MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Ilustrace

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra výtvarné výchovy

Ilustrace Diplomová práce Doprovodný text k praktické části

Brno 2009

Autor práce: Michaela Křenková

Vedoucí práce: doc. Jan Bružeňák

Bibliografický záznam KŘENKOVÁ, Michaela. Ilustrace : diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2009. 46 l., 12 l. příl. Vedoucí diplomové práce doc. Jan Bružeňák.

Anotace Tato diplomová práce se zabývá tématem ilustrace, a to ve dvou rovinách. První část je teoretická. V ní se věnuji výtvarné oblasti z obecného hlediska, tzn. co ilustrace je, proč je v kulturní a sociální oblasti života lidí důležitá, jaké jsou její charakteristické znaky, záměry a cíle, jejímu vývoji od historie až po současnost. Dále se zabývám otázkami rozdělení ilustrací, jejich charakteristikou, současným stavem, tendencemi a také aktivitami a organizacemi souvisejícími s ilustrační tvorbou u nás i ve světě. Pro zpestření této části jsem vypracovala dotazník na téma knihy a ilustrace, jehož výsledky zde rovněž prezentuji. Součástí teoretické části je dále přehled českých a zahraničních umělců této výtvarné sféry. Samostatnou kapitolu věnuji ilustraci pro děti, která si to svými specifickými znaky a důležitostí, obzvláště u nás v ČR, zaslouží. V druhé části, která je praktická, jde o popis a dokumentaci mých vlastních ilustrací. Mým záměrem bylo propojit výtvarnou a hudební složku umění a vytvořit tak originální, příjemně a jednotně působící celek – „zpěvník“. Jeho vznik, obsah i forma, průběh a celková charakteristika jsou navíc inspirovány a podmíněny silně subjektivním prvkem – osobou, pro kterou je tvořen.

Annotation Diploma thesis „Illustration” deals with theme illustration in two levels. Forepart is theoretic. Here I apply myself to this creative sphere from common standpoint. It means – what illustration is, why it’s so important in cultural and social human life, characteristic, intentions and purposes, evolution from the history to the present. Further I state the parting of the illustrations, present situation and trends. I also present activities and organizations related to illustrational creation in our country and round the world. To interest I worked out the question form on the topic book and illustration. Its findings I present here, too. One part of the theoretical unit is summary of Czech

and foreign artists. Separate section I give attention to children’s illustration.

2

It deserves this interest, because it’s very important and has special characters, particularly in our republic. The other part is practical. I describe and document my personal illustration. My intention was interconnect art and music and create original complex – “songbook”, which acts pleasantly and jointly. Its birth, content and content form are inspired of high subjective element – person to whom is this song-book presented.

Klíčová slova Ilustrace, propojenost s textem, kniha, čtení, písně, vyjádření, emoce, fantazie, vnímání

Keywords Illustration, interconnection with text, book, reading, songs, expression, emotion, imagination, sense

3

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

Brně dne 18. března 2009

Michaela Křenková

4

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala za vstřícný přístup a vedení mé diplomové práce panu doc. Janu Bružeňákovi. Dále své rodině za možnost studia a v neposlední řadě svému manželovi za pomoc a podporu.

5

Obsah 1

Úvod............................................................................................................................................... 7 1.1

2

3

Úvod do ilustrace ......................................................................................................................... 10 2.1

Co je ilustrace? .................................................................................................................... 10

2.2

Rozdělení ilustrace .............................................................................................................. 10

2.3

Ilustrace – individuální práce nebo projekt? ....................................................................... 11

Historie a vývoj ilustrace ............................................................................................................. 12 3.1

Počátky a historický vývoj ilustrace .................................................................................... 12

3.2

20. století - technický pokrok .............................................................................................. 15

3.2.1

Počítačová ilustrace a její současné trendy ..................................................................... 15

3.2.2

Počítač versus tužka ........................................................................................................ 15

3.3

4

Mezinárodní bienále ilustrací .......................................................................................... 19

3.3.2

Mezinárodní knižní veletrh „Svět knihy Praha“ ............................................................. 20

3.3.3

Stálé expozice v ČR věnované ilustraci .......................................................................... 20

Ilustrace pro děti .......................................................................................................................... 24 Česká ilustrace pro děti – její vznik a vývoj ....................................................................... 24

4.1.1

Sdružení a aktivity v ČR z oblasti dětské ilustrace ......................................................... 24

4.1.2

Večerníček – znáte někoho, kdo ho nezná? .................................................................... 28

4.2

6

Současný stav a vývoj ilustrace ........................................................................................... 19

3.3.1

4.1

5

Proč právě ilustrace? ............................................................................................................. 8

Dotazník .............................................................................................................................. 31

Přehled ilustrátorů ........................................................................................................................ 34 5.1

Čeští ilustrátoři .................................................................................................................... 34

5.2

Zahraniční ilustrátoři ........................................................................................................... 37

Moje ilustrace............................................................................................................................... 40

Závěr ..................................................................................................................................................... 44 7

Literatura ...................................................................................................................................... 45

8

Seznam příloh .............................................................................................................................. 47

9

Přílohy .......................................................................................................................................... 48

6

1

Úvod Tato diplomová práce se zabývá tématem ilustrace, a to ve dvou rovinách.

První část je teoretická. V ní se věnuji výtvarné oblasti z obecného hlediska, tzn. co ilustrace je, proč je v kulturní a sociální oblasti života lidí důležitá, jaké jsou její charakteristické znaky, záměry a cíle, jejímu vývoji od historie až po současnost. Dále se zabývám otázkami rozdělení ilustrací, jejich charakteristikou, současným stavem, tendencemi a také aktivitami a organizacemi souvisejícími s ilustrační tvorbou u nás i ve světě. Pro zpestření této části jsem vypracovala dotazník na téma knihy a ilustrace, jehož výsledky zde rovněž prezentuji. Součástí teoretické části je dále přehled českých a zahraničních umělců této výtvarné sféry. Samostatnou kapitolu věnuji ilustraci pro děti, která si to svými specifickými znaky a důležitostí, obzvláště u nás v ČR, zaslouží. V druhé části, která je praktická, jde o popis a dokumentaci mých vlastních ilustrací. Mým záměrem bylo propojit výtvarnou a hudební složku umění a vytvořit tak originální, příjemně a jednotně působící celek – „zpěvník“. Jeho vznik, obsah i forma a celková charakteristika jsou navíc inspirovány a podmíněny silně subjektivním prvkem – osobou, pro kterou je tvořen.

7

1.1

Proč právě ilustrace? Tato úvodní část práce je spíše k zamyšlení. Je to kapitola plná otázek souvisejících

s tématem ilustrace a pokusů o odpovědi na ně během celé mé práce. Proč jsem si zvolila toto téma? S knihou a potažmo ilustrací je spojen můj každodenní život, a to již od dětství, kde vztah ke knihám vzniká. Velmi ráda a hodně čtu. Proto mě v této souvislosti napadá mnoho otázek. Např.: „Jakou roli hrají v lidském životě knihy? A jakou roli hrají knihy v životě dětí? Jak ovlivňují první setkávání s knihou a ilustracemi v ní další vztah ke knihám a ke čtení obecně? Dle mého názoru se vztahem ke knihám utváří také vztah k lidem, ke společnosti, k informacím a k životu jako takovému. Číst klasické knihy je proto velmi důležité! Čtení knih má vliv na osobnostní rozvoj – fantazie, poznání, myšlení, vědění, chápání světa, utváření vzájemného vztahu s rodiči (při společném čtení v dětství), slovní zásoba, sebeuspokojení, relaxační účinek, apod. V návaznosti na moji práci mě zajímá především odpověď na otázku: „Jakou roli hrají v knihách právě ILUSTRACE? Co mohou v lidech rozvíjet, jaké emoce v nich mohou vzbuzovat a zanechávat, jak je motivují a aktivizují při čtení (a také k dalšímu čtení) a poznávání. Popřípadě zda mohou nevhodné ilustrace uškodit – např. dětem.

V mladším dětském věku hrají ilustrace a grafická podoba knihy samozřejmě obrovskou, možná se dá říct i prvotní úlohu. Se zvyšujícím se věkem přechází do popředí text, ale ilustrace zůstává stále významnou a nezastupitelnou součástí knihy jako celku. Napadají mě další otázky k zamyšlení: „Jaká by byla kniha bez ilustrací? Může vůbec taková kniha čtenáře patřičně zaujmout, plnohodnotně rozvíjet a lákat k dalšímu čtení?“

Jaké jsou zásady ilustrování knih? A dají se takové zásady vůbec zobecnit? Čili existuje pro ilustrátory nějaké „nepsané desatero“, kterým se při tvorbě řídí? Nebo jde v této výtvarné oblasti čistě o cit a o schopnost citlivě vnímat okolní svět a vžít se do děje daného textu?

Otázka působení ilustrace na osobnost čtenáře zajímá odedávna všechny ilustrátory. Před začátkem tvorby by si měl ilustrátor položit otázku „Jak budou jeho ilustrace na čtenáře

8

dané knihy působit“. Umělecká intuice ilustrátora je doprovázena intuicí psychologickou. Velmi důležitá je propojenost textu a ilustrací – měly by se doplňovat a tvořit jeden celek. Významnou roli zde hraje osobnost každého člověka. Ta je vždy něčím odlišná a proto každý vnímáme skutečnost rozdílně. Záleží na naší smyslové vnímavosti, znalosti textu, na našem předchozím styku s uměleckým výtvarným dílem, na kulturní úrovni a uměleckém vkusu, toleranci k novým projevům ilustrace, představivosti a také na vlastním tvořivém postoji, apod.

Ilustrace je pro mě tak zajímavým tématem, že bych se mu chtěla i do budoucna více věnovat. Především mě zajímají odpovědi na následující otázky:

Jaké jsou, zda vůbec jsou, na světě rozdíly v ilustrování knížek z důvodů odlišností kulturních, náboženských, kontinentálních, časových, atp. A co vše zde hraje roli? Zda například je podstatná vyspělost dané země, její poloha a jiné podobné faktory, nebo jsou tyto aspekty méně významné ve srovnání s obsahem? To znamená zda je výsledek závislý „pouze“ na osobnosti výtvarníka jak dané téma a ilustrace zpracuje?

Jsou dnešní lidé v této přetechnizované době „jiní“ a potřebují proto „jiné“ ilustrace? Nebo jsou na celém světě a v kterékoliv době lidé - jejich emoce, vnímání, potřeby a jiné, jednoduše „lidmi bez rozdílu“? A ilustrace je tedy v čase a místě téměř stále stejná, neměnná a dokáže stejným způsobem zapůsobit a zaujmout?

9

2

Úvod do ilustrace

2.1

Co je ilustrace? Slovo ilustrace pochází z latinského slova „ilustrare“ a v překladu znamená

osvětlovat, vysvětlovat, objasnit, něco známým činit. V tomto případě jde tedy o výtvarný doprovod knihy, který má za úkol text osvětlit, vysvětlit a učinit ho srozumitelnějším. Při slově ilustrace se vybavuje každému nějaký obrázek, který souvisí se psaným slovem. V širším významu je do pojmu ilustrace zahrnuta i knižní výzdoba (iniciála) a tzv. iluminace (jednotlivé kresebné nebo malované vyobrazení rukopisů, případně tištěných textů).

2.2

Rozdělení ilustrace Velmi obecně lze ilustraci rozdělit do dvou skupin – na vědeckou a uměleckou.

Vědecká ilustrace si klade za cíl věcné, instruktážní a názorné ozřejmění závažných textových míst vědeckého spisu kresbou, fotografií apod. Oproti tomu ilustrace umělecká má za cíl vnést do literárního díla výtvarný zážitek. Zde je možnost vytvořit prostor pro fantazii čtenáře a hodně tak záleží na schopnosti vnímání každého jednotlivce. Toto rozdělení je ale příliš obecné. Pokud tedy chceme být přesnější, můžeme význam ilustrací a jejich funkcí v knize rozdělit do několika skupin: •

literární - zde ilustrace sleduje a doplňuje text či zvýrazňuje jeho dějovou osu, dává tváře postavám v příběhu, dokresluje a zdobí v textu odehrávající se příběh, báseň nebo jen kus textových informací, posiluje a dotváří u čtenáře zamýšlený pocit z textu, např. ho „nutí“ k smíchu, apod. Obecně řečeno – ilustrace poskytuje vizuální reprezentaci něčeho odehrávajícího se v textu.

•

dekorativní - posiluje výtvarnou složku knihy, jindy vyplývá z estetického cítění majitele, vydavatele nebo autora knihy, nebo také ze společenského postavení některého z nich

•

propagační – ta má za cíl ke knize přilákat potenciálního čtenáře a kupce

10

•

vědecká (neboli naučná), která exaktně souvisí s odborným textem, posiluje jeho vnímání a utvrzuje poznávání, případně má přímo výukovou úlohu (slabikáře, učebnice, technické příručky aj.)

•

speciální kategorii by mohla tvořit dětská ilustrace

Ilustrace mívá ve většině případech podobu kresby, méně malby (bez kontur), ale časté jsou také rytiny, mědirytiny, dřevoryty a lepty, popřípadě koláže. Hodně umělců se vedle své volné tvorby věnuje také právě ilustraci a zapojují ji tak do vývojového kontextu umění, rozšiřují její interpretační funkci a výrazové možnosti. Ilustrace tak zapůjčují knize její jedinečnou podobu.

2.3

Ilustrace – individuální práce nebo projekt? V souvislosti s tématem se zde nabízí otázka zda a nakolik lze ilustraci knihy

považovat za záležitost ryze individuální (autorskou) a nakolik jde o projekt, který vzniká na základě kolektivní práce a společné domluvy více lidí. Protože na vzniku knihy se kromě ilustrátora podílí také spisovatel, grafik a tiskárna. Můžeme si představit různé přístupy a postupy vzniku knih. Je rozdíl, když vzniká text a ilustrace může vznikat zároveň s textem, nebo se může ilustrovat už hotový text. Někdy se ilustruje text jakožto překlad z jiného jazyka a ilustrátor tak nemá s jeho autorem možnost přímého kontaktu. To mu na jednu stranu dává velkou svobodu, na druhou stranu si ale nemůže být jistý, jestli se mu podařilo správně pochopit a vystihnout ducha knížky. Tento fakt posoudí až samotní čtenáři. Ilustrace je pro většinu umělců, spíše než společným projektem více lidí, autorským uchopením daného textu, v němž by ale měl ilustrátor maximálně respektovat jeho charakter, atmosféru a myšlenku. Velmi důležité je také celkové grafické zpracování knihy, které může ilustraci podpořit nebo jí naopak ublížit. V případě, že ilustrace a grafickou úpravu nedělá jeden člověk, je důležitá vzájemná komunikace, aby pak kniha byla kvalitní a působila jako celek.

11

3

Historie a vývoj ilustrace V širokém pojetí prodělávala ilustrace své proměny s vývojem knih, její vzhled

se proměňoval s dobou, i s ní související technikou. Samotný pojem ilustrace je v dnešním slova smyslu užíván asi od roku 1840. Ve svém rozvoji, sahajícím až k dnešku, opanovala ilustrace nejen knihy, ale i noviny a časopisy. Zvláště ty, kterým říkáme pro použití „ilustrované“, reklamní brožury, letáky, katalogy a jiné. Na rozdíl od volné grafiky, tvořené námětem i zvolenou technikou podle svobodné vůle umělce, se musí ilustrátor chtě nechtě podřídit psanému textu a jeho obsahu. Je to právě ilustrace, která zapříčinila vznik grafického umění a kdysi dávno osvobodila grafiku z otrocké závislosti na malířství a dala jí osobitý charakter i možnost vlastního vývoje.

3.1

Počátky a historický vývoj ilustrace Nejspíše první ilustrace se objevily už v Egyptě v Knize mrtvých. Dále v antice,

kde byly ilustrovány Zvířecí bajky a uplatnění zde měla zejména vědecká ilustrace. Například k astronomii, geometrii a matematice. Ve středověku se ilustrovaly rukopisné knihy - evangeliáře, sakramentáře, zpěvy a lekcionáře. Tyto knihy byly bohatě zdobené. V 7. a 8. stol. se v klášterech na britských ostrovech používal především styl zvaný osamocená iluminace. Typická je spíše velká dekorativní ozdoba než ilustrace. Stránka, na které byl pouze ornament, se nazývá kobercová stránka a předcházela textu. Ornament se skládal ze spirál, propletených zvířat. V Irsku se na přelomu 8. a 9. století objevil evangeliář Book of Kells s bohatou ornamentální výzdobou, zobrazením symbolů čtyř evangelistů. Uměleckou předností Knihy z Kellsu jsou však iluminované iniciály. Dále je známa Kniha z Durrow a Evangeliář z Lindisfarne. V době Karla Velikého vzkvétala knižní iluminace, neboli karolinská iluminace, stejně tak jako tehdejší kultura. Karolinské kláštery se staly důležitými centry obnovy učení, kde se opisovaly především antické, starokřesťanské a byzantské rukopisy. Luxusní evangeliáře obsahovaly portréty evangelistů a stránky s ozdobnými iniciálami. Pozůstatek po

12

iluminaci z 8. století je Evangeliář Karla Velikého. Tyto ilustrace (iluminace) doby Karla IV. (posléze i Václava IV.) jsou českým vkladem dějinného významu. V období 10. - 11. století - Ottonská iluminace. Jednalo se především o lekcionáře používané při bohoslužbě. Obsahovaly portréty donátorů, ale také obsáhlé obrázky z Nového zákona. Postavy byly často na zlatém podkladu. Např. Kodex Egberti, který obsahuje 50 obrázků ze života Krista. Ze stejného období (10. - 11. století) je známa Anglo - saská škola. Někdy se nazývá "Winchester school", protože první centrum bylo ve Winchesteru. Další pak byly v Cantebury. Iluminovány byly různé typy knih od náboženských po antické učebnice. Postavy v nich byli živé. Anglickou specialitou bylo kreslení postav pouze jako barevných obrysů. V 11. a 12. století vedlo rozšiřování mnišství k velké produkci rukopisů, tzv. Románská iluminace. Nejoblíbenější byly rozsáhlé bible ilustrované propracovanými iniciálami, ale také knihy žalmů. Vzniká technika perokresby, která podporuje sklon k linearismu. Románský styl byl mezinárodní. Mezi základní znaky patří obliba velkých knih, dvojrozměrné provedení postav se stylizovanou drapérií a jednoduchým pozlaceným pozadím, důraz na velké a ozdobené iniciály, často tvořené větvičkami vína se zapletenými lidmi a zvířaty tzv. drolerie. Následuje Gotická iluminace, kdy se od konce 12. století produkce rukopisů postupně přemísťuje z klášterů do městských dílen. Centrem se stává Paříž a to především kvůli proslulé univerzitě. Ani ostatní města však nezůstávala pozadu. Bologna byla známá díky právnickým knihám. Jelikož zákazníky se stávali individuální čtenáři, je gotická kniha o poznání menší. Uplatňují se v ní drobné obrázky, které tvoří ústřední část jemně malovaných gotických iniciál. Vzniká obrázková bible nebo-li "biblia picta", kde text tvoří pouhý doprovod k ilustracím. V této době se projevuje větší snaha o vyjádření prostorovosti. Mělký obrázek je prohlouben skálami, architekturou. Okolo stránky se vinul rám tvořený listy a břečťanem. Uplatňují se opět drolerie. Nejdramatičtější středověké iluminace pocházejí ze Španělska (Kniha zjevení - závěrečná a apokalyptická kniha bible). Ve 13. století tvořil v Anglii v benediktinském klášteře sv. Albana nedaleko Londýna mnich Matthew Paris, který napsal a ilustroval cyklus knih (např.: Westminsterskou knihu žalmů). Francouzská Bible moralisée (biblický text s moralizujícím komentářem) se objevila v polovině 13. století. Zobrazuje zde Boha jako architekta. Dále v pařížském opatství

13

sv. Denise se dodnes dochoval misál (kniha textů pro celoroční bohoslužby). Vytvořil jej následovník iluminátora Jeana Pucella. Ve 14. století má určující vliv Paříž, kde se objevuje smysl pro realitu. Dělají se zde velmi luxusně zdobené a iluminované bible. V českých zemích vznikl kolem roku 1320 Pasionál abatyše Konhůty a kolem roku 1340 Veleslavova bible, Kodex Vyšebrodský a Bible Václava IV.. V 15. století se vývoj ilustrované knihy dovršil. Používalo se zlacení, tuše a vaječná tempera na pergamen. Počátkem 15. století ve Francii stále převládalo staré umění knižní iluminace. Nových výšin dosáhlo v díle bratří z Limburku. Pola, Hermana a Jeana, čelních představitelů mezinárodního gotického stylu. Pocházeli sice z nizozemské provincie Gelderlandu, ale působili ve Francii. Mistrovským dílem bratří z Limburku je breviář nazvaný „Přebohaté hodinky,“ který si objednal výstřední sběratel rukopisů, vévoda z Berry. Přebohaté hodinky jsou představitelem žánru známého mezi ilustrovanými modlitebními knihami z 15. století jako "knihy hodinek". Tyto "hodinky" byly ve skutečnosti časem modliteb. Za zmínku stojí také tisky české husitské reformace (letáky), které byly založené motivově na obrazové antitezi. Byly historicky jedinečným, pozoruhodným a společensky účinným prostředkem protiřímské agitace. Také kresby a malby nošené při husitských demonstracích měly podobu velkých ilustrací. Roku 1440 se začíná používat knihtisk na plátno a papír. Na přelomu 15. a 16. století vznikají ilustrace od Dőrera (dřevořezy) pro Apokalypsu (Kniha zjevení). Např.: Čtyři apokalyptičtí jezdci. V renesanci tvoří vědecké (především anatomické) ilustrace proslulý Leonardo da Vinci. V 17. - 18. století se na ilustrace používají rytiny a lepty (Hollar). Významní tvůrci české knižní ilustrace konce 18. a začátku 19. století byli Jan Berka, příslušníci rodiny Balzerů a bratři Salzerovi. V 19. - 20. století se používá litografie (do roku 1950), hlubotiskové, ofsetové techniky. Další fakta o historickém vývoji ilustrace uvádím také níže v kapitole 3.3.3.2 Stálá expozice UPM v Praze – „Příběhy materiálů – Tisk a obraz“.

14

3.2

20. století - technický pokrok V tomto období došlo k velkému pokroku díky nástupu nových technologií, které vedly

k výrazným změnám týkajících se techniky reprodukce ilustrací a možností jejich samotné přípravy. Dřív byly mnohé věci, které dnes bereme jako samozřejmost, technicky příliš složité, nebo zcela nemožné. Uvažme například reprodukci malby v knize. Tu dnes jednoduše naskenujeme a pro použití do knihy vytiskneme, apod. Mým cílem ale není věnovat se studiu tohoto období plného změn. Naopak chci přejít rovnou ke konci 20. století. V té době přišel zlom, který souvisel taktéž s technickým pokrokem, konkrétně s rozvojem informačních technologií. Tehdy přichází na řadu také počítačové zpracování ilustrací. Především ilustrátoři v 90. letech byli postaveni před výzvu mnoha počítačových softwarů, obzvláště Adobe Illustrator a Photoshop, CorelDraw, atd. A tak většina ilustrátorů nové generace byla na vysokých školách vyučována přímo před obrazovkou počítače.

3.2.1

Počítačová ilustrace a její současné trendy

Časopis Font (první grafický časopis) má novou rubriku “Vysoká škola počítačové ilustrace KzK” zabývající se již výše zmiňovanou technikou počítačové ilustrace. Více o této „novodobé“ technice se můžete dozvědět na http://www.illustrationclass.com. Na těchto webových stránkách IllustrationsClass si můžete stáhnout mnoho složek postupných kroků přibližujících vznik různých ilustrací. Je zde také k vidění vznik prací nejlepších světových ilustrátorů krok za krokem.

3.2.2

Počítač versus tužka

Nyní se zde logicky nabízí otázka, zda vůbec potřebuje ilustrátor v době počítačů tužku. Jan Jiříček – ilustrátor, využívající ke své tvorbě počítač, na to má jasný názor. Sdělil ho v rozhovoru s Ondřejem Horákem čtenářům časopisu ABC.

„Samozřejmě! A dokonce je to můj nejčastější a nejoblíbenější nástroj, bez kterého to vůbec nejde. Je to alfa a omega celé mojí práce a počítač je jenom jeden z nástrojů, kterým se dá dosáhnout výsledku.“ ¹

15

Můj názor se s výše uvedeným hodně ztotožňuje. Podle mě jde i v dnešní „PC době“ stále hlavně o umělecké cítění, talent a často i ruční řemeslné zvládnutí. Myslím si, že i při tvorbě prostřednictvím počítače jde

pořád o kreativní činnost, jen za použití jiných

prostředků. Technika samotná nic z toho nenahradí. Tak jako se například v malbě může jeden umělec vyjádřit lépe akrylovými barvami, jiného více baví olejomalba. Stejně tak může pro někoho, kdo s počítačem rád pracuje, být tato moderní technologie pouze prostředkem, jiným způsobem vyjádření. Takto vzniklé ilustrace pak mají svoji charakteristickou podobu. Mezi další významné osobnosti současné česko-slovenské ilustrátorské scény patří například David Böhm, Mišo Dúha, Pavel Reisenauer, Bohdan „Kofila“ Heblík, Jana Kudrnová, Petr Morkes, Vojtěch Velický a Milan Starý. Všichni tito kreslíři využívají ke své tvorbě počítač. S jejich ilustracemi se můžeme setkat v nejrůznějších periodikách – novinách, týdenících, časopisech, v rámci nekomerčních projektů, ale také v reklamních kampaních, kde si ilustrace a speciálně komiks vydobyl silnou pozici.

Něco málo o těchto ilustrátorech “počítačové“ sféry: Jan Jiříček Vystudoval VŠVH a AVU. Již v průběhu studia se začal věnovat komerční ilustraci. Podle něj se v této oblasti dá dobře uživit. Jiné sféry ilustrace prý trpní nedostatkem zakázek a je to proto složitější. Jan Jiříček pomáhá řešit tvář časopisu ABC (titul, ilustrace k hlavnímu článku) a projekt sci-fi komiksu Mars 44. Z komerčních záležitostí, kterých je v jeho tvorbě mnoho, je u veřejnosti asi nejznámější kampaň Realitní společnosti

České spořitelny.

Tu tvoří již druhým rokem. David Böhm Studuje AVU v ateliéru Vladimíra Skrepla. Kromě kresby se zabývá malbou a fotografií. S jeho ilustracemi se můžeme setkat v týdeníku A2 a hlavně v galeriích současného umění. Tento umělec také patří do skupiny ilustrátorů, kteří kreslí skici ručně na papír a pak skenují. Pavel Reisenauer Vytváří ilustrace pro časopis Respekt a občas na přebaly knih. Tento kreslíř tvoří ilustrace přímo v počítači, především v programu Photoshop.

16

Mišo Dúha Vystudoval architekturu a design. Pracoval jako animátor a výtvarník v kresleném filmu. Jako ilustrátor spolupracoval s humoristickými časopisy a novinami. V současné době se pohybuje v oblasti reklamní ilustrace. Jeho klienty byli například Poštovní spořitelna, Nescafé, Pepsi, Becherovka, Scanquilt, J&T, Kotila a v poslední době hlavně Nestlé nebo Orion. Osobně se domnívá, že se ilustrací v České republice dobře uživit nedá a proto pracuje už dlouhé roky v reklamě také na pozici art direktor a idea maker. Za reklamu obdržel již několik domácích i zahraničních ocenění. Kreslí obrázky do časopisů For Golf, Harper‘s Bazaar a Styl. Snaží se tiskoviny spestřit a pokud možno pobavit čtenáře. Své návrhy nejprve kreslí jednoznačně rukou. A o kreslení říká:

“Milujem ten pocit, keď ceruzka jazdí l’ahúčko po papieri a pomaly zhmotňuje myšlienku. Až potom u mňa nastupuje „technika“ so svojími nekonečnými možnosťami a prvotnú skici cizeluje, dofarbuje , dolaďuje, leští.“ ²

Bohdan „Kofila“ Heblík Výtvarník pracující pro časopisy A2, ABC a portál Seznam.cz. Velmi rád tvoří ilustrace pro děti. V budoucnu by chtěl pro děti nakreslit slabikář. S jeho kresbami se dále můžeme nejvíce setkat na plakátech a ve znělkách (animace). I u něj kresby vznikají v první fázi ručně. Jana Kudrnová Vystudovala SUPŠ v Hradišti a UTB ve Zlíně. Vedle ilustrace se věnuje grafickému designu, který ji živí. Pravidelně kreslí pro časopis How can limokid kill your dream? a již několik let pracuje na ilustracích starých moravských balad podle Sušilova zpěvníku. Také připravuje knihu pro děti. S jejími kresbami se dále můžeme setkat na tričkách, plackách, plakátech, webech, ve firemní propagaci, LP, EP, CD atd. Předlohy ilustrací kreslí vždy rukou.

17

Milan Starý Vystudoval PedF UK a byl učitelem výtvarní výchovy. Nyní pracuje na volné noze a tvoří ilustrace pro reklamu a různá periodika (např. Hospodářské noviny), spolupracuje s knižním nakladatelstvím Albatros, Knižním klubem. Utváří kulturní projekty pro Správu Pražského hradu a knihovnu Jičín. Co se týká volné tvorby, věnuje se kresbě, malbě a grafice. Jeho kresby můžeme vidět, kromě HN, hlavně v dětských knížkách. Kreslí rukou a poté skenuje. Petr Morkes Vystudoval Fakultu Architektury na ČVUT a dále na FAMU animaci (nedokončeno). Kreslí pro časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Dále se s jeho ilustracemi můžeme setkat v knížkách pro Albatros, Euromedia, Fragment, Mladé frontě a v reklamě. Poslední dobou už kreslí jen na tabletu. Vojtěch Velický Vystudoval soukromou střední uměleckou školu

designu v Makovicích (obor

Propagační výtvarnictví – propagační grafika), VOŠ grafickou (Hellichova) – obor Grafický design a realizace tiskovin – Knižní grafika. Nyní studuje na Západočeské univerzitě v Plzni v Ústavu umění a designu – obor Mediální a didaktická ilustrace. Kromě ilustrací se věnuje i malbě. Kreslí pro ekonomický týdeník Euro. Někdy skici kreslí ručně, jindy rovnou tabletem.

Co se týká trendů ve světě ilustrace, ani jeden z výše uvedených autorů se jimi neřídí. Přirozeně sledují dění v oboru a práci svých kolegů, ale to co „frčí“ je nezajímá. Kladou důraz především na originalitu a dělají ilustrace tak jak se jim líbí.

18

3.3

Současný stav a vývoj ilustrace Jaký je stav vývoje ilustrace nyní a jaké jsou trendy budoucnosti? Na tyto otázky budu

hledat odpověď v této obsahově rozsáhlejší kapitole. Velmi podstatnou roli v této oblasti hraje ilustrace dětská, kterou zde ale záměrně téměř nezmiňuji, jelikož jejíž problematice se věnuji samostatně později v kapitole 4.

3.3.1

Mezinárodní bienále ilustrací

Současné

trendy

a

směřování

ilustrace

v

budoucnosti

můžeme

sledovat

na Mezinárodních bienále ilustrací. Tuto možnost jsme měli dosud například ve městech Bratislava, Bělehrad, Teherán, Bologna, a jiných. Následující řádky věnuji výstavám v těch městech, které jsou nám nejblíže. 3.3.1.1

Bienále Brno

Důležitou úlohu v této oblasti v ČR ztvárňuje Bienále Brno, které je přehlídkou toho nejlepšího, co v oblasti grafického designu ve světě vzniká. Bienále Brno bylo založeno roku 1963 a je tudíž nejstarší přehlídkou grafického designu na světě. Pravidelně se na něm střídají dvě témata. V pořadí 23. ročník je věnován grafickému designu, ilustracím a písmu v knihách, časopisech, novinách a digitálních médiích. V roce 2010 se zase bienále zaměří na plakát, firemní, informační a reklamní grafiku. Vedle soutěžní přehlídky je součástí Bienále Brno odborné sympozium a řada doprovodných výstav, díky nimž se Brno vždy na čtyři měsíce stane centrem aktuálního grafického designu. V roce 2008 získal cenu Alfonse Muchy za ilustraci Gilles Lepore (Švýcarsko). Cena byla udělena za dílo reprodukované v katalogu BB. Porota ocenila, že se jedná o nový přístup k ilustraci a o originální koncept. 3.3.1.2

Bienále ilustrací Bratislava (BIB)

Bienále ilustrací Bratislava /BIB/ je pravidelná mezinárodní soutěžní přehlídka originálů ilustrací knih pro děti a mládež. Název přehlídky je tedy „Bienále ilustrací Bratislava“, zkratka BIB s přidáním roku konání. BIB v souladu s rozhodnutími, úlohami a cíli UNESCO a k němu přidružených mezinárodních organizací, nejen ve spolupráci s národními sekcemi Mezinárodní unie pro dětskou knihu /IBBY/, s národními komisemi

19

pro UNESCO, ale také s organizacemi výtvarných umělců - vytváří podmínky pro jejich hodnocení, soutěž a tak podporuje všestranný rozvoj tohoto druhu umění. Pořadatelem BIB je Ministerstvo kultury Slovenské republiky, Slovenská komise pro UNESCO a BIBIANA, mezinárodní dům umění pro děti. Organizaci a realizaci zabezpečuje Sekretariát BIB. Mezinárodní soutěžní přehlídka originálů ilustrací knih pro děti a mládež BIB připravovaná BIBIANOU, mezinárodním domem umění pro děti se koná každý druhý rok na podzim v září a říjnu v hlavním městě Slovenské republiky v Bratislavě. V oblasti výtvarného a ilustračního umění pro děti je bratislavské bienále nejvýznamnější a ojedinělou událostí svého druhu na světě. Každé dva roky se v souvislosti s BIB v Bratislavě střetává světová špička ilustrátorů. Mezinárodní porota BIB uděluje prestižní GRAND PRIX BIB, ZLATÉ JABLKA BIB, PLAKETY BIB a ČESTNÉ UZNÁNÍ VYDAVATELSTVÍ. Udělení nejvyššího ocenění na bienále ilustrací dává možnost a právo výtvarníkovi na nejbližším ročníku BIB prezentovat samostatnou výstavu z vlastní tvorby. Po čas konání BIB se veřejnosti představují držitelé ceny H. CH. Andersena a NOMA CONCOURS (soutěže asijského centra UNESCO v Tokiu). Součástí BIB je i mezinárodní sympózium. Zejména v odborných kruzích se stal známým UNESCO-BIB WORKSHOP ALBÍNA BRUNOVSKÉHO, kterého se účastní ilustrátoři tzv. třetího světa. Dodnes se ho zúčastnilo 93 ilustrátorů z 37 zemí. Sbírka originálů ilustrací oceněných na jednotlivých ročnících BIB a jiných akcích představuje v současnosti už přes 1000 děl, které jsou majetkem BIB.

3.3.2

Mezinárodní knižní veletrh „Svět knihy Praha“

S tématem ilustrace se můžeme každoročně setkat částečně také na největším českém mezinárodní knižním veletrhu a literárním festivalu „Svět knihy Praha“, který probíhá již od roku 1995. V letošním roce se tedy bude konat již jeho 15. ročník, tradičně v pražském Průmyslovém paláci, v termínu 14. – 17. května 2009. Jeho téma: 27 ze 27 / Evropa v literatuře - literatura v Evropě, Fantazie a kreativita, Literatura a vzdělání.

3.3.3

Stálé expozice v ČR věnované ilustraci

Na jaké stálé expozice v ČR můžeme v současnosti zavítat a něco se o ilustraci dozvědět? 3.3.3.1

Centrum ilustrace

V jihočeském městě Písek vzniklo v tamní Sladovně v průběhu loňského roku Centrum ilustrace Písek, zkráceně CIPísek – a to podle postavičky píseckého rodáka 20

Radka Pilaře. Malým i velkým diváků nabízí interaktivní expozice věnované nejen dětské ilustraci, ale také animovanému filmu a v neposlední řadě výtvarníkovi Radku Pilařovi. Do povědomí nejširší veřejnosti se malíř, grafik, ilustrátor, fotograf, scénograf, scenárista, výtvarník, režisér animovaných filmů a videoprogramů Radek Pilař zapsal jako tvůrce znělky Večerníčku, kterou vytvořil pro Československou televizi a jako tvůrce oblíbeného kresleného seriálu příběhů O loupežníku Rumcajsovi, a dalších (viz. kapitola 4.1.2 níže). Známý francouzský kritik Jean-Paul Fargier oceňoval na Pilařově práci schopnost znovunalezení dětství v umění. Někdy je tento umělec nazýván také všestranným básníkem výtvarného obrazu. Radek Pilař ve své tvorbě inklinoval k volnosti výtvarného projevu, k abstrahování a k symbolické zkratce. Jeho hravost jej přivedla ke kolážím, při kterých kombinoval liniovou kresbu a barevné plochy s útržky papíru, textilu i jiných materiálů. Jeho tvorba je takto originální a stylově jedinečná. Expozice ilustrace se nachází ve velké zaklenuté místnosti levého křídla objektu Sladovny, sousedící se vstupní halou a foyerem se šatnami. Jedná se o prostor o celkové ploše 398,3 m2. V současné době v tomto sále vzniká stálá expozice ilustrace s názvem "Po stopách ilustrace". Tento projekt si klade za cíl živou a atraktivní formou zachytit přehled české ilustrační tvorby a představit její nejvýznamnější tvůrce. Bude zde představena tvorba Josefa Lady, Josefa Čapka, Ondřeje Sekory, Jiřího Trnky, Květy Pacovské, Adolfa Borna, Petra Síse a mnoha dalších ilustrátorů dětských knížek. Autorem scénáře tohoto zajímavého projektu je PhDr. Blanka Stehlíková, architektonické řešení je dílem ing.arch. Vladimíra Boučka a ing.arch. Jana Boučka. 3.3.3.2

Stálá expozice UPM v Praze – „Příběhy materiálů – Tisk a obraz“

Další místo, kde se můžeme setkat s popisem vzniku a vývoje ilustrace, je Uměleckoprůmyslové museum v Praze. To se věnuje tématu ilustrace a celkovému grafickému zpracování knih ve své stálé expozici nazvané Příběhy materiálů - Tisk a obraz. Tato expozice Uměleckoprůmyslového musea je věnovaná především reprodukování obrazu a znaku od středověku, přes vynález knihtisku, nástup průmyslové výroby až po současnou tvorbu a zahrnuje tak také vznik a vývoj ilustrace.

21

První expozice „kniha historická“ se zaměřuje především na podobu knihy tištěné, jak ji známe od druhé poloviny 15. století do dnešních dnů. Představuje však i několik vzácných rukopisných památek ze 13. až 15. století (brevíř kláštera v Praze Na Františku). Na vzniku rukou psaných kodexů se podíleli nejen písaři v klášterních písařských dílnách, ale také malíři provádějící obrazovou výzdobu knihy (iluminace) a rovněž knihvazači. Knižní vazba dotvářela celek knižního díla a reprezentovala obsah knihy nebo jejího majitele. Knihařské techniky, zvláště slepotisk, předjímaly postupy tisku z výšky, které se uplatnily v tiskařském umění. Drahými kovy zdobené vazby misálů dokládají, že kniha až do raného novověku byla posvátným předmětem kultu a sloužila především bohoslužebným účelům. Postupně však sílila její funkce poučná a informativní. Tomu

odpovídal

rozvoj

tištěné

knižní

ilustrace

v době

renesance

a baroka.

Dřevořezy a později mědiryty názorně přibližovaly čtenářům náměty historické, přírodovědné či cestopisné. Novou tvář dostávala i úprava knižního textu. Titulní listy měly - podobně jako zdobné iniciály, grafická záhlaví a viněty - upoutat čtenářovu pozornost a napomoci jeho rychlejší orientaci v textu. Ilustrovaná kniha se stávala přístupným a až do moderní doby nejrozšířenějším obrazovým médiem, spoluutvářejícím podoby evropského myšlení a imaginace.

Druhá expozice nese název „užitá grafika historická“. Tiskařská a informační revoluce vyvolaná Gutenbergovým vynálezem knihtisku si vyžádala obdobně rychlé a levné techniky obrazové reprodukce. Tisk z výšky se v podobě dřevořezu bohatě uplatnil ve výzdobě knih a v období renesance téměř zcela nahradil dřívější malířsky prováděné iluminace. Stále větší požadavky na věrnost a přesvědčivost ilustrací vedly k rozvoji tisku z hloubky - mědirytu a leptu. V pozdní renesanci a zvláště v baroku se knižní grafice dostalo reprezentativních úkolů. Rozměrné rytiny slavnostních alb zachycovaly světské a církevní události, osobnosti a architekturu, titulní listy a frontispisy knih se stávaly symbolickými obrazy moci a slávy. Neméně významnou roli sehrávala grafika od konce 15. století v šíření výtvarných námětů, vzorů a uměleckých předloh. Z dílen předních evropských rytců (mj. Heinricha Aldegrevera, Virgila Solise, Aegidia Sadelera) vycházely například ornamentální a uměleckořemeslné předlohy, které byly častou inspirací zlatníků, kovotepců a jiných řemeslníků. Nové oblasti zakázek přinesl ryteckým dílnám na konci 18. století rozvoj osobní a příležitostné grafiky. Gratulační lístky, novoročenky, navštívenky či plesové pozvánky stály na počátku nebývalé obliby drobných grafických tisků, neodmyslitelně patřících k životnímu stylu rodící se moderní společnosti. 22

Další expozice se jmenuje „moderní kniha“. Na konci 19. století jako reakce na průmyslovou výrobu vzniká úsilí o knihu jakožto umělecké dílo. Významní výtvarní umělci se podílejí na renesanci knižního umění. Zdůrazňují individuální přístup ke knize i k literárnímu dílu. Ilustrace již neopisuje příběh, ale interpretuje obsah a tlumočí atmosféru. Snaha

o kvalitu

uměleckého

řemesla

se projevuje

zejména

v knižní

vazbě,

která od 19. do první poloviny 20. století odráží vývoj výtvarných stylů v uměleckém řemesle. Nositelem jejich proměn je ornament. Ve 20. letech 20. století vzniká mezinárodní hnutí za „novou“, konstruktivistickou typografii, které reaguje na potřeby rychlé a masové komunikace v rodící se civilizaci velkoměst. Vyloučení ornamentu, dynamická kompozice, fotografický obraz a jednoduché písmo trvale ovlivňují knihu a grafiku až do současnosti.

V

této

oblasti

poslední

expozice

nese

název

„moderní

užitá

grafika“.

Vznik rozmanitých forem moderní užité grafiky vyvolala již v 19. století bohatá síť firem a institucí, souvisejících s rozvojem průmyslu, obchodu a demokratizací kultury. Potřeba jejich propagace podnítila nejen rozvoj plakátu, ale i takových forem užité grafiky jako jsou nástěnné kalendáře nebo diplomy. Vedle malovaného, kresleného či grafického obrazu se již na počátku 20. století objevuje fotomontáž. Její rozmach v následujících desetiletích ukazuje, že byla účinným prostředkem nejen k propagaci zboží, ale i politických a uměleckých idejí.

23

4

Ilustrace pro děti Jak jsem se zmínila již v úvodu práce, je děská ilustrace jistým způsobem odlišná

od ilustrace zbývající a tvoří proto zvláštní část tohoto výtvarného odvětví. Má svá specifika a zásady dané věkem skupiny, pro kterou je určená, čímž se od ostatní ilustrace odděluje. Je pro společnost významná právě proto, že setkání s knihou, potažmo ilustrací, probíhá právě v dětství. Z těchto důvodu jsem se rozhodla věnovat jí samostatnou kapitolu, a to především dětské ilustraci české, která je velmi významná a jejíž urověň je velmi vysoká. Neméně významnou součástí této kapitoly je také vyhodnocení a shrnutí výsledků dotazníku na téma knihy a ilustrace, který jsem zpracovala a zadala žákům základní školy.

4.1

Česká ilustrace pro děti – její vznik a vývoj Co se týče ryze prvních českých ilustrací pro děti, stáli u počátku jejich vzniku umělci

Trnka, Strnadel a Zábranský. Ve 20. století u nás vzniká nejen velké množství dětských ilustrovaných knih, ale také Večerníčků, které hrají na poli české ilustrace nezastupitelnou roli. Proto jim a také jejím autorům věnuji zvláštní pozornost v podobě jedné z následujících podkapitol. Nejprve se ale seznamme s některými zajímavými projekty, sdruženími a organizacemi, které se tématem dětské ilustrace v České republice zabývají.

4.1.1

Sdružení a aktivity v ČR z oblasti dětské ilustrace

Propagaci četby a s ní úzce související ilustrační tvorbě se v České republice věnuje mnoho dílčích projektů, které upozorňují na toto médium v lokálním i celorepublikovém rozsahu. Patří mezi ně městské a regionální knihovny, organizace sdružující knihovníky a informační pracovníky SKIP, Obec spisovatelů, Česká sekce IBBY, společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů Svět knihy, Klub ilustrátorů, Agora Central Europe, veletrh dětské knihy v Liberci, nakladatelé knih pro děti a mládež se svými knižními kluby, a v neposlední řadě také knihkupci i mnozí nadšení jednotlivci, kteří připravili již řadu záslužných akcí přivádějících děti zpět k četbě knih.

24

4.1.1.1

Klub ilustrátorů dětské knihy - KIDK

KIDK je organizace pracující od roku 1990, sdružující špičkové české ilustrátory. Snaží se pečovat o udržení kvality ilustrací a výtvarné podoby dětské knihy. KIDK tedy sdružuje více než 50 výtvarníků a je součástí Syndikátu výtvarných umělců. Dále klub spolupracuje s Obcí spisovatelů, s Obcí překladatelů a s českou sekcí IBBY (International Board on Books for Young People při UNESCO). Konkrétní činnost KIDK spočívá v tom, že každoročně hodnotí výtvarnou úroveň knih pro děti, které vyšly v předchozím roce. Odborná porota Klubu ve spolupráci s porotami Obce spisovatelů, Obce překladatelů a IBBY uděluje nejlepším autorům dětské literatury výroční ceny "Zlatá stuha". Klub dále organizuje a zaštiťuje pravidelné společenské výstavy a prezentace nejlepších výročních prací v oboru dětské literatury. Tyto výstavy jsou pořádány v galeriích, knihovnách a na knižních veletrzích doma i v zahraničí. A v neposlední radě patří k aktivitám Klubu také pravidelné pořádání besed s dětmi v knihovnách a školách. Členové KIDK se zúčastňují porot dětských výtvarných soutěží. V pravomoci Klubu je poskytnout kontaktní adresy svých členů případným zájemcům z řad vystavovatelů, nakladatelů, knihovníků a knihkupců.

Novým členem KIDK se může stát výtvarník přijatý na základě předložení kvalitních knižních publikací či významných ocenění za ilustrace. O tomto jeho přijetí rozhoduje valná hromada Klubu. Na stránkách Klubu www.klubilustratoru.cz můžeme najít, kromě popisu činnosti Klubu, také jmenný seznam jeho členů. A dále se zde více o umělcích a jejich práci můžeme dozvědět v sekci „Ilustrátoři“.

4.1.1.2

Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu IBBY

Protože literatura pro děti a mládež má svá specifika, bylo založeno Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu (IBBY - International Board on Books for Young People), které se plně hlásí k Mezinárodní konvenci o právech dítěte a chce se podílet na realizaci jejích cílů. Jednou ze zásad

této Mezinárodní konvence o právech dítěte je Právo dítěte

na všeobecné vzdělání a přímý přístup k informacím, o což se IBBY snaží prostřednictvím

25

produkce a rozšiřování kvalitní literatury pro děti a mládež. Tato aktivita výše zmiňované právo dětí výrazně ovlivňuje a napomáhá k jeho realizaci. Od roku 1964 je členem IBBY také československá sekce, po roce 1991 má Česká republika svoji vlastní sekci českou. Mezi významné činnosti české sekce IBBY patří pořádání výstav a veletrhů, podílení se na udělování cen a ocenění – nominace na tyto ceny a účast v porotách (Cena Hanse Christiana Andersena, Honour list České IBBY, Astrid Lindgren Memorial Award, SUK, organizace soutěže Zlatá stuha – viz. předcházející kapitola, atd.). Pokud se chcete o tomto sdružení dozvědět více, zavítejte na webové stránky www.ibby.cz . Projekt „Rosteme s knihou“ Jde o kampaň na podporu četby knih v České republice. Zahájili ji Občanské sdružení Svaz českých knihkupců a nakladatelů a jeho společnost Svět knihy, s.r.o. na veletrhu Svět knihy Brno 2005. Důvodem pro vznik tohoto projektu byly alarmující výsledky výzkumů čtenářské vyspělosti v tuzemsku i v zahraničí. Ty dokazují výrazný pokles zájmu mládeže o četbu a knihy. Proto bylo potřeba přistoupit k aktivnímu řešení situace s ohledem na negativní celospolečenské důsledky, které by ignorance problému literární negramotnosti mohla způsobit. Projekt zaměřený na získávání kladného vztahu k literatuře a knihám osloví novým a zajímavým způsobem zejména předškolní a školní mládež s cílem rozvíjet a prohlubovat jejich literární vzdělání a čtenářskou vyspělost, zlepšovat a obohacovat komunikační schopnosti a obecně kulturní znalosti mladých lidí. Smysluplnost projektu je dána perspektivní péčí o růst intelektuálního potenciálu naší země. Obsahová náplň projektu:

• mediální pořady a spoty zaměřené na literaturu pro děti a mládež a výchovu ke čtenářství • zábavně naučné pořady • soutěže a akce – tradiční i nové • pořady představující známé osobnosti a jejich vztah k literatuře a knihám • zajímavě řešený a interaktivní internetový portál oznamující jednotlivé akce s linkami na weby s literaturou a knihami pro děti

26

• součinnost se školkami, školami, školními družinami a rodinami, dětskými psychology • metodické semináře pro učitele, rodiče a odbornou veřejnost • spolupráce s kluby mladých čtenářů vedených jednotlivými nakladateli • zapojení dětských oddělení regionálních a městských knihoven, knihkupectví v jednotlivých městech a webových serverů určených dětem a jejich rodičům • aktivní zapojení sponzorů a partnerů • mezinárodní spolupráce v rámci zemí Visegradu a EU s možností získání dalších finančních zdrojů • propagační kampaň • celoplošné výlepy plakátů s logem projektu, výroba a distribuce reklamních předmětů s vtipnými slogany • široká medializace projektu včetně spolupráce s audiovizuálními a tištěnými médii • knihkupectví – výkladní skříň kampaně • společný internetový portál s interaktivním rozhraním • využití propagačních možností a programového prostoru v rámci největšího knižního veletrhu Svět knihy Praha a dalších obdobných akcí v republice Více o tomto zajímavém projektu se dozvíte na stránkách www.rostemesknihou.cz . A ještě uvádím jeden internetový odkaz určený pro zájemce o tuto problematiku: www.veletrhdetskeknihy.cz

27

4.1.2

Večerníček – znáte někoho, kdo ho nezná?

Z výčtu několika nejvýraznějších "klasických" výtvarníků Večerníčků je patrné, jak široké spektrum výtvarných disciplín a stylů, škol, forem, žánrů i technologií tato tvorba zahrnuje.

Autorem postavičky Večerníčka, která zve každý večer děti k pohádce před spaním, je výtvarník a absolvent AVU Radek Pilař (1931-1993). Tato proslulá večerníčkovská znělka, která je vůbec nejstarší českou televizní znělkou a jednou z nejstarších v celé Evropě, spatřila světlo světa již v červenci a srpnu roku 1965. Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších Večerníčků „O loupežníku Rumcajsovi“, jehož byl Radek Pilař ilustrátorem, měl v Československé televizi premiéru již v roce 1967. Mezi Pilařovy další animované filmy související s Večerníčkem patří například: Dívejte se, Kluci pozor, prázdniny, O loupežnickém synku Cipískovi, Putování skřítka Hajáska, Rok se skřítkem Vítkem, Hajný Robátko. Tyto výtvarné sféry, v nichž dosáhl Radek Pilař řady veřejného uznání a ocenění doma i ve světě, postihují ovšem jen zčásti široký záběr tvůrčí aktivity tohoto umělce s mimořádným nadáním. Výtvarné práci zasvětil celý svůj život. Kromě ilustrace se totiž věnoval i malbě, grafice, fotoasamblážím, vytvářel objekty a zabýval se také scénickou, filmovou a režisérskou prací. Veškeré jeho tvořivé úsilí nakonec vyústilo do originální výtvarné syntézy, do nové umělecké disciplíny video-tvorby, v níž je po právu zakladatelem tzv. českého videoartu.

Večerníček není populární pouze u nás, ale je současně nejžádanějším programem České televize při prodeji. Tvorbu našich předních ilustrátorů tak sledují a znají lidé po celém světě. Kromě všech evropských zemí se dostal i do vzdálených zemí jako je Austrálie, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Japonsko, Čína, Korea, Indonésie, Keňa, Zimbabwe, Island a další.

Výtvarník při tvorbě krátkého kresleného animovaného filmu připraví výtvarné návrhy figurek a pozadí pro daný film. Figurky rozkreslí v různých akcích, situacích a výrazech, a to vše v barvě. Určí ladění barevného pozadí ke koloru vlastních figurek.

28

Dále určí velikosti a množství pozadí pro celý film. Všechnu činnost provádí v dohodě s režisérem, hlavním kameramanem kameramanem, hlavním animátorem a modelářem kresby a malířem pozadí. Jde tedy o kolektivní spolupráci.

Přestože moderní animovaná tvorba přináší nové zajímavé techniky - 2D a 3D animace, stále ale tato práce vyžaduje též řemeslně dokonalé ovládnutí klasických technik, které jsou téměř nenahraditelné ve svých stylotvorných a charakterotvorných možnostech. Proto je stále na prvním místě řemeslo a trpělivá ruční práce. Počítače ulehčují a urychlují tvorbu ve fázi snímání a postprodukce, ale ruční práce a dokonale zvládnuté řemeslo zůstává.

Všichni výtvarníci, kteří se na vzniku pohádek léta podíleli a podílejí, vtiskli svým uměním, zkušeností, trpělivostí a talentem každému večerníčku osobitý styl a vtip.

Další neméně významní výtvarníci Večerníčků: Adolf Born - ilustrátor, karikaturista, vystudoval VŠUP a AVU. Ilustroval: Mach a Šebestová, Mach a Šebestová na prázdninách, Žofka a spol. Vladimír Jiránek - kreslíř, karikaturista, absolvent FFUK. Ilustroval: A je to …, Bob a Bobek, Pat a Mat, Pozor, bonbón. Josef Lada (1887-1957) - ilustrátor, kreslíř, karikaturista. Ilustroval: O chytré kmotře lišce, O Mikešovi. Vladimír Renčín - kreslíř, ilustrátor. Ilustroval: O zvířátkách pana Krbce. Zdeněk Smetana - animátor, scenárista a režisér animovaných filmů, propagační grafik, absolvent PdF UK. Ilustroval: Pohádky z mechu a kapradí, Radovanovy radovánky, Rákosníček a hvězdy, Rákosníček a jeho rybník, Štaflík a Špagetka, Malá čarodějka a jeden z nejnovějších Večerníčků O skřítku Racochejlovi. Jiří Šalamoun - kreslíř, grafik, ilustrátor, autor plakátů, a animovaných filmů. Absolvoval AVU a Vysokou školu knižní grafiky v Lipsku. Ilustroval: Maxipes Fík, Divoké sny Maxipsa Fíka. Helena Zmatlíková

(1923-2005) - malířka, pracovala v oboru knižní ilustrace, užité

a propagační grafiky, hraček a loutek, ilustrovala více než 200 dětských knih. Večerníček – např. Domeček u tří koťátek.

29

K dalším výtvarníkům, kteří se významně zapsali do dějin Večerníčku a do dějin české ilustrace pro děti, patří:

Ondřej Sekora (Ferda Mravenec), Cyril Bouda, Josef Čapek (O pejskovi a kočičce, Dášenka), Zdeněk Miler (Krteček), Jan Balej , Dagmar Doubková, Stanislav Duda, Vratislav Hlavatý, Ivo Houf, Pavel Koutský, Josef Lamka, Václav Mergl, Marie Satrapová, Miroslav Štěpánek.

30

4.2

Dotazník Jak už jsem uvedla při popisu projektu „Rosteme s knihou“, ukazují výsledky výzkumů

čtenářské vyspělosti v tuzemsku i v zahraničí výrazný pokles zájmu mládeže o četbu a knihy a v souvislosti s tímto jevem upadá i význam ilustrací v knihách a zájem o ně. Informace získané pomocí mého dotazníku jsou spíše sondou do situace mladých lidí na základní škole v mém okolí. Respondentů bylo celkem 42 ve věku 14 let, z toho dvě třetiny dívky a jedna třetina chlapci. Nejedná se tedy o plnohodnotný výzkum v pravém slova smyslu, což považuji za důležité předeslat. Sama jsem ale byla zvědavá, zda se výše zmiňované katastrofické a alarmující statistiky, které mě k provedení tohoto malého „výzkumu“ přivedly, po vyhodnocení odpovědí mých respondentů potvrdí. Dotazník obsahuje celkem 13 otázek - viz. příloha 1. Zde jsou výsledky.

Z odpovědí na první otázku vyplývá, že podle 76% dotazovaných je čtení knih v životě důležité. Jako nejčastěji opakující se důvody uvádějí tyto: knihy obohacují život, jsou poučné, můžeme se z nich mnohé dovědět, získáváme zkušenosti, někdy nám v životě pomáhají, při čtení se zabavíme a může nás obohacovat. A nejčastější odpovědí bylo, že lidé, kteří čtou knihy, mají větší slovní zásobu. Záporně odpovědělo 24% respondentů. Pro ně je kniha nepotřebná věc, bez které se každý člověk obejde. Nečíst ničemu nevadí, je to zbytečná ztráta času, místo knih jsou dnes počítače. To byly nejčastěji uváděné důvody. Co se týká otázky aktivního čtení dětí, nepřišly mi výsledky tak pesimistické a hrozivé. Čekala jsem je horší. Občas si knihu přečte 43% dětí, pravidelně a hodně čte 14%, 29% z nich přečetlo knihu alespoň jednou a „jen“ 14% nečte vůbec. Dalo by se tedy říci, že zhruba polovina z těchto dotazovaných dětí knihy čte, druhá polovina nikoliv. Svoji oblíbenou knihu má 38% respondentů, naopak téměř dvě třetiny (62%) žádnou nemá. U kladné odpovědi jsou důvody oblíbenosti knihy a konkrétních titulů velice rozmanité. Přesto zde najdeme několik dominujících a společných rysů. Mezi oblíbenými knihami figurují především ty dobrodružné, plné napětí a zábavy, fantasy – platí hl. pro chlapce. Naopak u dívek vykazují největší úspěch dívčí romány a knihy zaměřené na problematiku dospívání. V nich často hledají cenné rady a odpovědi na otázky. Čtvrtá otázka zjišťovala znalost pojmu „ilustrace“. Zde jsem získala pozitivní výsledek. Pouze 14% respondentů správnou odpověď neznalo. Mylně se domnívali, že např. jde o malbu, nějaký obrázek malovaný rukou, nebo o osobu, která obrázky kreslí.

31

Upokojivá většina (86%) shodně odpověděla, že se jedná o obrázky v knize, které například doplňují odehrávající se děj, text, atp. Velmi mě zajímalo, zda se při čtení knihy žáci zajímají o to, kdo ji ilustroval. Na to odpovídali v 5. otázce. Kladně se vyjádřilo pouze 14% z nich, což mi připadá velmi málo. Více jak polovina (57%) se o původ ilustrací zajímá pouze v případě, že je něčím dostatečně zaujmou, jsou zábavné, kreativní, „pěkně namalované“ a především pokud jde o fantasy ilustrace. Velmi nemile mě překvapilo zjištění, že téměř jednu třetinu (29%) čtenářů ilustrace vůbec nezajímají. Následující tři otázky jsou zaměřené na aktivní podporu dětí v přístupu ke knihám ze strany rodičů a jiných příbuzných. Výsledky bohužel zapadají do hrozivých statistik celosvětových i národních šetření. V 57% případů si s dětmi četli nebo čtou pouze rodiče. Jen se 14% rodiče a další příbuzní, s 5% si četli pouze sourozenci, shodně s 5% jen prarodiče a s neuvěřitelnými 19% nikdo! Je to každé páté dítě a to mi přijde hrozivé. Z údajů dále vyplývá, že rodiče se v tomto směru dětem věnují v nelichotivých 71% případů, tozn. že téměř třetina rodičů v této roli selhává. Třetina mladých respondentů dostává knihy pravidelně a shodně jedna třetina dostala knihu darem již několikrát. Zbývající třetina ji dostala jen jednou nebo nikdy (téměř půl napůl). Konkrétně 14% dětí nikdy žádnou knihu nedostalo. Opět žádné pozitivní zjištění. V příležitostech, kdy knihy dostávají, se na přibližně stejnou úroveň hodnocení dostaly narozeniny a Vánoce (43% a 40%). Následuje darování „jen tak“ (17%) a za vysvědčení knihu neobdržel zatím nikdo. Započítáme-li i jednotlivé kombinace těchto příležitostí (bráno jen u dětí někdy obdarovaných), dostaneme tyto výsledky. Pouze na Vánoce najde pod stromečkem knihu 22%, na narozeniny shodně 22% a pouze 6% dotazovaných obdrží knihu jen tak. Největší skupinu (28%) tvoří kombinace Vánoc a narozenin. 16% připadá na trojkombinaci Vánoce, narozeniny a „jen tak“. Poslední část (6%) tvoří spojení narozenin a obdarování bez většího důvodu (jen tak). A kdo se na kupování knih nejvíce podílí? V téměř polovině případech jsou to rodiče (44%). S celými 30% následuje odpověď „od někoho jiného“. V této skupině jde převážně o tetu, strýce, nebo sestru. Velmi ojediněle se vyskytly případy, kdy knihu daroval kamarád, v jednom případě šlo o slečnu na doučování. Z 26% se na této aktivitě podílí prarodiče. Co se týká ilustrací, drtivá většina dotazovaných je v knihách upřednostňuje (71%). Nikdo neuvedl opak. Ve 29% jim na ilustracích nezáleží.

32

Vyhodnocení 11. otázky

„Přál by sis nějakou knížku?“ mě překvapilo, bohužel

negativně. Větší polovina dětí (62%) po knize netouží. Zbylých 38% by uvítalo knihu plnou dobrodružství, zajímavou, zábavnou a také takovou, která by jim pomohla řešit problémy v době puberty a dospívání (zde opět touha hl. dívek). Konkrétní kniha se stává objektem přání dětí jen velmi zřídka. Z hrstky titulů uvádím např. Diablo, nebo Halo. O čem jsou tyto knihy? Po čem konkrétně děti touží? Jde v nich především o akčnost, boj, násilí a brutalitu, fenomén moci a smrti, apod. Děti prahnou po strhujícím a působivém ději. Jsou to často příběhy napsané podle předloh akčních počítačových her. Příliš pěkného v nich nenajdeme. Ilustrace jsou v témže duchu. Bohužel přesně tento styl dnešní děti oslovuje. Což je alarmující. Světlejším momentem mezi odpověďmi pro mě byly série dobrodružných fantasy knih Zeměplocha, nebo Hraničářův učeň. V otázce 12 jsem zjišťovala, zda skupina zná nějaké ilustrátory/ky. Tyto výsledky mě opět nemile překvapily. Více jak polovina žáků

(52%) žádného ilustrátora nezná!

Ani u druhé části respondentů (48%) jsem s odpověďmi nebyla spokojená. Nikdo neuvedl více jak jedno jméno. A opakovaně (nezávisle na sobě) psali pouze 4 osobnosti. Žebříčku vévodil ilustrátor knihy „Pan prstenů“ Alan Lee. Druhé místo obsadil Josef Lada, v zápětí za ním Josef Čapek a občas Helena Zmatlíková. Jen v jediném dotazníku zaznělo jiné jméno, a to Karel Kupka. Na konci dotazníku jsem se zeptala na důvod nízkého zájmu dnešních dětí a mladých lidí o knihy. 58% respondentů uvádí, že počítač je zábavnější. Podle 17% je důvodem nudnost a nezajímavost knih. Čtvrtina dotazovaných (25%) uvedlo jiné důvody, mezi kterými jasně a opakovaně převažovaly tyto: uspěchaná doba – málo času, volný čas se tráví u PC a televize, čtení lidi nebaví a o knihy se nezajímají – není to nic co by k životu potřebovali. A v neposlední řadě se jedním typem odpovědí projevil jeden zajímavý fakt. Mezi mladými lidmi často převažuje názor, že knihy čtou jen „šprti“ a proto je pro ně tato aktivita něčím nežádoucím, co by je mohlo v partě poškodit. Výsledky mého dotazníku vykazují shodu s výzkumy mapujícími situaci v naší zemi a na celém světě. Ilustrace jsou pro děti a mladé lidi při čtení důležité, jen je potřeba pozvednout úroveň a zájem o knihy.

33

5

Přehled ilustrátorů V této kapitole uvádím jmenný seznam ilustrátorů nejen českých, a to ze současnosti

i minulosti, ale také několik představitelů z řady zahraničních umělců této výtvarné oblasti.

5.1

Čeští ilustrátoři Tato kapitola je jakýmsi stručným přehledem současných i dřívějších českých

ilustrátorů. V káždé z těchto dvou skupin jsem si vybrala několik svých oblíbených tvůrců a u nich doplnila jméno obrázkem.

Mezi české ilustrátory z dob dřívějších můžeme zařadit tyto:

Josef Lada Helena Zmatlíková Radek Pilař

Mikoláš Aleš

Jiří Trnka Josef Čapek

Zdeněk Burian

Ondřej Sekora

Jan Zrzavý

34

Dále: Kamil Lhoták, Antonín Strnadel, Cyril Bouda, Ota Janeček, Adolf Kašpar, Mirko Hanák (příroda), Stanislav Holý, Vojtěch Preissig, Miloslav Jágr, Dagmar Berková – i dětské časopisy, Věnceslav Černý (historické ilustrace), Jiří Běhounek, Vladimír Fuka, Zdeněk Mlčoch, Adolf Hoffmeister, František Tichý, Ladislav Stehlík, Jiří Kalousek, Jaromír Zápal, Gabriela Dubská, Michal Kudělka, Jan Antonín Pacák, Zdeněk Kudělka, Josef Novák, Zdenek Seydl, Antonín Pospíšil, Karel Svolinský, Zdeněk Sklenář, Ludmila Jiřincová, Vlastimil Katanský, Adolf Zábranský, Luděk Vimr, Karel Teissig, Karel Toman, Ervín Urban, Josef Váňa, Eva Bednářová, Bohuslav Rynek, Josef Liesler, Jaroslav Němeček, Vladimír Tesař, Marie Fischerová-Kvěchová, Vojtěch Kubišta, Jan Černý, Alena Ladová, Artuš Scheiner, a další.

Druhou skupinu tvoří současní čeští ilustrátoři. V současné době je umělců zabývajících se ilustrační tvorbou velké množství a je proto těžké rozeznat opravdu kvalitní tvorbu od těch méně významných (pokud toto lze vůbec hodnotit) a představit všechny ilustrátory v takto stručném přehledu. A tak zde uvádím alespoň výtvarníky dle obecného mínění a ve většině případech i podle mého názoru nejzajímavější.

Patří mezi ně především:

Zdeněk Miler Petr Nikl

Zdeněk Smetana

Galina Miklínová

Adolf Born

Josef Paleček 35

Josef Kremláček

Jiří Šalamoun

Květa Pacovská Lucie Dvořáková

Dále: Pavel Kadlec, Lubomír Ablaut, Barbora Kyšková, Luboš Drtina, Lucie Lomová, Jan Kudláček, Markéta Prachatická, Vladimír Jiránek, Zdeňka Krejčová, Jaroslav Šerých, Jiří Slíva, Petra Jelenová, Stanislav Duda, Jan Brychta, Jindřich Kovařík, Jan Hísek, Zdeňka Kabátová – Táborská, Michaela Pavlátová, Adolf Dudek, Lucie Millerová, Stanislav Kolíbal, Eliška Konopiská, Petr Poš, Olga Ptáčková, Helena Dušková, Lumír Ševčík, Jana Sigmundová, Markéta Podhorská, Ivo Houf, Anna Neborová, Eva Šedivá, František Skála st., Martina Skala, Pavla Řezníčková, Jiří Sopko, Daniela Benešová-Hahnová, Petr Morkes, MAYA – Marie Magdalena Alexandrova, Josef Mištera, Milan Starý, Tomáš Bím, Lenka Vybíralová, Karel Beneš, Martin Švec, Antonín Šplíchal, Marcel Stecker, Miloslav Dosmán, Olga Tesařová, Petr Malec, Milada Vladimír

Kudrnová-Papežová, Nagaj,

Petr

Marie

Urban,

Tichá, Jiří

Andrea

Votruba,

Tachezy, Jan

Vratislav

Žbánek,

Šárka

Hlavatý, Zíková,

VHRSTI (vl. jm. Vojtěch Jurík), Jan Tománek, Marcela Walterová, Michaela Kukovičová, Jaromír František Palme, Anna Vojtěchová, Edita Plicková, Květoslav Hísek, Zdeněk Mézl, Markéta Laštovková, Jarmila Marešová, Lucie Seifertová, Renáta Fučíková, Jindřich Čapek, František Skála ml., Jiří Fixl, Dagmar Ježková, Karel Franta, Luboš Drtina, Gabriel Fikcím, Věra Faltová, Jiří Bernard, Václav Kabát, Jolana Lysková, Zdeňka Boušková,

36

Lída Brychtová, Miloš Nesvadba ,Jiří Blažek, Dagmar Doubková, Matěj Forman, Eva Sýkorová-Pekárková, Olga Franzová, Zdeňka Krejčová, Daisy Mrázková, atd. Mezi ilustrátory, kteří jsou z Brna a okolí, můžeme zařadit např. tyto:

Markéta Vydrová, Vlasta Baránková, Olga Čechová, Pavel Čech, Alois Mikulka, Richard Šmarda, Petr Sís (nar. v Brně, žije v New Yorku), …

5.2

Zahraniční ilustrátoři Tato kapitola udává výběr několika představitelů z řad zahraničních umělců ilustrátorů.

Quentin Blake (*16. 11. 1932, Sidcup) Významný britský ilustrátor a autor knih pro děti, který má na svém uměleckém kontě v této oblasti více než 300 knih pro děti. Je světově proslulý svými ilustracemi ke knihám Roalda Dahla. Jeho umělecký styl je velmi přísný, používá jednoduché, ale precizní linky. Napsal ale také mnoho vlastních knih. Za svou činnost získal řadu významných světových ocenění.

François Place (*1957) Své první knihy pro děti ilustroval v nakladatelství Gallimard (Gallimard Jeunesse, řada Découverte Cadet). Koncem osmdesátých let začal příběhy pro děti nejen ilustrovat, ale i psát. Vznikly tak knihy jako Poslední obři (Les derniers géants, Casterman), Starcova posedlost štětcem (Le vieux fou de dessin, Gallimard Jeunesse) nebo Atlas geografů z Orbae (Atlas des géographes d´Orbae, Casterman/Gallimard/Jeunesse), které získaly velký ohlas u čtenářů i literární kritiky a jsou ověnčeny mnoha cenami. Jeho kresby provázejí také řadu románů klasických a současných autorů.

Roberto Innocenti (*1940, Bagno a Ripoli) Ilustrátor, designer, výtvarník pracující jak pro nakladatele, tak pro reklamní agentury. Jeho díla se často objevují v galeriích. Získal cenu Hans Christian Andersen Award 2008.

37

Dušan Kállay (19.6.1948, Bratislava) Působí na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde jako profesor vede oddělení volné grafiky a knižní ilustrace. Kromě této oblasti se věnuje také malbě, kresbě, ex-libris, známkové tvorbě a částečně plakátu. Jeho tvorba získala nejvýznamnější domácí a mezinárodní ocenění ve svých oborech. Celkem 46 cen a 14 diplomů, mezi kterými jsou Grand Prix na Bienále ilustrací v Bratislavě (1983), Cena Hanse Christiana Andersena, udělovaná organizací IBBY při UNESCO (1988), UNICEF Award v Bologni (1992) za ilustrace, ceny na mezinárodních přehlídkách grafiky (Banská Bystrica, Fredrikstadt, Ljubljana), filmu (Kroměříž, Chicago) a známkové tvorby (Nejkrásnější známka světa, výstava WIPA, 2002). Několikanásobně ho ocenili v soutěžích Nejkrásnější kniha roku v Československu i na Slovensku. Vytvořil více jak 90 titulů ilustrovaných knih. Svoji tvorbu představoval veřejnosti na výstavách jak u nás, tak i v zahraničí. Jean-Jacques Sempé (+17.8.1932, Bordeaux) Ilustrátor a výtvarník, který s Malým Mikulášem zakládá nezapomenutelnou galerii portrétů darebných zlatíček. Současně s patáliemi malého školáka spolupracuje s několika časopisy a týdeníky (Paris Match, New Yorker, Figaro Littéraire). Dále je autorem desítek samostatných knih kreseb, samá veledíla humoru. Stvořil Marcellina Cailloua, Raoula Taburina, a ovšem také Pana Lamberta. Jeho pozorovací talent spojený s obdivuhodným smyslem pro směšnost z něj už čtyřicet let dělají jednoho z největších francouzských kreslířů. Vedle vlastních knih kreseb ilustroval povídku Catherine Certitude od Patricka Modiana a Příběh pana Sommera od Patricka Süskinda. Chystané vydání Nových Mikulášových patálií uvítal s nadšením.

Fero Lipták (1962, Spišská Sobota, Slovensko) Tento ilustrátor, malíř, grafik, scénograf, architekt a výtvarník je zakladatelem nezávislé divadelní společnosti Teatro Tatro a za posledních patnáct let vytvořil kolem devadesáti inscenací. Mnohé z nich byly oceněny na domácích i zahraničních festivalech. Od roku 1991 se věnuje především filmu.

Hergé (Georges Remi), (22. 05. 1907 - 3. 03. 1983, Etterbeek, Belgie)

38

V roce 1926 začal ve skautském časpisu Le Boy Scout uveřejňovat na pokračování obrázkové příhody Totor, C.P. des Hannetons (Totor, rádce družiny Chroustů). Pracoval jako šéfredaktor na týdenní příloze Petit Vingtième, která byla určena mládeži a v roce 1929 vymyslel postavu Tintina (Tintinova dobrodružství). Pro tuto přílohu vytvořil Hergé ještě série Quick et Flupke a Popol a Virginie. Pro francouzský týdeník Coeurs Vaillants nakreslil sérii Jo, Zette et Jocko. Když roku 1940 Petit Vingtième zanikl, stal se Hergé šéfredaktorem přílohy Soir Jeunesse deníku Le Soir, ve které nadále uveřejňoval Tintinova dobrodružství. V sedmdesátých letech minulého století se Hergému dostalo množství cen a oficiálních poct. Roku 1973 získal Grand Prix Saint Michel za celoživotní dílo. Roku 1977 mu byla udělena Granátová medaile (Médaille Vermeil) města Angouleme. Roku 1978 získal hodnost Důstojníka Řádu královské koruny (Officier de l’Ordre de la Couronne) města Bruselu. A v lednu roku 1979 mu společnost Walta Disneye udělila pamětní sošku „Mickey“. Roku 1976 vydal poslední tintinovské album Tintin et les Picaros (Tintin a Pikarové).

39

6

Moje ilustrace Následující část diplomové práce popisuje a dokumentuje moje vlastní ilustrace.

V tomto mém praktickém počinu nejde o ilustrace ke klasické knize. Přestože nejběžněji ilustrovaným objektem je právě kniha klasická, čili texty poezie nebo prózy, rozhodla jsem se z osobní zainteresovanosti zpracovat texty hudební – konkrétně vybrané písně našeho předního folkového zpěváka a hudebníka Jaromíra Nohavici.

Dle mého názoru spolu hudební a výtvarné umění souvisí a mohou se navzájem pěkně doplňovat a tvořit pak originální a příjemně působící celek. A právě toho jsem se ve své praktické části snažila dosáhnout. Nejde tedy pouze o určitý počet ilustrací k danému počtu textů. Cílem je nejen výtvarné zpracování každé písně, čili vyjádření jejich emotivního naladění pomocí ilustrací, ale jde hlavně o spojení a uchopení souboru písní jako celku.

V konečném výsledku tak vznikl jakýsi „zpěvník“, kde mediem obsahu zde není „pouze“ tištěná kniha, ale jedná se také o CD nosič. Součástí zpěvníku je tedy CD s písněmi, dále brožurka obsahující texty právě těchto písní proložené rozmanitými ilustracemi. U nich jde především o navození pocitu propojenosti ve vnímání sluchovém a vizuálním. Tyto dvě složky by měly být na stejné úrovni, navzájem se doplňovat, umocňovat a podporovat jedna druhou. Mým cílem je, aby divák a posluchač v jedné osobě vnímal dílo jako celek a cítil z něj jednotu a propojenost hudby a výtvarného zpracování, aniž by se u něj dostavil pocit nesourodosti. V podstatě by se dalo říci, že jde o netradiční a originální formou zpracované CD, které je sice v principu podobné tomu jak jej běžně známe z prodejních pultů, ale liší se velikostí zvoleného formátu a ručním zpracováním.

40

Krabička Celý tento obsah (brožurka, CD písní a originály ilustrací) je vložený do ručně vyrobené krabičky – obalu. Ta je pojatá ve stejném duchu jako desky textu diplomové práce. Brožurka Pro zpracování brožurky bylo nejprve potřeba převést ručně vytvořené ilustrace do digitální podoby. K tomuto účelu jsem použila skener. Následně jsem pomocí grafického programu Corel Draw připravila knížečku k tisku. Rozměry brožurky jsem ponechala stejné jako rozměry předlohy. Při rozevření brožurky tvoří vždy jednu stranu text písně a druhou ilustrace k ní. Na poslední dvoustraně je umístěné CD s písněmi a jejich seznam.

Co se týká ilustrací, vždy dávám přednost takovému zpracování textů, kde je ponechán dostatečný prostor pro fantazii diváka. Proto není popis děje příliš konkrétní, naopak velmi abstraktně zpracovaný a volný. V tomto duchu je zpracován celý zpěvník. Písní a ilustrací, ze kterých se tato část skládá, je záměrně devět. Toto číslo zde není náhodou, ale symbolizuje 9 měsíců těhotenství - fyzického i psychického propojení s matkou, neboli dobu od vzniku po zrození nového života.

Kresba pro mě stále zůstává nejpřirozenějším vyjadřovacím prostředkem. V poslední době se ve své oblíbené výtvarné disciplíně opět vracím k černému gelu, kterým i v případě těchto ilustrací kreslím na bílý papír. Konkrétně na kartony o rozměrech 210x230 mm. I když spatřuji v černobílém ztvárnění v mnoha směrech jednoduchost a čistotu, rozhodla jsem se v druhé fázi všech devět ilustrací zpracovat dále barevně pomocí pastelů. Při vyjadřování emocí vybraných písní mi přišlo „pouze“ ČB zpracování nedostačující a cítila jsem potřebu ho barvami umocnit.

První píseň se jmenuje „Zatímco se koupeš“ a je plná něhy, lásky a touhy po splynutí. Proto i z ilustrace k ní mají tyto pocity vyzařovat. Snažila jsem se, aby výtvor působil jako celek jemně, něžně, romanticky, až zasněně. Zvolené barvy nejsou proto ostré, ani příliš syté (kromě „jádra“), ale převážně jemně pastelové. Velkou část tvoří různé odstíny modré barvy, která symbolizuje přírodní živel - vodu. Ústředním motivem jsou dva protilehlé objekty, které se svým tvarem navzájem přizpůsobují a snaží se splynout v jeden. Celá plocha je strukturovaná do proužků, které mají vzbuzovat dojem plynutí a proudění energie.

41

Druhá píseň nese název „Sestřičko ze špitálu“. Působí na mě velmi hravě, rozverně, něžně a lehce. Je plná zamilovanosti, touhy po lásce a snění o ní. Použila jsem proto hodně jemných barev, takové „duhové spektrum“. Převažuje zlatavě žlutá, která budí dojem světla, energie a naděje naplnění touhy po lásce. Kompozičně jsem se snažila dění uspořádat tak, aby vyjadřovalo zrození něčeho nového, velmi romantického a vzletného, jakýsi pocit opojenosti v zamilování.

V pořadí

třetí

píseň

„Silueta“

je

obestřena

záhadností,

vášnivou

touhou,

ale také zklamáním. Dominantní je motiv černé temné siluety, okolo které se nabalují proužky v odstínech šedi, hnědé, bílé a červené barvy. Rudě a růžově laděné části představují pocity touhy po této nedosažitelné „ženě“, naopak šedé plochy předznamenávají vědomí nemožnosti jejího naplnění.

Čtvrtá píseň „Krupobití“ je plná energie, tance, vášně, jiskření, až agresivity. Tomu odpovídají i zvolené barvy a děj odehrávající se v pohybu. Ihned v zástinu těchto pocitů stojí dojem číhajícího průšvihu v případě zapletení se s danou „tanečnicí“.

Název páté písně „Nic moc“ nepůsobí příliš optimisticky. Ale opak je pravdou. Je to radostný příběh plný vyrovnanosti, volnosti a štěstí vycházejícího z autorova nitra. Je o jeho vztahu k hudbě, o pocitech, které ho naplňují. Proto jsem vytvořila jakousi „mandalu“ kompozičně i barevně představující stabilitu, klid, štěstí, životní energii a vyrovnanost zároveň. Dominují v ní odstíny žluté, zelené a oranžové.

„Zestárli jsme, lásko“ je ohlédnutím za životem. V něm spatřujeme smysl tehdy, vidíme-li další životy pokračující v našich dětech. Je to píseň o životním naplnění z rodinného štěstí, o potřebě někam patřit. O investici, která ve stáří vede k harmonii, ke klidu a obklopení láskou rodiny.

„To nechte být“ je varováním pro všechny, kteří by chtěli loupit. Marná by byla tato jejich snaha, jelikož vše cenné a podstatné máme každý z nás ukryto někde velmi hluboko a v bezpečí. Duševní poklady jsou tím pravým bohatstvím, na kterém bychom měli stavět a jehož obsah bychom měli rozšiřovat. Ilustrace k písni asociuje právě ono vnitřní bohatství, hluboko v bezpečí ukryté a vzácné. 42

Z písně „Ostravo“ vyzařuje hodně energie. Je spíše negativní, ale na pozadí té hořkosti a tmy jde cítit zvláštní vztah, který máme k místu kde žijeme, ať je jakékoliv. A ten nikdy nemůže být pouze negativní. Vždy vznikne k místu pouto a tím i láska k němu. Proto i přes všechny ty špatnosti, které rozum vidí, je někde v povzdálí nekonečné černoty světlé místečko – silný cit a pouto k městu Ostrava, který chovám i já. Ústřední scéna této ilustrace je chaotická, plná černoty, šedi a agresivní temně fialové a rudé barvy. V kontrastu k této temnotě a neuspořádanosti má někde v pozadí, hodně v dálce za mlhou, své místo oblast světla a klidu.

„Děvenka štěstí a mládenec Žal“ vypráví o dvou stěžejních životních pocitech, které každého z nás doprovázejí. Zdánlivě jeden, nebo zase druhý, ale přitom jdou stále ruku v ruce, vždy

oba

přítomní

a

všude

společně.

Jen

s měnící

se

intenzitou

a

rozdílem

ve vzájemném poměru. Z písně cítím obavy a nejistotu z toho co přijde, odevzdanost a smutek. Tento chvějící se, stále vrtkavý pocit a propojenost štěstí a žalu jsem vyjádřila pomocí roztřepaných vlnkovitých linií černé a bílé barvy. Ty se ve středním úseku spojují v jeden společný propletenec.

43

Závěr V teoretické části své diplomové práce jsem se zabývala významem, rozdělením, historií a vývojem ilustrace. A také současným stavem, jejími trendy a rolí počítačů. Dále tím, zda je ilustrace individuální tvorbou, nebo projektem více lidí. Zvláštní pozornost jsem věnovala ilustraci dětské, která si to svými specifickými znaky a důležitostí zaslouží. Zde hraje významnou roli fenomén „Večerníčku“. V souvislosti s dětskou ilustrací jsem řešila také otázku zájmu dětí o čtení, knihy a vnímaní ilustrací v nich. V návaznosti na problém nezájmu o toto medium jsem formou dotazníku provedla malý „průzkum“, jehož výsledky zde prezentuji. Dále uvádím organizace související s ilustrační tvorbou u nás i ve světě a popisuji jejich činnost. Součástí teoretické části je také přehled českých a zahraničních umělců této výtvarné sféry. Druhá část diplomové práce popisuje a dokumentuje mé vlastní ilustrace, ve kterých jsem se snažila o propojení výtvarné a hudební složky umění. Záměrem byl vznik originálního, příjemně a jednotně působícího celku – „zpěvníku“. Tématu ilustrace bych se i v budoucnu ráda věnovala. Především bych chtěla hledat odpovědi na následující otázky: Jaké jsou, zda vůbec jsou, na světě rozdíly v ilustrování knížek z důvodů odlišností kulturních, náboženských a kontinentálních? Co vše v této souvislosti hraje roli? Zda například je podstatná vyspělost dané země, její poloha a jiné faktory, nebo zda jsou tyto aspekty méně významné ve srovnání s obsahem. Potažmo zda je výsledek ilustračního zpracování tématu závislý „pouze“ na osobnosti výtvarníka. Jsou dnešní lidé v této přetechnizované době „jiní“ a potřebují proto „jiné“ ilustrace? Nebo jsou na celém světě a v kterékoliv době lidé - jejich emoce, vnímání, potřeby atd., jednoduše „lidmi bez rozdílu“? A je tedy ilustrace v čase a místě stále stejná, neměnná a dokáže opakovaně patřičným způsobem zapůsobit a zaujmout?

44

7

Literatura

1. HORÁK, Ondřej. Mars 44 – originální komiks pro ABC. Online verze časopisu ABC – magazín generace XXI. století [online]. 17.9.2008, č. 20 [cit. 6. února 2009]. Dostupný z WWW:

2. HUBAČOVÁ, Veronika; MERTOVÁ, Dáša. Ilustrátoři – část I. Font – první grafický časopis, 2009, roč. XIX. 1/09, č. 103, s. 10 - 15.

HOLEŠOVSKÝ, František. Glosy k vývoji české ilustrace pro děti. 1. vyd. Praha: Albatros, 1982. 268 s. - obr. STEHLÍKOVÁ, Blanka. Ilustrace. 1. vyd. Praha: Odeon, 1984. 71s. - obr. HUTAŘOVÁ, Ivana. Současní čeští ilustrátoři knih pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Tauris, 2004. 128 s.: il. ISBN 80-211-0485-6. Font : první grafický časopis. č.1/09 XIX. ročník. s. 10-15. Praha: Kafka design. Sladovna o.p.s. Písek [online]. c2007, poslední revize 22.3.2009 [cit. 23. března 2009]. Dostupný z WWW: < www.sladovna.cz>.

Documenting The Illustrative Design Process [online]. c2006, poslední revize 27.2.2009 [cit. 27. února 2009]. Dostupný z WWW: <www.illustrationclass.com >.

Grafický časopis Font [online]. c1991-2009, poslední revize 4.2.2009 [cit. 4. února 2009]. Dostupný z WWW: <www.font.cz >.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze [online]. c2004, poslední revize 16.1.2009 [cit. 16. ledna 2009]. Dostupný z WWW: < www.upm.cz>.

Svět

knihy

[online].

c2007,

poslední

revize

12.1.2009

[cit.

12.

ledna

2009].

Dostupný z WWW: < www.svetknihy.cz>.

45

Národní knihovna ČR [online]. c2005, poslední revize 2.2.2009 [cit. 2. února 2006]. Dostupný z WWW: .

Klub ilustrátorů dětské knihy [online]. c2008, poslední revize 18.10.2008 [cit. 4. ledna 2009]. Dostupný z WWW: <www.klubilustratoru.cz >.

Česká sekce IBBY [online]. c2008-2009, poslední revize 16.3.2009 [cit. 16. března 2009]. Dostupný z WWW: <www.ibby.cz >.

Čítárny [online]. c2004-2009, poslední revize 14.3.2009 [cit. 14. března 2009]. Dostupný z WWW: < www.citarny.cz>.

Rosteme s knihou [online]. c2007, poslední revize 17.3.2009 [cit. 17. března 2009]. Dostupný z WWW: <www.rostemesknihou.cz >.

Sdružení pro Veletrhy dětské knihy [online]. c2003-2008, poslední revize 17.3.2009 [cit. 17. března 2009]. Dostupný z WWW: < www.veletrhdetskeknihy.cz>.

46

8

Seznam příloh

Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: text písně „Zatímco se koupeš“ Příloha č. 3: ilustrace k písni „Zatímco se koupeš“ Příloha č. 4: text písně „Sestřičko ze špitálu“ Příloha č. 5: ilustrace k písni „Sestřičko ze špitálu“ Příloha č. 6: text písně „Silueta“ Příloha č. 7: ilustrace k písni „Silueta“ Příloha č. 8: text písně „Krupobití“ Příloha č. 9: ilustrace k písni „Krupobití“ Příloha č. 10: text písně „Nic moc“ Příloha č. 11: ilustrace k písni „Nic moc“ Příloha č. 12: text písně „Zestárli jsme, lásko“ Příloha č. 13: ilustrace k písni „Zestárli jsme, lásko“ Příloha č. 14: text písně „To nechte být“ Příloha č. 15: ilustrace k písni „To nechte být“ Příloha č. 16: text písně „Ostravo“ Příloha č. 17: ilustrace k písni „Ostravo“ Příloha č. 18: text písně „Děvenka štěstí a mládenec Žal“ Příloha č. 19: ilustrace k písni „Děvenka štěstí a mládenec Žal“

47

9

Přílohy

Příloha č. 1: Dotazník Vše je anonymní, proto prosím odpovídej pravdivě! Děkuji☺ Zakroužkuj vhodnou odpověď. Pokud ti v otázce 6, 8, 9 nebo 13 vyhovuje více odpovědí, zakroužkuj jich více.

Jsem a) holka

b) kluk

1) Myslíš si, že je čtení knížek v životě důležité? a) ano, protože: …………………………………………………………………….. b) ne, protože: ……………………………………………………………………… 2) Čteš někdy knížky? a) ano, jednou nebo párkrát jsem něco četl b) ano, občas si nějakou knížku přečtu c) ano, čtu pravidelně a docela hodně d) nečtu vůbec 3) Máš nějakou svoji oblíbenou knížku? a) ano, mám. Uveď jakou: …………………………………………………………. A proč? Co se ti na ni líbí? .……………………………………………. b) ne, nemám 4) Co je to ILUSTRACE? ………………………………………………………………… 5) Pokud čteš knihu, nebo v ní listuješ, zajímá tě kdo ji ilustroval? a) ano, zajímá mě kdo obrázky v knize kreslí b) jen pokud se mi obrázky líbí, pokud jsou (napiš jaké) …………………………….. c) ne, čtu jen text a ilustrace mě nezajímají, spíš mi při čtení vadí 6) Četl si s tebou někdy některý z rodičů, nebo jiných příbuzných? a) ano – mamka nebo taťka b) ano – bratr nebo sestra c) ano – babička nebo děda d) někdo jiný e) ne, nečetl

48

7) Dostal jsi někdy knížku jako dárek? a) ano, jednou b) ano, několikrát c) ano, pravidelně d) nikdy 8) Pokud ano, tak při jaké příležitosti jsi ji dostal? a) na Vánoce b) na narozeniny c) za vysvědčení d) jen tak 9) A od koho jsi ji dostal? a) od rodičů b) od babičky nebo dědy c) od někoho jiného. Od koho tedy? …………………………………………….. 10) Líbí se ti, když je knížka ilustrovaná = když v ní jsou obrázky? a) ano, líbí b) ne, nelíbí c) je mi to jedno 11) Je nějaká knížka, kterou by sis přál? a) ano

Jaká? ………………………………………………….……………… Proč? …………………………………………………………………

b) ne, žádnou bych nechtěl 12) Znáš nějaké ilustrátory knížek? a) ano …

Které? …………………………………………………………………

b) ne, neznám 13) Proč myslíš, že v dnešní době děti a mladí lidé málo čtou, málo chodí do knihovny? a) počítač je zábavnější b) knížky jsou nudné a nezajímavé c) jiný důvod - napiš nějaký: ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

49

Pokud by tě napadlo něco k tématu čtení a ilustrace, co bys chtěl/a sdělit a na co se tě dotazník neptal, napiš to zde: ………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………

To je vše☺ Děkuji za vyplnění!

50

Příloha č. 2:

„Zatímco se koupeš“ Zatímco se koupeš umýváš si záda na největší loupež ve mně se střádá tak jako se dáváš vodě vezmu si tě já já zloděj

Zatímco se koupeš umýváš si záda svět se se mnou houpe všechno mi z rukou padá a až budeš stát na prahu všechny peníze dal bych za odvahu

Už v tom vážně plavu za stěnou z umakartu piju druhou kávu a kouřím třetí Spartu a za velmi tenkou stěnou cítím jak se mydlíš pěnou

Nechej vodu vodou jen ať si klidně teče chápej že touha je touha a čas se pomalu vleče cigareta hasne káva stydne krev se pění hmm hmm bylo by to krásné kdyby srdce bylo klidné ale ono není hmm hmm nebylo a není hmm hmm zatímco se koupeš

Nechej vodu vodou jen ať si klidně teče chápej že touha je touha a čas se pomalu vleče cigareta hasne káva stydne krev se pění bylo by to krásné kdyby srdce bylo klidné ale ono není hmm hmm

51

Příloha č. 3:

52

Příloha č. 4:

„Sestřičko ze špitálu“ Sestřičko ze špitálu s dlouhými vlásky píšu vám dopis plný něhy a lásky vzpomínka nevybledla ach můj ty bože když jste si ke mně sedla na okraj lože Mé srdce kvapem cválá je to jak včera když jste aplikovala léčivá séra morčeti na pokusy je značně lépe když na to vzpomenu si srdce mi tepe Pod lemem vaší sukně spatřil jsem málo však stačilo to k tomu aby se špatně spalo léky a medicína od vrchnej sestry a s vami moja drahá a s vami má drahá som vo sne ja debil hral celu noc tenis a prehral som na gamy šesť : tri jé Na na na na na na na na ...

53

Příloha č. 5:

54

Příloha č. 6:

„Silueta“ Z mého pokoje je vidět na váš dům vaše okna za záclonou celý večer v světle tonou je to těžké nepodlehnout vlastním snům když se mihne na roletách vaše černá silueta Zatímco váš muž zaparkoval já jdu spát převracím se z boku na bok je mi úzko je mi slabo vy to nevíte ale já vás mám rád vy jste moje rána střelná moje nedosažitelná láska

55

Příloha č. 7:

56

Příloha č. 8:

„Krupobití“ Jsi krupobití v žitném lánu jsi vodní kalamita v Pákistánu divoké víno vprostřed lesní cesty ženská co přivede mě do neštěstí Jsi záludná luna v první čtvrti nebezpečný odsouzenec v cele smrti náklaďák řítící se v protisměru ženská co přivede mě do maléru Jsi moje tajné hříšné snění milostné zauzlení Jsi nebe na němž mraky rodí se i hynou jsi moje teplé místo pod peřinou Jsi meloun rozříznutý napůl jsi noční můra nadržených chlapů ještěrka naložená v lihu ženská co přivede mě do průšvihu Jsi moje tajné hříšné snění milostné zauzlení Jsi nebe na němž mraky rodí se i hynou jsi moje teplé místo pod peřinou

57

Příloha č. 9:

58

Příloha č. 10:

„Nic moc“ Napsal jsem si píseň je to píseň tato melodie nic moc ani slova žádné zlato

Napsal jsem si píseň sloku refrén sloku tak nějak to dělám už třicetpět roků

Napsal jsem ji jen tak z radosti a štěstí že už zase mohu nikdo nehrozí mi pěstí

Celé dlouhé roky v levné masce barda hraju si a zpívám a bavím se jak malý Jarda

Píšu co chci co se mi chce co mé srdce žádá a pan kritik hudební znalec z toho strádá Já ho chápu já mu rozumím já jinak písně skládat neumím možná že umím ale nechci možná jsem propadl v poslední lekci propadl pozlátku peněz a slávy jenže co s tím když mě to tak baví

Hraju co chci co se mi chce co mé srdce žádá a pan kritik hudební znalec z toho strádá Pro něj jsem šejdíř pro něj jsem kujón pro něj jsem prošlý slepičí bujón pro něj jsem bluma spadlá z višně děvkař a frajer tvářící se pyšně zhouba národa špatný vzor krycí jméno Never more

Milý pane promiňte že hraju já se kaju promiňte všichni domácí i cizí já už mizím zvolna mizím

Promiňte všichni že ještě hraju já se kaju promiňte všichni domácí i cizí já už mizím pomalu mizím

59

Příloha č. 11:

60

Příloha č. 12:

„Zestárli jsme, lásko“ Náš syn už je veliký do plínek už nedělá zestárli jsme lásko s ním docela oči má po mně a vlasy po tobě padají mu do čela tak nebuď z toho smutná buď radši veselá Naše dcera už je veliká když koupe se je nesmělá zestárli jsme lásko s ní docela kluci koukají se po ní jak koukali se po tobě a my zamykáme panelák tak nebuď z toho smutná buď radši veselá Protože jedna a jedna jsou čtyři a dvě hrušky a dvě jabka to je osm třešní na talíři i kdybys nechtěla Líbat se prý na ulici to se v našem věku nedělá zestárli jsme lásko zestárli jsme docela v televizi běží film pro pamětníky pan Marvan dělá Anděla tak nebuď z toho smutná buď radši veselá Protože jedna a jedna jsou čtyři ... I ta píseň co jsem kdysi pro tě složil je už omšelá zestárli jsme lásko zestárli s ní docela ale včera když jsi spala a já na tebe koukal napsal jsem ti novou docela a to je tahleta píseň trochu smutná a trochu veselá

61

Příloha č. 13:

62

Příloha č. 14: „To nechte být“ Auto i dům postel i vzduch mi můžete vzít přitáhnout uzdu otrávit pramen přestřihnout nit obrat mě o všechno chcete-li můžete to co však v sobě mám to nedostanete to nechte být to nechte být to nechte být Všechny ty krásy co jsem kdy poznal ty v sobě mám závratě lásky i přečtené knížky i lidi jež znám obrat mě o všechno chcete-li můžete to co však v sobě mám to nedostanete to vám nedám to vám nedám to vám nedám Šaty i chléb světlo i čest berte si vše i kdybych žebrák byl budu mít víc než myslíte obrat mě o všechno chcete-li můžete to co však v sobě mám to nedostanete to je jen mé to je jen mé to je jen mé to je jen mé to je jen mé to je jen mé

63

Příloha č. 15:

64

Příloha č. 16:

„Ostravo“ Ostravo Ostravo město mezi městy hořké moje štěstí Ostravo Ostravo černá hvězdo nad hlavou Pámbů rozdal jiným městům všecku krásu parníky na řekách a dámy všité do atlasu Ostravo srdce rudé zpečetěný osude Ostravo Ostravo kde jsem oči nechal když jsem k tobě spěchal Ostravo Ostravo černá hvězdo nad hlavou Ať mě moje nohy nesly kam mě nesly ptáci na obloze jenom jednu cestu kreslí Ostravo srdce rudé zpečetěný osude

64

Příloha č. 17:

65

Příloha č. 18: „Děvenka štěstí a mládenec Žal“ Děvenka Štěstí a mládenec Žal spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal v plátěných hazukách se tulí ve spánku z jednoho talíře snídají pohanku ona má bílý šlojíř on chodí v černé kutně milenci podobojí jak vesele tak smutně v dřevěné kořence semínka po bodláčí dívenka s mládencem dva věční rozsévači hm-hm

Děvenka Štěstí a mládenec Žal stáli mi za zády a četli co jsem psal smáli se hlupáček svatá prostota jako by ještě neznal cesty života potom se líbali bylo to vážně k vzteku ohledy nebrali vlezli pod jednu deku a ona vzdychala on šeptal polohlasem páska mi dopsala a potom přetrhla se na-ná

Dostal jsem včera poštou obálku v ní Čínskou modlitbu štěstí někdo mi tímto přeje na dálku suché a velmi rovné cesty mám to jen opsat desetkrát a zaslat smutným lidem řetěz se nesmí zpřetrhat a štěstí samo přijde vložil jsem do stroje papíry s kopíráky že komu smutno je ať pozná radost taky hm-hm

Děvenka Štěstí a mládenec Žal spí v jedné posteli kterou jim vítr stlal v plátěných hazukách se tulí ve spánku z jednoho talíře snídají pohanku ženich a nevěsta my jejich svatebčané na cestách necestách čekáme co se stane ze síně svatební zní dlouhé pastorále děvenka s mládencem no prostě a tak dále hm-hm-hm hm-hm hm-hm-hm-hm hm

66

Příloha č. 19:

67