MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA. Ústav religionistiky. Svoboda Petr

MASARYKOVA UNIVERZITA FILOZOFICKÁ FAKULTA Ústav religionistiky

Svoboda Petr Změna mediálního obrazu nových náboženských hnutí v ČR: Případová studie Hnutí Haré Krišna Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Milan Fujda, Ph. D. 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. …………………………………………………… Podpis autora práce

2

Obsah: 1. Úvod..................................................................................................................................................5 2. Teoretická část...................................................................................................................................6 2.1. Vliv médií...............................................................................................................................6 2.2. Mediální konstrukce reality....................................................................................................7 2.3. Sociální konstrukce reality.....................................................................................................8 2.4. NNH na Západě......................................................................................................................9 2.5. ISKCON a jeho filosofie...........................................................................................................9 2.6. NNH v Česku........................................................................................................................10 2.7. Hnutí HK u nás.....................................................................................................................12 3. Metodologická část.........................................................................................................................13 3.1. Výzkumný problém a cíl výzkumu........................................................................................13 3.2. Výzkumné otázky.................................................................................................................13 3.3. Zvolená metoda výzkumu....................................................................................................13 3.3.1. Diskurzivní analýza...................................................................................................14 3.3.2. Obsahová analýza.....................................................................................................15 3.4. Konstrukce výzkumného souboru........................................................................................16 3.5. Analyzovaná média..............................................................................................................17 3.6. Mediální pozornost..............................................................................................................18 4. Analytická část.................................................................................................................................20 4.1. Kulturní akce........................................................................................................................21 4.1.1. Indické festivaly........................................................................................................21 4.1.2. Akce kde hnutí participuje........................................................................................22 4.1.3. Jiné kulturní akce......................................................................................................24 4.2. Nebezpečnost hnutí HK.......................................................................................................26 4.2.1. První desetiletí.........................................................................................................26 4.2.2. Druhé desetiletí.......................................................................................................27 4.2.3. Třetí desetiletí..........................................................................................................29 3

4.2.4. Názor odborníků na nebezpečnost...........................................................................29 4.3. Změna vztahů HK vůči jiným náboženským skupinám.........................................................32 4.4. Kršnův dvůr..........................................................................................................................33 4.4.1. První období.............................................................................................................33 4.4.2. Druhé období...........................................................................................................34 4.4.3. Třetí období..............................................................................................................35 4.4.4. Dílčí závěr.................................................................................................................35 4.5. George Harrison...................................................................................................................36 4.5.1. Vliv filosofie..............................................................................................................36 4.5.2. Finanční podpora a propagace.................................................................................36 4.5.3. Pohřební ritus...........................................................................................................37 4.5.4. Tolerance..................................................................................................................37 4.5.5. Změna......................................................................................................................37 5. Závěr................................................................................................................................................38 6. Abstrakt...........................................................................................................................................40 7. Použita literatura.............................................................................................................................41 8. Použité zkratky:...............................................................................................................................44

4

1.

Úvod Po roce 1989 procházelo tehdejší Československo výraznou transformací, setkávalo

se s novými vlivy a fenomény, ať už na poli ekonomickém, kulturním či náboženském. Jednou z těchto novinek bylo také působení nových náboženských hnutí. Zpočátku, když veřejnost ještě nebyla příliš obeznámena s jednotlivými skupinami, jejich agendou, filosofií a postoji, mohlo docházet ke strachu z těchto novot. Zejména, pokud lidé sami neměli osobní zkušenost s fungováním a projevováním těchto skupin, museli se spolehnout na informace z médií. Jaký tedy byl mediální obraz těchto nových náboženských skupin, jak se měnil, a jaký je dnes? Na to se pokusí odpovědět tato bakalářská diplomová práce. V první částí práce budou nastíněny teoretické koncepty, kterými jsou sociální a mediální konstrukce reality. Sociální konstrukce reality vychází z konceptu Bergera a Luckamanna, podle kterých je každodenní realita kolem nás neustále vytvářena a prostřednictvím komunikace znovu stvrzována. Mediální konstrukce reality, na které se jednotlivá média popř. sami novináři podílejí, pak výrazně ovlivňuje proces tvorby oné sociální reality. V této části práce bude také zmíněn historický a společenský kontext, který umožnil rozmach nových náboženských směrů i hnutí Hare Kršna na Západě, a poté i u nás. Nakonec budou uvedeny základy filosofie, nauky a praxe tohoto hnutí. Druhá část práce bude věnována metodologickému aparátu. Bude objasněn výzkumný problém a cíl výzkumu spolu s výzkumnými otázkami. Bude rozpracována metoda, kterou práce využívá – tou bude kvalitativní obsahová analýza spolu s analýzou diskurzivní. Budou objasněna kritéria výzkumu, která omezila sledovaný vzorek na články deníků Mladá fronta Dnes a Blesk a týdeníky Reflex a Respekt. Tato periodika reprezentují jak seriózní tisk tak tisk bulvární. Také bude vysvětleno, proč se výzkum zabývá právě časovým obdobím let 1990 až 2014. V poslední třetí části práce pak budou provedeny jednotlivé dílčí analýzy, ve kterých bude sledována ona změna v mediální prezentaci nových náboženských hnutí, respektive samotného hnutí Haré Kršna. Budou sledovány změny v inzerci o tomto hnutí na kulturních akcích, kdy bude analyzován zejména kulturní rozměr a vztah s okolím. Dále pak bude analyzováno, zda hnutí HK je stále vnímáno jako potencionálně nebezpečná náboženská skupina či je již považována za etablovanou. Budou analyzovány články o komunitě Kršnův dvůr ve všech aspektech jeho působení. Nakonec bude sledováno spojení hnutí HK s významnou osobností show-byznysu.

5

2.

Teoretická část V této teoretické části práce bude čtenář seznámen s úlohou médií a následně

s historickými souvislostmi působení hnutí HK. V části věnované médiím bude nastíněn jejich vliv na společnost, proces výběru a tvorby mediálního zpravodajství. Následně bude objasněn vztah mezi mediálním obrazem a teorií sociální konstrukce reality. Další část je pak věnována historickým souvislostem vzniku a působení hnutí HK (respektive ISKCONu) na Západě a později také v Česku. Zmíněny budou také základní prvky nauky a praxe tohoto hnutí.

2.1. Vliv médií Tato práce bude sledovat změnu mediálního obrazu hnutí Haré Kršna v českých médiích. Je proto vhodné poukázat na to, jaké tato média plní funkci a jaký mají vliv na společnost. Je všeobecně přijatelným faktem, že vliv médií je značný, a to jak na jednotlivce tak i na společnost. Dle Burtona & Jiráka mezi jejich nejčastější vlivy patří: Změna myšlení, postojů a poznání: média mají značný vliv na to, jak lidé myslí a jakým způsobem se dívají na svět. Jejich prostřednictvím si lidé vytváří představy jak o sobě samých tak o druhých lidech i o jednotlivých sociálních skupinách. Média však často užívají stereo-typizovaný pohled na tyto skupiny a její členy. Média mohou vyvolávat kolektivní reakce či morální paniky. Důvodem mohou být nové situace (jevy) ve společnosti, na které dosavadní dominantní řád nemá dostatečný návod, jak se s nimi vypořádat. Může tak docházet k nepodloženým obavám a úzkostem z těchto nových jevů. Reakcí na tyto prezentace může být vyvolané napětí ve společnosti vedoucí až k ohrožení její stability. Nastolování agendy: média (editoři, redaktoři či sami novináři) určují, která témata budou do samotných mediálních obsahů zahrnuta, a která naopak vyloučena. Tím do jisté míry určují, jaká témata budou veřejnosti předložena, přičemž mohou těmto tématům přiřadit rozličnou míru důležitosti. Tak vlastně média nastolují veřejnou agendu – rejstřík témat, která pak veřejnost považuje za důležitá a které se následně stávají součástí veřejných debat. Učení: média mají informační a edukační funkci – jsou schopna šířit nové poznatky a rozšiřovat tak hranice vědění, zprostředkovávat fakta a názory. Socializace: pomocí předkládaných norem, hodnot či vzorců chování umožňují média jednotlivcům se socializovat (zapojit se do života dané společnosti).

6

Společenská kontrola: média jsou schopna kontrolovat, ovládat, řídit až manipulovat publikům tím, že některé argumenty o fungování světa upřednostňují a jiné naopak zpochybňují. Definování skutečnosti: média definují lidem to, co mají považovat za opravdové, normální a správné – přispívají ke konstruování sociální reality (Burton & Jirák, 2001: 353356). Lze tedy říci, že média mají velký vliv nejen na jedince ale i na společnost jako celek. To je dáno také tím, že mediální obsahy neovlivňují jen samotné příjemce zpráv, ale také skupiny osob, které s primárními příjemci přichází skrze interpersonální komunikaci do styku. Ty jsou tak ovlivňovány až sekundárně, nepřímo (Schulz, 1998: 33). S rozvojem komunikačních technologií v posledních letech je vliv médií stále patrnější. Přičemž jejich vliv je výraznější v případech, kdy člověk s danou „realitou“ nemá osobní (bezprostřední) zkušenost, a je nucen se spolehnout právě na informace z médií (Jirák & Kopplová, 2003: 140). To jak je tato „realita“ (mediální skutečnost) prostřednictvím mediálních produktů vyobrazena, takovou ji člověk považuje za skutečnou, opravdovou, realistickou.

2.2. Mediální konstrukce reality Jak již bylo řečeno, média se svou činností reprezentace a opakovaného zobrazování světa značnou měrou podílí na procesu konstituování sociální konstrukce reality a zároveň ji zpětně odrážejí. Přesto, že od nich společnost očekává, že budou podávat co nejvěrnější obraz „reality“, je třeba si uvědomit, že se samy na tomto obrazu podílejí a do jisté míry ho samy konstruují (Jirák & Kopplová, 2007: 291). Je to do jisté míry logické, že média nejsou schopna zachytit obraz celé „reality“ a zprostředkovat je veřejnosti. To není v jejich silách. Musí tedy nutně docházet k selekci. Musí být určeno (vybráno), které zprávy budou inzerovány, a které nikoli. Na této selekci se podílejí zejména procesy nastolování agendy, tvorba zpravodajských hodnot a vlastní názory novinářů. Média ovlivňují to, o čem lidé přemýšlejí a jak o jednotlivých tématech uvažují, nastolují jednotlivé agendy. Činí tak prostřednictvím toho, že některá témata do svých obsahů zařazují a jiná naopak vynechávají. Zároveň dle jednotlivého řazení zpráv signalizují jejich důležitost atd. (Jirák & Kopplová, 2003: 181). Média, respektive jejich hlavní protagonisté musí určit, které zprávy budou do zpravodajství zařazeny, a které nikoli (pro svou zajímavost, důležitost, apod.). To určují jistá kritéria, tzv. zpravodajské hodnoty. Zda zpravodajské hodnoty dané zprávy překročí tzv. 7

práh pozornosti a dojde k její inzerci, je určováno v procesu tzv. gatekeepningu. Zde je zohledňována např. velikost média, domnělé hodnoty publika, časové možnosti aj. Velký vliv na tento proces mají jak ustálená pravidla v rámci daného média tak samotní novináři, editoři, vydavatelé (ibid. 77-78). Schulz v souvislosti s vlivem samotných novinářů na mediální obsahy hovoří o „… ideologicky zabarveném pohledu na svět, kdy podávaná skutečnost reprezentuje především stereotypy a předsudky samotných novinářů, jejich profesionální pravidla a politické postoje“. Mediální obraz podle něj pak se skutečností nemá příliš společného, protože je vysoce strukturovaný a fragmentovaný, často poznamenaný jejich egocentrismem, 1 negativismem a personalizací (Schulz, 2001: 29).

2.3. Sociální konstrukce reality Dalším

teoretickým

východiskem

pro

analýzu

této

práce

bude

sociální

konstruktivismus v pojetí Bergera a Luckamanna. Pro lepší pochopení je vhodné zmínit jakousi hlavní myšlenku jejich teorie: „Společnost je výtvorem člověka. Společnost je objektivní realitou. Člověk je výtvorem společnosti“ (Berger & Luckmann, 1999: 64). Tato teorie hovoří o tom, že realita každodenního světa je tvořena objektivní, obecně ustanovenou a nezpochybnitelnou realitou, která je však tvořena velkým počtem realit subjektivních, a je vytvářena až v procesu své sociální reprodukce (Reifová, 2004: 278). Ona objektivní realita podle této teorie „(…) vzniká až jako intersubjektivní dohoda na tom, co budeme za realitu považovat“ (ibid. 109). Tuto teorii sociální konstrukce reality rozpracovali v 60. letech P. L. Berger a T. Luckmann. Ti v této souvislosti hovoří o tři fázovém modelu, ve kterém se neustále uplatňují procesy externalizace, objektivizace a internalizace, kdy stěžejní složkou těchto procesů je jazyk, jako nástroj komunikace. Jinými slovy sociální realita je stvrzována skrze komunikaci jednotlivých aktérů. Významnou roli hrají média, a to zejména v procesu objektivizace, kdy externalizované produkty lidského vědomí jejich prostřednictvím nabývají objektivní povahy. V předchozí části byly nastíněny procesy fungování médií, jejich podíl na tvorbě mediální a sociální konstrukce reality. Nyní bude pozornost přenesena na historické 1 Klasické chápání egocentrismu, jež vychází z myšlenek amerického antropologa G. P. Murdocka, je založeno na snaze o emocionální či intelektuální zdůvodnění nadřazenosti vlastní sociální skupiny. Toto chápání je pak založeno na etickém dualismu, kdy vlastní skupině je přisuzováno vše s pozitivním významem pro společnost, zatímco vše pro společnost negativní a problematické je připisováno ostatním skupinám (v tomto případě např. hnutí HK). Kultury těchto skupin jsou pak častokrát označovány jako kvalitativně nižší, v tomto případě vůči té české (Václavík, 2007: 19 – 20).

8

souvislosti působení hnutí HK na Západě jakožto i na území Česka. Bude zmíněna filosofie a hlavní zásady, kterými se vyznavači boha Kršny řídí.

2.4. NNH na Západě Jaká situace na Západě umožnila tak výraznému rozvoji hnutí HK v 60. letech? V té době docházelo tamní společnosti k výraznému náboženskému oživení. To bylo doprovázeno také vznikem mnoha nových náboženských hnutí. Tato situace byla důsledkem rozpadu novověkého obrazu světa a novověké společnosti založené na biblických náboženstvích. Ta postupně zaznamenala značného oslabení poté, co začala být vnímána jako systém utilitární a neosobní. Zároveň s tímto oslabením vzniká v tomto období jakási vlna odporu a protestu vůči dosavadní společnosti a jejím hodnotám. Mezi ně patřily např. instrumentální racionalita, neosobní manipulace skrze konzumní způsob života, apod. 2 Tento protest měl mimo jiné podobu kulturního experimentu, což se projevilo např. změnou životního stylu, změnou pohledu na sexualitu či zaměření na prožitek a odklon od tradičních církví. To mělo mimo jiné za následek oslabení tehdejších kulturních, náboženských či sociálních struktur. Taková to situace vedla k tomu, že lidé měli snahu poznat jiné, alternativní přístupy k životu, seznámit se s jinými světonázory. Jednotlivé nově se etablující náboženské skupiny tak mohly svým zájemcům nabídnout „specifický systém životních pravidel, přinášející do života praktický řád a „klid“ založený na autententicitě, sebevyjádření a odmítnutí materialistické orientace“ (Václavík, 2008a: 352). Velký rozmach NNH v 60. letech, převážně ve Spojených státech, se nesl v duchu experimentování s těmito hnutími.3 Zároveň docházelo k vytváření náboženské plurality, která vedla k tomu, že každý jedinec si mohl vybrat náboženskou skupinu či směr, která mu nejvíce vyhovovala. Tato situace je někdy označována jako „náboženský trh“, se kterým se lze setkat po roce 1989 také v Česku (Lužný, 2004: 30).

2.5. ISKCON a jeho filosofie Jedním z těchto „nových“ náboženských hnutí na Západě byla i neoorientální Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny.4 Ta přinášela společnosti nový systém, který měl ukázat lidem pravou podstatu skutečnosti, a který byl v opozici vůči materialistickému a konzumnímu způsobu života. 2 Zaměření společnosti na konzum byl umožněn rostoucím poválečným blahobytem. 3 Mezi mediálně nejsledovanější patřily právě hnutí HK, Církev Sjednocení a Scientologie. Hlavní kritika těchto skupin se týkala získávání a udržování nových členů a ekonomických aktivit těchto společností (Lužný, 2004: 96). 4 Častěji označovaná anglickou zkratkou ISKCON (International Society for Krishna Consciousness).

9

Toto učení v roce 1965 do USA přinesl Šríla Prabhupáda, 5 který později založil ISKCON. Ten má navazovat na jeden z proudů gaudíjského višnuismu, jehož kořeny sahají do 16. století a vztahují se k významné indické autoritě, šiřiteli kršnovské bhakti Šrí Čaintajovi (Fujda & Lužný, 2010: 19). Jaká je tedy filosofie gaudíjského višnuismu, reprezentovaného ISKCONem? Vyznavači tohoto učení, oddaní Kršny, se domnívají, že cesta k poznání pravé podstaty vedle skrze dodržování tzv. čtyř usměrňujících zásad čistého života,6 praktikování meditace7 a kultivaci unikátního a devocionálního vztahu k duchovnímu mistru. Dále pak věří v reinkarnaci8 a působení zákonu karmy9. Proto, aby se mohli lidé vymanit z koloběhu života, musí se zbavit karmických následků, čehož lze dosáhnout tak, že jejich veškeré akty pozbudou sobeckých pohnutek a tužeb a budou vykonávány pro uspokojení a potěšení Kršny (ibid. 83-85). V souvislosti s dosavadním chápáním postavení hnutí HK ve společnosti je vhodné zmínit klasifikace Waise a Swatose. Dle Walise lze řadit ISKCON mezi NNH odmítající svět – tato skupina věří, že lidstvo ztratilo kontakt s Bohem a božími zákony, což se projevuje v mnoha negativních rysech současné společnosti, jako je např. přehnaný materialismus (Václavík, 2007: 73). Vůči těmto hodnotám společnosti se oddaní Kršny značně vymezují. Swatos pak skupinu Haré Krišna řadí mezi tzv. neintegrované non-konformní náboženské skupiny, které zaujímají kritický postoj vůči okolní společnosti a převažující náboženské tradici. Jejich hlavním znakem je velká míra sociální a kulturní tenze.

2.6. NNH v Česku Jaká situace umožnila to, že hnutí HK mohlo působit také u nás v Česku? V období po roce 1989 procházela česká společnost výraznou náboženskou deprivatizací, demonopolizací a deinstitucionalizací. Docházelo tedy mimo jiné k pozvolnému až takřka 5 Vlastním jménem A. Č. Bhaktivédanta Swami Prabhupáda. 6 Přísné vegetariánství, zákaz požívání omamných látek, zákaz nedovoleného sexu, zákaz hazardu (Fujda & Lužný, 2010: 97-98). 7 Za meditaci považují oddaní modlitbu k Bohu, realizována jako hromadné zpívání (kírtan, sankírtan) či individuální recitaci (džapa) Haré Kršna mahámantry. Označení hnutí HK pochází právě od opakování této mantry. Oddaní Kršny tak tuto meditaci považují, v dnešním období temného věku hádek, za jedinou cestu k Bohu. 8 Podle konceptu reinkarnace prochází živá bytost neustálým koloběhem znovuzrozování, jehož cílem je opětovné splynutí s Nejvyšším Bohem, Kršnou. Tím je dosaženo nejvyšší dokonalosti a blaženosti. Toho lze, podle oddaných, dosáhnout právě oddanou služnou Kršnovi. 9 Oddaní Kršny vnímají zákon karmy jako zákon kauzality, kdy každý čin i myšlenka vytváří plody a tendence ovlivňující další zrození; špatné činy vytváří špatné následky a naopak.

10

„neviditelnému

znáboženštění“

a

to

jak

politiky

tak

veřejného

života.

Také

institucionalizované náboženství ustupovalo do soukromé sféry. Poté, co se Česko otevřelo světu, začaly do země přibývat různé ekonomické, politické a kulturní vlivy. Situace se stala velice nepřehlednou a společnost často nevěděla, jak se s těmito pluralitními podmínkami vyrovnat – mohl tak vznikat strach z nastalé nepřehledné situace. Zpočátku nová náboženská hnutí neměla v české společnosti patřičnou podporu, zejména kvůli své často kontroverzní podobě. Také byla vnímána jako kulturního import a jejich aktivity byly předmětem kritiky. To bylo do jisté míry dáno také relativně velkou netoleranci vůči náboženským menšinám u nás (Nešpor, 2004: 28). Mediální obraz NNH v českých médiích byl v té době jasně vymezen – byla vnímána jako obskurní a nebezpečné náboženské skupiny. Média při tvorbě tohoto obrazu často přejímala již zaběhlé stereotypy a dříve publikované informace bez reflexe věrohodnosti těchto dat. Na tvorbě tohoto obrazu NNH se výrazně podílelo svým „působením antikultovní hnutí,10 kdy jeho přední představitelé jsou masmédii často vyhledáváni, aby se k této problematice vyjadřovali“. Ti se snaží náboženské společnosti, dokonce i ty, které jsou u nás relativně etablované, diskreditovat, a prezentovat je jako nebezpečná společenství či náboženské extrémistické skupiny. Často je označují v našem kulturním prostředí pojmy s jasnou negativní konotací, jako např. sekty. Jejich argumentace je založena na základě vlastní příslušnosti k zavedeným církvím, kterou však v rámci boje proti novým náboženstvím obvykle neprezentují (Lužný, 2004: 93-94). I přes tyto zdánlivě negativní prezentace postupně rostl zájem veřejnosti o tato nová náboženství, jejich ideologii a filosofii, což bývá připisováno osobnímu zájmu o transcendentno či spiritualitu jakožto formu osobního hledání, duchovní „cesty“ (Nešpor, 2004: 28). Postavení NNH ve společnosti do jisté míry reguluje stát prostřednictvím své legislativy. Ta má zaručovat ochranu jak české veřejnosti, tak menšinovým náboženským skupinám. Také zaručuje svobodu náboženského vyznání a zachování náboženské plurality.11 Jak bylo řečeno, hnutí HK do Česka přibylo spolu s jinými novými náboženskými skupinami. Nyní bude sledován samostatný vývoj tohoto hnutí u nás.

10V Česku nejznámějším a nejaktivnějším antikultovním hnutím je Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů (SSSNNS). 11 Musí však být zachovány demokratické principy.

11

2.7. Hnutí HK u nás Během komunistické vlády v bývalém Československu bylo pronikání a působení alternativních náboženských skupin potlačováno. Přesto zde existoval zájem o tyto alternativy, jakožto i o indickou tradici, především o různé druhy jógy. Tak se lidé mohli seznámit s bhakti jógou.12 Následovaly různé snahy ISKCONu o misijní činnost z nekomunistických zemí, ale tyto snahy většinou končily nezdarem. Přesto se s višnuistickou filosofií seznámily malé skupinky zájemců, a to prostřednictvím misijní činnosti nebo z propašovaných knih. Krátce nato se někteří nadšenci pokusili bhakti jógu také praktikovat. Sametová revoluce a změna poměrů u nás umožnily oficiální působení ISKCONu. Záhy v Praze vniklo oficiální středisko organizace v Česku a následovalo založení další velké komunity, farmy v Chotýšanech u Benešova. V 90. letech13 u nás existují dvě hlavní střediska – pražské a benešovské. V Praze vzniká Centrum pro védská studia, kde je kladen důraz na misijní činnost a provozování vegetariánské restaurace Govinda.14 Naproti tomu benešovské centrum, známé jako farma Kršnův dvůr, klade důraz na všestranné fungování komunity a liberálnější atmosféru. Postupně vznikají, často kolem restaurací, další komunity či centra, kde se oddaní Kršny schází. Ti stále častěji pořádají své programy či nepravidelné akce, na nichž je patrná značná fluktuace zúčastněných.15 Současný český ISKCON pokračuje v misijní činnosti, klade značný důraz na pouliční prodej knih, provozuje několik vegetariánských restaurací a pořádá festivaly indické kultury nebo na jiných festivalech participuje. Dokonce i vznikají letní tábory pro oddané Kršny (Fárek, 2008: 167-187). Zde teoretická část práce končí. Byly v ní nastíněny teoretická východiska procesů tvorby mediální i sociální konstrukce reality, jakožto i historické počátky a souvislosti vzniku ISKCONu na Západě, i u nás v Česku. Byly také zmíněny hlavní filosofické zásady hnutí HK. Nyní přejdeme k části metodologické.

12 Jistý vliv na tom měla také kapela Beatles, jejíž desky s mahámantrou se u nás prodávaly. 13 Roku 1991 je hnutí HK registrováno jako občanské sdružení, kdy může vykonávat soukromé i veřejné náboženské obřady. 21. 11. 2002 pak získalo navíc právní subjektivitu, zatím však bez tzv. zvláštních práv (Lužný, 2004: 103-104). 14 Později hnutí HK provozuje celou síť těchto restaurací, které rychle získávají stálou klientelu a dlouho udržovaly tradici večerního rozdávání jídla bezdomovcům. 15 V roce 1992 se k organizaci ISKCON přihlásilo přes tisíc lidí (v rámci podpisové akce dle zákona o registraci NNH).

12

3.

Metodologická část V této kapitole bude přiblížen výzkumný problém a cíl této práce, spolu

s výzkumnými otázkami, na které se pokusí práce odpovědět. Bude zde nastíněna výzkumná metoda, jakou bude analýza provedena a způsob výběru výzkumného souboru spolu s dílčími kritérii pro výběr nezbytnými. Nakonec bude objasněno samotné časové období výzkumu.

3.1. Výzkumný problém a cíl výzkumu Cílem výzkumu této práce bude sledovat změny v mediální prezentaci hnutí Haré Kršna ve vybraných českých tištěných médiích, kterými jsou MF Dnes, Blesk, Respekt a Reflex. Tato média disponují značným názorovým vlivem na společnost, jak to vyplývá z jejich prodejnosti (jsou pravidelně nejprodávanějšími tiskovinami u nás). Jak bylo zmíněno v teoretické části, média se svou mediální konstrukcí reality značnou měrou podílí na tvorbě reality sociální. Proto mediální obraz hnutí HK, který vytváří média, indikuje do značné míry to, jaký bude obraz tohoto hnutí v povědomí společnosti, jak o něm bude smýšleno, popř. s jakými stereotypy bude toto hnutí asociováno. Jak již bylo řečeno, mediální vliv je značný zejména v případech, kdy sami jedinci nemají s touto skupinou osobní zkušenost.

3.2. Výzkumné otázky V návaznosti na teoretická východiska mediální a sociální konstrukce reality, si tato práce klade za cíl odpovědět na následující otázky: 1. Jak se měnil mediální obraz hnutí HK ve sledovaném období let 1990 až 2014? 2. Zda a jak se liší mediální obraz hnutí HK v seriózním tisku a bulváru, v denících a týdenících? 3. Je hnutí HK stále považováno za nebezpečnou náboženskou skupinu nebo jej lze již řadit mezi etablovanou součást české náboženské scény?

3.3. Zvolená metoda výzkumu Tato práce pro analýzu novinových článků nevyužívá jedné metody, ale kombinuje metody dvě – diskurzivní analýzu dle Paula J. Geeho a kvalitativní obsahovou analýzu. Důvodem pro takovýto přístup bylo nedostatečné množství dat pro analýzu diskurzů, proto byla použita také druhá metoda. Obě se tak vzájemně doplňují.

13

3.3.1.

Diskurzivní analýza

Metoda diskurzivní analýzy dle J. P. Geeho koresponduje s konstruktivistickou teorií mediální reprezentace, kdy on sám rozlišuje sedm aspektů reality. Ty jsou aktéry vytvářeny při každém užití jazyka. Jinak řečeno Geeho diskurzivní analýza „…je založena na detailech promluvy (…) nebo psaného dokumentu, jež jsou pravděpodobně považovány za relevantní v dané situaci a které se týkají tvrzení, jež se analýza pokouší vytvořit“ (Gee, 2005: 106). Při studiu jakéhokoli použití jazyka navrhuje Gee následující sadu otázek, na které se výzkumník může ptát, aby odhalil přítomné diskurzivní vztahy: 1. Zvýznamňování Při pátrání, co je v rámci jazykové situace důležité, se analytik může ptát na otázky typu: Čemu přikládá použitý jazyk význam? Použitím jakých diskurzivních praxí jsou určité věci zvýznamňovány a jiné nikoli? Co text zdůrazňuje a o čem naopak mlčí? 2. Aktivity Jazyk textu rozehrává určitý soubor aktivit, které přisuzuje vytvářeným identitám. Při studiu toho, co se děje uvnitř i mimo text se analyzující může zajímat o následující otázky: Jaká aktivita či aktivity se pomocí jazyka odehrávají v textu? O jaký děj v textu jde? 3. Identity Použití jazyka rozřazuje jedince i instituce do distinktivních skupin a vytváří z nich identity. Ke každé identitě zároveň přisuzuje vlastní hodnotový rámec, soubor aktivit a formy vědění. Ve snaze odhalit, kdo se podílí na jaké aktivitě, je možné se ptát následovně: Jaké identity je díky použitému jazyku možné rozeznat? Kdo se nachází v přisouzených rolích a pozicích? 4. Vztahy Mezi identitami, významy i aktivitami lze díky jazyku najít vytváření určitých funkčních či dysfunkčních vztahů. Analyzující je může odhalit následujícími otázkami: Jaké vztahy se snaží jazyk nastavit uvnitř i mimo text? Jaké vztahy má/chce mít/pokouší se mít s příjemci/skupinami/institucemi? 5. Politika – distribuce společenských statků / atributů Jazyk článků distribuuje identitám kromě charakteristik i sociální statky a atributy. K čemu tato distribuce směřuje, je možné zjistit pomocí otázek typu: Jak jazyk určuje 14

perspektivu rozložení sociálních statků? Koho nebo co staví text do role zodpovědné za toto rozložení sil? Co je díky němu vnímáno jako „správné“, „hodnotné“, „normální“, „vhodné“ a „tak, jak má být“? 6. Spojení Některé věci je možné díky jazykovému aktu vidět jako relevantní nebo naopak stojící zcela samostatně. Analyzující se může ptát: Jaká spojení text vytváří? Co považuje za relevantní a související, a jaké vazby se naopak snaží zrušit nebo ignorovat? 7. Znakové systémy a vědění Texty disponují schopností vyzdvihovat některé soubory vědění, znakové systémy, sociální jazyky a hodnotové žebříčky jako privilegované, zatímco jiné potlačovat. K odhalení toho, které systémy v textu hrají největší roli, se může analyzující ptát následujícími otázkami: Kterým znakovým systémům, způsobům získávání vědění a souborům přesvědčení dává použitý jazyk přednost? Které formy poznání jsou určeny jako relevantní a privilegované? (Gee, 2005: 11-13) Je tedy patrné, že tato metoda výrazně sleduje užití jazyka a ostatní složky sociálního života, jako jsou jednání, identity či instituce, které fungují neustále ve vzájemném spojení a vytváří skutečnost (ibid. 10). Nicméně pro nedostatek dat k analýze nemohla být tato metoda uplatněna v celém svém rozsahu. Jednotlivé oblasti reality byly vzaty spíše jako vodítko, pro tvorbu jednotlivých tematických okruhů, v rámci kterých byly změny v mediální prezentaci sledovány. Geeho diskurzivní analýza pak byla doplněna kvalitativní obsahovou analýzou. 3.3.2.

Obsahová analýza

Pro tuto práci byla zvolena obsahová analýza proto, že umožňuje pracovat s velkým množstvím textů, v tomto případě článků tištěných médií. Tyto výsledky pak mohou být podrobeny statistickým analýzám, které lze pomocí číselných hodnot znázornit přehledněji v grafech či tabulkách (Schulz, 1998: 30-32). Tento kvantitativní přístup však v rámci předvýzkumu ukázal na jistou skutečnost, a to, že sledovat změny v mediální prezentaci hnutí HK na základě takovéhoto přístupu nebylo zcela možné 16. Proto od tohoto kvantitativního přístupu bylo upuštěno a nynější výzkum výrazněji aplikuje přístup kvalitativní, popř. jej propojuje s metodou diskurzivní analýzy. 16 Samotné změny jsou spíše pozvolné, pozorovatelné na základě spíše kvalitativního rozboru. 15

Při užití této kvalitativní obsahové analýzy je brán zřetel na tzv. slabé stránky této metody, kterými jsou např. „její vysoce vágní vymezení, subjektivismus zanášený obsaženým kvalitativním rozměrem (především investigací badatele) a rizika kvantitativních závěrů, jimž nepředcházel kvalitativní vhled“ (Dvořáková, 2010: 95-96).

3.4. Konstrukce výzkumného souboru Pro provedení výzkumu je nezbytné, aby výzkumný soubor byl blíže specifikován. Zúžení zkoumané oblasti umožní hlubší a ucelenější analýzu. Podle Schulze je konstrukce výzkumného souboru textů k následné analýze založena na vícestupňovém výběru. Ten se zakládá na 4 krocích (1998): 1. V prvním kroku byla vybrána pouze tištěná periodika vydávána celorepublikově.17 2. Ve druhém kroku došlo k omezení na vybraná periodika MFD, Blesk, Respekt a Reflex, a to na základě následujících kritérií: a. Dostatečné množství dat pro analýzu - na základě před-výzkumu bylo zjištěno, že ze všech celorepublikových tištěných periodik právě tato čtyři o problematice hnutí inzerovala s relativní pravidelností18 a tyto články obsahovaly relativně dostatečný objem dat. To je důležité pro zachycení nějakého trendu a vůbec provedení analýzy jako celku.19 b. Velký názorový vliv – ve sledovaném období byla tato média jedna z nejprodávanějších (nejčtenějších) periodik na českém trhu. To indikuje na potencionálně velký vliv na názor čtenářů, popř. na celou společnost. c. Zastoupení seriozního tisku i bulváru - tento vzorek bude sledovat, zda mediální obraz hnutí HK je diametrálně rozličný z pohledu bulvárního tisku a tisku, který lze (s jistými výhradami) označit za nebulvární. i. Prestižní média jsou zde zastoupena deníkem Mladá fronta Dnes a týdeníkem Respekt. Jejich prioritou by měla být relevance, aktuálnost,

pravdivost,

srozumitelnost,

nestrannost,

věcnost

a vyváženost zpravodajství (Burton & Jirák, 2001: 275). ii. Bulvární tisk je zde naopak zastoupen deníkem Blesk a týdeníkem Reflex. Ty by se měly orientovat na negativitu, jednoduchost, jasnost, 17 Do roku 1993 na území tehdejšího Československa, poté na území České republiky. 18 Častá frekvence výskytů zpráv o hnutí může indikovat větší zájem ze strany médií – tato témata jsou pro ně (čtenáře) něčím zajímavá. 19 Ostatní celostátní periodika inzerovala o hnutí HK také, ale pro nedostatečné množství dat pro analýzu, tato periodika do samotného výzkumu nebyla zařazena. Podobný problém se vztahuje také na týdeníky Reflex a Respekt, které pro analýzu byly zvoleny, ale z důvodu výše zmíněného, změny v mediální prezentaci hnutí v těchto médiích nebudou moci být podrobněji analyzovány.

16

celebrity, blízkost. Vytváří tím dojem, že je „autoritou, jež umí snadno a přehledně vyložit svět (a že svět lze vyložit prostřednictvím zákulisních informací, drbů ze soukromého života a nejrůznějších deviací)“(ibid. 255). d. Denní a týdenní tisk – zastoupení tisku s rozdílnou frekvencí inzerce. 3. Třetím krokem bylo omezeno období inzerce na léta 1990 až 2014. Je tak sledováno období porevoluční až po současnost (rok 2014). 4. Ve čtvrtém kroku pak byly vybrány pouze ty texty, které se explicitně věnovaly problematice hnutí HK.20 Na základě výše zmíněných kritérií jsme vytvořili základní výzkumný soubor, který čítá více než 200 textů, které se nějakým způsobem (třeba i jen okrajově) problematiky hnutí HK dotýkají.

3.5. Analyzovaná média Mladá fronta Dnes, deník, který patří mezi nejčtenější a nejprodávanější 21 v České republice. I když bývá označován jako deník s vysokým počtem bulvárních prvků, 22 je stále považován za relativně seriózní, nebulvární tiskovinu. Tyto noviny jsou vydávané denně s výjimkou neděle. Vydání obsahuje regionální přílohu příslušného kraje nebo srovnatelné oblasti. Zaměřuje se převážně na komentované zpravodajství a tematické přílohy. Prohlašuje se za politicky neutrální, ale de facto má spíše pravicové nebo konzervativní zaměření. Poskytuje zpravodajství z domova i ze světa, z politiky, ekonomiky, kultury a sportu. Blesk je barevný bulvární deník, zaměřený na aktuální zpravodajství, zajímavosti a senzace z ČR i ze světa. Jedná se o nejprodávanější deník u nás, 23 vycházející také v regionálních mutacích.

20 Do roku 1997 byly články vyhledávány v databázích popř. hledány ručním listováním v jednotlivých periodikách – zde mohlo dojít k případnému přehlédnutí článků, kde hnutí HK bylo zmíněno pouze okrajově (nebylo hlavním námětem). Od roku 1997 pak byla pro vyhledávání textů využita internetová databáze Anopress – klíčovými slovy pak byly mutace slov Hare Krišna, Krišnovci, ISCKON, apod. 21 V míře prodejnosti je MF Dnes druhým nejprodávanějším deníkem v ČR; za deníkem Blesk. Průměrný prodaný denní náklad MFD za měsíc prosinec 2014 byl 159 790 výtisků. „ Periodický tisk“. 22 Jedná se např. o citově zabarvené názvy titulků, zvýšená míra obrazové přílohy atd. 23 Průměrný prodaný denní náklad Blesku za měsíc prosinec 2014 byl 251 449 výtisků. „Periodický tisk“.

17

Respekt je považován za relativně objektivní týdeník, 24 komentující aktuální dění v domácí i zahraniční politice, ekonomice, společnosti a kultuře. Redakce časopisu jej sama označuje jako „liberální, kritické médium. V míře prodejnosti25 se Respekt řadí výrazně za týdeník Reflex. Reflex je bulvární týdeník věnující se převážně společenským, politickým, kulturním a publicistickým tématům. Je takřka dvakrát prodávanější než týdeník Respekt.26

3.6. Mediální pozornost Předpokládá se, že jednotlivá média a zejména jednotlivé články budou o hnutí HK inzerovat v rozličné míře. Zastoupení tématu, které se týká hnutí HK na celkovém obsahu článku, může indikovat to, jaká je mu přisuzována důležitost – zde byl užit předpoklad, který říká, že malá část článku věnovaná problematice hnutí HK vypovídá o malém mediálním zájmu o tuto problematiku (Sedláková, 2008: 66). Pro lepší uchopení a následující analýzu byly vytvořeny 3 kategorie, které míru zastoupení námětu hnutí HK na celkovém obsahu článku zohledňují. Tyto kategorie byly označeny jako hlavní, vedlejší námět a okrajová zmínka. Jednotlivé kategorie byly následující: Hlavní námět – zde byl mediální prostor primárně určen hnutí HK – jsou tak označena sdělení, která tvořila nejdůležitější část daného článku. V těchto sděleních zpravidla vystupovalo hnutí HK nebo jeho členové v pozici hlavních aktérů událostí nebo těch, kterých se sdělení přímo dotýkalo. Pokud byla zpráva primárně zaměřena na jiné téma, byla zařazena do jiné kategorie (Sedláková, 2007: 79). Hlavní námět zabíral přibližně 70 % z celkového obsahu článků. Jedná se o zprávu s výraznou zpravodajskou hodnotou. Vedlejším námětem je pak označena informace, která hnutí věnuje menší pozornost. Ve většině případů lze hovořit o „vedlejším tématu jako o logicky či kompozičně navazujících souvislostech k tématu hlavnímu. Vedlejší téma je podřízeno hlavnímu a dále jej rozvíjí, prohlubuje danou problematiku, zmiňuje nové skutečnosti, případně hlavní téma dále 24 V českém mediálním prostoru je poměrně prestižním časopisem a často bývá citován jinými médii. 25 Průměrný prodaný týdenní náklad Respektu za měsíc prosinec 2014 byl 33 850 nákladů. „Periodický tisk“. 26 Průměrný prodaný týdenní náklad Reflexu za měsíc prosinec 2014 byl 59 720 nákladů. „Periodický tisk“.

18

posouvá nebo uvádí do jiného kontextu. V jednotlivých článcích se tak mohla vyskytnout dvě i více vedlejších témat“ (Sedláková, 2007: 79). V případě, že problematice hnutí nebylo věnováno ani hlavní ani vedlejší téma, byl článek zařazen do kategorie okrajová zmínka. Zde bylo téma hnutí zmíněno pouze jednou a nebylo již dále rozvíjeno – byla mu přiřazena nízká zpravodajská hodnota. Přestože takto věnovaný mediální prostor lze vnímat jako takřka zanedbatelný, může jeho kontext poukázat na různé stereotypy, 27 nálady a předsudky, které jsou s hnutím spojovány. Taková to krátká sdělení mohou prezentaci hnutí HK zkreslovat, jakožto nedostatek času čtenářů na získávání informací a uvažování o nich – často pak volí jednostranná sdělení (před těmi protikladnými), která nenarušují zažité mentální obrazy daného fenoménu (Sedláková, 2007: 79). Zde metodologická část práce končí. Nyní se přesuneme k samotné analýze mediálního obrazu a jednotlivých změn v mediální prezentaci hnutí HK.

27 Takovéto užití stereotypu je znakem rigidního vztahu k různým skupinám, těm je pak paušálně přiřazena určitá vlastnost, jsou tzv. onálepkovány. Předsudky a stereotypy se váží zejména se skupinami, jejichž příslušníci jsou snadno identifikováni prostřednictvím fyzických, náboženských či jiných znaků. Takovéto obrazy vytváří předem daná schémata pro hodnocení a vnímání okolního světa a mají stěžejní význam při uvažování o nových jevech – dochází k potlačení složitosti a komplexnosti daného jevu a usnadňuje tak jejich přijímán. Navíc často dochází k nadhodnocení jednoho rysu na úkor celkového projevu – dochází tak ke zkreslení a zjednodušení daného jevu, osoby či události. Tyto stereotypy jsou přijímaný z různých zdrojů, většinou nevznikají v našem vědomí. Velký vliv na jejich vytváření mají výchova rodičů či jiných autorit, z našeho nejbližšího okolí (Lippmann, 1922). Lze tedy říci, že stereotypy a předsudky jsou předávány procesem socializace (primární, popř. i sekundární) a jsou sociálně sdílené, kdy významnou roli v tomto procesu hrají právě masová média, která jsou dnes vnímána jako klíčoví činitelé sekundární, popř. primární socializace.

19

4.

Analytická část Tato část práce se bude věnovat samotnému výzkumu, který bude sledovat jednotlivé

změny v mediální prezentaci hnutí HK, ke kterým docházelo v 1990 až 2014. Tyto změny byly pozvolné, pozorovatelné spíše v dlouhodobějším horizontu a specifické spíše pro jednotlivé aspekty působnosti hnutí. Pro lepší pochopení a interpretaci těchto tendencí, změn, popř. trendů, bylo sledované období rozděleno do tři stádií a jednotlivých dílčích tematických okruhů, pro které jsou tyto změny příznačné. Tři stádia výzkumu, na které bylo výzkumného období rozděleno, korespondují se třemi dekádami působení hnutí HK u nás. První dekáda je období od roku 1990 do 2000, druhá pak od roku 2000 do 2010 – v tomto období dochází k mediálnímu zájmu o nové aspekty působení hnutí HK na veřejnosti. Jedná se například o kulturní akce či náboženská procesí. Třetím stádiem je pak období mezi lety 2010 až 2014. Přestože třetí období je výrazně kratší, nejvíce odpovídá aktuálnímu postavení hnutí HK ve společnosti. Tématické okruhy korespondují s jednotlivými aspekty působení hnutí. Jedná se o problematiku nebezpečnosti, kulturních akcí, každodenního života v komunitě či spojitosti s významnou osobou show-byznysu. Tyto tematické okruhy měly korespondovat s jednotlivými sedmi aspekty konstrukce reality dle Geeho diskurzivní analýzy. Nicméně pro nedostatek dat k analýze došlo spíše než k aplikaci této metody, pouze k inspiraci se jednotlivými kategoriemi, které se dle Geeho, na tvorbě obrazu reality podílejí. Před rozpravou nad samotnými změnami v mediální prezentaci hnutí HK je vhodné upozornit na fakt, že až na malé výjimky nebyl v jednotlivých článcích kladen důraz na rozdíly mezi hnutím HK jako takovým a organizací ISCKON. Ten je vnímán jako zastřešující organizace.28 Již byly objasněny všechny potřebné souvislosti výzkumu. Můžeme tedy přejít k samotným dílčím analýzám.

28 Většina českých oddaných se hlásí k této organizaci. O jiných misiích se články zmiňují pouze v zanedbatelných souvislostech. Tedy ISKCON je pouze jednou z mnoha větví, misií hlásících se k tradici gaudíjského višnuismu. Nicméně se jedná o neznámější a nejpočetnější větev.

20

4.1. Kulturní akce Hnutí HK vstupuje do podvědomí veřejnosti zejména díky svému vystupování na veřejných kulturních akcích. O takovýchto událostech začínají média inzerovat až od počátku druhé dekády výzkumu.29 Parnější je rozdíl v prezentaci akcí, které spadají pod záštitu hnutí (indické festivaly) a akcí, na kterých hnutí pouze participuje. Tento rozdíl je patrný také v důležitosti, který mu média přisuzují. Většinou jde o články inzerované pouze v regionálních mutacích deníku MFD, a to v regionu Praha, Střední a Východní Čechy, ojediněle pak v regionu Střední Morava. Jedná se tedy o lokální (regionální) kulturní akce, čemuž odpovídají také rubriky, v rámci kterých tyto články byly otištěny (kultura, kultura-volný čas, kultura-hudba, zajímavosti). Zejména na počátku druhé dekády se aktivity hnutí na veřejnosti stávají mediálně sledovanějšími – dochází k takřka jakémusi mediálnímu boomu a to v letech 2002 a 2003. Od tohoto období je patrná jistá liberalizace vzájemných vztahů mezi samotným hnutím a většinovou českou společností – zejména však tou, která se situuje do oblasti velkých měst jako je Praha, Brno, Karlovy Vary apod. Zde jsou lidé zvyklí na multikulturní prostředí, což se také odráží ve vzájemných vztazích. 4.1.1.

Indické festivaly

Pod „nálepkou“ indického festivalu jsou prezentovány akce, kde je zvýznamněn původ a tradice pocházející z indického subkontinentu. Může se jednat o akce dvojího typu: Malé indické festivaly, zde hnutí pouze participuje a jejich vztah s okolím je stále relativně liberální. V jednotlivých článcích se jedná spíše o pozvánky na volno-časové či kulturní akce, kde hnutí pořádá krátkou přednášku o indické filosofii 30, podávají vegetariánské pokrmy či jsou jinak návštěvníci seznamováni s indickou kulturou – jedná se spíše opět pouze jen o okrajové zmínky. Takovéto články byly inzerovány pouze v deníku MFD, převážně v regionu Střední Čechy, a to v první polovině druhé dekády výzkumu. Velké indické festivaly, které jsou oproti těm malým i několikadenní. Ty se konají výhradně pod záštitou samotného hnutí a je zde patrný výrazný konzervatismus a vymezení se vůči okolí – o takovémto postoji vůči společnosti hovoří např. Swatos ve své klasifikaci v souvislosti s NNH. Zde hnutí HK řadí mezi do společnosti neintegrované náboženské 29 Přestože ze samotných článků je patrné, že členové hnutí HK na kulturních akcích participovali již v dekádě první. Nicméně v souvislosti s mediální teorií v té době tyto zprávy nepřekročili práh pozornosti a zprávy o hnutí se tak do tisku nedostaly. 30 Přesněji však o višnuistické filosofii.

21

skupiny (Václavík, 2007: 73). Na těchto akcích platí JEJICH vlastní pravidla (zákaz prodeje alkoholu a masa apod.)31. Když se na tuto problematiku podíváme z jiného úhlu pohledu, mohou si tak vlastně návštěvníci do jisté míry vyzkoušet, jaké to je dodržovat ony předepsané zákazy. Tyto akce jsou pak prezentovány jako kulturní s náboženským přesahem či náboženské s přesahem kulturním. V rámci nich jsou většinou, oproti jiným tématům, vyzdviženy všechny aktivity, kterými se hnutí HK prezentuje. Od průvodu s tancem a zpíváním manter, přednášek o védské filosofii, podávání vegetariánské stravy až po prodej knih i odlišný oděv – zde je však patrný jistý odstup mezi oddanými a návštěvníky festivalu – nebylo zmíněno, že by se sami do programu zapojovali 32, spíše se účastní jen pasivně. To může být následkem onoho konzervativního přístupu ze strany oddaných, kteří se v tomto případě výrazněji vyčleňují, distancují vůči okolní společnosti. Takovéto „ochlazení“ vzájemných vztahů je pak oboustranné. Přestože takovýchto akcí je, v porovnání s jinými kulturními akcemi, poměrně méně, samotné hnutí v těchto mediálních zprávách vystupuje většinou z pozice hlavního tématu. Indické festivaly se konají ve velkých městech, kterými jsou Praha a Brno. To, že se jedná o lokální akce, se promítá také do inzerce – bylo o tom inzerováno pouze v rámci daném regionu. Příkladem takové to náboženské akce je pravidelně se konající festival k oslavě boha Kršny, nazvaný Ratha – játra. O něm však bylo inzerováno pouze v letech 2007 a 2009 – v jiném období toto téma zřejmě nepřekročilo práh pozornosti médií. Relativně výrazná je změna v prezentaci této akce v deníku Blesk a MFD. Zatímco většinou se právě deník Blesk zaměřuje na negativitu a senzaci, v tomto případě to bylo naopak - což je v jistém rozporu s teoretickým vymezením deníků jako takových. Negativní aspekty této akce vyzdvihl právě deník MFD,33 zatímco deník Blesk se v tomto případě staví do role spíše seriozního tisku. 4.1.2.

Akce kde hnutí participuje

Výrazně rozdílně (v porovnání s velkými indickými festivaly) je hnutí prezentováno na akcích, kde pouze nějakým způsobem participuje. Tato změna je patrná zejména od začátku druhé dekády výzkumu, kdy stále více dochází ke vzájemné liberalizace vztahů mezi 31 Reakce účastníků festivalu na tuto skutečnost byly rozdílné, spíše však tyto restrikce byly považovány něco neadekvátního, s atmosférou festivalů nepatřičného. Zásada přísného vegetariánství má svůj původ v indické tradici, která vychází z etického ideálu neubližování, a spolu se zákazem konzumace alkoholu se jedná o tzv. zásady čistého života, které by měli oddaní Kršny dodržovat (Fujda & Lužný, 2010: 97). 32 Oproti jiným akcím, kde se účastníci často zapojují do průvodů či zpěvu manter. 33 Což lze opět přisoudit oné postupné bulvarizaci tohoto deníku, která se nese v duchu snižování objektivity zpráv.

22

hnutím a většinovou společností. Tato liberalizace vztahů provází i jiné oblasti působení, jak bude vysvětleno níže. Samotné aktivity hnutí jsou zde chápány jako obohacení kulturního programu a jejich postavení zde je výhradně z pozice kulturního společenství, stoupenců jiné kultury. Mediální pozornost těmto aktivitám hnutí je zde minimální. Jedná se většinou o okrajově a sledovaná změna

je

často

pozorovatelná

pouze

na

základě

analýzy

kontextu.

Mediálně nejsledovanější kulturní akcí, které se hnutí HK pravidelně účastní, je každoroční trutnovský festival. Trutnovský festival Ve zprávách, které se tomuto tématu věnují, vystupuje hnutí HK vždy v pozici okrajové zmínky. Proto výrazným faktorem analýzy byl samotný kontext. Ve sledovaném období v souvislosti s hnutím na tomto festivalu inzeroval výhradně deník MFD, ale pouze o 10 ročnících akce34 – v jiných letech participace hnutí nepřekročila práh pozornosti daného média. Změna v mediální prezentaci hnutí na této akci ve sledovaném období byla nevýrazná až zanedbatelná. V jednotlivých letech je zde hnutí prezentováno až s jistou uniformitou, která je zřejmá i napříč jednotlivými médii. Jakoby jednotlivé zprávy přebíraly formu z minulých let. To může být dáno také tím, že v jednotlivých etapách (po sobě následujících letech) tyto články psali jedni a ti samí autoři. Kulturní rozměr Na trutnovském festivalu hnutí HK pravidelně vystupuje v pozici obohacení kulturní rozmanitosti či místního koloritu. Má zde již pravidelně svůj stan či kemp, kde jeho členové zpívají své mantry, hrají na nástroje nebo prochází samotným festivalovým městečkem. Přičemž je vyzdviženo (právě formou pozvánky), že zdejší účastníci se k těmto aktivitám mohou připojit či je sami vykonávat. Také podávání vegetariánské stravy je již prezentováno jako samozřejmost a to napříč celým obdobím, kdy se o tomto tématu inzerovalo. Liberalizace vztahů Právě na trutnovském festivalu je poprvé výrazná ona liberalizace vztahů mezi členy hnutí a okolní společností, popř. jinými náboženskými skupinami. Jako důvod „existence toho, co by jinde zkrachovalo“ autoři uvádí zdejší specifickou atmosféru, která se nese v duchu svobodomyslnosti, tolerance a alternativních přístupů k životu. Festival se do jisté 34Většinou dvakrát před samotným konáním akce formou pozvánky či formou rozhovoru s pořadateli; jedenkrát pak jako reportáž o této akci.

23

míry vyhraňuje vůči uspěchanému světu a většinové kultuře, což v jistém ohledu koresponduje s postojem hnutí HK vůči většinové společnosti.35 Náboženská tolerance Hnutí HK je v článcích o Trutnově prezentováno jako do jisté míry nábožensky tolerantní, přičemž tato tolerance je zřejmější s odstupem času. Zatímco od roku 1999 se zde hnutí HK angažuje a koexistuje (zatím však odděleně) s evangelickým farářem, zatím však z pozice nenáboženské skupiny, v roce 2014 dochází k výraznému posunu a hnutí se má připojit ke „společné bohoslužbě farářů několika křesťanských církví“. 36 Taková to událost vzájemné spolupráce mezi vyznavači různých náboženství je vnímána jako první v českých náboženských dějinách. Hnutí je zde nově v rámci festivalu vztaženo mezi náboženské skupiny. Nicméně takovýto posun v liberalizaci vztahů je ojedinělý pouze pro tuto velice liberální a tolerantní atmosféru festivalu, která je v jistém kontrastu s uzavřeností, která panuje ve společnosti. To je patrné v porovnání s akcemi, konzervativního rázu, které hnutí HK samo pořádá (ad. indický festival). Zasvěcení Pořadatelé každoročně celý festival věnují (zasvěcují) nějaké skupině či aktivitě – indiánům, poválečné Jugoslávii, matce zemi či právě hnutí HK, jak tomu bylo v roce 2000. Toto věnování se však v článcích daného roku výrazně neprojevilo. Spíše až v letech následujících k této akci bylo odkazováno. Této akce se každoročně účastní tisíce diváků, kteří zde mají možnost se s hnutím HK a jeho aktivitami blíže seznámit, čím tak vstupuje do podvědomí společnosti. 4.1.3.

Jiné kulturní akce

Média informovala také o jiných kulturních akcích, kde se hnutí popř. jeho členové nějakým způsobem projevovali. Nicméně se jedná o akce menšího rázu, než jakým je právě výše zmíněný trutnovský festival. Ale také na těchto menších akcích (s výjimkou indického festivalu) je patrná postupná liberalizace vtahů hnutí HK vůči jiným skupinám – hnutí HK je tak v těchto souvislostech nepřímo prezentováno jako nábožensky tolerantní. Příkladem takovéto skutečnosti může být koexistence různých náboženských skupin vedle sebe na jednom místě nebo aktivity hnutí HK na vánočních trzích, které se nesou 35 O tom hovoří např. při klasifikaci NNH Walise – hnutí odmítající svět a vyhraňující se vůči jeho současným projevům, jako je např. přehnaný materialismus, uspěchanost doby atd. (Václavík, 2007: 73). 36 Bezr, O. (2014, srpen 14). Festival Trutnoff navštíví DJ Frodo i levicová kapela. Mladá fronta Dnes, 189, 10. Kultura.

24

v duchu křesťanské tradice. Tomu bylo např. v prosinci roku 2002 a pak 2003, kdy jejich „tanec a zpěv“ kulturně obohatil zdejší vánoční trhy. 37 Nehovoří se zde o náboženských aktivitách, ale je zde zdůrazňován pouze kulturní popř. zábavní rozměr, kdy samo hnutí je ve vztahu s jinými atrakcemi, jako jsou „polykači ohně, tanečnice nebo potulní muzikanti a komedianti“. Nicméně takováto participace byla ve sledovaném tisku zmíněna pouze v těchto letech jistého výraznější mediální zájmu o hnutí. V následujícím období pak o takovýchto aktivitách inzerováno nebylo. Hlavní představitelé hnutí HK se také účastí mezináboženského dialogu spolu s představiteli jiných náboženství (křesťanství, islám, judaismus). O takovéto události informuje MFD v roce 2002. Tato událost poukazuje na nově vznikající návaznost hnutí HK ne na ostatní NNH, ale již na většinové náboženské proudy. Nicméně o takovéto události bylo inzerováno pouze v tomto roce. Dílčí závěr Jak je tedy z předchozího textu patrné, je ve sledovaných médiích a napříč sledovaným časovým obdobím patrný jistý posun ve vzájemných vztazích mezi hnutím HK a okolím. Tento posun se nese v duchu liberalizace, a to jak ve vztahu s jinými náboženskými skupinami tak veřejností jako takovou. Nicméně takovéto uvolnění vztahů není patrné na akcích, kde hnutí „diktuje své podmínky“ a kde se snaží prosazovat výhradně svá vlastní pravidla . Napříč všemi kulturními akcemi popř. dále níže analyzovanými oblastmi působení, je patrný rozdíl v prezentaci aktivit oddaných – výrazným faktorem, který rozhoduje o tom, jak jsou jednotlivé aktivity nahlíženy, je to, kdo o nich hovoří. Zde lze sledovat výraznější rozdíly v prezentaci samotnými zainteresovanými členy, kteří takřka (ne-li ve všech) svých aktivitách vidí náboženský rozměr.38 Rozdílně pak o těchto aktivitách hovoří sympatizanti hnutí. Ti bývají seznámeni s tímto rituálním rozměrem, přesto se o něm příliš nevyjadřují a jednotlivé aktivity vnímají spíše jako zábavnou formu 39 či zajímavou alternativu vůči všední každodennosti. Tento jejich přístup je odlišný od nezainteresovaných třetích osob,

37 Jedná se o články: Haager, T. (2003, prosinec 6). Ho ho ho! Křikl Mikuláš. Mladá fronta Dnes, 285, 3. Téma. a Holeček, P. (2002, prosinec 9). V Řeporyjích se žije jako ve středověku. Mladá fronta Dnes, 286, 2, Praha. 38 Např. zpěv mahámantry nebo bajanů sami oddaní vysvětlují jako „opěvování a uctívání boha, jeho společníků a velkých světců“, zatímco z pohledu nečlenů se hovoří pouze o „zpěvu“ nebo „zpěvu mantry“, aniž by to bylo dále komentováno či objasněno. 39 Jako formu zábavy vidí např. průvody či zpěvy oddaných – do těchto aktivit se sympatizanti zapojují (s výjimkou indických festivalů – to zaznamenáno nebylo).

25

které v těchto aktivitách spatřují něco podivného, zvláštního, importovaného, ale dále se o to nezajímají, nekomentují to. Předchozí stránky se věnovaly účasti hnutí HK na různých kulturních akcích. Nyní bude sledováno, zda a z jakého důvodu bylo hnutí považováno za nějakým způsobem nebezpečné a proč v předchozích letech mohlo být vnímáno negativně. Bude kladen důraz na zodpovězení výzkumné otázky: Je hnutí HK stále považováno za nebezpečnou náboženskou skupinu či se již stalo součástí české náboženské scény?

4.2. Nebezpečnost hnutí HK V ojedinělých případech bylo hnutí prezentováno jako potencionálně nebezpečné svým členům, deviantní či jinak negativně ovlivňující daný společenský řád a vzájemné vztahy. Inzerce o těchto negativních aspektech se v jednotlivých obdobích výrazně lišily. Přestože by se mohlo jevit, že tyto senzační zprávy budou sledovány pouze bulvárním tiskem, ukázalo se, že tomu tak zcela není - inzerovány o nich jak deník Blesk tak deník MFD. 4.2.1.

První desetiletí

V období první dekády po sametové revoluci docházelo k výraznějšímu působení nových náboženských skupin u nás. V té době jde o nový fenomén, se kterým se česká společnost teprve seznamuje. Často vůči těmto skupinám panují nejisté nálady, opatrnost či strach, přičemž jsou společnosti často podávány nepřesné či zkreslené informace, zatížené nepříznivými stereotypy. Tato skutečnost do jisté míry koresponduje s teoretickými východisky zmíněnými v teoretické části práce. Společnost se proto obrací na odborníky, popř. sami odborníci v médiích vystupují, aby se k problematice působení NNH u nás vyjádřili a českou společnost informovali. V tomto období se inzeruje o potencionální nebezpečnosti hnutí převážně v souvislosti s jinými NNH,40 která jsou zde prezentována (označována) většinou jako sekty. Hovoří se o nich spíše v obecné rovině a velký důraz na rozdíly mezi jednotlivými skupinami je spíše upozaďován. HK tak je řazeno zejména mezi Svědky Jehovovi, Moonisty, Scientologii aj. Aktivity těchto skupin či tyto skupiny samotné jsou prezentovány jako potencionálně či reálně ohrožující zdraví jedince (jak fyzické tak především mentální) či narušující dosavadní sociální vazby svých jedinců s okolím. Je poukazováno na možnost

40 Samotný termín nová náboženská hnutí není příliš užíván, a to ani z řad odborníků.

26

manipulace a zneužívání členů, kterými jsou zejména mladí lidé 41. Ti většinou pochází ze špatných sociálních poměrů a hledají v NNH zázemí, stabilitu či se snaží nějakým způsobem experimentovat. 4.2.2.

Druhé desetiletí

Přibližně v druhé dekádě výzkumu vystupuje již hnutí HK samostatně, bez návaznosti na tyto NNH – již se vůči nim začíná vyčleňovat nebo se dokonce vůči nim plně vyčlenilo. V tomto období byly inzerovány zprávy, nejčastěji v deníku Blesk, kde hnutí či jeho členové přišli do konfrontace s policí či jinak narušovali společenský řád. Míra závažnosti, nebezpečnosti „přestupků“ byla velice rozdílná. Senzace Deník Blesk již tradičně inzeruje o zprávách formou bulvárních senzací. Autoři těchto článků často spojují do jednoho celku vzájemně irelevantní a nahodilé informace a vytváří z nich bulvární zprávu. Tak je tomu např. v letech 2000 a 2002 – kdy byl „zatčen mnich sekty Haré Kršna poté, co zapálil byt prostitutky“ 42 nebo když „úplně nahý, dobře rostlý vyznavač hnutí Hare Krišna“ inicioval kontakt demonstrantů s policisty.43 Tyto zprávy pochází ze zahraničí a mediální obraz hnutí HK u nás tak reflektuje až sekundárně. V dalších letech 1999 a 2005 bylo inzerováno o hnutí HK v důsledku příliš horlivého misijní činnosti členů hnutí.44 Ti se snažili v okolí Prahy „obracet“ občany na víru. Tuto činnost vykonávali s takovou urputností, až na ně musela být zavolána policie.45 Deník Blesk zde informuje o senzaci, kdy identita samotných aktérů jakožto členů hnutí HK je spíše doplňující informací, a se samotným obsahem zprávy spojena spíše nahodile, jako by se mělo jednat o jakési „okořenění“ dané zprávy, přidání ji na senzačnosti či jinak čtenáře zaujmout. Užívání termínu sekta v souvislosti se senzačními zprávami negativního charakteru odpovídá do jisté míry negativní konotaci tohoto pojmu. V porovnání s jinými zprávami z Blesku, kde se o hnutí inzeruje v souvislosti s jinými tématy, je tento termín užíván výrazně 41 V tomto období je samotné mládí členů spojováno s naivitou, nedostatkem životních zkušeností apod. V dalších obdobích je jejich mladistvost spojována spíše se zájmem o alternativu, odklon a bojkot současného stavu ve společnosti. 42 SAD. (2000, leden 3). Bleskem. Blesk, 16. 43 SAD. (2000, září 27). Bleskem. Blesk, 226, 3. 44 Takáčová, Z. (2005, srpen 12). Policistům je třeba i poděkovat. Mladá fronta Dnes, 18, 3. 45 Důvodem pro takovouto entuziastickou snahu kázat své učení a nabízet určitou alternativu příliš zmaterializovanému světu vidí Fujda s Lužným v tom, že hnutí Haré Kršna spatřuje okolní společnost jako svedenou falešnými hodnotami a vyčerpanou smyslovým požitkem (Fujda & Lužný, 2010: 123-124).

27

častěji. Články jiných médií pojem sekta užívají v porovnání se senzačními zprávami Blesku, spíše ojediněle. Velká kauza Počátkem roku 2002 oba deníky inzerovaly o zřejmě největší aféře, která je s hnutím HK celosvětově spojována. Ta se týká týrání dětí. Na tomto článku je výrazně patrná změna, která postihuje mediální prezentaci samotného hnutí napříč oběma deníky. V podání MFD se jedná se o znovuotevřený soudní spor, kde vedení hnutí bylo v USA obviněno z toho, že jejich dětští svěřenci byli v 70. a 80. letech vystaveni „sexuálnímu, fyzickému a citovému násilí“. Pohled Blesku Deník Blesk opět pouze vytipovává senzační prvky této události. 46 O hnutí HK hovoří jako o „Proslulé světová sektě“, která má „odškodnit za sexuální a duševní zneužívání svých členů“. Jedná se o výrazně kratší zprávu, kdy další potřebné informace jsou pro jednoduchou povahu bulvárních zpráv vynechány. Naopak je tato zprávy spojena s relativně nesouvisející informací – spojení hnutí HK s osobou show-byznysu G. Harrisonem. Což opět poukazuje na to, že právě bulvární deníky se zaměřují ve svých zprávách na mediálně známé osobnosti, jak bylo zmíněno v teoretické části. Pohled MFD Tato zpráva47 v podání Mladé fronty Dnes vypadá velice rozdílně. Jedná se o znovuotevřený soudní spor, kde vedení hnutí bylo v USA obviněno z toho, že jejich dětští svěřenci byli v 70. a 80. letech vystaveni „sexuálnímu, fyzickému a citovému násilí“. Relativně seriózní deník se snaží o více objektivní zachycení události, zmiňuje podstatné náležitosti o samotné organizaci - jako jeden z mála článků nastiňuje hierarchickou strukturu v rámci hnutí HK; hovoří o ISKCONu jako zastřešující organizaci hnutí HK. Vzhledem k tomu, že se jedná o soudní spor, stručně informuje o postojích obou zainteresovaných stran, a to formou jejich vlastní výpovědi. Což přispívá k větší objektivitě a nezaujatosti článku. Autor informuje z pozice, kdy respektuje presumpci neviny a hovoří o tomto deviantním chování jako o „údajném“. Přesto hlavní představitel ISKCONu 48 následně přiznává, že „žaloba je víceméně oprávněná“. Vedení hnutí je zde prezentováno do jisté míry jako „kající 46 SAD. (2002, únor 9). EXPRES. Blesk. 34, 16. 47 Bičík, M. (2002, únor 18). Hnutí Haré Kršna týralo děti. Mladá fronta Dnes, 41, 8. 48 Jehož duchovní jméno je užito v citaci textu – jeho identita je tak vnímána jako legitimní?

28

se“, respektive snažící se o zmírnění následků, které tyto dříve dětské oběti musí nést – učiní tak formou značného finančního odškodnění. V článku je pak patrná jistá snaha o zlepšení reputace samotného hnutí a to výpovědí hlavního představitele ISKCONu, který hovoří o tom, že „není správné, aby nevinní členové hnutí byli hnáni k odpovědnosti za deviantní chování jednotlivců“. Přiznává selhání, kterého se tehdejší členové hnutí zřejmě dopustili, ale toto selhání přisuzuje jedincům, nikoli hnutí jako takovému. Negativní pohled na hnutí HK pak mírní dodatečná informace o podobném deviantním chování v rámci jiné náboženské skupiny.49 Zároveň se jedná o v té době více než 30 let starou událost, která s aktuální činností hnutí u nás nemá příliš společného – to je lze odvodit z toho, že tato zpráva nebyla inzerována v celostátní formě, ale pouze v několika regionálních mutacích, a to pouze jednorázově. Různé úhly pohledu a relativní objektivnost zpráv koresponduje s teoretickým vymezením samotného deníku MFD jako relativně seriózním tisku. 4.2.3.

Třetí desetiletí

V celé třetí dekádě výzkumu hnutí HK jako nebezpečné prezentováno nebylo ani jednou, o jejich případném negativním vlivu na okolí či samotné také zmíněno nebylo. Na základě analyzovaných článků lze HK v tomto období považovat za již etablovanou náboženskou skupinou u nás – což lze považovat za odpověď na výše zmíněnou výzkumnou otázku týkající se nebezpečnosti hnutí HK. Doposud byla sledována potencionální nebezpečnost a deviantní chování pouze v článcích, kde dominantní soubor vědění zastupovali sami autoři. Nyní se zaměříme na to, zda o případné nebezpečnosti hnutí hovoří také odborníci. 4.2.4.

Názor odborníků na nebezpečnost

V jednotlivých etapách výzkumu jsou patrné také výrazné rozdíly v prezentaci hnutí HK z řad odborníků. Expertní soubor vědění je považován za privilegovaný, jinak řečeno, názory odborníků mají větší váhu a výrazněji se tak podílejí na tvorbě mediální a následně sociální reality.

49 Kauza o sexuálním zneužívání dětí z řad římskokatolických kněží.

29

První etapa Jak již bylo řečeno, v první etapě výzkumu bylo hnutí HK prezentováno jako jedna z nově působících sekt u nás. V souvislosti s nimi bylo poukazováno na případné negativní dopady na zdraví a společenské vazby členů. Velice příkladným rozdílem v prezentaci jsou články MFD „Matka zřejmě ukrývá …“50 a „S náboženskými sektami na tenkém ledu“.51 Přístup MFD V prvním z výše jmenovaných článků z roku 1993 se k této tématice vyjadřuje D. Lužný, religionista (bez příslušnosti k SSSNNS). Článek se nese v duchu seriózního tisku,52 kde odborník doplňuje informace o hnutí HK objektivním způsobem bez vlastního hodnocení. O případném negativním působení značného počtu předepsaných zpěvů mahámantry hovoří jako o stavech vytržení, kdy jsou snadno manipulovatelní. Také poukazuje na nevhodnost užívání pojmu sekta jako pejorativního.53 Zatímco v druhém článku zastává názor odborníka P. Remeš a teolog T. Novotný oba ze Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů. 54 Ti hovoří výrazně o sektách, kde pak tento pojem autor článku často přebírá. 55 Zde je již patrné jisté zaujetí vůči těmto skupinám – spíše než vůči hnutí HK, tak vůči skupinám snažících se o „uzdravení“ křesťanské společnosti. V porovnání s předchozím článkem je zde počet negativních dopadů těchto náboženských skupin výrazně značnější – od narušení vztahů v rodině, psychického nátlaku, manipulace až citového vydírání. Je tedy patrný jistý rozdíl v prezentaci hnutí z pohledu člena a NEčlena SSSNNS. Zatímco v prvním článků hnutí HK vystupuje samostatně, v druhém pak v rámci jiných

50 Kašpar, J. (1993, prosinec 18). S náboženskými sektami na tenkém ledu. Mladá fronta Dnes (rubrika víkend). 51 Matyáš, J. (1996, únor 17). Matka zřejmě ukrývá čtyřletého Patrika u přátel z hnutí HK. Mladá fronta Dnes (rubrika víkend). 52 Zde je patrná jeho edukační funkce – seznámit čtenáře, společnost nezaujatě o nově působícím fenoménu u nás. 53S užitím pojmu sekta pak mohou být spojovány zažité stereotypy, kdy jsou tyto skupiny vnímány jako násilnické, bigotní a totalitární skupiny (Václavík, 2007: 59). 54Jedná se o výrazně působící antikultovní hnutí u nás, což však v článcích zmíněno nebylo. Argumentace členů antikultovního hnutí a případná snaha o diskreditaci NNH je založena na základě vlastní příslušnosti k zavedeným církvím. To je z článků do jisté míry patrné a na tuto skutečnost upozorňuje také Lužný (2004: 9394). 55 Lidé a společnost si pak mohou na základě takovéto nesprávně užívaného pojmového aparátu spojovat hnutí HK jinými neadekvátními skupinami. To pak může přispívat k vyčlenění samotného hnutí ze společenského života, jak na to upozorňuje Václavík (2007: 9). Také to může napomáhat udržovat zastaralé stereotypy či dokonce vytvářet nevhodné stereotypy nové.

30

náboženských skupin (což je v tomto období častější) – jedná se tedy o obecnější závěry, které se samotného hnutí HK nemusí týkat (jsou cíleny např. na členy Scientologie). Přístup Blesku V prvním období výzkumu se k nebezpečnosti vyjadřují také odborníci v rámci deníku Blesk. Zde sledovány spíše psychologické problémy členů. Nicméně názor odborníků zde není jednoznačný – např. pravidelné HK meditace nejsou příliš doporučovány, zároveň ale dokázaly „vyléčit“ psychicky nemocného jedince. Druhá dekáda V tomto období názory odborníků jsou už víceméně ojedinělé, samotné hnutí již nepředstavuje pro společnost takovou potencionální hrozbu jako v předchozím desetileté. Odborníky, kteří se k hnutí vyjadřují, jsou pak spíše z oblasti sociologie, kdy sledují, jaké je jejich postavení ve společnosti. Samotné hnutí HK pak je prezentováno jako alternativní forma životního stylu pro lidi, zejména mladé, kteří se v jistém ohledu vymezují vůči konzervativní či konzumní společnosti. Takto vyhradit se mohou právě experimentováním s duchovním či náboženským životem nebo také pomocí konzumací drog – tyto dvě relativně kontrastní přístupy mají společný cíl – protest.56 Ke konci tohoto období se opět vyjadřuje k problematice sekt Vojtíšek, ale již primárně užívá termínu náboženská společenství. Dílčí závěr Obecně lze říci, že zatímco v prvním období výzkumu se odborníci vyjadřovali k problematice hnutí spíše jako potencionálně nebezpečné náboženské skupině (sektě), v období druhém o hnutí hovoří z pohledu jeho začleňování do společnosti a jako o formě alternativního způsobu života a jisté formě vzdoru vůči konzumní společnosti. Ve třetí dekádě názory odborníků pak vyhledávány nebyly, což může indikovat situaci, kdy média nepovažují za nezbytné, aby se k tomuto tématu odborníci vyjadřovali; již to není zapotřebí – jedná se již etablovanou součást náboženského života u nás. Tento závěr koresponduje s názory Fujdy a Lužného (2010: 126). Můžeme tedy odpovědět na výzkumnou otázku číslo 3. Ve třetí dekádě výzkumu, která koresponduje se současným stavem ve společnosti, lze na základě analyzovaných článků označit hnutí HK za již etablovanou náboženskou skupinu, která není považována za nebezpečnou svým členům či svému okolí. 56 Bobůrková, E. (2001, červenec 28). Bůh nemá kde v Česku zaparkovat. 174, 1. (titulní strana).

31

Nyní byla dokončena analýza věnující se nebezpečnosti hnutí. A nyní přistoupíme k analýze vztahů hnutí HK k jiným náboženským skupinám. To je vhodné sledovat z důvodu pochopení budování případné vlastní identity tohoto hnutí.

4.3. Změna vztahů HK vůči jiným náboženským skupinám Napříč sledovaným obdobím je také patrná jistá změna ve vzájemném vztahu hnutí HK s jinými náboženskými skupinami. První dekáda Zatímco v tomto období výzkumu je patrné působení hnutí HK jako jednoho z NNH (sekt), v následujících letech začíná docházet k jistému posunu - vyčlenění se vůči ostatním skupinám. Začínají být vyzdvihovány jejich vzájemné rozdíly. Hnutí HK se stává významné zejména díky svému „exotickému“ původu tradice, která má své kořeny v Indii. Přestože se jedná o jednoznačně kulturní import, svou exotičností postupně začínají být pro jednotlivce či skupiny „zajímaví“ a to převážně v pozitivním slova smyslu. Zatímco ostatní skupiny jsou vnímány jako relativně nové, hnutí HK se od nich odlišuje svou několika tisíc let starou tradicí a celosvětovým působením či mírumilovností. Takovéto prezentace se nesou v duchu jisté legitimizace hnutí HK. Kulturní rozměr Velmi důležitou roli hraje opět způsob, jakým o sobě hnutí dává vědět. To je většinou relativně zábavnou formou průvodů, zpěvu, misií jídlem apod. Většina těchto aktivit je prezentována spíše než s náboženským tak s kulturním rozměrem.57 Na tuto skutečnost také společnost patřičným způsobem reaguje. Právě upozadění či úplná absence náboženské rozměru a zvýznamnění rozměru kulturního postupem času dělá z hnutí HK skupinu sui generis, která se od ostatních NNH postupně vyděluje. Druhá a třetí dekáda V tomto období je předchozí trend vyčleňování se stále výraznější, až se nakonec o vzájemné spojitosti hnutí HK a jiných NNH hovoří v diametrálně odlišných souvislostech,58 než tomu bylo na začátku sledovaného období. Dnes se již o hnutí HK píše spíše

57 Protože se nejedná o výpovědi samotných oddaných, hovoří se spíše o kulturních aspektech. Nicméně když o té samé činnosti hovoří oddaní, vidí v něm náboženský rozměr, jak je patrné z rozhovorů s nimi. 58 Např. o obecných otázkách náboženských či otázkách víry.

32

v souvislosti s tradičními církvemi, což podporuje tezi, že na konci sledovaného období výzkumu již hnutí HK vystupuje jako u nás etablovaná náboženská skupina. Nyní opustíme problematiku vztahů hnutí HK s jinými skupinami a podíváme na předposlední tematický okruh týkající se se na mediálně nejsledovanější komunitu hnutí HK u nás.

4.4. Kršnův dvůr Výrazná mediální pozornost byla věnována Kršnovu dvoru,59 který je prezentován jako statek a komunita členů hnutí HK. Statek se nachází nedaleko Benešova u Prahy. Články věnované tomuto tématu jsou obsáhlejšího charakteru (někdy dokonce vícestránkové) a hnutí zde vystupuje z pozice hlavního námětu. Jsou zde sledovány dvě roviny – každodenní život samotných oddaných, o kterém oni sami hovoří a vztahu komunity vůči okolní společnosti, který je nejčastěji spojen s pořádáním programu pro veřejnost. Lze říci, že Kršnův dvůr zde do jisté míry reprezentuje komunitní život, ale i život oddaných jako takový. Pouze prostřednictvím těchto tematicky zaměřených článků jsou čtenáři (společnost) podrobněji seznamováni s filosofií, zásadami, jednotlivými aspekty života oddaných – většinou prostřednictvím rozhovorů s oddanými, bez výraznější reflexe odborníků na tuto problematiku. Ve sledovaném období o Kršnově dvoře inzeroval pouze deník MFD, popř. týdeník Respekt. 4.4.1.

První období

Kršnův dvůr je prezentován jako relativně uzavřená komunita, která slouží výhradně potřebám svých členů, kteří zde žijí podle zásad bhakti 60 – vystupuje zde tedy jako převážně náboženská společnost, popř. společenství žijící podle zásad náboženství. Přičemž hospodářský aspekt na farmě je zde výrazně upozaděn. Vztahy s veřejností jsou v tomto období diametrálně odlišné (značně menší) v porovnání s obdobím následujícím – stále zde panuje, ze strany veřejnosti, jistá rezervovanost. Důvodem je např. „neobvyklý, asketický“ způsob života či poukázání na případnou nevhodnost výchovy malých dětí v této komunitě. Na to upozorňují mimo jiné také odborníci. 59 Spolu s Centrem pro védská studia v Praze, se jedná o největší střediska v Česku. Nicméně mediální pozornost byla věnována pouze Kršnovu dvoru. 60 Pouze v tomto období, v článku „Matka zřejmě ukrývá…“ je otázka filosofie hnutí rozpracována formou odborného textu, za přispění odborníka (D. Lužného). Týká se to oněch 4 regulativních principů, odlišného vzhledu apod. V pozdějších letech tyto informace pocházely pouze prostřednictvím zainteresovaných členů.

33

4.4.2.

Druhé období

V tomto období začíná být společnost více informována o každodenním způsobu života, filosofii a rituální praxi oddaných61. To nejčastěji formou rozhovorů s nimi. Zatímco v předchozím období bylo brzké ranní vstávání, které je součástí rutinního způsobu života, vnímáno jako něco „neobvyklého“, nyní to je prezentováno spíše jako něco ctnostného, čímž může začít nový den věnovaný oddané službě. Výchova dětí V tomto období dochází také ke změně v pohledu na výchovu dětí v komunitě – přestože je poukázáno na obecnější rovinu této problematiky, bývalý člen své dětství v komunitě vnímá jako dítěti prospěšné62 – s tím souhlasí také odborník Vojtíšek. Přestože stále hovoří o sektě, není dle jeho názoru výchova v komunitě pro dítě riziková. Akce pro veřejnost Ve vztahu k okolí jsou patrné značné změny v mediální prezentaci této komunity. Kršnův dvůr, označovaný nejčastěji jako farma, se začíná otevírat světu a zve návštěvníky z řad veřejnosti na zdejší akce. Postupně začíná vznikat nový vztah mezi komunitou a veřejností. Ten má výrazný ekonomický charakter – články začínají mít výrazný reklamní podtext. Tato forma reklamy je zatím formována prostřednictvím výpovědi jednotlivých oddaných – stále výraznější je množství aktivit,63 které jsou případným návštěvníkům nabízeny – významnou roli zde hrají hospodářské

64

a ekologické aktivity, do kterých se

návštěvníci mohou osobně zapojit. Z farmy se zejména o víkendu, kdy jsou akce pro veřejnost pořádány, stává místo pro volno časové aktivity a to nejen pro jednotlivce, ale i rodiny s dětmi. Hnutí HK je zde stále prezentováno jako náboženská společnost, ale již s výrazným kulturním popř. duchovním rozměrem. 61 Většina nebo dokonce všechny aktivity jsou vnímány samotnými oddanými jako služba bohu Kršnovi. Mají tedy náboženský rozměr. 62 Ševela, V. (2007, červenec 30). Šťastné dětství v sektě. Respekt. 31, 17. 63 Jednou z nejvíce vyzdvihovaných zážitků, na které se mohou návštěvníci těšit, je již tradiční vegetariánská hostina. Zde je výrazný rozdíl v prezentaci této formy stravování – z pohledu návštěvníků se jedná o spíše exotickou stravu, jistou formu alternativy vůči české kuchyni, zatímco sami oddaní Kršny za tímto vidí rituálně připravené a obětované jídlo bohu, kdy samotné jeho pojídání je v jistém smyslu náboženskou praxí a přibližuje jedince k bohu (Fujda & Lužný, 2010: 109-110). 64 Komunita se snaží o soběstačnost v produkci potravin, proto si sami velkou část produkce vyrábí sami. Právě tyto aktivity výroby dle tradičního způsobu hospodaření se stávají jednou z atrakcí pro návštěvníky – jedná se např. o dojení skotu, řízení traktoru, jiné zemědělské práce. V této souvislosti je sledován také vztah s vegetariánskými restauracemi, které hnutí HK provozuje, např. pražská Givinda.

34

Zvýšená mediální pozornost této komunitě byla, také jako v případech jiných témat, věnována v letech 2008 - 2009. 4.4.3.

Třetí období

V tomto období již o samotném životě oddaných inzerováno nebylo. Vztah vůči veřejnosti byl podobný jako v dekádě druhé, avšak stále více převažuje důraz na pořádání kulturních akcí pro návštěvníky. Články se nesou převážně v duchu reklamy,65 nyní již pouze prostřednictvím autora článků (dříve spíše prostřednictvím rozhovorů s členy hnutí). Náboženskému rozměru je připisována stále menší důležitost. 4.4.4.

Dílčí závěr

V článcích jsou nejvíce patrné změny ve vztahu komunity k veřejnosti. Z počátku byla komunita Kršnův dvůr lákavá spíše pro jednotlivce, zejména z řad mladých lidí, kteří se zajímají o duchovní nauky. Postupem času (druhá dekáda) sem přijíždí také lidé kvůli ekologickému a tradičnímu hospodaření. Později je toto místo atraktivní také pro rodiny s dětmi, které zde mohou trávit své volnočasové aktivity. Přestože se většinou hovoří o seznamování s filosofií, může se jednat o zábavnou a nenásilnou formu misijní činnosti, která má za účel rozšířit členskou základnu či šířit praxi a učení hnutí, popř. alespoň o snahu přiblížit hnutí svému okolí (Fujda & Lužný, 2010: 125126). Postupem času dochází ke změně jak samotné mediální prezentace této komunity popř. hnutí HK jako celku, tak ke změně v přístupu samotného média – v deníku MFD jsou stále častěji patrné bulvarizační prvky (reklamní upoutávky, obrazové přílohy). Naopak prvků seriózního tisku (názory odborníků, různé úhly pohledu atd.) ubývá. Nyní jsme dokončili analýzu, která se věnovala komunitě hnutí a jejího vztahu k veřejnosti. Nyní se podíváme na poslední tematický okruh, který sleduje spojení hnutí HK s významnou osobností show-byznysu.

4.5. George Harrison Hnutí HK se stalo mediálně známé díky spojení se zpěvákem skupiny Beatles, Georgem Harrisonem. Přestože zde změna v prezentaci samotného hnutí HK není příliš patrná, jsou tyto články značným zdrojem informací o hnutí HK, o kterých se v jiných 65 Reklamní sdělení v sobě obsahují informace o termínu konání akce, ceny vstupu, popis cesty či alternativy v případě nevhodného počasí.

35

souvislostech neinzerovalo – hnutí zde většinou vystupuje z pozice vedlejšího tématu popř. okrajové zmínky. G. Harrison zemřel v prosinci roku 2001. V reakci na tuto událost docházelo v článcích k „rekapitulaci“ zpěvákova života, následně jeho pohřbu, který se nesl v duchu indické tradice, a jeho pozůstalosti. Zde je zmiňováno spojení s hnutím HK – hovoří se zde o vzájemně prospěšném soužití Harrisona a ISKCONu, zejména s jeho londýnskou větví. 4.5.1.

Vliv filosofie

Harrison se díky „přiklonění k tomuto hnutí“ (osobně se znal s jeho zakladatelem) a skrze meditaci „vyčistil od drog“, stal se vegetariánem 66 a našel svou životní cestu, kterou neopustil ani v den své smrti -„před smrtí zpíval mantru "Hare Krišna" a u lůžka měl portréty hinduistických bohů Krišny a Rámy“. Během svého života „studoval a vyznával hinduistickou filosofii“. V některých článcích je považován za příznivce či sympatizanta tohoto hnutí, v jiných spíše za plnohodnotného člena (oddaného) a výjimečně je pak vnímán jako hinduista. 4.5.2.

Finanční podpora a propagace

On sám hnutí více než 30 let finančně podporoval (výrazně se podílel na výstavbě jejich chrámu ve Váránasí) a na svých deskách propagoval jejich hudbu, kdy spolu s oddanými natočili album. Dle něj samotného tato hudba „kromě duchovního rozměru je velice pozitivní“. Tyto písně se k nám mohly dostat ještě před samotou misií oddaných v době před sametovou revolucí. Týdeník reflex tuto skutečnost finanční podpory dovádí do nové roviny, kdy hovoří o tom, že členové hnutí Harrisona (zřejmě kvůli této finanční podpory) „zneužívali, ale jemu to nevadilo“.67

4.5.3.

Pohřební ritus

V článcích věnovaných jeho pohřbu se čtenáři dovídají o filosofii znovuzrození, kdy „odchod z tohoto světa je vlastně velkou oslavou“. Na Harrisonovo přání bylo jeho tělo v duchu indické tradice spáleno a následně rozptýleno v posvátné řece Ganze. Pouze

66 Což jsou vlastně 2 hlavní zásady čistého života oddaného. 67 Dědek, H. (2001, prosinec 6). Harrisonova cesta k bohu skončila. Reflex. 49, 18.

36

prostřednictvím těchto článků je sledována spojitost filosofie hnutí a spojitosti s indickou řekou Gangou jako posvátnou. 4.5.4.

Tolerance

Na základě výroků samotného zpěváka lze hovořit o jakési snaze propojit učení a filosofii hnutí HK s učením křesťanským. Často hovořil o tom, že „aleluja a Hare Krišna jsou jedno a totéž“ „zpíval střídavě aleluja a pak zase hare křisna“ – jedná se o různé cesty vedoucí ke stejnému cíli, k Bohu. 4.5.5.

Změna

Deníky inzerují o hnutí HK v souvislosti s aktuálními událostmi zpěvákova úmrtí a jeho ročním výročí (MFD častěji než Blesk). Jedná se o informativní styl. Zatímco týdeníky tak činí v souvislosti s vydáním knihy o jeho životě a jejího překladu, která vyšla o více než 10 let později, a většinou se jedná o zprávy získané na základě rozhovorů s lidmi z jeho okolí, pozůstalými. Toto byla poslední dílčí analýza, která byla v rámci této práce provedena. Byly zde sledovány celkem 4 tematické oblasti, většinou rozděleny na 3 dekády výzkumu. V rámci nich byly sledovány jednotlivé změny v mediální prezentaci hnutí HK v jednotlivých médiích. Nyní se dostáváme k závěru práce, kde budou shrnuty nejdůležitější poznatky.

37

5.

Závěr Tato bakalářská diplomová práce se věnovala změně mediálního obrazu hnutí HK,

jakožto jednoho z NNH působící u nás, a to v letech 1990 až 2014. Byly analyzovány články z deníků Mladá fronta Dnes a Blesk a z týdeníků Respekt a Reflex. Napříč těmito médii a tímto obdobím došla mediální prezentace hnutí HK jistých změn. Ty byly různě výrazné podle toho, jakou oblast působnosti hnutí média zrovna sledovala. Většinou se však jednalo o změny pozvolné, místy pouze ilustrativní, a projevovaly se spíše v delším časovém horizontu. S jistou mírou zobecnění lze říci, že pro jednotlivé dekády výzkumu byly některé mediální prezentace hnutí HK příznačnější než pro dekády jiné. Po sametové revoluci hnutí HK vystupuje, spolu s jinými skupinami, v pozici nové náboženské skupiny, častěji označované jako sekty. V druhé dekádě je pak HK prezentováno spíše jako etablující se hnutí. Dochází k liberalizaci vzájemných vztahů mezi hnutím a společností - samo hnutí HK se více otevírá společnosti (kromě pořádání velkých indických festivalů) a společnost je vůči nim více tolerantní; HK se stává součástí české náboženské popř. kulturní scény. Na konci druhé dekády a na začátku třetí lze již hovořit o etablované náboženské (kulturní) skupině u nás. Již vůči ní nepanují obavy z možného negativního dopadu na členy či společnost jako takovou. Důležitou roli v mediálním zájmu o hnutí hraje faktor pravidelnosti a lokálního zastoupení komunity. Pokud jednou byla zpráva o aktivitě hnutí v médiu inzerována, je velká pravděpodobnost, že v následujícím období tak bylo učiněno rovněž. Velký vliv na aktivity hnutí a následné mediální inzerce má sídlo komunity – pokud v daném regionu neexistuje výrazná komunita, bylo pravděpodobnější, že v tomto regionu bylo o hnutí inzerováno. Oproti tomu v regionech, kde sídlí významná a aktivní komunita (Praha, Brno, Karlovy Vary) je o hnutí inzerováno s jistou pravidelností. Takovéto výrazné rozdíly v inzerci v rámci jednotlivých regionů jsou patrné napříč oběma deníky. Oproti tomu týdeníky inzerovaly vždy celorepublikově, přestože pouze ojediněle. Analýza vypovídá o samotné změně ve vnímání hnutí, ale také o samotných médiích. Zejména na deníku Mladá fronta Dnes, kde mohlo být analyzováno větší množství dat lze pozorovat rostoucí míru bulvarizace tohoto média. To se projevilo také do samotné prezentace hnutí HK. V čase rostl počet reklamních příspěvků v tomto médiu a o hnutí pak bylo inzerováno častěji formou pozvánek či reklam než formou informativního sdělení. Postupem času je informativní charakter sdělení upozaďován příspěvkům s reklamní tématikou. Také názory odborníků, což je aspektem seriozního tisku, je postupem upozaděn.

38

Mediální prezentace hnutí HK v deníku Blesk byla častěji zatížena samotnou povahou toto média. Lze ho označit za bulvár, a přestože hnutí HK zde často bylo sledováno z pozice senzace častěji než v jiných médiích, nebylo tomu tak vždy. V průběhu celé práce bylo zjevné, že dat potřebných k analýze samotných změn v týdenících Reflex a Respekt není dostatečné množství. Tomu musela být přizpůsobena také metoda, kdy došlo ke kombinaci jak diskurzivní analýzy tak kvalitativní obsahové analýzy. Je tedy patrné, že náboženská tématika není středem zájmu sledovaných médií. Což se (kromě zpráv o Kršnově dvoře či indickém festivalu) projevilo také do prezentace samotného hnutí. To bylo sledováno převážně pro své kulturní aspekty. Zprávy týkající se samotného hnutí pak byly většinou pouze okrajové zmínky nebo vedlejší náměty. Z pozice hlavního námětu vystupovalo hnutí pouze v případech inzerce o Kršnově dvoře či velkém indickém festivalu. Takových zpráv však byla značná menšina (méně než 10 % na celkové inzerci). Na samotné prezentaci hnutí HK se výrazně odrazila identita samotných zainteresovaných osob, které se na dané mediální zprávě podíleli. Od samotného autora, přes respondenta, se kterým byl prováděn rozhovor, až po odborníky, kteří se k dané problematice vyjadřovali. Často se totiž jednalo o členy antikultovního hnutí u nás, což mělo spíše negativní vliv na samotnou prezentaci hnutí HK.

39

6.

Abstrakt Resumé a klíčová slova: Tato práce se zabývá změnami mediálního obrazu nových náboženských hnutí v

České republice v letech 1990 až 2014, a to v tištěných médiích Mladá fronta Dnes, Blesk, Respekt a Reflex. Jedná se o případovou studii hnutí Haré Kršna. Pomocí metody obsahové a diskurzivní analýzy dle J. P. Geeho je zjišťováno, zda toto hnutí je české veřejnosti prezentováno jako "obohacení" náboženské popř. kulturní scény u nás nebo je stále vnímáno jako deviantní náboženská skupina. Vytvářený mediální obraz hnutí Haré Kršna v českých médiích má velký vliv na to, jak je tato skupina přijímána a vnímána českou veřejností. To vychází z teorie o mediální a sociální konstrukci reality. Klíčová slova: Nová náboženská hnutí, hnutí Haré Kršna, ISKCON, česká veřejnost, mediální obraz, obsahová analýza, diskurzivní analýza, Mladá fronta Dnes, Blesk, Respekt, Reflex.

Resumé and keywords: This thesis deals with the transformation of media presentation of new religious movements in Czech Republic between 1990-2014, in print media Mlada Fronta Dnes, Blesk, Respekt and Reflex. It is a case study of the Hare Krishna movement . Using content analysis and discourse analysis by J. P. Gee the thesis investigates whether this movement is presented to Czech public as "enriching" for the religious or optionally cultural scene, or it is still perceived as a deviant religious group. The image of the Hare Krishna movement created by the Czech media has a great influence on how the group is accepted and perceived by the Czech public. This opinion is based on the theory of media and social construction of reality. Keywords: New Religious Movements, Hare Krishna movement, ISKCON, Czech public, media image, content analysis, discourse analysis, Mlada fronta Dnes, Blesk, Respect , Reflex.

40

7.

Použita literatura

Prameny: Bezr, O. (2014, srpen 14). Festival Trutnoff navštíví DJ Frodo i levicová kapela. Mladá fronta Dnes, 189, 10. Kultura. Bičík, M. (2002, únor 18). Hnutí Haré Kršna týralo děti. Mladá fronta Dnes, 41, 8. SAD. (2000, září 27). Bleskem. Blesk, 226, 3. Blesk (noviny). (2015, říjen 20). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Nalezeno [20. 10. 2015] na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Blesk_(noviny) Bobůrková, E. (2001, červenec 28). Bůh nemá kde v Česku zaparkovat. 174, 1. (titulní strana). Dědek, H. (2001, prosinec 6). Harrisonova cesta k bohu skončila. Reflex. 49, 18. Haager, T. (2003, prosinec 6). Ho ho ho! Křikl Mikuláš. Mladá fronta Dnes, 285, 3. Téma. Holeček, P. (2002, prosinec 9). V Řeporyjích se žije jako ve středověku. Mladá fronta Dnes, 286, 2, Praha. Kašpar, J. (1993, prosinec 18). S náboženskými sektami na tenkém ledu. Mladá fronta Dnes (rubrika víkend). Matyáš, J. (1996, únor 17). Matka zřejmě ukrývá čtyřletého Patrika u přátel z hnutí HK. Mladá fronta Dnes (rubrika víkend). Mladá fronta Dnes. (2015, říjen 18). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Nalezeno [12. 11. 2015] na:https://cs.wikipedia.org/wiki/Mladá_fronta_DNES. Periodický tisk. ABC ČR - Kancelář ověřování nákladu tisku. Nalezeno [10. 10. 2015] na: http://www.abccr.cz/overovana-data/periodicky-tisk-1/? filterMonth=12&filterYear=2014 &filterNamePublisher=&filterType=periodicky-tiskdenik&filterNameTitle=&filterGenre=celostatni-deniky. Reflex (časopis). (2015, srpen 26). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Nalezeno [11. 10. 2015] na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Reflex_(časopis) Respekt (týdeník). (2015, říjen 11). Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Nalezeno [28. 10. 2015] na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Respekt_(týdeník) SAD. (2000, leden 3). Bleskem. Blesk, 16. SAD. (2002, únor 9). EXPRES. Blesk. 34, 16. Ševela, V. (2007, červenec 30). Šťastné dětství v sektě. Respekt. 31, 17.

41

Takáčová, Z. (2005, srpen 12). Policistům je třeba i poděkovat. Mladá fronta Dnes, 18, 3.

Literatura: Berger, P. & Luckman, T. (1999). Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Burton, G. & Jirák, J. (2002). Úvod do studia médií. Brno: Barrister&Principal. Fárek, M. (2008). Hnutí Haré Kršna: Institucionalizace alternativního náboženství. Praha: Karolinum. Fujda, M. & Lužný, D. (2010). Oddaní Kršny: Hnutí Haré Kršna v pohledu sociálních věd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni. Gee, J. P. (2005). An Introduction to Discourse Analysis: Theory and Method.New York: Routledge. Hagen, L. (1998). Informační kvalita a její měření. In W. Schulz, L. Hagen&H. Scherer (Eds.), Analýza obsahu mediálních sdělení (pp. 56-75). Praha: Karolinum. Lippmann, W. (1922). Public Opinion. New York: Hardcourt, Brace and Company. Lužný, D. (2004). Stát, média a (nová) náboženství. In Z. N. Nešpor (Eds.), Jaká víra?: Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. (pp. 91-105). Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky. Nešpor, Z. R. (2004). Ústřední vývojové trendy současné české religiozity. In Z. N. Nešpor (Eds.), Jaká víra?: Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. (pp. 21-37). Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky. Silverman, D. (2005). Ako robiť kvalitatívny výskum. Praktická příručka. Bratislava: Ikar. Sedláková, R. (2007). Obraz Romů v televizním zpravodajství: Příklad mediální konstrukce realit. Disertační práce. Masarykova univerzita, Brno. Sedláková, R. (2008). Mediální konstrukce reality: Reprezentace druhých. In P. Orság (Ed.), Média dnes: reflexe megality, médií a mediálních obsahů (pp. 145– 160). Olomouc:Univerzita Palackého v Olomouci. Scherer, H. (1998). Úvod do metody obsahové analýzy. In W. Schulz, L. Hagen&H. Scherer (Eds.), Analýza obsahu mediálních sdělení (pp. 29-53). Praha: Karolinum. Schulz, W. (1998). Masová média a volby: Vymezení problémů a kladení otázek. In W. Schulz, L. Hagen&H. Scherer (Eds.), Analýza obsahu mediálních sdělení (pp. 928). Praha: Karolinum.

42

Václavík, D. (2007). Sociologie nových náboženských hnutí. Brno: Masarykova univerzita. Václavík, D. (2008a). Transformace náboženství a nová náboženská hnutí. In R. Z. Nešpor & D. Václavík (Eds.), Příručka sociologie náboženství (pp. 342-381). Praha: Slon. Václavík, D. (2008b). Náboženství a média. In R. Z. Nešpor & D. Václavík (Eds.), Příručka sociologie náboženství (pp. 321-341). Praha: Slon.

43

8.

Použité zkratky:

NNH – nová náboženská hnutí Hnutí HK – (hnutí) Haré Kršna ISKCON - International Society for Krishna Consciousness SSSNNS - Společnost pro studium sekt a nových náboženských směrů

44