MASARYKOVA UNIVERZITA. Přírodovědecká fakulta. Ústav geologických věd. Bc. Lenka Švardalová. Diplomová práce. Brno 2007

MASARYKOVA UNIVERZITA Přírodovědecká fakulta Ústav geologických věd

Charakteristika vltavínů typu Muong Nong Bc. Lenka Švardalová Diplomová práce

Brno 2007

Vedoucí práce: Odborní konzultanti:

prof. RNDr. Milan Novák, CSc RNDr. Stanislav Houzar, Ph.D. a RNDr. Milan Trnka. 1

Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název v angličtině: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí diplomové práce: Rok obhajoby:

Bc. Lenka Švardalová Charakteristika vltavínů typu Muong Nong Characterization of Muong Nong type moldavites Geologie PřF GE Geologie, magisterský studijní program prof. RNDr. Milan Novák, CSc. 2007

Abstrakt: Výskyt tektitů typu Muong Nong mezi vltavíny je stále diskutován. Předložená práce popisuje tento typ vltavínů z hlediska makroskopického, mikroskopického (optický mikroskop) a mikrochemického (EMS, CL). Pro vltavíny typu Muong Nong je typická vysoká strukturní a chemická heterogenita (EMS, CL). Svým chemizmem jsou vltavíny typu Muong Nong dokonce více heterogenní než asijské tektity tohoto typu. Byly také zjištěny domény extrémně bohaté CaO, FeO a MgO a ojediněle reliktní Zr-fáze (baddeleyit). Rozdílné trendy v poměrech oxidů u jednotlivých vrstev vltavínů typu Muong Nong (kompaktní a poréznější hmota skloviny) lépe poukazují na různorodost zdrojových hornin, než splash form vltavíny. Vltavíny typu Muong Nong na rozdíl od splash form vltavínů představují nedokonale zhomogenizované sedimentární zdrojové horniny. Převažovaly křemenné písky s variabilním podílem jílových hornin (s podílem slíd) a příměsí karbonátů (dolomitu). Klíčová slova: vltavíny, vltavíny typu Muong Nong, elektronová mikroskopie (EMS), studium katodoluminiscence (CL) Abstract: The occurence of the Muong Nong type tektites among moldavites is still being intensively debated. The presented diploma thesis describes this type of moldavites from macroscopic, microscopic (optical) and microchemical (EMS, CL) point of view. The Muong Nong type moldavites are characterized by their high structural and chemical heterogeneity. They proved to be even more heterogeneous than Asian tektites of this type. Domains extremely rich in CaO, FeO and MgO and also sporadically relic Zr-phase (baddeleyite) were found. The different trends in oxide ratios between individual layers of Muong Nong type moldavites (the more compact and more porous regions of glassy mass) show much more clearly the variability of source rocks than do the splash form types of moldavites. Muong Nong type moldavites unlike the splash form ones, then represent poorly homogenized types of the same source rocks. Among these rocks, quartz sand predominated, together with clay component (including micas) and admixture of carbonate (dolomite). Key words: moldavites, Muong Nong type moldavites, BSE imaging, CL study

© 2007 Lenka Švardalová Všechna práva vyhrazena

2

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a ostatní prameny, z nichž jsem při přípravě práce čerpala, řádně cituji a uvádím je v seznamu použité literatury. Souhlasím se zapůjčováním práce v knihovně.

V Brně 28. 4. 2007 …..…………..…………………… Lenka Švardalová

3

Na tomto místě bych ráda poděkovala všem lidem, kteří mi pomáhali a povzbuzovali mě při psaní této diplomové práce. Děkuji svému vedoucímu prof. RNDr. Milanu Novákovi, CSc. za cenné rady a připomínky, za vstřícnost a za to, že jsem mohla pracovat na tomto tématu. Chtěla bych moc poděkovat svým konzultantům RNDr. Milanu Trnkovi a RNDr. Stanislavu Houzarovi Ph.D. za čas, který mi ochotně věnovali, za drahocenné rady a připomínky a za trpělivost. RNDr. Milanu Trnkovi obzvláště děkuji za ochotné zapůjčení vzácných vzorků. Dále patří mé poděkování i doc. RNDr. Jaromíru Leichmannovi, Dr. za pomoc při studiu CL a RNDr. Petru Sulovskému za mikroanalýzy. Chtěla bych poděkovat také Mgr. Kateřině Havránkové za jazykové a stylistické úpravy. Petru Dzikovi děkuji za neocenitelnou pomoc nejen při zpracovávání dat, ale i za ochotu, podporu a za nekonečnou trpělivost. A na konec chci poděkovat svým rodičům a rodině za to, že mě podporovali a podporují nejen ve studiu, ale i v životě. Tuto práci bych ráda věnovala svému tatínkovi.

4

zadání

5

Obsah 1 2

3

4

5

6 7 8

Úvod ..................................................................................................................................7 Přehled starších výzkumů ...............................................................................................8 2.1 Základní charakteristika tektitů .................................................................................8 2.2 Typy tektitů................................................................................................................9 2.2.1 Splash form tektity .........................................................................................9 2.2.2 Tektity typu Muong Nong ..............................................................................9 2.3 Vzájemné vztahy primárních tvarů tektitů...............................................................12 2.4 Pádová pole tektitů...................................................................................................12 2.4.1 Severoamerické tektity .................................................................................12 2.4.2 Vltavíny ........................................................................................................13 2.4.3 Tektity Pobřeží slonoviny.............................................................................16 2.4.4 Australsko-asijské tektity .............................................................................17 2.5 Vltavíny typu Muong Nong.....................................................................................18 2.6 Přehled geologie zdrojové oblasti............................................................................20 Metodika .........................................................................................................................23 3.1 Výběr, charakteristika a fotodokumentace makrovzorků ........................................23 3.2 Polarizační mikroskopie a fotodokumentace výbrusů .............................................23 3.3 Elektronová mikroskopie (EMS) .............................................................................23 3.4 Katodová luminiscence (CL) ...................................................................................24 3.5 Zpracování výsledků................................................................................................24 3.6 Seznam zkratek a symbolů ......................................................................................24 Výsledky laboratorního studia .....................................................................................25 4.1 Makroskopická charakteristika ................................................................................25 4.2 Mikroskopické studium ...........................................................................................29 4.3 Elektronová mikroskopie (EMS) .............................................................................33 4.4 Katodová luminiscence (CL) ...................................................................................41 Shrnutí a diskuze ...........................................................................................................45 5.1 Makroskopický vzhled a mikroskopie.....................................................................45 5.2 Chemické složení.....................................................................................................46 Závěr ...............................................................................................................................50 Seznam použité literatury .............................................................................................51 Přílohy.............................................................................................................................55

6

1 Úvod Diplomová práce s názvem Charakteristika vltavínů typu Muong Nong mi byla zadána Ústavem geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně v listopadu roku 2005. Vedoucím mé diplomové práce se stal prof. RNDr. Milan Novák, CSc. a konzultanty RNDr. Stanislav Houzar, Ph.D. a RNDr. Milan Trnka. Podle morfologie můžeme tektity rozlišit na dva základní typy – splash form a Muong Nong. Oba typy se liší některými morfologickými, chemickými a strukturními vlastnostmi, které odrážejí fyzikální parametry jejich vzniku. Na rozdíl od splash form tektitů jsou tektity typu Muong Nong méně zhomogenizovány, a proto jsou v mnohých pracích považovány za klíč k řešení problému přeměny zdrojových hornin na tektity. U vltavínů je výskyt typu Muong Nong stále diskutován, což vyplývá z jeho nejasné definice u různých autorů. Někteří autoři považují jejich výskyt mezi vltavíny za relativně běžný, jiní tento fakt zpochybňují (srov. Lacroix 1935, Barnes 1969, Koeberl 1986, 1992). V této práci jsem studovala vzácný typ vltavínů z nově exploatovaných lokalit, ležících v jihovýchodní části jihočeské oblasti pádového pole. Tyto vltavíny značně připomínaly typ Muong Nong, a to jak makroskopicky (stavba, vzhled), tak i mikroskopickým charakterem. Cílem diplomové práce byla makroskopická i mikroskopická charakteristika těchto vltavínů a studium jejich chemického složení. V menší míře jsem měla za úkol dále se věnovat diskuzi problematiky vzniku tohoto typu vltavínů. V úvodu bych se chtěla také zmínit o označení nejběžnějšího typu vltavínů. V českých publikacích je pro tento typ používáno několik výrazů: tvarovaný, běžný nebo normální. Tyto termíny jsou však poněkud nepřesné, a proto užívám v předložené práci jejich původní označení z anglické literatury, které je všeobecně známé – typ splash form.

7

2 Přehled starších výzkumů 2.1 Základní charakteristika tektitů Jako tektity se označují poměrně homogenní přírodní skla, obvykle bohatá oxidem křemičitým (přibližně 65 hm% SiO2), která vznikla rychlým přetavením povrchových hornin. Právě vyšší homogenita a extrémně nízký obsah vody a dalších těkavých látek patří ke kritériím, která tektity nejvýrazněji odlišují od sopečných skel (obsidiánů), fulguritů (horniny roztavené úderem blesku) a impaktních skel. Od obsidiánů, fulguritů a impaktních skel se liší téměř úplnou absencí krystalických uzavřenin a nepřetavených částic (Barnes 1969). Tabulka 1 Stručná charakteristika tektitů a impaktních a sopečných skel. tektity

impaktní skla

sopečná skla

obsah H2O

0,002 – 0,02 hm. %

0,02 – 0,2 hm. %

0,1 – 10 hm. %

uzavřeniny

velmi vzácné

běžné

běžné

tvar

převážně aerodynamcký

převážně nepravidelný

převážně nepravidelný

zdrojový materiál

povrchový

podpovrchový

magmatický

oblast výskytu

X00 – X000 km od kráteru

uvnitř kráteru a v jeho okolí

okolí vulkánů

chemizmus

velmi jednotný, kyselý

velmi proměnlivý

závislý na typu magmatu

meteoritická příměs

pod 0,01 hm. %

0,02-0,5 hm. %

žádná

tlak v bublinách

nízký

atmosférický

atmosférický

Vědecký svět se o tektitech dozvěděl od Josefa Mayera, profesora přírodopisu na pražské univerzitě, který v roce 1787 jako první popsal vltavíny (Bouška et al. 1987). Později byla nalezena obdobná skla i v jiných částech světa (australity, billitonity) a Suess (1900) pro ně navrhl souborné označení tektity (z řeckého „tektós“ = tavený). Tektity byly v minulosti považovány za odpady ze skláren, sopečné produkty, skleněné meteority a vyvrženiny měsíčních vulkánů. V současné době má zcela dominantní postavení tzv. impaktní teorie, kterou poprvé publikoval Spencer (1933). Od 80. let 20. století je názor o impaktovém vzniku tektitů obecně zastáván a dochází k detailnímu řešení podmínek vzniku tektitů (David 1988, Melosh 1998, Artemieva 2002 aj.). Tektity jsou dnes považovány podle klasifikace IUGS (Stöffler a Reimold 2006) spolu s mikrotektity za distální impaktity vzniklé ze sedimentárních hornin (Bouška 1968, Taylor 1973, Delano et al. 1988 aj.). Mikrotektity jsou v současnosti pokládány spíše za kondenzované produkty impaktního procesu, zatímco tektity jsou považovány za produkty přímého tavení pozemských hornin. Pro distální impaktity se uvádí vzdálenost výskytu pětinásobku průměru kráteru. Zdaleka ne všechny impakty však mohou vést ke vzniku tektitů. Podle Davida (1972) a Artemievy et al. (2002) je jedním z hlavních faktorů vzniku tektitů šikmý dopad meteoritu na zemský povrch, přítomnost pórovitých silikátových hornin a určitá minimální velikost impaktujícího tělesa (nad 1 km). Předpokládá se, že tektity vznikly působením silně stlačeného a zahřátého vzduchu před čelem meteoritu na povrchový horizont hornin (Delano a Lindsley 1982, David 1972, 1988).

8

Obr. 1 Impaktity

Proximální

Distální

Šokově nepřeměněné

Šokově přeměněné

Tavené

Tektity

Vybraná část klasifikace impaktitů podle Stöfflera a Reimolda (2006, zkráceno a upraveno). „Air Fall Beds“ jsou šokově přeměněné či nepřeměněné (tavené nebo klastické) částice uložené díky interakci s atmosférou na velké části povrchu Země.

Klastické

Mikrotektity

“Air Fall Beds”

2.2 Typy tektitů Podle morfologie můžeme tektity rozlišit na dva základní typy – splash form a Muong Nong. Oba typy se liší některými morfologickými, chemickými a strukturními vlastnostmi, které odrážejí fyzikální parametry jejich vzniku. Na rozdíl od splash form tektitů jsou tektity typu Muong Nong méně zhomogenizovány a proto jsou v mnohých pracích považovány za klíč k řešení přeměny zdrojových hornin na tektity. 2.2.1

Splash form tektity

Splash form tektity jsou dominantním typem u všech pádových polí tektitů. Název „splash form“ pochází z angličtiny a volně přeložen znamená „stříkanec“. V naší literatuře jsou tyto tektity často označovány jako tvarované, normální nebo běžné. Tento typ tektitů měl původně podobu kapek, disků, elipsoidů, činek apod. Jednotlivé tvary tektitů jsou vysvětlovány různou rychlostí rotace původních tektitových koulí (Baker 1963). Hmota těchto tektitů je víceméně texturně i chemicky homogenní. Obsahují menší množství bublin, lechatelieritu a šlír. Tektity typu splash form se nacházejí na všech dosud známých pádových polích (Trnka a Houzar 1991). 2.2.2

Tektity typu Muong Nong

Tektity typu Muong Nong jsou dalším typem tektitů nesoucím jméno podle místa prvního nálezu – vesnice Muong Nong v Laosu (Lacroix 1935). Jde o úlomkovité ostrohranné tektity s typomorfní vrstevnatou strukturou a mnohdy s relativně velkou hmotností (v Indočíně výjimečně až několik kilogramů) a bez celkového vnitřního pnutí. Průměrný obsah hlavních prvků a stáří jsou blízké s tvarovanými tektity daného pádového pole. Vyznačují se vyšším obsahem vody (0,014 hm. % u Muong Nong tektitů vs. 0,008 hm. % u splash form tektitů) a ostatních těkavých látek (Cl, Zn, Br, Cu, B, F, I aj.). Faktor nabohacení se pohybuje od 1.5 do 25, přičemž největší nabohacení se projevuje u Cl, Br a Zn. Co se týče těkavých látek, jsou tektity typu Muong Nong ve srovnání s možnou zdrojovou horninou ochuzeny o tyto komponenty jen nepatrně, na rozdíl od splash form tektitů, které jsou o tyto komponenty ochuzeny v mnohem větší míře (Becker a Manuel 1972, Koeberl 1992, 1994, Son a Koeberl 2005). Muong Nong tektity se vyznačují mnohem vyšší porozitou než splash form tektity. Některé bubliny jsou nepravidelného tvaru a mohou být protaženy do dlouhých jehlicovitých kanálků (Trnka 2003). Tlak plynů v bublinách je vyšší než u splash form tektitů, ale zároveň je nižší (1/3), než je tlak atmosférický (utuhly v menší výšce než splash form tektity). Mezi plyny obsažené v těchto bublinách patří N2, CO2, Ar a O2 (Koeberl 1988). Bylo objeveno i nabohacení Ne v Muong Nong tektitech (Mizote

9

et al. 2003). Absolutní koncentrace těžkých vzácných plynů je podobná koncentraci v impaktních sklech a je vyšší než koncentrace u splash form tektitů stejného pádového pole (Mizote et al. 2003). Pro Moung Nong tektity je typická vysoká texturní a chemická heterogenita, která se projevuje rozdílným chemickým složením mezi jednotlivými vrstvami (Barnes 1990, Koeberl 1992, 1994). Tato vrstevnatost je často patrná makroskopicky. Jednotlivé vrstvy se díky rozdílnému chemizmu liší i barevně – světlé a tmavé vrstvy. Tmavé vrstvy obsahují méně bublin než vrstvy světlé, ve kterých jsou však bubliny obsaženy v mnohem větším množství než u splash form tektitů (Koeberl 1992). Světlé vrstvy jsou většinou ochuzené o Si, avšak obohacené o Al2O3, TiO2, MgO a FeO (avšak toto nebohacení není v lineární korelaci s obsahem Si). U tmavých vrstev je tomu většinou naopak (Koeberl 1988). Tabulka 2 Průměrný obsah a průměrná odchylka hlavních oxidů v indočínitech typu Muong Nong, průměrný obsah oxidů v rámci jednotlivých vrstev a rozsah hlavních prvků u asijských tektitů (Koeberl 1988). Data jsou uvedena v hm. %. indočínity typu

jednotlivé vrstvy v Muong Nong

Muong Nong (n=19)

typu indočínitu

asijské tektity

průměr

průměrná odchylka

tmavá

světlá

rozsah

SiO2

78,30

1,58

80,44

76,38

64,8-79,7

Al2O3

10,18

1,01

9,33

12,40

8,90-17,7

FeO (celk.)

3,75

0,36

3,25

4,38

3,57-8,63

MgO

1,43

0,13

1,35

1,71

1,31-7,95

CaO

1,21

0,15

1,26

1,33

1,37-9,77

K2O

2,41

0,11

2,49

2,62

1,34-2,81

Na2O

0,92

0,09

1,25

0,91

0,62-1,56

TiO2

0,63

0,05

0,57

0,66

0,49-1,00

Poměr dvojmocného a trojmocného Fe se pohybuje kolem 0,133, což je více než poměr stanovený u dvou indočínitů typu splash form (0,07), ale zároveň se příliš neliší od průměru stanoveného již dříve u australitů (0,14; Koeberl 1992). Variabilita chemizmu mezi jednotlivými vrstvami však není zcela předvídatelná. Některé typy Muong Nong vykazují velké rozdíly ve vnitřním chemizmu, avšak některé nikoli (Yagi et al. 1982 in Schnetzler 1992). Analýza hlavních prvků u 11 vzorků prokázala, že jen u 7 z nich se obsah Si v tmavší části pohyboval mezi 80–82 %, zatímco u zbylých čtyř koncentrace spadla pod 71 %. Podobně u světlé části převažoval obsah Si mezi 76–77 %, avšak celkový rozsah se pohyboval mezi 69–79 %. Podle Weinkeho a Koeberla (1984) některé prvky jako Al, Fe, Mg, Ti nebo Si kolísají systematicky mezi vrstvami, zatímco prvky jako Ca, K nebo Na jsou rozmístěny zcela náhodně. Podle Waltera (1967) je vznik tektitů typu Muong Nong považován za výsledek frakcionace par v relativně homogenní tavenině. Glass a Koeberl (1989) a Wasson (1991) vidí chemickou heterogenitu jako výsledek nekompletního tavení a promíchání několika koncových členů původních matečných hornin. Asi 60 % tektitů tohoto typu obsahuje reliktní minerální zrna, zejména tektity s vyšším obsahem Si (Glass 2000). Jde například o křemen (Barnes 1964), coesit (Walter 1965), zirkon a chromit (Glass 1970), rutil a monazit a korund (jež vznikly pravděpodobně rozpadem alumosilikátů; Glass 1972). Nalezeny byly i cristobalit a tridymit (Glass a Barlow 1979) a možná i baddeleyit (Glass 2000). Zirkon, rutil, chromit, monazit a křemen vykazují projevy šokové metamorfózy. Zirkon je nejčastější inkluzí obsaženou v tektitech typu Muong Nong. Byl nalezen u 85 % zkoumaných vzorků, avšak ne všechny inkluze obsažené ve vzorcích byly identifikovány, a tak se předpokládá, že

10

obsah zirkonů v těchto tektitech by mohl být i vyšší. Obrázky ze SEM ukázaly možnou přítomnost rozpadu zrn zirkonu. U některých se dokonce objevují granulární textury podobné texturám, kdy se inkluze zirkonu kompletně rozpadá na baddeleyit a SiO2. Při rozpouštění vzorků kyselinou fluorovodíkovou se zirkon rozpadl na prášek, což ukazuje, že zrna zirkonů jsou složena z krystalitů obklopených sklem (Glass 2000). Nálezy všech výše uvedených minerálů podporují teorii o vzniku tektitů z jemně zrnité a dobře vytříděné sedimentární matečné horniny (Glass a Barlow 1979, Glass 2000). Tento typ tektitů obsahuje velké množství inkluzí lechatelieritu, které jsou velmi často zpěněné. Tento fakt indikuje, že homogenizace s okolním sklem nebyla tak účinná jako u splash form tektitů (Koeberl 1992). Některé vrstvy tektitů tohoto typu mohou vykazovat podobu brekciace nebo mohou být spojeny natavením (Futrell a Frederiksson 1983, Futrell 1986). Vrstevnatost dále podmiňuje vznik lineárně uspořádané skulptace (Trnka 1992). Tektity typu Muong Nong se vyskytují hlavně v australskoasijském pádovém poli, a to na území o velikosti přibližně 800x1000 km, rozkládajícím se na území států Kambodža, Laos, Thajsko, Vietnam a jižní Čína (Schnetzler 1992). Ma et al. (2001) popsali výskyt tektitů typu Muong Nong na území Asie na základě obsahu 10Be. Obsah 10Be je u tektitů typu Muong Nong nižší než u typu splash form. Obr. 2

Distribuce asijských tektitů typu Muong Nong podle obsahu 10Be. Nejnižší obsah je uvnitř modré linie (modrá čísla*106 atomů/g), směrem ven se obsah 10Be zvyšuje (fialová čísla*106 atomů/g). Zelené body jsou jednotlivé lokality. Převzato od Maa et al. 2001.

Vzhledem k vyšším obsahům těkavých látek, trojmocného železa (Koeberl et al. 1985), reliktních minerálních zrn a vyšší heterogenitě se předpokládá, že tektity typu Muong Nong vznikly sice z podobného zdrojového materiálu jako splash form tektity, ale prošly pravděpodobně nižší tepelnou historií a byly zkonsolidovány za nižších teplot (Koeberl 1988, 1994, Glass et al. 1995). Tyto tektity se nacházejí jen v blízkosti mateřského kráteru, na rozdíl od splash form tektitů, které se mohou nalézat i v tisíce kilometrů vzdálených oblastech (Glass 2000). Mezi splash form tektity a tektity typu Muong Nong není ostrá hranice a oba typy jsou spjaty vzájemnými přechody. Jako první popsali tento tzv. přechodný typ, vrstevnatý splash form, Izokh a Ann (1983) a poté i Schnetzler (1992).

11

2.3 Vzájemné vztahy primárních tvarů tektitů Rozdíly mezi základními tvary tektitů jsou pravděpodobně způsobeny rozdílnými fyzikálními faktory v době jejich vzniku. Zdrojem obou typů byla pravděpodobně společná fluidní fáze vytvořená v průběhu impaktu z pozemských sedimentů (David 1972, Engelhardt et al. 1987, 2005). Její kondenzace a přeměna na tektity byla výrazně ovlivňována adiabatickým uvolňováním tlaku následně po kompresi (David 1973). Podle Trnky (1992) nemohly být fyzikální parametry stejné v celém objemu tektitotvorné fluidní fáze, ale musely u nich existovat poměrně značné gradienty. Nejméně stlačené zóny při okraji „mraku“ fluidní fáze se adiabatickou expanzí ochlazovaly relativně nejpomaleji. K vyrovnání tlaku s okolím u nich došlo při teplotě kolem 2 500 °C a vyšší. Tím byly vytvořeny podmínky pro následnou kondenzaci a vznik mikrotektitů. Část fluidní fáze, která byla zchlazena adiabatickou expanzí na teplotu přibližně 1 200–2 500 °C, dala vznik tvarovaným tektitům. U tektitů typu Muong Nong došlo k adiabatickému ochlazení až na teplotu blízkou transformačnímu intervalu. Proto nedošlo ani k tak intenzivnímu dělení na menší části, ani k rozsáhlému mísení skloviny smykovým tahem.

2.4 Pádová pole tektitů Existují čtyři hlavní pádová pole tektitů (severoamerické tektity, středoevropské tektity – vltavíny, tektity Pobřeží slonoviny a australsko-asijské tektity) různého stáří (Bouška et al. 1987, Trnka a Houzar 1991, Son a Koeberl 2005).

Obr. 3 2.4.1

Schematická mapa rozložení tektitů na Zemi. Převzato a upraveno (Koeberl 1994). Severoamerické tektity

Severoamerické tektity jsou staré přibližně 35 mil. let (Storzer a Wagner 1979, Deutsch a Koeberl 2006) a jako první se o nich zmiňuje Barnes (1940). Byly pojmenovány jako bediasity podle indiánského kmene žijícího v oblasti prvního nálezu. Později se však našly i další vzorky z jiných nalezišť, které byly pojmenovány jako georgiaity podle oblasti, v níž se nalézaly (King 1964). Násle-

12

dovaly další nálezy v oblasti Martha’s Vineyard (M.V.), na ostrově Barbados, v jádru vrtu DSDP 612 na pobřeží New Jersey a nepotvrzený nález pochází i z Kuby. Dodnes bylo celkově nalezeno kolem 2 000 kusů tektitů (McCall 2001). U těchto tektitů dominuje typ splash form, jeden georgiait je považován za typ Muong Nong (Glass et al. 1995). Zdrojovým kráterem severoamerických tektitů je podmořský impaktní kráter v zátoce Chesapeake Bay (Poag 1995, Deutsch a Koeberl 2006).

Obr. 4 2.4.2

Naleziště severoamerických tektitů a mikrotektitů. Převzato (McCall 2001). Vltavíny

Vltavíny se vyskytují na území České republiky, Rakouska a Německa. Na území České republiky se nacházejí na třech ne zcela souvisejících oblastech – v jižních Čechách, na jihozápadní Moravě (Vokáč a Houzar 2003) a v okolí Chebu (Rost 1972, Skála a Čada 2003). I když existuje jistá odlišnost vltavínů z jednotlivých oblastí (koroze, velikost, tvar, barva), předpokládáme jejich stejnou genezi, protože znaky, jež je odlišují, nejsou veliké (Bouška 1966). Vltavíny na území Rakouska se nacházejí v oblasti Hornu, nedaleko moravských nalezišť v okolí Znojma. Doposud bylo nalezeno přibližně dvacet kusů (Koeberl et al. 1988). Na území Německa v oblasti Lužice se od roku 1967 nalezlo více jak 300 vltavínů. Nachází se na území přibližně 1 300 km2 sv. od Drážďan (Lange a Suhr 1999 in Trnka a Houzar 2002). Svým složením jsou přechodného typu mezi moravskými a českými vltavíny (Meisel et al. 1993). Obr. 5

13

Pádové pole vltavínů. Jihočeská oblast (South Bohemian area), moravská oblast (Moravian area), chebská oblast (Cheb area), oblast v Rakousku (Austrian area) a lužická oblast (Lusatian area). Převzato (Trnka a Houzar 2002).

Obr. 6

Jihočeská naleziště vltavínů v detailu. Převzato (Trnka a Houzar 2002).

Obr. 7

Moravská naleziště vltavínů v detailu. Převzato (Trnka a Houzar 2002).

V případě vltavínů je zdrojovým impaktním kráterem kráter Ries (někdy také Nördlingen Ries) nedaleko Stuttgartu v Německu. Jeho průměr je přibližně 25 km. (Horn et al. 1985, Engelhardt et al. 1987). Meteorit o velikosti asi 1,5 km letící přibližně od západu při dopadu roztavil horniny na Zemi a část taveniny byla vyvržena severovýchodním směrem do vzdálenosti přibližně 200–450 km. Při průletu atmosférou došlo k rychlému ochlazení a vzniku sklovitých hmot, které dopadly na povrch dnešní České republiky, Rakouska a Německa (Koeberl et al. 1988, Lange 1995, Trnka a Houzar 2002).

Obr. 8

Kráter Ries v Německu. Legenda: (1) pestrá brekcie, (2) suevit, (3) granit, (4, 4+) trias, (5, 5+) lias, (6, 6+) dogger, (7, 7+) malm, (8) terciér, (4, 5, 6, 7, 8) jsou alochtonní jednotky a (4+, 5+, 6+, 7+) jsou paraautochtonní jednotky. Převzato a upraveno z http://www.unb.ca/passc/ImpactDatabase/images/ries.htm

14

Mezi barevné variace vltavínů patří bledě, světle, lahvově a olivově zelená, jedovatě zelená, hnědá a tmavě hnědá (Bouška a Povondra 1964, Bouška a Cílek 1992). Hrabánek (1992) rozšířil pro svá pozorování tuto barevnou škálu ještě o další barvy – trávově zelenou, hnědo-zelenou, světle hnědou a šedou. Mezi vltavíny se však objevují i dvoubarevné vltavíny. Častým případem barevně nehomogenních vltavínů jsou vltavíny s neostrými barevnými šmouhami. Ty jsou pravděpodobně produktem slabší homogenizace zdrojového materiálu (Trnka 2003). Bouška a Cílek (1992) se zmiňují o vláskovitě se rozbíhajích tmavě hnědých až černohnědých chomáčích (šmouhách) v železnatých vltavínech z jižních Čech (obsah celkového FeO v těchto šmouhách dosáhl až 4,46 hm.%). Podle Boušky a Ulrycha (1984) jsou světlejší odstíny u studovaných dvoubarevných vltavínů bohatší na SiO2, ale chudší na ostatní prvky jako Al2O3, FeO (celkové, dále jen FeO) a MnO. U některých dvoubarevných vltavínů byl však obsah FeO podobný v obou odstínech, avšak poměr FeO/Fe2O3 se změnil. Tmavší odstíny (hnědá) měly vyšší obsah Fe2O3. Výsledky moderních chemických analýz přinesly práce Boušky a Povondry (1964), Philpottse a Pinsona (1966), Boušky a Řandy (1976), Delana a Lindsleyho (1982), Engelhardta et al. (1987), Hrabánka (1992) aj. Moravské vltavíny obsahují méně MgO a CaO než jihočeské vltavíny a více FeO, Al2O3, Na2O a TiO2. Vltavíny z radomilické oblasti mají nejvyšší obsah SiO2 a jsou chudé na Al2O3, FeO a alkálie (Na2O, K2O). Sledovány byly i obsahy některých izotopů prvků (Horn et al. 1985). Tabulka 3 Chemické složení vltavínů z jednotlivých oblastí středoevropského pádového pole. Převzato a upraveno(Trnka a Houzar 2002). jižní Čechy (n = 43) rozsah

průměr

radomilická oblast (n = 3) rozsah

průměr

chebská oblast (n = 4) rozsah

průměr

SiO2

71,90–81,00

78,60

80,00–84,70

82,60

78,46–79,89

78,97

TiO2

0,23–0,50

0,31

0,24–0,29

0,26

0,28–0,40

0,33

Al2O3

8,96–12,70

10,10

7,27–9,36

8,22

8,38–10,13

9,17

FeO (totální)

1,28–2,86

1,62

1,00–1,41

1,18

1,34–1,86

1,54

MnO

0,05–0,20

0,09

0,05–0,07

0,06

0,12–0,25

0,22

MgO

1,52–3,73

2,33

1,60–2,26

1,91

1,86–2,75

2,34

CaO

2,05–4,48

2,98

1,80–2,82

2,29

2,36–4.56

3,60

Na2O

0,25–0,60

0,42

0,19–0,32

0,24

0,31–0,59

0,41

K2O

2,88–3,77

3,40

2.20–2,97

2,53

2,61–3,85

3,24

SiO2

moravská oblast (n = 46)

Německo–Lužice (n = 15)

rozsah

rozsah

74,91–83,10

průměr 79,28

77,20–84,10

průměr 79,30

Rakousko (n = 7) rozsah

průměr

78,10–85,10

79,73

TiO2

0,30–0,72

0,42

0,26–0,42

0,34

0,24–0,35

0,30

Al2O3

9,27–13,18

11,01

8,94–11,80

10,50

8,10–10,60

9,81

FeO (totální)

1,40–3,50

2,26

1,32–2,51

1,84

1,02–1,78

1,54

MnO

0,02–0,13

0,13

0,03–0,11

0,06

0,03–0,08

0,06

MgO

0,88–2,11

1,39

1,06–2,73

1,75

1,10–2,03

1,72

CaO

0,61–3,17

1,64

0,93–3,85

2,00

1,46–3,30

2,41

Na2O

0,27–1,08

0,57

0,28–0,70

0,47

0,19–0,49

0,39

K2O

2,60–3,81

3,38

3,06–3,75

3,46

2,62–3,90

3,49

15

Tabulka 4 Průměrný obsah hlavních prvků vltavínů z jižních Čech, Moravy a Radomilic (Bouška a Konta 1986). jižní Čechy (n = 89)

Morava (n = 37)

Radomilice (n = 11)

hm. %

σ

hm. %

σ

hm. %

σ

SiO2

79,97

3,88

79,25

1,93

83,17

2,25

TiO2

0,33

0,06

0,39

0,10

0,33

0,15

Al2O3

9,95

0,66

10,84

1,19

8,04

0,86

FeO

1,81

0,28

2,16

0,48

1,36

0,39

MgO

1,97

0,39

1,53

0,38

1,89

0,61

CaO

2,71

0,72

1,89

0,73

2,23

0,80

Na2O

0,46

0,12

0,55

0,17

0,30

0,13

K2O

3,39

0,28

3,35

0,27

2,50

0,48

Z genetického hlediska je závažné zjištění stejného izotopického stáří českých a moravských vltavínů, které zároveň souhlasí se stářím skel kráteru Ries v Německu. Gentner et. al (1967) uvedl stáří impaktních skel z kráteru Ries (14,0 mil. let) a vltavínů (14,1 mil. let), jež bylo určeno metodou fission track. Oba tyto údaje se velmi blíží. Novější poznatky ukazují však na stáří vltavínů pohybující se v intervalu mezi 14,3–15,1 mil. let (Bouška et. al 1987, Laurenci et al. 2003 aj.). Bylo prokázáno, že matečným materiálem vltavínů byly sedimentární horniny (Bouška 1968, Horn et al. 1985, Konta a Mráz 1969), přičemž hlavní podíl tvoří křemen, dolomit a jílové minerály (Delano et al. 1988). Největší chemickou podobnost s vltavíny vykázaly středně miocénní písčitojílové molasové sedimenty z prostoru rieského kráteru (Delano a Lindsley 1982, Horn et al. 1985, Engelhardt et al. 1987). 2.4.3

Tektity Pobřeží slonoviny

První tektity na Pobřeží slonoviny (ivority) byly objeveny na malém území poblíž města Quellé (Lacroix 1934). Stáří ivoritů je přibližně 1 mil. let. Na pevnině se nacházejí ivority typu splash form a v přilehlé části Atlantiku se nacházejí jim odpovídající mikrotektity. Typ Muong Nong nebyl dosud nalezen. Dodnes bylo nalezeno přibližně 200 kusů (McCall 2001). Zdrojovým kráterem ivoritů je kráter Bosumtwi v sousedící Ghaně, vzdálené přibližně 300 km západním směrem od míst nálezů ivoritů (Gentner et al. 1969).

Obr. 9

Distribuce ivoritů na Pobřeží slonoviny (Ivory coast). Převzato od McCalla (2001).

16

2.4.4

Australsko-asijské tektity

Australsko-asijské pádové pole je největší z dosud známých pádových polí tektitů a rozkládá se na území dnešní jižní Číny, Laosu, Vietnamu, Kambodže, Thajska, Malajsie, Filipín, Bruneje, Indonésie a Austrálie (McCall 2001). Stáří těchto tektitů je přibližně 0,7–0,77 mil. let (Izokh 1993). Zdrojový kráter těchto tektitů nebyl dosud nalezen (Schnetzler a McHone 1995, Ma et al. 2001, Fiske et al. 1999).

Obr. 10 Australsko-asijské pádové pole tektitů. Vyplněná kolečka představují místa nálezů tektitů, prázdná kolečka jsou místa nálezů mikrotektitů v hlubokomořských sedimentech. Převzato od McCalla (2001). Australské tektity jsou nazývány jako australity, tektity z Asie nesou názvy podle nalezišť jako indočínity, thailandity, malajsianity, filipínity, rizality, bilitonity a javanity. První zpráva o tektitech z jihovýchodní Asie pochází od Muellera z roku 1836. Tektity se nacházejí na téměř celém území Austrálie, ale nejvíc v západní části kontinentu. Australity vykazují největší tvarové variety ze všech tektitů. Kromě četných primárních tvarů splash form tektitů je u nich velice časté sekundární ablační tvarování při dlouhém průletu atmosférou. Ablační lemy (prstence) z těchto tektitů jsou někdy odděleny od jádra tektitu a obě části se mohou nacházet samostatně. Tektity z australsko-asijského pádového pole jsou černé barvy. Vyskytují se u nich oba typy tektitů-splash form i Muong Nong, včetně přechodných typů mezi nimi. Tektity z Asie jsou typické skulptovaným povrchem (důlky, drážky) na rozdíl od australitů, které tyto znaky nemají. Díky vyšším srážkám a bujné vegetaci v této oblasti byly totiž asijské tektity intenzivněji vystaveny vodní korozi a působení kyselého prostředí, než jak je tomu u australitů (McCall 2001). U billitonitů se dokonce díky chemické korozi a specificky rozpraskanému povrchu (povrchová část je porušena uspořádanou sítí mělkých mikrotrhlinek) vytvořily tzv. „stolečky“ houbovitého tvaru (povrchová „slupka“ je odolnější než sklo uvnitř tektitu) (Trnka 2003). Množství tektitů z tohoto pádového pole je obrovské a odhaduje se minimálně na 600 000 kusů (McNamara a Bevan 1991). Tento odhad může být ještě příliš skromný, poněvadž Schnetzler (1992) odhaduje, že jen na území samotného Laosu se vyskytuje několik set tisíc tektitů.

17

2.5

Vltavíny typu Muong Nong

Náznaky vrstevnaté stavby jsou u jihočeských vltavínů poměrně časté. Vltavíny, které jsou morfologicky a strukturně analogické s nejtypičtějšími tektity typu Muong Nong z jihovýchodní Asie, jsou však velice vzácné (Trnka 2003).

Obr. 11 Vltavín typu Muong Nong. Foto M. Trnka

Obr. 12 Vltavíny typu Muong Nong. Foto M. Trnka

Koeberl (1986, 1992) neuznává označení některých tektitů z jiných pádových polí (než z australsko-asijského pádového pole) jako Muong Nong typ tektitů, protože kriteria, která podle něho odlišují tyto tektity od splash form tektitů, nebyla splněna. Mezi tato kriteria patří: (1) vyšší koncentrace těkavých látek, (2) chemická heterogenita, (3) světlé a tmavé vrstvy odlišného chemického složení, (4) přítomnost krystalických fází, (5) větší množství bublin a zároveň jejich větší rozměry, (6) větší a nepravidelně tvarované tektity bez náznaků ablace, (7) mají však podobný celkový chemizmus, izotopické složení a stáří jako splash form tektity stejného pádového pole. První, kdo se zmínil o možném Muong Nong typu vltavínu, byl Rost (1966). Popsal vltavín z Lhenic v jižních Čechách. Tento vltavín je nepravidelného tvaru a významně korodovaný. Je u něj patrná zřetelná vrstevnatost. Jeho hmotnost je 85 g, barva je hnědozelená a je u něj viditelné početnější zastoupení bublin o průměru asi 1 mm, přičemž některé bubliny jsou i větší. Tento vltavín rovněž obsahuje hojný lechatelierit. Barnes (1969) studoval petrografické vlastnosti vltavínů ve výbrusech a na základě častého výskytu málo homogenní stavby u mnohých vltavínů dospěl k závěru, že výskyty typu Muong Nong jsou mezi vltavíny běžné. Tímto se liší od většiny ostatních autorů, kteří považují typ Muong Nong mezi vltavíny za výjimečný. Meisel et al. (1989) popsal nálezy několika vrstevnatých vltavínů z nejbližšího okolí Jankova v jižních Čechách s ohledem na to, že může jít o vltavíny typu Muong Nong. V jednom vzorku byla nalezena vyšší koncentrace těkavých prvků, než jaká je u běžných splash form vltavínů. Ale konečné výsledky petrologických a geochemických dat byly považovány jako nedostačující pro označení těchto vltavínů jako typ Muong Nong. Glass et al. (1990) popsal tří vltavíny z jižních Čech. Jeden vltavín vážící 11 g nalezený v blízkosti obce Jakule byl vrstevnatý, další dva vltavíny z Ločenic a Něchova byly typické běžné vltavíny typu splash form. Ačkoliv byl tento vrstevnatý vltavín nalezen v jižních Čechách, jeví svým chemismem shodu spíše s moravskými vltavíny. Kromě K, Ca, Mg a Sr jsou koncentrace většiny prvků vyšší než u zbývajících dvou vltavínů. Zároveň vykazuje větší rozsah v obsahu prvků než další dva zkoumané vltavíny. Je chemicky i petrologicky mnohem více heterogenní než vltavíny typu splash

18

form a obsahuje baddeleyit, který vzniká jako produkt rozpadu zirkonu. Obsah těkavých látek je sice u vrstevnatého vltavínu vyšší než u jednoho ze dvou splash form vltavínů, ale ve srovnání s druhým je podobný. Srovnatelné obsahy u splash form a Muong Nong vltavínů si vysvětluje tím, že vypařování těkavých látek během formování vltavínů bylo mnohem intenzivnější než u asijských tektitů a že některé fyzikální podmínky (zrnitost zdrojového materiálu a doba trvání zahřívání) byly pro únik těchto látek mnohem příznivější. Vzorek z Jakule obsahuje tmavé a světlé vrstvy a mnohem četnější, zřetelně pokroucené šlíry. Bublinatost je také mnohem vyšší (1,14–2,2 %) a tento vzorek obsahuje také lechatelierit, který však není zpěněný, jak je tomu běžně u asijských tektitů typu Muong Nong. Kousek vzorku z Jakule byl rozdrcen, sítován a separován v těžké kapalině. Tím byly získány čtyři bílé neprůsvitné inkluze, které byly později pomocí RTG difrakce identifikovány jako baddeleyit. Velikost jeho inkluzí se pohybuje mezi 35–85 µm. Dvě inkluze vykazují částečně náznaky původních krystalových stran zirkonů, ale částečně jsou rozptýlené. Další inkluze je tvarově zakulacená a protáhlá uzavřenina. Analýza prokázala, že poměr ZrO2/SiO2 je podobný zirkonu, ale s vyšším obsahem Al2O3, FeO a dalších oxidů (hm. %: SiO2 – 33, ZrO2 – 57, Al2O3 – 4,5, FeO – 2,3, MgO – 0,9 aj.). Tvar inkluzí a jejich malá velikost svědčí pro jemně vytříděný zdrojový materiál. Obr. 13

Fotografie tenké části studovaného vrstevnatého vltavínu z Jakule ukazující na světlé a tmavé vrstvy a vyšší porozitu. Měřítko je 1 cm. Převzato (Glass et al. 1990).

Meisel et al. (1993) zkoumal ve vltavínech obsahy halogenů (F, Cl, Br, I), přičemž u jednoho vltavínu zjistil 30–50x vyšší obsah, než je průměr u vltavínů. Poměr Cl/Br byl srovnatelný s obsahem v asijských Muong Nong tektitech. Tento vzorek rovněž obsahoval neobvyklé složení hlavních i vzácných prvků. Podle Trnky (2003) vltavíny z lokality Slavče u Trhových Svinů s vyhraněnými makroskopickými vlastnostmi typu Muong Nong představují odhadem 0,1 % ze všech nalezených kusů dané lokality. Ze zhodnocení souboru 173 takových vltavínů mu vyplynuly následující poznatky. Průběh vrstevnatosti větších vltavínů vykazuje deformace s obvykle jediným dominantním miskovitým nebo korýtkovitým prohnutím, což svědčí o jejich zformování do lžícovitě prohnutých kapek během letu (to je charakteristické i pro indočínity typu Muong Nong). Velikost těchto vltavínů byla shodná s velkými vltavíny typu splash form. Výrazným rysem některých vltavínů typu Muong Nong od Slavče (19 %) je vedle jejich vrstevnatosti také výrazná lineace (jehlicovitá, stébelnatá stavba). Ke vzniku této stavby napomáhá velké množství jehlicovitě protažených bublin. Celkově vysoká bublinatost (porozita) vltavínů typu Muong Nong dosahuje až kolem 4 obj. %. Typické je dělení původních tělísek na velké množství fragmentů (typický znak tektitů typu Muong Nong). U slavečských vltavínů typu Muong Nong je však typické (43 %) vnitřní rozpraskání při zachování celistvosti vltavínů (u indočínitů se nevyskytuje). Od ostatních vltavínů (ze Slavče i z celé jihočeské oblasti) se vltavíny typu Muong Nong liší sníženou průsvitností. Některé vzorky prosvítají jen na hranách. Nižší průsvitnost může být vyvolána jak rozpraskáním, nižší homogenitou nebo porozitou, tak i chemizmem (vysoký obsah Ti, nízký obsah Ca a Mg). U těchto vltavínů je vyšší zastoupení hnědozelených a hnědých odstínů.

19

Chemické složení jednoho analyzovaného vltavínu (hnědozelený neprůhledný vltavín typu Muong Nong se stébelnatou stavbou) spadá do pole moravských vltavínů. Skála a Čada (2006) popsali vrstevnatý vltavín z Chebské pánve. Střídající se vrstvy jsou místy zvýrazněny prodlouženými lechatelierity. Bubliny jsou hojné a často prodloužené, a jsou orientované paralelně s fluidální strukturou. Tloušťka vrstev se pohybuje od 0,1 mm po více než 1–2 mm. Jednotlivé vrstvy vykazují menší rozdíly v chemickém složení a vzorek je celkově chemicky heterogenní.

2.6 Přehled geologie zdrojové oblasti Všechny studované vltavíny pocházejí ze stejné oblasti, a to z okolí Trhových Svinů, nacházejících se při okraji jihočeské oblasti výskytu vltavínů. Jedná se o lokality Slavče u Trhových Svinů, Besednice-stoh a Dobrkovská Lhotka-zatáčka. Jednotlivé lokality nejsou od sebe vzájemně vzdálené více než 5 km.

Obr. 14 Přehledová mapa s lokalitami nálezů studovaných vltavínů – Slavče u Trhových Svinů, Besednice a Dobrkovská Lhotka. Mapa převzata z www.mapy.atlas.cz. Ostrůvky vltavínonosných sedimentů jsou v této oblasti uloženy na moldanubickém krystaliniku vystupujícím mezi jižním okrajem budějovické pánve a západním okrajem pánve třeboňské. Jsou přiřazovány buď k vrábečským vrstvám nebo ke koroseckým štěrkopískům (Vrána et al. 1984). Obě tyto skupiny zřejmě představují relikty vzájemně do sebe přecházejících faciálně odlišných sedimentů. Vltavínonosné sedimenty vrábečských vrstev jsou nejčastěji zastoupeny špatně vytříděnými jílovitými písky až jíly s příměsí štěrku a jsou splachového původu. U sedimentů vrábečských vrstev je předpokládán jen velmi krátký transport horninového materiálu i samotných vltavínů (do 1 km), a proto jsou tyto sedimenty považovány za sedimenty pádového pole. Korosecké štěrkovito-písčité sedimenty fluviálního a fluviolakustrinního původu na ně prostorově navazují a jejich zrnitostní vytřídění je vyšší. Vrábečské vrstvy i korosecké štěrkopísky vznikaly prakticky ve stejném období v blízkosti ustupujících jezer. Jejich stáří je nejspíše středně miocénní. Korosecké štěrkopísky prodělaly transport o něco delší (1–5 km) (Vrána et al. 1984, Trnka 2003).

20

Obr. 15 Výřez z geologické mapy zájmové oblasti (Vrána 1985). Jednotlivé lokality vyznačeny zelenými křížky. Slavče u T. Svinů (1), Besednice-stoh (2) a D. Lhotka-zatáčka (3). Základní interval vrstevnice na mapě je 5 m.

Obr. 16 Legenda k výřezu geologické mapy zájmové oblasti (Vrána 1985).

21

Vltavínonosné sedimenty všech tří lokalit, ze kterých pochází studované vltavíny, nejsou na výše uvedené geologické mapě zakresleny. Je to nejspíše způsobeno jejich malou mocností. Lokalita Slavče u Trhových Svinů se nachází nedaleko severovýchodního okraje obce Slavče. Vltavínonosné sedimenty zde vyplňují úzkou paleodepresi protaženou východozápadním směrem. Maximální mocnosti (5 m) dosahují ve východní části lokality. Celková plocha rozšíření sedimentů je více než 300x100 m. V podloží byly zjištěny šedé jíly bez vltavínů. Charakter sedimentů zcela odpovídá lokalitám pádového pole (vrábečské vrstvy), což potvrzuje i výrazná převaha drobných střepinovitých vltavínů, jež by se delším transportem nezachovaly. Celkově jde o nevytříděné jílovitoštěrkovité písky se zcela angulárními úlomky křemene a místních granitických hornin. Ve vertikálním směru dochází ke střídání poloh písčitých s polohami bohatými štěrkem. Sedimenty vznikly velmi krátkým splachem zvětralých povrchových partií krystalinika do lokální deprese (Trnka 2003). Lokalita dosud poskytla zcela mimořádné množství vltavínů (kolem 10 % ze všech dosud nalezených kusů v jižních Čechách). Průměrný obsah vltavínů v sedimentech lze odhadnout na 100 g/m3. Odhadem mohou dosud nevytěžené vltavíny činit až 50 % z celkového obsahu na lokalitě. Ve zbarvení převládá lahvově zelený odstín (91 %). Vltavíny z této lokality jsou v mnohém unikátní, ať už se jedná o zachované původní celotvary (různě tvarované kapky, čínky), hnědé a hnědozelené vltavíny typu Muong Nong, vltavíny uzavřené ve ferolitech („zakonzervované“ uvnitř konkrecí krátce po sedimentaci), nestejnorodě zbarvené vltavíny (dvoubarevné vltavíny) nebo vltavíny s tvarovými zvláštnostmi (s tzv. „stolečky“; Trnka 2003). Lokalita Besednice-stoh se nachází přibližně 300 m severozápadním směrem od okraje obce Besednice. Vltavínonosným sedimentem jsou silně nevytříděné štěrkovito-písčité jíly náležející k vrábečským vrstvám, které jsou uloženy přímo na krystaliniku. Maximální mocnost sedimentů nepřesahuje 3,5 m (ústní sdělení M. Trnky). Lokalita Dobrkovská Lhotka-zatáčka se nachází přibližně 300 m jihovýchodním směrem od obce. Sedimenty vyplňují paleoúdolí a lokálně dosahují mocnosti přes 8 m. Vltavíny se vyskytují jak ve vrábečských vrstvách, tak i v koroseckých štěrkopíscích miocénního stáří. Lokálně jsou vázány i na kvartérní sedimenty. Při bázi byly zastiženy rostlinné zbytky, které jsou v současnost předmětem datování (ústní sdělení M. Trnky).

22

3 Metodika 3.1 Výběr, charakteristika a fotodokumentace makrovzorků Materiál k výzkumu mi byl poskytnut dr. Milanem Trnkou. Ze souboru vzorků jsem vybrala celkem 22 kusů vltavínů. Všechny vzorky pocházejí ze stejné oblasti, a to z lokalit Slavče u Trhových Svinů, Besednice-Stoh a Dobrovská Lhotka-zatáčka. Typ Muong Nong je zastoupen 18 vzorky (vzorky č. 1–11, 13–18 a 22), a typ splash form zbylými čtyřmi vzorky (pro srovnání a dokreslení výsledků, vzorky č. 12, 19–21). Vltavíny typu Muong Nong jsem se snažila odlišit od běžných vltavínů podle vrstevnatosti, vyššího obsahu bublin, lineárně uspořádané skulptace a převládajících tmavých odstínů jako hnědo-černá, hnědo-zelená, hnědá a olivově zelená. Jeden vltavín typu Muong Nong je viditelně dvoubarevný. Vltavíny typu splash form jsou naproti tomu světlé, lahvově zelené, homogenní a bez vrstevnatosti. Všechny vzorky jsou nepravidelně tvarované. Všechny vltavíny byly zváženy, následně byla věnována pozornost popisu vzhledu, barvy, lesku a skulptace. U některých vltavínů jsem objevila části hmoty, které byly zpěněné či poréznější. Pro další popis a vzájemné odlišení jsem proto běžné vltavínové sklo nazvala jako „kompaktnější“ a zpěněné sklo jako „poréznější“. Pro rozlišení barevné škály jsem použila barevné třídění Boušky a Povondry (1964) a Hrabánka (1992). Některé vltavíny (5, 16) se mi jevily svým zbarvením až hnědočerné, proto jsem rozšířila barevnou škálu i o tuto barvu. Barvu vltavínů jsem určovala tak, že jsem jednotlivé vltavíny umístila před silný zdroj světla. Barvy jednotlivých vltavínů jsou pouze orientační, poněvadž některé vltavíny byly velice málo průsvitné nebo byly průsvitné jen na svých hranách (zejména hnědé a hnědočerné odstíny). Fotografie všech vzorků vltavínů byly pořízeny digitálním zrcadlovým fotoaparátem Nikon D70. U každé makrofotografie vltavínu je umístěno měřítko s krokem 1 cm.

3.2 Polarizační mikroskopie a fotodokumentace výbrusů Z makrovzorků byly zhotoveny leštěné výbrusové preparáty tak, aby byla u všech vltavínů typu Muong Nong, kolmo k jejich řezu, zachycena vrstevnatost. Výbrusy zhotovil J. Povolný na ústavu geologie PřF MU v Brně. Ke studiu bylo využito polarizačního mikroskopu Olympus BX51. Studovala jsem fluidální strukturu, četnost a tvar lechatelieritových inkluzí, obsah a tvar bublin a případně jsem se snažila najít přítomnost krystalických fází. Fotodokumentace byla zhotovena digitálním fotoaparátem Olympus C-5060 WZ.

3.3 Elektronová mikroskopie (EMS) Vybrané leštěné výbrusy byly napařeny uhlíkem a použity pro studium mikrochemizmu vltavínů. Mikrosondové analýzy provedl RNDr. P. Sulovský, PhD. na společném pracovišti elektronové mikroskopie a mikroanalýzy Ústavu geologických věd PřF MU Brno a České geologické služby. Pro analýzu byl použit přístroj Cameca SX100. Využívá se analýzy rentgenového záření, které je vyvoláno při dopadu úzkého svazku urychlených elektronů. Pro urychlovací napětí 15 keV a proud 15 nA o průměru svazku 5 µm byly použity standardy: Ti – titanit, Fe, Ca – andradit, Mn – rhodonit, Na, Al, Si – albit, Mg – olivín, K – sanidin, F – topaz, Ba – benitoite, Zr – zirkon, P – fluorapatit.

23

Pro urychlovací napětí 15 keV a proud 20 nA o průměru svazku 5 µm byly použity standardy: Fe – andradit, Si – augit, Zr – zirkon, Al – almandin, Mg – MgAl2O4, P, Ca – apatit, K – sanidin, Na – albit, Ba – benitoit, Mn – rhodonit, F – topaz a Ti – titanit. Veškeré Fe je stanoveno jako FeOcelk.

3.4 Katodová luminiscence (CL) Katodová luminiscence je optický fenomén založený na sledování viditelného záření vyvoláného excitací vysokoenergetických elektronů (Neuser et al. 1995). Vybrané leštěné výbrusy byly studovány katodoluminiscenčním mikroskopem s horkou katodou značky Simon-Neuser HC2-LM na Geologickém ústavu PřF MU v Brně za pomoci doc. RNDr. J. Leichmanna, Dr. Urychlovací napětí bylo 5–25 kV a proudové hustoty 10–40 µA/mm2. Fotodokumentace byla provedena pomocí digitálního fotoaparátu Olympus C-5060 WZ.

3.5 Zpracování výsledků Výsledky byly zpracovány v programu MS Excel (tabulky, výpočet směrodatné odchylky – SMODCH, průměru, minima a maxima hodnot). Grafy byly vyhotoveny v programu OriginPro 7.0.

3.6 Seznam zkratek a symbolů CL EMS p, P k, K hm. % n N σ

katodoluminiscence elektronová mikrosonda poréznější část hmoty skloviny (velké písmeno – u vltavínu č. 10) kompaktnější část hmoty skloviny (velké písmeno – u vltavínu č. 10) hmotnostní procenta počet analyzovaných vzorků počet analýz směrodatná odchylka

24

4 Výsledky laboratorního studia 4.1 Makroskopická charakteristika Všechny vzorky mají nepravidelný úlomkovitý tvar. U vzorků č. 2, 14 a 18 je patrné miskovité prohnutí skloviny (viz Obr. 17 a Obr. 19). Tento jev popisoval již Trnka (2003). U vzorků č. 2 a 7 je zřetelná výrazná vrstevnatost (Obr. 17 a Obr. 18). Střídají se zde kompaktnější a poréznější vrstvy skla, přičemž poréznější vrstvy jsou mnohem více náchylné ke zvětrávání, což podmiňuje i výslednou podobu skulptace. U vzorků č. 8 a 10 se nachází poréznější hmota skloviny v mnohem větší mocnosti, než u předešlých dvou vzorků (Obr. 21 a Obr. 22). U vltavínu č. 10 dokonce na poréznější hmotu skloviny opět navazuje tenká vrstva kompaktní hmoty skloviny. Mohlo by jít tedy opět o vrstevnatost, ale ve větším měřítku. Na některých vzorcích (1, 3, 4, 10, 11, 13, 14, 16, 17, 19) jsou patrné dlouhé protažené kanálky vzniklé narušením dlouze protažených bublin (Obr. 20). Na některých vzorcích jsou tyto kanálky podél celé délky vzorku (vzorky 3, 4, 11), takže původní délky protažených bublin byly pravděpodobně ještě větší. Vltavín č. 13 má ztluštělý okraj (Obr. 29). Vltavín č. 4 je zřetelně dvoubarevný (Obr. 24). Mezi zelenohnědými okraji vltavínu je uprostřed umístěn pruh olivově zeleného skla. Celkově převládají u studovaných vltavínů typu Muong Nong tmavé odstíny (hnědozelená, hnědá, hnědočerná, Obr. 26 až Obr. 28), avšak vzorek č. 3 má olivově zelenou barvu (Obr. 23). Průsvitnost vltavínů klesá s převahou tmavých odstínů, nehomogenitou (vrstevnatostí) a porozitou. Některé vltavíny byly průsvitné pouze na hranách (č. 2, 5, 7, 9, 15, 17, 18, Obr. 28). U vzorků č. 6, 16 a 17 vyčnívají nad povrch vltavínu útvary (výčnělky) odolnějšího skla (Obr. 25 a Obr. 27). Jeví se jako bezbarvé. Vzorek č. 12 má tvar dlouhé spirálovitě stočené tyčinky (Obr. 31). Může jít o relikt dlouhé protažené kapky, kde se projevila odlišná rychlost rotace jednotlivých částí, která je způsobena nerovnoměrným rozložením hmoty podél osy rotace (Trnka 2003). V níže uvedené tabulce (Tabulka 5) je popsána váha, typ, barva a skulptace u všech 22 vzorků vltavínů. Fotografie všech jednotlivých vltavínů jsou umístěny v příloze (Obr. 96 až Obr. 98). Na makrofotografiích je umístěno měřítko s krokem 1 cm.

25

Obr. 17 Vrstevnatost a miskovité prohnutí u vltavínů č. 2.

Obr. 18

Obr. 19 Miskovitě prohnutý vltavín č. 14.

Obr. 20 Dlouhé kanálkovité bubliny u vltavínu č. 11.

Obr. 21 Kompaktnější (vlevo) a poréznější (vpravo) hmota skloviny u vltavínů č. 8.

Obr. 22 Kompaktnější (dole a nahoře) a poréznější (uprostřed) hmota skloviny u vltavínů č. 10.

Obr. 23 Olivově zelený vltavín č. 3.

Obr. 24 Dvoubarevný vltavín č. 4 v procházejícím světle.

26

Vrstevnatost u vzorku č. 7.

Obr. 25

Obr. 26 Detailnější pohled na hnědý vltavín č. 16.

„Výčnělky“ u vltavínu č. 16.

Obr. 27 „Výčnělky“ a hnědé zbarvení u vltavínu č. 17.

Obr. 28 Hnědočerné zbarvení u vltavínu č. 5.

Obr. 29 Vltavín č. 13 se ztluštělým okrajem.

Obr. 30 Miskovitě prohnutý vltavín č. 18.

Obr. 31 Spirálovitě stočená tyčinka vltavínu č. 12.

Obr. 32 Vltavín typu splash form č. 21.

27

Tabulka 5 Stručný makroskopický popis 22 vybraných vzorků z lokalit Slavče u Trhových Svinů (I.), Dobrovská Lhotka-zatáčka (II.) a Besednice-Stoh (III.). Typ (p) je poréznější hmota skloviny a typ (k) je kompaktnější hmota skloviny. Některé vltavíny obsahují oba typy hmoty. č.

lokalita

váha (g)

typ barva

lesk

skulptace

poznámka

1

I.

6,25 p

hnědozelená

sametový

lineárně uspořádaná

2

I.

4,13 p,k hnědozelená

sametový

vrstevnatá

3

I.

2,59 k

oliv. zelená

matný


4

I.

3,63 k

hnědozelená, oliv. zelená

sametový


5

I.

5,49 p

hnědočerná

matný

nevýrazná, jamkovitá

6

I.

2,61 k

hnědozelená

sametový

jamkovitá, lineárně uspořádaná

7

I.


sametový

vrstevnatá

8

I.


sametový


9

I.

5,36 k

matný

nevýrazná

10

I.

skelný (k), sametový (p)


11

I.

7,72 k

sametový


12

I.

17,57 k

lahvově zelená

matný

nevýrazná, lineárně uspořádaná

13

I.

12,01 k

hnědozelená

skelný

žlábkovitá, lineárně uspořádaná

14

I.

5,22 k

hnědozelená

matný


15

I.

1,99 p

hnědá

sametový


16

II.

2,25 k

hnědá

sametový

žlábkovitá, lineárně uspořádaná

„výčnělky“

17

II.

1,46 k

hnědá

sametový


„výčnělky“

18

III.

2,37 k

hnědozelená

sametový


19

I.

6,18 k

olivově zelená

skelný


20

I.

4,56 k

trávově zelená

sametový

jamkovitá

21

I.

6,95 k

olivově zelená

skelný


22

I.

2,93 k

hnědozelená

sametový

žlábkovitá

hnědozelená

10,49 p,k hnědozelená hnědozelená

28

dvoubarevný

„výčnělky“

4.2 Mikroskopické studium Vltavíny typu Muong Nong jsou i v mikroskopu od splash form vltavínů odlišné na první pohled. U vltavínů typu Muong Nong je patrná zřetelně výraznější fluidální stavba, mnohem vyšší zastoupení bublin různých velikostí a tvarů, značné množství lechatelieritu (opět různých velikostí a tvarů) a celková strukturní heterogenita (viz Obr. 33, Obr. 34 a Obr. 37 až Obr. 48). U vltavínů typu splash form je fluidální stavba méně výrazná, případně je viditelná jen v některých partiích výbrusů (viz Obr. 35 a Obr. 36). Bubliny jsou zde méně zastoupené, stejně jako lechatelierit. Celkově jsou výbrusy těchto typů vltavínů v optickém mikroskopu málo výrazné až zcela homogenní. U dvoubarevného vltavínu se hnědě zbarvená část vltavínu jevila výrazněji heterogenní než olivově zbarvená část vltavínu (Obr. 39, Obr. 40). Hnědě zbarvená část má výraznější fluidální stavbu a mnohem větší obsah lechatelieritových inkluzí velkých až 1 mm. U některých vltavínů typu Muong Nong je dobře patrná vrstevnatost (vzorky 2, 5, 7, 14, viz Obr. 45 až Obr. 48). V některých případech je typicky miskovitě prohnutá, podobně jako u některých indočínitů (vzorky 2, 14; Trnka 1994, viz Obr. 34, Obr. 38). Fluidální stavba je zvýrazněna souhlasnou orientací protáhlých inkluzí lechatelieritu a bublin. V případě větších inkluzí lechatelieritu nebo větších bublin je fluidální stavba jakoby obtéká (Obr. 42). Velikost bublin se pohybuje od desítek mikrometrů až do jednoho milimetru. U většiny bublin převládá kulatý tvar, některé bubliny jsou lehce zploštělé rovnoběžně s orientací fluidální stavby (Obr. 37). Míra zploštění je spíše větší u bublin s větším objemem. Fakt, že je většina bublin kulatých, je však pravděpodobně způsoben řezem vltavínových tělísek kolmo k jejich vrstevnatosti. Pokud byly ve vltavínech protažené kanálkovité bubliny, byly v řezu zachyceny jejich kulaté průřezy. U vltavínů s poréznější a kompaktnější hmotou skloviny (vzorky 8 a 10) byl rozdíl v obsahu bublin mezi jednotlivými částmi hmoty v mikroskopu dobře viditelný (Obr. 45). Bubliny v lechatelieritových inkluzích mají v převážné většině kulovitý tvar a jsou menší než bubliny ve vltavínové hmotě (Obr. 51). Bubliny se vyskytují v rámci výbrusů někdy orientované v řadách, kumulované ve shlucích nebo jsou rozmístěny zcela náhodně (Obr. 37, Obr. 38, Obr. 41 a Obr. 44). Velikost lechatelieritových inkluzí je obdobná velikostem bublin a pohybuje se od desítek mikrometrů až po velikost přibližně jednoho milimetru. Inkluze lechatelieritu jsou tvarově velmi rozmanité. Jsou kulovité, oválné, spirálovitě ztočené, hádkovité, tyčinkovité, deformované bublinami („zpěněné lechatelierity“) nebo zcela nepravidelně tvarované (Obr. 49 až Obr. 52). Osa protažení lechatelieritových inkluzí je však ve většině případů orientovaná paralelně s fluidální stavbou vltavínů.

Obr. 34 Vrstevnatě uspořádaná stavba zvyrazněná šlírami a lechatelierity u vltavínu č. 2.

Obr. 33 Fluidální stavba u vltavínu č. 1.

29

Obr. 35 Velmi jemné náznaky fluidální stavby, malé množství bublin a lechatelieritu u homogenního vltavínu č. 20

Obr. 36 Jednoduchá fluidální stavba u vltavínu č. 12. Ve zbytku výbrusu byla fluidální stavba nevýrazná.

Obr. 37 Lehce zploštělé větší bubliny přibližně uspořádané do řady, velký lechatelierit (vlevo dole) a výrazná fluidální stavba u vltavínu č. 2.

Obr. 38 Miskovitě prohnutá vrstevnatá stavba a do řady uspořádané bubliny u vltavínu č. 14.

Obr. 39 Hnědě zbarvená část dvoubarevného vltavínu č. 4 s výraznou fluidální stavbou, četnými bublinami a lechatelierity velkými až 1 mm (uprostřed).

Obr. 40 Olivově zeleně zbarvená část dvoubarevného vltavínu č. 4 s méně výraznou fluidální stavbou a menším množstvím lechatelieitových zrn.

30

Obr. 41 Nepravidelně uspořádané bubliny různých velikostí u vltavínu č. 17.

Obr. 42 Lehce zploštělá bublina obtékaná okolním sklem u vltavínu č. 10.

Obr. 43 Tyčinkovitý lechatelierit postavený kolmo k uspořádání fluidní stavby u vltavínu č. 3.

Obr. 44 Shluk různě velikých bublin u vltavínu č. 15.

Obr. 45 Vlevo a vpravo na obrázku je kompaktnější hmota skloviny a uprostřed je poréznější hmota skloviny u vltavínu č. 10.

Obr. 46 V pravé části obrázku je poréznější hmota skloviny, v levé části kompaktnější hmota skloviny u vltavínu č. 8.

31

Obr. 47 Střídání vrstev u vltavínu č. 7. Prostřední kompaktnější vrstva je více odolná vůči zvětrávání.

Obr. 48 Střídání vrstev u vltavínu č. 2. Kompaktnější vrstva obsahuje méně lechatelieritů a bublin.

Obr. 49 Hádkovitý lechatelierit u vltavínu č. 3.

Obr. 50 Spirálovitě ztočený lechatelierit u vltavínu č. 7

Obr. 51 Zpěněné lechatelierity u vltavínu č. 7.

Obr. 52 Detail zpěněného lechatelieritu u vltavínu č. 17.

32

4.3 Elektronová mikroskopie (EMS) Na elektronové mikrosondě bylo studováno celkem 15 vltavínů. Z toho 13 vzorků byly vltavíny typu Muong Nong a zbylé 2 typ splash form. Tabulka 6 uvádí rozsah (minimum a maximum), průměr a směrodatnou odchylku všech analýz vltavínů typu Muong Nong a typu splash form. V příloze je uvedena Tabulka 13, která obsahuje výběr nejzajímavějších bodových analýz 11 vltavínů typu Muong Nong. Výběr bodových analýz 2 vltavínů typu splash form uvádí v příloze Tabulka 12. Vltavíny typu Muong Nong jsou v rámci jednotlivých vzorků mnohem více chemicky variabilní než vltavíny typu splash form (viz Obr. 55 a Obr. 56). U vltavínů typu Muong Nong je rozsah obsahu všech prvků a směrodatná odchylka mnohem vyšší než u typu splash form. Zajímavé jsou zejména vysoké obsahy CaO (až 14,96 hm. %, viz Obr. 53, v příloze Tabulka 13 č. an. 38 u vzorku č. 4), FeO (až 6, 01 hm. %, viz Obr. 54, v příloze Tabulka 13 č. an. 31 u vzorku č. 2), Al2O3 (až 16,99 hm. %), MgO (až 4,95 hm. %) a K2O (4,48 hm. %). Tak vysoké hodnoty u vltavínů nebyly doposud zjištěny. Některé prvky, kterých je ve vltavínovém skle běžně několik procent (FeO, MgO nebo CaO), měly u některých bodových analýz hodnotu pod mezí detekce (u vltavínů typu splash form nabývaly hodnot minimálně přes 1 hm. %). Vltavíny typu Muong Nong jsou ve srovnání s vltavíny typu splash form v průměru chudší v obsahu SiO2, CaO, MgO, MnO a BaO a bohatší o FeO, Na2O, Al2O3, K2O, TiO2 a P2O5 (viz Tabulka 6). Na Obr. 57 až Obr. 60 jsou uvedeny fotografie z EMS, které znázorňují vysokou heterogenitu v chemizmu u vltavínů typu Muong Nong. Odolnější část skloviny na Obr. 60 je uvedena v příloze pod číslem analýzy 1 u vzorku č. 6 (Tabulka 13).

Obr. 53 Oblast s nejvyšším obsahem CaO (uprostřed).

Obr. 54 Oblast s nejvyšším obsahem FeO (nejsvětlejší pruh).

Obr. 55 Výrazná heterogenita u poréznější hmoty skloviny vltavínu č. 10.

Obr. 56 Téměř homogenní vltavín č. 21.

33

Obr. 57 Nehomogenita u vzorku č. 10. V horní polovině obrázku poréznější hmota a ve spodní polovině kompaktnější hmota skloviny.

Obr. 58 Vrstevnatá nehomogenita u vzorku č. 7. Uprostřed obrázku je lechatelierit.

Obr. 59 Nehomogenita u vzorku č. 2.

Obr. 60 Odolnější část skloviny u vzorku č. 6.

Tabulka 6 Rozsah hlavních oxidů, jejich průměr a směrodatná odchylka (σ) u vltavínů typu Muong Nong a u typu splash form. (n) je počet analyzovaných vzorků a (N) je počet analýz. Všechno Fe je jako FeO a číselné údaje jsou uvedeny v hm. %. Muong Nong

splash form

n = 13, N = 174

SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

MnO

BaO

P2O5

minimum

63,64

0

6,54

0

0

0

0

1,2

0

0

0

maximum

88,16

0,77

16,99

6,01

4,95

14,96

0,79

4,48

0,30

0,21

0,20

průměr

78,92

0,34

10,77

2,00

1,52

1,97

0,48

3,63

0,05

0,10

0,02

σ

4,26

0,13

1,89

0,88

1,06

1, 99 0,14

0,47

0,06

0,03

0,04

n = 2, N = 17

SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

MnO

BaO

P2O5

minimum

77,62

0,21

8,45

1,14

1,33

1,85

0

3,12

0

0

0

maximum

82,13

0,32

10,34

1,92

2,71

3,34

0,50

3,75

0,10

0,44

0,05

průměr

79,57

0,28

9,52

1,56

1,94

2,48

0,39

3,49

0,06

0,11

0,01

σ

1,17

0,03

0,52

0,19

0,36

0,42

0,11

0,13

0,03

0,09

0,01

Tabulka 7 uvádí data k vltavínu č. 10 s kompaktnější (K) a poréznější (P) hmotou skloviny. U kompaktnější hmoty skloviny jsou směrodatné odchylky u MgO, CaO, K2O a MnO vyšší, než u hmoty poréznější. U ostatních prvků (SiO2, TiO2, Al2O3, FeO, Na2O, BaO a P2O5) je směrodatná odchylka kompaktnější hmoty skloviny nižší.

34

Co se týče průměrného obsahu hlavních prvků, je u kompaktnější hmoty vyšší obsah SiO2, MgO a CaO, naopak je tato hmota skloviny ochuzená o TiO2, Al2O3, FeO, Na2O, K2O a BaO. U poréznější hmoty skloviny není obsažen téměř žádný MnO, nebo je tak nízký, že je pod mezí detekce. Průměrný obsah P2O5 je stejný. Tabulka 7

Rozsah hlavních oxidů (minimum a maximum), průměr a směrodatná odchylka (σ) u vltavínů typu Muong Nong s kompaktnější (K) a poréznější (P) hmotou skloviny. Číselné údaje obsahů jednotlivých oxidů jsou uvedeny v hm. %. (N) je počet analýz. FeO je jako FeOcelk.. SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

MnO

BaO

P2O5

minimum 73,01

0,21

9,76

1,42

0,43

0,3

0,42

2,92

0

0,06

0

K

maximum 83,16

0,49

13,58

3,48

2,74

5,34

0,63

4,11

0,10

0,13

0,10

N=19

průměr 80,06

0,33

10,73

2,00

1,11

1,35

0,53

3,69

0,03

0,10

0,03

0,06

0,95

0,50

0,60

1,13

0,07

0,26

0,03

0,02

0,04

minimum 72,34

0,17

7,78

0,82

0,25

0,11

0,41

3,42

0

0,07

0

P

maximum 86,89

0,71

16,54

4,46

1,20

0,40

0,68

3,98

0

0,18

0,2

N=17

průměr 79,20

0,44

12,16

2,79

0,69

0,26

0,55

3,78

0

0,11

0,03

0,18

2,81

1,14

0,28

0,09

0,08

0,17

0

0,03

0,06

σ

σ

2,80

4,66

Z vybraných získaných chemických dat byly zhotoveny diagramy vztahů jednotlivých oxidů pro vzorky č. 1, 3, 7, 10 (K a P), 11, 13, 14, 18 a 12, 21 (typ splash form). Počet analýz je 1–23, 3–23, 7– 17, 10–17 (K) a 17 (P), 11–17, 13–10, 14–9, 18–16, 12–7, 21–10. Data jsou uvedena v hm. %. U vltavínu č. 10 s poréznější a kompaktnější hmotou skloviny bylo zjištěno, že mnohdy se u hlavních oxidů v grafech pro jednotlivé hmoty skloviny objevují dva trendy. Například u MgO– CaO, MgO–FeO, MgO–TiO2, MgO–Al2O3, MgO–MnO, MgO–SiO2, CaO–FeO, CaO–Al2O3, CaO– TiO2, CaO–SiO2, SiO2– TiO2, SiO2–Al2O3 aj. V níže uvedených grafech jsou uvedeny poměry vybraných oxidů u vzorku č. 10 (s poréznější a kompaktnější hmotou skloviny) a 12 a 21 (vltavíny typu splash form). Obsah MgO je v jednom trendu (pro K část vzorku č. 10 a pro splash form vltavíny) v přímé korelaci s obsahem CaO v poměru přibližně 3:4, v druhém trendu (pro P část vzorku č. 10) je vzájemný poměr mnohem nižší (přibližně 3:1; viz graf a). Ze vztahu MgO k ostatním hlavním oxidům vyplývá, že poréznější hmota skloviny obsahuje více FeO, Al2O3 a TiO2 než kompaktnější hmota skloviny a splash form vltavíny a méně CaO, MgO a MnO. U poréznější hmoty vykazují FeO, Al2O3 a TiO2 dobrou vzájemnou korelaci (viz graf b–d). Obsah MgO u poréznější hmoty skloviny s rostoucím obsahem FeO, Al2O3 a TiO2 roste méně než u kompaktnější hmoty a u splash form vltavínů (viz graf b–d). U poréznější hmoty klesá s rostoucím SiO2 obsah MgO méně, než u kompaktní hmoty a vltavínů typu splash form (viz graf e). Z grafů f, g, i a l lze vyčíst, že vzájemné vztahy oxidů v kombinaci s Na2O, K2O a BaO jsou špatně korelovatelné. Pouze u poréznější hmoty je u K2O náznak negativní korelace vůči SiO2 (graf i) a pozitivní korelace vůči Al2O3 (graf l), FeO a MgO. Obsah CaO je téměř konstantní vzhledem k rostucímu obsahu SiO2, Al2O3, FeO a TiO2 (viz grafy m–p). U poréznější hmoty skloviny je velmi nízký obsah MnO (pod mezí detekce nebo nulový). U kompaktnější hmoty a u vltavínů typu splash form je obsah MnO vyšší, a je v pozitivní korelaci s MgO (viz graf k). U vztahů MnO s CaO, FeO, TiO2 a Al2O3 je to obdobné.

35

3

10-kompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form


3

2

MgO

MgO

2

1

1

0

0 0

1

2

3

4

5

8

6

10

12

14

16

18

Al2O3

CaO 3



3

2

MgO

MgO

2

1

1

0 0,1

0 1

2

3

4

5

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

TiO2

FeO 3

3


2


MgO

MgO

2

1

1

0 72

74

76

78

80

82

84

86

0

88

0,05

0,10

SiO2

0,15

0,20

BaO 10-kompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form

3

0,14 10-kompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form

0,12 0,10

2

MnO

MgO

0,08

1

0,06 0,04 0,02 0,00

0 0,35

0,40

0,45

0,50

0,55

0,60

0,65

0,70

0,75

0

Na2O

1

2

3

MgO

Obr. 61 Grafy a–h (a: MgO/CaO, b: MgO/Al2O3, c: MgO/FeO, d: MgO/TiO2, e: MgO/SiO2, f: MgO/BaO, g: MgO/Na2O a h: MnO/MgO).

36

17


4


16 15 14

Al2O3

K 2O

13 12 11 10 9

3

8 7 72

74

76

78

80

82

84

86

88

72

74

76

78

SiO2

80

82

84

86

88

SiO2

5

4,5



4 4,0

K2O

FeO

3 3,5

2

3,0

1 72

74

76

78

80

82

84

86

88

8

10

12

SiO2 6

16

18

4

4

3

3

2


5

CaO

CaO

6


5

1

2 1

0

0 8

10

12

14

16

18

1

2

Al2O3 6


5

3

3

CaO

4

2

1

0

0 76

78

80

5

2

1

74

4

82

84

86


5

4

72

3

FeO

6

CaO

14

Al2O3

88

0,1

SiO2

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

TiO2

Obr. 62 Grafy i–p (i: K2O/SiO2, j: Al2O3/SiO2, k: FeO/SiO2, l: K2O/Al2O3, m: CaO/Al2O3, n: CaO/FeO, o: CaO/SiO2, p: CaO/TiO2).

37

Byly udělány společné grafy jednotlivých oxidů všech výše uvedených vzorků. Až na obsahy K2O, Na2O a BaO vůči ostatním oxidům (kdy tyto obsahy přesahují hodnoty poréznější hmoty skloviny, viz Obr. 63 a Obr. 64) jsou hodnoty pro poréznější hmotu skloviny krajními hodnotami. U ostatních vzorků (včetně K hmoty) spadají body často do pole mezi hodnotami pro poréznější hmotu skloviny a vltavíny typu splash form. V některých případech se hodnoty překrývají s hodnotami pro vltavíny typu splash form, nebo je dokonce přesahují (MgO, CaO, viz Obr. 65). Dva trendy se objevují u i některých poměrů oxidů u vzorků s č. 1, 3, 11 a 18. U poměru K2O a Al2O3 se objevují dva trendy pro vzorky č. 10, 11, 18. Hodnoty vzorku č. 7, 14 a částečně i č. 1 se překrývají s hodnotami poréznější hmoty skloviny. Hodnoty vzorku č. 3 kopírují pouze jeden trend, kdy se při klesajícím obsahu K2O příliš nemění obsah Al2O3. Ve vztahu K2O a MgO je pozivní korelace u poréznější hmoty skloviny a u části analýz vzorků č. 1 a 7.

10-kompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form 1 3 7 11 13 14 18

K2O

4

3

2 6

8

10

12

14

16

18

Al2O3 Obr. 63 Poměr K2O a Al2O3. Hodnoty některých analýz přesahují hodnoty poréznější hmoty skloviny (č. 1, 3, 18). Dva trendy pro vzorky č. 10, 11, 18. Hodnoty vzorku č. 7 a 14 se překrývají s hodnotami poréznější hmoty skloviny, kde je pozitivní korelace mezi K2O a Al2O3.


K2 O

4

3

2 0

1

2

3

4

5

MgO Obr. 64 Poměr K2O a MgO. U poréznější hmoty skloviny a částečně u vzorků č. 1 a 7 se objevuje vzájemná pozitivní korelace a zároveň pozitivní korelace mezi K2O a MgO.

38

5,5 5,0


4,5 4,0 3,5

MgO

3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 0

1

2

3

4

FeO Obr. 65 Poměr MgO a FeO. Některé hodnoty vzorků č. 3, 11 a 13 výrazně přesahují hodnoty pro splash form vltavíny (č. 12, 21). Ostatní hodnoty leží v poli mezi splash form vltavíny a poréznější hmotou vzorku č. 10.

5

10-ompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form 1 3 7 11 13 14 18

4

MgO

3 2 1 0 66

68 70

72 74

76 78

80 82

84 86

88 90

SiO2 Obr. 66 Poměr MgO a SiO2. U poréznější hmoty klesá obsah MgO s rostoucím obsahem SiO2 nejméně, nejvíce naopak u splash form vltavínů a u některých hodnot vzorků č. 3, 11 a 13. U vzorku č. 1 se objevují dva trendy

Při studiu na elektronové mikrosondě byly zjištěny fáze bohaté na ZrO2. Jedna je o velikosti přibližně 35 µm (viz Obr. 67) a druhá přibližně 10 µm (viz Obr. 68). Tyto fáze nejsou celistvé, ale vykazují podobu granulace. Jsou oválného tvaru. V níže uvedené tabulce jsou vyneseny analýzy jednotlivých fází. Obsah ZrO2 se pohybuje od 47–76 hm. %. Vysoký je ale i obsah SiO2 (15–41 hm. %) a Al2O3 (2–5 hm. %). Vysoký obsah Al2O3 a obsahy FeO, TiO2, MgO a K2O mohou být vysvětleny tím, že v analýzách je zachyceno i okolní sklo. Z tabulky průměrných obsahů oxidů u studovaných vltavínů typu Muong Nong lze vypočítat vzájemný poměr SiO2/Al2O3 (7,33). Když z níže uvedených 4 analýz pro ZrO2 bohatou fázi u vltavínu č. 7 vypočítáme vzájemný poměr

39

SiO2/Al2O3, vyjdou nám následující hodnoty: 7,6; 7,5; 7,7 a 7,2. To znamená, že poměr SiO2/Al2O3 u ZrO2 bohaté fáze je podobný poměru SiO2 /Al2O3 stanovenému pro sklo vltavínů typu Muong Nong. Obsažený SiO2 by v tomto případě mohl být součástí okolní skloviny a ne ZrO2 bohaté fáze. Tím pádem by mohla být ZrO2 bohatá fáze badelleyitem (ZrO2) a ne zirkonem (ZrSiO4).

Obr. 67 ZrO2 bohatá fáze u vltavínu č. 7.

Obr. 68 ZrO2 bohatá fáze u vltavínu č. 4.

Tabulka 8 Tabulka obsahující analýzy ZrO2 bohatých fází u vltavínu č. 7 (I.) a u vltavínu č. 4 (II.). Všechna data jsou v hm. %, Fe je FeOcelk. SiO2

ZrO2

Al2O3

CaO

UO2

HfO2

FeO

TiO2

MgO

K2O

Total

I.

15,43

76,52

2,03

0,20

0,13

1,54

0,57

0,15

0,18

0,63

97,38

I.

23,11

68,89

3,06

0,30

0,13

1,31

0,72

0,18

0,29

1,11

99,10

I.

40,71

47,33

5,27

0,53

0,36

0,95

1,22

0,22

0,61

1,54

98,73

I.

15,86

74,05

2,20

0,22

0,14

1,66

0,58

0,16

0,31

0,56

95,74

II.

25,32

67,63

1,10

0,06

0,14

1,33

0,47

0,07

0,12

0,72

96,96

40

4.4 Katodová luminiscence (CL) U 10 vzorků byla studována CL. CL je u vltavínů typu splash form velice nevýrazná. U vltavínů typu Muong Nong je však velmi rozmanitá a nabývá místy výrazné intenzity. CL kopíruje tok fluidální stavby a vykazuje žluté, žlutobílé a bílé odstíny. Lechatelierity mají modrou CL místy s náznaky až do růžové (v EMS jsou lechatelierity tmavě šedé až černé). Některé lechatelierity jeví zonálnost (světle a tmavě modrá CL). U 3 vzorků byla CL porovnána s distribucí jednotlivých prvků stanovených v EMS. V místech, kde bylo nabohacené CaO a MgO a ochuzené FeO, vzorky vykazují intenzivní CL. U obrázků distribuce jednotlivých prvků z EMS je v pravé části každého obrázku uvedena barevná škála relativního obsahu každého prvku. Obsah prvku roste směrem od modré (minimum), přes zelenou, žlutou až k červené (maximum). Zóny s výraznou CL mají relativně ostré hranice. Obrázky vzorku č. 18 z CL a EMS studia nejsou vůči sobě zcela shodně orientovány. Obrázek s CL je vůči obrázkům z EMS pootočen ve směru hodinových ručiček přibližně o 45o (viz Obr. 75 a Obr. 76). U vzorku č. 13 je žlutá CL způsobena přítomnosti vyššího obsahu CaO (viz Obr. 72) a nižšího obsahu FeO (Obr. 73), Al2O3 (Obr. 71) a TiO2. Nijak se zde neprojevila distribuce SiO2 (Obr. 74). CL není v tomto místě zeslabena, zřejmě protože zde není nabohacené FeO. U vzorku č. 18 je žlutá CL způsobena vyšším obsahem CaO a MgO (Obr. 77 a Obr. 81). Ve stejném místě je však nabohacené i FeO (Obr. 79). Právě pravděpodobně díky nabohacení FeO je CL v místech s nejvyššími obsahy CaO a MgO potlačená. Místa s vyšším obsahem CaO, MgO a FeO jsou zároveň chudší v obsahu Al2O3 (Obr. 78), K2O (Obr. 80), TiO2 a SiO2 (Obr. 82). Obsah TiO2 je zřejmě tak nízký, že se na obrázku celkové distribuce neprojevilo žádné nabohacení/ochuzení. U vzorku č. 9 je CL slabá. I v distribuci prvků se neobjevilo výrazné nabohacení nějakého prvku. Nevýrazná CL je v tomto místě způsobena pravděpodobně nepatrně vyšším obsahem SiO2, neboť jako jediný je v tomto místě slabě nabohacený. U vzorku č. 10 s poréznější a s kompaktnější hmotou skloviny má kompaktnější hmota výraznější CL zbarvenou do žlutých odstínů (Obr. 83). Výraznější CL u kompaktnější hmoty může souviset s daty z EMS, které uvádějí pro kompaktnější hmotu vyšší zastoupení MgO a CaO a nižší zastoupení FeO.

Obr. 70 Vzorek č. 13 v EMS.

Obr. 69 Vzorek č. 13 v CL.

41

Obr. 71 Vzorek č. 13 v EMS. Distribuce Al.

Obr. 72 Vzorek č. 13 v EMS. Distribuce Ca.

Obr. 73 Vzorek č. 13 v EMS. Distribuce Fe.

Obr. 74 Vzorek č. 13 v EMS. Distribuce Si.

Obr. 75 Vzorek č. 18 v CL.

Obr. 76 Vzorek č. 18 v EMS.

42

Obr. 77 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce Ca.

Obr. 78 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce Al.

Obr. 79 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce Fe.

Obr. 80 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce K.

Obr. 81 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce Mg.

Obr. 82 Vzorek č. 18 v EMS. Distribuce Si.

43

Obr. 83 Poréznější (vlevo) a kompaktnější (vpravo) hmota skloviny v CL u vzorku č. 10.

Obr. 84 Nehomogenity zvýrazněné CL u vzorku č. 14.

Obr. 85 CL zvýrazněná fluidální stavba a lechatelierit u vzorku č. 10.

Obr. 86 Nevýrazná CL u vzorku č. 21 (typ splash form).

Obr. 87 Zonálnost lechatelieritu zvýrazněna CL u vzorku č. 1.

Obr. 88 Zonálnost lechatelieritu zvýrazněna CL u vzorku č. 14.

Obr. 89 Výrazná CL u vzorku č. 18.

Obr. 90 Výrazná CL u vzorku č. 9.

44

5 Shrnutí a diskuze 5.1 Makroskopický vzhled a mikroskopie Všechny vzorky mají nepravidelný úlomkovitý tvar. U některých vzorků je patrné miskovité prohnutí a u některých je zřetelná vrstevnatost. U čtyř vzorků se střídají kompaktnější a poréznější vrstvy skla, jejíchž mocnost se řádově pohybuje v jednotkách mm. Na některých vzorcích jsou patrné dlouze protažené kanálky. Jeden vltavín je zřetelně dvoubarevný. Na rozdíl od splash form vltavínů u studovaných vltavínů typu Muong Nong celkově převládají tmavé odstíny (olivově zelená, hnědozelená, hnědá, hnědočerná). Průsvitnost vltavínů klesá s převahou tmavých odstínů, nehomogenitou (vrstevnatostí) a porozitou. Současná velikost úlomků vltavínů typu Muong Nong není větší, než u vltavínů typu splash form, tak jak je tomu u asijských tektitů. Je to pravděpodobně způsobeno větším stářím vltavínů (přibližně 15 mil. let). Méně odolné vltavíny typu Muong Nong se nemohly díky intenzivní mechanické destrukci v dynamickém kontinentálním prostředí dochovat v tak velkých rozměrech, jak je tomu u mladších asijských tektitů typu Muong Nong (přibližně 1 mil. let). Na základě uvedených makroskopických charakteristik lze tvrdit, že studované vltavíny typu Muong jsou svými vlastnostmi asijským tektitům typu Muong Nong podobné.

Obr. 92 Vltavín typu Muong Nong s vyznačenými vrstvami poréznější a kompaktnější hmoty. Vzorek č. 10.

Obr. 91 Asijský tektit typu Muong Nong s vyznačenými jednotlivými vrstvami.

Vltavíny typu Muong Nong jsou i v mikroskopu od splash form vltavínů odlišné na první pohled. U vltavínů typu Muong Nong je patrná celková strukturní heterogenita, výraznější fluidální stavba, mnohem vyšší zastoupení různě velikých a tvarovaných bublin a inkluzí lechatelieritu. U vltavínů typu splash form je fluidální stavba méně výrazná, případně je viditelná jen v některých partiích výbrusů. Bubliny jsou zde méně zastoupené, stejně jako lechatelierit. Celkově jsou výbrusy tohoto typu v mikroskopu téměř homogenní. U dvoubarevného vltavínu se hnědě zbarvená část jevila více heterogenní než olivově zbarvená část. U některých vltavínů typu Muong Nong je dobře patrná vrstevnatost, která je někdy miskovitě prohnutá. Fluidální stavba je zvýrazněna souhlasnou orientací protáhlých inkluzí lechatelieritu a bublin. Velikost bublin a inkluzí lechatelieritu se pohybuje přibližně od desítek mikrometrů až do jednoho milimetru. U vrstevnatých vltavínů je rozdílný obsah bublin v poréznější a kompaktnější hmotě skloviny. Inkluze lechatelieritu jsou někdy zpěněné, což je typický znak pro asisjké tektity typu Muong Nong. Na základě výskytu vrstevnatosti, výrazné fluidální stavby, vyšší heterogenity, porozity, i vyššího obsahu lechatelieritu (někdy zpěněněného) lze tvrdit, že studované vltavíny typu Muong podobají svou stavbou asijským tektitům typu Muong Nong.

45

5.2 Chemické složení Podle chemických dat z EMS, je větší strukturní heterogenita vltavínů typu Muong Nong v rámci jednotlivých vzorků patrná i v chemizmu. U vltavínů typu Muong Nong je rozsah obsahu všech oxidů podstatně vyšší než u typu splash form. Atypické jsou vysoké obsahy CaO (až 14,96 hm. %), FeO (až 6, 01 hm. %), Al2O3 (až 16,99 hm. %), MgO (až 4,95 hm. %) a K2O (4,48 hm. %). Tak vysoké hodnoty u vltavínů nebyly doposud zjištěny. Vltavíny typu Muong Nong jsou ve srovnání s vltavíny typu splash form v průměru chudší v obsahu SiO2, CaO, MgO, MnO a BaO a bohatší o FeO, Na2O, Al2O3, K2O, TiO2 a P2O5. Směrodatná odchylka SiO2 u vltavínů typu Muong Nong je 4,26 hm. %. Tato odchylka je výrazně vyšší, než odchylka uváděná u asijských tektitů typu Muong Nong (1,58 hm. %; viz Tabulka 9). Stejně tak je směrodatná odchylka vltavínů typu Muong Nong (vzhledem k asijským tektitům) vyšší i u Al2O3 (1,89 hm. % vs. 1,01 hm. %), MgO (1,06 hm. % vs. 0,13 hm. %), FeO (0,88 hm. % vs. 0,36 hm. %) a CaO (1, 99 hm. % vs. 0,15 hm. %). Zajímavé ovšem je, že směrodatná odchylka MgO a CaO je vzhledem k asijským tektitům vyšší i vltavínů typu splash form. Tento fakt může být způsoben vyšším obsahem CaO a MgO u vltavínů. Tabulka 9

Směrodatná odchylka (σ) a průměr obsahu hlavních oxidů (v hm. %) u asijských tektitů typu Muong Nong (Weinke a Koeberl 1984), vltavínů typu Muong Nong a vltavínů typu splash form. Počet vzorků a počet analýz u vltavínů je shodný s údaji uvedenými dříve (viz Tabulka 6). U asijských tektitů bylo studováno 19 vzorků, počet analýz nebyl uveden. asijské tektity typu Muong Nong

vltavíny typu Muong Nong

vltavíny typu splash form

průměr

σ

průměr

σ

průměr

σ

SiO2

78,30

1,58

78,92

4,26

79,57

1,17

Al2O3

10,18

1,01

10,77

1,89

9,52

0,52

FeO

3,75

0,36

2,00

0,88

1,56

0,19

MgO

1,43

0,13

1,52

1,06

1,94

0,36

CaO

1,21

0,15

1,97

1, 99

2,48

0,42

K2O

2,41

0,11

3,63

0,47

3,49

0,13

Na2O

0,92

0,09

0,48

0,14

0,39

0,11

TiO2

0,63

0,05

0,34

0,13

0,28

0,03

Protože se však vzájemně liší celkové průměrné obsahy jednotlivých oxidů u asijských tektitů a u vltavínů, je v níže uvedené tabulce uvedeno, kolik % tvoří směrodatná odchylka vzhledem k celkovému průměrnému obsahu jedotlivých oxidů (viz Tabulka 10). Tabulka 10 Směrodatná odchylka v % vzhledem k celkovému průměrnému obsahu jednotlivých oxidů pro asijské tektity typu Muong Nong (MN), vltavíny typu Muong Nong (MN) a vltavíny typu splash form (SF). SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

asijské tektity typu MN

2,02

7,94

9,92

9,60

9,09

12,40

9,78

4,56

vltavíny typu MN

5,40

38,24

17,53

44,11

69,31

101,25

28,56

12,90

vltavíny typu SF

1,47

10,84

5,44

12,48

18,47

16,80

28,40

3,72

Směrodatná odchylka v % je u vltavínů typu Muong Nong vyšší vzhledem k asijským tektitům typu Muong Nong u všech hlavních oxidů. Nejvíce však u CaO a MgO a dále také u FeO, TiO2, Al2O3 a Na2O. Odchylka v % u TiO2, FeO, MgO, CaO a Na2O je však vyšší i u vltavínů typu splash form. To naznačuje, že vltavíny typu splash form jsou v obsazích těchto oxidů více heterogenní než asijské

46

tektity typu Muong Nong. Zde se projevuje velice důležitý fakt – u vzniku jednotlivých tektitů z různých pádových polí hrálo důležitou roli složení původních zdrojových hornin. U vltavínů bylo pravděpodobně již složení zdrojových hornin více variabilní. Vltavíny vznikly vzhledem k asijským tektitům pravděpodobně z hornin s vyšším obsahem CaO a MgO (karbonáty) a s TiO2, FeO a Na2O (jílové horniny). Co se týče průměrného obsahu hlavních prvků u kompaktnější a poréznější hmoty skloviny, u kompaktnější hmoty je vyšší obsah SiO2, MgO, CaO a MnO. Naopak je tato hmota skloviny ochuzená o TiO2, Al2O3, FeO, Na2O, K2O a BaO (viz Tabulka 11). U kompaktnější hmoty skloviny jsou směrodatné odchylky u MgO, CaO, K2O a MnO vyšší, než u hmoty poréznější. U ostatních prvků je směrodatná odchylka kompaktnější hmoty skloviny nižší. Když porovnáme vzájemné obsahy hlavních oxidů jednotlivých hmot skloviny u vltavínu s vzájemnými obsahy hlavních oxidů u jednotlivých vrstev asijského tektitu typu Muong Nong zjistíme, že kromě MgO, CaO a Na2O se vzájemné korelace prvků kompaktnější/poréznější hmoty skloviny u vltavínu a tmavé/světlé vrstvy u asijského tektitu podobají. Kompaktnější hmota skloviny přitom odpovídá tmavé vrstvě asijského tektitu typu Muong Nong. Tabulka 11 Obsah hlavních prvků (v hm. %) v jednotlivých vrstvách asijského tektitu typu Muong Nong a u kompaktnější (K) a poréznější (P) hmoty skloviny vltavínu. Data pro asijský tektit podle Koeberla (1988), počet vzorků – 1, počet analýz neuveden. SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

tmavá

80,44

0,57

9,33

3,25

1,35

1,26

1,25

2,49

světlá

76,38

0,66

12,40

4,38

1,71

1,33

0,91

2,62

K

80,06

0,33

10,73

2,00

1,11

1,35

0,53

3,69

P

79,2

0,44

12,16

2,79

0,69

0,26

0,55

3,78

Podle Delana a Lindsleyho (1988, viz Obr. 93) jsou zdrojovými horninami vltavínů jíly (Al, Ti, Fe, K, Na), karbonáty (Ca, Mg, Mn) a křemen (Si). Ze zjištěných dat bylo zjištěno, že FeO, Al2O3 a TiO2 jsou v dobré vzájemné korelaci. To naznačuje, že pochází ze společné zdrojové horniny, kterou byly pravděpodobně jílové horniny. Stejně tak MgO, CaO a MnO spolu vykazují výraznou pozitivní korelaci a negativní korelaci k FeO, Al2O3 a TiO2. Tato skupina oxidů pochází pravděpodobně z karbonátů (dolomitů). Menší korelace MgO a CaO u poréznější hmoty skloviny a zároveň pozitivní korelace mezi MgO a K2O naznačují, že MgO by mohl pocházet i z jiného zdroje, než z dolomitických hornin. Zdrojem MgO a K2O by mohly být minerály ze skupiny slíd nebo jílové minerály.

Obr. 93 Grafické vyjádření výsledků Rmodální faktorové analýzy dat chemického složení vltavínů (převzato od Delana et al. 1988).

47

5 10-kompaktnější 10-poréznější 12,21-splash form 1 3 7 11 13 14 18

4 3

FeO

I.

2

II. III.

1 0 6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

Al2O3 Obr. 94 Graf závislosti obsahů FeO a Al2O3. Linie rozdělující jednotlivé oblasti výskytu vltavínů (I. moravská oblast, II. jihočeská oblast, III. radomilická oblast) jsou překresleny podle Boušky a Cílka (1992). Na Obr. 94 je uvedena závislost FeO na Al2O3. Studované vltavíny typu Muong Nong pokrývají všechny oblasti výskytu vltavínů a dokonce je do značné míry přesahují (poréznější hmota skloviny). Vltavíny typu splash form spadají do jihočeské a méně do radomilické oblasti. Na grafu je patrná vysoká chemická heterogenita vltavínů typu Muong Nong.

FeO/MgO

4


3

I.

2

II.

1

0 0

5

10

15

20

25

30

35

CaO/TiO2 Obr. 95 Graf závislosti poměrů CaO/TiO2 a FeO/MgO. Linie oddělující jednotlivé oblasti výskytů vltavínů (I. moravská oblast, II. jihočeská oblast) jsou překresleny podle Koeberla (1986).

48

Na Obr. 95 je uvedena závislost poměrů FeO/MgO a CaO/TiO2. Studované vltavíny typu Muong Nong výrazně přesahují dosud známé hodnoty pro moravské a jihočeské oblasti výskytu vltavínů, a to oběma směry. Extrémní hodnoty u poréznější hmoty skloviny naznačují, že je extrémně bohatá FeO a Al2O3, a proto je velice pravděpodobné, že poréznější hmota představuje jílové složky zdrojového materiálu. Naopak hodnoty, které přesahují na opačné straně hyperboly jsou bohaté CaO a MgO a představují pravděpodobně karbonáty bohatší (dolomitickou) složku zdrojového materiálu vltavínů. Jde převážně o vzorek č. 3, který na rozdíl od ostatních vltavínů typu Muong Nong měl olivově zelenou barvu. Studované vltavíny typu splash form spadají do oblasti pro jihočeské vltavíny a představují lépe zhomogenizovanou směs dvou krajních komponent, tedy jílové a karbonátové. Ze studia CL vyplynulo, že u vltavínů typu Muong Nong CL nabývá místy výrazné intenzity. Zejména v místech s vyšším obsahem CaO a MgO a nižším FeO a Al2O3. CL u vltavínů typu splash form je naproti tomu velice nevýrazná. CL u vltavínů typu Muong Nong kopíruje tok fluidální stavby a vykazuje žluté, žlutobílé a bílé odstíny. Lechatelierity mají modrou CL místy s náznaky až do růžové. Některé lechatelierity jeví zonálnost (světle a tmavě modrá CL). U vzorku se slabou CL je i distribuce prvků nevýrazná a homogenní. Studium CL je proto vhodné k rychlému orientačnímu studiu homogenity vzorků.

49

6 Závěr Na základě makroskopické a mikroskopické charakteristiky (vyšší heterogenita, vrstevnatost, vyšší porozita, výrazné fluidální stavby, vyšší obsah lechatelieritových inkluzí – někdy zpěněných) lze tvrdit, že studované vltavíny, které se podobaly asijským tektitům typu Muong Nong, odpovídají svou morfologií a vnitřní stavbou tomuto typu tektitů. Chemická heterogenita se projevila jak studiem CL, tak i studiem mikrochemizmu na EMS. U vltavínů typu Muong Nong je rozsah obsahu všech hlavních oxidů vyšší než u typu splash form. Vysoké bodové obsahy CaO, FeO, Al2O3, MgO a K2O, které byly u studovaných vltavínů zjištěny, nebyly doposud u vltavínů známy. Vltavíny typu Muong Nong jsou ve srovnání s vltavíny typu splash form v průměru chudší v obsahu SiO2, CaO, MgO, MnO a bohatší o FeO, Na2O, Al2O3, K2O, TiO2 a P2O5, což však může souviset i s výběrem vzorků (byly vybrány nejtypičtější, tedy převážně tmavé vltavíny). Směrodatná odchylka v % je u vltavínů typu Muong Nong vyšší vzhledem k asijským tektitům typu Muong Nong u všech hlavních oxidů. To znamená, že vltavíny typu Muong Nong jsou dokonce více heterogenní, než je tomu u asijských tektitů tohoto typu. U MgO, CaO a Na2O, TiO2 a FeO je však odchylka v % vyšší i u vltavínů typu splash form. Vltavíny typu splash form jsou tak v obsazích těchto oxidů také více heterogenní než asijské tektity typu Muong Nong. To podporuje fakt, že vltavíny vzhledem k asijským tektitům pravděpodobně vznikly z hornin s vyšším obsahem CaO a MgO (karbonáty) a s TiO2, FeO a Na2O (jílové horniny). Vzájemné obsahy hlavních oxidů jednotlivých hmot skloviny u vltavínu (poréznější a kompaktnější) a vzájemné obsahy hlavních oxidů u jednotlivých vrstev asijského tektitu typu Muong Nong (tmavá a světlá vrstva) se kromě MgO, CaO a Na2O podobají. Kompaktnější hmota skloviny přitom odpovídá tmavé vrstvě asijského tektitu typu Muong Nong. U vltavínů kompaktnější a poréznější hmota skloviny představují dvě odlišné vrstvy, stejně jako je tomu u asisjkých tektitů typu Muong Nong. U vltavínů se však díky delší expozici vůči mechanické destrukci v kontinentálních podmínkách méně odolná poréznější hmota skloviny dochovala v mnohem menší míře, než hmota kompaktnější. FeO, Al2O3 a TiO2 jsou v dobré vzájemné korelaci, což naznačuje, že pochází ze společných minerálů zdrojové horniny, kterou byly pravděpodobně jílové horniny. Výraznou pozitivní korelaci vykazují i MgO, CaO a MnO (a zároveň negativní korelaci k FeO, Al2O3 a TiO2). Tato skupina oxidů pochází hlavně z karbonátů (dolomitu). Menší korelace MgO a CaO u poréznější hmoty skloviny a zároveň pozitivní korelace mezi MgO a K2O naznačují, že MgO by mohl pocházet i z jiného minerálního zdroje (než z dolomitických hornin) a tím by mohly být minerály ze skupiny slíd nebo jílové minerály. Studované vltavíny typu Muong Nong pokrývají svým chemizmem všechny oblasti výskytu vltavínů a dokonce je do značné míry přesahují. Ze studia závislosti poměrů FeO/MgO a CaO/TiO2 vyplynulo, že výrazně přesahují dosud známé hodnoty pro moravské a jihočeské oblasti výskytu vltavínů, a to oběma směry. Extrémní hodnoty u poréznější hmoty skloviny naznačují, že pravděpodobně představuje jílovými minerály bohatou složku zdrojového materiálu. Naopak hodnoty, které přesahují na opačné straně hyperboly, představují pravděpodobně karbonáty bohatší (dolomitické) horniny zdrojového materiálu vltavínů. Studované vltavíny typu splash form spadají do oblasti pro jihočeské vltavíny a představují zřejmě více zhomogenizovanou směs dvou krajních komponent, tedy jílové a karbonátové.

50

7 Seznam použité literatury Artemieva N., Pierazzo E. a Stöffler D. (2002): Numerical modeling of tektite origin in oblique impact: Implication to Ries-Moldavites strewn field. – Bull. Czech Geol. Survey, 77, 4, 303–311. Baker G. (1963): Form and sculpture of tektites. – In: Tektites (ed. J. A. O´Keefe), 1–24, Univ. Chacago Press. Barnes V. E. (1940): North american tektites. – Univ. Texas Publ., No. 3945, 477–482, Houston. Barnes V. E. (1964): Terrestrial implications of layering, bubble shape and minerals along faults in tektite origin. – Geochim. Cosmochim. Acta, 28, 1267–1271. Barnes V. E. (1969): Petrology of moldavites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 33, 1124–1134. Barnes V. E. (1990): Tektite research 1936–1990. – Meteoritics 25, 149–159. Becker V. J. a Manuel O. K. (1972): Chlorine, bromine, iodine and uranium in tektites, obsidians and impact glasses. – J. Geophys. Res., 77, 32, 6353–6359. Bouška V. (1966): Geologie a stratigrafie vltavínových nalezišť v Čechách a na Moravě. – Sbor. Nár. muz. v Praze, 22 B, ročník 2, 62–87. Bouška V. (1968): On the original rocks source of tektites. – Lithos, 1, 102–112. Bouška V. a Povondra P. (1964): Correlation of some physical and chemical properties of moldavits. – Geochim. Cosmochim. Acta, 28, 783–791. Bouška V. a Řanda Z. (1976): Rare elements in tektites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 40, 486–488. Bouška V. a Ulrych J. (1984): Electron microprobe analyses of two-colored moldavites. – J. NonCryst. Sol., 67, 375–381. Bouška V. a Cílek V. (1992): Železnaté vltavíny. – 6. konf. o vltavínech. Přírodov. Sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 18–1992, 86–95. Bouška V., Borovec Z., Cimbálníková A., Kraus I., Lajčáková A., Pačesová M. (1987): Přírodní skla. – Academia, Praha. David E. J. H. (1972): The tektite produktion process. – Fortschr. Mineral., 49, 154–182, Stuttgart. David E. J. H. (1973): The role of adiabatic compression in the formation of tektites. – Meteoritics, 8, 340–343, Tempe. David E. J. H. (1988): Formation of tektites. – Second Int. Conf. On Natural Glasses (Prague 1987), 385–390, Praha. Delano J. W. a Lindsley D. H. (1982): Chemical systematics among the moldavite tektites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 46, 2447–2452. Delano J. W., Bouška V. a Řanda Z. (1988): Geochemical constrains on the source materials of moldavite tektites. – Second Int. Conf. On Natural Glasses (Prague 1987), 221–230, Praha. Deutsch A. a Koeberl Ch. (2006): Establishing the link between the Chesapeake Bay impact structure and the North American tektite strewn field: The Sr-Nd isotopic evidence. – Meteoritics and Planetary Science 41, Nr. 5, 689–703. Engelhardt W., Luft E., Arndt J., Schock H. a Weiskirchner W. (1987): Origin of moldavites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 51, 1425–1443. Engelhardt W., Berthold C., Wenzel T. a Dehner T. (2005): Chemistry, small-scalle inhomogeneity, and formation of moldavites as condensates from sands vaporized by the Ries impact. – Geochim. Cosmochim. Acta, 69, 5611–5626.

51

Fiske P. S., Schnetzler C. C., McHone J., Chanthavaichith K. K., Homsombath I., Phouthakayalat T., Khenthavong B. a Xuan P. T. (1999): Layered tektites of southeast Asia: Field studies in central Laos and Vietnam. – Meteoritics, 34, 757–761. Futrell D. S. a Fredriksson K. (1983): Brecciated Muong Nonh type tektites. – Meteoritics, 18, 15–17. Futrell D. S. (1986): Implication of welded breccia in Muong Nong-type tektites. – Nature, 319, 6055, 663–665. Gentner W., Kleinmann B. a Wagner G. A. (1967): New K–Ar and fission track ages of impact glasses and tektites. – Earth and Planetary science letters 2, Amsterdam, 83–86. Gentner W., Storzer D., a Wagner G. A. (1969): New fission track ages of tektites and related glasses. – Geochim. Cosmochim. Acta, 33, 1075–1081. Glass B. P. (1970): Zircon and Chromite crystals in a Muong Nong-type tektite. – Science, 169, 766–769. Glass B. P. (1972): Crystalline inclusions in a Muong Nong type indochinite. – Earth and Planetary Science Letters, 16, 23–26. Glass B. P. (1984): Solution of naturally occuring glases in the geological environments. – J. NonCryst. Sol., 67, 265–286. Glass B. P. (2000): Relict zircon inclusion in Muong Nong-type australasian tektites: implications regarding the location of the source crater. – Lunar. Planet. Sci., 31, 1196.pdf Glass B. P. a Barlow R. A. (1979): Mineral inclusions in Muong Nong-type indochinites: implications concerning parent material and process of formation. – Meteoritics, 14, 55–67. Glass B. P. a Koeberl C. (1989): Trace element study of high- and low-refractive index Muong Nong type tektites from Indochina. – Meteoritics 24, 143–146. Glass B. P., Wasson J. T. a Futrell D. S. (1990): A layered moldavite containing baddeleyite. – Proc. 20th Lunar and Planet. Sci. Conf., Lunar and Planet. Inst., Houston, 415–420. Glass B. P., Koeberl C., Blum J. D., Senftle F., Izett G. A., Evans B. J., Thorpe A. N., Povenmire H., Strange R. L. (1995): A Muong–Nong type Georgia tektite. – Geochim. Cosmochim. Acta, 59, 4071–4082. Horn P., Muller-Sohnius D., Kohler H. a Graup G. (1985): Rb–Sr systematics of rocks related to the Ries Crater, Germany. – Earth and Planetary science letters, 75, Amsterdam, 384–392. Hrabánek J. (1992): Mineralogické vlastnosti vltavínů z Čech a Moravy. – 6. konf. o vltavínech. Přírodov. Sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 18–1992, 117–124. Chapman D. R. a Schreiber L. C. (1969): Chemical investigation of Australasian tektites. – J. Geophys. Res., 74, 6737–6776. Izokh E. P. a An L. D. (1983): Tektites of Vietnam: Tektites delivered by a comet a hypothesis. – Meteoritika, 42, 158–160. Izokh E. P. (1993): Age of the australasian tektite strewn field (abstract). – Meteoritics, 28, 371–372. Koeberl C. (1986): Muong Nong type tektites from the Moldavite and North American strewn fields? – Proc. 17th Lunar Planet. Sci. Conf., Jour. Geophys. Res., 91, E 253–E 258. Koeberl C. (1988): Geochemistry of Muong Nong type tektites: a review. – Second Int. Conf. On Natural Glasses (Prague 1987), 371–377, Praha. Koeberl C. (1992): Geochemistry and origin of Muong Nong-type tektites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 56, 1033–1064. Koeberl C. (1994):Tektite origin by hypervelocity asteroidal or cometary impact: Target rocks, source craters, and mechanisms. – In Dressler, B. O., Grieve R. A. F., Sharpton V. L., eds., Large Meteorite Impacts and Planetary Evolution, Geol. Soc. Am. Special Paper 293, 133–152.

52

Koeberl C., Brandstatter F., Niedermayr G. A Kurat G. (1988): Moldavites from Austria. – Meteoritics, 23, 325–332. Koeberl C., Kluger F. a Kiesel W. (1985): Rare earth elemental patterns in some impact glasses and tektites and potential parent materials. – Chem. Erde, 44, 107–121. Konta J. a Mráz L. (1969): Chemical composition and bulk density of moldavits. – Geochim. Cosmochim. Acta, 1966, 33, 1103–1111. King E. A. (1964): New data on Georgia tektites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 28, 915–919. Lacroix A. (1934): Sur la decouverte de tectites a la Cote d´Ivoire. – Comptes rendus, 199, 1539–1542, Academie des Sciences, Paris. Lacroix A. (1935): Les tectites sans formes figurees de l´Indochine. – Comptes rendus, 200, 2129–2132, Academie des Sciences, Paris. Lange J. M. (1995): Lausitzer Moldavite und ihre Fundsichten. – Scrift. F. Geowissenschaften, 3, Berlin. Laurenzi A., Bigazzi G., Balestrieri M. L. a Bouška V. (2003): 40Ar/30Ar laser probe dating of the Central European tektite-producing impact event. – Meteor. Planet. Sci. 38, 887–893. Ma P., Tonzola C., DeNicola P., Herzog G. F. a Glass B. P. (2001): 10Be in Muong Nong type australasian tekktites: constrains on the location of the source crater. – Lunar and Planet. Sci., 32, 1351.pdf. McCall J. (2001): Tektites in the geological record. –The geological society, London. McNamara K. a Bevan A. W. R. (2001). Tektites. – Western Australian museum, Perth. Meisel T., Koeberl C. a Jedlička J. (1989): Geochemical studies of Muong Nong-type indochinites and possible Muong Nong-type moldavites. – Meteoritics, 24, 303. Meisel T., Lange J. M., Langenauer M., Fehr K. T. (1993): The Lusatian moldavites and Muong Nong – type moldavites. – Meteoritics 28, 397–398. Melosh H. J. (1998): Impact physics constrains on the origin of tektites. – Meteoritics Planet. Sci., 33, 4, A104. Mizote S., Matsumoto T., Matsuda J. a Koeberl C. (2003): Noble gases in Muog Nong-type tektites and their implications. – Meteoritics, 38, 747–758. Neuser R. D., Bruhn F., Gotze J., Habermann D., Richter D. K. (1995): Cathodoluminiscence: Method and application. – Zentralblatt Geol. Pal., 1 – 18. Poag C. W. (1995): Geophysical Signature of the Chesapeake Bay Impact Crater. – Meteoritics, 30, 561. Philpotts J. A. a Pinson W.H. (1966): New data on the chemical composition and origin of moldavites. – Geochim. Cosmochim. Acta, 30, 253–256. Rost R. (1966): A Muong Nong-type moldavite from Lhenice on Bohemia. – Acta Univ. Carol. Geol., 4, 235–242. Rost R. (1972): Basic charakteristics of moldavites. –Acta univers. Carol., Geologica, No. 1, 47–58. Schnetzler C. C. (1992): Mechanism of Muong Nong tektite formation and speculation on the source of the Australasian tektites. – Meteoritics, 27, 154–165. Schnetzler C. C. a McHone J. F. (1995): Source of australasian tektites: Investigating possible impact sites in Laos (abstract). – Meteoritics, 30, 575. Skála R. a Čada M. (2003): Major element composition of three moldavites from Dřenice, the Cheb basin, Czech republic. –IX. Mezinár. Konf. o vltavínech, tektitech a impaktovém procesu (Fr. Lázně 2002). Přírodov. sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 41–2003, 11–17. Skála R. a Čada M. (2006): A layered moldavite from the Cheb basin. – Lunar and Planet. Sci., 37, 1833.pdf.

53

Son T. H. a Koeberl C. (2005): Chemical variation within fragments of Australasian tektites. – Meteor. Planet. Sci., 40, 6, 805–815. Spencer L. J. (1933): Origin of tektites. – Nature, 131, 117–118, London. Stöffler D. a Reimold W. U. (2006): Geological setting, properties, and classification of terrestrial impact formations. – First Int. Conf. on Impact Crater. in the Solar System (Noordwijk 2006), 73–77. Storzer D., Wagner G.A. (1979): Fission track dating of Elgygytgyn, Popigaj and Zhamanshin impact craters: no sources for Australasian or North-American tektites. – Meteoritics, 14, 541–542, Tempe. Suess F. E. (1900): Die Herkunft der Moldavite und werwandter Gläser. – Jahrb. k. k. geol. Reichsants., Wien. Taylor S. R. (1973): Tektites: a Post - Apollo View. – Earth-Science rewiews, 9, Amsterdam, 101–123. Trnka M. (1992): Morfologie tektitů a její vztah k podmínkám vzniku. – 6. konf. o vltavínech. Přírodov. Sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 18–1992, 78–85. Trnka M. (1994): Největší tektity. – Minerál, 2, 5, 201–202. Trnka M. (2003): Atypické vltavíny ze Slavče u Trhových Svinů (Jižní Čechy). – IX. Mezinár. Konf. o vltavínech, tektitech a impaktovém procesu (Fr. Lázně 2002). Přírodov. sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 41–2003, 31–44. Trnka M. a Houzar S. (1991): Moravské vltavíny. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně a Západomoravské muzeum v Třebíči. Trnka M. a Houzar S. (2002): Moldavites: a review. – Bulletin of the Czech Geological Survey, 77, No. 4, 283–302. Vokáč M. a Houzar S. (2003): Přehled vltavínonosných klastických sedimentů na Moravě. – IX. Mezinár. Konf. o vltavínech, tektitech a impaktovém procesu (Fr. Lázně 2002). Přírodov. sbor. Západomorav. muzea v Třebíči. 41–2003, 19–30. Vrána S., Domácí L., Hazdrová M., Líbalová J., Střída M., Šalanský K., Žebera K. (1984): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 1: 25 000, 32-242 Trhové Sviny. – Ústřední ústav geologický, Praha. Vrána S. (redaktor listu) (1985): Základní geologická mapa ČSSR 1:25 000, 32-242, Trhové Sviny. – Český geologický ústav, Ústřední ústav geologický, Praha. Walter L.S. (1965): Coesite discovered in tektites. – Science, 147, 1029–1032. Walter L.S. (1967): Tektite compositional trends and experimental vapor fractionation of silicates. – Geochim. Cosmochim. Acta, 31, 2043–2063. Wasson J. T. (1991): Layered tektites: A multiple impact origin for the Australasian tektites. – Earth Planet. Sci. Lett., 102, 95–109. Weinke H. H. a Koeberl C. (1984): Geochemistry of Muong Nong type tektites VI: major element determinations and inhomogeneities. – Meteoritics, 19, 333–335. http://www.unb.ca/passc/ImpactDatabase/images/ries.htm www.mapy.atlas.cz.

54

8 Přílohy Tabulka 12 Výběr analýz u dvou vltavínů typu splash form. Data jsou uvedena v hm. %. V prvních dvou sloupcích jsou uvedeny čísla analýz (č. an.) a číslo vzorku (č. vz.). FeO je jako FeOcelk. č. an. č. vz.

SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

MnO

BaO

P2O5

Total

43

21

79,75

0,30

9,71

1,14

2,03

2,69

0,00

3,45

0,08

0,44

0,00

99,60

46

21

78,67

0,32

10,34

1,86

2,05

2,47

0,49

3,55

0,07

0,10

0,00

99,91

47

21

82,13

0,26

8,45

1,37

1,55

1,85

0,46

3,47

0,07

0,08

0,00

99,68

27

12

79,74

0,29

9,47

1,49

1,62

2,29

0,37

3,41

0,06

0,06

0,05

98,84

78

12

81,00

0,25

8,97

1,37

1,57

2,32

0,38

3,60

0,06

0,08

0,00

99,57

81

12

78,04

0,27

9,70

1,64

2,37

3,13

0,41

3,39

0,09

0,10

0,00

99,13

82

12

77,72

0,27

9,68

1,67

2,71

3,33

0,38

3,12

0,09

0,07

0,00

99,03

55

Tabulka 13 Výběr bodových analýz z 11 vltavínů typu Muong Nong. Data jsou uvedena v hm. %. V prvních dvou sloupcích jsou uvedeny čísla analýz (č. an.) a číslo vzorku (č. vz.). FeO je jako FeOcelk. č. an. č. vz.

SiO2

TiO2

Al2O3

FeO

MgO

CaO

Na2O

K2O

MnO

BaO

P2O5

Total

40

1

84,32

0,20

8,79

1,09

0,43

0,38

0,37

3,89

0

0,09

0,02

99,56

21

1

77,49

0,31

10,61

2,13

2,19

2,61

0,47

3,50

0,09

0,12

0

99,52

31

2

66,35

0,73

15,69

6,01

2,75

5,07

0,61

2,72

0,08

0,11

0

100,11

32

2

71,02

0,77

16,99

4,49

1,20

0,80

0,72

3,80

0

0,11

0

99,90

33

2

86,26

0,15

7,71

1,04

0,33

0,18

0,43

3,32

0

0,08

0

99,50

23

3

74,59

0,30

10,35

4,09

2,67

3,79

0,27

3,21

0,15

0,11

0

99,52

25

3

75,18

0,24

9,84

1,35

4,53

5,82

0,21

2,34

0,22

0,10

0

99,83

34

3

84,03

0,16

9,16

0,84

0,45

0,69

0,36

4,05

0

0,10

0

99,83

35

3

80,72

0,28

11,21

1,24

0,58

0,72

0,37

4,48

0

0,15

0,12

99,87

41

3

69,26

0,38

11,62

2,66

3,58

9,44

0,24

2,01

0,13

0,11

0

99,43

36

3

85,29

0,33

6,95

1,95

1,13

0,88

0,29

3,21

0

0,14

0,18

100,34

38

4

63,64

0,46

11,45

3,70

3,53

14,96

0,24

1,20

0,14

0,11

0

99,42

40

4

74,34

0,45

12,99

3,01

2,28

2,19

0,46

3,56

0,05

0,11

0

99,44

1

6

80,21

0,26

9,17

1,49

1,76

2,52

0,00

3,63

0

0

0

99,05

3

6

72,40

0,58

13,99

3,35

2,11

1,82

0,69

4,23

0

0,11

0,17

99,45

12

7

78,94

0,38

11,21

2,03

1,03

1,05

0,63

3,75

0

0,12

0

99,14

13

7

84,23

0,22

8,67

1,19

0,41

0,32

0,45

3,68

0

0,11

0

99,28

24

7

74,86

0,50

13,77

2,64

1,46

1,33

0,76

3,84

0,06

0,14

0

99,37

25

7

82,47

0,30

9,54

1,58

0,61

0,60

0,55

3,76

0

0,08

0

99,48

8

10

78,58

0,38

11,37

2,24

1,10

1,38

0,56

3,69

0,04

0,11

0,09

99,53

9

10

82,59

0,27

10,02

1,57

0,43

0,30

0,50

3,74

0

0,08

0,06

99,57

50

10

77,16

0,29

10,62

2,21

2,74

3,04

0,47

3,15

0,10

0,08

0

99,86

53

10

73,01

0,41

11,67

3,48

2,32

5,34

0,62

2,92

0,06

0,13

0

99,97

59

10

86,89

0,17

7,78

0,82

0,25

0,11

0,50

3,46

0

0,09

0

100,06

69

10

73,26

0,65

15,57

4,34

1,10

0,28

0,65

3,96

0

0,11

0,14

100,05

70

10

72,34

0,70

16,54

4,46

1,20

0,40

0,67

3,78

0

0,15

0

100,23

28

11

75,13

0,31

10,17

1,68

3,55

5,34

0,31

2,76

0,19

0,12

0,04

99,59

86

11

72,62

0,40

11,44

2,44

3,56

4,36

0,38

3,07

0,21

0,15

0

98,61

91

11

68,14

0,72

16,80

3,94

2,10

2,54

0,48

3,56

0,08

0,18

0

98,53

100

11

85,92

0,15

7,02

0,87

0,59

1,00

0,33

3,35

0

0

0

99,21

103

13

88,16

0

8,14

0

0

0

0,45

3,55

0

0

0

100,31

104

13

76,95

0,44

11,52

2,37

1,97

2,04

0,64

3,67

0,07

0,10

0

99,76

107

13

74,67

0,25

10,59

1,64

4,23

5,16

0,36

2,74

0,21

0,08

0

99,89

30

13

74,56

0,23

9,36

1,08

4,42

6,46

0,37

3,11

0,27

0,11

0

99,97

13

14

77,51

0,42

11,88

2,46

1,49

1,15

0,60

3,90

0,04

0,09

0,10

99,64

14

14

83,17

0,24

9,44

1,48

0,63

0,48

0,54

3,69

0

0,10

0,08

99,84

18

14

82,62

0,28

9,59

1,50

0,66

0,50

0,48

3,64

0

0,11

0,11

99,48

22

14

77,22

0,42

12,21

2,57

1,40

1,05

0,62

3,95

0,03

0,10

0,07

99,64

33

18

73,23

0,34

10,26

2,53

3,51

5,80

0,47

2,86

0,18

0,10

0,01

99,29

109

18

80,12

0,28

9,89

1,65

0,74

0,92

0,61

4,18

0

0,07

0

98,47

118

18

85,65

0,09

7,81

0,47

0,24

0,60

0,50

4,16

0

0,10

0

99,61

120

18

71,67

0,56

13,42

3,54

2,76

3,06

0,68

3,81

0,14

0,16

0,00

99,79

56

Obr. 96 Vzorky vltavínů typu Muong Nong č. 1–8.

57

Obr. 97 Vzorky vltavínů typu Muong Nong č. 9–11, 13–16 a vltavínu typu splash form č. 12.

58

Obr. 98 Vzorky vltavínů typu Muong Nong č. 17–18, 22 a vltavínů typu splash form č. 19–21.

59

MASARYKOVA UNIVERZITA. Přírodovědecká fakulta. Ústav geologických věd. Bc. Lenka Švardalová. Diplomová práce. Brno 2007

Recommend Documents