MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Přírodovědecká fakulta Geografický ústav
Bc. Lenka MAREŠOVÁ
ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV ĆR PO VSTUPU DO EU, na příkladu okresu Šumperk
Diplomová práce
Vedoucí práce: Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc. ___________________________________________________________________________ Brno 2008
Jméno a příjmení autora:
Lenka Marešová
Název diplomové práce:
Zemědělství a venkov ČR po vstupu do EU
Název v angličtině:
Agriculture and Rural Regions of CR after the EU Accession
Studijní obor:
regionální geografie a regionální rozvoj
Vedoucí diplomové práce:
Doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.
Rok obhajoby:
2008
2
ANOTACE Diplomová práce se zabývá změnami v zemědělství a venkovu České republiky, souvisejícími se vstupem do struktr Evropské Unie. V první části je práce zaměřena na Společnou zemědělskou politiku, dotační tituly státu a Evropské Unie a rozvoj mimoprodukčních funkcí zemědělství a ekologického zemědělství. V druhé části je zpracována případová studie v okrese Šumperk. Cílem je představení situace, ve které se ze zemědělské subjekty ocitly po vstupu České republiky do Evropské Unie a jejich pohled na aktuální vývoj zemědělského sektoru.
ANOTATION The thesis concernes with the changes in agriculture and rural regions in Czech Republic, that are related to the entrance into the European Union structures. The first part of the thesis focuses on the Common Agriculture Policy, subsides from national and european budget and development of non-productive functions of agriculture and ecological agriculture. The second part deals with the case study from the district of Šumperk. The aim is to introduce the situation of agricultural subjects after the accession of Czech Republic into the European Union and their view of contemporary primary sector development .
KLÍČOVÁ SLOVA: zemědělství, venkov, Společná zemědělská politika, okres Šumperk
KEY WORDS: agriculture, rural regions, Common Agriculture Policy, Šumperk district
3
Prohlašuji tímto, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Doc. RNDr. Antonína Věžníka, CSc. a uvedla v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další zdroje.
V Brně dne 11.1.2008
_________________________________ podpis
4
Děkuji Doc. RNDr. Antonínu Věžníkovi, CSc. za dobré vedení a konstruktivní připomínky při vypracovávání této diplomové práce. _______________________________ podpis
5
OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................................... 7 1.1 Cíl práce ................................................................ Chyba! Záložka není definována. 1.2 Hodnocení dosavadní literatury a pramenů .......... Chyba! Záložka není definována. 1.3 Metody zpracování ............................................... Chyba! Záložka není definována. 2 ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV ČESKÉ REPUBLIKY .................. Chyba! Záložka není definována. 2.1 Trendy vývoje zemědělství České republiky po roce 1990 ....... Chyba! Záložka není definována. 2.2 Vývoj zemědělství České republiky po vstupu do Evropské Unie .... Chyba! Záložka není definována. 2.3 Venkov České republiky ....................................... Chyba! Záložka není definována. 2.4 Společná zemědělská politika EU......................... Chyba! Záložka není definována. 2.5 Aktuální témata zemědělské politiky České republiky.............. Chyba! Záložka není definována. 3 NÁSTROJE PRO PODPORU ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA ČR ... Chyba! Záložka není definována. 3.1 Předvstupní nástroje pro podporu zemědělství a venkova......... Chyba! Záložka není definována. 3.1.1 Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond................... Chyba! Záložka není definována. 3.1.2 Phare ............................................................. Chyba! Záložka není definována. 3.1.3 Program SAPARD ........................................ Chyba! Záložka není definována. 3.2 Nástroje na podporu zemědělství a venkova využívané po vstupu do EU ....... Chyba! Záložka není definována. 3.2.1 Horizontální opatření .................................... Chyba! Záložka není definována. 3.2.2 Tržní opatření .................................................................................................... 44 3.2.3 Financování SZP v České republice ................................................................. 44 3.2.4 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ............................................... 47 4
ZÁKLADNÍ GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY OKRESU ŠUMPERK...... 50 4.1 Geomorfologické členění .......................................................................................... 50 4.2 Hydrologické poměry ............................................................................................... 52 4.3 Klimatické poměry ................................................................................................... 53 4.4 Rostlinstvo a živočišstvo .......................................................................................... 54
6
4.5 4.6 4.7
Nerostné suroviny ..................................................................................................... 54 Půdní pokryv ............................................................................................................. 55 Socioekonomická charakteristika ............................................................................. 56
5 ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA V OKRESE ŠUMPERK ................................................. 60 6 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................ 67 7 ZÁVĚR ............................................................................................................................ 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................... 78 PŘÍLOHY ................................................................................................................................ 84
ÚVOD 1.1 Cíl práce Cílem této diplomové práce je zhodnocení vlivu vstupu České Republiky (ČR) do Evropské Unie (EU) na zemědělství a rozvoj venkova. Jedním z dílčích cílů je popsání a zhodnocení dopadů Společné zemědělské politiky (SZP; CAP – Common Agricultural Policy), jedné z klíčových oblastí integračních snah EU, na zemědělství České republiky. Mezi další cíle patří přehledný a ucelený seznam nástrojů, které EU používá k prosazování zemědělské politiky a kompetencí jednotlivých orgánů, které se týkají zemědělství a venkova. Podstatnou součástí je také podpora zemědělství a venkova ze strukturálních fondů EU. V rámci změn v zemědělství a rozvoji venkova bude práce zaměřena na posun směrem k mimoprodukční funkci zemědělství a k ekologickému zemědělství. Druhá část diplomové práce bude věnována příkladům vlivu vstupu České Republiky do EU na konkrétní území. Tím je okres Šumperk. Úkolem je provést anketární šetření u rozhodujících zemědělských podniků v okrese, jehož cílem je zjistit, s jakými problémy a výzvami se aktuálně musejí tamní zemědělci nejvíce potýkat, nakolik jim jsou v jejich snažení evropské struktury nápomocny či naopak přítěží. V zadání práce je napsáno, že by měla být věnována nejen změnám v zemědělství České republiky, ale také venkovu. Po dohodě s vedoucím práce bylo domluveno, že těžištěm této diplomové práce bude hlavně tématika zemědělství. Důvodem je jednak návaznost na diplomovou práci E. Šoustalové a její rozšíření, dále pak omezení daná vyžadovaným rozsahem práce. Proto také bylo upuštěno od zpracování dotazníkového šetření mezi starosty venkovských obcí v okrese Šumperk, které bylo součástí zadání.
7
1.2
Hodnocení dosavadní literatury a pramenů
Při zpracování této diplomové práce bylo možné využít různých pramenů. Hlavními byly knižní publikace, časopisecké publikace a články a zdroje poskytované na internetu. Protože záměrem bylo zpracovat aktuální téma, bylo nejvíce používáno zdrojů publikovaných po roce 2000. Výchozí prací byla diplomová práce Mgr. Evi Šoustalové, která zpracovávala regionálně geografickou analýzu zemědělství okresu Šumperk v roce 2005. Snahou bylo navázat na tuto práci zabývající se zemědělstvím v okrese Šumperk od začátku 90. let přibližně do roku 2004 a přiblížit, k jakým změnám došlo v resortu zemědělství od roku 2004 v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské Unie. Pro zpracování kapitoly o využívaných předvstupních a aktuálních nástrojích na podporu zemědělství bylo čerpáno převážně z oficiálních internetových stránek, zabývajících se problematikou Evropské Unie a nejzásadnějším zdrojem byly internetové stránky Ministerstva zemědělství (MZe; www.mze.cz) a Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF; www.szif.cz). Na těchto stránkách je poskytována řada statistických údajů, stejně tak, jako jednotlivé publikace a dokumenty. Z těch nejpodstatnějších lze uvést Program rozvoje venkova, Koncepci agrární politiky před vstupem ČR do EU, Koncepci agrární politiky po vstupu ČR do EU a další. Cenným zdrojem informací jsou také ročenky vydávané Ministerstvem zemědělství jako “Zelené zprávy” a “Zemědělství” pro jednotlivé roky. V zahraniční literatuře se lze s problematikou změn v zemědělství setkat v publikacích věnovaných obecně rurální tématice. V knize The Geography of Rural Change se ILBERY, B. (1998) zabývá přechodem od produktivistické fáze zemědělské výroby k post-produktivistické a to zejména v kontextu Evropské zemědělské politiky a Spojených států amerických. Tvrdí, že post-produktivistický přechod v zemědělské výrobě má v sobě přirozeně zahrnut koncept trvale udržitelného zemědělství. Podobně se ve své knize Rural Geography zabývá WOODS, M. (2005) změnami, kterými prochází zemědělský sektor. Kromě přechodu od produktivismu k post-produktivismu se také zabývá tzv. “krizí farem”. Ta byla důsledkem nadprodukce a hledání nových odbytišť a trhů a dotkla se především menších výrobců (rodinných farem) vzhledem k jejich větší zranitelnosti cenovými výkyvy a průnikem dovozců na domáci trhy. Problematikou zemědělství České republiky se ve svém díle zabývají různí autoři. Na tomto místě je třeba uvést skripta Geografie zemědělství ČR autorů GÖTZ, A. a NOVOTNÁ, M., (1995), která se snaží komplexně zmapovat stav zemědělské produkce v České republice. Bohužel se jedná o publikaci již více než deset let starou, a proto nebylo možné většinu ze sebraných dat využít v rámci této diplomové práce. Další skripta, věnující se problematice
8
zemědělství obecně, jsou dílem autorů VĚŽNÍK, A. (1987 a 1989) nebo BIČÍK, I. (1982, 1991). Věnují se převážně otázkám obecného rozložení zemědělství a metodám výzkumu. Ke kapitole o Společné zemědělské politice Evrposké Unie existuje mnoho odborných publikací a článků. V publikaci Socio-economic and Demographical Aspects of Multifunctional Agricultural Policies in Norway and the EU se RAMUND, S.B. (2006) zabývá mimo jiné srovnáním Společné zemědělské politiky EU se zemědělskou politikou uplatňovanou Norskem. Popisuje aktuální trendy a vývoj. Mimo jiné říká, že zatímco evropská zemědělská politika směřuje stále více k oddělení podpory od produkce, v Norsku se nadále uplatňuje konzervativní přístup a podpora v podobě subvencí na cenu zemědělských produktů. Dalším zajímavým zdrojem je článek dvojice autorů RUNGE C.V. a WITZKE H. (1987) s názvem Institutional Change in the Common Agricultural Policy of the European Community. Autoři se v něm zabývají SZP jako komplexní institucionální strukturou se zásadními dopady na světové zemědělství. Hlavní důvody potřeby změnit a přizpůsobit SZP uvádí nové rozšiřování Evrospkého společenství (ES), časově náročné rozhodovací procesy, nerovnoměrné rozdělení konečných zisků, rostoucí výdaje rozpočtu a rostoucí tlak na “renacionalizaci” podpory farmářům. Vlivem vstupu do EU a akceptací pravidel SZP se ve svém článku zabývá LUKAS, Z. (2005). Srovnává ve své práci Českou republiku, Polsko, Maďarsko a Slovensko. Upozorňuje na to, že rozvoj zemědělské a potravinářské výroby nových členských zemí bude záležet hlavně na schopnosti přejít od anonymní produkce s malou přidanou hodnotou k tržnímu segmentu s vyššími cenami nebo směrem k produktům organického pěstování a pokusit se zaplnit mezery na trhu. Obecně lze říci, že k problematice zemědělství České republiky existuje velké množství spíše na jednotlivé aspekty zaměřených, méně obsáhlých, zdrojů. Z autorů relevantních článků publikovaných v odborných časopisech je třeba zmínit v časopise Zemědělská ekonomika publikující HRABÁNKOVOU, M. (1999), DOUCHU, T., SOKOLA, Z. (1999) či VĚŽNÍKA A., BARTOŠOVOU, L. (2004). Pro zmapování aktuálních problémů a témat v zemědělství jsou velmi přínosné publikované tiskové zprávy na portálu Ministerstva zemědělství.
1.3 Metody zpracování Podstatné je vymezit, jakou oblastí zemědělství se bude tato práce zabývat. Zemědělskou výrobou je myšlena výroba živočišná a rostlinná. Tato práce není zaměřena na popsání situace v lesnictví, rybníkářství ani v potravinářském průmyslu. Těžištěm této diplomové práce je vlastní výzkum v podobě dotazníkového šetření mezi zemědělskými subjekty v okrese Šumperk. Dotazník byl koncipován s cílem zjistit, s jakou
9
úspěšností se dokázaly zemědělci vyrovnat se změnami v dotační politice státu a Evropské Unie a jaké konkrétní dopady měly legislativní změny na strukturu hospodaření. Dotazník byl zaslán všem podnikům právnických osob (PPO) hospodařícím v sektoru zemědělství v okrese Šumperk. Celkem se jedná, podle seznamu poskytnutém zemědělskou agenturou Šumperk, o 25 respondentů. Bohužel, ne všechny podniky se byly ochotné podílet na tomto výzkumu a některé odmítly dotazník vyplnit. Jiné podniky přislíbily dotazník vyplnit a poslat, ale i po urgování tak neučinily. Proto se nakonec podařilo získat odpovědi od zástupců 16 podniků , což tvoří 64 % celkového množství oslovených respondentů z řad PPO. Dotazník byl také vyplňován se samostatně hospodařícími rolníky (SHR) v okrese Šumperk. Zde již nebylo možné oslovit všechny subjekty, protože se jedná podle databáze SZIF o 278 osob. Narozdíl od PPO, kde vždy došlo k osobnímu kontaktu a ve většině případů i společnému vyplnění dotazníku, tento postup z časových a finančních důvodů nebylo možné uplatnit i u SHR. V tomto případě byla zvolena metoda telefonického rozhovoru. Databáze SZIF byla zdrojem jmen a adres podniků fyzických osob (PFO) podnikajících v zemědělství a k těmto osobám bylo potřeba dohledat telefonní čísla. K vyhledávání posloužily Zlaté stránky a podařilo se nalézt telefonní kontakt na 81 osob. Z tohoto počtu se podařilo telefonicky kontaktovat a vyplnit dotazník ve 48 případech. Soubor respondentů, přestože se nejednalo o výběr ryze náhodný, je do značné míry reprezentativní. Dotazovaní pochází z různých částí okresu, jedná se o muže (40 respondentů) i ženy (8 respondentů). Mužů bylo tedy podstatně více (83 %). Tento poměr odpovídá celkové struktuře fyzických osob podnikajících v zemědělství v České republice, kde je podíl mužů, podle údajů českého statistického úřadu, také 83 % ( celkem v okrese Šumperk v zemědělství samostatně podniká 47 žen z 287 osob). Věková struktura respondentů bohužel v dotazníkovém šetření zachycena není, ale vzhledem k obsahu a cíli šetření není považována za relevantní. V původním znění dotazníku byly navíc dvě otázky, zjišťující konkrétní dotace, ze kterých respondenti čerpali v období 2004 – 2006. Vzhledem k tomu, že SZIF začal tato data ze zákona od roku 2007 zveřejňovat na svých internetových stránkách, ukázalo se vhodnější tyto otázky neuvádět. Pro respondenty byly náročné na vyplňování a dohledávání (což by bylo především u telefonických rozhovorů značným problémem) a navíc ne všichni byli ochotni na ně odpovědět. Proto byly tyto dvě otázky vynechány a ke zpracování informací o čerpání z dotačních titulů byla použita zmíněná databáze SZIF. Ta poskytla data o všech subjektech právnických i fyzických osob podnikajících v zemědělství v okrese Šumperk, čerpajících alespoň z jednoho dotačního titulu. Výsledky získané z databáze SZIF jsou použity v kapitole Zemědělství v okrese Šumperk a v kapitole Výsledky dotazníkového šetření se již neobjevují.
10
Pro zpracování teoretické části diplomové práce byla výchozí nastudovaná literatura a zdroje. Byla uplatněna snaha o kritický přístup a srovnávání dostupných dat a informací a o jejich co možná nejpřesnější interpretaci.
2
ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOV ČESKÉ REPUBLIKY 2.1 Trendy vývoje zemědělství České republiky po roce 1990
Ekonomické změny související s přechodem od socialismu ke kapitalismu na konci 80. let se projevily ve všech odvětvích, tedy přirozeně také v zemědělské výrobě. Přechod zemědělství a potravinářského průmyslu od centrálně direktivního řízení k tržnímu hospodářství byl složitým transformačním procesem. Ten zahrnoval kvalitativní změny v systémové koncepci, jež musela pružně reagovat na situaci a podmínky rozvíjejícího se domácího a zahraničního trhu. Zemědělství ČR po roce 1990 prošlo třemi odlišnými vývojovými etapami. První byla etapa radikálního přizpůsobování zemědělství novým sociálně ekonomickým podmínkám. Druhou etapu lze charakterizovat jako období stabilizace a počátku obratu. Pro třetí etapu je typická stagnace a deprese v zemědělství. Tyto etapy samozřejmě nelze od sebe jednoznačně časově oddělit, vzájemně se prolínají a přesahují jedna do druhé. (DOUCHA, T., SOKOL, Z., 1999) První etapa, která se orientačně uvádí jako období mezi roky 1990 a 1993, je charakteristická těmito znaky: prudkým poklesem stavů hospodářských zvířat, především skotu a krav, razantním snížením spotřeby průmyslových hnojiv, poklesem hektarových výnosů většiny zemědělských plodin, prudkým snížením stavu pracovníků v zemědělství, radikálním zhoršením hospodářského výsledku zemědělských podniků, vznikem a prohlubováním mzdové disparity mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími národního hospodářství. Podíl zemědělských družstev na zemědělské půdě klesl z 61,4 % v roce 1989 na 49,4 %. Také v obnově majetkových vztahů a v podnikatelské struktuře došlo v tomto období k výrazným změnám. Došlo k restitucím půdy a zemědělského majetku, k transformaci zemědělských družstev a k privatizaci státních statků. Tímto procesem se vytvořily nové právní formy jako jsou podniky fyzických osob (samostatně hospodařící rolníci – SHR) a různé obchodní společnosti. V tomto počátečním období byly přijaty nové legislativní normy upravující procesy privatizace, restituce a transformace. Toto období je také obdobím tzv. startovací etapy zemědělské politiky, na kterou navázala tzv. liberální etapa. Pro startovací etapu (1989 -
11
1991) je charakteristické využívání institucí a nástrojů z předreformního období ( např. přímé platby na hektar v kombinaci se zemědělskou daní). Liberální etapa probíhala od roku 1992 do roku 1994. Vyznačuje se plným působením liberalizačních kroků založených v předchozí etapě a radikálním zrušením všech přímých důchodových podpor a soustředěním se na likvidaci mimořádně velkých přebytků zemědělské produkce. Úroveň podpor klesá ve srovnání s první etapou přibližně na polovinu. (VĚŽNÍK, A., BARTOŠOVÁ, L., 2004) Pro druhou vývojovou etapu (orientačně 1994-1995) je typické zpomalení většiny tendencí nastartovaných v první etapě. U některých dokonce došlo k obrácení trendu. Došlo k výraznému zpomalení meziročního poklesu hrubé zemědělské produkce, snížila se tempa poklesu stavu skotů, došlo k obratu ve spotřebě průmyslových hnojiv, stabilizovaly se hektarové výnosy u obilovin a olejnin, snížilo se tempo úbytku pracovních sil. Došlo také ke snížení ekonomické ztráty zemědělských podniků. Dále pokračovala obnova vlastnických vztahů, prakticky byla dokončena privatizace státních statků a byla stabilizována podnikatelská struktura. (DOUCHA, T., SOKOL, Z., 1999) Poslední etapa ovšem nepotvrdila předpokládaný obrat ve vývoji, naopak, projevila se obnovením degresivních tendencí, které byly charakteristické pro první etapu. Tuto etapu, probíhající v letech 1996 až 1998, lze tedy charakterizovat následujícími tendencemi: opětovný pokles zemědělské produkce, zrychlení poklesu stavů skotu, proměna hospodářského výsledku souhrnu zemědělských podniků opět ve ztrátu, pokračování trendu úbytku pracovních sil a další prohlubování mzdové disparity. K dalším změnám dochází v podnikatelské struktuře. Především se jedná o posilování podnikatelské formy obchodních společností na úkor zemědělských družstev. (DOUCHA, T., SOKOL, Z., 1999) V období mezi koncem roku 1995 a 1998 došlo k těmto posunům v podnikatelské struktuře v zemědělství: podniky fyzických osob zaujímají 24 %, podíl zemědělských družstev poklesl ze 47 % na 35 % a u obchodních společností naopak podíl narostl z 28 % na 41% z celkové výměry zemědělské půdy. (Zelená zpráva 1998) Mezi roky 1995 a 1998 také probíhala třetí etapa transformace zemědělské politiky, tzv. etapa rozvojová a sociálně stabilizační. Je charakteristická každoročně se zvyšující citlivostí na narůstající ekonomické problémy podniků. Význam zásahů státu do trhu a podpory cen se snižuje, především v důsledku dosažení určité rovnováhy nabídky a poptávky na agrárním trhu, snižování míry ochrany při implementaci závazků ČR v mezinárodním obchodu a výraznějšího zvýšení cen na světových trzích. Zásadním nástrojem zemědělské politiky v tomto období byl Podpůrný a garanční rolnicko lesnický fond (PGRLF). Na sociální a ekonomické problémy zemědělství, zejména v oblastech s horšími přírodními podmínkami, reaguje politika platbami za tzv. udržování krajiny v kulturním stavu. I přes podstatně vyšší
12
důraz na rozvojové a sociální otázky však celková úroveň podpor klesá na zhruba polovinu úrovně ve srovnání s předchozí liberální etapou. (DOUCHA, T., SOKOL, Z., 1999) Po roce 1998 se již proměny českého zemědělství nesou v duchu příprav na vstup do EU. V platnost vstoupila, v souladu s programovým prohlášením vlády, nová koncepce agrární politiky na období 1999 až 2003. Tato koncepce agrární politiky předpokládala dvě základní etapy. První etapa – revitalizace, od roku 1999 do roku 2001, byla zaměřena především na zotavení a stabilizaci agrárního sektoru České republiky a na institucionální přípravu pro vstup do EU. Hlavním cílem této etapy bylo dořešení některých vnitřních vývojových problémů českého zemědělství, eliminace nejzávažnějších vývojových překážek vzniklých v dosavadním průběhu reformy a celková stabilizace sektoru před jeho přizpůsobováním podmínkám EU. Druhá etapa byla obdobím adaptace. Časově navazovala na etapu revitalizace a jejím ukončením byl samotný vstup České republiky do EU. Jejím cílem bylo co nejrychlejší plošné přizpůsobení agrárního sektoru České republiky podmínkám Společné zemědělské politiky EU ve všech jejích oblastech. ( Koncepce agrární politiky ČR na období před vstupem do EU, 2000) V tomto období se zemědělská politika dostává do své čtvrté etapy, předvstupní. Jejím hlavním cílem bylo dořešení některých vnitřních vývojových problémů českého zemědělství a stabilizace agrárního sektoru před jeho přizpůsobováním podmínkám EU. Podstatný byl také institucionální rozvoj sektoru v souladu s Národním programem pro přijetí “acquis communautaire” v sektoru zemědělství. (DOUCHA, T., SOKOL, Z., 1999) Tab. 1.: Podnikatelská struktura v zemědělství ČR po roce 1990. podnikatelská forma počet podniků Podniky fyz. Osob - z toho SHR Obchodní společ. celk. - z toho společ. s.r.o. - akciové společnosti Družstva Státní podniky Ostatní Podnikatelské subj. celk.
24183 22443 1465 1132 298 1151 80 25 26904
Agrocenzus 1995 obhosp. z. p. (tis ha) 826 768 996 714 269 1666 53 7 3548
% 23,3 21,7 28,0 20,1 7,6 47,0 1,5 0,2 100,0
prům. počet výměra podniků (na z. p.) 34 53 460 x 34 31721 x 680 2107 631 1441 902 621 1447 746 660 287 174 y 132 56487 x
Agrocenzus 2000 prům. obhosp. z. p. výměra (tis (na z. p.) ha) % 962 26,4 18 864 23,7 27 1579 43,3 749 784 21,5 544 780 21,4 1256 1059 29,1 1420 42 1,2 244 3643 100,0 65
x…nárůst zpravodajských jednotek byl způsoben změnou stanovených kritérií prahových hodnot, v roce 1995 nad 3 ha, v roce 2000 nad 1 ha obhospodařované zemědělské půdy y…zbytkové státní podniky byly již zařazeny do kategorie ostatní
13
Pramen: Agrocenzus 1995, Agrocenzus 2000
2.2 Vývoj zemědělství České republiky po vstupu do Evropské Unie Po vstupu České republiky do Evropské Unie k výrazným změnám. Jako jeden ze základních údajů lze uvést podnikatelský důchod ze zemědělství, který po ztrátových letech 2002 a 2003 vykázal v letech 2004 až 2006 zisk 7 až 8 mld. Kč. Nejlepších výsledků dosahovaly velké podniky fyzických a právnických osob. Ty těžily zejména z výhody úspor z rozsahu. Většina těchto podniků (kolem 90%) hospodaří na pronajaté půdě, jejíž cena je ovšem stále velmi nízká ve srovnání s původními zeměmi EU (asi pětinová) a její pronájem významně tyto podniky nezatěžuje. (Zemědělství 2006) Na druhou stranu se v oblasti zemědělské produkce zrychlil pokles zemědělské výroby. Pokles hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách dosáhne v roce 2007 historicky nejvyšší úrovně za posledních 15 let, a to asi 66 miliard korun. Jedním z hlavních problémů je pokles živočišné produkce, která se ve stálých cenách roku 2006 proti roku 2003 sníží o 7 miliard, což je o 17 %. V roce 2006, oproti roku 2003, došlo k poklesu produkce hovězího masa o 28 %, vepřového masa o 17 %, vajec o 24 %, stavy skotu se snížily o 6 % na 1,42 milionu kusů, prasat o 27 % na 2,83 milionu, drůbeže o 29 % na 23 milionů kusů. V rostlinné výrobě pak ČR dosáhne v tomto srovnání také jedné z nejnižších produkcí.(FIALOVÁ, Z., 2007) Podíl zemědělství na HDP (2,0 %) a zaměstnanost EA obyvatelstva v zemědělství (3,1 %) vykazují hodnoty, které se již blíží úrovni nejvyspělejších států bývalé evropské “patnáctky” (EU-15). Ze srovnání zaměstnanosti v primárním sektoru se zeměmi evropské “pětadvacítky” (EU-25) vychází ČR jako stát s nižší zaměstnaností v tomto sektoru. Údaj pro EU-25 v roce 2005 činí 4,9 %. Přitom jsou státy, ve kterých zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybářství překračuje hodnotu 10,0 %. Těmi jsou Řecko, Litva, Lotyšsko, Portugalsko a Polsko.(www. ec.europa.eu/eurostat) Přestože stále dochází k nominálnímu růstu mezd a v roce 2006 dokonce vzrostly platy v zemědělství meziročně o 6,4 % (větší nárůst zaznamenal již pouze průmysl) jsou stále průměrné mzdy pracovníků v zemědělství nižší než je celonárodní průměr.(Zemědělství 2006) Mzdová disparita zaměstnanců v sektoru zemědělství, ve srovnání se sektory průmyslu a národního hospodářství, je způsobená – podobně jako v ostatních zemích EU – nižší produktivitou práce v zemědělství v porovnání s průměrem národního hospodářství. Zatímco průměrná měsíční nominální mzda v národním hospodářství celkem v roce 2005 dosáhla 19030 Kč a v průmyslu 18 326 Kč, v zemědělství to bylo pouze 13 635 Kč. (PĚLUCHA, M. a kol., 2006)
14
Plocha zemědělské půdy České republiky zaujímala k 31.12.2006 podle údajů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního 4254 tisíc ha. Jedná se přibližně o polovinu (53 %) celkové rozlohy státu. Oproti roku 2005 se jedná o pokles o zhruba 5 tisíc ha, přičemž nejvíce ubylo orné půdy a naopak přibylo trvalých travních porostů (TTP). Vysoké procento zornění je problémem, se kterým se české zemědělství potýká dlouhodobě. To dosahuje hodnoty 71,5 % výměry zemědělské půdy (tedy 33,4 % celkové výměry státu) a to i přesto, že méně příznivé oblasti (LFA – Less Favourable Areas) zaujímají polovinu celkové výměry zemědělské půdy (Zemědělství 2006). Zornění v zemích EU-25 se pohybuje na 24,4 % z celkové rozlohy, stejný ukazatel pro EU-15 je ještě nižší, 22,5 %. Vůbec nejvyšší procento zemědělské půdy a zornění vykazuje Dánsko. Naopak TTP je v poměru k celkové rozloze na území České republiky méně (10,7 %), než je tomu průměrně v zemích EU-15 (13,5 %). (www. epp.eurostat.ec.europa.eu) Na jednoho obyvatele připadá 0,42 ha zemědělské půdy, z toho 0,30 ha orné půdy, což odpovídá průměru EU. Více než třetinu půdního fondu tvoří lesní pozemky. Zemědělské půdy trvale ubývá, naopak výměra lesní půdy se neustále zvyšuje. Polovina pozemků se nachází v méně příznivých oblastech. Strukturu půdního fondu České republiky v roce 2006 znázorňuje obr 1. (Statistická ročenka PF ČR, 2007). Podíly jednotlivých typů zemědělské půdy v jednotlivých krajích České republiky jsou uvedeny v obr. 2. Z něj je patrný vliv reliéfu na využívání zemědělské půdy. Aktuální trend zatravňování a tedy nárůst ploch TTP se projevil zejména v krajích s větší absolutní a relativní výškovou členitostí, v horských a podhorských oblastech.
Strktura využití ploch v ČR 2%
9% zemědělská půda
2%
lesní pozemky vodní plochy 53% zastavěné plochy a nádvoří
34%
ostatní plochy
Obr. 1 : Struktura využití ploch České republiky k 31.12.2006 15
Pramen: Statistická ročenka půdního fondu České republiky 2007
16
Obr. 2: Podíl a struktura zemědělské půdy v krajích České republiky v roce 2005 Pramen: www.czso.cz
Obr. 3: Obasti České republiky spadající pod LFA k 21.3.2003 Pramen: www.lfa.cz
Po roce 2002 se začal výrazně rozvíjet trh zemědělské půdy v České republice. Před vstupem do EU existovaly velké naděje, převážně mezi jednotlivými SHR, kteří očekávali nárůst tržní ceny zemědělské půdy. Ještě před vstupem do EU se Pozemkový Fond ČR pokusil zmírnit podmínky zrychleného prodeje státní půdy občanům České republiky. Ke koupěschopnosti jedinců i podniků výrazně přispěla podpora PGRLF a Ministerstva zemědělství, týkající se hlavně hypotečních úroků. Změnou zákona o prodeji státní půdy bylo možné snížit cenu půdy až na úroveň 10 % původní ceny, stanovené rozhodnutím Ministerstva financí. Dále pak bylo zavedeno přednostní právo na prodej půdy osobám, které na ní již hospodařili v režimu podnájmu. Prodej a nákup zemědělské půdy do roku 2001 se týkal ročně 0,2 % z celkového půdního fondu. Od roku 2002 do roku 2005 prodej zemědělské půdy značně rostl. Průměrně bylo
17
prodáno a nakoupeno kolem 2,9 % zemědělské půdy za rok. To tedy znamená, že ve čtyřech letech se jednalo o 11,6 % půdy z celkové plochy 500 tis. ha. Během minulých tří let se ovšem ukázalo, že se očekávání vlastníků půdy ohledně nárůstu ceny zemědělské půdy po vstupu do EU nepotvrdila. Cena půdy stagnovala, nebo dokonce poklesla. Na druhou stranu, cena zemědělské půdy určené pro nezemědělské účely je většinou několikanásobně vyšší než oficiální cena zemědělské půdy. To se týká obzvláště půdy v atraktivních oblastech a industriálních zónách, kde dosahuje ceny stavebních pozemků. (NĚMEC, J., KUČERA, J., 2007) Tab.2.: Prodej a nákup zemědělské půdy v ČR v % celkové výměry pozemkového fondu (ČPF) a průměrná tržní cena prodané zemědělské půdy v letech 1993 – 2005. rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 % ČPF 0,17 0,22 0,20 0,20 0,29 0,21 0,17 0,19 0,13 1,84 3,74 2,81 3,30 Cena 13,5 16,47 19,60 18,26 28,01 31,84 25,42 27,12 34,85 21,24 23,90 19,59 18,43 (kč/m2)
Pramen: NĚMEC, J., KUČERA, J., 2007
Počet pracovních sil v zemědělství průběžně klesá. V roce 2004 to bylo přibližně 141 tisíc pracovníků, v roce 2006 již o 6 tisíc méně (Zemědělství 2006). Meziroční úbytek se tak pohybuje na úrovni 4,7 % zemědělských pracovníků. Velikostní struktura zemědělských podniků se výrazně liší od struktury podniků v EU-25. Podniky s více než 50 ha zemědělské půdy zaujímají 92,2 % z celkové výměry obhospodařované zemědělské půdy. Z výsledků průzkumu velikostní struktury zemědělských podniků v EU zpracovaných Eurostatem vyplývá, že v zemědělském sektoru existuje obrovská různorodost ve velikosti a typech farem. Do tohoto průzkumu byly zahrnuty všechny podniky s výměrou nad 1 ha obhospodařované zemědělské půdy nebo s výměrou menší než 1 ha, ale dosahující určitého prahu tržní produkce. Téměř polovina farem EU-25 má výměru obhospodařované zemědělské půdy menší než 5 ha. Jen 16 % všech farem v EU obhospodařuje plochu větší než 30 ha. V České republice je velikostní struktura, podobně jako v ostatních nově přistoupených státech, odlišná. Je zde menší zastoupení malých farem (33 % ze všech zemědělských podniků má výměru zemědělské půdy pod 5 ha) a naopak větší zastoupení velkých zemědělských subjektů. Nad 50 ha zemědělské půdy obhospodařuje 24 % českých zemědělských podniků. Pro EU-25 činí tento ukazatel 10 %.
18
Tab. 3: Některé ukazatele vývoje agrárního sektoru ČR v letech 2004, 2005 a 2006 Ukazatel Zemědělská půda (tis. ha) Orná půda (tis. ha) Zornění (%) Půda v klida (tis. ha) Podniky zemědělské prvovýroby celkem z toho - Podniky fyzických osob (počet k 31.12) - Zemědělská družstva (počet k 31.12) - Obchodní společnosti (počet k 31.12) - Ostatní podniky, vč. státních (počet k 31.12) Průměrná měsíční nominální mzda (Kč/pracovník) Počet pracovníků v zemědělství (tis. osob) Hospodářské výsledky zemědělství (+zisk/-ztráta) (mld. Kč) Celková podpora agrokomplexu (mld. Kč) v tom: - ze zdrojů ČR (mld. Kč) - ze zdrojů EU (mld. Kč) Saldo agrárního zahraničního obchodu (mld. Kč)
2004 4265 3055 71,6 55,0 54639 51420 678 2361 180 12930 141,0 + 8,6 27,9 16,8 11,1 -32,0
Rok 2005 4260 3047 71,5 45,0 46385 43456 608 2217 104 13635 136,6 + 7,6 30,8 15,6 15,2 -25,9
2006 4254 3040 71,5 44,0 46279 43296 596 2275 112 14514 134,0 + 7,0 35,8 17,2 18,6 -32,9
Pramen: Zemědělství 2005 a Zemědělství 2006
Začlenění českého agrárního sektoru do SZP EU znamená i aplikaci tzv. Evropského modelu zemědělství, který reaguje na základní požadavek sociálně vyváženého a trvale udržitelného zemědělství, přispívajícího k uchování a zvelebování evropské zemědělské kulturní krajiny (BROŽOVÁ, I., 2005). V souvislosti s tímto požadavkem došlo v České republice k významnému rozvoji tzv. ekologického zemědělství. Jedná se o způsob hospodaření, který využívá pro životní prostředí šetrné postupy při potlačování plevelů, škůdců a chorob. V ekologickém zemědělství se nepoužívají syntetické pesticidy a hnojiva. Dalším atributem je důraz na pohodu zvířat, celkovou harmonii ekosystému, podporu biodiverzity a využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci surovin. Ekologické zemědělství je v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje zemědělství.(www.mze.cz) Spolu s primárně produkční funkcí se v ekologickém zemědělství také pojí funkce mimoprodukční. Tím je myšlen nejen významný vliv na údržbu a rozvoj krajiny, ale také významný vliv na venkovskou populaci. Ekologické zemědělství je jedním z možných přístupů k řešení problému vylidňování venkova a odlivu pracovníků ze zemědělského odvětví. K tvorbě nových pracovních příležitostí může přispět např. rozvoj agroturistiky
19
na ekologických farmách. Svoji roli tak hraje ekologické zemědělství také ve stírání nerovností regionálního rozvoje. Ekologické zemědělství se v České republice začalo pomalu rozvíjet od roku 1990. V porovnání s tímto rokem, kdy v ČR hospodařily pouze tři farmy podle zásad ekologického zemědělství, došlo do dnešní doby k výraznému nárůstu počtu ekofarem. K největšímu nárůstu ekologicky obhospodařované plochy došlo mezi roky 1997 až 2003, a to především v návaznosti na obnovení státní podpory ekologického zemědělství v roce 1998, která tak navázala na státní podporu v letech 1990–1993. K dalšímu výraznému nárůstu ekologicky obhospodařované půdy došlo v roce 2006 a v prvním pololetí roku 2007. K 31.5.2007 byl podíl ekologického hospodaření na celkové výměře plochy zemědělského půdního fondu České republiky 7,41 % což je zhruba o 1,5 % více než v roce 2005, kdy tento podíl činil 5,98 %. Ve srovnání s evropským průměrem (v roce 2005 okolo 4 %) je Česká republika zemí s nadprůměrným podílem ekologicky obhospodařované půdy. Podobně byl zaznamenán relativně vyšší nárůst ekologicky obhospodařované orné půdy oproti trvalým travním porostům.(www.mze.cz) Od roku 2007 je podpora ekologického zemědělství součástí Programu rozvoje venkova. V jeho rámci došlo ke zvýšení kompenzačních sazeb pro ekologické zemědělce, což je jeden z důvodů, proč byl zaznamenán výrazný nárůst jejich počtu. Na konci roku 2005 byl počet ekofarem 829, zatímco v polovině roku 2007 to bylo již 1146 ekofarem. Jako další důvod tohoto nárůstu je vytvoření konkurenčního prostředí v oblasti kontroly dodržování pravidel ekologického zemědělství. (www.mze.cz) Program rozvoje venkova podporuje ekologické zemědělství prostřednictvím následujících opatření. Jedná se o titul “Ekologické zemědělství”, jako součást Agroenvironmentálních opatření (AEO). V rámci tohoto opatření je také “Podpora cestovního ruchu”. Zde jsou ekologičtí zemědělci bodově zvýhodněni při realizaci investičních projektů, například v oblasti rozvoje agroturistiky. Dalším opatřením, bodově zvýhodňujícím ekologické zemědělce při hodnocení investičních projektů, je “Diverzifikace činností nezemědělské povahy”. Jedná se například o oblast rekonstrukce nebo nové výstavby budov, ploch pro nezemědělskou činnost nebo nákup zařízení sloužících pro nezemědělskou činnost (www.mze.cz). S ekologickým zemědělstvím se v největší míře můžeme setkat v podhorských a horských oblastech. Podniky se zde zaměřují na pěstování trvalých travních porostů a jejich prostřednictvím na údržbu krajiny (www.mze.cz).
20
Tab. 4: Údaje o ekologickém zemědělství v České republice v letech 2006 a 2007. počet výrobců biopotravin počet ekofarem
31.10.2006 31.10.2007 148 223 912 1249
výměra z.p. v ekologickém zemědělství [ha] podíl ekologického zemědělství na celkové výměře z.p.[%] výměra orné půdy [ha] výměra TTP [ha] výměra trvalých kultur (sady, vinice) [ha] ostatní plochy [ha]
274 859
306 995
6,45
7,21
23 162 225 983
28 008 253 308
988
1721
24 726
23 958
Pramen: www.mze.cz
2.3 Venkov České republiky V prvé řadě je třeba, má-li se hovořit o venkovu, vymezit a definovat, co se pod tímto pojmem skrývá. Existuje mnoho definic, například EU nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD; Organization for Economic Co-opertaion and Develpoment) mají svoje vymezení venkovského prostoru. Stejně tak jednotlivé státy definují venkov různě, s ohledem na konkrétní situaci a podmínky. V České republice je venkov obvykle vymezován jako soubor venkovských obcí. Venkovská obec je potom taková obec, která splňuje podmínku populační velikosti menší než 2000 obyvatel. Podle tohoto kritéria spadalo k 1.1.2005 pod venkovské obce 89,8 % všech obcí ČR a celkově zaujímal venkovský prostor 73,6 % plochy státu. Ze všech obyvatel České republiky tvořilo k tomuto datu venkovské obyvatelstvo 26,3 %. (www.czso.cz) Metodika OECD rozlišuje venkov na základě hustoty obyvatelstva (do 150 obyvatel na km2). Podle této metodiky je celková rozloha venkovských regionů ČR 78 370,9 km2, tedy 99,4 % území státu a populačně sem spadá 88,6 % veškerého obyvatelstva ČR. Podle Národní strategie pro rozvoj venkova (NSPRV) je typickou charakteristikou venkovských obcí nižší podíl obyvatelstva v produktivním věku. Český venkov se dlouhodobě potýká s problémem vylidňování. Tento proces se v posledních letech podařilo zastavit. Je ovšem otázka, nakolik je toto zastavení procesu pouze zdánlivé, protože hlavním důvodem byl 21
rozvoj fenoménu suburbanizace, tedy masivní výstavby rodinných domů v okolích velkých měst a vzniku husté satelitní venkovské zástavby. V ostatních částech českého venkova nadále dochází k vylidňování. Nejintenzivněji se tento proces projevuje v pohraničí, v oblasti Vysočiny a v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti. Také se týká nejmenších obcí do 200 až 500 obyvatel. Důvodem vylidňování českého venkova je migrace zejména mladých lidí do měst, kteří zde hledají lepší pracovní uplatnění. Ve srovnání s městy je na venkově nižší míra ekonomické aktivity (49,4 % ekonomicky aktivních obyvatel na venkově ve srovnání s 52,1 % ve městech). Je zde i vyšší míra nezaměstnanosti, která postihuje zejména ženy. Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce 2001 bylo v zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno celkem 230 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, tj. 4,4 % . V obcích do 2000 obyvatel měl ale stejný ukazatel hodnotu 11 %. Srovnatelný byl podíl zaměstnanosti v obchodu, pohostinství a některých službách (9 %) a stavebnictví (10 %). Převládajícím odvětvím z hlediska zaměstnanosti venkovského obyvatelstva byl průmysl s 40 %. Zaměstnanost obyvatel ve službách je ve srovnání s městskými oblastmi o 26 % nižší, ve srovnání s EU-25 o 10 % nižší. Pokud bude vývoj českého venkova probíhat podobně, jako tomu bylo v zemích EU-15, lze předpokládat zvýšení zaměstnanosti v sektoru služeb, kam by se měla přesouvat zaměstnanost ze sekundárního sektoru. Venkovské oblasti také vykazují výrazně chudší diverzitu ekonomických aktivit než je celostátní průměr. Zejména se jedná o tržní služby, jako je například poradenství pro podnikání. Tyto činnosti jsou soustřeďovány převážně ve městech, jejich nejvyšší koncentrace je pak v rámci české republiky v Praze. (NSPRV, 2006) Tvář českého venkova je značně poznamenána celkovým společenským vývojem. Ten se projevil přirozeně i v zemědělství, které je s venkovem nerozlučně spjato. Během uplynulých 50 let prošlo zemědělství v českých zemích etapou zásadních změn, které utvářely jeho charakter a měly vliv na okolní přírodu a krajinu. Zásadním procesem, který se uplatnil a ovlivnil charakter venkova bylo scelování pozemků do velkých půdních bloků (průměrná plocha pozemků se zvýšila z 0,23 ha v roce 1948 na přibližně 20 ha v současnosti), které často nerespektovalo reliéf terénu. Dodnes se s následky tohoto opatření setkáváme v podobě narušených odtokových poměrů, znečištění vod a degradace půdy. Postupně byl nastartován proces ztráty přirozené úrodnosti půdy, snížila se schopnost udržet vodu v krajině a dále došlo ke snížení biologické rozmanitosti a početnosti druhů vázaných na zemědělskou krajinu.
22
Dále došlo k ohrožení řady biotopů na travních porostech v důsledku nekosení, eutrofizace (díky zvýšenému hnojení) a používáním nevhodných technologických postupů.(NSPRV, 2006) Český venkov a jeho životní prostředí lze charakterizovat těmito trendy: vyšším podílem čištění odpadních vod (bez ohledu na stupeň čištění) oproti většině zemí EU-15, ale jeho menší účinností; pozvolným snižováním podílu zemědělské půdy ve prospěch lesní půdy; snížením spotřeby pesticidů a hnojiv na úroveň nižší než v EU-15; poklesem intenzity chovu v živočišné výrobě; zvýšením podílu chráněných území z celkové plochy ČR v souvislosti se vstupem do EU, stálým ohrožením některých volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Pro rozvoj zemědělství a venkova představuje velmi pozitivní faktor bohatá tradice zemědělské výroby, a to v podstatě ve všech regionech ČR, včetně regionů spadajících nyní pod LFA oblasti. Ta je dána hlavně relativně vysokou podporou zemědělské výroby v uplynulých desetiletích. Naopak problém představuje již zmíněný nedostatek pracovních příležitostí a s tím spojený odchod mladých a kvalifikovaných pracovních sil do měst. Problémem českého zemědělství a venkova jsou také nevypořádané majetkové vztahy k půdě a vysoké procento hospodaření na pronajatých pozemcích. (NSPRV, 2006) Za velkou příležitost pro rozvoj venkova je považován cestovní ruch. V ČR se začali rozvíjet různé formy venkovského cestovního ruchu. Zatím jsou ale tyto snahy na začátku a až budoucnost ukáže, nakolik bude tento potenciál využit.
2.4 Společná zemědělská politika EU Společná zemědělská politika (SZP) je jednou z nejstarších, nejúspěšnějších, ale také nejkontroverznějších politik EU. Původním záměrem při jejím vzniku bylo zvýšit zemědělskou produktivitu zemí EU a zabezpečit dostupnost potravin v době “Studené války”. Její cíle se nyní změnily a místo toho se pokouší o ochranu zemědělství v rámci EU prostřednictvím kontroly cen a úrovně produkce a o ochranu krajiny prostřednictvím podpory venkovského stylu života. SZP prošla několika reformami, které ovšem zaznamenaly pouze částečný úspěch v redukci enormních výdajů této nákladné politiky. Spory o SZP nejsou pouze důsledkem jejího zásadního podílu na rozpočtu EU, ale také proto, že je považována za silně protekcionistickou a brání neevropským producentům v přístupu na evropské trhy. SZP byla vytvořena v roce 1957 Římskou smlouvou a prakticky se provádí od roku 1962. Podstatou bylo zavedení institutu intervenční ceny, tedy garantovaný výkup zemědělských produktů v okamžiku, kdy jejich tržní cena klesla pod stanovenou hodnotu. V případě,
23
že výrobce své produkty vyvezl a na světovém trhu je prodal za méně, než byla intervenční cena, dostal jako náhradu vyplacený rozdíl mezi zaručenou intervenční cenou a dosaženou vývozní cenou, tzv. vývozní subvenci. To pomohlo v omezení závislosti na dovezených potravinách, ovšem zároveň to vedlo k nadprodukci a vytváření tzv. “hor” a “jezer” přebytečného jídla a pití. O 6 let později, v roce 1968, byly zavedeny jednotné ceny. Tím se završilo vytvoření jednotného trhu pro zemědělské výrobky bez celních bariér a národních dotací. Od roku 1970 Společenství také zavedlo dovozní daň a začalo dotovat vývoz zemědělských produktů. Tato opatření měla negativní dopad na cizí producenty a evropské ceny potravin se dostaly na jednu z nejvyšších úrovní na světě. Podle Článku 39 smlouvy o založení Evropských společenství (Článek 33 konsolidované verze) byly definovány tyto cíle: zvýšení produktivity zemědělství pomocí technického rozvoje a optimálního využití výrobních faktorů, zejména pracovní síly, zajištění spravedlivé životní úrovně zemědělského obyvatelstva zejména zvyšováním individuálních výdělků zemědělců, stabilizace trhů, pravidelné zásobování zemědělskými výrobky, zajištění přiměřené ceny pro spotřebitele. Principy SZP: jednota trhu – zemědělské výrobky se mohou volně pohybovat po celém území Evropského společenství (ES), preference Společenství - ochrana domácích výrobců před zahraničními konkurenty, finanční solidarita – výdaje na SZP se hradí ze společných zdrojů (z rozpočtu ES). Již kolem roku 1967 se ukázala neúnosnost výdajů na SZP, ovšem k radikálním reformám, jejichž cílem bylo zrušit spojení mezi subvencemi a produkcí, rozrůznit rurální ekonomiku a zareagovat na poptávku po bezpečných potravinách, vysokém standardu welfare zvířat a ochraně životního prostředí, se přistoupilo až v roce 1990. Pro financování tohoto systému byl vytvořen Evropský zemědělský orientační a záruční fond pro zemědělství (EZOZF; EAGGF – European Agricultural Guaranatie and Guidenance Fund). Tento fond má dvě části. Jeho hlavní část , záruční fond, slouží k dotování zemědělské produkce. Druhá část, orientační fond, potom směřuje finanční prostředky do strukturálních změn v zemědělství. Původně existoval předpoklad, že EAGGF bude schopen sám sebe
24
financovat. To se ovšem nepotvrdilo. Podpora zemědělství podnítila růst produkce natolik, že Společenství brzy přestalo být závislé na dovozu a naopak začalo zemědělskou produkci vyvážet. Méně dovozů tak snížilo příjmy EAGGF z variabilních přirážek. Zároveň výrazně vzrostly dotace na zvýšenou domácí výrobu, skladování a export. Deficity fondu se vyrovnávaly z rozpočtu Společenství, což vyvolalo tlak na získání nových zdrojů rozpočtu Společenství.(www.mze.cz) Orientace na objem výroby a stimulaci jeho růstu vedla ke zvyšování objemu přebytků, které musely být vykupovány za zaručené ceny. Rozdíly mezi nižšími cenami světového trhu a vyššími cenami ES stále rostly. To následně působilo na růst vyplácených exportních subvencí. Navíc ochranářské praktiky na straně dovozu a dotování cen vyvážených produktů vyvolaly kritiku zahraničních partnerů, zejména USA. (www.mze.cz) Přestože SZP dokázala splnit cíle, které jí byly při jejím vzniku vytyčeny, stala se také terčem rozsáhlé kritiky. Ta pramení převážně z těchto důvodů. Zejména jde o již zmiňovanou nadprodukci, která pramenila ze zavedení institutů intervenční ceny a vývozních subvencí. Dalším problémem byly konflikty na mezinárodní scéně, vyplývající ze zavedení výše zmíněných mechanismů a tedy silně protekcionisticky nastaveného systému SZP. Jednotný evropský trh byl obviňován z diskriminace výrobků pocházejících z nečlenských zemí. Třetím problémem potom byla obrovská finanční náročnost celého systému. S růstem objemu zemědělské produkce uvnitř společenství narůstaly finanční prostředky vynakládané na SZP. V 70. letech podíl výdajů na SZP dosahoval až 80 % celkových výdajů společného rozpočtu a přestože později došlo k relativnímu poklesu tohoto podílu (pod 60 % na konci 80. let, pod 50 % v polovině 90. let), zůstávají i nadále výdaje na SZP největší výdajovou položkou společného rozpočtu. Podle kritiků SZP brání efektivnějšímu rozvoji ostatních integračních aktivit. (NUNVÁŘOVÁ, S. 2007) Z těchto a dalších důvodů bylo tedy potřeba přistoupit k reformám SZP. Ty proběhly v následujícím sledu. Mc Sharryho reforma Mc Sharryho reforma spočívala v řešení potřeby snížení cenových dotací a zároveň nutností udržet přiměřené příjmy zemědělců. Nový kompromisní mechanismus, systém přímých plateb, omezil dotace, které byly přímo vázané na velikost výroby a na druhé straně posílil význam dotací a podpor vázaných na výrobní faktory. Ty potom putovaly přímo k producentovi, nezávisle na objemu výroby. V oblasti pěstování obilnin bylo poskytování podpor podmíněno povinným ponecháním části orné půdy ladem. Jednalo se o radikální krok, který měl vést k omezení orné půdy a celkové nabídky obilnin na trhu. Reforma zásadně
25
ovlivnila dva sektory - pěstování obilnin a produkci hovězího masa, v menší míře ovlivnila výrobu mléka a másla, tabáku a jehněčího masa. Ostatní oblasti nebyly dotčeny vůbec, nebo pouze okrajově. Důležité kroky tak byly podniknuty zejména v oblastech, kde byly náklady nejvyšší a situace si žádala výraznou změnu. (www.mze.cz) Reforma spočívala v následujících změnách: 1) snížení intervenčních a prahových cen 2) zavedení kompenzačních plateb 3) orientace na omezování objemu výroby 4) uvádění půdy do klidu 5) snížení stavu dobytka 6) podpora odchodu zemědělců do předčasného důchodu McSharryho reforma se tedy dotkla hlavně systému vyplácených zemědělských podpor. Vzrostl význam kompenzací a naopak cenové intervence a podpory ustoupily do pozadí. Celkový objem zemědělských podpor byl vázán na směrnici, na které se usnesli představitelé členských států a podle které měly výdaje na zemědělství růst pomaleji než celkové výdaje evropského rozpočtu v poměru 1 : 0,75. Došlo-li tedy ke zvýšení celkových výdajů rozpočtu o 1 %, mohly vzrůst výdaje na SZP pouze o 0,75 %.(www.mze.cz) Tato reforma byla úspěšná ve splnění svého hlavního cíle, kterým bylo snížení zásob intervenčních skladů. Kromě samotné reformy k tomu dopomohla i mimořádně příznivá konjunktura na mezinárodních trzích v polovině 90. let. Silná poptávka na trhu s obilím umožnila vývoz unijního obilí za vysoké ceny. Přesto však SZP zůstala stále velice nákladná. Navíc reformovaná SZP i nadále obsahovala mechanismy omezující podnikatelskou aktivitu zemědělců a konzervující daný stav. Tento stav byl ovšem pro mnoho evropských zemědělců, kteří požadovali zachování subvencí, vyhovující. (www.mze.cz) Agenda 2000 Další reformou SZP byla tzv. Agenda 2000. K ní bylo přistoupeno po období skandálů okolo výskytu BSE u skotu, dioxinů u drůbeže na konci 90. let. Evropa musela začít vycházet vstříc novým žádostem a obavám spotřebitelů, kterým až do té doby věnovala malou pozornost (překonání krize důvěry způsobené na trhu s hovězím masem a nemocí šílených krav, podpora typu zemědělství, které je ohleduplnější k životnímu prostředí, včetně ekologického zemědělství, objektivní informování o dopadech geneticky modifikovaných plodin na člověka a životní prostředí atd.).
26
Dalším problémem, kterému se musela SZP postavit, byla kritika intenzivního způsobu zemědělského hospodaření. Nastavení subvencí přitom právě zrodu produktivního typu výroby výrazně napomohlo. To vedlo k intenzivnímu používání hnojiv a zatěžování životního prostředí. Přes proklamace o extenzifikaci nedošlo v 90. letech k poklesu výnosů, vzestup světového kurzu obilí naopak podnítil další růst produkce a výnosů. Svoji roli v prohlubování reformy SZP sehrál i fakt, že Evropská unie se zapojila do dalšího kola jednání o liberalizaci světového obchodu, které bylo zahájeno v listopadu 2001 na konferenci v Doha. EU se zavázala k dalšímu snížení intervenčních cen u obilnin, hovězího masa, mléka a másla. Byl tak učiněn další důležitý krok ke sbližování evropských a světových cen, což je považováno za jeden z významných prvků, jež by měl evropskému zemědělství pomoci ke konkurenceschopnosti na světových trzích. Vzniklý výpadek příjmů byl zemědělcům kompenzován dalším zvýšením přímých plateb, které se staly hlavním nástrojem podpory zemědělství.(www.mze.cz) Přelom tisíciletí bylo také období, ve kterém se EU musela vypořádávat s problémy vyplývajícími z plánovaného rozšíření o tehdejší kandidátské země. Bylo zřejmé, že rozšíření o 10 nových členských států si vyžádá nemalé finanční náklady. Dále bylo třeba zajistit řízení SZP tak, aby nedošlo k narušení jednoty vnitřního trhu na úkor zemědělců nynějších nebo budoucích členských zemí. V červenci 1997 představila Evropská komise komplexní materiál nazvaný „Agenda 2000 – Za silnější a širší Evropu“. V této analýze bylo vymezeno pět základních oblastí, v nichž bude zapotřebí uskutečnit reformy. Jednou z těchto oblastí byla i SZP. „Agenda 2000“ šla ruku v ruce s procesem rozšiřování EU. Při jednáních byla kapitola „Zemědělství“ považována za jednu z nejobtížnějších. Integrace agrárního sektoru nových členů EU do společného trhu byl velice obtížný úkol.(www.mze.cz) Rozdíly mezi kandidátskými a “starými” zeměmi EU byl především v cenách zemědělských komodit, které byly nižší než v EU. V rostlinné výrobě se tento rozdíl pohyboval mezi 10 až 30 % u obilovin, olejnatých semen a bílkovinných plodin a mezi 40 až 50 % u cukrovky. U cukru byl rozdíl o něco menší. V živočišné výrobě se rozdíly udržovaly v rozmezí 30 až 40 % u mléka a mléčných výrobků a v rozmezí 35 až 45 % u hovězího masa. U vepřového masa a drůbeže byly rozdíly relativně menší. Velké rozdíly se projevily u některých druhů ovoce a zeleniny, například u rajčat. Přestože se počítalo s růstem cen, dalo se předpokládat, že cenové rozdíly se poněkud sníží, ale zcela odstraněny nebudou. Dále pak nastal problém s integrací v živočišné výrobě, protože se jednalo o oblast vyžadující vysoké investice, restrukturalizaci a reorganizaci řízení. (NUNVÁŘOVÁ, S. 2007)
27
Protože ekonomická síla zemědělského a potravinářského odvětví u nových členských zemí nebyla velká a také kvůli předpokládaným cenovým rozdílům bylo počítáno se zavedením určitého přechodného období. Novým zemím byla ale na druhou stranu poskytována pomoc na rozvoj zemědělských a potravinářských struktur, aby se mohly připravit na plnou integraci do společného zemědělského trhu.(www.mze.cz) Mid-term review Původním účelem tzv. střednědobé zprávy (Mid-term review) bylo zhodnotit druhou reformu SZP a předložit další návrhy ke zlepšení. Tato zpráva však nakonec přerostla v zásadní reformu dosavadní podoby SZP. Byla vyústěním jednání Rady ministrů zemědělství členských států EU (za účasti ministrů tehdejších kandidátských zemí) v roce 2003 v Lucemburku. Hlavními cíly bylo zvýšení konkurenční schopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU tak i mimo ni, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměření na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat (welfare). Filosofie této reformy spočívá v: 1.) Odstranění vazby na produkci (decoupling) – zavedení jednotné platby na farmu (SPS; Single Payment Scheme) bude aplikováno v případě 17 členských států (EU-15 a navíc Slovinsko a Malta). Existuje zde možnost ponechání částečné vazby plateb na produkci (coupling) na základě rozhodnutí členského státu Jednotná platba na plochu (SAPS, Single Area Payment Scheme) je aplikována v případě zbývajících 8 nových členských států včetně České republiky. Tento systém představuje zjednodušení kontrol a snížení nebezpečí nevyčerpání některých plateb. Prostřednictvím SAPS se zvýší celkový objem vyplácených peněz, navíc není povinné uvádění půdy do klidu (tzv. set–aside) 2.) Respektování standardů na úrovni farmy (cross–compliance) - základem jsou definované zákonné požadavky na hospodaření (veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, životní prostředí, řádné zacházení se zvířaty) a dobré zemědělské a ekologické podmínky. Pozice ČR ke cross-compliance se odvíjí od aplikace zjednodušeného režimu přímých plateb (SAPS). Režim SPS bude ČR aplikovat od roku 2009. Zákonné požadavky na hospodaření budou závazné až při aplikaci jednotné platby na farmu. Zemědělská půda, na niž se vztahují pravidla cross-compliance, nesmí být užita pro pěstování trvalých kultur a produkci ovoce a zeleniny (včetně brambor).
28
3.) Modulace - jedná se o přesun přímých podpor zemědělcům z I. pilíře SZP do II. pilíře SZP orientovaného na rozvoj venkova. Toto opatření se zatím týká pouze zemí EU-15. Proces bude završen srovnáním úrovně přímých plateb v EU–15 a v nových členských zemích. 4.) Finanční disciplína (degresivita) - plná degresivita bude uplatňována u farem s platbami nad 50 000 EUR. U farem s platbami do 50 000 EUR budou uplatňovány redukce s poloviční intenzitou. Farmy s platbami do 5 000 EUR budou z tohoto opatření vyjmuty. 5.) Venkovský rozvoj - v rámci venkovského rozvoje budou podporovány tyto oblasti: kvalita potravin, welfare, nové technologie pro zpracování potravin. Dále budou podporováni mladí farmáři, malí zpracovatelé, programy kvality potravin a skupiny producentů (do 70 % nákladů). Rovněž budou poskytovány podpory pro zavedení standardů na farmách a účasti na tzv. poradenském systému. 6.) Poradenský systém (audit farem) - od roku 2007 musí členské státy nabídnout farmářům dobrovolný tzv. poradenský systém (původně nazvaný auditem farem). To se týká farmářů, kteří obdrží podporu více než 15 000 EUR přímé podpory ročně. Evropská komise v roce 2010 vyhodnotí tuto oblast a na základě výsledků rozhodne, zda bude systém povinný či ne. Tento systém je určen pro sledování zachování požadavků správného hospodaření na farmě.(www.mze.cz) SZP se tedy v současnosti ubírá zcela jiným směrem, než tomu bylo v době jejího vzniku. Od podpory intenzivního způsobu hospodaření prostřednictvím přímých plateb se přechází k platbám za “služby” zemědělského sektoru, vykonávané ve veřejném zájmu (bezpečnost potravin, ochrana přírody a údržba krajiny, zachování venkova jako kulturního dědictví). Bude to vyžadovat, aby se z farmářů staly nezávislé podnikatelské subjekty, které nebudou spoléhat na finanční podporu zvenčí. Dnes se – s ohledem na finanční perspektivu 2007–2013 – rozpoutal boj mezi „chudšími“ a „bohatšími“ členy EU. Bohatší státy nejsou nadále ochotné odvádět tak vysoké částky do společného rozpočtu. Neustále probíhající reforma reaguje nejenom na neúměrně stoupající náklady na SZP, ale také na vzrůstající tlak ze strany Světové obchodní organizace (WTO; World Trade Organization). Zároveň se snaží čelit negativním jevům jakými jsou devastace venkovské krajiny a vylidňování venkova. Z těchto důvodů se dá očekávat pokles zemědělských podpor v rámci prvního pilíře SZP, zatímco význam druhého pilíře SZP, tj. fondů na rozvoj venkova, poroste. Navíc tyto prostředky budou pravděpodobně stále více spolufinancovány z národních zdrojů. V následujících letech bude patřit mezi priority výraznější posilování konkurenceschopnosti,
29
zvýšení efektivity, zjednodušení, oddělení podpory od produkce, využití obnovitelných zdrojů energie a biotechnologií a akcent na mimoprodukční funkce zemědělství. (NUNVÁŘOVÁ, S., 2007) Od roku 2007 také došlo k výrazné změně ve financování SZP. Z rozpočtu EU lze hradit výdaje na SZP a zároveň i na rozvoj venkova. Finanční prostředky je možno získávat ze dvou fondů EU: •
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF, European Agricultural Guarantee Fund – EAGF), který je určen na financování tržních a dalších opatření.
•
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV, European Agricultural Fund for Rural Development – EAFRD), který je určen na financování programů rozvoje venkova. Zemědělci mohou použít pro čerpání prostředků na podporu rybářství i třetí fond EU, kterým je Evropský rybářský fond (ERF, European Fishing Fund –EFF). Různými aspekty SZP a jejich kritikou se zabývá mnoho autorů. Například ŠTOLBOVÁ M. (2007) se ve svém příspěvku věnuje rozdílným platbám pro LFA jednotlivých zemích evropské unie. Upozorňuje na specifické postavení České republiky (a Slovenska) vzhledem k velikosti farem, které jsou průměrně největší v EU. Specifická struktura farem bude vyžadovat specifické přizpůsobení podmínek strukturální politiky EU. Srovnáním podpory zemědělské politiky v zemích OECD a v zemích EU se zabývá BIELIK, P. a kol. (2007). Věnuje se rozdílům v politikách podpory zemědělské výroby mezi OECD a EU a také rozdílům mezi jednotlivými státy. Komentuje také reformu SZP a přistoupení k systému přímých plateb.
2.5 Aktuální témata zemědělské politiky České republiky Ministerstvo zemědělství se ke členství České republiky v EU vyjadřuje, i přes určité překážky, které bylo potřeba během minulých čtyř let překonat, velmi pozitivně. Z jejich stanoviska vyplývá, že Společná zemědělská politika se s ohledem na každoroční příliv finančních prostředků vyplácí. Díky přímým platbám i Programu rozvoje venkova se situace České republiky a konkurenceschopnost zemědělců zlepšuje. Na druhou stranu je ovšem upozorňováno na potřebu pečlivě hlídat kroky evropských partnerů, které by se mohli ukázat jako rozporuplné se zájmy České republiky. (GANDALOVIČ, P. www.mze.cz) O jaké kroky se tedy jedná a jaká jsou momentálně nejaktuálnější témata v zemědělské politice České republiky?
30
Mléčné kvóty Velkým tématem jsou mléčné kvóty. Jejich systém byl v EU zaveden již 31.3.1984. Důvodem zavedení byla potřeba snížit nadprodukci mléka, stabilizovat trh a nákupní ceny, zaručit určitou cenovou hladinu mléka a mléčných výrobků. Kvóty, tzv. vnitrostátní referenční množství mléka, byly přiděleny jednotlivým státům v návaznosti na jejich dřívější produkci. V rámci států pak individuální zemědělské subjekty obdržely individuální referenční množství, jako “produkční práva”. (www.szif.cz) Členské státy jsou pak při překročení stanovených kvót od roku 1992 sankciovány zavedením tzv. doplňkové dávky za překročení individuálního referenčního množství mléka. Celkově by tento systém měl fungovat do roku 2015. V České republice byly kvóty na mléko zavedeny v roce 2001 a po vstupu ČR do EU byla administrace mléčných kvót upravena pravidly SZP. V současné době se vede diskuse o možnosti navýšení mléčných kvót jednotlivým členským státům. Nejčastěji se hovoří o každoročním nárůstu o 5 %. Tento požadavek vyplývá z aktuálního vývoje na trhu s mléčnými výrobky, kdy poptávka převyšuje nabídku, ale díky regulaci nemohou producenti mléka a mléčných výrobků pružně reagovat bez hrozby finančních sankcí. Tato situce způsobuje růst ceny mléka a mléčných výrobků a má tedy dopad na jejich spotřebu. Velký tlak na evropskou komisi ve smyslu zrušení či zmírnění kvót vyvíjí státy Visegrádské čtyřky v čele s Polskem, tedy i Česká republika. Liberalizaci systému považují za nezbytnou kvůli přípravě na budoucí zrušení kvót. Podle aktuálního vývoje situace se však zřejmě na systému kvót nic nezmění a komise EU zachová současný systém až do roku 2015. V České republice došlo v důsledku zavedení mléčných kvót k výraznému poklesu stavu dojených krav a ke stagnaci dodávek mléka. Přitom se ale očekává zvyšování vývozu mléka vzhledem k nárůstu cenové nabídky zejména ze trany německých a italských firem. (www.asz.cz) Tab.5: Mléčné kvóty celkem a v přepočtu na obyvatele podle členských států EU Roční kvóta mléka Počet obyvatel Kvóta na jednoho 2008/09 - 2014/15 obyvatele v tunách v tunách Irsko 5 396 000 6 000 000 0,90 Dánsko 4 522 000 5 457 415 0,83 Nizozemsko 11 241 000 16 570 613 0,68 Lucembursko 273 000 480 222 0,57 Finsko 2 443 000 5 291 517 0,46 Estonsko 624 000 1 342 409 0,46 Litva 1 646 000 3 575 439 0,46
31
Francie Švédsko Německo Rakousko
24 599 000 61 538 000 0,40 3 353 000 9 142 817 0,37 28 282 000 82 314 000 0,34 2 792 000 8 316 487 0,34 Roční kvóta mléka Kvóta na jednoho Počet obyvatel 2008/09 - 2014/15 obyvatele v tunách v tunách Belgie 3 360 000 10 511 382 0,32 Lotyšsko 695 000 2 291 000 0,30 Slovinsko 560 000 2 009 245 0,28 Česko 2 682 000 10 306 709 0,26 Velká Británie 14 829 000 60 587 000 0,24 Polsko 8 964 000 38 518 241 0,23 Portugalsko 1 949 000 10 148 259 0,19 Maďarsko 1 947 000 10 064 000 0,19 Slovensko 1 013 000 5 447 502 0,19 Itálie 10 530 000 59 131 287 0,18 Kypr 145 000 855 000 0,17 Španělsko 6 117 000 45 116 894 0,14 Rumunsko 3 057 000 22 276 056 0,14 Bulharsko 979 000 7 725 965 0,13 Malta 49 000 402 000 0,12 Řecko 821 000 11 170 957 0,07 Pramen: Výpočet Agra Europe na základě čísel z Eurostatu, OSN a Agra Informa´s CAP Monitor in JAVŮRKOVÁ, J. 2007
Problémy chovatelů prasat Dalším kontroverzním tématem jsou požadavky chovatelů prasat, kteří žádají na Ministerstvu zemědělství o dotace ve výši 2,50 Kč za kilogram živé váhy, tedy celkem zhruba 1 miliardu korun. Chovatelé si stěžují na nízké výkupní ceny masa a současné stále rostoucí náklady na chov. Ty jsou způsobeny zejména prudkým růstem cen krmného obilí. Čeští chovatelé prasat argumentují tím, že v okolních státech již opatření na podporu chovatelů přijali. Například na Slovensku obdrží chovatelé 400 milionů korun z tzv. utajovaných fondů. Pokud v České republice chovatelé neobdrží požadované dotace, omezí se podle ředitele agrární komory Jana Veleby domácí chovy prasat, tím se sníží soběstačnost ve výrobě masa, zvýší se dovoz a vzrostou ceny. Podle zástupců Ministerstva zemědělství by však chovatelé měli své problémy řešit a překonat sami, bez státní pomoci. (www.lidovky.cz) Situace na trhu s vepřovým masem je celoevropský problém. Na jednání Rady ministrů zemědělství EU, které proběhlo koncem října 2007 v Lucemburku, česká delegace o tíživé situaci informovala a požádala Evropskou komisi o provedení analýzy a hledání systémového
32
řešení. Dále byl 18. října 2007 řídícím výborem EK pro vepřové maso odsouhlasen návrh EK na zahájení podpory soukromého skladování vepřového masa, podle nějž by mělo být možné od 29. října 2007 podávat žádosti o tuto podporu. (www.mze.cz) Cukerní reforma Česká republika se také musí vypořádávat s kvótami uvalenými na cukr a s novou cukerní reformou. EU je vytýkána nesmyslná regulace v rámci SZP, kombinovaná s nezdravými dotacemi starým členským státům. Absence soutěže na evropském trhu pak vede k vysokým cenám za cukr a za produkty, které jej obsahují. Ceny cukru tak na evropském trhu dosahují hodnot až třikrát vyšších než na světovém trhu a dovoz cukru ze zemí třetího světa je deformován vysokými cly. Již v roce 2004 podaly nové členské státy protest proti prvnímu návrhu reformy, který měl omezit umělé znevýhodnění výrobců z těchto zemí. Kromě nových členských států jej podepsalo i Irsko a Finsko, nikoliv však Česká republika a Polsko. Tento protest byl vyslyšen a v červnu 2004 byla představena nová reforma, jejímž hlavním bodem bylo postupné snižování minimální ceny cukru, což mělo podpořit konkurenceschopnost v EU. Na druhou stranu byla součástí této reformy kompenzace pro cukrovary, které budou muset ukončit výrobu. I tento návrh byl ovšem pro Českou republiku nevýhodný. Dostala se do tzv. “druhé skupiny výrobců”, což ji sice zbavilo nálepky “nekonkurenceschopná”, ale předpokládané postupné snižování produkce cukru v této skupině států zůstalo beze změn. (FAJMON, H. 2005) V roce 2006 pak reforma pokračovala. Změna trhu s cukrem spočívá ve snížení ceny cukru a řepy, otevření unie pro dovoz cukru z nejchudších zemí světa a ve snížení výrobních kvót. Za touto reformou stojí hlavně tlak WTO, která kritizovala nejen stav na evropském trhu, ale i dotaci exportu přebytků cukru na zahranční trhy. Během 4 let by tak ceny cukru v EU měly klesnout až o 36 %, o 40 % poklesne i cena cukrovky a od roku 2009 musí Evropa umožnit 50 nejchudším zemím světa dovoz cukru (vyráběného z cukrové třtiny) na její trh. (MAŘÍK, M. 2006) Pro české zemědělce znamená tato reforma pokles kvóty z 455 tisíc tun na zhruba 411 tisíc. Konečným cílem této reformy je vytvoření tržního prostředí tak, aby šanci na přežití měli ty cukrovary, jejichž výroba je efektivní. Velký problém nastal na konci roku 2006, kdy britsko-francouzsko-německá firma Eastern Sugar ohlásila odchod z Česka. Protože cukerná kvóta není v držení státu, ale je majetkem cukrovarů, firma, která vlastnila v česku tři cukrovary (Hrochův Týnec, Němčice nad Hanou a Kojetín) tak při svém odchodu s sebou “odnesla” i zhruba 100 000 tun cukerné kvóty. Stát posléze prohrál arbitráž s touto firmou
33
a musel jí zaplatit 711 milionů korun. K původně plánované demolici cukrovarů nedojde díky jejich prodeji firmě Onivon, která je využije k výrobě bioplynu. Pěstování energetických plodin Ze zdrojů EU začaly plynout dotace na pěstování energetických plodin. EU tak chce podpořit pěstování biomasy využitelné pro výrobu energie. Tato podpora by měla podle Ministerstva zemědělství otevřít další šance pro zemědělce, kteří si stěžují na pokles rozměru zemědělské produkce určené pro potravinářské účely. Očekávají se i další pozitivní dopady. Jedním z nich je pozitivní vliv na životní prostředí. Zelená energie, jak je energie z biomasy nazývána, snižuje skleníkový efekt a přispívá k menší závislosti na fosilních palivech. (www.mze.cz) Energetické plodiny jsou tedy takové plodiny, které jsou určeny na výrobu elektrické a tepelné energie nebo k výrobě biopaliv či jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě. Jsou to například obilniny, cukrová řepa, kukuřice, rychle rostoucí dřeviny, travní porosty a speciální energetické byliny jako šťovík. Existuje i národní dotace na pěstování speciálních energetických bylin (v roce 2007 činila až 3000 Kč/ha). S podporou pěstování energetických plodin souvisí také novela zákona o ovzduší (schválená 28.2.2007), podle které se v České republice začnou povinně přimíchávat biopaliva do pohonných hmot od 1. ledna 2008. Ministerstvo zemědělství se však pokusilo urychlit přidávání alespoň jednoho druhu biopaliv – metylesteru řepkového oleje (MEŘO) do motorové nafty již od 1. září 2007. Argumentace spočívala v potřebě splnit cíl pro rok 2007 a dosáhnou podílu biopaliv na spotřebě pohonných hmot v ČR ve výší 1,63 % energetického obsahu. Dále pak potřebou vyzkoušet systém již dříve, aby se minimalizovaly problémy při jeho spuštění. Svoji roli take hrála potřeba zpracovat vyšší sklizeň řepky, kterou zemědělci zaseli ve větším množství právě kvůli avízovanému zavedení biopaliv. (www.mze.cz)
34
3
NÁSTROJE PRO PODPORU ZEMĚDĚLSTVÍ A VENKOVA ČR 3.1 Předvstupní nástroje pro podporu zemědělství a venkova 3.1.1
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF) byl založen na základě usnesení vlády ze dne 23. června 1993 č. 337 jako akciová společnost. Hlavním předmětem činnosti PGRLF je subvencování části úroků z úvěrů a poskytování záruk na úvěry podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby. V současné době mohou poskytnout úvěry s podporou PGRLF pouze takové finanční instituce, které mají s PGRLF uzavřenou smlouvu o spolupráci při poskytování podpor. Kromě hlavní činnosti, kterou je poskytování dotací a garancí, se PGRLF zapojil i do řešení následků ničivých povodní z let 1997 a 2002. Tehdy poskytl postiženým zemědělským subjektům jednorázové půjčky na obnovu hospodaření. Tyto půjčky se z rozhodnutí vlády staly nevratnou dotací. (www.pgrlf.cz) PGRLF je příjemcem dotace ze státního rozpočtu jako subjekt nepřímé podpory podle zákona o zemědělství a poskytuje své podpory v rámci účelových programů. Dlouhodobě nejvýznamnější jsou programy Zemědělec (podpora investičních úvěrů) a Provoz (podpora provozních úvěrů). Cílem programu Investice je podpořit rozvoj perspektivních podnikatelských subjektů v odvětví. Prioritou pro poskytování podpor prostřednictvím tohoto programu je restrukturalizace a zvýšení efektivnosti zemědělských a zpracovatelských subjektů. Program Investice je dále dělen na podprogramy Zemědělec, Odbytová organizace, Zpracovatel a Hygiena, který je orientovaný na zdravotní nezávadnost potravin. Cílem programu Mládí je usnadnit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a rodiny do 40 let. Program Provoz přispívá k řešení přechodného nedostatku vlastních finančních zdrojů na provozní účely. Podpora se poskytuje na financování nákupu taxativně stanovených vstupů. (www.pgrlf.cz) PGRLF za období své činnosti svými podporami umožnil převést do zemědělství přibližně čtyřnásobek finančních prostředků, než kdyby veřejné prostředky byly poskytovány přímými návratnými půjčkami či přímými nenávratnými dotacemi.
35
Programy PGRLF pokračují i po vstupu ČR do EU a to v rámci systému tzv. Národních podpor, které jsou notifikovány Bruselem.(www.pgrlf.cz) 3.1.2
Phare
V reakci na převratné politické změny ve středoevropských a východoevropských zemích se Rada ministrů Evropských společenství rozhodla v červenci 1989 poskytnout nenávratnou hospodářskou pomoc Maďarsku a Polsku, aby tak výrazněji napomohla reformám politických systémů v těchto zemích. Pomoc byla poskytnuta v podobě programu Phare. Phare se zařadil mezi další ekonomické nástroje ES zaměřené na podporu reforem v zemích střední a východní Evropy (SVE) a brzy se stal, co do objemu prostředků, tím nejvýznamnějším.(www.mfcr.cz) Struktura pomoci se přizpůsobovala tlaku rychle se utvářejících nových politických a hospodářských poměrů a s nimi souvisejících požadavků a potřeb. ES přepracovalo smluvní vztahy s transformujícími se zeměmi SVE a vytvořila nový systém spolupráce v právním rámci tzv. Evropských dohod, které představují základní právní rámec vztahů mezi Evropskými společenstvími a partnerskými zeměmi SVE. V počátečních letech existence bylo prvotním cílem Phare naplnění priorit vytýčených v Evropských dohodách a program se tak zaměřil na podporu hospodářské transformace a reformu institucí v partnerských zemích. Česká republika uzavřela Evropskou dohodu s ES v roce 1993. (www.mfcr.cz) Z původních dvou zemí se Phare postupně rozšířil do dnešní podoby v níž zahrnuje 13 států. Těmi jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, bývalá Jugoslávská republika Makedonie, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. S postupujícími změnami v mladých demokratických státech se také měnil rozsah a náplň jednotlivých podprogramů v rámci Phare. Podnětem k hlubším změnách v programových strukturách byla institucionální reforma Evropských společenství a přípravy na rozšíření Evropské unie.(www.mfcr.cz) S reformami integračního procesu v EU se také změnily priority v systému poskytování předvstupní pomoci v rámci Phare. Původně uplatňovaný přístup založený na požadavcích a potřebách jednotlivých zemí SVE v procesu transformace (demand-driven approach, 1990-1997) se přeměnil na přístup orientovaný na přípravu kandidátských zemí na členství v EU (accession-driven approach, od r. 1998). V partnerských zemích Phare, které dosud o vstup do EU nepožádaly, se program soustřeďuje na další podporu hospodářství, volného trhu a posilování demokratických institucí.(www.mfcr.cz) Ministerstvo zemědělství ČR v průběhu let 1992-2002 čerpalo celkem v rámci projektů Phare částku přes 37 mil. EUR. Zemědělský program Phare byl zpočátku zaměřen zejména
36
na restrukturalizaci, případně rozvoj podnikatelských aktivit. Počínaje Národním programem 1998, ve velkém rozsahu však až od Národního programu 2000, byl zemědělský program Phare zaměřen na budování institucí nutných pro vstup do EU. Mezi významné podporované oblasti patří veterinární a rostlinolékařská služba, budování struktur Společné zemědělské politiky, Integrovaného administrativního kontrolního systému, bezpečnost potravin a další. Pokud jde o přípravu Ministerstva zemědělství na strukturální politiku a rozvoj venkova, nejprve se realizovaly projekty Phare zaměřené na přípravu programu SAPARD. (www.mfcr.cz) 3.1.3
Program SAPARD
Program SAPARD (Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova) byl nástrojem určeným k překlenutí období příprav České republiky jako kandidátské země na čerpání finančních prostředků z fondů EU a usnadnil její vstup a zapojení do struktur Evropských společenství. V České republice byl program SAPARD vyhlášen v dubnu 2002, kdy byl zahájen příjem žádostí na sedm z celkově devíti opatření. Celkem bylo předloženo více než 3 000 projektů a do konečného termínu pro uzavírání smluv - 31. prosince 2003 - bylo uzavřeno se žadateli/příjemci pomoci 1 692 smluv na částku téměř 4,5 mld. Kč. Proplácení projektů z prostředků programu SAPARD bylo ukončeno dnem 30. listopadu 2005, kdy byla celá alokace let 2000 až 2003 ve výši 3,9 mld. Kč vyčerpána. (www.szif.cz) Program SAPARD je realizován Agenturou SAPARD ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj. Agentura SAPARD byla součástí Ministerstva zemědělství ČR a od 1. ledna 2004 se stala včetně svých regionálních pracovišť součástí Státního zemědělského intervenčního fondu. Pokračující administraci programu SAPARD zajišťují příslušné regionální odbory SZIF, kam bylo začleněno 7 regionálních pracovišť Agentury SAPARD. (www.szif.cz) Nabídka opatření pokryla různé aktivity agrárního i potravinářského sektoru včetně rozvoje venkova (nejvíce projektů bylo předloženo v tradičně zemědělských regionech). Díky programu SAPARD bylo dosaženo zvýšení finančních příjmů podpořených subjektů, zvýšení produktivity práce, racionalizace výrobních procesů a racionálnějšího využití výrobních faktorů. Výsledky jsou zřejmé v pozitivních dopadech na životní prostředí a zlepšení podmínek chovu zvířat (welfare), větší různorodost, trvalou udržitelnost a přitažlivost hospodářských činností na venkově, vyšší konkurenceschopnost díky vyšší produktivitě a zlepšené kvalitě výrobků, zlepšení pracovních a hygienických podmínek
37
provozů. Byl podpořen vznik nových pracovních míst, což bylo významné hlavně v regionech s vysokou nezaměstnaností.(www.szif.cz) Program SAPARD v ČR také dokázal pružně reagovat na nečekané živelné události a následné problémy zemědělců, a to vyhlášením mimořádného povodňového kola. Díky vstřícnosti Evropské komise byly velmi rychle vyřešeny administrativní otázky a z programu SAPARD byla podpořena obnova poškozených nebo zničených objektů v postižených regionech, čímž došlo ke zmírnění ekonomických ztrát. V rámci alokace finančních prostředků na program SAPARD ve výši 3 900 mil. Kč (122,5 mil. EUR) bylo k 30. 11. 2005 proplaceno celkem 1 495 projektů v částce 3 895 mil. Kč, z toho podíl EU představuje 2 948 mil. Kč. Dalších 810,8 mil. Kč bylo proplaceno z národních zdrojů a 136 mil. Kč z regionálních zdrojů.(www.szif.cz) Ve snaze využít veškeré finanční zdroje EU určené na program SAPARD v ČR byly přijaty projekty nad alokaci pro tento program, tak zvané „předzávazkované“ projekty. I když vznikla úspora finančních prostředků z důvodu odstoupení od uzavřených smluv, zůstaly některé projekty, které budou proplaceny z programu HRDP (Horizonatl Rural Development Fund; Horizontální plán rozvoje venkova). (www.szif.cz)
3.2 Nástroje na podporu zemědělství a venkova využívané po vstupu do EU SZP se v České republice se v období 2004 – 2006 uplatňovala prostřednictvím dvou druhů opatření: horizontálních a tržních opatření. 3.2.1
Horizontální opatření
Horizontální opatření se v praxi dělí na tři části. První jsou přímé platby, druhá část zahrnuje tzv. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) a třetí částí je Operační program Zemědělství. Přímé platby Přímé platby byly zavedeny reformou z roku 2003 a jejich zdrojem je EAGGF. Zavedením jednotných plateb již nejsou podpory vázány na produkci. Detailní struktura přímých plateb se může v jednotlivých členských státech odlišovat, nicméně systém jednotné platby na plochu, který je aplikován v České republice, umožňuje podporovat zemědělskou půdu, včetně travních porostů a trvalých pastvin, a také chov skotu, ovcí a koz. Přímé platby můžeme z pohledu poskytování na základě různých referenčních údajů rozdělit do dvou skupin.
38
Do první skupiny přímých plateb se ve starých členských státech řadí tzv. jednotná platba (Single Payment Scheme – SPS), v některých nových členských státech včetně České republiky se jedná o jednotnou platbu na plochu (Single Area Payment Scheme – SAPS). V České republice jsou od roku 2004 na každý hektar způsobilé a oprávněné zemědělské půdy včetně travních porostů a trvalých pastvin v rámci systému SAPS poskytovány finanční prostředky z unijních zdrojů. Celková suma finančních prostředků určená pro výplatu přímých plateb v nových členských státech pro rok 2004 představovala 25 % úrovně plateb ve starých členských státech ke dni vstupu České republiky do EU. Z celkové sumy finančních prostředků EU, počtu hektarů a dle směnného kurzu byla vypočtena sazba 1830,40 Kč na hektar zemědělské půdy v režimu SAPS. Tato suma se každoročně zvyšuje a v roce 2013 by měla dosáhnout 100 % úrovně plateb EU-15. Zemědělská půda je oprávněná pro dotace v rámci SAPS, pokud splňuje podmínky dané komunitárním právem a národní legislativou. Zejména se jedná o plnění podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu. V případě travních porostů a pastvin je možné jednou za pět let pozemek rozorat za účelem obnovy porostu, avšak pokud dojde rozoráním ke změně na ornou půdu, jedná se o porušení jedné z podmínek dobrého zemědělského a environmentálního stavu a přímá platba se tak poměrně sníží vzhledem k rozsahu takového porušení. Mezi další podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které je nutné plnit na travních porostech a pastvinách, patří nerušení krajinných prvků a nepálení bylinných zbytků. (HLADILOVÁ, J., COOMBESOVÁ, V., 2007) Tab.6: Nárůst přímých plateb, rozpočtové výdaje (v cenách roku 1999) rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
procento částka [mil € ] 25 1211 30 1464 35 1743 40 2024 50 2505 60 2976 70 3438 80 3890 90 4333 100 4767
Pramen: www.mze.cz Vzhledem k tomu, že nové členské státy po svém vstupu do EU neobdržely přímé platby v plné výši a dochází k postupnému navyšování těchto přímých podpor až do úrovně přímých
39
podpor ve starých členských státech EU-15, je umožněno z vlastních zdrojů dorovnávat přímé platby tzv. národními doplňkovými platbami, často nazývanými také top-up. Top-up V období 2004 – 2006 byly platby top-up vypláceny plně ve vazbě na produkci, tj. ve formě druhé skupiny přímých plateb, na sektory, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu ohroženy oproti plnému systému přímých podpor. K cílenému dorovnání byl určen i sektor chovu skotu, ovcí a koz, kde byly v předchozích letech poskytovány platby na přežvýkavce registrované v ústřední evidenci, přepočtené na velké dobytčí jednotky (VDJ). V roce 2005 činila platba 2006,60 Kč/VDJ a o rok později 2581,60 Kč/VDJ. Platby byly podmíněny plněním tzv. intenzity, tedy. pěstováním krmných plodin na zemědělské půdě, a to minimálně o výměře 1 ha na 1,8 velké dobytčí jednotky. Rokem 2007 se situace komplikuje a Česká republika je nucena akceptovat dokument Evropské komise s názvem “Dodatek k vodítkům pro národní doplňkové platby v nových členských státech”. Tento dokument vyjadřuje výklad stávající evropské legislativy ve smyslu zajištění plného nebo částečného oddělení platby od produkce u těch plateb top-up, jejichž ekvivalent, který je vyplácen v režimu jednotné platby v ostatních členských zemích, je vyplácen rovněž plně nebo částečně bez vazby na zemědělskou produkci. Pro Českou republiku tato skutečnost tedy znamená změnu dosavadního systému top-up, který byl výhradně svázán s produkcí.( HLADILOVÁ, J., COOMBESOVÁ, V., 2007) Jak již bylo řečeno, cílem reformované politiky SZP je výrazné zohlednění spotřebitele a daňových poplatníků, přičemž farmářům bude ponechána volnost produkovat jednotlivé komodity v závislosti na poptávce a tím reagovat na vývoj trhu. V budoucnu pak bude větší část zemědělských podpor a dotací vyplácena nezávisle na objemu a druhu produkované komodity (tzv. decoupling – oddělení plateb od produkce).(www.mze.cz) Takový způsob hospodaření by však mohl vést k některým nepříznivým jevům, jako je například zanedbávání obhospodařování zemědělské půdy a údržby krajiny. Proto Evropská unie vymezila zákonné požadavky na hospodaření (SMR; Statutory Management Requirements - článek 4 a příloha III nařízení Rady č. 1782/2003) a pravidla dobrých zemědělských a environmentálních podmínek (GAEC; Good Agricultural and Environmental Conditions - článek 5 a příloha IV nařízení Rady č. 1782/ 2003). Jejich respektování se stalo jedním ze základních požadavků pro plnění podmínek výplaty přímých plateb v rámci nového systému přijatého reformou SZP, nazývaného „single payment scheme – SPS“ (jednotná platba na podnik). Souhrnně jsou zákonné požadavky na hospodaření a dobré zemědělské a environmentální podmínky nazývány cross-compliance, tedy křížová shoda.(www.mze.cz)
40
Do doby nabytí účinnosti úplného systému cross-compliance v ČR a ve většině nově přistupujících zemích, které se rozhodly aplikovat zjednodušený systém přímých podpor SAPS, byly pro tyto státy stanoveny přechodné podmínky pro získání přímých plateb na plochu zemědělské půdy pouze ve formě vybraných pravidel dobrých zemědělských a environmentálních podmínek. Pro rok 2005, případně 2006, jsou GAEC pro ČR vymezeny nařízením vlády č. 144/2005 Sb.,o stanovení některých podmínek poskytování jednotných plateb na plochu zemědělské půdy pro kalendářní roky 2005 a 2006. Vzhledem k tomu, že se ČR rozhodla v souladu s legislativou EU prodloužit používání SAPS až do roku 2008, bude zavedena jednotná platba na podnik včetně všech návazných opatření od 1. 1. 2009. Od tohoto data bude tedy dodržování úplného systému stanovených standardů cross-compliance podmínkou pro vyplácení přímých plateb i v České republice. (www.mze.cz) Systém cross-compliance bude platit nejenom pro vyplácení přímých plateb, ale také pro vyplácení podpor v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Podle článku č. 51 nařízení Rady o podpoře ze zemědělského fondu rozvoje venkova bude systém crosscompliance platit pro nové členské země rovněž od 1. 1. 2009, tedy shodně se systémem přímých plateb.(www.mze.cz) Horizontální plán rozvoje venkova Horizontální plán rozvoje venkova ČR (HRDP; Horizontal Rural Development Plan) jako programový dokument pro roky 2004 – 2006 byl schválený Evropskou komisí v květnu roku 2004 pro poskytování podpory českému zemědělství a venkovskému prostoru z prostředků EU, resp. ze záruční sekce EZOZF. Celková finanční alokace přidělená na program HRDP je 678,5 mil. EUR, z toho 542,8 mil. EUR z EU. Prioritou HRDP byl „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“. Pod HRDP spadala tato opatření: Předčasné ukončení zemědělské činnosti, Méně příznivé oblasti (LFA), Agroenvironmentální opatření, Lesnictví a Zakládání skupin výrobců. Předčasné ukončení zemědělské činnosti je opatření, který umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky. Vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců schopných zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. (Horizontální plán rozvoje venkova, 2004) Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními (LFA). Toto opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami
41
s cílem přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Nárok na dotace, který vznikl zemědělcům v jednotlivých regionech NUTS 2, je závislý na půdních, klimatických a ostatních výrobních podmínkách v těchto regionech, na možnostech realizovat AEO a na dostatku ploch vhodných k zalesnění. Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou vypláceny na travní porosty. Mají nejen charakter ekonomicko sociálních podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších zvířat, využívajících travní porosty. Od roku 2005 mohli žadatelé v rámci tohoto opatření poprvé vstupovat do nově vymezených oblastí s environmentálními omezeními. Největší objem finančních prostředků v roce 2005 plynul prostřednictvím opatření na podporu hospodaření v LFA do regionů s největší plochou podhorských a horských oblastí a nejméně do úrodného regionu Střední Čechy a do nejmenšího Moravskoslezského regionu. (Horizontální plán rozvoje venkova, 2004) Největší objem financí v rámci HRDP je alokován na Agroenvironmentální opatření. AEO má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny. (Horizontální plán rozvoje venkova, 2004) Opatření Lesnictví se dále dělí na dvě podopatření, a to Zalesňování zemědělské půdy a Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití. Cílem podopatření „Zalesňování zemědělské půdy“ je vytvářet v České republice prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Zalesňování zemědělských pozemků je důležité s ohledem na využití půdy a ochranu životního prostředí. Lesní porosty jsou nejen zdrojem obnovitelné suroviny, ale i krajinotvorným prvkem, který má vliv na vodní režim, na ochranu půdy a rovněž má i význam sanitární, rekreační, estetický a kulturní. Podopatření „Založení porostů rychle rostoucích dřevin na zemědělské půdě určených pro energetické využití“ umožňuje zemědělcům a vlastníkům získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na jejich pozemcích. Cílem je vytvářet prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Prostřednictvím tohoto programu by se měl snižovat podíl zornění půdy, a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy.( Horizontální plán rozvoje venkova, 2004)
42
Opatření na podporu zakládání skupin výrobců a na zajištění jejich fungování v kandidátských zemí má své opodstatnění zejména v přizpůsobení náročným tržním požadavkům platícím zcela běžně v ES. Pro efektivní odbyt zemědělské produkce v současných podmínkách trhu je pro zemědělce nutné, aby byli sdruženi ve specializovaných organizacích výrobců vzhledem k finančním, odborným, pracovním a vyjednávacím možnostem s obchodními řetězci a ostatními partnery. Podpora skupin výrobců bude poskytována pouze u komodit, které nejsou zabezpečeny zvláštními tržními předpisy specifických komodit platných v rámci ES. (Horizontální plán rozvoje venkova, 2004) Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) navázal na předvstupní program SAPARD a jeho cílem bylo, obdobně jako u programu SAPARD, zajištění trvale udržitelného rozvoje venkova, podpora zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělských produktů. Navíc zde byla zahrnuta i podpora lesního a vodního hospodářství. (OP RVMZ, 2004) Česká republika při poskytování finančních podpor z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu pokračovala v politice podpor, které byly poskytovány již v uplynulých obdobích ze státního rozpočtu. V rámci OP Zemědělství se financovaly 3 priority, 7 opatření s celkem 14-ti podopatřeními/ aktivitami z fondu EAGGF a FIFG. Doba platnosti opatření/podopatření, resp. OP RVMZ byla stanovena na roky 2004 – 2006.(www.szif.cz) Rozvoj venkova a zemědělství je spatřován zejména v multifunkčním a konkurenceschopném zemědělství s důrazem na zvyšování kvality životního prostředí, které bude základem dlouhodobého ekonomického růstu, a které poskytne venkovu dostatečné podmínky k rozvoji v oblasti služeb a dalších aktivit. Hlavní váha Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je proto kladena na investice do zemědělství, včetně podpory mladých zemědělců a dále na zpracování produktů zemědělské výroby. (www.strukturalnifondy.cz) Strategie OP RVMZ je založena na trvale udržitelném rozvoji a stabilizaci venkovských oblastí. V těch regionech, ve kterých přírodní podmínky umožňují intenzivní zemědělskou výrobu, je důraz kladen na rozvoj konkurenceschopného zemědělství. V oblastech s extenzivním obhospodařováním půdy je důraz kladen na rozvoj dalších funkcí zemědělství, lesního a vodního hospodářství s vazbami na rozvoj aktivit, které s nimi souvisejí, popřípadě
43
je doplňují. Jedním z předpokladů restrukturalizace zemědělství je i vyjasnění a nové racionální uspořádání vlastnických vztahů k půdě. (www.strukturalni-fondy.cz) V kontextu celého Národního rozvojového plánu hraje Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství nezastupitelnou roli pro zajištění rozvoje venkova a zemědělství a pro udržení krajiny v kulturním stavu. (www.strukturalni-fondy.cz)
3.2.2
Tržní opatření
Tržní opatření vycházejí z toho, že ceny na trhu EU nejsou určovány čistými tržními principy. Proto byla zavedena tato tržní opatření, která mají zajistit stabilitu trhů a garantovat určitou cenovou hladinu: Kvótní systémy jsou předepsány v produkci mléka, cukru a bramborového škrobu. Jejich smyslem je omezit určitým způsobem nadprodukci a zároveň v rámci stanovených kvót poskytnout výrobcům garantovaný odbyt a finanční jistotu. Intervenční nákupy a podpora soukromého skladování (obiloviny, mléčné výrobky, hovězí, vepřové, skopové a kozí maso, víno, ovoce a zelenina). Smyslem tohoto opatření je poskytnout producentům finanční jistotu v případě nerovnováhy na trhu. Trendem nových návrhů je vytvoření bezpečnostní sítě, kdy se intervenční mechanizmus spouští při dramatickém vývoji na zemědělském trhu (například pokles poptávky u hovězího masa kvůli BSE). Vývozní subvence, dovozní a vývozní licence na zemědělské výrobky a potraviny. U vybraných zemědělských produktů jsou poskytovány za definovaných podmínek vývozní subvence při vývozu do zemí třetího světa, výše subvence může být závislá na cílové zemi, do které se produkty vyváží. Vývozní subvence umožňují určitou konkurenceschopnost zemědělských produktů z EU na světovém trhu, protože světové ceny bývají často nižší, než jsou ceny v EU. Vývozní subvence je spojena s vývozní licencí, což znamená nejen právo, ale také povinnost zboží ve stanovené době, kvalitě a množství skutečně vyvézt. Jednotlivá tržní opatření se týkají vybraných komodit např. mléko a mléčné výrobky, hovězí a telecí maso, vepřové maso, obiloviny, cukr. (NUNVÁŘOVÁ, S., 2007) 3.2.3
Financování SZP v České republice
Zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů je Státní zemědělský intervenční fond. Jedná se o akreditovanou platební agenturu. Dotace z EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu a v nynějším programovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z Evropského rybářského fondu. Program rozvoje venkova (PRV), 44
který bude čerpat finanční prostředky z EAFRD nahrazuje Horizontální plán rozvoje venkova a Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. (www.szif.cz) Pilířem poskytovaných finančních podpor jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy. Velké možnosti pro zemědělství představuje Program rozvoje venkova, který běží od roku 2007. Stejně nezanedbatelnou finanční pomocí jsou pak rovněž tržní opatření Společného evropského trhu, které řeší výkyvy poptávky a nabídky na trhu a zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a lepší stabilitu v podnikání. (www.szif.cz) Základními finančními zdroji rozpočtu SZIF jsou: •
dotace ze státního rozpočtu ČR a z Evropské unie uvolňované prostřednictvím kapitoly Ministerstva zemědělství: o
na přímé platby
o
na platby v Programu rozvoje venkova
o
na platby v programu Horizontálního plánu rozvoje venkova
o
na společnou organizaci trhu (finanční podpory, vývozní subvence, dotace a intervenční nákupy)
o
•
na činnost Marketingu
ostatní zdroje (např. úvěry od banky na intervenční nákupy, tržby z prodeje intervenčně nakoupených výrobků, apod.)
Tab. 7: Předpoklad výdajů zemědělství prostřednictvím SZIF v roce 2007 (v tis kč) Výdaje celkem Výdaje ze státního rozpočtu ČR - celkem Přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu Horizontální plán rozvoje venkova Společná organizace trhu Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Výdaje z rozpočtu EU - celkem Přímé platby Horizontální plán rozvoje venkova Společná organizace trhu Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
Pramen: www.szif.cz
45
38 741 285 16 248 978 5 350 000 160 000 7 798 978 2 740 000 22 492 307 11 702 768 640 000 2 089 539 8 060 000
Tab. 8: Výdaje podle hlavních směrů a zdrojů podpor v letech 2006 a 2005. Výdaje celkem Výdaje ze státního rozpočtu ČR - celkem Přímé platby Horizontální plán rozvoje venkova Společná organizace trhu SAPARD Ostatní výdaje Marketingová podpora Výdaje z rozpočtu EU - celkem Přímé platby Horizontální plán rozvoje venkova Společná organizace trhu SAPARD Ostatní výdaje Marketingová podpora
2006 31 720 647 15 966 174 7 357 736 1 325 891 6 911 072 0 96 843 274 632 15 754 473 8 808 772 5 285 112 1 660 589 0 0 0
2005 27 423 952 10 133 711 2 830 832 1 214 821 5 784 194 80 430 41 577 181 857 17 290 241 9 890 854 4 856 186 2 080 837 461 916 448 0
Pramen: Zemědělství 2006
Tab. 9: Výdaje podle hlavních směrů a zdrojů podpor v letech 2004 a 2003. Výdaje celkem Výdaje ze státního rozpočtu ČR - celkem Přímé platby Horizontální plán rozvoje venkova SAPARD Národní podpory Organizace trhu Výdaje z rozpočtu EU - celkem Přímé platby Horizontální plán rozvoje venkova SAPARD Národní podpory Organizace trhu
Pramen: Zelená zpráva 2004
46
2004 27 805 000 16 605 000 6 185 000 807 000 311 700 7 136 000 2 165 000 11 200 000 6 302 000 3 226 000 1 369 800 0 302 000
2003 21 896 000 21 418 000 4 262 000 2 642 000 187 000 10 221 000 4 106 000 478 000 0 0 478 000 0 0
Výdaje na dotace do zemědělství ČR v tis. kč 45000000 40000000 35000000 30000000 25000000
EU
20000000
ČR
15000000 10000000 5000000 0 2003
2004
2005
2006
2007
Obr. 4: Struktura výdajů na dotace do zemědělství ČR v letech 2003-2007 Pramen: Zelené zpráva 2004, Zemědělství 2006, www.szif.cz
V obr. 4 je znázorněn vývoj objemu dotací na zemědělství plynoucí ze rozpočtu ČR a EU. Evidentní je meziroční nárůst dotací, kromě roku 2005, kdy byl zaznamenán mírný pokles. Podíl ČR a EU se každoročně mění. V roce 2003, kdy Česká republika ještě nebyla členem EU, byl podíl plynoucí ze státního rozpočtu téměř stoprocentní. Od roku 2004 pak objem dotací z rozpočtu EU a jejich podíl na celkovém objemu vzrůstá. 3.2.4
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
Pro nové programovací období 2007 – 2013 bylo zvoleno nové pojetí a přístup agrární politiky, která zahrnuje do své struktury i venkovskou politiku. EAFRD (European Agricultural Fund for Rural Development, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) byl vytvořen jako finanční nástroj podpory komplexního rozvoje venkova, který má sloužit k prosazování hlavních cílů jako jsou multifunkční zemědělství, nepotravinářské využití zemědělské produkce a politika rozvoje venkova. Stal se náhradou za HRDP. V září roku 2006 rozdělila Evropská komise celkem 77,6 mld. EUR, jako rozpočtový rámec pro roky 2007–2013, pro všechny členské země EU. Na Českou republiku připadlo na toto období celkem 2,815 mld. EUR, což představuje v průměru ročně 0,4 mld. EUR (cca 11,2 mld. Kč) z evropských zdrojů. Evropská komise rozdělila finanční prostředky podle reálného čerpání a potřeb jednotlivých zemí. Česká republika je v pořadí objemu přidělených evropských peněz na desátém místě. Zda bude schopna tuto částku vyčerpat bude záležet
47
na schopnosti Ministerstva zemědělství nastavit a administrativně zabezpečit kvalitní programy včetně spolufinancování projektů z národního rozpočtu. (BODOKOVÁ, S., 2007) Hlavní cíle Fondu vystihují čtyři hlavní osy Programu: Osa I je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a posílení dynamiky podnikání v těchto oborech. Prioritními oblastmi budou modernizace zemědělských podniků a podpora odborného vzdělávání, osvětové a informační činnosti a poradenství. Tato osa bude ze 75 % financována z prostředků Evropské unie. V hlavních záměrech tato osa navazuje na Operační program zemědělství a na předvstupní program SAPARD. To by mělo podstatně usnadnit zavedení této osy do praxe vzhledem na předchozí zkušenosti potenciálních žadatelů. Cílem osy II je zlepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření s půdou v zájmu udržitelného rozvoje venkova. Podpora bude zaměřena na biologickou rozmanitost rostlinných a živočišných druhů, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních forem zemědělské krajiny, na ochranu vody a zmírňování negativních důsledků klimatických změn. Péče o ovzduší a šetření nerostnými zdroji se ve fondu EAFRD promítne v podobě podpory využití obnovitelných zdrojů, jako je výsadba rychle rostoucích dřevin pro energetické využití, a také podpora pěstování řepky a obilí k výrobě bionafty. EAFRD pamatuje i na postupy zemědělského hospodaření šetrné k životnímu prostředí, jako je podpora ekologického zemědělství, ošetřování travních porostů a speciální osevní postupy v ochranných zónách. Pozornost bude věnována též podpoře zemědělství v méně příznivých oblastech v návaznosti na současné programy HRDP a Operační program v gesci ministerstva zemědělství. Tato osa bude z 80 % financována z unijních prostředků. Na období 2007 až 2013 je plánováno navíc rozšíření podpor na zcela nové typy opatření v oblastech NATURA 2000 a opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy. Hlavním cílem osy III je zlepšování kvality života ve venkovských oblastech podporou rozmanitosti hospodářských činností na venkově směrem k nezemědělským činnostem, jako jsou například turistické služby spojené s pobytem na zemědělských farmách. Hlavní důraz bude soustředěn na tvorbu nových pracovních míst a zlepšení podmínek pro život rodin a mladých lidí na venkově. Půjde i o zlepšení občanského vybavení a služeb pro obyvatele vesnic a venkovských obcí včetně nezbytné infrastruktury a ochranu životního prostředí s důrazem na zhodnocení potenciálu venkovské krajiny a zachování kulturního dědictví venkova. Pozornost bude zaměřena na oblasti s nepříznivým věkovým složením obyvatelstva
48
s cílem zabránit dalšímu vysídlování venkovských oblastí. Tato osa bude spolufinancována ze 75 % z prostředků EU. Osa IV umožní daleko větší zapojení venkovských mikroregionů díky metodě založené na principu evropské iniciativy Leader, tj. partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi, založené na podpoře iniciativy směrem "zdola nahoru". V posledních letech došlo ke zvýšení zájmu ze strany mikroregionů o tuto formu pomoci. V roce 2006 bylo zapojeno 21 tzv. Místních akčních skupin v rámci programu LEADER ČR a v rámci programu LEADER+ fungovalo deset Místních akčních skupin. Lze očekávat, že po nastartování programu EAFRD vzroste iniciativa venkovských mikroregionů ještě více. (MLÁDEK, J., 2006)
49
4
ZÁKLADNÍ ŠUMPERK
GEOGRAFICKÉ
CHARAKTERISTIKY
OKRESU
Okres Šumperk se rozprostírá na severu Olomouckého kraje. Na jihovýchodě sousedí s okresem Olomouc a na severu s okresem Jeseník. Na východě má okres Šumperk společnou hranici s okresem Bruntál z Moravskoslezského kraje a na západě má společnou hranici s okresy Svitavy a Ústí nad Orlicí z kraje Pardubického. Okres Šumperk ve své dnešní podobě existuje od 1. ledna 1996. Tehdy došlo k rozdělení okresu Šumperk v dřívějším vymezení na dva samostatné okresy, Šumperk a Jeseník. Jeho nynější rozloha je tedy 1313,06 km2. Jedná se o druhý největší okres v Olomouckém kraji. Z celkové rozlohy zaujímá zemědělská půda 43,0 %, podíl orné půdy na celkové rozloze je 22,8 % (orná půda se podílí na zemědělské půdě 53,0 %). Velmi významnou část výměry kraje tvoří lesní půda (48,2 %).(www.czso.cz) V okrese Šumperk žilo podle údajů statistického úřadu k 30.6.2007 celkem 124 567 obyvatel. Zemědělství je obor lidské činnosti, ve kterém se výrazně prolínají přírodní vlivy se socioekonomickými faktory. V následující kapitole budou uvedeny podstatné charakteristiky, které mají vliv na zemědělskou činnost v okrese Šumperk.
4.1 Geomorfologické členění Okres Šumperk má z hlediska zemědělství poměrně méně příznivou výškovou členitost. Jednotlivé geomorfologické oblasti, nacházející se na jeho území, jsou vypsány v tabulce 5. Naprostá většina okresu patří k České vysočině, jen výběžek Hornomoravského úvalu je řazen ke Karpatům. Největší část plochy okresu zabírá Hanušovická vrchovina, která je jižním podhůřím Jeseníků. Jejím podcelkem je Šumperská kotlina protékaná řekou Desnou, která odděluje Branenskou vrchovinu, nejrozsáhlejší a nejvyšší podcelek od Hraběšické hornatiny. Ta není vyšší než Branenská vrchovina, má však větší výškové rozdíly a členitost. Podstatně nižší je Úsovská vrchovina, jejíž nejvyšší bod, skála na Bradle ( 600 m) je již asi 100 m za hranicí okresu na okrese Olomouc.
50
Tab. 11: Geomorfologické jednotky na území okresu Šumperk Oblast, celek , podcelek Orlická oblast: Orlické hory Bukovská hornatina Kladská kotlina Králická brázda Jesenická oblast Zábřežská vrchovina Drozdovská vrchovina Mírovská vrchovina Bouzovská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Úsovská vrchovina Hraběšická hornatina Šumperská kotlina Branenská vrchovina Kralický Sněžník Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Pradědská hornatina Nízký Jeseník Bruntálská vrchovina Rychlebské hory Hornolipovská hornatina Západní Vněkarpatské sníženiny Hornomoravský úval Uničovská plošina
výšková členitost (m)
nejvyšší bod
300 - 500 75 - 150
200 - 400 200 - 300 150 - 300 30-75
Kančí vrch 600m
200 - 300 300 - 500 50 - 100 150 - 400 500 - 700
Černé kameny 956 m Jeřáb 1003m
500 - 700 500 - 800
Keprník 1423 m Praděd 1491 m
100 - 300 300 - 500
Smrk 1125 m
30 - 75
Pramen: DEMEK, J. (1987) Na severu zasahuje na území okresu svojí jižní a jihozápadní částí pohoří Hrubý Jeseník. Jedná se o kerné pohoří, které je absolutně nejvyšším na území Moravy a Slezska s nejvyšším vrcholem Praděd (1491 m n. m.) na hranici okresu Šumperk a Bruntál. Nízký Jeseník zasahuje na území okresu jen nepatrně svým podcelkem Bruntálská vrchovina. Jedná se o zalesněný terén východně od Oskavy. Rychlebské hory zasahují na území okresu svým nejvyšším podcelkem, Hornolipovskou hornatinou a dosahují zde střední výšky 644,7 m n. m. Na Rychlebské hory navazuje západně od Kladského Sedla Kralický Sněžník. Absolutní výškou sice zaostává za Hrubým Jeseníkem, ale střední výškou (930,9 m n.m.) a středním sklonem svahů (15°) jej převyšuje. Do šumperského okresu patří jen zhruba jeho polovina, přičemž vyšší část se nachází již v Polsku. 51
Orlické hory zasahují na území okresu jen minimálně a to na východě území Bukovskou hornatinou. Zábřežská vrchovina se nachází v jihozápadní části okresu. Nejvyšším podcelkem je na severu Drozdovská vrchovina, kterou odděluje Moravská Sázava od Mírovské vrchoviny. Nejjižnější podcelek, Bouzovská vrchovina, zasahuje na území okresu Šumperk jen malou částí. Dále se na Šumpersku nachází dvě brázdy. Mohelnická brázda, oddělující Hanušovickou a Zábřežskou vrchovinu, je sníženina dlouhá 30 km. Protéká jí řeka Morava a v podstatě se jedná o rovinu s minimální výškovou členitostí. Druhou brázdou je Kralická brázda, která na západě odděluje Jesenickou oblast od Orlických hor. Tato sníženina je nejjižnějším výběžkem Kladské kotliny. K významným geomorfologickým činitelům patří také člověk. Jeho činností, hromaděním kamení vysbíraného z polí, vznikly zemědělské haldy a valy, nad Vojtíškovem a Malou Moravou patrně nejlépe vyvinuté v České republice. Další významnou činností je těžba v lomech a pískovnách, při které dochází k přemisťování velkých objemů hmoty. Významným zásahem bylo také vybudování přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Při něm došlo k výraznému přetvoření temene Dlouhých strání, na jehož místě je dnes umělá deprese s vodní nádrží. Původní nadmořská výška ovšem zůstala zachována. (MELZER, M.,1993)
4.2 Hydrologické poměry Území okresu Šumperk patří k úmoří Černého moře, povodí Dunaje. Králický Sněžník na severozápadní hranici kraje je společným bodem trojrozvodí, odkud vybíhá rozvodnice Černého moře a Severního moře směrem k jihozápadu. Rozvodnice směrem k jihovýchodu odděluje úmoří Baltského moře a Černého moře. Nejvýznamnějším tokem je řeka Morava pramenící pod vrcholem Králického Sněžníku. Ta má až po ústí řeky Desná u Postřelmova bystřinný charakter a velký spád. Desná je tedy jejím největším levostranným přítokem. Z pravostranných přítoků je největší Moravská Sázava, která se vlévá do Moravy pod obcí Leština. Moravská Sázava pramení v Orlických horách a odvodňuje Podorlickou pahorkatinu a Zábřežskou vrchovinu. Jihovýchod okresu odvodňuje svými přítoky Oskava, která ústí do Moravy až u Chomoutova nedaleko Olomouce. Z vodních nádrží mají největší rozměry umělé nádrže vzniklé těžbou. Nejrozsáhlejší jsou Tři jezera u Mohelnice, která vznikla stále ještě probíhající těžbou písku. Mají přibližně 100 ha a hloubku 15 až 24 m. Menší nádrže jsou potom Písečná, vzniklá dřívější těžbou štěrkopísku a Uhelná, kde se povrchově těžil lignit. Dále můžeme na území okresu nalézt menší údolní nádrže jako jsou vodárenská nádrž na Nemilce u Nemile nebo víceúčelová nádrž Krásné na Hraběšickém potoce.
52
Samostatně pak stojí za zmínku systém vodních nádrží na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně. V okrese Šumperk lze nalézt mnoho rybníků. Příkladem jsou Polický rybník na Rohelnici, Dolnolibinský rybník na Oskavě, Velký rybník u Černé Vody, Sudkovský rybník na Desné nebo Brassův rybník v Zábřehu. Z přirozených vodních nádrží se nacházejí v okrese Šumperk rašelinná a krasová jezírka, která jsou však pouze nepatrných rozměrů. Zajímavostí jsou sirné prameny, které vyvěrají na území okresu. V těchto místech vznikly lázně Velké Losiny a Bludov. Jinak je podzemních vod použitelných v zásobování pitnou vodou spíše nedostatek. V dostatečném množství se nachází jen v Mohelnické a Kralické brázdě. Zásobování pitnou vodou je tedy doplňováno z povrchovými vodami z vodních toků a nádrží. Oblast Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku má ovšem značný význam pro zásobování střední a jižní Moravy vodou, protože je pramennou oblastí s vysokým specifickým odtokem vody. (MELZER, M., 1993)
4.3 Klimatické poměry Podnebí v okrese Šumperk je charakteristické velkými rozdíly na malé vzdálenosti, které jsou způsobeny velkým rozpětím nadmořských výšek. Můžeme se zde setkat se všemi hlavními podnebnými oblastmi, které na našem území rozlišujeme. Teplá oblast se nachází v jihovýchodní části okresu v okolí Mohelnice a Úsova. Chladná oblast je charakteristická pro většinu vyšších pohoří nad 500 – 600 m n.m. Zábřežská a Úsovská vrchovina spadají do mírně teplé podnebné oblasti. (QUITT, E., 1971) Pro toto území jsou typické časté teplotní inverze. Ty se vyskytují převážně v chladných částech roku, kdy teplota ve vrcholových částech pohoří bývá vyšší než v kotlinách pod nimi. Srážkové úhrny jsou nejmenší na Mohelnicku, pohybují se okolo 600 mm za rok, Naopak hojné jsou srážky v oblasti Hrubého Jeseníku a Kralického Sněžníku. Zde dopadne i 1000 mm srážek ročně, přičemž jejich velká část dopadá ve formě sněhu. Průměrná délka sněhové pokrývky v Šumperku je 73,4 dní.(www.chmu.cz) Dalším typickým jevem jsou mlhy, které se také vyskytují nejčastěji v chladné polovině roku. Jsou charakteristické pro kotliny a hluboká údolí jako je Šumperská kotlina, údolí Moravské Sázavy, Moravy a Bělé. V zimě jsou běžným jevem i inverzní mlhy. Převládající směr větru je západní, dále pak jihozápadní a severozápadní, nejméně jihovýchodní a jižní.
53
4.4 Rostlinstvo a živočišstvo Z mapy vegetačních poměrů lze vyčíst, že na území okresu Šumperk se nachází tyto přirozené typy. V nejbližším okolí řeky Moravy v Mohelnické brázdě jsou to luhy a olšiny, v širším zázemí pak dubohabrové háje. Oblast vrchovin a pahorkatin je typická květnatými bučinami. V nejvyšších částech pak nalezneme acidofilní horské bučiny a horské smrčiny. Stejně jako v ostatních částech České republiky byla však i zde přirozená společenstva nahrazena ve velké míře smrkovými monokulturami.(TOMÁŠEK, M., 1995) Z fytogeografických oblastí zasahuje na území okresu Šumperk mezofytikum a oreofytikum. Mezofytikum je typická flóra pahorkatinného až podhorského vegetačního stupně. Oreofytikum je převážně horská květena v jejíž skladbě chybí teplomilné druhy. Typickými rostlinami jsou bika lesní nebo lipnice Chaixova. Převládají zde jehličnaté lesy s dominantními porosty smrku. Zajímavostí je hadcová lokalita u Raškova se zachovalými přirozenými lesními porosty na extrémních stanovištích. Nachází se zde hadcový bor borůvkový a reliktní hadcový bor na příkrých svazích. V Hrubém Jeseníku se již také lze setkat s klečovým vegetačním stupněm. Nalézají se zde glaciální relikty a arkto-alpínské druhy rostlin, které na tomto místě mohou růst díky velkému výškovému rozpětí a značné intenzitě slunečního záření. Pestrost fauny na okrese Šumperk se odhaduje na přibližně 25 000 druhů, nejedná se ovšem o nijak specifickou faunu, druhy zde žijící se vyskytují i jinde. Původní fauna okresu, obdobně jako v jiných částech České republiky, je obohacena o několik aklimatizovaných a zavlečených druhů. Jsou to například králík, bažant, ondatra, potkan, muflon, jelen sika, daněk, pstruh duhový, siven americký, amur a tolstobik. V Jeseníkách je nepůvodní také kamzík horský. (MELZER, M., 1993)
4.5 Nerostné suroviny Okres Šumperk je poměrně bohatý na nerostné suroviny. Větší význam má sice pouze několik z nich, ale podivuhodná je jejich rozmanitost, podmíněná pestrostí geologické stavby a složení. V současnosti se již na území okresu netěží žádné rudy, ale v historii byla jejich těžba poměrně významná. Na více místech se rýžovalo zlato, což dokladují zachované sejpy. Velký význam měla těžba železné rudy. V okolí Květína na jihu okresu se těžil limonit, v metamorfovaných horninách Hrubého Jeseníku a Rychlebských hor se těžil magnetit. Dnes jsou všechna ložiska prakticky vytěžena.
54
V současnosti jsou významné hlavně nerudné suroviny. Na prvním místě to jsou vápence. Jedná se zejména o devonské krystalické vápence série Branná, táhnoucí se od Vápenné k Olšanům a pokračující pak dále v okolí Vitošova a Hrabové. Další významnou nerudnou surovinou je grafit. Jeho těžba na Mohelnicku, v okolí Svinova, sahá až do 12. století. V současnosti se těží lomem u Velkého Vrbna mikrokrystalický grafit, používaný ve slévárenství. Kvalitní hrnčířský jíl se těžil v minulosti v Masnicích u Loštic, cihlářské hlíny se těžily v mnoha obcích, jejich geologický původ a kvalita však byly rozdílné. V současnosti se těží k výrobě cihel křídový slínovec ve Štítech a sprašová hlína v Novém Malíně a Lošticích. Další velká ložiska, zatím netěžená, jsou u Rapotína, Klopiny a Zábřehu. Největší význam ze všech surovin mají v šumperském okrese stavební suroviny. Stavební kámen se dříve těžil na mnoha místech, dnes je jeho těžba soustředěna v několika větších lomech. Těží se droba u Loštic, rula u Zábřehu, Hanušovic a Libiny a amfibolit v Krásném a Bukovicích. Významná je těžba štěrkopísku s největší provozovnou na nivě Moravy u Mohelnice. (MELZER, M., 1993)
4.6 Půdní pokryv Půdní pokryv je zásadním faktorem ovlivňujícím zemědělskou výrobu. Okres Šumperk, jak již bylo řečeno, má velmi výraznou výškovou členitost reliéfu. To má vliv nejen na výskyt jednotlivých půdních typů, ale také na zvýšení rizika eroze půdy vlivem větších sklonů svahů. Pro zemědělství nejvhodnější půdy se nacházejí podél toku řeky Moravy, v jižní části okresu v okolí Mohelnice, Loštic, Zábřehu a Postřelmova. Zde se jedná o nivní půdy (Půdní mapa České republiky, TOMÁŠEK, M., 1995). Díky tomu, že se jedná o rovinatou část okresu, je zde i minimální potenciální eroze půdy. Podle mapy Potenciální eroze půdy ČSR (STEHLÍK, O., 1975) se pohybuje v rozmezí 0,00 – 0,10 mm za rok. Dalšími půdními typy jsou hnědozemě a illimerizované půdy vyskytující se ovšem pouze na malých plochách v širším okolí Mohelnice, Úsova a Bludova. Nejvíce zastoupeným půdním typem na Šumpersku jsou hnědé půdy, které zabírají 4/5 území. Pro tento typ půd je typický výskyt v nadmořských výškách 450 – 800 m n.m., v oblastech pahorkatin, vrchovin, popřípadě hornatin. S rostoucí nadmořskou výškou také roste kyselost půd. Hnědé půdy se vyskytují na levém břehu Moravy, v okolí Libiny, Šumperka, Starého Města, Hanušovic a Štítů. Ve velmi omezené míře se vyskytují pseudogleje a hnědé půdy oglejené a to na východ od Velkých Losin.
55
V nejvyšších nadmořských výškách, nad 800 m, se nachází rezivé půdy s podzoly. Hřeben Hrubého Jeseníku je pokryt alpínskými půdními formami a nalezneme zde i lokality rašeliništní půdy vrchovištního typu. Protože nejvyšší partie Jeseníků nejsou porostlé žádnou nebo jen řídkou vegetací, je zde největší riziko eroze, které se pohybuje v rozmezí 5,01 – 10,00 mm za rok. Zrnitostní frakce půd vyskytujících se na území okresu je od půd převážně štěrkovitých a kamenitých v nejvyšších horských partiích, přes půdy převážně hlinitopísčité v oblastech pahorkatin a vrchovin až po půdy převážně hlinité v nejnižších částech Šumperska. (TOMÁŠEK, M., 1995)
4.7 Socioekonomická charakteristika Obyvatelstvo K 31.12.2006 měl okres Šumperk 124 810 obyvatel (www.czso.cz). Celková hustota zalidnění se pohybovala na úrovni 94,9 ob/km2. Největším městem je okresní město Šumperk s 28 069 obyvateli. Celkem se na území okresu nachází 78 obcí, z nichž pouze 8 má statut města. Těmi jsou: Hanušovice, Loštice, Mohelnice, Staré Město pod Sněžníkem, Štíty, Šumperk, Úsov a Zábřeh na Moravě. V těchto osmi městech žilo k 31.12.2006 63 800 obyvatel, tedy celkem 51,1 % z celkového počtu obyvatel. Podle vymezení venovských obcí, které je používáno v České republice (obce do 2000 obyvatel) žije 30,6 % obyvatelstva okresu Šumperk na venkově. To je o 4,2 % více než je podíl venkovského obyvatelstva pro celou Českou republiku. Nad 2000 obyvatel má v okrese Šumperk celkem 15 obcí. Patří sem 6 obcí se statutem města (kromě města Úsov s 1185 obyvateli a Starého Města s 1190 obyvateli) a dalších 9 obcí: Bludov, Libina, Nový Malín, Postřelmov, Rapotín, Ruda nad Moravou, Sobotín, Velké Losiny a Vikýřovice. (www.czso.cz) Vývoj počtu obyvatelstva v okrese Šumperk má v posledních letech záporný gradient. Mezi roky 1991 a 1995 docházelo k stálému nárůstu počtu obyvatel okres. V roce 1995 bylo dosaženo maxima, 127 394 lidí. Od roku 1996 je každoročně zaznamenán pokles počtu obyvatel. Vývoj tohoto ukazatele je znázorněn na obr. 5.
56
počet obyvatel
obyvatelstvo v okrese Šumperk
128 000 127 500 127 000 126 500 126 000 125 500 125 000 124 500 124 000 123 500 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 rok
Obr.5: Vývoj počtu obyvatel okresu Šumperk v letech 1991-2006 (data k 31.12. každého roku) Pramen: www.czso.cz Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla úrovně 12 %. Vyšší ukazatel z okresů Olomouckého kraje má už jen okres Jeseník (16,9 %). Průměrná měsíční mzda dosahuje hodnoty 14 978 Kč, což je téměř o 1000 Kč méně než v sousedním Olomouckém okrese a o 500 Kč méně než je hodnota tohoto ukazatele pro celý Olomoucký kraj. Doprava Silniční síť v okrese není příliš hustá a většina komunikací má spíše regionální význam. Výjimkou jsou dvě silnice první třídy a jedna rychlostní komunikace pro motorová vozidla spojující Olomouc s Mohelnicí. Tato pak dále pokračuje jako R 35 směrem na Moravskou Třebovou. Zmíněné silnice první třídy jsou silnice I/11, která je hlavním tahem ve směru Hradec Králové - Šumperk - Opava a silnice I/14 spojující Mohelnici, Šumperk a Jeseník a pokračující dále přes Mikulov do Polska. Podobně i železniční trať je spíše regionálního významu. Vyjímkou je elektrifikovaný úsek železničního koridoru číslo 270 Olomouc – Zábřeh, který dále pokračuje ve směru Česká Třebová, Praha. Část železniční sítě je v soukromém vlastnictví. Jedná se o Železnici Desná, která je majetkem Svazku obcí údolí Desné a na které provozuje od roku 2002 spojení společnost Connex Morava. Tato železnice byla převedena do soukromého vlastnictví, protože České dráhy již neměly zájem provozovat dopravu na jejím úseku, ale pro obce v této oblasti bylo úplné zrušení provozu na trati nepřijatelným řešením.
57
Obr. 6: Administrativní rozdělení okresu Šumperk k 1.3.2001 Pramen: www.czso.cz
58
Průmysl V okrese Šumperk bylo v roce 2006 evidováno celkem 100 podniků s průmyslovým zaměřením výroby. Nejvýznamnějšími jsou tyto podniky: Siemens Elektromotory s.r.o. se sídlem Mohelnici. Je to jediný podnik v okrese zaměstnávající více než 1000 pracovníků. Podle portálu „iPOINT“ (www.ipontfinancninoviny.cz) momentálně zaměstnává tato firma 3539 lidí. Firma Siemens Elektromotory se zabývá hlavně výrobou elektromotorů. V Mohelnici sídlí ještě jedna významná firma, HELLA AUTOTECHNIK s.r.o. Zaměřuje se na výrobu světlometů. Od svého vzniku a počátečním rozmachu značně zeštíhlela a nyní již zaměstnává pouze 187 lidí. V Šumperku sídlí strojírenská firma Pars Nova a.s., jejímž zaměřením je výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv a vozového parku. Tato firma zaměstnává 845 zaměstnanců. MEP Postřelmov s 465 zaměstnanci se zabývá výrobou elektronických ovládacích přístrojů. Dalším významnějším podnikem je Pramet Tools s.r.o. sídlící v Šumperku. Podnik se věnuje kovovýrobě, hlavně nástrojů a nářadí. Pramet Tool s.r.o. má 439 zaměstnanců. Taktéž v Šumperku sídli firma Nobleslen a.s. s textilním zaměřením výroby (tkaní lnářských tkanin) a 330 zaměstnanci. Převážně výrobou papíru a lepenky se zabývá firma Olšanské papírny a.s. sídlící v Zábřehu, ale mající provozy v Olšanech, Jindřichově, Lukavici a Aloisově. Tato společnost je zaměstnavatelem 718 lidí Z potravinářských podniků lze jmenovat Pekárny a cukrárny Šumperk a.s. (podle registru ekonomických subjektů 200-249 zaměstnanců) a pivovar HOLBA a.s. v Hanušovicích se 155 zaměstnanci. Společnost Rýznar s.r.o se zabývá řeznictvím a uzenářstvím a PMV Zábřeh výrobou sušeného mléka. Obě firmy sídlí v Zábřehu na Moravě. Významná je také výroba tradičních Olomouckých tvarůžků v Lošticích ve firmě A.W. spol s.r.o. (informace o aktuálních počtech zaměstnancůjsou převzaty ze stránek iPOINTu)
59
5
ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA V OKRESE ŠUMPERK
Zemědělství na území okresu Šumperk, stejně tak jako kdekoliv jinde, je výsledkem dlouhodobého vývoje. Je determinováno různorodostí podmínek v jednotlivých oblastech a nalezneme tedy velké rozdíly mezi zemědělstvím a venkovem například na Mohelnicku a v oblastech pod vrcholy Hrubého Jeseníku. Tradičně mají na osevní ploše v podhorských oblastech největší podíl obiloviny s převahou ovsa a žita a brambory. Ty se zde pěstují od druhé poloviny 18. století. Výraznou tradici má i chov skotu, ovcí, koní, prasat a koz. Výměra zemědělské půdy v okrese Šumperk k 31.12 2006 činila 56 432 ha. Lesní pozemky jsou zastoupeny ještě více, zaujímají plochu 63 588 ha. Informace o využití pozemků v okrese Šumperk podává tab. 12. Tab. 12: Úhrnné hodnoty pozemků (kultur) k 31.12.2006 v okrese Šumperk (v hektarech) orná půda chmelnice vinice zahrady ovocné sady travní porosty zemědělská půda lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celkem
ha 29647 0 0 2443 561 23781 56432 63588 1300 1554 8681 131555
% 23 0 0 2 0 18 43 48 1 1 7 100
Pramen: ČÚZK Z rozlohy zemědělské půdy v okrese Šumperk 42 % zabírají plochy trvalých travních porostů. Jejich podíl dlouhodobě narůstá v souvislosti s podporou zatravňování v LFA oblastech, kam značná část zemědělské půdy v okrese Šumperk patří (viz. obr.3). Ze zastoupených výrobních zemědělských podoblastí dominují v okrese Šumperk podoblasti řepařská a bramborářská. Vzhledem ke geomorfologickému členění okresu lze nalézt také oblasti horské. Na území okresu není vůbec zastoupena kukuřičná podoblast. (viz. tab. 13).
60
Tab.13: Rozčlenění orné a zemědělské půdy v okrese Šumperk do výrobních podoblastí k 31.12.2006 (v hektarech) oblast R1 R2 R3
ha 4024 4994 3605
% z. p. 7,1 8,8 6,4
oblast B1 B2 B3
ha 4312 4634 3628
% z. p. 7,6 8,2 6,4
oblast H1 H2 Celkem z.p
ha 2722 1728 56432
% z. p. 4,8 3,1 100,0
zdroj: ČÚZK
Mezí říjnem 2004 a zářím 2005 pracovalo v zemědělství v šumperském okrese celkem 2406 osob. Věková struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva zaměstnaného v zemědělském sektoru není příznivá. Největší podíl z pracujících v zemědělství v uvedeném období se nacházel ve věkové skupině 45 až 54 let. Ta tvoří 28,8 % podíl a spolu s věkovou skupinou 55 až 64 let dokonce 49,7 %. Naopak v nejmladší věkové skupině do 24 let bylo pouze 136 osob, tedy 5,7 % z celkového počtu lidí zaměstnaných v zemědělství. Při pokračování tohoto trendu lze počítat s brzkým nedostatkem pracovních sil v primárním sektoru. Důvodem nezájmu o zaměstnání v zemědělství je pravděpodobně nízké platové ohodnocení, často velká fyzická náročnost práce a její malá sociální prestiž. Mladí lidé dnes nemají zájem o práci v zemědělství a obzvláště větší zemědělské podniky budou pravděpodobně těžko shánět kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu. (www.czso.cz) Tab. 14: Struktura zemědělských podniků v okrese Šumperk
Agrodružstvo Zábřeh na Moravě, Zábřeh na Moravě Bludovská a.s., Bludov Dubická zemědlělská a.s., Dubicko Farma Morava s.r.o., Malá Morava Fit Fruit s.r.o., Úsov - Klopina Hrado a.s., Hrabišín CHP Řepová s.r.o., Řepová Kameníček a.s., Ruda nad Moravou Libinská AGRO a.s., Libina MARWIN v.o.s., Hynčice na Moravě Mohelnická zemědělská a.s., Mohelnice – Újezd PALOMO a.s., Loštice
zemědělská půda [ha]
orná půda [ha]
počet zaměstanců
2004
2007
2004
2007
2004
2007
2435
2230
1801
1619
61
65
3788
3687
2801
2595
150
132
4212
3900
3320
3340
255
205
1950
1821
20
11
36
28
817 1189 940
780 1185 -*
0 712 677
0 581 -
4 67 25
4 62 -
1157
930
498
-
58
-
1800
1260
1700
-
100
-
1606
1592
0
0
26
26
1942
3676
1663
2892
67
115
2417
2349
1910
1950
113
95
61
zemědělská půda [ha]
Rýznar s.r.o., Zábřeh na Moravě ÚSOVSKO a.s., Úsov – Klopina Ústav pro strukturální politiku v zemědělství a.s, Sobotín Všeobecná rozvojová společnost Šumperk s.r.o., Šumperk Výmyslov s.r.o./Úsovsko EKO s.r.o., Úsov – Klopina VÚCHS Rapotín s.r.o., Rapotín ZEAS Březná a.s., Štíty Zemědelská společnost Jedlí a.s., Jedlí
orná půda [ha]
Počet zaměstanců
2004 244 2611
2007 256 2380
2004 164 2184
2007 72 -
2004 137 290
2007 132 -
-
760
-
0
-
-
181
200
0
0
4
4
1733
2458
398
400
-
-
1028 2315
1034 2156
573 1050
472 999
14 82
15 84
1595
1580
847
800
72
70
*údaj není k dispozici Pramen: Zemědělská agentura Šumperk, ŠUSTALOVÁ, E. (2005), Vlastní dotazníkové šetření V tabulce 14. jsou zachyceny všechny PPO, hospodařících v zemědělské výrobě v okrese Šumperk s výměrou větší než 100 ha. Kromě těchto podniků jsou v okrese ještě PPO s menší výměrou. Těmi jsou: Agrisen s.r.o., Staré Město pod Sněžníkem Rozhled Morava s.r.o., Malá Morava Desná a.s., Velké Losiny Lesní statek Třemešek v.o.s., Oskava Lesy Ruda a.s., Ruda nad Moravou Akciová společnost ÚSOVSKO a.s. je zároveň majoritním vlastníkem společností Mohelnická zemědělská a.s., ÚSOVSKO EKO s.r.o., Fit Fruit s.r.o. a Libinská AGRO a.s. Kromě toho je vlastníkem dalších podniků, které obhospodařují plochu mimo okres Šumperk, nebo se zabývají jiným odvětvím výroby, než zemědělstvím. U CHP Řepová nejsou uvedeny další údaje, protože tato společnost se momentálně nachází v konkurzu a nevykazuje zemědělskou produkci. Podniky zemědělské výroby stejně jako SHR využívají pro svoji produkci dotací poskytovaných ze zdrojů státního rozpočtu České republiky stejně jako z rozpočtu Evropské Unie. V následujících tabulkách a grafech jsou zachyceny informace o množství a struktuře základních dotačních titulů, ze kterých zemědělské subjekty v okrese Šumperk čerpaly v období 2004 až 2006. 62
Tab. 15: Objem dotací alokovaných v okrese Šumperk v letech 2004 – 2006 (v mil. Kč). program AEO LFA SAPS Top-up celkem
2004 111 127 119 0 356
2005 111 127 135 99 472
2006 118 127 159 105 509
2004-2006 340 380 413 204 1337
Pramen: www.szif.cz
Tab. 16: Objem dotací alokovaných v České republice v letech 2004 – 2006 (v mil. Kč). program AEO LFA SAPS Top-up Celkem
2004 2925 2726 6379 x 12030
Pramen: www.szif.cz
2005 3183 2797 7348 6790 20117
2006 3447 2858 8764 7275 22345
¨
Tab. 17: Podíl jednotlivých dotací na celkové sumě dotací v okrese Šumperk a v České republice v letech 2004 – 2006 (v %) 2004 Šumperk ČR 31,2 24,3 35,5 22,7 33,3 53,0 0,0 0,0
AEO LFA SAPS Top-up
2005 Šumperk 23,5 26,8 28,7 21,1
ČR 15,8 13,9 36,5 33,8
2006 Šumperk 23,1 25,0 31,3 20,6
ČR 15,4 12,8 39,2 32,6
Pramen: www.szif.cz Jednotlivé dotace alokované v okrese Šumperk v letech 2004-2006 180
dotace [mil kč]
160 140 120
AEO
100 80
LFA SAPS
60
Top-up
40 20 0 2004
2005
2006
rok
Obr. 7: Jednotlivé dotace alokované v okrese Šumperk v letech 2004 až 2006. 63
Pramen: www.szif.cz Jednotlivé dotace alokované v ČR v letech 2004 - 2006 10000 9000 dotace [mil kč]
8000 7000 6000
AEO
5000
LFA
4000
SAPS
3000
top-up
2000 1000 0 2004
2005
2006
rok
Obr. 8: Jednotlivé dotace alokované v České republice v letech 2004 až 2006. Pramen: www.szif.cz
Z tab. 15 je patrné, že největší objem financí je převáděn ze SAPS, tedy přímou platbou na plochu. Tento zdroj dotací je navíc doplňován od roku 2005 dorovnávacím systémem topup a dohromady tyto dotační tituly tvořily v roce 2006 52 % dotací. Objem dotací z HRDP přes opatření LFA a AEO se udržuje na zhruba stejné úrovni po všechny sledované roky. V případě méně příznivých oblastí je to dáno zvýšenou stabilitou zařazení ploch do systému LFA. U AEO můžeme vysledovat nárůst v roce 2006 o 7 milionů. Jedná se o důsledek většího zapojení zemědělských subjektů do ekologické produkce, které samozřejmě souvisí s možností dosáhnout na peníze z tohoto dotačního zdroje. Srovnáme-li příjem hlavních dotací v okrese Šumperk s příjmem těchto dotací pro celou Českou republiku, můžeme vysledovat podobné trendy. Tedy spíše stabilní, jen mírně se zvyšující objem finančních prostředků čerpaných z dotačních titulů AEO a LFA. Větší nárůst naopak zaznamenaly dotace na SAPS a Top-up. Z tab. 17 můžeme velice dobře vysledovat rozdíly mezi podílem dotací do LFA oblastí a na AEO v případě okresu Šumperk a celé České republiky. Právě díky zařazení značné části okresu Šumperk do LFA a tedy podpoře ekologického a environmentálně šetrného způsobu obhospodařování zemědělské půdy je procentuelně vyšší část dotací čerpána právě z titulů LFA a AEO. Z obr. 8 je patrné, že v rámci České republiky je zdaleka největší objem dotací čerpán ze SAPS (od roku 2005
64
navíc podpořen systémem top-up), zatímco pro okres Šumperk jsou podíly peněz z jednotlivých dotačních titulů mnohem vyrovnanější. Dalším zdrojem dotací je PGRLF. Z okresu Šumperk bylo podáno doposud 380 žádostí o dotaci, z nichž 347 bylo schváleno a 30 zamítnuto. Celková výše úvěru činí tedy 1 488 122 tis. Kč, přičemž výše garance je 439 061 tis. Kč. Celková dotace dosáhla hodnoty 233 698 tis. Kč, z níž 218 898 tis. Kč již bylo vyplaceno. V okrese Šumperk se setkáváme s poměrně významným zastoupením ekologického zemědělství. Z PPO do tohoto typu zemědělství spadá celkem 9 subjektů. Ty jsou uvedeny v tab. 18. Ze SHR se ekologickým zemědělstvím v okrese Šumperk zabývá celkem 42 osob, tedy téměř 15 %. Hlavním zaměřením výroby je chov masného skotu. Touto produkcí se zabývá 34 SHR (81 %). 18 SHR chová koně, 11 ovce, dále pak někteří chovají kozy, prasata, drůbež a králíky. Podíl rostlinné výroby na produkci SHR je malý a pěstují se převážně obiloviny a brambory. Tab. 18.: PPO podnikající v okrese Šumperk a zabývající se ekozemědělstvím. PPO Agrisen a.s. Farma Morava s.r.o. Fit Fruit s.r.o Lesní statek Třemešek, v.o.s MARWIN v.o.s. ROZHLED Morava s.r.o. ÚSOVSKO EKO s.r.o. Ústav pro struktirální politiku v zemědělství a.s. Všeobecná rozvojová společnost s.r.o
zaměření výroby chov skotu, prodej jatečných zvířat a ryb pěstování obilovin, chov masného skotu, provoz restaurace TTP, chov skotu chov masného skotu, pěstování ovoce chov masného skotu, ovcí a koní chov masného skotu TTP, chov skotu, pěstování ovoce chov masného skotu a pěstování ječmene chov masného skotu, údržba přírody a krajiny, květnaté louky, hospodaření v CHKO
Pramen: Ekologické zemědělství Olomouckého kraje, 2007
Ze subjektů podnikajících v ekozemědělství se jich 8 také zabývá agroturistikou. V tab. 19 je jejich seznam a nabídka v oblasti agroturistiky. Je patrné, že hlavním zaměřením těchto zařízení je nabídka vyjížděk na koních a výuka jízdy na koni. Dále pak nabídka pěší turistiky a sportovního vyžití, obzvláště v zimě.
65
Tab.19: Subjekty provozující agroturistiku v okrese Šumperk Farma Morava s.r.o., Malá vyjížďky na koních, rybaření, provoz vlastní restaurace Moravavy Körnerová Eva, Bušín – letní kemp, možnost stanování, karavany, pěší turistika, horská kola, sběr Olšany lesních plodů, terén na běžky, blízkost sjezdovky ubytování v budově zrekonstruované původní farmy, v okolí podmínky vhodné Mazák Alois, Komňátka – pro pěší turistiku i cykoturistiku, v zimě něžecké stopy, vlek, vyjížďky na Bohdíkov koních a výuka jízdy na koních Merta Václav, Vernířovice ubytování na ranči (Ranch M), vyjížďky na koních , výuka jízdy na koni – Velké Losiny Mika Miloslav, Staré horský hotel Paprsek – ubytování, stravování, sauna, kulečník, lyžařský vlek, Město pod Sněžníkem běžecké tratě, pěší turistika Mrázek Pavel, Vysoké horská zemědělská farma Žibřidovice – Hanušovice Panský Zdeněk, Staré farma Černý Kůň – vyjížďky na koních, kurzy základního jezdeckého výcviku Město pod Sněžníkem a hipoterapie Strnad Petr, Loučná nad ubytování v penzionu, fitcentrum, sauna, tenisové hřiště, hřiště na malou Desnou kopanou, vyjížďky na koních
Pramen: Ekologické zemědělství Olomouckého kraje, 2007 Okres Šumperk má vzhledem ke svým geografickým charakteristikám velmi dobrý potenciál pro rozvoj ekologického zemědělství, agroturistiky a mimoprodukčních funkcí zemědělství. Tyto trendy jsou však zatím na počátku a teprve v příštích letech se ukáže, do jaké míry byl tento potenciál využit.
66
6
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ
V období říjen až listopad 2007 bylo provedeno dotazníkové šetření u subjektů podnikajících v zemědělství v okrese Šumperk. Cílem tohoto dotazníkového šetření bylo zjistit, jak se projevil vstup České republiky do Evropské Unie, zda byl pro zemědělce přínosem nebo naopak komplikací. Jaké konkrétní změny v hospodaření učinili v souvislosti se vstupem do Evropské Unie. Celkem bylo osloveno 25 podniků právnických osob (PPO), z nichž bohužel pouze 16 bylo ochotno dotazník vyplnit a také tak učinilo. Z podniků fyzických osob (PFO), jedná se o samostatně hospodařící rolníky (SHR), se podařilo získat odpovědi od 48 respondentů. Protože v rámci okresu se nacházejí oblasti s různými podmínkami pro zemědělskou výrobu, bylo třeba zajistit, aby vzorek respondentů pocházel z různých částí okresu, což se podařilo. 1. otázka: Jaké je zaměření Vaší výroby? Tab.20: Zaměření výroby u PPO a PFO
rostlinná živočišná kombinace
PPO abs. rel [%] 2 12,5 3 18,7 11 68,8
PFO abs. rel [%] 4 8,3 18 37,5 26 54,2
Z tab. 20. vyplývá, že většina subjektů podnikajících v zemědělství v okrese Šumperk má kombinované zaměření výroby. To znamená, že se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Zde je ovšem třeba poznamenat, že velká část rostlinné produkce je využívána zpět v produkci živočišné ve formě krmiv. Celkově lze říci, že zemědělství v okrese Šumperk je spíše zaměřeno na živočišnou výrobu. Je to dáno zejména fyzickogeografickými podmínkami, které nejsou na většině plochy okresu vhodné pro intenzivní rostlinnou výrobu, vzhledem k výškové členitosti terénu. Živočišná výroba je zaměřena především na chov hovězího dobytka. Větší část chovu je zaměřena na hovězí dobytek bez tržní produkce mléka, ale u některých PPO (například Palomo Loštice a.s., ZD Jedlí s.ro.) se můžeme setkat i s chovem dojnic. Dále se lze ve větší míře na území okresu Šumperk setkat s chovem prasat a skotu. Zejména v severní části okresu, v podhorském a horském terénu je rozšířen i chov ovcí. Z rostlinné produkce převažují obilniny a olejniny. Z obilnin jsou to převážně pšenice a ječmen, z olejnin potom řepka. Významné je také pěstování kukuřice na siláž. Do rostlinné výroby také spadá pěstování TTP, které je v okrese Šumperk velice rozšířené vzhledem k již 67
zmíněným svažitostním a výškovým poměrům a zařazení do LFA oblastí a podpoře ekologického zemědělství. 2. otázka: Výměra obhospodařované plochy a orné půdy v letech 2004 – 2007. Cílem této otázky bylo zejména zjistit, jestli se plocha obhospodařované půdy a orné půdy zvětšuje či zmenšuje. U žádného z 48 dotazovaných SHR nedošlo ke změně ve výměře obhospodařované plochy po roce 2004. V této souvislosti se malí zemědělci vyjadřovali nesouhlasně k situaci na trhu s půdou, kdy je pro ně téměř nemožné dosáhnout na koupi dalších pozemků. Odvolávali se zejména na nekonkurenceschopnost vůči zahraničním zájemcům, kteří mohou skupovat českou půdu díky novele devizového zákona a zákona o podmínkách převodu pozemků na jiné osoby. Tím vláda umožnila prodej české zemědělské půdy cizincům. Jedná se konkrétně o možnost nákupu státní privatizované půdy všem cizincům, kteří se v České republice zaevidují do evidence zemědělských podnikatelů podle zákona o zemědělství. (HAVEL, P., 2007). Tab. 21: Výměra obhospodařované zemědělské půdy v letech 2004 a 2007 u PPO PPO Agrodružstvo Zábřeh Bludovská a.s. Dubická zemědělská a.s. Farma Morava s.r.o. Fit Fruit s.r.o. Hrado a.s. Lesy Ruda a.s. Marwin a.s Mohelnická zemědělská a.s. Palomo a.s. Rýznar s.r.o. Úsovsko EKO Všeob. rozvojová spol. Šumperk s.r.o VUCHS Rapotín, s.r.o. ZEAS Březná Zemědělské družstvo Jedlí a.s.
2007 z toho orná výměra půda [ha] [ha] [%] 1619 72,6 2230 2595 70,4 3687 3340 85,6 3900 11 0,6 1821 0 0,0 780 581 49,0 1185 6 5,9 102 0 0,0 1592 2892 78,7 3676 1950 83,0 2349 72 28,0 257 400 16,3 2458 0 0,0 200 472 45,6 1034 999 46,3 2156 800 50,6 1580
výměra [ha] 2435 3788 4212 1950 817 1189 102 1606 1942 2417 244 1733 181 1028 2315 1595
2004 z toho orná půda [ha] [%] 1801 74,0 2801 73,9 3320 78,8 11 0,6 0 0,0 581 48,9 6 5,9 0 0,0 1663 85,6 1910 79,0 164 67,2 400 23,1 0 0,0 573 55,7 1050 45,4 847 53,1
Z tabulky 21. je patrné, že pouze u čtyř PPO hospodařících v okrese Šumperk došlo k mírnému nárůstu obhospodařované plochy zemědělské půdy, u dalších deseti došlo k mírnému poklesu a jeden z podniků zůstal beze změny. V rámci výměry se, kromě Mohelnické zemědělské a.s. vždy jednalo o změny poměrně nevýznamné a proto nelze
68
ze zjištěných údajů vyčíst nějaký jednoznačný trend. U Mohelnické zemědělské a.s. bylo důvodem výrazného nárůstu obhospodařované plochy zemědělské půdy sloučení se zemědělským podnikem Bouzovská a.s. Tím došlo k nárůstu plochy o zhruba polovinu, ale je potřeba zmínit, že tato výměra se již většinou nenachází v okrese Šumperk, ale v okrese Olomouc. V této souvislosti je potřeba také zmínit podnik ÚSOVSKO EKO, který také hospodaří na ploše více okresů, tedy v okrese Šumperském (1430 ha), Olomouckém a Prostějovském. Z výsledků vyplývá, že ve studovaném období ve většině případů nedošlo k výrazným změnám ve výměře obhospodařované plochy. Klíčovým datem v tomto kontextu je 31.12.2008. K tomuto termínu vyprší platnost nájemních smluv pro AEO, které byly uzavírány na 5 let. Po tomto datu lze očekávat výrazné změny ve výměře obhospodařované plochy, zejména u podniků právnických osob. 3. otázka: Vývoj počtu zaměstnanců v letech 2004 – 2007. Z dotazovaných SHR v okrese Šumperk nebyl jediný, který by uvedl jiný počet zaměstnanců než 0. Respondenti k otázce často doplňovali, že nemohou zaměstnávat jiné osoby z finančních důvodů. Na svých pozemcích pracují sami, často s dobrovolnou výpomocí ostatních členů rodiny. Vývoj počtu zaměstnanců u PPO je znázorněn v tab. 22. Z té je patrné, že ani zde nedochází k velkým změnám. Výjimkou je opět Mohelnická zemědělská a.s., kde logicky po sloučení s Bouzovskou zemědělskou a.s. došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců. K mírnému nárůstu počtu zaměstnanců pak také došlo v Agrodružstvu Zábřeh, VÚCHS Rapotín a ZEAS Březná. Tab. 22: Počty zaměstnanců v PPO v letech 2004 a 2007. PPO Agrodružstvo Zábřeh Bludovská a.s. Dubická zemědělská a.s. Farma Morava s.r.o. Fit Fruit s.r.o. Hrado a.s. Lesy Ruda a.s. Marwin a.s Mohelnická zemědělská a.s. Palomo a.s. Rýznar s.r.o. Úsovsko EKO
počet zaměstnanců 2007 2004 61 65 150 132 255 205 36 28 4 4 67 62 11 11 26 26 67 115 113 95 137 132 x x
69
PPO Všeob.rozvojová spol. Šumperk s.r.o VUCHS Rapotín, s.r.o. ZEAS Březná Zemědělské družstvo Jedlí a.s
počet zaměstnanců 2007 2004 4 4 14 15 82 84 72 70
4. otázka: Změnilo se v souvislosti se vstupem ČR do EU nějakým způsobem využití Vámi obhospodařované zemědělské půdy? Jak a z jakého důvodu? Tab. 23: Změny ve využití zemědělské půdy u PPO v souvislosti se vstupem do EU. PPO Agrodružstvo Zábřeh Bludovská a.s. Dubická zemědělská a.s. Farma Morava Fit Fruit s.r.o. Hrado a.s. Lesy Ruda a.s. Marwin a.s Mohelnická zemědělská a.s. Palomo a.s. Rýznar s.r.o. Úsovsko EKO Všeobecná rozvojová společnost Šumperk s.r.o VUCHS Rapotín, s.r.o. ZEAS Březná Zemědělské družstvo Jedlí a.s
změna zatravňování, používání meziplodin zatravnění nárůst pěstování řepky, pokles pěstování cukrovky ne ne zatravnění (125 ha) ne ne ne ne ne zatravnění (800 ha)
důvod
dotace na LFA regulace trhu s cukrem, podpora energetických plodin stále stejné dotace na údržbu TTP od začátku vše pod TTP dotace na LFA v ekologickém zemědělství již od r. 1997
dotace na ekohospodaření
ne zatravnění ne ne
nízké výkupní ceny plodin, podpora AEO
Z tab. 23. je patrné, že hlavním způsobem, jakým se odrazil vstup ČR do EU v okrese Šumperk, je nárůst podílu TTP. Důvodem je podpora a možnost získat dotace v rámci ekologického hospodaření zejména v oblastech LFA. Pouze Dubická zemědělská a.s. uvedla, že pod vlivem regulace trhu s cukrem (viz. kap. 2.3) a s podporou pěstování energetických plodin došlo ke snížení plochy, na které se pěstuje cukrová řepa a naopak ke zvýšení plochy využité k pěstování řepky olejné. U SHR byly odpovědi v podstatě shodné. Z celkového počtu 48 respondentů jich 34 uvedlo, že k žádným změnám ve využití obhospodařované plochy nedošlo, 6 respondentů uvedlo změnu v nárůstu plochy TTP. 4 respondenti učinili změny v podílu luk a pastvin na ploše obhospodařované půdy, kvůli zákazu pastvy na pozemcích označených jako louky. Dva SHR
70
uvedli nárůst podílu pěstovaní řepky olejné a dva pokles pěstování cukrové řepy, ze stejných důvodů jaké byly uvedeny u PPO. 5. otázka: Bylo/je pro Vás obtížné zorientovat se v dotační politice EU a ČR? PPO uvedly ve 13-ti případech z 16-ti, že pro ně nebyl problém zorientovat se v dotační politice EU a ČR. Tyto větší podniky samozřejmě zaměstnávají odborníky na tuto agendu (většinou to jsou ekonomové), nebo si najímají externí specialisty. Pouze tři podniky uvedly, že zvláště v počátcích s orientací v dotačních politikách EU a ČR měli obtíže. Například Agrodružstvo Zábřeh se nestihlo přihlásit k dotačnímu titulu včas a o peníze tedy přišlo. Ze 48 SHR jich 34 (cca 71 %) uvedlo, že neměli potíže s orientací v dotační politice EU a ČR. Často uváděli, že byli v tomto ohledu přeškoleni agrární komorou, což jim problematiku velice usnadnilo. Zbylých 14 respondentů (29 %) uvedlo, že potíže měli a považují systém dotací za zbytečně složitý a často se měnící.
6. otázka: Z jakého zdroje čerpáte informace o změnách a nabízených dotačních titulech? V této otázce nebyl výrazný rozdíl mezi PPO a PFO. Nejfrekventovanějším zdrojem informací je Zemědělská agentura Šumperk a Agrární komora. Tyto instituce zprostředkovávají zemědělcům informace pomocí školení a seminářů, dále pak poskytováním informačních a propagačních materiálů (brožury, příručky, manuály). Pověřené osoby pracující v těchto institucích pak jsou nápomocny při řešení konkrétních dotazů a požadavků. Semináře dále pořádá také SZIF nebo Asociace soukromých zemědělců. Dalším velmi často užívaným zdrojem informací je internet, především pak oficiální stránky MZe a SZIF a tisk. Pro SHR pak důležitým zdrojem informací jsou ostatní SHR hospodařící v jejich okolí, se kterými konzultují své problémy a postupy v jejich řešení. 7. otázka: Zažádali jste již o dotace z EAFRD. Pokud ne, hodláte tak učinit? Tato otázka je zaměřena na přechod na nový systém platný pro plánovací období 2007-2013. U většiny PPO již skončilo nebo dobíhá předešlé 5tileté období, ve kterém se čerpaly dotace z programu HRDP. Některé podniky již zažádaly o dotace z nového programu EAFRD, jiné ještě ne, ale hodlají tak učinit. Pouze Hrado a.s. se vyjádřilo v tom smyslu, že o dotace z EAFRD ani v budoucnosti žádat nebude. Firma ZEAS a.s. stejně jako firma Rýznar s.r.o. na tuto otázku neuvedla žádnou odpověď.
71
Tab. 24: Žádosti o dotace přes EAFRD u PPO PPO Agrodružstvo Zábřeh Bludovská a.s. Dubická zemědělská a.s. Farma Morava Fit Fruit s.r.o. Hrado a.s. Lesy Ruda a.s. Marwin a.s Mohelnická zemědělská a.s. Palomo a.s. Rýznar s.r.o. Úsovsko EKO Všeobecná rozvojová společnost Šumperk s.r.o VUCHS Rapotín, s.r.o. ZEAS Březná Zemědělské družstvo Jedlí a.s
EAFRD zažádali o dotaci na zatravňování (osa II), peníze zatím nedostali zažádali - MAS (osa IV) zažádali - MAS (osa IV) - úspěšně vyřízeno ne, zatím dobíhá původní 5tileté období - HRDP zažádali o dotaci na zatravňování (osa II) ne ne, ale hodlají žádat o doatce na AEO (osa II) zažádali o dotace – Leader a MAS Horní Pomoraví (osa IV) ne, zatím dobíhá původní 5tileté období – HRDP zažádali o dotace z osy I a II ? zažádali o doatce - AEO (osa II) Zažádali o dotace z osy I a II zažádali o dotace z osy I a II ? ne, zatím dobíhá původní 5tileté období – HRDP, až od r. 2009
Tab. 25: Žádost o dotace přes EAFRD u PFO ne - budou - nebudou - neví ano
44 4 28 12 4
92% 9% 64% 27% 8%
Z tab. 25 je patrné, že většina ( 91 %) SHR zatím nezažádala o dotace podle nových pravidel platných pro období 2007 – 2013. Jedním z důvodů, stejně jako u PPO je zatím stále ještě dobíhající režim z období 2004 – 2006 pod programem HRDP. Poněkud překvapivé je procento SHR, kteří jsou již nyní přesvědčeni, že z programu EAFRD ani o dotace žádat nebudou. V tomto případě je možné, že důvodem je spíše dobíhající 5ti leté období a tedy prozatímní neznalost nových dotačních titulů. Pouze 2 dotazovaní SHR již zažádali o dotace z EAFRD a do programu se zapojili.
72
8. otázka: Vstup ČR do EU jako subjekt podnikající v zemědělství hodnotíte: Hodnocení vstupu do EU u PPO a PFO 8%
13%
kladně
15%
spíše kladně neutrálně spíše záporně 31%
záporně
33%
Obr. 9: Hodnocení vstupu ČR do EU u všech dotazovaných subjektů podnikajících v zemědělství v okrese Šumperk . Hodnocení vstupu do EU u PFO
Hodnocení vstupu do EU u PPO 6%
8% 8%
6%
21%
kladně
kladně 25%
spíše kladně
17%
spíše kladně
neutrálně
neutrálně
spíše záporně
spíše záporně
záporně
50%
záporně
13%
46%
Obr. 10. a 11.: Hodnocení vstupu ČR do EU u PPO a PFO podnikajících v zemědělství v okrese Šumperk. Na obr. 9, 10 a 11 jsou znázorněny výsledky hodnocení spokojenosti se vstupem ČR do EU z pozice subjektů hospodařících v zemědělství. Velmi zajímavý je rozdíl mezi PPO a PFO v tomto hodnocení. Polovina podniků právnických osob vnímá vstup do struktur EU spíše kladně, vždy s určitými výhradami, které jim brání k zcela kladnému náhledu na věc. Těmito důvody se dále budu zabývat v otázkách 9. a 10. Pouze pro 1 PPO, Bludovskou a.s. byl vstup ČR do EU záležitostí, vnímanou zcela negativně. Uvedeným důvodem k tomuto postoji byl nucený útlum výroby. Naopak pouze Všeobecná rozvojová společnost Šumperk s.r.o. uvedla, že vstup do EU jako subjekt podnikající v zemědělství hodnotí zcela kladně.
73
Rozmanitěji se k vstupu do EU vyjadřovali SHR. 46 % z nich uvedlo neutrální postoj, 38 % se vyjadřovalo ve více či méně pozitivním smyslu a 16 % ve smyslu negativním. Celkově lze říci, že zemědělci a zemědělské podniky v okrese Šumperk považují vstup do EU za spíše pozitivní posun pro jejich podnikání. Třetina oslovených respondentů hodnotila vstup neutrálně s tím, že často uváděli na jedné straně pozitiva ohledně výše dotací, na druhé pak negativa týkající se byrokracie, konkurence a výkupních cen komodit. 9. otázka: Co považujete za největší problém podnikání v českých podmínkách? Záměrně byla k zjišťování, v čem vidí respondenti největší problém podnikání v zemědělství, použita otevřená otázka. Důvodem byla snaha neovlivňovat respondenty výběrem možností a nechat spektrum otevřené, aby nedošlo k opomenutí některého aspektu, který by nebyl vytipován při konstrukci dotazníku. Spektrum odpovědí bylo tedy široké. Přesto v něm lze dobře identifikovat nejpalčivější problémy. PPO stejně jako SHR se shodli na dvou nejčastěji uváděných odpovědích. První z problémů, které identifikovali, byly nízké výkupní ceny, převážně tedy živočišné produkce. Respondenti si stěžovali na nepoměr mezi stále rostoucími vstupními náklady a nízkými výkupními cenami produktů, převážně se jednalo o skot. V roce 2006 se index cen vstupů do zemědělství meziročně zvýšil o 1,6 %, s tím, že ceny výrobků a služeb běžně spotřebovávaných v zemědělství vzrostly o 1,7 % a ceny výrobků a služeb přispívajících do zemědělských investic o 1,1 %. Nejvýrazněji zdražila osiva a sadba, společně s energií, palivy a mazivy. (Zemědělství 2006) Druhou velmi častou odpovědí byla administrativní náročnost. Respondenti si stěžovali na přemíru papírování a byrokratickou zátěž, která především SHR zabírá mnoho času, který potřebují ke své náročné práci. Obzvláště PPO, 50 % respondentů, uváděli jako zatěžující faktor nestálost podmínek, měnící se legislativu a nestejnost jejího výkladu různými subjekty. Z toho plynoucí nejistota je zásadním problémem, se kterým se musí zemědělci vypořádávat. PPO i SHR se shodli na tom, že dalším palčivým problémem je prodej státní půdy. Především pro pro SHR je velký problém. Stížnosti zaznívaly na neprůhlednost transakcí týkajících se prodeje státní půdy, nestabilitu a korupci. Dále s tímto faktorem souvisí i legislativa týkající se předkupního práva, kdy si PPO stěžovali na to, že není možné touto cestou koupit víc, než 500 ha půdy na jeden podnik. Dalším shodně uváděným problémem byl vliv obchodních řetězců, které uměle stlačují ceny potravin dolů a dováží produkty ze zahraničí. České výrobky tak mají velký problém cenově konkurovat, ačkoli kvalitou jsou přinejmenším srovnatelné. Na druhou stranu se k tomuto
74
argumentu ještě přidaly hlasy, které si stěžovaly na vysoké ceny potravin, které ovšem nejsou odrazem vysokých výkupních cen produktů. Tedy, ačkoli zemědělci prodávají své produkty za nízké výkupní ceny, prodejci již mají na potravinových výrobcích nasazeny vysoké marže. Nepoměr mezi rozdrobeností zemědělské výroby na jedné straně a monopolizací výkupu na straně druhé vytváří špatné podmínky pro rozvoj fungujícího tržního prostředí. SHR jako další problém uváděli nemožnost konkurovat velkým podnikům. U respondentů z řad PPO se dále objevily tyto problémy: růst závislosti na dotacích a pokles soběstačnosti České republiky v zemědělské produkci, slabá intervence státu ve prospěch zemědělců a jejich produkce, kvóty (mléko, cukr) a nesmyslnost některých opatření, týkajících se dotací, jako například nutnost je zdaňovat. 10. Co konkrétně byste změnil/navrhl pro to, aby se Vám lépe hospodařilo. V čem by Vám mohla EU/ČR vyjít vstříc v řešení Vašich problémů? V odpovědích na tuto otázku se velice dobře shodli zejména PPO. Jedenáct respondentů z patnácti uvedlo, že by se jim mnohem lépe hospodařilo ve stabilnějším prostředí, s určitou jistotou a dlouhodobou perspektivou. Tento požadavek se týká zejména právního a dotačního prostředí a také nakládání s půdou. 25 % SHR stejně jako PPO uvedlo, že by uvítali zjednodušení administrativy, snížení byrokratického aparátu a zprůhlednění legislativy. Oba typy subjektů se také vyslovovaly v tom smyslu, že jim vadí nerovný přístup a rozlišování mezi zeměmi EU. Respondenti by chtěli zrovnoprávnit podmínky starých zemí EU s nově přistoupivšími zeměmi a zvýšit tak svoji konkurenceschopnost. Uváděli, že ačkoli úroveň vstupů do zemědělské výroby je již na stejné úrovni, dotace se stále významně liší. Někteří respondenti se v tomto kontextu vyslovovali tak, že nejvhodnější by bylo celý systém dotací zrušit a tak nastolit takové tržní prostředí, ve kterém budou mít všichni stejné podmínky. Logicky podle odpovědí na předchozí otázku se také objevil požadavek na garanci výkupních cen produktů a to za rozhodně vyšší ceny než jak je tomu nyní. Obzvláště SHR by uvítali zavedení dotací, které by jim pomohly unést vysoké náklady na vstupy, například na lehčí mechanizaci (traktůrky), palivo, hnojiva apod. Respondenti se také často vyjadřovali v tom smyslu, že by uvítali lepší komunikaci mezi nimi a vládou, tak, aby se v rozhodnutích projevily jejich potřeby a nároky.
75
7
ZÁVĚR
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit změny, kterými prošlo a stále prochází zemědělství České republiky a které souvisí se vstupem do Evropské Unie. Jednalo se tedy o období poměrně dost krátké, trvající v podstatě 3,5 roku. Za tuto dobu je jistě obtížné něco hodnotit. Změny, ke kterým dochází jsou pozvolné a dlouhodobé. Přesto i za tak krátký časový úsek bylo možné nalézt určité nové trendy, které se v zemědělském sektoru objevily a které mají souvislost se vstupem ČR do struktur EU a přijetím SZP. Celková zemědělská produkce České republiky ve sledovaném období klesá, stejně tak počet pracovníků zaměstnaných v zemědělství. Nadále klesá i podíl zemědělské produkce na tvorbě HDP České republiky. Z těchto faktů lze tedy usuzovat, že význam tohoto hospodářského odvětví u nás klesá. Důvody tohoto trendu jsou: dovoz levnějších produktů ze zemí EU, nekonkurenceschopnost českých zemědělců, zavedení kvót na určité produkty. Tento trend vzbuzuje obavy nejen v zemědělcích samotných, ale i u širší veřejnosti. Přeci jen se jedná o základní výrobní odvětví a každý stát má potřebu zajistit si dostatečnou vlastní produkci pro případ, že by se země musela spolehnout, ať již z jakéhokoli důvodu, pouze na vlastní zdroje. Je pravdou, že sledované období není příliš dlouhé, ale tento útlumový trend se projevuje v podstatě již od začátku 90. let a vstupem České republiky do EU se jen nadále umocnil. Prozatím to ani výhledově nevypadá na změnu a existují dokonce obavy, zda si Česká republika vůbec bude schopna zachovat do budoucna alespoň část živočišné produkce, která se momentálně potýká s obrovskými problémy. Po různých reformách, kterými prošla SZP, se část podpory plynoucí z rozpočtu EU začala, kromě samotné výroby, soustřeďovat na péči o krajinu. Motivuje obyvatelstvo k životu na venkově a podporuje chudé regiony. Tento posun je u nás patrný zejména v nárůstu podílu ekologického zemědělství, který momentálně prožívá “boom”. Dalším patrným posunem souvisejícím s dotační politikou EU je nárůst podílu TTP na ploše zemědělské půdy, související s podporou zatravňování, zejména v oblastech LFA. V okrese Šumperk, co se týče struktury zemědělských subjektů a zaměření výroby nedošlo ve sledovaném období k podstatným změnám. Projevily se zde stejné trendy, jako v celé České republice, tedy nárůst ploch TTP a ploch určených k ekologickému zemědělství. Z uvedených výsledků dotazníkového šetření v okrese Šumperk vyplývá, jak tamní zemědělci vnímají vstup do struktur Evropské Unie, kde vidí největší problémy a rezervy, které by se měly řešit. Z dotazníku vyplynula větší spokojenost ze strany PPO. Samostatně hospodařící rolníci vstup do EU nevidí tak pozitivně, v mnoha případech se pro ně vlastně nic zásadního nezměnilo, snad jen přibyla nutná administrativa. To je také problém, na který
76
si zemědělci velice stěžovali a který se dá jistě zobecnit pro celou Českou republiku. Dále z dotazníkového šetření vyplynula nespokojenost s nestabilitou podnikatelského prostředí (měnící se dotace, legislativa), které přispívá k již tak vysoké rizikovosti podnikání v zemědělském sektoru. Pro zemědělství v okrese Šumperk se zdá být podstatné zachování intenzivní produkce v jižní části okresu, která má vhodnější podmínky pro zemědělství. V oblastech LFA by měl vývoj směřovat k extenzifikaci produkce, nástupu mimoprodukčních funkcí zemědělství a dalšímu rozvoji ekologického zemědělství. Vhodnou cestou je posílení agroturismu, který se začal v okrese již pomalu rozvíjet.
77
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY knihy a publikace [1] Akční plán České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010. MZe ČR, 2004, 14 str. [2] BIČÍK, I. (1982): Ekonomická geografie I. Geografie zemědělství. SPN, Praha 105 str. [3] BIČÍK, I. (1991): Geografie zemědělství II. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK, Praha, 157 str. [4] Cross-Compliance – zákonné požadavky na hospodaření. [online].,MZe ČR, 2006, 64 str. [cit. 2007-10-17]. Dostupné z
[5] Český ústav zeměměřický a katastrální: Statistická ročenka půdního fondu České republiky. Zeměměřický úřad, 2007, 43 str. [6] ČSÚ Praha: Agrocenzus 1995, publikace 1219-96, Praha, 1996, 150 str. [7] ČSÚ Praha: Agrocenzus 2000, publikace 2118-01, Praha, 2001. [8] DEMEK, J.(1987): Hory a nížiny. Academia, Praha, 584 str. [9] Ekologické zemědělství Olomouckého kraje. Olomoucký kraj, 2007, Olomouc, 27 str. [10] GÖTZ, A., NOVOTNÁ, M. (1995): Geografie zemědělství ČR. Pedagogická fakulta ZČU, Plzeň, 100 str. [11] Horizontální plán rozvoje venkova ČR pro období 2004-2006. Mze ČR, 2004, Praha, 137 str. [12] ILBERY, B. (1998): The Geography of Rural Change. Addison Wesley Longman Ltd. Edinburgh, 267 str.
78
[13] Koncepce agrární politiky ČR na období před vstupem do Evropské Unie. MZe ČR, Praha, 2000, 37 str. [14] MELZER, M., SCHLUZ, J., a kol. (1993): Vlastivěda Šumperského okresu, OÚ Šumperk a Okresní vlastivědné muzeum Šumperk, 1993, 585 str. [15] Mléčné kvóty v České republice. [online]. SZIF, 2007, 32 str. [cit. 2007-11-20]. Dostupné z [16] Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky pro období 2007-2013. MZe ČR, 2006, Praha, 31 str. [17] NUNVÁŘOVÁ, S. (2007): Rozvoj venkova. Masarykova Univerzita, Ekonomicko správní fakulta, Brno, 2007, 211 str. [18] OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. [online]. MZe ČR, 2004, 162 str. [cit. 2007-10-03]. Dostupné z < http://www.strukturalnifondy.cz/oprvmz/programovy-dokumentop-rozvoj-venkova-a-multifunkcni-zemedelstvi-2004-2006> [19] PĚLUCHA, M. a kol. (2006): Rozvoj venkova v programovacím období 2007-2013 v kontextu reforem SZP EU. IREAS, Institut pro strukturální politiku, Praha, 162 str. [20] Průvodce obce podporami OP Zemědělství. Mze ČR, Praha, 2004, 64 str. [21] Přínos programu SAPARD pro ČR. [online]. SZIF a Agentura SAPARD, 2006, 19 str. [cit.2007-10-17]. Dostupné z [22] QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 s. [23] VĚŽNÍK, A. (1987): Geografie zemědělství I. SPN, Praha, 93 str.
79
[24] VĚŽNÍK, A. (1989): Geografie zemědělství II. SPN, Praha, 127 str. [25] WOODS, M. (2005): Rural Geography. SAGE Publications Ltd, London, 330 str. [26] Závěrečná zpráva o programu SAPARD v České republice. [online]. Agentura Sapard. [cit. 2007-10-17]. dostupné z < http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/sapard#> [27] Zemědělství 2005. MZe ČR, 2006, Praha , 121 str. [28] Zemědělství 2006. MZe ČR, 2007, Praha, 140 str. [29] Zpráva o stavu zemědělství ČR za rok 1998, „Zelená zpráva“. MZe ČR, Praha, 1999.
články: [1] BIČÍK, I.: Proměny geografie zemědělství. Geografie, 2005, č.2, s.91 [2] BIELIK, P., JURÍČEK, P., KUNOVÁ, D.: The comparison of agricultural support policies in the OECD and the EU countries from the perspective of economic globalization processes. Zemědělská ekonomika, 2007, roč. 53, č. 8, str. 339 - 348. [3] BODOKOVÁ, S.: Aktuální stav příprav EAFRD. [online]. 2007 [cit. 2007-10-16]. Dostupné z [4] BROŽOVÁ, I.: Ekologické zemědělství jako jeden z aspektů multifunkčního zemědělství. Zemědělská ekonomika, 2005, roč. 51, č. 2, str. 51 - 56. [5] DOUCHA, T. a SOKOL, Z.: Pokus o etapizaci vývoje zemědělství a zemědělské politiky v ČR v letech 1989 – 1998. Zemědělská ekonomika, 1999, roč. 45, č.12, str. 529 – 536. [6] FAJMON, H.: Cukerní reforma i nám zhořkne. [online]. 2005 [cit. 2007-12-06]. Dostupné z
80
[7] FIALOVÁ, Z. : O budoucnosti českého zemědělství. [online]. 2007 [cit. 2007-10-16]. Dostupné z [8] HAVEL, P.: Vláda řekla ano prodeji půdy cizincům. [online]. 2007 [cit. 2007-12-07]. Dostupné z [9] HLADILOVÁ, J., COOMBESOVÁ, V.: Přímé a národní doplňkové platby. [online]. 2007 [cit. 2007-10-17]. Dostupné z [10] HRABÁNKOVÁ, M.: Příprava programových dokumentů jako základ pro využívání strukturálních fondů EU v zemědělství ČR. Zemědělská ekonomika, 1999, roč. 45, č. 12, str. 543 - 548. [11] HRABÁNKOVÁ, M.: Příprava ČR na využití strukturálních fondů pro trvale udržitelný rozvoj venkova. Ochrana přírody, 2000,č.9,s.271 a 274-275,1 fot.,1 kartogr. [12] JAVŮRKOVÁ, J.: Polsko požaduje zvýšení mléčné kvóty. [online]. 2007 [cit. 2007-1229]. Dostupné z < http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=16&typ=1&val=63393&ids=210 > [13] JELÍNEK, L., MEDONOS, T., BOUDNÝ, J.: Struktura užití a vlastnictví půdy v České republice a význam trhu půdy pro utváření krajiny. Sborník ze semináře, Jičín 2005, Urbanní a územní rozvoj, 2006, č.2, sam.příl.Venkov II - sídla a krajina, s.6-13, 2 tab., 7 gr.,lit. [14] LUKAS, Z.: New EU Member States: booming agro-food trade, Poland ahead. Zemědělská ekonomika, 2005, roč. 51, č. 4, str. 175 – 180. [15] MAŘÍK, M.: Analýza: Unie bojuje s příliš drahým cukrem. [online]. 2006 [cit. 2007-1206]. Dostupné z [16] MLÁDEK, J.: Klíč k prosperitě našeho venkova se nazývá EAFRD. [online]. 2006 [cit. 2007-10-16]. Dostupné z < http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6218425 >
81
[17] NĚMEC, J., KUČERA, J.: Land market development after accession to the EU. Zemědělská ekonomika, 2007, roč. 53, č. 4, str. 154 - 160. [18] RAMUND S.B. (2006): Socio-economic and Demographical Aspects of Multifunctional Agricultural Policies in Norway and the EU. Erasmus Universiteit Rotterdam. [19] RUNGE C.F., WITZKE v.H., (1987): Institutional Change in the Common Agricultural Policy of the European Community. American Journal of Agricultural Economics, Vol. 69, No. 2 (Květen, 1987), str. 213-222. [20] ŠARAPATKA, B.: Trvalé travní porosty v ekologickém zemědělství a jejich produkční a mimoprodukční funkce. Zpravodaj MŽP, 2006, č.9, s.10-11. [21] ŠTOLBOVÁ, M.: Comparative analysis of less-favoured areas payments in the EU states. Zemědělská ekonomika, 2007, roč. 53, č.10, str. 455 – 465. [22] TREML, V. a kol.: Agroenvironmentální politika Evropské unie v České republice. Perspektiva 2007-2013. Ochrana přírody, 2005, č.8, s.245-247. [23] VĚŽNÍK, A., BARTOŠOVÁ, L.: Vybrané regionálně geografické diference zemědělství České republiky po období transformace. Zemědělská ekonomika, 2004, roč. 50, č. 5, str. 207 – 216. [24] VICENOVÁ, M.: Program rozvoje venkova na roky 2007-2013 je příležitost a naděje pro venkovský prostor. Obec a finance, 2006, č.5, příl. Zpravodaj MZe, s.34-35, 2 fot [25] ZAHRADNÍK, P.: Nová finanční perspektiva na období 2007-2013. Veřejná správa, 2006, č.19, s.25-27,2 tab.,1 fot. mapové zdroje [1] STEHLÍK, O (1975): Potenciální eroze půdy v ČSR 1:500 000, GÚ ČSAV, Brno [2] TOMÁŠEK, M. (1995): Půdní mapa České republiky in Atlas půd České republiky, Český geologický ústav, Praha, 36 str., 42 příl.
82
internetové zdroje: [1] Stránky Agrowebu <www.agroweb.cz> [2] Stránky Asociace soukromého zemědělství ČR <www.asz.cz> [3] Stránky Českého hydrometeorologického ústavu <www.chmu.cz> [4] Stránky Českého statistického úřadu <www.czso.cz> [5] Stránky Eurostatu <www.epp.eurostat.ec.europa.eu> [6] Stránky Fondů evropské unie <www.strukturalni-fondy.cz> [7] Stránky iPOINTu [8] Stránky Lidových novin <www.lidovky.cz> [9] Stránky Ministerstva financí ČR <www.mfcr.cz> [10] Stránky Ministerstva zemědělství ČR <www.mze.cz> [11] Stránky Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu <www.pgrlf.cz> [12] Stránky Státního zemědělského intervenčního fondu <www.szif.cz> [13] Stránky Svazu marginálních obcí <www.lfa.cz>
83
PŘÍLOHY
84
Seznam příloh: Příl.1: Seznam použitých zkratek Příl. 2: Znění dotazníku použitého v anktetárním šetření Příl. 3:Mapa PPO v okrese Šumperk – plocha obhospodařované půdy Příl 4: Mapa Olomouckého kraje
85
Příl. 1 Seznam zkratek AEO................Agroenvironmentální opatření BSE.................Bovinní spongiformní encefalopathie („nemoc šílených krav“) ČR.................. Česká republika EAFRD.......... European Agricultural Fund for Rural Development – EZFRV- Evropský fond pro rozvoj venkova EAGF............. European Agricultural Guarantee Fund – EZZF – Evropský zemědělský záruční fond EAGGF.......... European Agricultural Guarantie and Guidenance Fund– EZOZF – Evropský zemědělský orientační a záruční fond EFF.................European Fisheries Fund – ERF – Evropský rybářský fond EK.................. Evropská komise ES...................Evropské společenství EU..................Evropská Unie EU – 15..........Země Evropské Unie před přistoupením 10 zemí střední a východní Evropy v roce 2004 EU – 25..........Země Evropské Unie po roce 2004 EUR...............Euro – společná měna v rámci eurozóny FIFG..............Financial Instrument for Fisheries Guidance – Finanční instrument pro podporu rybářství GAEC............Good Agricultural and Environmental Conditions - dobré zemědělské a environmentální podmínky HDP...............Hrubý domácí produkt HRDP............ Horizontal Rural Development Plan – Horizontální plán rozvoje venkova IACS.............. Integrated Administrative Control System – Integrovaný administrativní kontrolní systém LFA................ Less Favourable Areas – méně příznivé oblasti pro zemědělství MEŘO ........... Metylester řepkového oleje Mze ČR.......... Ministerstvo zemědělství České republiky OECD............ Organization for Economic Co-operation and Development – Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OP RVMZ..... Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství PGRLF........... Podpůrný garanční rolnicko lesnický fond
86
PFO................ Podniky fyzických osob PPO................ Podniky právnických osob SAPARD....... Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova SAPS............. Single Area Payment Scheme – Jednotná platba na plochu SHR............... Samostatně hospodařící rolníci SLDB............. Sčítání lidu, domů a bytů SMR.............. Statutory Management Requirements - zákonné požadavky na hospodaření SPS............... Single Payment Scheme – Jednotná platba na farmu SVE.............. Státy střední a východní Evropy SZIF.............. Státní zemědělský intervenční fond SZP............... Společná zemědělská politika TTP............... Trvalé travní porosty VDJ............... Velká dobytčí jednotka WTO............. World Trade Organization – Světová obchodní organizace
87
Příl. 2 DOTAZNÍK PRO ZEMĚDĚLSKÉ SUBJEKTY V OKRESE ŠUMPERK Název subjektu: 1. Jaké je zaměření Vaší výroby? a) převážně rostlinné -uveďte hlavní plodiny.......................................................................................................... b) převážně živočišné -uveďte hlavní zvířata........................................................................................................... c) kombinace - uveďte hlavní plodiny a zvířata........................................................................................... ............................................................................................................................................ 2. Obhospodářovaná plocha zemědělské půdy (v hektarech) v roce 2004.............................................z toho orná půda.................................................................. 2005.............................................z toho orná půda.................................................................. 2006.............................................z toho orná půda.................................................................. 2007.............................................z toho orná půda.................................................................. 3. Počet zaměstnanců 2004............................. 2005............................. 2006............................. 2007............................. 4. Změnilo se po vstupu ČR do EU nějakým způsobem využití Vámi obhospodařovávané půdy? Jak a z jakého důvodu? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ...............................................................................................................................................
5. Bylo / je pro Vás obtížné zorientovat se v dotační politice EU a ČR? Ano X Ne - případný komentář.................................................................................................................. ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ 88
6. Z jakého zdroje čerpáte informace změnách a nabízených dotačních titulech? Považujete je za dostačující? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ..................................................................................................................................................... 7. Zažádali jste již o dotace z EAFRD? Ano X Ne Pokud Ano, o jakou částku a s jakým výsledkem?
osa
opatření
požadovaná částka
dosažená částka
Pokud Ne, hodláte tak učinit? Ano X Ne Pokud Ano, z jaké osy a opatření a o jakou částku chcete žádat? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ .................................................................................................................................................... 8. Vstup ČR do EU jako subjekt podnikající v zemědělství hodnotíte a) b) c) d) e)
kladně spíše kladně neutrálně spíše negativně negativně
9. Co považujete za největší problém podnikání v zemědělství v českých podmínkách? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ .......................................................................................................................................................
89
10. Co konkrétně byste změnil/navrhl pro to, aby se Vám lépe hospodařilo. Jak by Vám mohla EU/ČR vyjít lépe vstříc v řešení Vašich problémů? ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ........................................................................................................................................................ ..................................................................................................................................................
90
Příl. 3
91
Příl. 4
92
pramen: www.czso.cz
Výuka zemědělství na středních školách podle principů Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia
Lenka Marešová Učitelství geografie a kartografie pro střední školy
____________________________________________________________________________ Brno 2008
93
Výuka zemědělství na středních školách podle principů Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia V rámci reformy školství došlo k zásadním změnám v přístupu k vyučování na všech úrovních vzdělávání od předškolního po středoškolský stupeň. Byl vytvořen nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19 let. Kurikulární dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program vzdělávání (NPV) a rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku, RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (pro předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. (www.rvp.cz) RVP pro gymnázia (RVP-G) stanovuje základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzdělávacím programu. Dále specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci na konci vzdělávání na gymnáziu dosáhnout a vymezuje závazný vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo. RVP-G zařazuje jako závaznou součást vzdělávání průřezová témata s výrazně formativními funkcemi, podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků. Cílem vzdělávání přestává být objem dílčích poznatků, fakt a dat, ale systematická a vyvážená struktura vědění, používání informací v smysluplném kontextu a životní praxi a také pozitivní přístup k celoživotnímu vzdělávání. Je tedy třeba používat metody a postupy podporující tvořivé myšlení, pohotovost a samostatnost žáků, využívat způsoby diferencované výuky, nové organizační formy, zařazovat integrované předměty apod. Jak již bylo zmíněno, gymnaziální vzdělávání má žáky vybavit tzv. klíčovými kompetencemi. Těmi jsou vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty a jejich uplatňování v osobním, občanském a profesním životě. Na čtyřletých gymnáziích a na vyšším stupni víceletých gymnázií by si žák měl osvojit kompetenci k učení, kompetenci k řešení problémů, kompetenci komunikativní, kompetenci sociální a personální, kompetenci občanskou a kompetenci k podnikavosti.
94
Učivo Zemědělství ve výuce geografie na gymnáziu podle cílů a principů RVP-G Podle nové reformy vzdělávání se upouští od tradičního rozdělení výuky na jednotlivé předměty a přistupuje se k vyučování v rámci vzdělávacích oblastí. Geografie obecně má v tomto případě složitější postavení, protože se jedná disciplínu na pomezí věd přírodovědných a společenských. Stejně jako se vede polemika o tom, zda by se geografie na vysokých školách měla učit v rámci přírodovědných nebo humánních oborů, i na úrovni gymnaziálního vzdělávání se nyní projevuje obtížná zařaditelnost tohoto předmětu. Proto se objevuje jak ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, kam kromě geografie spadají předměty jako je matematika, fyzika, chemie a pod., tak ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost spolu s dějepisem a občanskou výchovou. V podstatě by v tom nemusel být až takový problém, protože většinu obsahu zeměpisného učiva lze jednoznačně vymezit a určit zda spadá pod přírodovědná nebo společenská témata. V případě učiva věnovaného zemědělství to ovšem zcela jednoznačné není. Zemědělství jako hospodářské odvětví lidské činnosti se jeví jako téma spadající do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Na druhou stranu je to ovšem fenomén zásadně determinovaný přírodními podmínkami. Proto je potřeba dát jej do souvislostí celého komplexu přírodních, ekonomických, sociálních a také historických podmínek. S tématem zemědělství se setkáme jak v rámci vzdělávacího obsahu kapitoly Přírodní prostředí, tak kapitoly Sociální prostředí a také kapitol Životní prostředí a Regiony. Učivo fyzickogeografické sféry by v podstatě mělo končit syntézou v porozumění procesům, které vytvářejí a ovlivňují pedosféru a tedy půdu jako základní prostředek a vstup zemědělské výroby. V oblasti sociální pak vzájemné vztahy mezi zemědělstvím jako hlavním zdrojem výživy obyvatelstva a ekonomickou vyspělostí společnosti. V oblasti Životního prostředí je to pak téma zemědělství a jeho vlivu na životní prostředí a krajinu a potenciál rozvoje ekologického zemědělství. I v případě učiva o regionech nelze vynechat zemědělství jako jednu ze základních činností člověka vzájemně ovlivňující životní podmínky a úroveň v jednotlivých oblastech světa. Učivo zemědělství v kontextu klíčových kompetencí
95
V této kapitole bych se ráda zaměřila na konkrétní příklady učiva z geografie zemědělství a k přístupu k jejich vyučování podle RVP. V první části se budu věnovat výuce v běžné hodině geografie, v druhé pak návrhem doplňkových aktivit do semináře z geografie.
Téma: Úvod do zemědělství Pomůcky: tematická nástěnná mapa zemědělství světa, materiál na výrobu posterů (papír, barvy, fixy, lepidla, nůžky) Výuku je dobré začít představením tématu, který se bude probírat. Za vhodné považuji zjistit, co již studenti o tématu vědí, do jaké hloubky se orientují a na co může učitel navázat. Proto bych začala hodinu položením otázek: Co je zemědělství? Kde se tento fenomén vyskytuje? Proč je zemědělská výroba důležitá? Z odpovědí od žáků a přidáním vlastních myšlenek bych se tedy dostala k definici zemědělství a jeho hlavních rysů. Učitel by měl vhodně kladenými doplňujícími otázkami přivést žáky ke správným odpovědím. Forma otázek a diskuse s žáky na téma je způsobem, jak prohloubit jejich kompetence k řešení problémů (dostali otázku a hledají na ni odpověď na základě již získaných znalostí) a kompetence komunikativní (prezentace svého názoru před třídou, formulování myšlenek, naslouchání ostatním názorům, argumentace). Po seznámení se s hlavními rysy probírané látky by bylo dobré přejít k prohloubení znalostí o tématu: Jaké jsou faktory ovlivňující zemědělskou výrobu: přírodní x společensko hospodářské. Tuto část látky lze pojmout jako výklad s tím, že učitel poukáže na interdisplinární propojení mezi obory ze vzdělávací oblasti člověk a příroda (geologie) v prvním případě a z oblasti člověk a společnost v případě společensko hospodářských faktorů (občanská výchova – společnost). Neolitická (zemědělská) revoluce Pro pochopení významu zemědělství pro společnost je potřeba vysvětlit historii této lidské činnosti a jejího vlivu na hospodářskou úroveň různých regionů. V tomto učivu dochází k propojení zeměpisného učiva s dějepisným. Žáci sami by se měli pokusit najít souvislosti
96
mezi rozvojem zemědělství a vyspělostí jednotlivých částí světa. Protože každá společnost je závislá na produktech zemědělské výroby (ať již vlastních nebo importovaných) je třeba ukotvit a posílit povědomí žáků o zemědělství nejen jako hospodářské činnosti, ale také jako kulturní hodnotě jejími tradičními kořeny a vlivem na krajinu. Protože zemědělství v různých částech světa je různé, další částí výuky by měla být klasifikace typů zemědělství podle různých kritérií, tak aby si žáci uvědomili, jak komplexní a různorodá je zemědělská výroba. Vzhledem k obsáhlosti tohoto učiva by bylo vhodné rozdělit jej na jednotlivá témata a ty zadat ke zpracování a prezentaci skupinám žáků s tím, že výstupem této práce bude poster (velký plakátový formát s textovou a grafickou částí), který žáci budou prezentovat svým spolužákům a který se posléze může stát výzdobou třídy či školy: 1. skupina – samozásobitelské zemědělství 2. skupina – komerční zemědělství 3. skupina – kolektivní zemědělství 4. skupina – intenzivní zemědělství 5. skupina – extenzivní zemědělství Od žáků se vyžaduje sběr informací (učitel pomáhá s vyhledáváním vhodných zdrojů) čímž se prohlubuje kompetence k učení tím, že sami plánují a organizují svoji pracovní činnost, získávají a zpracovávají informace a konzultací mezi sebou a s učitelem se učí kriticky pohlížet na zdroje a výstupy. Dále tato projektová činnost rozvíjí kompetence k řešení problémů. Tím je nejen samotné téma, které je třeba analyzovat a vhodně zpracovat, ale i pravděpodobné názorové střety s ostatními žáky a potřeba dohodnout se na společném postupu. S tím také souvisí rozvíjení kompetence komunikativní. Ta je rozvíjena nejen na již zmíněné úrovni domluvy mezi žáky, ale také prostřednictvím prezentace finálního výsledku. To znamená určitá forma grafické prezentace na posteru a také slovního komentáře při jeho představení ostatním spolužákům. Protože se jedná o práci kolektivní, kde je třeba kooperovat, spolehnout se jeden na druhého a přijmout odpovědnost za svůj díl práce na projektu, rozvíjí se také kompetence sociální a personální. Výše popsaná část výuky by měla zabrat zhruba dvě až tři vyučovací hodiny. Záleží na možnosti samostatné práce na projektech mimo vyučovací hodinu. Následně bych zařadila do výuky zemědělství stěžejní témata, která se v rámci tohoto oboru vyskytují. Těmi jsou: problém hladu ve světě a zelená revoluce, případová studie zemědělství v oblasti Sahelu a společná zemědělská politika EU.
97
Téma: Sahel Pomůcky: nástěnná mapa Afriky, článek - případová studie zemědělství v oblasti Sahelu O problematice Sahelu by se mělo hovořit ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost, i když nesporně je dobré propojit ji také s přírodovědnými předměty. Sahel je velmi specifická oblast na jejímž příkladě lez vysvětlit různé fenomény z mnoha předmětů. Nabízí se propojení s dějepisem, protože velkou úlohu v oblasti Sahelu sehrál evropský kolonialismus, stejně tak jako ještě dříve otrokářství. Dále propojení se základy společenských věd díky různým formám více či méně totalitních režimů vlády. Rozšiřování oblasti Sahelu pak úzce souvisí se zemědělstvím a nesprávným obhospodařováním půdy. Hodinu bych otevřela nastolením otázky chudoby a hladu ve subsaharské Africe. Vhodné by bylo použít metodu „brainstormingu“. Tedy zeptat se žáků, co se jim vybaví, jaké mají asociace, při přednesení slovního spojení Afrika a chudoba. Lze předpokládat, že žáci již mají nějakou zkušenost a znalosti s touto problémovou oblastí světa a budou schopni učiteli sami přednést různé souvislosti, které se k tomuto tématu vážou. Učitel v tomto okamžiku působí pouze jako zapisovatel námětů na tabuli. V této části vyučovací hodiny se rozvíjí kompetence k učení, tím že žáci dávají do souvislosti učivo či znalosti již dříve nabyté a kompetence ke komunikaci při prezentováni vlastních nápadů a asociací. Po tomto „rozehřívacím“ cvičení, které by mělo žáky aktivizovat a přitáhnout jejich pozornost k nastolenému tématu, by se učitel měl vyjádřit k předneseným příspěvkům, v případě jejich relevantnosti poukázat na spojení s problémem, v případě jejich irelevantosti vysvětlit, proč s tím nesouhlasí. Pokud by ve výčtu některý z klíčových faktorů chyběl, pak jej učitel doplní a opět stručně vysvětlí souvislosti. V další fázi hodiny by se měl učitel věnovat přímo problematice zemědělství v oblasti Sahelu. Nejprve je důležité vysvětlit vůbec, co je Sahel a vymezit jeho rozšíření (na nástěnné mapě Afriky). Seznámit žáky s největšími problémy, se kterými se v této části světa obyvatelstvo potýká. Zde se může učitel opřít o výstup dosažený s žáky v první části hodiny. Pro osvětlení přispívání zemědělství na rozšiřování Sahelu by bylo vhodné opřít se o nějakou případovou studii, která by žákům názorně ukázala, s čím se samozásobitelští zemědělci v oblasti Sahelu musí potýkat, jak jejich rozhodování ovlivňují tradice a kam jejich způsob hospodaření vede. Při této fázi hodiny bych tedy volila klasickou frontální výuku, kdy učitel přednáší učivo, žáci si dělají poznámky a učitel s žáky udržuje kontakt pomocí vhodně volených otázek, které buď rozšiřují problematiku, nebo vypovídají o porozumění látce.
98
V této fázi hodiny tedy opět dochází hlavně k rozvíjení kompetencí k učení. Je to jak formou podáváním nových informací, tak požadavkem na žáky, aby si z výkladu sami vypsali, co je podstatné a oddělili to od informací nepodstatných. V poslední části hodiny bych dala prostor žákům, aby se sami vyjádřili k tématu, zeptali se na to co je zajímá, nebo čemu neporozuměli. Jako domácí úkol bych nakonec zadala napsání úvahy na téma: Lze zastavit rozšiřování Sahelu? Žáci by se tak měli sami zamyslet nad komplexitou celého tématu a podle vlastního zaměření a zájmů nějakým způsobem interpretovat tuto problematiku, ať již z hlediska environmentálního, ekonomického, politického či sociálního. Rozvíjí se tak kompetence k řešení problémů, komunikativní a hlavně kompetence občanské. Případová studie: Sucho v Sahelu v období 1968-1974 Období mezi roky 1968 a 1974 bylo zřejmě nejničivější sucho v oblasti Sahelu v novodobé historii. Toto sucho bylo výsledkem přírodních i lidských faktorů. Z hlediska politického, ekonomického a sociologického byly důsledky sucha totálně zničující. Během těchto zhruba 6ti let sucha zemřelo 100 000 až 250 000 lidí, téměř 5,5 mil muselo z oblasti odejít a zemědělská základna 5ti zemí (Etiopie, Súdán, Mali, Niger a Čad) se rozpadla. Podle údajů sebraných a analyzovaných výzkumnicí Camillou Toulmin v její práci "Livestock losses and post-drought rehabilitation in sub-Saharan Africa," utrpěla oblast sahelu významné škody na dobytku, ovcích a kozách. Ztráty dosahovaly 15 - 45 % z každé skupiny. V Nigeru to například znamenalo reálný pokles kusů dobytka z 4,50 mil kusů na 2,25 mil. To dále zamezilo dalšímu ekonomickému rozvoji tohoto regionu omezením investic v zasažených státech. Navíc národní vlády těchto zemí ztratily následně po období sucha příjem z daní až do výše 3 %. V Čadu tak dosáhl hrubý národní produkt na hlavu 120 $, jedné z nejnožších úrovní na světě. Protože sucho trvalo tak dlouho, lidé nebyli schopni bránit se nějakými vlastními krátkodobějšími opatřeními. Proto zhruba polovina lidí žijících na sahleském venkově utekla do rozvinutějších městských center. Byla to města jako N´Djamena, Addis Abeba nebo státy Mali a Středoafrická Republika. Vládní opatření při tomto konkrétním suchu byla omezena mnoha faktory souvisejícími s financemi. Za prvé, v té době ekonomiky sahelských zemí nebyly příliš rozvinuté, čímž zabránily příslušné finanční pomoci postiženým lidem a hladovějícím komunitám. Dále, davy lidí utíkajících do měst, hledajících útočiště, způsobily, že se přelidněnost měst stala obrovským problémem, který ovšem vlády zemí nedokázaly řešit. Tahle neschopnost vedla k rozvoji a snadnému šíření nemocí jako malárie.
99
Vlády Čadu, Etiopie a Nigérie jako jedno z řešení nechaly vykopat kanály z městských center k venkovským farmám ve snaze dostat k nim vodu, ale tyto snahy ztroskotaly kvůli neúprosnému vedru, které limitovalo budování těchto kanálů a jejich efektivitu. Pramen: http://library.thinkquest.org/05aug/01412/lite/naturaldisasters/drought/casestudy.html Téma: Hlad ve světě a zelená revoluce Pomůcky: video záznam, články, obrázky, tématická mapa hladu ve světě Problém hladu ve světě je velmi emotivní téma, které má potenciál zaujmout a aktivizovat žáky. Jedná se o téma, které se svojí kontroverzí a závislosti na interpretaci velmi dobře hodí k diskusi, spíše než k frontálnímu způsobu výuky. Proto bych volila tento přístup k výuce: Na začátku by byl promítnut bez předchozího komentáře videozáznam, sugestivně dokumentující důsledky hladu ve světě (lze nalézt například na www.youtube.com). Poté učitel rozvede téma a předloží žákům podstatná fakta, nejlépe podpořená nejnovější statistikou. Následovala by obecná diskuse se studenty o příčinách, důsledcích a potenciálních řešeních tohoto celosvětového problému. Samozřejmě zde velmi záleží na vlastní aktivitě žáků. V lepším případě by měl učitel fungovat pouze jako moderátor debaty, tak aby se vyvíjela žádaným směrem a neodchylovala se příliš od tématu. Učitel by upřesňoval údaje a uváděl na pravou míru potenciální demagogické interpretace žáků, tak aby byla zachována věcná správnost v debatě. V případě že žáci nebudou schopni sami o tomto tématu hovořit a tázat se učitele, bude jeho role aktivnější, více se bude blížit výkladu, ale i zde by učitel měl neustále vybízet žáky k aktivitě pomocí vhodně volených otázek a třeba i provokujících prohlášení. Učitel by měl také dohlédnout na to, aby se v rámci debaty objevila témata zemědělství ve světě jako zdroje potravin a zelené revoluce jako pokusu o řešení problému hladu a vztáhnout tak téma k probíranému učivu, tedy zemědělství. Celkově by takto pojatá vyučovací hodina měla přispět k rozvoji těchto klíčových kompetencí žáků: kompetence k učení, kompetence ke komunikaci, kompetence občanské, sociální i personální. Žáci by tedy měli získat nové znalosti, spojit si je se znalostmi již dříve získanými a tím prohloubit celkové porozumění problematice. Měli by si vyzkoušet prezentovat své názory před kolektivem, naslouchat názorům ostatních a respektovat je, přitom být ovšem schopni polemiky a argumentace na podporu vlastních názorů. Debata by měla žáky donutit
100
hlouběji se zamyslet nad celosvětovým problémem hladu a uvědomit si klady a zápory konzumní společnosti, ve které sami žijí a na níž se podílejí. Téma hladu ve světě je učivem spadajícím pod oblast Člověk a společnost a velmi úzce souvisí s učivem Základů společenských věd dále pak také s dějepisem a biologií.
obr.: Příklad šokující fotografie, vypovídající o tématu hlad v Africe pramen: http://www.thecosmicgift.com/images/blog/1994_pulitzer_prize_photo.jpg
Téma: Společná zemědělská politika Pro pochopení vzniku, vývoje a aktuálního stavu SZP EU je potřeba propojit téma s dějepisným učivem a dát do souvislosti poválečný vývoj Evropy se vznikem ES obecně a s jeho nejvýznamnější integrační politikou, tedy SZP. Při výkladu tohoto učiva tedy opět dochází k mezipředmětové interakci a tou je geografie propojená s dějepisem a také základy společenských věd.
101
U běžných žáků gymnázií nepředpokládám větší znalost a zájem o tuto problematiku před seznámením se s tímto učivem v hodině geografie. Proto si v tomto případě nedokážu představit možnost ponechat žákům větší volnost a pokusit se nastolit debatu (například o pozitivech a negativech SZP), či jinou kreativní aktivitu, dříve, než učitel seznámí žáky s tímto učivem formou frontálního výkladu. Hodinu věnovanou tématu SZP bych tedy realizovala jako přednášku, vhodně doplněnou ilustračními texty, obrázky a mapami. Pro vtažení žáků do výuky a udržení jejich zájmu je dobré klást během výkladu provokativní otázky, aby byli nuceni nejen poslouchat a zapisovat si poznámky, ale také přemýšlet o učivu, komunikovat s učitelem a nejlépe se sami tázat na to, co je zajímá a čemu nerozumí. Teprve po seznámení žáků s obsahem učiva by se učitel mohl pokusit s žáky o otevřenou diskusi. Jinou možností jak upevnit u žáků získané znalosti je zadat jim jako domácí práci napsání úvahy, jejímž obsahem by bylo zamyšlení nad změnami, pozorovatelnými v okolní krajině, ke kterým došlo v posledních letech a na které má vliv změna v obhospodařovávání půdy. Zda-li se tedy dá v krajině, kterou žáci znají, vypozorovat změny v souvislosti se zavedením principů SZP. Tato hodina by tedy měla u žáků aktivizovat hlavně kompetence k učení a kompetence občanské.
Pramen: www.cartoonstock.com/lowres/bma0014l.jpg Aktivity pro rozšíření a upevnění učiva zemědělství v geografickém semináři V geografickém semináři bych se s žáky ráda věnovala aktivitám, které by měly podpořit upevnění znalostí a dovedností nad rámec standardního kurikula. V praxi se často stává, že se 102
geografický seminář vede jako příprava na maturitní zkoušku a přijímací zkoušky na vysoké školy. Proto místo rozšiřování a prohlubování učiva a rozvíjení schopností a dovedností žáků, bývá obsahem semináře spíše opakování a memorování dat. Tomu bych se ráda vyhnula a geografický seminář pojala jako příležitost ukázat studentům jiné přístupy k vyučování a učení se, tak, aby sami měli zájem na práci v semináři. Ten by podle mého názoru měl být méně teoretický, zaměřený na praktické využití a aplikace geografického učiva. Pro učivo zemědělství bych zkusila s žáky tyto aktivity: Vytvoření tématické mapy zemědělství světa V rámci běžné hodiny geografie, věnující se zemědělství, nepovažuji za podstatné nutit žáky k memorování největších producentů a exportérů jednotlivých potravinářských komodit. Tyto znalosti považuji za zbytečně encyklopedické a dlouhodobě neudržitelné v paměti. Proto bych spíše žáky seznámila se zdroji, kde si podobné informace mohou vyhledat. V geografickém semináři by se ale již žáci mohli s touto problematikou blíže seznámit. Protože se ale jedná o učivo obecně méně zajímavé a náročné na udržení pozornosti a zapamatování, volila bych zpestření touto metodou. Žáci dostanou seznam základních potravin. Za domácí úkol pak budou doma dohledávat, odkud jsou tyto potraviny, které mají běžně doma, přiváženy. V následujícím semináři pak společně s ostatními žáky a učitelem dají výsledky dohromady a vytvoří tabulku, která bude seznamem komodit (potravin) a zemí, ze kterých se tyto komodity k nám dováží. Dále by pak společně na slepou mapu světa s obrysy států pomocí vlaječek či jiným způsobem vyznačili země a komodity, které se tam pěstují a vyváží k nám. Rolí učitele by bylo v tomto případě doplnit žákům další informace, jako různé zajímavosti, které se k daným potravinám a jejich producentům vztahují, nebo uvést další významné exportéry té či oné komodity. Toto cvičeni by mělo žáky aktivizovat, donutit je zamyslet se nad provázaností světa a globálního trhu (nejen s potravinami). S pomocí učitele by také mělo dojít na otázky vykořisťování pracovních sil v některých zemích (práce na plantážích a pod.). V neposlední řadě by si žáci měli zapamatovat alespoň některé významné producenty a komodity. Žáci by k vytvořené mapě měli přistupovat kriticky, s vědomím toho, že se jedná o subjektivní výstup, který neodpovídá skutečnosti. Proto by bylo vhodné srovnat žáky vytvořenou mapu s mapou z oficiálního zdroje (mapa zemědělství v atlase či jiný zdroj). Tímto srovnáváním by se dalo přijít na mnoho zajímavých odchylek a věnovat se příčinám, proč se například k českým konzumentům dostává ta či jiná komodita zrovna z této země a ne odjinud.
103
Orientace v elektronických zdrojích statistických dat Za velmi užitečné považuji seznámit žáky s prameny, ze kterých lze čerpat konkrétní informace a data, v rámci geografie zemědělství pak data týkající se tohoto tématu. Základním předpokladem tohoto semináře je přístup k internetu. Ideální situace by byla taková, že žáci budou moci každý samostatně, nebo ve dvojicích, pracovat na vlastním počítači. Samozřejmě nepředpokládám, že by toto bylo realizovatelné v běžné třídě nebo v učebně geografie. Ale dnes již snad na každé škole existuje počítačová učebna, kterou by bylo možné využít. Záleží tedy hlavně na učiteli, aby zorganizoval výměnu učebny a umožnil tak tuto výuku. Pokud by to možné nebylo, další alternativou (již méně uspokojivou) by bylo promítání pouze učitelem přes dataprojektor. A co by tedy mělo být obsahem semináře? Na začátku hodiny učitel seznámí žáky s existencí a obsahem webových stránek, na kterých lze najít relevantní data týkající se zemědělství. Těmi jsou hlavně stránky FAO a stránky Českého statistického úřadu. Vysvětlí žákům, do jaké úrovně a k jakým informacím se mohou na těchto stránkách dostat. Protože stránky FAO jsou v angličtině (případně francouzštině a španělštině), neměly by pro žáky středních škol a gymnázií představovat velký problém. Přesto by učitel měl být schopen a připraven pomoci žákům a v případě problémů s porozuměním (formě samozřejmě i obsahu). Po seznámení žáků s těmito a případně i dalšími zdroji by pak následovala samostatná práce žáků. Učitel by rozdal žákům předem připravený pracovní list, na kterém by byl text s vynechanými údaji a úkolem žáků by bylo tyto údaje zjistit a doplnit. Tímto způsobem by se žáci naučili orientovat a pracovat s uvedenými statistickými zdroji, upevnili si další znalosti z oblasti učiva o zemědělství a rozšířili své dovednosti s prací s elektronickými zdroji.
104
použité zdroje: http://www.rvp.cz http://www. cartoonstock.com/lowres/bma0014l.jpg http://www.thecosmicgift.com/images/blog/1994_pulitzer_prize_photo.jpg
105
