MASARYKOVA UNIVERZITA. Metodika tvorby výukových opor pro vzdělávání dospělých v oboru elektrotechnika - izolované venkovní vedení

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií

Metodika tvorby výukových opor pro vzdělávání dospělých v oboru elektrotechnika - izolované venkovní vedení

Bakalářská práce

Brno 2009

Vedoucí práce: Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D.

Autor práce: Marek Jelínek

Bibliografický záznam JELÍNEK, Marek. Metodika tvorby výukových opor pro vzdělávání dospělých v oboru elektrotechnika - izolované venkovní vedení : bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, 2009. Vedoucí diplomové práce Ing. Jiří Hrbáček, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce se zabývá metodikou tvorby multimediálních výukových opor a pojednává o možnostech použití názorných grafik v učebních textech či prezentacích. Cílem práce je vytvoření metodiky názorných výukových pomůcek, které jsou zaměřeny na vzdělávání dospělých v oboru silnoproudé energetiky.

Annotation Bachelor's thesis deals with the methodology supports the creation of multimedia teaching and describes the use of illustrative graphics in textbooks or presentations. The aim of the project is to create a methodology of illustrative teaching materials, which are aimed at adult education in the heavy energy.

Klíčová slova Výukové opory, metodika, učební pomůcky, vzdělávání dospělých, izolované venkovní vedení, grafická tvorba.

Keywords Learning support, metodology, teaching aids, adult education, insulated overhead lines insulated outdoor leadership, graphic creation.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury.

Brně dne 9. dubna 2009

Marek Jelínek

Poděkování Na

tomto

místě

bych

rád

poděkoval

vedoucímu

bakalářské

práce Ing. Jiřímu Hrbáčkovi, Ph.D. za pomoc a cenné rady, dále jmenovaným firmám za informace a technickou podporu: ENSTO CZECH, Tyco Electronics, ESTA Ivančice a MOSDORER Austria

Obsah ÚVOD................................................................................................................................. 6 1. VZDĚLÁVÁNÍ V KONTEXTU CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ.................................7 1.1 Další vzdělávání dospělých..................................................................................... 8 1.2 Etapy realizace vzdělávací akce............................................................................. 9 2. DIDAKTICKÉ PROSTŘEDKY VE VYUČOVACÍM PROCESU………………..13 2.1 Proces zapamatování a uchování získaných informací.......................................... 13 2.2 Vliv výpočetní techniky a moderní vyučovací pomůcky.......................................... 13 3. VÝUKOVÉ OPORY..................................................................................................... 16 3.1 Učební texty............................................................................................................ 16 3.2 Další části výukových opor – multimediální část................................................... 17 4. ÚVOD DO PROBLEMATIKY IVV…………………………………...……............. 19 4.1 Počátky elektrifikace............................................................................................... 19 4.2 Zavedení IVV........................................................................................................... 19 5. TVORBA FOTOMONTÁŽÍ PRO VÝUKOVÉ OPORY.......................................... 21 5.1 Vytvoření rozboru proudového spoje – fotomontáže.............................................. 21 5.2 Velikost obrázků - rozlišení..................................................................................... 23 5.3 Metodika tvorby fotomontáže v Adobe Photoshop..................................................24 6. GRAFICKÁ TVORBA V PROGRAMU ADOBE FLASH....................................... 34 6.1 Metodika tvorby obrázku – bezpečnostní vzdálenosti IVV NN............................... 35 6.2 Export vytvořené grafiky......................................................................................... 38 6.3 Použití vytvořené grafiky........................................................................................ 40 ZÁVĚR............................................................................................................................... 42 SEZNAM LITERATURY................................................................................................ 43

Úvod Výukové opory jsou nedílnou součástí každého výchovně vzdělávacího procesu a mají mnoho podob. Ovšem ne pro každý obor a témata tyto opory existují nebo nemusí mít potřebnou úroveň a kvalitu. Potom stojí edukátor před problémem, jak svým studentům určitou problematiku srozumitelně a názorně vysvětlit. Práce se proto věnuje tvorbě výukových opor pro technologii Izolovaného venkovního vedení ( dále jen IVV ), kde musíme zvažovat její specifika. Tato technologie silnoproudé energetiky se v posledních letech dynamicky rozvíjí a přesto, v současné době, neexistuje žádný ucelený studijní materiál ani výukové opory, které by kvalitně a komplexně řešily problematiku v oblasti IVV. I když se výuka problematiky IVV zatím vztahuje hlavně na profesní vzdělávání dospělých, lze očekávat, že při vzniku vhodných výukových opor se objeví zájemci i na středních odborných školách. Srozumitelně a názorně vytvořená studijní opora pomáhá s objasněním správného používaní této technologie, bezpečnosti, správného výběru komponentů, montáže, projektování, oprav a provozování distribučních izolovaných sítí. Práce se zabývá metodikou, specifikami a hlavními zásadami tvorby výukových opor pro vzdělávání dospělých. Je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce popisuje v prvních třech kapitolách rozdílnosti při vzdělávání dospělých a při tvorbě výukových opor. V praktické části ve čtvrté kapitole se stručně nastiňuje problematika oboru IVV. Poslední dvě kapitoly slouží jako metodická příručka využití programů Adobe Photoshop a Adobe Flash při tvorbě názorných učebních pomůcek. Tyto programy jsou vhodným doplňkem pro vytváření kvalitních a srozumitelných výukových opor, určených nejen profesnímu vzdělávání dospělých, ale i žákům a učitelům na odborných středních školách.

6

1. Vzdělávání v kontextu celoživotního učení V souvislosti s všeobecným pokrokem celé společnosti v nejrůznějších oblastech lidského konání se manifestuje snaha člověka pochopit nové poznatky, strukturovat nabyté informace, využívat moderní technologie, zjednodušovat pracovní procesy, zefektivňovat své konání. Zároveň musí jedinec v roli zaměstnance flexibilně reagovat na nové pracovní povinnosti, jiné výrobní postupy. Z těchto důvodů pramení individuální potřeba dalšího sebevzdělávání nejrůznějších forem. (ČERVENKOVÁ, 2006) Vzdělávání dospělých představuje celoživotní proces, umožňující člověku „držet krok“ se změnami v oblasti ekonomického, kulturního, společenského a politického života. Propojuje zájmy jedince se zájmy společnosti – primárně v ekonomické oblasti. Hospodářská prosperita v období prohlubující se globalizace je přímo závislá na tom, zda se její členové chtějí, umějí a mohou vzdělávat. (BARTÁK, 2008) Přibližně od poloviny 90. let 20. století v pedagogické literatuře vznikl termín celoživotní učení (z angl. Lifelong Learning) s akcentem na aktivitu jedince. Koncept celoživotního učení zahrnuje všechny aktivity a poznávání v průběhu celého života v mnoha celoživotního učení zahrnuje všechny aktivity a poznávání v průběhu celého života v mnoha prostředích, v průběhu práce, zahrnuje pracovní zkušenost jako legitimní vzdělávací cestu, usiluje o prolínání učení a práce. Respektuje osobnost učícího se a jeho potřeby, řídí se poptávkou po vzdělávání. Zdůrazňuje odpovědnost studenta za svou vzdělanostní dráhu. (MALACH, 2005). Zajištění kvality vzdělávání dospělých je významnou součástí reforem ve vzdělávání a v odborné přípravě. Změny v odvětví vzdělávání dospělých musí být začleněny do probíhajícího procesu modernizace ve vzdělávání a v odborné přípravě. V některých členských státech EU je vzdělávání dospělých součástí reforem.

7

1.1 Další vzdělávání dospělých Další vzdělávání dospělých, jako součást celoživotního vzdělávání a učení můžeme rozdělit tak, jak popisuje (BARTÁK, 2008): Další profesní vzdělání Je poskytované osobám, které dokončily řádné odborné vzdělávání. Zahrnuje kvalifikační vzdělávání periodická školení a rekvalifikační vzdělávání. Jeho posláním je rozvíjení znalostí nových technologií a schopností vyžadovaných pro výkon určitého povolání. Občanské vzdělávání Je zaměřené na formování vědomí práv a povinností osob v jejich rolích občanských, politických, společenských i rodinných a na utváření způsobů, jak tyto role zodpovědně a účinně naplňovat. Zájmové vzdělávání Vytváří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů a uspokojuje vzdělávací potřeby jedinců v souladu s jejich osobním zaměřením ve volném čase. Vzdělávání seniorů Je žádoucí aktivitou poproduktivní generace, převážně kulturně společenského rázu, která umožňuje starším spoluobčanům uspokojovat potřeby, jimž se produktivním věku nemohli dostatečně věnovat.

8

1.2 Etapy realizace vzdělávací akce Člověk ke svému životu potřebuje jistou dávku aktivity, činnosti. Zamýšlí se nad cílem svého konání, připravuje si nezbytné prostředky a pomůcky k práci, srovnává výsledek s původním očekáváním. Jednáme tedy systematicky, plánovitě, rozhodujeme, postupujeme

po

krocích.

Procházíme

tak

jednotlivými

fázemi,

které

jsou

charakteristické i pro vzdělávací činnost. (ČERVENKOVÁ, 2006) Klíčovou výzvou vzdělávání dospělých je poskytnout službu, která zároveň uspokojuje potřeby dospělých studujících, zajišťuje vysoce kvalitní odezvy na potřeby trhu práce a společnosti a stimuluje další poptávku. Dále je nutno přijmout celou řadu navzájem propojených opatření, aby se povedlo překonat překážky účasti ve všech jejich rozměrech. Etapy realizace: 1. Identifikace cílu 2. Motivace 3. Příprava 4. Realizace 5. Hodnocení Identifikace cílů Prioritou v plánování vzdělávacích akcí zůstává vytyčení cílů. Bere se v úvahu nastavení národních cílů, které by měly zvyšovat úroveň dovedností cílových skupin obyvatelstva. Jak jinak zhodnotit průběh výuky a vyvodit následná opatření, pokud nebudeme mít předtím jasně stanovený cíl? Při jeho formulaci musíme zachovat určitá pravidla: ƒ

Kompaktabilitu – cíle musí na sebe logicky navazovat.

ƒ

Souslednost – postup od cílů blízkých ke vzdáleným, od primárních, měně náročných na realizaci ke složitým.

ƒ

Jednoznačnost – vymezení cíle nepřipouští víceznačnou interpretaci.

ƒ

Přiměřenost – věkové skupině, stupni dosavadních vědomostí a dovedností účastníků, profesní struktuře a oboru účastníků kurzu.

ƒ

Kontrolovatelnost – možnost diagnostiky cíle.

9

Popis cíle v sobě obsahuje tři složky: ƒ

Požadovaný výkon účastníka.

ƒ

Podmínky, za jakých se bude výkon uskutečňovat (v jakém prostředí, vybavení školicího střediska atd.).

ƒ

Normu výkonu (kriterium úspěšného vzdělávání, v jaké kvalitě, s kolika možnými chybami, odchylkami).

Dalším důležitým krokem v přípravě lektora, školitele, je identifikovat cílovou skupinu. Zjistit si klíčové charakteristiky skupiny, pro kterou je školení plánováno (profesní orientace účastníků, věkové složení, poměrné zastoupení mužů a žen, jejich potřeby). Ty se stanou podkladem pro motivování posluchačů. (ČERVENKOVÁ, 2006) Motivace Každé vykonávané práci i vzdělávání předchází popud k jednání, motiv. Tato pohnutka prožívaná jako pocit, přání nebo afekt stimuluje organismus k samotné činnosti. Stejné je to i v procesu učení se. V čem se především odlišují vzdělávající se dospělí od žáků? ƒ

věk a sebeovládání (větší)

ƒ

kritičnost a zkušenost (větší)

ƒ

méně času

ƒ

neochota vzdělávat se

ƒ

pocit neomylnosti

ƒ

motivace ke vzdělávání (větší)

ƒ

přímější vazba na aplikaci do praxe

Obecně rozdělujeme motivy do dvou kategorií: ƒ

Motivace vnitřní – jedinec vykonává činnost na základě vlastních pohnutek a přesvědčení.

ƒ

Motivace vnější – impuls k činnosti vyvolává vnější činitel nebo faktor (např. zaměstnavatel).

10

V procesu vzdělávání dospělých se setkáváme s oběma typy motivace. Pokud se na začátku školení, lekcí, zeptáte účastníků, co je vedlo k zapsání se do kurzu, mnozí odpovědí, že potřeba seberealizace, většího uplatnění, lepšího pracovního zařazení, obava o svoji pozici ve firmě, na kterou už dosavadní kvalifikace není dostačující nebo jednoduše touha dozvědět se něco nového. Jiní jsou motivováni faktory vnějšími. Zaměstnavatelem, který propouští, podřízenými, kteří již dosáhli stejného vzdělání, novými technologiemi, kterým je třeba rozumět a osvojit si je, vyšším finančním ohodnocením. (ČERVENKOVÁ, 2006) Příprava Příprava na vyučování je nezbytnou, důležitou součástí výchovně vzdělávací práce. Je základním předpokladem racionálního a efektivního řízení vlastního vyučovacího procesu. (ČADÍLEK, 2005) Ve fázi přípravy výuky mapujeme jednotlivé organizačně-technické charakteristiky jako je termín školení, materiální zabezpečení, časovou dotaci pro samotnou realizaci a prostory, ve kterých bude školení probíhat. Příprava a vlastnosti výukových opor Ve chvíli, kdy máme představu o podmínkách, náplni a účastnících výchovně vzdělávacího procesu, můžeme přistoupit k dalšímu kroku, a tím je vytvoření vhodných výukových opor. Musíme také promyslet obsah školení vzhledem k cílům, ke kterým je vzdělávací akce určena. Vhodným učivem rozumíme učivo, které vyhovuje učebním cílům, úkonům z hlediska obsahu formy a respektuje principy a zásady vzdělávání, jmenovitě vzdělávání dospělých. (BARTÁK, 2008) Požadované vlastnosti výukových opor můžeme shrnout do několika bodů: ƒ

Optimalizace – uspořádání učiva, které umožňuje edukátorovi prezentovat učivo tak, aby účastníci pochopili principy a podstatu vyučované látky.

ƒ

Srozumitelnost – textové výukové opory by se měly vystříhat zbytečných složitostí, zejména složitých popisů a souvětí.

11

ƒ

Přístupnost výkladu – používat jednoduchý popis, krátké věty, běžná slova, a snažit se využívat názornosti, vhodných didaktických pomůcek a prostředků.

Realizace Samotný proces výuky má také své zákonitosti. Po formulaci cílů, které jsou účastníkům sděleny, začíná motivace pro samotnou učební činnost. Tipů, jak zaujmout posluchače, bývá celá řada. Ve výchově a vzdělávání dospělých se nejčastěji využívá zaměření na praxi diskusí o tom, co je pracovně vyčerpává, stresuje, v čem vidí nedostatky nebo nastolením nových poznatků z oboru. Po nezbytné motivaci následuje zprostředkování učebního obsahu prostřednictvím vhodných metod (výklad, instruktáž, projekce, demonstrace aj.). Poté rozvineme prostor pro diskusi, seminář nebo praktická cvičení. Ta slouží k implementaci nově získaných vědomostí a dovedností. Praktická cvičení jsou z hlediska efektivity učení a přínosu výuky pro dospělé jednoznačně nejefektivnější. Hodnocení V poslední, hodnotící fázi, provádíme evaluaci celého procesu, tudíž i evaluaci předchozích fází. Sledujeme, zda se nám podařilo dosáhnout vytyčených cílů, funkčnost metod v procesu, reflektujeme, jaké byly reakce a ohlasy posluchačů, jaká se vytvořila učební atmosféra a zda jsme dodrželi časový plán. V souvislosti s posouzením těchto okolností vypracujeme zprávu, ve které navrhneme náměty na optimalizaci příštího školení. (ČERVENKOVÁ, 2006)

12

2. Didaktické prostředky ve vyučovacím procesu Mezi hlavní didaktické zásady patří bezesporu zásada názornosti. Nejeden klasik pedagogiky zmiňuje ve svém díle názornou výuku jako jeden z důležitých předpokladů úspěšného vyučování. K naplnění uvedené teze v reálné výuce přispívají velkou měrou materiální didaktické prostředky. (SVOBODA, 2001)

2.1 Proces zapamatování a uchování získaných informací Funkce didaktické techniky a učebních pomůcek vyplývá z dnes již známých skutečností. Nejvíce informací člověk přijímá: ƒ

zrakem 80 – 83%

ƒ

sluchem 12%

ƒ

zbývajících 5 – 7% vnímá ostatními smysly

Didaktické prostředky a učební pomůcky pomáhají konzervovat podstatné části učiva a umožňují studentům opakovaný přístup k informacím. Toto mnohonásobné opakování učebních podmětů je jednou z možností boje proti zapomínání. Neméně důležité je i zapojení mnoha smyslů do procesu učení a realizace aktivních učebních činností s didaktickými prostředky. Tato tvrzení lze jednoduše ilustrovat takto: Člověk si pamatuje asi

20% z toho, co slyší 30% z toho, co vidí 50% z toho, co vidí a slyší 70% z toho, o čem sám mluví 90% z toho, co sám koná

2.2 Vliv výpočetní techniky a moderní učební pomůcky Každá učební pomůcka má své specifické vlastnosti, které determinují její použití s ohledem na schopnosti žáků a studentů. Vhodnost jejího využití tedy musí odpovídat úrovni vzdělání, stavu psychiky a sociálním podmínkám celé skupiny či společnosti.

13

Používání různých medií ve výuce se již několik desetiletí rozvíjí. Dynamický vývoj nastal s masivním rozšiřováním prvků výpočetní techniky, kdy je možné koncentrovat různá media do jednoho přístroje - počítače. (CHROMÝ, 2007) Moderní učební pomůcky Společenský pokrok vyžaduje kvantitativní i kvalitativní změny v obsahu i struktuře vědomostí, dovedností a návyků, hledají se cesty zvýšení efektivnosti vyučovacího procesu s maximálním využitím času a schopností žáků i učitelů. Toho můžeme dosáhnou i zásluhou moderních učebních pomůcek, které se dnes ve výuce objevují čím dál častěji, např. při použití audiovizuálních projekcí, multimediálních výukových opor, počítačových programů atd. Přehled moderní didaktické techniky a učebních pomůcek V pedagogické praxi může dojít k záměně pojmů didaktická technika a učební pomůcky. Didaktická technika (základní rozdělení): ƒ

Zobrazovací plochy - tabule a promítací plátna z různých materiálů.

ƒ

Projekční technika – dnes se nejvíce používá dataprojektor, případně zpětný projektor

ƒ

Interaktivní tabule – kombinuje vlastnosti dotykového displeje (tabule) a dataprojektoru. I přes svou vysokou cenu je dnes tato technika, stále více využívána na všech školách.

ƒ

Audiovizuální technika – jedná se hlavně o přehrávače medií (CD, DVD, BluRay), které v moderně řešených učebnách „spolupracují“ s další technikou (např. domácí kino, reproduktory, projektor).

ƒ

Výpočetní technika – stále více se používají malé přenosné PC (notebook), ale na některých učebnách i na „stálo“ umístěný běžný počítač.

ƒ

Vyučovací stroje a trenažéry – používají se hlavně při výuce technicky zaměřených oborů.

14

Učební pomůcky (základní rozdělení): ƒ

Textové pomůcky – klasická učebnice, sborník, skriptum, pracovní sešit atd.

ƒ

Originální předměty – různé komponenty, přírodniny, zajímavosti.

ƒ

Zobrazení a znázornění předmětů a skutečností – modely (statické, funkční), audiovizuální zobrazení (foto, video, prezentace), zvukové záznamy (CD, FlashDisk), transparentní folie.

ƒ

PC programy a aplikace – multimediální opory, výukový program, testy.

15

3. Výukové opory Termín výuková opora se používá pro veškeré informační a studijní zdroje, které jsou záměrně tvořeny pro podporu studentů při výuce. Byť se jedná o studijní podpory tvořené hlavně pro distanční vzdělávání, mají také své významné opodstatnění a využití při vzdělávání dospělých. Profesní vzdělávání dospělých v technických oborech bývá ve většině případů realizováno pomocí krátkodobějších specializovaných kurzů. Tady do jisté míry přebírají výukové opory část funkcí a činností lektora. Kvalitně koncipované výukové opory potom slouží absolventům v jejich praxi jako základní pomůcka při řešení případných problémů a nejasností. Lektor sám je garantem kvality a aktuálnosti výuky a proto se zásadním způsobem musí podílet na tvorbě vhodných, názorných a lehce pochopitelných opor.

3.1 Učební texty Základem výukových opor jsou stále studijní texty – ale zpracované jiným způsobem, než klasické učebnice. U dospělých je tento fakt o to důležitější, že musíme mnohdy přihlížet na jejich starší věk, dělnické zaměření a poměrně horší znalosti moderních technologií a někdy i nechuť pracovat s počítačem. Hlavní důvody pro rozdílnost studijních textů pro dospělé oproti klasickým učebnicím: ƒ

Samostatné studium místo vysvětlování lektora.

ƒ

Přehlednost a názornost.

ƒ

Částečná náhrada klasické výuky, přednášek, cvičení, přípravy na praktická cvičení.

ƒ

Možnost ověření znalostí a dovedností.

ƒ

Funkce metodické příručky a pracovního návodu.

ƒ

Poznámkový sešit – v textech by měl být prostor pro osobní poznámky (cca ¼).

16

Co musíme vědět při tvorbě studijního textu pro dospělé? ƒ

Komu je text učen - definice cílové skupiny.

ƒ

Vstupní vzdělanostní předpoklady.

ƒ

Vstupní znalosti a dovednosti v dané oblasti, předpokládané znalosti z praxe v daném oboru.

ƒ

Výstupní znalosti a dovednosti (co by měl studující znát, umět, dokázat po ukončení).

ƒ

Požadovanou odbornou úroveň textu a jeho zařazení do celého studijního kurzu.

ƒ

Rozsah textu.

ƒ

Požadavky na technické zpracování.

3.2 Další části výukových opor – multimediální část Jak bylo výše uvedeno, studijní text je při vzdělávání dospělých nejdůležitější studijní oporou. Ale neznamená to, že jiné pomůcky nemá význam tvořit. Další vhodně použité výukové opory mohou studium vhodně doplnit a zároveň se mohou stát učební pomůckou lektora, usnadňují pochopení látky, vysvětlují názorně těžko vysvětlitelné části vzdělávacího procesu. Odkazy a již hotové webové stránky Mezi multimediální části lze zařadit odkazy na webové stránky. Lze použít také videonahrávky například z YouTube apod. Jak již bylo řečeno, implementace aktivních odkazů (hyperlinků) je snadná. Nevýhodou je, že pro přístup k nim je nutné připojení k internetu. (HRBÁČEK, 2008) Prezentační programy Nejznámějšími programy, které již delší dobu využívá řada pedagogů, jsou MS PowerPoint a OpenOffice Impress. Tyto nástroje jsou primárně určeny pro prezentace. Jejich použití je značně intuitivní a proto poměrně jednoduché. Přesto se dá s nimi vytvořit velmi kvalitní vysvětlující animace či prezentace. Adobe Captivate Výkonný nástroj pro tvorbu prezentací, výukových simulací a dokonce i celých

17

interaktivních opor. Nevyžaduje nikterak složité ovládání a práce s ním je velmi intuitivní. (HRBÁČEK, 2008) Je i velice vhodný pro vytváření didaktických testů, které poskytnou potřebnou zpětnou vazbu. Díky formátu SWF je lépe použitelný pro vystavení na webových stránkách.

18

4. Úvod do problematiky IVV 4.1 Počátky elektrifikace V počátcích elektrifikace před první světovou válkou se pro distribuci elektrické energie používaly, vedle kabelových vedení, také nadzemní venkovní sítě. Pro venkovní sítě NN (nízké napětí) a VN (vysoké napětí) se užívalo hlavně měděných drátů a lan, které byly upevněny na dřevěné sloupy. Po roce 1920 se pro vedení VN delších vzdáleností začal postupně využívat hliník a jeho slitiny (aldrey), těch však minimálně. Před druhou světovou válkou se začala používat hliníková lana s ocelovou duší (AlFe), čímž se dosahovalo většího rozpětí stožárů. Postupem času nahradily AlFe lana veškeré měděné vodiče v nadzemních sítích NN a VN. Sedmdesátá léta přinesla první zkušenosti a vývoj izolovaného venkovního vedení (dále IVV) v síti NN. Jednalo se o jednožílové izolované vodiče AGYZ zavěšené ve svazku na nosném AlFe laně. Tento systém vedení se však nijak neprosadil. Hlavním z důvodů byla skutečnost, že v té době nebyl dostatek technologických prvků pro proudové spoje (odbočení), proto se používal pouze jako posilovací vedení. V roce 1970 se také začal používat pro domovní přípojky odbočující z holého vedení závěsný kabel AYKYz, který se velice osvědčil a částečně se používá až do současnosti.

4.2 Zavedení IVV Jako přelom v oblasti IVV lze považovat rok 1994. Tehdejší rozvodné závody v České republice se dohodly na používání jednotného systému pro izolované venkovní vedení NN. Z několika prověřených systémů ve světě byl vybrán jako nejvhodnější pro ČR tzv. „samonosný systém“, který konstrukčně pochází ze skandinávských zemí. Tento systém IVV NN se dnes s úspěchem používá při stavbě nových distribučních sítí NN a také při rekonstrukcích stávajících sítí NN. Přednosti samonosného systému jsou zcela zřejmé a za dobu používání v České republice byly zavedeny pravidla používání, projektování a montážních úkonů. Současně se zaváděním izolovaných sítí NN se začaly používat izolované systémy také pro VN. Jedná se hlavně o venkovní vedení s izolovanými vodiči (PAS systém) a slaněné závěsné kabely VN (SAXKA, DISTRI, AXEKVCEz). O masivním zavádění těchto systémů VN však nemůžeme hovořit.

19

Hlavním důvodem jsou vyšší ekonomické náklady v porovnání s klasickým holým vedením. Využívají se zejména tam, kde přináší opravdu nesporné výhody.

obr.1

IVV nízkého napětí-samonosné vodiče

obr.2 IVV vysokého napětí – závěsný kabel AXEKVCEz

20

5. Úprava obrázků a tvorba fotomontáží pro výukové opory Při tvorbě učebních textů a dalších výukových opor je potřeba v technických oborech kvůli názornosti pracovat s mnoha obrázky a také je vytvářet. Při výuce systémů pro „Izolované venkovní vedení“ je jich potřeba poměrně velké množství, protože se tato vedení skládají z mnoha druhů a typů komponentů. Cílem výuky je naučit studenty s těmito komponenty pracovat, vhodně je používat, znát jejich možnosti a jednotlivé technické specifikace. Je to důležité z hlediska celkové životnosti montovaného elektrického vedení, ale i bezpečnost při montáži hraje velkou roli. Nejdůležitějším prvkem izolovaných vedení jsou proudové spoje. Jejich nesprávné použití je nejčastější příčinou poruch a právě neznalost konstrukce proudového spoje vedla v nedávné minulosti ke smrtelným úrazům montérů. Proto jsme se rozhodli veškeré používané konstrukce proudových spojů podrobně popsat a pomocí obrázků vytvořit rozbory jednotlivých konstrukcí. Vytvořené obrázky se pak vhodně použijí při tvorbě výukových opor.

5.1 Vytvoření rozboru proudového spoje – fotomontáže Pořízení fotografie - obrázku Nejčastějším nástrojem pro pořízení fotografie je fotoaparát, médiem pro zachycení a uchování obrazu je pak paměťová karta v případě digitálního fotoaparátu, existují však i další metody, např. skenování, fungující na principu elektrického náboje. Tento náboj se následně zesílí a je digitalizován. Vše potřebné je tedy dnes již běžně dostupné. Pro náš účel sice nepotřebujeme profesionální přístroje, přesto je potřeba zvážit výslednou kvalitu „rozlišení“ s ohledem na konečné použití. Pokud uvažujeme o kvalitním tisku studijního textu je potřeba rozlišení 300 dpi. Kvalita Nejdůležitější místo zaujímá u většiny fotografů kvalita výsledného obrázku, která je samozřejmě určena kvalitou originálního snímku. Prvním krokem je proto pořízení

21

snímku v nejlepší kvalitě ještě předtím, než se začne upravovat na počítači. Kvalitně vyfocený obrázek se pak nemusí téměř upravovat a ušetříme tím spoustu času. Efektivita Další úsporu času při úpravě obrázků vám přinese efektivita. Pracovat efektivně znamená pracovat rychle. Ač je hlavním zájmem kvalita obrázku, neméně důležitá je i efektivita práce. Díky dobře a srozumitelně připravenému obecnému postupu zpracování můžete pracovat mnohem efektivněji. Nemusíte se již zbytečně při práci zastavovat a přemýšlet nad tím, co byste ještě mohli vylepšit. Přestože některé snímky si budou žádat větší pozornost, tak ujasnění a příprava pracovního postupu vše zefektivní. Software pro úpravu obrázků K dispozici je celá řada různých programů pro úpravy obrázků a jim odpovídajících sad doplňků. Každá z aplikací má své vlastní funkce a možnosti. Mezi nejznámější patří: ƒ

Adobe Photoshop

ƒ

Zoner Photo Studio

ƒ

GIPMShop

ƒ

Art Rage

ƒ

Photo plus

ƒ

ArcSoft PhotoStudio

Pro náš cíl jsme vybrali Adobe Photoshop, který je považován na světový standard v oblasti zpracování digitální grafiky. Tento neuvěřitelně robustní, ale zároveň snadno ovladatelný program, nabízí všem grafikům a designérům neuvěřitelné množství nástrojů pro tvorbu a úpravu bitmapové grafiky. Jediným limitem Adobe Photoshop je vaše kreativita. I když je Adobe Photoshop nástrojem pro profesionály, základní práci s ním zvládnou i méně zkušení uživatelé, jeho ovládání je intuitivní a srozumitelné. Níže uvedenou metodiku lze s úspěchem realizovat i v jiných programech na úpravu a vytváření obrázků a grafik.

22

5.2 Velikost obrázků - rozlišení Rozlišení představuje faktor, který má obrovský vliv na kvalitu vašich grafik a obrázků. Existuje množství výrazů používaných pro popis rozlišení každého z těchto různých zařízení (ppi, dpi, lpi, megapixely atd.). Vysvětleme si rozměry v obrazových bodech. Každý obrázek je vytvořen z mřížky různobarevných čtverečků, jež se nazývají obrazové body (pixely). Představte si tedy, že vytisknete fotografii a pak ji zvětšíte pod mikroskopem. Jakmile začnete rozlišovat jednotlivé obrazové body, můžete začít přemýšlet o tom, jak jsou veliké. Rozlišení jednoduše vyjadřuje rozměry vytištěného obrazového bodu. Každý program na úpravu fotografií zobrazuje délku a šířku obrázku vyjádřenou celkovým počtem obrazových bodů a také rozlišení. To je obvykle stejné číslo, které jste zadali na skeneru, když jste obrázek skenovali (pokud jste skenovali), nebo pokud jste obrázek vytvářeli z jiného souboru, program se vás při jeho vytváření určitě ptal na rozlišení, které chcete použít.

obr.3

Skenování obrázku - nastavení rozlišení

23

5.3 Metodika tvorby fotomontáže v Adobe Photoshop Prvním bodem je stanovení cíle (výsledku práce). My se pokusíme udělat rozbor odbočné propichovací svorky ENSTO SL 24, která se často používá jako kvalitní univerzální proudový spoj na izolovaném venkovním vedení nízkého napětí. Ale její konstrukce může mít při špatném pochopení za následek chybnou montáž i tragické následky. Z výsledného obrázku by proto měly být vidět jednotlivé součástky tak, jak do sebe logicky zapadají a jak spoj funguje. Výsledný obrázek bude použit ve studijních oporách a opatřen podrobným popisem tak, aby vyučující mohl názorně poukázat na specifika této konstrukce proudového spoje.

obr.4

Svorka ENSTO SL 24

Fotografování svorky Následuje pořízení samotných obrázků svorky. Protože chceme vytvořit rozbor svorky, je potřeba svorku rozebrat, jednotlivé díly očistit a odmastit od silikonové pasty, aby byl výsledný efekt zdařilý. Poté nachystané díly jednotlivě nafotíme. Jak bylo výše uvedeno, čím kvalitněji fotografie pořídíme, tím bude následně méně práce s jejich úpravou. Fotky součástek svorky proto pořizujeme zásadně ze stativu a ze stejné vzdálenosti. Dbáme na to, aby jednotlivé součástky svorky byly také fotografovány ve stejném úhlu, jinak následná úprava na počítači bude zbytečně příliš

24

pracná. Soustředíme se hlavně na součástky, které jsou důležité (např. pyramidové kontaktní plochy) a snažíme se, aby ve výsledné grafice byly dobře identifikovatelné.

obr.5 Součástky svorky ENSTO SL 24 Úprava pořízených fotografií Nejdříve se provede základní korekce obrázku pomocí funkce Jas a kontrast. Ušetří nám to spoustu práce. Můžeme tak jednoduše vyvážit barvu pozadí a pomocí úpravy kontrastu zvýrazníme vyfotografovanou součástku. Na dokonalé doladění můžeme také použít dokonalejší funkce jako jsou Vyvážení barev nebo Odstín a sytost. V Adobe Photoshop se k těmto funkcím dostaneme pomocí nabídky „Obraz Přizpůsobení – (dále zvolíme požadovanou funkci)“.

25

obr. 6 Zpuštění funkce Jas a konktrast

obr. 7 Další funkce Odstín a sytost a Vyvážení barev Pak se provede odstranění pozadí nástrojem Kouzelná hůlka. Případné dočištění a doladění obrázku se provede pomocí nástrojů Guma a Štětec historie. Nástroje se aktivují pouhým kliknutím a poté se jen nastavují jejich parametry. To je v našem případě nejjednodušší a nejefektivnější postup. Pokud je pozadí téměř jednolité můžeme zkusit funkci Nahradit barvu, kterou v Adobe Photoshop zpustíme pomocí nabídky „Obraz - Přizpůsobení - Nahradit barvu“. Tato funkce dokáže efektivně nahradit nebo zesvětlit barvu pozadí. Funkce nástrojů: ƒ

Kouzelná hůlka - je určena k výběru oblastí aktivní vrstvy nebo obrázku na základě podobnosti barev. Výběr začne tam, kam v obrázku kouzelnou hůlkou kliknete, a rozšíří se dál podobně jako rozlitá voda po všech sousedních

26

pixelech, jejichž barva je podobná pixelu počátečnímu. Při používání kouzelné hůlky je velmi důležité dobře zvolit správný počáteční bod. Pokud zvolíte špatně, může být výsledek úplně jiný, než si představujete. ƒ

Guma - maže do průhlednosti nebo přemazává neaktivní barvou. Použití je jednoduché, stisknete levé tlačítko myši a přejíždíte po pozadí.

ƒ

Štětec historie - hojně používané tlačítko v panelu nástrojů. Ve starších verzích Photoshopu byla velmi nedokonalá funkce návratů. Dalo se vrátit pouze o jeden krok. Ale od verze Photoshop 5.0 je zde nástroj historie, kde se zaznamenávají všechny kroky či určitý počet podle toho, jakou hodnotu si nastavíte v "nastavení historie".

Jednotlivé upravené součástky je dobré kvůli přehlednosti vhodně pojmenovat a uložit do nové složky.

obr.8 Upravené obrázky součástek svorky

27

Klonování součástek Nyní následuje finální fáze fotomontáže, kdy do sebe jednotlivé součástky poskládáme. A protože půjde o „vrchní pohled“, začneme nespodnějším dílem svorky. Aby bylo možné do tohoto dílu klonovat další součástky svorky, je potřeba vytvořit dostatečně „velké plátno“. V Adobe Photoshop se k tomuto nastavení dostaneme pomocí nabídky „Obraz – Velikost plátna“. Plátno zvětšíme v našem případě u nejspodnějšího obrázku (dílu) svorky a tam budeme ostatní „díly“ skládat.

obr.9 Zvětšení plátna Pokud máme „plátno“ nachystané, umístíme si na pracovní plochu programu další součástku v pořadí. Poté si nastavíme vhodný průměr klonovacího razítka, zmáčknete Alt a klikneme levým tlačítkem myši na místo, které má být duplikováno. Poté kurzor dáme na místo, kam chceme klon umístit, klikneme a dokud budeme držet tlačítko zmáčknuté, můžeme přejíždět po místě, kam chceme duplikát umístit.

obr.10 Příprava pro klonování v Adobe Photoshop

28

Funkce nástrojů: ƒ

Klonovací razítko - pro náš účel velice důležitý a efektivní nástroj. Razítko slouží k duplikování. Zmáčknete Alt a kliknete levým tlačítkem myši na místo, které má být duplikováno. Poté kurzor dáte na místo, kam chcete duplikát umístit.

ƒ

Navigátor - umožňuje zvětšení a zmenšení náhledu na obrázek. Malý červený čtvereček navigátoru označuje plochu obrázku, kterou právě sledujete. Přesunutím tohoto čtverečku v náhledu okna Navigátoru změníte i zobrazení v hlavním okně dokumentu. Můžete rovněž poklepat na některé místo v náhledu Navigátoru, což způsobí, že se červený čtvereček automaticky vycentruje na pozici vašeho kurzoru.

Celá operace se dokončí pomocí dalších nástrojů v nabídce, zejména vhodný je nástroj Štětec historie. Abychom mohli pečlivě doladit i ty nejjemnější detaily obrázku, použijeme Navigátor, který nám je umožní přiblížit. Velice důležité je také zachovat poměr velikosti jednotlivých součástek, protože pokud jsme nerovnoměrně jednotlivé obrázky „ořezávali“, pravděpodobně bude mít každá součástka jinou velikost. To se dá předejít tím, že se upravované obrázky vůbec „neořezávají“, ale o to může být úprava jednotlivých „dílů“ v některých případech pracnější. V případě nepoměru velikosti jednotlivých dílů svorky se dá jednoduše pomocí funkce „Velikost obrazu“ vše napravit.

obr.11 Výsledek klonování dvou součástek

29

Finální nastavení a úprava Postupně obdobným způsobem „naklonujeme“ další komponenty svorky. Jakmile je celá fotomontáž hotova, nesmíme zapomenout na závěrečné rozlišení obrázku vzhledem k jeho konečnému použití. Chcete-li obrázek prohlížet na obrazovce, není třeba příliš přemýšlet nad rozlišením. Vzhledem k dřívějším rozlišením grafických karet a velikosti monitorů se uváděly hodnoty 96 dpi pro Macintosh a 72 dpi pro Windows, ale tyto hodnoty nejsou přesné. Pokud připravujete obrázky pro web, pracujte přímo s obrazovými body. Ideální je optimalizovat celou stránku na šířku 640 nebo 800 pixelů a obrázky v optimální velikosti. Použití velkého obrázku zmenšeného v prohlížeči nezlepší vizuální vjem, pouze zvýší přenosovou dobu a zatíží prohlížeč. Jak jsme již výše uvedli, při použití obrázku do kvalitního tisku je potřeba obrázek optimalizovat na 300 dpi. Nesmíme zapomenout také na formát výsledného obrázku. Nejvíce se používá JPEG nebo TIFF. Obrázek uložený ve formátu TIFF bude mnohem větší než stejný obrázek uložený ve formátu JPEG. Důvodem je to, že obrázky typu JPEG jsou zkomprimovány, díky čemuž je soubor menší, i když za cenu mírně horší vizuální kvality. Pokud není obrázek uložen ve formátu JPEG, můžete ušetřit hodně prostoru na disku uložením obrázku právě do formátu JPEG a odstraněním původního souboru TIFF z počítače. V Adobe Photoshop se k tomuto nastavení dostaneme pomocí nabídky „Obraz – Velikost obrazu“.

obr.12 Nastavení velikosti obrazu a rozlišení

30

Použití filtrů Pomocí filtrů můžete radikálně změnit vzhled vytvořené grafiky, například jim dát vzhled mozaiky z dlaždiček nebo je deformovat. Můžete také obrazy vyčistit a retušovat. Seznam filtrů naleznete v horní nabídce Filtr. K dispozici máte několik kategorií filtrů, do Photoshopu můžete sehnat i zásuvné moduly. Ty naleznete v téže nabídce jako ostatní filtry. Zkusme např. Umělecký filtr – Plastikový obal, vykreslí obraz jako by byl překrytý lesklou plastovou fólií, která zvýrazní detaily povrchu. Můžeme nastavit míru zvýraznění, detaily plastikového obalu a vyhlazení. V Adobe Photoshop se k tomuto nastavení dostaneme pomocí nabídky „Filtr – Umělecké – Plastikový obal“. Při těchto úpravách si musíme uvědomit, že se jedná o „názornou pomůcku“, kde je právě velice důležité, aby byly vidět veškeré zásadní detaily. Proto upravujeme konečný vzhled obrázku velice citlivě.

obr.13 Aktivace filtru „Plastikový obal“

31

Bez filtru

obr.14 Výsledná fotomontáž svorky ENSTO SL 24

S filtrem „Plastikový obal“

obr.15 Výsledná fotomontáž svorky ENSTO SL 24 s filtrem

32

Doporučení Pokud vám nestačí ovládání pomocí myši, zkuste použít grafický tablet. Plochý povrch a snímací hrot fungují podobně jako pero a papír, což je pro úpravy a retuše fotografií přirozenější prostředí. Grafické tablety jsou k dispozici v různých velikostech a kvalitativních provedeních. Jsou snadné použitím i instalací, se kterou lze ihned začít kreslit či upravovat fotografie. Hodí se k pohodlnému ovládání počítače, vytváření náčrtků a poznámek, ale i k dodání osobního nádechu vaší grafiky.

obr.16 „Domácí tablet“ WACOM Bamboo Fun Small

33

6. Grafická tvorba v programu Adobe Flash Flash už je dnes nedílnou součástí světa počítačů a internetu - narazíte na něj v podobě flashových bannerů, on-line her, celých webových stránek a on-line i off-line aplikací. Na Adobe Flash je zajímavé a praktické, že spojuje grafiku a programování - může s ním pracovat jak grafik, tak i programátor. Většina jeho uživatelů, stejně jako my, však spadá do první skupiny - umí kreslit grafiku, vytvářet jednoduché grafické animace a různé efekty. Pokud také patříte mezi „flashové neprogramátory“ (ale znáte alespoň základy), ukážeme si, jak lze jednoduše využít Adobe Flash k tvorbě grafiky. Jedná se o neskutečný kreslící nástroj ve vašich rukách, který opravdu nemá hranice. Záleží pouze na nápadu a vaší kreativitě. (VÁCLAVEK, 2007) Pro náš obor jsou technické normy samozřejmě velice důležité a jsou nedílnou součástí vzdělávání v oboru. Problémem pak může být jejich obrovské množství a srozumitelnost. Naším úkolem jako vzdělávacího zařízení, které se na danou problematiku specializuje, je poskytovat úplné a nejnovější informace. Často však stojíme před otázkou jakým způsobem vytvořit výukové opory, aby byly co nejsnáze pochopitelné a v případě potřeby byly studentům kdykoliv k dispozici. Norma „PNE 33 3302 – Elektrická venkovní vedení do 1 kV AC“ je nově vytvořená a schválená (r. 2008). Tato norma udává, mimo jiné, technické údaje, které jsou pro nás velice důležité. Jsou to především bezpečnostní vzdálenosti izolovaného vedení od budov, komunikací a prostorů. Udávané parametry vzdáleností jsou jedny z nejdůležitějších pro výstavbu vedení. Problémem je, že samotná norma jako studijní text je pro nás špatně využitelná, jak svým rozsahem (jen vzdálenosti jsou rozepsány na 12 str. A4), tak příliš technickým a odborným charakterem, kterému běžní studenti moc nerozumí. Zde se zrodil nápad, abychom ty nejpoužívanější vzdálenosti znázornili pomocí jednoho jednoduchého grafického obrázku.

34

6.1 Metodika tvorby obrázku – bezpečnostní vzdálenosti IVV NN Základním impulzem musí být samozřejmě nápad. Protože obrázek vzhledem k jeho plánovanému rozsahu bude pravděpodobně složitější, je ideální si základní představu načrtnout obyčejnou tužkou na kus papíru. Pokud budeme s výsledkem náčrtku spokojeni, je možné ho pomocí skeneru nebo digitálního fotoaparátu převést do nějakého vhodného elektronického formátu (např. JPEG, TIF). Tento obrázek potom použijeme jako základ pro vytváření a umístění objektů v Adobe Flash.

obr.17 Hrubý náčrtek Import obrázku na plochu Obrázek do Adobe Flash importujeme pomocí nabídky „File – Import - Import to Stage“ přímo na pracovní plochu (nejlépe) vytvořeného „Nového Flash Dokumentu“ nazvaného třeba „Obr. Vzdálenosti IVV NN“. Nebo můžeme uložit obrázek přímo do Knihovny – Library pomocí nabídky „File - Import - Import to Library“. Jestli jste importovali nejprve do Knihovny, tak fotografii přetáhnete přímo (kliknutím a uchopením symbolu bitmapy) na pracovní plochu.

35

Vytvoření symbolů Jelikož budeme vytvářet pouze obyčejnou grafiku, využijeme zpočátku pouze dvě vrstvy. Ve spodní vrstvě bude umístěn obrázek náčrtku a do další vrstvy budeme kreslit jednotlivé objekty - symboly. V našem případě se bude jednat o domky, stromy, sloupy atd. Ty potom jednotlivě po dokončení uložíme do Knihovny pomocí nabídky „Modify – Convert to Symbol“. Vytvořený objekt vhodně pojmenujeme „např. Domek 1“ a zvolíme symbol typ Graphic.

obr.18 Nastavení a pojmenování symbolů

Proč takhle složitě? Musíme si uvědomit nekonečné možnosti Flash. Na první pohled by bylo možná jednodušší nakreslit celý obrázek v jedné vrstvě, ale tím bychom přišli o pár podstatných výhod. Flash totiž většinu lidí po bližším seznámení doslova pohltí a pokud bychom chtěli v budoucnu tvořit nebo zkoušet jednoduché animace s touto grafikou, pak by to v jedné vrstvě bylo nemožné. Další obrovskou výhodou Flash totiž je, že jednou „pracně“ vytvořené symboly lze importovat i do dalších jiných grafik a animací tvořených ve Flash. Potom stačí symboly jen kopírovat a jednoduše přizpůsobovat. V samotné grafice pak můžete uložené symboly pouze přetahovat z Knihovny na pracovní plochu a jednoduše upravovat jejich velikost (např. okna, sloupy atd.). Teď sice pracujeme na grafice obrázku vzdáleností pro IVV NN, ale vytvořený dokument můžeme použít i pro další systémy venkovních vedení. Jen venkovní sítě nízkého a vysokého napětí jsou rozděleny do šesti kategorií. Takže postupem času je možné z tohoto základu dělat další obrázky „bezpečných vzdáleností“ a můžeme je hlavně snadno aktualizovat.

36

Objekty malujeme bez složitých detailů, např. oken bude na výsledném obrázku dvacet, ale nám stačí nakreslit a uložit do „symbolů“ pouze dvě. Okna potom jednoduše přetahujeme z Knihovny a měníme jen velikost a případně jejich sklon.

obr.19 Jednotlivě vytvořené objekty a jejich přehledné umístění v knihovně Organizace grafiky Vrstva – Layer slouží pro organizaci objektů na časové ose nad a pod sebou. Vytvořené objekty lze potom během tvoření grafiky různě přesouvat a nahrazovat. Pokud je jednotlivých vrstev na časové ose hodně, bude lepší je kvůli přehlednosti umístit do Folderů – Složek a vhodně je pojmenovat. Nové vrstvy tvoříme kliknutím na ikonku Insert Layer, Foldery pomocí Insert Layer Folder a mažeme Delete Layer.

37

Insert Layer Folder

Delete Layer

Insert Layer

obr.20 Organizace vrstev Zkompletování grafiky I když budeme mít všechny objekty nachystané, pravděpodobně se nevyhneme při kompletování grafiky dalším vylepšením a nápadům, jako to bylo v mém případě. Postup při kompletování obrázku je proto individuální záležitostí. Nesmíme ovšem zapomenout na to hlavní. Vytvořená grafika bude sloužit studentům, učitelům a také montérům izolovaného vedení jako názorná pomůcka. Soustředíme se tady hlavně na srozumitelnost, jednoduchost, názornost a pochopitelnost jednotlivých údajů. Tam, kde bychom graficky jen těžko vyjadřovali určité hodnoty a kritéria daného problému, umístíme vhodný doplňující popisek.

6.2 Export vytvořené grafiky Konečnou podobu grafiky pak už zbývá připravit pro použití ve výsledné výukové opoře. Pokud budeme chtít použít grafiku ve výukovém textu nebo prezentaci, bude nejvýhodnější převod do nějakého běžně používaného formátu např. JPEG nebo GIF. Grafiku exportujeme pomocí nabídky „File – Export - Export to Image“, zvolíme požadovaný formát „Uložit jako typ“ a poté určíme velikost i rozlišení požadovaného obrázku s ohledem na konečné použití obrázku. Nastavení provedeme v této nabídce:

38

obr.21 Nastavení formátu JPEG Pokud chceme svoji grafiku vytvořenou ve Flashi předložit studentům prostřednictvím Internetu, je vhodnější ji vyexportovat do jiného formátu. K tomu slouží formát SWF, který je na míru šitý pro Flash. Protože se SWF stal doopravdy webovým standardem, nic nebrání jeho použití. Umí si s ním poradit Flash Player, který je integrovaný do každého novějšího internetového prohlížeče. Grafiku do něj exportujete pomocí „File – Export - Export Movie“ a z nabídky Uložit jako typ zvolíme (*.swf). Poté se zobrazí tato nabídka:

obr.22 Nastavení formátu SWF

39

6.3 Použití vytvořené grafiky Výsledná grafika je pouze názornou pomůckou, která se následně vhodně použije ve výukových oporách. Použití obrázku nemá žádné omezení a dá se použít jak ve výukovém textu, tak i v dalších multimediálních oporách. Ovšem bez odborného a doplňujícího výkladu učitele je jen těžko použitelná. Také si musíme uvědomit, že problematika izolovaného vedení NN je podstatně širší a znalost vzdáleností je jen zlomkem potřebných vědomostí. Ale jak již bylo uvedeno, Adobe Flash má nekonečné možnosti a ukázali jsme si, že nám nemusí sloužit pouze na webové animace, bannery, ale i jako základ pro tvorbu kvalitních výukových opor.

40

obr.23 Výsledná grafika – Bezpečnostní vzdálenosti IVV NN

41

Závěr Kvalitní a srozumitelná výuková opora je nezbytnou součástí moderního výchovně vzdělávacího procesu nejenom pro dospělé. Práce vytvořila metodiku vhodného využití některých dostupných kreativních programů, jejichž pomocí můžeme vytvořit velice efektivní a názornou výukovou oporu v poměrně krátkém čase. Praxe ukázala, že takto vytvořené učební pomůcky pomáhají lépe pochopit problematiku a úskalí technologie IVV. Osvědčily se především po stránce vhodného a správného použití hlavních komponentů IVV, což zvyšuje spolehlivost a kvalitu distribučních sítí. Zejména je kladen důraz na bezpečnost práce provádějících pracovníků, protože jejich nevědomost a neznalost u montáže této technologie, měla již za následek nejeden smrtelný úraz elektrickým proudem. Praktická část bakalářské práce popsala základní funkce z mnoha dalších možností programů Adobe Photoshop a Adobe Flash. Podobnou metodiku tvorby názorných učebních pomůcek lze uplatnit i v jiných programech, které jsou zvláště pro školská zařízení cenově dostupnější. Vytvořené názorné pomůcky se dají s úspěchem použít v multimediálních výukových oporách. Ať se jedná o učební texty, výukové prezentace (PowerPoint, Captivate), videa nebo odkazy na webové stránky. Uvedené postupy tvorby názorných učebních pomůcek lze využít téměř u všech oborů, hlavně technicky zaměřených, kde je znalost konstrukce a parametrů velice důležitá. Veškeré informace o možnostech programů a jejich využití v praxi můžeme získat nejen v programově zaměřených kurzech a seminářích, ale i v dostupné literatuře, odborných textech, příručkách nebo na webových stránkách. Jen tak je možné reagovat na nejnovější a nejaktuálnější informace, zachytit neustále se rozvíjející technologie a možnosti programů a tím se v dané oblasti zdokonalovat a dobře orientovat.

42

Použitá literatura 1. BARTÁK, Jan. Jak vzdělávat dospělé. Praha: Alfa Nakladatelství, 2008. 200s. ISBN 978-80-87197-12-7. 2. BARGEL, Miroslav. PERNICA, Radomír. Didaktická technologie: sylabus. Brno: Institut mezioborových studií Brno, 2003. 27s. 3. BRAŠKA, Zdeněk. MADEROVÁ, Pavla. Technické podklady pro projektování izolovaných venkovních vedení nn. Brno 2001. 4. ČADÍLEK, Miroslav. LOVEČEK, Aleš. Didaktika odborných předmětů. Brno 2005. 175s. 5. ČADÍLEK, Miroslav. Didaktika praktického vyučování I . Brno 2005. 99s. 6. ČERVENKOVÁ, Iva. Metodologické základy vzdělávání dospělých. Ostrava: 2006. Projekt RZL 3.3 – Zkvalitňování dalšího profesního vzdělávání zaměřeného na stavebnictví, elektrotechniku a gastronomii. 40s. 7. HRBÁČEK, Jiří. Flash1, Tvorba inteligentní grafiky – multimediální učebnice. Brno: MDS, spol. s r. o., Brno, 2007. 89 s. ISBN 978-80-7392-000-5. 8. HRBÁČEK, Jiří. Tvorba moderních multimediálních studijních opor. Brno: XXVI Internacional Colloquium, 2008. 8s. 9. KELBY, Scott. Digitální fotografie. Brno: Zoner Press, 2007. 223s. ISBN 978-8086815-56-5. 10. KRÁL, Radek. Využití Captivate pro tvorbu testů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra technické a informační výchovy, 2008. 36s. Vedoucí bakalářské práce Jiří Hrbáček.

43

11. KUBÍN, Miroslav. Energetika, perspektivy – strategie – inovace. Křtiny: Jiří Láznička – Lpress, Křtiny. 540s. 12. MAŇÁK, Josef. Nárys didaktiky. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2000. 104s. ISBN 80-210-1661-2. 13. TKOTZ, Klaus a kolektiv. Příručka pro elektrotechnika. Praha: Europa – Sobotáles cz, 2002. 564s. ISBN 80-86706-00-1. 14. ZLÁMALOVÁ, Helena. Studijní text jako základ kvalitního distančního vzdělávání. Praha: Centrum pro studium vysokého školství, Národní centrum distančního vzdělávání, Praha. 5s. 15. Akční plán vzdělávání dospělých [online]. 2007, [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW:‹http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0558:FIN:CS:PDF›. 16. Bamboo

Fun

Small

[online].

[cit.

2009-03-24].

Dostupný

z WWW:

‹http://www.wacom.cz/product.php?menu2=29&menu3=42›. 17. BARTOŠ, Aleš. O skenování a skenerech podrobně I. - Základní pojmy [online]. 2004,

[cit.

2009-02-20].

Dostupný

z WWW:

‹http://www.grafika.cz/art/skenery/skenery1.html›. 18. CHROMÝ, Jan. Využívání multimediální techniky v praxi [online]. 2007, [cit. 200903-19]. Dostupný z WWW: ‹http://old.paidagogos.net/17/2.html›. 19. HOVAD, Josef. Úskalí publikování z Flashe do SWF souborů [online]. 2002, [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: ‹http://interval.cz/clanky/uskali-publikovani-zflashe-do-swf-souboru/›. 20. KOČIČKA, Pavel. Jaké je optimální rozlišení? [online]. 2001, [cit. 2009-01-19]. Dostupný z WWW: ‹http://www.printing.cz/art/pol_minim/rozliseni1.html ›.

44

21. Photoshop pro začátečníky [online]. 2009, [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW: ‹http://www.owebu.cz/photoshop/›. 22. Plastikový

obal

[online].

[cit.

2009-03-22].

Dostupný

z WWW:

‹http://help.adobe.com/cs_CZ/PhotoshopElements/7.0_Win/WS709F5AF9-2A5D4d4e-925B-A8B3D7B16865.html›. 23. Specifika vzdělávání dospělých - pracovní materiál [online]. 2006, [cit. 2009-0318]. Dostupný z WWW: ‹http://inoskop.blogspot.com/2006/12/specifika-vzdlvndosplch-pracovn_19.html›. 24. SVOBODA, Jindřich. Materiální didaktické prostředky ve výuce společenských věd na střední škole [online]. 2001, [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: ‹http://www.spolved.web2001.cz/pro_vyuc/didaktik.htm›. 25. Tvorba distančních opor [online]. [cit. 2009-03-11]. Dostupný z WWW: ‹http://www.unisona.com/e-learningovy-obsah/tvorba-distancnichopor/index.php?Itemid=52›. 26. Úpravy fotografií pomocí softwaru [online]. [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: ‹http://www.microsoft.com/cze/windows/xp/using/digitalphotography/learnmore/fi xit/editing.mspx›. 27. VÁCLAVEK, Petr. Macromedia Flash 8 Professional - praktický výukový kurz (Shane Rebenschied) [online]. 2007, [cit. 2009-03-19]. Dostupný z WWW: ‹http://interval.cz/clanky/macromedia-flash-8-professional-prakticky-vyukovykurz-shane-rebenschied/›. 28. Změna velikosti nebo rozlišení obrázku [online]. [cit. 2009-03-10]. Dostupný z WWW:

‹http://windowshelp.microsoft.com/Windows/cs-CZ/help/29459a7a-

9466-49a7-bac4-816e74542dbb1029.mspx›.

45