Vánoční zvyky a tradice v německých a českoněmeckých rodinách v severních Čechách
Filip Milichovský, Anna Netrhová, Mgr. Hana Šabaková Podještědské gymnázium v Liberci Příspěvek prezentovaný dne 15. listopadu 2011 v Praze na III. mezinárodní vědecké konferenci „Národnostní menšiny, identita, tradice a vzdělávání v evropském kontextu“
Autoři práce děkují za poskytnuté materiály paní Bohunce Krámské ze Severočeského muzea v Liberci, PaedDr. J. Šiftové z Podještědského gymnázia za odborné konzultace a především paní Věře Strakové ze Svazu Němců v Liberci za poskytnuté materiály i za distribuci dotazníků a pomoc při jejich vyplňování.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 4 1.
Výzkum a statistické údaje ................................................................................................. 5
2.
Doba adventní ..................................................................................................................... 6 2. 1. Symbolika světla............................................................................................................. 6 2. 2. Výzdoba .......................................................................................................................... 7 2. 3. Kult mrtvých ................................................................................................................... 8 2. 4. Zvyky spojené s adventní dobou .................................................................................... 8 2. 5. Co se peklo ..................................................................................................................... 9
3. Štědrý den ............................................................................................................................. 10 3. 1. Pokrmy.......................................................................................................................... 10 3. 2. Koledy .......................................................................................................................... 11 3. 3. Nadílka.......................................................................................................................... 12 3. 4. Pověry a zvyky ............................................................................................................. 12 4. Doba povánoční .................................................................................................................... 14 Závěr......................................................................................................................................... 15 Zdroje ....................................................................................................................................... 16
Úvod Severní Čechy byly po staletí oblastí střetávání česky a německy mluvícího etnika, ale v pohraničí převaţoval německý jazyk. Německé obyvatelstvo si uchovávalo své zvyky, byť samozřejmě přejímalo i obyčeje česky mluvících sousedů. Zároveň se součástí jejich běţného ţivota stávaly tradice přicházející ze severu nebo ze severozápadu, tedy ze Saska, z Chebska nebo z Krušných hor, a po roce 1918 i z Rakouska. Následující práce se zaměřuje na německy mluvící obyvatelstvo severního pohraničí a na jeho zvyky a tradice spojené s dobou předvánoční a na dobu vánoční, především na průběh Štědrého dne. Vzhledem k věku respondentů byl výzkum zaměřen na dobu 40. a 50. let 20. století, tedy na dobu jejich dětství. Snahou autorů bylo zjistit, zda se v německých a českoněmeckých rodinách uchovaly zvyky typické právě pro německy mluvící oblasti, nebo zda se prolínaly tradice „české“ s „německými“, případně jak a čím si zdejší lidé v předvánoční době zdobili svá obydlí. Byli osloveni respondenti z Rumburku a jeho okolí, Liberce, Frýdlantska a Jablonecka. Jejich odpovědi, získané na základě vyplněných dotazníků, byly porovnány s kniţními zdroji, které pojednávají o typických evropských předvánočních a vánočních zvycích, ale i s pramenem, který zachycuje specifika zkoumané oblasti. Podle vyplněných dotazníků byl pak zmapován průběh typických Vánoc v německy mluvících rodinách. K objasnění a vysvětlení některých tradic a zvyků byly pouţity jednak kniţní, jednak internetové zdroje.
4
1. Výzkum a statistické údaje K získání informací bylo zadáno 50 dotazníků, ke zpracování jich bylo odevzdáno vyplněných (nebo částečně vyplněných) celkem 30. Osloveni byli respondenti z německých a českoněmeckých rodin z obcí: Liberec (8), Machnín, Bílý Kostel, Raspenava, Mníšek, Pertoltice, Český Dub, Janov n Nisou, Jablonec n. Nisou (4), Rumburk a okolí (5). Šlo o 22 ţen, 4 muţe, 4 dotazovaní informaci neuvedli. Nejstarší se narodil v r. 1924, nejmladší v r. 1951; do roku 1942 je zastoupen téměř kaţdý ročník, nejmladší respondenti se narodili v letech 1950 – 59. V 17 případech šlo o německé rodiny, v 9 o smíšená manţelství (opět 4x informace neuvedena). Dotazník1 měl tři části (adventní doba, Štědrý den, statistické údaje) a byl formulován česky i německy, aby se zabránilo vytvoření moţné jazykové bariéry. V některých případech pomáhali s vyplněním mladší vrstevníci dotazovaných. Následně byly odpovědi z dotazníků porovnávány s kniţními zdroji. Ty předpokládaly jakýsi ideální stav, tedy jak se Vánoce slavily ještě na počátku 19., případně v polovině 20. stol. Vzhledem k rozsahu práce i relativně malému mnoţství dotazovaných nebyl brán zřetel na to, odkud tyto osoby pocházejí; při rozhovorech sami pamětníci upozorňovali např. na výrazné rozdíly ve slavení Vánoc na Jablonecku a Liberecku (např. pokud jde o adventní věnec).
1
Viz Příloha č. 1
5
2. Doba adventní Advent představuje čtyřtýdenní dobu přípravy na Vánoce, v křesťanské tradici dobu ztišení.
2. 1. Symbolika světla Některé z vánočních tradic pocházejí jiţ z předkřesťanských dob a souvisejí s oslavou slunovratu, který na tyto dny téţ připadá. Symbolika dnešního vánočního světla má dvojí původ. Jde právě o pohanský svátek slunovratu a o uctívání ohně. Ve vánočních ohních se spojoval kult zemřelých předků s magickým úsilím o zajištění zdaru v hospodářském ţivotě. Církev přijala oheň do své obřadní soustavy a dala mu dvě základní podoby: věčné světlo a svícení svícemi.2 V několika rodinách v severním pohraničí se v adventu obvykle zapalovaly svícny (8), v jiných jen svíčky (11), v osmi z dotazovaných adventní věnec (viz příloha č. 2). Je zmíněn i obloukový svícen (viz příloha č. 3) nebo vánoční pyramida (viz příloha č. 4) - vţdy u jednoho z respondentů - a také svícen v podobě figurky anděla (viz příloha č. 5). (Nejčastějším zdrojem světla však byl aţ na Štědrý den vánoční stromek.) Adventní věnec (Adventskranz) poprvé vytvořil hamburský vychovatel a teolog Johann Hinrich Wichern. V prosinci 1838 zapaloval každý den adventu pro své svěřence jednu svíčku a upevnil ji na dřevěný věnec (celkem 19 malých červených a 4 velké bílé svíce). O Vánocích pak ozářil tento věnec světel celý sál. V r. 1860 ozdobil Wichern dřevěný rám jedlovými větvičkami, a tak se zrodil adventní věnec. Původně šlo o evangelickou tradici; teprve v r. 1925 se adventní věnec poprvé objevil v jednom katolickém kostele v Kolíně nad Rýnem. 3 Obloukový svícen (Schwibbogen) je svítidlo obloukového tvaru, hojně používané v Krušných horách. Pochází nejspíš z horského městečka Johanngeorgenstadt, kde si horníci věšeli závěsné svítilny na vchody do štol, aby našli cestu ven. To se stalo předlohou pro první „Schwibbogen“. Výrobci svícnů se inspirovali mj. talířem s biblickými motivy z roku 1730, který byl vyroben z černého plechu. Každý „Schwibbogen“ má od sedmi do dvanácti světel.
2 3
FROLEC, Václav. Vánoce v české kultuře. 2. vydání. Praha 2. Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-018-4 str. 63-64 http://www.medienwerkstatt-online.de/lws_wissen/vorlagen/showcard.php?id=4506
6
Svícny obřích rozměrů jsou dodnes umístěny nad některými domovními vchody, před radnicemi a na veřejných místech. 4 Vánoční pyramida (Weihnachtspyramide) je též někdy nazývána Drehturm (otáčející se věž). Měla často tři i více pater. Na každém talíři byly rozmístěny figurky, oblečené většinou v horských krojích. Tyto veliké jehlany se v mnoha krušnohorských rodinách přestaly vyrábět a byly nahrazeny vánočním stromkem.5 Anděl a horník (Engel und Bergmann) jsou figurkami typickými pro Vánoce v Krušných horách. Vyřezané nebo vysoustružené stávají společně vedle sebe a představují správný způsob života. Začali je zde vyrábět na zač. 20. stol. a časem se rozšířily po celém Německu. 6
2. 2. Výzdoba Kromě výše zmíněných figurek a adventního věnce se v některých rodinách (výjimečně) objevoval kouřící panáček (viz příloha č. 6) nebo louskáček (viz příloha č. 7). Naopak velmi častý byl betlém (viz příloha č. 8), i kdyţ obvykle vyrobený jen z papíru. Někteří dotazovaní také zmiňovali, ţe v této době zdobili obydlí jmelím. Kouřící panáček (Räuchermännchen) byl původně veselou hračkou z Krušných hor. První byl vyroben v roce 1830. Ze spodní části rozpůlené dřevěné figurky se dá vytvořit speciální vánoční svíčka. Horní část je dutá a nasadí se na spodní. Svíčka se umisťuje dovnitř panáčka, takže dým potom stoupá nahoru a vychází z úst figurek. 7 Figurka louskáček (Nussknacker) je většinou vyrobena ze dřeva. Pomocí páky rozbije vnější skořápku ořechu, aby zůstalo jen jádro. Kromě praktického účelu jsou tyto postavičky vyráběny také jako vánoční dekorace, a to od první poloviny 19. století všude v Krušných horách, hlavně však v Seiffenu. Výraz jejich tváře často připomínal přísný pohledu tehdejších vojáků nebo úředníků. Louskáčci bývají vysocí přibližně 35 cm a existuje jich asi 130 různých podob. Pro jejich výrobu se obvykle používá smrkové či dubové dřevo. 8 Betlém, respektive betlémské jesle, můžeme vidět všude, kde lidé slaví narození malého Ježíška. Patrně první „betlém“ stál v roce 1223 v jeskyni nedaleko Assisi. Vytvořil jej 4
http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm 6 http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm 7 http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm 8 http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm 5
7
František z Assisi; upravil jeskyni jako kapli a lidé tam spatřili oslíka, telátko a korýtko s Ježíškem, vyplněné slámou, avšak u jeslí nebyl nikdo ze „svaté rodiny“. Historikové se domnívají, že inspirací pro tvorbu betlémů byly svaté relikvie uchovávané v Římě, před nimiž tenkrát papežové sloužili vánoční mše. 9 Jmelí bylo lidem známo už v pravěku a bylo používáno především keltskými kněžími, druidy, jako léčivá rostlina a coby součást náboženských obřadů. Bylo považováno za posvátné a věřilo se, že jeho semena rozptylují po stromech bohové a že je darem z nebes. Dodnes se ve spojení s ním zachovaly četné staré zvyky a pověry. V některých zemích, například ve Švýcarsku, symbolizuje jmelí plodnost. 10
2. 3. Kult mrtvých K předvánoční době patřilo k rodinným tradicím chození na hřbitov. (Pokud se tak nestalo v době adventní, pak na Štědrý den dopoledne, jak uvedli někteří dotazovaní). Tradice je spjata s kultem mrtvých. Kult mrtvých pochází z prosincového svátku římských larantalií, slavený byl na počest larentie (matka lárů, ochránců rodiny, ohně, duší zemřelých předků). Dlouhé zimní noci přivolávaly podle lidových představ příchod duší zemřelých, které nemají rády světlo, ale tmu. Některé projevy kultu zemřelých jsou spojeny se zajištěním úrody v následujícím roce. Základy těchto pověr jsou už v antice, kde lidé věřili, že mrtví pokračují ve svém životě pod zemí. Památka zesnulých byla spojená s návštěvou hrobů i na Štědrý den.11
2. 4. Zvyky spojené s adventní dobou Z odpovědí uvedených v dotaznících vyplývá několik předvánočních obyčejů. Někteří si vzpomněli, ţe s rodiči chodili na adventní mše, méně často se drţely „černé hodinky“, čtyřikrát je uvedeno zpívání koled. Vánoční trhy byly navštěvovány jen ojediněle (např. v Liberci, Ţitavě, Marienthalu nebo v Dráţďanech), protoţe podle vzpomínek pamětníků v době války ţádné nebyly. Vánoční trhy se konaly v Německu i v Rakousku. K nejstarším a nejznámějším patřily drážďanské (od roku 1434), úplně nejstarší se konaly ve Vídni, to už v roce 1294. Kdysi bylo 9
http://www.weihnachtsstadt.de/brauchtum/allgemein/Weihnachtskrippe.htm http://archiv.radio.cz/deutsch/weihnachten/mistel.html 11 FROLEC, Václav. Vánoce v české kultuře. 2. vydání. Praha 2. Vyšehrad, 1989. ISBN 80-7021-018-4 str.63a64 10
8
jejich hlavním účelem zásobit se potravinami před zimou. Časem se vyvíjely a kromě nejnutnějších věcí si tam lidé mohli koupit i vánoční výzdobu, např. různé postavičky a figurky do betléma, „ledové lamety“ (speciální vánoční ozdoby) a koule na vánoční stromek. 12 Pokud jde o maskované postavy, objevoval se v předvánoční době v německých rodinách vedle Mikuláše, Ruprechta a Zembary (se slaměnou maskou) také Krampus. (viz příloha č. 9) Jeho původní vlastí byly alpské země. Šel z něj největší strach, nosil totiž čertovskou masku, prut a pytel na zlobivé děti. Rodiče jím strašili své potomky až do Štědrého dne.
13
Byl
obdobou českého čerta.
2. 5. Co se peklo Před Vánoci se v rodinách peklo cukroví (12x zmíněny „Plätzchen“), uvedeny byly vanilkové rohlíčky, perníčky, škvarkové placky, makový koláč či buchty a především vánočka (Striezel / Christbrot). Forma a vzhled tohoto pečiva mají podle pověsti připomínat zavinutého Ježíška. Původně byl „boží chléb“ ve 14. století postním pečivem klášterů a sestával z mléka, kvasnic a mouky. 14
12
http://de.wikipedia.org/wiki/Weihnachtsmarkt Das gestaltete Jahr 79 / 80. Kapitola „Dezember“. Sestavil Oskar Böse. Kulturreferent Rolf Nitsch. S. 29. 14 http://de.wikipedia.org/wiki/Christstollen 13
9
3. Štědrý den 3. 1. Pokrmy Slavení Vánoc začínalo obvykle štědrovečerní večeří. Často se hovoří o tzv. stole hojnosti, („der reichlich gedeckte Tisch“15). Při večeři na něm muselo být co nejvíce pokrmů a plodů, aby se totéţ opakovalo i v příštím roce. V některých německy mluvících rodinách dodrţovali Sedmero („Siebenerlei“) nebo Devatero („Neunerlei“; viz příloha č. 10). Během roku se v horách jedlo střídmě, a tak se lidé chtěli na Štědrý večer (také na Silvestra a na Nový rok) pořádně nasytit. Mělo to být „devatero pokrmů“. V devítce je totiž třikrát obsaženo šťastné číslo tři. Kdo jí „devatero“, může očekávat trojnásobné štěstí. V Krušných horách se tato tradice dodržuje dodnes. Mělo by se od každého jídla alespoň jednou ochutnat, to prý podporuje zdraví a růst. Když se všechno sní, bude příští rok hezké počasí. Knedlíky znamenají tolary, čočka groše a proso drobné. Kdo jí kyselé zelí, tomu naroste na poli dlouhá sláma. Červená řepa znamená červené líce, celer podporuje lásku. Jí se i kousek chleba se solí, aby chleba bylo vždycky dostatek. Kdo jí vepřové, bude mít „Schwein“ = štěstí, kdo jí drůbež, naučí se dobře létat a určitě se dostane do nebe. Brusinky chrání před horečkou, po třešních jsou velké modré oči.16 V kaţdé oblasti i v kaţdé však ono „devatero“ znamenalo něco jiného. Většina respondentů uvádí bramborový salát a kapra (11x), nebo salát a klobásu (9x); často se objevuje štrúdl, vánočka, cukroví, ovoce, naopak jen ojediněle kyselo, husa, jáhlová kaše s králíkem nebo buchtičky namáčené ve vodě, makové buchty či koláč, dvakrát je uveden chleba a sůl – ten při večeři nakrajoval muţ, vánočku naproti tomu ţena. Kdysi býval při štědrovečerní večeři hlavním a obřadním pokrmem koláč. Ve třech dotazovaných rodinách se jedl „kecaný / flekatý“ koláč, der Kleckselkuchen (viz příloha č. 11). Jde o koláč původem patrně z Chebska, vyrobený z kynutého těsta a tvarohu, potřený např. ma 15
Stůl hojnosti je spjat uţ s dobou pohanskou a jde o indoevropskou tradici váţící se k obdobím zimního slunovratu. V Německu býval ve středověku stůl bohatě prostřen pro mrtvé – pokrmy měly přes svátky zůstat nedotčené – mrtví se prý sami obslouţí. Po Vánocích se toto jídlo dalo zvířatům, aby byla plodná. Tato asketická verze svátku tehdejší lidi příliš neuspokojovala. Vedle toho se na severu Německa tento svátek ve 14. Století nazýval svátkem „tlustého břicha“, neboť se při něm hojně jedlo i pilo. http://www.kgsberlin.de/archiv/eintrag/art42933.html?PHPSESSID=tof 16 http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm
10
kem, povidly apod. Ty se nanášejí na koláč tak, že vypadají jako kaňky. 17 Na závěr večeře rozřízl kaţdý jablko (viz kapitola 3.4. Pověry a zvyky) a rozlomil ořech – tak se dozvěděl, zda bude v příštím roce zdráv18. Jinde se mezi všechny členy rodiny rozdělilo jablko, aby během roku našli cestu domů19.
3. 2. Koledy K nejoblíbenějším koledám patřily ve všech rodinách „Stille Nacht“ (Tichá noc; 13x) a také „O Tannenbaum“ (4x). Jen výjimečně se v rodinách nezpívalo. Někde bylo slyšet německé i české koledy („Narodil se…“), jinde se pořádal malý rodinný vánoční koncert. Tichá noc (Stille Nacht; viz příloha č. 12) Text této světově nejoblíbenější koledy napsal v roce 1816 kněz Josef Mohr v Oberndorfu nedaleko Salcburku. Hudbu složil a koledu poprvé veřejně provedl v místním kostele sv. Mikuláše zdejší učitel Franz Xaver Gruber 24. prosince 1818. Protože varhany byly rozbité, doprovázel ji Mohr na kytaru. Píseň byla poté přeložena do angličtiny. Dlouho byla v Evropě i v Americe považována za píseň lidovou. Byla přeložena do více než 300 jazyků a dialektů. 20 O Tannenbaum (viz příloha č. 13) Na motivy slezské lidové písně z 16. století
byla později napsána tragicky laděná milostná
21
píseň. Písní vánoční se stala až poté, co ji upravil lipský učitel Ernst Anschütz (1780–1861). Mezi tím se jedle dostala do povědomí jakožto vánoční strom. Původně bylo v textu koledy „jak věrné jsou tvé lístky“, neboť jedle v textu o lásce symbolizovala věrný strom v kontrastu k nevěrnému milenci. Známější je ale verze z 20. století, a to „jak zelené jsou tvé lístky“. Lidová melodie pochází také z 16. století.
22
17
www.smul.sachsen.de/landwirtschaft/13988. RICHTER, Willi. Kultur- und Volkspflege. IN: Mitteilungsblatt. Folge 10 / 93. München. S. 25. 19 Das gestaltete Jahr 79 / 80. Kapitola „Dezember“. Sestavil Oskar Böse. Kulturreferent Rolf Nitsch. S. 27. 20 http://de.wikipedia.org/wiki/Stille_Nacht,_heilige_Nacht 21 Původní text z 16. století: O Tanne, du bist ein edler Zweig, / Du grünest Winter und die liebe Sommerzeit / Wenn alle Bäume dürre sein / So grünest du, edles Tannenbäumelein 22 http://de.wikipedia.org/wiki/O_Tannenbaum 18
11
3. 3. Nadílka Převáţná většina dotázaných napsala, ţe nadílku mají spojenou s Jeţíškem (Christkind) a s 24. prosincem večer. Jen dva uvedli, ţe se u nich nadělovalo aţ na Boţí hod. Někteří upozornili na to, ţe byli (ve shodě s místní tradicí) jako děti obdarováváni také na Mikuláše a na svátek Tří králů.
3. 4. Pověry a zvyky23 Se Štědrým večerem bylo spojeno mnoho pověr a zvyků. K nejznámějším patří následující: Na zlaté prasátko se věřilo ve 14 rodinách. Štědrovečerní půst byl součástí postních dnů přikázaných církví. Dodržování půstu mělo vedle náboženské podstaty i racionální jádro zdravé výživy. Měl se dodržovat celý den až do vyjití první hvězdy. Rodiče slibovali dětem, že pokud se postí, uvidí zlaté prasátko, zlaté tele, zlatého kohouta nebo zlatého beránka. Dospělí o Štědrém dnu většinou vůbec nejedli. Postit se musel také dobytek. V některých rodinách se dbalo na to, aby se u stolu sešel sudý počet hostů. Proto se občas prostíralo „pro zbloudilého pocestného“. Tento zvyk se udrţoval v šesti rodinách ze všech dotázaných; ve třech se dal na stůl talíř s příborem z jiného důvodu, totiţ pro ty, co z rodiny zemřeli. 13 rodin tuto tradici neznalo a zbývající se nevyjádřili. Naopak zákaz vstávání od večeře je uveden jen okrajově (3x). Od vánoční večeře nesměl nikdo vstát (nanejvýš to bylo povoleno hospodyni), jinak by v příštím roce umřel. I tento zvyk je spojován s výše uvedeným kultem mrtvých. Věřilo se, ţe by se vstáváním vyplašili duchové zemřelých, kteří jsou v místnosti přítomni. Především mezi děvčaty bylo moţné spatřit házení střevícem. Dívka se postavila zády ke dveřím a hodila botu přes hlavu za sebe. Když bota ukazovala špičkou z místnosti, přišel si pro ni v příštím roce ženich (v dotaznících uvedeno jen jednou). Naopak větší oblibě se těšilo pouštění skořápek (uvedeno 5x); kolik bylo členů rodiny, tolik světýlek v ořechových skořápkách se pouštělo ve vodě v nějaké nádobě. Čí světýlko zhaslo první, ten měl nejdřív očekávat smrt. 23
Na původ zvyků a pověr uvedených v této části práce není odkazováno, neboť se jedná o informace všeobecně známé.
12
Stejně často (5x) je zmíněno rozkrajování jablka po štědrovečerní večeři. Podle toho, co vzniklo na polovině jablka, se také předpovídala budoucnost. Pokud jsou jadérka uspořádána jako hvězda s pěti nebo více cípy, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud mají tvar kříže, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. Ale nejoblíbenějším zvykem bylo lití olova (12x). Nad plamenem se v nádobě roztaví olovo, které se pak vylije do studené vody a tam vytvoří abstraktní tvar. Přítomní se snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Ţádný z výše zmíněných zvyků či pověr - kromě zlatého prasátka - není výrazně spjat ani s českým, ani s německým prostředím. V odpovědích se však objevila jedna pověra a jeden zvyk, které nebyly v česky mluvících rodinách běţné, a to Hadertöppeln („hrníčky“) a mluvící zvířata. Pod stejné pohárky nebo hrníčky se vložila buď mince, nebo kousek chleba, nebo hadřík. Nádoby se promíchaly a jedna z nich se zdvihla. Mince předpovídal bohatství, chleba úsporné živobytí, hadřík chudobu.24 (Ale podle vysvětlení pamětníků znamenal hadřík hádky.) Pokud jde o mluvící zvířata, je tato méně rozšířená pověra spojena s tzv. Rauhnächte. Jedná se o 12 nocí mezi Božím hodem a svátkem Tří králů. Tyto noci jsou úzce spjaty s rituály kolem hospodářských zvířat, ale také s proměnou člověka ve zvíře nebo v polozvířecího tvora. Tato doba je prý vhodná pro vyhánění duchů, kontakt se zvířaty nebo pro praktiky spojené s předvídáním budoucnosti. Podle lidových pověr prý zvířata ve stáji o půlnoci některé z těchto nocí hovoří lidskou řečí a mluví o budoucnosti. Ale kdo prý je uslyší, brzy zemře. 25 Dvě dotazované uvádějí, ţe se v jejich rodinách připisovala tato schopnost především psům a kočkám v noci na Boţí hod, ale se smrtí toho, kdo zvířata slyšel mluvit, pověra spojena nebyla.
24
RESSEl, Ant. Fr.: Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land. Vydali: Lehrervereine des Stadt- u. Landbezirkes. 1. díl. Reichenberg 1903 – 1904. S. 18ř. 25 http://de.wikipedia.org/wiki/Rauhnacht#Wahrsagen_und_sprechende_Tiere Poznámka: haarig = chlupatý; adj „rauh/ rau“ znamená zvířecí srst
13
4. Doba povánoční Na toto období se výzkum zaměřil jen okrajově; bylo zjišťováno, zda se i odstrojování stromku (viz příloha č. 14) stávalo tradicí. 14 rodin jej mívalo do Tří králů, 9 po tři týdny a ostatní do Hromnic, tedy i v tomto případě šlo o dodrţování určité tradice. Jen jedna dotazovaná napsala, ţe stromek nechali „dovonět“. Počátky existence vánočního stromku nejsou historicky doložitelné. V různých kulturách se však věřilo, že věčně zelené rostliny ztělesňují životní sílu a že si lidé zachovají zdraví, když si svůj domov vyzdobí zelení. V severních zemích se už v dřívějších dobách zdobily příbytky jedlovými větvemi, aby lidé ztížili zlým duchům usídlit se v domě; zeleň zároveň znamenala naději, že se vrátí jaro. V žádných pramenech není doloženo, že by se první vánoční strom objevil už v r. 1419. Ale podle pověsti si tehdy prý pekaři ve Freiburgu ozdobili strom sladkostmi, plody a ořechy. Avšak v r. 1521 je v jedné účetní knize v Schlettstadtu zapsáno:„Čtyři šilinky zaplatit myslivci, aby od svátku sv. Tomáše, 21. prosince, hlídal stromy“. Od této doby stával vánoční strom v domech tamějších vznešených měšťanů jako vánoční výzdoba. Z roku 1539 pochází další písemně doložená informace, totiž že v klášterním dómu ve Strassburgu byl vystaven vánoční strom. Cechy a spolky si ve městě stavěly vánoční stromy ve svých cechovních domech. Jako běžný jev se vánoční strom datuje rokem 1605, a to opět v Alsasku. V r. 1611 pak hraběnka vévodkyně Dorothea Sibylle von Schlesien poprvé ozdobila strom svíčkami. 26
26
http://de.wikipedia.org/wiki/Weihnachtsbaum
14
Závěr Cílem práce bylo zmapovat v kniţních a internetových pramenech průběh doby adventu a doby vánoční a porovnat takto získané informace se skutečným stavem v nedávné minulosti, a to v německých a českoněmeckých rodinám v severočeském ohraničí. K tomuto účelu byl vytvořen dotazník; pro výzkum jej zpět odevzdalo celkem 30 respondentů. Z tohoto výzkumu byly získány informace různého charakteru: pokud šlo o výzdobu, některé prvky se v rodinách lišily (přítomnost figurky nebo adventního věnce), jiné se objevovaly téměř všude (stromek). Nejméně společného bylo nalezeno v dodrţování zvyků – kromě lití olova – a v přijímání pověr. Jen zlaté prasátko, které nebývá v německých domácnostech běţné, zmiňuje téměř polovina respondentů. Značnou pestrost představovala také štědrovečerní večeře, i kdyţ hlavní chod měl dvě nejčastější varianty: kapra, spjatého tradičně spíše s českým prostředím, a klobásu, typičtější pro německy mluvící oblasti. Naopak výraznou shodu v odpovědích představovala nadílka: odehrávala se totiţ téměř výhradně na Štědrý večer a téměř vţdy ji přinášel Jeţíšek. Při porovnávání informací z kniţních pramenů se vzpomínkami pamětníku bylo zjištěno, ţe forma zvyků se lišila podle způsobu ţivota rodin, nikoliv podle jazyka, kterým se v nich mluvilo. Na základě výzkumu bylo konstatováno, ţe se zvyky, které se častěji objevují v českém, nebo naopak v německém prostředí, v rodinách ţijících pohraničí mísily. U některých obyčejů nebo prvků výzdoby lze doloţit jejich původ z Krušných hor nebo z Chebska Lze se rovněţ domnívat, ţe mnoho tradic bylo zapomenuto především proto, ţe se oblast pohraničí během 20. století výrazně industrializovala; jen minimum respondentů pocházelo z venkovského prostředí.
15
Zdroje Knižní zdroje: BÖSE, Oskar. Das gestaltete Jahr 79 / 80. Kapitola „Dezember“. Sestavil Oskar Böse. Kulturreferent Rolf Nitsch. FROLEC, Václav. Vánoce v české kultuře. 2. vydání. Praha 2. Vyšehrad, 1989. ISBN 807021-018-4 RESSEL, Ant. Fr.: Heimatskunde des Reichenberger Bezirkes. Stadt und Land. Vydali: Lehrervereine des Stadt- u. Landbezirkes. 1. díl. Reichenberg 1903 – 1904. RICHTER, Willi. Kultur- und Volkspflege. IN: Mitteilungsblatt. Folge 10 / 93. München.
Internetové zdroje: http://archiv.radio.cz/deutsch/weihnachten/mistel.html http://de.wikipedia.org/wiki/Christstollen http://de.wikipedia.org/wiki/O_Tannenbaum http://de.wikipedia.org/wiki/Stille_Nacht,_heilige_Nacht http://de.wikipedia.org/wiki/Rauhnacht#Wahrsagen_und_sprechende_Tiere http://de.wikipedia.org/wiki/Weihnachtsbaum http://de.wikipedia.org/wiki/Weihnachtsmarkt http://www.kgsberlin.de/archiv/eintrag/art42933.html?PHPSESSID=tof http://www.medienwerkstatt-online.de/lws_wissen/vorlagen/showcard.php?id=4506 www.smul.sachsen.de/landwirtschaft/13988. http://www.weihnachtsstadt.de/brauchtum/allgemein/Weihnachtskrippe.htm http://www.zinnkammern.de/stichworte.cfm
16
Přílohy
Příloha č. 1: Dotazník Weihnachtsbräuche und Traditionen in Nordböhmen Die Adventszeit
A) Mit welchen Weihnachtfiguren hat man die Wohnung geschmückt? Kterými vánočními figurkami jste zdobili byt? B) Welche Lichter hat man angezündet? Wo? Která světla jste zapalovali a kde?
A
C) Welche Bräuche hatte Ihre Familie damit verbunden? Které zvyky vaše rodina při tom dodrţovala? D) Wo haben Sie die Weihnachtsmärkte besucht? Kde jste navštěvovali vánoční trhy?
C
E) Was hat man vor Weihnachten gebacken? Co jste před Vánocemi pekli?
E
Der Heilige Abend
B
D
(* = welche Bräuche / které zvyky?)
1. das Heiligabendlicht: ja (was?)* / nein 1. vánoční světlo ano (co?) / ne 2. das Heiligabendstroh ja (wie)* / nein 2. sláma pod stolem ano (jaká podoba) / ne 3. Heiligabendmünzen / Schuppen: ja / nein 3. (warum) Mince / šupina pod talířem: ano /ne (proč) 4. „ein Gedeck für den Fremden“: ja / nein 4. „prostřeno navíc pro zbloudilého pocestného“ ano /ne 5. Welches Weihnachtsessen hat man gegessen? Které všechny vánoční pokrmy jste jedli?
6. Welche Lieder hat man gesungen? Stille Nacht+ ;Tannenbaum; O du Fröhliche
6. Které vánoční koledy jste zpívali?
7. Wann war die Bescherung und von wem? Von 7. Nikolaus oder von Ježíšek? Kdy jste si dávali dárky a kdo je nosil? Nikolaus n. Jeţíšek? 8. Welche Bräuche hat man noch gemacht? (z. B. 8. Bleigieβen) Které zvyky jste ještě dodrţovali? 9. War bei Ihnen das Fasten mit „goldenem Schweinchen“ verbunden? Spojovali jste půst se „zlatým prasátkem“? 10. Wann hat man den Christbaum abgeputzt? 10. Kdy jste odstrojovali vánoční stromeček?
9.
ja /nein ano / ne
Notizen / Poznámky: ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… Statistische Daten / Statistické údaje Mann / Frau muţ / ţena Geburtsjahr rok narození Deutsche / deutsch–tschechische Familie: německá / česko-německá rodina: Lebensort in der Kindheit oder in der Zeit, über die Sie sprechen bydliště v dětství n. v době, o níţ se vyjadřujete
Vielen Dank für Ihre Hilfsbereitschaft. Děkujeme vám za ochotu. Bildung des Projekts / Tvůrci projektu: die Schülerin und der Schüler von „Podještědské gymnázium“ in Liberec / studentka a student Podještědského gymnázia v Liberci Anna Netrhová (oktáva) a Filip Milichovský (kvarta) Garantka projektu: Mgr. Hana Šabaková Die Resultate der Forschung sollten bei der III. internationalen wissenschaftlichen Konferenz „Nationalminderheiten, Geschichte, Traditionen und Integrierung der Ausländer“ in Prag präsentiert werden.
Výsledky výzkumu by měly být prezentovány v listopadu na III. mezinárodní vědecké konferenci „Národnostní menšiny, historie, tradice a integrace cizinců“ v Praze.
Příloha č. 2: Adventní věnec (zdroj: http://www.medienwerkstatt-online.de/lws_wissen/vorlagen/showcard.php?id=4506)
Příloha č. 3: Obloukový svícen / Schwibbogen (zdroj: http://www.mara-thoene.de/assets/images/Schwibbogen-kl.jpg))
Příloha č. 4: Vánoční pyramida / Weihnachtspyramide (zdroj: http://www.urlaub-seiffen.de/pics/images/weihnachtspyramide.jpg)
Příloha č. 5: Anděl a horník / Weihnachtsengel + Bergmann (zdroj: http://www.handwerkskunst.net/erzgebirge-volkskunst/engel-bergmann-lichterfiguren-aus-demerzgebirge/)
Příloha č. 6: Kouřící mužíček / Räuchermännchen (zdroj: http://www.webshop-erzgebirge.de/raeuchermaennchen/raeuchermaennchen/raeuchermann-maler.html)
Příloha č. 7: Louskáček / Nussknacker (zdroj: http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Nussknacker.jpg&filetimestamp=20050729171449)
Příloha č. 8: Betlém / Weihnachtskrippe (zdroj: http://www.weihnachtsstadt.de/Bilder/Fotos/Krippe_gross.jpg
Příloha č. 9: Krampus (zdroj: http://socalwendie.blogspot.com/2010/12/be-good-or-krampus-will-get-you.html)
Příloha č. 10: Devatero / Neunerlein (zdroj: http://www.erzgebirgs-treff.de/Dicknischl/neunerlei/neunerlei.html)
Příloha č. 11: „Kecaný (flekatý)“ koláč / Kleckselkuchen (zdroj: ww.google.cz/imgres?q=Kleckselkuchen&hl=cs&client=firefox-a&hs= 6vB&sa=X&rls=org.mozilla:cs:official&biw=1366&bih=639&tbm=isch&prmd=imvns&hnid)
Příloha č. 12: Tichá noc / Stille Nacht (originál) (zdroje: http://cestovani.idnes.cz/foto.aspx?r=igsvet&c=A081219_123557_igsvet_tom)
Příloha č. 13: O Tannenbaum (zdroj: http://de.wikipedia.org/wiki/O_Tannenbaum)
Musik Text
trad. Ernst Anschütz (1824)
(1820)
Příloha č. 14: Vánoční strom z r. 1796 (zdroj: http://www.read-all-about-it.org/weihnachten/brauchtum/o_tannenbaum.html)
