Masarykova Univerzita Brno. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Management v kultuře. Navazující magisterské studium. Bc

Masarykova Univerzita Brno Filozofická fakulta

Ústav hudební vědy Management v kultuře

Navazující magisterské studium

Bc. Anna Sychrová

KODAŇSKÁ RUKA urbanismus a architektura hlavního města Dánska

Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Viktor Pantůček

2010 1

Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala zcela samostatně, bez cizí pomoci, a že jsem v ní uvedla veškeré použité zdroje a prameny.

Bc. Anna Sychrová

...........................................

2

Obsah Předmluva ............................................................................................................................................... 6 Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1.

Představení Dánů a Dánska ............................................................................................................. 9 1.1 Kultura a její vliv na obyvatele..................................................................................................... 15 1.1.1 Významné osobnosti dánského designu .............................................................................. 16 1.1.2 Kinematografie ..................................................................................................................... 19 1.1.3 Literatura .............................................................................................................................. 20 1.2 Všeobecné základní informace o Dánsku .................................................................................... 22

2. Představení samotné Kodaně............................................................................................................ 23 2.1 Život a jeho vývoj v dánském městě během 20. století .............................................................. 25 3. Urbanistické plány Kodaně a blízkého okolí ...................................................................................... 26 3.1 Fingerplanen ................................................................................................................................ 27 3.2 Současný vzhled Kodaně a okolí v návaznosti na Fingerplanen .................................................. 30 4. Jednotlivé turisticky zajímavé body Kodaně ..................................................................................... 35 4.1 Příjezd do Kodaně ........................................................................................................................ 36 4.1.1 København H ........................................................................................................................ 37 4.1.2 Københavns Kastrup Lufthavn (mezinárodní zkratka CPH) .................................................. 38 4.2 Mořské lázně Kastrup .................................................................................................................. 39 4.3 Amager Strandpark ..................................................................................................................... 40 4.4 Christiania .................................................................................................................................... 41 4.5 Vor Frelsers Kirke......................................................................................................................... 43 4.6 Christians Kirke ............................................................................................................................ 44 4.7 Den Sorte Diamant ...................................................................................................................... 46 4.8 Operaen ....................................................................................................................................... 48 4.9 Torpedohallen ............................................................................................................................. 50 4.10 Lille Havfrue ............................................................................................................................... 51 3

4.11 Churchillův park ......................................................................................................................... 51 4.11.1 Fontána Gefion ................................................................................................................... 52 4.12 Amalienborg Slot ....................................................................................................................... 53 Jednotlivé paláce ........................................................................................................................... 54 Současná podoba .......................................................................................................................... 55 4.13 Kongens Nytorv ......................................................................................................................... 55 4.14 Børsen........................................................................................................................................ 57 4.15 Rosenborg Slot .......................................................................................................................... 58 4.16 Rådhus ....................................................................................................................................... 60 4.17 Rundetårn .................................................................................................................................. 60 4.18 Park Tivoli .................................................................................................................................. 61 4.19 IMAX Tycho Brahe Planetarium ................................................................................................ 63 4.20 Botanisk Have ............................................................................................................................ 65 4.21 Carlsberg .................................................................................................................................... 68 4.22 Studentské ubytování ................................................................................................................ 69 4.22.1 Systém vzdělávání v Dánsku ............................................................................................... 69 4.22.2 Tietgenkollegiet .................................................................................................................. 69 4.22.3 Signalhuset ......................................................................................................................... 70 4.23 Copenhagen Concert Hall .......................................................................................................... 71 4.24 Mountain Dwellings-Horské apartmány ................................................................................... 73 4.25 Radisson Blu Royal Hotel ........................................................................................................... 74 5. Společné znaky .................................................................................................................................. 75 5.1 Propojení obou států ................................................................................................................... 77 6. Závěr .................................................................................................................................................. 78 6.1 Resumé ........................................................................................................................................ 79 6.2 Summary ..................................................................................................................................... 80 6.3 Zusammenfassung ....................................................................................................................... 81 4

Seznam použité literatury a pramenů ................................................................................................... 82 Seznam navštívených webových stránek .............................................................................................. 83 Přílohy.................................................................................................................................................... 85

5

Předmluva Tato diplomová práce vychází z mého studijního pobytu v Dánsku, který jsem absolvovala pomocí programu Erasmus v jarním semestru roku 2009. Studijní pobyt mě inspiroval ke zvolení tématu práce, kterým se stalo hlavní město Dánska Kodaň a jeho přímé okolí. S odstupem času, jenţ od mého studijního pobytu nastal, si čím dál více uvědomuji výhody a originalitu této metropole, které se budu snaţit v této práci popsat a vyzdvihnout. Základním leitmotivem této práce bude hlavní město nevelkého severského státu Dánska, které chci tímto způsobem přiblíţit jeho potencionálním návštěvníkům. Mísí se tu dlouhodobá historie města s lehkostí moderní metropole, která vytváří exkluzivní podmínky pro spokojený, kulturní i rodinný ţivot.

Práce by nebyla kompletní bez poděkování mému vedoucímu práce Mgr. Viktoru Pantůčkovi, který k tomuto tématu přidal věcné připomínky a zejména praktická doplnění, kterých si velmi cením a děkuji za ně. Poděkování patří také Ing. arch. Lee Vojtové, Ph.D., která mi také dala několik rad pro jiný náhled na moji práci. Dále srdečně děkuji mým dánským spoluobčanům, kteří mi při debatách nad diplomovou prací dali několik podnětů k zamyšlení a tipů pro rozvoj práce a také všem dánským spoluţákům a profesorům, kteří mi vţdy vyšli maximálně vstříc při získávání informací. Největší dík patří mé rodině za trpělivost, kterou měla po celou dobu mého studia a také za finanční podporu, bez níţ by zahraniční studijní pobyt nebyl jistě realizován.

6

Úvod Hlavním cílem mojí diplomové práce je možná inspirace, čerpající z územního plánování města, která vychází z projektu územního plánování zvaný Fingerplanen. Ten v Kodani existuje jiţ několik desetiletí a dodnes se mu vývoj města přizpůsobuje. Uvedu jeho strukturu a přednosti, které by se mohly stát příkladem pro česká města. Celkově bude práce koncipovaná jako netradiční průvodce města, který vyzdvihne nejzajímavější body Kodaně s hlavním důrazem na architekturu. Výčet památek by měl potencionálním návštěvníkům usnadnit organizování prohlídky města Kodaně. Práce by měla přinést praktické závěry zejména pro budoucí návštěvníky dánského hlavního města a potencionálně i pro kniţní vydavatele. Průvodce městem jako téma, nabízí elegantní propojení ekonomické a kulturní stránky, kde se turistický ruch s kulturou úzce prolínají a vytváří tak ideální námět pro můj studijní obor Management v kultuře. Kodaň aktuálně zaţívá neobyčejný rozkvět v nejrůznějších oblastech, počínaje gastronomií, designem, architekturou a konče módními výstřednostmi svých obyvatel či praktickým a fungujícím vyuţitím alternativních energetických zdrojů. Genius Loci Kodaně souvisí také s bohatým kulturním ţivotem, nabízející jejím obyvatelům rozmanité podmínky pro jejich osobní rozvoj a turistům vítané zpestření krátkodobého pobytu. Kultura a obecně umění má v celém Dánsku výrazné postavení. Proto mimo turisticky zajímavých lokalit uvedu ve své práci i specifika dánské kultury. První část práce se zaměřuje na rozvoj města v souvislosti s projektem Fingerplanen, který je podrobně popsán a vysvětlen, jelikoţ nabízí jedinečný příklad fungujícího urbanistického plánování. Hlavní pointou je jeho přiblíţení současnému modernímu člověku, který vnímá urbanismus výhradně jako praktický nástroj pro rozvoj města. Druhá část uţ nabídne výběr turisticky nejzajímavějších lokalit, které projekt Fingerplanen také z části doprovází. Lokality jsou vybírány dle vzájemné blízké polohy a pro svoji architektonickou originalitu či její významnou historii. Tato diplomová práce sleduje zejména praktický aspekt, jelikoţ sama potencionálně slouţí jako průvodce. Této formě bude také odpovídat její jazyková a technická stránka. Práce je závěrem doplněna o fotografie, které jsem v Kodani sama pořídila a které celou práci zasadí do konkrétního kontextu.

7

Při kompletování práce jsem vyuţívala následující metody: sběr podkladů, syntézu, analýzu, fotodokumentaci, výběr a kompilaci. Moje první návštěva v Dánsku byla velice produktivní zejména z důvodu sbírání podkladů a fotodokumentace, kterou také v této práci vyuţiji a dále seznámení se s mentalitou a specifickým ţivotním stylem Dánů. Po krátké studijní pauze v České republice jsem se do Dánska vrátila uţ konkrétně k několika příkladům dánské architektury, které jsem chtěla podrobněji zmapovat a znovu objevit a popsat nejpoutavější místa pro kaţdého potencionálního nového návštěvníka Kodaně. Následně jsem uţ v České republice podrobněji studovala otázky historie a vývoje města Kodaně a jejích nejdůleţitějších lokalit. Po návratu do České republiky jsem sesbírané informace zkompletovala a rozhodla se, ţe všechny data zpracuji do mé diplomové práce. Své vlastní poznatky a zkušenosti budu konfrontovat s materiály, které jsem měla k dispozici při studiu na University of Copenhagen1 a dále s běţně dostupnými jiţ publikovanými průvodci, díky kterým jsem se při pobytu orientovala. Jelikoţ se zabývám dominantně architekturou, urbanismem a rozvojem města, které jsou vysoce aktuálním a neustále se vyvíjejícím tématem, častým zdrojem informací je také internet. Názvy ponechávám v dánštině s překladem, kromě University of Copenhagen.

1

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, [2009].

8

1.

Představení Dánů a Dánska „Zem zeleně, zem keřů, luk a trav, rumělka střech snad nikdy neztmaví, čilimník na stráních a stáda krav a krav, zelená jezírka a bílé přístavy. Věžičky kostelů z víry a lepenky a statky pod slámou a koně bělohříví, hra dětských stavebnic, červené kaménky, pomněnky zřítelnic, které se všemu diví. Zem s vůní bezinek, zem s vůní vln a sena, zem úsměvu a dívek s mléčnou pletí, zem milá, malá, snad zem zaslíbená, zem zlatých pih na tváři zdravých dětí.“2

Po úvodním citátu Karla Čapka z jeho knihy Cesta na sever, se sluší představit Dánsko a dánský národ jako takový. Následující kapitola se bude zabývat ať uţ obecnými či specifickými vlastnostmi Dánů a Dánska. Z charakteru obyvatel a jejich ţivota, respektive ţivotních postojů, lze mnohé jejich globální úspěchy odvodit a vyčíst. Pro základní uvědomění si představy o původu tohoto národa lze říci, ţe Dánové jsou západogermánská etnická skupina, jejíţ současná populace činí přibliţně 5,5 milionů obyvatel. Mateřským jazykem je dánština, která patří k severogermánské skupině indoevropské jazykové rodiny.

3

Na autonomních územích se téţ uţívá

grónština a faerština. Sami Dánové jsou potomky germánského kmene Dánů, který přišel ze sousedního švédského ostrova přibliţně v 5. - 6. století n. l. a zcela si podrobil své původní obyvatele. První zmínku o Germánech zaznamenal antický zeměpisec Strabón (64. př. n. l.–19). Poté pod jménem Vikingové (společně se Švédy a Nory), Dánové podnikali dobyvatelské výpravy a výrazně ovlivnili vzhled okolní Evropy. Etnický vliv a silný vliv jejich kultury byl patrný zejména v Grónsku, Islandu, Normandii a Británii. Během stěhování národů v 5. století se na území Dánska se Dánové smísili s Juty. 4

2

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970.

3

Wikipedie otevřená encyklopedie: .

4

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ 2010 *cit. 2. května 2010+. Dostupné z .

9

Aktuální postavení dánského národa je velmi silné. V současnosti se Dánové mohou prezentovat jako nejšťastnější národ na světě.5 Toto tvrzení se pro návštěvníka Dánska v mnohém potvrzuje, ţivot pro Dány je opravdu neuvěřitelně klidný a plnohodnotný, neţ je tomu v jiných státech. Tato pozitivní mentalita je turisty vnímána velmi silně, a proto tak činí z Dánska oblíbenou turistickou destinaci. Obyvatelé Dánska mají velikou podporu od státu, jsou jiţ několik desetiletí silný a konstantně stabilní národ, který udává v mnohém příklad celému světu (např. systém vzdělávání, urbanistický rozvoj, systém dopravy a jiné). „Při nedávném průzkumu, který zjišťoval, jak by jednotlivé evropské národy ohodnotily svůj pocit štěstí na stupnici od jedničky do desítky, Dánové vyhráli, neboť dosáhli stupně 8,3. Jako důvod uváděli zdravou ekonomiku, nízkou nezaměstnanost, vysoké platy, velké množství svátků, skvělé sociální příspěvky na bydlení, nemocnice a školy, fungující veřejnou dopravu a nízkou kriminalitu.“6 Mimo stability je dalším dánským výrazným přívlastkem (pro dnešní moderní dobu stěţejním) kladný vztah k ekologii a její praktické vyuţití v kaţdodenním ţivotě. Příkladem můţe být fakt, ţe Dánové dokáţou vyuţít alternativní zdroje energie jako všudypřítomný vítr či sluneční svit efektivně a chytře.7 Za všechny lze uvést, ţe podíl větrných elektráren na výrobě elektrické energie činí 10%.8 Dánsko je také jedním z nejvýznamnějších průkopníků v oblasti zpracování odpadu, se kterým zacházejí spíše jako s druhotnou surovinou neţ s odpadní látkou. „Cílem je posílat na skládky co nejméně odpadu, jen tehdy, když už opravdu není jiné řešení. Více, než 80% veškerého papíru se vyrábí z recyklovaného papíru a 5

World Value Survey. *online+ 2009 *cit. 15. dubna 2010+. Dostupné z . 6

Citováno podle: Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s.39.

7

Finanční noviny. *online+ 2010 *cit. 13. února 2010+. Dostupné z < http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/energetika/zpravy/v-danskem-hotelu-si-budou-moci-lidevyslapat-jidlo-na-rotopedu/463272>. 8

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online] [cit. 15. dubna 2010]. Dostupné z .

10

recykluje se přibližně polovina veškerého odpadu. Pro mnoho firem, začíná být důležitým hlediskem společenská a sociální zodpovědnost a v neposlední řadě to platí i pro módní průmysl, jenž využívá „udržitelnější“ oblečení. Také hotely a restaurace mají zájem o různé ekologické certifikáty, například Grren Key.“9 Ekologie a její vyuţití v kaţdodenním ţivotě je pro Dánsko typické. Pokud se i turista chce ekologicky zapojit, můţe tento současný trend aplikovat například následujícím způsobem: „Pokud chcete být při cestování ohleduplní k přírodě, Dánsko je to pravé místo. V téhle zemi je opravdu snadné minimalizovat „karbonovou stopu“(tedy množství skleníkových plynů, které svým životním stylem produkujete) a tím dopad na životní prostředí. Pro ekologické začátečníky je tu vynikající síť hromadné veřejné dopravy a možnost dostat se téměř všude na kole. A nezapomeňte, že podstatnou část energie, kterou používáte, vyrábějí větrné turbíny. Také dánské pohostinství napomáhá turistům omezovat dopad na přírodu. Již více než osmdesát podniků, od velkých hotelů přes chaty a kempy, a dokonce i několik restaurací, je držitelem ekologického certifikátu Green Key. Pro jeho udělení je nutné splnit 56 různých kritérií, která se týkají používání chemikálií, spotřeby vody a elektřiny, recyklace odpadu a přípravy jídla (více bodů dostáváte za místní zdroje).“10 Pro kompletní pojetí ekologického cestování je moţné se do Dánska dopravit namísto nešetrné letecké dopravy vlakem či lodí. Uţitečné informace ohledně této dopravy, je moţné získat na internetových stránkách Seat 61 viz internetové odkazy v závěru práce. O celkové mentalitě a systému fungujícímu v Dánsku vypovídá kromě vyuţívání alternativních zdrojů energie a fenoménu cyklistiky, o kterém bude zmínka později, také nedávné schválení uvalení daně na tučné potraviny. Jde o důsledek situace, kdy se dánská vláda pozastavila nad vzrůstající obezitou dětí a mládeţe a zřídila tak opatření v podobě zdraţení tučných potravin. Politici chtějí tučné potraviny navýšit zhruba o 25%. Zdraţí se tak kostka másla, zmrzlina, čokoláda, ale i tučné sýry. Dále by se také 9

Citováno podle: Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s.61.

10

Citováno podle: Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s.21.

11

měly zdanit oleje či margaríny, zmraţené pizzy anebo slazené limonády. Návrh byl schválen a v praxi to znamená, ţe vyšší cena tučných potravin by měla zákazníky odradit a tím lidé zůstanou štíhlejší a zdravější. Tedy teoreticky. Získané peníze, vydělané zdaněním, by byly vyuţity na výzkum a léčení obezity. Podobné opatření chystá i Finsko anebo USA. 11 „Cyklisté a cyklistky. Je jich tu jako v Holandsku a šustí ulicemi v celých rojích, proudech nebo také víceméně spojených párech. Tady už kolo přestalo být dopravním prostředkem a stalo se čímsi jako obecným živlem vedle země, vzduchu, vody a ohně.“12 Jiţ decentně bylo nastíněno vyuţívání dopravních prostředků, jako je hromadná městská doprava anebo pouţití jízdních kol. K fenoménu cyklistiky v Dánsku nyní uvedu několik základních informací, které by nově příchozímu návštěvníkovi

mohly

chybět.

Určitě

všeobecně

známým

a

celoevropsky

glorifikovaným atributem Dánska je cyklistika a její hojné vyuţívání v běţném ţivotě. V Dánsku jezdí na kole opravdu kaţdý, dokonce i vysocí úředníci do zaměstnání, anebo rodiče s dětmi do školky. Dánové mají pro cyklistiku ideální podmínky, které jim zaručuje rozsáhlá síť cyklostezek a celkové přizpůsobení dopravy cyklistům. Dalším důvodem proč je cyklistika tak oblíbená, je mírný terén, který v Dánsku převaţuje. Jízdní kolo není veliká počáteční investice a dá se s jeho pomocí během krátkého časového úseku zdolat celkem veliká vzdálenost. Jde o ekologický styl dopravy, je zdraví prospěšný a díky němu je dánské město významně oproštěno od automobilismu, čímţ ho činí zdravějším a bezpečnějším. Oblibu jeţdění na kole způsobuje také to, ţe cyklisté mají k dispozici na silnicích svůj speciální jízdní pruh a vlastní světelný semafor, který cyklistiku povyšuje na bezpečnou moţnost přepravy. Jízdní kolo se také stalo jistým módním doplňkem, coţ má za následek to, ţe je atraktivní pro mladé lidi, kteří berou jízdu na kole více jako stylovou záleţitost neţ dopravní prostředek. Dalším pozitivním příznakem cyklistiky je pro Dány úspora financí, která je ve srovnání s pouţíváním hromadné městské dopravy opravdu citelná, 11

Idnes. [online] c1999-2010 [cit. 3. listopadu 2009]. Dostupné z . 12

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 29.

12

a to obzvláště v Dánsku, které je i pro samotné Dány drahé. Pro turisty je tu také moţnost zapůjčení jízdních kol zdarma, jen za vratnou zálohu, která se do kola vkládá podobně jako do nákupního košíku. Tato „turistická atrakce“ je k dispozici hlavně v letních měsících a je hojně vyuţívána turisty jako zpestření programu i jako moţnost se rychle dostat tam, kam potřebují. Nyní je těchto jízdních kol v hlavním městě Dánska k dispozici asi 2 500 kusů. Celý tento systém je financován sponzory, kteří mají veliký zájem se prezentovat právě pomocí nejoblíbenějšího dopravního prostředku Dánska. Paradoxně nejvíce Dánů předčasně umírá při dopravních nehodách způsobených cyklisty. Celých 70 % obyvatel pouţívá jízdní kolo jako kaţdodenní dopravní prostředek. A to i v zimě a za nepříznivého počasí, které v Dánsku přetrvává.13 K rozmachu cyklistiky napomohla mimo ideálních podmínek i ropná krize v 70. letech 20. století. 14 Dánská cyklistická unie v průběhu 70. let zorganizovala veliké demonstrace, které pomohly k radikálnímu zlepšení podmínek pro cyklisty. Tyto změny měly za následek to, ţe dnes je mnohem jednodušší se dopravit do města, práce či školy na kole neţ autem anebo dokonce hromadnou dopravou. Síť cyklostezek se rozvíjela tak rychle, ţe dnes pokrývá většinu hlavních tahů měst. Cyklisté mohou také lehce kombinovat jízdu na kole s jinými dopravními prostředky jako např. taxi, metro nebo vlak. Cyklostezky vedou také přes mnoţství parků nebo podél pobřeţí a zvyšují tím atraktivitu pro výletníky a turisty. Cyklisté mají přednost před auty (světelný semafor spustí zelenou pro cyklisty o 6 sekund dříve neţ pro auta) a také před chodci, coţ je obzvlášť pro cizince a turisty častým nebezpečným problémem.

13

14

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, [2009]. Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, *2009+.

13

Následující tabulka uvádí, jakým způsobem se Dánové dopravují do práce či školy. 15 Typ dopravního prostředku

Počet denně přepravených osob v %

jízdní kolo

36

automobil

27

veřejná doprava (metro, autobus, vlak)

33

Obliba cyklistiky zapříčiňuje její neustále zdokonalování. Dánská vláda si stanovila pro rok 2015 v oblasti vývoje cyklistiky následující cíle:16 Specifikace cíle

ukazatel v %

Počet obyvatel, užívajících jízdní kolo pro 50 % přepravu do zaměstnání Snížení počtu dopravních nehod

50 %

Zvýšení bezpečnosti jízdy na kole

80 %

Kromě cyklistiky a cyklistů je pro celé Dánsko typický vkus. Dánům nechybí originalita a odvaha v kulturní sféře, zejména v oblasti architektury a designu. Konkrétně v Kodani je k vidění hned několik velice zajímavých architektonických

15

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, *2009+.

16

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, [2009].

14

počinů, které vynikají nevšedními nápady a odvahou a které se stanou nedílnou součástí této práce.

1.1 Kultura a její vliv na obyvatele

Dánové jsou vysoce kulturní národ, rádi a často navštěvují operu, muzea, galerie či se sami aktivně účastní umělecké produkce, zejména sborového zpěvu. Návštěva kulturních akcí je pro ně standardní aktivitou a tento fakt se odráţí na jejich vnímání a toleranci vůči umění obecně. Mají vysoce vytříbený styl, který aplikují ve všech sférách svého ţivota (pracovní prostředí, bydlení, móda, umělecká realizace a jiné) a všeobecný přehled. Samozřejmé je taky kvalitní moderní bydlení, které je hlavní esencí působivosti celého Dánska. Pro ucelenost této práce jsem se tedy rozhodla zařadit následující kapitolu, která pojednává o konkrétních částech dánské kultury, (konkrétně designu, kinematografii a literatuře), které jsou z celé dánské kulturní sféry nejvíce zásadní. Pravděpodobně nejvýraznějším prvkem dánské kultury je design, který je dlouhodobě celosvětově uznávaným prvkem a stal se kaţdodenní součástí domácností Skandinávie. Dánové milují uţité umění a stávají se v tomto oboru skutečnými mistry. Designové výrobky jsou vţdy a všude na prvním místě, utváří specifickou atmosféru interiérů, které mají za následek ustálení „hygge“ atmosféry. Tento fenomén se z dánštiny nejčastěji překládá jako pohodlí či klid, který je hmatatelný v mnoha dánských domácnostech a Dánové jsou na něj náleţitě pyšní. Hygge je často spojována s rodinou a blízkými přáteli. „Snad nic neshrnuje esenci dánství lépe než slovo hygge, které v přibližném překladu znamená útulnost. Nicméně hygge je mnohem víc. Odkazuje na pocit kamarádského, vřelého společenství, které obvykle vzniká, když se Dánové sejdou ve skupině alespoň dvou lidí. […] Hygge znamená také to, že necháte za dveřmi vřavu a starosti okolního světa a budete se snažit navodit vřelou, důvěrnou atmosféru. Hygge ovlivňuje mnoho aspektů osobního života Dánů, od zařízení domovů až po slabost pro kavárničky a

15

hospůdky. Neexistuje větší kompliment, kterým mohou Dánové poděkovat svému hostiteli, než když řeknou, že večer byl velmi hyggelig.“17 Genius loci většiny dánských interiérů, se kromě stylových prvků, vyznačuje hlavně kombinací originality a střízlivosti, která se bez výjimky objevuje po celém Dánsku i v ostatních skandinávských zemích. Dlouhodobě si drţí prvenství v tomto oboru na celém světě a spolu se svými severskými kolegy Švédskem a Finskem vytvořili špičku ve svém oboru. Interiérům dominují přírodní materiály jako kámen a dřevo, světlé barvy, tlumené světlo a svíce. Typický je také hladký, nezdobený styl. Kromě formy je vţdy důraz kladen na funkčnost, praktičnost, pohodlí a jednoduchost, ať uţ se jedná o výrobek pro kaţdodenní uţití či jen pro dekoraci. Dánští designéři vynikají zejména v oblasti návrhů nábytku, keramiky, interiérových doplňků ale také v módním průmyslu. Design a vůbec vše s ním spojené má v celém Dánsku významnou tradici. Proto nyní uvedu několik jmen, které se staly opravdovými ikonami tohoto odvětví umělecké produkce. 1.1.1 Významné osobnosti dánského designu

Nejvýraznějšími osobnosti ve sféře designu jsou Poul Henningsen (1894-1967), který vynikal v oblasti interiérového osvětlení, dále Arne Jacobsen (1902-1971), jenţ navrhoval jak drobné uţitkové předměty, tak celé budovy včetně nábytku a také Georg Jensen (1866-1935), který je nejvíce oblíbený v běţném ţivotě Dánek a to zejména díky jeho návrhům šperků. Následující podkapitoly uvedou stručně nejvýraznější momenty v ţivotě a tvorbě dánských designérů. Poul Henningsen (Ordrup 1894 -1967 Hillerød)

Design Poula Henningsena se proslavil zejména v oblasti stylového osvětlení, které dodnes doplňují styl vybavení interiérů. Je nejoblíbenějším designérem lamp a světel, jehoţ stěţejní ideou bylo světlo měkké, rozptýlené, tlumené, které má díky stínítku vrhat příjemný stín a ţárovka nesmí oslňovat. 18 Henningsen se narodil v Kodani slavné dánské herečce Agnes Henningsen. Nikdy nevystudoval architekturu či design, jeho studia začala v letech 1911-14, kdy studoval 17

Citováno podle: Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s. 40

18

Scandinaviandesign. *online+ c1997 *cit. 13. listopadu 2010+. Dostupné z < http://www.scandinaviandesign.com/poulHenningsen/index.htm>.

16

na technické škole, dále pak v letech 1914-17 na Vysoké škole technické v Kodani. Jeho prvotním zájmem se stala tradiční funkcionalistická architektura, časem se však zaměřil na osvětlení, coţ ho proslavilo více. Věnoval se také tvůrčímu psaní, stal se novinářem a spisovatelem. Počátkem druhé světové války, se stává hlavním architektem zahrad zábavního parku Tivoli. Během války ho potkal podobný osud jako mnoho dalších tvůrčích umělců Dánska a byl donucen kvůli německé okupaci uprchnout z Dánska. Stává se důleţitým aktérem kulturního dění v dánské kolonii umělců ve Švédsku, kde pokračoval ve své tvorbě. Jeho svítidlo PH 5 se doposud drţí na vrcholu oblíbenosti Dánů, i kdyţ bylo navrţeno jiţ v roce 1958. K tomuto faktu přispívá design světla reflektorů, který zaručuje, ţe světlo směřuje vertikálně i horizontálně. Svítidlo je určeno pro zavěšení nízko nad stolem a vytváří tak teplý tón světla. PH 5 je dnes moţné mít v paprikově červené, kokosové, modré, olivově černé či wasabi zelené barvě.

Arne Jacobsen (Kodaň 1902 -1971)

Patrně nejznámějším jménem dánského designu je designér a architekt v jedné osobě Arne Jacobsen. Jeho vliv je patrný i po jeho smrti, dodnes se některé jeho designové výrobky velmi úspěšně prodávají a jeho budovy patří ke vzoru moderní architektury. Na svých studiích se zaměřoval na design drobných předmětů aţ po rozsáhlé stavební projekty, a to vše vţdy jen s malým počtem zaměstnanců. Spojil tak dokonale exteriér s interiérem, jehoţ exemplárním příkladem je Radisson Blu Royal Hotel (viz strana 69). Jeho rodina ţila v domě viktoriánského stylu a jiţ od dětství Arne Jacobsen bojoval proti tomuto dekorativního stylu svých rodičů malováním svého pokoje na čistě bílo.19 Mladý Arne Jacobsen studoval na zedníka v Německu, poté studoval v zahraničí v Itálii. V roce 1943 spolu se svým osobním přítelem Poulem Henningsem uprchl do Švédska. Mezi jeho nejslavnější návrhy patří návrh ţidle Mravenec (navrţena v roce 1951), která byla určena pro masovou výrobu, která se díky své skladnosti a 19

Easyhome. [online] c2006-2007 *cit. 10. prosince 2009+. Dostupné z < http://www.easyhome.cz/design-andarchitektura/dansky-design-arne-jacobsen-i/>

17

manipulovatelnosti stala fenoménem ve školách či restauracích po celém světě. Pro kodaňský hotel Radisson Blu Royal Hotel, Jacobsen také navrhnul veškeré interiérové vybavení hotelu, včetně křesel Vejce a Labuť (obě navrţeny v roce 1957). Ty jsou jiţ dle názvu inspirovány přírodou, protoţe Jacobsen byl jejím velikým obdivovatelem. Obě dvě křesla splňovala vţdy jednu podmínku a to, ţe se dá vyrobit z jediného kusu dřeva nebo odlít do jednoho kusu speciálně vyrobených forem.20 Křeslo Vejce je původně navrhnuto pro vstupní halu hotelu Radisson, originál váţil celých 20 kg a jeho tvar byl vymyšlen tak, aby křeslo sedícímu zajistilo co největší soukromí ve společných prostorách hotelu. Prvotní návrh křesla počítal s tmavě červenou barvou. V současnosti je křeslo moţné sehnat v nejrůznějších potazích a barevných provedeních, od ţluté barvy, květinových vzorů nebo s kravím či koţeným potahem (obr. č. 31 v závěru práce).

Georg Jensen (1866 Raadvad- 1935 Kodaň)

Tento dánský sochař a stříbrotepec Georg Jensen se stal zakladatelem moderního pojetí stříbrného zboţí. Jeho nadčasový design je charakteristický díky jednoduchým křivkám, elegantním tvarům a zároveň vysokou uměleckou osobitostí. Počátkem 20. století, zaloţil Jensen v Kodani společnost stejného jména, která stále produkuje široký sortiment stříbrných a nerezových výrobků a těší se veliké oblíbenosti i dnes. Jensen byl synem brusiče noţů a uţ jako 14letý se začal trénovat ve zlatnickém řemesle. Od dětství Jensen touţil být sochařem, proto se zapsal na Královskou akademii výtvarných umění, kterou absolvoval v roce 1892. Ačkoliv jeho sochařské výtvory byly přijaty dobře, později se vrátil k uţitému umění. Pracoval jako modelář v porcelánce, v roce 1904 zaloţil vlastní podnik v Kodani. Kolem roku 1920 měl pobočky svého podniku v New Yorku, Londýně, Paříţi, Stockholmu a Berlíně. 21 20

Bonluxat. [online] 2010 *cit. 15. prosince 2009+. Dostupné z < http://www.bonluxat.com/a/Arne_Jacobsen_Swan_Chair.html>. 21

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 1. prosince 2009+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Georg_Jensen>.

18

Dodnes se jeho designérské kousky dobře prodávají a jsou běţnou součástí dánského ţivota. Nejoblíbenější jsou jeho šperky ve tvaru stylizovaných květin. (obr. č. 31 v závěru práce).

1.1.2 Kinematografie

Dánská kinematografie je vedle designu jedna z nejsilnějších stránek dánské kultury. Celosvětově známou se stala zejména prostřednictvím několika osobností, z nichţ jmenujme například jména Lars von Trier (reţisér, zakladatel hnutí Dogma 95), Mads Mikkelsen (herec), Viggo Mortensen (herec), Susane Bier (reţisérka) anebo samotné hnutí Dogma 95 (manifest). Stejně jako v případě České republiky, má dánská kinematografie celosvětový úspěch a je pravidelně oceňována na řadě filmových festivalů. K současným úspěchům vedl významný historicko-průkopnický vývoj. Prvním nejznámějším filmovým reţisérem v Dánsku počátku 20. století byl Carl Theodor Dreyer (1889-1968), k jehoţ nejvýznamnějším dílům patří němý film La Passion de Jeanne d´Arc (Vášeň Johanky z Arku), kde se novátorsky pouţily detailní záběry a silné emoční prvky. Dalším jeho dílem byl film, natočený během druhé světové války, nazvaný Den hněvu, který díky své odvaze naráţet a kritizovat nacistickou okupaci zapříčinil to, ţe reţisér filmu musel uprchnout do sousedního neutrálního Švédska. Významnější filmy se na mezinárodní scéně objevily aţ v 80. letech. Babettes gćstebud (Babettina hostina) reţiséra Gabriela Axela, dosáhla nejvyššího ocenění filmové akademie, neboť v roce 1987 byl tento film oceněn nejvyšším moţným způsobem Oskarem. Hned následující rok získal Oskara také film Pelle erobreren (Pelle Dobyvatel), reţiséra Billa Augusta. Vůbec nejznámějším dánským reţisérem je kontroverzní Lars von Trier, který je autorem manifestu Dogma 95. Tento manifest udává 10 stěţejních bodů, kterými se filmy natočené dle Dogma 95 musí řídit. Jedná se o následující podmínky: „1. Natáčení musí probíhat v reálu, na místě děje. Dovážení rekvizit není přípustné. (Pokud je nějaká rekvizita nezbytná pro příběh, musí být zvoleno takové místo natáčení, kde se rekvizita nachází.) 2. Zvuk a obraz nesmí být nahrávány odděleně. (Nesmí být používána hudba, pokud nehraje v natáčené scéně.) 19

3. Kamera musí být držena v ruce. Je povolen jakýkoli pohyb nebo nehybnost dosažitelná v ruce. (Film se nesmí odehrávat tam, kde stojí kamera; kamera musí natáčet tam, kde se odehrává film.) 4. Film musí být barevný. Speciální osvětlení je nepřípustné. (Pokud nedostatek světla nedovoluje natáčet, je třeba scénu vypustit nebo na kameru připevnit jednu lampu.) 5. Optické efekty a filtry jsou zakázány. 6. Film nesmí obsahovat povrchní akci. (Vraždy, zbraně apod. se nesmí vyskytovat.) 7. Časový a geografický posun je zakázán. (Film se odehrává tady a teď.) 8. Žánrové filmy nejsou akceptovatelné. 9. Formát filmu musí být Academy 35mm, s poměrem stran 4:3 (tj. ne širokoúhlým). (Tento požadavek byl později zmírněn pouze na finální kopii, aby umožnil i nízkorozpočtové produkce.) 10. Režisér nesmí být uveden v titulcích“.22 Lars von Trier

23

, Viggo Mortensen24 i Mads Mikkelsen25 jsou výrazné osobnosti

dánské kinematografie, uznávaná i za hranicemi Dánska. 1.1.3 Literatura

Poslední z trojice kulturní sféry, která mezinárodně reprezentuje dánské umění, lze jmenovat literaturu. Velmi stručně lze mezi nejvýznamnější osobnosti dánské literatury zařadit spisovatele Hanse Christiana Andersena (1805-1875), jehoţ pohádky

22

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ *cit. 10. května 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Dogme_95> 23

Československá filmová databáze. [online] c2001-2010 *cit. 2. března 2009+. Dostupné z < http://www.csfd.cz/reziser/3111-lars-von-trier/>. 24

Československá filmová databáze. [online] c2001-2010 *cit. 2. března 2009+. Dostupné z < http://www.csfd.cz/herec/166-viggo-mortensen/>. 25

Československá filmová databáze. [online] c2001-2010 *cit. 2. března 2009+. Dostupné z < http://www.csfd.cz/herec/4929-mads-mikkelsen/>.

20

byly přeloţeny do více jazyků neţ kterákoli jiná kniha s výjimkou Bible.26 Dále průkopníka filosofického směru existencionalismu Sørena Kierkegaarda (1813-1855), který se proslavil díky jeho velikému dílu Buď-anebo. Nejznámější dánskou spisovatelkou 20. století je Karen Blixen (1885-1962), která se proslavila zejména memoáry u nás známé jako Vzpomínky na Afriku.27 Ze současné tvorby lze uvést jméno Peter Høeg (narozen 1957), který v roce 1992 vydal bestseller v českém překladu Cit slečny Smilly pro sníh. Počátky dánské literatury vycházejí ze severské mytologie a ústní tradice s ní spojené. Důkazy o její existenci jsou doloţitelná, pomocí různých vyobrazení na špercích a jiných atributech, které jsou datovány aţ do 5. aţ 6. století n. l. První písemnou památkou je však latinsky psaná kronika Saxa Grammatika Gesta Danorum (Skutky Dánů), která pochází z období kolem roku 1200. Hlavní náplní byla oslava dánské královské dynastie28 Ve středověku se všechna díla psala převáţně latinsky. Za nejdůleţitější dílo dánské středověké literatury, lze povaţovat naučnou báseň o stvoření světa Hexaëmeron, kterou na počátku 13. století sloţil v latinských hexametrech Anders Suneson.29 Také ve středověku byla hlavním námětem dánské literatury mytologie. Dánský jazyk se v literatuře začal pouţívat aţ mnohem později, prvně především pro formování písemných zákoníků. V období renesance se díky technickému pokroku v souvislosti s rozmachem knihtisku, dostalo do podvědomí mnoho děl humanistických učenců. Vznikalo také mnoţství náboţenských spisů, které vyvrcholily v roce 1550 překladem Bible30. Díky humanismu, došlo k zájmu o dějiny země, coţ vedlo k znovuzrození starogermánské literatury. V době osvícenství byl hlavní osobností v dánské literatuře filosof Ludvig Holberg (1684-1754), jehoţ tvorba 26

Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s. 43

27

Wikipedia The Free encyklopedia. [online+ 2010 *cit. 15. května 2010+. Dostupné z . 28

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online] 2010 *cit. 15. května 2010+. Dostupné z . 29

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online] 2010 *cit. 15. května 2010+. Dostupné z . 30

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]2010 *cit. 15. května 2010+. Dostupné z .

21

podnítila vznik dánského divadla.31 Do období realismu jiţ spadá tvorba Hanse Christiana Andersena, který se stal prvním celosvětově známým dánským spisovatelem a tento status si drţí dodnes.

1.2 Všeobecné základní informace o Dánsku „Zemička světle zelená, jako se na mapách malují nížiny; zelené louky a zelené pastviny, kropenaté stády; temné chebzí s bílými koláči květů, modrooké dívky s mléčnou a plstnatou pletí, pomalí a rozšafní lidé; rovina jak by ji pravítkem nakreslil.[…] Za to tu člověk vidí hodně do šíra, a kdyby se postavil na špičky, viděl by třeba i moře.“32 Dánsko je země těsně koexistující s mořem. Utváří jej celkem 406 ostrovů, z nichţ přibliţně 90 je obydlených. Celkový obvod pobřeţí měří 7314 km a z ţádného místa v Dánsku, to k pobřeţí není déle neţ pouhých 52 km.33 Většinu státu tvoří úrodná zemědělská půda, která je občas zvlněná mírným kopcovitým terénem. Zemědělství má výsostné postavení v ţivotě Dánů. „Objem zemědělské produkce na jednoho obyvatele je největší na světě. Celkový zisk v zemědělství byl v roce 2001 neuvěřitelných 78, 4 mld dánských korun (337 mld českých korun). Tento zisk vytvořilo pouze 182 700 lidí zaměstnaných v zemědělství tj. 3, 6 %obyvatel Dánska“.34 Nejrozsáhlejším ostrovem Dánska je Jylland (Jutský poloostrov), který zaujímá více jak polovinu celé rozlohy Dánska a nabízí zejména pro zemědělství ideální podmínky. Od severu k jihu měří vzdušnou čarou 360 km. Největší ostrov Dánska Sjælland (Zéland), je známý zejména kvůli lokaci hlavního města København (Kodaň). K větším ostrovům se dále řadí Fyn, Falster, Lolland a Bornholm. 31

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online] 2010*cit. 15. května 2010+. Dostupné z . 32

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 18

33

Turistika. [online] c2007-2009 *cit. 1. května 2010+. Dostupné z < http://dansko.turistika.cz/>.

34

Severské listy. *online+ 1998-2010 *cit. 1. května 2010+. Dostupné z < http://www.severskelisty.cz/kaleido/kale0157.htm>.

22

Dánsko omývá ze severu Severní moře, na východě Baltské moře. Dánsko také administrativně spravuje Grónsko a Faerské ostrovy. Dánsko leţí v mírné podnební zóně, kterou zmírňují teplé mořské proudy. Podnebí v Dánsku je oceánské, mírné, deštivé a dosti větrné. Zimy bývají v porovnání s Českou republikou mírnější, teploty málokdy klesnou pod bod mrazu, léto naopak nebývá příliš horké, průměrná teplota v létě se pohybuje mezi 16-17 °C. Nejméně sráţek spadne na jaře, nejsušší měsíc je únor. Nejdeštivější měsíc je srpen. Na závěr několik základních statistických údajů Dánska.35 Oficiální název:

Dánské království

Hlavní město:

Kodaň

Rozloha:

43094 km2

Počet obyvatel:

5547088

Státní zřízení:

Pluralitní

konstituční

monarchie

s jednokomorovým parlamentem Měna:

dánská koruna

Náboženská příslušnost:

luteráni 88%, muslimové 1%

Nejvyšší hora:

Ydinge Skovhoj, 173 m.n.m

2. Představení samotné Kodaně „A vypadá to vlastně, jako by to bylo vyňato z obrovské krabice hraček a pěkně rozloženo po hladké rovině: tu máte, děti, a hrajte si; tady jsou domečky a chlévce, 35

Eurostat. *online+ 2010 *cit. 5. května 2010+. Dostupné z < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/guip/introAction.do?init=1>

23

tady hnědé kravky a tady koně bělohříví.[…] A teď to rozsázejte po zelené pastvině do řádek a čtverců, aby to bylo hezké a plné napohled.“36

Po úvodním seznámení s dánským národem, dánským státem a dánskou kulturou, se následující kapitoly zaměří na hlavní město Dánska Kodaň. Kdyţ hovoříme o hlavním městě Dánska, je třeba také uvést některé jeho základní geografické a faktografické údaje. Kodaň má 1.182 239 obyvatel a rozlohu 88,25 km2. Je obydlena jednou desetinou celkového počtu osob Dánska, přičemţ 1,8 milionů lidí bydlí na periferním prstenci kolem centrální Kodaně. Kodaň je moderní město, neustále se měnící a neustále v pohybu, to vše v souladu s přáním jejich obyvatel. Jeho síla spočívá právě v jeho stáří a ušlechtilosti v kombinaci s chutí pouţívat nové trendy. Kodaň je praktické místo k ţivotu, nabízí vzrušující budoucnost pro všechny nové obyvatele, stejně tak zaručuje stabilitu pro ty, kteří zde ţijí jiţ mnoho let. Kodaň poskytuje bezpečné podmínky pro ţivot, vyznačující se vysokou kvalitou ţivota, nabízí rozmanité mnoţství volnočasových aktivit, přizpůsobuje spokojenosti obyvatelů svůj vlastní rozvoj a při tom všem, si ponechává „vesnický“ ráz a malou rozlohu. Kodaň je město s bohatým kulturním ţivotem, její obyvatelé rádi a často navštěvují kulturní akce, kterých je v hlavním městě veliká nabídka. Kromě kulturního vyţití je město také známé díky své toleranci, kdy upřednostňuje rovnost mezi lidmi. Země je oblíbenou destinací homosexuálních párů, kterým je zde přizpůsobeno mnoţství klubů, hotelů či komunit. Dánský zákon o registrovaném partnerství vstoupil v platnost jiţ v říjnu roku 1989. Zákony umoţňují také adopci párům stejného pohlaví.37 Hlavní město Dánska často působilo nejen jako turisticky vyhledávaná destinace, ale také jako dějiště významných mezinárodních konferencí (naposledy

36

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 21

37

Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008.

24

Konference o změnách klimatu v roce 2009)38 K ekologické problematice se Kodaň však nevyjadřuje jen teoreticky, jak je patrné z následujícího příspěvku: „Velká část Kodaně je zásobována teplem a elektřinou ze systému, který patří k nejúčinnějším procesům výroby energie na světě. Jeho značná část pochází z větru, ale také z biomasy: v tomto případě dřeva a sena, z nichž se vyrábějí brikety a ty se pak spalují ve speciálně upravené elektrárně na Amageru. Kombinované použití tepla a elektřiny, při kterém je elektřina vyráběná v elektrárně spolu s teplem vedena potrubím do většiny domácností a kanceláří v Kodani, znamená, že ze spalování je využito celkově 94 % energie.“39

2.1 Život a jeho vývoj v dánském městě během 20. století Následující část mé práce se zaměřuje jiţ na specifika dánského města. Pro snazší pochopení kontextu urbanistického plánování, bude tato kapitola pojednávat o vývoji městské plochy v dánském městě v průběhu 20. století. Všechny informace v této kapitole pouţité, jsou pořízené z přednášek, které jsem absolvovala během mého zahraničního studijního pobytu a také z učebních materiálů University of Copenhagen. 40

Blíţe se zaměřuje na vývoj vyuţití městských ploch a prostoru v průběhu

posledních 100 let, kde se výrazně změnila funkční stránka městského prostoru k něčemu, co bychom mohli v dnešní době popsat jako relaxační a setkávací zónu. Současný trend si ţádá, aby městské zóny byly navrhovány a přizpůsobeny moţnosti, lehce si získat a přilákat obyvatele města pro aktivity jako je prohlídka města, návštěva galerií a muzeí, cyklistika, nakupování a zábava. Naopak v nedávné minulosti, (kterou zde mám na mysli počátek 20. století), se městské zóny a náměstíčka přizpůsobovaly čistě činnostem, souvisejícím s nákupem, prodejem a obchodováním. Tedy s prací. To mělo za následek, ţe lidé po skončení pracovních povinností neměli zájem setrvávat na pracovišti déle, neţ bylo nutné a tudíţ funkce těchto prostorů byla časově omezena. Poté se většina příbuzných aktivit přesunula z veřejných prostranství do prostorů kamenných obchodů, a tudíţ vznikl prostor pro nový rozvoj. Kolem roku 1950 se 38

Oficiální stránky Dánska. *online+ 2010 *cit. 13. dubna 2010+. Dostupné z . 39

Citováno podle: Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s. 60.

40

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, [2009], s. 200

25

v Dánsku, stejně jinde ve světě, jiţ plně rozmohl automobilismus. V 60. letech 20. století se tedy výrazně změnilo plánování městských prostorů a jejich vyuţití pro obyvatele měst. Všeobecně známý fakt, ţe Dánsko je zemí ideální pro cykloturistiku jen podporuje současný despekt k automobilismu a mnohé názory o Dánech a jejich způsobu ţivota si lze utvořit právě na základě tohoto ojedinělého přístupu k cyklistice. Ta má klady v několika sférách moderního ţivotního stylu (levný, ekologický a zdravý dopravní prostředek). Koncem 60. let tedy z dánských městských center automobilový provoz vymizel. Vzniklo mnoţství volných prostranství, pěších zón a obchodních středisek, kdy všechen vývoj těchto ploch, byl přizpůsoben obyvatelům měst a jejich pohodlí. Tento trend útulných a bezpečných, přehledných veřejných prostranství je patrný aţ dodnes, kdy je hlavním stěţejním bodem kaţdého dánského města vysoký počet kaváren, restaurací, pěších a cyklistických zón. Výsledkem vývoje tedy je, ţe dnešní podoba dánských měst navazuje na svůj letitý vývoj, který se přizpůsoboval zejména a hlavně jeho obyvatelům.41

3. Urbanistické plány Kodaně a blízkého okolí Jak jiţ bylo zmíněno, dánské město prošlo letitým urbanistickým vývojem, který vyvrcholil projektem Fingerplanen z roku 1947, který bude stěţejním bodem následující kapitoly. Pro snadnější orientaci v dané problematice uvádím vysvětlení některých základních pojmů, které se budou v následující kapitole vyskytovat. Všechny výklady slov jsou převzaty dle otevřené encyklopedie Wikipedie. Urbanismus je architektonická disciplína, jejímţ cílem není stavět jednotlivé domy, ale projektovat sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyváţené celky. Usiluje o směřování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, udrţení ekologické rovnováhy a ochraně kulturního dědictví s cílem zajištění trvalého rozvoje.42

41

Course in Danish Culture. *Dánsko+: University of Copenhagen, *2009+.

42

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ 2010 *cit. 11. dubna 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Urbanismus>.

26

Územní plán je druh studie, která si klade za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího vyuţití. Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umoţnily další výstavbu a trvale udrţitelný rozvoj, spočívající v nalezení vyváţeného stavu mezi zájmy ţivotního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snaţit naplnit potřeby současné generace tak, aby umoţnil existenci a přeţití i generací příštích.43 Obec je základní jednotkou veřejné správy a samosprávy a zpravidla, v různé míře podle typu obce, i státní správy. V některých zemích je obcí téměř kaţdé město či vesnice, v jiných zemích je obvyklé, ţe obec je tvořena větším mnoţstvím vesnic nebo ţe některá sídla mohou být součástí města.44 Zahradní města jsou soběstačné obce, obklopeny zelenými pásy, které obsahují pečlivě vyváţenou oblast sídel, průmyslu a zemědělství. Zakladatelem hnutí se v roce 1898 stal sir Ebenezer Howard (1850-1928), který má souvislost i s projektem Fingerplanen. Vědecky řečeno, Fingerplanen byl silně inspirován plánováním Ebenezera Howarda a jeho myšlenkami.45

3.1 Fingerplanen Následující podkapitola bude vycházet převáţně ze samotného projektu Fingerplanen, který je tu rozebrán a vysvětlen. Všechny informace zde pouţité jsou převzaty ze samotného projektu a studiích o něm vydaných.46 Základní princip celého projektu spočívá v efektivním plánování výstavby nových ploch tak, aby bylo zachováno kvalitní ţivotní prostředí pro všechny zúčastněné obyvatele. Projekt se dotýká hlavního města Kodaně a jemu přímo přilehlých obcí. Byl vypracován a přijat v roce 1947 a jeho tvůrcem se stal mladý urbanista a architekt Peter Bredsdorff (191343

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Azemn%C3%AD_pl%C3%A1n>. 44

Wikipedie otevřená encyklopedie. [online]2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec>. 45

Wikipedia The free encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z . 46

Wikipedia Den frie enccyklopædi. *online+ 2009 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < http://da.wikipedia.org/wiki/Fingerplanen>.

27

1981). Výchozím bodem je vnitřní Kodaň na ní navazující přilehlé obce. Základní princip Petera Bredsdorffa a jeho týmu je zamýšlen tak, ţe po celém hlavním městě je moţné se v co moţná nejkratší vzdálenosti přesunout mezi vlastním obydlím, prací a zelenou rekreační plochou (park, hřiště, pláţ apod.). To vše pomocí hromadné městské dopravy. Tento plán se dodrţuje dodnes, v současnosti Kodaňská ruka v návaznosti na hromadnou městskou dopravu vypadá následovně:

Fingerplanen a jím řídící se územní plánování sleduje následující pravidla: urbanizace měst a obcí se bude vyvíjet do tvaru pěti štíhlých prstů směr a vývoj jednotlivých prstů bude následovat trasy veřejné hromadné dopravy mezi jednotlivými prsty zůstanou zelené nezastavěné plochy obyvatelé budou ţít v blízkosti zeleně a rekreačních oblastí

28

Ještě dlouho před zásadním rozhodnutím následovat projekt Fingerplanen, se podoba a vzhled Kodaně přizpůsobovalo svému okolí. Aţ do poloviny 19. století bylo město obklopené hradbami a ţilo v něm přibliţně 130.000 lidí, celkově obývali pouhé 3 km2 opevnění města. Počátkem 20. století se v Kodani rozmohla síť tramvají, která spojovala pracující a střední třídu se sousedními a okrajovými městy. Mnoho lidí tak mohlo dojíţdět za prací do centra města a bydlet v okrajových částech. Před druhou světovou válkou přesáhl počet obyvatel Kodaně 1 milion a tato situace si vyţádala řešení. Vítanou pomocí se stal hromadný dopravní prostředek, vlak S-tog, který se stal vodítkem pro utváření nového urbanistického plánu. S-tog je nejčastěji pouţívaným dopravním prostředkem aţ dodnes.47 Nový urbanistický plán, který stále utváří současný vzhled Kodaně, byl přijatý v roce 1970. Jeho počátky však spadají aţ do 40. let 20. století, kdy se tento projekt zrodil jako původně bakalářská práce mladého architekta. K jeho dnešní podobě vedlo nespočet drobných odloţení, restrukturalizací a kritik.

Z nejvýznamnějších uvedu

následující: 1939 - První dánský zákon o územním plánování byl přijat národní vládou. 1947 – Projekt Fingerplanen byl vypracován. 1948-1956 – Slabé plánovací úsilí, komunální rivalita, mnoţství antagonistických vztahů mezi centrální Kodaní a předměstími. 1961 – Průkopníci z 5 plánovaných prstů (Palec a Ukazováček), byli značně kritizováni kvůli jeho nespravedlivému oddělení společenských tříd. Veřejné zklamání z výrazného oddělení bohatých a chudých, vedlo k přeformování územního plánovacího orgánu. Raná 70. léta – Parlamentní plánovací zákon byl schválen v tom směru, ţe určoval, jak by se mělo plánovat v jednotlivých regionech. Tento zákon však nebyl příliš dobře přijat v regionu Kodaně, vzhledem k obavám státní správy z postupování moci regionu, ve kterém ţije jedna třetina obyvatel Dánska. Fingerplanen byl přijat. 47

Design din by. *online+. 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z < kvl.kunde.siteloom.dk/files/pdf/samlet.pdf>.

29

1974-1989 – Byl vytvořen orgán s názvem Hovedstadens Udviklingsråd (často uváděný pod zkratkou HUR. Jedná se v podstatě o stavební úřad, který však také podporuje provoz muzeí, cestovní ruch, provoz divadel apod. Celkově je tedy zodpovědný za komplexní rozvoj oblasti). Jednalo se v podstatě o regionální kompetence, které však neměly ţádné větší výsledky a tato rada „Větší Kodaně“ byla rozpuštěna v roce 1988. 1988-1991 - Během tohoto období dohlíţelo na regionální plánování Ministerstvo životní prostředí. Současnost – Na dopravní a regionální plánování, hospodářský, cestovní a kulturní rozvoj dohlíţí příslušný regionální stavební úřad.

3.2 Současný vzhled Kodaně a okolí v návaznosti na Fingerplanen Projekt je rozsáhlý urbanistický plán, který zahrnuje mnoţství okolních měst a městských částí, které uvádím v následující kapitole. Obce jsou uspořádány do mapy dle jednotlivých prstů.

30

31

Malíček

Severní část Kodaňské ruky utváří prst malíček, který náleţí k nejbohatším ze všech. Tato čtvrť je charakteristická architekturou zahrnující činţovní domy, zahradní města a středně veliké domy měšťanského typu. Malíček je obyvateli lidově nazývána Whiskey Belt (Pás Whiskey). Ţije zde přibliţně 270.000 obyvatel a náleţí sem následující obce: Obec Genofte zahrnující městské části: Klampenborg, Skovshoved, Charlottenlund, Hellerup, Gentofte, Ordrup, Jægersborg, Dyssegård, Vangede Obec Lyngby-Taarbæk zahrnující městské části: Kongens Lyngby, Ulrikkenborg, Brede, Virum, Sorgenfri, Lundtofte, Hjortekær Obec Rudersdal zahrnující městské části: Søllerød, Holte, Øverød, Gl. Holte, Trørød, Nærum, Vedbæk, Skodsborg, Birkerod, Kajerød, Bistrup Obec Hørsholm zahrnující městské části: Hørsholm, Usserød, Rungsted, Vallerød, Smidstrup Obec Allerod zahrnující městské části: Allerod, Lillerød, Blovstrød Obec Fredensborg zahrnující městské části: Fredensborg, Asminderød, Humlebæk, Kokkedal, Niverød, Niva. Prsteníček

Severozápadní část předměstí je z velké části tvořena samostatně stojícími městskými byty, s několika výjimkami bytových projektů, určených pro vyšší třídu. Ţije zde přibliţně 100.000 obyvatel. Zahrnuje následující části Kodaně a okolí: Obec Gladsaxe, zahrnující části: Gladsaxe, Bagsværd, Buddinge, Høje-Gladsaxe (Gladsaxe Heights), Mørkhøj, Søborg Obec Furesø, zahrnující části: Vaerlose, Farum, Hareskovby Prostředníček

Severozápadní část a střední část plánu se skládá ze smíšení dvou výše uvedených ploch, a to měšťáckých obydlí a rozsáhlých nízko rozpočtových veřejných objektů pro

32

bydlení v kombinaci se zahradními městy. Nachází se tu také značná část průmyslových ploch, celkově zde ţije 110.000 obyvatel. Náleţí sem následující obce: Obec Herlev, zahrnující části: Herlev, Hjortespring Obec Ballerup, zahrnující části: Skovlunde, Ballerup, Måløv, Ågerup, Jonstrup, Egebjerg Obec Egedal, zahrnující části: Smørumnedre, Stenløse, Ølstykke Ukazováček

Západní část formuje ukazováček, který je utvářen obyvateli s nejniţšími příjmy a vysokou kriminalitou. Toto předměstí se velmi liší od ostatních čtyř, za coţ byl Fingerplanen často kritizován. Jsou zde poměrně rozšířené levné bytové projekty. Z celkového počtu 145.000 obyvatelů zde ţije přibliţně 20% imigrantů první nebo druhé generace. Patří sem následující obce: Obec Rødovre, zahrnující městské části Rødovre, Obec Glostrup, zahrnující městské části Glostrup, Hvissinge, Ejby Obec Brøndby, zahrnující městské části Brøndbyøster, Brøndbyvester, Brøndby Nord Obec Albertslund Obec Høje-Taastrup, zahrnující městské části Taastrup, Høje-Taastrup, Tåstrupgård, Hedehusene Palec

Část vedoucí podél jihozápadu pobřeţí utváří palec ruky. Zatímco centrální část tohoto předměstí utváří rychle se vyvíjející bytové projekty, odlehlé části palce jsou typické samostatně stojícími bytovými domy. Nejlidnatější „prst“ pojme přibliţně 215.000 obyvatel, opět zde ţije velký počet přistěhovalců. Zahrnuje následující obce: Obec Hvidovre, zahrnující městské části: Avedøre, Friheden, Hvidovre Obec Brøndby, zahrnující městské části: Brøndby Strnad 33

Obec Vallensbæk Obec Ishøj Obec Greve, zahrnující městské části: Hundige, Karlslunde, Greve Obec Solrød, zahrnující městské části: Solrød, Jersie Obec Køge, zahrnující městské části: Køge, Ølby Extra prst

Plán Fingerplanen původně nepočítal s ostrovem Amager, který se nyní dostal do špičky územního rozvoje Kodaně směrem na východ. Ostrov Amager a předměstí švédského Malmö, se tak nečekaně stalo vyhledávanou destinací, která nyní vytváří nový šestý prst. Ostrov Amager (původně neperspektivní část Kodaně), se stal nejmodernějším předměstím s rostoucím bohatstvím. S otevřením Öresundského mostu do Malmö, se Extra prst prodlouţil aţ do Švédska. Ve Švédsku dnes ţije 25.000 Dánů. 48 Šestý prst zahrnuje: Obec Tårnby , zahrnující městské části: Tårnby, Kastrup Obec Dragør

Bydlení obecně je jedním ze základních fyziologických potřeb kaţdého člověka. I přes důsledné územní plánování se Kodaň stále potýká s jedním zásadním problémem, a to s problematikou cenově dostupného bydlení. Ceny v Dánsku jsou obecně na velmi vysoké úrovni, avšak situace ohledně nedostupnosti bydlení po finanční stránce je varovným signálem pro celou společnost a zejména vládu. V této oblasti musí Kodaň v budoucnu zajistit bydlení pro střední příjmové skupiny obyvatel, která si je bude moci dovolit odkoupit do osobního vlastnictví. Ceny bytů v osobním vlastnictví a stejně tak druţstevních bytů jsou jiţ několik let na nepřijatelně vysoké hranici. Cenový vývoj nemovitostí zapříčinil to, ţe rodina se středními (v Dánsku vysokými) příjmy, si není schopna zajistit vlastní bydlení. Zároveň také došlo ke sníţení počtu nájemních bytů, které jsou relativně levné a dostupné a tato situace si ţádá řešení. Kromě 48

CK Periscope. *online+ *cit. 18. května 2010+. Dostupné z < http://www.dansko.cz/obecne/>.

34

spokojenosti obyvatel je dostupnost bydlení také nezbytné zejména tehdy, pokud Kodaň chce pruţně reagovat na výzvu poskytování kvalifikovaných pracovních sil. V porovnání s například, anglickými, francouzskými, německými a nizozemskými městy, Kodaň nesmí pouţívat nástroje pro městské plánování, jako je například prodej obecních pozemků, které se běţně pouţívají v mezinárodním měřítku pro poskytnutí levných bytů pro střední příjmové skupiny. Pokud dánské obce chtějí mít volnost při řešení tohoto problému, je potřeba stanovit nové zákonné nástroje v oblasti bydlení. 49

Projekt Fingerplanen jako nástroj územního plánování, (který je i přes rychlý rozvoj Kodaně a mnoho jeho restrukturalizací stále dodržován), se může stát inspirací pro územní plánování dalších měst, neboť kvalitní životní prostředí je zásadním bodem pro spokojenost obyvatel.

4. Jednotlivé turisticky zajímavé body Kodaně Následující druhá část práce se bude jiţ zabývat turisticky nejvíce vyhledávanými body Kodaně. Opět tu bude patrný krásný kontrast Kodaně, kdy se setkává historie i aktuálnost města ve vzácné symbióze. Jak je patrné z výše uvedených informací, Kodaň má mnoho pozitiv, které obyvatelům i návštěvníkům Kodaně výrazně zkvalitňují ţivot. Jedním (pro turisty i obyvatele) z nejvíce zásadních, je moţnost lehké a rychlé dostupnosti všech nejlákavějších památek bez vyuţití hromadné městské dopravy. Je tu řeč o pěším okruhu Kodaní, která je uskutečnitelná v rámci několika hodin. Jak je patrné z následující mapy, všechny turisticky vyhledávané památky jsou koncentrovány na dlani Kodaňské ruky.

49

Design din by. *online+. 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z < kvl.kunde.siteloom.dk/files/pdf/samlet.pdf>.

35

Trasa prohlídky je tedy volena tak, aby byly zahrnuty všechny zajímavé části vnitřní části Kodaně. Zahrnuty jsou klasické lokality (Lille Havfrue, Rådhus), ale také nejmodernější stavby, které ještě před pár lety nebyly součástí Kodaně (Horské apartmány, Mořské lázně Kastrup). Jednotlivé body jsou zde popsány jak z hlediska jejich historického vývoje, tak i z pohledu informačního, jelikoţ uvádím mnoţství moderních staveb, které mají zajímavé webové stránky.

4.1 Příjezd do Kodaně Kodaň také navštívil a své dojmy z cesty trefně sepsal a ilustroval v knize s názvem Cesta na Sever Karel Čapek, který tuto práci doplnil. Úvodem poznamenal: „Tlusté selské dítě s příliš velikou a příliš chytrou hlavou: to je Dánsko.[…] Ještě před nějakými sto lety se prý Kodaň na noc zamykala a dánský pan král dostával klíče od městských bran na svůj noční stolek. Dnes už tu nejsou městské brány a Kodani se říká Paříž severu.“ 50

50

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 28

36

Návštěva Paříţe Severu můţe být podniknuta hned několika způsoby. Vyjma klasické dopravy přes Německo a dále trajektem, se nabízí nejpohodlnější, ale asi nejdraţší variantou - vlakem. Jako první a nejdůleţitější orientační bod se nově příchozímu návštěvníkovi Kodaně tedy nabídne hlavní vlakové nádraţí. 4.1.1 København H (obr. č. 1)

Hlavní vlakové nádraţí v Kodani zvané København H, je situováno nepatrný kousek od samotného centra Kodaně a nabízí tak moţnost ihned se lehce přemístit pěšky přímo do centra Kodaně. Výstup z příjezdového nástupiště do prostoru hlavního nádraţí je prvotní příjemný záţitek, kde se pestrá směsice lidí pod dřevěnou propracovanou střechou, mísí s hmatatelnou atmosférou něčeho nového a poutavého. Jiţ zde jsou cítit severské odlišnosti. Přehlednost, čistota, dobré sluţby a pølser (vynikající národní jídlo, obdoba klasického hot dogu), to vše dohromady novému příchozímu nabídne excelentní začátek jeho cesty. První budova hlavního vlakového nádraţí byla postavena v roce 1847, kdy se hlavním stavebním materiálem stalo dřevo. Dřevěné stavby však nebyly z důvodu bezpečnosti déle povolovány, proto se dalšímu konceptu stanice musel přizpůsobit hlavní architekt H. J. Herholdt (ţivotní data nedohledána), který nádraţí v roce 1864 renovoval. I tato budova vlakového nádraţí však brzy přestala vyhovovat nárokům cestujících, a z tohoto důvodu bylo rozhodnuto postavit nové nádraţí, spojující jiţní část města a čtvrť Østerport. Současnou podobu nádraţí později navrhnul architekt Heinrich Wenck (1851-1936) a plně dokončena byla 1. prosince roku 1911. Modernizace se stanice dočkala v roce 1980, kde byly na nástupiště zavedeny eskalátory a výtahy a hlavní prostor nádraţí byl kompletně přestavěn. Dalších úpravy byly započaty v letech 2004 a 2008, kde se hlavním bodem rekonstrukce stala střecha, věţe a most vedoucí k nástupištím.51 Jelikoţ se jedná o veřejnou budovu, její přístupnost je moţná prakticky kdykoliv.

51

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 2. února 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Copenhagen_Central_Station>.

37

4.1.2 Københavns Kastrup Lufthavn , mezinárodní zkratka CPH (obr. č. 2)

V souvislosti s dopravou do Kodaně je důleţité také zmínit nejrychlejší a nejefektivnější moţnost přepravy, letecky. Pouhou jednu zastávku vlakem od centra a Hlavního nádraţí se nachází mezinárodní letiště Kastrup. Je však také přístupné přes Amager Strandpark (viz strana 37). Letiště Kastrup se rozkládá na ostrově Amager. Dánský ostrov je spojen se švédským městem Malmö proslulým Öresundským mostem52, přičemţ Malmö je oblíbenou destinací turistů i Dánů, z důvodu výrazně niţších cen. (Stejnou situaci nabízí severně poloţený dánský Helsingør a dvacet minut trajektem vzdálený švédský Helsingborg). Letiště Kastrup bylo otevřeno jako jedno z prvních soukromých letišť na světě dne 20. dubna 1925 a mělo travnatou přistávací/vzletovou dráhu. Během let 1936 – 1939 přistavil dánský architekt Vilhelm Lauritzen (1894 - 1986) nový terminál čistého stylu. Tato budova poslouţila jako perfektní ukázka severského funkcionalismu a nordické architektury. V roce 1941 byl zpevněn povrch přistávací dráhy a o pět let bylo Kodaňské letiště známo jako třetí největší na evropském kontinentu. Dne 26. ledna 1947 se stala letecká havárie, kdy letadlo Douglas DC-3 holandské královské letecké společnosti KLM havarovalo během zastávky v Kodani na své cestě do Stockholmu. Zemřelo 22 lidí, včetně švédského prince Gustava Adolfa (1906 – 1947) a americké operní pěvkyně Grace Moore (1898 – 1947). Tragédie však rozvoj letiště nezastavila. V roce 1950 bylo odbaveno 378 000 cestujících, zatímco v roce 1956 jich byl uţ 1 milion a Kodaňské letiště bylo vyhlášeno jako světově nejlepší. 53 Dne 30. dubna 1960 byl otevřen Terminal 2, opět postaven podle plánu architekta Vilhelma Lauritzena. Zároveň se začaly budovat i modernější přistávací dráhy dle poţadavků současných proudových letadel. V roce 1973 letiště odbavilo 8 milionů cestujících. V roce 1982 byl otevřen nákladový terminál a v roce 1998 Terminal 3. V tomto období letiště běţně odbavuje kolem 17 milionů pasaţérů ročně. O rok později byl modernizován systém příjmu a výdeje zavazadel a původní terminál Vilhelma Lauritzena byl

52

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ 2010 *cit. 17. května 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Most_p%C5%99es_%C3%96resund>. 53

Copenhagen airport. *online+ 2010 *cit. 20. března 2010+. Dostupné z < http://www.cph.dk/CPH/UK/MAIN/>.

38

přesunut o 3.8 km jiţněji podél přistávací dráhy, aby uvolnil místo pro nové terminály, hotel a vlakové nádraţí. V roce 2007 bylo přistaveno metro a letiště se tak dokonale připojilo k městské infrastruktuře. V současnosti Kastrup odbavuje kolem 67. 000 pasaţérů denně, coţ v roce 2009 činilo téměř 20 milionů ročně, a následně vedlo k dalšímu vybudování zázemí pro cestující. K letišti náleţí v Dánsku několikrát oceněný pětihvězdičkový hotel Hotel Hilton, nabízející mimo standardních sluţeb také restaurace, sauny, bary, fit centrum a bazén. Samotné prostory letiště jsou doplněny nejrůznějšími nabídkami pro cestující, počínaje obchody, restauracemi, bankou, směnárnou aţ po thajské masáţe či kadeřnictví. Nováček se v prostorách terminálů bude cítit bezpečně a příjemně, zejména díky v Dánsku všudypřítomné angličtině a milému personálu, který v případě nouze dobře nasměruje a poradí. Není nic příjemnějšího neţ klidný příjezd do nového města. Více informací viz internetové odkazy v závěru práce. Po příjezdu do Kodaně a prvotním zorientování, jiţ přistoupíme k samotné prohlídce města. Začneme tedy na ostrově Amager.

4.2 Mořské lázně Kastrup (obr. č. 3)

Zde leţící městská část Kastrup nabízí kromě moderního letiště i další významné zajímavosti a tím jsou kromě přístavu zejména Mořské lázně Kastrup. Jak by z názvu mohlo vypovídat, mělo by se jednat o lázně, avšak tento název je značně zavádějící. Mořské lázně Kastrup, které jsou dílem architektů studia White Arkitekter.54 Hlavním architektem projektu se stal Fredrik Pettersson, jehoţ návrh se stal zajímavou architektonickou dominantou zasazenou do moře. Podél pobřeţí ostrova Amager byla nedávno provedena revitalizace nově budovaného pobřeţí, která pojala výstavbu lázní, toalet a převlékáren i pro handicapované občany jako zajímavý architektonický počin, který oţivuje a láká návštěvníky po všechna roční období. Samotná kruhovitá budova lázní je z vysoce kvalitního dřeva Azobé, které je odolné vůči vodě a soli.55 Objekt je postavený na kůlech asi 1 metr nad zemí, kdy hlavním charakteristickým znakem je 54

White architekter. *online+ 2010 *cit. 1. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.white.se/>.

55

Archiweb. [online] c1997-2010 [cit. 10. listopadu 2010]. Dostupné z < http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1731>

39

prostor, fungující jako uzavřený úkryt chránící před větrem. Je neustále zdarma přístupný veřejnosti. Lázně se směrem k pevnině otevírají a lákají tak návštěvníky k jejich prohlídce. Podél celého objektu lázní je zřízena klidová zóna s lavičkami a odpočívadly. Lázně jsou ideální pro poklidné plavání, opalování, kajakové tréninky či jen krácení volného času v sympatickém prostředí přístavu. Velikým kladem celého objektu je jeho permanentní osvětlení, které se stává z řady světel, namířených do stěny objektu. Vytváří se tak osvětlená dominanta pobřeţí, která působí útulně i v dlouhých potemnělých obdobích. Spojení pevniny a moře takovýmto elegantním způsobem je pro původem suchozemského turistu opravdovým lákadlem a ona neopakovatelná atmosféra zejména zimních temných dní v kombinaci se zářivým mořským úkrytem nastaví vnímání nového kodaňského návštěvníka na vysokou hranici. Mořské lázně Kastrup jsou návštěvníkům přístupné 24 hodin po celý rok. Více informací o objektu je moţné získat na webových stránkách studia White architekter (viz internetové odkazy v závěru práce).

4.3 Amager Strandpark (obr. č. 4) Pokud budeme pokračovat dle mapy podél nově zrenovovaného nábřeţí, nemůţeme minout jednu z nejoblíbenějších destinací Dánů a turistů, kterou je Amager Strandpark. Hlavní myšlenka Amager Strandparku byla koncipována před více jak 25 lety na základě návrhů mnoţství místních sdruţení o revitalizaci pobřeţí. Podařilo se jim vytvořit politický zájem a tak v roce 1990 skutečně vznikly plány na projekt. Počáteční práce byly zahájeny dne 27. května 2004 a pláţ byla slavnostně otevřena v srpnu 2005. 56 Jen krásných pět kilometrů od centra Kodaně a pouhé dva kilometry od letiště najdeme městské pláţe s dostatkem prostoru pro všechny pláţové i nepláţové aktivity. K dispozici je konkrétně 4.6 km dlouhá koupací pláţ, která je dělena na dvě části. Pláţ na pevnině vede podél silnice z Amager Strandvej na dva kilometry dlouhý ostrov, který je spojen s pevninou třemi hojně frekventovanými mosty. Z ostrova je pěkný výhled na švédské pobřeţí a Öresundský most a také na hřmící vzlétající a přistávající 56

Amager Strandpark. *online+ 2010 *cit. 5. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.amager-strand.dk/>.

40

letadla. Je to ideální místo k odpočinku zdarma, coţ přijde v Kodani víc neţ vhod. Promyšlená je i celá koncepce pláţe. Mezi ostrovem a pevninou je laguna, kde je mělká voda a místo je tak vhodné pro děti. Na své si přijdou ale také sportovci, pro něţ je vyhrazen 1 km dlouhý pruh pro aktivní plavání a kanoistiku, která je v Kodani velmi populární. Samozřejmostí je fungující sociální zařízení a občerstvení, vše i mimo sezónu.

Příjemnou mořskou atmosféru ponecháme nyní stranou a vydáme se spletí uliček a mostků na východní pobřeţí ostrova Sjælland, na kterém se nachází centrální Kodaň. Z ostrova Amager se přesuneme přímo do nejkontroverznější čtvrti Kodaně, a tou je Christainshavn. Tato kanály protknutá městská část byla postavena Kristiánem IV. (1577-1648) počátkem 17. století. Vymyká se především díky fenoménu Christianii, o které bude zmínka v následující části, ale také díky zcela originální architektuře, kterou tu lze nalézt. Zajímavý je i fakt, ţe některé zmodernizované a přestavěné doky v loftové objekty pro bydlení jsou viditelné pouze z vodních ploch.

4.4 Christiania (obr. č 5) Souši dominují historické budovy a původní hradby, které měly za času Kristiána IV. chránit město. Tato čtvrť dříve fungovala jako obchodní centrum, dnes je proslulá díky „státu ve státě“, tzv. Svobodnému městu Christianii. Christiania aneb jediná vada na kráse celé Kodaně. Jediné místo, kde se střetává tak povědomá špína a chaos, který vládne snad v kaţdém větším evropském městě. Christiania sice patří mezi turisticky vyhledávané cíle, avšak ne klasickým způsobem jako např. u Lille Havfure (Malá mořská víla), ale spíše ze zvědavosti či její kontroverznosti. Pro ucelenost návštěvy tohoto města je však návštěva Christianie nezbytná. V porovnání se vším idylickým se tato část města zdá jako nepovedený experiment, který však můţe návštěvník kdykoliv pohodlně opustit. Moţná proto je tak populární, návštěvník nahlédne dovnitř, a pokud se neztotoţní se „svobodným městem“ a jeho volnými názory, můţe kdykoliv pokračovat v procházce krásnou

41

bezstarostnou Kodaní. Christiania je pod permanentním dohledem všech, kterým se její existence zajídá. Její historie sahá aţ do roku 1971, kdy byl původní prostor zabavena squattery, kteří tento bývalý vojenský objekt prohlásili za vlastní a vytvořili si v něm svá vlastní pravidla a zákony. Vojenský prostor se díky tehdejšímu hnutí hippies postupně přeměňoval na místo setkávání a činností hlavně alternativně uvaţujících lidí celého Dánska.

57

Měnil svoji strohou tvář na galerie a školy a získal tak povolení dánské

vlády pro svoje fungování jako sociální experiment. Tento experiment však trvá dodnes a současná podoba tohoto areálu není příliš lichotivá a uţ vůbec ne experimentální. Dodnes je trnem v oku většině Dánů, především z důvodu neplacení nájmu a neodvádění vysokých daní, které k Dánsku patří stejně jako design. Také velice atraktivní lokalita a luxusní rozměry Christianie (410 m2) leţí na bedrech dánské vlády, která by pod tlakem veřejnosti z této lokality raději měla park či veřejné budovy. Nicméně status Svobodného města si Christiania drţí jiţ 39 let. Christianii je moţné si prohlédnout s průvodcem v době hlavní sezony (od 26. června do 31. srpna) kaţdý den vţdy od 15 hodin, mimo sezonu (od 1. září do 25. června) během víkendu také od 15 hodiny. Prohlídky začínají vţdy u hlavního vstupu do Christianie. Pozměněná atmosféra při procházce Christianií, můţe polevit při návštěvě nedalekého kostela Vor Frelsers Kirke (Náš Spasitel), který je patrně nejpůsobivějším objektem čtvrti Christianshavn a moţná i celé Kodaně. Umístěn je v nepatrné blízkosti kontroverzního prostoru Christianie a vytváří tak zajímavý výrazný kontrast. Dánové jsou silně věřící, pro ještě ucelenější představu o dánském národě je potřeba zdůraznit, následující: „Státní církví v Dánsku je Evangelicko-luterská církev. Ačkoli náboženská svoboda je zaručena, stát podporuje především státní církev. Faráři jsou jmenováni a propouštěni ministrem pro církevní záležitosti na návrh církevní rady. Zásahy státu do církevních

57

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 15. března 2010+. Dostupné z .

42

záležitostí, jak se s ním setkáme v Dánsku, bychom u nás pokládali za ponižující a nepřijatelné.“58 Tato církev je podle dánské ústavy církví státní a jako jediná je přímo financována státem, Dánové platí i tzv. církevní daň. Jejím členem musí být dle ústavy i dánský panovník. Pravidelně se bohosluţeb v kostele však účastní pouhých 5% všech dánských občanů. Dánové podporují svobodu vyznání, k početným se řadí muslimové, katolíci, vyznavači anglikánské církve i Ţidé. 59 Církevní stavby v Dánsku se drţí střízlivého exteriérového i interiérového stylu podobně jako v domácnostech. Následující památka se však z tohoto trendu vymyká.

4.5 Vor Frelsers Kirke (obr. č. 6)

Barokní kostel ze 17. století, kterých obecně v Dánsku není mnoho, nabízí jak originální spirálovité schodiště vinoucí se nevšedně zvenku kolem věţe, tak i neméně oslnivý interiér. Kostel byl postaven v 80. letech 17. století a vysvěcen byl 19. dubna roku 1696. Má půdorys řeckého rovnostranného kříţe a jeho spirálovitá černo- zlatá věţ se rázem stala dominantou této čtvrti. Originální věţ byla dodatečně ke kostelu přistavěna v roce 1752 dle návrhu Lauritze de Thurah (1706-1759) a vysvěcena byla aţ v roce 1752, tedy téměř 50 let po vysvěcení kostela. Architekt Lauritz de Thuran se pro návrh věţe nechal inspirovat univerzitní kaplí Sv. Iva v Římě, dle návrhu Francesca Borrominiho (1599-1667). Zatímco Borromini pro svoji stavbu pouţil pískovec, Lauritz de Thuran aplikoval jako stavební materiál dub, který mu umoţnil dosáhnout větší výšky věţe a návštěvníkovi tak nyní nabízí adrenalinový záţitek při jejím zdolávání.

60

Vrcholem výstupu je pozlacená zeměkoule, postava Krista a

Kodaň na dlani.

58

Citováno podle: Centrum pro politiku a ekonomiku. [online] 2005-2010 *cit. 7. května 2010+. Dostupné z . 59

Český rozhlas. [online] 2002-2010 *citace 1. května 2010+. Dostupné z . 60

Vor Freselrs Kirke. *online+ 2007 *cit. 29. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.vorfrelserskirke.dk/english>.

43

Kromě působivého exteriéru se kostel pyšní i neméně působivým interiérem. Při vstupu do kostela nelze opomenout oltář, který byl realizován švédským architektem Nicodemusem Tessinem (1615-1681), jehoţ hlavním motivem je dramatická scéna, která je zjevně ovlivněna římským uměním, které Nicodemus Tessin obdivoval. Ústřední postavou je modlící se Jeţíš v Zahradě Getsemanské, jeţ se modlí k Bohu, zatímco jeho učedníci odpočívají. Bůh mu na jeho modlitbu odpovídá dvojím vyjevením. První výjev znázorňuje anděla, sestupujícího z nebes s kalichem evokující Kristův hořký osud, na druhé straně se zjevuje anděl stráţný, který Krista podpoří v jeho trpkém osudu. Avšak hlavní dominantou interiéru kromě tohoto oltáře jsou varhany z roku 1698. Třípodlaţní varhany byly postaveny bratry Johanem Petersenem Botzenem (1641-1719) a Peterem Petersenem Botzenem (1661-1711) v letech 16961698.

61

Píšťaly varhan jsou původní, přeţily jak několik velikých poţárů během 18.

století, které v Kodani zničily značnou část města, tak i britské bombardování v roce 1807. (Věţ sice byla britskou flotilou pouţita k pozorování, interiér kostela včetně varhan však zůstal nedotčen). Do roku 1889 varhany slouţily pouze k dekoraci kostela, v roce 1965 byly však obnoveny stavitelem varhan Poulem-Gerhardem Andersenem (1904-1980) a nyní jsou plně funkční. Tyto varhany na západní straně kostela jsou nejvíce fotografovaným hudebním nástrojem na světě62

V roce 2009 zde proběhla značná vnitřní rekonstrukce, zahrnující opravu podlah, oken a elektrického vytápění. Také přístup na věţ byl zrekonstruován a zjednodušil tak výstup mnoha návštěvníků, kteří tuto turisticky vyhledávanou lokalitu hojně navštěvují uţ po dobu 300 let. Více informací na webových stránkách kostela viz internetové odkazy v závěru práce.

4.6 Christians Kirke (obr. č. 7) Procházením čtvrti Christianshavn uţ Kodaň poodhalí své hlavní přednosti a těmi je design, moderní architektura a velkorysé prosklené plochy. Dánové ţijí v

61

Vor Freselrs Kirke. *online+ 2007 *cit. 30. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.vorfrelserskirke.dk/english>.

62

Vor Freselrs Kirke. [online+ 2007 *cit. 29. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.vorfrelserskirke.dk/english>.

44

nadstandardních moderních obytných domech tak sebevědomě, ţe se nabízí moţnost poznat i něco více z jejich domácností. Po nečekaném intimním sblíţení s dánským ţivotem ve čtvrti Christianshavnu se zpoza moderních budov také zcela nečekaně vynoří nenápadně zasazený kostel Christians Kirke. Stavba kostela byla započata roku 1754, dle návrhu Nicolaie Eigtveda (1701-1754), po jeho smrti se stavby ujal Georg David Anthon (1714-1781). Kostel byl plně dokončen v roce 1759. Půdorys kostela je obdélníkový, na severní straně s věţí, která byla G. D. Anthonem dokončena aţ v roce 1769 a sahá do výšky 70 metrů. Původně byl kostel určen pro početnou německou komunitu, která v Kodani sídlila, ale v souvislosti se sílící nespokojeností proti silnému německému vlivu došlo roku 1886 k jeho úplnému zavření. Od roku 1901 fungoval kostel jako křesťanská farnost pro obyvatele čtvrti Christianshavn a Slotsholmen. 63 Exteriér není mezi moderní zástavbou nikterak působivý, rozhodně se v porovnání s Vor Frelsers Kirke zdá nevýznamný a ztracený, jeho síla však spočívá v interiéru, který nápadně připomíná divadelní rokokový sál. Podobný prostor je pro Dánsko velmi ojedinělý, vznikl tak na základě německého způsobu kázání, kdy byly galerie ukotveny vysoko nad hlavami diváků, podobně jako v divadelním sále. Bohaté arkády a čistá bílá barva v kombinaci se zlatou výzdobou působí nadpřirozeně jednoduše a přesto působivě. Arkády jsou ukotveny podél celé severní, východní a západní stěny kostela. Na zbývající jiţní stěně jsou umístěny varhany, oltář, kazatelna a křtitelnice z norského mramoru.64 Vnímavý návštěvník setrvá v tomto kostele snad o trochu déle, moţná v očekávání nějakého nečekaného divadelního představení.

Pro administrativní úkony a náboţenské obřady jako jsou svatby či křty, je moţné navštívit kostel v jeho úředních hodinách, kaţdý všední den od 9,30-13 hodin, v úterý

63

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 4. dubna 2010+. Dostupné z < http://da.wikipedia.org/wiki/Christians_Kirke>. 64

Wikipedia The Free Encyklopedia. [online+ 2010 *cit. 4. dubna 2010+. Dostupné z < http://da.wikipedia.org/wiki/Christians_Kirke>.

45

také od 16-18,30 hodin. Kostel má také svoje webové stránky, viz internetové odkazy v závěru práce.

4.7 Den Sorte Diamant (obr. č. 8)

Představení by se mohlo také konat na druhém břehu na ostrově zvaném Slotsholmen. Nepřehlédnutelná budova knihovny s unikátní historií by neměla chybět na seznamu navštívených míst Kodaně. Geometrický diamant se sklání nad mořem jako kus skály a evokuje tak sílu všeho, co skrývá uvnitř. Majestátní budova je viditelná z obou dvou mostů, které spojují hlavní centrum Kodaně s okolím a je tudíţ dobře zapamatovatelná. Skládá se z mnoha k sobě připoutaných oddělení a jednotlivých knihoven, z nichţ nejstarší je Královská knihovna. Ta v sobě zahrnuje Univerzitní a Národní knihovnu.

Královská knihovna existovala jiţ za vlády Frederika III.(1609-1670), zaloţena byla v roce 1648 a finální stavba budovy byla dokončena aţ v roce 1906. Jsou zde uloţeny všechny výtisky, které kdy byly v Dánsku vytištěny od počátku 17. století. Knihovna čítá celkem 2, 5 milionů svazků a přibliţně 60 000 rukopisů, mezi nimiţ nalezneme originály dánského filosofa Sørena Kierkegaarda, Hanse Christiana Andersena anebo Karen Blixen. Obsahuje četné historické poklady. Jedná se o největší knihovnu severských států. 65 Fascinující je však její nová přístavba z roku 1999, které dominují luxusní materiály, jako jsou sklo, ocel a zejména exkluzivní černá ţula. Odtud pochází také její název Den Sorte Diamant (Černý Diamant). Novodobou přístavbu navrhl ateliér dánského tria architektů schmidt hammer lassen.66 Ateliér byl zaloţen v roce 1986 v dánském Aarhusu a jeho webové stránky jsou uvedeny v internetových odkazech této práce.

65

Wikipedie The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 1. března 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Danish_Library>. 66

schmidt hammer lassen. *online+. 2010 *cit. 3. ledna 2010+. Dostupné z < http://shl.dk/>.

46

Přístavba Den Sorte Diamant spadá aţ do počátku 90. let 20. století, kdy Ministerstvo kultury vyhlásilo architektonickou soutěţ pro návrh rozšíření Královské knihovny. Soutěţe se zúčastnilo celkem 178 dánských i mezinárodních architektonických firem, vítězem se však v roce 1993 stalo architektonické studio schmidt hammer lassen. Výstavba začala v roce 1995, slavnostně otevřena byla 7. srpna 1999. Svým vzhledem dominuje celému přístavu nejen asymetrickými úhly a zkosenými hranami, ale zejména barvou. Celá budova má tvar krabice, která se deformovaná naklání nad moře, se kterým tvoří harmonický dynamický celek a neuvěřitelnou hru odrazů vody a světla v samotné budově. Černá ţula pro stavbu této knihovny byla těţena v Zimbabwe a poté byla broušena a leštěna v Itálii.67 Široká „trhlina“ v budově přináší do interiéru přirozené světlo a odlišuje ho tak, ţe na rozdíl od temného exteriéru působí světle aţ jasně. Interiér je členěn do dvou celků, první s balkony a výhledem na celou Kodaň a druhý s galerií a čítárnou. Součástí knihovny je i koncertní sál The Queen Hall, který je dějištěm jak klasické tak jazzové hudby. Knihovna má vlastní komorní soubor zvaný Diamond Ensemble, který má v repertoáru zejména hudební díla archivu Královské knihovny.

68

Kromě hudby je knihovna dějištěm i produkcí výtvarného umění.

Výstavní prostory jsou v knihovně Den Sorte Diamant hned dva. První z nich se nachází přibliţně na 600 m2, kde se konají nejrůznější historické a kulturní výstavy, druhý z nich, skromnější avšak exkluzivnější The Montana Hall, byl vytvořen aţ v roce 2009 a slouţí jako pokladnice knihovny.69 Právě zde jsou vystaveny nejvzácnější kousky této knihovny. Knihovna tedy návštěvníkům nabízí mnohačetné aktivity, počínaje literárními počiny, divadelními představeními, koncerty, konče vernisáţemi anebo odbornými besedami. Dále je zde umístěna kavárna, knihkupectví,

67

Wikipedie The Free Encyklopedia. *online+ *cit. 2. května 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Royal_Danish_Library>. 68

The Royal Library. [online] 2010 [cit. 20. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.kb.dk/en/dia/koncerter/ensemblet/index.htm>. 69

The Royal Library. *online+ 2010 *cit. 20. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.kb.dk/en/dia/koncerter/ensemblet/index.htm>.

47

restaurace a střešní kavárna. Prosklené mosty pojí Den Sorte Diamant se starou částí Královské knihovny a ulicí Christians Brygge.

4.8 Operaen (obr. č. 9) Podobně vyhlíţejícím objektem kodaňského pobřeţí je budova Operaen (budova Opery), umístěna na dalším z dánských ostrovů Holmen, jen kousek od starých kodaňských doků. Ve srovnání s Den Sorte Diamant nepůsobí tak majestátně ani magicky, naopak má spíše status nepohodlné stavby, která se často stává terčem kritiky veřejnosti. Jedná se o nejdraţší budovu opery, která kdy byla postavena.70 Výtvor ze skla, oceli a mramoru z dílny renomovaného dánského architekta Henninga Larsena (narozen 1925), byl slavnostně otevřen dne 15. ledna 2005 za účasti dánské královny Margrethe II. Budova, která stála 2,5 miliardy dánských korun (zhruba deset miliard českých korun), byla financována výhradně ze soukromých zdrojů. Hlavním mecenášem byl tehdy jedenadevadesátiletý dánský miliardář a lodní magnát Maersk Mc-Kinney Moeller (narozen 1913), který stavbu zamýšlel jako "dárek všem Dánům". Vyrostla na ploše 41 000 m2 (z toho je 12 000 m2 umístěno pod zemí) a má 14 poschodí. Akustická stránka Operaen byla navrhnuta studiem Arup Acoustics71, osvětlení studiem Speirs and Major Associates.72 Královské divadlo

73

Operaen spravuje Dánské

a je jedním z nejlépe vybavených budov opery na světě.74 Dvě

operní scény milovníkům klasické hudby nabízejí celkem 1492-1703 míst, v závislosti na velikosti orchestru. Celkem 1492 sedadel nabízí návštěvníkovi Operaen kompletní jedinečný hudební záţitek. Operaen má pověst jedné z nejkontroverznějších budov Kodaně a moţná i celého Dánska. Obyvatele Dánska dělí na dva tábory dle oblíbenosti této moderní budovy.

70

Berlingske. [online] 2010 [cit. 15. dubna 2010]. Dostupné z < http://www.berlingske.dk/danmark/drskoncerthus-et-af-verdens-dyreste>. 71

Arup. *online+ 2010 *cit. 13. května 2010+. Dostupné na .

72

Speirs and Major Associates. [online] 2006-2010. *cit. 1. května 2010+. Dostupné na . 73

Det Kongelige Teater. *online+ 2010 *cit. 15. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.kglteater.dk/>.

74

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z .

48

Moderní budova Operaen nabízí dvě jeviště, hlavní scénu a menší scénu pro experimentální divadlo, tzv. „černou skříňku“ nazývanou Takkeløftet. Název je odvozen dle původní budovy, postavené v letech 1767-1772, kde se skladovala námořní lana. Název tedy plynule navazuje na historii místa. Vše, co se nachází na podiu i mezi posluchači je absolutně černé, sedadla jsou variabilní a nabízí tak moţnost nejrůznějších konfigurací. Kapacita je přibliţně 200 míst. Foyer tohoto experimentálního divadla je obloţeno vápencem tak, aby některé jeho části byly pouţitelné jako hudební nástroje pomocí rukou účinkujících.75 Budova opery má 6 scén, jednu hlavní a zbývajících 5 určených pro zkoušky, trénink a přípravu. Budova disponuje pohyblivým baletizolem (speciální povrchový podklad pro tanečníky) či jevištními výtahy. Celkem se zde nachází 1000 místností, včetně rozměrné zkušebny orchestru. I přes luxusní vybavení hlavní scény, nabízí pouze 1500 míst z důvodu zajištění nejvyšší kvality zvuku. Střecha budovy je strmá a plochá, pod touto plochou se nachází terasa, kde se druţí a stravují pouze zaměstnanci. Důvodem je odstup mezi návštěvníky a účastníky představení.76 Nabídka programu je pestrá, návštěvník můţe shlédnout repertoár jednak převáţně klasický, zahrnující díla Richarda Wagner, Giuseppe Verdiho nebo Giacoma Pucciniho anebo současnou produkci i atypická představení, např. v rámci Jazzového festivalu, který se v Kodani koná vţdy první pátek v červenci. Operaen má specifický systém rezervace vstupenek. Kaţdý večer je k dispozici 25 vstupenek na večerní představení hlavní scény anebo na představení opery, které je moţné zakoupit pouze v den představení, a to osobně v pokladně na Royal Danish Theatre Box Office od 14 hodin. Jeden návštěvník si však můţe z této nabídky 25 volných lístků zakoupit maximální počet 4 vstupenek. Od 16 hodin se na stejném místě mohou zakoupit vstupenky s 50 % slevou na večerní představení, pokud jsou nějaké k dispozici. Na odpolední představení je moţná tzv. „last minute“ sleva, která je k dispozici aţ hodinu před začátkem odpoledního představení. Všechny zmíněné slevy musí být taktéţ vyřízeny osobně přímo na pokladně. Det Kongelige Teater (Dánské královské divadlo) 75

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z . 76

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z .

49

nabízí však dále více výhodných slev. Za zmínku stojí např. 50% sleva pro mládeţ do 25 let na širokou škálu představení nejrůznějších ţánrů, dále 50% sleva pro seniory nad 65 let, kteří vstupenku zakoupí 7 dní před začátkem představení. Trvalá je také 10% sleva pro předplatitele. Více informací na webových stránkách viz internetové odkazy v závěru práce. V posledních letech se management Operaen silně zaměřuje hlavně na mladší generace návštěvníků, aby návštěva opery zůstala dále jedním z nejoblíbenějších kulturních aktivit Dánů.

4.9 Torpedohallen (obr. č. 10) Kodaň je přístavním městem a jednou z turisticky nejvíce vyhledávaných atrakcí je projíţďka lodí po vodních kanálech. Nabízí ji hned několik společností a plavba začíná vţdy v přístavu Ny Havn (Nový Přístav). Při této projíţďce se hned jako první zastávka za městskou zástavbou naskytne pohled na unikátní projekt, který vznikl v letech 2001-2003 a který je návštěvníkovi Kodaně patrný pouze z vodní hladiny. Jedná se o objekt bydlení s názvem Torpedohallen a je vybudován ze starých torpédových doků. Jedná se o historicky první loftovou rezidencí v Kodani. Nachází se zde 67 apartmánů a návrhu se ujalo architektonické studio Tegnestuen Vandkunsten.

77

(Webové stránky studia viz internetové odkazy

v závěru práce). Původní doky byly postaveny v roce 1954, kde se hlavním stavebním materiálem stala ocel a beton. Původně prostor slouţil jako servisní hala pro torpédovky. Z této původní stavby se zachovalo 155 metrů ocelových konstrukčních prvků, které zdůraznily jak originalitu a rozlohu původní zástavby, tak vylepšilo moderní pojetí nově vznikající rezidence. 78Stávající střecha byla odstraněna, takţe původní krovy se obnaţily a denní světlo tak proniká do interiéru a garáţí. Všechny apartmány jsou přístupné z ulice po velikém dřevěném schodišti také do niţších pater domu podél kanálu. V kanálu lze také netradičně přímo u budovy ukotvit kanoe či kajak, které se v Kodani stávají oblíbeným dopravním prostředkem. Ke kaţdému apartmánu přísluší terasa anebo balkon, do půdních bytů jsou zakomponovány vazníky, které podpírají 77

Vandkunsten. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z .

78

Copenhagen X. *online+ 2010 *cit. 8. května 2010+. Dostupné z .

50

novou střechu a zajímavě tak doplňují interiér. K budově na šikmé ploše z ocelových panelů náleţí také parkoviště. Tento projekt propojení původního průmyslového objektu s luxusní rezidencí, je typickým příkladem moderní architektury, která je v Kodani hojně zastoupena.

4.10 Lille Havfrue (obr. č. 11) Pokud setrváme ještě chvíli v blízkosti vody, dalším místem pro zastavení a zamyšlení musí být nejnavštěvovanější atrakce Kodaně a tou je Lille Havfrue neboli Malá mořská víla. Lille Havfrue je umístěna kousek od budovy Operaen a leţí na trase turisticky nejvíce navštěvované. Tento přeceňovaný atribut Kodaně bývá častým zklamáním kodaňských návštěvníků, ovšem původ a osud Lille Havfrue zas aţ tak nezajímavý není. Za zrození sochy je odpovědný dánský pivovarnický magnát Carl Jacobsen (18421914), který po zhlédnutí baletního představení na motivy pohádky Hanse Christiana Andersena byl tak mocně zasaţen výkonem primabaleríny, ţe neváhal navţdy zvěčnit hlavní představitelku tohoto představení do sochy, která je umístěna v dánském přístavu. Dánové tvrdí, ţe hlava byla modelována dle oné baleríny Ellen Price, avšak tělo bylo navrţeno dle umělcovy manţelky Eline (viz výklad při prohlídce města). Ellen společně s Eline sedí klidně schoulená na břehu ne příliš poutavého, často příliš větrného a špinavého přístavu, obklopena desítkami turistů a čas od času čelí útokům vandalů či politických aktérů, kteří si na ni propagují své politické názory. Několikrát přišla o svoji hlavu či ruku, byla natřena narůţovo anebo se probudila ověšena mrtvými rybami. Zdá se, ţe zklamání turistů z této nijak zajímavé sochy je velmi nebezpečné, ale ani samotným obyvatelům Kodaně není příliš vzácná. Přes to všechno atmosféru Kodaně nevystihuje nic víc neţ právě ona malá schoulená elegantní víla na břehu moře.

4.11 Churchillův park (obr. č. 12) Po návštěvě Malé mořské víly se podél břehu směrem zpět do centra zastavíme v Churchillově parku. Po decentní sošce na nás čeká impozantní vodní spřeţení v sousedství střídmého kostela zemitého vzhledu. Úţasně kompozičně vymyšlené umístění obří fontány vedle kostela St. Alban, který je jediným anglikánským kostelem

51

v celém Dánsku,79 dominuje celému Churchillově parku a dokonce svojí teatrálností zastíní nedaleký Amalienborg Slot (Královský palác). Kostel byl postaven v roce 1885 a vysvěcení se dočkal roku 1887. Jméno získal po svatém Albanovi, prvnímu mučedníkovi Anglie, který byl zavraţděn 22. června 303 n. l. Kostel je typickou stavbou v raném anglickém stylu navrţený viktoriánským chrámovým architektem sirem Arthurem Blomfieldem (1829-1899) a realizovaný dánským profesorem architektury L. Fengerem (ţivotní data nedohledána).

80

Tak jak

praví architektonický styl, stavba následovala pravidla, jakými by se řídili stavitelé přímo v Anglii. Problémy v počátcích stavby byly zejména se základy a sklepy, které musely být kvůli nedalekému břehu vodotěsné. Břeh se musel posílit, aby stavba mohla být vůbec realizována. Tato technická náročnost se značně promítla do finanční stránky celé stavby. Stavba má však mimo asfaltem potaţených sklepů i jiné specifické kosmopolitní komponenty. Stěny jsou tvořeny pazourky z města Stevns v Dánsku, navíc také kameny jsou obohaceny o vápence z Faxe, také v Dánsku. Věţe jsou z řezaného kamene z Åland ve Švédsku, dlaţba pochází z anglického Campbellu, střecha je krytá ţíhanými dlaţdicemi značky Broseley ze Shropshire.81 Oltář, kazatelna a křtitelnice jsou zdobeny terakotou, předměty tvarované z terakoty jsou práce z dílny George Tinwortha (1843-1913), který byl významný umělec v oblasti modelování náboţenských předmětů. Mnoţství předmětů bylo do kostela darováno. Kostelní varhany jsou z dílny J.W.Walker & Sons Ltd a jsou umístěny v jiţní lodi kostela. Renovovány byly v roce 1966 stejnou společností.82 4.11.1 Fontána Gefion (obr. č. 13)

Kostel je však jen první ze zajímavostí Churchillova náměstí. Dominantní a majestátní je fontána divokého volského čtyřspřeţení, které usměrňuje a krotí řízou zahalená severská bohyně Gefjun. Fontána Gefion dle pověsti znázorňuje vznik ostrova 79

JW Walker & Sons, Pipe Organ Builders. *online+ 2009 *cit. 16. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.jwwalker.co.uk/>. 80

St Aalban´s Church. *online+ 2009 *cit. 1. května 2010+. Dostupné z < http://www.st-albans.dk/>.

81

St Aalban´s Church. *online+ 2009 *cit. 1. května 2010+. Dostupné z < http://www.st-albans.dk/>.

82

JW Walker & Sons, Pipe Organ Builders. *online+ 2009 *cit. 16. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.jwwalker.co.uk/>.

52

Sjaelland, na kterém leţí Kodaň. Legenda o bohyni Gefjun (taktéţ Gefjon nebo Gefion) pochází z 9. století n. l. a písemně byla zaznamenána v Ynglinga sáze ze 13. století. Příběh dle ságy Ynglinga říká, ţe švédský král Gylfi slíbil bohyni Gefjun území tak veliké, jak jen stihne zorat za jedinou noc. Bohyně tak za tuto cenu proměnila své čtyři syny ve voly a spolu zorali kus území Švédska, které poté vhodili do moře a dali tím základ pro vznik ostrova.83 Kašna byla darována městu Kodani nadací Carlsberg u příleţitosti 50. výročí pivovaru Carlsberg. Navrţena byla dánským umělcem Andersem Bundgaardem (1864-1937). Ten prvně v letech 1897-99 navrhnul a vyřezal naturalistické postavy, poté v roce 1908 dokončil vodní části a dekorace. Kašna byla prvně spuštěna dne 14. července 1908. V roce 1999 byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce, která trvala několik let, znovuotevření bylo slavnostně provedeno v září roku 2004. 84 Kaskádovitě řešená fontána se statnými voly, kterým z nozder nekontrolovatelně uniká vodní pára, dramaticky znázorňuje severskou pověst. Umístění této fontány do zastrčeného Churchillova parku sice nebylo plánované, avšak její současné umístění skvěle kontrastuje se skromnou soškou Lille Havfrue a turistovi nabídne jedinečný dramatický záţitek.

4.12 Amalienborg Slot (obr. č. 14) „Královská garda v ohromných beranicích. Viděl jsem jich dvanáct, byl to impozantní pohled. „ Tady vidíte,“ukazoval náš průvodce hrdě, „polovinu naší armády.“85 Podél břehu se nabízí další moţnost návštěvy důleţité kodaňské památky. Kousek od Lille Havfrue se zastavíme v majestátním královském paláci. Amalienborg Slot je hlavním a zimním palácem dánských králů, v současné době vládnoucí dynastii Oldenburg. Je to komplex čtyř klasicizujících budov s rokokovými interiéry kolem osmibokého nádvoří. Ve středu je umístěna jezdecká socha zakladatele Amalienborgu krále Fredericka V. (1723-1766). Palác původně zamýšlený jako městské rezidence 83

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 13. dubna 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Gefion_Fountain>. 84

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 13. dubna 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Gefion_Fountain>. 85

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 30

53

pro čtyři vznešené rodiny, vyhořel dne 26. února 1794. Zbytky stavby poté zakoupila královská rodina, která v něm sídlí dodnes. Amalienborg Slot má dlouhodobou historii, která bude obsahem následující části. Čtyři různé paláce, čtyři různá jména. Všechny historické údaje viz.86 Sophie Amalienborg Palace

První palác byl postaven královnou Sophií Amalie, manţelkou krále Frederika III. (1609-1670). Zahrnuje zahrady, které nahradily zničenou královninu zahradu při švédském obléhání na západní části Kodaně zvané Vesterbro. Práce na zahradách byly započaty v roce 1664, na paláci se pracovalo v období mezi 1669-1673. Dne 15. dubna 1689 slavil v blízkosti tohoto paláce narozeniny syn královny Sophie Kristián V. (1646-1699) a pro tuto příleţitost nechal postavit dočasné divadlo, sousedící s palácem. Slavnostně tu bylo zahájeno snad první představení německé opery v Dánsku, které však mělo tragické následky. Při jeho repríze dne 19. dubna, kulisy divadla zachvátil oheň, divadlo shořelo a s ním i celý sousedící palác. Zemřelo 180 účastníků oslavy. V pořadí druhý palác byl postaven králem Frederickem IV.(1671-1730) na počátku jeho vlády avšak v skromnějším stylu. Ţádný palác de facto vybudován nebyl, jednalo se jen o letní sídlo, středový pavilon doplněný o arkády a oranţerii. V přízemí pavilonu se nacházela jídelna, v patře byl situován salón s výhledem na přístav, zahradu i cvičící armádu. Jednotlivé paláce

Dle stavebních plánů královského architekta Nicolaie Eigtveda (1701-1754) měly být čtyři plánované paláce určeny pro rodiny vybrané šlechty. Exteriéry jsou si podobné, interiéry však nikoliv. Kaţdá rodina darovala na výstavbu jisté prostředky a byla poté oproštěna od daní a poplatků. Stavba paláce na západní straně náměstí byla započata v roce 1750, kompletně dostavěny byly v roce 1760. Čtyři paláce jsou následující: Palác Kristiána VII., zvaný téţ Moltkes Palæ Palác Kristiána VIII., zvaný téţ Levetzaus Palæ

86

Kongehuset. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < http://www.kongehuset.dk/publish.php?dogtag=k_dk_slotte_amalien>

54

Palác Fredericka VIII., zvaný téţ Brockdorffs Palæ Palác Kristiána IX., zvaný téţ Schacks Palæ Kolonáda byla přidána v letech 1794-1795, navrţena královským architektem Casparem Frederikem Harsdorffem ( 1735-1799). Současná podoba

Dnešní funkce Amalienborg Slotu je jeho částečné vyuţití jako muzeum, jehoţ jedno veřejně přístupné křídlo nabízí k vidění královské komnaty vyuţívané v letech 18631947. Veřejně přístupné jsou paláce Moltkes Palæ a Levetzaus Palæ. Komnaty jsou dobově zařízeny těţkým masivním nábytkem, gobelíny a rodinnými fotografiemi. Kaţdý den je tu na kolonádě k vidění oblíbená turistická atrakce - výměna stráţí. Nová stráţ vychází v 11.30 z kasáren na Gothersgade, pochoduje centrem města a přesně v poledne mění stávající stráţ. Hlídka, která palác střeţí, vyniká vysokými černými beranicemi a typickými černo modrými a červenomodrými uniformami. Pokud je v paláci přítomna královna Margrethe II., palác Vás o tom informuje vztyčením dánské vlajky. Amalienborg Slot je povaţován za nejkrásnější královský palác v celé Severní Evropě.

4.13 Kongens Nytorv (obr. č. 15) Kulaté náměstí, v zimě vtipně zamrzlé a přizpůsobené bruslařům, v teplých měsících nabízející útočiště nejrůznějším trhovcům, hercům a zpěvákům leţí v blízkosti přístavu Ny Havn. Náměstí je centrálně umístěno na konci pěší zóny Strøget, která je nejrušnější nákupní a setkávací kodaňskou zónou. Kongens Nytorv bylo zaloţeno bylo Kristiánem V. v roce 1670 v souvislosti s hlavním rozšířením města Kodaně. Ještě za vlády Frederika III. bylo místo plné odpadků a zbytek hradeb, nevábné opomíjené místo, které se za častým deštivých dnů proměnilo v rozsáhlou bahenní arénu. Krátce po korunovaci Kristiána V. došlo díky jeho nařízení k vydláţdění náměstí především pro vojenské účely. Strategická poloha náměstí, která nabízela téměř stejnou vzdálenost ke všem důleţitým místům města, nabídla tomuto náměstí pozici centrálního obranného bodu. Pozemky kolem přístavu byly rozděleny mezi movité občany, byla ustanovena přísná pravidla pro výstavbu nových budov a náměstí tak dostalo novou scenerii. 55

„Dnešní Kodaň slyne jako město lehkomyslné, ba prý i prostopášné; proto také je jí věštěn špatný konec. Mají tam totiž jízdní sochu jednoho krále; a protože ta socha je z olova, proseděl se trochu ten olověný kůň pod olověným panem králem a jeho břicho se pomalu a stále blíží k zemi. Až prý se to břicho dotkne podstavce, nastane zkáza Kodaně.“87 Kristián V. výrazně zdobí toto náměstí i v současnosti, neboť jeho jezdecká socha navrţená francouzským sochařem Abraham-César Lamoureux (1669-1692), je přímo ve středu kulatého náměstí. Její kompozice se skládá z hlavní jezdecké sochy, kdy na jejím úpatí leţí čtyři alegorické postavy. Postava Minervy a Alexandra Velikého, coţ symbolizuje prozíravost a odvahu, dále postavy Herkula a Artemisie, personifikací síly a cti. Jedná se o vůbec první jezdeckou sochu ve Skandinávii a pochází z roku 1688. Pozlacená prvotina však přinesla problémy, související s pouţitím ne příliš odolného materiálu a socha tak časem potřebovala hned několik odborných zásahů. Klusající noha koně byla nejslabším článkem celé sochy a stavba tak musela být posílena o další postavu, nahého krčícího muţe, znázorňující Závist, která slabé místo podpírá. Nicméně měkký kov způsobil v průběhu staletí další především statické problémy. V období mezi 1939-1942 byl dánský univerzitní profesor Einar Utzon-Frank pověřen, aby sochu přepracoval do bronzu. Tak se stalo a slavnostní odhalení se uskutečnilo 22. května 1945. 88 Kulaté náměstí nabízí ještě jednu raritu a tou je historický telefonní kiosek v barokním stylu, bohatě zdobený, který nabízel vůbec první telefonní spojení s Kodaní. Bylo moţné odsud volat kaţdý den kromě neděle od 10-20 hodin. Dnes je tu malá kavárna.89

87

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 29

88

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. března 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Kongens_Nytorv>. 89

Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008, s. 45

56

4.14 Børsen (obr. č. 16)

Původně budova Burzy je jedna z nejpozoruhodnějších a také nejstarších budov města. Byla dokončena ve 20. letech 16. století na popud krále Kristiána IV, který chtěl současně vedle vznikající obchodní čtvrtě Christianshavn na druhé straně přístavu, vybudovat důstojnou budovu určenou jako místo setkávání dánských a zahraničních obchodníků. Z Kodaně si přál vybudovat finanční centrum a zároveň konkurenci trţně rozvinutého Amsterdamu. Ke stavbě přizval Hanse van Steenwinckela ml. (1578 – 1639) a jeho bratra Lorenze van Steenwickela (1585–1619) s poţadavkem, aby v přízemním patře byl vybudován prostor pro 40 menších stánků nebo míst pro obchodníky a v prvním patře jednu velkou zasedací místnost. Oba dva bratři studovali architekturu a stavitelství v Holandsku a jejich dílo je odkazem na tyto studia. Budovu postavili ve stylu holandské renesance na hladině kodaňského kanálu na pevných a hlubokých základech. Jelikoţ stavbu ze tří stran obklopovala voda, podařilo se jí přeţít řadu poţárů, které byly během staletí častým návštěvníkem města. Burza na první pohled zaujme dlouhou sedlovou střechou s arkýři a 54 metrů vysokou věţí, která je výrazná díky spletenci 4 krokodýlích ocasů. (Zdali jde skutečně o krokodýly je sporné tvrzení, sami Dánové je postupem času začali označovat za draky). 90Tito stráţci mají dle pověsti za úkol bránit kodaňskou Burzu před poţáry a nepřáteli. Na vrcholu věţe jsou navíc umístěny 3 koruny, symbolizující spojené království Dánska, Norska a Švédska. Fasáda stavby byla v roce 1745 rekonstruována dvorním architektem Nicolaiem Eigtvedem (1701 – 1754), interiér byl zrekonstruován aţ v roce 1855. Další důleţitý mezník v historii budovy Børsen se udál v roce 1918, kdy nezaměstnaní anarchisté vzali budovu útokem. Do světa tato událost vešla pod názvem Stormen på Børsen, (česky Bouře na trhu cenných papírů).91 Burza sídlila v této budově aţ do roku 1974, poté se přestěhovala do nové budovy na náměstí Nicolaj Plads. Při současném pohledu na celou stavbu, si nelze nevšimnout, ţe kanál jiţ není těsně svázán s budovou. Byl uměle posunut o několik desítek metrů a kodaňskou Burzu nyní obklopuje parkoviště a městská magistrála (informace získané při prohlídce města).

90

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 5. května 2010+. Dostupné z 91

Sh site. [online] 2000-2010 *cit. 16. dubna 2010+. Dostupné z .

57

4.15 Rosenborg Slot (obr. č 17) Rosenborg Slot je zámek z počátku 17. století, který je obklopen zahradou a vodním příkopem. Zámek je postaven ve slohu holandské renesance, která se stala typickou pro dánské budovy, stavěné v tomto období. S hradem jsou spojována dvě jména architektů Bertel Lange a Hans van Steenwickel. S mnohými myšlenkami zasáhnul i sám král Kristián IV. Poté byl Rosenborg vyuţíván především k oficiálním účelům a také jako sídlo dědictví dánské monarchie.

92

Ve třicátých letech 19. století se

královská rodina rozhodla otevřít zámek veřejnosti jako muzeum, ale i nadále byl vyuţíván jako klenotnice pro královské korunovační klenoty. Tyto dvě funkce si Rosenborg zachoval dodnes. Doplňuje jej Kongens Have (Královské zahrady), rozlehlé zelené prostranství plné květin a ţivých plotů, oblíbené místo v létě pro piknik či divadelní představení. Jedná se o nejstarší veřejný park v Kodani.93 Jeho historie sahá aţ do roku 1606/1607, kdy si král Kristián IV. nechal postavit zámeček jako letní sídlo. Původním objektem pro přestavby byl středověký hrad, který byl sotva vhodný pro mladého ambiciózního vládce. Král upřednostňoval Frederiksborg, hrad vzdálený 35 km od města, avšak nutnost bydliště poblíţ centra ho vedla k výstavbě Rosenborg Slotu. Jelikoţ byl král Kristián IV. významným tvořitelem Kodaně, následující část se bude věnovat stručnému úvodu do jeho ţivota a panování. Vzhledem k jeho významnosti se dánský král stal častým tématem přednášek na University of Copenhagen, z nichţ uvádím následující: Kristián IV. (1577-1648) byl dánský a norský král od roku 1588 aţ do své smrti. Jelikoţ se za jeho vlády postavilo veliké mnoţství architektonicky a historicky důleţitých staveb, byl přezdíván Architekt na trůnu. Za jeho vlády se Dánsko úspěšně rozvíjelo, a proto je povaţován za jednoho z největších dánských králů. Na druhé straně byl celkem neúspěšný v zahraniční politice, zejména účastí ve třicetileté válce a

92

Rosenborg Slot. *online+ 2010 *cit. 18. května 2010+. Dostupné z .

93

Wikipedie otevřená encyklopedie. *online+ 2010 *cit. 17. dubna 2010+. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Rosenborg>.

58

boji se Švédskem. Byl to velmi podnikavý panovník, coţ mělo za následek rozsáhlé vnitrostátní reformy. Kristián IV. zformoval dánské námořnictvo, s čímţ souviselo zakládání námořních kolonií. Podnikl mnoţství kroků k ochraně města, za jeho vlády byla postavena většina důleţitých projektů (z mého seznamu uvádím Rundetårn, Rosenborg Slot, Børsen).94

Letohrádek, který dnes utváří jiţní polovinu Rosenborgu, měl dvě schodišťové věţe, v roce 1611 byly přistaveny věţové brány s padacími dveřmi, které utváří centrální část současné brány hradu. V letech 1613-1615 byl letohrádek rozšířen, kdy bylo dosaţeno současné délky budovy. Stále šlo jen o dvoupatrovou budovu. V roce 1615 bylo přidáno další podlaţí a stávající arkýře byly přestavěny na věţe. V roce 1624 prohlásil král Kristián IV. Rosenborg jako svůj „veliký dům v zahradě“. Nicméně hrad stále postrádal oficiální hlavní vstup, coţ se ukázalo jako problém v roce 1634, kdy král pořádal svatbu svého syna. Stávající schodiště věţe bylo strţeno a nahrazeno stávající vnějším dvouramenným schodištěm. Rosenborg byl pouţíván jako sídlo královské rodiny aţ do roku 1710, kdy vnuk krále Kristiána IV. Frederik IV. upřednostnil jiné sídlo. Frederik IV. nechal postavit prostornější palác severně od Kodaně zvaný Fredensborg. Tímto aktem se perfektně zachoval interiér hradu, který je moţné si dnes prohlídnout. Z Rosenborgu se stalo místo pro královské sbírky. Za působení Frederika IV. hrad prošel mnohými radikálnějšími přestavbami, z nejvíce zásadních lze uvést rozdělení vstupní kamenné haly a její přestavění na loţnice královského manţelského páru. Po panování Frederika IV, byl Rosenborg pouţívá jako sídlo královského páru pouze dvakrát, poprvé po poţáru v Christiansborg Palace v roce 1794 a podruhé během britského útoku na zasedání v Kodani v roce 1801.95

94

Wikipedia The Free encyklopedia. *online+. *cit. 18. května 2010+. Dostupné z . 95

Rosenborg Slot. *online+ 2010 *cit. 17. května 2010+. Dostupné z .

59

4.16 Rådhus (obr. č. 18) Jako v kaţdém městě, i zde v Kodani je nejhojněji navštěvovaným místem radnice a jí přilehlé náměstí. Přímo u vstupu na Strøget, nejrušnější ulici Kodaně se nachází Rådhus Platsen, náměstí, na kterém stojí hlavní orientační bod města, kodaňská radnice. Je sídlem obecní rady stejně jako starosty. Výrazná radnice s cihlovou fasádou byla postavena dle návrhu dánského architekta Martina Nyropa (1849-1921) a celkově byla dokončena v roce 1905. Mísí se v ní mnoţství architektonických stylů, od středověké dánské architektury, romantismu aţ po italské prvky, které jsou zejména citelné v nádvoří. Nad hlavním vchodem nás vítá socha Absolona, biskupa, který r. 1167 Kodaň zaloţil a hojně rozšířil. Veřejně přístupná je rozměrná aula, která slouţí např. k městským volbám, ale mnohem zajímavější je vystoupit na 105 metrů vysokou hodinovou věţ.96 Zde jsou k vidění hodiny, sestavené Jensem Olsenem (1872-1945), který byl významný dánský astromechanik, hodinář a zámečník. Zkonstruoval sloţitý mechanismus hodin v kodaňské radnici, za vysokou cenu 1 milion dánských korun (přibliţně 3,5 milionů korun českých). Jde o unikátní komplikovaný strojek, který dokáţe zobrazit jak místní čas, tak i sluneční a hvězdný čas, východ a západ slunce, pohyby nebeských pólů, vývoj planet, gregoriánský kalendář či dokonce pohyblivé svátky, např. Velikonoce. Do provozu byly uvedeny 15. prosince 1955, bohuţel 10 let po autorově smrti97

4.17 Rundetårn (obr. č. 19) Česky Kulatá věž, byla vybudována králem Kristiánem IV. mezi lety 1637 aţ 1642, jako první část Trinitatis komplexu, jenţ zahrnoval kostel, astronomickou observatoř a univerzitní knihovnu pod jednou střechou. Král Kristián IV. dal vybudovat věţ na poţadavek svého dvorního astronoma Christena Sørensena Longomontanuse, (1562 – 1647) který roku 1625 doporučil postavit v Kodani hvězdárnu jako náhradu za 96

Wikipedia The Free Encyklopedia. [online] 2010 [cit. 15. dubna 2010+. Dostupné z . 97

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 7. dubna 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Jens_Olsen>.

60

výzkumné centrum Stjerneborg, zesnulého astronoma Tychona Brahe (1546 – 1601). Christen Sørensen Longomontanus se stal prvním profesorem astronomie University of Copenhagen a Rundetårn byla vyuţívána jeho studenty k práci. Ačkoli neexistuje jasný důkaz, kdo byl architektem budovy, obecně je za stavitele uznán Hans van Steenwinckel ml. (1587 - 1639), jenţ je v Kodani podepsán pod více významnými projekty, např. Børsen (Kodaňská Burza). Sám se dokončení stavby nedoţil, zemřel téměř rok před poloţením základního kamene, coţ se událo 7. června 1637. O pět let později byla 36 metrů vysoká stavba dokončena. (Za zmínku stojí fakt, ţe kontrakt na dodávku pálených cihel uţitých ke stavbě získal holandský dovozce, protoţe místní cihelny nedokázaly uspokojit poptávku po kvalitě, jakou poţadoval stavitel). Knihovna a kostel byly dokončeny roku 1657. Budova věţe je postavena v duchu holandské renesance, coţ je příznačné pro styl Hanse van Steenwinckela ml. Vnitřní prostory nás překvapí absencí schodiště, od vstupu aţ téměř po vrchol observatoře vede 210 m dlouhá spirálovitá chodba, kterou se lze dostat aţ na střechu. V polovině věţe je z chodby přístup do malé knihovny, kde se v současnosti mimo jiné pořádají výstavy nebo koncerty. Uplatnění věţe Rundetårn pro akademické účely trvalo aţ do roku 1861, kdy ji stále vyuţívala University of Copenhagen. Ta však přestala vyhovovat moderním poţadavkům doby a ustoupila stavbě observatoře nové. Od té doby ji vyuţívají v zimních měsících amatérští astronomové, coţ z památky činí nejstarší funkční astronomické centrum v Evropě.98

4.18 Park Tivoli (obr. č. 20, 21) „Tivoli je hlavní město Kodaně, město houpaček, střelnic, fontán, hospod a atrakcí, město dětí, párků a vůbec lidu, veliký zábavní park, snad jediný na světě ve své popularitě, lidové srdečnosti a naivní, veselé, posvícenské bujnosti.“99 Tivoli je ďábelský park přímo v srdci Kodaně, který nabízí okouzlující kombinaci atrakcí, kvetoucích zahrad, restaurací, kaváren a divadelních či hudebních představení pod širým nebem. Tenhle luxusní zábavní park, který byl otevřen jiţ v roce 1843 (a stal se středem zájmu odkoupení Michaelem Jacksonem), je nejoblíbenější dánskou

98

Wikipedia The Free Enycklopedia. [online] 2010 *cit. 14. března 2010+. Dostupné z . 99

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 31

61

atrakcí hned po návštěvě Legolandu. Můţete se projet na horské dráze zvané Démon (největší v Dánsku), vidět ohňostroj, pro který si park Tivoli speciálně zaměstnává 7 vlastních pyrotechniků či navštívit nějakou z vynikajících mezinárodně vyhlášených restaurací. Nádhernou atmosféru nabízí park Tivoli zejména večer, ale i přes den je tu moţnost navštívit několik koncertů či divadelních představení. Původně odlišně pojmenovaný zábavní park, byl pojmenován po vzoru paříţských zahrad Jardin de Tivoli a také po vzoru londýnských zahrad Vauxhall. Kombinací obou slov vznikl název park „Tivoli&Vauxhall“. Zakladatelem parku Tivoli je Georg Carstensen (1812-1857), který si zajistil pětiletou nájemní smlouvu tím, ţe řekl králi Kristiánovi VIII., „že když jsou lidé baveni, nepřemýšlí o politice„100. Král poskytnul Carstensenovi přibliţně 61 000m2 opevněného prostoru čtvrti Vesterport, kde park Tivoli setrval aţ do roku 1850. Od samého počátku tento park vynikal originalitou a zajímavostmi, stály zde např. budovy v exotickém stylu orientu, divadla, kapely, restaurace, kavárny, květinové zahrady a první primitivní mechanické atrakce. Po setmění vynikla osvětlená zahrada barevnými lampami. Jiţ tenkrát byl pro speciální večery připraven ohňostroj, který se odráţel v jezeře umístěném ve středu parku Tivoli. Také hudba byla důleţitým doplňkem parku. Skladatel Hans Christian Lumbye (1810-1874), byl hudebním reţisérem parku v letech

1843-1872. Inspiroval se vídeňskými valčíky, mnoho jeho skladeb bylo

specificky inspirováno samotným parkem. Vznikly tak skladby "Pozdrav držitelům vstupenek Tivoli", "Karneval Radosti" anebo "Slavnostní Noc v Tivoli". Současný symfonický orchestr parku Tivoli si v repertoáru stále ponechává mnoho z jeho děl. V roce 1943 se nacističtí sympatizanti pokusili podlomit morálku dánského lidu spálením mnoha budov parku Tivoli, včetně koncertního sálu. Dánové zareagovali postavením budov nových a park byl uveden zpět do provozu během několika týdnů. Park je známý především díky dřevěné horské dráze (Rutsjebanen), která byla postavena v roce 1914 ve švédském Malmö. Je to jedna z nejstarších dřevěných

100

Citováno podle: Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 9. května 2010+. Dostupné z .

62

horských drah, která je stále v provozu. Technik dráhy při jízdě z kopce kontroluje rychlost sestavy, aby nejela moc rychle. 101 Další atrakce v parku jsou například Dæmonen (Démon), horská dráha, prvně otevřená dne 16. dubna 2004. Je to prozatím nejdraţší atrakce v Tivoli, stavba si vyţádala 12 milionů dolarů. Jedná se o dráhu, která jezdí nad tratí a návštěvníci tak mají volný prostor přímo pod jejich nohami. Jízda na této horské dráze zahrnuje výjezd na její nejvyšší bod, potom sjezd dolů s vývrtkou hlavou dolů, poté zrychlení a prudké zabrzděni. Přes to všechno jízda trvá pouhou 1 minutu a 46 sekund.102 Dne 1. května 2009 byla zprovozněna nová samoobsluţná atrakce Vertigo. Letní sezóna v parku Tivoli začíná 15. dubna a končí 26 září 2010. Mimo sezonu je moţné navštívit park, pořádající koncerty, také restaurace jsou otevřené i mimo sezonu.

4.19 IMAX Tycho Brahe Planetarium (obr. č. 22) „Rudolf hovořil a neustále popocházel ze strany na stranu. Přestože ovládal několik jazyků a vychování se mu dostalo na španělském dvoře, dával přednost němčině. Jeho boty na podpatku k tomu na holých dřevěných trámech vydupávaly španělské staccato. Vím o Tobě, Tycho Brahe, že své studie provádíš dokonale a přesně. […] Jsi urozeného původu a obdařen jsi bohatstvím a schopnostmi, jež dostačují k podpoře slavných géniů, jejichž dílo je spojeno s tvým, jež však taky dostačují k výrobě nástrojů v jedinečné dokonalosti, jíž jsi proslul.“103 Dánsko i přes svoji skromnou rozlohu vţdy vynikalo mnoţstvím úspěšných rodáků, jeţ svoji zemi hrdě reprezentovali. Nejinak tomu bylo i v případě významného dánského astronoma, astrologa a alchymisty Tychona Brahe, zvaného také Tygo Brahe (1546-1601), jeţ v samotné Kodani několik let pracoval. Ten vytvořil velmi přesné astronomické přístroje, jimiţ mohl pozorovat planety a hvězdy a stal se tak jedním z nejuznávanějších odborníků ve svém oboru. Tento neobyčejný dánský astronom měl 101

Citováno podle: Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 9. května 2010+. Dostupné z . 102

Tivoli Gardens. [online] 2010 [cit. 6. května 2010+. Dostupné z < http://www.tivoli.dk/composite-3351.htm>.

103

Citováno podle: Gerwald, Mattias. Hvězdář se stříbrným nosem. Frýdek-Místek: Alpress, 2005, s.276

63

na tehdejší poměry vyčerpávající ţivot plný nepříjemných osudů a střetů se svým protivníkem a kolegou Reymersem. Osud zanesl Tychona aţ do Prahy, kde na dvoře císaře Rudolfa II. pokračoval ve svém bádání, které mu novopečený dánský král Kristián IV. (1577-1648) nedopřál. Tycho postavil na ostrově Hveen, který dostal darem od krále Fridricha II., majestátní podzemní observatoř Stjerneborg, zámek Uraniborg a renesanční zahrady. Tato observatoř je v letních měsících otevřena veřejnosti. Doprava je moţná z Helsingøru lodí Harald Blåtand . Tycho Brahe vynikal v oblastech astronomie, alchymie, lékařství a farmakologie a také kartografie.104 „Tam, kde tehdy sta bílých plachetnic projíždělo kolem světoznámou obchodní cestu, jež vedla prostředkem srdce dánské říše, současně těsně při hlavním městě, a přece v mírumilovné isolaci na ostrově mořem obetkaném, vystavěl Tyge Brahe svoje originální laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg, jichž ruiny jest nyní dlužno hledati hluboko v zemi ostrova Hveen.“105 V Kodani se jeho památka uctívá přiblíţením vědy, které Brahe zasvětil svůj ţivot. K návštěvě se tu nabízí moderní planetárium, jehoţ strohá válcovitá hlavní budova nabízí moderní pojetí vzdělávacích i volnočasových aktivit pro veřejnost. Pod kupolí je umístěn promítací sál, v němţ se promítá noční obloha za pouţití nejmodernější techniky schopné zobrazit více neţ 7.500 hvězd, planet a galaxií. Ve zdejším kinosále s plátnem o rozloze 1000 m2 se promítají také přírodovědné filmy nejrůznějších tematických zaměření. 106 Osud Tychona Brahe je úzce spjat s Prahou, kde několik let působil na dvoře císaře Rudolfa II. a kde také zemřel a dodnes je pochován. Pohřben je v kostele Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí v Praze.107

104

Tycho Brahe Universal Website. *online+. *cit 18. května 2010+. Dostupné z < http://www.tychobrahe.com/UK/om_museet.html> 105

Citováno podle: Kaper, Ernst. Čechy a Dánsko: Svazky z dávných dob. Praha: [s.n.], 1924, s. 7

106

Tycho Brahe Universal Website. *online+. *cit 18. května 2010+. Dostupné z < http://www.tychobrahe.com/UK/om_museet.html> 107

Kaper, Ernst. Čechy a Dánsko: Svazky z dávných dob. Praha: [s.n.], 1924.

64

Základní kámen pro stavbu Planetária byl poloţen dne 22. února 1988. Nejde o náhodné datum, bylo vybráno s ohledem na skutečnost, ţe přesně v tento den byly dvě planety Mars a Uran ve vzácném úzkém spojení, pozorovatelném ze Země. Název planety Uran pochází z řeckého slova uranos, Bůh nebe, proto se nadace Planetária nazývá Urania Foundation. Planeta Mars má také svoji úlohu, a to zejména v práci Tychona Brahe O určení pozice planet, která se později stala významnou. Základní kámen, který je umístěn ve středu podlahy, která nese hlavní válec budovy, nese nápis 22. února 1988, Tycho Brahe Planetarium. 2447214,37. Non Haberi Sed Esse (značí datum zaloţení, dlouhá řada čísel značí Juliánský kalendář, který je pro svoji přesnost pouţíván v astronomii i dnes, na závěr nápisu je uvedeno motto Tychona Brahe: „Být přítomen, ale neviděn“).108 Budova byla zaloţena párem Bodil&Helge Pedersen, za účelem podpory znalostí a chápání okolního vesmíru.109 Nejvyšším bodem šikmého válce budovy je bod přibliţně 38 metrů nad úrovní silnice, slavnostního dosáhnutí tohoto bodu bylo dosaţeno v pátek 14. října 1988. „Vzdor zlosti, nevoli a pohrdání se strany svého šlechtického rodu získal svými observacemi „nova stella“ tak velkého proslavení po celém světě, ba i ve své rodné zemi, že mu dánský král daroval ostrov Hveen uprostřed Oeresundu jako léno, a tím klid a štěstí z práce na dvacet let.“110

4.20 Botanisk Have (obr. č. 23) Kousek od kodaňské univerzity je moţnost navštívit unikátní Botanisk Have, botanickou zahradu, která veřejnosti zdarma nabízí pohled do rozmanité celosvětové flory. Impozantní komplex skleníků ze skla a oceli dávají celé zahradě lehkost a vzdušnost a celkově návštěva botanické zahrady je příjemnou alternativou. Zahrada je ţivoucí muzeum největší sbírky ţivých rostlin v Dánsku. Jejím hlavním cílem je udrţet taxonomicky, geograficky a esteticky rozmanitou kolekci rostlin pro její vyuţití ve výzkumu a výuce a pro informování veřejnosti. Muzeum vlastní nejrozsáhlejší 108

Tycho Brahe Universal Website. *online+. *cit 18. května 2010+. Dostupné z < http://www.tychobrahe.com/UK/om_museet.html> 109

Tycho Brahe Planetarium. *online+ 2010 *citace. 10. května 2010+. Dostupné z . 110

Citováno podle: Kaper, Ernst. Čechy a Dánsko: Svazky z dávných dob. Praha: *s.n.+, 1924, s. 7

65

herbář rostlin a hub na světě. I tento fakt funguje jako nástroj pro zvýšení znalosti a chápání rozmanitosti rostlin a hub a podporovat tak zájem o národní a globální bohatství. Botanická zahrada a Muzeum je rozděleno do tří hlavních částí: Botanická zahrada má největší kolekci rostlin ţijících v Dánsku a také jedinečná semena a genofond rostlin z přírody. Botanické Muzeum má největší sbírky v Dánsku ze sušených rostlin a hub. Botanická knihovna má největší sbírku botanické literatury v Dánsku a je součástí veřejných knihovnických sluţeb. Botanická zahrada má pestrou minulost. Celkem se jedná o přesunutí a propojení 5 zahrad.111 První

Vznik první botanické zahrady Hortus Medicus se datuje na 2. srpna 1600 v Krystalgade ve středu města Kodaně. Vznikla spojením darovaných pozemků a skromného přístřeší univerzitních profesorů, kteří o zahradu měli pečovat. Nebyly k dispozici ţádné finanční prostředky na údrţbu, to se stalo aţ asi o sto let později, v roce 1696. Prvním placeným zahradníkem se stal Rasmus Caspar Bartholin. Jeden z nejvýznamnějších muţů své doby, Ole Worm (1588-1654), se pokusil o reformu kolem roku 1620 z výuky lékařství a botaniky a oţivil plány na výstavbu botanické zahrady, ale plány nakonec nebyly realizovány. V roce 1621, Worm osobně převzal vedení zanedbané zahrady a představil velké mnoţství dánských léčivých rostlin, stejně jako vzácné cizí druhy, kterých se mu dostalo od jeho mnoha profesních zahraničních kolegů. Plně funkční zahrada byla poprvé představena v roce 1769, kdy Kristián VII. přispěl na chod Univerzity. V roce 1778, byla první botanická zahrada uzavřena. Christen Friis Rottboell (1727-1797), profesor lékařství, zvládl na poslední chvíli postavit skleník. Druhá

V pořadí druhá botanická zahrada byla v r. 1752 stanovena severně od nemocnice Frederika a to přímo na ţádost Frederika V. Prvním ředitelem se stal němec Oeder bliţší údaje nedohledány), který s cílem zdůraznit hospodářský význam zahrady začal pracovat na Flora Danica, ilustrovaném díle, které mělo popisovat všechny dánské a

111

Botanisk Have&Museum. *online+ 2010 *cit. 23. března 2010+. Dostupné z < http://botanik.snm.ku.dk/english/Ombhm/Havens_historie/>.

66

norské rostliny. Zahrada nefungovala dlouho, v r. 1778 ji král odkoupil a daroval pozemky pro vznik nové zahrady v blízkosti Charlottenborg. Třetí

Plány pro třetí zahradu Univerzity v Kodani byly králem schváleny dne 22. července 1778. Nová zahrada měla mít dva ředitele, jednoho zvoleného univerzitou, druhého zvoleného králem. Stali se jimi univerzitní C.F. Rottböll(ţivotní data nedohledána) a králem zvolený Thomas Holmskjold (ţivotní data nedohledána). Jiţ zde se začínala utvářet současná sbírka botanické knihovny a také byly postaveny první skleníky. První skleník, Guiones Koldhus, byl postaven v roce 1784. Královský dar vedl k výstavbě v roce 1803 několika dalších skleníků, další výstavba byla zahájena v roce 1837 a pokračoval po několik let. V době zahrady v Charlottenborg došlo k několika důleţitým milníkům. Univerzitní profesor M. Vahl (ţivotní data nedohledána) jako první poloţil základní kámen pro oficiální sbírku taxonomie rostlin, který hrál velkou roli při pohybu rostlin z Oeder do Charlottenborg a rostliny začal evidovat a sčítat. Viborg byl jmenován mimořádným profesorem v botanice dne 29. září 1797. Další důleţitou osobou je botanický zahradník F. L. Holboell (ţivotní data nedohledána), který evidoval rostliny ze zahrad v období 1793 – 1829. Jedná se o ručně psané knihy, obsahující popisy rostlin. On byl také zodpovědný za katalog semen. Rozvoj této zahrady měl za následek její stísněnost a nutnost přestěhování na větší pozemky. Čtvrtá

Čtvrtá zahrada v pořadí Vold byla zřízena v roce 1867. Dominantou byly opět skleníky ze dřeva, skla a litiny. Zahrada byla otevřena pro veřejnost dne 9. října 1874, přesně 274 let po zaloţení první botanické zahrady, Hortus Medicus. Docházelo k častým administrativním přesunům pozemků patřících univerzitě, nový prostor současné zahrady byl navrţen v roce 1963. Při změnách sice panoval jistý konzervativní postoj pro zachování původní podoby, avšak z praktických důvodů samozřejmě občas došlo k větším či menším změnám. Skleníky byly buď nově vybudované anebo obnovené, vznikla řada experimentálních skleníků, např. vysokohorský, arktický či palmový. Některé ze skleníků byly darovány Nadací Carlsberg ke staletému výročí zahrady. Současná podoba v pořadí 5. zahrady počítá v budoucnosti s přidáváním přilehlých pozemků, coţ je právnicky upraveno prohlášením, aby byla zachována dlouholetá tradice. Její vzdělávací cíle jsou naplněny mnoţstvím studentů i turistů, kteří zatouţí 67

nejen po zajímavé architektuře, ale také po bohaté sbírce rostlin, kterou tato zahrada za několik století nasbírala.

4.21 Carlsberg (obr. č. 24) „Umělecké sbírky. Kdo chce vidět francouzské sochaře, Falguiéra, Carpeauxe ,Rodina, nebo kdo se zajímá o Paula Gauguina, musí jet do Kodaně. To všechno je z piva. Je tady totiž veliký carlsbergský pivovar, z něhož většina výnosu plyne do slavného carlsbergského fondu na podporu věd a umění. Bože, kdybychom u nás pili ve prospěch umění, to by bylo soch a obrazů! Jenže Carl Jakobsen a paní Ottillie se neurodí v každé zemi, kdepak! To by bylo příliš krásné.“112 Nedávno zrekonstruované návštěvnické centrum Carlsberg, které se nachází v areálu slavného pivovaru, nabízí k prohlédnutí dějiny dánského piva jiţ od roku 1370 př. n. l. Toto datum bylo zaznamenáno na základě naleziště těla mladé dívky v rašeliništi, která objímala dţbánek dobře uleţelého moku. Areál je moţno si prohlédnout a ke konci exkurze doplnit tělo výborným dánským pivem stejného jména zdarma. Jacob Christian Jacobsen (1811-1887), známý především jako JC Jacobsen, byl dánský průmyslník a filantrop, především známý díky zaloţení dodnes oblíbeného a fungujícího pivovaru Carlsberg. Neměl ţádné formální, akademické či vědecké vzdělání, přesto si v roce 1840 uvědomil, ţe výroba piva, která byla do té doby vyráběna v mnoha malých pivovarech, by měla být zaloţena na vědeckých metodách a být průmyslová. Pivovar Carlsberg (pojmenovaný po jeho synovi, Carl Jacobsenovi) byl uveden do provozu v roce 1844, ve Valby na předměstí Kodaně, kde se nachází dosud. Pro zajištění vysoké kvality piva a pro extrémně přísné podmínky při jeho výrobě, zaloţil Carlsberg v roce 1875 laboratoř. Carlsberg měl velký zájem na věcech veřejných a podporoval Národní liberální stranu - postupně více konzervativní. Kromě toho byl známým mecenášem umění. Například po poţáru ve Frederiksborgu v roce 1859 zaplatil jeho rekonstrukci. Roku 1876 také zaloţil Carlsbergovu nadaci, která se stala zdrojem jeho dědických problémů příštích let.113 Hořký konflikt s jeho synem Carlem vedl k zaloţení Ny Carlsberg (Nový Carlsberg) pivovar v roce 1882. Usmíření

112

Citováno podle: Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 30

113

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Carlsberg_Foundation>.

68

však nastalo roku 1886. Tento konflikt byl také tématem dánského televizního seriálu, který se vysílal v roce 1997. Ny Carlsberg Glyptotek zaloţil jeho syn Carl Jacobsen, který vytvořil jednu z největších soukromých sbírek umění své doby, která je nyní umístěna ve stejnojmenném muzeu v Kodani.

4.22 Studentské ubytování 4.22.1 Systém vzdělávání v Dánsku

V Dánsku je podobný systém vzdělávání jako v České republice. Platí zde třístupňový systém, kdy první stupeň zahrnuje výuku na základních školách. Velice oblíbený je børnehaveklasse (tzv. nultý ročník), který funguje jako spojnice mezi mateřskou školou a prvním ročníkem školy základní. Usnadňuje dětem přechod na náročnější úroveň vzdělávání. Vzdělání na základní škole trvá jako u nás 9 let. Pokud si student není jist dalším vzděláním, můţe absolvovat 10. třídu, která je opakováním třídy předchozí. Poté následuje druhý stupeň vzdělání, který v závislosti na typu výběru střední školy můţe trvat dva, tři anebo čtyři roky. Ve třetím stupni vzdělání se studenti mohou rozhodnout pro studium s krátkým (1 aţ 3 roky), středním (3 aţ 4 roky) a dlouhým (5 aţ 6 let) cyklem. Školní rok začíná počátkem srpna a končí koncem června. Primární a niţší sekundární vzdělávání je zdarma, soukromé instituce vybírají školné, přibliţně ve výši 12 tisíc DKK/rok (přibliţně 42 tisíc Kč).114 Vysokoškolské vzdělávání prošlo nedávno reformou. V současnosti jsou vysoké školy spravovány radami, jejichţ členové jsou z mimouniverzitního prostředí. Tyto rady jmenují vedení univerzit.115 4.22.2 Tietgenkollegiet (obr. č. 25)

Ke stylu dánského vysokoškolského ţivota se budeme moci blíţe seznámit v areálu University of Copenhagen v městské části Amager, kde se nachází jedno z nejluxusnějších studentských kolejí v celé Kodani a tím jsou Tietgenkollegiet. Jde o unikátní budovu kruhovitého tvaru z dílny architektů Lundgaard & Tranberg, 116 která 114

Euroskop. *online+ 2005 *cit. 23. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.euroskop.cz/511/sekce/vzdelavani/>. 115

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. *online+ 2006 *cit. 15. dubna 2010+. Dostupné z < http://www.msmt.cz/ministerstvo/ministr/rizeni-skoly-liska-dnes-hledal-inspiraci-v-danskem-skolstvi>. 116

Lundgaard & Tranberg Arkitekter. *online+ 2008 *cit. 10. listopadu 2009+. Dostupné z < http://www.ltarkitekter.dk/da/projects/5>.

69

se realizovala v roce 2006. Budova nese jméno slavného dánského finančníka Carla Frederika Tietgena (1829-1891) a je inspirovaná tradiční čínskou Hakka architekturou.117 Hlavní důraz je zde kladen jak na individualitu, soukromí, sociální a osobnostní rozvoj studentů tak na společné souţití a vytváření komunit. Ubytování je moţné v apartmánech, kdy jednotlivé apartmány jsou členěny a odděleny sebe a tato struktura tak tvoří fasádu celé budovy. Nádvoří, kolem kterého se celá budova utváří, posiluje myšlenku společenství. Apartmány jsou rozděleny do čtyř různých kategorií. Rozdělují se dle velikosti, které odpovídá i výše nájmu, společný je obývací pokoj, kuchyň a terasy. Samozřejmostí je vlastní sociální zařízení. Celková kapacita je 360 pokojů, budova je členěna do 6 pater a rozdělena do 12 očíslovaných bloků. K vybavení apartmánů patří kromě nábytku plně zařízená společná kuchyň, včetně ledničky, sporáku a mikrovlnky, kde navíc kaţdý nájemník má v kuchyni k dispozici uzamykatelnou skříň. Kaţdý apartmán má také k dispozici technickou místnost, slouţící pro uskladnění čisticích prostředků, vysavače, sušáků apod. Kaţdé podlaţí má k dispozici velké balkóny, které mohou být pouţívány všemi obyvateli Tietgenkollegiet, stejně jako společenská místnost. K dispozici je také parkoviště pro osobní automobily, motocykly a jízdní kola. V přízemí kolejí se nachází prádelna, kolárna, kavárna, internetová kavárna a společenský sál. Tento unikátní styl studentského ubytování byl právem oceněn RIBA European Award v roce 2007, která jako část Royal Institute of British Architects uděluje cenu za významné architektonické stavby v rámci Evropské Unie, kromě Velké Británie.118 4.22.3 Signalhuset (obr. č. 26)

Dalším nově vybudovaným studentským bydlením jsou koleje Signalhuset (Signální dům), které jsou umístěny v centrální části čtvrti Ørestad. Tvarem kopírují kanál přímo podél ulice Arne Jacobsens Allé. Původně byl projekt zamýšlen jako studentské koleje, tvůrci ovšem dodávají, ţe drobnými změnami, lze budovu upravit k bydlení aţ pro 72 rodin. Fasádu domu utváří barevný kontrast ţlutých a červených ploch, stejně 117

Tietgenkollegiet. [online] 2010 [cit. 15. listopadu 2009+. Dostupné z < http://www.tietgenkollegiet.dk/Default.aspx?AreaID=1>. 118

Riba. *online+ 2010 *cit. 14. března 2010+. Dostupné z .

70

jako pozinkované rámy kovu, které tvoří ochoz kolem kaţdého patra a zároveň definují vnější tvar budovy. Vzniká tak pestrá struktura domu, kontrastující s betonovou zástavbou sousedních bloků. Výrazové prvky fasády zároveň plní funkci praktickou, kdy jednotlivá pole, náleţící ke konkrétním bytovým jednotkám fungují jako okna či balkonové dveře. Celkem čítá 288 bytových jednotek určených pro ubytování studentů. „Architekt zároveň dodává, že se nechal inspirovat barevností a praktičností Le Corbuiserova apartmánového domu v Marseiles - Unité d’Habitation dokončeného v roce 1952.“ 119 Celkový koncept bydlení je zaloţen na sociálním kontaktu s důrazem na klid a soukromí studentů, kdy kaţdá místnost určená k obývání má samostatně uzamykatelné zvukotěsné dveře s výstupem na balkon. Společnou část apartmánu tvoří kuchyň, obývací pokoj a sociální zařízení, společné vţdy pro dva pokoje. Jelikoţ budova leţí podél promenády kolem kanálu v ulici Arne Jacobsens Allé, přízemní patro bylo koncipováno jako společenský prostor. Vzniklo tak místo pro sociální ţivot studentů, jako kavárna nebo prezenční sál a zároveň je zde umístěna společná prádelna a také místnost správce objektu. Pod projektem je podepsané studio NOBEL architekt a/s, patřící architektovi Erikovi Nobelovi a samotná budova byla postavena v letech 20042006.

4.23 Copenhagen Concert Hall (obr. č 27) V areálu University of Copenhagen se kromě luxusních kolejí nachází také významná koncertní síň. Okolní prostředí a podmínky pro výstavbu nového ambiciózního projektu nebyly příliš ideální, hned vedle stávající budovy vede vyvýšená trať kodaňského metra, rozvíjející se čtvrť Ørestad má mnoţství nové zástavby a také mnoho opuštěných volný prostranství plných hlíny a divoce rostoucích trsů trávy. Struktura architektury této koncertní síně je však exkluzivní. Bývá přirovnávána k meteoru, který překrývá rozměrná modrá obrazovka, navozující efekt vodní hladiny. Stavba působí nehotově, jako by byla zahalena do zářivě modré tkaniny. Sám architekt o projektu říká: 119

Copenhagen X. [online] 2008 [cit. 14. května 2010+. Dostupné z .

71

„The first idea for the building was the concept of the blue screen, a kind of lantern magic, because of the exceptional situation of the urban condition being a new development. I try to be a contextual architect and generally like to have a dialogue with my neighbors, but in this new urban situation I did not know my neighbors.[...] Mystery is never far from seduction. When the surroundings are too neutral we must create a transition, a distance between them, and us, not as a retreat into ourselves, but as a means to establish conditions that will allow a particular territory to blossom.[…] It will be a volume, a mysterious parallelepiped that changes under the light of day and night whose interior can only be guessed at. At night the volume will come alive with images, colors, and lights expressing the life going on inside.[...]Architecture is like music; it is made to move and delight us.“120 Koncertní komplex obsahuje 4 sály, které se interiérově zásadně liší jeden od druhého. Hlavní koncertní sál Studio 1, je poloţen deset metrů nad úrovní silnice a dominantním materiálem je zde dřevo. Interiér tak připomíná terasovité vinice, jejichţ stropy jsou hrubě opracovány tak, aby zvukový přenos byl co nejdokonalejší. Zdi interiéru jsou obloţeny sádrovými vlnami. Studio 1 je největší ze 4 sálů a pojme přibliţně 1800 návštěvníků. Studio 2 je inspirováno velikými hollywoodskými studii. Na jeho stěnách jsou umístěny rozměrné tištěné portréty dirigentů, sólistů a skladatelů. Portréty jsou vyhotoveny speciální technikou vektorové grafiky121, která portréty zobrazí silně kontrastní a v černobílém provedení. Nejmenší Studio 3 nemá ţádné fixní hlediště ani jeviště a tudíţ můţe být variabilně upraveno pro jakoukoliv událost. Dominantní v tomto interiéru je černá barva, střídavě matná či lesklá, kterým se stal předlohou klavír. Podlaha je z mořeného dubu. Poslední Studio 4 je také vysoce adaptabilní, laděné v tmavě červených odstínech s podlahami taktéţ dubovými. Copenhagen Concert Hall je také zároveň sídlo Dánského národního symfonického orchestru.

120

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 *cit. 2. května 2010+. Dostupné z 121

Architecture and Design News. [online+ 2009 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z .

72

Rozpočet stavby byl několikrát navýšen kvůli nesmírné sloţitosti celé stavby. V roce 2007 se vyšplhal téměř na 300 milionů dolarů, coţ ho ničí nejdraţší koncertním sálem kdy postaveným.122 Dánská vláda nechtěla poskytnout více finančních prostředků na dokončení stavby a následkem toho musely být provedeny radikální škrty zejména v personálním zajištění. Budova byla slavnostně otevřena dne 17. ledna 2009.

4.24 Mountain Dwellings-Horské apartmány (obr. č. 28, 29) Julien de Smedt (narozen 1975) je zakladatelem a ředitelem architektonického studia JDS Architects v Kodani, které má zastoupení svých projektů v Dánsku, Německu, Norsku, Švédsku, Číně nebo Taiwanu. Tento nadaný architekt je původem z Bruselu, kde studoval, dále navštěvoval umělecké školy v Paříţi, Londýně a Los Angeles. Byl několikrát oceněn na mezinárodních soutěţích, z nichţ první zásadní byla soutěţ na New Holmenkollen Ski Jump v Oslu. Dalšími významnými projekty studia JDS Architects je revitalizace doků v dánském Århusu a přístavu v Kodani. V Kodani je také zastoupen originální projekt Horské apartmány, který v sobě spojuje 80 bytových jednotek a objemné parkovací prostory, vše v jednom celku. Budova se stala dominantou kodaňského předměstí, které ústí na ostrově Amager. „Než stavět dvě budovy pro každou funkci zvlášť, rozhodli se architekti ze studia JDS Architects spojit tyto dvě funkce do symbiotického vztahu.“ 123 Z praktického hlediska je tedy nutné zmínit, ţe kaţdý byt má svoje parkovací místo přímo v domě, coţ je v dnešní době významná přednost. Celkem je parkovacích míst v budově 480 a nabízí tak moţnost parkování i pro veřejnost, která tuto nabídku běţně vyuţívá. Garáţe jsou zvenčí kryty perforovanými hliníkovými pláty, které zvenčí imitují siluetu Mount Everest a ve dne i v noci tak rozehrávají fascinující hru světel, stínů a barev, neboť kaţdé poschodí garáţe má jiné barevné řešení. Celkově perforované pláty hliníku připomínají hrubý rastr fotografie Mount Everest. Toto praktické řešení zaručuje také přirozenou ventilaci parkovacích prostor a propouští dovnitř denní světlo.

122

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ *cit. 14. dubna 2010+. Dostupné z . 123

JDS Architects. *online+ *cit. 15. října 2009+. Dostupné z < http://www.jdsarchitects.com/>.

73

Aby byla zastoupena i potřeba obyvatel domu na kvalitní bydlení, všechny byty v Horských apartmánech mají výstup z bytu přímo na střešní zahradu. Ta pojímá jak samotnou zahradu, tak i terasu. Celá budova je vybavena důmyslným zavlaţovacím systémem, který udrţuje všechny zahrady zelené. Výzdoba zahrad se tak mění podle ročního období a přidá na pestrosti celého objektu. Obyvatelé apartmánů tak mají kaţdodenní kontakt s přírodou a krásný výhled na hlavní město Dánska. Tento komplex bytů v sobě tedy spojuje ideální podmínky pro městský ţivot v nedalekém centru a také kvalitní podmínky pro pohodlný ţivot.

4.25 Radisson Blu Royal Hotel (obr. č. 30) Geniální architektonický a designový komplex se nachází v blízkosti Parku Tivoli a je dílem uznávaného designéra a architekta Arne Jacobsena. Navrţen byl pro leteckou společnost Scandinavian Airlines System, jehoţ zkrácené logo SAS je dominantou stavby. Výstavba hotelu byla započata v roce 1956. Roku 1960 Royal Hotel nabídnul zákazníkům jiţ 275 pokojů a apartmánů. Kaţdý pokoj byl pečlivě vybaven nábytkem a stylovými doplňky dle návrhu Jacobsena. Budova má 22 poschodí a stala se tak první výškovou budovou v Kodani.124 Díky Jacobsenovu citu pro detail a materiál se Radisson Blu Royal Hotel stal opravdu čistě designovým hotelem. Celý komplex, od venkovní fasády, nerezové příbory pouţívané v restauraci aţ po slavnou ţidli Swan (Labuť) je dílem samotného architekta, který je svým důrazem na detail proslavený. Z původního vybavení pokojů se nedochovalo téměř ţádné, kaţdou část hotelu ovlivnila nutná modernizace. Všechny pokoje byly nedávno zrestaurované s ohledem na původní design Arne Jacobsena. Výjimku tvoří pokoj č. 606, který je plně původně vybaven nábytkem i doplňky, ale i přes to, je moţnost se v něm ubytovat.125 Extra pokoje s výhledem na park Tivoli jsou k dispozici na vyţádání. Počátky prvního mrakodrapu Kodaně nebyly jednoduché, uţ při prvních skicách se Jacobsen setkal s kritickými názory, zda výšková budova zcela nezmění siluetu a panorama celé Kodaně. Jacobsen odpověděl opakovanou kritikou kritizujících a stavbu zahájil. Struktura dvacetiposchoďové stavby byla inspirována budovami v New York Park 124

Wikipedia The Free Encyklopedia. *online+ 2010 * cit. 4. května 2010+. Dostupné z < http://en.wikipedia.org/wiki/Radisson_SAS_Royal_Hotel,_Copenhagen> 125

Radisson Blu Hotels and Resorts. *online+ 2010 *cit. 11. května 2010+. Dostupné z < http://www.radissonblu.com/royalhotel-copenhagen/rooms/room-606>

74

Avenue, jmenovitě budovami Skidmore, Owings a Merril´s Lever House. Jako hlavní materiály pro výstavbu budovy byly pouţity hliník a sklo. Původní název hotelu Radisson SAS Royal Hotel byl v roce 2009 změněn na Radisson Blu Royal Hotel z důvodu odkoupení podílu zahraniční divize hotelů Radisson. Hotel Radisson Blu Royal utvořil pomyslný konečný bod okruhu Kodaňské dlaně a zakončuje architektonickou procházku městem. „A co ještě? Ano, kanály a rybné trhy, královské paláce a námořnické krčmy, kde dudají harmoniky do průsvitné noci, ctihodné staré domy kupeckých pánů, runové kameny a veselá děvčata v imprimé šatičkách z konfekce, tlusté a zdravé děti.“126 To vše je Kodaň.

5. Společné znaky Na závěr této diplomové práce uvedu shrnutí společných znaků Dánska a České republiky, které se mi po celou dobu psaní práce logicky nabízely. Moţností porovnání dánské a české společnosti je řada, tato kapitola se bude zaměřovat na historické události, které oba dva státy propojily. Dále uvedu osobní postřehy, které jsem získala během mého pobytu v Kodani. Nejde o ţádnou silnější studii problematiky obou zemí, důraz je kladen na moţnou inspiraci a vliv obou států

Česká republika je rozlohou malá země v srdci Evropy, s přibliţně 10 miliony obyvatel. Má velmi silnou historii, ale její postavení v dnešní době je méně dominantní. Země byla několik desítek let pod nadvládou velmocí a dodnes je patrný komplikovaný vztah k Německu či Rusku. Přestoţe má Česká republika malou rozlohu, dokázala si vytvořit silné postavení v oblasti kultury, zejména v hudební oblasti a kinematografii. Obě sloţky jsou celosvětově uznávány a oceňovány, navazují na tradice a historii, ale zároveň přináší nové podněty pro rozvoj obou oblastí. Česká republika je členem Evropské unie od roku 2004.

126

Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 31

75

Dánsko je svojí rozlohou ještě menší neţ Česká republika, obyvatel je přibliţně 5,5 milionů. Také historie tohoto státu je velice významná. V dnešní době má výrazně silnější postavení neţ Česká republika, zejména v několika oblastech (ekonomické zajištění, vysoký ţivotní standard a jiné). Dánsko má komplikované vztahy se Švédskem, dodnes je patrný jízlivý podtón kaţdého Dána, kdyţ se o jeho sousedním státě jen zmíníte. Ve světě je Dánsko známé díky proslulému designu a architektuře, neméně pro silnou kinematografii, která dodává kvalitní snímky jiţ po několik desetiletí. Je členem Evropské unie od roku 1973. Společným jmenovatelem Dánů a Čechů je také ironie. Nikdy nevěřte Dánovi, nikdy nevíte, co myslí váţně a co ne. S touto větou jsem se setkala velice často, avšak z osobní zkušenosti nemůţu toto tvrzení přijmout za své. „Ve všem všudy krotká, milá a laskavá, mírná a decentní země; člověk by ani neřekl země, ale veliký a dobrý statek, na kterém si dal sám Stvořitel záležet, aby jej zvelebil a aby se na něm pěkně hospodařilo.“127

127

Citováno dle Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970, s. 27

76

5.1 Propojení obou států Náznakem bylo jiţ v předchozích kapitolách uvedeno propojení obou států, zejména v historii. V současnosti je tento jev více hmatatelný díky obecné fluktuaci obyvatel, zaměstnanců a studentů, kteří mají moţnost vycestovat do zahraničí. Spojitost obou států však sahá mnohem dál, a proto závěrem mojí práce uvedu citaci z proslovu kodaňského starosty, který byl vysloven u příleţitosti návštěvy municipality města Kodaně v Praze v září roku 1924:

„Chci totiž mluviti o jedné Češce, která přišla do Dánska, a o jednom Dánovi, který přišel do Prahy.[…] Z celého našeho bohatého básnictví lidových písní ze středověku nejdou žádné zpěvy tak blízké dánskému srdci jako lidové písně o české princezně Margaretě Dragomíře, narozené na českém hradě královském jako dcera krále Přemysla Otakara, jež byla manželkou našeho největšího krále ve středověku, Valdemara Vítězného, v jeho mládí.[…]Pakli jsem nyní vyprávěl o české princezně, jež přišla do Dánska, chci poté mluviti o dánském šlechtici, který odešel do Čech. Tyge Brahe, mladý muž z nejlepší dánské šlechty, měl býti podle přání rodu vzdělán pro státní službu a diplomacii, ježto již ve svých zcela mladých letech jevil veliké vlohy pro učení a řeč mistrovského vědění, latinu, jako jen ti vyvolení.[…]Po smrti králově nemohl se srovnati s novým, sotva plnoletým králem, pročež odešel ze země a našel asyl u Císaře Rudolfa v Praze, kde mu byl jednak přenechán zámek Benátky, jednak byt v samotném hlavní městě.[…]Tak jako my Dánové pečujeme o hrob královny Dagmar v jednom z našich hlavních venkovský kostelů, tak uložila též Praha za velikých poct v roce 1601 padesátičtyřletého Tyge Braheho k odpočinku pod klenbami Týnského kostela. […] Jménem dánské vědy a dánské národní civilisace mámeť vzdáti hluboký dík městu Praze za tento její čin spravedlnosti a lásky vůči jednomu z největších mužů naší země.“128

128

Citováno dle Kaper, Ernst. Čechy a Dánsko: Svazky z dávných dob. Praha: [s.n.], 1924, s.3-9

77

6. Závěr Práce, která je celkově koncipovaná jako netradiční průvodce města Kodaně, má přiblíţit město jeho novým návštěvníkům dvěma způsoby. Prvním je pohled urbanistický, kdy hlavním výchozím bodem je Fingerplanen neboli Kodaňská ruka, která slouţí jako nástroj pro územní plánování města Kodaně a jeho přímého okolí. Jeho hlavními myšlenkami je rozvoj zastavěných ploch po směru tratí hromadné městské dopravy tak, aby obyvatel měst měli moţnost co nejrychlejšího přesunu mezi vlastním bydlením a zaměstnáním. Důleţitým prvkem Fingerplanenu je také zakomponování zelených prostranství tak, aby utvářely klíny mezi jednotlivými prsty a byly snadno dostupné. Uvedena je dlouhodobá historie tohoto projektu, jeho původ, vývoj, popis jednotlivých prstů a jejich konkrétní zasazení do mapy. Zjištěno bylo, jak veliký potencionál tento projekt Fingerplanen nabízí. Další část mé diplomové práce se zaměřuje jiţ na konkrétní turisticky zajímavé body Kodaně, které jsou důleţité zejména z pohledu architektury. Ta je totiţ stěţejním atributem moderního Dánska. Hlavní pointou druhé části je přiblížení Kodaně osobě turisty, který si chce o městě utvořit komplexní obraz hlubších souvislostí.

78

6.1 Resumé Tato diplomová práce vychází z mé studijní stáţe v dánském hlavním městě Kodani, kterou jsem absolvovala v jarním semestru roku 2009 pomocí programu Erasmus Socrates. Jejím hlavním motivem je kosmopolitní Kodaň, která je popisována a zkoumána zejména z hlediska architektury, urbanismu a územního plánování. Převáţná část práce se zabývá projektem nazvaným Fingerplanen, který koriguje vývoj městské zástavby v návaznosti na kvalitní ţivotní podmínky obyvatel měst a dostupnost konkrétní plochy pomocí husté sítě hromadné městské dopravy. Jednotlivé části projektu Fingerplanen jsou detailně popsány a zakomponovány do mapy, která je nedílnou součástí hlavního textu. Bohatá obrazová dokumentace, kterou jsem během svého zahraničního pobytu pořídila, je součástí příloh práce. Část práce se zaměřuje na představení dánské kultury, která je v tomto severském státě nedílnou součástí ţivotního stylu. Závěrem práce uvádím kapitolu o společných znacích Dánska a České republiky. Celkový záměr práce je vytvoření nestandardního průvodce města, který se zaměřuje zejména na architektonicky zajímavá místa Kodaně. Práce sleduje praktický aspekt a tomuto záměru je přizpůsobena jazyková i technická stránka práce.

79

6.2 Summary This diploma thesis is based on my scholarship in the capital of Denmark, Copenhagen, which I completed during the spring semester in 2009, thanks to the Erasmus programme. The introductory part is aimed at presenting the culture of Denmark which is an inseparable part of lifestyle in this northern country. Cosmopolitan Copenhagen is the crucial motive, described and investigated mainly from the point of view of architecture and urbanism. Both of these are a part of Fingerplanen project created to control the local housing development in connection with good living conditions for the town inhabitants and a public transport system making the areas well accessible. Individual parts of the Fingerplanen project are described in detail and imbedded into a map which is an inseparable part of this thesis. Towards the end of this thesis there is a chapter in which I present features common to Denmark and the Czech Republic. An ample picture material collected during my stay is a part of the appendices. An overall intention of this thesis is to create an above standard guidebook aimed mainly at architectonically interesting areas of Copenhagen. This thesis follows a practical aspect adjusting its language and technique to it.

80

6.3 Zusammenfassung Diese Diplomarbeit geht von meinem Studienaufenthalt in der dänischen Hauptstadt Kopenhagen aus, den ich mittels des Erasmus-Programms im Sommersemester 2009 absolvierte. Die Einleitung konzentriert sich auf die Vorstellung der dänischen Kultur, die in dieser nordischen Stadt einen festen Bestandteil des Lebensstils bildet. Das Grundmotiv ist das kosmopolitische Kopenhagen, das hier vor allem vom Gesichtspunkt der Architektur, der Urbanistik und der

Gebietsplanung aus

beschrieben und erforschen wird. Alle oben genannten Begriffe sind in dem Projekt Fingerplan einbezogen. Es korrigiert die Entwicklung der örtlichen Stadtverbauung in Anknüpfung an die Qualitätslebensbedingungen der Stadtbewohner und die Erreichbarkeit der konkreten Fläche mit Hilfe von einem dicken Stadtverkehrnetz. Die einzelnen Teile des Projekts Fingerplan sind ausführlich beschrieben und in die Karte einbezogen, die ein fester Bestandteil des Haupttextes ist. Zum Schluss der Arbeit führe ich ein Kapitel von den gemeinsamen Merkmalen Dänemarks und der Tschechischen Republik an. Eine reiche Bilderdokumentation, die ich während meines ausländischen Aufenthaltes angeschafft habe, ist ein Bestandteil der Anlagen. Das Gesamtziel der Arbeit ist die Schaffung von einem ungewöhnlichen Baedeker, der vor allem auf die architektonisch interessanten Orte Kopenhagens gerichtet ist. Die Arbeit hat eine praktische Absicht und dem Aspekt ist sowohl die sprachliche, als auch die technische Seite der Arbeit angepasst.

81

Seznam použité literatury a pramenů Bostrup, Lise. Vyrovnaný mladý muţ před zrcadlem: 20 současných dánských povídek. Praha: I. Ţelezný, 1994. Course in Danish Culture. [Dánsko]: University of Copenhagen, [2009]. Châtel, Albert, Groslier, Bernard Philipp. Světové dějiny umění. Praha: Ottovo nakladatelství, 2004. Čapek, Karel. Cesta na sever. Praha: Československý spisovatel, 1970. Gerwald, Mattias. Hvězdář se stříbrným nosem. Frýdek-Místek: Alpress, 2005. Kan, A.S. Dějiny skandinávských zemí. Praha: Svoboda, 1983. Kaper, Ernst. Čechy a Dánsko: Svazky z dávných dob. Praha: [s.n.], 1924. Kynčl, Jakub. 39 bydlení ve městě. Brno: ERA, 2005. Lipus, Radovan. Scénologie Ostravy. Praha: Kant, 2006. Stone, Andrew, et al. Dánsko. Praha: Svojtka, 2008. Šmidl, Petr. Oběť blahobytu. Esej o jedinci a státu dánském. Praha: Dauphin, 1999.

82

Seznam navštívených webových stránek Arc space: http://www.arcspace.com Archdaily: http://www.archdaily.com Architecture and design news: http://www.nikiomahe.com Architektonické studio schmidt/ hammer/ lassen: http://shl.dk Architektonické studio tegnestuen vandkunsten: http://www.vandkunsten.com/ Ateliers Jean Nouvel: http://www.jeannouvel.com Berlingske: http://www.berlingske.dk/ Botanická zahrada: http://botanik.snm.ku.dk Centrum pro ekonomiku a politiku: http://www.cepin.cz Cestovní kancelář Periscope: http://www.dansko.cz/obecne/ Copenhagen X: http://www.cphx.dk Československá filmová databáze: http://csfd.cz Český rozhlas: http://www. rozhlas.cz Diane James Home: http://www.dianejameshome.com Ekologická doprava do Dánska: http://seat61.com Frommer´s průvodce: http://www.frommers.com Hlas mučedníků: http://prayer.cz Christians Kirke: http://www.christianskirke.comt.html Julien de Smedt Architects: http://www.jdsarchitects.com Kostel St. Alban: http://www.st-albans.dk Kostel Vor Frelsers Kirke: http://www.vorfrelserskirke.dk/english Københavns Kommune: http://www.kk.dk 83

Královská rodina: http://www.kongehuset.dk Královské divadlo: http:// www.kglteater.dk Letiště Kastrup: http// www.cph.dk Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: http://www.msmt.cz Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: http://www.mzv.cz Ministerstvo životního prostředí v Dánsku: http://www.mim.dk Oficiální zdroj informací o členství ČR v EU: http://www.euroskop.cz Otevřená encyklopedie Wikipedie: http://en.wikipedia.org http://cs.wikipedia.org http://da.wikipedia.org Pantry Permitting: http://pantrypermitting.typepad.com/ Radisson Blu Royal Hotel: http://www.radissonblu.com Scandinavian design: http://www.scandinaviandesign.com Severské listy: http://www.severskelisty.cz Systém prodeje vstupenek: http://www.billetnet.dk Turistika: http://www. turistika.cz Tycho Brahe Planetarium: http://www.tycho.dk Visitcopenhagen: http://www.visitcopenhagen.com White architekter: http://en.white.se World value survey: http://www.worldvaluessurvey.org

84

Přílohy

Obrázek č. 1. København H

85

Obrázek č. 2 – Købenavns Kastrup Lufthavn

Obrázek č.3 – Mořské lázně Kastrup

86

Obrázek č.4 – Amager Strandpark 129

Obrázek č. 5 – Christiania

129

Copenhagen X. *online+. 2010 *cit. 5. května 2010+. Dostupné z < http://www.cphx.dk/index.php?id=28116>.

87

Obrázek č. 6 – Vor Frelsers Kirke

Obrázek č. 7 - Christians Kirke 88

Obrázek č. 8 – Den Sorte Diamant

89

Obrázek č. 9 – Operaen

Obrázek č. 10 - Torpedohallen

90

Obrázek č. 11 – Lille Havfrue

obrázek č. 12 – Churchillův park

91

Obrázek č. 13 – Fontána Gefion

Obrázek č. 14 – Amalienborg Slot

92

Obrázek č. 15 – Kongens Nytorv

Obrázek č. 16 – Børsen

93

Obrázek č. 17 – Rosenborg Slot

94

Obrázek č. 18 – Rådhus

Obrázek č. 19. Rundetårn 95

Obrázek č. 20 – Park Tivoli

Obrázek č. 21 – Park Tivoli

96

Obrázek č. 22 – IMAX Tycho Brahe Planetarium

Obrázek č. 23 – Botanisk Have 97

Obrázek č. 24 – Carlsberg

Obrázek č. 25 – Tietgenkollegiet 98

Obrázek č. 26 – Signalhuset

Obrázek č. 27 – Copenhagen Concert Hall

99

Obrázek č. 28- Mountain Dwellings- Horské Apartmány

Obrázek č. 29-Mountain Dwellings-Horské Apartmány pohled na zadní část

100

Obrázek č. 30-Radisson Blu Royal Hotel

101

Obázek č. 31 – Arne Jacobsen, židle Mravenec, Židle Vajíčko130

130

Panty permitting. *online+ 2010 *cit. 3. května 2010+. Dostupné z < www.danda.be/data/reviews/47/arnejacobsen_2.jpg>.

102

Obrázek č. 32- Přívěšek ve tvaru stylizovaných květin designéra Georga Jensena 131

131

Diane James home. *online+ 2010 *cit. 4. ledna 2010+. Dostupné z < thebuzz.dianejameshome.com>.

103