MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav fyziky
POŽADAVKY
NA ZNALOSTI
LÉKAŘSKÉ
PŘÍSTROJOVÉ TECHNIKY A SITUACE V PRAXI U BAKALÁŘSKÉHO OBORU VŠEOBECNÁ SESTRA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2008
Šárka Paclová
Masarykova univerzita Přírodovědecká fakulta Ústav fyziky
Požadavky na znalosti lékařské přístrojové techniky a situace v praxi u bakalářského oboru Všeobecná sestra
Bakalářská práce
Brno 2008
Vypracovala: Šárka Paclová Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. Konzultant : Dr.Carmel J. Caruana, PhD. (University of Malta)
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením prof. RNDr. Vojtěcha Mornsteina, CSc., a že jsem uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu.
……………………. V Brně dne ………….
Šárka Paclová
Poděkování:
Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce prof. RNDr. Vojtěchu Mornsteinovi, CSc., za seznámení s problematikou a následné konzultace a svému konzultantovi Dr. Carmel J. Caruanovi, PhD., (University of Malta) za jeho vědecké připomínky i odborné rady k dané problematice. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na vyplňování dotazníků za cenné informace.
Název: Požadavky na znalosti lékařské přístrojové techniky a situace v praxi u bakalářského oboru Všeobecná sestra Medical device knowledge requirements and situation in health care practice in the bachelor study program „General nurse“ Studijní obor: Lékařská fyzika Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Vojtěch Mornstein, CSc. Rok obhajoby: 2008
Požadavky na znalosti lékařské přístrojové techniky a situace v praxi u bakalářského oboru Všeobecná sestra
Abstrakt: Střední zdravotnický personál (všeobecná sestra) pracuje s řadou přístrojů a pomůcek, které využívají fyzikální principy. O řadě dalších metod musí být v různé míře informován. Zatím chybí věcná analýza této potřeby z hlediska kvalitní přípravy na budoucí povolání. Cílem práce bude: a) na příkladu velké české nemocnice zjistit, se kterými technickými zařízeními přicházejí tito pracovníci do styku nebo s nimi sami pracují, b) na českých studijních programech ukázat, jak jsou tyto požadavky praxe reflektovány v sylabech c) provést srovnání s několika vybranými zahraničními univerzitami.
Klíčová slova: Všeobecná sestra, lékařský (medicínský) přístroj, lékařské pomůcky, přístrojová technika, bakalářský obor, specializace ve zdravotnictví
Medical device knowledge requirements and situation in health care practice in the bachelor study program „General nurse“
Abstract: Healthcare Professional (general nurse) use many biomedical devices, which are based on physicals principles. About other medical methods they are informed in different measure. Up to now there is no analysis about problem with preparing general nurses for their future function (occupation). The aim of this teases is: a) to determine which biomedical devices general nurses work with in a few Czech hospitals, b) to show how are the praxis requirements reflected in Czech syllabi, c) to do comparison between Czech and some foreign Universities.
Key words: general nurse, biomedical devices, instrumentation, bachelor study program, specialization in medicine
OBSAH
1
ÚVOD DO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
1.1
Přehled kapitoly
1.2
Specifikace problému bakalářské práce
1.3
Obecné souvislosti studie
1.4
Záměr (cíl) studie
……….………………………………………………….. 5
1.5
Význam studie
.………………………………………………………….. 5
1.6
Rozsah studie
2
PŘEHLED DOSTUPNÉ LITERATURY …………………………………… 7
2.1
Přehled kapitoly
2.2
Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry
…………………………………………………………… 4 …………………………………… 4
…………………………………………………… 4
……….………………………………………………………….. 5
……...……………….….…………………..…………… 7
(zákon 96/2004 §5 ), definování pojmu sestra (vyhláška 424/2004) 2.3
…………………………………… 4
všeobecná
…………………………………………………… 7
Zákon o zdravotnických prostřednických prostředcích 123/2000 Sb. Ze dne 15.dubna 2000 ……………………….…………………… 11
2.4
Přehled literatury v oblasti využití biomedicínckých přístrojů v oboru Všeobecná sestra
…………………………………………… 13
2.5 Studijní materiály používaná při výuce studentů/studentek oboru Všeobecná sestra
………………………….……………………….. 19
2.5.1 Využití multimedií ve vzdělání
……..……………………..……………… 19
2.5.2 Využití klasické literatury ve vzdělání
……………..……..……………… 19
3
METODIKA STUDIE
…………………………………………………… 24
3.1
Přehled kapitoly
3.2
Základ pro vytvoření dotazníku
4
VÝSLEDKY STUDIE
4.1
Přehled kapitoly
4.2
Provedení samotného zkumu a jeho výsledek – požadavky
…………………………………………………………… 24 …………………………………………… 24
…………..………………………………………. 29
……....…………….……….……………………………. 29
na znalosti lékařského přístrojové techniky v praxi
…………..…….…………. 29
4.3
Provedení samotného zkumu a jeho výsledek – požadavky na znalosti lékařského přístrojové techniky v praxi
…………..…….……. 34
5
DISKUZE
…………………………………………………………………... 41
6
ZÁVĚR
…………………………………………………………………... 44
SEZNAM LITERATURY PŘÍLOHA
…………………………………………………..
45
KAPITOLA 1
ÚVOD
1
ÚVOD DO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
1.1
PŘEHLED KAPITOLY Tato kapitola se zabývá specifikací problému bakalářské práce, obecnými
souvislostmi studie a účelem, kde bude stručně popsáno z jakých důvodů byla tato studie vytvořena, významem a rozsahem této práce.
SPECIFIKACE PROBLÉMU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Moderní lékařská péče je vysoce závislá na využívání moderních biomedicínckých přístrojů a jejich vývoji. Všeobecná sestra se potkává nebo využívá každodenně ve své práci stále více moderních biomedicínckých přístrojů. Ústavy lékařské biofyziky nebo analogická pracoviště na lékařských a zdravotně sociálních fakultách si kladou za cíl vzdělávat studenty / studentky oboru Všeobecná sestra a další zdravotnický personál také v lékařské (biomedicíncké) a přístrojové technice, bohužel však souvislé specializované literatury v oblasti dané problematiky, ze které by mohli studenti / studentky oboru Všeobecná sestra studovat, bylo napsáno poměrně málo.
OBECNÉ SOUVISLOSTI STUDIE Vývoj biomedicíncké techniky jde stále dopředu a stále se zlepšuje, sestry potkávají nebo využívají biomedicíncké přístroje ve svém zaměstnání každý den, bohužel jim často nerozumí a mají strach je používat, protože mnohdy nevědí, jak je používat bezpečně a efektivně. Ačkoliv vzdělání sester vyžaduje alespoň minimální vzdělání v oblasti biomedicínckých přístrojů, literatury k danému tématu, ze které by bylo možno vyučovat, je poměrně málo a je většinou zastaralá. Vyučující v oboru Lékařská biofyzika nebo oborech analogických by měli mít rozhodující vliv na vzdělanost a tak i na kvalitu profesionálního lékařského
personálu
díky
prakticky
orientovaného
zaměření
učebního
plánu.
Studenti/studentky by měli být vzděláváni jak teoreticky tak prakticky v oblasti biomedicínckých přístrojů. Měli by být schopni používat biomedicíncké přístroje efektivně, bezpečně, odborně, účinně a v souladu s etickým kodexem.
ZÁMĚR (CÍL) STUDIE Specifické cíle této studie jsou následující : 1.cíl : Na příkladu velké české nemocnice zjistit, se kterými technickými zařízeními přicházejí tito pracovníci do styku nebo s nimi pracují – zjistit , zda existuje odborná literatura zabývající se problematikou biomedicínckých přístrojů, které sestry využívají. 2.cíl : Na českých studijních programech ukázat, jak jsou tyto požadavky praxe reflektovány v sylabech. 3.cíl : Provést srovnání s několika vybranými zahraničními univerzitami.
VÝZNAM TÉTO STUDIE Význam této studie je následující : 1)
Pro vyučující: Táto práce je psána pro učitele, kteří by měli znát zdůvodnění rozsahu učiva pro obor Všeobecná sestra.
2)
Pro studenty/studentky oboru Všeobecná sestra: Tato práce je psána pro snadnější orientaci studentů/studentek oboru Všeobecná sestra, aby věděli, které biomedicíncké přístroje jsou v jejich praxi využívány, jak je používat bezpečně a efektivně.
3)
Pro pracovníky zdravotnického managementu: jako nástin referenční příručky.
ROZSAH STUDIE Rozsah studie je omezený pro bakalářské obory.
KAPITOLA 2
PŘEHLED DOSTUPNÉ LITERATURY
2
PŘEHLED DOSTUPNÉ LITERATURY
2.1
PŘEHLED KAPITOLY V této kapitole bude citacemi zákonů definována odborná způsobilost k výkonu
povolání Všeobecné sestry, definice pojmu Všeobecná sestra, dále pak definování pojmu biomedicíncké (lékařské) přístroje v zákonu o zdravotnických prostředcích, přehled literatury v oblasti využití biomedicínckých přístrojů v tomto oboru prozkoumání kvality a množství vysokoškolských studijních materiálů tykajících se oboru Všeobecná sestra, využití a srovnání multimedií a klasické literatury.
2.2
ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU POVOLÁNÍ VŠEOBECNÉ SESTRY (ZÁKON 96/2004 §5), DEFINOVÁNÍ
POJMU
VŠEOBECNÁ
SESTRA
(VYHLÁŠKA 424/2004) ODBORNÁ ZPŮSOBILOST K VÝKONU POVOLÁNÍ VŠEOBECNÉ SESTRY a) b) c)
d)
e) f)
g)
1) Odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry se získává absolvováním nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, vysokoškolského studia ve studijních programech a studijních oborech psychologie – péče o nemocné, pedagogika – ošetřovatelství, pedagogika – péče o nemocné nebo učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, tříletého studia v oboru diplomovaná dětská sestra nebo diplomovaná sestra pro psychiatrii na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, studijního oboru zdravotní sestra, dětská sestra, sestra pro psychiatrii, sestra po intenzivní péči, ženská sestra nebo porodní asistentka na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997, nebo tříletého studia oboru diplomovaná porodní asistentka na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004.
2) Všeobecná sestra, která získala odbornou způsobilost podle odstavce 1 písmene e) až g), může vykonávat své povolání bez odborného dohledu až po 3 letech výkonu povolání všeobecné sestry. Do té doby musí vykonávat své povolání pouze pod odborným dohledem. Povinnost podle věty prvé se vztahuje na všeobecné sestry, které po získané odborné způsobilosti absolvovaly vysokoškolské studium ošetřovatelského zaměření. 3) Za výkon povolání všeobecné sestry se považuje poskytování ošetřovatelské péče. Dále se všeobecná sestra ve spolupráci s lékařem podílí na preventivní, léčebné, diagnostické, rehabilitační, neodkladné nebo dispenzární péči. 4) Pokud způsobilost k výkonu všeobecné sestry získal muž, je oprávněn používat označení odbornosti všeobecný ošetřovatel. DEFINICE VŠEOBECNÉ SESTRY Všeobecná sestra vykonává činnosti podle §3 odstavce 1. Zdravotnický pracovník uvedený v § 4-20 (vyhláška 424/2004) bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti a) poskytuje zdravotní péči v souladu s právními předpisy a standardy, b) dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu se zvláštními právními předpisy 1), c) vede zdravotnickou dokumentaci a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů 2), pracuje s informačním systémem zdravotnického zařízení, d) poskytuje pacientovi informace v souladu se sou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře, e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů, f) podílí se na přípravě standardů. a dále bez odborného dohledu a bez indikace v souladu s diagnózou stanovenou lékařem poskytuje, případně zajišťuje základní a specializovanou ošetřovatelskou péči prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména a) vyhodnocuje potřeby a úroveň soběstačnosti pacientů, projevů jejich onemocnění, rizikových faktorů, a to i za použití měřících technik používaných v ošetřovatelské
b) c) d) e) f) g) h)
i) j) k)
l) m) n)
praxi (například testů soběstačnosti, rizika proleženin, měření intenzity bolesti, stavu výživy), sleduje a orientačně hodnotí fyziologické funkce pacientů, to je dech, puls, elektrokardiogram, tělesnou teplotu, krevní tlak a další tělesné parametry, pozoruje, hodnotí a zaznamenává stav pacienta, zajišťuje herní aktivity dětí, zajišťuje a provádí vyšetření biologického materiálu získaného neinvazivní cestou a kapilární krve semikvantitativními metodami (diagnostickými proužky), provádí odsávání sekretů z horních cest dýchacích a zajišťuje jejich průchodnost, hodnotí a ošetřuje poruchy celistvosti kůže a chronické rány a ošetřuje atonie, centrální a periferní žilní vstupy, provádí ve spolupráci s fyzioterapeutem a ergoterapeutem rehabilitační ošetřování, to je zejména polohování, posazování, dechová cvičení a metody bazální stimulace s ohledem na prevenci a nápravu hybných a tonusových odchylek, včetně prevence dalších poruch z mobility, provádí nácvik sebeobsluhy s cílem zvyšování soběstačnosti, edukuje pacienty, případně jiné osoby v ošetřovatelských postupech a připravuje pro ně informační materiály, orientačně hodnotí sociální situaci pacienta, identifikuje potřebnost spolupráce sociálního nebo zdravotně-sociálního pracovníka a zprostředkuje pomoc v otázce sociálních a sociálně-právních, zajišťuje činnosti spojené s přijetím, přemisťováním a propouštěním pacientů, provádí psychickou podporu umírajících a jejich blízkých a po stanovení smrti lékařem zajišťuje péči o tělo zemřelého a činnosti spojené s úmrtím pacienta, zajišťuje přejímání, kontrolu, uložení léčivých přípravků, včetně návykových látek 3), (dále jen „léčivé přípravky“) a manipulaci s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu.
2) Všeobecná sestra se podílí pod odborným dohledem všeobecné sestry se specializovanou působivostí nebo porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle odstavce 1 písmene b) až i). 3) Všeobecná sestra se podílí bez odborného dohledu na základě indikace lékaře na poskytování preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, neodkladné a dispenzární péče. Přitom zejména připravuje pacienty k diagnostickým a léčebným postupům, na základě indikace lékaře je provádí nebo při nich asistuje, zajišťuje ošetřovatelskou péči pří těchto výkonech a po nich; zejména
a) b) c) d) e) f)
g)
podává léčivé přípravky 3) s výjimkou nitrožilních injekcí nebo zavádění infuzí u novorozenců a dětí do 3 let s výjimkou radiofarmak; pokud není dále uvedeno jinak, zavádí a udržuje kyslíkovou terapii, provádí screeningová a depistážní vyšetření, odebírá biologický materiál a orientačně hodnotí, zda jsou výsledky fyziologické, provádí ošetření akutních a operačních ran, včetně ošetření drénů, provádí katetrizaci močového měchýře žen a dívek nad 10 let, pečuje o močové katétry pacientů všech věkových kategorií včetně výplachů močového měchýře, provádí výměnu a ošetření tracheotomické kanyly, zavádí nazogastrické a jejunální sondy pacientům při vědomí starším 10 let, pečuje o ně a aplikuje výživu sondou, případně žaludečními nebo duodenálními atoniemi u pacientům všech věkových kategorií, provádí výplach žaludku u pacientů při vědomí starších 10 let.
4) Všeobecná sestra pod odborným dohledem lékaře a) aplikuje nitrožilně krevní deriváty 4), b) spolupracuje při zahájení aplikace transfuzních přípravků 5) a dále bez odborného dohledu na základě indikace lékaře ošetřuje pacienta v průběhu aplikace a ukončuje ji. _________________________________________________________________________ 1
)
2
)
3
)
4
) )
5
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 440/2000 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Například zákon č.18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 2 odst. 13 zákona č 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb. § 2 odst. 14 zákona č 79/1997 Sb., ve znění zákona č. 129/2003 Sb.
2.3
ZÁKON O ZDRAVOTNICKÝCH PROSTŘEDCÍCH 123/2000 Sb. ZE DNE 15.DUBNA 2000 Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky :
Část první o zdravotnických prostředcích – Hlava 1 úvodní stanovení - § 1 Účelem tohoto zákona je zajistit poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky tak, aby při jejich správném použití k účelům, pro něž jsou určeny, nedošlo k poškození zdraví lidí. Vymezení pojmů - § 2 1) „Zdravotnickým prostředkem“ se rozumí nástroj, přístroj, pomůcka, zařízení, materiál nebo jiný předmět anebo výrobek používaný samostatně nebo v kombinaci, včetně potřebného programového vybavení, který je výrobcem nebo dovozcem určen pro použití u člověka pro účely a) stanovení diagnózy, prevence, monitorování, léčby, mírně nebo mírnění nemoci, b) stanovení diagnózy, monitorování, léčby, mírnění nebo kompenzace poranění nebo zdravotního postižení, c) vyšetřování, náhrady anebo modifikace anatomické struktury či fyziologického procesu, d) kontroly početí, a který nedosahuje své hlavní zamýšlené funkce v lidském organismu nebo na jeho povrchu farmakologickým nebo imunologickým účinkem nebo ovlivněním metabolismu, jehož funkce však může být takovými účinky podpořena.
a)
b)
c)
2) Za zdravotnický prostředek se považuje i výrobek, určený k podání léčiva1) ; pokud však tento výrobek je uveden na trh tak, že zdravotnický prostředek a léčivo tvoří jediný integrální výrobek určený výlučně k jednorázovému použití v této kombinaci, vztahuje se na něho zvláštní právní předpis2). Pro požadavky bezpečnosti a účinnosti takového zdravotnického prostředku3) platí zvláštní právní předpisy, který obsahuje jako integrální část látku, která při samostatném použití může být považována za léčivo 1) a která působí na tělo účinkem doplňující účinek zdravotnického prostředku, který je činidlem, výsledkem reakce, kalibrátorem, kontrolním materiálem, sadou, nástrojem, přístrojem, zařízením nebo systémem používaným samostatně nebo v kombinaci zamýšlené výrobcem k použití in vitro pro zkoumání vzorků, včetně darované krve a tkání získaných z lidského těla, s cílem získat informace o fyziologickém nebo patologickém stavu nebo o vrozené anomálii nebo pro stanovení bezpečnosti a kompatibility s možnými příjemci anebo pro sledování léčebných opatření (dále jen "zdravotnický prostředek in vitro"). Za
d)
e)
f)
g)
zdravotnický prostředek in vitro se považuje i nádoba vakuového nebo jiného typu specificky určená výrobcem pro primární kontrolu a ochranu vzorků, získaných z lidského těla za účelem diagnostického vyšetření in vitro. Výrobky pro všeobecné laboratorní použití nejsou zdravotnickými prostředky in vitro, pokud tyto výrobky nejsou z hlediska své charakteristiky výrobcem specificky pro použití in vitro určené, zhotovený individuálně podle lékařského předpisu, kterým lékař vydává individuální návrh charakteristik zdravotnického prostředku určeného pouze k použití jmenovanou fyzickou osobou, určený výrobcem ke klinickému hodnocení nebo klinickým zkouškám prováděným klinickým výzkumným pracovníkem (dále jen "zkoušející") v souladu s § 8 až 14; kvalifikace a specializace lékaře 4) nebo jiné kvalifikované fyzické osoby k provádění klinického hodnocení nebo klinických zkoušek, musí odpovídat 1. zkoušenému zdravotnickému prostředku, a 2. zdravotnímu stavu 2.1. nemocné fyzické osoby (dále jen "pacient"), nebo 2.2. fyzické osoby, která je zařazena do srovnávací skupiny, která se dobrovolně podrobí klinickým zkouškám (dále jen "subjekt"), jehož činnost je závislá na zdroji elektrické nebo jiné energie nebo na jiném energetickém zdroji, než je energie, kterou bezprostředně produkuje lidské tělo nebo která vzniká následkem gravitace, určený k úplnému nebo částečnému zavedení lékařem do lidského těla s tím, že zůstane na místě zavedení, a to i v případě, že je určen k podání léčiva1) nebo obsahuje-li jako integrální součást látku, která při samostatném použití může být považována za léčivo1). Tento prostředek lze vyrábět i 1. na zakázku podle písmene d), 2. pro účely klinických zkoušek podle písmene e), obsahující jako svou nedílnou součást látku, která může být při samostatném použití považována za složku léčivého přípravku nebo za léčivý přípravek2) pocházející z lidské krve nebo lidské plazmy podle zvláštního právního předpisu2) a která může působit na lidské tělo doplňujícím účinkem k účinku výrobku. V takovém případě musí být výrobek posuzován a schvalován jako zdravotnický prostředek.
3) Za zdravotnický prostředek se rovněž považuje výrobek, který není zdravotnickým prostředkem podle odstavce 1, ale je určen výrobcem specificky k použití společně se zdravotnickým prostředkem tak, aby umožnil jeho použití v souladu s účelem, který mu výrobce určil, (dále jen "příslušenství").
1)
2) 3)
4)
§ 2 odst. 1 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů. Zákon č. 79/1997 Sb. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. Nařízení vlády č. 181/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 336/2001 Sb. Nařízení vlády č. 191/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aktivní implantabilní zdravotnické prostředky, ve znění nařízení vlády č. 337/2001 Sb. Nařízení vlády č. 286/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na diagnostické zdravotnické prostředky in vitro. Vyhláška č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.
_________________________________________________________________________
Podrobnější informace k zákonu o zdravotnických prostředcích 123/2000 je možno najít na Úředním věstníku Evropské unie – Směrnice rady 93/42/EHS ze dne 14.června 1993 o zdravotnických prostředcích. 2.4
PŘEHLED
LITERATURY
V
OBLASTI
VYUŽITÍ
BIOMEDICÍNSKÝCH
PŘÍSTROJŮ V OBORU VŠEOBECNÁ SESTRA Roku 2006 Caruana a Plášek publikovali studii, jejímž cílem bylo vytvořit seznam základních povinností a znalostí bakalářského oboru Všeobecná sestra. Výsledkem studie bylo zjištění, že pro dostatečné pochopení problematiky týkající se využívání biomedicínckých přístrojů je směrodatné pochopení fyzikálních principů daných přístrojů při jejich využívání. Mezi nejdůležitější povinnosti studentů/studentek bakalářského oboru Všeobecná sestra je zařazeno podle těchto autorů toto : 1. Měla by mít náležité (dostatečné) schopnosti k využívání znalostí v praxi, v péči o pacienta a v případě nutnosti: anatomie, fyziologie, základní znalosti v oblasti histologie a lékařské biologie, biofyziky, biochemie a radiologie. 2. Schopnost vhodně využívat své zkušenosti, biomedicíncké (lékařské) přístroje, schopnost poskytnout optimální péči. 3. Schopnost systematicky a komplexně využívat nástroje vhodně s ohledem na pacienta / klienta s přihlédnutím na fyzický, sociální a psychický stav, kulturní, duchovní a environmentálními faktory.
4.
Základní principy a znalosti v oblasti zdraví a bezpečnosti, zahrnující manuální práci s pacienty, provádění kontrol infekce, poskytování první pomoci a provádění nezbytně nutných procedur.
5. Bezpečně vykonávat lékařské a další činnosti s tím související (terapie).
Seznam fyzikálně-medicínských požadavků kompetence pro obor Všeobecná sestra (An Inventory of Biomedical Physics Elements–of–Competence for Undergraduate Nursing in Europe) je uveden v tabulce č.1. Tento seznam by měl pomoci učitelům v přípravě studentů/studentek tohoto oboru k jejich budoucímu povolání.
Tabulka č.1 - Prvky kompetence pregraduálního studia oboru Všeobecná sestra. Schopnost definovat biomedicíncký přístroj podle směrnic (pokynů, zákonů). Schopnost uvědomit si důležitost a rozsah využívání biomedicínckých přístrojů v souvislosti s medicínou a výzkumem. Prokázat uvědomění si důležitosti odhadu rizika (pro pacienta, spolupracovníky i veřejnost) s ohledem na fyzikální principy před využitím daného přístroje. Mezi fyzikální principy patří ionizace, radiace, akustické, elektrické, magnetické, elektromagnetické a ultrazvukové principy, vysoká teplota, viditelné, laserové, ultrafialové a infračervené záření. Podle EU rozděleno do kategorií podle nebezpečnosti. Schopnost vysvětlit základní strukturu biomedicínckých přístrojů (zahrnující také měřící rozsah biomedicínckých senzorů, modulů produkujících signál, výkon přístrojů, základní kvalitativní analýzu frekvencí, digitalizaci signálu). Využití pojmů z oblasti měření (např. přesnosti, hlučnosti, nejasnosti, preciznosti, kalibrace) a zpracování dat (využití vzorců při nejistotě v souvislosti se zpracováním souborů dat, lineární regrese a korelační koeficienty) ve sběru a analýze dat z fyziologických a biomedicínckých laboratorních přístrojů. Schopnost vysvětlit možnosti snížení rizika při využívání měřících přístrojů. Schopnost vysvětlit anatomické a funkční zobrazovací přístroje v oblasti měření prostorových distribucí v souvislosti s fyzikálními a fyziologickými vlastnostmi lidské tkáně a ilustrovaných reprezentací. Porozumět různým druhům mikroskopie, výhodám a nevýhodám všech druhů. Využití základních zobrazovacích metod (zooming, zvětšování, práce s okny, vyhlazování (vyrovnávání), aplikace filtrů) pro zvětšení efektivity v diagnostickém zobrazení. Rozumět základním fyzikálním principům biomedicínckých přístrojů využívaných v těchto
oblastech: terapeutické přístroje založené na radiologických principech, přístroje k intenzivní a kritické péči, renální přístroje, chirurgické a prechirurgické přístroje (např. endoskop), protetické přístroje a biomateriály, pomocné přístroje, … Porozumět pojmu ukazatel výkonnosti přístroje (device performance indicator), limitacím přístrojů a jejich vzájemnému (společnému) vztahu k efektivnosti a bezpečnosti. Schopnost ocenit důležitost následujících uživatelů protokolů pro zabezpečení ukazatelů výkonnosti přístroje, které nejsou ovlivněny negativně, pro redukci efektů limitů přístrojů a pro eliminaci nebo redukci risku (nebezpečí). Schopnost uvědomit si, že přístroje potřebují kvalitní kontrolu pro obnovení efektivního a bezpečného využívání. Zvláště, že by měly být přístroje kontrolovány před použitím (denně). Schopnost starat se o ně během používání i po něm pro možné následující využití stejným popřípadě dalším uživatelem. Porozumět způsobu, jak získat co nejvíce užitečných informací čtením manuálu daného přístroje. Schopnost vysvětlit etické problémy při využívání lékařských přístrojů (např. kvalitativně analyzovat nebezpeční/výhody, spravedlivě využívat zdroje, povinnost optimalizovat výhody a minimalizovat nebezpečí). Schopnost vysvětlit základní směrnice EU týkajících se lékařských přístrojů, pacientů a bezpečnosti. Schopnost ocenit rozmanitost a potenciál efektů klinické medicíny na vyvíjejících se technologiích přístrojů (př. telemetrie, automatizace, robotika, Point-of-Care přístroje, mikro- a nanopřístroje, molekulární zobrazování, virtuální skutečné systémy. Schopnost využít kompetencí uvedených výše k efektivnímu, bezpečnému, etickému a účinnému využívání specifických biomedicínckých přístrojů v klinické praxi.. Schopnost ocenit potřebu chránit pacienty před radiací, jak je uvedeno v předpisech určených pro sestry. Demonstrovat vědecký postoj při využívání výzkumu biomedicínckých přístrojů.
V článku UK registered nurse medical device education od Douglasové a kol. uvádí autoři jako předmluvu toto : Světový vývoj směřuje ke stále se zvyšujícímu využívání rozvinutého technického vybavení v každodenním životě a promítá se do zdravotnictví. Lékařské přístroje a zařízení se používají každý den registrovanými sestrami k zajištění péče o pacienty. Technický vývoj spolu s rostoucím výkonem v oblasti terapie, dopadu na práci zdravotníků a současná výzva vyučujících a manažerů při identifikaci a setkání vzdělávacích a výcvikových (školících) potřeb zaměstnanců. Kromě toho, současná úroveň medicíny, povede nevyhnutelně k akutnímu a nevyhnutelnému využívání lékařských přístrojů v péči o pacienty i v domácnostech. Ovšem bezpečné a odborné využívání těchto přístrojů závisí na znalostech a schopnostech uživatele porozumět přístroji.Podle výzkumu z roku 2000 provedeného agenturou The Medical Device Agency bylo zjištěno, že přes 60% nehod souvisejících s využíváním lékařských přístrojů, je zaviněno lidmi. Registrované sestry proto musí být adekvátně proškoleny a vzdělány v oblasti využívání lékařských přístrojů. Při jejich používání musí být sestry schopné porozumět základním technickým vlastnostem přístroje, ale také potřebou využít daný lékařský přístroj v co nejvyšší míře bezpečnosti pro pacienta.Sestry musí být schopné s danými lékařskými přístroji zacházet bezpečně při jejich provozu.
Ve výzkumu provedeném na 850 000 pacientech, který roku 2005 zveřejnili Wakefield a kol. v článku Patient safety je uvedeno, že přes 400 lidí umírá na následky zranění lékařským přístrojem, přes 10 000 lidí mělo negativní reakci na léky předepsané lékařskými profesionály, kolem 30 000 lidí si stěžovalo na nízkou úroveň celkové lékařské péče.
Douglasová a kol. roku 2001 v článku v Nurse Education in Practice po provedeném výzkumu uvedli metodiku a přehled literatury, kterou všeobecné sestry využívají při práci s biomedicínckými přístroji a ze které se učí : Sestry byly dotázány podle (z) čeho a jak se nejčastěji učí o lékařských přístrojích. Jak je ukázáno v tabulce č.2, 83% dotázaných čte literaturu o daném přístroji a také 83% čte manuál (platí pro sestry pracující v nemocnici na pevný úvazek). 33% používá k učení metodu pokus/omyl. Sestry nepracující na plný úvazek (pracují pouze je-li nedostatek sester – na záskok) se nejčastěji vzdělávají čtením literatury týkající se daných přístrojů a manuálů. Pouze 33% všech dotázaných bylo proškoleno v používání biomedicínckých
přístrojích specializovanou firmou nebo osobou. 67% pak bere jako dobrou učební metodu převzetí zkušeností od zkušenějších. Pro srovnání je k tabulce přiřazen i třetí sloupec pocházející z jiné studie z článku od Mc Conella (1998), zabývající se stejným problémem.
Tabulka č. 2 - Metody, které sestry využívají ke vzdělávání v oblasti lékařských (biomedicínckých) přístrojů. A – Sestry pracující v nemocnicích na plný úvazek (n = 6) B – Sestry pracující na částečný úvazek a v době nutnosti (n = 3) C – Sestry pracující v nemocnicí na plný úvazek (n = 85) METODY
A/%
B/%
C/%
Čtení literatury týkající se daného přístroje
83
67
50,6
Čtení instrukcí/manuálu
83
67
62,3
Učení se sledováním videa
0
0
46,8
Poslech magnetofonu
0
0
3,9
Využití počítače (CD rom)
0
0
-
Konzultace se zkušenějšími (zaučenými)
33
67
37,7
Metoda pokus/omyl
33
67
49,4
Vědomosti získané ve škole pro sestry
0
0
11,7
Součástí provedeného výzkumu bylo také zjistit, co se sestry učí : Všechny všeobecné sestry pracující pravidelně v nemocnicích potvrdily, že se nejprve učily, jak účelně zacházet s přístroji a o jejich funkcích, ale pouze 67% z nich se učilo o potencionálním nebezpečí hrozící pacientům. Méně než polovina dotázaných řekla, že se učily o principech, na kterých jsou tyto přístroje založeny. Výsledky provedeného výzkumu jsou uvedeny v tabulce č.3. Pro srovnání je k tabulce přidán třetí sloupek z práce od Mc Conella (1998) zabývající se stejnou problematikou.
Tabulka č. 3 - Co se setry učí o přístrojích A – Sestry pracující v nemocnicích na plný úvazek (n = 6) B – Sestry pracující na částečný úvazek a v době nutnosti (n = 3) C – Sestry pracující v nemocnicí na plný úvazek (n = 85) A/%
B/%
C/%
Jak s přístroji zacházet
100
100
98,8
Účel přístroje
100
67
96,4
Jeho funkce
100
100
96,4
Omezení přístrojů
83
67
72,6
Faktory pro doporučení využívání přístroje pro
83
67
91,7
83
67
57,1
50
67
56,0
Jak reagovat na alarm přístroje
83
100
77,4
Bezpečnostní opatření
67
100
63,1
Potenciální nebezpečí pro pacienta
67
100
48,8
Potenciální nebezpečí pro uživatele
67
67
22,6
Jak překonat drobné problémy související s daným
67
100
76,2
Jak poznat, že daný přístroj funguje správně
83
67
82,1
Vědecké principy, na kterých je daný přístroj založen
33
33
51,2
Jak provádět pravidelnou údržbu daného přístroje
33
33
33,3
Jak zdokumentovat špatnou funkci daného přístroje
50
67
36,9
Koho upozornit na špatné (nepřesné) fungování
83
67
64,3
67
67
25,0
daného pacienta Faktory omezující využívání přístroje pro daného pacienta Efekty
přístroje
působící
na
anatomii
nebo
psychologii člověka
přístrojem
přístroje Jak zdokumentovat nepříznivé efekty na pacienta při špatném (nepřesném) fungování přístroje
2.5
STUDIJNÍ MATERIÁLY
POUŽÍVANÉ
PŘI VÝUCE
STUDENTŮ /
STUDENTEK OBORU VŠEOBECNÁ SESTRA
2.5.1 VYUŽITÍ MULTIMEDIÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ Podle výzkumu provedeného roku 2004 Torrem bylo prokázáno, že kombinace tradičního vzdělávání se sebevzděláváním by mohlo být efektivnější a účinnější strategií k učení. Na Národní univerzitě v Singapuru zjistili, že studenti snáze pochopí vyučovanou látku při kombinaci s videem a názornými ukázkami (ať už spouštěných z videí nebo internetu). Multimedia, především internet vedou ke zlepšování výuky, tím se však také zvyšují finanční nároky na studenty (Je nutné, aby škola alespoň částečně zajistila studentům/studentkám přístup k internetu v prostorách univerzit. A to hlavně kvůli studentům/studentkám, kteří nemají přístup na internet doma). Výzkum také prokázal, že studenti/studentky inklinují k výuce počítačem. Ukazuje se, že multimediální zdroje sestavené z jednoduchého jazyka, doplněné mnoha obrázky nebo videosekvencemi, nabízí praktický pohled, dovolující studentům lékařských i nelékařských oborů, získat lepší znalosti (možnost sledovat operaci na internetu). Ukazuje se, že multimedia napomáhají zefektivnit výuku, převádějí výuku na mnohem poutavější a aktivnější úroveň a připravují tak mladou, nastupující generaci na budoucí povolání. Ačkoliv hrají multimedia stále důležitější roli v oblasti vzdělávání, měli bychom si uvědomit, že ani tak nevedou nezbytně studenty k lepší práci nebo větší motivaci. Úroveň multimedií (především informací nacházejících se na internetu) je sice vysoká, ale stále neexistuje ucelená forma „literatury“, z níž by se studenti mohli učit. Problém by také mohl být s identifikací kvalitních zdrojů a to zejména pro studující. Proto by měly Vysoké školy doporučit již ověřené a kvalitní zdroje, a to v případě, že mají vlastních nedostatek, případně žádné anebo chtějí učivo obohatit.
2.5.2 VYUŽITÍ KLASICKÉ LITERATURY VE VZDĚLÁVÁNÍ Při pohledu na dnešní vyučovací metody a stále rostoucí nároky jak vyučujících, tak zaměstnavatelů a veřejnosti na znalosti studentů je jasné, že se bez počítačů (internetu) neobejdeme. Přesto je však pro mnoho studentů klasická literatura nepostradatelná. Je to také tím, že klasická tištěná literatura je v ucelenější formě a studenti/studentky nemusejí vyhledávat informace o každém lékařském (biomedicínckém) přístroji zvlášť. Při bližším
pohledu na sylaby jednotlivých Vysokých škol České republiky (ale také Slovenské republiky) je patrné, že aktuální literatury je nedostatek. Vzhledem k dnešní době, kdy každý rok přicházejí výrobci biomedicíncké techniky s novými zařízeními, je velmi těžké vzdělávat studenty kvalitně. Naštěstí se však u přístrojů příliš nemění základní fyzikální principy, což značně ulehčuje vyučujícím práci. Navíc ani nemocnice si nemohou finančně dovolit každoročně modernizovat všechny přístroje. I přesto se dá konstatovat, že současná používaná literatura je poměrně zastaralá. Pokud by měly být splněny nároky nemocnic na absolventy oboru Všeobecná sestra, měla by být současná literatura „obnovována“ a nebo vydána nová se specializací pro bakalářské studium oboru Všeobecná sestra. Tato varianta by jistě ulehčila práci studentům/studentkám tohoto oboru. Nejčastěji používanou a doporučovanou literaturou je : Hálek, J. – Biofyzika pro bakaláře (Olomouc: UP, 1999) Hrazdira, I. Mornstein, V. – Úvod do obecné a lékařské biofyziky (Brno: MU, 1998) Hrazdira, I. Mornstein, V. – Lékařská biofyzika a přístrojová technika (Brno, Neptun, 2001, 2004) KOLEKTIV – Lékařská fyzika (Praha: Manus, 2000) Válek, V. – Moderní diagnostické metody (díly I-IV, VII , 1999) Hrezadira, I., Mornstein,V., Škorpíková, J. – Základy biofyziky a zdravotnické techniky (Brno, Neptun, 2006) Žádný z uvedených titulů nebyl napsán podle požadavků nemocnic a veřejnosti na specifické znalosti
absolventů oboru Všeobecná sestra a jen některé z nich jsou
orientovány specificky na nelékařské bakalářské studijní programy. Vyučující proto nemají často přesnou představu, co by měli učit. Nezbývá jim tedy proto nic jiného, než vyučovat intuitivně (je sestaven obsah přednášek a cvičení podle přesvědčení vyučujících o důležitosti biomedicínckých přístrojů, o kterých by měli mít studenti/studentky oboru Všeobecná sestra bezpodmínečně základní znalosti – a to o jejich bezpečném a efektivním využívání). Tyto nejnutnější znalosti a dovednosti by měli studenti/studentky nabýt během 1.roku studia a to v předmětu Lékařská biofyzika nebo v předmětech analogických. Vzhledem k nedostatečné délce výuky, která je shrnuta do jednoho semestru, se však nedá očekávat dostatečné porozumění a pochopení problematiky související s využíváním biomedicínckých přístrojů.
K dané problematice se vyjádřili také V. Mornstein a kol. v referátu připravovaném na XXXI. Dny lékařské biofyziky (2008) o výuce biofyziky pro zdravotnické bakalářské obory : „Při koncipování výuky lékařské biofyziky a přístrojové techniky vycházíme především z našich zkušeností, intuice a také z doporučení zahrnutých do direktiv EU. Bohužel, právě v těchto direktivách jsou požadavky na znalosti z oblasti lékařské přístrojové techniky formulovány velmi vágně – s výjimkou radiologických oborů. Také odborná literatura je neobyčejně chudá na jakékoliv studie, které by mohly sloužit jako vodítko při konstrukci sylabů výuky.“
KAPITOLA 3
METODIKA STUDIE
3
METODIKA STUDIE
3.1
PŘEHLED KAPITOLY V této kapitole bude podrobně popsáno vše nezbytné pro vytvoření dotazníku a jeho
následného vyplnění včetně seznamu nemocnic a Vysokých škol, které se na vyplňování podílely.
3.2
ZÁKLAD PRO VYTVOŘENÍ DOTAZNÍKU Níže uvedený dotazník, byl vytvořen na základě seznamu nejčastěji se vyskytujících
lékařských (biomedicínckých) přístrojů v nemocnicích. K vytvoření seznamu byla použita jak již napsaná literatura sloužící k současné výuce, tak konzultace s nemocničním personálem, vedoucím práce a zahraničním konzultantem. Po několika úpravách byly do dotazníku zařazeny tyto přístroje : Přístroje k monitorování životních funkcí: fonokardiograf, fonendoskop, glukometr, Holterův přístroj srdeční a tlakový, kardioskop, kardiotachometr, monitory životních funkcí, stetoskop, teploměr lékařský rtuťový, ušní, tonometry digitální, rtuťové s manometrem, fetální fonokardiograf Přístroje pro dodávání léků do těla: dávkovací zařízení, dávkovač inzulínu, infuzní
a
transfuzní pumpa, injekční a infuzní pumpa, injekční jehly a stříkačky, perfuzní jehly, krevní pumpa Zobrazovací přístroje: CT, Gama kamera (Angerova), magnetická resonance, mamograf, PET, SPECT, ultrasonograf, ultrazvukové přístroje dopplerovské, vyšetřovací rentgenové zařízení skiagrafické, skiaskopické, termografická diagnostická zařízení, negatoskop Endoskopické a laparoskopické přístroje : fibroskopy a videoendoskopy, rektoskop, otoskop, oftalmoskop, spekulum Elektrofyziologické přístroje: EEG, EKG, EMG Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí: algezimetr, audiometr, ergometr, indikátor impedance, lampa oční, resp. štěrbinová, oční tonometr, optotypy, oxymetr, perimetr/kampimetr, pletysmograf, přístroje pro analýzu krevních a respiračních plynů, refraktometr oční, respirometr, tympanometr
Renální přístroje: litotriptor, přístroje pro hemodialýzu (náhrada funkce ledvin), přístroje pro peritoneální dialýzu, přístroje pro hemofiltraci a hemoperfúzi Přístroje pro intenzivní /nutnou péči o pacienta: defibrilátor, inkubátor, kardiostimulátor, kyslíkové přístroje, pneumotachograf, respirotachometr, resuscitační pomůcky, ventilátor (umělá ventilace plic) Přístroje používané v chirurgii a radioterapii: anesteziologická technika, elektrokoagulační zařízení, kryochirurgické koagulace (kryokauter), Leksellův gama nůž, odsávačka, urychlovač kruhový, urychlovač lineární Přístroje používané v laboratořích: centrifuga, deionizátor, dozimetr, ionometr, pH metr, lékařské váhy, mikroskop, pipety automatické, polarimetr, spektrofotometr, termostat, viskozimetr, vývěva Terapeutická zařízení: elektrostimulátor, ERS, inhalační přístroje, laser terapeutický, magnetoterapie, neuromuskulární stimulátory, přístroje pro hydroterapii a diatermii, přístroje pro léčbu elektrošoky, ultrazvuk terapeutický Ostatní přístroje a zařízení: baktericidní zářiče, bioprotézy, denzitometr kostní, dezinfekční přístroje, kloset pokojový, kochleární neuroprotéza, myčka,sterilizační přístroje, sušička, ultrazvukové čističky, vlhkoměr, zařízení pro hyperbaroxii, zvedáky pro imobilní osoby, zvlhčovač vzduchu
Aby bylo možné kvalitně vyplnit dotazník, bylo nutné definovat jednotlivé levely (úrovně) schopností všeobecných sester (převzato z metodiky Evropské Unie, L0 doplněn pro potřeby této práce). Definování úrovní způsobilosti pro práci se zdravotnickými přístroji : L0 - schopnosti vyžadované od zdravotníků, kteří i přesto, že biomedicínské přístroje nepoužívají, potřebují získat určité porozumění (znalosti) o jejich klinickém a výzkumném potenciálu. - schopnosti nutné a dostatečné pro uvědomění si rizika pro pacienty, uživatele a jiné osoby, když je daný přístroj používán. - Poznávací procesy jsou většinou na úrovni vyhledávání znalostí a porozumění. L1 - Schopnosti nutné a dostatečné pro porozumění biomedicínským přístrojům. - Schopnosti nutné a dostatečné pro uvědomění si rizika plynoucího z používání těchto přístrojů pro pacienty, sebe, kolegy a další. - Schopnosti nutné a dostatečné pro efektivní a bezpečné využití biomedicínckých přístrojů při práci s testovacími objekty. - Poznávací procesy jsou většinou na úrovni vyhledávání znalostí a porozumění.
L2 -
L3 L4 L5 -
-
-
Schopnosti nutné a dostatečné pro efektivní a bezpečné používání biomedicínckých přístrojů s pacienty pod dohledem a v souladu s písemným protokolem. Rozsah praktické aplikace je omezený na studie, které jsou základní, rutinní a předvídatelné (Sestry mají své povinnosti vymezené, jde o základní, běžné povinnosti) Poznávací procesy jsou většinou na úrovni vyhledávání znalostí a porozumění. Schopnosti nutné a dostatečné pro efektivní a bezpečné využívání biomedicínckých přístrojů s pacienty pod minimálním dohledem a podle písemného protokolu. Rozsah praktické aplikace je rozšířený o studie, které jsou složité a do jisté míry nepředvídatelné. Schopnosti nutné a dostatečné pro výzkum používající přístroje na základní úrovni pod dohledem. Poznávací procesy jsou většinou na úrovni analytické a využívání znalostí. Schopnosti nutné a dostatečné pro zcela nezávislé, efektivní, bezpečné a hospodárné využívání biomedicínckých přístrojů ve špičkové profesionální praxi. Schopnosti nutné a dostatečné pro vyčerpávající rozsah praxe v klinických souvislostech, včetně studií, které jsou složité a nezvyklé. Schopnosti nutné a dostatečné pro připravenost na nepředvídatelné události (situace). Schopnosti nutné a dostatečné pro péči o přístroje a alokaci prostředků. Schopnosti nutné a dostatečné pro rozvíjení existujících protokolů a dohled nad praxí a to vše na podkladě nejaktuálnějších důkazů a etického přístupu. Poznávací procesy jsou většinou na úrovni metapoznání (poznání jak na podkladě explicitní informace, tak i informace implicitní) a systémového uvažování. Schopnosti nutné a dostatečné pro úplné využití vědeckých znalostních bází podporujících účinné, bezpečné a hospodárné užití biomedicínckého přístroje v klinickém i výzkumném kontextu, zahrnujícím rozvoj poskytovaných klinických služeb. Schopnosti nutné a dostatečné pro úplné vyhodnocení zdravotnické technologie, rozvahy a činnosti nutné pro tvorbu a zavádění nových aplikací přístroje a nových uživatelských protokolů. Poznávací procesy jsou většinou na úrovni metapoznání (poznání jak na podkladě explicitní informace, tak i informace implicitní) a systémového uvažování. Vzhledem k nutnosti profesionálního přístupu ve vyplňování dotazníku byly o pomoc
požádány vybrané české a slovenská nemocnice, všechny lékařské a zdravotně sociální fakulty (celkem 12), na kterých je akreditován program Ošetřovatelství s obory Všeobecná sestra a Ošetřovatelství. V nemocnicích byla oslovována ředitelství, na fakultách zpravidla
zodpovědní proděkani, resp. garanti studijního oboru Všeobecná sestra. Pro srovnání jsou v dále uvedených tabulkách barevně odlišeny výsledky studie provedené v maltské Nemocnici a univerzitě .
Na žádosti odpověděli pouze dále jmenovaní : Nemocnice : Městská nemocnice Ostrava Fakultní nemocnice Bohunice, Brno Nemocnice s poliklinikou v Žilině Vysoké školy : Masarykova Univerzita v Brně, Lékařská fakulta Ostravská Univerzita, Fakulta zdravotně sociální – Ústav Ošetřovatelství a porodní asistence Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzita Karlova v Praze, II. Lékařská fakulta – Ústav Ošetřovatelství
KAPITOLA 4
VÝSLEDKY STUDIE
4
VÝSLEDKY STUDIE
4.1
PŘEHLED KAPITOLY V této kapitole jsou uvedeny výsledky dle dotazníků vyplněných výše uvedenými
nemocnicemi a vysokými školami s komentářem uvedeným zvlášť pro nemocnice a vysoké školy.
4.2
PROVEDENÍ VÝZKUMU A JEHO VÝSLEDEK – POŽADAVKY NA ZNALOSTI LÉKAŘSKÉ PŘÍSTROJOVÉ TECHNIKY V PRAXI
Tabulka č.4 – výzkum prováděný v nemocnicích ČR a vybraných zahraničních (dotazník vyplňovali jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, tj. Všeobecné sestry) Lékařské přístroje
L0
L1
L2
L3
L4
L5
průměr
Přístroje k monitorování životních funkcí Fonokardiograf
●
2
2
Fonendoskop (stetoskop)
●
1
1
Glukometr
●
1
3
L4
1
2
1
L3
Kardioskop
1
3
L3
Kardiotachometry
1
3
L3
Holter srdeční a tlakový
●
Monitory životních funkcí a polygrafy Teploměr lékařský rtuťový
●
L3/L4 2
L4
3●
1
L3
1
1
2
L4
Teploměr ušní
●
1
2
1
L4
Teploměry lékařské digitální
●
1
2
1
L4
Tonometry digitální
1
3
L4
Tonometry rtuťové s manometrem
1
3
L4
2
1
L3
2
2●
L3/L4
Fetální fonokardiograf
●
Přístroje pro dodávání léků do těla Dávkovací zařízení Dávkovač inzulínu
●
2
2
L3/L4
Infúzní a transfúzní soupravy
●
2
2
L3/L4
Injekční a infúzní pumpa
●
2
2
L3/L4
Injekční jehly a stříkačky, perfuzní jehly
●
1
2
3
1
Krevní pumpa
●
1
L4 L3
Zobrazovací přístroje CT
2●
2
L0/L1
Gama kamera (Angerova)
2●
1
Magnetická resonance
2●
2
Mamograf
1●
2
1
L1
PET
2●
1
1
L0/L1
SPECT
1●
2
1
L1
Ultrasonograf
●
2
1
1
L1/L2
Ultrazvukové přístroje dopplerovské
1●
1
1
1
L1/L2
Vyšetřovací rentgenové zařízení skiagrafické
1●
2
1
L1
Vyšetřovací rentgenové zařízení skiaskopické
1●
2
1
L1
Termografická diagnostická zařízení
1●
1
2
L1
Negatoskop
1●
1
1
L0/L1 L0/L1
2
L2/L3
Endoskopické a laparoskopické přístroje Fibroskopy a videoendoskopy Rektoskop
●
2
1
2
1
1
L1/L2 1
L1/L2
Otoskop
2●
2
L2
Oftalmoskop
2●
2
L2
Spekulum (vaginální zrcadlo)
1
2
L2/L3
2
L2/L3
2
L3
2
L2/L3
Elektrofyziologické přístroje EEG
●
EKG EMG
●
1
1
●
1
1
1
1
1
2
1
1
1
L2/L3
1
L3
1
Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí Algezimetr
L2/L3
Audiometr
●
1
Ergometr
●
1
2
Indikátor impedance
1
2
L3
Lampa oční, resp. štěrbinová
1
1
2
L2/L3
1
1
2
L2/L3
Oční tonometr
●
Optotypy
1
Oxymetr
2
1●
3
L4
1
L2/L3
Perimetr/kampimetr
●
1
1
2
L2/L3
Pletysmograf
●
1
2
1
L2
Přístroje pro analýzu krevních a respiračních plynů
1
2●
1
1
1
1
1
1●
2
L2/L3
●
1
1
2
L2/L3
●
1
2
1
L2
1●
2
1
L2
Přístroje pro peritoneální dialýzu
1
1●
2
L2/L3
Přístroje pro hemofiltraci a hemoperfúzi
1●
2
1
L2
1●
2 1
Refraktometr oční
●
Respirometr Tympanometr
L2 1
L2/L3
Renální přístroje Litotriptor Přístroje pro hemodialýzu (náhrada funkce ledvin)
Přístroje pro intenzivní /nutnou péči o pacienta Defibrilátor Inkubátor
1
●
Kardiostimulátor
1●
2
Kyslíkové přístroje Pneumotachograf, Respirotachometr
1●
Resuscitační pomůcky Ventilátor (umělá ventilace plic)
1
1
L2
1
L2/L3
1 2
1
2
1
2
1
2●
1
L1 1
L2/L3 L2
1
L2/L3
1
L2
Přístroje používané v chirurgii a radioterapii Anesteziologická technika
1
1●
2
L1
Elektrokoagulační zařízení
1
1●
2
L1
Kryochirurgické koagulace (kryokauter)
1●
1
1
Leksellův gama nůž
2●
1
1
Odsávačka
1
1
L1/L2 L1
1
2
L3
Urychlovač kruhový (cyklotron)
2
1
1
L1
Urychlovač lineární (Linac, Clinac apod.)
2●
1
1
L1
Centrifuga
●
2
1
1
L2
Deionizátor
●
2
1
2
L2
2
2
L2/L3
2
1
Přístroje používané v laboratořích
Dozimetr Ionometr/pH metr
●
1
L2/L3
Lékařské váhy
●
Mikroskop
●
Pipety automatické
●
Polarimetr
1
2
1
L4
1
2
1
L3/L4
1
2
1
L3/L4
2
2
Spektrofotometr
●
2
2
Termostat
●
1
1
Viskozimetr
●
Vývěva
L2/L3 L2
2
L3
2
2
L2/L3
1
2
1
L3
Terapeutická zařízení Elektrostimulátor
1
ERS (ergoline rehabilitační systém)
2
Inhalační přístroje (pneumatické, ultrazvukové)
1
Laser terapeutický
2
1
L2
1
L1
1
2
L2
1●
2
1
L2
Magnetoterapie
1●
2
1
L2
Neuromuskulární stimulátory
1●
1
L1/L2
Přístroje pro hydroterapii a diatermii
1●
2
L2
Přístroje pro léčbu elektrošoky
2
1
Ultrazvuk terapeutický
1
1●
1●
2 1 1 1
L1 1
L1/L2
Ostatní přístroje a zařízení Baktericidní zářiče
1●
Bioprotézy
1
2●
1
L1
Denzitometr kostní
1
1
2
L1/L2
Dezinfekčí přístroje
2
1
●
3
Kloset pokojový Kochleární neuroprotéza (implantát)
2 2●
1
Myčka Sterilizační přístroje
●
Sušička Ultrazvukové čističky
1●
Vlhkoměr
●
Zařízení pro hyperbaroxii
1●
Zvlhčovač vzduchu - nebulizátor
2
L4/L5 L1
1
2
1
3
1
1
2
L4
1
2
L4
1
2
L4
2 ●
L3/L4
L4
1
1
Zvedáky pro imobilní osoby
1
1
L4 L4
1
L1/L2
1●
1
1
1
L3/L4
1
1
1
1
L3/L4
● Výsledky studie provedené na Maltské Nemocnice (Mater Dei Hospital) (Vzhledem k přislíbené anonymitě je možné do jednotlivých dotazníků nahlédnout pouze na vyžádání u vedoucího práce) Z tabulky jasně vyplývá, že požadavky kladené na absolventy oboru Všeobecná sestra jsou poměrně velké a to především na znalosti lékařských (biomedicínckých) přístrojů využívaných při každodenní péči o pacienta. Menší požadavky jsou pak kladeny na znalosti další biomedicíncké techniky, která v každodenní péči o pacienty využívána není (např . Zobrazovací přístroje, Endoskopické a laparoskopické přístroje nebo Přístroje využívané v chirurgii). Pokud bychom se podívali na shrnutí jednotlivých oddílů (skupin) přístrojů, vypadá takto : Jak se dalo očekávat na úrovni L5 není žádná skupina přístrojů. Tato úroveň by měla být typická pro techniky provádějící kontroly přístrojů. Na úrovni L4 jsou Ostatní přístroje a zařízení. Na úrovni L3/L4 jsou Přístroje pro monitorování životních funkcí a Přístroje pro dodávání léku do těla pacientů. Na úrovni L3 jsou Přístroje používané v laboratořích. Na úrovni L2/L3 jsou Elektrofyziologické přístroje, Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí a Přístroje pro nutnou/intenzivní péči o pacienta. Na úrovni L2 jsou Endoskopické a laparoskopické přístroje, Renální přístroje a Terapeutické přístroje. Na úrovni L1 jsou Zobrazovací přístroje a Přístroje používané v chirurgii radioterapii.
Výsledky tohoto výzkumu jsou velmi cenné i proto, že je zde patrný rozdíl mezi požadavky kladenými nemocnicemi, což je způsobeno také jejich vybavením (kvůli přislíbené anonymitě nelze rozlišit malé a velké-fakultní nemocnice). V malých městských nemocnicích se sice nachází většina biomedicínckého zařízení, ale často bývá poněkud zastaralé a to i přes snahy modernizace. Nemocnice v malých městech a vesnicích mají jen základní vybavení nutné pro okamžitou a nezbytnou péči o pacienta, řada pacientů je pak nucena jezdit do nemocnic ve větších městech. To je také důvod, proč by především ve větších městech, měla být jak kvalitnější biomedicíncká technika, tak profesionálnější personál. Po ústní konzultaci s některými vrchními sestrami, ale také lékaři, jsem zjistila následující:
Většina sester, které přicházejí do nemocnic ihned po škole nemá téměř žádné praktické a poměrně malé teoretické znalosti a zkušenosti s prací s biomedicínskými přístroji, které by měly umět efektivně a bezpečně ve své práci s pacienty využívat. Jsou zde také patrné rozdíly při vyplňování dotazníku v jednotlivých odděleních (př. chirurgie klade větší důraz na využívání jiných přístrojů než např. na ARO nebo na dětském oddělení, většina přístrojů je však na jednotlivých odděleních shodná), i přesto, že se na vysokých školách klade poměrně velký důraz na praxi, je patrné, že stále není dostačující. Velmi často je prováděná praxe studentů/studentek oboru Všeobecná sestra ovlivněna nemocnicemi. Častá neochota a nedostatek času nemocničního personálu ukazovat a vysvětlovat studentům/studentkám postupy při využívání biomedicínckých přístrojů má za následek, že studenti/studentky nepřicházejí s těmito přístroji do styku tak často, jak by měli. Velmi často se v rámci praxí také na některá oddělení vůbec nedostanou. Rozdíly v praxi jsou mnohdy ještě patrnější při jejím porovnání v malých a velkých nemocnicích. Nejlepší řešení by mohla být kombinace praxe ve velkých a malých nemocnicích, přičemž v menších nemocnicích bývá ochotnější a přátelštější personál (není zde patrná až tak velká soutěživost o pozice) a studenti/studentky tak mají možnost si dané lékařské přístroje náležitě vyzkoušet. Ve velkých nemocnicích už by se pak studenti/studentky jen seznámili s modernějšími přístroji a přístroji, které se ve většině malých (menších) nemocnicích nenacházejí. V tabulce jsou barevně odlišeny výsledky z maltské nemocnice Mater Dei Hospital. Je zde velmi dobře patrné, že požadavky na znalosti zaměstnanců nelékařských oborů českých nemocnic jsou vyšší.
4.3
POŽADAVKY NA ZNALOSTI LÉKAŘSKÉ PŘÍSTROJOVÉ TECHNIKY KLADENÉ VYUČUJÍCÍMI
Tabulka č. 5 – výzkum prováděný na výše uvedených Vysokých školách ČR, pro porovnání jsou v tabulce barevně odlišeny výsledky z Maltské univerzity Lékařské přístroje
L0
L1
2
1
L2
L3
L4
L5
střed
Přístroje k monitorování životních funkcí Fonokardiograf Fonendoskop
● 2
1●
L0 1
L2/L3
Glukometr Holter srdeční a tlakový
●
Kardioskop
3
Kardiotachometry
1
Monitory životních funkcí a polygrafy
1
2
1●
2
1
1
L2/L3 L2 L0
2 1
L1 2
1●
2
1●
1
L3
1
1●
1
L2/L3
Teploměry lékařské digitální
2
1●
1
L2/L3
Tonometry digitální
2
1
1
L2/L3
Tonometry rtuťové s manometrem
2
1
1
L2/L3
2
1
Dávkovací zařízení
2
1●
1
L2/L3
Dávkovač inzulínu
2
1●
1
L2/L3
Infúzní a transfúzní soupravy
2
1
1
L2/L3
Injekční a infúzní pumpa
2
1●
1
L2/L3
Injekční jehly a stříkačky, perfuzní jehly
2
1●
1
L2/L3
3
●
Teploměr lékařský rtuťový Teploměr ušní
Fetální fonokardiograf
1
1●
L2
L2
Přístroje pro dodávání léků do těla
Krevní pumpa
1
L2
Zobrazovací přístroje CT Gama kamera (Angerova)
2●
2
L0/L1
4
L0
Magnetická resonance
3●
1
L0
Mamograf
1●
3
L1
PET
3●
1
L0
SPECT
2●
2
L0/L1
Ultrasonograf
3●
1
L0
Ultrazvukové přístroje dopplerovské
3●
1
L0
Vyšetřovací rentgenové zařízení skiagrafické
2●
2
Vyšetřovací rentgenové zařízení skiaskopické
2●
1
Termografická diagnostická zařízení
2●
2
Negatoskop
3●
L0/L1 1
L0/L1 L0/L1
1
L0
Endoskopické a laparoskopické přístroje Fibroskopy a videoendoskopy
1●
2
1
L1
Rektoskop
1●
2
1
L1
Otoskop
1●
3
L1
Oftalmoskop
1●
3
L1
1
1
L0/L1
●
3
1
1●
1
●
3
1
Algezimetr
1
2
Audiometr
2●
Ergometr
2●
1
Indikátor impedance
3
1
Lampa oční, resp. štěrbinová
4
L0
2●
L0
Spekulum (vaginální zrcadlo)
Elektrofyziologické přístroje EEG EKG EMG
L1 1
1
L2/L3 L1
Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí
Oční tonometr
1
1
L1
1
L1
1
L1 L0
Optotypy
1
1
1
Oxymetr
1
2
1●
L2
1
L1
Perimetr/kampimetr
2●
1
Pletysmograf
3
Přístroje pro analýzu krevních a respiračních plynů
2
1
1
2●
1
1
3
1
Refraktometr oční Respirometr Tympanometr
1
3●
1
L2
L0 ●
L0/L1 L0/L1
● 1
L0 L0
Renální přístroje Litotriptor Přístroje pro hemodialýzu (náhrada funkce ledvin)
2●
2
1
1
L0/L1 1
1●
L1/L2
Přístroje pro peritoneální dialýzu Přístroje pro hemofiltraci a hemoperfúzi
1
1
1
1●
L1/L2
1●
1
1
1
L1/L2
1
1
2●
L2
2
L2
Přístroje pro intenzivní /nutnou péči o pacienta Defibrilátor Inkubátor
●
1
1
Kardiostimulátor
2●
1
1
1
1
Kyslíkové přístroje Pneumotachograf, Respirotachometr
●
L1 1
1
3
L2/L3 L1
Resuscitační pomůcky
1
1
1
1
L2/L3
Ventilátor (umělá ventilace plic)
2
1
1●
L1/L2
1
L1/L2
Přístroje používané v chirurgii a radioterapii Anesteziologická technika
1●
1
1
Elektrokoagulační zařízení
1●
2
1
L1
Kryochirurgické koagulace (kryokauter)
2●
1
1
L1/L2
Leksellův gama nůž
2●
2
Odsávačka Urychlovač kruhový (cyklotron) Urychlovač lineární (Linac, Clinac apod.)
1
L1/L2 1
1
4 2●
1
L2/L3 L0
1
L0
Přístroje používané v laboratořích Centrifuga
●
Deionizátor
3●
1
L0
2
2
L0/L1
Ionometr/pH metr
3●
1
L0
Lékařské váhy
2●
1
Mikroskop
1●
1
Pipety automatické
2●
1
2
1
2●
2
Dozimetr
Polarimetr Spektrofotometr
-
1
1
1
L1
1
L1/L2
1
L1 L0/L1 L0/L1
Termostat
2●
1
Viskozimetr
2
2
Vývěva
2
1
Elektrostimulátor
1
2
ERS (ergoline rehabilitační systém)
1
1
Inhalační přístroje (pneumatické, ultrazvukové)
1
1
L0/L1 L0/L1 1
L1
Terapeutická zařízení
1●
2
Magnetoterapie
1●
1
Neuromuskulární stimulátory
2●
Přístroje pro hydroterapii a diatermii
2●
Ultrazvuk terapeutický
2
1 2
Laser terapeutický
Přístroje pro léčbu elektrošoky
L1 L1 1
L2 L1
1
L1
1
L1
1
L0/L1
1
L0
1●
2
1●
2
L1
Ostatní přístroje a zařízení Baktericidní zářiče
1
L2
1●
L1
Bioprotézy
1
2
Denzitometr kostní
1
1
2
Dezinfekčí přístroje
●
2
1
1
1
1
1
Kloset pokojový Kochleární neuroprotéza (implantát)
2●
Myčka Sterilizační přístroje
●
Sušička
L1 L2/L3 1
2
L2/L3 L0/L1
1
2
1
L2
1
2
1
L2
1
2
1
L2
1
2
L1/L2
2
L1
Ultrazvukové čističky
1●
Vlhkoměr
2●
Zařízení pro hyperbaroxii
2●
2
Zvedáky pro imobilní osoby
●
1
1
1
1
L2/L3
Zvlhčovač vzduchu - nebulizátor
●
1
1
1
1
L2/L3
● výsledky studie provedené na Univerzity of Malta
L0/L1
(Vzhledem k přislíbené anonymitě je možné do jednotlivých dotazníků nahlédnout pouze na vyžádání u vedoucího práce) Z tabulky vyplývá, že náplň učiva na jednotlivých vysokých školách a požadavky kladené na studenty se velmi liší. Dá se však říci, že se upřednostňuje učivo vztahující se na přístroje související s každodenní péči o pacienty. Pokud bychom se podívali na shrnutí jednotlivých oddílů (skupin) přístrojů, vypadá takto : Na úrovni L2/L3 jsou Přístroje pro monitorování životních funkcí a Přístroje pro dodávání léků do těla. Na úrovni L2 jsou Přístroje pro nutnou/intenzivní péči o pacienta. Na úrovni L1/L2 jsou Elektrofyziologické přístroje, Renální přístroje, Přístroje využívané v chirurgii a radioterapii a Ostatní přístroje a zařízení. Na úrovni L1 jsou Endoskopické a laparoskopické přístroje a Terapeutické přístroje. Na úrovni L0/L1 jsou Zobrazovací přístroje, Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí a Přístroje používané v laboratořích.
Důležitým faktorem souvisejícím se studiem je také povinná praxe, kterou studenti/studentky absolvují během studia v nemocnicích. Zde jsou zvýhodněni studenti, kteří se dostanou do menších nemocnic, kde mají větší možnost sblížit se s některými přístroji než ve velkých nemocnicích. Nevýhodou však je nižší kvalita přístrojů, popřípadě nedostatečné vybavení, které je naopak ve velkých nemocnicích.
Výsledek studie je ovlivněn počtem škol, které byly ochotny spolupracovat. Ze 12 dotázaných Vysokých škol, odpověděly pouze 4, což je pro vytvoření podrobnější a přesnější studie, týkající se vzdělávání v ČR, nedostačující.
Při porovnání výsledků studií provedených na vysokých školách České republiky a na Maltské univerzitě je patrné, že požadavky kladené na studenty jsou téměř shodné.
KAPITOLA 5
DISKUZE
5
DISKUZE V této kapitole bude provedeno srovnání výsledků z dotazníků zpracovaných
v tabulkách uvedených v předchozí kapitole, přesněji řečeno porovnání jednotlivých skupin přístrojů podle výsledných průměrných úrovní kompetence. Pro porovnání výsledků provedené studie je vhodné použít tabulku, kde budou vedle sebe znázorněny výsledku studie provedené na Vysokých školách a v nemocnicích.
Tabulka č. 6 – Porovnání výsledků z výše uvedených tabulek A – Výsledky ze studie provedené v nemocnicích B – Výsledky studie provedené na Vysokých školách SKUPINA PŘÍSTROJŮ
A
B
Přístroje k monitorování životních funkcí
L3/L4
L2/L3
Přístroje pro dodávání léků do těla
L3/L4
L2/L3
Zobrazovací přístroje
L1
L0/L1
Endoskopické a laparoskopické přístroje
L2
L1
Elektrofyziologické přístroje
L2/L3
L1/L2
Přístroje pro vyšetřování tělesných funkcí
L2/L3
L0/L1
L2
L1/L2
L2/L3
L2
Přístroje používané v chirurgii a radioterapii
L1
L1/L2
Přístroje používané v laboratořích
L3
L0/L1
Terapeutická zařízení
L2
L1
Ostatní přístroje a zařízení
L4
L1/L2
Renální přístroje Přístroje pro intenzivní /nutnou péči o pacienta
Z tabulky je patrné, že požadavky na znalosti biomedicíncké techniky (přístrojů) kladené nemocnicemi (budoucími zaměstnavateli studentů/studentek jsou téměř ve všech oblastech vyšší o minimálně 1 úroveň. Vzhledem ke stále rostoucím požadavkům na celkovou kvalitu zdravotní péče, by měla stoupat také úroveň a náročnost učiva a požadavků kladených na studenty. Po bližším prostudování dostupných sylabů jednotlivých Vysokých škol je zřejmé, že tyto požadavky nejsou příliš akceptovány, což bohužel dokazuje také výsledek studie. Především u lékařských přístrojů používaných při každodenní péči o pacienty jako jsou například Přístroje k monitorování životních funkcí, Přístroje pro dodávání léků do těla nebo Přístroje pro intenzivní /nutnou péči o pacienta by
mělo dojít ke zvýšení náročnosti požadavků vyučujících, respektive by pro výuku v této oblasti měl být k dispozici větší časový prostor. Občasné snahy o redukci výuky lékařské biofyziky a přístrojové techniky pro obor Všeobecná sestra se pak jeví jako kontraproduktivní.
Tendencí dnešní doby je odliv kvalitních pracovních sil na Západ, což dokazuje, že české vysoké školy jsou, bez ohledu na výsledky této orientační studie, ve srovnání s mnoha dalšími zeměmi, na velmi vysoké úrovni, a to i v oblasti lékařské biofyziky a přístrojové techniky. Současné snahy Evropské Unie o sjednocení a standardizaci vzdělávacího procesu v jednotlivých členských zemích tedy představují příležitost pro uplatnění našich zkušeností.
KAPITOLA 6
ZÁVĚR
6
ZÁVĚR
Cílem této práce bylo: 1.
Na příkladu velké české nemocnice zjistit, se kterými technickými zřízeními
přicházejí pracovníci nelékařských oborů do styku nebo s nimi pracují, což se povedlo a byly získány také informace (v podobě vyplnění dotazníku) menší nemocnice spolu s konzultací zaměstnanců, jejichž názory a připomínky jsou zapracovány ve studii. Zjistit, zda existuje odborná literatura zabývající se problematikou biomedicínckých přístrojů, které sestry využívají. Touto otázkou se zabývá kapitola 2, ve které se nachází nejenom definování povinností nelékařských oborů, ale také přímá definice Všeobecné sestry včetně jejich povinností. Je zde také definován „zdravotnický prostředek“. 2.
Na českých studijních programech ukázat, jak jsou tyto požadavky praxe reflektovány
v sylabech. Tato otázka je poměrně podrobně prodiskutována v kapitole 2.5 – Studijní materiály používaná
při
výuce studentů/studentek oboru Všeobecná sestra. V závěru
kapitole 2.5 je také citace z referátu V.Mornsteina a kol. týkající se dané problematiky. 3.
Provést srovnání s několika vybranými zahraničními univerzitami. Tento cíl,
vzhledem k velké časové náročnosti, byl zplněn jen z části. Srovnání je provedeno pouze s Maltskou Univerzitou, a to především díky Dr.Carmel J. Caruanovi, PhD. (University of Malta).
SEZNAM LITERATURY
SEZNAM LITRATURY
Ann Wakefield, Moira Attree, Isabel Braidman, Caroline Carlisle, Martin Johnson, Hannah Cooke - Patient safety: Do nursing medical curricula address this theme? - Nurse Education Today, (2005), 25, 333-340 Caruana, C.J. , Plašek, J., 2006 – An Initial Biomedical Physics Elements-of-Competence Inventory for First Cycle Nursing Educational Programmes in Europe Danika Maria Attard, April 2007 – Bachelor thesis : An instrument for assessing the utility and usability of e-learning multimedia materials for use in first cycle diagnostic radiography Edwina A McConell , 1998 – Perinatal staff nurse medical device use and education The Journal of Continuing Education in Nursing (1998), 29, 4, 182-188 Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein, 2001 – Lékařská biofyzika a přístrojová technika Karel Kumbálek, 1984 – Zdravotnická technika – Příručka pro pracovníky ve zdravotnictví Mary R.Douglas, Jacquelin A.Leigh and Albert H.Douglas - UK registred nurse medical device education: a comparison of hospital and bank nurses - Nurse Education in Practice (2001), 1, 85-93 Medical Device Agency – Device in practise – A guide for health and social care Professional Medical
Device Agency – Equipped to Care – The safe use of medical device
in the 21st century Mornstein, V., Škorpíková, J., Vlk, D., Caruana, C.J. – referát připravovaný pro vědecko pedagogickou
konferenci
XXXI.Dny
lékařské
biofyziky
-
Biofyzika
ve
zdravotnických bakalářských oborech Vyhláška 424/2004 , 30.června 2004 – stanovení činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků – Část druhá – Činnosti zdravotnických pracovníků po získání odborné způsobilosti - §4 Všeobecná sestraZákon 123/2000Sb., 15.dubna 2000 - Zákon o zdravotnických prostředcích Zákon 96/2004 HLAVA II – Získávání způsobilosti zdravotnického personálu - §5 – odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry
www.pubmed.com – na této stránce lze najít velké množství článků a dalších odkazů na články související s daným tématem, a to jak novějšího tak i staršího data
PŘÍLOHA
PŘÍLOHA
Medical Device Competence Level Descriptors Level Level Description L0 Competences necessary and sufficient for an appreciation of the clinical capabilities of a biomedical device, an awareness of risks to patient, ability to explain course of examination to patient. / for non users L1 Competences necessary and sufficient for an appreciation of the clinical capabilities of a biomedical device, an awareness of risks to patient, self, colleagues and others from use of the device and for the effective and safe utilization of the device with test-objects or in simulated studies in a skills-lab context. Cognitive processes are mainly at knowledge retrieval and comprehension levels. L2 Competences necessary and sufficient for supervised effective and safe use of a biomedical device with patients, under written protocol, scope-of-practice restricted to studies that are basic, routine and predictable. Cognitive processes are mainly at knowledge retrieval and comprehension levels. L3 Competences necessary and sufficient for minimally supervised effective and safe use of a biomedical device with patients, under written protocol, scope widened to include studies that are complex or somewhat non-predictable. Supervised research using the device at a basic level. Cognitive processes are mainly at the analytic and knowledge-utilization levels. L4 Competences necessary and sufficient for a fully autonomous effective, safe and economic use of a biomedical device at the forefront of professional practice, comprehensive scope-of-practice in a wide variety of clinical contexts including studies that are complex and unusual, contingency preparedness, device management, allocation of resources, development of existing protocols and audits of practice, all totally guided by a best-evidence and ethical approach. Basic technology assessment and implementation of research studies in relation to new clinical applications of the device. Cognitive processes are mainly at the metacognitive and self-system thinking levels. L5 Competences necessary and sufficient for a complete utilization of the scientific knowledge base underpinning the effective, safe and economical use of a biomedical device in the clinical and research contexts including clinical service development, comprehensive technology assessment and the conceptualization, design and implementation of new device applications and user protocols. Cognitive processes are mainly at the metacognitive and self-system thinking levels.
