METODIKA TVORBY STUDIJNÍCH OPOR PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ŠABLONÁCH

METODIKA TVORBY STUDIJNÍCH OPOR PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ŠABLONÁCH DANUŠE BAUEROVÁ Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Abstrakt: Při vytváření studijních opor pro distanční formu studia je po pedagogovi vyžadováno, aby pro psaní svých textů použil specifickou formu vyhovující metodice tohoto typu vzdělávání. Nutnost splňovat řadu formálních požadavků však může vést, zvláště u nezkušeného tvůrce, až k nemožnosti plně se soustředit na to hlavní, na obsah. Příspěvek předkládá způsob, jak vytvořit pro potenciální tvůrce takové podmínky, aby mohli nerušeně pracovat i s malými předchozími zkušenostmi. Klíčová slova: web-based vzdělávání, autentické aktivity, systémový přístup k řešení problému efektivní tvorby studijních opor, konstruktivistický kurz, standardy e-learningu, metadata, marginálie, aktivizující a zpětnovazební prvky, dynamický dokument, evaluace vzdělávacích objektů Abstract: When creating study supports for Distance Learning, the tutor is expected to use a specific form relevant to the methodology of this type of learning. However, the necessity to adhere to the range of formal requirements could lead, in the extreme, to the impossibility to concentrate on the main objectives – content. This paper offers a method how to create the conditions for potential textbook creators in which they can work smoothly despite their limited previous experience. Key words: web-based education, authentic activities, constructivist course, standards of eLearning, metadata, marginalia, feedback components, dynamics of documents, evaluation

1. DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A WEB-BASED VZDĚLÁVÁNÍ Ze všeho nejdříve je nutno se omluvit za použití terminologického paskvilu web-based vzdělávání – český výraz, zdá se, není ustálen a zde jistě není místo na improvizaci. Často se volá po rozlišování pojmů vzdělávání „dálkové“ a „distanční“ ve snaze zdůraznit postup vpřed, a to překonáním známých nedostatků „pátkosobotních“ absolventů dálkového studia. Jen pomalu však připouštíme, že i „distanční“ se vstupem nových technologií nejen postupně mění, ale musí být doplňováno pojmem novým, neboť ICT nevstupují do hry jen jako „aktuální didaktický prvek“, ale jako prvek umožňující novou kvalitu vzdělávání. Pro zvýšení efektivity vzdělávání jako celoživotní činnosti v době ICT hrají rozhodující roli tzv. autentické aktivity studujících (např. Reeves, Thomas), což ve svém důsledku vede k potřebě odlišení pojmů vzdělávání distanční a „web-based“. Už proto, že tyto nové metody autentických aktivit založené na kvalitativně nových možnostech, tj. na možnostech sítí, se uplatňují stejně tak ve vzdělávání distančním jako prezenčním. Nenahrazujme však metody web-based vzdělávání pojmem on-line. Při zařazení autentických aktivit do kurzu není nutným předpokladem nepřetržité on-line připojení studujících ani vzdělavatelů. On-line bývá zdůrazňováno pro činnosti, jež využívají vzdálených databází kurzů, např. databáze pro testování studentů. Autentické aktivity využívající možností sítí významně přispívají k rozvoji tvůrčí činnosti studujících. Bez rozvíjení kreativních schopností se neobejde žádné vzdělávání pro reálný život v budoucnosti, natož vzdělávání akademické. I my budeme nuceni přecházet od obsahově koncipovaných kurzů ke konstruktivistickým, jež jsou na autentických aktivitách založeny. Cílem úvodní poznámky je zařazení činnosti, které se věnuje tento příspěvek a která je nazvaná jako „tvorba studijních opor pro distanční vzdělávání“, tj. věnuje se především tvorbě obsahu kurzu do systému vzdělávání v době ICT. I když jsme pouze na začátku ve srovnání se

23

světem, snažme se alespoň zpovzdálí sledovat, kam vývoj spěje. Pak budeme tvořit tak, abychom si nekladli zbytečné „klacky pod nohy“ dalších kroků, jež budou následovat.

2. METODIKA DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ŠABLONÁCH Studijní opory pro distanční vzdělávání vyžadují zejména organicky doplnit vlastní obsah vzdělávání všemi dostupnými prostředky, jež mohou nahradit každodenní osobní kontakt vzdělávaného a vzdělavatele. Jde o prvky, jež jsou v prezenční formě zpravidla vyjadřovány jen ústně – rozličné motivující aktivity, sebekontrolní mechanismy studujících, zpětnovazební prvky apod. Jsou formulovány často jen tak „mezi řečí“, aniž by si kdo příliš uvědomoval, že pro úspěch studujících bývají rozhodující. Precizní formulace informací tohoto typu je nejen obtížná, ale často i nemožná v „publikovatelné podobě“. Každý tvůrce jen s velkým úsilím nachází cesty, jak požadované uskutečňovat, na druhé straně oponenti vznikajících materiálů mají pocit, že vytýkají stále totéž. Tvůrci začínají náročnou činnost, jež obsahuje mnoho nového, často jen s povrchními znalostmi o této technologii, jsou málo informováni, natož aby měli praktické zkušenosti. Výsledky bývají často takové, že následná kontrola kvality je zbytečně náročná, proces vedoucí k vyhovujícím materiálům obsahuje příliš mnoho kol mezi tvůrcem a oponenty. Cestou, jak zefektivnit proces tvorby, je nabídnout tvůrcům formální kostru budoucího vzdělávacího materiálu prostřednictvím šablony, a to tak, aby tato zohledňovala co nejvíce z opakovaných metodických a didaktických požadavků. Tvůrce dostává k dispozici formu, jež ho „nutí“ k využívání co nejvíce z toho, o čem metodici zjistili, že se při distančním studiu osvědčilo. Požadované prvky jsou formálně do šablony zapracovány a tvůrce je jen doplňuje o svůj obsah. Ve výsledném materiálu zpravidla nic podstatného nechybí, neboť zatímco bez šablon bylo lehké doporučované prvky nezařadit, prostě bylo zapomenuto, nezvládnuto apod., při postupu doplňování obsahu do pevné formy se vynechává mnohem hůře – to by k vynechání musel mít tvůrce důvod, a ten zpravidla nenajde. Je lhostejno, jestli je výše popsaná formální kostra vytvořena pro práci v běžném textovém editoru či v náročném softwarovém nástroji, zda výsledkem použití bude prostý text, či náročný multimediální objekt. Obojí lze po metodické stránce vytvořit nevhodně, tzn. pokaždé je možné práci zefektivnit zjednodušením formálního zpracování ve prospěch vlastní tvorby obsahu materiálu. Lze konstatovat, že uvedený princip lze použít rovněž při konečném skládání celých kurzů z objektů – samozřejmě, že formální prvky zajišťující správnost budou jiné.

3. VÝSTAVBA WEB-BASED KURZU PROSTŘEDNICTVÍM ZNOVUPOUŽITELNÝCH VZDĚLÁVACÍCH OBJEKTŮ Tento příspěvek vede tvůrce především k tvorbě obsahu kurzu, ale ve fázi vlastního vytváření kurzu z objektů lze dát prostor i konstruktivistickým cílům. Tvůrce kurzu může vkládat objekty vedoucí studenty nejen ke čtení předloženého obsahu, ale rovněž k tvůrčí činnosti podle svých voleb. Tvůrce může pro úspěšný průchod kurzem vyžadovat po studujících rovněž aktivity autentické a počítat s tím, že takto bude teprve kurz dotvářen. Zkusme proto pomyslet dále, zkusme předejít problémům a zefektivnit svou budoucí činnost při vytváření kurzů. Vytvořené studijní opory pro distanční vzdělávání, pokud mají „přežít“, se stávají součástí kurzu řízeného s využitím dostupného LMS (Learning Management System). Vzdělávání je řízeno např. časově po týdnech nebo obsahově po tématech nebo vzhledem k cílové skupině, tedy různě. Cesta dál je v zajištění možnosti vytvořené objekty použít opakovaně, a to nejen tvůrcem samým ve svém kurzu, ale i tvůrci jiných kurzů, ba co více, je žádoucí, aby objekt mohl být využíván rovněž dalšími studenty, než pro které byl primárně tvořen. Ti je budou využívat zejména při svých „autentických aktivitách“ (viz výše), jež jim umožňují webovské technologie. Objekt musí být pro splnění nového vzdělávacího cíle, tj. cíle jiného než původního kurzu, nejen vhodný, ale navíc i „nalezitelný“. Uvedené znamená, že je třeba zajistit nejen splnění požadavků metodiků distančního vzdělávání, ale rovněž požadavků – alespoň základních – tvůrců web-based kurzů.

24

Znovupoužitelnost objektů zajišťuje zejména dodržování přijatých standardů, avšak problém je v tom, že standardy jsou přijímány a odmítány velmi různě. Na této cestě jsme opravdu na začátku, přesto však již leccos vykonat lze. Především tvořme jen objekty, které jsou „vhodně velké“ ve smyslu následného skládání kurzů – v našich podmínkách pro semestrální výuku v členění na týdny a na několik semestrálních okruhů. Vhodně velké znamená zajistit možnost skládat objekty dle potřeb do více kurzů bez velké dodatečné námahy. Pro to, aby se vytvořený objekt „neztratil“, aby byl pro opakované využití nalezen, je opatřen tzv. metadaty, tj. daty o datech. Postup vpřed v oblasti metodiky tvorby webovských kurzů je opakováním mnoha iterací, jež nás stále více přibližují k cíli. Ani s metadaty to není jiné. Většinou v našich podmínkách ještě není realizováno, aby metadata o objektech byla vkládána přímo do databází. Dejme však všemu čas. Na druhé straně – nelze si představit, že by bylo možné systematicky doplňovat metadata zpětně. Vkládat je do databáze, to ano, ale tvořit je by měl každý tvůrce současně s tvorbou objektu. Pro splnění tohoto cíle jsou metodické šablony opatřeny rovněž „povinnými“ kolonkami pro údaje o objektu, o nichž se dá předpokládat, že mohou být součástí standardizovaného systému metadat vzdělávacích objektů – až bude vytvořen či vybrán. Pak půjde „jen“ o zajištění vložení již vytvořených dat do databáze.

4. ZÁKLADEM KAŽDÉHO STUDIA JE STÁLE TEXT Skládání kurzů ze znovupoužitelných vzdělávacích objektů znamená využívat objekty velmi rozličné, včetně multimediálních. Zdá se však, že základem každého vzdělávání, zejména v určitých disciplínách, je stále text. Je proto přirozené, že rovněž základním vzdělávacím objektem je textový dokument, a to takový, jež splňuje zásady distančního vzdělávání. Postup tvorby objektů prostřednictvím metodických šablon zajišťujících formální správnost materiálu lze využít, jak bylo řečeno, rovněž pro tvorbu jiných než textových dokumentů, ale tyto lze považovat za základní. Pozornost bude v tomto příspěvku věnována možnostem tvorby textových vzdělávacích objektů s využitím metodických šablon v textovém editoru MS Word.

5. METODICKÉ ŠABLONY MS WORD Cílem předložených metodických šablon pro využití tvůrci je oprostit je v co největší míře od formální stránky jejich práce a umožnit jim plné soustředění se na obsah toho, co tvoří. Existují alespoň dvě oblasti, ve kterých lze práci tvůrců ulehčit: I když se mnohým zdá, že napsat studijní oporu pro distanční vzdělávání nemůže být žádný problém, neboť skript jsme již napsali mnoho, a i když se zdá, že „ve Wordu umí psát každý“, zdaleka tomu tak není. Tvůrcům jsou tímto nabízeny šablony, jež snižují úskalí v obou oblastech. Výsledkem je velmi kladné hodnocení šablon jako efektivního pomocníka samotnými tvůrci. a) Filozofie Metodických šablon – didaktické zásady Vzniká mnoho šablon pro tvorbu studijních opor, novým ve zde prezentovaných materiálech v době jejich vzniku bylo to, že systematicky vedou autora k tomu, aby vyhověl požadovaným metodickým zásadám při psaní studijních opor pro DiV. Základem pro systémový přístup k řešení problému efektivní tvorby studijních opor byla identifikace dvou základních skupin prvků, jež tvůrce využívá; jsou jimi 1. prvky „povinné“, jež jsou ve vzdělávacím objektu využity jen jedenkrát, např. Cíle modulu, Celkový náhled do modulu, ale i Celkové shrnutí modulu, Klíčová slova, Zdroje apod., 2. prvky „volitelné“, jež jsou ve vzdělávacím objektu tvůrci využívány opakovaně dle jeho uvážení, např. Průvodce studiem, všechny zpětnovazební a aktivizující prvky apod. Prvky obou skupin, ale zejména ty pro opakované využívání, jsou dále kategorizovány. Kategorie umožňují efektivní správu prvků, a to jednak v souboru nabízeném tvůrcům, ale rovněž v dokumentu tvůrcem vytvářeném. Lze shrnout, že tvůrci jsou nabídnuty prvky jako systém – zvlášť soubor obsahující „povinný“ začátek a konec každého modulu (objektu), zvlášť soubor pro vkládání kapitol do objektu, jež opět obsahují „povinné“ prvky, a jako třetí pak soubor s prvky pro opakované využívání.

25

1. Prvky „povinné“

a) Povinná část vzdělávacího objektu, jež představuje základ každého nově vznikajícího materiálu b) Povinná část kapitoly objektu, jež je využívána, pokud je vzdělávací objekt takového rozsahu, že je vhodné jej strukturovat do kapitol. 2. Prvky pro opakovaný výskyt v objektu, z něhož jsou pohodlně „zobány“ prvky pro jejich opakované zařazení do modulu, tj. objektu Součástí nabízených materiálů pro tvůrce je soubor, jež je vede při jejich práci, a to je soubor:

3. Průvodce Metodickými šablonami Uvedenou filozofii lze zpřehlednit v následujícím schématu:

Povinný START OBJEKTU (cíle, vstupní předpoklady, časová náročnost,…) Povinný START KAPITOLY Prvky pro opakované použití

Korespondenční úkol Definice Průvodce studiem …

Povinný KONEC KAPITOLY KAPITOLA 2 …

VZDĚLÁVACÍ OBJEKT

KAPITOLA 1

Samotestovací otázka

Povinný START KAPITOLY Samotestovací otázka

Prvky pro opakované použití

Korespondenční úkol Definice Průvodce studiem …

Povinný KONEC KAPITOLY Povinný KONEC OBJEKTU (shrnutí, klíčová slova, zdroje, ...) Obr. 1. Základní filosofie šablon, jež nabízí efektivní tvorbu vzdělávacího objektu podle didaktických zásad distančního vzdělávání Tvůrce postupuje tak, že si otevře soubor Povinná část objektu, uloží jej pod názvem svého nového vzdělávacího objektu a začne s vyplňováním povinných prvků. Řadu z nich, zejména ty z konce objektu, ponechá až na dobu, kdy má o svém modulu lepší představu, tj. během či dokonce po práci na vlastním obsahu modulu. Na jejich zařazení však, jako se to mnohdy stává, nezapomene, dokonce je ani nepodcení, protože věří, že byly do jeho objektu vytvořeného na základě souboru Povinná část zařazeny s rozmyslem. Navíc ví, že ho neminou, a při vlastní tvorbě si jejich obsah postupně formuluje. Prostě zpravidla žádný „otravný prvek“, např. cíle, časy, shrnutí apod. nevymaže, protože zjistí, že k tomu nemá dostatečný důvod. Nabízený způsob práce do již vytvořené formy vzdělávacího objektu je základem filozofie pro splnění cíle zajistit v každém objektu co nejvíce z toho, co je následně předmětem kontroly kvality vzdělávacího objektu při jeho evaluaci. Již v této fázi tvůrce využívá vybrané prvky rovněž ze souboru pro opakovaný výskyt (viz níže), neboť např. Průvodce studiem má jistě důvod zařadit rovněž již v úvodu. Dále se ve svém novém dokumentu kurzorem postaví na místo, kde má začínat 1. kapitola jeho materiálu, a vloží neotevřený soubor jako celek. Tímto postupem jsou mu opět do jeho materiálu „naočkovány“ všechny žádoucí součásti každé kapitoly. A opět nezbude než vyplňovat, 26

neboť ani nyní neexistuje důvod mazat. Opakovaně lze stejným způsobem zařadit kapitol bezpočet, avšak v Průvodci je tvůrce upozorňován na to, aby netvořil objekty rozsáhlé. V opačném případě si zavírá možnost využívat vytvořené objekty při sestavování kurzů opakovaně, aniž by je musel upravovat. Při práci má tvůrce vedle svého nově vznikajícího souboru na pozadí otevřený druhý soubor, a to s prvky pro opakovaný výskyt, z nichž vybírá právě ten prvek, který je pro jeho aktuální potřebu vhodný. Důležité je, že každý prvek je zpracován pevnou formou, tj. včetně tabulky, ikony, marginálie (viz níže). Pomocí schránky tvůrce umisťuje zvolený prvek i s jeho formou do svého materiálu. Prvky jsou mu nabízeny opět systematicky, aby se v nich mohl dobře orientovat, tj. jsou rozděleny do kategorií: • Kategorie „Obecné“ obsahuje v prvé řadě prvek zvaný Průvodce studiem, dále prvky Samostudium, Část pro zájemce, Nezapomeň na odměnu a odpočinek a velmi užitečnou Tabulku pro cokoliv. • Kategorie „Aktivizující a zpětnovazební prvky“ obsahuje Úkol k zamyšlení, Řešený příklad, Kontrolní úkol, Samostatný úkol, Řešení a odpovědi, Test. • Kategorie „Exaktní“ obsahuje prvky Definice, Věta, Vzorec, Obrázek, Graf, Tabulka. • Kategorie „Závěrečná“ obsahuje prvky Shrnutí, K zapamatování, Korespondenční úkol, Náměty na tutoriály, Další zdroje. Tvůrce přidává do vznikajícího vzdělávacího materiálu dle svého uvážení prvky nové a současně se vrací na prvky, jejichž formální kostru má již do materiálu zařazenu na základě povinné časti, ale dosud je případně ještě nenaplnil vlastním obsahem. Pro aktuální orientaci má tvůrce stále během své práce k dispozici velmi účinný nástroj pro logickou stavbu svého materiálu, a tím je automaticky generovaný obsah vzdělávacího objektu (viz níže). Tvůrce vidí aktuální sled kapitol, ale rovněž jednotlivých prvků, může je přehledně restrukturalizovat, což mu jeho tvůrčí práci velmi usnadňuje. Doposud byla popsána první stránka usnadnění práce tvůrce, jež zajišťuje, aby neuhýbal z povinností, které na něj klade metodika distančního vzdělávání. Nyní popíšeme šablony po stránce formální a nabídneme druhou oblast usnadnění jeho práce. b) Filozofie Metodických šablon – formální stránka zpracování textu, styly a formátování Textový dokument, který tvůrce vytváří, musí rovněž po formální stránce splňovat mnohé, aby mohl studujícím nerušeně sloužit. Materiál je např. studován v různých prostředích, je transportován přes web, chtějí jej využívat i studující se specifickými nároky, např. zrakově handicapovaní. Jistě každý z nás má zkušenost s „rozházením“ textu z neznámých důvodů (anebo známých? – za to přece může MS). Důvody jsou však většinou mnohem bližší, je to nekorektní využití stylů a formátování uživateli. Zdá se, že lepší metodou než učit desítky tvůrců korektně využívat styly a formátování ve velmi sofistikovaném prostředí MS Word je nabídnout jim k opakovanému využití materiál, který je vytvořen korektně. Tento se stává formální šablonou, ve které jen kopírují a přepisují svým obsahem. Nejen, že vše, co má v dokumentu vypadat stejně, takto vskutku vypadá, navíc tvůrce nemusí hlídat číslování ani kapitol ani jednotlivých prvků, jež do dokumentu vkládá. Vše se generuje automaticky. Místo nekončících starostí se styly mají tvůrci starost v podstatě jedinou: Ctrl+C a Ctrl+V. A nemusí se cítit dotčeni, neboť i pro ty, kteří styly zvládají korektně, je mnohem lepší využívat nabízené utility a plně se soustředit na vlastní tvorbu. Co dále nabízí formální stránka zpracování objektu? Důraz je kladen na to, aby text byl pro studující přívětivý, aby se mu z něj dobře studovalo. Přívětivost se projevuje různě – od grafického zpracování až po mnohem méně viditelné, ale o to důležitější prvky. Především je zajištěno korektní ukládání souborů jako html dokumentů, a to jednoduchým opatřením. Vše, co tvůrce vkládá, je „sešněrováno“ do tabulek. Nejmarkantnějším projevem vhodnosti tohoto postupu je elegantní zajištění marginálií textu. Margináliemi (poznámkami na okraji) by měl být každý textový soubor určený ke studiu doplněn, problémem však při nekorektním postupu bývá, že při zpracovávání se marginálie postupně dostávají tam, kam vůbec nepatří. Nikoliv v nabízených Metodických šablonách pro MS Word, a to díky striktnímu využívání tabulek.

27

Tabulky však mají i jiný význam související s metodickými požadavky na dávkování učiva tvůrci. Ti jsou nuceni nebo alespoň vedeni k tomu, aby prostřednictvím jedné buňky tabulky svá sdělení strukturovali do menších logických celků. Pokud je správně prokládají aktivizujícími a zpětnovazebními prvky, je úspěch zaručen. Práce s tabulkami nepatří rovněž k těm, jež začínající tvůrce zvládá bez problémů, a proto se v Průvodci metodickými šablonami tomuto problému věnujeme. Velmi důležité je zařazení generovaných obsahů do šablon, a to nejen obsahu vzdělávacího objektu jako celku, ale nově jsme nyní zařadili i tematické obsahy podle výše jmenovaných kategorií prvků. Tvůrce průběžně, např. po přidání kapitoly nebo po přidání jakéhokoliv prvku, obsah použitím funkční klávesy F9 aktualizuje. Z takto generovaných obsahů lze získávat přehled o logické výstavbě a návaznosti v procesu tvorby materiálu, ale rovněž pro studující jsou obsahy velmi cenné pro získání přehledu o studovaném objektu, o množství práce, jež jej čeká apod. Například má studující k dispozici souhrn všech korespondenčních úkolů, shrnutí apod., a na každý z nich se může dostat hypertextovým odkazem vytvořeným automaticky bez přičinění tvůrce. Pro pohodlí tvůrců je doprogramováním maker zajištěno, že obsahy se generují bezchybně rovněž v případě, že některé prvky generovaného pole nejsou tvůrcem využívány (např. popisný výklad zpravidla nevyužívá možností definic, vět, vzorců apod.), tedy žádné „Chyba! Záložka není definována!“ se v dokumentu neobjeví. Jak již bylo řečeno, pro pohyb v dokumentu slouží především generované obsahy. Vedle těchto automaticky se vytvářejících hypertextových odkazů je tvůrce veden k zařazování dalších dle svého uvážení. Dokument se stává dynamickým a orientace v něm je přívětivá. Nutno dodat, že naše šablony jsou předloženy v uspokojivém grafickém vyhotovení, jednotlivé prvky jsou opatřeny nejen margináliemi, ale i ikonami pro lepší orientaci studujících, a konec konců i tvůrců. Ano, základem vzdělávání je stále čtení, ale snad se nám podařilo vytvořit předpoklady pro čtení materiálů jiných než v klasických skriptech, takových, jež jsou pro studujícího přijatelné a jež jsou na dané úrovni vyhovující možnostem ICT. c) Skládání samostatných vzdělávacích objektů do web-based kurzů Velmi častými jsou názory zatracující tvorbu čehokoliv, natož vzdělávacích objektů v prostředí MS Word. Argumentace je zejména v nekorektnosti chování souborů. Praxe však ukázala, že na druhé straně pro základní sdělení studujícím není tvůrcům nabízeno mnoho lepšího a při tom dosažitelného. Ano, dokumenty MS Word nesplňují standardy, např. SCORM, avšak pokud jsou korektně vytvořeny pomocí správného využití stylů a formátování, je možno z nich bezproblémově vytvářet soubory, které se na webu chovají standardně. Za úvahu však přesto stojí skutečnost, že studující zpravidla přivítá uložení v obecně přístupném formátu *.doc, a to z toho důvodu, že mnohem snadněji může pracovat stejnými metodami jako byl zvyklý s klasickými skripty – může do svých materiálů čmárat, dělat si poznámky, dokonce je může nově strukturovat, vymazávat, čímž lehce vytváří přehledné výpisky apod. Snahou tvůrců šablon je vytvářet vzdělávací objekty, které by sloužily v co největší míře, zejména možností jejich znovupoužitelnosti. Za tímto účelem každý objekt ve své povinné části obsahuje prvek zvaný Metadata. Tvůrce je povinen opravdu striktně vyplnit o svém nově vznikajícím objektu údaje, jež po vložení do vhodné databáze mohou plnit funkci metadat. Vzdělávací objekty se pak stávají součástí knihoven objektů, v nichž lze vyspělými technikami spravovat obsah.

6. I JINÉ OBJEKTY LZE TVOŘIT STEJNOU METODIKOU V obsáhlém Projektu Phare2000, jež byl na naší škole řešen, byly pro tvorbu modulů využity i jiné možnosti než pouze psaní textu v MS Word. Zejména pro výklad obtížných pasáží, např. složitých grafických vyjádření vybraných partií, sloužily s výhodou animace. Opět byly nabízeny tvůrcům tak, aby byly dostupné bez jejich velkých vstupních nákladů a při tom splňovaly výše popsané didaktické zásady distančního vzdělávání. Na stejném filozofickém základě byly vytvořeny metodické šablony V MS PowerPointu. Vlastní vytváření animací i v tomto běžném nástroji však již jistou dovednost vyžaduje, a proto byl tento způsob tvorby využit jen některými tvůrci. Ještě menší skupina byla těch, kteří obdobným způsobem využili nástroj Toolbook firmy Click2learn, a to rovněž z toho důvodu, že šablony tohoto nástroje byly připraveny jen povrchně.

28

V současné době na naší fakultě vznikají metodické šablony rovněž pro činnost navazující, a to pro vytváření celých kurzů ze vzdělávacích objektů. Rovněž tvorba kurzů se řídí opakovanými zákonitostmi, samozřejmě jinými než při vytváření dílčích objektů, a ty lze pro usnadnění práce tvůrců sešněrovat do šablon. Svou pozornost soustředíme na vytváření web-based vzdělávacích kurzů v prostředí Moodle.

7. ZÁVĚR Cílem našich snah bylo nejen zjednodušení práce tvůrců, ale zejména zajištění bezproblémové evaluace hotových vzdělávacích objektů. Byli jsme (při řešení projektu Phare2000) postaveni před úkol v krátkém čase vytvořit velké množství studijních opor, a při tom je měli psát vesměs pedagogové, jež dosud tuto práci nedělali. Technici z laboratoře výpočetní techniky nás velmi vážně odrazovali – prý znají schopnosti pedagogů v oblasti využívání ICT. Místo zatracování tvůrců jsme vsadili na to, jak jim pomoci. Nabídli jsme jim zjednodušení jejich práce, nabídli jsme jim možnost starat se jen o to, co vzít do clickboardu a přenést do svého souboru jako základ pro sdělování svých myšlenek. Ctrl+C, Ctrl+V, to je celá dovednost! A pokud se přesto něco nedaří, je tu Průvodce metodickými šablonami. Nabízený postup byl prověřen – touto cestou byly vytvořeny desítky studijních opor, k nimž Národní centrum distančního vzdělávání Praha předložilo kladné oponentské posudky. Bylo konstatováno, že předložený nástroj přispívá ke zvýšení kvality distančních prvků vzdělávání, a bylo doporučeno rozšířit tento postup do řad dalších potenciálních tvůrců. Proto vznikl tento příspěvek a metodické šablony jsou tímto nabízeny, na základě doporučení NCDiV, dalším zájemcům. Výsledek kladně přijali i studenti, neboť vhodná formální úprava a dodržení didaktických zásad má své přednosti – studující mohou pomocí nich dobře studovat i bez přítomnosti vyučujícího a mohou se lépe a rychleji orientovat ve svých povinnostech. Nezapomeňme však připomenout rovněž spokojenost těch, pro které byly šablony vytvořeny, tj. spokojenost tvůrců. Snad stojí za zmínku jejich časté překvapení, že samostatné tvorby na vzdělávacích objektech byli schopni (např. překvapení staršího veleváženého pana profesora, jež měl za to, že jediné, co může poskytnout, je rukopis). Závěrečná poznámka je upozorněním, že předložený postup má rovněž svá rizika – vše se dá použít nesprávně. Jestliže tvůrce vezme svůj starý text, např. ze skript, a pouze jej rozseká na malé celky, vloží je do tabulek s ikonkami a žádný žádoucí prvek neopomene, ještě to nemusí být to pravé. Větší důležitost musí být kladena opravdu vlastnímu obsahu – ten musí být přece jen jiný než v tradičních studijních materiálech pro prezenční formu studia. Výklad musí být protkán velkým množstvím aktivizujících a zpětnovazebních prvků. Ty každý tvůrce vkládá dle svého uvážení a někdy nedostačujícím způsobem.

Literatura 1. Driscoll, Margaret, Web-based training, Creating eLearning experiences, Jossey-Bass/Pfeiffer, A.Wiley Company, San Francisco, 2002, ISBN 0-7879-5619-8. 2. Reeves, Thomas, Designing Web-Based Courses with Authentic Activities, ED-Media Conference, Lugano, 2004. 3. Zlámalová, H.: Příručka pro tutory distančního vzdělávání, VŠB–TUO, NCDiV, Ostrava 2003, ISBN 80-248-0280-5.

RNDr. Danuše Bauerová Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Sokolská 33, 701 21 Ostrava 1 E-mail: [email protected]

29