MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra občanské výchovy
Lidové zvyky a tradice jako téma v občanské výchově na základní škole Diplomová práce
Brno 2016
Vedoucí práce:
Autor práce:
PhDr. Radovan Rybář, Ph.D.
Bc. Tereza Fanturová
Bibliografický záznam FANTUROVÁ, Tereza. Lidové zvyky a tradice jako téma v občanské výchově na základní škole, Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra občanské výchovy. Vedoucí práce PhDr. Radovan Rybář, Ph.D.
Anotace Diplomová práce, "Lidové zvyky a tradice jako téma v občanské výchově na základní škole," popisuje zvyky Uherskohradišťska a jejich začlenění do výuky občanské výchovy. Celá práce je rozdělena do několika kapitol. První kapitola a druhá kapitola je zaměřena na vymezení pojmů lidová kultura, tradice, obyčej a pranostika a také seznámení s oblastí Uherskohradišťska. Další kapitola se věnuje zvykům a tradicím v průběhu roku. Poslední dvě kapitoly jsou zaměřeny na znalosti žáků o zvyklostech a tradicích v oblasti Uherskohradišťsko a také jak lze toto téma začlenit do výuky občanské výchovy.
Annotation The master’s thesis, "Folk customs and traditions as a topic of civics at primary school", discusses the habits of Uherskohradišťska and their integration into teaching civics. Thesis is divided into several chapters. The first and second chapter focuses on notions of folk culture, tradition, custom, sayings and also introduction in the area of Uherskohradišťsko. Next chapter is focused on customs of the area Uherské Hradiště. Last two chapters are about the students’ awareness in customs and how traditions in area Uherskohradišťsko can be integrated into teaching of civics.
Klíčová slova Tradice, zvyky, obyčeje, pranostiky, lidová kultura.
Keywords Traditions, habits, customs, weather lore, folk culture.
PROHLÁŠENÍ
„Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“
V Uherském Hradišti dne 28. 3. 2016
Bc. TEREZA FANTUROVÁ
..……………………… podpis
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji PhDr. R. Rybářovi, Ph.D. za odborné vedení mé diplomové práce, za připomínky, cenné rady a čas, který mi po celou dobu věnoval. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za jejich pomoc a trpělivost po celou dobu mého studia.
OBSAH OBSAH Úvod ............................................................................................................................................................. 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................. 2 Vymezení pojmu zvyk, obyčej, tradice, pranostika, lidová kultura ............................................................. 2 Lidová kultura ......................................................................................................................................... 2 Definice pojmu zvyk ............................................................................................................................... 2 Definice pojmu obyčej ............................................................................................................................ 3 Definice pojmu tradice ............................................................................................................................ 3 Pranostika ................................................................................................................................................ 4 Vymezení oblasti .......................................................................................................................................... 5 Slovácko .................................................................................................................................................. 5 Uherskohradišťsko .................................................................................................................................. 5 Historie Uherskohradišťska ................................................................................................................ 6 Zvyky, tradice, obyčeje a pranostiky v průběhu roku .................................................................................. 8 Tři králové ............................................................................................................................................... 8 Tříkrálové věštění ............................................................................................................................... 8 Tříkrálová koleda ................................................................................................................................ 9 Pranostiky pro 6. leden Tři krále ........................................................................................................ 9 Hromnice ................................................................................................................................................. 9 Pranostiky 2. února – Hromnice ....................................................................................................... 10 Masopust, Fašank, Ostatky .................................................................................................................... 10 Masopustní obyčeje .......................................................................................................................... 11 Pochování basy ................................................................................................................................. 11 Pranostiky Masopust, Masopustní neděle, pondělí, úterý ................................................................. 11 Postní doba ............................................................................................................................................ 12 Vynášení smrti - Morena ....................................................................................................................... 13 Přinášení léta..................................................................................................................................... 13 Velikonoce ............................................................................................................................................ 14 Pranostiky Velikonoce ...................................................................................................................... 14 Pašijový týden ....................................................................................................................................... 14 Modré pondělí a žluté úterý .............................................................................................................. 15 Škaredá středa ................................................................................................................................... 15 Zelený čtvrtek ................................................................................................................................... 15 Velký pátek ....................................................................................................................................... 16 Bílá sobota ........................................................................................................................................ 16
Hod Boží velikonoční ....................................................................................................................... 17 Velikonoční pondělí ......................................................................................................................... 17 Filipojakubská noc - Čarodějnice .......................................................................................................... 18 První máj ............................................................................................................................................... 19 Letnice ................................................................................................................................................... 19 Jízda Králů............................................................................................................................................. 20 Svatojánská noc ..................................................................................................................................... 21 Dožínky ................................................................................................................................................. 22 Vinobraní ............................................................................................................................................... 22 Hody, posvícení ..................................................................................................................................... 22 Dušičky.................................................................................................................................................. 23 Sv. Martin .............................................................................................................................................. 24 Advent ................................................................................................................................................... 24 Sv. Ondřej ......................................................................................................................................... 25 Sv. Barbora ....................................................................................................................................... 26 Sv. Mikuláš ....................................................................................................................................... 26 Sv. Lucie ........................................................................................................................................... 27 Vánoce ................................................................................................................................................... 28 Štědrý den - 24. prosince ................................................................................................................. 29 Boží hod vánoční – 25. prosince ....................................................................................................... 29 Svátek svatého Štěpána – 26. prosince ............................................................................................. 30 Silvestr a Nový rok ................................................................................................................................ 31 Rámcově vzdělávací program .................................................................................................................... 32 Výzkumné metody ..................................................................................................................................... 33 Metoda dotazníková .............................................................................................................................. 33 Dotazník ........................................................................................................................................... 33 Metoda rozhovoru / interview ............................................................................................................... 34 Rozhovoru / interview ...................................................................................................................... 34 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................................................. 35 Výzkum ................................................................................................................................................. 35 Základní školy, ve kterých byl proveden výzkum ................................................................................. 36 Základní škola Bílovice .................................................................................................................... 36 Základní škola Staré Město .............................................................................................................. 38 Vyhodnocení hypotéz výzkumu ............................................................................................................ 41 Rozbor dotazníků .................................................................................................................................. 43 Graf č. 2: Jakou třídu navštěvuješ? ................................................................................................... 43 Graf č. 3: Navštěvuješ folklórní soubor? .......................................................................................... 43 Graf č. 4: Dodržujete s rodiči přes rok zvyky a tradice? ................................................................... 44 Graf č. 5: Ve kterém ročním období se slaví Velikonoce? ............................................................... 44
Graf č. 6: Ve kterém ročním období se slaví hody a posvícení? ....................................................... 45 Graf č. 7: Ve kterém ročním období se slaví pálení čarodějnic? ...................................................... 45 Graf č. 8: Ve kterém ročním období se slaví Pašijový týden? ......................................................... 46 Graf č. 9: Ve kterém ročním období jsou Letnice? ........................................................................... 46 Graf č. 10: Ve kterém ročním období je Svatojánská noc?............................................................... 47 Graf č. 11: Ve kterém ročním období jsou oslavy sklizně? .............................................................. 47 Graf č. 12: Ve kterém ročním období jsou Dušičky? ....................................................................... 48 Graf č. 13: Ve kterém ročním období se slaví Advent? .................................................................... 48 Graf č. 14: Ve kterém ročním období se slaví Vánoce? ................................................................... 49 Graf č. 15: Ve kterém ročním období se slaví Tři králové? .............................................................. 49 Graf č. 16: Ve kterém ročním období je Masopust? ......................................................................... 50 Graf č. 17: Ve kterém ročním období jsou Hromnice? ..................................................................... 50 Graf č. 18: Ve kterém ročním období se vynáší Morena? ................................................................ 51 Graf č. 19: Symbolem Velikonoc jsou? ............................................................................................ 51 Graf č. 20: Velikonoce jsou svátky? ................................................................................................. 52 Graf č. 21: Kdy se pořádá Pálení čarodějnic? ................................................................................... 52 Graf č. 22: Pašijový týden je týden před? ......................................................................................... 53 Graf č. 23: Jak jsou pojmenovány dny v Pašijovém týdnu? ............................................................. 53 Graf č. 24: Svatý Mikuláš se slaví? .................................................................................................. 54 Graf č. 25: První svátek vánoční se nazývá? .................................................................................... 54 Graf č. 26: Proč se slaví první svátek vánoční? ................................................................................ 55 Graf č. 27: Druhý svátek vánoční se nazývá? ................................................................................... 55 Graf č. 28: Masopustu se také říká? .................................................................................................. 56 Graf č. 29: Na které datum připadají Tři králové? ............................................................................ 56 Graf č. 30: Jak se jmenují Tři králové? ............................................................................................. 57 Rozbor učebnic občanské výchovy ............................................................................................................ 58 Učebnice Výchova k občanství – učebnice vytvořena vsouladu s RVP ZV, nakladatelství Nová škola, s.r.o. Jitka Lunerová, Radim Štěrba, Monika Svobodová ..................................................................... 58 Učebnice Výchova k občanství doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia ........................................................................................................................................... 58 Učebnice Výchova k občanství pro 7. ročník základní školy a sekundy víceletého gymnázia, nakladatelství Nová škola ................................................................................................................. 58 Učebnice Občanská výchova s blokem Rodinná výchova, nakladatelství Fraus................................... 59 Učebnice Občanská výchova s blokem Rodinná výchova pro 6. ročník základní školy a primu víceletého gymnázia ......................................................................................................................... 59 Učebnice Občanská výchova, Rodinná výchova učebnice pro základní školy a víceletého gymnázia (7. ročník) ......................................................................................................................................... 59 Učebnice Občanská výchova pro základní školy, nakladatelství Fortuna ............................................. 59 Učebnice Občanská výchova pro 6. a 7 ročník základní školy, nakladatelství Fortuna ................... 60 Učebnice Občanská výchova pro základní školy, nakladatelství SPN .................................................. 60
Učebnice Občanská výchova pro 6. ročník základní školy, nakladatelství SPN .............................. 60 Učebnice Občanská výchova pro základní školy, nakladatelství Olomouc ........................................... 60 Učebnice Občanská výchova pro 6. ročník základní školy, nakladatelství Olomouc ....................... 61 Učebnice Občanská výchova pro základní školy - Milan Valenta, nakladatelství SPL, Práce .............. 61 Vymezení pracovních listů ......................................................................................................................... 62 První pracovní list - Jaro........................................................................................................................ 62 Druhý pracovní list - Velikonoce .......................................................................................................... 62 Třetí pracovní list – Léto, podzim ......................................................................................................... 62 Čtvrtý pracovní list - Zima .................................................................................................................... 63 Pátý pracovní list - Vánoce.................................................................................................................... 63 Pracovní list - Jaro ...................................................................................................................................... 64 Pracovní list - Léto, podzim ....................................................................................................................... 65 Pracovní list - Velikonoce .......................................................................................................................... 66 Pracovní list - Zima ................................................................................................................................... 70 Pracovní list - Vánoce ................................................................................................................................ 73 Rozhovor .................................................................................................................................................... 77 Závěr .......................................................................................................................................................... 81 Seznam použité literatury ........................................................................................................................... 83 Elektronické zdroje: .............................................................................................................................. 87 Seznam obrázků ......................................................................................................................................... 89 Seznam tabulek .......................................................................................................................................... 89 Seznam grafů .............................................................................................................................................. 90 Seznam příloh ............................................................................................................................................ 92 Příloha č. 1 – Dotazník ............................................................................................................................... 93
ÚVOD Zvyky a tradice nás obklopují od dávných věků a jsou součástí každé společnosti, skupiny i samotného člověka. Lidové zvyky a tradice jsou nehmotnou součástí naší kultury, která nás ovlivňuje a dále směřuje. Téma diplomové práce Lidové zvyky a tradice jako téma v občanské výchově na základní škole, jsem si vybrala, protože žiji v oblasti, která je spjata s řadou folklórních událostí, které se snaží zachovávat živé lidové zvyky a tradice. Tyto lidové tradice a zvyky pomáhají dotvářet charakter člověka, protože předávají vědomosti a zkušenosti z generace na generaci. Tradice a zvyky v naší zemi hodně ovlivňuje křesťanská víry, z které má naše kultura kořeny. V dnešní době děti žijí v multimediálním světě, obklopuje je virtuální realita sociální sítě. Je správné naučit žáky hledat a zpracovávat informace, ale také je důležité, aby poznali svět, ve kterém žili naši rodiče, prarodiče a praprarodiče a dokázali jej pochopit. Z toho vyplývá i znalost lidových zvyků a tradic, které jsou součástí naší kultury a dědictví. Součástí lidových tradic a zvyků jsou také lidové pranostiky. Do pranostik nám předchozí generace vtiskli své zkušenosti s dlouhodobým pozorováním života kolem sebe. Pranostiky jsou lehce zapamatovatelné, a proto je to vhodná forma k předávání zkušeností a znalostí mezi generacemi. Diplomová práce se bude zabývat lidovými zvyky a tradicemi jako tématem v občanské výchově. Hlavní pozornost bude věnována právě lidovým zvykům, tradicím a znalostem žáků tohoto tématu. Cílem diplomové práce je vytvořit ucelený přehled zvyků, tradic a zjištění znalostí žáků o tématu v oblasti Uherskohradišťska. Následně navrhnout pracovní listy, na téma lidových zvyků a tradic, pro výuku občanské výchovy.
1
TEORETICKÁ ČÁST VYMEZENÍ POJMU ZVYK , OBYČEJ, TRADICE, PRANOSTIKA, LIDOVÁ KULTURA
LIDOVÁ KULTURA Lidová kultura zařazuje projevy duchovního života, jako jsou zvyky a rituály. Lidová kultura se spojuje více s lidmi, kteří žijí na venkově. „Bývá tvořena amatérskými, většinou nevzdělanými autory, v oblasti hudební a slovesné kultury je založena na ústním podání, většinou také anonymitě, v manuální a řemeslné výrobě na předávání dlouhodobě se vyvíjejících výrobních zkušeností, pracovních postupů a technologií.“ (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 56) Lidová kultura vychází z tradice, která mění svou podobu. Lidovou kulturu můžeme rozdělit na dvě části. První část je tvořena lidovým uměním – hudbou, divadlem, výtvarným uměním. Druhá část lidové kultury se projevuje převážně způsobem života lidové společnosti, neboli je to souhrn fyzických a duševních činností člověka. (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 56)
DEFINICE POJMU ZVYK „Zvyk – místně sdílená a ustálená forma chování a jednání, osvojená pravidelným opakováním. Zvyk je obdobně jako obyčej tradovaným přenosem konkrétní sociokulturní zkušenosti a způsobem korekce rozporných vztahů, zájmů a potřeb v daném společenství.“ (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 103) Zvyk je považován za synonymum pojmu obyčej. Základní znaky pojmu zvyk se vyznačují menší mírou závaznosti při regulaci mezilidských a skupinových komunikací, ztratil obsahovou podstatu, jeho původní funkce jsou nahrazeny jinými a ulpívá především na formální stránce. Slavnostní chvíle v životě jednotlivce či skupiny lidí jsou často spojovány s obřadními situacemi a obřady, tedy s určitými zvyky – rituály. Význam těchto zvyků vychází z historie a vstupuje do povědomí různých skupin, které ovlivňuje. Tímto dotváří obyčejovou tradici, která vymezuje a identifikuje jednotlivce a skupinu určitým způsobem života a společenským soužitím. (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 103)
2
DEFINICE POJMU OBYČEJ „Obyčej tradicí určený způsob sociokulturního chování, jednání a komunikace podle ustáleného vzoru, utvářející vědomí identity, kontinuity a solidarity společenství.“ (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 77) Pojem obyčej je velmi významově blízký pojmu zvyk, označuje projevy spojené s přejímáním a udržováním sociálně právních, ekonomických, mravních, estetických a dalších norem. Ke znakům obyčeje patří relativní stabilnost, soustavnost, pravidelnost, a spontánnost konání, kolektivnost, sankcionování. Obyčejové pravidla se týkají různých oblastí lidského života v časových i sociálně podmíněných rovinách. „V moderní době je lidový obyčej převáděn v rekonstrukcích jeho starších podob při novodobých slavnostech a svátcích, případě jsou prezentovány jeho jednotlivé estetické, dramatické či jiné komponenty při různých příležitostech společenského a rodinného života se zvýrazněním místního kulturního svérázu.“ (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 78) Obyčeje rozdělujeme na rodinné obyčeje a výroční obyčeje. Rodinné obřady čerpají z radostných a smutných událostí a okamžiků, které prožívá rodina například svatba, smrt, narození dítěte. Dále také můžeme přiřazovat velký význam i okamžikům, které sehrály velkou roli v životě jednotlivce. Mezi obyčeje zahrnujeme i různé pověrečné úkony a také praktiky lidového léčitelství. Mezi rodinné obyčeje můžeme řadit například chodit za kmotry, šestitýdenní izolace matky po porodu. Výroční obyčeje, které jsou, oslavují jarní a podzimní rovnodennost a letní, zimní slunovrat a každoročně se opakují. Mezi výroční obyčeje patří Masopust, Letnice – Jízda králů, Dožínky, Hody, Vánoce, Velikonoce. (Jančář, Krist, Soukup, 2011, s. 77, 78)
DEFINICE POJMU TRADICE Je to soubor neměnných představ a názorů, které se předávají mezi generacemi v určitém společenství lidí. Tyto představy jsou vnímány jako zdroj pro vzory chování, které je opakovaně použité předchozími generacemi a tímto je odůvodnitelné. Tradice předává kulturní, duchovní, sociální i materiální hodnoty z generace na generaci. „Tradice bývá spojována s udržováním zvyků, morálky a tradiční kultury, je chápána jako kulturní vzor hodný následování, nemá však závazný charakter. Tvoří jakési pozadí pro očekávané chování.“ (Brouček, Jeřábek, 2007, s. 1065) Tradice můžeme rozlišovat na 3
ideové, třídní, rodinné a skupinové (vesnické, kmenové, státní.) Tradice se používá ve spojení ústní či slovesnou tradicí, také lidovou tradicí jelikož je spojována s lidovým prostředím. (Brouček, Jeřábek, 2007, s. 1065)
PRANOSTIKA „Pranostiky jsou dobově podmíněné užitkové útvary lidové slovesnosti, které vznikly jako určitý výsledek lidového poznávacího procesu.“ (Vašků, 1998, s. 14) Pranostika jsou krátké říkanky, které předpovídají počasí. Pranostiky můžeme rozdělit do několika skupin. Hospodářské pranostiky jsou jedny z nejrozsáhlejších a nejdůležitějších, zaměřují se na lidovou činnost - zemědělství. „Zobecňují skutečné, po dlouhá staletí tradované reálné zkušenosti zemědělců.“ (Vodrušková, 2004, s. 366) Pranostiky meteorologické rozdělujeme na pranostiky výročního cyklu „Svatej Matěj, hodnej svatej – kožichy dolů!“ (Vašků, 1998, s. 16) a na pranostiky krátkodobé předpovědi počasí „Když volá zelená žabka, bývá ráda kapka.“ (Vašků, 1998, s. 16) Singularitní pranostiky jsou podskupinou meteorologických pranostik. Singulární pranostiky se řadí do oblasti pranostik výročního cyklu. Varovné pranostiky se používaly ve většině případech v ovocnářství, vinařství. „Pankrác, Servác a Bonifác – ledoví muži, poškozují ovocný květ i růži.“ (Vašků, 1998, s. 17) Fenologické pranostiky jsou pranostiky, „které obsahují informace o časovém průběhu periodicky se opakujících životních projevů živočichů a rostlin.“ (Vašků, 1998, s. 17) Například počátek dozrávaní obilí, odlet stěhovavého ptactva. „O svatém Jiljí jdou jeleni k říji. Na svatého Jiří, trávu nezastaví čtyři.“ (Vašků, 1998, s. 17) Kalendářní a časoměrné pranostiky jsou ty, které zahrnují astronomické zákonitosti například nástup slunovratu, rovnodennost. „Na svatého Tomáše, nejdelší noc je naše; na Boží narození, o bleší převalení.“ (Vašků, 1998, s. 17) Většina pranostik je datována až do doby antické. Proto byly pranostiky velmi ovlivněny neznalostí přírodních zákonů. Pověrečné a nereálné pranostiky vycházejí z pranostik kalendářních a časových. Například „Osvítí-li při hrubé na Boží hod vánoční pana faráře slunce, bude toho roku hojnost dobrého vína.“ (Vašků, 1998, s. 18) Většina pranostik je provázaná s minulostí. (Vašků, 1998, s. 14 -18)
4
VYMEZENÍ OBLASTI SLOVÁCKO Oblast Slovácka se rozprostírá na území jihovýchodní Moravy, také se někdy toto území nazývá Moravské Slovensko. Slovácko je rozděleno na dva administrativně správní celky Zlínský a Jihomoravský kraj. Dále se dělí na mikroregiony, které se prezentují svými oblastními památkami, slavnostmi. Oblast Slovácka je rozdělena na několik oblastí. Na severu až severovýchodě na úpatí Bílých Karpat je oblast nazývána jako oblast Moravských Kopanic a Horňácka. Část ležící v Pomoraví se nazývá Dolňácko. Do této oblasti patří Uherskohradišťsko, Strážnicko a Kyjovsko. Na jihu Slovácka se rozprostírá od Hustopečí až po Ždánice oblast Podluží, které se také říká Hánácké Slovácko. (Jančář, 2011, s. 21 - 22)
Obrázek 1: Oblasti Slovácka
UHERSKOHRADIŠŤSKO Oblast Uherskohradišťska je považována za srdce Moravského Slovácka. Uherskohradišťsko patří do etnografické oblasti Dolňácka, Horňácka, Moravských Kopanic. Území Uherskohradišťska se leží jihovýchodní části České republiky, na jihu Zlínského kraje. „Má tvar lichoběžníku děleného tokem řeky Moravy na západní část s úpatím Chřibů a východní část s úpatím Bílých Karpat.“ (Hrabec, Mikula, 1998, s. 3) Tato oblast je součástí Dolnomoravského úvalu a Dyjsko-moravské nivy. Nejvýše položeným 5
bodem, bývalého okresu Uherské Hradiště, je Velká Javořina (970 m n. m.) v Bílých Karpatech. Oblastí protéká řeka Morava. Řeka Morava do oblasti vtéká u obce Babice a opouští tuto oblast u města Veselí nad Moravou. Nejvýznamnějším přítoky řeky Moravy v této oblasti je Olšava, která pramení v Bílých Karpatech. (Hrabec, Mikula, 1998, s. 3; David, Soukup, 2006, s. 8)
Obrázek 2: Okres Uherské Hradiště
HISTORIE UHERSKOHRADIŠŤSKA Historie v oblasti Uherskohradišťska již započala v starší době kamenné (osídlením oblastí kolem Bánova, Bojkovic a Ostrožské Nové Vsi). Nejvýznamnější částí historie je doba slovanského osídlení (druhá polovina 9. století). Významným centrem Velkomoravské říše se stalo Staré Město a jeho okolí (kde bylo nalezeno mnoho archeologických nálezů z této doby). V roce 863 zde působili věrozvěstové Cyril a Metoděj. Velkomoravská říše dosáhla největšího rozmachu za vlády knížete Svatopluka. Po smrti knížete Svatopluka dochází postupnému zániku Velkomoravské říše. V roce 1205 byl na území Uherskohradišťska založen cisterciácký klášter, který byl nejprve na území Starého Města a následně přestěhován na území nynějšího obce Velehrad. Klášter se stal významným centrem vzdělanosti v kraji. Ve 13. století byla založena, Přemyslem Otakarem II., dvě největší města Uherské Hradiště (1257) a Uherský Brod (1272). V 15. století byl kraj sužován husitskými válkami a později válkami mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad. V klidnějším období 16. století přešla značná část obyvatelstva od katolictví k protestantismu. V těžkém období 17. století opustili okres významné 6
osobnosti z řad protestantů, mezi nimi i světově proslulí filosof, teolog, pedagog Jan Amos Komenský. Na sklonku 19. století a počátku 20. století zde dochází rozvoji zemědělství a drobného průmyslu. (Hrabec, Mikula, Stratil, 1998, s. 5 - 6; David, Soukup, 2006, s. 11 - 13)
7
ZVYKY, TRADICE, OBYČEJE A PRANOSTIKY V PRŮBĚHU ROKU TŘI KRÁLOVÉ Tři králové se slaví 6. ledna. 6. lednem tedy Třemi králi končí vánoční období a pro většinu křesťanů to byl začátek pro přípravy na nejdůležitější svátek v liturgickém roce na Velikonoce. Většina rodin tento den odstrojuje vánoční stromeček. Svátek Tři králové se také slavil jako svátek Zjevené Páně nebo také jako Ježíšovo pokřtění. Pověst o třech králích se zrodila ve středověku, tato legenda navazuje na evangelium sv. Matouše. „To popisuje, jak v den, kdy se v Betlémě narodil Ježíš, přišli od východu mudrci (mágové) s dary a malému dítěti se poklonili. Cestu jim ukázala jasná hvězda.“ (Vondrušková, 2004, s. 33) Nejprve se nevědělo kolik mudrců (dva až dvanáct) bylo a jak se jmenovali. Nakonec se počet mágů ustálil na třech, také proto, že číslo tři je magické a v evangeliu sv. Matouš popisuje, že mágové měli tři dary (zlato, kadidlo a myrhu). První zmínka o jménech byla v 8. století a rozšířila se až ve 12. století. Iniciály C + M + B se píší svěcenou křídou celá staletí na domovní dveře s daným rokem. (Vondrušková, 2004, s. 32 – 40; Vodrušková, 2015, s. 65-66)
TŘÍKRÁLOVÉ VĚŠTĚNÍ Den před 6. lednem se nazývá Den světel, Svatvečer svíček (5. ledna). 5. ledna se provádělo mnoho pověrečných praktik a obyčejů. Jedním z nich bylo věštění. Například zapalovaly se svíce a dívalo se, jakým směrem vstoupá kouř „(zda se dostane člověk do nebe, nebo do pekla) či která nejdříve dohoří, a kdo nejdříve zemře. Také se věštilo ze sedmi hrnečků a sedmi různých předmětů (uhlí, mince, kousek chleba, malá panenka, zásnubní prsten)“ (Vondrušková, 2004, s. 38) vždy si člověk odklopil jeden hrneček a podle toho věděl, co ho čeká. Provádělo se také pouštění lodiček na svěcené vodě (skořápky ořechů se svíčkou), toto věštění většinou prováděly zamilované páry, aby věděly, jestli spolu zůstanou nebo ne. (Vondrušková, 2004, s. 32 – 40; Vodrušková, 2015, s. 65-66)
8
TŘÍKRÁLOVÁ KOLEDA Koledování na Tři krále má dlouhou tradici. V tento den 6. ledna se v kostele požehná kadidlo, voda, křída a zlaté předměty. Někdy se při obchůzce domy vykuřovaly kadidlem a kropily svěcenou vodou. Nejprve na obchůzku chodil kněz a jeho ministranti. U domu se modlili, vykuřovali kadidlem, kropili dům svěcenou vodou, zpívali a následně napsali na dveře svěcenou křídou K+M+B a rok. Smyslem tříkrálové obchůzky bylo navštívit a požehnat všem lidem a uchránit je od neštěstí, nemocí. V pozdější době začaly koledovat děti z chudých rodin v kostýmech, jak je známe dnes. Koleda a samotné koledování se lišilo oblast od oblasti. V dnešní době tříkrálové koledování je známé jako charitativní akce, kterou pořádá Česká katolická charita, kdy chodí děti oblečené kostýmech Tří králů a zpívají koledy s doprovodem dospělé osoby. (Vondrušková, 2004, s. 32 – 40; Vodrušková, 2015, s. 65 - 66)
PRANOSTIKY PRO 6. LEDEN TŘI KRÁLE „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále o krok dále.“ (Vašků, 1998, s. 44) „Boží křtění, (6. 1.) sníh a led ve vodu mění.“ (Vašků, 1998, s. 37)
„Je-li tříkrálové noci mnoho hvězd, urodí se hojně brambor.
Není-li od Tří králů až do Matěje, (24. 2.) obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.“ (Vašků, 1998, s. 49)
HROMNICE Hromnice jsou svátek, který má pevně stanovené datum. „Slaví se přesně 40 dnů po narození Páně (25. prosince), tedy 2. února.“ (Vondrušková, 2004, s. 41) Tímto svátkem začíná období veselí, které končí masopustem. Hromnice je lidový název pro křesťanský svátek Uvedení Páně do chrámu. Název Hromnice je odvozen od svíček, kterým se říká hromničky. Svátek prošel mnoha změnami. Křesťané Hromnice připomínali jako událost ze života Svaté rodiny, které je popsána v Novém zákoně. Hromnice od začátku jsou spjaty se symbolem světla. Svíce hromničky se používaly jako ochrana před ďáblem a také jako ochrana před bouří a hromy. Svíce v katolické liturgii je symbolem víry. Požehnané Hromničky (svíce) v kostele si lidé schovávali po celý rok. (Vondrušková, 2004, s. 41 – 42; Vodrušková, 2015, s. 70 - 71) 9
PRANOSTIKY 2. ÚNORA – HROMNICE „Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout. Na Hromnice o hodinu více.“ (Velebná, Majer, 1996, s. 16) „Na Hromnice-li voda běží, po Hromnicích ještě sněží. Jsou-li jasné celé Hromnice, přijde po nich ještě mnohá vánice. Na Hromnice - skřivánek přes hranice. Pakli na Hromnice jasno bývá, bude ještě zima dlouho živá. Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.“ (Vašků, 1998, s. 70)
MASOPUST , FAŠANK, OSTATKY Masopust je období od Tří králů do začátku postní doby. Tento svátek je označován jako Masopust, Fašank, Fašinek nebo také jako Ostatky, Vostatky. Masopust není církevní svátek, ale je zařazen do církevního kalendáře. Termín Fašanku se určuje podle Velikonoc. V kalendáři jsou to dva měsíce leden, únor. Masopust se odehrává před Popeleční středou, kterou začíná postní doba. Masopustní období je doba od Tří králů až do počátku předvelikonočního půstu. Masopust může být od 7. 1. až do dne před Popeleční středou. Masopust je velmi starý svátek, který pravděpodobně navazuje na starověké oslavy boha úrody a vína Dionýsa. První zmínky o masopustu jsou z 13. století. Masopustní masky jsou spojovány s pohanskými obyčeji, při nichž byly používány zvířecí kůže. Masopustu se účastnili jen dospělí lidé. Pro masopust jsou důležité tři dny Tučný čtvrtek, Taneční neděle a Maškarní úterý. Tučný čtvrtek byl přípravou před masopustní nedělí, kdy se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina. Lidé byli přesvědčeni, že na Tučný čtvrtek musí jíst a pít co nejvíce, aby byli po celý rok silní. Na Taneční neděli začínala hlavní část zábavy, kdy se pořádaly plesy, taneční zábavy. Pro každý kraj byly jiné zvyklosti a pověry například „jak budou tanečníci vysoko vyskakovat, takové vyroste toho roku obilí nebo len.“ (Vondrušková, 2004, s. 48) Vrcholem celého masopustu bylo Masopustní úterý, kdy lidé pořádali průvody masek a hráli se divadelní hry. Masopustní divadelní hry byly humorné a veselé, Nejčastější námět byl soud s opilcem Bakchusem. Tyto hry se také promítaly do scének, které masky hrály při obchůzkách. V dnešní době fašank převážně pořádají folklórní soubory, skupiny nadšenců. Ve většině případů navazují na místní tradice, a to průvodem masek a večer taneční zábavou s pochováváním basy. Průvod prochází obcí a zastavuje se u domů, kde masky tancují, zpívají a následně dostanou výslužku. Celý masopust je zakončen pochováváním basy 10
(symbolem muziky). Pro děti jsou pořádány karnevaly. (Vondrušková, 2004, s. 45 – 48; Vodrušková, 2015, s. 76)
MASOPUSTNÍ OBYČEJE Průvod masek byla obchůzka od domu k domu, kdy se zpívalo a tancovalo. Masky tropily zlomyslnosti, lidi mazaly sazemi. Masopustní průvod je vždy velmi rozmanitý a plný různých masopustních masek, jak těch tradičních, tak zvířecích. V masopustním průvodu nesměly chybět masky jako Medvěd, Žid, Bába, Nevěsta, Masopust, Laufr neboli biřic s papírovou čepicí, Kominík, Kat, Smrt a mnoho dalších. K masopustním obyčejům patří mnoho druhů pečiva, jako jsou koblihy, šišky, boží milosti. K masopustu neodmyslitelně patří na Slovácku tanec, které mu se říká „pod šable“. Je to šavlový tanec, který tancují jen muži v krojích se šavlemi (dřevěné natřené na červeno s kovovými chřestícími kroužky nebo skutečné) v rukou. (Vondrušková, 2004, s. 50, 56 – 68; Langhammerová, 2004 s. 37 -39)
POCHOVÁNÍ BASY Masopust končil po obchůzce taneční zábavou, která končila o půlnoci, kdy se vynesla a pochovala basa na znamení, že nastává doba, kdy na ni nikdo nebude hrát. Pochování basy znamenalo, že končí masopustní čas a nastává postní doba, která trvá čtyřicet dnů a ve které se lidé připravují na Velikonoce. Po celém světě se v tomto období pořádají karnevaly, v překladu toto slovo znamená masopust. Tyto oslavy připomínají, že naposledy před půstem budou jíst maso. (Vondrušková, 2004, s. 53)
PRANOSTIKY MASOPUST, MASOPUSTNÍ NEDĚLE , PONDĚLÍ, ÚTERÝ „Masopust na slunci, pomlázka u kamen. Masopustní šišky na blátě - velikonoční vejce za kamny. Svítí-li slunce o masopustní neděli, povede se nejlépe setí záhy, svítí-li slunce v masopustní pondělí, povede se nejlépe setí prostřední, a svítí-li slunce na masopustní úterý, je nejlépe sít pozdě. Jaké je masopustní úterý, takový bude podzim.“ (Vašků, 1998, s. 67) „Kolik v masopustní úterý hvězdiček, tolik bude hrachu kuliček. 11
Na ostatky lužky, budou jabka a hrušky.“ (Vašků, 1998, s. 68)
POSTNÍ DOBA Postní doba začíná druhý den po fašanku, tedy Popeleční středou. Postní doba trvá 40 dní a končí poslední nedělí – Boží hodem velikonočním. Tato doba je pohyblivá a odvíjí se od stanovení Velikonoc. Po celou dobu se nepořádaly žádné taneční zábavy a ani svatby. V tuto dobu se jedlo jen bezmasé jídlo. Postní doba, jak byla předepisována církví, byla doplněna o lidové zvyky a obyčeje. Lidé se v postní době připravovali na oslavu Velikonoc. Postní doba bylo období půstu a duchovní očisty. V dnešní době se povětšinou půst drží jen na Popeleční středu a Velký pátek. Popeleční středa byla počátkem půstu. Popeleční středě se také říká škaredá, smetná, černá. Kněz věřícím dělal křížek na čelo z popele tzv. popelec. Kříž měl přomínat pomíjivost zemského života. „Pomni člověče, že prach jsi a prach se obrátíš.“ (Vondrušková, 2015, s. 104) Popel se získával spálením posvěcených kočiček schovaných z minulého roku. Pro postní období jsou především důležité neděle, které měly význam hlavně kvůli lidovým zvykům. Nedělí v postní době je šest. První neděli se říká Černá nebo Liščí. Tento název má kvůli tomu, že ženy odkládaly barevné oblečení a nahrazovaly ho nevýraznými barvami. Mezi zvyky, které se dodržovaly na černou neděli, bylo pečení preclíků s mákem a solí. Matky je následně po upečení porozvěšovaly po zahradě a děti je hledaly. Druhá neděle se nazývá lidově Pražná. Jmenuje se podle pokrmu Pražmo, jeho základem bylo nedozrálé obilí, které se smažilo na pánvi. Třetí neděle se nazývala Kýchavá, protože se věřilo, že kolikrát se toho dne kýchne, tolik let se bude žít. Lidé věřili, že kýchání je prvním příznakem morových ran, ale také věřili, že kýchání pročišťuje tělo. Čtvrtá neděle měla několik názvů jeden z nich je například Družbadlná, Růžová. V tuto neděli se uvolňovala přísná pravidla půstu. Lidé se mohli scházet, pobavit se a zatancovat si. V tuto neděli chodil družba se ženichem na seznamovací návštěvu do domu budoucí nevěsty. Pátá neděle se nazývá Smrtná. V kostelech se zahalovaly kříže. „Název neděle je odvozen od velmi starého zvyku, rozšířeného v celém slovanském světě – vynášení smrti.“ (Vondrušková, 2004, s. 90) Tato neděle je nejvýznamnější nedělí v období půstu. Poslední šestá neděle se nazývá Květná, která se nesla ve znamení památného Kristova vjezdu do Jeruzaléma. „Obyvatelé ho vítali tehdy prý s palmovými ratolestmi. U nás tuto funkci převzaly větvičky jívy nebo jiných stromů a keřů, které se daly v kostele posvětit a tím nabyly v očích lidu magickou moc. Chránily dům i pole, zabraňovaly bolestem a nemo12
cem. Proto se ve světnici zastrkávaly za svaté obrázky, nebo za kříž, krovy, dveře i okna a ponechávaly se tam celý rok.“ (Vondrušková, 2004, s. 91) Mezi postní jídla byla pokládána hlavně kaše z obilnin a chléb, v dnešní době jsou za postní jídla považovány hlavně ryby, luštěniny. (Vondrušková, 2004, s. 84 – 91; Vodrušková, 2015, s. 103 108)
VYNÁŠENÍ SMRTI - MORENA Vynášení Moreny patří k pohanským svátkům. Název smrti Moreny je odvozen od staroslovanské bohyně smrti Moreny. Smrt představovala pro lidi zimu, proto ji symbolicky odnášeli a zbavovali se jí. Vynášení smrti se konalo o páté postní neděli. Tento zvyk také sloužil přivolání deště. „Smrt představovala figurína, které se říkalo Morena, Mořena, Mařena nebo Smrtholka.“ (Vondrušková, 2004, s. 93) Vynášení Moreny se vyskytovalo ve střední Evropě, vnitrozemí, kde se střídají roční období. Ve většině případech to byla loutka velikosti lidské postavy.„ Zhotovovala se podle stejného konstrukčního základu. Na dřevěnou hůl, obalenou hadry a slámou, se obvykle navlékala dívčí košile. Obličej se namaloval a celá „postava“ pak se ozdobila pentlemi, papírovými květinami, a věnci.“ (Vondrušková, 2004, s. 96) Někdy byla ozdobena korály s bílých vajec nebo ze šnečích ulit. Následně vyrobenou Morenu děti vynesly z vesnice a hodily ji do vody nebo ze skály. Se zvykem vynášení Moreny souvisí také obyčej přinášení léta. (Vondrušková, 2004, s. 93 – 94; Vodrušková, 2015, s. 109 - 111)
PŘINÁŠENÍ LÉTA Přinášení léta je obdobný zvyk jako Vynášení Moreny. Tento zvyk byl určen pro dívky. Přinášení léta spočíval v tom, že dívky nesly Líto a chodily po dědině s koledami, říkadly. Tento zvyk byl více rozšířen na Moravě. Některých obcích se chodilo s lítem až na Květnou neděli. (Vondrušková, 2015, s. 111 – 112; Vondrušková, 2004, s. 94 – 97;) Líto byl vždy „vršek jehličnatých stromů bohatě ozdobený bílými vejci na šňůrce, svatými obrázky a panenkou z hadříků nebo papíru na vrcholku. Výzdobu vždy dotvářely řetězy ze slámy a pestrých textilních odstřižků, v novější době i ozdoby z barevného papíru.“ (Vondrušková, 2004, s. 96)
13
Obrázek 3: Tradiční Líto
VELIKONOCE Velikonoce jsou nejdůležitější úsek roku jak církevního, tak i zvykoslovného roku. Z církevního hlediska jsou Velikonoce nejdůležitějším obdobím a zvykoslovného hlediska jsou Velikonoce spjaty s příchodem jara a jarní rovnodenností. Velikonoce patří k pohyblivým svátkům. Velikonoce se slaví po jarní rovnodennosti, tedy v neděli po prvním úplňku. (Vondrušková, 2004, s. 99 - 100; Vodrušková, 2015 s. 97 - 98)
PRANOSTIKY VELIKONOCE „Týden před Květnou nedělí a týden po květné neděli rády padají pašije (= poletuje sníh; Květná neděle může připadnout na dny v období od 15. března do 18. dubna.)“ (Vašků, 1998, s. 112) „Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů. Kolik dešťů před Velikonoci, tolik dešťů v srpnu.“ (Vašků, 1998, s. 113)
PAŠIJOVÝ TÝDEN Pašijový neboli také svatý, veliký je poslední týden před Velikonocemi. Pašijový týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonočním pondělím. Pašijový týden se skládá s Květné neděle, Modrého pondělí, Žlutého úterý, Škaredé středy, Zeleného čtvrtka a Velkého pátku, Bílé soboty a Boží hodu. Nejdůležitější dny v tom týdnu jsou Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod neboli Neděle zmrtvýchvstání. Božím hodem pak začíná 14
období sedmi týdnů, které jsou zakončeny letnicemi. Datum letnic je závislé od data Velikonoc. Dny v Pašijovém týdnu jsou spjaty s lidový zvyky a obyčeji. (Vondrušková, 2004, s. 107; Vodrušková, 2015, s. 113)
MODRÉ PONDĚLÍ A ŽLUTÉ ÚTERÝ V tyto dva dny započal velký úklid ve staveních. V úterý se speciálně vymetaly pavučiny. (Vodrušková, 2015, s. 114)
ŠKAREDÁ STŘEDA Škaredé středě se také říká smetná nebo sazometná. Název škaredá středa dostala proto, že v tento den zradil Jidáš Krista. V tento den se většinou vymetaly komíny. Také se říká, že kdo se bude na škaredou středu mračit, tak mu to zůstane po celý rok.(Vondrušková, 2004, s. 107; Vodrušková, 2015, s. 114)
P RANOSTIKY PRO Š KAREDOU STŘEDU
„Škaredí-li se slunce na škaredou středu, škaredit se bude i obilíčko. Na Škaredou středu již nerada deru (draní peří).“ (Vašků, 1998, s. 112)
ZELENÝ ČTVRTEK Zelený čtvrtek dostal název podle zeleného roucha v kostele nebo také proto, že se musí tento den jíst jen zelené jídlo jako je špenát, zelí, hrách. Zelený čtvrtek je předposlední den půstu. Velikonoce začínaly právě mší na zelený čtvrtek, kdy naposledy zazvonily kostelní zvony a nezvonilo se až do Bílé soboty. Také se říká, že zvony odletěly do Říma. Hlas zvonů byl nahrazen zvukem dřevěné řehtačky, klapačky. Chlapci v čele s nejstarším chlapcem se scházeli u kapličky, kostela nebo zvonice. Následně obcházeli celou vesnici třikrát denně a to ráno, v poledne a večer a to až do soboty. Na Zelený čtvrtek se také prováděla očista, s kterou souvisel rituál ozdravení těla. Tento rituál spočíval v tom, že se brzo ráno vstalo, společně se modlilo a pak se omývalo rosou, aby se zabránilo onemocnění. K tomuto dni se také váže církevní obřad, omývání nohou starcům. (Vondrušková, 2004, s. 107; Vodrušková, 2015, s. 114)
15
P RANOSTIKY NA Z ELENÝ ČTVRTEK
„Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto. Kostelní zvony po mši na Zelený čtvrtek odlétají až do Bílé soboty do Říma, a když na Zelený čtvrtek naposledy zní, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Na Zelený čtvrtek se má vysévat hrách a otvírat včelím. Od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty se nesmí orat či jinak s půdou zacházet, protože v ten čas v zemi odpočívá Kristus Pán, a kdo by s půdou hýbal, tomu se na poli nic neurodí.“ (Vašků, 1998, s. 112)
VELKÝ PÁTEK Dnem smutku se také jinak nazývá Velký pátek. V tento den se nekonají žádné mše, nezvoní zvony ani se nehraje na varhany. „V kostelích se zdobily boží hroby květinami a svíčkami.“ (Vondrušková, 2004, s. 112) Věřící drželi přísný půst. Lid věřil, že na Velký pátek se nemá pracovat, nehýbat se zemí a jedli se jen jednoduchá postní jídla. Na Velký pátek se hrávaly takzvaně pašijové hry, tématem byl příběh Ježíše Krista. Věřilo se, že tento den je magický a plný zázraků a proto lidé si nechali věštit a také se omývali v potoce (museli se ponořit), aby tato očista měla smysl a zabránila všem nemocem. Na Velký pátek lidé věřili, že se otevírají skrýše s poklady. (Vondrušková, 2004, s. 111 - 114; Vodrušková, 2015, s. 117)
P RANOSTIKY NA V ELKÝ PÁTEK
„Déšť na Velký pátek, rozmnožuje statek. Velký pátek deštivý, dělá rok žíznivý. Na Velký pátek vláha, úrodu zmáhá.“ (Vašků, 1998, s. 112)
BÍLÁ SOBOTA Bílá sobota je poslední den půstu. Název dostala podle bílého oblečení, ve kterém se křtí. Tento den se církev a lidé připravují na Kristovo zmrtvýchvstání. Tato událost je nejdůležitější událostí celého církevního roku. Zmrtvýchvstání symbolizuje novou naději a radost. Opět v tento den se rozezní zvony, které se takzvaně vrátily z Říma. 16
Důležitou roli v tento den hrál i oheň a světlo. Je to protože, při bohoslužbě se v kostele pálil Jidáš. Od toho ohně se odpaloval paškál. (Vondrušková, 2004, s. 115; Vodrušková, 2015, s. 118)
P RANOSTIKY NA B ÍLOU SOBOTU
„Déšť na Bílou sobotu, přivolává suchotu. Na Bílou sobotu se má chodit po sadu nebo v ovocné aleji a zvonit, aby byla úroda všeho ovoce. Odkud na Bílou sobotu vítr, odtud v létě deště.“ (Vašků, 1998, s. 113)
HOD BOŽÍ VELIKONOČNÍ Hod Boží velikonoční neboli také Velikonoční neděle, Velká neděle, podle legendy Kristus vstal z mrtvých za svítání. V neděli se koná slavnostní mše, kdy se žehnají velikonoční pokrmy. O Velikonoční neděli mnoho zvyků není, jelikož je to slavnostní chvíle. Dopoledne lidé chodili na mši a odpoledne se dívky připravovali na Velikonoční pondělí (pomlázku) barvily vajíčka a hospodáři obcházeli pole. (Vondrušková, 2004, s. 117; Vodrušková, 2015, s. 119)
P RANOSTIKY NA H OD B OŽÍ VELIKONOČNÍ
„Déšť na Hod Boží velikonoční vystraňuje obilí a deštivý svatý Duch jej vymlátí dočista. Je-li na Boží hod velikonoční jasno, bude léto sluncem i vodou příhodné a na dar boží úrodné. Je-li na neděli Velikonoční jasno, bude laciné máslo. Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.“ (Vašků, 1998, s. 113)
VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ Velikonoční neboli červené pondělí nepatří k církevním svátkům, ale je to jeden z nejdůležitějších lidových zvyků Velikonoc. Pomlázka je zvyk, který je doložený od 17
středověku a vykonávají ho jen Slované. Pomlázka má mnoho podob a jejím symbolem je zelený prut, souhra živlů (vody, slunce, a země). Pomlázka je chlapecká kolední obchůzka s říkadly a výslužkou, kterou koledníci dostali (peníze, alkohol, vajíčko jako symbol zrození života a jara, sladkosti). (Vondrušková, 2004, s. 121 - 123; Langhammerová, 2004 s. 97 - 99; Vodrušková, 2015 s. 122)
P RANOSTIKY NA V ELIKONOČNÍ PONDĚLÍ
„Prší-li na Velikonoční pondělek, přijde zkáza na žita. Je-li deštivé červené pondělí, neurodí se obilí.“ (Vašků, 1998, s. 113)
FILIPOJAKUBSKÁ NOC - ČARODĚJNICE Ten to svátek pochází od Keltů. Keltové řídili svůj kalendář podle oběhu Slunce. Kalendář rozdělovali na rovnodennost, slunovrat a mezidobí. Tímto mezidobím byla právě noc z 30 dubna na 1. května. V tomto mezidobí se zapalovaly ohně jako symbol života a jiskry v nás. Podle lidových pověr lidé u nás věřili, že se právě v tuto dobu se projevovala činnost čarodějnic. Lidé se v tuto noc velmi báli a věřili, že mohou hrozit temné síly. Tento zvyk u nás není moc starý, a nejsou zmínky o tom, že by lidé zapalovali ohně v tuto noc, jako je zvykem v této době. Je to spjato s čarodějnickými procesy spíše jako jejich připomenutí po zrušení jezuitského řádu. Pálení ohňů byl zvyk, který byl spojován letním slunovratem na svatého Jana Křitele. (Vondrušková, 2004, s. 160 163; Vodrušková, 2015 s. 132 - 133)
P RANOSTIKY NA 30. DUBNA
„Posledního dubna před soumrakem se mají do obytného stavení, stodol, úlů, chlévů, sklepů, a na studnice zastrkovat březové, vrbové, budkové, bezové, angreštové větvičky a kapraď, aby dům nenavštívily čarodějnice a neškodily.“ (Vašků, 1998, s. 118)
18
PRVNÍ MÁJ První máj se slaví 1. května. V tento den je zvykem postavit májku. Stavění májí je spojováno s předkřesťanskou dobou, kdy máje měly představovat strážné duchy, které měly chránit před zlými démony. U nás se máje stavěly podle písemných dokladů od středověku. Průběh stavění májky je různý, někde se staví o filipojakubské noci, 1. května nebo v létě o Svatodušních svátcích. Ve většině případech se májka stavěla 1. máje a nechávala se stát až do Svatodušních svátku nebo do začátku léta. Májka se dělá z jehličnatého, velkého a hlavně rovného stromu. Nejprve se oloupe kůra a následně se ozdobí špička stromu pentlemi, květinami a věncem. Ozdobený strom je symbolem lásky, proto chlapci stavěli ještě malou májku před domem svého děvčete. Májku vždy stavěli mladí svobodní mládenci. Mladí mládenci z ostatních vesnic se bavili tím, že se cizí májka podtínala a kradla nebo alespoň věnec, který visel na májce. Ve většině obcí se májka hlídala, aby se zabránilo její krádeži a nemusela se nazpět vykupovat. Stavění i kácení byla velká událost v obci, pořádaly se zábavy. (Vondrušková, 2004, s. 171, 174, 175; Vodrušková, 2015 s. 134 – 136; Motlová, 2010, s. 71)
P RANOSTIKY NA 1. KVĚTNA
„Na Filipa a Jakuba chrousti-li, bzučí, to již o svatém Martinu (11. 11) studený vítr fučí. Kolik Filipa a Jakuba krapek, tolik bude sena kopek.“ (Vašků, 1998, s. 139)
LETNICE Letnice se slaví na začátku léta. Do toho období spadají také církevní svatodušní svátky. Svatodušní svátky jsou pohyblivými svátky a jejich datum se odvíjí od data Velikonoc. Svatodušní svátky připadají na 7 neděli od Velikonoc. Tyto svátky mají radostnou povahu, kostely se zdobí květinami. Nejdůležitějším dnem Svatodušních svátků je Svatodušní neděle – Hod boží svatodušní. Do svatodušních svátků patří svátky: Seslání ducha svatého, Svatá Trojice. Seslání ducha svatého navazuje na Velikonoce a jeho datum je závislé na datu Velikonoc. Seslání svatého ducha se proběhlo o sto let později, kdy apoštolové pomohli lidem při silném vichru a povídali jim o Ježíši Kristu. Tento svátek je výročím vzniku křesťanské víry. Svátek Svaté 19
Trojice je oslava Boha otce, syna Ježíše a Ducha svatého. Tento svátek byl již v raném křesťanství důvodem církevního rozkolu na pravoslavnou a katolickou část. Lidové letnice se váží k oslavám letního slunovratu. Historie Letnic se váže až k předkřesťanské době. Mezi tyto svátky patří Svatojánská noc, Jízda králů, Střílení ku ptáku, Královničky, Čištění studánek. Zvyk čištění studánek byl zasvěcen kultu vody, na které byl lid závislí kvůli úrodě. Lidé prováděli rituály s vodou a přivolání deště. Toho rituálu prováděly mladé dívky, které čistily studánky a ozdobovaly je květinami a věnečky. Královničky jsou obchůzka po vesnici, kterou vykonávají dívky. Tento obyčej se s pravděpodobností vyvinul z Čištění studánek. Je spojován se svatodušními svátky, kdy skupina dívek svátečně oblečená a ozdobená květinami a mašlemi představuje královnu a její družinu. Královna byla vždy nejmenší dívka, která stála uprostřed kruhu a zbytek dívek kolem ní. Pokud se hospodyně ve stavení nezeptala, kde mají královnu, nebyla ukázána, až po této otázce. (Motlová 2010, s. 90 - 91; Vondrušková, 2004, s. 185 – 188; Vodrušková, 2015 s. 148 - 149)
JÍZDA KRÁLŮ Jízda králů se konala v období letnic. Jedná se o lidovou tradici s velmi podobnými rysy s obyčejem Královničky. Přesně se neví proč, tato lidová tradice vznikla. Na Moravě se traduje příběh o uherském králi Matyášovi Korvínovi, který utekl ze zajetí svého zetě krále Jiřího z Poděbrad. Aby při útěku nebyl prozrazen, oblékl si ženské šaty a zahalil tvář, nemluvil. Král a jeho malá družina se vraceli zpět na trenčínský hrad. Druhá pověst praví, že byl syn krále Jiřího z Poděbrad zajat v bitvě u Uherského Hradiště a uvězněn na trenčínském hradě. Při útěku z Trenčína se převlékl do ženských šatů a uprchl zpět na Moravu. Chlapci se převlékali za krále a jeho družinu, která se snažila králi vyjednat svatbu. Družina s králem objížděla na koních dům od domu a provolávali pochvalné nebo urážející narážky na obyvatele domů. Celý průvod byl vyzdoben květinami, mašlemi. Na Slovácku byl král oblečen do kroje ozdobený květinami a mašlemi, a v ústech držel růži. Král byl mladší chlapec z bohatší rodiny. Chasu (družinu) tvořili chlapci ve věku 16 až 20 let. Družina měla kolem dvaceti členů, kdy v ní byl praporečník, vyslanci, vyvolávači, vyběrači s pokladnou a ostatní jezdci se šavlemi. Vedle krále jezdívali chlapci, kterým se říkalo královna. Celý průvod začínal u starosty, kde družina žádala o povolení. Jízda králů je zapsána na seznam, od roku 2011, jako nehmotné kulturní dědictví lidstva UNESCO. Pořádá se v obcích Vlčnov, Hluk, Skoronice u Kyjova 20
a ve městě Kunovice. (Vondrušková, 2004, s. 190 – 198; Vodrušková, 2015 s. 151 156)
SVATOJÁNSKÁ NOC Svatojánská noc se slaví večer 23. června před svátkem narození Jana Křtitele. Lidové zvyky a tradice v tomto období se vztahovaly převážně k letnímu slunovratu (22. června). Posléze byla svatojánská noc spojena i s Janem Křtitelem. Svatojánská noc byla opředena magickou mocí, proto lidé zapalovali ohně a chodili sbírat bylinky pro jejich kouzelnou moc. Svatojánské ohně se rozdělávaly, aby lid ochránily před temnými a kouzelnými silami. Chlapci skákali přes ohně, aby z nich získali sílu. Uprostřed ohně byl vztyčen kůl a na něm byla připevněna postava ze slámy ověšená zelenými věnečky jako oběť ohni. Pokud kůl s postavou s věnečkem spadl, tak lidé se snažili věneček ukořistit, protože věřili, že má kouzelnou sílu a ochrání jejich dobytek. Mladí lidé zapalovali košťata a následně pokládali do ohně a tak vytvořili slunce. Dívky o svatojánské noci pletly věnečky z kouzelných bylin, které následně hodily do vody a věřily, že Jan Křtitel jim ukáže tvář nastávajícího manžela. Jan Křtitel je patronem tkalců, krejčích, bednářů. Jan Křtitel je předchůdce Ježíše, který jeho příchod předpověděl a následně ho i pokřtil. Zavedl křtění vodou. Jan Křtitel kritizoval, sňatek královské rodiny a proto královna připravila past, za pomoci své dcery Salome, a nechala Jana Křtitele popravit. (Motlová, 2010, s. 112, 113; Vondrušková, 2004, s. 207, 208; Vodrušková, 2015 s. 263)
P RANOSTIKY PRO SVATOJÁNSKOU NOC 24. 6. – J AN K ŘTITEL
„O svatojánské noci si dny podávají ruce. Na svatého Jána, noc není žádná. Na svatého Jána, otvírá se létu brána. Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.“ (Vašků, 1998, s. 165)
21
DOŽÍNKY Dožínky je slavnost, které oslavuje konec žní. Slavnost začíná vždy po odvezení posledního snopu obilí z polí. Kořeny této slavnosti sahá do středověku. Nejdůležitější zvyk Dožínek začíná již cestou z polí, chlapci i dívky ozdobí nářadí polním kvítím a klasy. Dívky měly na hlavách věnečky s polního kvítí a ozdobené šaty. Chlapci měli na kloboucích věnečky z polního kvítí. Nejdůležitějším symbolem celých slavností je věnec. Věnec je upleten ze všech druhů obilí, které se v hospodářství pěstovalo a byl ozdoben polním kvítím. Nesla ho nejvíce upovídaná dívka. Dožínkový věnec se předal hospodáři, který ho pověsil na hospodářskou část obydlí. Věřilo se, že věnec je kouzelný a může ovlivnit úrodu. (Langhammerová, 2004 s. 166 - 167; Šottnerová, 2006, s. 15)
VINOBRANÍ Vinobraní je samotný akt sběru hroznů. Koná se od poloviny září do konce října podle zrání různých odrůd vín. Samotná oslava se podobala Dožínkám. Lidé na sebe pověsili poslední kusy hroznů jeli s vinařem, který vezl poslední trakař hroznů. Průvod se vydal z vinic až do vinařství. Tam následovala zábava a hodování. Mezi zvyky, které se váží k vinobraní je zarážání hory. Zarážání hory se koná předvečer svátku Narození Panny Marie. Na největší místo se zarazí tyč ozdobená devatero kvítím a klasy, prvním zralými hrozny nebo křížem. Hlavní postavou je tzv. Hostář, který hlídá vinice před zvířaty a zloději. Hostář musí být spolehlivý člověk. (Motlová, 2010, s. 160,161; Vondrušková, 2004, s. 223; Šottnerová, 2006, s. 18)
HODY, POSVÍCENÍ Posvícení nebo hody se slaví v podzimním období po žních. Konalo se minimálně jednou do roka. V Čechách se této době říká posvícení a na Moravě tuto dobu nazývají hody, ve Slezsku krmáš. Posvícení, hody jsou symbolem ukončení zemědělských prací. Církev se snažila, aby hody, posvícení bylo více zbožnější. Proto si přála, aby byl termín podle světce, kterému byl zasvěcen kostel v dané obci. Slavnosti se také pořádaly na sv. Martina, kdy obec uzavírala nové smlouvy. Hody trvaly vždy od tří až do sedmi dnů. Celá příprava trvala déle, musel se uklidit celý dům, a nachystat pohoštění. V Čechách se na znamení pořádání posvícení stavěly májky. Na Moravě se o průběh ce22
lých hodů stará stárek a stárkou (dívkou), které si zvolila chasa. V některých vesnicích jsou zvoleny na pomoc stárkům, mladší stárci neboli mládci. Celé hody začínají přebráním pravomocí od starosty, aby chasa mohla pořádat průvod, zajistit občerstvení a zábavu. Funkce stárka je velmi důležitá, protože zodpovídá za celý průběh hodů. Děvčata dělala doprovod chlapců, pomáhala s výzdobou. Celé hody vždy začaly mší a v některých obcích se konal průvod a následně večerní zábavy a celé hody byly zakončeny dozvuky, kdy se pořádal poslední soud a zabíjelo se zvíře (beran, kohouta, kozy). (Motlová, 2010, s. 194, 199, 200; Vondrušková, 2015, s. 174 – 177)
DUŠIČKY Dušičky je název lidový, v církevním kalendáři tyto dny jsou označovány jako den Všech svatých a Památka zesnulých. Termín Dušiček připadá na datum 1. a 2. listopadu. Tento svátek má keltské kořeny a následně byl překryt křesťanskou církví. „V keltském kalendáři je 1. listopad začátkem nového roku a zároveň dnem, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých. Obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším, které mohly konat dobré skutky anebo se také mohly mstít za minulá příkoří. Při hostinách se počítalo s podílem jídla pro mrtvé, živí obětovali bohům a oblékali masky pro obřadní tance a průvody.“ (Vondrušková, 2004, s. 244) Křesťané věří v posmrtný život, z této víry vycházejí právě Dušičky (1. 11. a 2. 11.). V kostelech se lidé modlí za zemřelé duše. Lidé věřili, že v tyto dny se mohou duše dostat z očistce zpět na zem a ovlivnit tak jejich životy, ať v dobrém či špatném. Proto lidé přinášeli na hroby oběti a zapalovali svíce k jejich poctě v oknech. V tyto dny se pořádala dušičková večeře, kdy se pilo mléko. Lidé věřili, že tím mohou pomoci mrtvým duším k uzdravení popálenin z očistce. (Motlová 2010, s. 205 -206; Vondrušková, 2004, s. 244 -245)
P RANOSTIKY 1. LISTOPADU - V ŠECH SVATÝCH
„Jak je na Vše svaté, tak je měsíc po nich. Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu měnlivou, přijdou-li však s Ondřejem dobré zimy se nadějem. Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce. Bude-li zima teplá neb studená, seznáš takto: na den Všech svatých jdi hned do lesa, kde najdeš dřevo čerstvé bukové, z toho vezmeš znamení jisté tvé. Utni třís23
ku, bude-li uvnitř suchá, tehdy zima nastane teplá. Pakli vlhká ta tříska vyňatá, věz, že studená bude zima ta.“ (Vašků, 1998, s. 292)
P RANOSTIKY NA 2. LISTOPADU – P AMÁTKA VŠECH ZEMŘELÝCH
„Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha. Na památku zesnulých bývá hustá mlha, neboť pomáhá k utěšení duší.“ (Vašků, 1998, s. 292)
SV. MARTIN Svatý Martin je patronem vojáků, kovářů, cestovatelů, hlasatelů. Svatý Martin byl římský voják, který daroval kus svého pláště žebrákovi. Následně se mu zjevil Kristus v jeho kusu pláště. Toto zjevení ho obrátilo na křesťanskou víru a stal se poustevníkem a následně biskupem v Tours. Svatý Martin zemřel na jedné ze svých misijních cest. Svátek svatého Martina se slaví 11. listopadu. Tento den byl důležitý pro hospodáře, jelikož tímto dnem pro ně začínala zima. Na sv. Martina mezi lidové tradice patří svatomartinská husa. Každý v hospodářství dostal určitou část husy podle postavení, které měl v hospodářství, například nejmladší čeledín dostal křídlo, protože jen lítal, hospodář dostal maso z prsní kosti, z které pak věštil, jaká bude zima. (Motlová 2010, s. 215 -216; Vondrušková, 2015, s. 276)
P RANOSTIKY NA 11. LISTOPADU – SVÁTEK SV . M ARTINA
„Na svatého Martina, kouří se z komína.“ (Vašků, 1998, s. 278)
Svatý Martin přijíždí na bílém koni nebo vraném koni.
Martinův led a sněhová peřina, dlouhého trvání nemívá.“ (Vašků, 1998, s. 279)
ADVENT Advent je odvozen od latinského slova Adventus, který znamená příchod. Advent je doba, kdy se očekává příchod Mesiáše. Advent je období čtyř týdnů (je nejméně 22 a nejvíce 28 dnů) před Štědrým dnem. Adventní čas začíná vždy nedělí, která je nej24
blíže ke svátku sv. Ondřeje (30. 11.) a končí po západu slunce na Štědrý den, kdy vysvitne první hvězda a tím začíná vánoční čas. Každá adventní neděle a týden má svůj církevní význam ve smyslu modlitby, pokání a půstu. První adventní neděle se říká železná, druhé adventní neděli bronzová, třetí adventní neděle je stříbrná a poslední adventní neděle je zlatá. Mezi adventní svátky patří sv. Ondřej, sv. Barbora, sv. Mikuláš a sv. Ambrož. Symbolem adventního času je věnec se čtyřmi svícemi (první – proroků, druhá - betlémská, čtvrtá – andělská svíce ty by měly být fialové a třetí – pastýřská by měla být růžová). Nejprve se adventní věnec zavěšoval stuhami a v dnešní době má své místo na stole. (Motlová 2010, s. 232 -233; Vondrušková, 2015, s. 19 – 20; Šottnerová, 2008, s. 97; Vondrušková, 2004, s. 273 - 278 )
SV. ONDŘEJ Svatý Ondřej je patronem rybářů a sedláků. Svatý Ondřej byl učedníkem Ježíše a následně se stal apoštolem. Pořádal misie k Černému moři. Svátkem sv. Ondřeje začíná období Adventu. Pro církev byl svátek sv. Ondřeje důležitý, protože tímto dnem začínal liturgický rok. Svátek sv. Ondřeje byl považován jako vhodný den pro věštění budoucnosti. Sv. Ondřej je patronem šťastných svateb a nevěst a proto svobodným dívkám věštil, jaký bude jejich manžel. Dále se věštilo pomocí čtyř hrnečků (v hrnečcích byla hlína - smrt, zkáza, hřeben - nemoc, kousek chleba – majetek, život v hojnosti a prsten – vdavky) a lití olova. (Vondrušková, 2015, s. 23 – 24, 280; Motlová 2010, s. 234 -235) Lidé věřili, jaký sen se jim zdá 30. listopadu, tak to se vyplní. Každá věštba byla doplněna o říkanku například „Svatý Ondřeju, ja tobě plotem chvěju, abys mi pověděl, kterého dostanu.“ (Motlová 2010, s. 235)
P RANOSTIKY NA 30. LISTOPADU – SVÁTEK SV . O NDŘEJE
„Na svatého Ondřeje, je špatný hospodář, co ještě zaseje. Na svatého Ondřeje slzice, naplní ovocem truhlice. Má-li svatá Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hojnost ovoce. Na svatého Ondřeje oziminám nepřeje. Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.“ (Vašků, 1998, s. 296)
25
SV. BARBORA Svatá Barbora je patronkou horníků a také ochránkyně proti ohni a bouřce. Historické prameny se o svaté Barboře nezmiňují. Legenda vypráví, že její otec byl proti křesťanství a zavřel jí do věže. Ona přesto přijala křest a následně ji otec umučil a sťal hlavu. Za trest Bůh otce zabil bleskem. Svátek svaté Barbory se slaví 4. prosince. V tento den je zvykem, jít na trhat větvičky třešně, višně tzv. barborky, následně je dát do vody a tepla. Dívky pak čekaly, jestli barborky rozkvetou. Dívky své větvičky schovávaly na tajná místa. Říkalo se, že když rozkvetou na Štědrý den, tak to přinese štěstí a lásku, také vdavky. Hospodáři podle barborek věštili, kdy bude nejúrodnější měsíc. Na svatou Barboru se chodilo na obchůzku s nadílkou. Chodily ženy, které byly zahaleny do bílých plachet nebo v bílém oblečení s pomoučeným obličejem. Barbory měly v obou rukách metlu nebo vařečku, košík s drobnými dárky. Barbory vstupovaly do stavení bez pozvání nebo zvonily na zvoneček. Uvnitř stavení zazpívaly písně o sv. Barboře a rozdaly dětem dárky. Pokud u dětí již byla sv. Barbora, tak nepřišel s nadílkou sv. Mikuláš. (Vondrušková, 2015, s. 26, 249; Motlová 2010, s. 239 -240; Langhammerová, 2004 s. 247 - 248)
P RANOSTIKY NA 4. PROSINCE - B ARBORA
„Po svaté Baruši střez nosu i uší. O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře. Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude příští rok mnoho trávy. Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz. Jaké je počasí na sv. Barboru, takové bude po celý Advent.“ (Vašků, 1998, s. 318)
SV. MIKULÁŠ Svatý Mikuláš je patronem dětí, námořníků a ochránce na cestách. Svatý Mikuláš byl štědrý biskup, který pomohl mnoha lidem a zakládal školy, sirotčince. Svátek svatého Mikuláše se slaví 6. prosince. Samotná obchůzka sv. Mikuláše a jeho pomocníků anděla a čerta probíhá vždy večer (5. prosince) před jeho svátkem 6. prosincem. Ten26
to zvyk je datován již od středověku a patří k nejznámějším k obřadním obchůzkám. Nejprve družinu sv. Mikuláše tvořily různé masky, které měly různé významy. Pozdějších dobách se družina sv. Mikuláše zmenšila jen na čerta, anděla a někde i smrt. V některých moravským městech chodily v Mikulášově družině tzv. Mikulášky, které se podobaly Barborkám, jen na hlavách měly mikulášské čepice. Mikuláš při návštěvě stavení radil hospodáři s výchovou jeho dětí a následně jim rozdal nadílku. Znaky svatého Mikuláš jsou berle, biskupská čepice a smrt v černém oblečení s kostmi a kosou. Mikuláš rozdával hodným dětem dárky do punčoch nebo bot, které měly za okny. Tradiční nadílka obsahovala sladkosti, ovoce jak čerstvé i sušené, perníky. (Vondrušková, 2015, s. 27 -28, 278; Tarcalová, Kondrová, 2014, s. 43)
P RANOSTIKY NA 6. PROSINCE - M IKULÁŠ
„Zelený Mikuláš – bílý den. Prší-li na Mikuláše anebo padá-li sníh, bude příští rok hodně hrachu. Na Mikuláše se mají hotovosti a zkušenosti biče, aby se dobytek neplašil. Svatý Nikola, honí koně do dvora.“ (Vašků, 1998, s. 318)
SV. LUCIE Svatá Lucie je patronka slepců, sklářů a ochránkyní proti očním chorobám, krvácení. Svatá Lucie zemřela po mučení s dýkou v hrdle, když se nechtěla vdát. Svému snoubenci poslala oči, aby neměl co obdivovat. Svátek svaté Lucie připadá na 13. prosince. Podle juliánského kalendáře připadl svátek sv. Lucie na termín zimního slunovratu, a proto všechny zvyky byly oslavou právě zimního slunovratu. Pranostika „Lucie noci upije a dne nepřidá“ vypovídá o období zimního slunovratu. Jméno Lucie znamená světlo, a proto jsou s tímto dnem spojeny průvody světla ve skandinávských zemích. Na Moravě a ve Slezsku se věřilo, že sv. Lucie ochrání lid před čarodějnice. Lidé si od svátku sv. Lucie odkládali dvanáct polen (dvanáct dní do Vánoc), která je měla chránit Předvečer svaté Lucie po vesnici chodily bíle oblečené ženy s maskou nebo pomoučeným obličejem a bílým zobákem, které mlčely, syčely. Lucy nebo také Luciny kontrolovaly ve světnicích, jestli se nepřede len a nedrhá peří, jelikož to 13. prosince bylo zakázané. A pokud se pracovalo, tak rozfoukaly peří a odnesly špulku napředeného lnu. Lucy strašily děti, že jim rozpářou břicha, když se nebudou postit. Na Moravě se těmto 27
ženám říkalo Lucky ometačky. Chodily obchůzky, kdy sebou měly bílé křídlo husy a hrnek se sazemi. V každém stavení ometly zdi a sazemi počernily děti a dospělé. V pozdější době Lucky škádlily muže, které pomazávaly hořčicí nebo krémem na boty. (Vondrušková, 2015, s. 33 – 35, 273; Motlová 2010, s. 246 -247)
P RANOSTIKY NA 13. PROSINCE - L UCIE
„Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“ (Velebná, Majer, 1996, s. 6) „Jaké jsou dni od svaté Lucie do Vánoc dni, takové budou v pořadí i jednotlivé měsíce příštího roku, neboť od Lucie do Vánoc, každý den a noc, mají svoji moc. Umaže-li si Lucie šaty od bláta, bude si je po celý leden přepírat.“ (Vašků, 1998, s. 318)
VÁNOCE Období Vánoc připadá na zimní slunovrat (21. prosince). Období zimního slunovratu bylo pro lid časem změn a nového začátku, život vyhrál boj nad smrtí. Proto bylo pro církev logické zasadit příběh o narození Spasitele právě do doby kolem zimního slunovratu, kdy vše znovu končí a začíná. Církevní Vánoce jsou oslavou Narození Ježíše, také je to vyvrcholení adventní doby (očekávaného příchodu) a půst. Celé vánoční svátky jsou opředené legendou o narození Páně. Název Vánoce vychází z německého slova Winahten, což znamená v překladu svatá noc. Samotné vánoční svátky prošly několika změnami až do podoby, jako je známe teď. Vánoce se staly symbolem lásky, štědrosti, pokoje a míru. Vánoce začínají 24. prosince po západu slunce východem první hvězdy a končí 6. ledna na Tři krále. Vánoční svátky začínají tedy Štědrým dnem - 24. prosince, kdy u nás probíhají hlavní oslavy a obdarovávají se lidé navzájem. Druhým dnem vánočních svátků je Hod Boží vánoční (první svátek vánoční) – 25. prosince, který je církevním roce považován jako den, kdy se narodil Spasitel. Třetím dnem vánočních svátků je sv. Štěpán (druhý svátek vánoční) – 26. prosince, kdy se chodilo na Štěpánskou koledu. (Motlová, 2010, s. 257; Vondrušková, 2015, s. 37, 39; Vondrušková, 2004, s. 313)
28
ŠTĚDRÝ DEN - 24. PROSINCE Štědrý den je dnem oslav, i když v církevním kalendáři to není tak významný den jako 25. prosinec. Štědrý den je pro 25. prosinec vigilii, a proto se oslavuje právě předvečer Narození Páně. V tento den lid držel po celý den půst až do doby, než vyšla první hvězda. Kdo celý den nejedl, mohl vidět zlaté prasátko. V tento den musel být celý dům čistý a uklizený. Nejprve ústředním bodem vánoční výzdoby byl betlém s jedlovými větvemi a svícemi a následně od 19. století se stal ústřední bodem vánoční stromeček. Na Štědrý den se vykonávalo mnoho zvyků. Štědrému dnu se připisovala magická moc, tak jak na svatého Ondřeje. Věřilo se, že u štědrovečerního stolu nemá sedět lichý počet osob a proto se chystalo ještě jedno místo (také se říkalo, že nachystáno pro posledního mrtvého člena rodiny). Také se nesmělo vstát od štědrovečerní večeře, jinak by rodina nezůstala pospolu. Krájelo se jablíčko a sledovala se hvězda uvnitř, nebo se pouštěli skořápky se svíčkami, lilo se olovo. Dívky házely botou, jestli se provdají nebo ne. (Vondrušková, 2015, s. 41 – 51; Vondrušková, 2004, s. 322; Langhammerová, 2004, s. 294)
P RANOSTIKY – 24. PROSINCE - Š TĚDRÝ DEN
„Na Štědrý den, s krmníkem ven. Je-li na Štědrý den na stromech jinovatka, urodí se hodně ovoce. Svítí-li na Štědrý den slunce, bude krásné počasí na žně. Hvězdnatá štědrovečerní noc, má velkou moc. Na Adama a Evu čekej oblevu.“ (Vašků, 1998, s. 315)
BOŽÍ HOD VÁNOČNÍ – 25. PROSINCE Boží hod vánoční následuje po Štědrém dnu. První svátek vánoční byl dnem naplnění očekávání (Narození Páně). V tento den se také původně chodilo na koledu, ale následně z něj udělala církev tzv. tichý svátek. První svátek vánoční byl vyznačován klidem a tichem. O půlnoci z 24. prosince na 25. prosince se koná půlnoční mše, následně i ráno jitřní nebo pastýřská a velká, slavná večerní mše na Boží hod. V podstatě Vánoce podle církve začínají 25. prosince. V tento den lidé byli doma a trávili čas s ro29
dinou a to byla pravá podstata Vánoc. Většina zvyků na Boží hod vánoční vyplynula z magie z prvního, kdy nový začátek měl pozitivně ovlivnit zbytek roku. Na Boží hod se nesmělo uklízet. Lidé věřili, když na sebe budou pokřikovat a volat, tak mohou přivolat smrt. Hospodáři věřili, že kdo bude rychlejší, tak sklidí svá pole první. (Vodrušková, 2015, s. 61; Motlová 2010, s. 286; Vondrušková, 2004, s. 322)
P RANOSTIKY 25. PROSINCE – PRVNÍ SVÁTEK VÁNOČNÍ – B OŽÍ HOD VÁNOČNÍ
„Na Boží hod vody, nadělají škody. Na Boží hod vánice – urodí se ovoce. Mokrý boží hod, rolníkům není v hod. Světlé hody - tmavé stodoly. Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.“ (Vašků, 1998, s. 315)
SVÁTEK SVATÉHO Š TĚPÁNA – 26. PROSINCE Svatý Štěpán je patronem kameníků, koní, tesařů a také ochránce před bolestí hlavy, pomocník pro dobrou smrt. Svatý Štěpán byl kazatel, který kázal křesťanskou víru a za to byl umučen. Sv. Štěpán je uctíván od 5. století. Druhý svátek vánoční je velmi důležitý pro lidovou tradici. Druhý svátek vánoční 26. prosince byl den, kdy se chodilo na koledu. Koledníci obcházeli domy s přáním štěstí a zdraví. Také se při koledě vyprávěly veršované pastýřské hry, které byly o životě pastýřů nebo betlémské hry, které byly o narození Ježíše. S druhým svátkem vánočním je spojeno několik zvyků. Do dnes se používá úsloví „na Štěpána není pána.“ Toto slovní spojení je spojené s tím, že čeládka v tento den opouštěla službu, až do Nového roku byli bez závazků. Hospodáři v tuto dobu následně uzavírali nové pracovní dohody a ve většině případech to bylo v hospodě, kde se hodovalo. Z toho následně vzniklo, že se říká na Štěpána každý sobě za pána. Na Moravě je zvyk, že na svatého Štěpána dívky umívají chlapcům obličej vodou, aby byli zdraví a měli sílu. Svatý Štěpán je patronem koní a proto se 26. prosince věnovala velká pozornost právě koním. Koně se brali na projížďku a brodění. Hospodáři si nechávali posvětit od kněze oves, který jim přidávali do žrádla a také je na ně házeli, přidával se také do osiva. Tento zvyk měl chránit úrodu před škůdci, a aby byli koně zdraví. (Vodrušková, 2015, s. 61, 288; Motlová 2010, s. 289) 30
P RANOSTIKY 26. PROSINCE – DRUHÝ SVÁTEK VÁNOČNÍ - S VATÝ Š TĚPÁN
„Chodí-li Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě.“ (Velebná, Majer, 1996, s. 6) „Vyfouká-li svatý Štěpán bláto, bude pěkné jaro. Svítí-li v noci na Štěpána měsíc jako rybí oko, budou stodoly po žních praskat ve švech.“ (Vašků, 1998, s. 315)
SILVESTR A NOVÝ ROK Silvestr 31. prosince a Nový rok 1. ledna patří do ještě k vánočnímu času. Silvestr a Nový rok jsou svátky, které se začaly slavit nedávno. Na Nový rok lidé usedali ke stolu společně jako rodina, aby po celý rok nevznikaly hádky. Věštily podle prvních návštěvníků, jaký bude ten rok, když přišlo dítě – šťastný, těhotná žena měla přijít nemoc. Lidé se snažili vykročit do nového roku bez dluhů a sporu a proto se říkalo: „Jak na Nový rok, tak po celý rok.“ (Vondrušková, 2015, s. 62) Děti chodily na koledu. Děvečky a pacholci nastupovali do služby. (Vondrušková, 2015, s. 62)
P RANOSTIKY NA 31. PROSINCE – S ILVESTR
„Silvestru papeži, sněhy si již poleží. Zima, kterou konec roku nese, ještě dlouho námi třese.“ (Vašků, 1998, s. 306)
P RANOSTIKY NA 1. LEDNA - N OVÝ ROK
„Na Nový rok, do zimy skok.“ (Vašků, 1998, s. 37) „Na Nový rok, o slepičí krok, na Tři krále o krok dále. (Vašků, 1998, s. 44)
31
RÁMCOVĚ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Rámcově vzdělávací program (RVP) je platný kurikulární dokument ČR. RVP upravující vzdělávání v České republice. Rámcově vzdělávací program má devět vzdělávacích oblastí. Téma lidové zvyky a tradice bychom mohli zařadit do šesti vzdělávacích oblastí z devíti např. Umění a kultura, Člověk a jeho svět. (RVP, 2013, [online], s. 15) Lidové zvyky a tradice jako téma můžeme zařadit do několika průřezových témat. Výchova demokratického občana má vést žáka k respektování kulturních, národnostních a etnických odlišností. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech má žáky vést k pochopení a respektování jiných evropských kultur. Multikulturní výchova by žáky měla vést k pochopení a respektování národnostních menšin, které žijí s nimi v jedné zemi, ale také pomoci poznat zvyky těchto menšin a dětem z menšinových skupin poznat jiné zvyky než jen ty jejich. (RVP, 2013, [online], s. 11) Mezi klíčovými kompetenci je zařazeno, aby žák na konci základního vzdělání měl na paměti, že si má vážit a chránit zvyky a tradice, kulturní dědictví naší země a zapojovat se sám do kulturního života naší země. Předmět občanská výchova, je zařazen do vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Tato vzdělávací oblast se snaží žáky vybavit dovednostmi, vědomostmi a schopnostmi, které mají žákům pomoci se orientovat současném světě. Samostatný výukový obor výchova k občanství se zaměřuje na to, aby se žáci dokázali jednat s lidmi a respektovat zásady mravního a morálního chování. Uvědomovat si, že jako jedinec mám práva a povinnosti v demokratickém světě, ve kterém žiji. Samotné téma lidové zvyky a tradice je zařazeno do oblasti člověk ve společnosti. V této oblasti je učivo zaměřeno na témata naše obec, kraj, region, naše vlast a kulturní život. Ve všech třech oblastech se je možno téma lidových zvyků a tradic použít.(RVP, 2013, [online], s. 51 -55)
32
VÝZKUMNÉ METODY METODA DOTAZNÍKOVÁ DOTAZNÍK Výzkumná metoda pomocí dotazníku je nejrozšířenější metodou v pedagogickém výzkumu. „Je to metoda, která shromažďování dat zakládá na dotazování osob; charakterizuje se tím, že je určena pro hromadné získávání údajů.„ (Skálková, 1983, s. 86) Dotazník se může skládat z otevřených, uzavřených a polouzavřených, testových, škálovacích otázek a úloh s výběrem odpovědí, úlohy přiřazovací a úlohy doplňovací. V dotazníku se ve většině případů otázky překrývají. Dotazník by měl mít tři části: vstupní část kdy oslovujeme respondenta, hlavní část, která obsahuje hlavní otázky v dotazníku a poslední část neboli závěrečnou část tvoří poděkování respondentovi za vyplnění dotazníku. Měli bychom si stanovit přesné formulace a cíle dotazníku. Také bychom si měli uvědomit, že „objektivní výsledek dotazníkové metody závisí v prvé řadě na teorii, z níž vědecký pracovník vychází, na promyšlené vědecké hypotéze. Z hlediska dané hypotézy stylizuje jednotlivé otázky a zaměřuje je na podstatné stránky zkoumaných jevů a procesů.“ (Skálková, 1983, s. 87) Při tvorbě dotazníku bychom si měli vytvořit takzvaně předvýzkum, kdy zjišťujeme nedostatky dotazníku pro respondenty, jestli jsou srozumitelné otázky, zda otázky splňují, to co chceme zjistit. Otázky v dotazníku by měly být jasné a konkrétně formulované a jednoznačné. Tato metoda má mnoho výhod a nevýhod. Výhody metody pomocí dotazníku jsou: vyplňující dotazníku jsou anonymní, velký počet respondentů, snadný a rychlý sběr dat. Nevýhodou této metody jsou subjektivní a zkreslené odpovědi. (Skálková a kolektiv, 1983, s. 86 – 87; Skutil a kolektiv, 2011, s. 80 – 88)
33
METODA ROZHOVORU / INTERVIEW
ROZHOVORU / INTERVIEW „Metoda rozhovoru (interview) rovněž patří k těm metodám společenských věd, kdy shromažďování dat je založeno na přímém dotazování, tj. verbální komunikaci výzkumného pracovníka a respondenta.“ (Skálková, 1983, s. 92) Rozhovor může mít několik podob a závisí na počtu respondentů. Rozhovory individuální (výzkumná osoba – respondent), rozhovory skupinové (výzkumný osoba pracuje svíce respondenty). Interview neboli rozhovor můžeme rozdělit podle s otázek na strukturované nebo také standardizované otázky (otázky jsou předem připravené a dané). Nestrukturovaný nebo také nestandardizovaný rozhovor (výzkumný pracovník má předem připravené základní otázky a obsah, pořadí již je na tazateli, tato forma rozhovoru je pružná a klade se důraz na přirozenost). V polostrukturovaném rozhovoru jsou spojeny znaky obou předchozích rozhovorů (tazatel má předem připravené otázky a reaguje na podměty od dotazovaného, tzv. se jedná o dialog mezi oběma osobami). Pro rozhovor je velmi důležité prostředí a atmosféra, ve které je rozhovor veden. Další podmínkou pro rozhovor je, aby respondent tazateli důvěřoval. Průběh rozhovoru bývá delší než u dotazníku. Rozhovor bychom si měli rozvrhnout na několik částí. První část rozhovoru by měla být přípravná a úvodní, měla by spočívat v přípravě otázek a navázání kontaktu s respondentem. Vdruhé části bychom měli respondenta lépe poznat. Třetí část je hlavní části celého rozhovoru, kdy získáváme pomocí otázek informace. Čtvrtá část rozhovoru je závěr a ukončení, kdy se snažíme ujistit, že respondent je v pořádku a má pocit, že nám poskytl důležité informace. Rozhovor můžeme zaznamenávat několika způsoby například ručně, audiovizuálně. Metoda rozhovoru má své výhody i nevýhody. Výhody této metody je možnost přímého kontaktu s výzkumnou osobou, získání důvěrných a osobních odpovědí, možnost sledování chování respondenta v průběhu rozhovoru. Nevýhodou metody rozhovoru, je velmi časově náročný, méně respondentů. (Skálková a kolektiv, 1986, s. 92 – 93; Skutil a kolektiv, 2011, s. 89 – 95)
34
PRAKTICKÁ ČÁST Praktická část diplomové práce je rozdělena na tři části. První část se věnuje rozboru dotazníku, který se zabýval znalostmi žáků na základní škole na téma zvyky a tradice, které jsou jedním z výukových témat v občanské výchově. Druhá je zaměřena na rozbor učebnic občanské výchovy, jak moc se věnují tématu lidové zvyky a tradice, jestli jsou tam i pranostiky. Třetí část je zaměřena na pracovní listy na téma zvyky a tradice, pro výuku občanské výchovy. V poslední čtvrté části je zaznamenán rozhovor s učitelem občanské výchovy z jedné spádové školy, kde byl prováděn výzkum.
VÝZKUM Výzkum byl proveden za pomocí dotazníku. Dotazník má tři části, v první části jsou otevřené a uzavřené otázky, které se týkají žáka. V druhé a třetí části dotazníky jsou otázky testové, uzavřené a úlohy s výběrem odpovědí. V dotazníku je celkem 31 otázek, z toho 26 otázek, které se týká lidových zvyků a tradic. Před samotným zahájením výzkumu, byl proveden předvýzkum v jedné brněnské základní škole. Dotazník vyplnily všechny ročníky a bylo zjištěno, že dotazník nedělá žákům problém a vše správně chápou. Pro výzkum byly vybrány dvě spádové školy v okrese Uherské Hradiště. Cílem výzkumu bylo prozkoumat, jaké znalosti mají žáci v těchto školách ohledně lidových zvyků a tradic. Pro výzkum bylo stanoveno pět hypotéz: 1. Přepokládala jsem, že děti navštěvující folklórní soubor budou mít větší povědomí o lidových zvycích a tradicích. 2. Přepokládala jsem, že děti v rodinách nejvíce zvyků a tradic dodržují o Vánocích a Velikonocích a proto o nich budou mít znalost. 3. Přepokládala jsem, že žáci znají a mají v povědomí základní zvyky a tradice, které se dodržují v obcích a v rodinách (Velikonoce, Hody, Dušičky, Vánoce, Tři králové, Fašank). 4. Předpokládala jsem, že mezi oběma spadovými školami nebudou velké znalostní rozdíly lidových zvyků a tradic, jelikož obě školy jsou ve městech, v kterých jsou pořádány lidové kulturní akce. 5. Předpokládala jsem, že menší povědomí mají žáci v šestých třídách jelikož, toto téma v občanské výchově teprve začali probírat, než žáci z devátých ročníků, kteří již mají mít základní povědomí o tématu lidových zvyků a tradic.
35
ZÁKLADNÍ ŠKOLY, VE KTERÝCH BYL PROVEDEN VÝZKUM ZÁKLADNÍ ŠKOLA BÍLOVICE Základní škola Bílovice je venkovská spádová škola. Školu navštěvují děti z a okolí (Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Topolná, Zlámanec). Školu navštěvuje kolem 400 žáků na prvním i druhém stupni. Celkově je zřízeno 19 kmenových tříd, ve třídě je 22 – 23 žáků. ZŠ Bílovice své žáky s výukovými problémy integruje do jednotlivých tříd. Žákům je nabízeno mnoho volitelných předmětů, které rozvíjí jejich zájmy. Základní škola Bílovice se podílí na projektu M. R. K. E. V., který má za cíl realizaci ekologickou výchovu ve škole. Ve škole působí klub malých debrujárů, který se zaměřuje na pokusy, experimenty z oblasti fyziky a chemie. Škola se podílí na projektu Den pro moji obec, kdy se zapojuje do ekologických aktivit v obci. (ZŠ Bílovice: ŠVP, [online], 2014, s. 2 - 4)
S PÁDOVÉ OBLASTI ZÁKLADNÍ ŠKOLY B ÍLOVICE
B ÍLOVICE
Obec Bílovice leží 8 kilometrů od města Uherské Hradiště. Sousedí s obcemi Nedachlebice, Topolnou, Kněžpolem a Mistřicemi. V obci Bílovice žije 1833 obyvatel. Bílovice patří do mikroregionu Za Moravú a prezentuje se na Slavnostech vína. Obec pořádá mnoho kulturních akcí a také spolu s hodovou chasou Slovácké hody s právem. (Bílovice: Historie a současnost obce, [online], 2002; Mikroregiony – Za Moravú, [online], 2005) Č ÁSTKOV
Obec Částkov leží 9 kilometrů severozápadně od města Uherský Brod. Částkov patří do mikroregionu Za Moravú. Obci žije kolem 400 obyvatel. O kulturní a folklórní život v Částkově spolu s obcí se stará Občanské sdružení Na Dědině. V obci jsou pořádány hody s právem, fašank a mnoho dalších akcí. (Částkov: O obci, [online], 2012; Mikroregiony: Za Moravú, [online], 2005)
36
K NĚŽPOLE
Obec Kněžpole leží severně od města Uherské Hradiště. V Kněžpole žije 1114 obyvatel. Obec se účastní Slavností vína a patří do mikroregionu Za Moravú. V obci působí mnoho sportovních a zájmových spolků jako je Občanské sdružení Kněžpolská chasa, Kněžpolský mužský sbor, Kněžpolanka, Děvčice z Kněžpola. V obci je pořádáno mnoho akcí a mezi ně patří hody s právem, fašank, Stavění a kácení máje, Tříkrálová sbírka. (Kněžpole: historie obce, [online], 2015; Mikroregiony: Za Moravú, [online], 2005) M ISTŘICE
Obec Mistřice se leží východním směrem od města Uherské Hradiště. V obci žije 1160 obyvatel. Mistřice patří do mikroregionu Za Moravú. V Mistřicích jsou pořádány hody s právem a také mnoho dalších kulturních akcí. (Obec Mistřice, [online], 2015; Mikroregiony: Za Moravú, [online], 2005) N EDACHLEBICE
Obec Nedachlebice leží 10 kilometrů severovýchodně od Uherského Hradiště. V obci Nedachlebice žije kolem 793 obyvatel.
Nedachlebice patří do mikroregionu Za
Moravú. V obci působí folklórní soubor Nedachlebjan a dětský folklórní soubor Nedachlebjánek. V obci jsou pořádány Martinské hody s právem, Nedachlebský džbánek. (Nedachlebice: Spolky & sdružení v obci, [online], 2016; Města, obce a vesnice Čr: Nedachlebice. [online], 2010; Mikroregiony – Za Moravú, [online], 2005) T OPOLNÁ
Obec Topolná leží 10 kilometrů severovýchodně od města Uherské Hradiště. Topolné žije v současné době 1624 obyvatel. Obec Topolná patří do mikroregionu Za Moravú a je jednou mnoho obcí toho mikroregionu, která se prezentuje na Slavnostech vína. V obci působí mnoho zájmových spolků například folklórní soubor Včelaran a dechová muzika Topolanka. V obci se slaví Slovácké hody s právem, které se účastní Topolanská chasa. (Topolná: titulní strana, historie obce, [online], 2002; Mikroregiony – Za Moravú, [online], 2005)
37
Z LÁMANEC
Obec Zlámanec leží 15 kilometrů severovýchodně od města Uherské Hradiště. V obci žije kolem 300 obyvatel. Zlámanec patří mikroregionu Za Moravú a také se jako většina obcí na Uherskohradišťsku prezentuje na Slavnostech vína. Ve Zlámanci je pořádané mnoho kulturních akcí jako hody s právem, fašank. (Zlámanec: Vítejte na webových stránkách obce Zlámanec [online], 2011; Mikroregiony: Za Moravú, [online], 2005)
ZÁKLADNÍ ŠKOLA S TARÉ MĚSTO Základní škola ve Staré Městě je spádovou školou. Školu navštěvují děti ze Starého Města, Jalubí, Kostelany nad Moravou, Nedakonic, Zlechova a dalších obcí. První a druhý stupeň navštěvuje přes 700 žáků. V současné době má druhý stupeň patnáct kmenových tříd. Škola vyučuje podle vlastního školního vzdělávacího programu Škola pro život. V 6. až 9. ročníku se jedna třída zaměřuje na rozšířenou výuku matematiky a informatiky. Škola nabízí mnoho zajímavých volitelných předmětů a volnočasových kroužků. V osmém ročníku se vzdělávají ve finanční gramotnosti. Škola se realizuje výukové projekty a soutěže v matematice, grafickém editoru na okresní úrovni. (ZŠ Staré Město: ŠVP, [online], 2006, s. 3)
S PÁDOVÉ OBLASTÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLY S TARÉ M ĚSTO S TARÉ M ĚSTO
Město Staré Město se rozprostírá na pravé straně řeky Moravy. Sousedí s městem Uherské Hradiště a obcemi Huštěnovicemi, Jalubím, Kněžpolem, Kunovicemi, Kostelanami nad Moravou, Velehradem a Zlechovem. Staré Město má 6 797obyvatel. Město patří do mikroregionu Staroměstsko. Město žije velmi kulturním životem po celý rok. Účastní se Slavností vína v Uherském Hradišti a také pořádá každoročně Michalské hody s právem. Ve Starém Městě působí mnoho zájmových spolků např. dobrovolní hasiči, volejbalový sportovní klub Staré Město a Šachový klub Staré Město, Sokol a Orel, fotbalová sdružení TJ Jiskra. V městě také působí folklórní soubor Dolina a dětský folklórní soubor Dolinečka. Oba folklórní soubory pořádají ve městě fašank, vy38
nášení Moreny a také se podílejí na Michalských hodech s právem a Michalských slavnostech. (Staré Město: základní údaje, [online], 2006; Mikroregiony: Staroměstsko, [online], 2005)
J ALUBÍ
Obec Jalubí se rozkládá severozápadně od Uherského Hradiště. Velikost obce Jalubí je 1804 obyvatel. Obec patří do mikroregionu Staroměstsko a pravidelně účastní krojovaného průvodu na Slavnostech vína. V Jalubí funguje mnoho spolků jako je Klub přátel vína Jalubí, Myslivecké sdružení, dobrovolní hasiči a také folklórní soubor Střešňa a dětský folklórní soubor Střešnička. Obec pořádá mnoho kulturních akcí a také pořádá pravidelně v září hody s právem. (Jalubí: titulní strana, [online], 2016; Mikroregiony: Staroměstsko, [online], 2005)
K OSTELANY NAD M ORAVOU
Obec Kostelany nad Moravou se rozkládá asi 8 kilometrů jihozápadně od města Uherské Hradiště. V Kostelanech nad Moravou žije 930 obyvatel. Obec patří do mikroregionu Staroměstsko a také se prezentuje na Slavnostech vína v Uherské Hradišti. Kostelanech nad Moravou funguje mnoho zájmových spolků dobrovolní hasiči, místní rybářská svaz a mnoho dalších organizací. Kulturní život v obci se stará občanské sdružení LAJBL. Občanské sdružení Lajbl organizuje kulturní akce související lidové kulturou v obci jako je fašank, hody s právem, besedy u cimbálu, školu lidového tance. (Kostelany nad Moravou: Obec a okolí, LAJBL, [online], 2007; Mikroregiony: Staroměstsko, [online], 2005)
N EDAKONICE
Obec Nedakonice se rozkládá asi 8 kilometrů jihozápadně od Uherského Hradiště a sousedí s obcí Kostelany nad Moravou a Polešovicemi. V Nedakonicích žije 1597 obyvatel. Nedakonice patří do mikroregionu Staroměstsko jako všechny obce v mikroregionu se prezentuje na Slavnostech vína v Uherském Hradišti. V obci Nedakonice působí mnoho zájmových spolků například Moravský rybářský svaz, 39
Schola, dechová hudba Nedakoňanka a pěvecké sbory. Obci jsou pořádány hody s právem a mnoho dalších akcí. (Nedakonice - Vítejte na oficiálních www stránkách obce Nedakonice, O obci, [online], 2007; Mikroregiony –Staroměstsko, [online], 2005)
40
VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ VÝZKUMU Po vyhodnocení dotazníku byly vytvořeny tyto závěry ze zvolených hypotéz na začátku výzkumu. První hypotéza zněla: „Přepokládala jsem, že děti navštěvující folklórní soubor budou mít větší povědomí o lidových zvycích a tradicích.“ Po vyhodnocení dat z dotazníků byla hypotéza potvrzena. Děti navštěvující folklórní soubory měly 65% správných odpovědí. Ostatní děti měly 64% správných odpovědí. Druhá hypotéza zněla: „Přepokládala jsem, že děti v rodinách nejvíce zvyků a tradic dodržují o Vánocích a Velikonocích a proto o nich budou mít znalost.“ Data z dotazníků potvrdila moji hypotézu. Žáci mají všeobecné znalosti o obou svátcích. Hlubší znalosti však o Velikonocích a Vánocích mají žáci, kteří prošli křesťanskou výchovu. Třetí hypotéza zněla: „Přepokládala jsem, že žáci znají a mají v povědomí základní zvyky a tradice, které se dodržují v obcích a v rodinách (Velikonoce, Hody, Dušičky, Vánoce, Tři králové, Fašank).“ Z níže uvedeného grafu je patrné, že žáci dodržují uvedené zvyky a tradice. Překvapilo mne, jak velký počet žáku na danou otázku neodpovědělo.
Graf 1: Zvyky a tradice dodržované s rodiči
41
Čtvrtá hypotéza zněla: „Předpokládala jsem, že mezi oběma spadovými školami nebudou velké znalostní rozdíly lidových zvyků a tradic, jelikož obě školy jsou ve městech, v kterých jsou pořádány lidové kulturní akce.“ Porovnala jsem odpovědi žáků obou škol a zjistila jsem, že žáci ze Základní školy Bílovice měly 68% správných odpovědí a žáci ze Základní školy ve Starém Městě měly 60% správných odpovědí. Pátá hypotéza zněla: „Předpokládala jsem, že menší povědomí mají žáci v šestých třídách jelikož, toto téma v občanské výchově teprve začali probírat, než žáci z vyšších ročníků, kteří již mají mít základní povědomí o tématu lidových zvyků a tradic.“ Moje hypotéza byla potvrzena daty z vyplněných dotazníků. Byla jsem překvapena, že rozdíl mezi znalostmi žáků šestých tříd a žáky vyšších ročníků není tak velký. Žáci šestých tříd měli 60% správných odpovědí. Žáci vyšších ročníků měli 68% správných odpovědí.
42
ROZBOR DOTAZNÍKŮ Výzkum byl proveden na dvou spádových školách v okrese Uherské Hradiště a to ZŠ Bílovice a ZŠ Staré Město. Pro výzkum byla zvolena metoda dotazníku s otázkami otevřenými, uzavřenými a úlohami s výběrem odpovědí. Celkově dotazník na obou školách vyplnilo 371 žáků. Z 371 žáků bylo 217 žáků (58,5 %) ze Základní školy Staré Město, ve složení 107 chlapců a 110 dívek. V Základní škole Bílovice vyplnilo dotazník 154 žáků (41,5 %), 80 chlapců a 74 dívek. Z celkového počtu 371 žáků vyplnilo dotazník 186 dívek (50,1 %) a 185 chlapců (49,9 %). Níže jsou vyhodnoceny otázky dotazníku, každá zvlášť.
GRAF Č. 2: J AKOU TŘÍDU NAVŠTĚVUJEŠ?
Graf 2: Jakou třídu navštěvuješ?
Graf číslo 1 zobrazuje vyplnění dotazníků podle ročníků (otázku Zakroužkuj, kterou třídu navštěvuješ). Nejvíce dotazníků vyplnili žáci šestých tříd (38,3%) a nejméně žáci devátých tříd (16,4%). V Základní škole Bílovice jsou jen dvě deváté třídy na Základní škole ve Starém Městě dotazník vyplnila jen jedna třída.
GRAF Č. 3: NAVŠTĚVUJEŠ FOLKLÓRNÍ SOUBOR?
Graf 3: Navštěvuješ folklórní soubor?
43
V grafu číslo 2 můžeme vidět, kolik žáků navštěvuje folklórní soubor ve svém okolí. Většina žáků označila odpověď ne a to tedy 316 (85,2%) z celkového počtu respondentů 371. Toto číslo je velmi překvapující, protože v okrese Uherské Hradiště je velké množství folklórních souborů. Z rozboru dat je patrné, že počet dětí navštěvujících folklorní soubory po ukončení šesté třídy strmě klesá.
GRAF Č. 4: DODRŽUJETE S RODIČI PŘES ROK ZVYKY A TRADICE?
Graf 4: Dodržujete přes rok s rodiči zvyky a tradice?
V grafu číslo 3 můžeme vidět odpovědi na otázku, jestli žáci dodržují s rodiči přes rok zvyky a tradice. Téměř tři čtvrtiny respondentů odpovědělo na tuto otázku, že ano 263 (70,9%), což bylo v souladu s očekáváním.
GRAF Č. 5: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ VELIKONOCE?
Graf 5: Ve kterém ročním období se slaví Velikonoce?
V grafu číslo 4 jsou znázorněny odpovědi na otázku ve kterém, ročním období se slaví Velikonoce, téměř všichni respondenti odpověděli, že Velikonoce se slaví na jaře 349 (94,1%). 44
GRAF Č. 6: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ HODY A POSVÍCENÍ?
Graf 6: Ve kterém ročním období se slaví hody a posvícení?
V grafu číslo 5 jsou znázorněny odpovědi na otázku ve které, ročním období se slaví hody a posvíceni. Hody se slaví od jara do podzimu. Většina respondentů na tuto otázku odpověděla podzim 203 (54,7%). Ve většině obcích v okrese Uherské Hradiště se slaví hody v podzimním období.
GRAF Č. 7: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ PÁLENÍ ČARODĚJNIC ?
Graf 7: Ve kterém ročním období se slaví pálení čarodějnic?
Graf číslo 6 se zabývá otázkou, kdy je pálení čarodějnic. Správnou odpověď zvolilo 113 (30,5%) respondentu. Nejvíce respondentů odpovědělo, že pálení čarodějnic je období podzimu 164 (44,2%). Není překvapivé, že na tuto otázku většina žáků obou spádových škol neznala správnou odpověď, protože v naší v oblasti se tento zvyk moc nedodržuje.
45
GRAF Č. 8: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ PAŠIJOVÝ TÝDEN ?
Graf 8: Ve kterém ročním období se slaví Pašijový týden?
Na otázku ve kterém období je Pašijový týden, odpovědělo nejvíce respondentů, že se slaví na jaře 171 (46,1%). Velká část respondentů neodpověděla vůbec nebo chybně. GRAF Č. 9: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JSOU LETNICE?
Graf 9: Ve kterém ročním období jsou Letnice?
Nejvíce respondentů odpovědělo, že letnice se slaví v létě 214 (57,7%), sám název letnic odpovídá na otázku. Z toho můžeme odvodit, že většina žáků použila k získání správné odpovědi dedukci.
46
GRAF Č. 10: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JE SVATOJÁNSKÁ NOC ?
Graf 10: Ve kterém ročním období je Svatojánská noc?
Svatojánská noc se slaví v létě, což odpovědělo 139 (37,5%) respondentů. Neodpovědělo 95 (25,6%) respondentů. Na otázku, že svatojánská noc se slaví, na podzim odpovědělo 51 (13,7%), a že v zimě odpovědělo 57 (15,4%) respondentů.
GRAF Č. 11: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JSOU OSLAVY SKLIZNĚ?
Graf 11: Ve kterém ročním období jsou oslavy sklizně?
Na otázku, kdy jsou oslavy sklizně, odpovědělo správně, na podzim 238 (64,2%) respondentů. Druhou největší hodnotou v grafu je, že se oslavy sklizně slaví v létě, odpovědělo 64 (17,3%) respondentů. Můžeme tedy říct, že víc jak polovina žáků věděla správnou odpověď.
47
GRAF Č. 12: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JSOU DUŠIČKY?
Graf 12: Ve kterém ročním období jsou Dušičky?
Největší zaznamená hodnota v grafu je, že odpovědělo 258 (69,5%) respondentů odpověď, že Dušičky se slaví na podzim. Je to tím, že žáci chodí s rodiči zapalovat v tento čas svíčky na hrob svým zemřelým příbuzným. Druhá největší hodnota 79 (21,3%) v grafu patří odpovědi, že Dušičky se slaví v zimě, tato odpovědět mohla být volena, protože v tuto dobu bývá zima a občas i sníh a respondenti listopad již připisují k zimním měsícům.
GRAF Č. 13: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ ADVENT?
Graf 13: Ve kterém ročním období se slaví Advent?
Na otázku, kdy se slaví advent, odpověděl, že v zimě 325 (88,1%) respondentů a 36 (9,8%) respondentů zvolilo, že advent se slaví na podzim. U této otázky jsou obě odpovědi správné, protože advent začíná na přelomu podzimu a zimy.
48
GRAF Č. 14: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ VÁNOCE?
Graf 14: Ve kterém ročním období se slaví Vánoce?
Na otázku kdy se slaví Vánoce, odpověděla většina správně 359 (96,8%) respondentů. Což jsou téměř všichni respondenti, u zbylých necelých 4% předpokládám, že špatná odpověď vznikla buď nepozorností, nebo neochotou správně odpovědět.
GRAF Č. 15: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE SLAVÍ TŘI KRÁLOVÉ ?
Graf 15: Ve kterém ročním období se slaví Tři králové?
Odpověď, že Tři králové se slaví, v zimě správně zvolilo 324 (87,3%) respondentů. Tento den mají žáci spojený s Tříkrálovou sbírkou, kterou pořádá Česká charita. Mnoho žáků se samotné sbírky účastní.
49
GRAF Č. 16: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JE MASOPUST?
Graf 16: Ve kterém ročním období je Masopust?
Nejvíce respondentů zvolilo správnou odpověď 218 (58,8%). Jako druhá nejvíce volená odpověď bylo jaro 80 (21,6 %). Fašankové obchůzky převážně pořádají dospělí lidé, děti se jich neúčastní, tímto si vysvětluji, proč odpověď neznalo 40% respondentů.
GRAF Č. 17: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ JSOU HROMNICE?
Graf 17: Ve kterém ročním období jsou Hromnice?
Na otázku kdy se slaví Hromnice, odpovědělo správně 161 (43,4%) respondentů. Z toho 68 (18,3%) respondentů se vůbec k otázce nevyjádřilo. Zbytek odpovědí se pohyboval kolem v rozmezí 37 až 55 odpověďmi (10% - 14,8%). Příčina rozkolísání odpovědí je dána tím, že tento den se vůbec neslaví a je zaznačen jen v některých kalendářích. Tímto dnem začíná veselí, které je zakončené masopustem.
50
GRAF Č. 18: VE KTERÉM ROČNÍM OBDOBÍ SE VYNÁŠÍ MORENA?
Graf 18: Ve kterém ročním období se vynáší Morena?
V grafu číslo 17 vidíme, že 175 (47,2%) respondentů zvolila správné roční období. Vynášení Moreny se většinou účastní žáci, kteří navštěvují folklórní soubory. Mnoho respondentů 65 (17,5%) vůbec na otázku neodpovědělo. Třetí nejvíce volenou odpovědí byl podzim 61 (16,4%).
GRAF Č. 19: SYMBOLEM VELIKONOC JSOU ?
Graf 19: Symbolem Velikonoc jsou?
U této otázky měli respondenti zvolit více odpovědí. Nejvíce respondentů zvolilo za největší symbol Velikonoc beránka, 273 (73,6%) spolu s vajíčkem, které zvolilo 185 (49,9%) a poslední atribut, kříž zvolilo 53 respondentů (14,3%). Z grafu číslo 18 vyplývá, že mnoho žáků neví, že kříž, je symbolem Velikonoc.
51
GRAF Č. 20: VELIKONOCE JSOU SVÁTKY?
Graf 20: Velikonoce jsou svátky?
Na otázku jak se jinak nazývají Velikonoce, odpovědělo 354 (95,4%) respondentů správně. Předpokládám, že žáci si Velikonoce spojují s novým životem a rozkvetlou přírodou, která je na jaře.
GRAF Č. 21: KDY SE POŘÁDÁ PÁLENÍ ČARODĚJNIC?
Graf 21: Kdy se pořádá pálení čarodějnic?
Na otázku kdy se pořádá pálení čarodějnic, odpovědělo správně 163 (43,9%) respondentů. Druhá část respondentů zvolila 105 (28,3%) datum 15. listopadu. Neumím si odůvodnit, proč zvolili právě toto datum, jelikož s ním není spojena žádná důležitá událost.
52
GRAF Č. 22: PAŠIJOVÝ TÝDEN JE TÝDEN PŘED?
Graf 22: Pašijový týden je týden před?
Na otázku kdy je Pašijový týden odpovědělo správně 242 (65,2%) respondentů. Neodpovědělo 76 (20,5%) respondentů. Povědomí respondentů o tom, kdy je Pašijový týden je překvapivě velké.
GRAF Č. 23: J AK JSOU POJMENOVÁNY DNY V PAŠIJOVÉM TÝDNU ?
Graf 23: Jak jsou pojmenovány dny v Pašijovém týdnu?
V této otázce mohli respondenti označit více odpovědí. Ve většině případů respondenti zaškrtli kombinaci Velký pátek 207 (55,8%), Zelený čtvrtek 225 (60,6%). Je to tím, že ve většině rodin se dodržuje půst a že na zelený čtvrtek se musí sníst něco zeleného. V menší míře byli zaškrtnuty Bílá sobota 177 (47,7%) a Škaredá středa 135 (36,4%). Tyto dva dny nejsou pro žáky tak známé, jelikož se nedodržují v takové míře jako dřív. 53
GRAF Č. 24: SVATÝ M IKULÁŠ SE SLAVÍ ?
Graf 24: Svatý Mikuláš se slaví?
Na otázku kdy se slaví svátek svatého Mikuláše, odpověděla většina 327 (88,1%) respondentů správně. Je to dáno tím, že je to nejznámější lidová obchůzka, která se dodržuje do dnes.
GRAF Č. 25: PRVNÍ SVÁTEK VÁNOČNÍ SE NAZÝVÁ ?
Graf 25: První svátek vánoční se nazývá?
Na otázku jak se nazývá první svátek vánoční, odpovědělo správně 184 (49,6%) respondentů. Druhou nejčastější odpovědí byl Štědrý den, který zvolilo 118 (31,8%) respondentů. Je to dáno tím, že většina respondentů považuje Štědrý den jako první svátek vánoční, což není správně.
54
GRAF Č. 26: PROČ SE SLAVÍ PRVNÍ SVÁTEK VÁNOČNÍ?
Graf 26: Proč se slaví první svátek vánoční?
Na otázku, proč se slaví první svátek vánoční, odpovědělo správně 267 (72%) respondentů. Toto vysoké číslo muže být dáno tím, že žáci znají legendu o narození Páně a také tím, že znají význam, proč se vystavují na Vánoce jesličky.
GRAF Č. 27: DRUHÝ SVÁTEK VÁNOČNÍ SE NAZÝVÁ?
Graf 27: Druhý svátek vánoční se nazývá?
Na otázku, jak se nazývá druhý svátek vánoční, odpovědělo správně 167 (45%) respondentů. Druhou nejvíce označovanou odpovědí byl Boží hod vánoční 102 (27,5%). Je to dáno tím, že žáci pořádně nemají zafixované názvy vánočních svátků.
55
GRAF Č. 28: MASOPUSTU SE TAKÉ ŘÍKÁ ?
Graf 28: Masopustu se také říká?
Na otázku jak se také říká masopustu, odpovědělo správně 332 (89,5%) respondentů. Vysoký počet správně zvolené odpovědi je dán tím, že v oblasti Uherskohradišťska se používá označení Fašank pro masopust.
GRAF Č. 29: NA KTERÉ DATUM PŘIPADAJÍ TŘI KRÁLOVÉ?
Graf 29: Na které datum připadají Tři králové?
Na otázku, na které datum připadají Tři králové, odpovědělo správně 256 (69%) respondentů. Jak již bylo zmíněno, je to popularitou Tříkrálové sbírky a také tím, že se jí samotní žáci účastní.
56
GRAF Č. 30: J AK SE JMENUJÍ TŘI KRÁLOVÉ?
Graf 30: Jak se jmenují Tři králové?
Na otázku jak se jmenují Tři králové, odpovědělo 358 (96,5%) respondentů.
57
ROZBOR UČEBNIC OBČANSKÉ VÝCHOVY UČEBNICE VÝCHOVA K OBČANSTVÍ – UČEBNICE VYTVOŘENA VSOULADU S RVP ZV, NAKLADATELSTVÍ NOVÁ ŠKOLA, S.R.O. JITKA LUNEROVÁ, RADIM ŠTĚRBA, MONIKA SVOBODOVÁ Série učebnic Občanské výchovy od nakladatelství Nové škola se zvykům a tradicím hlavně věnuje v šestém ročníku, následně se v sedmém ročníků rozebírá téma kultura. V osmém ročníku je jen na začátku v učebnici zaměřeno opakování z nižších ročníků, kde se zvyky, tradice a svátky vyskytují a to jen čtyřmi položenými otázkami. V devátém ročníku již vůbec nejsou zvyky, tradice ani svátky zmíněny. Tato série je vytvářena podle RVP.
UČEBNICE VÝCHOVA K OBČANSTVÍ DOPORUČUJEME PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY A PRIMU VÍCELETÉHO GYMNÁZIA
Učebnice Občanské výchovy od nakladatelství Nová škola se na téma zvyky a tradice zaměřuje v učebnici pro 6. ročník a primy víceletých gymnázii v učebním bloku Život v čase, kde je tomu věnována kapitola Čas svátků. Kapitola Čas svátků je rozdělena na dvě části, kdy se věnuje nejprve pojmu svátek, který vysvětluje. V druhé části této kapitoly se věnuje kalendářnímu roku, který začíná zářím, tak jako školní rok. Každý měsíc se věnuje státním svátkům, které na ten měsíc připadají, a následně i lidovým zvykům. Na konci celého učebního bloku, je opakování, kde je jeden celý úkol věnován státním svátkům a křesťanským svátkům (tradicím a zvykům). (Skácelová, Mrázová, 2010, s. 10 - 18)
UČEBNICE VÝCHOVA K OBČANSTVÍ PRO 7. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY A SEKUNDY VÍCELETÉHO GYMNÁZIA , NAKLADATELSTVÍ NOVÁ ŠKOLA V učebnici pro sedmý ročník se o tématu zvyky a tradice nezmiňuje, ale rozebírá v učebním bloku Já a okolní svět, téma kultura, která je dalším z témat, které se váže k zvykům a tradicím. (Lunerová, Štěrba, Svobodová, 2013, s. 40 - 41)
58
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA S BLOKEM RODINNÁ VÝCHOVA, NAKLADATELSTVÍ FRAUS V sérii učebnic Občanské výchovy a Rodinné výchovy od nakladatelství Fraus se tématu zvyky a tradice věnují v šestém ročníku. Následně v sedmém ročníku je toto téma rozebráno trochu podrobněji. V osmém a devátém ročníku již tomuto tématu není věnována pozornost. Tato série je vytvářena podle RVP.
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA S BLOKEM RODINNÁ VÝCHOVA PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY A PRIMU VÍCELETÉHO GYMNÁZIA
V učebnici Občanské výchovy s blokem Rodinná výchova pro šestý ročník se tématu zvyků a tradic věnuje až ve Společných tématech, kde je vymezen blok toho učiva pod názvem Kalendář. Tato kapitola je rozčleněna podle měsíců v roce a začíná, tak jako školní rok měsícem září. Každý měsíc se věnuje státním svátkům, které na ten určitý měsíc připadají a také zvykům, tradicím. U každého měsíce je otázka, jaké znají žáci pranostiky pro ten určitý měsíc a ke každému měsíci je připravena hra, úkol. (Janošková, 2012, s. 78 - 90)
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA , RODINNÁ VÝCHOVA UČEBNICE PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY A VÍCELETÉHO GYMNÁZIA (7. ROČNÍK ) V učebnici občanské a rodinné výchovy pro sedmý ročník, je tématu zvyky a tradice věnována jen malá část a to v kapitole kultura, která prohlubuje již získané znalosti z šestého ročníku. Celá kapitola Kultura je zahrnuta v učebním bloku Člověk a kultura. (Brom, 2013, s. 33 - 37)
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ FORTUNA Nakladatelství Fortuna vytvořilo dvě učebnice občanské výchovy, které jsou vždy pro dva ročníky základní školy dohromady, to znamená, že učivo šestého a sedmého ročníku je shrnuto do jedné učebnice a tak je i učivo pro dva zbylé ročníky. Tématu zvyky a tradice se věnuje učebnice pro nižší ročníky druhého stupně základní školy. Tyto učebnice jsou zpracovány podle vzdělávacího programu pro základní školy. 59
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO 6. A 7 ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ FORTUNA Učebnice Občanské výchovy pro šestý a sedmý ročník základní školy se tomuto tématu věnuje okrajově. Vymezuje pojmy zvyk a tradici, ale dále je nerozebírá jako většina učebnic. Nezaměřuje se na kalendářní rok a zvyky, tradice, svátky co s rokem souvisí. Tato učebnice je vydávána od roku 1999. (Horská, 1997, s. 43 - 45 )
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ SPN V sérii učebnic občanské výchovy pro základní školy se tématu zvyky a tradici věnuje jen učebnice pro šestý ročník.
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ SPN Tématu zvyky a tradice se věnuje ucelený blok Kde domov můj aneb o rodném kraji, vlasti a o všem co považujeme za naše společné tradice. Celému tématu se věnuje kapitola Lidé v koloběhu času. Tato kapitola je členěna podle ročních období a také je jedna část této kapitoly věnována státním svátkům. Na začátku celé kapitoly je popsán vznik a původ tradic. Následně každá podkapitola má na konci otázky k opakování, které se týkají zvyků toho daného ročního období. Na konci celé kapitoly je opakování, které shrnuje důležité informace a následně na to navazuje ohlédnutí za celou kapitolou, ve kterém jsou otázky a úkoly. Tato učebnice je staršího vydání (vznik 1999). (Dudák, Inquort, Marena, 1999, s. 60 - 68)
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ OLOMOUC Série učebnic Občanské výchovy pro základní školy, od nakladatelství Olomouc byly schváleny v roce 1997. Tématu zvyky a tradice se věnují v učebnici pro šestý ročník základní školy.
60
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO 6. ROČNÍK ZÁKLADNÍ ŠKOLY, NAKLADATELSTVÍ OLOMOUC Učebnice občanské výchovy pro 6. ročník základní školy se tématu zvyky a tradice věnuje v kapitole Proměny roku a jeho slavnosti od podzimu do léta. Přímo tématu zvyky a tradice se věnuje kapitola Kalendář. Tato kapitola rozčleněna na kalendářní měsíce, začíná zářím a končí srpnem. V každém měsíci jsou vypsány důležité pranostiky, svátky a co se v určitý měsíc dělá (jako například kdy zrají třešně, kdy jsou letní prázdniny). Tato učebnice je staršího vydání (vznik 1997). (Autorů, kolektiv., 2002, s. 8 - 38)
UČEBNICE OBČANSKÁ VÝCHOVA PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY - MILAN VALENTA, NAKLADATELSTVÍ SPL, PRÁCE Série učebnic Občanské výchovy je se vystaven jako příběh kluka, který je provází celým studiem. Zmínky o tématu zvyky a tradice je minimální a to v učebnici pro šestý ročník, kde jsou zmíněny Vánoce a následně na konci učebnice je souhrnné opakování, kde jsou zmíněny Velikonoce a Dušičky. (Valenta, 2007, s. 58 - 60, 81 – 82, 103, 112)
61
VYMEZENÍ PRACOVNÍCH LISTŮ PRVNÍ PRACOVNÍ LIST - JARO První pracovní list je zaměřen na roční období jaro. Pracovní list má pět úkolů, které se zaměřují na tradice a zvyky v období jara. První úkol má shrnout základní informace o období jara. Druhý úkol se zabývá významnými událostmi jarního období. Další úkoly se zabývají podrobněji událostmi jako pálení čarodějnic, první máj a jízda králů. Poslední úkol je zaměřen nehmotnou tradici Jízdu králů, která je zapsána do seznamu UNESCO jako nehmotné dědictví.
DRUHÝ PRACOVNÍ LIST - VELIKONOCE Druhý pracovní list se věnuje nejdůležitějšímu církevnímu svátku Velikonocům. Tento pracovní list Velikonoce se skládá ze tří částí. První část je zaměřena na vysvětlení příběhu Ježíše Krista a proč se slaví právě Velikonoce. Tato část je zaměřena na práci s textem a na odpovídání na otázky, které vyplývají z textu. V druhé části pracovního listu pomocí doplňovaček, spojovaček a zjišťování informací se žák zaměří na to, jak se určuje datum Velikonoc a na dobu před Velikonocemi (postní dobu a pašijový týden).
TŘETÍ PRACOVNÍ LIST – LÉTO, PODZIM Třetí pracovní list je zaměřen na období léta a podzimu. První část je zaměřena na základní informace o ročních obdobích a jaké státní svátky se slaví. Druhá část se zaměřuje na lidové svátky (spojovačka), kdy žáci mají přiřadit správné základní informace. Poslední část je zaměřena svátky, které se slaví v Letnicích a následně mají o nich zjistit základní informace.
62
ČTVRTÝ PRACOVNÍ LIST - ZIMA Čtvrtý pracovní list je zaměřen na období zimy (Tři králové, Fašank, Hromnice) a Adventu. Pracovní list má několik částí s úkoly, které se vždy vztahují k určitému tématu. První část pracovního listu se zaměřuje na shrnutí informací, které se týkají zimy pomocí doplnění informací do vět. V další části pracovního listu si žáci utvoří ucelený přehled svátků a významných dnů v období zimy. Předposlední část pracovního listu zima se věnuje adventu (informace jsou zase shrnuty do cvičení s větami, které mají doplnit) a pranostikám, které se váží k Tří králům, Hromnicím a dalším svátkům a významným dnům. V poslední části mají popsat tradici Tři králů a zjistit informace o Fašanku a pochování basy a mají tyto informace předat svým spolužákům.
PÁTÝ PRACOVNÍ LIST - VÁNOCE Pátý pracovní list se věnuje tématu Vánoce. Pracovní list je rozdělen do několika částí stejně jako u předcházejících pracovních listů. V první části je práce s textem, kdy se seznamují s legendou o narození Ježíše. Tento text je rozdělen na dvě části, v první části žáci mají odpovědět na pár kontrolních otázek, které se vztahují k textu a v druhé části textu mají doplňovat hodící se slovo (vždy mají na výběr ze dvou slov). Druhá část pracovního listu je zaměřena na vánoční svátky, kdy žáci pomocí tabulky si vytvoří ucelený přehled, jak jdou vánoční svátky po sobě a jak se jmenují. V poslední části se žáci zabývají zvyky, tradicemi.
63
PRACOVNÍ LIST - JARO 1. Úkol: Doplň do vět chybějící informace.
Jarní rovnodennost je …………………………………………… a tím začíná jaro.
Jarní období ………………... končí.
Jarní měsíce jsou …………………………………………………………………….
Jarní symboly jsou …………………………………………………………………..
2. Úkol: Doplň svátky a významné dny na jaře. P_ _ _ Í M_ J,
D_N M_ _ _K, P_ L _ _Í Č _ _ _ D_ _ _ _C,
J_ _D_ KR _ _Ů,
L_ D _ _ Ý M_ _I. 3. Úkol: Vyplň malý kvíz (vždy je jen jedna správná odpověď). 1. Kolikátého se pálí čarodějnice? A) 30. 4. 2.
B) 25. 9. C) 6. 12.
Ve, kterých městech a obcích Uherskohradišťska se pořádá Jízda králů?
A) Vlčnov, Uherské Hradiště, Bílovice
B) Vlčnov, Kunovice, Hluk
C) Babice, Boršice, Kostelany nad Moravou 3. Jízda králů je zapsaná na seznam? A) Zlatá kapka
B) Světluška
4. Jak se jmenují Ledoví muži? A) Jan, Jakub, Jaroslav
B) Pankrác, Servác, Bonifác
C) Unesco
C)Rudolf, Roman, Tomáš 5. Ve kterém měsíci se slaví den matek? A) Květen
B) Duben
C) Červen
4. Úkol: Doplň informace do vět.
Jak se jinak říká květnu?..................................................................................................
Kdo napsal a jak se jmenuje básnická sbírka (jmenuje se podle měsíce květen) českého básnika?.............................................................................................................................
Jaký zvyky se 1. května vykovávají (alespoň 2)?...............................................................
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Jaro: [zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry]. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2007. ISBN 978-80-7346-074-7.
64
PRACOVNÍ LIST - LÉTO, PODZIM 1. Úkol: Doplň do vět chybějící informace. Léto
Letní slunovrat je ……………………………... a tím začíná ………………….
Léto trvá do………………………………………………………………………
Kdy si připomínáme státní svátek upálení Jana Husa ……………………………
Jaký svátek se slaví 5. července …………………………………………………
Do letních měsíců řadíme: ……………………………………………………….
Podzim
Podzimní rovnodennost je……………… a tím začíná ………………………….
Podzim trvá do ……………………………………………………………………
Do podzimních měsíců řadíme: ………………………………………………….
Svátý Martin slaví svátek ………………….. a peče se …………………………
2. Úkol: Spojte informace svátcích, které se slaví v létě a na podzim. 1. Dožínky
A) Jsou slavnosti sběru vína
2. Vinobraní
B) Jsou slavnosti sklizně obilí.
3. Dušičky
C) Je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO (2009).
4. Jízda králů
D) Se slaví 1. a 2. listopadu. E) Je opředená magii, sbírají se v tuto noc
5. Svatojánská noc
kouzelné bylinky a je spjata se svátkem 6. Letnice
Jana Křtitele. F) Je oslava letního slunovratu
7. Svatodušní svátky
G) Navazují na Velikonoce a slaví se v ča8. Posvícení, hody
se letnic. H) Jsou oslavou žní, na Moravě, v Čechách a ve Slezsku se tyto svátky nazývají jinak.
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Léto a podzim. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2006. ISBN 80-7346-066-1.
65
PRACOVNÍ LIST - VELIKONOCE Legenda o Ježíšovi „V povědomí lidí je více příběh o jeho narození než příběh o jeho utrpení. Nicméně krátce o tom, jak se narodil a jak procházel životem na Zemi. Příběh o jeho narození si připomínáme každý rok o Vánocích. Narození Ježíše, což bylo jeho osobní jméno, zvěstoval anděl Gabriel Marii, snoubence tesaře Josefa žijícího v Nazaretu. Marie počala z Ducha svatého ještě před uzavřením manželství s Josefem a dítě přivedla na svět v Betlémě v Judském království. Někteří lidé věřili, že dítě, které se narodí, je Mesiáš*, který bude mít království a bude vládnout všem. Král Herodes se dozvěděl o narození Ježíše od mudrců z východu (Tři králové) a v obavě o svůj trůn ho chtěl nechat zabít (betlémské vraždění neviňátek). Anděl svatou rodinu však varoval a ta unikla do Egypta, odkud se vrátila do Nazaretu až po Herodesově smrti. Zde vyrůstal Ježíš až do svých 30 let (do začátku své veřejné činnosti). Před tím ho však Jan Křtitel pokřtil ve vodě řeky Jordánu. Pak držel 40 dní půst v poušti, kde ho pokoušel ďábel. Připravoval se zde na své poslání - přinášet lidem Slovo boží. Zvolil si učedníky - apoštoly, vyhlásil svůj program a zákony mesiášské říše, kterých základem je pokora a láska. Své učení Ježíš hlásal v podobenství. Konal zázraky (uzdravoval těžce nemocné, křísil mrtvé, rozmnožoval chleba, vyháněl z těla posedlých ďábla). Ne všechen lid Ježíšovo učení přijímal. Zvláště ostře ho odmítali vůdcové lidu, veleknězi, které kritizoval za to, že zneužívají náboženství ve svůj prospěch. Příběh o Ježíšově utrpení, se váže právě k Velikonocům, začíná událostmi o Květné neděli. Ježíš přichází do Jeruzaléma a dav ho vítá palmovými listy a voláním: „Hosana“(zvolání prosící o boží pomoc - „pomáhej, dopřej zdaru“). Oslavuje se svými učedníky Velikonoční svátek a naposledy s nimi večeří (Poslední večeře). Během večeře Ježíš vezme chléb a podává ho svým učedníkům jako své tělo a víno jako svou krev, která teče za odpuštění hříchů. Ví, že apoštol Jidáš ho zradí a Petr zapře. Po poslední večeři odchází Ježíš se svými učedníky do Getsemanské zahrady, kde se v modlitbách připravuje na smrt ukřižováním. Vnitřní boj při tomto rozhodování způsobí, že z něho stéká pot v podobě kapek krve. Pod Jidášovým vedením přicházejí členové sanherdrínu* a Ježíše zajmou. Ježíš přizná, že je Božím synem. Velekněz Kaifáš to pokládá za rouhání. V soudním procesu s Ježíšem místodržitelem římské provincie Judei Pontius Pilát nenachází na Ježíši žádnou vinu, nespáchal smrtelný hřích. Chce ho pustit na svobodu, dává ale možnost volby, koho pustit na svobodu: Ježíše nebo Barabbáše. Nakonec splní požadavek židovských náboženských představitelů a odsoudí k smrti Ježíše. „Myje si však ruce“ na znamení, že on nenese zodpovědnost. Ježíš je mučen, prochází strastiplnou (křížovou) cestu a společně se dvěma lotry je ukřižován v Golgotě. Na kříži, kde byl ukřižován, byl nápis „INRI“. Což v překladu znamená „ Ježíš Nazaretský, král židovský“. Na Velký pátek Ježíš zemřel. Přátelé sňali jeho tělo z kříže a uložili do hrobu vytesaného ve skále. Na den však vstal z mrtvých. Po 40 dnech života na zemi se naposledy ukázal apoštolům v Jeruzalémě. Na hoře Olivetské jim řekl: „Jděte do celého světa, učte všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého – učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ Poté vstoupil na nebesa. Ježíš se obětoval za všechny nevěřící lidi, aby je vykoupil ze zatracení a smířil je s Bohem.“ (Šottnerová, 2004, s. 6,7) Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. 6 -7 s. ISBN 80-7346-018-1.
66
Slovníček pojmů
„Mesiáš = ten, který je očekáván, neboli také Kristus, což znamená Pomazaný, nebo také Ježíš Nazaretský – všemi těmito jmény nazývali Židé Ježíše.
Členové sanhedrínu – nejvyšší správní orgán židovského lidu.“ (Šottnerová, 2004, s. 6, 7)
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. 6,7 s. ISBN 80-7346-018-1.
1. Úkol: Nejprve si přečtěte text Legenda o Ježíšovi a následně zodpovězte několik otázek. 1. Kdo Ježíše zradil a zapřel? 2. Jak se jmenoval anděl, který zvěstoval narození Marii? 3. Kde se narodil Ježíš? 4. Jak se jmenoval velekněz, který soudil Ježíše? 5. Kam se Ježíš uchýlil k posledním modlidbám? 6. Kde byl Ježíš ukřižován? 7. Co měl napsáno na kříži? 8. Jak se jmenoval anděl, který zvěstoval narození Marii?
2. Úkol: Doplň chybějící informace do vět. V jakém ročním období se slaví Velikonoce a jsou také nazývány jako svátky ………………………………………………………………………………......... Je to spojení ………………………………. zvyků a ………………...zvyků. Je to nejdůležitější svátek …………………………………………. církve. S jakou událostí jsou spojeny Velikonoce …………………................................. Kdy v jakém rozmezí se mohou slavit Velikonoce……………………………… Velikonoce se slaví po jarní ……………… v neděli po prvním ……………..…. Jak dlouho trvá postní doba……………………………………….…dní. Kolik je postních nedělí………………………………………..…………………. Vyjmenuj všechny postní neděle (názvy) ............................................................... Jak se nazývá poslední týden půstu před Velikonocemi…………………………
67
3. Úkol: Podtrhni všechna slova, které se váží k Velikonocům. Advent, vajíčko, kuřátko, prskavka, proutek, koleda, pomlázka, vánočka, beránek, jaro, betlém, čert, jidáš, zajíček, kraslice, mazanec, Silvestr. 4. Úkol: Doplň křížovku (v jednotném čísle). 1. Jak se jmenuje jarní květina? 2. Opačné pohlaví do kohouta? 3. Období kdy všechno květe? 4. S čím šlehají kluci na Velikonoční pondělí? 5. Jakou barvu má čtvrtek v Pašijovém týdnu? 6. Co věší holka klukovi na pomlázku? 7. Jak se říká nabarvenému vajíčku?
Obrázek 4: Křížovka - Velikonoce
68
5. Úkol: Spoj (zapiš pod otázky) správně názvy dnů v pašijovém týdnu s informacemi, které se k nim váže a následně je zapiš do tabulky, jak jdou po sobě. A. Modré pondělí a žluté úterý B. Velký pátek C. Škaredá středa D. Bílá sobota E. Zelený čtvrtek F. Velikonoční pondělí G. Hod boží velikonoční (Velikonoční neděle) Odpovědi : 1 - , 2 -
1. V tyto dny se vestaveních a chalupách uklízelo 2. Vařilo ze zelených plodin, zvony zmlkly a tzv. odletěly do Říma 3. Je den zmrtvýchvstání Ježíše Krista 4. Chodí se na koledu tzv. velikonoční pomlázka 5. Je to den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus 6. V tento den se nesměl nikdo mračit 7. V tento den se zase rozezněly zvony a zapalovala se svíce jménem Paškál
,3-
,4-
,5-
Název dne
,6-
,7-
Informace ke dni
Tabulka 1: Přehled dnů - Pašijový týden
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-018-1
69
Pracovní list - Zima 1. Úkol: Doplň do vět informace.
Zimní slunovrat je ………………………. a tím začíná astronomická zima.
Zimní období………………..................................................končí.
Zimní měsíce jsou…………………………………………
V zimním období se slaví mnoho zvyků a tradic (vypiš aspoň čtyři)………………...
2. Úkol: Dopiš do vět informace o Adventním čase.
Advent má …………………………… a trvá ………………………….dní.
Advent je ………….………………………………………………………svátek.
Adventní čas začíná vždy v ………………., která je nejblíže svátku sv. ………..
Adventní věnec má ………………. svíce.
První a druhé adventní neděli se říká…………………….. a ……………………
Třetí a čtvrté adventní neděli se říká ……………………. a ……………………
Svíce na adventním věnci mají převážně …………………………………..barvu.
3. Úkol: Spoj správně k sobě známé pranostiky
A. Na Tři krále B. Na Hromnice C. Jak na Nový rok D. Na Nový rok E. Sv. Lucie F. Na sv. Martina G. Na sv. Mikuláš Odpovědi: A - , B - , C - , D - , E - , F - , G - . 70
1. Bude dobrá peřina. 2. hodinu více. 3. Noci upije a dne přidá. 4. Už je zima celá naše. 5. slepičí krok 6. tak, po celý rok 7. krok dále.
4. Úkol: Vypiš základní informace, co víš o tradici Tří králů?
…………………………………………………………………………………………….………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………...
5. Úkol: Vyjmenuj názvy masek, které můžeš potkat v Masopustním průvodu a zjisti jejich významy. ……………………………………………………………………………………….……………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………...
6. Úkol: Zjisti, (použij dostupné zdroje: knihy, internet, časopisy) co je Pochování basy a Mečový tanec (vytvoř si učební poznámky) a následně tyto zvyky popiš a vysvětli svým spolužákům. (Kdy se tyto zvyky, provádějí a k čemu slouží). ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………
71
7. Úkol: Přiřaď data se svátky nebo významnými dny a zapiš si je do tabulky (od listopadu po únor). Pokud si nejsi jistý, použij k dohledání informací kalendář. 2. listopadu, 11. listopadu, 30. listopad, 4. prosince, 6. prosince, 24. prosince, 25. prosince, 26. prosince, 31. prosince, 1. ledna, 6. ledna, 2. února, 14. února, Tři králové, Hromnice, Silvestr, sv. Ondřej, sv. Barbora, sv. Mikuláš, sv. Lucie, sv. Martin, Nový rok, sv. Valentýn, Štědrý den, sv. Štěpán, Boží hod vánoční, Dušičky.
Název dne
Datum
Tabulka 2: Přehled významných dnů - Zima
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-059-9.
72
PRACOVNÍ LIST - VÁNOCE Legenda o narození Ježíšově - 1. část „Křesťanské učení je sepsáno v nejčtenější knize světa – Bibli. O osobě Ježíše, o jeho životě pojednává druhá část Bible – Nový zákon. Dějiny světa nám říkají, že v životě každého národa jsou období blahobytu a rozkvětu i období krizí. V těchto těžkých dobách se národy posilují nadějí, že bude lépe. Židovský národ, který trpěl pod mocnou Římskou říší, věřil v nový, lepší čas, kdy bude vládnout království spravedlnosti a pokoje a že předzvěstí tohoto království bude narození Mesiáše*. Měl se jmenovat Ježíš. Zvěstování Bůh poslal anděla Gabriela do galilejské země, do města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova. Jméno té panny bylo Maria. Anděl Gabriel k ní přistoupil a řekl: „Buď zdráva, milostí zahrnuta, Pán s tebou.“ Ona se nad těmito slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, vždyť si nabyla milosti u Boha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn otce Davida. Na věky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní, proto i tvé dítě bude svaté a bude nazýván Syn Boží.“ Maria řekla: „ Hle, jsem služebnice Páně, staň se podle tvého slova.“ Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení císaře Augusta, aby byl po celém světě proveden soupis lidu. Všichni se šli dát zapsat, každý do svého města. Také Josef se vydal z Galileje, z města Nazaratu, do Judska, do města Betléma, po Judska, do města Betléma, poněvadž odtud pocházel. Vydal se tam s Marií, která mu byla zasnoubena a čekala dítě. Když tam byli, naplnily se dny a přišla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro něj nenašlo místo pod střechou. Pastýři u jeslí V té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich velká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Mesiáš. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylos andělem množství nebeských zástupů a chválili Boha. Spěchali tam a nalezli Marii a Josefa i to děťátko položené do jeslí. Když ho spatřili, pověděli, co jim řečeno o dítěti.“ (Šottnerová, 2004, s. 7)
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-033-5. 7. s. Slovníček pojmů „Mesiáš = ten, který je očekáván, neboli také Kristus, což znamená Pomazaný, nebo také Ježíš Nazaretský – všemi těmito jmény nazývali Židé Ježíše.“ (Šottnerová, 2004, s. 7) Zdroj: Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1.
vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-033-5. 7. s.
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-033-5. 7. s,
73
Legenda o narození Ježíšově -2. část Tři králové „Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě/ Salaši za dnů krále Heroda, hle, mudrci od Východu/ Západu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený velekníže/ král Židů? Viděli jsme na Východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“ Herodes e znepokojil a vyptával se velekněží, kde se má Mesiáš narodit. Oni mu odpověděli: „V judském Betlémě, neboť tak je psáno u proroka:…z tebe vyjde vévoda, který bude pastýřem mého lidu, Izraele!“ Herodes povolal mudrce/ kouzelníky a řekl jim: „Jděte a pátrejte důkladné po tom dítěti. A jakmile je naleznete, oznamte mi, abych se šel i já poklonit.“ Oni krále uposlechli a dali se na cestu. A hle, kometa/ hvězda, kterou viděli na Východě, šla před nimi, až e zastavila nad místem, kde leželo dítě. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou, padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary/ překvapení - zlato, kadidlo*, a myrhu*. Když mudrci odešli, Herodes, se snažil Ježíše zahubit. Jeho vojáci zavraždili v Betlémě mnoho židovských chlapců/ dívek, ale Ježíš mezi nimi nebyl. Josef s Marií a malým chlapcem Ježíšem uprchli do Egypta a vrátili se až po Herodově smrti. (Mudrci byli učenci z Persie – jmenovali se Kašpar/ Tomáš, Melichar/ Vojtěch a Baltazar/ Benedikt. Představovali pohany, kteří jednou Ježíše uznají jako Božího posla.) Podle Evangelia Matouše, zpracováno podle Knihy o Bibli - Nový zákon.“ (Šottnerová, 2004, s. 7,8) Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-033-5. 7. – 8. s.
1. Úkol: Vyber (zakroužkuj) správné slova, které patří do vět v druhé části textu. 2. Úkol: Přečti celý text (1. část i 2. část) a odpověz na otázky, které vztahují k Legendě o narození Ježíše. 1. V které knize najdeme povídání o Ježíšovi? 2. Kdo nařídil sčítání lidu? 3. Z odkud pocházel Josef? 4. Kam se vydal Josef s Marii? 5. Kdo zvěstoval narození Mesiáše pastýřům? 6. Kam položila Marie svého prvorozeného syna? 7. Jak se jmenovali mudrci, kteří se šli dítěti poklonit a jaké dary mu přinesli? …………………………………………………………………………………..... 8. Jak se jmenoval král, který chtěl zahubit syna Marie? 9. Kam uprchli Josef s Marii a dítětem před vojáky?
74
3. Úkol: Doplň chybějící informace do vět o Vánocích (datum piš číslovkami)? Jakém ročním období se slaví Vánoce………………...................................... Z jakého důvodu se slaví Vánoce……………………………………………. Vánoční svátky jsou svátky…………………………………………………... Štědrý den se slaví……………………………………………………………. První svátek vánoční se slaví …………… a nazývá se …………………….. Druhý svátek vánoční se slaví ………… a nazývá se ……………………….. Jaké jsou symboly Vánoc……………………………………………………..
4. Úkol: Vypiš zvyky a tradice, které dodržujete na Vánoce? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………
75
5. Úkol: Najdi v osmiměrce vánoční slova, které máš v nabídce. Koleda, jmelí, anděl, pohádky, cukroví, strom, hvězda, zvon, kapr, baňka, Ježíšek, betlém, dárky, kadidlo, advent, svíce, věnec, sněhulák, vločka, sníh.
K
J
B
N
A
L
O
P
O
H
Á
D
K
Y
B
V
J
O
K
O
S
J
S
L
U
H
A
B
C
S
Ě
T
D
G
L
I
M
Ů
H
A
N
D
Ě
L
O
N
U
Z
V
S
Ú
E
F
G
Í
N
R
Z
S
B
E
A
L
K
B
V
L
S
D
T
H
Y
X
H
C
C
M
D
E
B
K
Í
C
B
J
A
U
I
S
O
U
P
Z
V
U
O
A
C
Q
W
E
R
T
Z
U
T
K
I
O
E
P
Z
D
E
H
V
Ě
Z
D
A
E
U
R
D
R
N
S
V
I
Y
X
C
B
V
N
V
M
W
O
O
R
T
S
O
D
A
B
S
D
F
L
G
H
J
V
K
M
L
Ů
N
L
K
A
P
R
O
E
A
I
O
Í
O
G
M
P
L
O
R
Ň
D
Č
J
E
Ž
Í
Š
E
K
W
G
H
O
X
F
K
K
E
I
V
C
B
E
T
L
É
M
B
P
S
M
A
D
A
G
Y
S
N
Ě
H
U
L
Á
K
N
H
O
L
A
F
D
Á
R
K
Y
D
S
Y
V
R
K
Tabulka 3: Osmisměrka - Vánoce
Zdroj: ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. ISBN 80-7346-033-5. 76
ROZHOVOR Při rozhovoru byla použita metoda polouzavřených otázek. Před rozhovorem byly připraveny, základní otázky a další vyplynuly z rozhovoru. Předpokládala jsem, že pan učitel vyučuje lidové zvyky a tradice v občanské výchově a chtěla jsem vědět, jak na tom jsou žáci v dnešní době ze znalostmi o tomto tématu. Pan učitel Mgr. Josef Pavela (J. P.) má vystudovanou pedagogickou fakultu Masarykovy university v Brně. Učí již třicet šest let. Pan učitel učí na Základní škole ve Starém Městě hudební výchovu, občanskou výchovu a matematiku. Ve kterém ročníku se učí zvyky a tradice v občanské výchově na vaší škole? J. P.: „Tradice jsou jako takové předepsány v šestém ročníku. Učíme podle učebnice Fraus. Já po žácích chci aktuality a před každým měsícem jako že teď bude březen, jim říkám aktuality toho měsíce a samozřejmě tam ty tradice zmíním. Využívám k to mu učebnice například Lidové zvyky a tradice v křesťanském roce nebo příručky, kalendáře (10. března bude Tibet, to sice není tradice, ale jak si to k tomu patří). Takže já to ve svých třídách určitě učím. Když jsem býval předseda předmětové komise, tak jsem to vyžadoval i po ostatních, ale teď už nejsem předseda komise a jestli se to učí v jiných třídách nevím. Samozřejmě já to učím.“ Jak se o tradicích žáci dozvídají? Řeknete, jim to vy nebo si informace dohledávají? J. P.: „Ano, mívám dobrovolné domácí úkoly, kdy mi říkají o pranostikách a vůbec o všem co se ten daný měsíc děje.“ Jak kontrolujete znalosti žáků? Píšete s nimi kontrolní testy nebo děláte s nimi různé aktivity týkající se zvyků a tradic? J. P.: „Ano, zase bych řekl, že ty testy jsou spíš, takové namátkové, nejsou pravidelné. Musí znát nejenom státní svátky, ale musí znát přece jen Vánoce, Velikonoce, Fašank, ano říkám nejsou vysloveně pravidelné, ale jsou.“ Víte, jestli další učitelé vyučují zvyky a tradice? J. P.: „Ne.“ 77
Zaměřujete se přímo na nějaké konkrétní zvyky a tradice ve výuce nebo je ve výuce probíráte souběžně se školním rokem? J. P.: „Jak jede postupně rok, že bych se zaměřil hned na začátku školního roku nebo začátku kalendářního roku se nezaměřuju, prostě jak to jde postupně.“ Které zvyky a tradice jsou Vám nejbližší? J. P.: „Ježiši, teď je největším křesťanským svátkem jsou Velikonoce. I když žáci mají rádi Vánoce, ale já se zaměřuji podstatě na všechny svátky. Teďka ty Velikonoce nakonec, teď je těch šest postních neděl. Akorát se přiznám, že tento rok mě to zaskočilo, že je to velice brzo. Velikonoce jsou, že Velikonoční neděle je hned první neděle po prvním jarním úplňku, takže říkám, že letos mě to zaskočilo, je to velmi brzy, ale jinak já vzpomínám určitě i hody nakonec tady mám z regionu videokazetu (pod Buchlovsko) tam ty hody jsou, tam jsou Velikonoce, tam je toho spousta. Říkám postupně během celého roku se zmiňuju o všem.“ Propojují se zvyky a tradice v dalších předmětech? Předpokládám, že vy je propojujete v hudební výchově, že? J. P.: „Taky, ano, ano.“ Propojují se u Vás na základní škole zvyky a tradice i s výtvarnou výchovou? Přepokládám, že se nepropojují s výtvarnou výchovou? J. P.: „To je škoda právě. Víš proč? Já ti to řeknu tak to, angličtináři slaví kde jaký Halloween nebo já nevím, dobře třeba ten Valentýn dobře ještě ano, ale aby se tady dělaly masopustní masky. Masopust, když je konec masopustu nebo aby se tady malovaly vajíčka ve výtvarně výchově, to je škoda. Není škoda, že se ve výtvarné výchově už nevěnujeme například tomu barvení vajíček?“ Myslíte si, že když je dítě vychovávané v tradicí, tak k nim má silnější vztah? J. P.: „Pozor, já jsem měl domácí úkol, který myslím měli všichni. Jaké se u nich dodržují tradice na Vánoce. Já se trošku bojím, že u těch šesťáků co tam je, že toho tam moc mít nebudou, ale Vánoce by tam už měli mít. Tak se zeptám, jestli, ve svých hodinách určitě, jaké zvyky se dodržují na Velikonoce, jelikož oni by vůbec měli znát Zelený čtvrtek, že odlétají zvony do Říma a já nevím pletení pomlázek, letos to bude trošku hor78
ší, protože ta vrba tolik nenalije tou mízou, kdo ví s čím, budou kluci letos chodit, ale říkám na toto se taky ptám.“ Když se ve škole bavíte s žáky o zvycích a tradicích, mají žáci s nimi problém nebo ne? J. P.: „Jak kdo. Je dosti dětí a já nevím, jestli to říct je skoro škoda. Já se ptám, kdo s žáků chodí do náboženství? Už v té šesté třídě se přihlásí těch žáků jen pár, ale já myslím, že to k té výuce patří trošku, trošku.“ Je to hodně znát, když to dítě chodí do náboženství? J. P.: „Je to vidět hodně, ti to žáci, ví toho víc.“ Jde poznat, že to dítě chodí do folklórního souboru, co se týče znalostí o tradicích? J. P.: „Je to taky vidět, protože dodržují ty zvyky, třeba když teď jsou ty postní neděle, tak já jím vzpomínám, to že je jich šest a ty první čtyři. Tu pátou smrtnou neděli, tak to oni ví, co to je, vynášení Moreny nebo Mařeny. Tu květnou neděli také znají. Ale hlavně pozor, že ve Starém Městě ten zvyk je a na těch obcích, že se chodí s těma hrkačema to oni ví a hlavně si vzpomenou, na to Velikonoční pondělí. Také připravuji, děvčata na Zazpívej Slavíčku.“ Myslíte si, že je rozdíl mezi žáky různých tříd (které vyučují jiní učitelé než vy) co týče znalostí tradic a zvyků? Je to velký rozdíl? J. P.: „Já ti to řeknu tak, já se nemám za co stydět, protože jsem k tomu veden, tak já to určitě učím. Některé paní učitelky, teďka nevím pozor, přišla právě nová paní učitelka na výtvarnou výchovu, takže nevím, ale zdá se docela příjemná a na občanku jsem přišla nová paní učitelka, to ještě nevím. Paní učitelka, kterou nebudu jmenovat a ta to neučí, vůbec, protože je úplně jiného politického zaměření. Když byste měl srovnat děti od nás ze Slovácka a děti z velkoměsta například z Brna, čím je dáno, že ty zvyky neznají? J. P.: „Nevím, nejspíš přístupem a to už je určitě i přístupem rodičů, protože, tam k tomu nebyli vedeni. Tady pozor, Starém Městě jsou k tomu děti vedeny. Tady jsou pře-
79
ce jenom, myslí, že na radnici jsou lidovci a ti k tomu mají přece blíž. Brně, Praze to už vůbec ne. Záleží to na tom kantorovi, jestli to bude učit nebo ne.“
80
ZÁVĚR Diplomová práce se zabývá lidovými zvyky a tradicemi ve výuce občanské výchovy. Teoretická část je zaměřena na vymezení pojmů souvisejících s lidovými zvyky a tradicemi a je v ní popsáno, jak jdou zvyky a tradice v průběhu roku po sobě a doplněno o pranostiky vážící se k určitému dni. Následně byl proveden rozbor učebnic občanské výchovy. Bylo zkoumáno do jaké míry jsou v učebnicích popsány lidové zvyky a tradice. Praktické části jsou zaměřeny na výzkum znalostí lidových zvyků a tradic žáků na základní škole v předmětu občanská výchova v oblasti Uherskohradišťska a na názory učitele, který vyučuje předmět občanskou výchovu. V další částí jsou vytvořeny pracovní listy pro výuku lidových zvyků a tradic v občanské výchově. Samotnému tématu lidových zvyků a tradic se výuka občanské výchovy věnuje v šestém ročníku a dále v sedmém ročníku rozebírá do větší hloubky témata lidové kultury a kulturního dědictví. Tématu lidových zvyků a tradic se ve většině učebnic věnují okrajově. Nejvíce se tomuto tématu věnuje učebnice občanské výchovy pro 6. ročník od nakladatelství Fraus. Vzadu v učebnici je vyčleněn prostor, který se věnuje jednotlivým kalendářním měsícům a také jsou zde zmíněny tradice, zvyky a pranostiky, které se vztahují k těmto měsícům. Je možno je využít ve výuce občanské výchovy. Při tvorbě diplomové práci jsem si prohloubila znalosti o lidových zvycích a tradicích a stanovila jsem si několik hypotéz ohledně samotného výzkumu. Většina hypotéz se mi potvrdila. Překvapením pro mě bylo, že rozdíly mezi žáky obou školy, kde byl výzkum proveden, není tak velký. Žáci Základní školy Bílovice mají v porovnání s žáky ze Základní školy Staré Město o 8% více správně zodpovězených otázek v dotazníku. Obě spádové školy vždy navštěvují žáci z obcí, které patří do stejného mikroregionu jako město (Bílovice – mikroregion Za Moravú a Staré Město – mikroregion Staroměstko) kde sídlí školy. Lepší znalost lidových zvyků a tradic může u žáků ze Základní školy Bílovice být dán tím, že okolí obce Bílovice je více nábožensky zaměřeno. U žáků bylo znát, že znalosti zvyků a tradic jsou jen základní a s otázkami, které se zaměřovaly více do hloubky, měli větší problémy. V rozhoru jsem si potvrdila, že opravdu záleží jen na učiteli, jak a jestli vůbec bude vyučovat toto téma. Také jsem si potvrdila, že znalosti o lidových zvycích a tradicích ovlivňuje okolí, v kterém dítě vyrůstá a jestli je rodina nábožensky zaměřena. Folklórní soubor navštěvuje 12,7 % z celkového počtu 81
dotazovaných respondentů, podle pana učitele tato činnost znalosti žáků ovlivňuje. Pan učitel je zastánce, aby lidové zvyky a tradice byly více propojovány s jinými předměty například s výtvarnou výchovou, aby žáci měli hlubší povědomí o tomto tématu z více stran. Můj postoj k výuce tohoto tématu je jasně dán, jsem zastánce toho, aby se lidové zvyky a tradice vyučovaly více do hloubky a žáci měli o nich větší povědomí z více stran. Protože, to patří do všeobecného přehledu a také z toho vychází naše kultura. Pokud dítě bude vědět, z jakého kulturního prostředí pochází a jaké tradice a zvyky ovlivnily naše předcházející generace, věřím, že mu to pomůže k lepšímu pochopení okolního světa a jeho integraci do společnosti.
82
Seznam použité literatury AUTORŮ, kolektiv. Občanská výchova pro 6. ročník ZŠ a víceletá gymnázia. 2., upr. a dopl. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002. ISBN 9788071821373. DAVID, Petr, Věra DOBROVOLNÁ a Vladimír SOUKUP. Slovácko - Uherskohradišťsko. 1. vyd. Praha: Soukup & David, 2006. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku, sv. 51. ISBN 80-86899-98-5. DUDÁK, Vladislav, René INQUORT a Richard MAREDA. Občanská výchova pro 6. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1999. ISBN 807235-061-7. HRABEC, Jaroslav a František MIKULA. Chřiby: turistický průvodce. Uherské Hradiště: Tiskárna LVPrint, 1998. 3 s. HORSKÁ, Viola. Občanská výchova 6., 7. pro 6. a 7. ročník základní školy. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1997. ISBN 80-7168-383-3. JANČÁŘ, Josef. Proměny Slovácka: (lidová kultura - od feudálního poddanství k postmodernímu společenství). Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011. ISBN 978-8087261-48-4. JANOŠKOVÁ, Dagmar. Občanská výchova 6: pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2012-. ISBN 978-80-7238-397-9. LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Lidové zvyky: výroční obyčeje z Čech a Moravy. Vyd. 1. Praha: Lidové noviny, 2004, 339 s. ISBN 80-7106-525-0. Lidová kultura: národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Vyd. 1. Praha: Etnologický ústav Akademie věd České republiky v Praze a Ústav evropské etnologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Mladá fronta, 2007, 1065 s. ISBN 978-80-204-1450-2. LUNEROVÁ, Jitka, Radim ŠTĚRBA a Monika SVOBODOVÁ. Výchova k občanství: doporučujeme pro 7. ročník základní školy a sekundy víceletého gymnázia. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2013. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-516-8. Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011, 56 s. ISBN 978-80-87261-70-5 Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011, 77 s. ISBN 978-80-87261-70-5 Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011, 78 s. ISBN 978-80-87261-70-5 83
Malý etnologický slovník. Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2011, 103 s. ISBN 978-80-87261-70-5 MOTLOVÁ, Milada. Český rok od jara do zimy. Vyd. 1. Ilustrace Tomáš Řízek. V Praze: Fortuna Libri, 2010. 235 s. ISBN 978-80-7321-522-4. HORSKÁ, Viola. Občanská výchova 6., 7. pro 6. a 7. ročník základní školy. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1999. ISBN 80-7168-383-3. TARCALOVÁ, Ludmila a Marta KONDROVÁ. Průvodce národopisnou expozicí Slovácko. Vyd. 1. Uherské Hradiště: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2014. ISBN 978-80-87671-11-5 SKALKOVÁ, Jarmila. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1983. 86 s. SKALKOVÁ, Jarmila. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1983. 87 s. SKALKOVÁ, Jarmila. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n. p., 1983. 92 s. SKÁCELOVÁ, Jana a Lenka MRÁZOVÁ KRAJÍČKOVÁ. Výchova k občanství: doporučujeme pro 6. ročník základní školy a primy víceletého gymnázia. Ilustrace Hana Berková. Brno: Nová škola, c2010. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-127-6. SKUTIL, Martin. Základy pedagogicko-psychologického výzkumu pro studenty učitelství. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-778-7. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. 7 s. ISBN 80-7346-033-5. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Vánoce: původ, zvyky, koledy, hry a náměty. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2004. 8 s. ISBN 80-7346-033-5. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. 6 s. ISBN 80-7346-018-1 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Velikonoce: původ, zvyky, hry, pohádky, návody a náměty. 1. vyd. Olomouc: Rubico, 2004. 7 s. ISBN 80-7346-018-1 ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Zima. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-059-9. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Adventní čas. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2005. ISBN 80-7346-050-5. ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Léto a podzim. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2006. ISBN 80-7346-066-1. 84
ŠOTTNEROVÁ, Dagmar. Jaro: [zvyky, obyčeje, náměty, návody, pohádky, příběhy a hry]. 1. vyd. Ilustrace Jitka Tláskalová. Olomouc: Rubico, 2007. ISBN 978-80-7346074-7. VALENTA, Milan. Občanská výchova pro 6. ročník. 4., upr. vyd. Ilustrace Karel Benetka. Úvaly: Albra, 2007. Učebnice pro základní školy (Albra). ISBN 978-80-7361-0401. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 14 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 16 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 17 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 18 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 37 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 44 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 49 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 67 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 68 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 70 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 112 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 113 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 118 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 139 s. ISBN 80-200-0650-8. 85
VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 165 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 278 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 279 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 292 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 296 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 306 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 315 s. ISBN 80-200-0650-8. VAŠKŮ, Zdeněk. Velký pranostikon: 3000 pranostik. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998. 318 s. ISBN 80-200-0650-8. VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce: [občanská výchova]. Úvaly u Prahy: Albra, 1996. 6 s. VELEBNÁ, Eva a Karel MAJER. Lidové zvyky a obyčeje v křesťanském roce: [občanská výchova]. Úvaly u Prahy: Albra, 1996. 16 s. VONDRUŠKOVÁ, Alena. Český lidový a církevní rok. Vydání první. Brno: MOBA, 2015, 304 stran. 235 s. ISBN 978-80-243-6761-3. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 33 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 38 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 41 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 48 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 90 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 91 s. ISBN 80-00-01356-8. 86
VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 93 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 96 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 112 s. ISBN 80-00-01356-8. VONDRUŠKOVÁ, Alena. České zvyky a obyčeje. 1. vyd. Praha: Albatros, 2004, 370 s. Oko (Albatros). 244 s. ISBN 80-00-01356-8.
ELEKTRONICKÉ ZDROJE: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Rámcově vzdělávací program. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Rámcově vzdělávací program. [online]. 2013 [cit. 2016-27-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-vcr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy Bílovice: oficiální stránky obce. Bílovice: oficiální stránky obce. [online]. 2002 [cit. 2016-17-03]. Dostupné z: http://bilovice.cz/ Častkov : oficiální web obce. Častkov: oficiální web obce. [online]. 2012 [cit. 2016-1703]. Dostupné z: http://www.castkovuh.cz/ Kněžpole: oficiální stránky obce. Kněžpole: oficiální stránky obce. [online]. 2015 [cit. 2016-17-03]. Dostupné z: http://www.knezpole.cz/ Mistřice: webové stránky obce. Mistřice: webové stránky obce. [online]. [cit. 2016-1703]. 2015 Dostupné z: http://www.mistrice.cz/index.php?start=90 Nedachlebice: oficiální stránky obce. Nedachlebice: oficiální stránky obce. [online]. 2016 [cit. 2016-17-03]. Dostupné z: http://www.nedachlebice.cz Města, obce a vesnice Čr: Nedachlebice. Města, obce a vesnice Čr: Nedachlebice. 2016 [cit. 2016-17-03]. 2010 Dostupné z: http://www.obcemesta.info/obec.php?id=Nedachlebice-592404 Topolná: oficiální stránky obce. Topolná: oficiální stránky obce. [online]. 2016 [cit. 2015-17-03]. Dostupné z: http://www.topolna.cz/ Zlámanec: oficiální webové stránky obce. Zlámanec: oficiální webové stránky obce. [online]. [cit. 2016-17-03]. 2011 Dostupné z: http://www.zlamanec.cz/ 87
Staré Město: oficiální stránky. Staré Město: oficiální stránky [online]. 2011 [cit. 201617-03]. 2006 Dostupné z: http://www.staremesto.uh.cz/ Jalubí: oficiální stránky obce. Jalubí: oficiální stránky obce. [online]. [cit. 2016-17-03]. 2016 Dostupné z: http://www.jalubi.eu/ Kostelany nad Moravou: oficiální internetové stránky. Kostelany nad Moravou: oficiální internetové stránky. [online]. [cit. 2016-17-03]. 2007 Dostupné z: http://www.kostelanynadmoravou.cz/ Nedakonice: oficiální stránky obce. Nedakonice: oficiální stránky obce. [online]. [cit. 2016-17-03]. 2016 Dostupné z: http://www.obecnedakonice.cz/ Slovácké slavnosti vína a otevřených památek [online]. 2005 [cit. 2016-17-03]. Dostupné z: http://www.slavnostivinauh.cz/ ZŠ Staré Město [online]. 2005 [cit. 2016-18-03]. Dostupné z: http://www.zsstmesto.cz/ Základní škola a Mateřská škola, Bílovice [online]. 2010 [cit. 2016-18-03]. Dostupné z: http://www.zs-bilovice.cz/
88
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Oblasti Slovácka [http://www.kruzeknemcicky.eu] ........................................ 5 Obrázek 2: Okres Uherské Hradiště [http://mesta.obce.cz/] ............................................ 6 Obrázek 3: Tradiční Líto [České zvyky a obyčeje] .......................................................... 14 Obrázek 4: Křížovka - Velikonoce ................................................................................. 68
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Přehled dnů - Pašijový týden ........................................................................ 69 Tabulka 2: Přehled významných dnů - Zima .................................................................. 72 Tabulka 3: Osmisměrka - Vánoce ................................................................................... 76
89
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Zvyky a tradice dodržované s rodiči ................................................................... 41 Graf 2: Jakou třídu navštěvuješ? ..................................................................................... 43 Graf 3: Navštěvuješ folklórní soubor? ............................................................................ 43 Graf 4: Dodržujete přes rok s rodiči zvyky a tradice? .................................................... 44 Graf 5: Ve kterém ročním období se slaví Velikonoce? ................................................ 44 Graf 6: Ve kterém ročním období se slaví hody a posvícení? ........................................ 45 Graf 7: Ve kterém ročním období se slaví pálení čarodějnic? ........................................ 45 Graf 8: Ve kterém ročním období se slaví Pašijový týden? ............................................ 46 Graf 9: Ve kterém ročním období jsou Letnice? ............................................................ 46 Graf 10: Ve kterém ročním období je Svatojánská noc? ................................................ 47 Graf 11: Ve kterém ročním období jsou oslavy sklizně? ................................................ 47 Graf 12: Ve kterém ročním období jsou Dušičky? ......................................................... 48 Graf 13: Ve kterém ročním období se slaví Advent? ...................................................... 48 Graf 14: Ve kterém ročním období se slaví Vánoce? ..................................................... 49 Graf 15: Ve kterém ročním období se slaví Tři králové? ............................................... 49 Graf 16: Ve kterém ročním období je Masopust? ........................................................... 50 Graf 17: Ve kterém ročním období jsou Hromnice? ....................................................... 50 Graf 18: Ve kterém ročním období se vynáší Morena? .................................................. 51 Graf 19: Symbolem Velikonoc jsou? .............................................................................. 51 Graf 20: Velikonoce jsou svátky? ................................................................................... 52 Graf 21: Kdy se pořádá pálení čarodějnic? ..................................................................... 52
90
Graf 22: Pašijový týden je týden před? ........................................................................... 53 Graf 23: Jak jsou pojmenovány dny v Pašijovém týdnu? ............................................... 53 Graf 24: Svatý Mikuláš se slaví? .................................................................................... 54 Graf 25: První svátek vánoční se nazývá? ...................................................................... 54 Graf 26: Proč se slaví první svátek vánoční? .................................................................. 55 Graf 27: Druhý svátek vánoční se nazývá? ..................................................................... 55 Graf 28: Masopustu se také říká? .................................................................................... 56 Graf 29: Na které datum připadají Tři králové? .............................................................. 56 Graf 30: Jak se jmenují Tři králové? ............................................................................... 57
91
SEZNAM PŘÍLOH 1. Příloha č. 1 – Dotazník
92
PŘÍLOHA Č. 1 – DOTAZNÍK 1. Jsi?
Dívka
Chlapec
2. Zakroužkuj, do které třídy chodíš? 6. třída
7.třída 8. třída
9.třída
3. Navštěvuješ folklorní soubor?
Ano
Ne
4. Dodržujete s rodiči přes rok zvyky a tradice?
Ano
Ne
5. Jaké tradice a zvyky s rodiči dodržujete? ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………………… Označte jednu z možností (roční období), kdy se oslavují nebo tyto události 1. Ve kterém ročním období se slaví Velikonoce?
Jaro
Léto
Podzim Zima
2. Ve kterém ročním období je Posvícení a hody?
Jaro
Léto
Podzim Zima
3. Ve kterém ročním období je Pálení čarodějnic?
Jaro
Léto
Podzim Zima
4. Ve kterém ročním období je Pašijový týden?
Jaro
Léto
Podzim Zima
5. Ve kterém ročním období jsou Letnice?
Jaro
Léto
Podzim Zima
6. Ve kterém ročním období je Svatojánská noc?
Jaro
Léto
Podzim Zima
7. Ve kterém ročním období jsou oslavy sklizně?
Jaro
Léto
Podzim Zima
8. Ve kterém ročním období jsou Dušičky?
Jaro
Léto
Podzim Zima
9. Ve kterém ročním období se slaví Advent?
Jaro
Léto
Podzim Zima
10. Ve kterém ročním období se slaví Vánoce?
Jaro
Léto
Podzim Zima
11. Ve kterém ročním období se slaví Tři králové?
Jaro
Léto
Podzim Zima
12. Ve kterém ročním období je Masopust?
Jaro
Léto
Podzim Zima
13. Ve kterém ročním období jsou Hromnice?
Jaro
Léto
Podzim Zima
14. Ve kterém ročním období se vynáší Morena?
Jaro
Léto
Podzim Zima
Vyberte jednu nebo více možností, u který si myslíte, že jsou pravdivé 1. Symbolem Velikonoc jsou? Kříž 2. Velikonoce jsou svátky?
Beránek Jara
Léta
3. Kdy se pořádá Pálení čarodějnic? 15. listopadu
93
Vajíčko Kopretina Zimy 30. dubna
Sněženka Podzimu
26. prosince
9. února
4. Pašijový týden je týden před? Velikonoci
Vánoci
5. Jak jsou pojmenovány dny v tomto týdnu? Zelený čtvrtek
Mikulášem
Novým rokem
Škaredá středa
Bílá sobota
Velký pátek Usměvavé pondělí Fialové úterý 6. Svatý Mikuláš se slaví? 17. listopadu
3. března, 6. prosince, 9. ledna,
7. První svátek vánoční se nazývá? Hod Boží vánoční, Svatý Štěpán, Štědrý den,
Velký pátek,
8. Proč se slaví první svátek vánoční? Narození Ježíše Krista, Ukřižování Ježíše Krista, Aby se chodilo na koledu 9. Druhý svátek vánoční se nazývá? Hod Boží vánoční Svatý Štěpán Štědrý den Velký pátek 10. Masopust se také říká?
Fašank Radovánky
11. Na které datum připadají Tři králové? 15. ledna
Zimohrátky 6. ledna
Veselí 11. května
12. Jak se jmenují Tři králové? Melichar, Baltazar, Kašpar, Jakub, Baltazar Matouš, Melichar,Vojtěch, Kryšpín
94
30. prosince
