OSTRAVICE - Romské tradice a zvyky
OBSAH PŘEDNÁŠKY
Úvod a představení Romové - cikáni a historie v ČR Rom – etnonymum Cikán - apelativum Romské tradice a hodnoty Romové – předsudky – stereotypy – k zamyšlení Diskuse - průběžně
Kdo je Rom
Podle zákona č. 273/2001 Sb., o právech národnostních menšin a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je Romem pouze ten, kdo se přihlásí k romské národnosti.
Definičním znakem příslušníka romské národnostní menšiny je aktivní vůle být za příslušníka menšiny považován a společně s ostatními rozvíjet jazyk a kulturu.
Kdo je Rom a) Romem je ten, kdo se hlásí k romství Romem je občan České republiky, který se deklarativně přihlásí k romské národnosti. (v tomto případě je teoreticky nepodstatné, k jaké etnické skupině občan přísluší, jde o individuální národnostní cítění jednotlivce a o projev jeho svobodné vůle)
Kdo je Rom b) Romem je ten, kdo žije jako Rom Občané České republiky, kteří příslušejí k romské etnické skupině, většinou nemají potřebu deklarovat své romství přihlášením se k romské národnosti při sčítání lidu. Přesto však udržují romskou kulturu, z generace na generaci si předávají tradice a mateřský jazyk. Způsob života lidí udržujících v romských komunitách tradiční kulturu je označován romským slovem „romipen“.
Kdo je Rom c) Romem je ten, kdo vypadá jako Rom Char. antropologické rysy lidí příslušejících k romské etnické skupině ruku v ruce se zažitými předsudky většiny majoritní společnosti vůči této minoritě působí jako společenské stigma, a to naprosto nezávisle na jejich vůli, způsobu života, dosaženém vzdělání apod. Příslušníky majoritní společnosti jsou označováni za Romy („cikány“) například i romské děti vyrůstající v kojeneckých ústavech, tedy nedotčené romskou kulturou ani způsobem života „romipen“.
Rozdělení Romů a proč ROM? Romy můžeme dělit podle několika kategorií. česko-moravští Romové (4%) madarští Romové -1% němečtí Romové (Sinti) (5%) Světští – kolotoče ,cirkus olašští Romové (10%) (Rumunsko) slovenští Romové (80%)
foto:cestovani.idnes.cz
Romská menšina
Romové jsou menšina, jejíž kořeny sahají do středověké Indie. Romská menšina je nejpočetnější v Evropě a to zejména ve střední a východní Evropě. Méně početná je romská populace v Americe a ještě menší na jiných kontinentech. Romové odešli z Indie okolo 6. stol. n. l.
Slovo Rom pochází z indického slova „dom“. Domové jsou obyvatelé Indie. O jejich indickém původu svědčí nejen jazyk, ale i podobnost některých zvyků, podobná společenská struktura.
Romové a jejich dělení
Stejně jako v Indii se dělí lidé do kast, tak i u Romů se model kasty dochoval v podstatě dodnes. Nebývalo zvykem, aby si Rom z jedné skupiny vzal Romku z jiné. Toto dělení se netýká jen sňatků. Není také možné, aby žužo (čistý), což je Rom, který nejí nečisté maso (psí, koňské), přijal pozvání a večeřel v domě degeše (nečistý), který naopak nemá problém požít nečisté jídlo. /jídlo, chování, úklid/ Stejné je to i s odpadky. Člen jedné kasty nesmí sáhnout na odpadky někoho jiného, proto často vzniká velký kontrast mezi čistými a uklizenými byty Romů a zaneřáděným okolím domů a společných prostor.
Víra
Romové, stejně jako Indové mají doma svatý obrázek. Kostel navštěvují jen při svatbách, křtinách a pohřbech. Je to proto, že doma mají k Bohu blíže, protože jsou s lidmi, které mají rádi (častý jev i dnes) Romové přivazují svým dětem po porodu na ruku červenou nit nebo provázek jako symbol ochrany před zlými duchy. Každé dítě dostane nějakou přezdívku, aby oklamaly zlého ducha. S křesťanstvím mají Romové společnou víru v jednoho Boha, mimo to věří také v dobré a zlé síly, které různými způsoby ovlivňují jejich život. Kvůli ochraně, křtí Romové i své děti.
Víra
Romové věří, že smrtí život nekončí. Romové dokonce své zesnulé vybavují různými předměty pro život na onom světě. Jejich náboženství klade velký důraz na morálku. Romové používají slovo „romipen“ - romství, které označuje celou řadu nařízení a příkazů, jak má člověk v životě jednat, je to pro ně jakýsi řád. Od tohoto řádu se pak odvíjí všechny jejich tradice, zvyky a každodenní život. Pro Romy je Bůh bytost, která stvořila svět, je strůjcem všeho, i osudu lidí.
Víra
Katolické dělení Boha na tři osoby chápou Romové jako osobu jednu, Ježíše Krista. Panna Marie je pro ně symbolem matky, mají k ní velmi vřelý vztah. Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. – procesí – Francie – poslední víkend v květnu. Romové přijali v podstatě všechny hlavní církevní svátky a s nimi spojené obyčeje. Slaví Vánoce a Velikonoce, stejně jako majoritní společnost. O Vánocích je důležité, aby se sešla celá rodina, tančilo se, zpívalo, pilo a jedlo. Dárky nebyly důležité, hlavní bylo, aby byla rodina spolu.
Romská svatba
Pro Romy bylo a je typické, že sňatky uzavírají dříve, než neromská mládež. V minulosti nebylo nic výjimečného, když nevěsta měla pouhých třináct let, ženich patnáct. O výběru partnera rozhodoval u Romů většinou otec, případně nejstarší bratr. Sňatky se domlouvaly často, když byli budoucí manželé ještě děti. Romové si často vybírali své partery ze stejné skupiny, z jaké pocházeli oni sami. Sňatky s příslušníky jiných skupin, popřípadě s „bílým partnerem“, nebyly a nejsou vítány a byly považovány za porušení zásad dané skupiny. Jedinec, který se něčeho takového dopustil, byl často ze skupiny vyloučen.
Romská svatba
Uzavírání manželství probíhalo v minulosti formou obřadu zvaného u usedlých Romů „mangavipen“ (námluvy, zásnuby).Svatba - bijav Spojení páru provedl otec ženicha, jinde kmotr nebo v daném společenství vážený muž – ten vyprosil dceru od rodičů a provedl samotný obřad. Svázal novému páru překřížená zápěstí červeným šátkem a do dlaní jim nalil symbolicky červené víno, dnes častěji pálenku (u skupiny olašškých Romů byly vínem obřadně polity hlavy partnerů). Od této chvíle je pár považován za manžele. Pokud si syn nebo dcera vybrali partnera, s jehož výběrem rodiče nesouhlasili, často jim nezbylo nic jiného, než utéct k příbuzným. Rodiče si pak pro své děti přijeli a uznali vztah svých dětí, někdy až poté – co se stali prarodiči.
Romská svatba
U olašských Romů bývá nevěsta kupována na základě smlouvy mezi otci ženicha a nevěsty. Kritéria pro tento „obchod“ jsou různá. Záleží na majetku, postavení rodiny, věku nevěsty, kráse a také na tom, zda umí krást, zpívat a tančit. Někdy bývá také velmi důležitá nevinnost nevěsty. Dříve bývalo zvykem, že na postel novomanželů se rozprostřelo prostěradlo, na kterém měly zůstat stopy nevěstina panenství. Pokud se tak nestalo, sňatek mohl být považován za neplatný nebo musel otec nevěsty vrátit část peněz.
Romská svatba
I když už se tento zvyk dnes tak přísně nedodržuje, u olašských děvčat se dbá na jejich nevinnost. Pro tuto skupinu je také typický únos nevěsty a to v případě, kdy rodiče se sňatkem dětí nesouhlasí. Ženich unese nevěstu s jejím souhlasem, schová ji u rodiny a rodiče pak spolu začnou vyjednávat. Pokud se rodiny mezi sebou nedohodnou, může se celá záležitost dostat až k soudu, jehož rozhodnutí pak respektují všichni. Svatba je záležitost finančně velmi náročná u všech Romů.
Tradiční romská příjmení Mezi typická příjmení českých olašských Romů patří Horváth, Oláh, Balog, Čonka a Lakatoš, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh. Typická příjmení českých Romů do druhé světové války: převážně kočovní čeští Romové – příjmení Růžička, Vrba, Janeček, Procházka, Charvát, Petržilka atd. Převážně usedlí moravští Romové – příjmení Daniel, Ištván, Herák, Holomek, Bartoška,Malík, Kýr, Murka atd.- prvně asimilovaní z dob Marie Terezie. německy hovořící Romové v pohraničních oblastech – příjmení Bamberger, Richter, Klimt atd.
Romská žena
Po svatbě se romská dívka stěhuje do rodiny svého manžela, kde její výchovu přebírá tchýně. Pro mladou ženu jsou to často těžké roky, v hierarchii rodiny stojí až na posledním místě, manžel se ji většinou nezastane. Tchýně ji učí vařit a udržovat doma pořádek. Dívka musí často zajišťovat obživu celé rodině. Očekává se od ní, že bude vzorná žena, která plní přání nejen svému muži, ale také tchýni a ostatním členům rodiny.
Romská žena
Postavení ženy se většinou zlepší po narození dětí, kdy se rodina odstěhuje od rodičů muže a vytváří si svoji vlastní domácnost. Žena musí během celého těhotenství dodržovat řadu zákazů a příkazů, které často souvisí s magií, například těhotná žena se nesmí dívat na nic škaredého, aby dítě mělo hezkou tvář, nesmí jít také na pohřeb, aby dítě nebylo smutné. Dívat se na horory atp. Těmito zákazy a nařízeními žena zajistí dítěti zdraví, šťastný život a hezkou tvář.
Romská žena
Další zákazy musela žena dodržovat po dobu šestinedělí. V tomto období je považována za nečistou a ostatní členové rodiny se před ní chrání. Žena nesmí například prát, připravovat jídlo pro ostatní, vařit, ani se starat o domácnost. Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007
Narození dítěte a křest
Narození dítěte je u Romů, velká událost, protože začíná nový život. Všichni Romové se jdou na děťátko podívat, ženy ho chovají v náručí a hádají, komu je podobné. Největší radost má rodina, když se narodí syn, protože on dále ponese jméno rodiny a rod bude pokračovat. Pokud se narodí dívka, křtiny jsou výrazně skromnější než u chlapce. Pro narozené dítě je důležitá první koupel. Do vaničky mu příbuzní dávají peníze, aby dítě bylo bohaté a mělo bezstarostný život. Po koupeli ho jako prvnímu ukáží otci. Otec pak polibkem přijme dítě za své.
Narození dítěte a křest
Do křtu je dítě - dle pověr neustále ve velkém nebezpečí. Hrozí, že vážně onemocní nebo že ho čarodějnice může vyměnit za jiné dítě, ošklivé. Proto Romové dodnes uvazují dětem na ruku červenou stužku nebo korálky. Do peřinky nebo pod polštář se dává kovový předmět (většinou lžička) k odvrácení moci zlého ducha. Křest je pro Romy velmi důležitý, věří, že jen pokřtěné dítě bude zdravé a nemusí se ničeho bát. Pokud na tom rodina není po finanční stránce dobře, křtiny se konají pouze v úzkém rodinném kruhu a skládá se na ně celá rodina. I dnes je zvykem přispívat přibližně tisíc korun.
Narození dítěte a křest
Nejdůležitější roli při křtu má kmotr nebo kmotra. Oni domlouvají křtiny a dítěti do peřinky dávají peníze nebo zlato. Kmotr má právo také mluvit do výchovy dítěte. Romské dítě má dvě jména. První, oficiální, které je zapsáno v matrice a používá se mimo romský svět. Druhé, romské, kterým je ve své komunitě oslovován celý život. Toto jméno slouží jako ochrana dítěte, před zlými silami, které by mohly dítě připravit o zdraví. Toto jméno označuje spíše přezdívku, kterou jedinec získá na základě nějaké své charakteristické vlastnosti nebo rysu. Romské jméno může jedinec ztratit, pokud se nějakým způsobem proviní. V tom případě dostane jiné jméno, které je často hanlivé.
Narození dítěte a křest Narození dítěte
Děti tvoří privilegovanou skupinu osob. Mateřství a plodnost byly mezi Romy silnou hodnotou. Neplodnost byla považována za prokletí a stejně tak je pojímána dodnes. Pokud Rom opustí takovou ženu, nikdo ho za to neodsoudí. Nejsilnější hodnotou je mezi Romy zdraví dětí. Toho si váží natolik, že na ně přísahají.
Smrt a pohřeb
Smrt blízkého člověka je pro všechny velké neštěstí. A právě s odchodem z tohoto světa se u Romů dochovalo nejvíce tradic. Když se Romové dozví, že někdo zemřel, nejbližší rodina, prožívá velký smutek a žal. Přitom se vše musí připravit na odchod zesnulého, jak nařizují zvyky a tradice. Každý Rom ví, co v případě smrti dělat a o co je třeba se postarat. Romové věří, že pro umírajícího si přichází některý z příbuzných, který již zemřel, a že tohoto mrtvého umírající jako jediný vidí. Stejně tak věří, že mrtví „mulo“ může ostatním škodit až do pohřbu, někdy i po něm.
Smrt a pohřeb
Mrtvý může mít několik důvodů, proč se stále vrací. Někdy se mu stýská po rodině, jindy se vrací, aby se pomstil nebo si vyřídit účty s někým, kdo mu ublížil. Romové dbají na všechny zvyky spojené se smrtí a pohřbem, snaží se, aby mrtvý neměl důvod se vracet. Do rakve mu proto pokládají předměty, které mrtvému byly drahé nebo které by mohl potřebovat. Nehledí se při tom na jejich finanční hodnotu. Jedná se o cigarety, alkohol, šperky, svaté obrázky, hudební nástroj, osobní věci atd. Všechny tyto věci mají zemřelému zpříjemnit život na onom světě.
Smrt a pohřeb
Duše mrtvého zůstává až do pohřbu v jeho těle, proto hrozí, že se mrtvý může vrátit. To je také důvod, proč příbuzní u těle vartují, většinou tři dny a noci. Samozřejmě i z toho důvodu, aby rodiny zesnulého nebyla do pohřbu sama. Před vartováním se muži i ženy oblečou do černého, malé děti nemusí, rodiče jim pouze na oblečení připevní černou stužku. Vartování uspořádá takový člověk, kterého všichni znají. Může to být blízký či vzdálený příbuzný. Nikdy však syn zemřelého, protože ten ve svém smutku nemůže myslet na nic jiného. V noci můžou vartovat jen muži. Je to doba, kdy se vzpomíná na zemřelého, vypráví se různé historky a pohádky, většinou strašidelné. Muži popíjí alkohol a hrají karty. Nesmí se ale opít a zpěv i tanec jsou také zakázány!
Smrt a pohřeb
Hrob mrtvého je vyložen drahými látkami, nejlépe květovanými, aby se mrtvý cítil dobře. Po pohřbu Romové vše zhodnotí. Obvykle se vypráví o tom, jaký byl pohřeb, jestli se nejbližší rodina o nemocného dobře starala, jak se starali lékaři atd. Tato diskuse probíhá buď v hospodě či doma u rodiny na smuteční hostině. Smutek drží rodina přibližně rok, ženy i muži se oblékají do černého a všichni pozůstalí by se neměli zúčastňovat radostných událostí jako je svatba nebo zábavy. Pokud rodina tuto tradici poruší, je to velká ostuda.
Smrt a pohřeb PRŮMĚRNÝ VĚK romské ženy 59,5 let, české ženy 75,4 let romští muži 55,3 let, čeští muži 67,8 let
Romové také dobře zvažují místo posledního odpočinku mrtvého a úpravu hrobu.
Romská rodina
Jde o „familiju – fameliju“, kterou tvoří široké příbuzenstvo. Často tuto familiju tvoří několik rodin, většinou jde o tři až čtyři generace. Tato široká rodina ochraňuje každého člena a je schopna přijmout i další členy, pokud je to potřeba a nemusí to být jen Romové. Pokud si člověka oblíbí, nabídnou mu svůj domov a také ochranu. Rodinu u Romů tedy nechápeme jako počet jedinců, ale jako celek.
Romská rodina
Po sňatku přenáší Rom kulturu své původní rodiny i do nové rodiny. Pokud mezi rodinami dojde ke konfliktu, vrací k rodičům, kde chrání svoje zájmy. Romskou rodinu spojuje velká solidarita, hlavně ke starším lidem. Starým lidem je prokazována úcta, dříve nebylo zvykem , aby své rodiče dali do domova pro seniory – dnes už se i takové případy objevují. Nemocný člověk nikde nezůstává sám, když je v nemocnici, nikdy nezůstává sám. Několikrát za den mu přináší jídlo a zajímají se o jeho zdravotní stav. Staré lidi respektují jejich děti, i vnoučata. Jejich názor má pro ostatní velkou váhu. Dominantní postavení má v romské rodině muž, otec. On je ten, kdo určuje pravidla, rozhoduje.
Romská rodina
Romská rodina vzniká narozením prvního dítěte. Rodiny jsou často velmi početné. Dítě vychovává celá rodina, není výjimkou, když dítě žije v tří až čtyř generační rodině, neexistují tu mezigenerační spory. Rodina je celek, ve kterém jsou dospělí a děti neustále spolu, navzájem se chrání a nikdy nejsou sami. Romská žena je vždy až druhá, po svém muži. Své názory může totiž prezentovat jen mezi dalšími ženami. Romské ženě se nedostává taková úcta jako romskému muži, vždy kráčí za svým mužem.
Romská rodina
Po ulici žena nechodí před mužem, znamenalo by to, že vládne rodině a to není přípustné. Není víc, než muž, protože on nosí klobouk a ona jenom šátek. Pro romskou ženu je to samozřejmost, je tak od dětství vychovávaná. Pokud muži o něčem debatují, ženy stojí bokem a nesmí do hovoru mužů zasahovat. Místo ženy je v kuchyni a u dětí. Při svém muži musí stát v dobrém i ve zlém, podporovat ho ve všem, co dělá. Žena má na starosti domácnost, muž finance.
Romská rodina
O každém kroku své ženy musí muž vědět, jednoduše proto, že jí muž nevěří. Pokud je mu žena nevěrná, muž jí může ostříhat vlasy, zohavit obličej nebo se s ní rozvést. Vlasy jsou pro Romy symbolem krásy, pokud o ně žena přijde, je to znak potupy. Může být ostříhaná i v případě , že jí zemřel někdo blízký – spíše v olašské komunitě!
Romská rodina
Své postavení si upevňuje mateřstvím. Žena, která má dvě až tři děti, ještě není matka. Pokud je žena neplodná, ostatní ji litují nebo se jí vysmívají. Muž takovou ženu může opustit, protože je to její vina, že je neplodná.
Děti jsou bohatstvím rodiny „Nane čhave, nane bacht“ – „Nejsou děti, není štěstí.“
Romská rodina
Zvláštní postavení mají v romské společnosti staré ženy. Ostatní se na ně dívají s úctou, kvůli jejich zkušenostem a vědomostem. Některé disponují léčitelskými a věštitelskými schopnostmi. Ostatní členové rodiny se k nim chodí radit.
Tradiční romská povolání
kováři, kotláři, zpracovatelé kůží, ošetřovatelé koní, koňští handlíři, muzikanti, cvičitelé hadů a medvědů, hrnčíři, košíkáři, metaři, pradleny, věštitelky budoucnosti, cihláři, korytáři aj. výroba metel, košíků, ošatek, rohoží, stahování a čištění kůží, broušení nožů, výroba nepálených cihel z hlíny, vody a plev, výroba dřevěného uhlí. obecně platí, že všechny tyto profese mohly být prováděny jen příležitostně, poptávka po těchto službách byla nerovnoměrná a trvala do té doby, než byl trh nasycen.
Komunikace s romským občanem Umění vyjádřit úctu Pokud žena jedná s romským mužem, nedoporučujeme se mu dívat zpříma do očí. Přímý ženský pohled je obecně považován za sexuální výzvu. Romský muž, který vám podává ruku a nepodívá se vám zpříma do očí, vám vyjadřuje úctu. Na návštěvě u klientů si je dobré zjistit, kdo je hlavou rodiny – pokud je to např. muž a vy se budete v hovoru obracet na jeho ženu, můžete jej urazit. Dáváme pozor na to, abychom mluvili chvíli na muže a chvíli na ženu. Prostě udržujeme kontakt očima. Nevhodné oblečení – minisukně, výrazné líčení, zlato, vysoké podpatky
Komunikace s romským občanem Nepodceňujeme jazykovou bariéru Pozitivní komunikaci přizpůsobíme i slovní zásobu, zjednodušíme řeč a neustále zpětnou vazbou kontrolujeme, zda to, co jste právě řekli, bylo druhou stranou správně pochopeno.
Vzhledem ke skutečnosti, že Romové nevnímají český jazyk ve všech jeho výrazech, obratech a zdrobnělinách, reagují někdy jako Češi komunikující nedokonalou angličtinou s rodilým Angličanem.
Zvláštnosti romské menšiny
V průběhu nemoci netrpělivost, užívání léků jen po dobu potíží Komplexy méněcennosti Potřebují blízkost rodiny Někdy neochota spolupráce se zdravotníky – nedůvěra Přecitlivělost na okolí – může být i agresivita Velký strach z bolesti a smrti Hlasité projevy emocí Špatné snášení hospitalizace – někdy útěky revers
Doporučení
Individuální přístup Vnímat řeč těla Nebát se dotýkat Nekritizovat před jinými lidmi Mluvit jasně stručně, věcně, volit vhodné výrazy Ověřit zda byla informace pochopena Opakovat informace
Specifika hodnot u Romů
Příčina Příslušnost k velkorodině jako k nevyšší romské autoritě a hodnotě, nejvyšší společenská kontrola. O všech věcech se rozhoduje kolektivně, jsou vyslechnuty i názory nejmladších příslušníků rodu. Důsledek Nedostatečná individualizace osobnosti, neschopnost nést sám důsledky svého rozhodnutí a počínání, nedostatek osobní zodpovědnosti.
Specifika hodnot u Romů
Příčina Respektování vlastního hodnotového systému.
Důsledek Neschopnost pochopit nadstavbu hodnotového měřítka majority, neschopnost a neochota pochopit a podrobit se jiným měřítkům než vlastním, konflikty s okolím, se zákonem a majority apod.
Specifika hodnot u Romů
Příčina Travellers, kočování, nevlastnění půdy a s tím související nutnost podřídit se přírodnímu koloběhu – plánovat, zasít, sklízet, to všechno, abych nehladověl. Důsledek Neschopnost plánovat, neschopnost odsunu vlastních potřeb na pozdější dobu za cenu nepohodlí, neschopnost racionálního plánování, vnímání hodnoty práce, času a peněz.
Specifika hodnot u Romů
Příčina Čas je vnímán jako přítomnost, teď a tady. Důsledek Neschopnost vnímat sebe v čase a prostoru, jako součást minulosti a budoucnosti.
Specifika hodnot u Romů
Příčina Neohřívání jídla (zbytky se vyhazovaly) mají snad rituální, spíše však praktický význam pocházející z dob kočování a nemožnosti uchovat potraviny čerstvé. Snad zakořeněná tabu, spojení s žuži (rituální čistotou). Důsledek Neschopnost zajistit si zásoby, naplánovat výdaje, z toho pramenící přítomnost bohatých a chudých dnů. Při bohatých se konzumuje, při chudých se půjčují peníze, dneska bohužel od lichvářů.
Další informace o Romech
Romské matky příliš na novorozence nemluví, považují to za zbytečné. Romky nerady rodí v porodnicích, nevěří doktorům. Často ihned po porodu utíkají za svými dalšími dětmi a mužem. Víte proč? Více se svých dětí dotýkají . Osobní kontakt mezi členy rodiny je obecně více dotykový, jsou rádi blízko sebe. Nevadí jim stísněné prostory, nepožadují soukromí, jsou neradi sami.
Další informace o Romech Systém hodnot Mezi jednu z největších hodnot patří láska k rodině, a to jak láska dětí k matce tak i rodičů k dětem. Romové jsou velmi hrdí na velikost a soudržnost své rodiny. Úcta jako další z hodnot je pro Roma velmi důležitá. Podstatnou hodnotou je fyzická síla, která může hraničit až s nekritickým obdivem.
Další informace o Romech
Další hodnotou je držet „slovo“. Platí ovšem pouze uvnitř romské skupiny Čím více je nerom vzdělanější, tím více je podvod oceněn Hodnotou je pohostinnost. Každý host musí být pohoštěn Host by neměl odmítnout, mohlo by to znamenat, že se štítí a považuje tak hostitele za nečistého. Hostí se masem a alkoholem Laskavost tak prokazuje ten kdo si bere, ne ten kdo dává Tradiční romská cudnost romských rodin vylučovala jakékoliv projevy sexuality rodičů před dětmi. Některé skupiny se dodnes stydí objevit na veřejnosti v plavkách
Další informace o Romech Málo uznávané hodnoty!!!!! Někteří Romové nepovažují za důležité učit se romský jazyk. Stejně není doceněna forma psaného slova. Velká část tiskovin a materiálu pro ně vytvořena končí v odpadcích. Vzdělání je další z hodnot, která nepatří mezi priority. Upozorňuji však, že v žádném případě není možné generalizovat a opírat se o toto tvrzení. V romské komunitě došlo k velkému posunu a nerada bych se někoho dotkla. Svědčí o tom nárůst středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných Romů.
Romové - národnostní menšina
Na sjezdu v Londýně v roce 1971se Romové usnesli, že označením příslušníků romského národa je Rom a od té doby se datuje romský požadavek, aby tento fakt byl majoritou respektován. V Čechách a na Moravě je běžně používáno označení Cikán. Toto označení je velkou částí Romů vnímáno jako hanlivé.
Symboly
Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.
Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu v Londýně v roce 1971.
Symboly
Hymna - Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem (jdeme, jdeme). Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu v Londýně. Melodie romské hymny vychází pravděpodobně ze starobylé písně populární původně v Rumunsku nebo Srbsku v první polovině 20. století. Byla otextovaná romským hudebníkem Jarko Jovanovičem pro film s romskou tematikou „Nákupčí peří.“
Počty Romů
Romská menšina je složena z mnoha různorodých, odlišnou historickou zkušeností formovaných skupin. v Evropě asi 6 milionů Romů v ČR asi 250 – 300 tisíc v Ostravě cca 10 tis. (spočítáno v Ostravských lokalitách v roce 2010 cca 6 000 Romů v sociálně vyloučených lokalitách) Při sčítání lidu v ČR v r. 2001 uvedlo romskou národnost 11 716 osob, v Ostravě 691 Romů.
Počty Romů Státy s významnou populací romské menšiny:
Španělsko Rumunsko Turecko Francie Bulharsko Řecko Srbsko Slovensko Česká republika
650 000 - 800 000 1 800 000 - 2 500 000 500 000 280 000 - 340 000 550 000 - 600 000 160 000 - 200 000 400 000 - 450 000 480 000 - 520 000 250 000 - 300 000
Romské symboly 8. dubna - Mezinárodní den Romů r. 1971 se poblíž Londýna uskutečnilo první mezinárodní setkání Romů. V Londýně tehdy delegáti sjezdu oficiálně ustavili první mezinárodní organizaci IRU (International Romani Union). Také schválili oficiální označení Rom místo cikán a pracovní atmosféru dokreslovalo přijetí dvou atributů, jimiž se vyznačuje každý národ. A to vlajka a hymna, ačkoliv se posléze konaly další dva kongresy IRU, 8. duben byl uznán mezinárodním svátkem až v roce 1990 ve Varšavě.
Mezinárodní den Romů
I přes snahy různých organizací není tento svátek zatím příliš znám v majoritní společnosti, ale ani samotným Romům. Znají jej spíše romští aktivisté a lidé pracující v občanském sektoru.
Muzeum romské kultury
Muzeum romské kultury je muzeum v brněnské čtvrti Zábrdovice. Nachází se na ulici Bratislavská, v místě jemuž se říká Brněnský Bronx. Bylo založeno roku 1991 romskými intelektuály jako NNO, deset let fungovalo v provizorních prostorách, v roce 2000 se přestěhovalo do budovy na Bratislavské ulici 246/67. V roce 2005 se muzeum stalo státní příspěvkovou organizací.
Romská periodika Romano hangos (romský hlas) – Brno www.romanohangos.cz Amaro gendalos (naše zrcadlo) – Praha www.dzeno.cz/ Romano vodi (romská duše) – Praha www.romea.cz Romano džaniben (romská moudra) – Praha www.dzaniben.cz Kereka (kruh) – Valašské Meziřičí www.darcr.cz
Romové v rozhlase
Rozhlas „O Roma vakeren“ – čili "Romové hovoří" pravidelně připravuje romská redakce Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu. Pořad vznikl koncem roku 1992. www.rozhlas.cz
Romské webové stránky Zajímavé webové stránky www.romea.cz – aktuální informace o Romech a nejen pro Romy www.romove.cz – zprávy ze života Romů, ale také něco o tradicích, kultuře a historii www.radiorota.cz – romské internetové rádio www.chave.cz – internetové stránky Jana Ráce ze Zlína www.vlada.cz – Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity
Struktura práce s romskou komunitou • • • •
• • • • •
•
Rada vlády pro záležitosti romské komunity (Agentura pro sociální začleňování) Koordinátor romských poradců - KÚ Koordinátor pro romskou menšinu – „romský poradce“ – magistrát nebo obec Terénní sociální pracovníci – magistrát, obce Terénní pracovníci – NNO Asistenti pedagoga – školy, školky Policejní asistenti – NNO (částečně vykonávají náplň práce TSP) (Asistenti pro prevenci kriminality – pod Městskou policií – zaměst. MV, dohlížejí na pořádek v lokalitách) Zdravotně sociální pomocníci - NNO
Asistent pedagoga Asistent pedagoga
AP působí na školách, kde vytváří etnický můstek mezi neromskou učitelkou, romským žákem a jeho romskou rodinou. Cílem tohoto zprostředkování je snaha o vytvoření vztahu, ve kterém by romské dítě a s ním celá jeho rodina, viděli školu jako instituci přátelskou, která dělá pro vzdělání jejich dítěte to nejlepší. Projekt „estetických tříd“ na ZŠ – ENVI A o.p.s.
Pracovní pozice Policejní asistent Pravidelně navštěvuje s příslušníky PČR vytipované lokality. Provádějí tzv. depistáže Poskytují základní poradenství. Zprostředkovává výslech svědků a podání trestních oznámení. Je klientům morální i psychickou oporou.
Instituce pro integraci Romů v ČR Nestátní neziskové organizace (NNO)
Zabývající se obecně prospěšnou činností. Romské a proromské organizace. Většina proromských sdružení byla a je zaměřena na rozvoj vzdělávání a zvyšování kvalifikace Romů, často realizují osvětovou činnost. Sami Romové často spolupracují s majoritou na proromských projektech, jejich cílem je zlepšit sociální postavení Romů a umožnit jim lepší vzděláni.
Ministerstva a integrace Podpora romských žáků středních škol
MŠMT vyhlašuje 2x do roka (v srpnu a lednu) dotační program s názvem „Podpora romských žáků středních škol.“ Finanční prostředky tohoto programu jsou ručeny školám na podporu studia romských žáků. Z části pokrývá rodinám náklady spojené se středoškolským studiem. Finanční prostředky jsou určeny na částečnou nebo úplnou úhradu nákladů žáků v těchto položkách: školné, stravné, ubytování, cestovné, školní potřeby a ochranné pomůcky.
Zdravotně – sociální pomocník
Zdravotně sociální asistent Od června roku 2002 je v Ostravě realizován pilotní projekt Zdravotně-sociální asistent. Návrh na zřízení této funkce byl podán na Ministerstvu zdravotnictví v roce 2000 prostřednictvím Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Realizace projektu začala v roce 2002 díky iniciativě MUDr. J. Boženského, primáře dětského oddělení Vítkovické nemocnice a.s. Do jeho působení patří: zajišťování docházky na preventivní prohlídky, očkování, vysvětlování správné životospráv, nebezpečí přenosných nemocí, dodržování léčebného režimu, osvěta v oblasti antikoncepce atd
.
Zajímavé projekty
Příprava romských středoškoláků na přijímací řízení na VŠ Nositel projektu: Slovo 21 Realizován v několika městech ČR již od roku 2004
Zajímavé projekty •
•
„Třístupňový
systém bydlení“ nebo také Sociální bydlení s doprovodným programem
v Ostravě realizují různé NNO (Centrom o.s., Vzájemné soužití o.s., Armáda spásy atd.)
NP CENTRUM
RŽ K U B R P R ÁŘ Z AC S K Í ÝC H
ÚD
PO ODB RA OR DE NÉ NS TV Í
NÍ A VZDĚLÁVÁ ÁVÁNÍ ZAMĚSTN
Schéma pilotního projektu:
TŘÍSTUPŇOVÝ SYSTÉM BYDLENÍ 1. stupeň ‐ nájemní smlouva mezistupeň ‐ příslib náj. smlouvy 2. stupeň ‐ podnáj. smlouva 3. stupeň ‐ nevyhovující
KURZ HOSPODÁRNÉHO VAŘENÍ
OTNĚ ZDRAV MOCNÍK NÍ P O SOCIÁL
SP EC MA IALIZ TE OV ŘI AN NK Á A
TE R
ÉN NÍ
PR
ÁC E
70
Romské osobnosti
První romský moderátor zpravodajství České televize Ondřej Giňa
Romská zpěvačka Věra Bílá při natáčení klipu na východním Slovensku
Romské osobnosti Kaplan římskokatolické církve Vojtěch Vagai
Romská poslankyně Monika Horáková
Romské přísloví
Feder goďavereha bara te phagerel, sar dilineha bokheľa te chal. Lépe s moudrým roztloukat kamení, než s hlupákem jíst buchty.
Děkuji za pozornost Lýdia Poláčková
KONEC