materiály na bázi silikonového hydrogelu. 54 76% uživatelů SOLO-care AQUA konstatovalo, že při používání tohoto roztoku poskytly kontaktní čočky svým nositelům dostatečné pohodlí po celou dobu nošení. Pomocí tohoto prostředku čočky zadržují až 90% více vlhkosti než při používání jiných víceúčelových roztoků. 44
Opti-Free Express vykazuje prokazatelně vyšší hydrataci v závislosti na čase, zabraňuje více denaturaci proteinů než roztoky Complete a fyziologický roztok. ReNu s Moistureloc již v dnešní době není na trhu – viz kapitola 1.14.1 (obr. 5). 45
Obr. 5 - Hydratace v závislosti na čase
- 93 -
Complete MoisturePlus zabraňuje prokazatelně více denaturaci proteinů než Opti-Free Expres a ReNu MultiPlus (obr. 6). 45
Obr. 6 - Stabilizace proteinů
5.3 Posouzení stanoveného cíle a platnosti pracovních hypotéz Studie přinesla zajímavé, i když v mnoha ohledech očekávané výsledky.
5.3.1
Posouzení cíle práce
Dle zjištěných a dokumentovaných výsledků lze stanovené cíle projektu považovat za splněné. Při hodnocení výsledků souboru jako celku lze prohlásit, že studie potvrdila řadu nedostatků v informovanosti o způsobu a prostředcích péče o kontaktní čočky, které by bylo vhodné odstranit nebo alespoň snížit. Na základě provedeného výzkumu se nedá s jistotou potvrdit a ani vyloučit vliv působení různých chemických látek v čistících roztocích na kontaktní čočky.
- 94 -
5.3.2
Platnost hypotéz
K ověření hypotéz byly analyzovány jednotlivé odpovědi na otázky z vyplněných dotazníků od nositelů kontaktních čoček a navzájem porovnávány roztoky s různým chemickým složením u vybrané skupiny. Porovnání
výsledků
mezi
jednotlivými
druhy
roztoků
různého
chemického složení se výrazně neliší, což bylo předpokládáno. Srovnání ukázala, že mezi čistícími prostředky, až na výjimky, není podstatných rozdílů. Tento výzkum počítal s obdobným zjištěním.
- 95 -
6 Závěr Smyslem vývoje v systému péče o kontaktní čočky je jejich udržení v takovém stavu, kdy poskytují nositeli co největší pohodlí, dokonalé optické účinky a minimalizují riziko případných komplikací. Přitom v reakci na zdokonalování vlastností nových materiálů kontaktních čoček dochází k neustálému vývoji systémů péče o kontaktní čočky. Proto si tato práce vytkla za cíl vytvoření uceleného přehledu všech na našem trhu dostupných roztoků používaných v péči o kontaktní čočky. Práce dále analyzuje výstupy ze statistických dat o informovanosti uživatelů o těchto systémech a způsobu jejich používání. Výsledkem bylo zjištění, že kontaktním čočkám je věnována ne zcela dostatečná péče, nositelé neznají základní složení čistícího roztoku, nevěnují dostatečnou pozornost pravidelným výměnám použitého pouzdra za nové a čočky nepodrobují mechanickému čištění. Tato práce měla dva výzkumy – první, který zjišťoval stav informovanosti nositelů kontaktních čoček. Druhý se zabýval porovnáváním roztoků s různým chemickým složením. Provedená dotazníková studie upozorňuje na významnou doporučení kontaktologa a
úlohu
dodržování zásad uvedených v příbalové
dokumentaci. Péče o pouzdra a další pomůcky, které přicházejí do styku s kontaktní čočkou je neméně důležitá. Je třeba upozornit, že drtivá většina potíží spojených s nošením kontaktních čoček je způsobená nesprávným použitím čoček, roztoků nebo nedbalou péčí. Důležitou úlohu v péči o kontaktní čočky hraje vliv reklamy na nositele, která jej často ovlivňuje v rozhodování o výběru roztoku a samotném způsobu péče.
- 96 -
Na základě prováděného výzkumu s různými roztoky a kontaktními čočkami, která trvala 2 až 2,5 měsíce v závislosti na dodání konvenčních kontaktních čoček a prostředků na jejich péči, se nedá potvrdit a ani vyloučit vliv působení různých chemických látek v čistících roztocích na vlastnosti kontaktní čočky. Obecným přínosem této práce je zvýšení informovanosti o systému péče o kontaktní čočky.
- 97 -
7 Seznam použité literatury a pramenů 1. Bailey, H. et al.: Laboratory report – The efficacy of a novel agitator cleaning device for the removal of Pseudomonas aeruginosa from soft contact lenses, Eurolens Research, 12/2002 2. Bailey, H., Stritzke, M., Dobson, C., Morgan, P.: Cytotoxicity of Contact Lens Daily Cleaners. Optometry & Vision Science 2003. 180. 3. Blahut, Z., Parmová, A.: Peroxidové systémy používané pro péči o kontaktní čočky. Svět optiky 1/2006. 28 - 29. 4. Bruce, S., A., Brennan, A., N.: Kontaktní čočky v klinické praxi – symptomy, diagnoza
a léčba. CIBA Vision a Novartis Company 1999. 92 – 95.
5. Brůnová, B.: Historie, vývoj a současný stav kontaktních čoček. Sborník přednášek, kurz kontaktologů, I. Teoretická část. Praha 1997. 1 – 5. 6. Duzze, B., Schlech, B.: Účinnost Opti-Free Expres proti Akantamébě. Contact Lens Monthly. 2000. 7. Efron, N.: Contact Lens Practice. Butterworth – Heinemann. New Delhi 2002. 8. Efron, N.: The International Contact Lens Year Book.W. B. Saunders Company Ltd. 1993. 9. Ewbank, A.: Představení produktu nové generace víceúčelových roztoků pro kontaktní čočky. Contact Lens Monthly. 2000. 10. Haberland, T.: Prostředky péče o kontaktní čočky – peroxidový systém Aosept Plus. Česká oční optika 4/2004. 52 – 53. 11. Háčiková, S., Cendelín, J.: Začínáme s kontaktními čočkami. II. Výběr měkké kontaktní čočky. Česká kontaktologie I. Praha 1994. 120 – 128. 12. Háčiková, S., Vacík, J.: Začínáme s kontaktními čočkami, III. Péče o kontaktní čočky. Česká kontaktologie I. Praha 1994. 143 – 146. 13. Chalmers, R., Tsao, M., Scott, G., Roth, L.: Geschwindigkeit der in VivoNeutralisation von residuellem Wasserrstoffperoxid auf Hydrogellisen. Die Kontaktlinse 1991. 5 – 7.
- 98 -
14. Ifejika, C.P. et al.: Efficacy of a contact lens cleaning device and ist enhancement on the performance of contact lens care products, British Journal of Ophthalmology, 2000, 84 15. Jones, L., Epstein, A.: Péče o kontaktní čočky – dnes a zítra. Newzipzap č. 5, srpen 2006. 4-9. 16. Kraus, H. a kol.: Kompendium očního lékařství. Grada Publishing 1997. 89 – 107. 17. Kvapilíková, K.: Bílkovinné usazeniny na kontaktních čočkách. Česká oční optika 3/2002 [cit. 4. února 2005] Dostupné na World Wide Web: http://www.expodata.cz/optics/history/3-2002/cocky/cocky04.htm 18. Kvapilíková, K.: Kontaktní čočky a bílkoviny. Co jsou bílkoviny a jak ovlivňují nošení kontaktních čoček. Česká oční optika 3/2003 [cit. 4. února 2005] Dostupné na World Wide Web: http://www.expodata.cz/optics/history/32003/cocky/cocky04.htm 19. Mackie, A.: Medical Contact Lens Pracice (A Systematic Approach). 1993. 20. Martínek, J.: Nový trend v péči o kontaktní čočky. Česká oční optika 4/2004. 55. 21. Meisels, J. : Péče o kontaktní čočky. Sborník přednášek, kurz kontaktologů, II. Teoretická část. Praha 1997. 58 – 68. 22. Metyš, K.: Charakteristiky RGP čoček. Newzipzap č.7, únor 2007, 4-5. 23. Michálek, J.: Materiály a technologie pro výrobu kontaktních čoček. Sborník přednášek, kurz kontaktologů, I. Teoretická část. Praha 1996. 11 – 25. 24. Michálek, J.: Materiály pro kontaktní čočky II. Typy měkkých hydrofilních kontaktních čoček na našem trhu – přehled, možnosti volby, poznámky. Sborník přednášek, kurz kontaktologů, II. Teoretická část. Praha 1997. 1 – 8. 25. Millis, W., A., E.: Care systems. Medical Contact Lens praktice. Foreword by Melanie Corvertt. Elsevier Butterworth heinemann 2005. 149 – 156. 26. Millis, W., A., E.: Contact lens complications. Medical Contact Lens praktice. Foreword by Melanie Corvertt. Elsevier Butterworth heinemann 2005. 43 – 59.
- 99 -
27. Morgan, B., P.: Rigid lens care systems. Chapter 18. In: Contact Lens Practice. Butterworth – Heinemann. New Delhi 2002. 212 - 214. 28. Morgan, B., P.: Soft lens care systems. Chapter 11. In: Contact Lens Practice. Butterworth – Heinemann. New Delhi 2002. 133 - 150. 29. Müller-Treiber, A.: Definition Hygiene. Kontaktlinsenhygiene und Pflege 1. Die Kontaktlinse 3/2004. 5 – 10. 30. Müller-Treiber, A.: Kontaktlinsenhygiene und Pflege 5. Die Kontaktlinse 7-8/2004. 20 – 21. 31. Müller-Treiber, A.: Kontamination von Kontaktlinsen. Kontaktlinsenhygiene und Pflege 2. Die Kontaktlinse 4/2004. 20 – 23. 32. Müller-Treiber, A.: Prinzipien der
Kontaktlinsenpflege. Kontaktlinsen-
hygiene und Pflege 4. Die Kontaktlinse 6/2004. 31 – 34. 33. Müller-Treiber, A.: Trends in der Pflege hydrogeler Kontaktlinsen. Die Kontaktlinse 5/2005. 4 – 11. 34. Najman, L.: Čištění brýlí v ultrazvukových čističkách. Česká oční optika 4/2006. 34-35. 35. Petrová, S.: Základy aplikace kontaktních čoček. NCO NZO Brno 2004 36. Pitrová, Š. a kolektiv: Chraňte svůj zrak. Praha 1993. 89 – 95. 37. Refojo, M., F.: Contact lenses. Encyklopedia of Polymer Science and Technology. 1977. 195 – 215. 38. Rutrle, M.: Brýlová optika. 2. přepracované vydání, Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1993, 144. ISBN 80-7013-145-4. 39. Shik, K., Hu, J., Sibley M.: The Microbiological Benefit of Cleaning and Rinsing Contact Lenses. ICLC 1985. 235 – 242. 40. Scholtz, S.: Kontaktlinsenhygiene – effizient und einfach! [cit. 4. ledna 2007] Dostupné na World Wide Web: http://www.optikum.at/172.htm 41. Stejskal, M: MoistureLoc a Fusarium keratitis – vzájemný vztah, historie a výsledky šetření odborníků. Česká oční optika 1/2007. 100 – 101. 42. Synek, S., Skorkovská, Š.: Kontaktní čočky. NCO NZO Brno 2003. 43. Tobolková, Z.: Materiály pro výrobu kontaktních čoček a jejich vliv na tvorbu depozit. Bakalářská práce 2.LF UK. Praha, 2002. 37.
- 100 -
Firemní materiály: 44. Data on life. CIBA Vision. 45. Propagační materiály firmy Bausch & Lomb. 46. Reklamní materiály firmy Wilens.
Internetové stránky: 47. Ceník kontaktních čoček a roztoků. [cit. 7. ledna 2005] Dostupné na World Wide Web: http://www.ocnibn.cz/cenik03.htm 48. Druhy roztoků na kontaktní čočky [cit. 21. prosince 2004] Dostupné na World Wide Web: http://www.cocky.cz/druhyroztoku.php 49. Historie společnosti Alcon. [cit. 28. března 2007] Dostupné na World Wide Web: http://www.alconlabs.com/cz/aa/local/INDEX.jhtml 50. Kontaktní čočky. [cit. 25. března 2007] Dostupné na World Wide Web: http://www.optik-spektrum.cz/kontaktnicocky%20optifree%20roztoky.htm 51. Lens Care Update. [cit. 18. února 2007] Dostupné na World Wide Web: http://www.us.cibavision.com/lens_care/lens_care_update.shtml 52.O CIBA Vision. [cit. 8. prosince 2006] Dostupné na World Wide Web: http://www.cz.cibavision.com/about/about.shtml 53. O společnosti Bausch & Lomb. [cit. 15. března 2007] Dostupné na World Wide Web: http://www.bauschlomb.cz/index.php?view=historieOspolecnosti 54. Péče o kontaktní čočky. [cit. 21. prosince 2004] Dostupné na World Wide Web: http://www.cocky.cz/peceococky.php
Ústní a písemné konzultace: 55. Bc. H. Lipšanová 56. MUDr. K. Metyš 57. ing. J. Michálek, CSc. 58. Bc. A. Parmová
- 101 -
8 Přílohy 8.1 Původní dotazník Dotazník Vážený kliente, vyplněním dotazníku pomůžete získat informace týkající se roztoků používaných v péči o kontaktní čočky. Údaje budou zpracovány v diplomové práci. Vyplnění dotazníku je anonymní. Za vyplnění předem děkuji. 1. Pohlaví: Muž
Žena
2. Věk:
do 20 let
21 - 35 let
36 - 50 let
Nad 50 let
3. Jaký druh kontaktních čoček nosíte: Měkké
Tvrdé
4. Jaký typ kontaktních čoček nosíte: 14 dní
Měsíční
Čtvrtletní
5. Používáte kontaktní čočky a roztok od stejné firmy: Většinou
Zřídka
Vůbec
6. Který z roztoků nejčastěji používáte: Renu
Complette
Carrera
Solo-care aqua
Switch
Opti free
Aosept
UNIcare Blue
7. Střídáte různé druhy roztoků: Často
Vůbec
Občas
- 102 -
8. Znáte složení používaného roztoku: Ano
Ne
Částečně
9. Čtete příbalový leták: Ano, vždy
Nikdy
Zřídka
10. Doporučuje Vám roztoky váš kontaktolog: Ano, vždy
Ne
Občas
11. Informoval Vás váš kontaktolog o používání roztoků: Ano
Ne
Částečně
12. Čistíte mechanicky kontaktní čočku: Ano, vždy
Nikdy
Občas
13. Měníte pouzdro při vypotřebování roztoku: Pravidelně
Nikdy
Občas
14. Znáte kontraindikace používaného roztoku: Ano
Ne
Částečně
15. Změnil/a jste roztok z důvodu nežádoucích účinků: Ano
Ne
- 103 -
8.2 Nová verze dotazníku
Dotazník Vážený kliente, vyplněním dotazníku pomůžete získat informace týkající se roztoků používaných v péči o kontaktní čočky. Údaje budou zpracovány v diplomové práci.Vyplnění dotazníku je anonymní. Za vyplnění předem děkuji.
1. Pohlaví: Muž
Žena
2. Věk: do 20 let
21 - 35 let
36 - 50 let
Nad 50 let
3. Město: Brno
Liberec
Praha
4. Jaký druh kontaktních čoček nosíte: Měkké
Tvrdé
5. V jakém režimu kontaktní čočky nosíte: 14 dní
Měsíční
Čtvrtletní
Roční
6. Používáte kontaktní čočky a roztok od stejné firmy: Většinou
Zřídka
Vůbec
Jiné
- 104 -
7. Který z roztoků nejčastěji používáte: Renu
Complette
Carrera
Solo-care Aqua
Switch
Opti free
Schalcon
UNIcare Blue
Optosol
Frequence
Total Care
Unique pH
Aosept
Oxysept
Eso Unica
Sauflon All in One
Optosoak
Solo-care Hard
Jiné – napište název:
8. Střídáte různé druhy roztoků: Často
Vůbec
Občas
9. Znáte základní složení používaného roztoku: Ano
Ne
Částečně
10. Čtete příbalový leták: Ano, vždy
Nikdy
Zřídka
11. Doporučuje Vám roztoky váš kontaktolog: Ano, vždy
Ne
Občas
12. Informoval Vás váš kontaktolog o používání roztoků: Ano
Ne
Částečně
13. Roztok používáte pro: Čištění
Uchovávání
Lubrikaci
Oplachování
Neutralizaci
Speciální použití
- 105 -
14. Kontrolujete dobu expirace roztoku: Ano
Ne
Občas
15. Čistíte mechanicky kontaktní čočku (tzn. promnute ji): Ano, vždy
Nikdy
Občas
16. Jak často měníte pouzdro na kontaktní čočky: 1 x za 3 měsíce
1 za rok
Výměna s novým roztokem
1 x za 6 měsíce
Občas
Nikdy
17. Jak často měníte roztok ve Vašem pouzdře na kontaktní čočky: Ano, vždy
Nikdy
Občas
18. Znáte kontraindikace používaného roztoku: Ano
Ne
Částečně
19. Změnil/a jste roztok z důvodu nežádoucích účinků: Ano
Ne
Děkuji Vám za vyplnění
- 106 -
8.3 Dotazník pro klienta Ročník narození: Pohlaví: ♦ Muž ♦ Žena 1. Předchozí typ kontaktních čoček: 2. Délka nošení v průběhu dne: ♦ méně než 6 hodin ♦ 10 – 12 hodin 3. Alergie: ♦ Ano 4. Kuřák:
♦ Ano
♦ 6 – 8 hodin ♦ více než 12hodin
♦ Ne ♦ Ne
♦ Příležitostný
♦ Pasivní
5. Pracujete v prostředí: ♦ Prašném ♦ Klimatizovaném ♦ Venku, v přírodě ♦ S chemickými látkami ♦ U počítače ♦ Škola ♦ Jiné – specifikujte ………………………. 6. Berete léky – dlouhodobě: ♦ Ano - upřesněte: ♦ Ne 7. V době studie byl/a jste nemocen: ♦ Ano ♦ Ne 8. Přečetl/a jste příbalový leták u roztoku: ♦ Ano ♦ Ne 9. Čistíte kontaktní čočky mechanicky (tzn. promnete je): ♦ Ano ♦ Ne 10. Používáte nějaké oční kapky: ♦ Ano ♦ Ne
které (napište název)
11. Zkoušené kontaktní čočky byly: ♦ Výrazně lepší než předchozí ♦ Shodné s předchozím typem ♦ Nevyhovující 12. Chtěl/a byste v nošení těchto čoček pokračovat: ♦ Ano ♦ Ne 13. S roztokem jste byl/a: ♦ Velmi spokojen/a ♦ Shodný s používaným ♦ Nevyhovující ♦ Manipulace ♦ Chemické složení Děkuji za vyplnění!
- 107 -
8.4 Dotazník pro kontaktologa Nositel kontaktních čoček, jak dlouho: ………………….. Typ kontaktních čoček: …………………….. Optická mohutnost: OP ……………… OL ……………… poloměr křivosti: ……………… Typ roztoku: ………………. Vzhled kontaktní čočky: .…………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… Stav očí: OP …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… OL …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… např. vzhled spojivky, víček, rohovka Přítomná depozita: ♦ Ano jaká, popsat (barva, počet) …………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… ………………………… ♦ Ne Doručil/a byste nošení těchto čoček: ♦ Ano
♦ Ne
Před začátkem studie byla vysvětlena péče o kont. čočky: ♦ Ano ♦ Ne Jaký roztok klient před začátkem studie používal: …………………………………………………………………………………
- 108 -
8.5 Přehled nejpoužívanějších roztoků používaných v péči o kontaktní čočky na českém trhu Obr. 1 Cooper Vision - Frequency
Obr. 2 Wilens – Optosoak, Optosol
- 109 -
Obr. 3 CIBA Vision – SOLO care Aqua, SOLO care Soft
Obr. 4 CIBA Vision – Aosept Plus
- 110 -
Obr. 5 Bausch a Lomb - ReNu MultiPlus s MoistureLoc, ReNu, ReNu MultiPlus
Obr. 6 Bausch a Lomb – Sensitive Eyes Multi-Purpose
- 111 -
Obr. 7 Alcon – Opti-soak, Opti-free Expres
Obr. 8 Allergan – Total Care
- 112 -
Obr. 9 Sauflon – Sauflon All In One Light, Optopur
Obr. 10 ICN – Uni Care Blue
- 113 -
Obr. 11 Allergan – Complete, Complete Comfort Plus, Complete Moistureplus
Obr. 12 Safilens - Carrera
- 114 -
Obr. 13 Schalcon - Switch
Obr. 14 Schalcon – Shalcon
- 115 -
Obr. 15 Allergan – Oxysept
Obr. 16 Esoform – Eso Unica
