MASARYK UNIVERSITY BRNO FACULTY OF EDUCATION
Bachelor thesis
Brno 2008
Author: Vojtěch Kunc
Supervisor: Mgr. Martin Adam, Ph.D.
MASARYK UNIVERSITY BRNO FACULTY OF EDUCATION Department of English Language and Literature
On writing: “A memoir of the craft” by Stephen King (Translation and analysis) Bachelor thesis
Brno 2008
Author: Vojtěch Kunc
Supervisor: Mgr. Martin Adam, Ph.D.
2
BIBLIOGRAPHY Kunc, Vojtěch. On writing: “A memoir of the craft” by Stephen King, Translation and Analysis; Bachelor thesis. Brno: Masaryk University, Faculty of Education, Department of English Language and Literature, 2009. 87 pages. The supervisor of the Bachelor thesis is Mgr. Martin Adam, Ph.D.
ANNOTATION The bachelor thesis On writing: “A memoir of the craft” by Stephen King consists of two main parts. The practical part covers the translation of the original text and tries to keep the author’s style of writing. The theoretical part focuses on the analysis of the translation from several angles. The major segment of the analysis is devoted to equivalency, but it also covers the comparison of the translated text with another translation in order to demonstrate the differences between them.
KEYWORDS Translation, analysis, lexical equivalency, grammatical equivalency, Stephen King, explicitness, implicitness, denotation, connotation.
3
ANOTACE Bakalářská práce On writing: “A memoir of the craft” by Stephen King se skládá ze dvou hlavních částí. V praktické části je řešen samotný překlad originálního textu se snahou udržet autorův styl tvorby. Teoretická část se zaměřuje na analýzu překladu, zejména ekvivalenci, ale také zahrnuje srovnání přeloženého textu s jiným překladem originálu a to z důvodu srovnání a znázornění rozdílů mezi těmito překlady.
KLÍČOVÁ SLOVA Překlad, analýza, lexikální ekvivalence, gramatická ekvivalence, Stephen King, explicitnost, implicitnost, denotace, konotace.
4
Declaration I proclaim that this bachelor thesis was written by my own and that I used only those sources that are present in the list of cited works which is attached to the end of this thesis. I agree with placing this bachelor thesis to the Department of English Language and Literature library and with the access for studying purposes.
.................................... Vojtěch Kunc
In Brno 2009 5
Acknowledgement
I would like to express my gratitude to Mgr. Martin Adam, Ph.D. for being supportive, for his breathtaking ability to keep me enthusiastic and for being obliging.
6
CONTENT: 1. INTRODUCTION .................................................................................................... 9 2. ABOUT THE AUTHOR ........................................................................................ 10 3. ABOUT THE BOOK .............................................................................................. 11 4. THE TRANSLATION ............................................................................................ 12 5. THE ANALYSIS OF THE TRANSLATION ...................................................... 53 5.1.
LEXICAL EQUIVALENCY..................................................................................................... 53 5.1.1.
Absolute equivalency ........................................................................................... 53
5.1.2.
Partial equivalency ............................................................................................... 54 5.1.2.1.
Formal differences ..................................................................................................54 I. Multiword vs. one-word expressions ..........................................................54 II.Explicitness – Implicitness ...........................................................................55
5.1.2.2.
Differences in denotation........................................................................................56
5.1.2.3.
Differences in connotation ......................................................................................57 I. Expressive connotation ...............................................................................58
5.1.2.4.
Pragmatic differences .............................................................................................60 I. Explanation and omission............................................................................60
5.1.2.5.
5.1.3. 5.2.
Analogy ...................................................................................................................61
Zero equivalents ................................................................................................... 62 GRAMMATICAL EQUIVALENCY........................................................................................... 64
5.2.1.
Definite and indefinite articles ............................................................................. 64
5.2.2.
Verbal aspects; plural vs. singular personal pronoun you .................................... 65
5.2.3.
Grammatical tenses ............................................................................................. 66
5.3.
COHERENCE AND COHESION ............................................................................................. 68 5.3.1.
Reference ............................................................................................................. 68
5.3.2.
Substitution .......................................................................................................... 69
5.3.3.
Conjunction .......................................................................................................... 70
5.3.4.
Ellipses .................................................................................................................. 71
5.3.5.
Discourse markers ................................................................................................ 72
5.3.6.
Politeness markers ............................................................................................... 73
5.4.
DIFFERENCES IN TRANSLATION .......................................................................................... 75 5.4.1.
The translation of proper names and institutional and cultural terms ................ 75
7
5.4.2.
The translation of titles ........................................................................................ 75
5.4.3.
So-called untranslatable things ............................................................................ 76
5.4.4.
Cardboard characters........................................................................................... 77
5.4.5.
Tootsie Pop ........................................................................................................... 77
5.4.6.
Deus ex machine .................................................................................................. 78
5.4.7.
The pun................................................................................................................. 79
5.4.8.
The style ............................................................................................................... 79
6. CONCLUSION ....................................................................................................... 81 6.1. STEPHEN KING .................................................................................................................................. 81 6.2. IVA PEKÁRKOVÁ.................................................................................................................................. 81 6.3. TRANSLATING .................................................................................................................................. 82
7. BIBLIOGRAPHY: ................................................................................................... 84
8
1. Introduction The heroes of the world of translation can be compared to an onion – they also have many layers. Their center is majestically occupied by profound knowledge of languages that are employed when translating. It is surrounded by translator’s experience with cultures that speak those languages, by the ability to transfer the text into the targeted language and to preserve readability and comprehensibility. They also should do their best to get accustomed to author’s style of writing and to try to adapt to it. Moreover, translators, if they want to be the best, have to keep in touch with the development of the languages they use; they also should read a lot in order to broaden their vocabulary and they should attend as many refresher courses as possible. It follows, that proper translating is very challenging, time consuming and not many people become recognized translators, yet the author of this thesis has the audacity to knock on the gates of this world and to collect as many experience and advice as this bachelor thesis can provide. The reason for choosing Stephen King’s book On writing: A memoir of the craft is that the Czech translation of this book was awarded an anti-award Skřipec by Czech Literary Translators' Guild in 2002.1 The author of this thesis desires to use this translation in order to compare it with his own translated text, because he believes in the following quotation “Mistakes should be cherished and celebrated for being one of the most amazing things in the world: they make learning possible, they make growth and improvement possible” (Babauta 2009).
1
http://www.obecprekladatelu.cz/skripec.htm
9
2.
About the author Stephen Edwin King was born in Portland, Maine in 1947. When his
parents got divorced, he and his brother David lived with their mother in Durham (Maine) where the mother was looking after her parents.2 Since 1966 Stephen attended the University of Maine at Orono where he conferred Bachelors of Arts degree in English. During his studies, he met his wife Tabitha Spruce who he married in 1971. In the same year he started to teach at Hampden Academy. Two years later King managed to sell his first work Carrie to Doubleday and received 200,000 dollars. This amount has provided him enough provision to quit his job at the high school and to start as a professional writer. Since then he has written a large amount of novels, many of which were a tremendous success.3 In 1999 King was run over by a van, he had to undergo several operations and suffered from psychological problems. In that time he was supposed to be working on the book On Writing: A Memoir of the Craft. King himself comments on this period “writing is not life, but I think that sometimes it can be a way back to life” (King 2000: 249), which means that writing for King is not just a way how to earn his living, but it helps him to live as well.4
http://www.stephenking.com/the_author.html http://www.stephenkingshop.com/biography.htm
2, 4 3
10
3.
About the book On Writing: A Memoir of the Craft was firstly published in 2000. It is
Stephen King’s autobiography and a guide in which the author shares his many years of experience with writing. The book is divided into three main sections. In the first section, the author minutely describes his previous life and his attempts to get published. The second section deals with advice to people who want to take up writing. The third and the last section is again autobiographical and discusses King’s life since the year 1999 when he was hit by a van. Author’s style is very polished with an aptitude to describe details in a tremendous way. In his works, King uses many comments, usually placed in brackets, in order to be in touch with the readers who he address ‘Constant Readers’ or ‘friends and neighbors,’ and the book On writing is not an exception. It is written in both, formal and informal, style. Moreover, King mainly uses short words, therefore it seems that translation of such work will be very simple, however the way King combines these words makes the translation surprisingly difficult.
11
4.
The translation 2.
2.
If “read a lot, write a lot” is the
Jestliže
„hojně
čti
a
piš“
je
Great Commandment—and I assure největším přikázáním, a já vás ujišťuju, you that it is—how much writing že je, pak jaké množství znamená hojně? constitutes a lot? That varies, of course, To se samozřejmě liší podle individuality from writer to writer. One of my autora. favorite
stories
probably more
on
the
Jedna
z mých
oblíbených
subject— historek na tohle téma, možná víc
myth than truth— výmysl než pravda, je o Jamesi Joyceovi.
concerns James Joyce.4 According to the Jednou, když ho navštívil přítel, nalezl story, a friend came to visit him one day zmíněného spisovatelského guru zoufale and found the great man sprawled rozvaleného přes celý stůl. across his writing desk in a posture of utter despair. “James,
what’s
wrong?”
the
friend asked. “Is it the work?” Joyce indicated assent without
„Jamesi, co tě žere?“ zeptal se přítel. „Zase práce?“ James souhlasil, aniž by se na
even raising his head to look at the svého přítele podíval. Samozřejmě, že je friend. Of course it was the work; isn’t it to práce, co jiného by to asi tak bylo? always? “How many words did you get
„Kolik slov jsi dneska napsal?“
4
There are some great stories about Joyce. My absolute favorite is that, as his vision failed, he took to wearing a milkman’s uniform while writing. Supposedly he believed it caught the sunlight and rejected it down on his page.
O Joyceovi existují fenomenální příběhy. Můj nejoblíbenější je z doby, kdy Joyce ztrácel zrak, protože tehdy, když psal, oblékal si mlíkařskou uniformu a věřil, že se na ní zachycené paprsky budou odrážet zároveň i na papír.
12
today?” the friend pursued.
nepřestával přítel.
Joyce (still in despair, still sprawled face down on his desk):
Joyce (stále v zoufalství, stále s čelem na stole):
“Seven.”
„Sedm.“
“Seven? But James . . . that’s
„Sedm? Ale Jamesi… to je super,
good, at least for you!”
přinejmenším na tebe.“
“Yes,” Joyce said, finally looking
„No, to jo,“ odvětil Joyce a
up. “I suppose it is . . . but I don’t know vzhlédnul. what order they go in!”
„Myslím,
že
jo…
jenže
netuším, jak jdou za sebou!“
At the other end of the spectrum,
Na
druhou
stranu
existují
there are writers like Anthony Trollope. spisovatelé píšící rozsáhlá díla, třeba He wrote humongous novels (Can You takový Anthony Trollope, (jeho dílo Forgive Her? is a fair enough example; Můžete jí odpustit? mluví za vše; pro for modern audiences it might be současné
čtenáře
by
mohlo
být
retitled Can You Possibly Finish It?), přejmenováno na Můžete ji vůbec dočíst?), and he pumped them out with amazing který
chrlil
romány
až
s železnou
regularity. His day job was as a clerk in pravidelností. Přes den pracoval jako the British Postal Department (the red úředník britské pošty (červené poštovní public mailboxes all over Britain were schránky k vidění po celé Anglii jsou Anthony
Trollope’s
invention);
he jeho
vynálezem).
Každé
ráno
před
wrote for two and a half hours each odchodem do práce strávil dvěma a půl morning before leaving for work.
hodinami psaní.
This schedule was ironclad. If he
Tenhle denní režim pro něj byl
was in mid-sentence when the two and železným zvykem. Pokud se zrovna a half hours expired, he left that nacházel uprostřed věty, když vypršely sentence unfinished until the next dvě
a
půl
hodiny,
zanechal
ji
morning. And if he happened to finish nedokončenou až do následujícího rána. 13
one
of
his
six-hundred-page A když se mu podařilo dokončit jednu
heavyweights with fifteen minutes of z jeho šesti set stránkových závaží čtvrt the session remaining, he wrote The hodiny před koncem, tak napsal Konec, End, set the manuscript aside, and odložil rukopis stranou a začal pracovat began work on the next book. John Creasey, a British mystery
na další knize. John Creasey, anglický pisatel
novelist, wrote five hundred (yes, you detektivních románů, napsal pět set (jo, read it correctly) novels under ten čtete správně) knih pod deseti jinými different names. I’ve written thirty-five jmény. Já napsal třicet pět knih, nebo tak or so—some of Trollopian length—and nějak, některé stejně dlouhé jako ty am considered prolific, but I look Trollopovy,
a
jsem
považován
za
positively blocked next to Creasey. plodného autora, ale vedle Creaseyho Several other contemporary novelists vypadám
jako
usmrkanec.
Několik
(they include Ruth Rendell/Barbara současných spisovatelů (mezi nimi Ruth Vine, Evan Hunter/Ed McBain, Dean Rendellová alias Barbara Vineová, Evan Koontz, and Joyce Carol Oates) have Hunter,
známější
pod
jménem
Ed
written easily as much as I have; some McBain, Dean Koontz, a Joyce Carol have written a good deal more.
Oatesová) napsalo tolik knih jako já, někteří ale mnohem víc.
On the other hand—the
Na straně Jamese Joyce pak stojí
James Joyce hand—there is Harper Lee, spisovatelka
Harper
Leeová,
která
who wrote only one book (the brilliant napsala pouze jednu jedinou knihu To Kill a Mockingbird). Any number of (znamenitý román Jak zabít sedmihláska). others, including James Agee, Malcolm Bezpočet dalších spisovatelů, včetně Lowry, and Thomas Harris (so far), Jamese Ageeho, Malcoma Lowryho a wrote under five. Which is okay, but I Thomase Harrise (zatím), jich napsali always wonder two things about these méně než pět, což by nebylo nic 14
folks: how long did it take them to write hrozného, ale vždycky mě na těchto the books they did write, and what did lidech strašně zajímaly dvě věci: jak they do the rest of their time? Knit dlouho jim trvalo napsat knihy, které afghans?
Organize
church bazaars? psali, a co dělali ve zbytku času? Tkali
Deify plums? I’m probably being snotty snad koberce? Organizovali charitativní here, but I am also, believe me, honestly sbírky? Uctívali švestky? Asi se teď curious. If God gives you something chovám povýšeně, ale věřte, že jsem you can do, why in God’s name spíše zvědavý. Pokud vám dá Bůh do vínku schopnost dělat něco pořádně, tak
wouldn’t you do it?
proč to, proboha, nedělat? My own schedule is pretty
Můj denní režim je jasně rozvržen.
clear-cut. Mornings belong to whatever Rána patří novým věcem, tedy psaní is
new—the
current
composition. rozpracovaných děl. Odpoledne slouží
Afternoons are for naps and letters. ke zdřímnutí a na psaní dopisů. Večery Evenings are for reading, family, Red jsou věnovány čtení, rodině, sledování Sox games on TV, and any revisions zápasů that
just
cannot
wait.
Red
Sox
v televizi,
a
Basically, neodkladným korekturám. V podstatě
mornings are my prime writing time.
jsou časem vyhrazeným pro psaní právě rána.
Once I start work on a
Jakmile jednou začnu na něčem
project, I don’t stop and I don’t slow pracovat,
nezastavuju
se
a
ani
down unless I absolutely have to. If I nezpomaluju, dokud nutně nemusím. don’t write every day, the characters Pokud denně nepíšu, pak se postavy begin to stale off in my mind—they v mé mysli začínají rozpíjet, neboli, begin to seem like characters instead of začínají vypadat více jako postavy než real people. The tale’s narrative cutting jako skutečné osoby. Příběh se mi edge starts to rust and I begin to lose pomalu vytrácí z hlavy a přestávám mít 15
my hold on the story’s plot and pace. kontrolu nad obsahem i dynamikou Worst of all, the excitement of spinning vyprávění. Vůbec nejhorší je, že mě something new begins to fade. The opouští i počáteční nadšení. Práce se pro work starts to feel like work, and for mě stává skutečně jen prací, což je pro most writers that is the smooch of většinu autorů začátkem konce. Kvalita death. Writing is at its best—always, psaní je naprosto vždycky nejlepší, když always, always—when it is a kind of je pro spisovatele jakýmsi inspiračním inspired play for the writer. I can write hraním. Umím psát jako robot, když in cold blood if I have to, but I like it musím, ale nejraději píšu, když je nápad best when it’s fresh and almost too hot ještě čerstvý, jako zrovna vytažený to handle. I used to tell interviewers that I
z pece. Říkával jsem novinářům, že píšu
wrote every day except for Christmas, každý den kromě Vánoc, 4. července a the Fourth of July, and my birthday. svých narozenin. Jenže to byla lež jako That was a lie. I told them that because věž. Lhal jsem, protože když souhlasíte if you agree to an interview you have to s rozhovorem, pak musíte mít co říct, a je say something, and it plays better if it’s lepší, pokud to je něco krapet chytrého. something at least half-clever. Also, I Taky jsem nechtěl vyvolat zdání, že jsem didn’t want to sound like a workaholic workoholický blb (snad jen workoholik). dweeb (just a workaholic, I guess). The Pravdou je, že když píšu, tak píšu denně, truth is that when I’m writing, I write ať už mě nazývají workoholickým blbem every day, workaholic dweeb or not. nebo ne. To jest včetně Vánoc, 4. That includes Christmas, the Fourth, července, i narozenin (v mým věku se and my birthday (at my age you try to stejně snažíte tenhle zatracený den ignore your goddam birthday anyway). ignorovat).
A
And when I’m not working, I’m not nepracuju
ani
working at all, although during those v těchto
když
dobách
nepracuju,
trošku, cítím
tak
přestože sám
se
sebou 16
periods of full stop I usually feel at znuděný a nemůžu spát. Pro mě je dřina loose ends with myself and have nepracovat. Když píšu, tak jsem ve svém trouble sleeping. For me, not working is živlu a dokonce i ty nejhorší hodiny the real work. When I’m writing, it’s all strávené
psaním
jsou
pořád
the playground, and the worst three setsakramentsky dobré. hours I ever spent there were still pretty damned good. I used to be faster than I am now;
Býval jsem rychlejší, než jsem teď;
one of my books (The Running Man) jednu z knih (Running man) jsem napsal was written in a single week, an za jediný týden; úspěch, který by ocenil i accomplishment John Creasey would John Creasey (ačkoliv jsem někde četl, že perhaps have appreciated (although I Creasey napsal několik detektivek za have read that Creasey wrote several of dva dny). Příčinou mého zpomalení je, his mysteries in two days). I think it was že jsem přestal kouřit; nikotin stimuluje quitting smoking that slowed me down; mozek,
čímž
vám
pomáhá
tvořit,
nicotine is a great synapse enhancer. bohužel vás současně zabíjí. Stejně ale The problem, of course, is that it’s věřím, že práce na prvním konceptu killing you at the same time it’s helping knihy, třebaže obsáhlé, by neměla trvat you compose. Still, I believe the first déle než tři měsíce, tedy déle než jedno draft of a book—even a long one— roční období. Z vlastní zkušenosti vím, should take no more than three months, že pokud je doba delší, pak se příběh the length of a season. Any longer stává cizím a začne připomínat něco jako and—for me, at least—the story begins dopis
rumunského
ministerstva
to take on an odd foreign feel, like a veřejných služeb, nebo devíti hodinový dispatch Department something
from of
the Public
broadcast
on
Romanian projev Fidela Castra. Affairs,
or
high-band 17
shortwave during a period of severe sunspot activity. I like to get ten pages a day,
Denně se snažím napsat deset
which amounts to 2,000 words. That’s stran, tedy 2 000 slov.
Snadno si
180,000 words over a three-month span, spočítáte, že to dělá zhruba 180 000 slov a goodish length for a book—something v každém čtvrtletí a z toho už se dá in which the reader can get happily lost, vytvořit dobrá kniha, která by čtenáře if the tale is done well and stays fresh. uchvátila, tedy pokud je děj dobře On some days those ten pages come napsán a udržuje čtenáře v napětí. Deset easily; I’m up and out and doing stran někdy napíšu jakoby nic. Už errands by eleven-thirty in the morning, v 11.30 jsem hotov, dělám už jiný věci a perky as a rat in liverwurst. More jsem šťastný jak blecha. Jenže, čím jsem frequently, as I grow older, I find starší, tím déle psaní trvá. Stále častěji myself eating lunch at my desk and obědvám přímo u psacího stolu a s prací finishing the day’s work around one- končím kolem půl druhé. Pokud se mi thirty in the afternoon. Sometimes, ale nedaří, tak u práce sedím až do when the words come hard, I’m still večeře. Je mi vcelku jedno, kolik času fiddling around at teatime. Either way psaní zabere, ale pouze vážné důvody is fine with me, but only under dire by mě zastavily před napsáním těch 2 circumstances do I allow myself to shut 000 slov. down before I get my 2,000 words. The biggest aid to regular
Klidná atmosféra je Nejlepší pro
(Trollopian?) production is working in a pravidelnou (trollopovskou?) tvorbu je serene atmosphere. It’s difficult for even klidná atmosféra. Dokonce i pro dobrého the most naturally productive writer to spisovatele
je
work in an environment where alarms v prostředí,
kde
and excursions are the rule rather than přelidněnost
spíše
obtížné je
pracovat
hlučnost
pravidlem
a než
18
the exception. When I’m asked for “the výjimkou. Když se mě někdo zeptá na secret of my success” (an absurd idea, „tajemství mého úspěchu“ (jak absurdní that, but impossible to get away from), I otázka, ale nedá se jí vyhnout), odpovím, sometimes say there are two: I stayed že jsou vlastně dvě: Za prvé, že jsem physically healthy (at least until a van zdravý jak řípa (tedy dokud mě v létě knocked me down by the side of the 1999 nepřejela dodávka), a že jsem stále road in the summer of 1999), and I ženatý. Hodně dobrá odpověď, protože stayed married. It’s a good answer se vlastně vyhnu otázce, navíc je v ní i because it makes the question go away, kus pravdy. Kombinace zdravého těla a and because there is an element of truth stabilního manželství se soběstačnou a in it. The combination of a healthy body zdravě asertivní ženou mi dovoluje and a stable relationship with a self- realizovat
pracovní
život.
Navíc
si
reliant woman who takes zero shit from myslím, že to funguje i naopak: moje me or anyone else has made the tvorba a potěšení z ní výraznou měrou continuity of my working life possible. přispívají k udržení mého zdraví a And I believe the converse is also true: rodinného života. that my writing and the pleasure I take in it has contributed to the stability of my health and my home life.
3.
3. You can read anywhere,
Číst můžete skoro všude, kde
almost, but when it comes to writing, chcete, ale pokud jde o psaní, pak by library carrels, park benches, and rented knihovny, lavičky v parku, a pronajaté flats should be courts of last resort— byty
měly
být
až
tím
nejzazším
Truman Capote said he did his best útočištěm. Většina z nás totiž pro psaní work in motel rooms, but he is an potřebuje nějaké to své místo, výjimkou 19
exception; most of us do our best in a je pouze Truman Capote, který tvrdí, že place of our own. Until you get one, nejlepší práce napsal v motelech. Radši you’ll find your new resolution to write mi
věřte,
že
dokud
nebudete
mít
soukromí, pak se jen stěží budete
a lot hard to take seriously.
k rozhodnutí psát stavět zodpovědně. Your writing room doesn’t
Váš pokoj nemusí být oblepen
have to sport a Playboy Philosophy plakáty lepých dívek, na druhou stranu decor, and you don’t need an Early nepotřebujete ani mahagonový stůl se American rolltop desk in which to spoustou šuplíků pro uskladnění tužek a house your writing implements. I wrote per. První dva uveřejněné romány, Carrie my first two published novels, Carrie a Prokletí Salemu, jsem napsal v prádelně and ’Salem’s Lot, in the laundry room našeho obytného přívěsu na manželčině of a doublewide trailer, pounding away starém stroji, který jsem se celou dobu on
my
wife’s
portable
Olivetti snažil udržet na klíně. Třeba takový John
typewriter and balancing a child’s desk Cheever údajně psal ve sklepě (hned on my thighs; John Cheever reputedly vedle kotle) patřícímu k jeho apartmá na wrote in the basement of his Park Park Avenue, kde bydlel. Prostor může Avenue apartment building, near the být zařízen ve spartánském stylu (spíše furnace. The space can be humble by měl být, jak už jsem se, myslím, (probably should be, as I think I have zmínil); popravdě potřebuje jen jednu already suggested), and it really needs věc: dveře, které jste ochotni zavřít. Jejich only one thing: a door which you are zavřením dáváte světu i sobě najevo, že willing to shut. The closed door is your hodláte pracovat. Že budete psát. A že way of telling the world and yourself zamýšlíte konat činy, a ne jen o nich that you mean business; you have made mluvit. a serious commitment to write and intend to walk the walk as well as talk 20
the talk. By the time you step into
Jakmile za sebou zavřete dveře ve
your new writing space and close the své nové pracovně, měli byste si určit, door, you should have settled on a daily kolik denně napíšete. Stejně jako u writing goal. As with physical exercise, tělesného cvičení byste si měli nejdříve it would be best to set this goal low at vytyčit menší cíle, abyste sami sebe first, to avoid discouragement. I suggest neodradili. Navrhuji tisíc slov denně, a a thousand words a day, and because protože jsem velkorysý, navrhuji, abyste I’m feeling magnanimous, I’ll also si, alespoň pro začátek, dali jednou suggest that you can take one day a týdně pohov, ale ne více (!), abyste week off, at least to begin with. No s příběhem neztratili kontakt. Po určení more; you’ll lose the urgency and cíle se pevně rozhodněte, že dveře immediacy of your story if you do. With zůstanou zavřeny, dokud jej nesplníte. that goal set, resolve to yourself that the Pusťte se s vervou do práce. V jednom door stays closed until that goal is met. z prvních rozhovorů (myslím, že bylo Get busy putting those thousand words v souvislosti s propagaci Carrie) se mě on paper or on a floppy disk. In an early rozhlasový
moderátor
interview (this was to promote Carrie, I způsobem
píšu.
Zdálo
think), a radio talk-show host asked me odpověď:
„Slovo
za
zeptal, se,
jakým že
má
slovem,“
mu
how I wrote. My reply “One word at a vyrazila dech. Myslím, že uvažoval, jestli time” seemingly left him without a si nedělám srandu. Nedělal, protože to reply. I think he was trying to decide takhle opravdu je. Nezáleží na tom, jestli whether or not I was joking. I wasn’t. In se jedná o jednu jedinou stránku nebo the
end,
it’s
always
that
simple. epickou trilogii jakou je Pán prstenů,
Whether it’s a vignette of a single page vždy tvoříte slovo za slovem. Nejenom, or an epic trilogy like The Lord of the že dveře uzavřou svět před vámi, ale Rings, the work is always accomplished také vám pomůžou se soustředit na 21
one word at a time. The door closes the práci, kterou zrovna děláte. rest of the world out; it also serves to close you in and keep you focused on the job at hand. If possible, there should be no telephone
in
your
writing
Pokud je to možné, neměli byste
room, mít v pokoji, kde píšete, telefon a televizi
certainly no TV or videogames for you a ani video hry, to abyste se neflákali. to fool around with. If there’s a Jestli tam není okno s výhledem přímo window, draw the curtains or pull na zeď, pak zatáhněte závěsy nebo down the shades unless it looks out at a žaluzie. Pro všechny spisovatele, ale blank wall. For any writer, but for the hlavně pro začátečníky, je dobré při beginning writer in particular, it’s wise psaní eliminovat jakýkoliv zdroj rušení. to eliminate every possible distraction. Později, pokud budete stále psát, začnete If you continue to write, you will begin tyto zdroje rozptýlení ignorovat, ale to filter out these distractions naturally, nejlepší je se jich zbavit ještě před tím, but at the start it’s best to try and take než začnete tvořit. Pro mě je dalším care of them before you write. I work to způsobem zavření dveří poslech hodně loud
music—hard-rock
stuff
like hlasité hudby, hlavně hard rock, AC/DC,
AC/DC, Guns ’n Roses, and Metallica Guns ‘n‘ Roses a Metallicu mám nejradši. have always been particular favorites— Hudba mě obklopí a nepustí realitu but for me the music is just another way dovnitř. A není to právě to, co při psaní of shutting the door. It surrounds me, chceme, tedy zbavit se reality? Jasně, že keeps the mundane world out. When jo. Když píšete, tak vytváříte vlastní you write, you want to get rid of the světy. world, do you not? Of course you do. When you’re writing, you’re creating your own worlds. 22
I
think
we’re
actually
Myslím, že tu vlastně mluvíme o
talking about creative sleep. Like your kreativním spánku. Pracovna, stejně jako bedroom, your writing room should be vaše ložnice, by měla být ryze soukromá, private, a place where you go to dream. měla by být místem, kde sníte.
Váš
Your schedule—in at about the same režim – začít ve stejnou dobu každý den time
every
day,
out
when
your a skončit po napsání tisíce slov – slouží
thousand words are on paper or disk— k tomu, abyste si vytvořili návyk. Jinými exists in order to habituate yourself, to slovy, abyste byli připraveni na snění, make yourself ready to dream just as stejně tak, jako jste připraveni usnout, you make yourself ready to sleep by když denně leháváte do postele ve going to bed at roughly the same time stejnou dobu. V obou případech, ve each night and following the same spánku a při psaní, se učíme být v klidu ritual as you go. In both writing and a současně zkoušíme přemluvit mysl, sleeping, we learn to be physically still aby se oprostila od všedních a nudných at the same time we are encouraging myšlenkových procesů. A tak, jako si our minds to unlock from the humdrum vaše tělo zvykne spát určitý počet hodin rational thinking of our daytime lives. (šest, sedm, možná i doporučovaných And as your mind and body grow osm), můžete donutit také mysl, aby se accustomed to a certain amount of sleep vybičovala ke tvořivosti a zpracování each night—six hours, seven, maybe the barvitých
představ,
které
jsou
tak
recommended eight—so can you train důležitým klíčem k úspěšné literární your waking mind to sleep creatively tvorbě. and work out the vividly imagined waking dreams which are successful works of fiction. But you need the room,
Jenom potřebujete pokoj, dveře, a
you need the door, and you need the odhodlání je za sebou zavřít. Taky 23
determination to shut the door. You potřebujete konkrétní cíl. Čím déle se need a concrete goal, as well. The longer budete držet těchto základů, tím dříve you keep to these basics, the easier the vám
proces
psaní půjde
od ruky.
act of writing will become. Don’t wait Nečekejte, až vás políbí múza. Jak už for the muse. As I’ve said, he’s a jsem řekl, můza je tvrdohlavý chlap, hardheaded guy who’s not susceptible který si nepotrpí na nesmyslné řeči o to a lot of creative uttering. This isn’t vynalézavém psaní. To, o čem tady the Ouija board or the spirit-world mluvíme,
není
užívání
spiritistické
we’re talking about here, but just tabule nebo čarování, ale pouze další another job like laying pipe or driving zaměstnání, jakým je např. instalatéřina long-haul trucks. Your job is to make nebo řízení kamionu. Na vás je pouze sure the muse knows where you’re ujistit se, že múza bude vědět, kde jste going to be every day from nine ’til každý den od devíti do dvanácti nebo od noon or seven ’til three. If he does dvou do sedmi. Když tohle bude vědět, know, I assure you that sooner or later tak se dříve či později začne zjevovat he’ll start showing up, chomping his s cigárem v puse a bude kouzlit. cigar and making his magic.
4.
4. So okay—there you are in
Nuže dobrá. Sedíte v pracovně se
your room with the shade down and stáhnutou roletou, zavřenými dveřmi a the door shut and the plug pulled out of odpojeným
telefonem.
Televizi
jste
the base of the telephone. You’ve blown vyhodili oknem a zavázali jste se napsat up your TV and committed yourself to a tisíc slov denně. A teď přijde důležitá thousand words a day, come hell or otázka: O čem budete psát? A stejně high
water.
Now
comes
the
big důležitá odpověď: O čemkoliv, sakra,
question: What are you going to write chcete. O čemkoliv… jen pokud budete 24
about? And the equally big answer: říkat pravdu. Anything
you
damn
well
want.
Anything at all . . . as long as you tell the truth. The dictum in writing classes
V hodinách psaní bylo obecným
used to be “write what you know.” nařízením „pište, co víte.“ Což zní dobře, Which sounds good, but what if you ale co když chcete psát o raketoplánech want to write about starships exploring prozkoumávajících
neznámé
planety,
other planets or a man who murders his nebo o chlápkovi, který zabije manželku wife and then tries to dispose of her a snaží se zbavit těla v drtiči na větve? body with a wood-chipper? How does Jak může spisovatel taková nebo jiná the writer square either of these, or a bizarní témata srovnat s rozkazem „piš, thousand other fanciful ideas, with the co víš“? “write-what-you-know” directive? I
think
you
begin
by
Myslím, že začnete interpretací
interpreting “write what you know” as „piš, co víš“ v co možná nejširším a broadly and inclusively as possible. If všeobsahujícím
měřítku.
Pokud
jste
you’re a plumber, you know plumbing, instalatér, pak znáte své řemeslo, ale jen but that is far from the extent of your toto ani zdaleka není celým obsahem knowledge; the heart also knows things, vašich znalostí; i srdce zná mnoho věcí, a and so does the imagination. Thank stejně tak představivost. Díky Bohu. God. If not for heart and imagination, Kdyby nebylo srdce a představivosti, the world of fiction would be a pretty pak by byl svět fikce pěkně ošumělé seedy place. It might not even exist at místo. Možná by ani neexistovalo. all. In terms of genre, it’s
Co
se
týče
žánru,
můžeme
probably fair to assume that you will předpokládat, že budete psát o tom, co 25
begin by writing what you love to rádi čtete. Já se samozřejmě v mládí taky read—certainly I have recounted my zamiloval do hororových komiksů, ale early love affair with the EC horror pak mi ty příběhy příliš zevšedněly. comics until the tale has gone stale. But Fakt jsem si užíval hororové filmy, jako I did love them, ditto horror movies like je např. I Married a Monster from Outer I Married a Monster from Outer Space, Space, a výsledkem byly historky typu and the result was stories like “I Was a Byl
jsem
mladým
vykradačem
hrobů.
Teenage Graverobber.” Even today I’m Dokonce ani dnes nepíšu o moc složitější not
above
writing
slightly
more verze téhle historky; do vínku mi byla
sophisticated versions of that tale; I was dána
láska
k temnotě
a
k rakvím,
built with a love of the night and the z jejichž vnitřku se line nářek. Tak to unquiet
coffin,
that’s
all.
If
you prostě je. Jestliže se mnou nesouhlasíte,
disapprove, I can only shrug my tak můžu jedině krčit rameny. To je tak shoulders. It’s what I have. If you happen to be a
to jediné. Jestli náhodou rádi čtete sci-fi,
science fiction fan, it’s natural that you bude pro vás přirozené věnovat se právě should want to write science fiction tomuto žánru (a čím více sci-fi jste (and the more sf you’ve read, the less přečetli, tím máte menší šanci, že budete likely it is that you’ll simply revisit the předělávat vámi použité ustálené formy field’s well-mined conventions, such as tohoto žánru, např. fabulí o napadení space opera and dystopian satire). If Země mimozemšťany, nebo dystopickou you’re a mystery fan, you’ll want to satirou). Jestli máte rádi sci-fi, tak budete write mysteries, and if you enjoy chtít psát sci-fi, a pokud ujíždíte na romances, it’s natural for you to want to romantice, tak je pochopitelné, že budete write romances of your own. There’s psát o lásce. Na tom není nic špatného. nothing wrong with writing any of Moc špatné by spíš bylo, kdybyste se these things. What would be very k oblíbeným a známým věcem otočili 26
wrong, I think, is to turn away from zády (nebo k tomu, co přímo milujete, what you know and like (or love, the tak jako já miloval hororové komiksy a way I loved those old ECs and black- jejich černobílé filmové zpracování) ve and-white horror flicks) in favor of prospěch věcí, o kterých si myslíte, že by things you believe will impress your ohromily
kamarády,
příbuzné
a
friends, relatives, and writing-circle spisovatelskou obec. Stejně tak špatné je colleagues. What’s equally wrong is the zaměření na nějaký žánr nebo typ deliberate turning toward some genre literatury za účelem výdělku. or type of fiction in order to make neetické
z jednoho
důvodu:
Je to úlohou
money. It’s morally wonky, for one psaní fikce je nalezení pravdy v pavučině thing — the job of fiction is to find the lží, a ne přízemní a nečestná honba za truth inside the story’s web of lies, not penězi. A navíc, bratři a sestry, takhle to to commit intellectual dishonesty in the nefunguje… hunt for the buck. Also, brothers and sisters, it doesn’t work. When I’m asked why I
Vždycky když se mě někdo zeptá,
decided to write the sort of thing I do proč píšu to, co píšu, tak mě napadne, že write, I always think the question is ta otázka vlastně prozrazuje více, než by more revealing than any answer I could odpověď kdy byla schopna. Uvnitř je, possibly give. Wrapped within it, like jako
žvýkačka
the chewy stuff in the center of a Tootsie uvězněná
v Chuppa
představa,
že
Chups, spisovatel
Pop, is the assumption that the writer vládne nad tím, co píše, místo toho, aby controls the material instead of the to bylo naopak.2 Spisovatel, který psaní other way around.5 The writer who is bere vážně, není schopen odhadnout
27
serious and committed is incapable of téma příběhu způsobem, jakým by mohl sizing up story material the way an investor odhadnout rozmanité nabídky investor might size up various stock cenných papírů a vybrat jen ty, které by offerings, picking out the ones which mohly přinést kvalitní zisk. Kdyby to tak seem likely to provide a good return. If bylo, pak by byla každá publikovaná it could indeed be done that way, every kniha trhákem a nevyplácely by se novel published would be a best-seller vysoké
zálohy
asi
tuctu
„velkých
and the huge advances paid to a dozen spisovatelů“ (to by se vydavatelům or so “big-name writers” would not líbilo). exist (publishers would like that). Grisham,
Clancy,
Grisham, Clancy, Crichton, já a
Crichton, and myself — among others další ty velké prachy dostáváme za to, že —are paid these large sums of money prodáváme neobvyklé množství knih because we are selling uncommonly neobvyklému
množství
čtenářské
large numbers of books to uncommonly veřejnosti. Někdy se vyskytne kritický large audiences. A critical assumption is názor, že máme přístup k „ideálnímu sometimes made that we have access to jazyku, který jiní (a často lepší) autoři some mystical vulgate that other (and nedokážou nalézt, nebo se ho neráčí often better) writers either cannot find použít. Dost o tom pochybuji. Pochybují or will not deign to use. I doubt if this is také
o
tvrzení
některých
slavných
true. Nor do I believe the contention of romanopisců (tím myslím Jacqueline some popular novelists (although she Susann, přestože nebyla jediná), že se was not the only one, I am thinking of jejich úspěch zakládá na geniálním Kirby McCauley, my first real agent, used to quote science fiction writer Alfred Bester (The Stars My Destination, The Demolished Man) on this subject. “The book is the boss,” Alfie used to say in tones indicating that that closed the subject.
Kirby McCauley, můj první manažer v této situaci často citoval sci-fi spisovatele Alfreda Bestera (Hvězdy můj osud, Strhnutý muž). „Kniha je šéf,“ říkával Alfie tónem, který naznačoval, že diskuse skončila.
28
the late Jacqueline Susann) that their talentu – že veřejnost chápe pravou success is based on literary merit—that velikost způsoby, které úzkoprsé, závistí the public understands true greatness in prožrané seskupení literátů nechápe. ways the tight-assed, consumed-by- Myšlenka tato jest bláznivá, pouhý jealousy literary establishment cannot. produkt ješitnosti a nejistoty. This idea is ridiculous, a product of vanity and insecurity. Book-buyers aren’t attracted, by
Ti, kdo kupují knihy nejsou ani
and large, by the literary merits of a v nejmenším přitahování talentem pro novel; book-buyers want a good story psaní. Chtějí strhující příběh, který by si to take with them on the airplane, vzali do letadla; něco, co je okouzlí, something that will first fascinate them, pohltí a bude je popohánět v otáčení then pull them in and keep them stránek. Tohle se podle mě stává, když turning the pages. This happens, I čtenáři v knížce rozpoznají lidi ze svého think, when readers recognize the okolí, jejich chování, prostředí i řeč. people in a book, their behaviors, their Když se v hlavě čtenářů promítne silný surroundings, and their talk. When the odraz z jejich života a smýšlení, pak je reader hears strong echoes of his or her pravděpodobné, že se do příběhu více own life and beliefs, he or she is apt to ponoří. Do poslední kapky krve bych become more invested in the story. I’d bránil názor, že tento druh vztahu mezi argue that it’s impossible to make this čtenářem a knihou není možno předem sort of connection in a premeditated promyslet. way,
gauging
the
market
like
Byla
by
to
stejná
a pravděpodobnost jako u dostihového
racetrack tout with a hot tip.
sázkaře s dobrým tipem.
Stylistic imitation is one thing, a perfectly honorable way to get started jak
Stylistická nápodoba je jedna věc, se
stát
spisovatelem
čestným
as a writer (and impossible to avoid, způsobem (stejně se tomu nevyhnete, 29
really; some sort of imitation marks doopravdy; jistý druh nápodoby je each
new
stage
of
a
writer’s mezníkem v dalším vývoji spisovatele),
development), but one cannot imitate a ale
nikdo
nedokáže
napodobit
writer’s approach to a particular genre, spisovatelův přístup ke konkrétnímu no matter how simple what that writer žánru, přičemž vůbec nezáleží na tom, is doing may seem. You can’t aim a jak lehce jeho tvorba vypadá. Jinými book like a cruise missile, in other slovy nemůžete namířit knihu jako words. People who decide to make a řízenou střelu. Lidé, kteří se rozhodnou fortune writing like John Grisham or zbohatnout psaním jako John Grisham Tom Clancy produce nothing but pale nebo Tom Clancy stvoří pouhé imitace, imitations,
by
and
large,
because protože slovní zásoba a cit není to samé,
vocabulary is not the same thing as a jestliže děj chápeme rozumem a feeling and plot is light-years from the srdcem,
pak
je
pravdě
nekonečně
truth as it is understood by the mind vzdálen. Pokud narazíte na román s and the heart. When you see a novel podtitulem „Na motivy (Johna Crishama with
“In
the
tradition
Grisham/Patricia
of
(John / Patricie Cornwellové / Mary Higgins
Cornwell/Mary Clarkové či Deana Koontze)“, pak víte,
Higgins Clark/Dean Koontz)” on the že
koukáte
na
jednu
z těch
cover, you know you are looking at one překombinovaných (a asi taky nudných) of these over calculated (and likely imitací. boring) imitations. Write what you like, then
Pište, o čem chcete, pak tomu
imbue it with life and make it unique by vdechněte
život,
blending
se
knowledge
in
your of
own life,
personal zkušenosti
přimíchejte
životem,
vlastní
přátelstvím,
friendship, vztahy, sexem a prací. Takto z toho
relationships, sex, and work. Especially stvořte unikát. Hlavně nezapomeňte tu work. People love to read about work. práci. Lidé jsou posedlí čtením o práci. 30
God knows why, but they do. If you’re Bůhví, proč to tak je. Takže, když jste a plumber who enjoys science fiction, instalatér, který miluje sci-fi, pak byste you might well consider a novel about a mohli psát o instalatérovi na vesmírné plumber aboard a starship or on an lodi
nebo
na
alien planet. Sound ludicrous? The late mimozemšťanů. Clifford D. Simak wrote a novel called absurdní?
planetě
Připadá
Román
Cosmic
plné
vám
to
Engineers
Cosmic Engineers which is close to just Clifforda D. Simaka je něco na ten that. And it’s a terrific read. What you způsob. A je to skvělé čtení. Měli byste need to remember is that there’s a vědět, difference
between
lecturing
že
existuje
rozdíl
mezi
about přednášením toho, co víte, a využitím
what you know and using it to enrich těchto znalostí k obohacení příběhu. To the story. The latter is good. The former druhé je v pohodě. To první však ne. is not.
Consider
John
Grisham’s
Zamysleme
se
nad
románem
breakout novel, The Firm. In this story, Johna Grishama Firma. V tomhle příběhu a young lawyer discovers that his first zjišťuje mladý právník, že jeho první job, which seemed too good to be true, práce je až podezřele dobře placená, pak really is—he’s working for the Mafia. s překvapením zjistí, že pracuje pro Suspenseful, involving, and paced at mafii.
Díky tomu, že je Firma plná
breakneck speed, The Firm sold roughly napětí, strhující a tak dynamická, že vás nine gazillion copies. What seemed to vyzuje z tenisek, se jí prodalo snad devět fascinate its audience was the moral mega miliard kopií. Zdálo se, že její dilemma in which the young lawyer čtenáře fascinovalo morální dilema, ve finds himself: working for the mob is kterém se mladý právník ocitnul: makat bad,
no
argument
there,
but
the pro mafii je špatné, ale ty prachy! Už
frocking pay is great! You can drive a jako
nováček
si
můžete
dovolit 31
Beemer, and that’s just for openers! Audiences
also
enjoyed
bavoráka! the
Navíc si čtenáři užili nápadité
lawyer’s resourceful efforts to extricate pokusy
hlavního
hrdiny,
jak
se
himself from his dilemma. It might not z dilematu vymanit. Možná to nebyl be the way most people would behave, způsob chování, který by volila většina and the deus ex machine clanks pretty lidí, a na posledních stránkách se vše steadily in the last fifty pages, but it is vyřeší tak nějak samo, ale je to přesně ten the way most of us would like to způsob chování, jaký by si většina z nás behave. And wouldn’t we also like to toužila zvolit. A nepřáli bychom si také, have a deus ex machine in our lives?
aby se i v našich životech vše vyřešilo tak nějak samo?
Although I don’t know for sure,
Přestože to nevím jistě, vsadil
I’d bet my dog and lot that John bych vše, i svou kreditní kartu, že John Grisham never worked for the mob. All Grisham nikdy nedělal pro žádnou of that is total fabrication (and total zločinnou partu. Celý příběh je absolutní fabrication is the fiction-writer’s purest výmysl (a absolutní výmysl je pro delight). He was once a young lawyer, spisovatele fikce tou nejryzejší slastí). though, and he has clearly forgotten Grisham býval právníkem a zhola nic none of the struggle. Nor has he z této
branže
forgotten the location of the various rozmanité
nezapomněl.
nástrahy
a
Ani
záludnosti
financial pitfalls and honey-traps that v oblasti financí, které činí firemní právo make the field of corporate law so tak
obtížným.
Užíváním
mistrného
difficult. Using plain spun humor as a humoru, a nenahrazováním příběhu brilliant
counterpoint
and
never pouhým frázováním, nastiňuje svět plný
substituting cant for story, he sketches a Darwinovy
teorie
v praxi.
Svět,
ve
world of Darwinian struggle where all kterém všichni zločinci oblékají smoking. the savages wear three-piece suits. And A teď přichází to nejlepší – svět, kterému 32
— here’s the good part - this is a world nelze neuvěřit. Grisham se do něj vplížil, impossible not to believe. Grisham has zmapoval prostředí i pozice nepřátel a been there, spied out the land and the zpět se vrátil s úplným hlášením. Řekl enemy positions, and brought back a pravdu o tom, co věděl, a už jen kvůli full report. He told the truth of what he tomu by měl dostat všechny prachy, knew, and for that if nothing else, he které kdy Firma vydělala. deserves every buck The Firm made. Critics who dismissed The Firm and Grisham’s later books as poorly jinou
Kritici, kteří odsoudili Firmu a Grishamovu
tvorbu
z pozdější
written and who profess themselves to doby, a kteří zároveň vyjadřují údiv nad be mystified by his success are either Grishamovým úspěchem, buďto vůbec missing the point because it’s so big and nechápou podstatu věci, protože je příliš obvious or because they are being velká a srozumitelná, anebo jsou tak tupí deliberately obtuse. Grisham’s make- schválně.
Grishamovy
uvěřitelné
believe tale is solidly based in a reality příběhy jsou zasazeny do reality, kterou he knows, has personally experienced, zná, zažil na vlastní kůži, a o které psal and which he wrote about with total (až naivně) čestně. Výsledkem je kniha, (almost naive) honesty. The result is a která (ať už má nebo nemá neživotné book which is—cardboard characters or postavy,
o
tom
bychom
mohli
no, we could argue about that— both diskutovat) je jak odvážná, tak jedinečně brave and uniquely satisfying. You as a uspokojující.
Vy,
jako
začínající
beginning writer would do well not to spisovatelé, byste udělali lépe, kdybyste imitate the lawyers-in-trouble genre namísto
snahy
imitovat
Grishamem
Grisham seems to have created but to vytvořený žánr o právnících zkusili emulate
Grisham’s
openness
and napodobit
Grishamovu
otevřenost a
inability to do anything other than get schopnost být stručný. right to the point. 33
John Grisham, of course,
John Grisham jistě zná právníky.
knows lawyers. What you know makes To, co víte, vás dělá výjimečnými. Buďte you unique in some other way. Be odvážní. Zmapujte nepřítelovy pozice, brave. Map the enemy’s positions, come vraťte se zpět a řekněte nám, co víte. A back, tell us all you know. And pamatujte si − instalatéři ve vesmíru remember that plumbers in space is not nejsou tak špatným námětem pro příběh. such a bad setup for a story.
5.
5. In my view, stories and
Podle mě jsou povídky a romány
novels consist of three parts: narration, tvořeny ze tří částí: vyprávění, které which moves the story from point A to posunuje příběh z bodu A do bodu B a point
B
and
finally
to
point
Z; na konec do bodu Z; dále z popisu, který
description, which creates a sensory čtenářům vytváří smyslovou realitu; a reality for the reader; and dialogue, z dialogů, které postavám vdechnou which brings characters to life through život. their speech. You may wonder where plot is in all
this.
The
answer—my
Můžete přemýšlet, kde se v tom
answer, výčtu nachází příběh. Odpověď – moje
anyway—is nowhere. I won’t try to odpověď – nikde. Nebudu zkoušet vás convince you that I’ve never plotted any přesvědčit, že jsem nikdy neplánoval děj more than I’d try to convince you that a ani že jsem nikdy nelhal, ale obojí tak I’ve never told a lie, but I do both as činím co možná nejméně. Nevěřím infrequently as possible. I distrust plot v zápletku ze dvou důvodů: za prvé, for two reasons: first, because our lives protože naše životy jsou z větší části bez are largely plotless, even when you add děje, i kdybyste přidali všechna vaše in all our reasonable precautions and preventivní
opatření
a
starostlivé 34
careful planning; and second, because I plánování; za druhé, protože věřím, že believe plotting and the spontaneity of existuje
nekompatibilita
mezi
real creation aren’t compatible. It’s best plánováním děje a spontánním tvořením. that I be as clear about this as I can—I Abych se vyjádřil co nejlépe – chci, want you to understand that my basic abyste rozuměli, že ohledně tvorby belief about the making of stories is that příběhů věřím v to, že se vlastně tvoří they pretty much make themselves. The skoro
samy.
Prací
spisovatele
je
job of the writer is to give them a place poskytnout jim prostor, kde by mohly to grow (and to transcribe them, of vyspět (a taky je samozřejmě přenést na course). If you can see things this way papír). Pokud máte stejnou vizi (nebo se (or at least try to), we can work together o ni aspoň snažíte), pak můžeme v comfortably. If, on the other hand, you pohodě spolupracovat. Jestli si ale na decide I’m crazy, that’s fine. You won’t druhou stranu myslíte, že jsem blázen, tak fajn. Nejste první ani poslední.
be the first. When, during the course of an
Během nahrávání rozhovoru pro
interview for The New Yorker, I told the noviny The New Yorker jsem reportérovi interviewer
(Mark
Singer)
that
I sdělil, že věřím v to, že příběhy jsou
believed stories are found things, like nálezy podobné fosíliím. Odpověděl, že fossils in the ground, he said that he mi nevěří. Řekl jsem mu tedy, že je to didn’t believe me. I replied that that v pořádku, pokud bude věřit, že já v to was fine, as long as he believed that I věřím. A taky že jo. believe it. And I do. Stories aren’t žádné souvenir Stories
tee-shirts are
relics,
or
suvenýry
nebo
Příběhy nejsou Game
Boye.
GameBoys. Příběhy jsou relikvie, části neobjevených,
part
of
an dřívějších světů. Pak je na spisovateli,
undiscovered pre-existing world. The aby ze svého kufru na nářadí vyndal writer’s job is to use the tools in his or nástroje a snažil se je dostat ze země her toolbox to get as much of each one pokud možno neporušené.
Někdy je 35
out of the ground intact as possible. odhalená fosilie malinká; jen škeble. Sometimes the fossil you uncover is Někdy je obrovská, Tyranosaurus Rex se small;
a
seashell.
Sometimes
it’s všemi
těmi
monstrózními
žebry
a
enormous, a Tyrannosaurus Rex with vyceněnými špičáky. Ať tak nebo onak, all those gigantic ribs and grinning krátká povídka či tisícistranný kapitální teeth.
Either
way,
short
story
or úlovek,
archeologické
postupy
jsou
thousand-page whopper of a novel, the v zásadě stejné. techniques
of
excavation
remain
basically the same. No matter how good you
Nezáleží, jak moc jste dobří, ani
are, no matter how much experience jak moc jste zkušení, je pravděpodobně you have, it’s probably impossible to nemožné
vykopat
celou
fosilii
bez
get the entire fossil out of the ground jakýchkoliv ztrát či úlomků. Abyste without a few breaks and losses. To get dostali ven co možná nejvíce, je třeba even most of it, the shovel must give vyměnit lopatu za preciznější nástroje: way to more delicate tools: airhose, kompresor, kamenické kladívko, možná palm-pick, perhaps even a toothbrush. dokonce i kartáček na zuby. Fabule je Plot is a far bigger tool, the writer’s mnohem větší nástroj, spisovatelova jackhammer. You can liberate a fossil sbíječka. Bez pochyby můžete osvobodit from hard ground with a jackhammer, fosilii z tvrdé země pomocí sbíječky, o no argument there, but you know as tom není pochyb, ale víte stejně jako já, well as I do that the jackhammer is že sbíječka zničí skoro stejné množství going to break almost as much stuff as it fosilie, kolik jí osvobodí. Je to nemotorné, liberates.
It’s
clumsy,
mechanical, mechanické a antikreativní. Podle mě je
anticreative. Plot is, I think, the good pro dobrého spisovatele děj tou poslední writer’s last resort and the dullard’s a pro hlupáka tou první možností. first choice. The story which results Příběh,
který
takto
vznikne,
bude 36
from it is apt to feel artificial and vypadat uměle a toporně. labored. I lean more heavily on
Já se spíše spoléhám na intuici a
intuition, and have been able to do that můžu to tak dělat díky tomu, že moje because my books tend to be based on knihy bývají spíše založeny na situaci situation rather than story. Some of the než na fabuli. Některé nápady, které ideas which have produced those books vyprodukovaly tyto knihy, jsou složitější are more complex than others, but the než jiné, ale většina začíná s prostou majority simplicity
start of
out a
with
the
department
stark jednoduchostí
podobnou
výkladním
store skříním smíšeného zboží nebo živým
window display or a waxwork tableau. obrazům. Chci vložit skupinu postav I want to put a group of characters (možná jen pár, možná jen jednu) do (perhaps a pair; perhaps even just one) nějaké bryndy a koukat, jak se z ní snaží in some sort of predicament and then dostat. Mou povinností není snažit se jim watch them try to work themselves free. pomoci, nebo je navést na cestu do My job isn’t to help them work their bezpečí – to jsou ty práce, které potřebují way free, or manipulate them to fabulační sbíječku – ale koukat, co se safety—those are jobs which require the stane a pak to sepsat. noisy jackhammer of plot—but to watch what happens and then write it down. The situation comes first. The
První na řadě je situace. Postavy –
characters—always at and unfeatured, vždy začínají jako šedé a bez vlastností – to begin with—come next. Once these jsou v závěsu. Jakmile se tyhle věci things are fixed in my mind, I begin to uvelebí v mé hlavě, začnu vyprávět. narrate. I often have an idea of what the Často mívám představu, jak by to mohlo outcome may be, but I have never dopadnout, ale nikdy jsem po postavách demanded of a set of characters that nechtěl, aby se chovaly podle mého. 37
they do things my way. On the Naopak, chci, aby se chovaly podle sebe. contrary, I want them to do things their V některých případech to dopadne podle way. In some instances, the outcome is mých představ. Nicméně, většinou to what I visualized. In most, however, it’s dopadne tak, jak bych si nikdy ani something I never expected. For a nepomyslel. suspense novelist, this is a great thing. I spisovatele
Pro to
je
pochybujícího snad
to
nejlepší.
am, after all, not just the novel’s creator Nakonec jsem to já, kdo je nejen tvůrcem but its first reader. And if I’m not able románu, ale i jeho prvním čtenářem. A to guess with any accuracy how the pokud
nejsem
damned thing is going to turn out, even odhadnout,
schopen
jak
ta
s přesností
zatracená
věc
with my inside knowledge of coming dopadne, přestože vím, co se bude events, I can be pretty sure of keeping zhruba dít, můžu si pak být jist, že čtenář the reader in a state of page-turning bude stránkami přímo rotovat. A proč se anxiety. And why worry about the zabírat koncem příběhu? Proč si hrát na ending anyway? Why be such a control neustále buzerujícího kontrolora? Každý freak? Sooner or later every story comes příběh bude jednou rozuzlen, dříve nebo později.
out somewhere. In the early 1980s, my wife and I went
to
London
on
a
Začátkem
combined s manželkou
80.
jeli
do
let
jsme
Londýna
na
business/pleasure trip. I fell asleep on pracovně-rekreační výlet. V letadle jsem the plane and had a dream about a usnul a snil o slavném spisovateli popular writer (it may or may not have (možná jsem to byl já, možná ne, ale been me, but it sure to God wasn’t určitě to nebyl James Caan), který spadl James Caan) who fell into the clutches do spárů psychopatické ctitelky žijící na of a psychotic fan living on a farm farmě
někde
v zemi
nikoho.
Tou
somewhere out in the back of the ctitelkou byla žena odříznutá od světa beyond. The fan was a woman isolated díky své narůstající paranoii. Ve stodole 38
by her growing paranoia. She kept some chovala dobytek, včetně svého mazlíčka, livestock in the barn, including her pet prasátka Misery. Čuník byl pojmenován pig, Misery. The pig was named after po hlavní postavě z několika nejlepších the continuing main character in the spisovatelových
hororů.
Nejjasnější
writer’s best-selling bodice-rippers. My vzpomínku z toho snu mám z doby clearest memory of this dream upon těsně před probuzením. Bylo to něco, co waking was something the woman said žena
řekla
spisovateli,
který
měl
to the writer, who had a broken leg and zlomenou nohu a byl uvězněn v pokoji. was being kept prisoner in the back Napsal jsem si to na ubrousek, abych to bedroom. I wrote it on an American nezapomněl a strčil si ho do kapsy. Airlines cocktail napkin so I wouldn’t Někde jsem ho pak ztratil, ale většinu forget it, then put it in my pocket. I lost jsem si zapamatoval: Mluví opravdově, ale it somewhere, but can remember most nikdy se nedívá do očí. Zavalitá a pevná of what I wrote down: She speaks v každém směru; je absencí jakéhokoliv earnestly but never quite makes eye contact. otvoru.
(ať
A big woman and solid all through; she is nezapomeňte,
to že
znamená jsem
se
cokoliv, zrovna
an absence of hiatus. (Whatever that vzbudil). „Nechtěla jsem být škodolibá, když means; remember, I’d just woken up.) “I jsem pojmenovala moje prase Misery, pane. wasn’t trying to be funny in a mean way Prosím, toto si nemyslete. Ne, pojmenovala when I named my pig Misery, no sir. Please jsem ho z lásky a obdivu k vám, což je ta don’t think that. No, I named her in the nejčistší láska, která existuje. Měl byste se spirit of fan love, which is the purest love cítit polichocen.“ there is. You should be flattered.” Tabby and I stayed at Brown’s
S Tabby jsme zůstali v hotelu
Hotel in London, and on our first night Brown’s v Londýně a první noc jsem there I was unable to sleep. Some of it nebyl schopen usnout. Částečně kvůli was what sounded like a trio of little- něčemu, co znělo jako trio gymnastek 39
girl gymnasts in the room directly v pokoji
nad
námi,
částečně
kvůli
above ours, some of it was undoubtedly časovému posunu, ale hlavně kvůli tomu jet lag, but a lot of it was that airline ubrousku. Na něm bylo zaseto semínko cocktail napkin. Jotted on it was the něčeho, o čem jsem si myslel, že by seed of what I thought could be a really mohlo přerůst ve fakt prvotřídní příběh, excellent story, one that might turn out takový, který by mohl končit humorně a funny and satiric as well as scary. I satiricky, nebo třeba i strašidelně. Ten thought it was just too rich not to write. nápad byl tak dobrý, že byla škoda nedotáhnout jej do konce. I got up, went downstairs,
Vstal
jsem
z postele,
šel
do
and asked the concierge if there was a přízemí a zeptal se správce, jestli by quiet
place
where
I
could
work nevěděl o nějakém tichém místě, kde
longhand for a bit. He led me to a bych si mohl něco napsat. Zavedl mě gorgeous desk on the second door stair k nádhernému landing. It had been Rudyard Kipling’s druhém desk,
he
justifiable
told pride.
me I
stolu
stojícímu
odpočívadle
na
schodiště.
with
perhaps Řekl mi se snad pochopitelnou pýchou
was
a
little v hlase,
že
kdysi
patřil
Rudyardu
intimidated by this intelligence, but the Kiplingovi, což mě krapet vystrašilo, ale spot was quiet and the desk seemed koutek to byl tichý a stůl se zdál hospitable enough; it featured about an pohodlný,
například se
honosil asi
acre of cherrywood working surface, for hektarem pracovní desky z třešňového one thing. Stoked on cup after cup of dřeva. Zatímco jsem se naléval čajem (pil tea (I drank it by the gallon when I jsem jej snad po kanystrech, když jsem wrote . . . unless I was drinking beer, psal… teda, pokud jsem nepil pivko), that is), I filled sixteen pages of a steno popsal jsem těsnopisem asi šestnáct notebook. I like to work longhand, stran. Vlastně vcelku rád píšu rukou, actually; the only problem is that, once I jediný problém ale je, že když se do toho 40
get jazzed, I can’t keep up with the lines ponořím, tak nestíhám s řádky, které forming in my head and I get frazzled.
vytvářím
v hlavě,
a
rychle
se
tím
unavím. When I called it quits, I stopped
Když jsem s tím přestal, zastavil
in the lobby to thank the concierge jsem se v hale, abych poděkoval správci again for letting me use Mr. Kipling’s za to, že jsem mohl použít nádherný stůl beautiful desk. “I’m so glad you pana Kiplinga. „Jsem tak rád, že jste si enjoyed it,” he replied. He was wearing ho užil,“ odpověděl. Usmíval se tak a misty, reminiscent little smile, as if he tajemně a nostalgicky, jako by Kiplinga had known the writer himself. “Kipling snad osobně znal. „Ve skutečnosti tady died there, actually. Of a stroke. While Kipling zemřel. Na mrtvici. Při psaní.“ he was writing.” I went back upstairs to catch a
Šel jsem zpět nahoru, abych se
few hours’ sleep, thinking of how often aspoň trochu vyspal, a myslel přitom na we are given information we really to, could have done without.
kolikrát
nám
ostatní
podávají
informace, bez kterých bychom se raději obešli.
The working title of my
Pracovní název mého příběhu, o
story, which I thought would be a kterém jsem myslel, že bude novelou o novella of about 30,000 words, was asi 30 000 slovech, byl „The Annie Wilkes “The Annie Wilkes Edition.” When I sat Edition.“
Když
jsem
si
sednul
za
down at Mr. Kipling’s beautiful desk I Kiplingův nádherný stůl, měl jsem had the basic situation—crippled writer, vymyšlenou
základní
situaci
–
psycho fan firmly fixed in my mind. zmrzačený spisovatel a psychopatická The actual story did not as then exist ctitelka. Samotný příběh v té době ještě (well, it did, but as a relic buried— neexistoval
(vlastně
existoval
jako
except for sixteen handwritten pages, pohřbená relikvie – kromě šestnácti 41
that is—in the earth), but knowing the ručně napsaných stran, které už byly na story wasn’t necessary for me to begin světě), ale věděl jsem, že k tomu, abych work. I had located the fossil; the rest, I začal tvořit, není příběh důležitý. Objevil knew,
would
consist
careful jsem fosilii a věděl jsem, že zbytek bude
of
pouze opatrné vykopávání.
excavation. I’d suggest that what works for
To, co se osvědčilo u mě, by se
me may work equally well for you. If mohlo osvědčit i u vás. Pokud jste you are enslaved to (or intimidated by) zotročeni (nebo zastrašeni) unavující the tiresome tyranny of the outline and tyranií osnov a máte poznámkový blok the notebook filled with “Character zaplněn „poznámkami k postavám,“ tak Notes,” it may liberate you. At the very by vás to mohlo osvobodit. A kdyby nic least,
it
will
something
turn
more
your
mind
interesting
to jiného, tak vám to aspoň odvede mysl
than k něčemu zajímavějšímu než je „Vývoj
Developing the Plot. (An century’s
fabule.“
amusing
sidelight:
greatest
supporter
the
(Zajímavá odbočka: za největšího
of příznivce vývoje fabule by mohl být
Developing the Plot may have been Edgar
Wallace,
Edgar Wallace, a best-selling potboiler komerční novelist
of
invented—and
the
1920s.
patented—a
nejvíce
spisovatel
ve
prodávaný 20.
letech
Wallace minulého století. Wallace vynalezl a device patentoval zařízení nazývané Kolo štěstí.
called the Edgar Wallace Plot Wheel. Pokud jste si s vývojem příběhu nevěděli When you got stuck for the next Plot rady, nebo jste urychleně potřebovali Development or needed an Amazing nějaký
ohromující
zvrat,
tak
jste
Turn of Events in a hurry, you simply jednoduše roztočili Plot Wheel a přečetli spun the Plot Wheel and read what nápis, který se v okénku zastavil: např. came up in the window: a fortuitous nenadálý příjezd, nebo hrdinka vyjádří arrival, perhaps, or Heroine declares svou lásku. Tyhle vychytávky prý šly na 42
her love. These gadgets apparently sold dračku.) like hotcakes.) By the time I had finished
V
době,
kdy
jsem
započal
that first Brown’s Hotel session, in zmiňovanou tvorbu v Brown’s Hotel, ve which Paul Sheldon wakes up to find které se Paul Sheldon probudí, aby himself Annie Wilkes’s prisoner, I zjistil, že je vězněm Annie Wilkesové, thought I knew what was going to jsem si myslel, že vím, co se bude dít dál. happen. Annie would demand that Paul Annie bude po Paulovi chtít, aby jen pro write another novel about his plucky ni napsal další román o statečném continuing character, Misery Chastain, hrdinovi, Misery Chastainovi. Paul by one just for her. After first demurring, samozřejmě
souhlasil
už
po
první
Paul would of course agree (a psychotic námitce (psychopatická zdravotní sestra nurse,
I
thought,
could
be
very by
podle
mě
mohla
být
velmi
persuasive). Annie would tell him she přesvědčivá. Annie by mu řekla, že by intended to sacrifice her beloved pig, tomuto projektu obětovala milované Misery, to this project. Misery’s Return prase, Misery. Návrat Miseryho, by byl would, she’d say, consist of but one podle ní vydán pouze v jednom výtisku: copy: a holographic manuscript bound vlastnoručně in pigskin!
napsaném
rukopisu
vázaném ve vepřovici!
Here we’d fade out, I thought,
Tady bychom se vytratili, myslel
and return to Annie’s remote Colorado jsem si, a o šest nebo osm měsíců později retreat six or eight months later for the bychom se vrátili na Annin zapadlý ranč surprise ending. Paul is gone, his sickroom
pro překvapivý konec. Paul je pryč. Jeho pokoj, kde se
turned into a shrine to Misery Chastain, uzdravoval,
přeměněn
ve
svatyni
but Misery the pig is still very much in Miseryho Chastaina a prasátko Misery je evidence, grunting serenely away in her stále k zahlédnutí, kterak si pokojně 43
sty beside the barn. On the walls of the chrochtá ve svém chlívku za stodolou. “Misery Room” are book covers, stills Na stěnách „Miseryho pokoje“ jsou from the Misery movies, pictures of obaly knih, fotky z Miseryho filmů, fotky Paul Sheldon, perhaps a newspaper Paula Sheldona a taky možná titulky headline
reading.
ROMANCE
In
NOVELIST
FAMED z novin.
VĚHLASNÝ
STILL MILOSTNÝCH
MISSING the center of the room, NEZVĚSTNÝ. carefully spotlighted, is a single book on pečlivě
SPISOVATEL
ROMÁNŮ Uprostřed
osvícené,
je
STÁLE místnosti,
jediná
kniha
a small table (a cherrywood table, of položena na stolku (samozřejmě, že course, in honor of Mr. Kipling). It is the stolku z třešňového dřeva, na počest Annie
Wilkes
Edition
of
Misery’s pana Kiplinga). Je to Návrat Miseryho
Return. The binding is beautiful, and it vydaný Annie Wilkesovou. Vazba je should be; it is the skin of Paul Sheldon. nádherná, a měla by být – je z kůže Paula And Paul himself? His bones might be Sheldona. A co sám Paul? Jeho kosti jsou buried behind the barn, but I thought it možná zahrabány za stodolou, ale spíš likely that the pig would have eaten the myslím, že si na nich pochutnalo jisté tasty parts. Not bad, and it would have made
prasátko. Není to špatné, a byla by z toho
a pretty good story (not such a good dobrá povídka (román ale asi ne, nikoho novel, however; no one likes to root for by nebavilo fandit přes tři sta stran a guy over the course of three hundred maníkovi, kterého mezi šestnáctou a pages only to discover that between sedmnáctou kapitolou sežere prase), chapters sixteen and seventeen the pig jenže takhle to vlastně ani neskončilo. ate him), but that wasn’t the way things Ukázalo
se,
že
Paul
Sheldon
je
eventually went. Paul Sheldon turned důmyslnější než jsem si původně myslel, out to be a good deal more resourceful a jeho snaha sehrát Šeherezádu a tak si than I initially thought, and his efforts zachránit život, mi dala šanci říct o 44
to play Scheherazade and save his life spásné síle psaní, kterou jsem nikdy gave me a chance to say some things předtím
nevyslovil.
Annie
se
také
about the redemptive power of writing ukázala být složitější, než jsem si ji na that
I
had
long
felt
but
never začátku představoval, a bylo zábavné o
articulated. Annie also turned out to be ní psát – byla to žena, která nadávku more complex than I’d first imagined „drzý spratek“ považovala za nejsprostší her, and she was great fun to write slovo, a přitom neměla výčitky svědomí, about—here was a woman pretty much když za trest usekla svému oblíbenému stuck with “cockadoodie brat” when it autorovi chodidlo po jeho neúspěšném came
to
profanity,
but
who
felt útěku. Nakonec jsem cítil, že by jí lidé
absolutely no qualms about chopping měli litovat stejně tak jako se jí bát. off her favorite writer’s foot when he Žádný
z detailů
a
částí
příběhu
tried to get away from her. In the end, I nevycházel z naplánované fabule, nýbrž felt that Annie was almost as much to byly
organické
−
každý
přirozeně
be pitied as to be feared. And none of vyrůstal z počáteční situace, každý byl the
story’s
details
and
incidents součástí ještě nevykopané zkameněliny.
proceeded from plot; they were organic, A tohle všechno píšu s úsměvem. Hodně each arising naturally from the initial jsem si tento příběh užil, i když jsem situation, each an uncovered part of the v době jeho psaní trpěl nevolnostmi fossil. And I’m writing all this with a z užívání drog a alkoholu. smile. As sick with drugs and alcohol as I was much of the time, I had such fun with that one. Gerald’s Game and The Girl Who
Geraldova hra a Holčička, která měla
Loved Tom Gordon are two other ráda Toma Gordona, jsou další dva purely situational novels. If Misery is situační romány. Pokud je Misery o “two characters in a house,” then „dvou postavách v domě,“ pak je Gerald 45
Gerald is “one woman in a bedroom” o „jedné ženě v pokoji“ a v Holčičce je and The Girl Who is “one kid lost in the „jedno děcko ztracené v lesích.“ Jak jsem woods.” As I told you, I have written vám již řekl, napsal jsem romány plotted novels, but the results, in books s naplánovanou fabulí, ale úspěchy knih, like Insomnia and Rose Madder, have jako např. Nespavost nebo Rose Madder, not been particularly inspiring. These nebyly nijak fascinující. Tyhle jsou (i are (much as I hate to admit it) stiff, když
to
nechci
přiznat)
takové
trying-too-hard novels. The only plot- nemotorné a snad až příliš se snaží být driven novel of mine which I really like románem.
Jediný
můj
román
is The Dead Zone (and in all fairness, I s kontrolovanou fabulí, který se mi líbí, must say I like that one a great deal). je Mrtvá zóna (upřímně řečeno − hodně One book which seems plotted— Bag of moc se mi líbí). Kniha, která vypadá, že Bones —is actually another situation: jsem její fabuli naplánoval – Pytel kostí – “widowed writer in a haunted house.” je
vlastně
The back story of Bag of Bones is spisovatel
taky ve
situační:
„ovdovělý
strašidelném
domě.“
satisfyingly gothic (at least I think so) Pozadí příběhu v Pytli kostí navozuje tu and very complex, but none of the správnou atmosféru gotického románu details were premeditated. The history (aspoň myslím) a přitom je velmi of TR-90 and the story of what spletitý,
ale
žádný
z detailů
nebyl
widowed writer Mike Noonan’s wife dopředu určen. Minulost zapadákova was really up to during the last summer TR-90 v Maine a příběh o tom, co of her life arose spontaneously—all manželka ovdovělého spisovatele Mikea those details were parts of the fossil, in Noonana dělala během posledního léta other words.
života, vznikly tak nějak samovolně – jinými slovy, všechny ty detaily byly součástí fosilie.
A
strong
enough
situation
Dostatečně silná situace vyvolává 46
renders the whole question of plot celou řadu diskusí o zápletce, což mi moot, which is fine with me. The most vlastně nevadí. Ty nejzajímavější situace interesting situations can usually be mohou
být
zpravidla
vyjádřeny
otázkami typu Co kdyby:
expressed as a What-if question: What if vampires invaded a
Co kdyby upíři podnikli nájezd na
small New England village? (’Salem’s malou vesničku v Nové Anglii? (Prokletí Salemu)
Lot) What if a policeman in a remote
Co
kdyby
se
v zapadlém
Nevada town went berserk and started městečku v Nevadě zbláznil policajt a killing everyone in sight? (Desperation) začal všechny okolo vraždit? (Beznaděj) What
if
a
cleaning
woman
Co kdyby se uklízečka zbavila
suspected of a murder she got away podezření
z vraždy
svého
manžela
with (her husband) fell under suspicion (kterou spáchala) a stala se podezřelou for a murder she did not commit (her z vraždy jejího zaměstnavatele, kterou employer)? (Dolores Claiborne) What if a young mother
nespáchala? (Dolores Claibornová) Co když mladá matka a její syn
and her son became trapped in their zůstanou stalled car by a rabid dog? (Cujo) These were all situations which
occurred
to
uvězněni
vzteklým
psem
v porouchaném autě? (Cujo) Všechny tyto situace mi vytanuly
me—while na mysli při sprchování, řízení auta, na
showering, while driving, while taking procházce, a posléze jsem je přetvořil my daily walk—and which I eventually v knihy.
V žádném
případě
jsem
turned into books. In no case were they neplánoval jejich vývoj, dokonce jsem si plotted, not even to the extent of a předem někam na útržek nezapsal ani tu single note jotted on a single piece of sebemenší scrap paper, although some of the některé
poznámku. příběhy
Přesto
(např.
jsou Dolores
stories (Dolores Claiborne, for instance) Claibornová) spletité stejně jako některé 47
are almost as complex as those you find záhadné
vraždy.
Prosím
vás,
in murder mysteries. Please remember, zapamatujte si, že existuje veliký rozdíl however, that there is a huge difference mezi příběhem a fabulí. Příběh je between
story
and
plot.
Story
is úctyhodný
a
věrohodný;
fabule
je
honorable and trustworthy; plot is zrádná, a bude nejlépe, když bude shifty, and best kept under house arrest. držena v domácím vězení. Each
of
the
novels
Každý z výše uvedených románů
summarized above was smoothed out byl samozřejmě vyhlazen a zpřesněn and detailed by the editorial process, of redakčními úpravami, ale většina částí course, but most of the elements existed už byla přítomna. „Film by měl mít to begin with. “A movie should be there podobu střižné kopie,“ sdělil mi jednou in rough cut,” the film editor Paul jeden slavný střihač filmů. To samé platí Hirsch once told me. The same is true of o knížkách.
Nestává
se
často,
aby
books. I think it’s rare that incoherence nesrozumitelnost nebo chabé vyprávění or dull storytelling can be solved by příběhu byly vyřešeny něčím tak malým, something so minor as a second draft. This isn’t a textbook, and so there
jako je pouhé přepracování. Tahle kniha není učebnicí, proto
aren’t a lot of exercises, but I want to v ní není mnoho cvičení, ale teď vám offer you one now, in case you feel that jedno nabídnu, to kdybyste snad cítili, že all this talk about situation replacing tohle poučování o situaci nahrazující děj plot is so much woolly-headed bullshit. je totálním nesmyslem. Teď vám ukážu, I am going to show you the location of a kde můžete najít nějakou fosilii. Na vás fossil. Your job is to write five or six bude o ní napsat pět nebo šest stran, aniž pages of unplotted narration concerning byste si dopředu naplánovali vývoj this fossil. Put another way, I want you příběhu.
Jinými
slovy,
chci,
abyste
to dig for the bones and see what they vykopali kosti a koukli na jejich vzhled. look like. I think you may be quite Myslím, že výsledkem budete krapet 48
surprised
and
delighted
with
the překvapeni
a
spokojeni.
Připraveni?
results. Ready? Here we go. Everyone is Držte si klobouky. Každému jsou známy familiar with the basic details of the základní detaily následujícího příběhu, following story; with small variations, it protože každý druhý týden, nebo tak seems to pop up in the Police Beat nějak, vyskakují, s menšími obměnami, section of metropolitan daily papers v denních novinách pod titulkem Černá every other week or so. A woman—call kronika. Žena, dejme jí jméno Jane, se her Jane—marries a man who is bright, vdá za chlápka, který je chytrý, vtipný a witty,
and
pulsing
with
sexual je učiněný sexuální magnet. Tomuhle
magnetism. We’ll call the guy Dick; it’s týpkovi budeme říkat Dick; je to nejvíc the
world’s
most
Freudian
name. freudovské jméno na světě. Naneštěstí
Unfortunately, Dick has a dark side. má Dick svou temnou stránku. Rychle He’s short-tempered, a control freak, vybuchne, je to despotický podivín, perhaps even (you’ll find this out as he neřkuli paranoik (poznáte to podle jeho speaks and acts) a paranoid. Jane tries vyjadřování a chování). Jane se strašně mightily to overlook Dick’s faults and moc snaží přehlížet Dickovy chyby a make the marriage work (why she tries usiluje o fungující manželství (proč takto so hard is something you will also find činí, zjistíte taky později; objeví se na out; she will come onstage and tell you). scéně a řekne vám to sama). Mají spolu They have a child, and for awhile things dítě a na chvíli jim všechno klape. Pak, seem better. Then, when the little girl is když jsou dívence tři roky, začíná opět three or so, the abuse and the jealous doba týrání a žárlivých scén. Týrání je tirades begin again. The abuse is verbal nejprve verbální, pak fyzické. Dick je at first, then physical. Dick is convinced přesvědčen, že Jane s někým spí, možná that Jane is sleeping with someone, s někým z práce. Je to někdo konkrétní? perhaps someone from her job. Is it Nevím a ani mě to nezajímá. Stejně vám someone specific? I don’t know and Dick možná sám řekne, koho má na 49
don’t care. Eventually Dick may tell you mysli. Pokud se tak stane, budeme oba who he suspects. If he does, we’ll both vědět, no ne? know, won’t we? At last poor Jane can’t take it
Nakonec
to
už
ubohá
Jane
anymore. She divorces the schmuck and přestane zvládat. S tím blbem se rozvede gets custody of their daughter, Little a získá dceru Little Nell do vlastní péče. Nell. Dick begins to stalk her. Jane Dick jí začne sledovat. Jane na to reaguje responds by getting a restraining order, získáním soudního příkazu o tom, že se a document about as useful as a parasol Dick
nesmí
in a hurricane, as many abused women vzdálenost.
přiblížit Dokument
na
určitou
stejně
tak
will tell you. Finally, after an incident užitečný jako slunečník ve vichřici, jak which you will write in vivid and scary by vám jistě mnoho týraných žen detail—a public beating, perhaps— potvrdilo. Nakonec, po příhodě, kterou Richard the Schmuck is arrested and popíšete do nejděsivějšího a nejživějšího jailed. All of this is back story. How you detailu – možná výprask na veřejnosti – work it in—and how much of it you je Richard6 Blb zatčen a uvězněn. Tohle work in—is up to you. In any case, it’s všechno je jen úvod. Kolik z toho a not the situation. What follows is the jakým způsobem to zapracujete do situation.
samotného příběhu, je čistě na vás. V žádném případě to není zápletka. Ta bude teprve následovat.
One day shortly after Dick’s
Jednou
krátce
po
Dickově
incarceration in the city jail, Jane picks uvěznění vyzvedne Jane Litlle Nell ze up Little Nell at the daycare center and školky a odveze ji ke kamarádce na
6
V americké angličtině se v právnických kruzích označují neznámé či fiktivní osoby
jménem Richard nebo John (např. Richard Doe, Richard Miles, John Doe, John Q. Public, John Q. Citizen…).
50
ferries her to a friend’s house for a narozeninovou oslavu. Jane pak jede birthday party. Jane then takes herself sama domů a těší se na dvě tři hoďky home, looking forward to two or three klidu a míru. Třeba si myslí, že si na hours’ unaccustomed peace and quiet. chvíli zdřímne. Přestože je svobodnou Perhaps, she thinks, I’ll take a nap. It’s a pracující matkou, vchází do rodinného house she’s going to, even though she’s domu – tak si to žádá situace. Jak ten a young working woman—the situation dům získala a proč není v práci, jsou sort of demands it. How she came by věci, které nám odhalí samotný příběh, a this house and why she has the které
budou
vypadat
důkladně
afternoon off are things the story will naplánované, pokud na světlo vytáhnete tell you and which will look neatly rozumné důvody (možná, že dům patří plotted if you come up with good rodičům, možná ho jen někomu hlídá, a reasons (perhaps the house belongs to možná je to něco zcela jiného). her parents; perhaps she’s house-sitting; perhaps another thing entirely). Something pings at her,
Při vstupu do domu jí nějaká
just below the level of consciousness, as divná vůně udeří do nosu, taková, která she lets herself in, something that makes jí znepokojí. Nemůže přesně určit proč, a her uneasy. She can’t isolate it and tells tak ji napadne, že jsou to jen nervy, malý herself it’s just nerves, a little fallout důsledek jejího pětiletého pobytu v pekle from her five years of hell with Mr. s panem Dokonalým. Co jiného by to Congeniality. What else could it be? bylo? Ještěže je Dick v lochu. Dick is under lock and key, after all. Before taking her nap, Jane
Předtím než si zdřímne, se Jane
decides to have a cup of herbal tea and rozhodne dát si bylinkový čaj a juknout watch the news. (Can you use that pot na zprávy. (Jste schopni později použít of boiling water on the stove later on? kastrol
plný
vřelé
vody?
Uvidíme, 51
Perhaps, perhaps.) The lead item on uvidíme). Hlavní událost zpráv jí vyrazí Action News at Three is a shocker: that dech: ráno při útěku tři vězni zabili morning, three men escaped from the bachaře. Dva z nich byli ihned zadrženi, city jail, killing a guard in the process. ale po třetím se slehla zem. Nikdo Two of the three bad guys were z vězňů nebyl identifikován (aspoň ne recaptured almost at once, but the third v této televizní relaci), ale Jane sedící is still at large. None of the prisoners are v prázdném domě (jehož původ budete identified
by
name
(not
in
this mít už v této chvíli věrohodně vysvětlen)
newscast, at least), but Jane, sitting in nejistě tuší, že jeden z nich byl Dick. Ví her empty house (which you will now to, protože už konečně může pojmenovat have
plausibly
explained),
knows to, co jí předtím u dveří praštilo do nosu.
beyond a shadow of a doubt that one of Byla to mdlá a skomírající vůně vlasové them was Dick. She knows because she vody. Dickovy vlasové vody. A tak Jane has finally identified that ping of unease sedí v křesle s tak strachem ochablými she felt in the foyer. It was the smell, svaly, že nemůže ani vstát. A když slyší faint and fading, of Vitalis hair-tonic. stále sílící zvuk Dickových kroků na Dick’s hair-tonic. Jane sits in her chair, schodišti, napadne ji: Jen Dick by nikdy her muscles lax with fright, unable to nezapomněl vlasovou vodu, dokonce ani get up. And as she hears Dick’s footfalls ve vězení. Musí vstát, musí zdrhnout, ale begin to descend the stairs, she thinks: nemůže se ani pohnout… Only Dick would make sure he had hair-tonic, even in jail. She must get up, must run, but she can’t move . . .
52
5.
The analysis of the translation This part of the thesis will focus on the analysis of the practical part.
Furthermore the used methods of translation will be dealt with and the comparison of the translation with another one will be executed. By virtue of limited number of pages, the theoretical part focuses only on the most important phenomena. The thorough and more detailed analysis probably would have been a matter of diploma thesis.
5.1. Lexical equivalency “Werner Koller pointed out that the principle that the translator should produce the same effect on his own readers as the SL author produced on the original readers is becoming generally superordinate, both in translation theory and practice, to the principles of primacy of form and primacy of content” (qtd. in Newmark 1981: 132).
In simple terms, if a specific linguistic unit has its parallel unit of the same function or meaning in the different language to which the unit is translated, then these units can be recognized as equivalent.
5.1.1. Absolute equivalency In her research Knittlová distinguishes three types of equivalency – “absolute equivalency, partial equivalency and zero equivalency” (2000: 33). In addition, she further comments that “absolute equivalency covers those lexemes that stand in the centre of vocabulary, for instance names of body parts (eye, hand...), animals, time data and abstracts that are directly related to 53
human beings.” (2000: 33-34). Such lexemes usually have a direct equivalent in the target language, e.g. Tuesday − úterý. As is visible in the following example, both, the author of this paper and Pekarková, translated the mentioned dates directly, however Pekárková translated ‘Fourth of July’ as ‘Čtvrtého července’ with capitalized ‘Č’ by which she probably desired to emphasize that this date is significant for American culture.
King’s original I
used
Kunc’s translation to
Pekárková’s translation
tell Říkával jsem novinářům, Kdysi
interviewers that I wrote že
píšu
každý
jsem
den novinářům,
říkával že
píšu
every day except for kromě Vánoc, 4. července každý den s výjimkou Christmas, the Fourth of a svých narozenin.
Vánoc, Čtvrtého července a
July, and my birthday.
svých narozenin.
5.1.2. Partial equivalency Since there are not many absolute equivalents among languages, we have to use partial equivalence which is further subdivided by Knittlová into “formal, denotative, connotative and pragmatic” (2000: 35). The division will be discussed on the following pages.
5.1.2.1. I.
Formal differences Multiword vs. one-word expressions
It is a common knowledge that English language belongs to analytic languages − it means that more words have to be employed when communicating. On the contrary, the Czech language is a synthetic one and is realized by using suffixes and inflections. It follows that some English
54
multiword expressions can be translated to Czech as one-word expression. (Knittlová 2000: 36)
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
who profess themselves kteří zároveň vyjadřují kteří prohlašují, že je jim to be mystified by his údiv nad Grishamovým jeho
úspěch
záhadou,
success are either missing úspěchem, buďto vůbec buď nechápou, oč jde, the point because it’s so nechápou podstatu věci, právě proto, že je to tak big and obvious
protože je příliš velká a jasné srozumitelná
In the above-mentioned example both the translators have selected to translate the phrase ‘missing the point’ as ‘nechápou’. Other choice could have been ‘nepochopili’, but the present progressive tense forbids such option.
II.
Explicitness – Implicitness
Having mentioned that English language is analytic and therefore more words are needed for communication, the question of explicitness and implicitness arises. Knittlová argues that English language, being analytic, is also more explicit than the Czech language (2000: 38) and the below-mentioned instance proofs Knittlová’s statement. The word ‘laundry room’ can be translated as ‘prádelna’, however more common expression for laundry room in English is ‘laundry’ which could be considered as absolute equivalence to the word ‘prádelna’.
King’s original I wrote my first
Kunc’s translation První
Pekárková’s translation dva
Já jsem napsal své 55
romány, první dva publikované
two published novels, uveřejněné
Carrie and Salem’s Lot, Carrie a Prokletí Salemu, romány,
Carrie
a
in the laundry room of a jsem napsal v prádelně Prokletí
Salemu
v
doublewide trailer
obytného prádelně maringotky
našeho přívěsu
5.1.2.2.
Differences in denotation
Disparities in denotation arise from differences between languages, particularly from various naming approaches in both languages, from dissimilar abstraction level, from taking different attitude to reality and from emphasizing different attributes. (Knittlová 2008: 41). For those reasons, the expression has to be sometimes substituted by hyponym, in case the translated word in the target language has more semantic units than its similitude. This phenomenon is named specification.
King’s translation
Kunc’s translation
It’s a house she’s
Přestože
going to, even though svobodnou she’s a young working matkou, woman
Pekárková’s translation je
Jede do domu, ne
pracující do bytu, přestože je to vchází
do mladá pracující žena
rodinného domu
In this excerpt the translators differ in the translation of the original verb ‘going to’. Pekárková used ‘jede do domu’ suggesting that the agent of the action is using a conveyance vehicle. On the contrary, the expression was translated in the middle column as ‘vchází’ which means that the agent is already entering the house. This option was chosen by the author of this paper on the basis of the context surrounding this event. 56
The opposite phenomenon – generalization – appears when the word in the target language has less semantic units than its equivalent; the substitution is realized by hyperonym.
King’s original
Kunc’s translation
…some of it was
…částečně
Pekárková’s translation kvůli
…zčásti zaručeně
undoubtedly jet lag, but časovému posunu, ale jetlagem, ale z největší a lot of it was that airline hlavně cocktail napkin.
kvůli
tomu části tím ubrouskem od
ubrousku.
koktejlu.
This example shows such generalization. The middle column contains the word ‘ubrousek’ as the equivalent to original ‘cocktail napkin’ whereas Pekárková translated this noun phrase as ‘ubrousek od koktejlu’. It is thought that the proper translation is ‘koktejlový ubrousek’, however the author of this paper did not consider such specification essential, not to mention his conviction that not many readers know the physical difference between ordinary napkin and cocktail napkin.
5.1.2.3.
Differences in connotation
According to Vogel, the connotative meaning of the lexemes depends on “the personal or emotional associations which are aroused by words; the realworld experience associated with them. Connotations are determined individually, historically, culturally and socially” (2007: 9). Thus the choice of lexemes is highly individual and purely depends on their producer, moreover the choice is subjective. Also it seems that the field of translation is not an exception which can be grounded by Levý’s statement:
57
“The creative mission of translators is the greatest when the broadest options are present…the discovery and option begins when translators have more stylistic options at their disposal and when they have to choose among them according to the needs of a context: that is where the craft ends and the art begins” (1983: 78).
I. Expressive connotation Diminutive suffix in Czech language does not have to always express emotional attitude, but it also indicates smaller objects, e.g. muffins – vdolečky, or they are used for persiflage: handsome – hezounek. Additionally, diminutives can be employed for comparison, f.i. tiny little kid – malilinkatý prcek in which the word ‘prcek’ already suggests that the person is not very tall (Knittlová 2000: 55 – 60). Both the translators have chosen to use diminutive in the following specimen. It was done so because speakers of the Czech language tend to use diminutives when mentioning their pets. Another reason for using the diminutive is that the pig Misery plays a key role in the story told by Stephen King – the pig is also a victim (as well as the main character) and is described in such a way that there is no other option than diminutive. However, Kunc translated the formerly mentioned word ‘pig’ as ‘čuník’ which strengthens emotional attitude and it proofs the statement that translating is very subjective.
King’s original She
kept
Kunc’s translation some
Ve
Pekárková’s translation
stodole
V
chlévě
livestock in the barn, chovala dobytek, včetně hospodářská including her pet pig, svého mazlíčka, prasátka včetně
měla zvířata svého 58
Misery.
The
pig
was Misery.
named
Čuník
byl milovaného
prasátka
Misery. To prasátko bylo
pojmenován
pojmenované
Another category of expressive words are expletives (Knittlová 2000: 61) which commonly serve for expressing a certain level of negative feelings. On the other hand, in some cases, the expletives could function as positive evaluators, f.e. “It was a fuc*ing good game!” In an utterance, the expletives are usually situated before the word which is to be intensified (usually substantive or adjective) and thus we can place them into the category premodifiers, e.g. god*am homework.
King’s translation …and
Kunc’s translation my
…i
narozenin
Pekárková’s translation …narozenin
(v
birthday (at my age you (v mým věku se stejně mém věku se beztak try
to
goddam
ignore
your snažíte tenhle zatracený snažíte na narozeniny
birthday den ignorovat).
zapomenout).
anyway).
In the excerpt above, King used the word ‘goddam’ in order to express his negative feeling about his birthday, probably because he is already middle-aged and feels that his death is closer than it was when he was younger. The author of this analysis translated that word as ‘zatracený’, but Pekárková completely omitted this adjective for unknown reasons.
The following specimen shows a different kind of expressivity − addressing. In his book On writing, Kings very often uses addressing of the 59
readers. Such phenomenon is very important, because the book contains numerous advices for the beginning writers and King probably wanted to get closer to its readers. It is considered that the following addressing in the example is the allusion to the Bible and the fact that both the translators have translated the addressing in the same way is the evidence of such statement.
King’s original
Kunc’s translation
Also, brothers and sisters, it doesn’t work.
A navíc, bratři a sestry,
takhle
nefunguje…
5.1.2.4.
Pekárková’s translation A
to bratři
krom a
sestry,
toho, to
nefunguje.
Pragmatic differences
I. Explanation and omission People should bear in mind that every culture is different and that they have very little in common, even though they are situated next to each other (f.i. the Czech Republic and Slovakia). Consequently, some expressions in the original text have to be translated with the help of an explanation. In these cases, translators have to think of the readers and make judgments whether the readers would properly understand the translation. For instance, if the brand Marks & Spencer is taken into account, it should be decided whether the reader would know that Marks & Spencer is actually a supermarket. This problem can be solved by explaining what it is, e.g. ‘obchoďák Marks & Spencer‘. On the contrary, some information can be omitted when insignificant or redundant for the readers of the translation, for instance when a name of someone appears and such information is rather unimportant for the context and, in addition, such name would be rather unknown for the targeted readers (Knittlová 2000: 81). The below-present example contains both, explanation and 60
omission. The latter mentioned was used when King makes reference to The New Yorker. The author of this thesis explains that The new Yorker are newspapers, but Pekárková did not. It is questionable whether further explanation was needed since King carries on by mentioning the word ‘interviewer’ which suggests that The The New Yorker is a type of media. In contrast, the name of the interviewer was left out in the middle column, because it was considered redundant for the reader, but Pekárková names it. Again, it seems that both the occurrences might be possible, because Pekárková probably wanted to keep King’s style of writing that includes many details and explanatory notes put into the brackets.
King’s translation
Kunc’s translation
When, during the
Pekárková’s translation
Během nahrávání
Když jsem během
course of an interview rozhovoru pro noviny rozhovoru for The New Yorker, I told The New Yorker jsem Yorker the
interviewer
(Mark reportérovi sdělil,
řekl
pro
New
novináři
(Marku Singerovi),
Singer)
5.1.2.5.
Analogy
The most common method for translating of culturally different words (such as units of measurements) is usually a substitution by analogy (Knittlová 2000:82). In the specimen, King used the word ‘acre’ which functions in the text as a hyperbole.
According to Buchtelová “the measurement ‘akr’ is used in
English speaking countries” (1991), therefore it was considered that Czech readers would deserve a substitution of the unit measurement for one which 61
they would have been acquainted with and the hyperbole would have been preserved at the same time, for those reasons author of this thesis has chosen to substitute the above-mentioned word by another unit of measure ‘hektar’.
King’s translation …it about
featured
an
cherrywood surface
Kunc’s translation
acre
Pekárková’s translation
…například
of honosil
working pracovní
asi
se
…už proto, že na
hektarem něm byl asi tak akr desky třešňového
z třešňového dřeva.
dřeva,
vyhrazený pro práci.
The analogy can be also employed when translating fixed phrases. For the sake of fluent and easy-to-read text, the translators should do their best in order to avoid machine translation, e.g. the phrase ‘I do not give two monkeys’ should not be translated as ‘Nedám dvě opice’, but rather as ‘Je mi to u pr*ele’. The similar problematic are present in the King’s translation, for example when he wants to teach the readers how to write a story without having any frame in advance, he delivers a short introduction and before getting to the key point, he says: “Ready? Here we go.” Such sentence enables the translator to play with the language and it provides several options; the author of this paper translated the direct speech as “Připraveni? Držte si klobouky,“ because it seems to him that the phrase ‘Držte si klobouky’ is at least as dynamic as its partial equivalent ‘Here we go’. But obviously, it strongly depends on the context. Other possibilities could be ‘Začínáme’, or ‘Jdem(e) na to’.
5.1.3. Zero equivalents
62
Zero equivalency accrues when there is not an equivalent in the targeted language to which the original text is being translated. In such cases, the solutions to this phenomenon are: adaptation (Buscephalus – Bucefalus) calque (North Carolina – Severní Karolína) adoption (software) omission (jar of her walking – její krok). By using these options, translators actually create partial equivalent. (Knittlová 2000: 85).
63
5.2. Grammatical equivalency It is commonly known fact that two different languages have different linguistic systems and if it is considered that Czech language belongs to the West Slavonic languages, while English language is a member of West Germanic group, it follows that such differences in system will be cardinal.
5.2.1. Definite and indefinite articles One of the problematic aspects, when translating from the Czech language to the English language, are articles. According to Knittlová, there is a possibility to substitute such grammatical phenomenon by lexical means. However, the substitution might change the stress of the meaning (2000: 92), for example, Zavři to okno could be understood by Czech addressee as an imperative that bears a certain annoyance of the addresser. But if it’s English equivalent Close the window is pronounced, then the receiver will probably not feel any kind of annoyance being present in the addresser’s utterance. Indeed, it strongly depends on the context.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
…most of us do our best Většina z nás totiž pro …většina z nás udělá ty in a place of our own.
psaní potřebuje nějaké to nejlepší věci ve svém své místo,
domě.
The excerpt shows that Kunc have tried to translate the indefinite article ‘a’ as accurately as possible, therefore he has chosen the closest equivalent ‘nějaké’. On the contrary, Pekárková substituted the noun phrase ‘a place of our own’ as ‘ve svém domě’. Such translation fundamentally changes the meaning of 64
the original text, because it is more specific and therefore considerably distorts the meaning.
5.2.2. Verbal aspects; plural vs. singular personal pronoun you The Czech language, unlike English, distinguishes, apart from other things, verbs according to the verbal aspects. These are grammatical categories that affect the relationship of the verbs to the lapse of time. In addition, the Czech language recognizes two aspects – perfect and imperfect. The perfect aspect means that the action is already finished, e.g. ’zazpíval, zazpívám’. On the contrary, the imperfective verbal aspect reflects not yet finished action, for instance ‘díval jsem se, dívám se, budu se dívat’. In English we differentiate progressive and simple past / present / future tenses. This division seems to be very similar, yet not the same. The following excerpt contains the word ‘unplotted’ in the left column. It is quite difficult to categorize this unit, but it is suggested that the word is the adjective that was created by derivation of the verb ‘plot’ (by negative prefix unand -ed suffix); the Czech equivalent to the word ‘unplotted’ could be ‘předem nepřipravený děj’ and therefore the precise translation of the excerpt is ‘Vaším úkolem je napsat pět až šest stran předem nepřipraveného vyprávění o této fosílii’. According to the translation in the right column, it seems that Pekárková misunderstood and translated the excerpt rather mechanically because her translation does express different meaning – a story that does not possess a plot at all.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
Your job is to write five Na vás bude o ní napsat Vaším úkolem bude o or six pages of unplotted pět nebo šest stran, aniž téhle fosilii napsat pět 65
narration concerning this byste
si
dopředu nebo šest stránek příběhu
naplánovali děj příběhu.
fossil.
bez zápletky.
It is sometimes very difficult to decide whether to translate the personal pronoun ‘you’ as ‘ty’ or ‘vy’. The Czech language uses the former mentioned form when speaking very formally to someone who the addresser does not know, or when the person is older, or on the socially higher level. It should be not forgotten that in his book On writing, Stephen King uses a mixture of formal and informal language. Some passages are very formally written, however others contain expletives and colloquial expressions. For the means of maintaining his style in translation, both authors have decided to use the polite form of addressing ‘vy’.
5.2.3. Grammatical tenses Ii is commonly known fact that the English language recognizes more grammatical tenses than the Czech language, therefore it should be somehow adjusted when translating into the Czech language, e.g. by using verbal aspects or adverbials of time. But, as it is observable in the following example, there is sometimes no need for any adjustment, because the problem can be solved by simplification -- since the chronological order is not significant in this case, the verbal phrase ‘had located’ can be translated as ‘objevil’ or ‘nalezl’ and the verb ‘knew’ as ‘věděl’. However, the precise translation probably is ‘Poté, co jsem nalezl fosilii, veděl jsem, že zbytek bude pouze opatrné vykopávání‘.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
I had located the fossil; Objevil jsem fosilii a věděl Nalezl jsem svou fosilii a the rest, I knew, would jsem, že zbytek bude teď už mi stačí ji opatrně 66
consist excavation.
of
careful pouze
opatrné vykopat.
vykopávání.
67
5.3. Coherence and cohesion It could be pronounced that the terms cohesion and coherence are dependent on each other, or rather, that coherence is dependent on cohesion. The best definition for cohesion was stated by Halliday and Hassan who spent a great deal of time by studying these elements “cohesion occurs where the interpretation of some element in the discourse is dependent on that of another. The one presupposes the other, in the sense that it cannot be effectively decoded except by recourse to it” (1976: 4). They further continue by categorizing of co-referential forms to “reference, repetition, substitution, ellipsis, conjunction, and lexical cohesion” (Halliday and Hasan 1976: 4). Even for translating, the cohesion and coherence are very crucial elements, because translators should be good in analyzing and understanding the text they are translating and being acknowledged with the devices that constitute the cohesion and coherence is a great help.
5.3.1. Reference According to the position in the text, reference can be divided into two main types − anaphoric and cataphoric. Anaphoric reference refers back in the text and it follows that cataphoric reference refers forward in the text (Dontcheva Navrátilová 2005: 32). Typical for Stephen King’s style are explanatory notes put in the brackets and placed directly in the text. This phenomenon sometimes disturbs the text and readers are forced to come back in the text in order to establish comprehension. In the below-mentioned example, King discusses Grisham’s book The Firm and his style of writing, but in the middle of the excerpt King places one of 68
his notes which is followed by the previous and not yet finished topic. When coming back to the topic, King uses anaphoric reference ‘he’ that refers back to Grisham. However, both the translators were probably afraid that reader would get lost in the text and therefore the reference was substituted for the name of the person that King was writing about.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
Although I don’t know Přestože to nevím jistě, Přestože si tím nejsem for sure, I’d bet my dog vsadil bych vše, i svou docela jistý, vsadil bych and
lot
that
John kreditní kartu, že John svého psa a parkoviště,
Grisham never worked Grisham nikdy nedělal že
John
Grisham
pro
for the mob. All of that is pro žádnou zločinnou mafii nikdy nepracoval. total
fabrication
(and partu. Celý příběh je Tohle
total fabrication is the absolutní fiction-writer’s
výmysl
(a naprostý
všechno výmysl
je (a
purest absolutní výmysl je pro naprostý výmysl je to,
delight). He was once a spisovatele
fikce
tou čeho si pisatel beletrie
young lawyer, though, nejryzejší slastí). Grisham užívá ze všeho nejvíc). and
he
has
clearly býval právníkem a zhola Kdysi ale Grisham byl
forgotten none of the nic struggle.
z této
nezapomněl.
branže mladým
právníkem
a
dobře se na tu bitvu pamatuje.
5.3.2. Substitution Another cohesive device is substitution. It is “the replacement of one language item by another; it is a grammatical relation resulting in a change of
69
wording rather than in a change of meaning … it maybe nominal (one, the same), verbal (do, do so), or clausal (so, not)” (Dontcheva-Navratilová 2005: 36).
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
The back story of Bag of Pozadí příběhu v Pytli Příběh, který za Pytlem Bones
is
satisfyingly kostí
gothic (at least I think so)
navozuje
tu kostí
je,
správnou
atmosféru gotický
gotického
románu myslím)
je
příjemně
(aspoň
si
to
(aspoň myslím)
The original text in the left column of the example above contains the word ‘so’ that is a substitution for the clause ‘The back story is satisfyingly gothic’. This substitution was omitted by Kunc, because he does not consider the use of substitution significant, therefore the original ‘at least I think so’ was translated as ’aspoň myslím’, contrarily, Pekárková kept the translation very accurately as ‘aspoň si to myslím’. It is questionable whether translating the substitution was not redundant, but generally, it is thought that both ways are possible.
5.3.3. Conjunction Stephen King’s style of writing does not contain many complex sentences. The reason for such factor is that he probably wants to achieve certain dynamism in his works. He is very well-known for writing horrors and it would seem oddly if he used long complex sentences in gripping plots that are typical for the genre.
King’s original
Kunc’s translation
It’s a house she’s going Přestože
je
Pekárková’s translation
svobodnou Jede do domu, ne do 70
to, even though she’s a pracující matkou, vchází bytu, přestože je to mladá young working woman
do rodinného domu
pracující žena
In the excerpt above, King used a cleft sentence probably wanting to emphasize that the character is in a possession of a house, even though she is a young working woman. However, as it is seen in Pekárková’s translation, the attempt to keep the structure of the cleft sentence results in improper grammatical structure – the Czech citizens for whom the Czech language is a mother tongue would probably never build up such sentence. The conjunction ‘even though’ was translated by the translators in the same way as ‘přestože’, because it is probably the most suitable Czech equivalent in this case; the conjunction ‘even though’ in other texts might be translated as ‘třebaže, i kdyby, zatím (avšak)’, but the context in the excerpt does not offer such possibilities.
5.3.4. Ellipses It seems that there are not any problems with translating structures that contain ellipses. They might be maintained (the middle column), or substituted for reference (the right column). Thus, it is thought that both possibilities are possible, however, even though the Czech word order is fairly free, some rules should be kept. The sentence in the right column ‘zápletka je podlá a ze všeho nejlepší je na ni uvalit domácí vězení,‘ should have the object placed after the predicate, so better translation probably is ‘zápletka je podlá a ze všeho nejlepší je uvalit na ni domácí vězení.‘
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
plot is shifty, and best fabule je zrádná, a bude zápletka je podlá a ze 71
kept under house arrest.
nejlépe,
když
držena
bude všeho nejlepší je na ni
v domácím uvalit domácí vězení.
vězení.
5.3.5. Discourse markers From the following quotation, it can be considered that discourse markers are connectors that are part of the cohesion devices.
“Discourse markers (these are words like ‘however’, ‘although’, ‘nevertheless’) are referred to more commonly as ‘linking words' and 'linking phrases’, or ‘sentence connectors’. They may be described as the ‘glue’ that binds together a piece of writing, making the different parts of the text ‘stick together’. They are used less frequently in speech, unless the speech is very formal” (Sharpling 2008).
The following instance contains one of these discourse markers. It is the adverb ‘however’ which could be translated into the Czech language as ‘ač, ale, avšak, bohužel, jakkoli, leč, nicméně, však’, consequently, it follows that the translator has a various choices how to grasp the translation of the adverb, but he/she has to be aware of possible mistakes if the improper (according to the context) choice is selected as can be seen in the right column in which Pekárková chose to translate the word ‘however’ as ‘ale’. If we look at the meaning of the sentence where she made the mistake, we learn that the original text is not in compliance with her translation, because King probably wanted to emphasize that the outcome of his way of writing is very often surprising, but Pekárková translated the last sentence that the author of the original would have never come up with any outcome. 72
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
I often have an idea of Často mívám představu, Často mám představu o what the outcome may jak
by
to
mohlo tom, jak by to mohlo
be, but I have never dopadnout, ale nikdy dopadnout, demanded of a set of jsem
po
postavách jsem
ale
nevyžadoval
characters that they do nechtěl, aby se chovaly postavách, things my way. In some podle
I
most,
visualized. however,
something
I
případech chci
já.
In to dopadne podle mých případech it’s představ.
never většinou
expected.
aby
po
dělaly
mého. věci tak, jak to po nich
instances, the outcome is V některých what
nikdy
Nicméně, tak, to
V to
jak
dopadne představoval.
některých dopadne jsem
si
Většinou
tak, jak bych si nikdy to ale dopadne tak, že by ani nepomyslel.
mě to nikdy nenapadlo.
5.3.6. Politeness markers One category of politeness markers are hedges. They are usually subjective and express the attitude or opinion of addressers. Moreover hedges diminish the utterances. The following two examples contain hedges that express author’s subjective statement. The first one ‘well’ was translated in both translations in the same way – they indicate the change of the previous statement. The translations in the second example again fulfill the function of the original text.
King’s original
Kunc’s translation
The actual story did not Samotný
příběh
Pekárková’s translation v té Příběh jako takový v té
as then exist (well, it did, době ještě neexistoval době neexistoval (tedy 73
but as a relic buried
(vlastně existoval, jako ano, existoval, ale jen pohřbená relikvie
jako
poklad,
dosud
zakopaný v zemi, Here we’d fade Tady
bychom
se Tady se odmlčíme, říkal
out, I thought, and return vytratili, myslel jsem si, a jsem si, a vrátíme se na to
Annie’s
remote o šest nebo osm měsíců coloradskou samotu za
Colorado retreat six or později
bychom
se Annie o nějakých šest
eight months later for vrátili na Annin zapadlý nebo the surprise ending.
ranč konec.
pro
osm
měsíců
překvapivý později - pro nečekané zakončení.
74
5.4. Differences in translation The previous chapters of this thesis have already focused on some differences between Pekárková’s translation and the translation of the author of this paper. However, some differences have not been discussed yet because they were not suitable to be put under the previous subchapters. Thus, this chapter covers further various differences, mostly of minor significance.
5.4.1. The translation of proper names and institutional and cultural terms Newmark argues that person‘s names should not be translated, “unless they already have a proper translation and the name is used as a metaphor” (1981: 70). However, Ústav pro jazyk český considers the derivation of masculine family names by feminine suffix to be constitutional in order to avoid ambiguous expressions.7 For those reasons both, the author of this thesis and Iva Pekárková, left the names untranslated, but added Czech feminine suffix in order to avoid confusion.
5.4.2. The translation of titles Newmark comments on translation of titles that they should be translated (1981: 148), but it is thought that, for example, the titles of the books that have not been translated to the targeted language yet, should be left in their original appearance, e.g. Running man which is one of the King’s novels mentioned in this paper.
7
http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=700&dotaz=p%C5%99echylov%C3%A1n%C3%AD#nadpis1
75
5.4.3. So-called untranslatable things King’s choice of lexemes and their subsequent combination sometimes make the translation into the Czech language almost impossible, e.g. the following excerpt, particularly the last clause ‘or something broadcast on high-band shortwave during a period of severe sunspot activity’ does make a clear sense, but if translated accurately into the Czech as Pekárková did, the translation seems rather odd to Czech readers. Hence, the author of this bachelor thesis decided to substitute it for another simile of the same function because it is considered that such substitution does not alter the meaning of the text and thus, it should be not treated as failure.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
…odd foreign feel, like a …pak se příběh stává …začne příběh nabývat dispatch
from
the cizím
a
začne podivného
Romanian Department of připomínat
něco
Public
rumunského rumunského
Affairs,
something
broadcast
high-band
or dopis on Ministerstva
shortwave služeb,
during a period of severe hodinový sunspot activity.
Castra.
cizího
jako nádechu, jako přípis z ministerstva
veřejných veřejných věcí či čehosi
nebo
devíti vysílaného
na
velmi
projev
Fidela krátkých vlnách v období zvýšené sluneční činnosti.
Another, rather insignificant, problem connected with the above excerpt is that Pekárková translated the Romanian Department of Public Affairs as ‘rumunské ministerstvo veřejných věcí’ which is properly translated, but the problem is that Romania has not established such Department yet and it is not known whether it is going to do so. Thus, Kunc decided to translate the 76
department of public affairs as ‘ministerstvo veřejných služeb’ since he is convinced that the title is the closest to King’s original and such department is established in Romania.
5.4.4. Cardboard characters The electronic dictionary Lingea provides several equivalents to the noun phrase ‘cardboard character’, it is ‘neskutečná postava, neživotná postava, or papírová postava’. Kunc chose to use ‘neživotná postava’ even though this term is used rather for films or theater plays. He is convinced that ‘papírová postava’ would not be so clear to readers and the noun phrase ‘neskutečná postava’ could lead to reader’s confusion. Pekárková’s translation is, according to the author’s opinion, misleading, because there is a chance that some readers might understand this expression literally and not in the metaphorical meaning.
King’s original The
result
Kunc’s translation is
a
Výsledkem
Pekárková’s translation je
Výsledkem
je
book which is—cardboard kniha, která (ať už má kniha, která je - ať už má characters or no, we could nebo argue about that
nemá
neživotné postavy
vystřižené
z
postavy, o tom bychom papundeklu, nebo ne, o mohli diskutovat)
tom bychom se mohli dlouho bavit
5.4.5. Tootsie Pop In the example, King uses a simile when writing about a question that he is frequently asked to answer. The noun phrase Tootsie Pop is probably a brand of a lollipop and we learn that this lollipop contains a chewing gum in the middle such as Cuppa Chups lollipops that are well-known in Czech Republic. 77
For those reasons there was not any need to substitute the whole simile as did Pekárková. However her translation does fulfill the same function as the original, it seems rather strange. Moreover, there is doubt whether Czech citizens would say ‘kukuřičné lupínky’ instead of ‘cornflakes’, because the latter mentioned borrowed word is already successfully established in the Czech lexicon.
King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
Wrapped within it, like Uvnitř je, jako žvýkačka Ve společném balíčku s the chewy stuff in the v Chuppa center of a Tootsie Pop
Chups, ní, tak jako hračka v
uvězněná představa,
kukuřičných lupínkách,
5.4.6. Deus ex machine According to Buchtelová’s electronic dictionary, the expression deus ex machine was originally a character of God that was roped down by mechanical device in order to solve the plot. Nowadays it is used rather figuratively – it is someone, or something, who solves an embroilment or a complicated situation (1991). Despite of Pekárková’s proper translation, it is not known whether all readers of her translation would have known this expression. So, it is a question whether Kunc superfluously simplified the expression or whether Pekárková superfluously made the text more difficult.
King’s original …and
the
Kunc’s translation deus
ex …a
na
Pekárková’s translation
posledních …a deus ex machina na
machine clanks pretty stránkách se vše vyřeší posledních steadily in the last fifty tak nějak samo,…
padesáti
stránkách cvaká skoro v 78
pages,…
jednom kuse…
5.4.7. The pun The following example proofs the statement that King is a master of playing with the language. On the other hand, the pun should not be translated directly and accurately as Pekárková did, because it sounds odd to the Czech ears. For that reason, Kunc decided to substitute it and to maintain the rhyme. King’s original
Kunc’s translation
Pekárková’s translation
I’d bet my dog and lot vsadil bych vše, i svou vsadil bych svého psa a that John Grisham never kreditní kartu, že John parkoviště, worked for the mob.
že
John
Grisham nikdy nedělal Grisham pro mafii nikdy pro žádnou zločinnou nepracoval. partu.
5.4.8. The style For a vast number of people, Stephen King is a tremendous writer who is able to switch very frequently between the styles in one single book. On writing: A memoir of the craft is not an exception because some chapters, particularly when King gives lectures on how to write, are written in a rather formal style. On the contrary, when he provides examples (usually short stories) he has recourse to use informal style; it is probably for the reason of gaining dynamism in his writing. Kunc has decided to attempt to follow such changes and for those reasons he uses informal language in the excerpts that offer such switch between the styles. This happens mainly in the last third of the analyzed translation. Pekárková does so as well, but only in those places in which using the formal language would have been a mistake. 79
The following table of specimens serves only as the example and it is not considered important to endow it with any comments because the style of the authors is natural.
King’s original
Kunc’s translation
Can you use that pot of Jste
schopni
Pekárková’s translation
později Můžete
boiling water on the použít kastrol plný vřelé použít
později
nějak
konvici
plnou
stove later on? Perhaps, vody? Uvidíme, uvidíme.
vařící vody, která stojí
perhaps.
na plotně? Možná, možná.
Suspenseful, involving, …strhující
a
tak …plná napětí, která vás
and paced at breakneck dynamická, že vás vyzuje vcucne do sebe, speed,
z tenisek,
…no one likes to root for …by nebavilo fandit tři … nikdo si nechce po a guy over the course of sta three
hundred
stran
maníkovi, celých tři sta stránek
pages kterého mezi šestnáctou dělat starosti o nějakého
only to discover that a sedmnáctou kapitolou chlápka jen proto, aby between chapters sixteen sežere prase
zjistil,
and seventeen the pig ate
kapitolou 16 a 17 sežralo
him
prase
že
ho
mezi
Before taking her nap, Před tím než si zdřímne, Než si zdřímne, dá si Jane decides to have a se Jane rozhodne dát si Jane šálek bylinkového cup of herbal tea and bylinkový čaj a juknout čaje a dívá se na zprávy. watch the news.
na zprávy.
80
6. Conclusion 6.1. Stephen King Having read King’s book On writing: A memoir of the craft which is mostly autobiographical, the author of this thesis realized that well-known writers are just ordinary people with ordinary problems, who were born with a gift to see stories and everyday experiences from different angles and that is the only thing that differentiates them from the rest of us. King himself had several problems with drug and alcohol addiction and fortunately, he managed to get rid of these habits that would have eventually killed him and to continue writing in his polished style full of footnotes, digressions, details and absorbing stories. Furthermore, King’s decision to share his writing ‘know-how’ is very commendable and it is thought that many writing enthusiasts will find valuable information in the book. As far as translation of King’s works is concerned, it can be pronounced that it is not an easy job. Even though King usually uses short meaningful nonabstract words, it is their combination that makes the translation very difficult, but it is not denied that translating his works is highly amusing and challenging, in the end, it is the challenge that helps people to make progress in their lives.
6.2. Iva Pekárková As stated in the chapter Introduction, Pekárková received for her translation of the book On writing: A memoir of the craft the anti-award Skřipec for the worst translation of the year 2002. In the review of her translation, Viktor 81
Janiš (translator and redactor) did not hesitate to use rather rude expressions that stand outside ethics, for instance “The Czech translation is a criminal deterioration of King’s efforts to provide writers with valuable advices… Iva Pekárková does not know the titles of books because she prefers to invent them…It seems that grammatical terminology is a Hebrew to Iva Pekárková“ (Janiš 2003: 28).
Even though Pekárková’s translation of the book On writing might not be of a good quality, the author of this thesis is convinced that judgments such as Janiš’s one made upon anyone are inexcusable. Iva Pekárková moved to New York in 1983 where she lived for fourteen years.8 It follows that she might have forgotten the appropriate usage of Czech language. On the contrary, it is questionable whether she should take heart to translate into Czech language if she does not know it properly.
6.3. Translating The author of this thesis was always convinced that the proper knowledge of languages is enough for translating, but he realized that if someone wants to be a first-class translator, he/she has to work hard to achieve it. Not only is the knowledge of cultures essential but also the general knowledge is necessary in order to avoid misunderstanding. The author has also found out that translations seriously distort original texts which for him was a reality shock. If we take Pekárková’s translation of the book On writing as the example, we have to find out that thanks to one
8
http://cs.wikipedia.org/wiki/Iva_Pek%C3%A1rkov%C3%A1
82
person all the Czech readers who will read the translation will be, in a way, beguiled. Last but not least, the author realized that translating of literary texts is more laborious than translating nonliterary ones. It is probably due to the fact that in nonliterary text we have greater range of possibility how to translate. On the contrary, the translating of nonliterary texts is limited because translators should try to find the most accurate equivalents and such limitation is considered to facilitate the process of translating.
83
7.
Bibliography:
Babauta, Leo. Why You Should Celebrate Your Mistakes. 26 Jan 2009. Zen Habits. 20 March 2009.
.
Buchtelová, Růžena, et al. Velký slovník cizích slov. Praha: Academia, 1991. (software version).
Dictionary.com. 2008. Dictionary.com. 22 March 2009.
.
Dontcheva-Navrátilova, Olga. Grammatical Structures in English: Meaning in Context. Brno: Masaryk University, 2005.
Halliday, M. A. K., and Ruqaiya Hasan. Cohesion in English. Harlow: Longman, 1976.
Internetová jazyková příručka. 2008. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR. 2 April 2009. < http://prirucka.ujc.cas.cz/>.
“Iva Pekárková.” Wikipedia: The Free Encyclopedia. 27 March 2009. 14 April 2009.
.
84
Janiš, Viktor. “Stephen King: O psaní.“ Splav! 3 May 2003: 28.
King, Stephen. On writing: A memoir of the craft. NY: Scribner, 2000.
King, Tabitha. “The Author.” Stephenking.com. 2009. Stephenking.com. 21 March 2009. .
Knittlová, Dagmar. K teorii i praxi překladu. Olomouc: Palacký University, 2000.
Kufnerová, Zlata, et al. Překládání a čeština. Jinočany: H & H, 1994.
Levý, Jiří. Umění překladu. Praha: Panorama, 1983.
Obec překladatelů. 2006. Encyklopedický dům. 20 March 2009. .
Online Etymology Dictionary. Nov 2001. Douglas Harper. 19 Feb 2009. .
“On writing.” Wikipedia: The Free Encyclopedia. 28 Feb 2009. 21 March 2009. . 85
Pekárková, Iva. O psaní: Memoáry o řemesle. Praha: Pavel Dobrovský – BETA, 2002.
MLA Formatting and Style Guide. 26 March 2009. The Writing Lab and OWL at Purdue and Purdue University. 30 April 2009. .
Newmark, Peter. About Translation. Clevedon: Multilingual Matters, 1991.
---. Approaches to Translation. Oxford: Pergamon Press, 1981.
---. A Textbook of Translation. 8th ed. Harlow: Pearson Education, 2003.
---. More Paragraphs on Translation. Clevedon: Multilingual Matters , 1998.
Sharpling, Gerard. Discourse Markers. 14 Oct 2008. Centre for Applied Linguistics. 30 March 2009. .
86
Stephenkingshop.com. amazon.com. 21 March 2009. .
“Stephen King.” Wikipedia: The Free Encyclopedia. 21 March 2009. 21 March 2009. .
Vogel, Radek. Basics of Lexicology. Brno: MU, 2007.
Webster's Online Dictionary. 2009. Philip M. Parker, INSEAD. 15 March 2009. .
87
